– –
regionu střední a východní Evropy. Výstava trvá od 24.11 do 2.11, vernisáž proběhne v den zahájení výstavy v 18hodin
A protože se pomalu, ale jistě blíží Vánoce, svátky klidu a míru, je potřeba upozornit na akci, která Vás z tohoto klidu těsně před Vánoci ještě na chvíli vytrhne. A jde samozřejmě o koncert legendární kapely Děti Sumce, která si na třiadvacátý prosinec připravila trochu jiné Vánoce...Trochu míň kaprů, ticha a stromečků. Ale o to víc sumců a o to víc zábavy! Nebojte se kocoviny na Štědrý den,vánoční zvyky Vás jistě budou bavit i tak...Stravte předvečer Vánoc se svou opravdovou rodinou, v rodinném klubu Velbloud.
23.12. klub Velbloud – DĚTI SUMCE
Milí čtenáři Lístku,
Kulturní přehled
rok se s rokem sešel a opět držíte v ruce číslo tématicky věnované 17.listopadu. Každý se s tím popral jinak, což sami uvidíte, jsem ale přesvědčena, že čtení to rozhodně nebude nudné. Především Vás tímto číslem chceme pozvat na akci věnovanou oslavě tohoto svátku, která se odehraje právě 17.listopadu v klášteře na Piaristickém náměstí. Od 9:00 projekce filmu o Plastic People Of The Universe a debata s pamětníky, od 14:00 debata prof. Erazima Koháka a prof. Karla Skalického nad smyslem českých dějin. A od 18:00 Svíčková mše. Já jen, kdybyste nevěděli. Snad víte. Snad víte a přijdete. Zároveň si přečtěte i o tom, co chystá k této příležitosti Budějovický Manifest. Samozřejmě nechybí klasická rubrika Kulturní přehled, kde se dozvíte i víc...Nechybí ani komiks. A v prostředku čísla plakátek na projekci filmového klubu...Tentokrát s velmi citlivým tématem domácího násilí. V neposlední řadě je potřeba pochválit Míru Chmela, který se stará o naše obálky, a vytvořil i plakát k akci 17.listopadu. Takže mu patří velký dík! Přeji příjemné čtení za celou redakci!
1
Alšova jihočeská galerie: cyklus přednášek Mezi svatyní a obchodním domem – Role muzeí a galerií v dnešní společnosti – –
–
–
přednášejí ředitelé předních galerijních institucí z Čech a Moravy, Slovenska, Rakouska a Německa 30.11. Marius Winzeler (Städtische muzeum Zittau) Postní plátna, mučírna, živý pramen a kabinet kuriozit. Městské muzeum v Žitavě jako tvůrce identity, kultury a magnet na turisty : Úspěchy, problémy, perspektivy... 14.12. Roswitha Juffinger (Residenzgalerie Salzburg) Residenzgalerie Salzburg-Salcburská sbírka starých mistrů. Vývoj muzea od jeho založení v roce 1923 do součastnosti. 4.01. Lubomír Bednář (Alšova jihočeská galerie) Proměny Alšovy jihočeské galerie pod vlivem změn vnějšího prostředí.
Dům umění : PODE BAL - BOHDANKA BUDE O VÁNOCÍCH BEZ TATÍNKA – Umělecká skupina PODE BAL patří mezi jednu z prvních, které politizovaly po roce 2000 českou výtvarnou scénu. Ta byla po roce 1989 poměrně apolitická, protože umění se po éře vymezování se vůči establishmentu mohlo vrátit k čistě estetickým a konceptuálním tématům. – Základ skupiny tvoří trojice Michal Šiml, Antonín Kopp a Petr Motyčka. PODE BAL od počátku reagoval kritickými a ironickými výstupy na aktuální dění u nás a vyvolal tak mnoho diskusí nad stavem české společnosti a politiky. Důležitým prvkem v tvorbě je také humor, ne však humor, zlehčující danou situaci…, nýbrž dotvářející možnost sebereflexe. V prestižní encyklopedii East Art Map byl PODE BAL zařazen mezi nejdůležitější výtvarné umělce, působící po 2. světové válce v 14
MC Fabrika 18:00 - 19:15 • Fadžitulikistulán (ska-reggae / Prachatice až Budějovice) 19:15 - 20:30 • Kool - Aid (alternative pop - rock / České Budějovice ) 20:30 - 21:00 • Kejklíř Slávek (kejkle, oheň a jiné vylomeniny / nejen pro děti) 21:00 - 23:00 • Prohrála v kartách (rock'n'roll / Praha) 23:00 - 00:00 • Caesarovy Kanady (punk / Český Krumlov) so 20.11.2010 MC Fabrika 18:00 - 19:00 • promítání filmu z projektu Člověk v tísni 19:00 - ??:?? • Podzemníci, Five seconds to leave, Strong coffee, Ulzana, ...
+ stánek Amnesty international workshop - výroba buttonů občerstvení: Indické placky Dj´s afterparty 13
Zpověď občanova
Nemáte dost oslav 17.listopadu?
Bum bum rata rata bum. Bouchá mi v hlavě. Ruce mám v kapsách. Počítám si prsty prsty. Deset. Kráčím si jako pán mokrými kalužemi. Kapky stříkají stříkají stříkají do obličeje mého i těch okolo. Já mám na tváři tři. Černé. On jich má pět, děda sedm, (bum) ona zase jen jednu. Ale červenou. Nejdou umýt. Ty kapky. Kápy. Kápi. Tu nosím. Lépe pak na sebe nevidím. A žije se mi fajn. Je pak veselo. Haha. Ale co ona? Bolí jí hlava, kapku má pryč. Ta je pryč a vše Dobré zůstalo. A hlava stejně jednou uschne, tak co. Taky bych chtěl. Nebo ne? Cák! Ne.
Tak jako minulý rok k příležitosti tohoto výročí připravil akci Budějovický Manifest. Připraveny jsou pro Vás koncerty, na 19. a 20.listopadu. Proto směřujte své kroky do c.k. Solnice nebo MC Fabriky, kde čeká bohatý kulturní program, můžete se těšit na cca 10kapel, asi hodinový dokument, jeden stánek Amnesty International a zde workshop a občerstvení v podobě indických placek. Takže se utíkejte v pátek a sobotu veselit do budějovických ulic. Nezapomeňte při tom, co se vlastně slaví... A hlavně to, že nebýt onoho 17.listopadu, tak byste si tyhle kapely nemohli jít jen tak beztrestně poslechnout, protože by byly dřív označeny za „podvratné živly“ atd. Je totiž príma vědět, kolik máme dnes možností, ale ještě víc príma je uvědomit si, díky čemu a proč je máme...
Tralala tralala strachy jsem se posral a jdu šedivá mlha, chodník, ruce Šedivá mlha, chodník, ruce plíce Lepší než černá. Prázdno. Nic. Nebo ne? Nevím. Cák! Cák! Jsem to ale Pták! Muhaha. Je to Paráda! Máš to ráda?
Zde k nahlédnutí kompletní program Manifestu
Přes samé kápy nevidím. Ty hloupé Kápy. Ale co s nimi? Prostě tu jsou. Se mnou. A mojí kápí. I s tím dědou i s Tebou a i s Tebou tu jsou. Jsou s námi. Přes kápi nic nevidím. Já se vlastně nedívám. Cák! Doprdele kurva práce zase louže!
21:00 - 23:00
pá 19.11.2010 C.K. Solnice 20:00 - 21:00 • Kabaret Kajbar - úvodní slovo • Ty Syčáci - fyzické básnictví Petra Váši a spol. 23:00 - 23:30 • Kabaret Kajbar - intermezzo
Tentokrát jsem to ale nechtěl. Opravdu. Kde najdu Slunce?
23:30 - 00:30 • El Tenere - africké rytmy 00:30 - ??:??
Co jsem dělal? No.. to byla složitá doba tenkrát.. Běž si zase hrát. 3
• Kabaret Kajbar – afterparty 12
Komunismus Kde se zrodila ideologie, která prakticky většinu 20. století hýbala světem? Pokusím se vám v tomto článku stručně popsat historii a základní teze jedné z nejvýznamnějších filozofií společnosti. Slovo komunismus má původ v latinském slově communis, znamenajícím společný, což už samo o sobě dává podnět kudy se bude tato politická ideologie ubírat. Stěžejní myšlenkou celé věci je rovnost lidí všech tzv. „Tříd“ (pojem „třída“ je základním stavebním kamenem komunistické filozofie-společnost je rozdělena podle majetku do několika skupin-tříd) a společné sdílení majetku stylem „každý si vezme jen podle své potřeby a nic navíc“, což je na jednu stranu naprosto utopická myšlenka popírající lidskou přirozenost, nadruhou stranu ovšem možná vrchol lidské evoluce a finální odtržení se od linie zvířat vyvíjející se podle Darwinovy teorie přirozeného výběru. Posouzení nechám na každém z vás. Komunismus je ultralevicový politický směr a jako takový je poslední fází teoretického vývoje následující po tzv. Socialismu, což je systém používaný ve všech zemí východního bloku v 2. polovině 20. století a příprava lidu na konečné komunistické „spasení“ (Ano, schválně používám slovo spasení jakožto lehké poukázání na mnoho společných znaků, které má raný komunismus společné právě s náboženstvím). S myšlenkou společného sdílení majetku a výchovy dětí přišel již v antice řecký filozof a spisovatel Platón ve svém díle Ústava, ale náznaky z historie jsou známé také u Táborských Husitů, vhazující všechen svůj majetek do společných kádí. Marxistická teorie byla založená na globální revoluci, kdy se celá dělnická masa vzbouří a obsadí vládu a továrny po celém světě, avšak podmínkou úspěchu je právě spojení dělnické třídy všech zemí. V praxi tuto teorii uvedl až V. I. Lenin, který ji předělal pro ruské poměry na známý Marxismus-Leninismus a vyřkl domněnku, že lidová revoluce může uspět i v jednom státě za předpokladu, že budou v této zemi pro ni vhodné podmínky. Tyto podmínky nastaly během první světové války, 4
kdy Ruskem hýbal hlad a nemoce a situace dělníků byla opravdu neudržitelná. Z této doby se tradoval příběh neohroženého soudruha Lenina, který se přes všechny nástrahy buržoazie dostal až do Petrohradu, aby se zde mohl postavit do čela revoluce. Holým faktem však bylo, že cestu ze Švýcarska až do Ruska měl Lenin luxusně zařízenou od Rakousko-Uherské monarchie, pro níž byla revoluce v Rusku jediným východiskem k uzavření východní fronty. Dál již historii vývoje komunismu v evropě asi znáte z učebnic dějepisu a od svých rodičů. Některé státy pod socialistickou diktatorou zůstavají dodnes, z nejvýznamějších bych jmenoval Čínu, Severní Koreu a Kubu. Situace v těchto státech je dodnes neutěšená a je žhavým tématem diskuzí čelních státních představitelů.
5
Moje klíče Letos to je jednadvacátý rok, co jsme svobodný národ. To znamená, že od Sametové revoluce uběhlo více času, než kolik jsem tu já prožil, pročež se necítím být úplně povolaným na toto téma zasvěceně hovořit - doby tuhé totality jsem nezažil – což mi vzhledem k mému účesu a svobodomyslnému stylu života nejspíš ušetřilo spoustu nervů, výslechů nebo snad dokonce modřin od ran obuškem. Docela rád bych od někoho slyšel, jak moc se toho od onoho sedmnáctého listopadu opravdu změnilo – sice nás už netrápí americký brouk ani zvrhlé plány imperialistických revanšistů, na druhou stranu si už netykáme, soudruzi se láskyplně nelíbají a na pionýra (malované to dítě!) narazíme už jen hodně zřídka. Pokud se na to podíváme tak, že je třeba tyto milé maličkosti podmínit neustálým strachem o budoucnost sebe i svých bližních a představou oprátky jakožto tušeného trestu za cokoliv, co se komukoliv z těch „rovnějších“ zlíbí, myslím, že jejich nepřítomnost rádi oželíme. Ačkoli – šedé eminence jakožto skryté vládce našich osudů máme ve svých řadách stále, proč k tomu nepřidat i trošku té falešné maškarády? Proč si nenamalovat mávátka a nejít do průvodu na Svátek práce, když babička přece vzpomíná, jak za jejích mladých let bylo krásně…a muži pana Rajona nás beztak můžou kdykoliv dostat? Kdepak, ať volíme, koho chceme, komunisté nejsou jenom na kandidátkách KSČM a za dřívější dobou nejde jednoduše udělat tlustou čáru a tvářit se, že je mezi „námi a „jimi“ vakuum. Nerad bych tvořil konspirační teorie, ale myslím, že totalitáři jsou s námi stále, jenže ti chytřejší to o sobě veřejně nerozhlašují. Proto mám klíče, které hodně chrastí! Petr Pouzar
10
BOJ Zákazy, příkazy. Pokaždé se cítíme jako otroci, jako malinké postavičky, nad kterými se tyčí obrovská postava tyrana. A tyran práská bičem. Pokaždé když práskne, lekneme se. Do role tyrana jako první řadíme asi rodiče a učitele ve škole. Obhájce nesmyslných pravidel a zbytečných buzerací. Cítíme se ve svých třinácti letech jako hotoví revolucionáři. Nechceme už dál snášet útlak od vládnoucí strany v podobě nechutných obědů a zákazu hrát venku fotbal. Začneme se dávat dohromady s dalšími nespokojenými. Zjistíme, že jinde jsou poměry ještě horší. Tam není ani pohádka na dobrou noc. Je potřeba to změnit! Všechny děti to cítí! Brzy přijde revolta...Před ní ale je potřeba se zformovat...Uajsnit si cíle, které se budeme snažit vyjednat. A způsob jakým to uděláme. Alenka si vybrala protestní hladovku, až je z toho její matka celá zoufalá. Kluci dávají dohromady praky a už byl nakreslen nejeden plán bojiště a přesné rozvržení na sekundy. Tomáš je vychytralý a dokáže si své zájmy vydobýt sám. Aniž by o tom rodiče věděli, jejich synáček jimi zdárně manipuluje. Získá cokoliv, co si zamane. Tomáš se k revolucionárům nepřidává. Nemá to zapotřebí. Ostatní děti ho nezajímají, myslí si o nich, že jsou hloupé. Ale do jejich činnosti nezasahuje. To spíš Mirek. Mirek poslouchá doma hodiny tatínka vyprávět o tom, jak mu pozůstání odpoledne doma zaručeně zlepší prospěch a že, jídlo co dostává je prvotřídní kvality. Mirek se tedy nemůže jen tak dívat na ty hlupáky, co si neuvědomují, kolik toho dostávají a občas je napráší. Vždycky se při tom uchechtne. Jednoho dne všechny snahy a nepovolené akce vyvrcholí. Plány se sesypaly, nic se vlastně nepovedlo tak, jak mělo. Děti pak dostanou doma vynadáno plus nějaký ten pohlavek a většina si své revolucionářství rozmyslí. Ještě nějakou dobu potrvá, než jim dojde, že rodiče většinou nebyli opravdovými nepřáteli. Jenže co pak? Do čeho soustředit energii, proti čemu bojovat? Snad už jen sám proti sobě...a že je to občas nekonečné. 9
Trezorové filmy v Československu (70. léta) Období normalizace (tj.od 21.8.1968) změnilo celkový náhled na kinematografii – najedou se objevilo spoustu filmových kousků, které se KSČ nehodily do krámu. Najednou se pro ideologii stalo nesmírně důležitým, jaká podtext snímek obsahuje, co zobrazuje a jak působí na společnost a morálku jedince – byly tak nejdříve vyčleněny filmy obscénní, zobrazující násilí nebo s nevhodným náboženským, či politickým obsahem, dále pak byla snaha zabránit vytváření dalších takových filmů – jak? Jednoduše.. proč si ke „správnému“, politicky korektnímu a společensky nezávadnému filmu neudělat návod… Asi k nejvýraznějším trezorovým filmům 70. let patřily: Skřivánci na niti (1969) Jiřího Menzela (hl. role: Rudolf Hrušínský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Vladimír Ptáček, Naďa Urbánková, Vlastimil Brodský a další..) - snímek který vznikl podle knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, tento film skončil v „trezoru“ kvůli odkrývání skutečností z 50. let, které rozhodně politickému systému nehrály do karet. Ucho (1969) režiséra Karla Kachyni Hl. role: Radoslav Brzobohatý, Jiřina Bohdalová
6
-film zobrazující atmosféru plnou strachu a podezření ze všudypřítomného odposlouchávání, děj se točí kolem dvou ústředním postav – manželského páru, který prožívá noci v hádkách a plné strachu. Co si vlastně mohou dovolit říci nahlas? (v trezoruu skončily mimo jiné i další z filmů Karla Kachyni – např. Kočár do Vídně nebo Ať žije republika) Pasťák (1968) – Hynek Bočan Hl. role: Ivan Vyskočil, Jiří Krampol, Václav Sloup, Vilém Nesseč -je posledním kouskem, který chci zmínit. Film je to zajímavý proto, že patřil k těm projektů, které ani nebyly dokončeny. Nové vedení Barrandova (od. 1.1. 1970) se rozhodlo, že film patří do trezoru, ještě předtím, než padla poslední klapka… Tyto filmy byly z „trezoru“ vysvobozeny až po pádu komunismu – buď ještě roku 1989 nebo 1990. Pro zajímavost zařadím na konec článku ještě kompletní seznam „trezorových filmů“ • Hynek Bočan (Nikdo se nebude smát, Soukromá vichřice, Čest a sláva, Pasťák) • Zdeněk Brynych (Transport z ráje, ...a pátý jezdec je Strach; Já, spravedlnost) • Miloš Forman (Konkurs, Kdyby ty muziky nebyly, Černý Petr, Lásky jedné 7
plavovlásky, Hoří, má panenko) • Ladislav Helge (Velká samota, První den mého syna, Stud) • Juraj Herz (Obratník raka, Kulhavý ďábel, Spalovač mrtvol) • Věra Chytilová (Strop, Pytel blech, O něčem jiném, Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme) • Vojtěch Jasný (Procesí k panence, Až přijde kocour, Všichni dobří rodáci) • Jaromil Jireš (Křik, Žert, Valérie a týden divů) • Pavel Juráček (Postava k podpírání, Každý mladý muž, Případ pro začínajícího kata) • Jan Kadár, Elmár Klos (Obžalovaný, Obchod na korze) • Karel Kachyňa (Závrať, Ať žije republika, Kočár do Vídně, Ucho) • Ester Krumbachová (Vražda inženýra Čerta) • Antonín Máša (Bloudění, Hotel pro cizince, Ohlédnutí) • Jiří Menzel (Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Zločin v dívčí škole, Zločin v šantánu ) • Jan Němec (Démanty noci, O slavnosti a hostech, Mučedníci lásky) • Jaroslav Papoušek (Nejkrásnější věk, Ecce homo Homolka) • Ivan Passer (Intimní osvětlení) • Jan Schmidt (Černobílá Sylva, Konec srpna v hotelu Ozón, Kolonie Lanfieri, Luk královny Dorotky) • Evald Schorm (Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna, Pět holek na krku, Farářův konec, Den sedmý, osmá noc; O psech a lidech) • Zdeněk Sirový (Chlapec a srna, Handlíři, Finský nůž, Smuteční slavnost) • Drahomíra Vihanová (Fuga na černých klávesách, Zabitá neděle) Hanka Lembergerová 8