EKOCENTRUM VYŠEHRAD Investor: Hlavní město Praha – Národní kulturní památka Vyšehrad Spolupráce: Jedličkův ústav a škola Realizace: Zahradní architektura Tábor, zahradnická firma Antonín Pechek Provedení: Srpen až říjen 2007
KO M P O ST U J E M E ! Ptáte se, k čemu je kompostování dobré? Proč jsme tak rádi, že opět můžeme na Vyšehradě kompostovat?
Území Vyšehradu zahrnuje mimo cenné stavební památky více než třináct hektarů parků, z toho osm hektarů trávníků, v parcích 1232 stromů, svahy porostlé břečťanem a barvínkem, živé ploty, skupiny keřů a záhony trvalek, koruny hradeb porostlé bylinami a keři. Takovéto množství vegetace vyprodukuje ročně přes 7000 m3 organických zbytků. Patří sem posekaná tráva odstraněné plevelné rostliny zbytky letniček a trvalek po odkvětu a po skončení vegetační doby rozdrcené větve po řezu stromů, keřů, pnoucích růží a živých plotů na podzim opadané listí. Co s tím?
Jakkoli by se zdálo, že se jedná o obtížný odpad, pravda je zcela opačná: Jedná se drahocennou přírodní surovinu, která – pokud je příhodně zpracována - slouží zpětně rostlinám jako výživa, ochrana před nemocemi a příbytek pro brouky, mikroorganismy a další živé kultury, které podporují přirozenou imunitu (tj. ochranu zdraví) rostlin a jsou cennou součástí místního ekosystému - přírodního společenstva. Jak tomu bylo na Vyšehradě doposud?
Kompostovat jsme mohli jen nárazově, a to na pozemcích, které byly dočasně vyňaty z veřejného užívání. Nebylo možné trvale zabrat část parku pro účely kompostování. V době, kdy jsme kompostovat nemohli, odvážela nákladní auta všechny biologické zbytky do zahradnictví v Praze 2, Praze 4 a Praze 10. Auta působila hluk, vířila prach, produkovala zplodiny – a odvážela nám drahocennou surovinu pro hnojení a léčení vyšehradských porostů. Co se změnilo? Jak to přišlo, že se stala změna? Národní kulturní památka Vyšehrad jako správce parku a Jedličkův ústav, jehož klienti na Vyšehradě žijí a studují, našly společné řešení: Prostor u Táborské brány, který je ve správě Jedličkova ústavu a není otevřen veřejnosti. Pro děti s omezenou pohyblivostí byl těžce přístupný, ani Jedličkův ústav ho tedy téměř neužíval. Jak takové kompostování probíhá? Zahradníci svezou organické zbytky na vymezené místo – nyní do ekologického centra u Táborské brány. Právě v této době sekáme trávu s napadaným listím – surovina je tedy přímo namíchaná a kvalitní kompost dosažitelný za největší energetické úspory.
Posekanou trávu rozprostřou zahradníci do pásu o šíři cca 1 metru a výšky 20 centimetrů. Trávu překryjí vrstvou listí a opět vrstvou trávy. Přimíchají drcené větve – takzvanou „štěpku“pokud je na skládce, případně skladovanou zeminu. Vzniklý útvar se nazývá v odborné terminologii „krecht“. Výše krechtu u nás může dosáhnout maximálně 1 m, abychom jej byli schopni zpracovat vlastní mechanizací.
Malotraktor značky „Antonio Carraro“ dokáže jet popředu a čistit, shrnovat či nakládat, ale také - po připojení překopávače kompostu značky „Ostratický“ - jet pozadu a přehazovat, promíchávat a provzdušňovat kompost. Bakterie potřebné ke zpracování organické hmoty tak získají kyslík, rychle se množí a jsou výkonnější. Po dvou týdnech je proměna výrazně patrná.
Jak dlouho trvá taková „proměna“? Doba proměny organických zbytků v kvalitní kompost závisí na počasí – nejlepší je vlhko a teplo na složení suroviny – štěpka se rozpadá déle než listí a tráva na četnosti a kvalitě překopávání. Během léta docílíme kvalitního kompostu za 6-8 týdnů. Co se děje s hotovým kompostem? Kompost vracíme zpět do parku – hnojíme jím trávníky, keře, stromy, květiny. Přidáváme jej do zeminy pro pokojové rostliny, přimícháváme do jam při nových výsadbách. Všimli jste si například, že na Vyšehradě jsou jírovce napadeny klíněnou méně než jinde v Praze? Důvodem je dostatek vláhy (máme zde závlahový systém) a právě kompost. Je možné do kompostu přidávat zbytky jídel? Ano, u domácích kompostů je to dokonce běžná praxe. Předpokládáme běžné množství domácího odpadu z kuchyně, bez chemických přísad (např. čistících prostředků – voda se saponátem po úklidu na kompost nepatří) a bez nadměrného množství soli. Jaký je doporučený poměr trávy a listí? Kde vzít v létě listí? Doporučujeme listí na podzim ukládat vedle kompostu na zvláštní hromadu a postupně je během vegetační doby do kompostu přidávat. Doporučený poměr je 2 díly trávy a 1 díl listí. V létě necháme trávu mírně proschnout, aby se nezapařila a kompost místo zrání nezačal kvasit. Je-li směs příliš vlhká a není včas provedeno překopání, může kvašení nastat. Kompost pak místo přirozené vůně nepříjemně páchne.
Máte další otázky? Ptejte se! Buď e-mailem na adrese
[email protected], nebo písemně – písemné dotazy se zpáteční adresou vhoďte do schránky v budově Národní kulturní památky Vyšehrad nebo pošlete na adresu: NKP Vyšehrad, V pevnosti 159/5b, 128 00 Praha 2 POSTUP ZALOŽENÍ VYŠEHRADSKÉHO EKOCENTRA Začali jsme v srpnu 2007. Tento obrázek si všichni dobře pamatujeme ……
7.srpna - Prolomení plotu, vytýčení cesty a shrnutí ornice
11. srpna - Vyhrabání trasy pro budoucí cestu k ekocentru
13. srpna - Navážení štěrku a kamenných kostek pro dlažbu
14.srpna - Založení obrubníků
7.září - Obnova zdi plotu, osazení drenáže do nové cesty, dokončeno dláždění
17. října 2007: Hotovo, chybí ještě nátěr kovových plotových polí.
Kompostujeme! Už zase – a tentokrát snad už na stálo – Kompostujeme!
