KLÁSK(N)OVINY „Časopis žáků Základní školy Zeleneč“ LISTOPAD-PROSINEC
TENTO BETLÉM VYTVOŘIL A NAŠÍ ŠKOLE ZAPŮJČIL JAROSLAV HEJNÝ, RODÁK ZE ZRUČE N. S.
Podzim Podzim je barevný, je to prostě krása! I když je větrný a ráno je rosa. Pouštíme draky, sledujeme mraky,
Chodíme do školy, sklízíme brambory. Podzim je barevný a to je prima, Chystejme krmítka, blíží se zima!
Jonáš Blahut, 3.A
PŘEJEME VÁM PŘÍJEMNÉ VÁNOCE A ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2015
Co najdete v tomto čísle? ÚVODNÍ SLOVO………………………………………………………………..…..str. 1 ROZHOVOR S PANÍ UČITELKOU HLADIŠOVOU …………..…….…..str. 2 HLAVOLÁMÁNÍ………………………………………………………………..……str. 2 CESTOMÁNIE………………………………………………………………….…….str.2 PELE MELE………………………………………………………………….…..…...str.3 SPORTOVNÍ OKÉNKO………………………………….……………………..…str.4 ZPRÁVY ZE TŘÍD…………………………………………………………………..str.5-9 PSANÍ ZE ŠUPLÍKU………........................................................str.10 REDAKČNÍ RADA……………………………………………………….…….…..str.11
ÚVODNÍ SLOVO Milí čtenáři, dva měsíce uplynuly jako voda a před vámi je další číslo Klásknovin. Opět jsme zaznamenali velký zájem žáků naší školy o vytištění jejich příspěvků ve školním časopise. Proto na vás čeká v dnešním čísle bohatá nabídka zajímavých obrázků, textů a básniček. V rubrice Zprávy ze tříd si všimněte, jak umí naši malí žáci kreslit, skládat básně nebo vyrobit čarodějnici. Nepřehlédněte také slohové práce žáků 5. B, kteří dostali v hodině českého jazyka – slohu za úkol napsat vypravování, ve kterém se měla objevit čtyři slova: obrázek kostela/kostel, injekční stříkačka/injekce, semafor a počítač. Najdete je v příbězích? Posuďte sami, jak se to páťákům povedlo. Určitě se také těšíte na naše pravidelné rubriky, které jsme pro vás připravili. Čeká na vás rozhovor s další osobností školy, Pele mele, Hlavolámání, Psaní do šuplíku nebo Sportovní okénko. Zavádíme novou rubriku Cestománie. Těšíme se na vaše další příspěvky, tentokrát na měsíc leden a únor. Naše mailová adresa je
[email protected] nebo
[email protected]. Milí čtenáři, dovolte mi, abych vám za celou redakční skupinu popřála do nového roku 2015 jen to nejlepší! Mgr. M. Havelková
Rozhovor s Mgr. Dagmar Hladišovou 1.
Jak vzpomínáte na vaší paní učitelku v 1. třídě? Pamatujete si, jak se jmenovala? Vzpomínám na ni hezky. Byla vstřícná, hodná, všem ráda pomohla. Jmenovala se Běla Hilčrová. 2. Chodila jste na ZŠ do města nebo na vesnici? Do města, do Čelákovic. 3. Čím jste chtěla být jako malá? Učitelkou. 4. Kolik let učíte? Jak dlouho na ZŠ Zeleneč? Celkově učím 34let a na ZŠ Zeleneč 21 let. 5. Vidíte rozdíly mezi žáky, když jste začala učit a nyní? Nyní jsou bystřejší a rozumnější - to díky té technologii. Co nyní vymyslí v první třídě, dříve vymysleli třeba až ve třetí třídě. 6. Jaké máte koníčky? Čtení. 7. Jaké máte nejradši jídlo? Brambory na paprice. 8. Učila jste někdy své vlastní děti? Ne. 9. Jaká je vaše nejoblíbenější barva? Zelená a béžová. 10. Dodržujete vánoční tradice? Snažím se. 11. Jakou pohádku si o Vánocích nenecháte ujít? Tři oříšky pro Popelku. Paní učitelku Hladišovou jsem si vybrala proto, protože je na naší škole nejdéle, a také byla moje první paní učitelka.
HÁDANKA MĚSÍCE Ze střechy se na zem dívá, nezamává, nezakývá. Roste shora dolů k zemi, nehýbá se a je němý. Sotva slunce zazáří, už má slzy na tváři. Ještě jedna bonusová: Jsem muž a nemám sourozence. Na stěně visí podobizna. Otec muže na obrazu je synem mého otce. Kdo je na obrazu? Logická úloha: Když Honzík řekne KUS, Lukáš odpoví SUK. Když řekne LÍPÁ, Lukáš odpoví PÁLÍ. Na jedno slovo, které řekl Honzík, Lukáš odpověděl MAJKA. Které slovo řekl Honzík? Vyber správnou odpověď. (viz.níže) MAKAJÍ JAMKA KAMEJ Nicol Chromá, 5. B
Klaudie Bendová, 8. tř.
Výlet do Jindřichova Hradce Protože se už blíží Vánoce, pozvu vás do Jindřichova Hradce na Krýzovy jesličky v Muzeu Jindřichohradecka. Jedná se o největší mechanické jesličky na světě. Ze Zelenče do Jindřichova Hradce je to 157 km a cesta trvá zhruba dvě hodiny. Dále se poptáte na náměstí v informačním centru nebo na ukazatelích. Výlet si můžete zpestřit v Táboře v muzeu čokolády. Ve dnech adventu můžete navštívit vánoční trhy. O víkendu 13. -14. prosince začíná adventní program. Ukázky černé kuchyně, dobové tance v kostýmech na zámku. Užijte si výlet. Anička Prouzová, 5. A
SPORTOVNÍ OKÉNKO Finále Fed Cupu 2014 Finále Fed Cupu mezi Českem a Německem se odehrálo v pražské O2 aréně 8. a 9. listopadu. Český tým vedl kapitán Petr Pála a hráčkami byly Petra Kvitová, Lucie Šafářová, Karolína Plíšková, Lucie Hradecká a Andrea Hlaváčková. V německém týmu se o vítězství zase chtěly poprat hráčky Angelique Kerberová, Andrea Petkovic, Sabine Lisicki, Julia Goerges,AnnaLena Groenefeld a kapitánka Barbara Rittnerová. V prvním utkání se představila Petra Kvitová a Andrea Petkovicová. V úvodním setu Kvitová Petkovicovou k ničemu nepustila a vyhrála 6:2. Druhý set byl už trošku vyrovnanější, přesto Kvitová vyhrála 6:4 a získala tak první bod pro Česko. Ve druhém zápasu se proti sobě postavily Lucie Šafářová a Angelique Kerbrová. První set byl zajímavý. Česká tenistka výborně servírovala a tak si vítězství v první sadě zasloužila. V druhém setu měla Lucie Šafářová opět převahu a tak se není čemu divit, že zápas s pohodou vyhrála poměrem 6:4,6:4 a získala tak druhý bod pro Česko. Po sobotních zápasech byl výsledek pro Českou republiku příznivý, k vítězství stačil už jenom bod. V neděli nastoupily proti sobě česká a německá jednička Petra Kvitová a Angelique Kerberová. Do zápasu vstoupila lépe Kerberová, ale Petra Kvitová dokázala odvrátit šest jejích setbolů, skóre otočit a dovézt do vítězného konce v tiebreaku. Ve druhém setu Kvitovou potopily její nevynucené chyby, a proto druhý set získala Angelique Kerberová. Ve třetím setu Kvitová opět zabojovala a celkově zvítězila 7:6, 4:6 a 6:4. Obě hráčky předvedly vynikající a vyrovnaný výkon, jejich zápas byl divácky opravdu velmi zajímavý a plný výborných, napínavých výměn. Českým tenistkám se po roční pauze opět podařilo získat stříbrný pohár pro vítězky Fed cupu, již třetí za poslední čtyři roky. Díky velké ochotě výborných českých hráček k reprezentaci naší země máme velkou šanci na vítězství i v příštím roce. Honza Moraveček, 8. třída
LYŽE V minulém čísle Klásknovin jsem Vás seznámil s historií sportu. Zůstanu u tohoto tématu a přináším něco málo o historii zimního sportu lyžování. Lyžovalo se především v severních oblastech – Skandinávie, Ameriky a Asie. Mnoho z nás lyžuje, ale určitě nevíte nic o historii lyží. Dříve byly lyže používány při dopravě a lovu, později k válečným účelům. Lyže vznikly asi ve střední době kamenné. Je dokázáno, že tehdejší obyvatelé používali různé druhy sněžnic. První písemná zmínka o lyžování pochází ze 6. století, kdy Procopius píše o klouzajících se Finech. Později se lyže začaly používat jako zábava a lidová kratochvíle. Nejvíce se lyže používaly a stále používají v Norsku. U nás v Čechách první na lyžích byli synové městského rady Krause z Gorlitz. Tyto 3,5metru dlouhé lyže se vůbec neosvědčily. Zajímavé je, že Václavské náměstí sjel J.Ořovský 1.ledna 1887. Vánoční dárek pro Vás V době 25. 12. – 31. 12. je opět TÝDEN SPORTU ZDARMA v rámci akce Praha sportovní. Tak neseďte doma a sportujte, více informací najdete na www.prahasportovní.cz
Matouš Listopad, 5. B
Vánoční tradice
Konečně Vánoce!!!!!! Taky jste se těšili? Já tedy strašně moc. Miluji tu vánoční atmosféru koledy, , že je celá rodina pohromadě. Chtěla jsem vám sem dát nějaké zajímavé tradice, třeba se vám nějaká zalíbí a budete jí dodržovat. Přeji vám všem krásné Vánoce.
Půst Na Štědrý den se držel až do večeře přísný půst. Ti, kteří ho zachovali, měli vidět zlaté prasátko. Ke společné večeři se pak zasedlo poté, co vyšla první hvězda.
Zvyky u štědrovečerní večeře - připravil se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta - pod talíř se schoval zlatý penízek nebo šupinky z kapra, aby se nás držely peníze - od slavnostní večeře se nesmělo vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře.
Krájení jablka Po večeři se nožem přepůlí jablko kolmo ke stopce. Pokud jádra vypadají jako pěticípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud mají tvar kříže nebo čtyřcípé hvězdy, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře.
Lití olova Nad plamenem se v kovové nádobce roztaví kousek olova. Olovo se pak naráz vlije do nádoby s vodou. Vznikne odlitek, podle jehož tvaru se pak hádá, co koho čeká.
Pouštění lodiček Budoucnost se dá předpovídat i z plujících skořápek se zapálenými svíčkami. Majitele skořápky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se skořápka drží při kraji nádoby, její vlastník bude také spíše sedět doma. Jestliže ale skořápka pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.-
Zvyky pro svobodné a nezadané dívky Svobodné dívky klepaly střevícem na kurník. Když se ozvala slepice, dívka zůstala i v novém roce svobodná. Ale když se ukázal kohout, čekala ji svatba. Ty, kterým nevyšel pokus s kurníkem, mohly hodit doma v pokoji střevíc za hlavu když byl po dopadu obrácený patou ke dveřím, zůstaly příští rok doma. Když se ale obrátil špičkou ke dveřím, značilo to, že se provdají a odejdou. Nezadané dívky zase chodily třást bezem a v domě, u kterého začal jako první štěkat pes, bydlel jejich nastávající. Tak holky můžete to zkusit.
Vendula Fialová 7.třída
Tajuplný kostel
ŽIVOT
Byla jedna vesnice, o které se říkalo, že v jejich kostele se dějí prapodivné věci. Chtěl jsem tam jet a zjistit, jestli je to pravda. Nevěděl jsem, kde to je. Musel jsem se podívat do počítače na mapu. Stáhl jsem si mapu do navigace a vyrazil.
Jedu do práce. Moje červené auto je úplně nové. Bohužel
Dojel jsem na okraj vesnice. Zastavil jsem, protože tam byl semafor. Na něm svítily divné barvy. Byly to bílá, šedá a černá. Rozmýšlel jsem se, a když se rozsvítila černá, tak jsem vyjel. Po chvíli jsem narazil na kostel. Viděl jsem světlo v jednom okně. Šel jsem pomalu a najednou jsem uslyšel strašlivý smích: „ Ha, ha, ha, ha.“ Vešel jsem do kostela a dveře se záhadně samy zavřely. Při tom strašidelně vrzaly. Šel mi mráz po zádech. Náhle jsem ucítil tupou ránu do hlavy. Ztratil jsem vědomí.
jménem Dr. Erben. „Ale ne,“řeknu, když na semaforu svítí
Pomalu jsem otevíral oči. Viděl jsem tajemnou postavu s injekční stříkačkou v ruce. Jehla mi zajela do paže a tajemná postava mi tlumeným hlasem pověděla: „Zapomeň na toto místo a už se nikdy nevracej“. Usnul jsem. Probudil jsem se na trávě u nějakého kostela. Celou cestu domů jsem přemýšlel, co jsem tam dělal.
Jiří Šimáček, 5. B
prší, takže bude úplně špinavé. Pracuji v chemické laboratoři. Vyrábím léky, léčivé látky do injekcí a zkouším různé pokusy. Mám dokonce i vlastní parkovací místo se
červená. A jsme tu. Moje krásná práce. A jéje. Nový mladý zaměstnanec. To zase budou exploze. Bum! Slyším. Ale ne, říkám si v duchu. „Rychle, nesmí se to do sebe slít!“křičí šéf. Všichni utíkají ven. Bum! Bem! Kanceláře vybuchují. Všichni jsou venku a já přišel o práci. Naštěstí mám bohaté rodiče. Oni mají vlastní továrnu na výrobu drahých šperků. Již pracuji pro rodiče. Alespoň jsem neskončil pod mostem. Je to tu pěkné a útulné. Asi si našetřím na nový počítač. Začal jsem chodit do kostela a zjistil jsem, že moje práce je již opravená. K výbuchu prý došlo, ale vybuchlo jen pár kanceláří. Začínám nový život. Našel jsem si přítelkyni Marii. Založili jsme rodinu. Mám syna Pepíka a psa Azora. Bude to krásný život. Matouš Listopad, 5. B
Psaní do šuplíku
Plán na Rufuse Lin rychle vběhl na bitevní pole, aby Hedvice pomohl. Schovali se spolu za jeden veliký kámen, Hedvika našla na zemi dva dlouhé klacíky, které si vzali místo meče. Hedvika měla plán jak jít na Rufuse a tak ho řekla Linovi. „Line, ty půjdeš zprava a já půjdu zleva. Souhlasíš?“ No, dobře, zkusíme to, řekl Lin. A tak šli. Jenomže Lin zakopl a Rufus si ho všiml dříve, než měl. Rychle se vrátili zpátky za kámen a Lin povídá. Nezakopl jsem schválně, ale napadl mě ještě lepší plán než tebe, no a jak jsem se zamyslel tak jsem nekoukal na cestu a zakopl jsem. Hedvika mu odpověděla. No jo, ty tvoje plány, copak tě někdy napadlo něco lepšího než mě? No ještě ne, ale třeba to bude poprvé. Prosím, Hedviko, zkus mi věřit. Nu dobrá, zkusím to, ale jestli to nevyjde, bude to tvoje vina. „Plán je takový“ Na dva kameny namalujeme tebe a mě a postavíme to před Rufuse. On si bude myslet, že jsme to my, ale my budeme schovaný za Rufusem a budeme ho bodat meči. Vyjít by to mohlo ne? „No dobrý nápad to je. Tak jo vyzkoušíme to.“ Hedvika a Lin začali na kameny malovat barvami, který každý minipix nosil pořád u sebe. Jo, a jestli jsem Vám to ještě neřekla, tak minipix jsou výborní malíři. Budeme jim držet palce, aby to zvládli. Adéla Sklenářová, 5. B
OLIVOVNÍK EVROPSKÝ
Ahoj, jsem olivovník evropský, latinsky se nazývám Olea Europea. Měřím 5 až 10 metrů a mohu být starý až 1500 let. Pocházím z Iráku, ale nyní mě můžete najít i ve Středomoří, Africe, Střední a Jižní Americe, hlavně v Mexiku a Peru. Mým plodem je dužnatá peckovice a jmenuje se oliva, která se využívá v potravinách, lécích a kosmetice. Mohu mít zelené a černé plody. První olivy přináším na své dvacáté narozeniny. Z mých plodů se vyrábí olej. Květy mám drobné, žlutobílé se čtyřzubým kalichem a čtyřdílnou korunou. V Antickém světě jsem byl symbolem míru a blahobytu. Píše se o mně v Bibli, v příběhu o Noemovi. Moje mamka a můj taťka mají rádi olivy.
PATRIK NOVÁK, 4. C
Tajná mise E135 Sklání se nade mnou doktorka Kohenová: „Jamie, Jamie, slyšíte mě?“ „Ano,“ zachraptím skrze dýchací masku. „Musíme vám dát sérum, vaše zranění jsou vážná.“ „Dobrá,“ vydechnu. Jak se k mé kůži blíží injekce, přemýšlím nad tím, co se stalo. Najednou dveře rozrazí Amanda, má kamarádka. Vrhne se ke mně. „Všichni z centrály jsou vyděšení,“ informuje mě. „Myslí si, že jsi umřela. Poslali mě, abys mi řekla, co se stalo.“ „No tak jo,“ řeknu. Stejně bych nevydržela mlčet. Začala jsem vyprávět: „Počítač mě vybral na misi E-135. Měli jsme v ní odpojit dráty, které vedou elektřinu k nepříteli. Já jsem byla ochranka. Vrtulníkem jsme se dostali do lesa, kde jsou ty dráty. Kluci, Drew a Carlos, začali odpojovat dráty. Já, Elena a Mary - Anne jsme hlídaly. Najednou se mezi stromy něco mihlo. Nepřátelé! No jasně, došlo mi. Nedaleko je kostel, proto tu jsou tak rychle. Začali po nás pálit. Drewa a Mary – Anne dostali jako první. Já s Elenou a Carlosem jsme utíkali. Elena vysílačkou zmobilizovala jednotky v centrále. V tom po nás hodili bombu. Elena někam zmizela, Carlos taky a já jsem zůstala v tomhle stavu. Poslední, co si pamatuji, je nějaký semafor a vrtulník.“ „Tak díky, Jamie. Jo a Elenu našli.“ „To je super,“zachroptím. „Tak ahoj.“ „Ahoj, Jamie.“ Bolest zesílila. „Doktorko!“ zařvu. Jakmile ke mně doběhne, je pozdě. Jsem mrtvá. Úrývek z novin: Dne 29. 11.2326 zemřela Jamie Corwattson na následky zranění z mise E-135. Díky jejímu svědectví našli Carlose Evangeena a zachránili Mary – Anne Doonsowou.
Nikola Chromá, 5. B
Výroba čarodějnice
Jak jsem se píchl injekční stříkačkou
Po létě přichází podzim, který patří k nejkrásnějším barevným obdobím v roce. Je ještě teplé počasí, svítí slunce, které ovšem nepálí tolik jako v létě. K večeru díky nízkému posazení vytváří nádhernou červánkovou oblohu. Příroda je krásně zbarvená, zelené listy mění barvu do žluta, červena a hněda. Na jeřabinách jsou krásné červené bobulky a na keřích můžeme vidět šípky. Poslední květy odkvétají. Na polích se sklízí úroda, zrají a padají plody některých stromů kolem lesa (žaludy, bukvice, kaštany. Fouká hodně vítr, a proto padá listí. Období podzimu si užívají barev lesa i myslivci, kterým začíná sezóna honů. Podzim je hodně barevný, proto je oblíbeným obdobím pro malíře a fotografy.
Kristýnka Nicol Hanušová, 5. A
Jednou jsem se šel projít ven, protože jsem se doma nudil. Máma i táta byli v práci, tak jsem se rozhodl, že půjdu na prohlídku známého kostela. Nyní vám povím, co se mi přihodilo. Tak tedy, bylo to takhle: Šel jsem na prohlídku kostela. Když prohlídka skončila, chtěl jsem jít domů, ale před kostelem ležela injekční stříkačka. Zvedl jsem ji, a vidím, že je bez víčka. Chtěl jsem ji zahodit do křoví, ale v tom jsem se o ní píchl. Začala mi téct krev a tak jsem běžel domů. Cestou jsem viděl semafor. Když jsem doběhl domů, tak už mi krev netekla. Dal jsem si rohlík a šel hrát hry na počítač. Když domů přišel tatínek s maminkou, řekl jsem jim, co se mi přihodilo. Když mě vyslechli, rychle mě odvezli do nemocnice, aby mě pan doktor ošetřil. V nemocnici mi pan doktor řekl, že je to v pořádku, že injekce ještě nebyla použitá. Všichni jsme byli rádi. Z toho plyne ponaučení, že už nikdy nebudu sbírat injekce ze země. Příště by to mohlo dopadnout hůře. Adéla Sklenářová 5. B Jednou jsem byl doma a někdo mi na počítač před facebook napsal, ať jdu k jednomu kostelu si popovídat a poslal mi obrázek kostela. Hned jsem věděl, kde to je, a tak jsem vyrazil. Když jsem tam dorazil, tak mi nějaký pán nabízel injekční stříkačku. Hned jsem věděl, co mi nabízí, a tak jsem vysprintoval domů a zavolal jsem policii. Když policie zvedla telefon, tak jsem jim řekl, co se stalo a začal jsem jim popisovat muže, který mi nabízel injekční stříkačku. Za chvíli se policie vyřítila ze zatáčky u semaforu. Začalo pátrání. Za chvíli vypátrali muže a dali ho do vězení. A tak jsem se poučil, že si nikdy nebudu psát s cizím člověkem. Tomáš Simaichl, 5. B
Nebezpečné řízení Jednoho dne se pan Řeka rozhodl, že se stane katolíkem. Hledal na počítači nejlepší kostel v Kamenici. Nakonec objevil kostel, který se mu moc líbil. Nastartoval motor auta a odjel. Po chvíli mu zazvonil telefon. Zvedl ho a nekoukal se na cestu. Najednou se na semaforu objevila červená. Pan Řeka vjel do křižovatky a v tu chvíli ho srazil autobus. Řidič autobusu zavolal záchranku. Záchranka přijela a odvezla ho do kamenické nemocnice. Tam mu dali injekci a začali ho operovat. Operace dopadla dobře. Přišla za ním manželka a zeptala se: „ Jak se máš?“ „ No, dostal jsem z toho všeho ponaučení, že při jízdě nemám zvedat telefon!“ řekl pan Řeka!“ Tereza Moliterni, 5. B
Já strom Ahoj, já jsem vysoký. Mám miliony a miliony malých tenkých prstíčků. V zimě jsem zabalený ve svém stálém kožíšku. Rád jsem vyšší než ostatní. Mé milé větývky podržte ozdůbky, ať záříte jak sněhové kuličky. Stavíme sněhuláky, venku sněží, ať celá rodina pospolu drží. Někdy jsem jak popelka na bále se zářivými šaty uprostřed sálu. Dominika Frkousová, 4. C
REDAKČNÍ RADA Mgr. Marcela Havelková - šéfredaktorka externí redaktoři – učitelé a žáci 1. – 4. ročníků redaktoři: Kristýna Hanušová a Anna Prouzová, Matouš Listopad a Nikola Chromá, František Chromý, Viky Štorková a Vendula Fialová, Klaudie Bendová a Honza Moraveček Tonda Strnad, Kuba Altner a Fanda Budinský – grafická skupina
PŘÍSPĚVKY ZASÍLEJTE DO 15. ÚNORA 2015 K ZASÍLÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ, HODNOCENÍ NAŠEHO ČASOPISU, PŘIPOMÍNEK A NÁPADŮ POUŽÍVEJTE NAŠI NOVOU MAILOVOU ADRESU:
[email protected]