Kapitola 1. - KRÁLOVNA VŠECH Zjevení! Vypadá jako živá, dýchající a trojrozměrná žena zahalena v intenzivním světle. Ti, kteří ji viděli, ji popisovali jako zářící postavu v nádherném oslnivém šatu. Tito pak prohlašovali, že krásu „Královny Nebes“ nelze dostatečně lidskými slovy popsat. Vizionáři rovněž podávají zprávy o tom, že zahlédli světla a skvostné úkazy, které doprovázejí tato zjevení. Vize zahrnují vidění andělů, žhavých koulí, plameny ohně, tajemné sluneční úkazy a zvláštní světélkující mraky. Obrovskou radost a potěšení, které prožívají, lze nejlépe popsat slovem „extáze“, které je také při této příležitosti často používáno. Ti, kdo o ní svědčili, přiznávají, že byli paralyzováni a uneseni její krásou a půvabem. Je pozoruhodné, že nespočet nadpřirozených uzdravení a zázraků zažili poutníci po celém světě. Navíc zjevení „Požehnané Panny“ jsou opakovaně oznamována, takže většina významných znamení a zážitků je očekávána teprve v budoucnosti! Připouští, že tomuto světu ještě nezjevila svou plnou slávu. Předpovídá znamení na nebi a události, o kterých celý svět bude mluvit ve velmi blízké budoucnosti. Pojďme tedy posoudit následující zprávy přijaté třemi různými vizionáři: Má znamení jsou zjevná. Bůh si to tak přeje. Jedině mé děti to poznají tak, jak se jim zjevuji v tajemství, a tak za to chválí Jediného Věčného. Nemohu zjevit veškerou svou moc celému světu. Musím ustoupit spolu se svými dětmi. V tajnosti budu činit zázraky na duších, dokud počet obětí nedosáhne plnosti. Poté se budu moci zjevit celému světu… Brzy přijdu, mé děti! Brzy budu mezi vámi s velkým světlem. Osvítím celý svět. Mnoho duší bude plakat, protože neslyšely má volání. Budu nad každým jako oblak a každý mne uvidí. Co se pak stane s těmi, kteří mě uráželi a kteří mě zesměšňovali? Přijdu brzy, mí synové, a projdu celým světem. Učiním veliká znamení na obloze pro ty, kteří stále chtějí být spaseni. Všichni ti, kteří ve mně mají své útočiště, ti, kteří vzhlížejí s pokáním, ti budou plně připraveni k tomu, abych je zachránila. Také vám toužím říci, že když má zjevení budou zcela u konce, budu viděna v každé denominaci a náboženském společenství po celém světě. Budu viděna mezi veškerým lidem, nikoliv jen na chvíli, ale každý bude mít šanci mě vidět. Tak jak jsem se zjevila v Zeitounu, tak se zjevím každému, aby mě viděl. Modlete se a pomáhejte, aby mé plány byly uskutečněny, nikoliv jen zde, ale po celém světě. Počet zjevení je obrovský Vezměme v úvahu skutečnost, že Mariinu svatyni – poutní místo v mexickém Guadalupe, navštíví 15 až 20 miliónů mariánských následovníků každý rok! Svatyně je zasvěcena Naší Paní Guadalupské, která se tam zjevila v roce 1531 Juanu Diegovi. 12. prosince 1999 k výročí zjevení Panny Marie navštívilo svatyni přes 5 miliónů poutníků, aby se poklonili Naší Paní. Nejvíc v roce 1999, poprvé v církevní historii, byli přítomni na uctívání a oslavách všichni biskupové a kněží z celé západní polokoule. Po apoštolském povzbuzení Jana Pavla II. během jeho lednové návštěvy Mexika se stal 12. prosinec svátkem pro katolickou církev. Bosenskou Medjugorji od prvního zjevení Požehnané Panny Marie v roce 1981 navštívilo více než 30 miliónů lidí. Vedle šesti vizionářů, kteří pravidelně přijímají zprávy od Panny, tisíce poutníků prohlašují, že v Medjugorji viděli divy a zázraky, uzdravení a taky slyšeli Mariin hlas. Navštívení Medjugorje je namáhavou poutí, která zahrnuje mnohahodinovou cestu autobusem po rozbité silnici. Milióny poutníků, kteří se odváží podstoupit takovou námahu při cestě do Medjugorje, to dělají s plným vědomím nebezpečí a obtížnosti – a také proto chodí v zástupech. V Georgii, městě Conyers, přijala vizionářka Nancy Fower na své farmě až 100000 návštěvníků během jediného dne. Poutníci ze všech koutů světa překonali velkou vzdálenost, aby slyšeli nejnovější zprávu od 1
Požehnané Matky. V národní svatyni Grotto, Naší Paní z Lurd, v Marylandském Emmitsburgu, se účast zvýšila až na 500000 poutníků za rok. Mariánská zjevení se vyskytují všude Mariánská zjevení jsou zaznamenávána ve většině států Ameriky – mnoho těchto míst navštěvují tisíce lidí. Od New Yorku po San Francisco je zdokumentován nespočet zaznamenaných navštívení od Královny Nebes. Počet mariánských následovníků a jejich rozhodnutí slyšet Pannu ukazuje, že tito jedinci nejsou pouhými zvědavými účastníky, ale spíše součástí obrovského a neustále rostoucího davu Mariiných učedníků. Ročně navštíví pět a půl miliónů lidí jediné místo ve Francouzských Lurdech. Polskou mariánskou svatyni Naší Paní z Czenstochowé (která byla nejoblíbenějším místem Jana Pavla II.) navštíví ročně přibližně pět miliónů poutníků. Malé místo zjevení v Irském Knocku navštíví více než milión lidí, kteří se jdou modlit k Naší Paní z Knocku a navštíví „Štít zjevování“. Tato mariánská svatyně v Irsku byla Panně v minulém století vysvěcena čtyřmi papeži, včetně Jana Pavla II., který putoval do Knocku v roce 1979. V Portoriku, městě Sabana Grande, se podle zpráv Panna Marie zjevila před více, než čtyřiceti léty a mnoho oddaných věřících přišlo z celého světa. Toto místo se stalo populárním tím, že jsou zde v plném proudu přípravy k vybudování sochy Panny dvakrát tak vyšší, než je New Yorská Socha Svobody. Místní noviny podávají zprávu, že: Socha obřích rozměrů Naší Paní Růžence je součástí projektovaného mystického městského komplexu, který se nachází ve výšce cca 1500 stop a jeho rozloha dosahuje 500 akrů. Bude se zde nacházet místnost, kde budou radiové a televizní stanice, různé kaple, ubytování, jídelny, konferenční místnosti a pozorovací plošina. Ke známému místu zjevení v Portugalské Fatimě dorazilo 13. října na výročí zjevení z roku 1917 téměř milion lidí. Roční návštěvnost Fatimy je odhadem přes 4,5 milionů poutníků a stále roste. Seznam nejproslulejších míst zjevení pokračuje. Paní a Matku Všech Národů uctívají každým rokem v Amsterodamu na mezinárodním dni modlitby tisíce shromážděných. K uctění Paní Všech Národů sem míří zástupy kněží, biskupů a kardinálů z více než sedmdesáti zemí a všech pěti kontinentů. Takováto zjevení Panny Marie zaznamenala vizionářka Ida Peerdemanová mnohokrát. Její hlavní zprávou bylo, že chce, aby byla ustanovena jednota. Tato jednota přijde jedině, když církev a papež oficiálně prohlásí Paní Všech Národů za spoluvykupitelku. K tomuto datu, milióny věřících mariánských ctitelů sepisují petice, aby byla Panna Maria oficiálně prohlášena za Spoluvykupitelku , a zasílají je do Říma. Celosvětová popularita roste Popularita Panny a jejích zpráv nabývá až gigantických rozměrů. Nicméně mariánští historikové si pohotově dokážou vzpomenout, že zjevení Marie byla zaznamenávána po celá staletí, ale nikdy v historii nebyla tak častá a pravidelná jako v těchto dnech. V týdeníku Newsweek ran byl na titulní straně příběh o Panně Marii. V článku napsali: „Dvacáté století mnoha způsoby patřilo Marii. Vizionáři na většině kontinentů podávali zprávy o více jak čtyřech stech zjeveních Panny – více, než za celá tři století dohromady… Když to shrneme, tato zjevení odkazují na to, v co mariánské hnutí věří – v milénium – věk Marie‘“ Mohli bychom očekávat, že se tento fenomén bude vyskytovat v převážně katolických zemích, ale zjevení jsou hlášena od Japonska přes Afriku, Koreu, až po Austrálii, přes Irák do Izraele, od Egypta až k Sýrii. Podíváme-li se hlouběji do bývalého Sovětského svazu nebo na lidi v Indii, je tam jedna věc společná. Ti všichni začali být navštěvováni ženou, která sebe nazývá Marií, Královnou nebes, Naší Paní. Otec Robert Faricy citoval v knize Královna Kosmu tvrzení: 2
Nikdy v historii křesťanství se Požehnaná Panna Maria nezjevovala tak často mnoha lidem po celý dlouhý čas a s takovou pravidelností. Navíc to vypadá, že zjevení v Medjugorji začala s počínajícím novým mariánským obdobím. Zprávy o Mariině zjevování se nacházejí téměř všude. Ve své knize Volání věků autor Tomas W. Petrisko píše: „Na Ukrajině je více, než půl miliónu lidí, kteří svědčí o Mariiných zjeveních od roku 1987… miliony a miliony po všech kontinentech celého světa slyšely a odpovídaly na zjevení a zprávy Panny Marie. Ve skutečnosti lze sledovat významný rozmach návštěvnosti všech Mariiných svatyní.“ Reverend Charles Dickson, Ph.D., jako luteránský kazatel píše o tomto trendu v Magazínu Královna: „Lidé po celém světě překonávají obrovské vzdálenosti, aby osobně demonstrovali svou oddanost Matce našeho Pána.“ Sám osobně ve Francii navštívil 937 poutních míst. Za poslední dva roky v těch nejpopulárnějších místech se návštěvnost zvýšila o 10%. V Itálii existuje více než 1500 poutních mariánských svatyní, což je v podstatě 85% všech mariánských svatyní vůbec. Nejsou to místa zastrčená někde v ústraní mezi domky, ale spíše významné svatyně, do kterých mohou Mariini následovníci putovat. Oddanost Marii je nejlépe pozorovatelná v katolických zemích, ale i přesto přitahuje masy lidí všech ras, národností a vyznání. Co se týče rostoucího počtu celosvětových zjevení, katolický mariánský autor Michael Brown napsal: „Mariánská zjevení se během druhé poloviny dvacátého století stala značně početnější… Jestliže denně přibývají případy nových zjevení, tak celkový počet ve skutečnosti nelze spočítat… (francouzské periodikum Le Monde odhadlo počet zjevení na jednadvacet tisíc mezi rokem 1976 a 1986!!)“ Plán ekumenického pokoje Naší Paní Celková zpráva o pokoji je podávána stovkami, ba možná tisíci zjeveními po celém světě. To o čem hovoří, je celosvětový mír, jednota a tolerance. Zjevení Marie v Medjugorji hovoří takto: Drahé děti, dnes vás vyzývám k míru. Přišla jsem jako Královna Pokoje a toužím vás obdařit svým Mateřským Pokojem… Vyzývám vás, abyste se stali nositeli a svědky mého pokoje tomuto nepokojnému světu. Nechť pokoj zavládne v celém světě. V další zprávě Naše Paní z Medjugorje řekla svým vizionářům: „Řekněte knězi, řekněte každému, že to jste vy, kdo jste rozděleni na světě. Muslimové a pravoslavní jsou ze stejného důvodu jako katolíci rovni před mým Synem a přede Mnou. Všichni jste mé děti.“ Mariina zpráva o pokoji a jednotě je jediným, co tento sklíčený a zmatený svět potřebuje. Stejné zprávy podala ve venezuelské Betanii, typickými slovy o naději dávané po celém světě: „Mé děti, dávám vám pokoj z nebes…do Betanie a Venezuely. Je pro každého, ne jen pro katolíky… Má zpráva je o víře, lásce a naději. Víc, než cokoliv jiného toto přináší usmíření mezi lidmi a národy. Je to jediná věc, která může zachránit toto století od válek a věčné smrti.“ Charles Dickson, autor knihy ‚Protestantský pastor vzhlíží k Marii‘ a ‚Marie přesahuje naše kulturní i náboženská pouta‘ píše: Muslimský student navštívil Řím a chce se zvláště podívat do kostela Svaté Matky Maggiore. Překvapeni? Poezie Syrského tajemství je plná mariánského uctívání. Překvapeni? Martin Luther doporučil modlit se k Marii. Překvapeni? Americký letniční kazatel začal navštěvovat svatá poutní místa Mariiných zjevení. Překvapeni? Muslim odkazuje k Marii jako il-Sittneh, neboli Naší Paní. Překvapeni? Kapitola Koránu je pojmenována po ní. Překvapeni? Mariina hluboká laskavost jako matky je vyobrazena v čínském umění. Překvapeni? A nyní presbyteriánský kazatel napsal knížku, ve které doporučuje modlit se růženec. Stále překvapeni? … Při bližším prozkoumávání obojího – jak dávné historie, tak současných událostí zjistíte, že lidé jsou směřováni k Marii, která je všeobecně oblíbena a přesahuje naši kulturu, zemskou polohu a dokonce náboženské hranice. 3
Zbořme hranice V roce 2003 vyšel v Los Angeles Times článek s nadpisem „Naše Paní: nejen pro katolíky“. V článku bylo poznamenáno, že zjevení známá jako Panna z Guadalupe, dlouhodobě uctívaná latinskoamerickými obyvateli, nyní mají své místo i v dalších denominacích. Tyto tendence jsou pozorovatelné v Episkopálních a Luteránských církvích, jejichž liturgická tradice je katolicismu nejbližší. V článku vystupuje s velmi zajímavou otázkou: Zjevení Naší Paní Guadalupské nekatolickým služebníkům a učencům má své milující obdivovatele. Je to zjevení, jež spojilo Mexičany a po téměř pěti staletích může přivést k sobě všechny křesťanské denominace. V roce 2005 představil Magazín Time na titulní straně obraz Marie – Matky Boží s titulkem „Zdrávas, Maria – katolíci ji ctí už po dlouhý čas, ale nyní také protestanti objevují své vlastní důvody k uctívání Ježíšovy matky.“ Článek vysvětluje ohromující trend rostoucí mariánské oddanosti v protestantských církvích: V rozděleném protestantském světě, kde ideologický prostor je omezen, se zdá, že dlouze udržovaná zeď okolo Marie se rozpadá… a tak Marie získává svou popularitu i v protestantských duchovních seminářích, kde její ikony zdobí stěny pokojů budoucích pastorů. Článek cituje příklady, které byly kdykoliv předtím nepředstavitelné. Například v metodistické církvi v Chicagu South Side je oltář rámován dvěma sochami Marie s čerstvými růžemi u jejich nohou. Marie zde v rukou drží malého Ježíše a růženec. Oltář je pokryt předměty s nejznámějším zobrazením: Marie – tentokrát zcela obklopena mnohobarevnou svatozáří. R.Albert Mohler, Jr. – President Jižního baptistického teologického semináře – učinil několik následujících připomínek ke článku v Time Magazine týkajícího se Marie: Hlavní článek časopisu Time je jen částí velkého dění, které probíhá ve všech hlavních proudech protestantismu, znovuzvážení vztahu k Marii, obrácení se k ní a zahrnutí uctívání Marie do sféry osobní oddanosti a společného uctívání. Někteří jdou až tak daleko, že přijímají Marii jako přímluvkyni, a směřují své modlitby k ní stejně tak jako k ostatním svatým. Je dosti překvapivé, jak někteří protestanti obhajují, že by se měli věřící modlit k Marii, a měli by ji žádat o přímluvy. Královna slibuje jednotu Většina zjevení hovoří o tom, že Marie zavádí nové období míru a jednoty. Pod její záštitou se všichni lidé shromáždí v pokoji a vyřeší problémy, kterým čelí tento svět. Její důraz na jednotu a ekumenismus vzbudil pozornost i v médiích. Deník Los Angeles Times podává zprávu o tomto tématu dne 25. prosince 1998 v článku s nadpisem „Mariina rostoucí popularita jde až za hranice víry“ a píše: Rostoucí počet Američanů ze všech křesťanských denominací dospívá k přesvědčení, že Panna Marie je utěšujícím článkem spirituality a symbolem pokoje v těžkých časech… Ohlašovaná vidění Marie v posledních časech neustále rostou po celém světě. Její mateřský pohled vypadá jako ekumenická výzva… Nejsou to jen římští katolíci, kdo se zajímají o Marii a následují její zjevení… Každý den tisíce lidí přinášejí svá trápení na místa, kde Panna zaslíbila, že se zjeví. Jedna z nejlepších sérií zjevení, o kterých se vydávají svědectví, se odehrála v Koptickém pravoslavném kostele v egyptském Zeitounu na předměstí Káhiry. Lidé mnoha zemí a různého náboženského vyznání svědčili o zjeveních od roku 1968 až 1973. Odhaduje se, že celkový počet svědků těchto zjevení jde do miliónů! Muslimové, koptové, římští katolíci, protestanti a mnoho dalších viděli Paní ve slávě světla. Muslimové zpívali a citovali z Koránu: „Marie, Bůh si tě vyvolil. Očistil tě. Vyvolil si tě nade všechny ženy.“ V Zeitounu stejně tak jako v nespočtu dalších míst na světě přitahuje Mariino zjevení mnoho lidí ze všech různých náboženských vrstev. Následující zpráva pochází od zjevení, které se identifikuje jako „Paní a Matka všech národů“ a zcela jasně prohlašuje své záměry: 4
Zkuste porozumět důvodu, proč jsem přišla tento den. Pán Ježíš Kristus vybral tento velký den pro „Paní Všech Národů.“ Mou misí je ustanovit jednotu nad svými národy. Jsem poslána, abych učinila jednu velkou společnost národů. Shromáždění všech národů v jedno společenství, je úkolem stojícím před celým současným světem, kterému jsem to opakovaně zvěstovala. Královniny výzvy V roce 1996 představil časopis Life Marii na obálce časopisu a ptal se: „Proč se dvou miliardkrát denně modlíme Zdrávas Maria? Proč letos navštívilo Lurdy až pět miliónů lidí, z nichž mnoho je nekřesťanů, a pili uzdravující vodu? Proč více než deset miliónů poutníků šlo do Guadalupe, aby se modlili k Naší Paní? Proč zjevení? Jak to, že se Mariiny hymny vplížily do zpěvníků metodistů? Co bychom o Marii mohli říct?“ Článek z časopisu Life pokračuje s velkým počtem zjevení a citacemi různých statistik. Life například upozorňuje, že „v Itálii byly během posledních dvou let podány zprávy o padesáti plačících sochách.“ Life poznamenává, že Mariina popularita se neobjevuje jen u katolíků: „Jeden z neobvyklých faktorů fenoménu Marie je toto: emocionální potřeba je tak neodolatelná, že sklíčený svět lidí bez očividného spojení s Pannou se stává její. Není novinkou, že muslimové uctívají Marii jako čistou a svatou – je v Koránu zmíněna 34krát … ale vidět velký počet muslimů, kteří putují ke křesťanským Mariiným svatostánkům je pozoruhodná věc. Na světě se objevila Mariina mezináboženská modlitba.“ O jejích ekumenických zprávách a jejích mateřských zjeveních, které ovlivňují zástupy, nemůže být žádných pochyb. Počet zpráv o znameních, divech a zázracích za poslední desetiletí velmi vzrůstá. Ve světě, který vyhledává interakci s nadpřirozenem, není žádného divu, že někteří přijímají cokoliv, co je zázračné. Tyto zázraky, jsou-li pravé, budou konkurencí zázrakům Mojžíšovy doby. Uvažujme o fenoménu známém jako „zázrak slunce“, o kterém přicházejí zprávy z celého světa. Zázraky slunce Ve Fatimě bylo 13. října 1917 70000 lidí svědky toho, že slunce spadlo z oblohy. Tito očití svědkové řekli, že viděli, jak slunce spadlo z nebe mezi dav a vrátilo se do své normální pozice. Mnoho si myslelo, že to znamená konec světa a byli si jisti tím, že zemřou. Zde je krátký záznam těchto událostí ve Fatimě: Právě, když to vypadalo, že ohnivá koule padá na nás a zničí nás, najednou to přestalo a slunce se vrátilo opět na oblohu, kde svítilo tak poklidně jako vždy. Když lidé vstali ze země, rozléhal se pláč z úžasu ze všech stran. Jejich šaty, které byly promáčeny potem a zašpiněné, byly najednou čisté a suché. Mnoho nemocných a zmrzačených bylo vyléčeno ze svých nemocí. Zázrak slunce je častou fantastickou událostí na mnoha místech zjevení. Stalo se to například 23. dubna 1991 v Portoriku před sto tisíci lidmi, kteří tam byli na osmatřicátém výročí od prvního zjevení, a opětovně se přihodilo 5. května 1993 na Filipínách před 300000 svědky. Podobné události byly zaznamenány na mnoha dalších místech zjevení, jako například v Medjugorje v Bosně, Denveru v Coloradu, v Texaském Lubbocku a Georgijském Conyersu. Zázrak slunce je jedním z mnoha zázraků, o kterých přicházejí zprávy z celého světa. Zde je jednoduchý souhrn zázraků, který byl pozorován na jednom místě: Zjevení Matky Boží v Medjugorji byla doprovázena velkým počtem zázraků, včetně fyzických uzdravení (dosud napočítaných 360), zpráv o tančícím slunci po obloze, úkazy růženců, medalionů, které měnily barvu od stříbrné až po zlatou, a dalším zvláštnostem. Právě tak jako Kristus činil zázraky během svého života na zemi, aby potvrdil své učení a službu, tak to vypadá, že Naše Paní z Medjugorje užívá toho samého, aby potvrdila svou přítomnost a zprávy, které jak stále říká, jsou přímo od jejího Syna. Královna všech Zatímco název této knihy možná něco napovídá, je čím dál jasnější, že Královna Nebes skutečně shromažďuje své zástupy z každého náboženství či rasy. Mnoho knih o mariánských zjeveních vystihuje 5
tento rostoucí zájem, kde svět vyhledává nebeskou Matku, která je něžná, milosrdná, není odsuzující, čeká vždy s mocí a vlivem k řešení problémů. Královnou Pokoje – jak se také nazývá, jsou opakovaně předpovídány: celosvětový mír, jednota a tolerance. Paní a Matka Všech Národů – titul, který si připisuje na místě svého zjevení – představuje sebe sama jako laskavou a přívětivou, kdy zároveň prohlašuje zprávy týkající se jejího přístupu do nebes a velikosti své autority. Navíc mateřské kouzlo zjevení potvrzuje miliónům lidí nespočtem zaznamenaných znamení, divů a zázraků. Svědectví poutníků o fyzickém nebo duševním uzdravení byly pečlivě prověřeny. Důkazy, kterými se zjevení představují – starostlivá Matka, mocná přímluvkyně, stavitelka denominačních mostů a zázraky – jako úspěšné ve shromažďování davů, které by za jiných podmínek pospolu nikdy nebyly. V těchto obtížných dnech, kdy naše problémy vypadají nepřekonatelně, se rostoucí zástupy lidí obracejí k domněle nejlepšímu světovému obhájci Královně Všech. Kapitola 2. - KRÁLOVNA ŘÍMU Stavitelka denominačních mostů Královna Pokoje je velmi úspěšná ve sjednocování zástupů lidí všech náboženství. V současnosti ji uctívají milióny lidí z Pravoslavné i Anglikánské církve. Stále větší množství protestantů se k ní modlí a účastní se poutí na místa jejích zjevení. Jak následující kapitoly dokládají, celé zástupy muslimů, hinduistů, buddhistů a lidí z hnutí New Age se k ní obracejí a uctívají ji. Zjevení Marie skutečně získávají na sledovanosti v celosvětovém měřítku. Nicméně není pochyb, že silná loajalita je rovněž vyjadřována více jak miliardou členů římskokatolické církve. Marie je tedy příznačně titulována jako Královna Nebes a Matka Církve Říma. Matka Říma V roce 1984 Joseph Ratzinger, v té době kardinál a hlava římskokatolické kongregace pro nauku víry, prohlásil: „Jedním ze znamení našich časů je, že zprávy o Mariánských zjeveních se opakovaně objevují po celém světě. Tyto zprávy přicházejí jak z Afriky, tak i z dalších kontinentů…“ 19. dubna 2005 byl Joseph Ratzinger zvolen nástupcem papeže Jana Pavla II a stal se tak novou hlavou římskokatolické církve. Svou první publikaci, kde vystupuje již jako papež Benedikt XVI, zakončil listem s následujícím požehnáním: V radosti vzkříšeného Pána, s důvěrou v jeho nekonečnou pomoc, pomoz nám jít dále. Pán nám bude pomáhat. Marie, jeho nejsvětější Matka, je na naší straně. Děkuji Ti. Další den při promluvě během předávání poselství nového papeže ke konci eucharistické oslavy spolu se členy kardinálů v Sixtinské kapli prohlásil: K podpoře mého slibu volám k Tobě, Nejsvětější Marie, o mateřskou přímluvu, a do Tvých rukou skládám celou přítomnost i budoucnost církve i mě samotného. A opět 22. dubna během služby členům Kolegia kardinálů řekl: Svěřuji veškerá očekávání, naděje, pochybnosti i nás samotné, celé společenství křesťanů, Panně Matce Boží, která svými kroky doprovází novorozenou Církev ve své tiché přítomnosti a uklidňuje ji vírou apoštolů. Prosím vás všechny, choďme vždy pod mateřskou ochranou Marie… O tři dny později, 25. dubna, tento nový papež hovořil k německým poutníkům: A tak se modleme k Marii, Matce Pána, aby nám umožnila pocítit její lásku ženy a matky, v níž můžeme pochopit veškerou hloubku Kristova tajemství. 6
Důvěra ve zjevení Marie Nový papež se opakovaně odvolává na Marii a svěřuje Řím a celý svět do jejích mateřských rukou. Navíc papež Benedikt, stejně jako jeho předchůdce, nabádá všechny lidi k obrácení se a důvěřování zjevením Marie. Například 11. května 2005 papež Benedikt XVI. vyzýval věřící k „bezprostřednímu obrácení se a důvěře“ k Panně Marii Fatimské": Pozítří bude u Požehnané Panny Marie Fatimské celebrována liturgická památka. Milovaní, vyzývám vás k bezprostřednímu obrácení se, a důvěře v Pannu, abyste jí v této důvěře mohli svěřit veškeré své potřeby. O dva dny později – 13.května 2005 – už první měsíc po svém pontifikátu, papež Benedikt XVI. svěřil římskokatolickou církev do mateřských rukou Naší Paní Guadalupské, která se zjevila v roce 1531 Juanu Diegovi, a zůstává tak jedním z nejpopulárnějších zjevení vůbec. L’Osservatore Romano publikoval na své titulní straně modlitbu, která byla recitována novým papežem před bílou mramorovou sochou Naší Paní Guadalupské, umístěnou v nejvyšším bodě Vatikánských zahrad: Svatá Marie, jež se nás zastáváš jako Naše Paní Guadalupská, jež jsi matkou mužů a žen mexického národa a celé latinské Ameriky, ty, která nás povzbuzující láskou inspiruješ, opětovně svěřujeme své životy do tvých mateřských rukou. Ty, jež jsi přítomna ve Vatikánských zahradách, vládni v srdcích všech matek po celém světě a stejně tak v našich srdcích. S velkou nadějí přicházíme k Tobě a Tobě důvěřujeme. Od té doby, co byl za pastýře římskokatolické církve ustanoven papež Benedikt XVI, jsou věřící soustavně povzbuzování a odkazování k Marii, aby důvěřovali v její mateřskou péči ve všech příležitostech. 25. srpna 2005, během svátku nanebevzetí Marie, nový papež vysvětloval, jaká je nynější všudypřítomnost Královny Nebes, a že je nám stále nablízku. Marie zná naše srdce, pomáhá nám a naslouchá každému z nás: Marie je vzata svým tělem i duší v slávu nebes a s Bohem a v Bohu je Královnou nebes i země… Když žila na tomto světě, mohla být nablízku jen několika lidem… Tím, že je v Bohu a s Bohem, je mnohem blíže každému z nás, zná naše srdce, slyší naše modlitby, pomáhá každému z nás svou mateřskou laskavostí… Stále nás slyší, stále je nám nablízku, a svým bytím Matka svého Syna, účastní se na moci svého Syna a jeho dobrotě vůči nám. Můžeme tak všichni svěřit své životy této Matce, která nám není nikdy vzdálená. Ačkoliv Královna Nebes je považována za Matku všech, je zvláště Matkou Říma. Například 8. prosince 2005, k 40tému výročí druhého Vatikánského koncilu, papež Benedikt opakovaně zdůrazňoval úlohu Marie v katolické církvi a kladl na její osobu zvláštní důraz. Benedikt při své audienci ve Svatopetrské bazilice připomenul, že Marie je „Matka Církve“, a je uznávána proto, že celou církev „opatruje s mateřskou péčí“. Poslední citace potvrzuje víru nového papeže ve vedení Marie nejen u něho, ale u všech papežů Církve Říma v průběhu staletí její existence: Marie opatrovala s mateřskou péčí pontifikát každého mého ctěného předchůdce, každého jednoho z nich, svou pastorační moudrostí kormidlovala Petrovu loď po cestách pravého koncilního obnovení…Dnes odpoledne jdu do Pizza di Spagna k nohám sochy Neposkvrněného početí… svěřit ji celé milované město Řím, Církev a veškeré lidstvo. Oddanost Jana Pavla II k Marii Podlehne i nový papež vlivu zjevení Marie? Čas to ukáže, ale nikdo nepochybuje o tom, že u jeho předchůdce k tomu došlo. Po více jak čtvrt století byl papež Jan Pavel II evidentně oddaným následovníkem Marie. Jan Pavel II prohlásil: „Kdybych nebyl papežem, byl bych už v Medjugorii.“ Papež navštívil množství Mariiných svatyní a míst zjevení a jeho mariánská oddanost byla skutečně pozoruhodná. V své knížce s názvem Přechod přes práh naděje píše: „Myslím, že bych měl říci a tím dostatečně vysvětlit, jaké je mé stanovisko jako současného papeže k Mariánské úctě a ke všemu, co plně náleží Marii – Totus Tuus.“
7
Papež Jan Pavel II. věří, že vítězství přijde do Církve skrze Marii. Ve své knize Přechod přes práh naděje uvádí odhalující tvrzení: Po mém jmenování papežem jsem se více soustředil na problémy obecné Církve a došel jsem podobnému přesvědčení: Jestli na tomto všeobecném stupni přijde vítězství, tak přijde skrze Marii. Kristus zvítězí skrze ni, protože on chce, aby Církev vítězila jak nyní, tak i v budoucnosti a byla spojená s Marií. O tom jsem byl přesvědčen dokonce i tehdy, když jsem příliš o Fatimě nevěděl. Jsem si jist, že spojitost mezi La Salette, Lurdami a Fatimou je tatáž jako s místem tak vzdáleným jako je Jasná Gora v Polsku. A tak jsme dospěli k 13. květnu 1981, když jsem byl postřelen na svatopetrském náměstí. Prvně jsem nedbal na varování o plánovaném pokusu o vraždu, k němuž došlo přesně na výročí dne Marie, která se zjevila třem dětem v portugalské Fatimě a hovořila k nim o tom, že nyní na konci tohoto století stojíme blíže naplnění věků. Posvěcení
zjevení
Papež připisuje zjevení Naší Paní Fatimské, že ona sama mu zachránila život během pokusu o vraždu v roce 1981. Krátce po útoku na svou osobu Papež Jan Pavel II. zasvětil celý svět Neposkvrněnému Srdci Marie. Papežovo zasvěcení bylo učiněno jako odpověď na požadavky, které dala Naše Paní Fatimská. Navíc v říjnu 2000 papež nechal objednat na Velké Jubileum ve Vatikánu zázračnou sochu Naší Paní Fatimské. V neděli 8. října Papež Jan Pavel II spolu 1500 biskupy – největší skupinou, jaká se sešla po 2. Vatikánském koncilu – svěřili celé lidstvo třetímu miléniu Naší Paní z Fatimy! Toto je velmi zajímavé. Více než jedna třetina biskupů katolické církve a také papež sám svěřili celý svět Naší Paní z Fatimy! Zjevení měla zajisté upoutat pozornost papeže a Říma. Jistě není náhodou, že počet zjevení Marie podstatně vzrostl během papežova pontifikátu. Návštěvy papeže Jana Pavla II. v Mariiných svatyních a místech jejího zjevení po celém světě měly nepochybně poukazovat na papežovu víru ve skutečnost, že se Marie zjevuje, a že její zjevení jsou nejvýše důležitá pro upevnění mariánské úcty v celosvětovém měřítku. Nyní následuje citace Jana Pavla II. z roku 2002, kdy papež připomínal průběh svého pontifikátu. On a celá církev dovolili, aby zcela veřejně prohlásil, že Královna Nebes je tou, které svěřuje veškerou budoucnost. S dovoláváním se Marie jako "Nejsvětější Matky" se papež modlil: Tobě Marie přináším zpět veškeré ovoce mého života a mé služby. Tobě svěřuji budoucnost Církve, Tobě nabízím svůj národ; v Tebe mám důvěru a ještě jednou prohlašuji: Totus Tuus, Maria! Mariánské hnutí katolických kněží Globálně vzato, mariánských skupin a konferencí je jako hub po dešti. Jedna ze samostatných skupin, nazývaná Modrá Armáda, se vychloubá tím, že má více jak 20 milionů členů. Další skupina známá pod názvem Mariánské hnutí kněží je podporována nejméně 400 kardinály a biskupy a je v ní více jak 100 000 kněží a milióny náboženských věřících po celém světě. Vezměme v úvahu, že v celé katolické církvi je okolo 400 000 kněží. To znamená, že více než čtvrtina všech kněží jsou aktivními členy Mariánského hnutí kněží! A toto je jen jedna z mariánských skupin. Otec Stefano Gobi, hlava Mariánského hnutí kněží, dostává často zprávy od Marie. V mnoha svých zprávách potvrzuje neoddělitelné spojení mezi jejími zjeveními a katolickou církví, obzvláště v těchto posledních časech: Ve zběsilém boji těchto posledních časů se odehraje zápas mezi nebem a zemí, mezi nebeskými duchy a démony, mezi Ženou a Drakem. Zjevují se jako mocný znak mého slavného vítězství. Toto je znamení mého velkého vítězství a proto jsem sama sebe ukázala všem svým dětem, které by odpověděly "ano" na mé volání, 8
v každé končině světa. S mým Mariánským hnutím kněží přinesu své přivítání do těch nejvzdálenějších konců světa a utvořím si vítěznou armádu. Nikdo nemůže popřít, že římskokatolická církev – její hlava a mnozí další – jsou součástí této Mariiny armády. Samozřejmě v průběhu celé své dlouhé historie měla zjevení rozhodující vliv na církev Říma a její učení. Mariin vliv v církvi Je nepochybné, že osoba Marie stále upoutává pozornost Římu. Po více než tisíc let byli mnozí z papežů oddanými následovníky Marie. Například ve zjevení, které viděl papež Jan XXII., přikázala Marie, aby bylo dáno ve známost, že po smrti v první sobotu vyvede z očistce ty, kteří budou nosit karmelitánský škapulíř. Toto prohlášení bylo zapsáno v bule, kterou papež vydal, a potvrzeno v následujících letech Alexandrem V, Piem V, Řehořem XIII a Pavlem V. Milióny katolíků proto od této doby nosí škapulíře. Zjevení Marie pomáhaly papežství ve všech dobách, když to bylo zapotřebí. Například když papež Pius IX prohlásil dogma o Neposkvrněném početí Marie v roce 1854, zavládlo jisté znepokojení, že tato nová doktrína nebude mnohými katolíky správně přijata. Nicméně v roce 1858, jen čtyři roky poté, co byla tato doktrína prohlášena za dogma, Naše Paní z Lurd se zjevila s pozdravem, „Já jsem Neposkvrněné Početí.“ Žádné další zjevení se na ni od té doby již neodkazovalo tímto způsobem, a tak se stalo, že Neposkvrněná Panna sama sebe nadpřirozeně potvrdila výše citovaným prohlášením. V roce 1870, právě před tím, než papež Pius IX vyhlásil doktrínu o papežské neomylnosti, obdržel zjevení, které obsahovalo informace, jak má toto nové vyhlášení učinit. Marie jej musela dokonce ujistit o své pomoci na každém jeho kroku. Pius IX je očividně jen jedním z dlouhého seznamu papežů, kterým Královna Nebes pomohla v obtížných časech. Ve své encyklice nazvané Le Pelerinage de Lourdes papež Pius XII definoval nepomíjitelné pouto mezi papeži a zjeveními Marie. Papež prohlásil 2. června 1957, že „Toto století Mariánské úcty je také jistým způsobem slibem pouta mezi Svatým Petrovým Stolcem v Římě a svatyní v Pyrenejích… pouto, které rádi uvádíme ve známost.“ Svou oficiální encykliku vydal v Římě na svátek Navštívení Nejsvětější. V encyklice Pius XII vysvětluje, jakou roli hrají zjevení v Lurdech při potvrzování katolických dogmat: V den padesátého výročí ustanovení dogmatu o Neposkvrněném početí Požehnané Panny dal Svatý Pius X příležitost k zaznamenání svědectví v několika dokumentech v historickém napojení a tento úkon Magistéria a zjeveními v Lurdech. "Pius IX," napsal, "bylo to těžké začlenit do katolické víry, že Marie byla prosta dědičného hříchu, když Panna začala činit zázraky v Lurdech." Panna Marie sama toužila po tomto poutu: "Co svrchovaný Velekněz definoval v Římě skrze svou neomylnou učitelskou autoritu, to Neposkvrněná Panna Matka Boží, požehnaná mezi všemi ženami, chtěla potvrdit svými slovy a vypadá to, že krátce poté se zjevila nádherným a slavným zjevením v jeskyni v Massabiele…“ Papež Pius IX, Pius X a Pius XII jsou dalšími z početné řady papežů, kteří odkazovali na důležitost manifestací zjevení Královny Nebes, a tyto nadpřirozené úkazy měly pomáhat římskokatolické církvi po celá staletí. Římská ekumenická síť Katolický kněz a vizionář otec Stefano Gobbi přijal několik zpráv od Marie, které potvrzují její celosvětové projevování. Zde je jeden příklad: "Neobvyklými znameními, které činím v každé části světa, svými zprávami a četnými zjeveními upozorňuji každého na nadcházející velký den Pána.“ Zatímco zprávy o zjeveních lze slyšet z celého světa, nikoho nepřekvapuje, že jsou to právě katoličtí vizionáři, kteří tyto zprávy přijímají. A toto je Řím, který je řízen zjeveními Marie v průběhu celých staletí.
9
V souladu s tím, jak Královna Nebes objasňuje, že přišla pro všechny své děti, nikoliv jen pro katolíky, nekatolíci, jež putují na místa zjevení se skepticismem, často shledávají, že jsou rovněž zasaženi vlivem Královny Říma. V důsledku toho pak mnoho nekatolíků konvertuje k římskokatolické víře. Královna propaguje jednotu – a tato jednota znamená sjednocení pod záštitou římskokatolické církve. Uvažujme nad následujícími zprávami, které byly přijaty otcem Gobbim, hlavou mariánského hnutí kněží. Tato zpráva byla postoupena více jak 100 000 členům – kněžím, biskupům, arcibiskupům, kardinálům a miliónům věřících po celém světě. Tato zpráva nese rovněž Imprimatur. Pravé spojení křesťanů není možné, bude-li založeno na dokonalosti pravdy. Pravda je totiž držena jedině v katolické církvi, což musí být zachováno, chráněno a prohlašováno bez jakéhokoliv strachu. Ekumenické hnutí směrem k Římu Jak dalece může jít plán obnovení jednoty Královnou nebes? Je to papež, kterého vede, tak iniciativní, že směruje všechny křesťany do římskokatolické církve? Královna prohlašuje, že přijde čas, kdy veškeré křesťanstvo bude znovuobnoveno pod hlavičkou římskokatolické církve. Rozpoznáváte tyto tendence v dnešní době? Ekumenické hnutí v současnosti nesmírně nabývá na síle. Události odehrávající se v současnosti a popisované v této knize dostávají každý den větší spád. Rozvažujme nad titulky v níže uvedeném seznamu: 4. července 2005 – „Papež doufá v nové katechické kompendium, které pomůže všem křesťanům, aby se stali katechety a evangelizátory.“ 30. července 2005 – „Katolíci a evangelíci vyrůstají blíže u sebe“ 19. srpna 2005 – „Dialog, který sjednotí křesťany, říká papež na Setkání s představiteli křesťanských církví“ 29. srpna 2005 – „Evangelická knihkupectví otevřená pro katolické materiály“ 5. září 2005 – „Ekumenismus je závazkem pro všechny křesťany, říká papež“ 7. listopad 2005 – „Papež urguje bližší dialog s luterány“ 10. listopad 2005 – „Oddanost vůči Marii roste mezi protestanty v Anglii“ 10. prosinec 2005 – „Papež přivítal touhu metodistů připojit se ke katolicko-lutheránské smlouvě“ 8. leden 2006 – „Papež sází na dialog s ‚Reformovanými církvemi‘“ Neodbytné ekumenické snahy Říma jsou shrnuty do následujících slov papeže Benedikta: „Hledání plné a viditelné jednoty mezi všemi Kristovými učedníky je hlavní a naléhavou potřebou našich časů.“ Je také patrné, že na pořadí dne je také mariánské sjednocení, které není určeno jen křesťanským denominacím. Řím, který je inspirován Královnou nebes, má celosvětový plán, jak zaštítit všechna náboženství pod jednu hlavičku. Tolik událostí ukazuje na rozmanitost cest, vedoucí do Královniny církve. Uvažujme nad těmito záznamy: 25. květen 2005 – „Nigerijští smísili katolicismus s tradiční nadpřirozenou věroukou“ 27. červenec 2005 – „Kardinál Chicaga: Imám volá po zlepšení vztahů mezi katolíky a muslimy“ 1. září 2005 – „Papež volá lid, který věří v jednoho Boha, aby se spojil a spolupracoval na zavedení míru“ 12. září 2005 – „Křesťané, muslimové, uctívejme společně!“ 26. říjen 2005 – „Katolický kněz hledá způsoby, jak v církvi osvojit hinduistické obřady“ 8. listopad 2005 – „Papež znovu zdůrazňuje závazek mezináboženské spolupráce“ 14. listopad 2005 – „Židé a katolíci se postupně spojují, říká Benedikt XVI“ 1. prosinec 2005 – „Pokoj vyžaduje křesťansko-muslimský dialog, říká papež“ 1. prosinec 2005 – „Benedikt XVI řekl muslimským Turkům – vážím si vás“
10
Tato prohlášení jako jedna z mnoha poskytují nevyvratitelné důkazy, že to, o čem hovoří, je naplánováno s udivující přesností. Ekumenická aktivita Říma pohlcuje celý svět jako tsunami, které zasáhne většinu světové populace. Stane se tak Královna Říma brzy Královnou všech? Budoucnost Říma Při zpětném pohledu do historie mariánská zjevení vedla papeže, preláty a katolické svaté po celá staletí. Zjevení se stále živě podílela na formování církevních dogmat, a tak jsou také dokumentována k podpoře desítek miliónů katolíků po celém světě. Tisícovky domnělých zjevení vedly věřících k oddanosti – a Mariina armáda vzrůstá. Královnina armáda je tvořena dušemi z každého místa na světě a z každého náboženského vyznání. Ano, je bez pochyb, že je na prvním místě jako Královna Říma. Shromáždí tak Královna nebes a Říma všechna náboženství pod jeden plášť? Papež Pius IX učinil v roce 1878 pozoruhodnou předpověď týkající se Mariiny úlohy uspořádat svět pod záštitu Církve, tedy římskokatolické církve: Očekáváme, že Neposkvrněná Panna a Matka Boží, Marie, skrze svou mocnou přímluvu, jako naše Svata Matka Církve… bude mít ze dne na den moc nad všemi národy na všech místech světa, ke konci časů bude úspěšná od oceánu k oceánu, a, jak je její vůle, přinese pokoj a svobodu… a potom bude jen jedno stádo ovcí a jeden pastýř. Budou zástupy lidi konvertovat k římskokatolickému náboženství díky mocné přímluvě tohoto zjevení? Jaká bude budoucnost? Přemýšlejme společně nad citací otce Callowaye – mladého kněze, který je asistentem rektora v Národní svatyni Božského Milosrdenství ve Stockbridge v Massachusetts: Naše Paní vytváří tuto armádu, celou novou generaci, vrstvu po vrstvě. Mnoho lidí vycházejících ze seminářů zaujímá svá místa. Je zde celá nová generace kněží, kteří jsou stejní jako já. Není to nesmysl. Vždy říkám lidem:"Buďte připravení, protože to přijde i do vaší farnosti. My jsme formování Požehnanou Pannou Marií a jejími zjeveními. Tak mnoho chlapců, které znám v semináři, s láskou sleduje události dějící se v Medjugorji, Betanii, Amsterodamu nebo v Kibeho. Nemají s tím žádný problém. Prorážejí touto pravdou jako žraloci a to jsou teprve kluci v učení seminářů. Tito půjdou do farností. Jeden kardinál prohlásil, že kdyby nebyla Medjugorje, stěží bychom měli nějaké seminaristy. " Kapitola 3. - KRÁLOVNA ISLÁMU Zamysleme se nad rizikovými oblastmi našeho dnešního světa, které jsou potenciální časovanou bombou – sudy střelného prachu čekající k zapálení náboženského sporu. Dokáže si někdo vůbec představit, jak mohou být problémy, vycházející z náboženských rozdílů, vyřešeny? Žije v současnosti na Zemi někdo takový, kdo by jako prostředník či diplomat měl schopnost přinést mírové řešení? V historii sice můžeme vypozorovat několik významných událostí, ale ke skutečnému vyřešení problému je zapotřebí nadpřirozeného zázraku. Přesto je zde někdo, kdo říká, že Mariánská zjevení a její zprávy tuto možnost nabízejí. Přestože název této kapitoly může čtenářům připadat poněkud zvláštní, je zcela přiléhavý, jak brzy uvidíme. Jak může Královna Nebes mít jakýkoliv vliv na miliony Muslimů následujících Alláha? Ti, kdo studovali Muslimskou svatou knihu Korán, znají, nebo přinejmenším tuší odpověď. Především Korán vyobrazuje Ježíše Krista jako proroka s božskou přirozeností, zázračným zrozením, zázraky a morální úrovní. Muslimové si váží Ježíše Krista. Tak to Korán prohlašuje: A hle, pravili andělé: „Marie, (Alláh) Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o Slovu, jež od Něho přichází, jehož jméno je Mesiáš, Ježíš syn Mariin, a bude blahoslavený na tomto i onom světě a též jedním z těch, kdož k Bohu budou přiblíženi. A bude mluvit s lidmi již v kolébce i jako dospělý a bude patřit mezi bezúhonné.“
11
V Koránu tak nacházíme zajímavý poznatek, že Ježíš je téměř výlučně označován jako „Ježíš syn Mariin,“ spíše než jako „Syn Boží.“ Korán striktně odmítá, že Ježíš je Syn Boží, přesto však jsou Ježíš i Marie stále ve velké úctě. Mnohem důležitější pro náš kontext je skutečnost, že Marie je vysoce uctívána jak v Koránu, tak v Hadíthu. Muslimové považují Marii za největší ženu. Navíc Mohamed hovoří o tom, že Marie dosáhla „stupně dokonalosti.“ Muslimové stejně jako katolíci nazývají Marii „Naše Paní – Sayyida“. Je také uctívána jako čistá a jako svatá v Islámském světě. Ve skutečnosti jsou v Koránu jak Ježíš, tak i Marie považováni za čisté a svaté. V protikladu s tím Mohamed hovoří o odpuštění hříchů (Súra 40:55; 48:1-2) Marie v Koránu Marie je v Koránu zmíněna nejméně 34x a navíc 19. súra (kapitola) Koránu je pojmenována po ní. Tyto skutečnosti dosvědčují zcela nesporně, že „Naše Paní“ je ortodoxními muslimy opravdu viděna jako požehnaná mezi všemi ženami. Přemýšlejme společně nad třemi následujícími citacemi převzatými přímo z Koránu: A hle, pravili andělé: „Marie, Bůh (Alláh) si tě věru vyvolil a čistou tě učinil a vyznamenal tě mezi ženami lidstva veškerého. Mesiáš, syn Mariin, není leč posel, před nímž byli již poslové jiní. A matka jeho byla pravdomluvná (svatá žena) - a oba se živili pokrmy. A promluvil chlapec (Ježíš): „Já služebníkem Božím (Alláh) jsem, On dal mi Písmo a učinil mne prorokem. A učinil mne požehnaným, ať kdekoliv dlít budu, a modlitbu a almužnu, co živ budu, mi poručil a také úctu k matce své; a ani násilníkem, ani bídníkem mne neučinil. Muslimové a zjevení Marie Přestože je zjevné, že Marie je považována za stoupence Islámského náboženství, musí to nutně znamenat, že muslimové budou odpovídat na Mariánská zjevení, divy a zázraky stejně jako mnoho katolíků, pravoslavných anebo protestantů? Budou muslimové slyšet na tato zjevení a dbát na jejich zprávy? Abychom dokázali na tuto otázku odpovědět, je třeba se zamyslet nad zjeveními Marie, která se ukázala milionům muslimů během 20tého století. V Koptickém pravoslavném kostele v Zeitounu na předměstí Káhiry v Egyptě byly zaznamenány pozoruhodné události. Žena, o které svědkové tvrdí, že byla Marií, se ukázala jako zjevení, činila různé divy, zázraky a uzdravení. Tatáž žena se zjevovala po několik nocí, každý týden v roce. Většina přihlížejících byli muslimové. Zde je popis událostí, spojovaných se zjevením v Zeitounu: Zeitounská zjevení… viděl každý z přítomných. Při těchto zjeveních bylo přítomno od několika tisíc až po dvě stě tisíc lidí za jednu noc. Celkový počet svědků lze vyčíslit v milionech… Během několika nocí v týdnu, zástupy tisíců muslimů padly jednotně na své modlitební koberečky, kdekoliv bylo volné místo a každý přítomný plakal před „nádherným, úžasným a slavným zjevením Naší Paní z Nebe.“ Všichni svědkové souhlasí, že Paní vypadala jako neobyčejně intenzivní světlo. Chvílemi bylo světlo vystřídáno záblesky barevných paprsků, které odhalovaly šťastnou a přívětivou tvář zjevení. Zjevení „Marie, Matky Ježíšovy“ vypadala přirozeně jako živá, pohybovala se z jedné strany kostelní střechy na druhou tak, aby bylo možné je jasně vidět v závislosti na tom, jak na ni mnozí volali, aby se k nim obrátila. Často reagovala na zpívání a pokřikování různým zjevným pokynutím, poděkováním a požehnáním. Někdy učinila gesto modlitby nebo natáhla ruku, ve které se zjevila olivová větévka. Jindy ji zase tisíce lidí spatřily v planoucím modrobílém světle, jak na své levé paži držela s jistotou zjevené dítě Ježíše…
12
Vypadá to, že Zeitounská zjevení měla dopad na všechny svědky, včetně těch, kteří byli spontánně uzdraveni. Mnoho z těchto případů bylo dokumentováno Dr. Shafik Abd El Malikem, M.B., B.Ch., M.D., z lékařské fakulty v Ain Shamské Univerzitě, který byl pověřen hlavní komisí zkoumáním zázračných uzdravení. Uzdravení z různých druhů rakoviny, nemocí štítné žlázy, revmatických artróz, slepoty, němoty, vysokého krevního tlaku, ochrnutí těl, paralýzy rukou, bronchitidy, kýly, ztuhnutí svalů, zánětů ledvin, které měly být odstraněny a z mnoha dalších nemocí, jsou ověřena důkladnou lékařskou prohlídkou. Znamení lidstvu Podívejme se na dopad těchto zjevení – milióny muslimů odpovídají na zjevení Marie, padají na svá kolena, prozpěvují písně, recitují růženec a volají k Marii. Proč tito následovníci odpovídají na zmíněné divy a znamení? Jak si mohou být jistí, že tato zjevující se žena je Marií? Jestliže se tyto věci budou opakovat v 21. století po celém světě, bude islámský svět následovat Královnu Nebes? Ačkoli nemůžeme s jistotou říci, že se tak stane, následující citace přímo z Koránu nám může pomoci vytvořit si správný náhled problému: A učinili jsme syna Mariina i matku jeho znameními a poskytli jsme jim útulek na výšině bezpečné, s pramenem vody hojné. „Poslové, jezte z výtečných pokrmů a konejte zbožné skutky, vždyť Já o všem, co činíte, dobře jsem zpraven. Tato vaše obec je vskutku obcí jedinou a Já vaším jsem Pánem. Buďte tedy vůči Mně bohabojní!“ Však lidé se rozštěpili ve věci své na sekty a strana každá se radovala jen z toho, co jí bylo vlastní. Ponech je tedy v hlubinách jejich omylu po dobu nějakou! A zmiň se o té, jež panenství své střežila. A vdechli jsme do ní část ducha Svého a učinili jsme z ní i ze syna jejího pro veškeré lidstvo znamení. Hle, tato vaše obec je obcí jedinou a Já Pánem jsem vaším, uctívejte Mne tedy! Jednota skrze znamení Nejen Marie a její syn jsou lidstvu znamením. Korán také klade na znamení velký důraz. Zde je několik příkladů: A již k vám přišly důkazy viditelné od Pána vašeho; kdo jasně je zří, ku prospěchu svému tak činí, a kdo slepý je, pak to k jeho škodě je a já nejsem nad vámi dozorcem žádným. A rci: „Sláva Bohu, který vám znamení Svá ukáže, a pak je poznáte! A Pán váš není vůči tomu, co činíte, lhostejný!“ Blíží se hodina a měsíc se rozpoltí. Když nevěřící znamení vidí, odvracejí se a říkají: „Kouzlo ustavičné!“ Ukážeme jim znamení Svá ve všech světa končinách i v nich samých, dokud se jim jasným nestane, že toto pravdou je. A což Pánu tvému nestačí, že svědkem je všech věcí? Korán prohlašuje, že Marie je znamením lidstvu a rostoucí počet muslimů očekává „Naší Paní“ na místech mariánských zjevení. Je tedy možné, že znamení a zjevení v budoucnosti přesvědčí muslimy, že Marie byla seslána v posledních dnech od Alláha? Je rozumné domnívat se, že Královna, skrze divy a znamení může přesvědčit takové množství muslimů, aby se účastnili na světovém náboženství, které obsahuje jméno Kristovo? Čas to prokáže… Marie: Islámský příklad věřícího Porozumět lépe smýšlení muslimů a tomu, co se pojí s jejich představami o Marii, nám může pomoci katolická zpravodajská agentura Zenit, například ve svém příspěvku Svět viděn z Říma, kde byl zaznamenán rozhovor s Íránským muslimem, teologem a učencem Sherazadem Hushmandem. Odpověď na danou otázku vysvětluje velmi dobře, proč muslimové uctívají a velebí Marii: Otázka: Jaký význam má postava Marie pro muslimy? 13
Hushmand: Je velmi vyzdvihována Koránem, který ji ukazuje zvláště jako Neposkvrněnou Marii. Ve třetí súře, od začátku 34 verše a ve verších následujících, Korán hovoří o postavení Marie, o její úplné čistotě. V souvislosti s Marií se v jednom z veršů hovoří o svobodě. Žena Hemramu, která je Mariinou matkou, se modlí k Bohu a říká: „Bože, zasvěcuji Ti jedinou, kterou mám v lůně a zasvěcuji ji tak, že bude svobodná, zcela svobodná.“ Toto slovo je v Koránu užito jen na jednom místě. Tato svoboda je absolutní svobodou od čehokoliv, co by mohlo být viděno jako hřích, zlo, porušení, slabost. Marie je čistá od všeho. Poté přichází Boží prohlášení: „Přijímám ji.“ Otázka: Věří všichni následovníci Islámu tomuto? Hushmand: V kapitole 66, posledním 12. verši, Korán říká: „Chcete mi dát příklad věřícího hodného následování, který je platný pro všechny věřící?“ Marie je zde předložena jako příklad. Je zde velmi silným příkladem – ne proto, že Marie je příkladem a symbolem pouze pro křesťany, ale také v Koránu se Marie stává symbolem a vzorem pro všechny věřící. Muslimové a katolíci Korán opakovaně usuzuje, že Alláh inspiroval Bibli. I když tuto myšlenku Korán přímo neučí, přesto se mnoho muslimů domnívá, že jak židé, tak i křesťané text Bible pozměnili. Dokonce je tomu tak, že Islám si váží Bible. Rozhodně není od věci zmínit, že jak islám, tak i římskokatolická církev věří, že Alláh a Bůh Bible jsou jedním a tímtéž bohem. Zde je citace z katolického katechismu: Vztahy církve k muslimům. „Plán spásy se však vztahuje i na ty, kteří uznávají Stvořitele, a mezi nimi především na muslimy, kteří prohlašují, že se drží víry Abrahámovy, a klaní se jako my Bohu jedinému, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit.“ Jak budou muslimové zahrnuti do tohoto „plánu spásy“? Mohou zjevení představující nespočet znamení a divů ovlivnit katolíky a muslimy, kteří uctívají stejného Boha? Mohou je sjednotit na této úrovni? Pohled vlivného katolického kněze otce Martina Malachiho, který je popsán ve svém bestselleru The Keys of this Blood, nám může pomoci odpovědět na tyto otázky: Pokud jde o budoucnost islámu, papež bere v úvahu ryzost náboženské víry, která respektuje určité základní pravdy. Věří, že Duch svatý projevuje vůči všemu lidu dobrou vůli a že Boží prozřetelností může islám stát na prahu, z něhož bude směřovat k přijetí jediného historického zjevení učiněného Bohem v tomto světě. Poté, jak Jan Pavel II. věří, přijde den, kdy srdce muslimů, přijímající jak osobu Krista, tak i osobu Kristovy Matky Marie, přijme osvícení, které je tolik potřebné. I římský velekněz ví, že islám ve svém jádru stojí proti němu a jeho církvi a jeho geopolitické vizi. Marie, královna muslimů Bývalý arcibiskup Fulton Sheen, jehož televizní pořady sledovaly miliony diváků, věří, že to bude Marie, kdo způsobí, že muslimové budou konvertovat ke křesťanství a k jednotě pod hlavičkou římskokatolické církve. Ve své knize, The World’s First Love – Marie, Mother of God, dochází ke stejnému závěru, pokud jde o budoucnost Islámu. V kapitole nazvané „Marie a muslimové“ Sheen píše: V současnosti se nenávist muslimských zemí proti západu ztotožňuje s nenávistí proti samotnému křesťanství. Ačkoliv státníci to neberou v úvahu, existuje zde vážné nebezpečí dočasné moci islámu, který se může stát závažnou hrozbou, může otřást Západem tak, že přestane být křesťanským a prohlásí sebe za protikřesťanskou světovou mocnost… Přes obavy některých z této hrozby ze strany muslimů stále pevně věříme, že naopak muslimové mohou být nakonec konvertováni ke křesťanství – a to způsobem, který si neumí žádný misionář ani představit. Věříme rovněž, že se to nestane skrze otevřené učení křesťanů, ale skrze výzvu muslimů, aby mohli uctívat Matku Boží… Misionáři vidí v budoucnu stále větší naději, když jejich apoštolát se v očích muslimů stává tak úspěšným poté, co začali kázat o Naší Paní z Fatimy. Louis de Montfort je považován mnohými za největšího mariánského evangelistu všech dob. Montfort se stal kanonizovaným svatým v roce 1947, kdy učinil následující předpověď o posledních dnech: 14
Moc Marie nad všemi démony bude zvláště pozoruhodná v posledních časech. Rozšíří Království Kristovo mezi modláři a muslimy, a poté přijde slavný věk, ve kterém bude Marie panovníkem a královnou mnoha srdcí. Svatá Marie z Agredy – vizionářka, která přijala nespočet zpráv od zjevení Marie během 17tého století, napsala velké dílo nazvané Mystical City of God (Mystické město Boží). Její přijaté vize Mariánských zjevení a její monumentální kniha získaly plné schválení římskokatolické církve. Svatá Marie z Agredy sdělila to, co jí bylo řečeno o posledních časech: Před druhým příchodem Krista Marie musí více než kdykoliv předtím zářit v milosrdenství, aby mohla ve své milosti přivést nevěřící ke katolické víře. Moc Marie v posledních časech bude nad mocnostmi temna velmi viditelná. Marie rozšíří vládu Krista mezi pohany a muslimy, a přijde období velké radosti, kdy Marie jako Paní a Královna srdcí bude vyvýšena na trůn. Muslimové uctívají Marii V současnosti stále vzrůstá počet muslimů navštěvujících mariánské svatyně. Muslimy pravděpodobně nejvíce navštěvovanou svatyní je svatyně Naší Paní Fatimské v Portugalsku. O Fatimě tvrdil Mohamed, že je jeho oblíbenou dcerou. Navíc důrazně prohlašoval, že Fatima je na nejvyšším místě v nebi hned po Panně Marii. Populární katolický řečník arcibiskup Fulton Sheen věří, že „Požehnaná Panna“ si zvolila své jméno „Naše Paní Fatimská“ jako zaslíbení a znamení naděje pro muslimský lid a ujištění pro ty, kdo jednoho dne přijmou jejího Božského Syna. Fatima, která je možná nejznámější mariánskou svatyní, kam se muslimové chodí modlit a vzdávat poctu Královně Nebes. Fatima je tedy z tohoto hlediska unikátní. V roce 2004 byl v Reuters News Service otištěn článek nazvaný „Obrat v globalizaci: Všechny víry se spojují“. V článku se mimo jiné uvádí, že Hinduisté, Buddhisté, muslimové a ostatní poutníci společně uctívají v římskokatolických svatyních Pannu Marii. Pijí všichni svěcenou vodu, zapalují děkovné svíce a vroucně se modlí k Madoně. Článek vysvětluje, že mnoho poutníků uctívá Marii jako jedno ze svých božstev. V posledních letech byla navíc zjevení Marie zaznamenána v několika muslimských zemích, jako jsou Irák, Sýrie, Egypt, Turecko a mnohé další. Uctívání Marie je stále hlubší a daleko více se hovoří o zázracích, které se udály v mariánských svatyních. Bude svět, zvláště ten muslimský, brzy přijímat osvícení, které je potřebné pro sjednocení pod Královnin plášť? Fulton Sheen ve své knize „Marie muslimům“, popisuje zázrak slunce jako jedno z možných znamení, která zjevení budou užívat: 13. října 1917 věřící i nevěřící padli tváří k zemi během zázraku slunce, většina z nich úpěnlivě prosili Boha o milosrdenství a odpuštění. Slunce se točilo a vypadalo jako obří kolo, které spadlo na zem a chystá se svými paprsky všechny spálit. Toto znamení může být obrazem toho, co svět očekává: že miliony lidí padnou na svá kolena a znovuzrodí se vírou. A Marie se zjevila ve chvíli, kdy nastal tento první Zázrak slunce, takže můžeme očekávat více projevů její moci, když svět bude mít další zkoušku na Dies Irae (Den hněvu). Kapitola 4. - KRÁLOVNA VÝCHODU Je zajímavé vidět, jak muslimové a katolíci nalézají základ pro ekumenismus prostřednictvím znamení, divů a zázraků spojených s mariánskými zjeveními. Není pochyb, že sjednocení těchto názorových proudů bude jedním z největších náboženských zázraků v historii, zahrnujícím třetinu světové populace. Ale stále zde existuje mnohem větší skupina, která musí být zahrnuta do jednotného světového náboženství. Po celém světě žijí stovky milionů lidí, kteří věří v bohy a bohyně evropských náboženství – hinduisté, buddhisté, taoisté a mnozí další… Výčet rovněž zahrnuje zástupy těch, kteří konvertovali k východnímu 15
náboženství-hnutí New Age. Středem tohoto věroučného systému, stejně jako ostatních, je role ženského božstva a uctívání přirozenosti, respektive plodnosti těchto bohyní. Další skupinou je původní americké náboženství Wicca a podobně orientované skupiny, které rovněž kladou důraz na uctívání bohyně. Jejich filozofie je neoddělitelně spjata s myšlenkou, že všechna náboženství jsou si podobná a musíme jednou provždy vyřešit problém jejich jednoty, kterému lidstvo bude čelit. New Age Marie Kniha, pojmenovaná Mary’s Message to the World (Mariiny zprávy světu) obsahuje stovky zpráv o zjeveních manifestující svůj vliv, která se představovala jako Marie a odehrála se jak na poli věrouky New Age, tak i věrouk dalších východních náboženství. I když mnoho mariánských následovníků bude popírat, že toto je stejná Marie jako ta, která se zjevuje na katolických místech zjevení, většina katolických mariánských zjevení nebyla nikdy diskreditována jednotlivým specifickým zjevením nikde po světě. Naopak, tato zjevení zdůrazňují, že přinášejí tutéž zprávu všude, kde se objeví. Mariiny zprávy světu lze najít v New Age sekcích prakticky ve všech knihovnách. Tato publikace může představovat jeden z mostů mezi katolickou Marií a „Marií“ která je obhajována New Age, respektive východními filozofickými proudy. Zde je několik Mariiných zpráv, které předala světu. Zřejmě jen málokoho překvapí, že její zprávy jsou opět o jednotě: Každé náboženství uctívá svým způsobem svého Stvořitele! Kdykoliv se modlíte směrem k východu či směrem k oltáři, ať už v sobotu nebo neděli, to vše je uctívání… Nechť je svět viděn jako celek, kde každý národ, každé náboženství je součástí jednoho Velkého. Buďte tolerantní k ostatním. Všechna náboženství jsou stvořena člověkem a inspirována Stvořitelem. Všechna slova, která kdy byla vepsána do Svatých knih, jsou zapsána člověkem, jenž byl v jednotě se Stvořitelem. Je nezbytné, aby se svět jednoho dne spojil v modlitbě k Bohu. Modlete se za pokoj na Zemi mezi všemi lidmi. Usiluji o to, aby se veškerý lid navzájem přijímal mou láskou. Toužím obklíčit všechny lidi na Zemi bezpečnou sítí, v níž bych mohla zachránit všechny vaše duše. Lidstvo se může zlepšit jen skrze úplnou jednotu. Brzy bude následovat významný posun kupředu. Znovuobjevení se bohyně V New Age, a stejně tak i v kruzích východních náboženství, je, jak již víme, kladen velký důraz na znovuobjevení bohyně. Ta také vždy byla hlavním objektem uctívání a hrála v těchto ve věrouce těchto náboženství nezastupitelnou úlohu. Například v knize The Goddess Re-Awakening (Znovuprobuzení bohyně) je předpovězen její triumfální návrat. I přes svou zjevnou nepřítomnost, bohyně nikdy neopustila své svaté místo v našem vědomí, a nyní, když vstupujeme do doby, kterou mnozí rozpoznávají jako „nový věk“, vnímám, že bohyně se k nám jakýmsi způsobem vrací. Avšak pod pláštěm, který není tak zřetelný a nápadný. Ti, kdo se drží filozofie východních náboženství nebo New Age učení, jsou otevření jakékoliv možné podobě návratu této bohyně. Podle Caitlin Matthews, autora knihy Sophia, Goddess of Wisdom (Sofie, Bohyně moudrosti), se tato bohyně zjevila v různých formách v minulosti a je jistý její brzký návrat. Matthews píše: Proto jsem hledal Bohyni moudrosti pod různými jmény a tituly, které zahrnují Přírodu, Svět-Duše, Požehnanou Pannu a Shekinah, stejně jako mnoho dalších podob. V každé z nich je uchována část obrazu bohyně, a všechny tyto části jako střípky zrcadla čekají na znovuspojení s ostatními dílky… Nic nezabrání druhému příchodu Bohyně, ať už k tomu dojde pod rouškou Sofie nebo v jakékoliv jiné formě. Znovuobjevení ženské božskosti – bohyně – začalo ve dvacátém století prolomením koncepčních bariér vybudovaných pravoslavnou církví a sociálním konzervatismem. Poprvé v druhém miléniu je myšlenka Bohyně jako klíčového tématu stvoření vyhledávána s přívětivým zájmem. 16
Autor Carol Christ podává bližší informace o nadšených ohlasech na znovuobjevení ženské bohyně ve své knize Rebirth of the Goddess (Znovuzrození bohyně): Jedním nejpřekvapivějších aspektů vývoje na konci dvacátého století je znovuzrození náboženství Bohyně v západních kulturách… V Americe, Evropě, Austrálii a na Novém Zélandu stovky tisíc žen a rostoucí počet mužů přichází k biblickému náboženství, když znovu objevují jazyk, symboly a rituály Bohyně. Bohyně v Buddhismu, Hinduismu a Taoismu Buddhismus, Hinduismus, Taoismus a další východní náboženství již kladou zcela zřetelný důraz na své bohyně. Například tibetští buddhisté hluboce a důvěrně uctívají svou ženskou spasitelku, nazývanou Bohyně Tara: Snad proto, že takový koncept byl příliš abstraktním pro mnoho lidí, kteří vyrůstali s Mahayannou v Buddhismu a potřebovali ženskou postavu jako objekt uctívání… Tou postavou se stala Tara, Spasitelka. Jméno Tara se vykládá jako hvězda. Uctívání Tary, jak se zdá, začalo okolo sedmnáctého století v Indii a je jedním z nejvíce rozšířených kultů v Tibetu… Od nejvyšších po nejmenší, Tibeťané mají s Tarou osobní a dlouhotrvající vztah, který nemůže být nahrazen vztahem žádným jiným božstvem… jinými slovy Tara je božská Matka tibetského buddhismu, která je jemná, krásná, blízká a osobní, což je obraz božstva, pod jehož ochranu se mnozí utíkají. Tento popis bohyně Tary je pozoruhodně podobný popisům, které podávají vizionáři, uctívající „Požehnanou Matku“ v katolicismu. Buddhisté tedy nejsou jedinými, kdo přichází se svým uctíváním a sympatiemi ke svým milovaným bohyním – všechna východní náboženství totiž uctívají ženská božstva. Například hinduistická náboženství jsou nepřekonatelná ve svém uctívání a oddanosti bohyním, jak autor David R. Kinsley vysvětluje: Jedním z nejvíce nápadných rysů starobylého a mnohotvárného náboženství hinduistické tradice je důležitost uctívání bohyně. Nemalý počet bohyní je znám již z nejranějších hinduistických písem a Véd. V současném hinduismu je počet a popularita bohyní pozoruhodná. Hinduistické uctívání bohyní je nejpečlivěji propracované a odlišné od všech ostatních náboženství. Taoisté, stejně jako stoupenci jiných čínských tradičních náboženství, také uctívají mnoho bohyní. Nejvíce známou bohyní je Královna Matka západu. Tato taoistická bohyně má nadvládu nad celým západním rájem. Věří se, že se zjevila mnoha různým císařům během dlouhé historie čínského císařství, aby podpořila, nebo naopak zvrátila legitimitu jejich nařízení. Občas je označována jako hlava komplexu panteonu jiných božstev. Do dnešních dnů jsou tyto milované bohyně taoisty vášnivě uctívány. Mnohojmenná božstva Moderní zvyky v uctívání bohyň jsou běžné u každého kmene, jazyka, v každém náboženství a ve všech národech světa. Rozsáhlá dokumentace dosvědčuje důležitost ženských božstev v náboženstvích a kulturách po celém světě. Mnozí věří, že objektem uctívání je vždy stejná bohyně – bohyně, která má mnoho jmen, a bývá tak nazývána mnohými po celé věky. V Bibli nacházíme zmínky o tom, že Boží lid opakovaně uctíval Královnu Nebes – také známou jako Astarté, Ašoret, Ašerah, Ištar, Venuše či Diana. Jak později objevíme v této knize, Bůh se ke Královně Nebes a jejím následovníkům důraznými slovy vyjádřil. V dalších kulturách a náboženstvích byla její jména a tituly například: Artemis, Lilith, Minerva, Isis, Kwanyin, Demeter, Gaia, Luna, Hekaté, Afrodita, Aurora, Shing Moo, Svatá Matka, Žena bílého buvolího telete, Shakti, Hera, Innanna, Kálí, Juno, Sofie, Ceres, Persefóna, Naše Paní, Požehnaná Matka a mnoho dalších… Katoličtí autoři Bob a Penny Lordovi poukazují na několik církví schválených zjevení ve své knize The Many Faces of Mary, A Love Story (Mnohé Tváře Mariiny, příběh lásky) V její kapitole „Mariin návrat je silnější, než kdykoliv předtím“, vysvětlují, proč se Marie se zjevuje v tolika rozmanitých formách: 17
Marie má mnoho tváří. Každý titul Marie odpovídá speciální potřebě těch, kteří se k ní obracejí. Ona odpovídá na potřeby jako milující matka, chápající přítel, důvěrník, cokoliv kdy potřebujete. Je vždy dostupná. Nikdy nepodceňujte skutečnost, že Marie má mnoho tváří. Zjevení Marie – té stejné bohyně? Je možné, aby mnohojmenná bohyně byla Královnou Nebes a zjevovala se v současnosti? Bývalý biskup Fulton Sheen vysvětluje ve své knize, The World’s First Love: Marie, Mother of God, že všichni lidé instinktivně vzhlížejí s oddaností k osobě matky ve svém náboženství. V kapitole nazvané „Madona světa“ Sheen píše: Vrozený instinkt lidí vzhlížet k matce ve svém náboženství je zřejmý, a to dokonce i v těchto moderních časech u nekřesťanů. Naši misionáři přinášeli pozoruhodné zprávy z pouti sošky Naší Paní Fatimské po dálném východě. Na hranicích Nepálu byly tři stovky katolíků následovány třemi tisíci hinduistů a muslimů, čtyři sloni nesli sošku do malé církve na modlitbu růžence a požehnání. V Rajkotu, kde je pro věřící služba nevěřícím více než obtížná, dokonce i vysoce postavení úředníci šli, aby vzdali Panně úctu. Hlavní Nadiadský řečník přivítal sošku s nadšením. Po víc jak dvanáct hodin přicházely zástupy lidí, povětšinou nekřesťanů. Až pak jeden starý Ind pověděl: „Ukázala jsi nám, jaké je tvé náboženství, že je upřímné, ne jako to naše. Tvé náboženství je náboženstvím lásky, naše je o strachu.“ Proč si lidé z východu tolik váží Panny Marie z katolicismu? Může to být proto, že i ona sama je vlastně součástí jejich náboženství? Sheen cituje čínskou bohyni Kwan-yin jako příklad podobnosti mnoha východních bohyň s „Požehnanou Matkou“ v katolicismu: Existuje krásná legenda o Kwan-yin, čínské bohyni milosrdenství, ke které mnozí obracejí své rty a srdce… Její přímluva pro milosrdenství je tak mocná a tolik srdcí obměkčila před peklem, že každý démon na její příkaz musel utéci. Ti se také bojí, že peklo bude prázdné… Číňané Kwan-yin po čase vyobrazili tak, jako by na její hlavě byl obraz Boží, ke kterému přináší věřícího, přestože nechce sama vejít do nebes, dokud by tam neměla vejít poslední duše. Další příklad je o tom, jak Sheen vnímá jinou z bohyní, japonskou Kwanon. poukazuje na velkou podobnost mezi katolickou Pannou Marií a bohyní Kwanon: V japonsku je náboženství v podstatě založeno na ženské bohyni. Po staletí to byla bohyně Kwanon, bohyně milosrdenství, která byla uctívána. Je zajímavé, že buddhisté, kteří už znali tuto bohyni milosrdenství dříve, a přicházeli se učit o Požehnané Matce, poprvé rozpoznali její přípravy pro druhý příchod. Po přechodu ke křesťanství se nemusí otáčet buddhisté ke Kwanon zády jako ke zlému, ale spíše ji přijímají jako symbol ženy, která nebyla bohyní, ale samotnou Matkou milosrdenství. Japonský umělec Takahira Toda, který vyrůstal v rodině buddhistických kněží, a pak se stal členem Kristova mystického těla, správně rozpoznal podobnost mezi Kwanon a Pannou Marií… je jediný charakteristický rozdíl mezi Japonskou madonou a bezpočtem jiných matek Japonska – a to je svatozář nad její hlavou. Sheen pokračuje vysvětlením, že Madona z katolicismu je pravou Kwanon – Matkou Milosrdenství – ke které se obracejí Japonci po celá staletí. Může mít pravdu? Mohou zjevení Královny, která se ukazují v současnosti, být finálním a dokonalým zjevením Kwanon, Kwan-yin, a mnoha dalších historických bohyň? Budou následující zjevení Královny nebes považována národy z dálného východu za konečné zjevení Matky Milosrdenství? Povede toto k jednotě pod vládou Královny? Následující citace převzatá z knihy The Divine Feminine – Exploring The Face of God Around the World, nabízí bližší pohled na skutečnost, proč tolik lidí z každého náboženství přijímá s radostí mariánská zjevení: Ti, kdo znají jen křesťanskou tradici, nevědí, jak hluboko kořeny Marie jdou, nebo jak modlitby k ní mohou být ozvěnou vzpomínaných modliteb ke starověkým bohyním. Slova modliteb vyřčená před čtyřmi tisíci lety k bohyním jako byly Inanna, Ištar a Isis, což byly Královny, se vracejí jako ozvěna do současnosti: Zdrávas! Velká Paní nebes! Zdrávas! Světlo tohoto světa! 18
Miliony lidí, zvláště ženy, se modlily k Marii tak, jako se kdysi modlily generace žen před nimi k Ištar, Hathor, Isis nebo Kuan Yin, vzdávaly ji díky za bezpečný porod dítěte, z velké vděčnosti kladly nespočet věnců v jejich svatyních jako díky odpověď na jejich prosby o pomoc v těžkých údobích jejich životů. Mnoho plášťů, jeden cíl Je tedy zjevné, že tato bohyně byla uctívána po celém světě celá milénia. Ačkoliv přichází pod různými jmény a tituly, mnoho lidi věří, že se jedná o stejnou bytost. Je nepochybné, že dle jejího důrazu k odstranění náboženských a kulturních bariér a podle předpovědí sjednocení náboženských proudů se Největší hodina blíží. Co se týče přicházejících manifestací Královny Nebes a její celosvětové nadvlády, katolické mariánské vizionářce sestře Natalii zjevila, že „Přicházející věk Královny“, nadchází a bude zjevný v různých podobách: Viděla jsem, jak byl nastolen slavný mír a vláda lásky, která byla „v jednotě a pod jedním pastýřem.“ Marie, Matka všech věřících, zjevující se v mnoha rozličných podobách bude řídit životy duší. Bude Královnou přicházejícího věku. Královna bude bílá pro bílý lid, černá pro černý lid a žlutá pro lid se žlutou pletí… Zjevující se Marie dává ve známost, že to je ona sama, kdo se zjevuje různými způsoby na různých místech po světě: Jsem to stále já, kdo se ukazuje po celém světě. Rozhlédni se okolo této církve a uvidíš, kolika různými způsoby jsem se zjevila. Jsem Matka Boží a zjevila jsem se na mnoha místech. Můžeme se také zamyslet nad následujícími zprávami zjevení Ježíše, které bylo pozorováno v Cochabambě, Bolívii. Toto zjevení nese Imprimatur římskokatolické církve a jeho výroky rovněž potvrzují to, co Královna Nebes celosvětově různými způsoby prohlašuje: Mé dcery, kéž by svět mohl porozumět jak důležitá a nezbytná jsou zjevení mé Matky… Má Matka hovoří s lidmi na mnoha místech, v jazycích, kterými se lidé modlí. Tlumočí všem a pro každého dobré zprávy o svém Synu. Lidé jsou naplněni láskou a vše je jednodušší, když se o ně stará. Je to proto, že se prokazuje svými vlastnostmi podle země, v níž se zjevuje. Nakonec uveďme jeden z mnoha příkladů biskupy schválených zpráv zjevení Naší Paní všech národů, který vysvětluje, za jakým konečným účelem přichází na zemi. Kniha začíná následujícím tvrzením: „Paní Všech Národů prohlásila, že její zprávy nejsou určeny pro jednu zemi, či pouze některé vybrané jedince, ale pro všechny lidi na světě.“ Marie ve zjeveních vysvětluje: „ Zjevuji se tomuto světu různými způsoby.“ Co je jejím cílem? Jednota je to, čeho musí Boží lid dosáhnout, musí být zajedno a nad nimi „Paní Všech Národů.“ Jedna společnost, národ, kladu důraz na slova: Jedna společnost! Volání všech od Božské Matky Mnoho zpráv zjevení hovoří o tom, že její čas přichází. Slíbila pokoj a jednotu pod Královniným pláštěm pro všechny, o nichž jsme hovořili. Jak tyto události nakonec vyvrcholí? Tento závěrečný výčet citací od New Age autorů Michelle Rios Rice Hennelly a R. Kevina Hennely nabízí jasný pohled na New Age Marii: Před několika lety, zatímco jsme meditovali s manželem Kevinem v meditační svatyni v severním Mexiku, se přede mnou zjevila krásná postava v bílém, v ohnivém světle. Řekla mi, abych se nebála, že ona je Naší Paní Světla a chce se mi zjevovat po každý den po zbytek mého života. Mé srdce bylo naplněno jejím pokojem a oheň čisté lásky změnil zcela můj život.
19
Brzy se mi zjevila jako Božská Matka, ženská stránka Boha, která je známá po celé věky pod tisíci jmény. Nazvala jsem ji Marie, protože jí to jméno nejvíce příslušelo. Stále se ke mně přibližovala a přinášela mi učení a proroctví. Řekla mi, abych se s tím, co mi předává, sdílela, a tak to dělám, i když je to daleko od čehokoliv, co by má mysl mohla pochopit. Božská ženskost je známá pod tisíci jmény a uctívána mnoha způsoby – od Isis až k Marii, matce Ježíše. Poznáváme ji skrze její lásku, moudrost, milost, moc, krásu, tvořivost, péči a soucit. Nazýváme ji Marií, protože jí to náleží. Po celé věky udělovala svým následovníkům a oddaným mnohá požehnání. Dnes přichází s naléhavou zprávou ke všem lidem každého náboženství a všech věrouk po celém světě. Odhaluje, že svět, jaký známe, se chýlí ke svému konci a z jeho popele bude zrozen „nový způsob existence, nový způsob bytí a nová cesta poznání.“ Také odhaluje, že její čas na zemi přijde brzy, ale tentokrát to nebude skrze nějakou inkarnaci, jako když přišla jako Ježíšova matka. Nyní přijde ve svém čistém světle a lásce, kterou naplní každého a vše na tomto světě. Bude to, jak sama říká, čas Bohyně… Události probíhající se ve světě, ať už zaviněné člověkem, nebo různé přírodní katastrofy, jsou jen součástí příprav na její návrat. Kapitola 5. - ZKOUMÁNÍ ZPRÁV Je zřejmé, že tyto celosvětové úkazy impozantních rozměrů jsou prakticky na denním pořádku. Otázkou je, jak můžeme rozlišit, zda tato zjevení jsou či nejsou seslána z nebes. Mohou být některá zjevení Marií, zatímco ostatní jsou klamem? Měli bychom bezvýhradně přijímat, že tato zjevení jsou od Marie (o které čteme v Bibli), a že Bůh ji seslal v těchto posledních časech, aby nám pomohla? Ti, kdo následují Boží Slovo, znají odpověď. Je nám z Písma přikázáno, abychom zkoumali každého ducha, který o sobě tvrdí, že pochází od Boha. Boží Slovo je naším filtrem Jak si můžeme být jisti, že tyto projevy jsou původem od Boha? Jak můžeme testovat tato zjevení, abychom se přesvědčili, že jsou skutečně tak přívětivá, jakými se zdají být? Musíme vše vyhodnocovat podle Božího Slova – „Všechno prověřujte (zkušujte, přezkoumávejte, rozeznávejte); dobrého se držte“ (1 Tesalonickým 5:21). Pojďme se na chvíli zaměřit na přehled zásadních důkazů, prokazujících, že Bible je skutečně slovo od Boha a je našim jediným zdrojem, skrze který lze filtrovat jakékoliv duchovní tvrzení. „Posvěť je svou pravdou; tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17). Bible o sobě tvrdí, že je Slovem Božím. Ale jak si můžeme být jisti? Boží Slovo nabízí nespočet důkazů, které dokládají, že je důvěryhodná. Každá lidská cesta, jak posuzovat a rozpoznávat duchovní oblasti, může selhat. Jakákoliv kniha inspirovaná člověkem se může mýlit. Jestliže ovšem může být prokázáno, že Bible je Bohem inspirována, můžeme také s jistotou věřit, že podle ní lze rozpoznat a identifikovat každé duchovní tvrzení. V naší předchozí knize, Zprávy z nebes, jsme se více zabývali důkazy, které prokazovaly, že Bible, jedině Bible je Božím neomylným Slovem. Tyto důkazy zahrnovaly: A ) Prozkoumávání některých z mnoha mesiášských proroctví napsaných stovky let před Kristovým narozením – která byla doslovně naplněna v Ježíši. B) Zjišťování spolehlivých důkazů o vzkříšení Ježíše Krista. C) Přehled mnoha úžasných proroctví týkajících se Izraelského národa. D) Seznam vědeckých poznatků z Božího Slova, které byly napsány stovky let předtím, než věda potvrdila jejich platnost. Biblická proroctví o posledních dnech 20
Pro potřebu této knihy, zmíníme pouze jednu oblast důkazů. Bůh předpověděl ve svém Slově mnoho znamení týkajících se posledních dnů. Ježíš uvedl, že všechna tato znamení povstanou současně, jako přicházejí porodní bolesti, v poslední generaci (Lukáš 21:28-32). Následující tvrzení a biblické verše jsou proroctvími, která potvrzují, že Bible je skutečně Boží neomylné Slovo k lidstvu. 1.) Falešní učitelé Bible budou lačnit po penězích. Budou mít uhlazené řeči, mnoho následovníků, a budou tak pošpiňovat křesťanskou víru (2 Petrův 2:1-3). Rostoucí počet televizních evangelistů je toho důkazem. 2.) Lidstvo bude disponovat možnostmi, jak zničit veškerý život (Matouš 24:21-22). Uvažujme nad tím, že když Ježíš učinil toto proroctví za dnů svého života, byly zbraněmi meče a kopí. Avšak v současnosti je možno jadernými, biologickými a chemickými zbraněmi zničit veškeré tvorstvo na planetě Zemi. 3.) Užití jaderných zbraní bylo očekáváno (Zacharijáš 14:12). Neutronová bomba rozpustila (nechala rozpadnout) své oběti – tak jak Zacharijáš předpověděl před 2500 lety. Za dnů Zacharijášova života to bylo něco naprosto nepředstavitelného. 4.) Nastane celosvětové volání po pokoji (1 Tesalonickým 5:3). Tento trend nebyl nikdy tak zřetelný jako v současnosti, kdy celý svět svým společným úsilím chce získat pokoj za každou cenu. 5.) Byla předpovězena rychlá komunikace v celosvětovém měřítku. (Zjevení Janovo 11:0-10; 17:8). Bible prorokuje, že celý svět „uvidí“ jisté události. Vynález televize a nasazení satelitních sítí během 20tého století dovolují šíření zpráv po celém světě rychlostí světla. Avšak za dnů Jana zprávy cestovaly rychlostí jezdce na koni. 6.) Evangelium bude kázáno na svědectví všem národům (Matouš 24:14; Marek 13:10; Zjevení 14:6). V současnosti byla většina Bible přeložena do více než 2300 jazyků a dialektů, což zahrnuje jazyky více než 90% veškeré světové populace. 7.) Jeruzalém a to, co se v tomto městě děje, bude centrem mezinárodních střetů. (Zacharijáš 12:3). Většina každodenních zpráv ve světě informuje o konfliktech v Jeruzalémě. 8.) Skutečnost, že Bůh jednou zaplavil tuto zemi (Potopa za dob Noeho) bude popírána. (2 Petrův 3:5-6). I když je zde velké množství fosilních důkazů potvrzujících tuto skutečnost, jsou zcela ignorovány světovými vědeckými kapacitami, protože to byl soud Boží nad lidskou svévoli. 9.) Rusko (Magog) povstane se svou vojenskou mocí v posledních dnech (Ezechiel 38). 10.) Národ Izrael bude zrozen v jednom dni (Izajáš 66:8). 14.května 1948 se Izrael stal národem. Nikdy v historii se nestalo, aby se národ, který byl rozprášen po stovky let, opětovně shromáždil. Přesto to Bůh řekl a Bůh to učinil před našima očima! 11.) Židé se začnou shromažďovat v Izraeli (Jeremiáš 31:7-10); Ezechiel 37:21-22; 38:8). Přes pět milionů židů se navrátilo do Izraele v poslední době! Je víc než jasné, že také toto proroctví je důkazem o tom, že biblická proroctví jsou inspirována Bohem. 12.) Židé znovu získají kontrolu nad biblickým Jeruzalémem (Zacharijáš 12:6; Lukáš 21:24). Toto se naplnilo v roce 1967! 13.) Asie (králové z východu) budou během posledních dnů schopni nasadit vojsko čítající 200 milionů mužů. (Zjevení Janovo 9:14-16; 16:12). Mějme na mysli, že v době, kdy Jan psal toto proroctví, zhruba před 2000lety, žilo na celé planetě 170 – 400 milionů lidí. Dnes má podle agentury CIA Čína 281 milion lidí ve vojenských službách! 14.) Egypt bude v posledních dnech existovat, avšak jen jako chudá země třetího světa (Ezechiel 29:14-16). Egypt byl jednou z největších a nejvýznamnějších starověkých civilizací. Egyptu bylo prorokováno, že zůstane chudým národem. K znázornění, jak úžasné je toto proroctví, srovnejme Egypt s malým národem 21
Rakouska. Egypt má 10x více území a 8x více obyvatel než Rakousko. Přesto hrubý domácí produkt (HDP) v Egyptě představuje pouhých 20 procent ve srovnání s tím, co má Rakousko. 15.) Mládež je stále více nepoddajná (vzdorovitá). (2 Timoteovi 3:23; Marek 13:12; Izajáš 3:4-5, 12). K tomu není zapotřebí komentáře. 16.) Homosexualita bude na konci věků stavěna na odiv. Ježíš varoval, že poslední dny budou jako za dnů Lota, který žil v bezbožné Sodomě (Lukáš 17:28-30). Víme, že kořenem hříchu v Sodomě byla pýcha a sexuální nevázanost stejně jako je tomu i dnes (Ezechiel 16:49). Sodoma je známa pro svůj bezostyšný homosexuální hřích (Genesis 19; Juda 1:7). Dnes je homosexualita okázale stavěna na odiv a prezentována v celé naší společnosti. 17.) Bylo předpovězeno masivní užívání drog (Zjevení 9:21). Řecké slovo překládané jako "čarování" zní v originále ‚pharmakeia‘, což může být chápáno jako užívání nejen léků, ale také zakázaných psychofarmak a halucinogenních drog. Užívání nelegálních návykových látek a výroba halucinogenních drog markantně vzrostla zvláště za života současné generace. 18.) Čarování – příbuzné s čarodějnictvím, magií anebo okultními praktikami užitými k očarování či oklamání – jsou rovněž typické pro poslední dny (Zjevení 9:21; 18:23; Izajáš 47:9-15;Micheáš 5:10-15). V současnosti zájem o okultní praktiky prudce roste. 19.) Peněžní systém bude záviset na číslech, nikoliv na měně (Zjevení 13:17-18). Vzpomeňme, že se zde stále jedná o proroctví učiněná téměř 2000 let před nástupem naší počítači řízené společnosti. 20.) Mnozí se budou nazývat Kristové / Mesiáši (Matouš 24:5). Ježíš byl cestujícím kazatelem, který nikdy nevycestoval mimo malé území obývané Izraelským národem. Přesto měl takovou odvahu říci, že mnozí budou přicházet v Jeho jménu, říkajíce že jsou Kristem / Mesiášem. A tak dnes, jak bylo předpovězeno, zástupy lidí nejen v hnutí New Age, ale i východních náboženstvích a jiných kultech, se nechávají označovat za Kristy / Mesiáše. 21.) Poslední generace bude otevřena k přijetí znamení na svou pravou ruku a na své čelo (Zjevení 13:16). Povšimněme si, jak nové generace vyhledávají různá tetování, piercingy a všechny možné druhy znamení na těle. 22.) Lidé budou odmítat zdravé učení Božího Slova a budou následovat učení lidí podle svých žádostí (2 Timoteovi 4:3-4; Skutky apoštolské 20:29-30). Ježíš také předpověděl, že bude mnoho pokrytců v církvích (Matouš 24:48-51; Matouš 7:22-23). 23.) Rouhání se stane běžným (2 Timoteovi 3:2; Zjevení 16:9,11,21). Jak často lidé užívají Stvořitelovo jméno (Bože, Ježíši Kriste) ke klení? Před padesáti lety Hollywood zřídka užíval braní Božího jména nadarmo. Dnes téměř každý film obsahuje rouhání. 24.) Sexuální nemorálnost bude stále častější a její formy stále troufalejší (Juda 18; Zjevení 9:21). Mějme na mysli Ježíšova slova, že už ten, kdo by se žádostivě jen podíval, zcizoložil tím ve svém srdci (Matouš 5:28). Dnes se s nejrůznějšími lidskými žádostmi obchoduje na každém možném místě. 25.) Lidé se budou vysmívat varovným znamením posledních časů, když budou říkat, že tato znamení tu vždy byla (2 Petrův 3:34). Bible dokonce odhaluje jejich motivaci, protože jejich láskou jsou vlastní vášně. Tento stručný seznam proroctví je jen částí celého množství prorockých slov týkajících se posledních dnů. Nicméně i těchto 25 proroctví prokazuje, že Bible je inspirované Boží Slovo. Žádná jiná „Svatá kniha“ nenabízí takto přesně naplněná proroctví – ani Korán, ani Kniha Mormon, hinduistické védy, ani žádný jiný zdroj. Pouze Bible obsahuje stovky ověřitelných proroctví, která byla naplněna v průběhu historie až do současnosti. Bůh řekl, že Jeho schopnosti vyložit historii dopředu Jej zřetelně odlišují od každého tzv. boha.
22
Neexistuje žádný jiný prorocký zdroj, který by se mohl poměřovat s Biblí a jejím 100% přesným záznamem. Falešní proroci spadají obecně do dvou kategorií. Buďto falšují, případně napodobují biblická proroctví, která pak tlumočí nic netušícím masám lidí, nebo pronášejí mnoho nejasných proroctví tak, že se možná někdy naplní. Nostradamus dělal obojí. Máme tedy očividně dobrý důvod důvěřovat Božímu Slovu. S Biblí jako naším průvodcem teď pojďme prozkoumat následující zjevení a jejich zprávy. Mariánské hnutí Pro ty, jež nejsou seznámeni s Mariánským hnutím, je na první pohled ovoce tohoto hnutí v pořádku. Mariánské hnutí přetéká laskavostí, podpírá lidi, kteří skutečně touží po pokoji na Zemi. Mnozí z nich jsou rozhořčeni morálními zvěrstvy, která jsou pohromou pro naši společnost. Tito lidé doufají, že Bůh skrze Pannu Marii učiní konec všem hrůzám, jako jsou války, interrupce, euthanasie a obecně morální úpadek společnosti. Nespočet jednotlivců zapojených v Mariánském hnutí stojí v předních liniích bojovníků proti těmto morálním zločinům, které ničí naši společnost. Tito jednotlivci mají činnou víru skrze modlitbu a službu. Pro mnohé z členů mariánského hnutí je typické radostné očekávání, věří totiž, že brzy Bůh mocně odstraní skrze Pannu Marii veškeré zlo a přinese pokoj a mír. Ježíš řekl, že svět pozná Jeho následovníky skrze lásku a skrze dobré ovoce jejich životů (Jan 13:35; Matouš 7:15-20). Proto v rámci mariánského hnutí jeho členové často poukazují na dobré ovoce, lásku a proměněné životy těch, kteří jsou v hnutí jako na důkaz, že toto pochází od Boha. Ačkoliv toto je biblický test pro následovníky Krista, není to biblická metoda jak zkoušet duchy (duchovní tvrzení). Bible nám přikazuje, abychom zkoumali duchy, a varuje nás, že existuje i jiné evangelium – falešné evangelium: „Kdyby vám kdokoli – ať už my sami nebo třeba anděl z nebe - kázal jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet!“ (Galatským 1:8) Ačkoli se zdá, že mezi stoupenci mariánského hnutí je mnoho upřímně bohabojných jednotlivců, stále to nezbytně nemusí znamenat, že zjevení jsou od Boha. Musíme zkoumat tento fenomén ve světle Božího Slova. Ti, kterým je Boží Slovo blízké, vědí, že jsme byli varováni před domnělými návštěvníky z nebes. Apoštol Jan nám připomíná: „Milovaní, nevěřte všemu, co je duchovní, ale rozlišujte, zda jsou ti duchové z Boha. Do světa totiž vyšla spousta falešných proroků.“ (1 Janův 4:1). Apoštol Pavel přidává k tomu varování: „A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou, jak si zaslouží.“ (2 Korintským 11:1415). Kromě toho Nový Zákon opakovaně varuje před svodem ve jménu Kristově v posledních dnech: Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné (Matouš 24:24). Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odpadnou od víry a přidrží se těch, kteří svádějí démonskými naukami (1 Timoteovi 4:1). Základním způsobem, jak zkoumat tyto domnělé „Zpravodaje z nebes“, je konfrontovat jejich výroky s Božím Slovem. Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti (2 Timoteovi 3:16).
23
Zprávy z nebes? Začneme tedy prozkoumáváním několika zpráv Mariiných zjevení, které mají plné schválení římskokatolickou církví, anebo nesou Imprimatur místních katolických biskupů. Zprávy zjevení, které mají plné schválení církve, budou označeny písmenem A, a ty, které nesou Imprimatur místních katolických biskupů, budou označeny písmenem B. Za každou zprávou bude následovat v protikladu to, co prohlašuje Boží Slovo. Zdroj zpráv zjevení je uveden v poznámkách pod čarou v poznámkách. A - Já sama vás zachráním z pohrom, které se blíží. Ten, kdo klade svou důvěru ve mně, bude spasen. Hospodine, skalní štíte můj, má pevná tvrzi, můj vysvoboditeli, Bože můj, má skálo, utíkám se k tobě, štíte můj a rohu spásy, nedobytný hrade, moje útočiště, zachránce můj, ty mě před násilím zachraňuješ! Když jsem vzýval Hospodina, jemuž patří chvála, byl jsem zachráněn před svými nepřáteli. (2 Samuelova 22:24) Já, já jsem Hospodin, kromě mne žádný spasitel není. (Izajáš 43:11) A - Směle prohlašuji, že Jeho utrpení se stalo mým utrpením, protože Jeho srdce bylo mé. Stejně tak, jako Adam a Eva zaprodali svět za jablko, tak ve stejném smyslu jsme já a můj syn vykoupili svět jedním srdcem. Náš vykupitel je Svatý Izraele. Jeho jméno je Hospodin zástupů. (Izajáš 47:4) Vždyť i Kristus, sám spravedlivý, jednou trpěl za hříchy nespravedlivých, aby nás přivedl k Bohu. (1 Petrův 3:18). A – (Ježíš) si přál, aby byla ustanovena oddanost Mému Neposkvrněnému Srdci…(s odvoláním na Luciu) Předtím dlaň na pravé ruce Naší Paní byla raněna trnem, který ji probodl jako hřeb. Rozumíme tím, že to bylo Neposkvrněné Srdce Marie, které bylo rozhořčeno hříchy lidstva, jež musí být odčiněny. Kristus však obětoval za hříchy jedinou oběť a posadil se navždy po Boží pravici; neboť jedinou obětí přivedl ty, které posvěcuje, k věčné dokonalosti. Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, nejsou už za ně potřeba oběti. (Židům 10:12,14,18) Jenže on (Kristus) byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. (Izajáš 53:5). A – To je proto, že jako Matka, jako Neposkvrněná Matka, Prostřednice veškeré milosti, vás volám na toto místo… tak, že má jednota s vámi bude mnohem bližší a živoucí skrze ducha Svatého, který vám dovolí žít hlouběji v duchu evangelia. Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš. (1 Timoteovi 2:5) …a tak se (Ježíš) stal prostředníkem nové smlouvy (Židům 9:15). B – Nenechte se uchvátit strachem či odrazováním. Mějte velkou důvěru v mocný vliv přímluvy a meditace vaší nebeské Matky. Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás! (Římanům 8:34) Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně. (Židům 7:25) B – Svět tak upadá, že je pro Otce a Syna nezbytné mě poslat na tento svět mezi všechny lidi, abych byla jejich obhájkyní a zachránila je. 24
Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa. (1 Janova 2:1-2) Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen. (Jan 3:17) B – Do doby, než jsem přijala úlohu být tam, kde mě Nejsvětější trojice chtěla mít, nebyla jsem schopna uplatňovat svou moc v plnosti, v mateřském díle spoluvykoupení a všeobecným prostřednictvím milosti… Drazí synové, nechte se proměnit skrze mé mocné jednání Matky, Prostřednice milosti a spoluvykupitelky. Jsi hoden přijmout tu knihu a rozlomit její pečetě, protože jsi byl obětován, svou krví jsi Bohu vykoupil lidi ze všech kmenů, jazyků, národů a ras… (Zjevení 5:9) Já jsem první i poslední, kromě mne žádného Boha není. (Izajáš 44:6) B – Já jsem ta, která je spojena s BOŽSKOU TROJICÍ. Já jsem Panna ze Zjevení. …přede mnou nebyl vytvořen Bůh a nebude ani po mně. (Izajáš 43:10) Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec," praví Pán, který je a který byl a který přichází, ten Všemohoucí. (Zjevení Janovo 1:8) B – Mé dcery, v tomto čase jsem Archou pro všechny vaše bratry! Jsem Archou míru, Jsem Archou spasení, Jsem archou, do níž mé děti musejí vstoupit, přejí-li si žít v Království Božím. V nikom jiném není spásy - na světě není lidem dáno jiné jméno, v němž bychom mohli být spaseni! (Skutky apoštolské 4:12) Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život. (1 Janův 5:11-12) B – Milovaní synové, dnes se díváte k neposkvrněné slávě vaší nebeské Matky. Já jsem Neposkvrněně počata. Jsem jediným stvořením, které je bylo osvobozeno od každého dopadu hříchu, dokonce od dědičného. Jsem zcela nádherná. Ale podle Písma je všechno v zajetí hříchu, aby se zaslíbení, dané víře v Ježíše Krista, splnilo těm, kdo věří. (Galatským 3:22) Nikdo není dobrý - jen jediný, Bůh.(Lukáš 18:19) A - Netruchlete. Jsem s vámi dokonce, i když mě nevidíte. Jsem Matka vás všech hříšníků. A hle, já (Ježíš) jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. (Matouš 28:20) Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti. (Izajáš 41:10) Toto je jen několik z nesmírného množství zpráv, které ukazují, že Mariánská zjevení zcela protiřečí učení Písma Svatého. Mnohé další zprávy zjevení jsou konfrontovány s Písmy v knize Zprávy z nebes. Tyto zprávy odhalují, že zjevení si připisují řadu vlastností náležejících pouze Ježíši (který je Bohem). Bůh sám je bezhříšný, všudypřítomný, božský, spasitel, vykupitel, náš přímluvce, ochránce, je naší pevností, naším pokojem atd. Jak zjistíme v další kapitole, je zde mnoho dalších znepokojivých aspektů týkajících se činů a zpráv zjevení.
25
Kapitola 6. - BIBLICKÉ ODHALENÍ KRÁLOVNY NEBES Hodna uctívání Na mnoha místech zjevení se setkáváme se znepokojující praxí. Zjevení Marie přímo povzbuzují své následovníky k tomu, aby je tito uctívali. Mnoho vizionářů dokonce tvrdí, že byli silou sraženi na kolena, když se zjevení ukázala! Další vizionáři říkají, že zjevení jim jasně řekla, aby poklekli. Podle Boba a Penny Lordových, nadšených příznivců zjevení Marie, zjevení, které se ukázalo vizionářce Bernadetě ve Francouzských Lurdech, ji srazilo na kolena! Existuje videozáznam, na němž šest mladých vizionářů v Medjugorji jednotně padlo na svá kolena, když se ukázalo zjevení. Video Zprávy z nebes ukazuje mnoho příkladů, kdy poutníci klekají, hrbí se a leží před obrazy, sochami a zjeveními Marie. Navíc zjevení Marie v Lurdech (Francie), Guadalupe (Mexiko), Beauraing (Belgie), Fatimě (Portugalsku) a na mnoha dalších místech vyžadují, aby svatyně nebo chrámy, které na její počest mají být vystavěny, byly příchozími věřícími uctívány. Je třeba poznamenat, že čtyři z výše zmíněných míst jsou plně schváleny římskokatolickou církví. Poselství je stejné na všech hlavních místech zjevení: Zjevení Marie je hodno chvály a uctívání. Kromě toho zjevení inspirovala mnohé k nespočtu modliteb, které věřící mají opakovat a dodržovat. Jeden příklad modlitby k Marii najdeme v populární knize – Oddanost úcty naší Matce ustavičné pomoci: Hle před tvými chodidly, Ó Matko ustavičné pomoci, je ubohý hříšník, který nalézá východisko jen u tebe a důvěřuje tobě. Ó Matko Milosrdenství, slituj se nade mnou. Slyšel jsem, že všichni hříšníci k tobě mají volat jako ke svému úkrytu a tak buď mým útočištěm a mou nadějí… Ó, Matko Ustavičné Pomoci, poskytni mi ji k tomu, abych se mohl kdykoliv dovolávat Tvého mocného jména, které je ochranou živých a spasením umírajícím. Podívejme se na začátek této modlitby, když ubohý hříšník je u nohou Marie. Povzbuzovala by Marie z Bible lidi k tomu, aby padali k jejím nohám? Není toto porušením druhého přikázání? Bible má k této otázce jistě co říct: Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí (Exodus 20:3-5) Obraťte se ke mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země. Já jsem Bůh a jiného už není. (Izajáš 45:22) Koho bych měl na nebesích? A na zemi v nikom kromě tebe nemám zalíbení. (Žalm 73:25) Uctívání Boha Bible opakovaně přikazuje věřícím, aby uctívali Boha a jen Jej samotného. V knize Zjevení apoštol Jan padl k nohám anděla. Anděl ihned upozornil Jana slovy: „Střez se toho! Jsem jen služebník jako ty a tvoji bratři proroci a ti, kdo se drží slov této knihy. Před Bohem poklekni!“ (Zjevení 22:8-9) Anděl nemohl být jednoznačnější – veškeré stvoření má uctívat Boha samotného. Když byl Ježíš veden na poušť a pokoušen ďáblem, můžeme vypozorovat, že ďábel toužil být uctíván. „Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: "Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět."Tu mu Ježíš odpoví: "Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: 'Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.'" (Matouš 4:8-10) Ježíš zcela jasně hovoří o tom, že jedině Bůh je hoden uctívání - máme se tedy sklánět k nohám jen samotného Boha. Samozřejmě Ježíš dovolil svým následovníkům, aby Jej uctívali (Matouš 14:28-33), protože On sám je Bohem. Avšak žádné stvoření, dokonce ani Marie, nemá být uctíváno. Bůh je náš 26
Stvořitel, náš Zachránce a náš Život, Jemu náleží veškerá oddanost. Je samozřejmostí, že pravá Marie, o níž je psáno v Bibli, by nikdy neporušovala Slovo Boží. Proto tato zjevení nemohou být požehnanou pannou Marií z Nazareta. ...aby před jménem Ježíš každé koleno kleklo - všech, kdo jsou v nebi, na zemi i v podzemí, a každý jazyk aby vyznal ke slávě Boha Otce, že Ježíš Kristus je Pán. (Filipským 2:10-11) Modlářství Ve 46. kapitole proroka Izajáše Bůh ukazuje na přirovnání, jak On nese svůj lid, zatímco modly musí být nošeny. Modly byly v Babylónu naprosto běžnou záležitostí. Babyloňané si vytvořili své sochy podle svých rozmanitých bůžků a nosili je při mnoha náboženských obřadech a svátcích. Pán Bůh řekl, že tyto modly jsou bez užitku a jsou ohavností: „Z měšce sypou zlato a na váze odvažují stříbro, najmou si zlatníka, aby jim udělal boha, a pak se hrbí a klanějí. Nosí ho na rameni, přenášejí ho, postaví jej na podstavec, a on stojí, ze svého místa se nehne. Úpějí k němu, ale on se jim neozve, z jejich soužení je nezachrání.“ (Izajáš 46:6-7). V mnoha pasážích Písma bylo předpovězeno, že v posledních dnech tohoto světa bude modlářství velmi rozšířené. Je smutné, že modlářství běžné za dnů Izajáše se intenzivně rozmáhá v současnosti. Izajáš 46 popisuje, jak lid padal na tvář k uctění mnoha soch představujících různé babylonské bůžky a bohyně navzdory Božímu nařízení, že nemají padat před žádným spodobněním čehokoliv. Bůh stále zdůrazňoval, jaký je rozdíl mezi tím, že sochy musí být nošeny a tím, jak On sám nese Svůj lid: …jejich modlářské stvůry byly naloženy na zvěř a na dobytek, ten náklad, který jste nosili, to břímě k zemdlení. Zvířata se zhroutila, klesla spolu, břímě nebyla s to zachránit; oni musí do zajetí. "Slyšte mě, dome Jákobův, všichni, kdo jste zůstali domu Izraelovu, vy, kteří jste chováni již od života matky, od matčina lůna na rukou nošeni: Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu nosit. Já jsem vás učinil a já vás ponesu, budu vás nosit a zachráním." "Komu mě připodobníte, a s kým mě srovnáte, komu mě přirovnáte, abychom si byli podobni? (Izajáš 46:1-5). Modlářství popsané ve 46. kapitole proroka Izajáše vede k soudu nad „paní království“, která povzbuzovala Boží lid k modlářským obyčejům. Tato „panna – dcera babylonská“ a její soud je popsán v 47. kapitole Izajáše, kterou blíže prozkoumáme později. Jako náš Stvořitel a Vlastník, Bůh je spravedlivě žárlivý, co se týče naší celkové oddanosti Jemu. Veškerými Písmy se prolíná, jak Bůh opakovaně napomíná svůj lid, aby uctíval jen Jej, a vyvaroval se modloslužby vůči sochám, obrazům a dalším modlám. V den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu zprostředku ohně, jste neviděli žádnou podobu; velice se tedy střezte, abyste se nezvrhli a neudělali si tesanou sochu, žádné sochařské zpodobení: zobrazení mužství nebo ženství,… abys nepovznášel své zraky k nebesům, a když bys viděl slunce, měsíc a hvězdy, všechen nebeský zástup, nedal se svést a neklaněl se jim a nesloužil tomu, co dal Hospodin, tvůj Bůh, jako podíl všem národům pod celým nebem. (Deuteronomium 4:15-16,19). Spodobnění pomocí obrazů a rytin Oproti opakovaným varováním Stvořitele před modlářstvím, zjevení Marie naopak přikazuje svým následovníkům, aby uctívali její sochy a obrazy. Následující zpráva pochází z knihy, která nese Imprimatur katolických biskupů a arcibiskupa: Jako matka vám chci říci, že jsem zde s vámi, přítomna v každé soše, kterou zde máte. Každá z mých soch představuje mou přítomnost a připomíná vám vaši nebeskou Matku. Proto jim musí být vzdávána úcta a musí být uloženy na místo nejvyšší pocty… musíte vzhlížet s láskou ke každému obrazu vaší nebeské Matky… Tato zjevení povzbuzují své následovníky k tvorbě a uctívání jejich obrazů. Ani na jediném místě v Bibli nenacházíme, že by oddaný následovník Boha dělal jakékoliv podobizny anebo rytiny a klaněl se k nim, 27
aby je uctíval. Nenacházíme o tom zmínku v Písmu ani jedinkrát. Na mnoha místech jsou sochy Marie nošeny k uctívání ve veřejných procesích. Mariánští následovníci dokonce přicházejí k sochám Marie po kolenou (nezřídka rozedřených do krve) – a vyjadřují tímto svou úctu Královně nebes. Ani na jednom místě zjevení, podle všech výzkumů, nebylo zaznamenáno popření takovýchto nebiblických zvyků. Nemělo by nás překvapovat, že to, před čím Bůh varuje, tedy výše zmíněné modlářství, je zvláště rozšířené v těchto posledních dnech. Je nám řečeno v knize Zjevení Jana, že i když Bůh vylije svůj soud na neposlušný a bezbožný lid, přesto mnoho z nich bude pokračovat v uctívání model a ještě více v uctívání démonů, kteří se za modlami ve skutečnosti skrývají. Ostatní lidé, kteří nezemřeli těmito ranami, však nečinili pokání ze skutků svých rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene a dřeva, modlám, jež nevidí, neslyší ani nechodí. (Zjevení 9:20) Zasvěcení se „Marii“ Navíc kromě tohoto modlářství, zjevení častokrát požadují od svých následovníků, aby odevzdali své životy zcela do jejich péče. Ve starověku se každá přísaha, která byla vykonána, činila Bohu. Proto byla přísaha jasným vyjádřením, koho přísahající člověk pokládá za svého boha. Z toho důvodu měli Izraelité přikázáno, aby přísahali jen při Bohu samotném (Deuteronomium 10:20). Dělat sliby či přísahy nějakému bůžku je jasným prohřeškem vůči Hospodinu: Král se však bude radovat; Bůh bude chloubou všech, kdo přísahají při něm, a budou zacpána ústa těm, kdo zrádně mluví. (Žalm 63:12). Ti, kteří přísahají při samařském provinění a říkají: "Jakože živ je tvůj bůh, Dane, a jakože živa je cesta Beer-šeby", padnou a již nepovstanou. (Ámos 8:14) Napřáhnu svou ruku na Judu, na všechny obyvatele Jeruzaléma, vyhladím z tohoto místa, co zůstalo z Baala, i jméno žreců a kněží, rovněž ty, kdo se na střechách klanějí zástupu nebeskému, ty, kdo se klanějí hned Hospodinu a jím se zapřísahají, a hned zase přísahají při svém Melekovi. (Sofonjáš 1:4-5) Povšimněme si jak ve výše uvedené pasáži z knihy proroka Sofonijáše jsou zmíněni ti, kdo přísahají současně jak při pravém Bohu, tak i při falešném bůžku. Jejich provinění je stejné jako u těch, kteří přísahají pouze falešným bůžkům. A je více než smutné, že v naší době je mnoho těch, kteří se nazývají křesťané a zasvěcují přitom své životy "Neposkvrněnému Srdci Panny Marie." V roce 1984 papež Jan Pavel II. zasvětil celý svět a všechny lidi "Neposkvrněnému Srdci Panny Marie" jako odpověď na požadavky Naší Paní Fatimské. Zde je konkrétní úryvek z jeho modlitby zasvěcení: Utíkáme se pod Tvou ochranu, svatá Matko Boží. Přijmi s láskou, Matko a Služebnice Páně, lidstvo tohoto světa, které Ti svěřujeme a zasvěcujeme je Tobě… Svěřujeme Ti, Ó Matko, každého jednotlivce světa a svěřujeme Ti celý svět k zasvěcení Tvému mateřskému srdci. Miliony a miliony lidí zasvětily celé své životy, své rodiny, své národy a celý svět zjevením Marie. Mariánský učenec Dr. Mark Miravalle vysvětluje, co znamená takovéto zasvěcení: Zasvěcení je slib lásky a dar sebe samotného, který oddává vše, co máme, vše co jsme a vše, co děláme, bez omezení a zcela, Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, tak, že ona nás smí přivést k nejdokonalejšímu Svatému Srdci Ježíše. Následující zpráva zjevení, jež byla schválena biskupy, vysvětluje, co Královna Nebes přikazuje a slibuje těm, kdo jí zasvětí své životy: Nechť mezi vámi není vůdců. Já sama budu vaší Vůdkyní. Všichni musíte být bratřími: milujícími, chápajícími a pomáhajícími si navzájem. Je jen jedna záležitost, skrze kterou musíte být mnou formováni: 28
proto je důležité, aby každý jeden nabídnul a zasvětil sám sebe mému Neposkvrněnému Srdci a svěřil sebe samotného zcela mně tak, jak Ježíš svěřil sebe do mé péče; a tímto způsobem se budu starat o vás ve všech záležitostech. Každému, kdo mi zasvětí svůj život, opětovně slibuji spasení: bezpečí od porušenosti v tomto světě a věčné spasení. Na rozdíl od těchto tvrzení, Bůh přikazuje, že jen Jemu máme důvěřovat: "Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. Poznávej ho na všech svých cestách, on sám napřímí tvé stezky." (Přísloví 3:5-6) "Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat." (Matouš 4:10). V Exodu 32 je nám řečeno, že zatímco Mojžíš na hoře Sínaji přijal Desatero přikázání, lid mezitím požádal Árona, aby jim vytvořil bůžka. Toto modlářství velmi rozhněvalo Boha, takže 3000 mužů zemřelo. A toho dne Mojžíš napomínal lid těmito slovy: "Posvěťtež dnes rukou svých Hospodinu, jeden každý na synu svém a na bratru svém, aby vám dal dnes požehnání." Po tomto incidentu Bůh opakovaně připomínal, aby Jeho lid neměl účast na žádných modlářských aktivitách jako pohané: Dej si pozor, abys neuzavíral smlouvu s obyvateli té země, do které vejdeš, aby se nestali uprostřed tebe léčkou. Proto jejich oltáře poboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte a jejich posvátné kůly pokácíte. Nebudeš se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je Bůh žárlivě milující. Neuzavřeš smlouvu s obyvateli té země. Budou se svými bohy smilnit (Exodus 34:12-15) Královně nebes je přinášeno mnohem více modliteb než kterémukoliv jinému bytí. Miliony "Zdrávas Maria" jsou opakovány každým dnem. Narozdíl od této praxe Ježíš řekl svým následovníkům, aby se nemodlili stejné modlitby stále dokola: "Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov." (Matouš 6:7). Pán Bůh chce naše srdce, ne modlitby naprázdno. K tomu, aby Marie mohla odpovídat na všechny tyto prosby, musela by být vševědoucí, všudypřítomná a všemohoucí. Nikde v Bibli žádnému stvořenému člověku, andělu, dokonce ani Marii nejsou připisovány tyto vlastnosti. Bůh sám je vševědoucí, všudypřítomný a všemohoucí. Po celém světě se miliony lidí modlí růženec (v poslušnosti zjevením), který obsahuje 10x "Zdrávas Maria" po každém "Otče náš" a zakončuje se modlitbou, zvanou "Zdrávas Královno": Zdrávas Královno, Matko milosrdenství! Živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva! K tobě voláme, vyhnaní synové Evy, k tobě vzdycháme, lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí. A proto, orodovnice naše, obrať k nám své milosrdné oči a Ježíše, požehnaný plod života svého, nám po tomto putování ukaž, ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria! Modli se za nás, ó svatá Matko Boží, abychom byli hodni zaslíbení Krista. A to vše se dějě navzdory tomu, že Hospodin zakázal svým následovníkům modlit se k zesnulým. V 18. kapitole 5. knihy Mojžíšovy Bůh jednoznačně zapověděl všechny pohanské praktiky, které zahrnují pokusy o komunikaci s duchy zemřelých. Je smutné, že nekromancie se v ničem neliší od toho, co mariánští následovníci dělají. *** Volají k Marii, která zemřela jako každý jiný člověk, namísto, aby volali k Bohu samotnému. *** Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých. (Deuteronomium 18:10-12).
29
Bůh zakázal tyto praktiky, abych chránil Své následovníky před svedením zlými duchy, které se vydávají za milované zemřelé lidi. Modlitbami k svatým anebo jakémukoliv jinému zesnulému člověku se člověk vystavuje nebezpečí setkání s falešnými duchy (Izajáš 8:19-20). Ježíš nám přikázal, abychom se modlili k Otci v Jeho jménu. "O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu." (Jan 14:13). Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš (1 Timoteovi 2:5). Od Genesis po Zjevení Janovo můžeme dohledat, že praví Boží následovníci se vždy modlili přímo k Bohu. Nikde nenacházíme, že by se Boží služebníci v Bibli modlil k Abrahámovi, Mojžíši, Davidovi nebo Marii anebo ke kterémukoliv jinému svatému. Nestalo se tak ani jednou. Nicméně nalezneme případy "smilnění "Božího lidu "s nevěstkou", kdy Boží lid a volal k někomu jinému, než k Bohu samotnému. Jedním ze smutných příkladů je král Saul. Saul byl prvním králem Izraele, který opakovaně Pána neposlouchal. První kniha Paralipomenon nám dává poznat jeho konečný osud: Tak zemřel Saul pro svoji zpronevěru; zpronevěřil se Hospodinu, protože nedbal na Hospodinovo slovo. Dokonce se dotazoval věštího ducha. Hospodina se nedotazoval, proto jej Hospodin usmrtil a převedl království na Davida, syna Jišajova. (1 Paralipomenon 10:13-14) Naše milostivá Matka? Zjevení Marie téměř vždy prohlašuje, že ona je naší soucitnou, vlídnou a milosrdnou Matkou - zatímco Ježíš je častokráte vyobrazován jako odměřený a přísný soudce. Velmi populární oddanost k poctě Naší Matky Ustavičné Pomoci podtrhuje tuto skutečnost: Přijď mi tedy na pomoc, má nejdražší Matko, protože jsem se Ti cele odevzdal. K Tvým rukám kladu své věčné spasení a Tobě svěřuji svou duši. Bude mi stačit, budeš-li mě počítat mezi své nejoddanější služebníky a vezmeš mě pod svou ochranu. Jestliže mě, má nejdražší Matko, budeš chránit, nebudu se bát ničeho. Nebudu se bát svých hříchů, protože Ty pro mě získáš odpuštění; nebudu se bát ani démonů, protože Ty jsi mnohem silnější, než celé peklo dohromady; ani Ježíše, mého Soudce, protože skrze jednu modlitbu od Tebe bude utišen. Bible naproti tomu jasně říká, že všechny tyto vlastnosti náleží výhradně Bohu samotnému (nikdy ani jednou je nepřipisuje Marii). Jsou stovky míst v Písmech, kde je popisováno, jak velice je Bůh velice milostivý, milosrdný a laskavý vůči tomu, kdo má před Ním bázeň: Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích... (Exodus 34:6-7). Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství. (Jeremiáš 31:3) Ty však, Panovníku, jsi Bůh slitovný a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný, věrný (Žalm 86:15). Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého potěšení! (2 Korintským 1:3) Pojďte ke mně (Ježíš), všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí. Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké. (Matouš 11:28-30). Písma nikdy neodkazovala k Marii jako k naší pomoci. Byl to Ježíš, kdo byl pohnut soucitem, dotýkal se malomocných, uzdravoval nemocné, krmil hladové, kázal dobrou zprávu chudým, plakal nad hříchem, a zemřel na našem místě! Ježíš objímal malé děti, odpouštěl hříšným, vysvobozoval posedlé, modlil se za Jejich pokoj, hledá každou jednu ztracenou ovci, dává zrak slepým a byl to On, kdo povstal z mrtvých! Byl to sám Ježíš Kristus, který „nesl naše nemoci a naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. 30
Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.“ (Izajáš 53:4-6). A přesto si Královna nebes připisuje mnoho úžasných titulů, kterými Bible nazývá výhradně Pána Ježíše Krista - "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." (Izajáš 9:6) Písma nám říkají, že je to Ježíš Kristus, kdo je: Spasitel, Vykupitel, Jitřní záře, Král králů a Pán pánů, Světlo světa, Živá voda, Chléb života, Šarónská růže, Svatý, Milovaný, Dobrý Pastýř, Původce a dokonavatel naší víry, naše záchrana, Slovo Boží, Dveře, Cesta, Pravda, Život, Pravý vinný kmen, Věrný a pravý svědek, Alfa a omega, Jsem, který jsem, Amen, Immanuel, Vzkříšení a Život a mnoho dalších úžasných jmen. Hospodin je blízko těm, kdo jsou zkrušeni v srdci (Žalm 34:18), a který podpírá všechny klesající a všechny sehnuté napřimuje (Žalm 145:14) a v jeho ruce je život všeho, co žije, duch každého lidského tvora. (Job 12:10). Pán má spočteny všechny vlasy na našich hlavách (Lukáš 12:7), a sbírá všechny naše slzy do měchu (Žalm 56:8). On není daleko od žádného z nás. Jím přece žijeme, hýbeme se a trváme (Skutky apoštolské 17:2728). Bůh sám dává všem život i dech a všechno (Skutky apoštolské 17:25). V Jeho rukou jsou všechny tvé cesty (Daniel 5:23). Pán nás vytvořil v lůně naších matek (Jeremiáš 1:5). Plnosti jsme dosáhli v Kristu Ježíši samotném (Koloským 2:10)! Bůh je náš laskavý a pečující Otec. Je také žárlivým Otcem, chránícím své děti. On nikdy nebude sdílet svou slávu s kýmkoli dalším. Proto si můžeme být jisti, že je velmi rozhněván těmito klamnými zjeveními. Dvakrát měl Ježíš příležitost vyvyšovat Mariinu úlohu před svými následovníky. Nicméně při obou příležitostech Ježíšova slova o Mariině mateřské úloze zněla následovně: A zatímco (Ježíš) ještě mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři stáli venku, neboť s ním chtěli promluvit. Někdo mu řekl: "Pohleď, tvá matka a tví bratři stojí venku. Chtějí s tebou mluvit." On mu však odpověděl: "Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?" Ukázal rukou na své učedníky a řekl: "Pohleď, má matka a mí bratři. Kdokoli plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr, má sestra, má matka." (Matouš 12:46-50). Během jeho řeči jedna žena ze zástupu vykřikla: "Blaze lůnu, které tě nosilo, a prsům, jež jsi sál!" On na to řekl: "Spíše blaze těm, kdo slyší Boží slovo a dodržují je." (Lukáš 11:27-28). Návrat dítěte jménem Ježíš? Ti, kdo následují zjevení, si uvědomují, že Královna nebes se někdy zjevuje spolu s živým a dýchajícím dítětem ve své náruči. Při několika příležitostech bylo zaznamenáno, že toto dítě předávalo zprávy. Člověk by si řekl - kdo je toto bezmocné dítě? Písma nám říkají, že pravý Ježíš vládne v nebesích jako oslavený muž: (Ježíš Kristus) odešel do nebe a je po Boží pravici, kde jsou mu poddáni andělé, vlády i moci. (1 Petrův 3:22) My ale máme svou vlast v nebi, odkud očekáváme Spasitele - Pána Ježíše Krista. Ten promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše. (Filipským 3:20-21) Bible nám říká, že Ježíš měl jen jedno tělo (Efezským 2:16; Židům 10:5). Vstoupil na nebesa jako urostlý muž (Lukáš 24:51; Skutky apoštolské 1:9-11). A tak stále znovu Bible prohlašuje, že Ježíš je v současnosti v nebesích (Matouš 26:64; Římanům 8:34; Efezským 1:20; Koloským 3:1; Židům 1:3; 9:24-25; 12:2). Nepřichází zpět na tuto Zemi jako dítě. Ve skutečnosti je v Písmu řečeno přesně, že když se Ježíš vrátí na Zemi, přijde na oblacích, ve svém oslaveném těle tak, že každý Jej uvidí: Tehdy spatří Syna člověka, jak přichází v oblacích s velikou mocí a slávou. (Marek 13:26)
31
Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a zmizel jim z očí v oblaku. Zatímco se upřeně dívali, jak odchází do nebe, hle, přistoupili k nim dva muži v bílém rouchu a řekli jim: "Galilejci, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který od vás byl vzat do nebe, se vrátí právě tak, jak jste ho viděli odcházet." (Skutky apoštolské 1:9-11) Hle, přichází s oblaky a spatří ho každé oko (Zjevení Janovo 1:7). Oklamání je opisem posledních dnů Je pravdou, že zjevení se ukazují vizionářům jako nádherná a zářící žena v třpytivém světle. Například církev schválila zjevení v Egyptském Zeitounu, kde byla Marie viděna a popisována miliony lidí jako zářivá paní zahalená ve světle. Kdyby tato zjevení byla démonického původu, čekali bychom, že satan zjeví svou skrytou přirozenost? Dávalo by smysl, aby ďábel a jeho služebníci dělali ze sebe nádherná a přívětivá zjevení a přitom předávali zprávy, které znějí spravedlivě? Písma prohlašují, že satan svádí celý svět. Navíc pak Bůh varuje, že ďábel je nejlstivějším stvořením a že: …není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. (2 Korintským 11:14-15) Slovo anděl (řecky:aggelos) jednoduše znamená zpravodaj. Jak je zdokumentováno, Mariánská zjevení prohlašují, že jsou zpravodajem seslaným z nebes, a zdají se být přívětivá a nádherná. Také učí skutkům spravedlivosti, modlitbě a zbožnému životu. Nicméně k tomuto přidává věci, které oklamávají a svádějí vyvolené. Mohou andělé světla podávat zprávy, které obsahují biblické pravdy, přičemž současně hlásají doktríny démonů? Ano, podle apoštola Pavla, který varuje přesně před takovými podvody, vyskytujícími se právě v posledních dnech: Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby se věnovali bludným duchům a démonickým naukám. (1 Timoteovi 4:1) Povšimněme si, že ti, kdo podlehli svodu duchů, původně zachovávali víru. Vyznávali biblickou pravdu do doby, kdy odpadli a začali následovat doktríny démonů. Ježíš opakovaně varoval před tímto velkým podvodem v posledních dnech: Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl. Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: `Já jsem Mesiáš´ a svedou mnohé... a povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé... Kdyby vám tehdy někdo řekl: `Hle, Mesiáš je tu!´ anebo: `Tady je!´ nevěřte. Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené. (Matouš 24:4-5,11,23-25) Oklamání je opisem posledních dnů. Je zajímavé, že slovo Kristus znamená "Boží pomazaný". Nemusí to vždy znamenat, že podvodník se bude představovat jako Ježíš. Stačí, když se podvodník představuje jako ten, kdo přichází v Ježíšově autoritě a tvrdí, že je Božím pomazaným, protože má vykonat zvláštní službu. Netvrdí snad mariánská zjevení, že přicházejí v Ježíšově jménu? Cožpak se Královna Nebes neprohlašuje za pomazanou Boží, aby prohlašovala zprávy od Boha v posledních časech? Účinný podvod Mariánská zjevení skrze tisíce zpráv sebe vyobrazila jako královnu, která má všechny Kristovy vlastnosti. Prohlašuje se za naši prostřednici, přímluvkyni, obhájkyni, naši spoluvykupitelku, trpící služebnici a nárokuje si mnoho dalších titulů, odhalujících její klamné činy. Také tvrdí, že je bezhříšnou, všudypřítomnou a že je hodna uctívání, což je v přímém rozporu s Božím Slovem.
32
Je pravdou, že mnoho zpráv zjevení je biblických, ale to právě činí tento podvod nejpřitažlivějším. Vzpomeňme, že satan při pokoušení Ježíše doslova citoval Písmo. Ďábel věděl, že nemůže oklamat Ježíše otevřenou lží, ale že musí použít skryté taktiky podvodu. A tak satan podobným způsobem mixuje skrytou lež spolu s pravdou. Je přece mistr podvodu. A ty největší z největších podvodů jsou nejpodobnější pravdě. Přestože spousta zpráv zjevení se zdá být neškodná, dokonce biblická, je možné, aby klam, smísený s pravdou odvedl mnohé na scestí vedoucí do věčné záhuby? Satan může povzbuzovat k dobrým a ctnostným skutkům, do té míry, kdy lidé nakonec učiní kompromis mezi blízkým vztahem s Pánem Ježíšem a tím, co říká satan. Bůh důrazně prohlašuje, že nesdílí Svou slávu s nikým jiným: Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám. (Izajáš 42:8) Odhalení Královny nebes Tak kdo je tedy tím podvodníkem? Zajisté to není pokorná a požehnaná Marie, o které je psáno v Bibli. Ironicky se tato zjevení představují svým skutečným původem: "Já jsem Marie, Královna nebes a královna andělů." V současnosti je titul Královna nebes jedním z nejpoužívanějších, pokud jde o jména týkající se zjevení. Možná pro některé lidi bude překvapením, že titul Královna nebes je k nalezení v Bibli. Nikoliv jednou, ale na více místech. Písmo identifikuje tuto Královnu jako falešnou bohyni. V Jeremijáši, v 7.a 44. kapitole, Bůh prohlašuje soud nad dětmi Judy, kteří modlářsky uctívají Královnu nebes: Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi. Urážejí tím opravdu mne? je výrok Hospodinův. Což nedělají ostudu sami sobě?" Proto praví Panovník Hospodin toto: "Hle, můj hněv a mé rozhořčení se vylije na toto místo, na lidi i dobytek, na stromoví na poli i na plody země a bude hořet a neuhasne." (Jeremiáš 7:18-20) Boží lid se opakovaně zaplétal do uctívání Královny nebes společně s uctíváním pravého Boha. Toto modlářství Boha velmi rozhněvalo a zapříčinilo Boží soud. Je jisté, že Marie z Nazaretu by si nikdy nepřisvojila jméno pohanské bohyně - ani by nepovzbuzovala k modlářství. Toto podvodné stvoření tak musí být očividně démonického původu. Ve skutečnosti, jak procházíme Písmem, zjišťujeme, že démonické bytosti usilují po celá tisíciletí, aby oklamaly Boží lid. A tak tedy tato pohanská bohyně má mnoho titulů, avšak její touhy zůstávají stejné- přivlastnit si chválu, která náleží jen Bohu samotnému, a tak oklamávat Jeho lid. A tak jako Šalamoun nám připomíná, že to, co se dělo kdysi, bude se dít znovu. Kapitola 7. - KRÁLOVNA ZE ZJEVENÍ Dějí se v současnosti stejné věci jak za dnů proroka Jeremijáše? Jestliže satanovy nástrahy v minulosti tak účinně sváděly Boží lid k modlářství, proč by nemohl zkoušet tytéž podvody dnes? V minulosti Bůh dopředu a opakovaně varoval svůj lid před pohanskými praktikami, falešnými náboženstvími, falešnými bohy a bohyněmi, které by je mohly svádět. Proto by bylo rozumné vzít v úvahu Boží varování, že podobné pokusy se budou opakovat. Písma ubezpečují, že Božím varováním můžeme věřit (Ámos 3:7; 1 Korintským 10:13; Zjevení 1:1). Ujišťují nás také, že Bůh je neměnný (Malachiáš 3:6; Židům 13:8). V dalších třech kapitolách budeme prozkoumávat několik biblických proroctví, abychom viděli, zda nás v této věci Bůh dopředu varoval. Matka všech nevěstek Poslední kniha Bible - kniha Zjevení Janova - zaznamenává nejdůležitější události, které vyvstanou během posledních dnů. Kapitoly 17 a 18 popisujé konkrétní vlastnosti mocné královny, která vládla v té době nad lidmi a národy světa. 33
Je nevěstkou, která smilní s králi země. Její smilnění otrávilo obyvatele země. Nevěstka sedí nad lidmi, zástupy, národy a jazyky. Tato zlá žena je také identifikována jako velké město, vládnoucí nad králi země během posledních dnů. Jak vidíte, jméno, které je napsáno na jejím čele je přiléhavé: TAJEMSTVÍ – BABYLÓN VELIKÝ, MATKA VŠEHO SMILSTVA A VŠECH OHAVNOSTÍ NA ZEMI. (Zjevení Janovo 17:5). Mnoho vykladačů Bible věří, že tato hříšná žena symbolizuje odpadlou církev v posledních dnech. Poněvadž pravá církev je nazývána Kristovou nevěstou, falešná církev je správně nazývána nevěstkou. Apoštol Pavel připomíná pravým následovníkům Krista, že byli zasnoubeni Kristu jako "neposkvrněná panna." A ve zjevení Janově 21:9-10 je církev označena jako žena Beránkova (jinak jako Kristova nevěsta) na rozdíl od nestydaté běhny popisované ve Zjevení 17. Ve Staré Smlouvě byl Pánův lid také v manželství s Ním. Věřící jsou Kristovou nevěstou, avšak když Jeho lid začne následovat jiné bohy, On nazve jejich hřích smilstvem, a přirovnává je k nevěstce. Na několika místech v Bibli Bůh napomíná svůj lid, protože "smilnil s nevěstkou", tedy s falešnými bohy. Proto když je falešná církev v posledních dnech nazývána "matkou všech nevěstek", shoduje se toto pojmenování s tím, co je psáno v celém Písmu. Duchovní mocnosti zla Proč by Bůh zosobňoval odpadlou církev jako ženu a královnu? Bible prohlašuje, že našimi skutečnými nepřáteli jsou mocnosti temnoty tohoto věku a duchovní mocnosti zla. Za každým bezbožným královstvím, každým falešným náboženstvím, odpadlým vládcem jsou duchovní síly temnoty. Tyto démonické síly skutečně stojí za každým falešným náboženstvím. V desáté knize proroka Daniele je nám podán varovný náhled do nebeské války, která se odehrává v neviditelném světě. Zatímco Daniel se modlí, zjevuje se před ním anděl a říká: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem proto přišel. Avšak ochránce perského království stál proti mně po jednadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Michael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů. Víš, proč jsem k tobě přišel? Nyní se opět vrátím, abych bojoval s ochráncem Peršanů. Odcházím, a hle, přichází ochránce Řeků. (Daniel 10:12-13,20) Danielova modlitba způsobila, že Bůh k němu seslal anděla. Anděl bojoval ochránci Peršanů, dokud Michael, jeden z hlavních andělů, mu nepomohl. Tento náhled do duchovní reality odhaluje skutečnou moc za královstvím Persie a Řecka. Touto mocí byli zlí duchové. Je jasné, že poslední globální náboženství bude rovněž posilováno démonickými mocnostmi. Je zajímavé, že Bůh popisuje tento náboženský systém jako ženu. Mohou síly temnoty stát za posledním falešným náboženstvím světa, které se bude představovat jako žena? Může zjevení Marie, které předpovídá, že přinese světový mír a jednotné náboženství, být podobná ženě ze Zjevení 17 a 18? Kdo je ta žena? Jestliže Královna nebes je duch posilující poslední náboženský systém, potom tedy proroctví v knize Zjevení Janova by mělo odhalovat tuto pravdu. Začněme tedy zkoumat Zjevení 17: "Pojď, ukážu ti odsouzení veliké nevěstky, která sedí na mnohých vodách, se kterou smilnili králové země a obyvatelé země se opili vínem jejího smilstva." A odnesl mě v Duchu na poušť. Tehdy jsem uviděl ženu sedící na rudé šelmě… (Zjevení 17:1-3) Tato žena, která je nazývána nevěstkou, opila obyvatelé země vínem svého smilstva. Je to ta stejná žena, která v posledních dnech bude svádět a vábit své následovníky k duchovnímu smilství? Řecké slovo užívané 34
pro smilstvo je "porneuo", což je také možno přeložit jako modlářství. Co je to za ženu (ta žena si vede svou církev), která povzbuzuje své následovníky k modlářství? Zmíněná žena schvaluje smilství s králi země. Jak vidíme v Danieli 10:13, králové země mohou být představováni jako zlí duchové posilující národy a království. Řecké slovo pro krále, užité ve Zjevení 17, je 'basileus', a závisí na kontextu, zda je přeloženo jako zlý duch nebo svrchovaná moc či autorita. Ve Zjevení 9:11 je užito stejného slova k popisu satana: "Měly nad sebou krále (řecky - basileus), anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v řečtině má jméno Apollyon, Zhoubce." Je možné, že se v naší době vyskytuje nějaký zlý duch, zjevující se jako žena, a má při sobě zástup dalších zlých duchů, kteří jej poslouchají? Je to ta žena, která se zjevuje v mnoha národech a povzbuzuje své následovníky k páchání modlářství? Může žena ze Zjevení 17, která představuje falešnou církev a město, vládnoucí nad zemí, být zlým knížectvím, které kontroluje a směruje zlé duchy na zemi v posledních dnech? Jestliže zjevení Marie je duchovní mocností stojící za falešnou církví, potom by tedy měla být blízce spojována s církví. Měla by být postavou, která představuje tuto falešnou církev. Měla by mít duchovní úlohu této falešné církve. Měla by být "matkou" této odpadlé církve. Představuje tato žena Řím? Představuje tato žena Církev Říma? Je Marie ze zjevení vzorem katolické církve? Je Marie ze zjevení "postavou" a "eschatologickým naplněním" římskokatolické církve? K odpovědi na tyto otázky budeme citovat knihu Jana Pavla II - Kniha Marie: (Marie) je vzorem Církve…V této analogii - a stejné pravdě - je představena ve Věroučné Konstituci Církve. Marie je "postavou" Církve. Proto v tajemství Církve je správně nazývána matkou a pannou s tím, že Požehnaná Panna se prvně stala pozoruhodným a jedinečným příkladem jak panenství, tak i mateřství… Koncil zdůrazňuje, že Matka Boží je již nyní eschatologickým naplněním Církve: "Zatímco v nejsvětější Panně Církev už dosáhla dokonalosti, která je bez poskvrny a vrásky (srov. Efezským 5:27); a ve stejnou chvíli Koncil říká, že "věřící k tomu usilují vzrůstat ve svatosti, když bojují proti hříchu. A proto upírají své oči k Marii, která září v celém společenství vyvolených jako vzor ctnosti." Je zajímavé, že papež považuje Marii, ke které se odkazuje jako k Panně a Matce, za "vzor" pro Církev; "postavu" Církve; a rovněž za "eschatologické (posledních časů) naplnění" Církve. Proč v tomto bodě Bible vyobrazuje falešnou světovou církev jako ženu? Dave Hunt, ve své řádně zdokumentované knize ‚Žena jedoucí na šelmě‘ nabízí následující vysvětlení: Proč je tato falešná církev viděna jako žena? A opět: Toto kritérium, jako všechna ostatní v Zjevení Janově 17, padne Vatikánu jako ulité. Nejprominentnější osobou v římském katolicismu je žena. Zastíní každého jiného - včetně samého Boha. Ke katolické Marii je vznášeno mnohem více modliteb než k Bohu a Kristu dohromady! Této Marii je také dáváno daleko více poct a pozornosti než Bohu. Svatostánků Marie Po celém světě jsou tisíce svatostánků Marie (a stovky svatyní dalších "svatých, ale je smutné, že jen hrstka je těch, co patří Kristu samotnému). Toto vysvětlení je nepochybně správné, takže můžeme hledat další stopy, které odhalí, jak dalece je Královna nebes podporována silami stojícími v pozadí falešné církve. Velká nevěstka se dopouští smilstva Jestliže zjevení Marie, která se v současnosti ukazují, jsou démonického původu, potom ji Bible správně pojmenovává jako nevěstku. Přišla v Kristově jménu, ale odklání své následovníky k svému falešnému evangeliu a podvodným zprávám. Také se dopouští duchovního smilstva proti Hospodinu, a proto je nazývána největší z nevěstek, jak čteme v prvních dvou verších Zjevení Janova 17: 35
"Pojď, ukážu ti odsouzení veliké nevěstky, která sedí na mnohých vodách, se kterou smilnili králové země a obyvatelé země se opili vínem jejího smilstva." (Zjevení Janovo 17:1-2) Kdokoliv hovořil se skutečnými následovníky Marie, je si vědom, že pravý následovník nebude diskutovat o možnosti, že zjevení nemusí být od Boha. Tito důvěřiví mariánští následovníci jsou doslovně svedeni do jejích lží. Pocházejí ze všech koutů světa - doslovně 'mnoha vod', a nejsou seznámení s tím, co znamená páchat duchovního smilstvo. Duchovní smilstvo správně popisuje zvyky osoby, která prohlašuje, že následuje Ježíše Bible a stejně tak tvrdí, že následuje i Královnu nebes. Dobrou zprávou je, že už v prvním verši je nám řečeno, že tato nevěstka bude souzena. Zlatý kalich ohavnosti Bible dále tuto ženu vykresluje takto: "Ta žena byla oblečena purpurem a šarlatem a pokryta zlatem, drahokamy a perlami. V ruce měla zlatý kalich plný ohavností a nečistoty svého smilstva." Je zde jasný popis majestátnosti. Žena je královnou, která je vyobrazena s velkou slávou a okázalostí. Zjevení o sobě, že jsou královnou a vizionáři nám říkají, že když ji viděli, byla zahalena v oslnivé záři. Popis tedy přesně odpovídá. V ruce drží tato královna kalich plný ohavností. Zlatý kalich může odkazovat na nástroj Eucharistie. Je plný ohavností, protože Eucharistie popírá dokončené dílo Krista na kříži znovu-obětováním Krista opakovaně při každé mši. Toto falešné evangelium je plné ohavností vůči Bohu, protože tak popírá jednou provždy dokončené Kristovo dílo vykoupení na kříži. Zlatý kalich plný ohavnosti je také modlářstvím, ke kterému odkazují zjevení Marie. Nejen že povzbuzuje své následovníky, aby se klaněli před jejími sochami, ale také vyžaduje, aby se věřící klaněli při uctívání Eucharistie. K tomu je zde Eucharistický Ježíš, o kterém Královna hovoří, že bude zjeven. Ve skutečnosti je to pokračování zpráv z Říma známé jako "Matka Eucharistie", která se zjevuje spolu se zlatým pohárem ve své královské ruce, když prohlašuje, že ona a Eucharistický Ježíš budou uzavřou historii. Následující citace pochází od Matky Eucharistie, která se zjevuje v Římě a shrnuje tímto, jaký účel mají její zjevení: Všechny zprávy přicházejí od Boha a všude, kde se zjevuji, hovořím o stejných věcech, protože triumfem Eucharistické Matky bude, že se všechny církve znovu spojí tak, aby byla jen jediná církev pro všechny lidi. Zjevení Marie se ukazuje jako královna zahalená v záři a přikazující věřícím, aby se účastnili obětování mše, prováděné se zlatým kalichem, který drží Eucharistii. Zde je ukázka jak ‚Expositor Bible Commentary‘ interpretuje Zjevení 17:4: Oblečena v královském rouchu (Ezechiel 16:3; Zjevení 18:7), žena jedoucí na šelmě, drží v ruce zlatý kalich plný modlářské ohavnosti a nečistoty. Všimněme si propastných rozdílů mezi krásou a ohavností…Zlatý kalich je naplněn vínem, což je narážka na Jeremiášův popis modlářství Babylonského jako celosvětového vlivu v modlářství (Jeremiáš 51:7)…"nečistota" (akatharta, "zvrácenost, nečistota") je slovo často spojované v Novém Zákoně se zlými (nečistými) duchy (např. Matouš 10:1; 12:43) a také s modlářstvím (2 Korintským 6:17) Navíc 'The New International Greek Testament Commentary' vysvětluje tyto verše následovně: "Je pozoruhodné, že vliv opilosti také zahrnuje svedení lidi do té míry, že souhlasí i s uctívání model… Toto chápání je potvrzeno závěrečnou frází Zj.J.17:4, které hovoří o číši plné ohavností a (nebo dokonce) nečistých věcí jako například "jejího smilství." Je důležité zmínit, že Starý i Nový Zákon, samozřejmě včetně Zjevení Janova, říká, že za modlami se skrývají démonické mocnosti. Tajemství, Babylón "A na čele jejím napsané jméno: TAJEMSTVÍ, BABYLÓN VELIKÝ, MÁTĚ (Matka) SMILSTVA A OHAVNOSTÍ ZEMĚ." (Zjevení 17:5). 36
Poslední celosvětový náboženský systém bude, jak je očividné, takový, jako byl babylonský. V celé Bibli je Babylon popisován jako velmi náboženská kultura, která uctívala mnoho falešných bohů a bohyní. Modlářství mezi Babyloňany bylo tak běžné, že Izraelité neodolali a následovali jejich ohavné praktiky také, což je přivedlo do zajetí v Babylónu po 70 let. Je zjevné, že ohavnosti této ženy mají návaznost na modlářské zvyky starověkého Babylónu. Proč je však Babylón ve Zjevení Janově 17:5 popisován jako "Tajemství"? Je možné, že Duch Svatý zde popisuje systém, který bude babylonský podle svých vlastností, a nebude zde míněn doslovně Babylón? Charles Caldwell Ryrie souhrnně vysvětluje termíny - proč "Tajemství, Babylón" musí odkazovat na odpadlou, falešnou církev posledních dnů: Její jméno je TAJEMSTVÍ. (Všimněme si, že slovo "tajemství" není přídavné jméno - "tajemný Babylón" - ale podstatné jméno jako přístavek s Babylónem - "Tajemství, Babylon.") Křesťané tak díky užití slova "tajemství" poznají, že tento Babylon není městem na Eufratu, ale jde o skrytý význam slova (vysvětlený v 17:9, 18). Zatímco pravá církev je také nazývána tajemstvím (Efezským 5:32), tato odpadlá církev je padělkem. To, že tento Babylón je ve Zjevení Janově 17 kapitole označován jako tajemství, může být také předvídáním tajemných vlastností onoho náboženského systému. Papež Jan Pavel II nevědomky poskytl vhled do podstaty věci: Církev setrvává v modlitbě s Marií. Tato jednota modlitby Církve s Matkou Krista je součástí tajemství Církve od počátku: v tomto tajemství vidíme její přítomnost, tak jako přítomnost tajemství jejího Syna… Připravuje nás na to i Druhý vatikánský koncil, když ve svém učení představuje Matku Boží v tajemství Krista a Církve. A je-li pravdou, jak hlásá tento koncil, že "tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v tajemství vtěleného Slova", je zapotřebí vztahovat danou zásadu svým způsobem na tuto výjimečnou "dceru lidstva", na tuto mimořádnou "ženu", která se stala Kristovou Matkou. Jedině v tajemství Krista se totiž plně vyjasňuje i tajemství Marie. Tak se to nakonec snažila od samého počátku vysvětlovat i Církev. Tajemství vtělení jí umožnilo stále více pronikat do podstaty a vyjasňovat tajemství Matky vtěleného Slova. S tímto tajemným náboženstvím posledních dnů je spojeno další velké "tajemství", a to je tajemství Eucharistie. Na téma "tajemství" mše, jejíž středem je Eucharistické obětování, byla napsána řada knih. Katechismus katolické církve prohlašuje: "(Eucharistický) Kristus stal skutečně a tajemně přítomný… Kdykoliv se totiž slaví toto tajemství, vždy „se uskutečňuje dílo našeho vykoupení“… Není tedy překvapením, že je to právě "Eucharistický Kristus", kterého Královna, jak říká, přivede. Je tajemstvím babylónský Řím? Je úžasné zjistit, že sám apoštol Petr zjevně byl v Babylóně a užil kódového názvu pro Řím. „Pozdravuje vás vaše spoluvyvolená církev v Babylonu, a Marek, můj syn.“ (1 Petrův 5:13) Velmi dobře známý katolický apologeta Karl Keating připouští, že Řím byl po dlouhý čas známý jako Babylón. Keating píše: „Babylon je jiným označením pro Řím. Je takto nazván šestkrát v poslední knize Bible… Eusebius Pamphilius o tom píše a poznamenává: ‘bylo zmíněno, že Petrova první epištola… byla napsána v samotném Římě; a že on sám to ukazuje, odkazujíce se metaforicky na toto město jako Babylón.‘“ V překladu 'New American Bible: The Catholic Bible Personal Study Edition' vidíme jasné potvrzení: "Od Ireneje na konci druhého století až po moderní časy považuje křesťanská tradice apoštola Petra za autora tohoto dokumentu. Od doby, co byl umučen v Římě za pronásledování císařem Nerem mezi léty 64 a 67, se předpokládalo, že tento list byl psán z Říma krátce před jeho smrtí. Tuto domněnku podporuje Petrův odkaz k 'Babylónu' (1 Petrův 5:13), a kódový název pro Řím užívaný v rané církvi."
37
A v překladu 'New American Standard version of the Ryrie Study Bible', se můžeme dočíst následující: "Místo, odkud Petr psal, byl 'Babylón' (5:13), což je symbolický název pro Řím, mnohokráte užívaný pisateli, kteří chtěli předejít problémům s Římskými autoritami. Petr byl v Římě během posledního desetiletí svého života a psal tuto epištolu někdy mezi rokem 63 a 67 n.l., právě před vypuknutí Nerova pronásledování v roce 64. Petr pak byl umučen okolo roku 67." Jestliže se důkazy shodují, že Petr užíval slova Babylón pro označení Římu, je tedy logické, že tomu tak věřil i Jan, když v knize Zjevení rovněž užil jména Babylónu jako kódového názvu pro Řím? Zajisté, Jan byl seznámen s Petrovými epištolami - a obě byly inspirovány Duchem Svatým. Je tedy rozumné vyvodit z toho závěr, že během období utrpení bude sídlo moci této zlé ženy soustředěno v Římě? Proč byl Jan tak překvapen? "Takto jsem viděl tu ženu opilou krví svatých a krví Ježíšových mučedníků; a když jsem ji spatřil, strnul jsem v hrozném úžasu." (Zjevení Janovo 17:6). Proč byl Jan šokován, když viděl tuto ženu? Kdo byla ta žena, že její zjev byl tak hrůzostrašný, až Jan strnul v hrozném úžasu? V tomto bodě v Janově zjevení bylo Janovi vyobrazeno mnoho hrůzostrašných událostí, které se stanou ve světě. Proč je toto jediným místem, kde strnul hrozným úžasem? Dave Hunt nabízí ve své knize Žena jedoucí na šelmě několik zajímavých pohledů na tento verš: Pohled na nádherně oblečenou ženu, která drží otěže a jede na strašném zvířeti požírajícím svět, vyvolal v Janovi pocit ohromení. Jan ale, zdá se, byl zaražený ne nad celým obrazem - ale nad samotnou ženou! („když jsem ji spatřil, strnul jsem v hrozném úžasu.“) Proč? Protože ta žena je náboženskou postavou? Stěží! To, že náboženství se těší veliké moci, bylo běžnou záležitostí Janovy doby. Církev a stát byly zajedno, s náboženstvím tak získala dominantní postavení. Kdyby ta žena představovala pouze pohanské náboženství, pochybuji, že by byl Jan tak překvapen. Co mohlo na té ženě být tak šokujícího, že to Jana tolik ohromilo? Znal ji už snad někdy před tím, a proto byl tak šokovaný její proměnou? To přece není možné! Jak se mohla čistá Kristova Nevěsta změnit v drzou děvku? Je paradoxem, že poslední náboženský systém na světě bude navenek vypadat křesťansky. Žena bude přicházet v Kristově jménu - zbožně a navenek krásná. Její slova a vzhled budou přinášet křesťanská pozlátka, ale ve skutečnosti s ďábelským jádrem. Žena sedící na sedmi pahorcích Když pokračujeme k Zjevení 17:9, je nám řečeno: "těch sedm hlav je sedm hor, na kterých ta žena sedí." A ve verši 18 je odhaleno, že: "Žena, kterou jsi spatřil, je to veliké město, které kraluje nad králi země." Překlad 'New American Bible (což je oficiální katolická Bible z katolického nakladatelství), vyobrazuje Zjevení 17:9 takto: "Sedm hlav představuje sedm pahorků, na kterých ta žena sedí." Je samozřejmostí, že žena sama o sobě nemůže být městem, proto musí být představována městem, které sedí na sedmi pahorcích a ovládá celý svět během doby soužení. Je zde jediné město, které je hlavním duchovním centrem a je umístěno na sedmi kopcích. To město je Řím, přesněji město Vatikánu. Řím byl vždy znám pod názvem "město sedmi kopců" a je duchovním centrem římskokatolické církve. V katolické encyklopedii je psáno: V rámci města Řím, zvaného město sedmi kopců, se nachází celé území státu Vatikánu. Mnoho vykladačů souhlasí s tím, že Řím je městem na sedmero kopcích, na kterém žena sedí. John Phillips vysvětluje, že od dávných časů byl Řím znám jako město sedmero kopců: Sedm hlav je sedm kopců, na kterých žena sedí. Toto je přesný popis sídla říšské moci. Řím je město sedmi kopců a bylo tak známo od nejranějších časů. Řím jako centrum politické moci nemá zatím v současnosti příliš velký význam, ale ten teprve získá. 38
Autor a biblický učenec Warren Wiersbe souhlasí. "Verš 18 objasňuje, že ona je to město, a v Janových dnech vládla nad králi země. Sedm hlav z 3. verše je identifikováno se sedmi horami ve verši 9. Není zde, jak se zdá, žádných pochyb, že toto město je Řím. Rozprostírá se na sedmi kopcích; když byla psána kniha Zjevení, Řím vládl nad králi země." A dobře známý biblický učitel J. Vernon McGee podává podstatný historický důkaz o tom, že Řím je městem na sedmi kopcích. Píše: Žena je identifikována ve verši 18: "Žena, kterou jsi spatřil, je to veliké město, které kraluje nad králi země." Žena je to město, a město Řím je náboženské centrum světa. Je to náboženský Řím, který v určitém čase zdědí všechna náboženství tohoto světa. Město je dále identifikováno ve verši 9: "Zde je mysl, která má moudrost: těch sedm hlav je sedm hor, na kterých ta žena sedí." Řím byl městem postaveným na sedmi kopcích a bylo to známo jak od pohanských, tak i křesťanských pisatelů. Horace napsal: "Bohové, kteří vzhlížejí s potěšením na sedm kopců…" Ovidius přidává: "Řím se dívá na celý svět ze svých sedmi kopců, sídlo říše a bydliště bohů." Augustin píše: "Babylon je bývalým Římem, a Řím bude později Babylonem." V těchto verších vidíme jednoznačný pohled na město Řím. Charles Caldwell Ryrie jako mnoho dalších znalců Bible také došel k rozumnému závěru: "Nakonec, identifikace ženy je úzce spjata s městem dříve zmiňovaném (verš 9), které nepochybně je Římem. Tento výklad znemožňuje oddělení odpadlého křesťanství ve dnech soužení od Říma. Řím bude ve dnech soužení náboženským a politickým centrem světa." Udivuje vás, když zjevení Marie předpovídá, že většina světa přejde pod její zodpovědnost za její nadcházející vlády? Opakovaně prohlašuje, že chce "obrátit" tento svět. Jejím cílem je konverze k římskokatolické církvi. Je nemocnější postavou v Církvi Říma, a třebaže vyžaduje celosvětovou jednotu, je to vždy pojato tak, že to bude pod její Církví. Nevěstka sedí nad všemi národy Popis této ženy pokračuje ve verši 15: "Tehdy mi řekl: Vody, které jsi viděl a kde ta nevěstka sedí, jsou lidé a zástupy, národy a jazyky." To, že tato nevěstka bude sedět nad všemi národy, nám připomíná velmi známou předpověď učiněnou Naší Paní Fatimskou, která slibuje: "Nakonec mé Neposkvrněné Srdce bude triumfovat a lidstvu bude dáno období pokoje." Další věc, kterou, jak si vzpomeneme, "Paní Všech Národů" předpovídá, je spojení světa v jedno pod jejím vedením. V dřívějších kapitolách této knihy jsme dokládali, že zjevení se objevují všude se zprávami pokoje a celosvětové jednoty. Skutečně zjevení Marie sedí nad všemi lidmi. Jsou známy nějaké další nadpřirozené úkazy, které se projevují v celosvětovém měřítku a mají takový vliv na všechny národy a zástupy lidí? Následující zpráva od "Ježíše" k vizionářce sestře Natálii v roce 1986 zmiňuje toto téma: "Můj Otec bude mít milosrdenství s tímto světem skrze Neposkvrněné Srdce mé Matky. Mé děti, také uvidíte slavný příchod Mé neposkvrněné Matky." Podle vizionářky nejdůležitější věcí jejího života bylo tlumočit tomuto světu Ježíšovy touhy, aby celý svět poznal Jeho Matku jako Vítěznou Královnu tohoto světa. Podle knihy Vítězná Královna světa z roku 1988 papež Pius XII zasvětil svět Marii jako Vítězné Královně světa, částečně jako odpověď na zprávu od sestry Natálie, kterou přijala od "Ježíše" během 2. světové války. Co se týče Marie a budoucího období, sestra Natálie vysvětlovala: Viděla jsem slavný příchod pokoje a vlády lásky, takže bylo jen "jedno stádo a jeden pastýř". Marie, Matka všech věřících, povede životy duší a bude se zjevovat různými způsoby. Bude Královnou nadcházejícího věku… Její vláda pokryje celý svět a její tiára jej bude zdobit. Její Srdce bude otevřené k celému světu až do příchodu posledního Soudu. 39
Příbytek démonů Zjevení 18 začíná popisem pádu Babylóna: "Padla, padla ta veliká říše Babylon a stala se příbytkem démonů, doupětem všech nečistých duchů, doupětem všech nečistých a ohavných ptáků!" (Zjevení Janovo 18:2) Povšimněte si, jak je v tomto verši psáno, že za pozlátkem Babylónu stojí démoni. Řecké slovo pro nečistotu je akathartos. Stejné slovo je užito pro démonické duchy vyobrazené ve Zjevení 16:13-14: "Tehdy jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy podobné žabám. Jsou to duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa…" V knize komentářů 'The New International Greek Testament - Commentary on The Book of Revelation' je shrnut pád Babylónu: "Po konečném obnažení fasády pohodlného Babylónu (17:4; 18:16) bude odhalen jako kostlivec, v kterém volně jako ptáci bydlí démonické bytosti. Židovská interpretace takových stvoření je v Izajáši 13:21 a 34:11,14 a jsou chápána jako bytosti démonické. Toto konečné odhalení ukáže, že Babylón byl veden démonickými silami." Je možné, že Babylón, jako platné označení pro Řím, by mohl být veden démonickými mocnostmi? Tedy přesněji, jsou zjevení Marie, která vedou a mají vliv na římskokatolickou církev, nečistými duchy? Sedím jako královna V 18. kapitole Zjevení Bůh vlídně volá Svůj lid, aby od ní (od této ženy, z této říše) vyšel ven: "Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran! Vždyť její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh si připomenul její zločiny." (Zjevení 18:4-5). Šokující je, že někteří z Božího lidu jsou jí svedeni a jsou s ní zapleteni. Ježíš řekl, že tyto podvody a lži budou tak mocné, že kdyby to bylo možné, byli by svedeni i vyvolení. Dobrou zprávou je, že zástupy lidí se obrátí k Pánu během Soudu a přijmou dar spasení. Nakonec vidíme ve Zjevení 18, jak si žena nechává říkat „Královna“ a žije v přepychu. V nestoudné vzpouře popírá, že by měla čehokoliv litovat, a bude tedy souzena: Nakolik se chlubila, nakolik hýřila, tolik jí dejte muk a kvílení. Myslí si o sobě: „Trůním, jsem královna! Nejsem vdova a nevím, co je žal.“ (Zjevení Janovo 18:7). Je zde nějaká jiná žena, která se může nazývat královnou a je o ní předpovězeno, že bude sedět nad všemi národy a povede lidstvo k těmto posledním dnům? Jedině zjevení Marie užívají tento titul a používají veškerou moc k dosažení tohoto cíle, i když jen na určité období. Zjevení Marie se nepokrytě vyvyšují. Ještě jednou tedy zopakujme: charakteristika zjevení přesně zapadá do biblického popisu této ohavné královny. Nevěstka bude zničena Je šokující, jak si zlí duchové skrytí za zjevením, které může být zcela vedené satanem, mohou vůbec myslet, že porazí Boha. Avšak satan ve své pýše a aroganci byl oslepen až k naplnění svého konečného osudu. Nicméně, Bůh nás ujišťuje o tom, že tato ohavná nevěstka a její falešný systém budou zcela zničeny: Těch deset rohů, které jsi viděl na šelmě, začne tu nevěstku nenávidět a nechá ji zpustošit a obrat do naha; budou požírat její tělo a spálí ji ohněm…V jediný den proto přijdou její rány: smrt, nářek a hlad; a bude spálena ohněm…Tak prudce bude svržen Babylon, město veliké, tak nenávratně zanikne! (Zjevení Janovo 17:16; 18:8; 18:21). I když Bůh varuje před královninou rostoucí mocí v posledních dnech, také slibuje, že ji sesadí a zničí. Vyjádřil tedy toto rozhodující varování a slib ve svém Slově tak, že můžeme s jistotou vědět a dbát na Jeho volání "Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran!" (Zjevení Janovo 18:4). Bůh je věrný, trpělivý a je k nám laskavý. Pán Bůh touží, aby všichni lidé byli zachráněni a došli poznání pravdy. 40
Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje svou trpělivost k nám. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání. Je zde mnoho dalších vodítek, která ukazují, že zjevující se Královna Nebes a její falešný systém je velkou nevěstkou popsanou v knize Zjevení v kapitolách 17,18 a 19. Doporučujeme tedy pečlivě prostudovat tyto kapitoly. Následující dvě kapitoly se budou zabývat několika dalšími proroctvími, z nichž jasně uvidíme, že bylo rozpoutáno podvádění a klamání na celosvětové úrovni, kterého se ta hříšná žena dopouští. Kapitola 8. - PANÍ KRÁLOVSKÝCH ŘÍŠÍ Paní všech národů Samo zjevení Marie se často představuje věřícím jako "Naše Paní". Jsou zde stovky, možná i tisíce zjevení, která se představila titulem "Naše Paní." V bosenské Medjugorji se nazývá Naše Paní Medjugorje. Ve francouzské Paříži si říká Naše Paní Paříže. V portugalské Fatimě se nazývá Naší Paní Fatimskou. V japonské Akitě si říká Naše Paní Akity. Kdekoliv se zjevuje, automaticky se dovolává toho, že je Naší Paní. Právě proto do tohoto scénáře zapadá většina zjevení, kde o sobě prohlašuje, že je "Paní Všech Národů." Toto populární zjevení k vizionářce Idě Peerdemanové stojí nad světem jako velká pastýřka nad svými ovcemi před velkým křížem, s paprsky zářícími z jejích zraněných rukou, když sama sebe prohlašuje za Spoluvykupitelku. V celosvětovém měřítku mohou být zjevení Marie skutečně považována za zjevení Paní Všech Národů, protože se ukazuje každému národu na celém světě. Zde je citace z Mariina zjevení v Amsterodamu, kde se představuje jako "Paní Všech Národů." "Já jsem Paní - Marie - Matka všech národů. Můžete říkat, "Paní Všech Národů" neboť jsem "Matka všech národů," která jednou byla Marií. Přišla jsem dnes proto, abych vám to pověděla. Chci, abyste to věděli. Nechť všechny děti člověka ve všech zemích světa jsou zajedno!" Paní všech královských říší Apoštol Jan nebyl jediným prorokem, který předvídal královnu, jež bude souzena tak, aby to celý svět viděl. Prorok Izajáš také varoval před ženou, která se jmenuje "panna, dcera Babylónu" a "paní království" a bude odhalena a potrestána Bohem. Kapitola 47 proroka Izajáše popisuje, jak tato královna ztratí svůj trůn a bude poslána do temnoty. Ačkoli je jasné, že proroctví týkající se "panny, dcery Babylónu", zapsaná v Izajáši, byla historicky naplněna, je možná jejich dvojí aplikace spolu s dvojím naplněním? V Bibli jsou častá proroctví, která se naplňují jak za krátký čas, tak také se jejich naplnění očekává až v budoucnosti. Prozkoumejme tedy Izajáše 47, abychom viděli, zdali je možno jeho dvojí naplnění: Sestup a seď v prachu, panno, dcero babylonská! Seď na zemi, připravena o trůn, kaldejská dcero! Už tě nebudou nazývat změkčilou a zhýčkanou. Seď zticha, vstup do tmy, kaldejská dcero! Už nikdy tě nenazvou paní královských říší. (Izajáš 47:1,5) Tato panna, která měla svůj trůn, dokud nebyla souzena Bohem, se jmenuje "paní královských říší". Nezní to nějak známě? Tento titul je velmi podobný zjevení Marie, která se vyskytuje v Holandsku. Proč by se zjevení Marie nazývala "Paní Všech Národů," což je v podstatě titul z knihy Izajáše, jímž je označena ohavná žena, která je spjata s čarodějnictvím, a která bude nakonec zcela zničena? Zajisté, pravá Marie z Nazaretu by si nepřipisovala takové jméno tak, jak to činí tato odpadlá žena. Je možné toto proroctví podané Izajášem vztáhnout na bytost, která se prezentuje jako Marie? Je zde nějaké spojení mezi Paní královských říší a Královnou popisovanou ve Zjevení Jana? Kdo je tato panna, dcera 41
babylonská a jak může být spojována se ženou ve Zjevení 17, na jejímž čele je napsáno "Tajemství, Babylón"? Panna, dcera babylonská V prvních třech verších Izajáše 47 Bůh skrze Izajáše začíná popisovat pannu, dceru Babylónu. Je pannou a je potomkem nebo následnicí Babylónu: "Sestup a seď v prachu, panno, dcero babylonská! Seď na zemi, připravena o trůn, Kaldejská dcero! Už tě nebudou nazývat změkčilou a zhýčkanou…Ať se odkryje tvá nahota, ať se ukáže tvá hanba. Vykonám pomstu, nikdo mi nezabrání." (Izajáš 47:1,3). Zde vidíme, že má svůj trůn do doby, než Bůh ji bude soudit a odhalí ji (verš 2-3). Samozřejmě, jedině královna má svůj trůn a právě o tom je zde řeč. To, že je zapotřebí, aby byla odkryta, ukazuje, že není skutečně tím, čím je. Ve skutečnosti je jedním velkým podvodem. To také výstižně popisuje zjevení Marie. Prohlašuje sebe samu za královnu. Tvrdí, že má svůj trůn. Tvrdí, že je věčnou pannou. Prohlašuje, že hovoří v Pánově autoritě, a tak lstivě podvádí milióny lidí. Katoličtí Mariánští stoupenci, Bob a Penny Lordovi, reagují na mínění miliónů oddaných mariánských věřících, když píší: "Je dobré dát Marii trůn, protože je naší královnou." Změkčilá a zhýčkaná Skutečnost, že je označována svými následovníky jako "něžná (také změkčilá) a citlivá (také zhýčkaná)" je také správným popisem toho, jak jsou Mariina zjevení vnímána. Následovníci často prohlašují, že "Marie" je tak něžná, jemná a přívětivá. Kdekoliv se zjevuje, tam je popisována jako nádherná a zářící, a zároveň je také něžná a milosrdná. Je jistě zajímavé, že hebrejské slovo, které se překládá jako změkčilá, je „anog“, což je rovněž překládáno jako velmi pohodlná či smyslná. A protože tato paní má svůj trůn, a je tedy královnou, pohodlnost a přepychovost je správným překladem. V každém případě panna popisována v Izajáši 47 je viděna svými následovníky jako žena jemná a citlivá, co je přesně totéž, jak se panna ve zjeveních představuje po celém světě: Jsem citlivou a chápající Matkou vás všech. Navíc vizionáři popisují zjevení Marie jako dokonale krásnou Paní a Pannu. Vizionářka Estela Ruizová popisuje Pannu jako oslnivě zářící a něžně laskavou. Estela si vypráví to, co se dělo během zjevení, když byla uchvácena krásou a něžností Panny. Estela vzpomíná: Ze všeho nejpůsobivější jsou její oči. Jejich pohled se úplně vtiskne do vašeho srdce. Naplní jej milostí, láskou, něžností a milosrdenstvím. Jsou to ty nejkrásnější myšlenky o ní. Existuje dokonce i ikona známá jako "Naše Paní něžná". Pro tuto Naší Paní Něžnosti byla vystavěna velká katedrála Východní Církví. Pro mnohé v Rusku a Ukrajin je "Paní, která zachránila Rusko," jak je taktéž nazývána. Proto je to nejmilovanější obraz Východní Církve. Ikona této něžnosti a zhýčkanosti "Paní" ovlivnila mezinárodním věhlasem ekumenické úsilí. Není překvapením, že "Naše Paní něžnosti" přišla symbolizovat hnutí vedoucí k jednotě církví. Je zajímavé, že jak Izajášova "paní", tak i zjevení "Naší Paní" vyzařují tolik něžnosti a ukazují se v královském přepychu. Pokračujme tedy v prozkoumávání Izajášova popisu této paní.
42
Spoluvykupitelka Zjevení Marie představující se v Amsterodamu jako "Paní Všech národů" má nepochybně zvláštní význam, protože velmi důvěryhodně přesvědčuje věřící o tom, že je Spoluvykupitelkou. Je nesmírně důležité vědět, co Pán říká o jejím jménu: Náš vykupitel je Svatý Izraele. Jeho jméno je Hospodin zástupů. Seď zticha, vstup do tmy, Kaldejská dcero! Už nikdy tě nenazvou paní královských říší. (Izajáš 47:4-5) Je možné, že Hospodin zjevil před 2700 lety tak přesně, že Paní královských říší bude chtít být známá jako Spoluvykupitelka? Bůh nám říká, že v Jeho Slově On sám "prohlašuje věci od začátku do konce." Neměli bychom pochybovat, že Bůh skutečně předpověděl tyto ohavné nauky a že je nenávidí. Pán důrazně opakuje, že On je Vykupitelem. Také říká, že se na tomto s člověkem nebude podílet, a říká to tak rezolutně, že o tom není žádných pochyb! Nicméně zjevení žádalo, aby byla sepsána a předložena petice papeži a mohlo tak být vyhlášeno nové dogma – dogma o spoluvykupitelství Marie. Zde jsou vlastní slova "Paní Všech Národů": Ještě jednou jsem zde – Spoluvykupitelka, Prostřednice a Obhájce nyní stojí před vámi. Byla jsem dnešního dne vyvolena: Dnes se stanu korunovanou Paní. Teologové a apoštolové Pána Ježíše Krista, poslouchejte pozorně: Podala jsem vám vysvětlení dogmatu. Pracujte a ptejte se na toto dogma. Měli byste o tomto dogmatu sepsat petici Svatému Otci… Toho dne "Paní Všech Národů" obdrží Svůj oficiální titul "Paní Všech Národů." Bůh jasně říká, že k tomuto tématu nepřipouští žádné diskuze. On sám je Vykupitelem všech. "Náš vykupitel je Svatý Izraele. Jeho jméno je Hospodin zástupů." (Izajáš 47:4). Dokonce podle pátého verše je svými následovníky pojmenovávána "Paní královských říší", a domnívá se, že úsilí těchto jejích věrných způsobí, že bude prohlášena za Spoluvykupitelku. Datum naplnění tohoto požadavku se blíží. V roce 1997 byla na titulní straně Newsweek ran diskuze na téma Mariiny možné úlohy jako Spoluvykupitelky. Zde je citace: V posledních čtyřech letech papež přijal 4.340.429 podpisů celkem ze 157mi zemí - což je průměrně 100.000 podpisů měsíčně - k podpoře prosazení dogmatu (Spoluvykupitelské dogma). Mezi mnoha stoupenci a podporovateli jsou například Matka Tereza z Kalkaty, téměř 500 biskupů a 42 kardinálů, včetně New Yorkského Johna O'Connora, Josefa Glempa z Polska a více než polovina celého Vatikánu. Žádné podobné takto organizované petiční hnutí se doposud v historii Říma neudálo. A rozhodně není obvyklé, aby katolíci takovým způsobem prosili a naléhali na papeže, aby učinil neomylné prohlášení. Poslední mariánské dogma Poté, co byl tento článek publikován, bylo papeži k podpoře zmíněného dogmatu posláno ještě o mnoho miliónů více podpisů. Naplní se tedy proroctví vyřčené Izajášem před 2700 lety? Podle Mariánských teologů bude dogma o spoluvykupitelství posledním a konečným mariánským dogmatem, a bude svět uvádět do její triumfální vlády zaslíbené ve Fatimě. Autoři Ted a Maureen Flynnovi vysvětlují, že oni a mnoho dalších mariánských teologů věří, že se brzy naplní následující: Poslední z hlavních událostí bude prohlášení Požehnané Matky za Spoluvykupitelku, Prostřednici a Obhájkyni - poslední a konečné mariánské dogma v katolické církvi. Panna, dcera Babylónu prohlašuje, že bude paní navždy, ale Bůh jí řekl, že zapomněla na to, co se stane, jmenovitě, že ji Bůh zcela zničí. To, že toto poslední a konečné mariánské dogma souhlasí s Izajášovým proroctvím, ukazuje, že se tak stane v posledních dnech, ještě dříve, než bude zničena. Povšimněme si, že v Izajáši 47:5 Bůh prohlašuje, že když On odstraní z trůnu "paní královských říší", bude pak vhozena do tmy. Není toto způsob, kterým padlí andělé budou souzeni? Zde je Biblický popis této 43
události: "Bůh přece neušetřil anděly, když zhřešili, ale svrhl je do pekla, kde spoutáni řetězy ve tmě čekají na soud." (2 Petrův 2:4) Naše Matka Dalšími pozoruhodnými výroky, kterými zahlcují mnohá zjevení svět, jsou zprávy, ve kterých se zjevení Marie vydává za naši matku a nás prohlašuje za své děti. Nemělo by nás překvapit, že i toto Bůh ve svém Slově předvídá, když prohlašuje: Proto slyš teď toto, požitkářko, jež trůníš v bezpečí a v srdci si namlouváš: "Nade mne už není! Já nebudu sedět jako vdova, nepoznám, co je to ztratit děti." Dolehne na tebe obojí naráz, v jediném dni, bezdětnost i vdovství; dolehnou na tebe plnou měrou navzdory spoustě tvých kouzel a nesčíslným zaklínadlům. (Izajáš 47:8-9) Paní z Izajáše 47, která věří, že bude mít vždy své děti, se zjevně považuje za matku těchto dětí. Věří, že její status matky je bezpečný a jistý. To je jaké to, co tvrdí zjevení Marie, která prohlašují, že my všichni jsme jejími dětmi navždy tak, jak ona je naší matkou: Potom tedy národy, důvěřujte své Matce, která nikdy neopouští Své děti. Matka nikdy nezapomíná na své děti. A ani já jsem nezapomněla na vaše utrpení. Jsem Matkou vás všech hříšníků. Odvolávejte se na mě s těmito slovy: "Svatá Panno, jsi mou Matkou, Matkou nás všech, hříšných." Kdykoliv se zjevuje "Požehnaná Matka", vždy činí tato prohlášení. Proto například Naše Paní z Medjugorje prohlásila, "… jako vaše Nebeská Matka volám všechno lidstvo k návratu k Boží lásce… Každé lidské stvoření na tomto světě je mým dítětem, a nechci ztratit ani jednu duši." Jsou zde tisíce podobných zpráv, podané zjeveními po celém světě. Tato paní tedy nepochybně věří, že jsme jejími dětmi a trvá na tom, že jimi také zůstaneme. Divy a zázraky V Izajáši 47:9 je nám také řečeno, že paní všech královských říší užívá kouzel a zaklínadel. Existuje nějaký jiný nadpřirozený fenomén porovnatelný s tímto, u něhož se hovoří o mnoha zázracích, znameních a divech? Tento fenomén je zajímavější a lákavější, než jakékoliv jiné. Doslova okouzluje celé zástupy: Pohleďte, jak s mnoha znameními doprovázím své výzvy ve sklíčenosti! Spolu se zprávami, která jsem podala, a zjeveními na mnoha místech světa, s pláčem dokonce i krve, chci, abyste pochopili, že toto je hodina smrti… V této zemi (Japonsko) Jsem dala zvláštní znamení, způsobila jsem, že více než stokrát padaly slzy z očí jedné z mých soch, v níž jsem vyobrazena jako Zarmoucená Matka pod Křížem mého Syna, Ježíše. Pláči své krvavé slzy pro celé lidstvo. Chci, abyste byli spaseni! Poslouchejte mě. Já jsem vaší milosrdnou Matkou, a já jsem nad tímto světem. Uvidíte mě po mnoha varováních. Dám světu mnoho znamení. Jsou to její divy a zázraky, (Pán Bůh je ovšem nazývá kouzly a zaklínadly!), které svádí mnohé, aby ji následovali. Ježíš předpověděl, že právě toto se bude dít v posledních dnech, "Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené." (Matouš 24:24) To, že Bůh stále oslovuje ty, kteří ji následují "Můj lide," potvrzuje, že tato lživá znamení a zázraky budou namířeny proti vyvoleným, aby je na čas svedly. Někteří ze zastánců Mariánských zjevení možná budou argumentovat tvrzením, že jedině Bůh může být za těmi mnoha znameními a divy. Prohlašují, že moc zjevení může pocházet jedině od Boha. Ještě jednou odpovídáme, že v Písmu je napsáno: "Za příchodem toho bezbožníka bude stát satanovo působení, všechna jeho lživá moc, divy a zázraky. Všemi těmi hanebnostmi bude klamat ty, kdo míří do záhuby, protože nechtěli milovat pravdu, která je mohla zachránit." (2 Tesalonickým 2:9-10). 44
V posledních dnech bude satan za mnoha znameními a lživými zázraky, aby svedl ty, kteří jsou na zemi. Bude mu dokonce povoleno užít moci k uzdravování: "Spatřil jsem také jednu z jejích hlav jakoby zraněnou k smrti, ale její smrtelná rána se uzdravila. Celá země šla v úžasu za tou šelmou" (Zjevení 13:3). Satanovi tak bude dána moc způsobit nemoc, ale také tuto nemoc uzdravit. Jeden příklad můžeme najít v knize Jób. V celém Starém Zákoně jsou nám dány pozoruhodné příklady satanské moci. Například v Egyptě, poté co Mojžíš a Áron proměnili své hole v hada, faraónovi kouzelníci Jannes a Jambres proměnili své hole v hady také! Mojžíš s Áronem tedy předstoupili před faraóna a učinili, jak Hospodin přikázal. Áron hodil svou hůl před faraóna i před jeho služebníky a ona se stala drakem. Farao však také povolal mudrce a čaroděje, a egyptští věštci učinili svými kejklemi totéž. Hodili každý svou hůl na zem a ony se staly draky. Ale Áronova hůl jejich hole pohltila. (Exodus 7:10-12) Je podivuhodné, jak satan, působící skrze kouzelníky a zaklínače, byl schopen proměnit neživou věc v živé hady. V následujících verších vidíme, že kouzelníci a zaklínači byli schopni napodobit pohromu žab a proměnit vodu v Nilu v krev. Jestliže satan může napodobovat zázraky a znamení od Boha, potom zázraky, divy a znamení nemohou být považovány za rozhodující ukazatel pravdy. Ježíš řekl: "Zlé a cizoložné pokolení vyžaduje znamení" (Matouš 12:39). Avšak my máme následovat Ježíše v Jeho Slově, znamení a zázraky nás potom nás budou provázet, jiná cesta není možná. K zákonu a svědectví! Což oni neříkají takové slovo, že mu z něho nevzejde jitřní záře? (Izajáš 8:20) Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst. (Matouš 4:4) Oheň z nebes V Izajáši 47:9 je nám řečeno, že "paní královských říší" ovládá mnohá kouzla, která zjevně upoutávají a přitahují její následovníky. Zjevení tak užívají nespočet těchto podvodných kouzel, kterými stále silněji uchvacují své děti. Jedním z podvodů jsou sluneční zázraky. Zázraky slunce jsou jedním z nejčastějších znamení, která jsou zaznamenána na místech zjevení. Poutníci podávají zprávy o tom, jak se slunce točí, pulzuje a dokonce, jak se zdá, padá na zem. Milióny poutníků takovým znamením pevně věří, protože byli osobně v posledních letech jejich svědky. Může satan způsobit takové úkazy, které by tak byly znamením lidstvu? Bible nám poskytuje bližší pohled na toto téma: V knize Jób čteme, jak satan požádal Boha o povolení, aby mohl zkoušet víru Božího služebníka Jóba – s nadějí, že Jób se začne Bohu rouhat. Bůh dovolil satanovi, aby pokoušel tohoto muže a dokonce řekl satanovi:"Nuže, měj si moc nade vším, co mu patří, pouze na něho ruku nevztahuj." (Jób 1:12). Zanedlouho poté satan nechal přitáhnout Šebovce, kteří pobrali Jóbův dobytek a jeho služebníky zabili. Ještě nedomluvil, když přišel další a řekl: "Z nebe spadl Boží oheň, zachvátil ovce a čeleď pozřel. Unikl jsem jenom já a oznamuji ti to." (Job 1:16). Zatímco služebník mluvil o ohni z nebes "ohni Božím", víme z dalšího záznamu, že to způsobil satan. Další pohled na tuto problematiku najdeme v knize Zjevení Janova. Během posledních dnů druhá šelma ze Zjevení 13 bude konat: "Dělá veliké divy a působí i to, aby před zraky lidí sestupoval oheň z nebe na zem. Těmi divy, které jí bylo dáno dělat před tváří šelmy, svádí ty, kdo bydlí na zemi…" (Zjevení Janovo 13:1314). Satan stojí za obojím svou lstivostí a mocí svádět ty, kteří neznají, nebo nedodržují Boží Slovo.
45
Okouzlení tou, která si říká Paní Tato Paní, která tvrdí, že je naší matkou, svádí mnoho křesťanů svým čarováním. Když vizionáři přijdou do kontaktu se zjevením Marie, upadnou do transu. Zážitek je pro ně tak rozkošný, že jej vizionáři popisují jako extázi. Co je to za "Paní" (Izajáš 47:5), která uchvacuje Boží lid (Izajáš 47:6,9); přichází jako "Královna" s trůnem (Izajáš 47:1); ukazuje se světu jako něžná, jemná a přenádherná (Izajáš 47:1); která skrývá svou přirozenost (Izajáš 47:2); a chce být prohlášena za "Spoluvykupitelku" (Izajáš 47:3-4); říká si "Paní královských říší" (Izajáš 47:5); prohlašuje se za naši "Matku" (Izajáš 47:8); a svádí Boží lid svými kouzly (Izajáš 47:9)? Nikdo mě nevidí Je podivné, že tak málo křesťanů varuje ostatní před tímto svodem. Mnoho z nich přijímá, že zjevení musí být jen od Boha; zatímco další se vůbec nezajímají o to, co se děje. Dokonce mezi těmi, kteří poznali, že se jedná o zjevení démonického původu, stále zůstávají někteří pod duchovní rouškou, která skrývá velikost klamání posledních dnů. Skutečnost, že pravá přirozenost Královny Nebes nebude odhalena do doby jejího konce, je Bohem rovněž předpovězena a zapsána v Jeho Slově: Ve své zlobě cítila ses bezpečná a řekla: "Nikdo mě nevidí." (Izajáš 47:10) Není zajímavé, že běžná populace se vůbec nezajímá o velikost událostí okolo mariánských zjevení? Dokonce je podivné, že opravdoví a nejbibličtější křesťané zcela ignorují aktivity těchto zjevení. Bůh také toto předpověděl! Předpověděl, že její zlo zůstane skryto, dokud nenastane konec. Dokonce o těchto zjeveních Marie bylo řečeno, že její přítomnost nebude plně odhalena, dokud nepřijde stanovený čas: Otec chce, aby svět poznal postavení Své služebnice. Má znamení se uskutečňují. Bůh to tak chtěl. Jedině mé děti poznají, jak jim věci odhaluji v tajemství, a budou vzdávat chválu Jedinému Věčnému. Dnes nemohu zjevit svou moc celému světu. Musím zůstat se svými dětmi. Ve skrytosti budu konat zázraky na duších, dokud počet obětí nebude naplněn. Poté mohu zjevit sebe celému světu. Nyní již zjevení začala ukazovat svou moc celému světu. Proto podle Písma víme, že žijeme v posledních časech tohoto věku. Chvála Bohu za to, že zaslíbil její odhalení a záchranu lidu, který je uprostřed jejích zástupů. Zcela odhalí její přirozenost a zachrání ty, kteří budou v Jeho jménu volat po pravdě. Existují i další souvislosti mezi pannou popsanou v Izajáši 47 a současnými zjeveními Marie. Jsou dány proto, aby alespoň ještě jednou povzbudily její následovníky k přemýšlení nad tím, že zjevení Marie nejsou skutečně tím, za co se vydávají. V následující kapitole budeme prozkoumávat několik dalších pasáží, které se týkají velikosti tohoto obrovského podvodu. Kapitola 9. - NEMRAVNÁ ŽENA V rámci celé této knihy jsme dokumentovali, jak současné trendy a události ukazují na zjevení a náboženské podvody, které se ohánějí jménem Krista. Samy tyto události nejsou ničím novým, je však zjevné, že jak intenzita jejich vlivu, tak i frekvence jejich výskytu narůstá. Vyskytují se celosvětově. Zahrnují nespočet různých náboženských skupin, a proto jsou ekumenické. Jsou přinášeny ďábelskými způsoby a padělají tak pravé evangelium a zjevení pravého Spasitele. Ve skutečnosti mocnost, která stojí za údajnou "Královnou Všech", má za úkol oklamat celý svět. Přestože výskyt těchto události je pravý a prokazatelný, je také pravdou, že jen málo lidí chápe, co se vlastně doopravdy děje. Ti, kteří chápou, o co se jedná, se mnohdy zdráhají varovat před tím, že přijde období, kdy všichni lidé budou vystavováni velkému podvodu. V předchozích dvou kapitolách jsme viděli, jak Boží Slovo varovalo před falešným babylonským systémem, představeným jako žena. Jestliže v této knize bylo odhaleno několik málo důkazů o duchovních principech, které oklamou mnohé, nepoví nám Bible k těmto důkazům ještě více? Zastav se a 46
zamysli nad důležitostí této otázky. Jestliže satan má plán k oklamání světa pomocí ženské bohyně, která tvrdí, že je matkou Spasitele, neodhalí Boží Slovo tento klam dříve, než k němu dojde? V této kapitole budeme prozkoumávat několik dalších Písem, které jasně ukáže, že Bůh tyto události předpokládal. Satanovo království je temnota. Boží království je světlo. Podívejme se, jak Boží Slovo přinese světlo a pochopení a jak odhalí satanův podvodný plán. Je to bezbožnost! K tomuto tématu najdeme v knize proroka Zachariáše přiléhavé proroctví popisující bezbožnou ženu, která se přepravovala do země Šineáru, místa starobylého Babylónu. Je důležité si uvědomit, že Zachariášovo proroctví bylo učiněno až po babylonském zajetí Izraele, kdy Babylón byl poražen Médy a Peršany. Znamená to tedy, že toto prorocké slovo se týká budoucnosti! Zachariášovo proroctví nám říká: Řekl mi: "To je kletba, která vychází na celou zemi. Bude jí odstraněn každý zloděj, každý křivopřísežník… Potom vyšel posel, který se mnou mluvil, a vyzval mě: "Jen se rozhlédni a podívej se. Co se tu objevuje?" Otázal jsem se: "Co je to?" Odvětil mi: "To se objevuje éfa", a dodal: "Tak to bude s nimi vypadat v celé zemi." A hle, pozvedlo se olověné víko, a tam uvnitř éfy sedí jakási ženština. Řekl mi: "To je Svévole (v orig. bezbožnost)", mrštil jí do éfy a přiklopil otvor olověným poklopem… Otázal jsem se posla, který se mnou mluvil: "Kam chtějí tu éfu dopravit?" Odvětil mi: "Chtějí té ženštině vystavět v šineárské zemi dům, a až bude připraven, bude tam uložena na svůj podstavec." (Zachariáš 5:3, 5-8, 10-11) Opětovně zde Bible varuje před bezbožnou ženou, která bude v posledních dnech uplatňovat svůj vliv po celé zemi. Zachariáš ji konkretizuje v konečném znění jako "země Šineáru" kterou Písma označují jako Babylón. Je překvapivé, že Jan, Izajáš i Zachariáš spojují nemravnou ženu s Babylónem – odkud vzešlo modlářské náboženství. A navíc všichni upozorňují, že toto klamání se bude dít v celosvětovém měřítku, postihne všechny národy. V Zachariáši 5 je žena skryta v efi (koši) až do doby, kdy anděl odstraní pokrývku. To naznačuje, že její nemravnost je skrytá, což odpovídá Izajáši 47, kde Paní všech královských říší prohlašuje, že "nikdo mě nevidí," a Zjevení Janovo, 17. kapitola, popisuje, že žena má na svém čele jmenovku "Tajemství, Babylón". Slovo tajemství znamená skrytá tajemství. Také si povšimněte, že při objasňování tohoto celosvětového prokletí anděl říká: "Tak to bude s nimi vypadat v celé zemi." (verš 6). Anděl pak Zachariášovi ukazuje nemravnou ženu sedící v koši. Je zajímavé, že o ženině podobě hovoří v množném čísle – ‘s nimi vypadat‘. Naznačuje to, že tato žena může užívat více vzhledů a způsobů, jakými se snad s mnoha démonickými duchy zjevuje jako Marie po celém světě? Víme, že satan má k dispozici velký počet padlých andělů, kteří konají jeho vůli. I když ďábel není všudypřítomný, může posílat své démony tam, kde chce, aby se zjevovali, a tito démoni se snadno mohou zjevovat jako totožně vyhlížející žena na mnoha místech zároveň. Zmínili jsme, že konkrétně v posledních dnech satan a jeho padlí andělé vyjdou do světa, aby klamali: "a ten veliký drak - ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět - byl svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním." (Zjevení Janovo 12:9) "Jsou to duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa" (Zjevení Janovo 16:14). V Zachariášovi 5. kapitole je nám také řečeno, že toto celosvětové prokletí "Vejde do zlodějova domu i do domu toho, který v mém jménu křivě přísahá, a uhostí se uvnitř jeho domu a zničí jeho dřevo i kámen." (verš 4). Jak jsme již dříve zmínili, ti, kteří následují Královnu nebes, jí také skládají sliby a zasvěcují své životy ve jménu Pána. Tyto sliby zasvěcení Královně jsou vyslovovány ve jménu Ježíšově. A tak následovníci Královny křivě přísahají v Božím jméně. Toto celosvětové prokletí vstoupí do "zlodějova domu." Co je tím řečeno? Ježíš varoval: ""Amen, amen, říkám vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká jinudy, je zloděj a lupič" (Jan 10:1). Ježíš pokračoval, "Já jsem dveře. Kdokoli vejde skrze mne, bude spasen" (Jan 10:9). Ježíš je jedinými dveřmi. 47
Proto Bůh správně nazývá Královniny následovníky zloději – od těch dob, co hledají vchod do nebe jinou cestou – jinými dveřmi. Důvěřují tak Královnině padělanému evangeliu a jejím falešným slibům spíše, než pravému evangeliu nalezeném v Božím Slově. Ohavná žena prchá do Babylonu Co se stane, když se všechna proroctví ohledně "bezbožné ženy" naplní? Komentář Franka Boyda na téma Babylón nabízí zajímavou myšlenku, jak mohou být všechna tato proroctví provázána dohromady: Zatímco (Zjevení Janovo) kapitoly 17 a 18 odkazují na termín "Babylón," je zde zřetelné rozlišení mezi dvěma Babylóny. V kapitole 17 je termín užit pro systém – politicko-církevní, ale kapitola 18 odkazuje doslovně na město, velké obchodní centrum. Od doby přechodu centra Babylonského mysticismu do Říma a jeho začlenění do římskokatolické církve, byl Řím sídlem Babylonské moci; ale po sjednocení s 10 králi pod vedením šelmy čteme, že sídlo bude moci být přemístěno do nového hlavního města v "zemi Šineáru," údolí řeky starověkého Babylónu. Je možné, aby žena začala své kralování v Římě, ale přesunula své sídlo moci do "Země Šineáru", místa starověkého Babylónu? Zapamatujme si, že když tato žena začínala vládnout, řídila a kontrolovala šelmu, ale v jediném okamžiku se šelma a deset králů obrátili proti ní a zničili ji. Když se deset králů rozhodne ženu zničit, je možné, aby od nich uprchla a vrátila se do svého starověkého domova? Oblíbenec žen Další zajímavá pasáž se nachází v knize proroka Daniele v 11. kapitole. Během období soužení bude se chtít antikrist: "vypínat a činit větším nad každého boha a bude divně mluvit i proti Bohu bohů, co mu nepřísluší, a bude ho provázet zdar, dokud se nedovrší hrozný hněv, neboť rozhodnutí bude vykonáno. Nepřikloní se ani k bohům svých otců ani k Oblíbenci žen, nepřikloní se k žádnému bohu, neboť se bude činit větším nade všechny." (Daniel 11:36-37) Co může znamenat výraz "oblíbenec žen"? Učenci zaujímají tři hlavní pohledy. Mnoho jich věří, že toto vyjádření odkazuje na oblíbence všech zbožných židovských žen, toužících porodit Mesiáše. Proto se domnívají, že "oblíbenec žen" odkazuje na skutečného Mesiáše, kterého bude antikrist proklínat a bude jím pohrdat. Několik současných vykladačů Písma věří, že výraz "oblíbenec žen" poukazuje na nepřirozenou sexualitu antikrista. Nicméně třetí pohled přesně zapadá do kontextu, že antikrist se bude "vypínat a činit větším nad každého boha" (verš 36). Biblický učenec G.H.Pember vysvětluje tuto pasáž následovně: Výraz "Oblíbenec žen" je umístěn mezi dvě podstatná jména, která nepochybně odkazují na konkrétní božstva – tudíž musí být označením božstva, které je zvláště vyhledáváno ženami. A v tomto bodě je jasné, že božstvem zmíněným na tomto místě nemůže být nikdo jiný, než Bohyně přírody. Tato Bohyně byla vždy uctívána, a to zejména ženami, od nejstarších dob až po současnost. Své uctívače měla jak mezi pohany, tak také mezi odpadlými křesťany v každé zemi. Je to babylónská Beltis nebo Mylitta; Asyrská Ištar; Fénická Astarte; Královna nebes zmíněná Jeremiášem; Perská Tanata; Egyptská Isis; Čínská Shing Moo anebo Svatá Matka; Řecká Afrodité; Efezská Artemis anebo Diana; Římská Venuše…a Panna Marie východních a západních katolíků. Toto jsou bohyně, o kterých tak často slyšíme – Naše Paní La Salette, Naše Paní Lurdská – jimž byly postaveny chrámy dokonce i v Číně. Někteří z dalších biblických vykladačů souhlasí, že "oblíbenec žen" odkazuje na tuto mnohojmennou bohyni. John Peter Lange vysvětluje:
48
Oblíbence žen považujeme tedy ne za dalšího boha, ale za bohyni přírody uctívanou mezi Asiaty jako Baaltis, jako Astarte nebo Mylitta mezi Babyloňany, Artemis mezi Peršany, Nanaeu pak v Sýrii. Toto stanovisko je jasnější, víme-li o tom, jak Antiochus podal zprávu o nepřípustném a urážlivém uctívání této bohyně (kterou identifikoval jako "královnu nebes,")... Proto se moderní vykladači, počínaje J.D.Michaelisem, Geseniusem, Dereserem a Havernickem, až na několik málo výjimek shodují v užití přízviska "oblíbenec žen" pro toto božstvo. V 17. kapitole Zjevení zahajuje žena svou vládu jízdou na šelmě v moci (verš 3). Žena představuje antikrista a jeho celosvětovou říši. Ačkoliv žena začíná tím, že uchopí vládu moci, šelma (antikrist) se k ní nakonec obrátí a během druhé poloviny období soužení zničí ji a s ní i celý její náboženský systém. V určitém bodě – snad uprostřed celého období – satan přijde a bude ovládat člověka, o kterém Bible říká, že je šelmou anebo antikristem. Od tohoto okamžiku bude satan upevňovat sídlo své moci. Už více nebude používat plášť Královny nebes, anebo roušku jejího náboženského systému. To bude v době, kdy antikrist bude svůj trůn povyšovat nad každého boha, a již více nebude zapotřebí "oblíbence žen." Ženský podvodník Druhý list apoštola Pavla Tesalonickým obsahuje proroctví posledních dnů, která jsou paralelou k Danielovu proroctví v kapitole 11:36-37. V této známé pasáži apoštol Pavel opakuje, že antikrist se bude chtít vyvýšit nad každého boha: V žádném případě se nenechte nikým oklamat. Než ten den přijde, musí totiž nastat odvrácení od Boha. Musí se objevit ten bezbožník a zatracenec, který se postaví na odpor a povýší se nade všechno, čemu se říká Bůh a co se uctívá. Dokonce se posadí v Božím chrámu jako Bůh a bude se vydávat za Boha. (2 Tesalonickým 2:3-4) Velmi šokující je to, co apoštol Pavel píše o několik veršů později: Za příchodem toho bezbožníka bude stát satanovo působení, všechna jeho lživá moc, divy a zázraky. Všemi těmi hanebnostmi bude klamat ty, kdo míří do záhuby, protože nechtěli milovat pravdu, která je mohla zachránit. Proto je Bůh vydá napospas bludu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale oblíbili si hanebnost. (2 Tesalonickým 2:9-12) Bůh sám sešle silný klam. Řecké slovo přeložené jako klam je 'plane'. Podle Strongovy konkordance, řecké slovo 'plane' je rodu ženského. Pochází z řeckého slova 'planos', které lze definovat jako tulák, podvodník nebo svůdce. Zjevně Bůh dovolí svůdci nebo podvodníkovi oklamat ty, kteří nepřijali lásku k pravdě. Ježíš řekl "Tvé slovo je pravda" (Jan 17:17). Proto ti, kteří odmítnou Boží Slovo, odmítají pravdu. Jestliže nyní člověk odmítne pravdu, snadno podlehne velkému oklamání, které přijde. Jak důležité je přijmout lásku k pravdě již nyní! Toto se bude dít během času Soužení. Může se bezbožná žena zjevovat jako Marie v klamavé moci, která bude uvolněna v posledních dnech světa? S čím dalším přijde ženský podvodník, který protiřečí Slovu Božímu, a přesto je celosvětově žádaným? Nemravná Jezabel Dvakrát varoval Ježíš před nemravnou ženou - u Matouše 13:33 a ve Zjevení 2:20-23. Ve 2. kapitole Zjevení Ježíš identifikuje ženu "Jezabel" jako falešnou prorokyni, která vyučuje a svádí Jeho služebníky k modlářství: Mám proti tobě jen to, že necháváš ženu Jezabel, která si říká prorokyně, aby učila a sváděla mé služebníky ke smilstvu a k modlářským hodům. Dal jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale nečinila. Hle, uvrhnu ji na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků. (Zjevení Janovo 2:20-22) 49
Řecké slovo překládané jako smilstvo je 'porneuo', a může být přeloženo také jako modlářství. Jak jsme již poznamenali, Bůh často srovnává modlářství s duchovní nevěrností, protože Jeho lid je vydán Jemu "Tvým manželem je přece ten, jenž tě učinil, jeho jméno je Hospodin zástupů" (Izajáš 54:5). Proto Ježíš obvinil církev z Thyatir z duchovního smilstva, k němuž ho vedla Jezabel. Všimněte si, že Ježíš varuje ty, kdo jsou zapojeni do jejího duchovního smilstva, že budou účastni Velkého Soužení, jestliže nebudou činit ze svého jednání pokání (verš 20-23). Ti, kteří tolerovali tuto duchovní nevěru (smilstvo) jsou vinni stejně jako ti, kteří s ní spali (verš 20). Podle Bible je tolerance hříchu stejně závažná jako samotný hříšný skutek. Bibličtí studenti zajisté rozpoznají Jezabel podle jména jako zlou, podlou ženu. Jezabel byla jednou z nejznámějších královen starozákonní doby. Vedla Boží lid k falešnému náboženství skrze uctívání Baala a Královny nebes. Užívala své krásy, lákadel a nesvatých svazků se svým mužem, a poté i se svým synem, což způsobilo, že národ padl do modlářství. Sama Jezabel podporovala modlářství a dokonce se pokusila zničit všechny pravé Boží proroky v Izraeli. Tato bezbožná žena měla na svém královském dvoře 450 Baalových proroků a 400 proroků Asherah (Královny nebes). Jezabel je rozhodně představitelkou starozákonní matky všech nevěstek. Jak vhodné je toto přesné Ježíšovo pojmenování zlého jako "žena Jezabel" ovlivňující Thyathirské. Následující tabulka porovnává některé z podobností mezi historickou Jezabel a královnou posledních dní. Tato tabulka znázorňuje, jak důležité je, abychom srovnávali Písma s Písmy. Pamatujte, že kniha Zjevení Janova se odkazuje k Starému Zákonu nejméně ve stu případech. Abychom správně pochopili, proč Ježíš použil jména Jezabel jako označení nástupce této ženy, která se prohlásila za prorokyni, musíme najít vše, co o tomto tématu říká Bůh ve Svém Slově. Charakter Jezabel Královna 1 Královnská 16:31 Má lid pod kontrolou 1 Královská 19:1,2 1 Královská 21:7,8,15 Vede k modlářství 1 Královská 21:25-26 Popisována jako nevěstka 2 Královská 9:22 Užívá kouzel 2 Královská 9:22 Zdroj bezbožnosti 1 Královská 21:25 Svůdkyně; Vnější krása 2 Královská 9:30 Prokletím na Božím lidu 2 Královská 9:22 Prolévá krev Božích služebníků 2 Královská 9:7 Masakruje Boží proroky 1 Královská 18:4 Sedí (vládne) nad králi 2 Královská 9:22
Charakter Nevěstky posledních dnů Královna Izajáš 47:5,8 Zjevení 18:7 Má lid pod kontrolou Izajáš 47:7; Zjevení 17:1, 3:9, 18 Vede k modlářství Zjevení 2:20; 17:4 Popisována jako nevěstka Zjevení 2:20; 17:1, 5; 19:2 Užívá kouzel Izajáš 47:9, 12 Zjevení 18:23 Zdroj bezbožnosti Zachariáš 5:7, 8 Svůdkyně; Vnější krása Izajáš 47:1-3 Zjevení 17:4; 18:7 Prokletím na Božím lidu Izajáš 47:6; Zachariáš 5:3 Zjevení 18:4 Prolévá krev Božích služebníků Zjevení 17:6; 19:2 Masakruje Boží proroky Zjevení 18:24 Sedí (vládne) nad králi Zjevení 18:3 50
Její potomci jsou zničeni 2 Královská 9:24 Její proroci jsou zničeni 1 Královská 18:19; 19:1 Je náhle zničena 2 Královská 9:33-37
Její potomci jsou zničeni Izajáš 47:9 Zjevení 2:23 Její proroci jsou zničeni Izajáš 47:13-14 Zachariáš 5:4 Je náhle zničena Izajáš 47:11 Zjevení 17:16; 18:8
Modlářská prorokyně Kdo je touto Jezabel? Proč je nazývána prorokyní a jak může svádět Pánovy služebníky? K dalšímu osvětlení těchto pasáží se podívejme na komentář ke knize Zjevení Janova od Tima LaHaye: Název 'Thyatira' je složen ze dvou slov znamenajících "oběť" a "pokračující"; toto představuje počátek herezí, které vyprodukovaly další falešné doktríny. Zde je také základ toho, že církev Říma popírá dokončené dílo Krista, a věří v pokračující oběti, které koná jako svátosti a modlí se k mrtvým… Koncept, který způsobil, že řada lidí se snaží vydělat si na vlastní spasení skrze skutky, pokání, odpustky a mnoho dalších satanem vnuknutých myšlenek, které správně Pán označil ve Zjevení 2:24 jako "hlubiny satanovy.“… Pánův titul "Syn Boží" je pro nás je velmi poučný a významný, zejména pro ty, kteří jsou v církvi Říma, a mají sklony smýšlet o Něm jako o "Synu Marie." Učení falešné prorokyně, Jezabel, má dvě formy: (1) "svádět (a uvádět do falešného učení) mé služebníky k modlářství," což je znak modlářství typický pro toto období a (2) "jíst věci obětované modlám“… (Ježíš řekl) "Hle, uvrhnu ji na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků." Náš Pán předpověděl, že tato církev a ti, kteří jsou přesvědčeni k následování jejího falešného učení, přijdou do období Velkého Sloužení, kdy bude tato církev, podle Zjevení Janova 17. kapitoly, církví Soužení. Jak jsme již prokázali, Královna nebes je zajisté Královnou římskokatolické církve. Povzbuzuje své následovníky k modlářství, ale prohlašuje, že je prorokyní posledních dnů. Nyní bude následovat citace z knihy "The Thunder of Justice (Zahřmění Spravedlnosti). Tato kniha popisuje nespočet zpráv zjevení a předpovědí, které budou naplněny v období triumfu Neposkvrněného Srdce: Nicméně zůstává pravdou, že důkladné sbírání zpráv Naší Paní po celém světě poskytuje pozoruhodný záznam o tom, že to, co její zjevení sdělují, dává nepochybně smysl. Měli bychom si být vědomi, že upozornění pocházejí od samotné Marie, Královny všech proroků, Prorokyně naších časů… 22. listopadu 1992 Naše Požehnaná Matka pověděla Otci Gobbimu o své úloze naprosto jasně a stručně. Řekla, "S radostí matky, která si všímá, jak je jí stále více věnována pozornost a je následována svými malými dětmi, které jdou společně cestou, jež jim byla mnou ukázána, jako Prorokyní těchto posledních časů ve kterých žijete, s mým Synem, Ježíšem Kristem…“ Mohli bychom uvést řadu dalších citací, svědčících o tom, že Mariánští následovníci jsou si vědomi toho, že Královna nebes se prohlašuje za "Prorokyni těchto posledních časů." Následující sekce nabídne další pohled na identitu této bezbožné ženy. Kralovství v podobenstvích Ježíšův další odkaz k zlé ženě nacházíme v Matouši 13. kapitole, která mluví o Království v podobenstvích. Jak zjišťujeme, podobenství o hořčičném semeni a podobenství o ženě zadělávající kvas jsou spojena, takže 51
můžeme vidět obojí zároveň a pochopit kontext. Tato dvě podobenství byla interpretována mnohými jako symbol zázračného růstu a rozšíření církve v posledních dnech. Je takový výklad skutečně tím, co Ježíš mínil? Podívejme se na tato dvě podobenství blíže: Předložil jim ještě jiné podobenství: "Nebeské království je podobné hořčičnému zrnku, které člověk vzal a zasel na svém poli. To zrnko je sice nejmenší ze všech semen, ale když vyroste, je větší než jiné byliny a je z něj strom, takže ptáci přiletí a uhnízdí se v jeho větvích." Pověděl jim ještě jiné podobenství: "Nebeské království je podobné kvasu, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky, až nakonec všechno zkvasilo." (Matouš 13:31-33) V podobenství o hořčičném semeni je možné, že muž, který osíval své pole, je Ježíš, protože v následujících verších, když se Ho učedníci ptají, aby jim vysvětlil to o těch dalších bylinách na poli (verš 36), Ježíš odpovídá: "Rozsévač dobrého semene je Syn člověka" (Matouš 13:37). Proto rozsévač v prvních třech podobenstvích je chápán jako Ježíš sám. A stejně tak i pole je v prvních třech podobenstvích definováno Pánem: "pole je tento svět" (Matouš 13:38). A tak můžeme říci, že Ježíš zasévá dobrá semínka do tohoto světa. Z toho nejmenšího semene vyroste veliký strom. Otázkou je, zda má viditelná církev růst od skromného začátku k obrovské instituci. Naznačoval Pán tento růst jako zdravý, přirozený a pravý vzhledem ke skromným začátkům hořčičného semena? Hořčičný strom? Prvním protikladem, který v podobenství o hořčičném semeni nacházíme, je Ježíšovo prohlášení, že když "vyroste, je větší než jiné byliny a je z něj strom" (verš 32). Samozřejmě hořčičné semeno dá vyrůst rostlině hořčice, nemůže z něj být strom. V Lukášově evangeliu je nám řečeno, že toto hořčičné semeno roste do "velkého stromu" (Lukáš 13:19). Zatímco hořčičné semeno může dorůst několika decimetrů, nedá se to srovnávat s velikostí stromů, jejichž výška dosahuje několika stovek decimetrů. Proč Ježíš použil takového podobenství, aby vyjádřil růst království? Jaký význam má strom v Bibli? Strom je metaforicky použit v několika pasážích. Například v Ezechieli 31. kapitole Bůh ohlašuje svůj soud nad Egyptem, přirovnávaje ho k pyšné Ašúrské říši. V těchto verších je pohanský Ašúr popisován jako velký strom s nebeským ptactvem, které si v něm udělalo hnízdo: "Hle, Ašúr byl jako cedr na Libanonu, krásně rozvětvený, vrhající hluboký stín, vysokého vzrůstu, jeho vrcholek byl mezi košatými korunami… Proto se svým vzrůstem vynášel nad všechny stromy pole… V jeho větvích hnízdilo kdejaké nebeské ptactvo… v jeho stínu sídlily kdejaké početné pronárody." (verše 3,5,6). Je jasné, že Pán nevychvaluje Ašúrské pro jejich velikost, protože byli souzeni. Spíše zde Bůh odkazuje na pýchu a velikost Egyptského národa. Jestliže zde byl Ašúrský "strom" souzen, stejně tak bude souzen i Egypt. Strom v této pasáži je metaforou pro velikosti a moc instituce, která dominuje světu onoho času, ale její jádro je zkažené. Stejně jako v knize proroka Daniele, Bůh skrze proroka vynášel soud nad Babylonským královstvím: "Hle, strom stál uprostřed země, jeho výška byla obrovská. Strom rostl a sílil, až jeho výška sahala k nebi. Bylo jej vidět od samého konce země… v jeho větvích bydleli nebeští ptáci a sytilo se z něho všechno tvorstvo. (Daniel 4:7-10). Na tomto místě opět vidíme, jak Pán užil symbol stromu s hnízdícími ptáky k popsání mocného, ale také zlého světového systému. Nebeští ptáci V podobenství o hořčičném semeni najdeme i další vodítko, které poukazuje na skutečnost, že růst království není zdravým a normálním růstem. Ježíš nám říká, že strom je útočištěm "nebeských ptáků" (Matouš 13:32). V podobenství o rozsévači jsou to ptáci, kteří vycházejí a požírají dobré semeno (Matouš 13:4). V podobenství o království Ježíš užívá ptáků jako obrazu pro satanovy přisluhovače, kteří požírají Boží Slovo. Ve skutečnosti jsou v celém Písmu nebeští ptáci často vyobrazováni jako prospěcháři, mrchožrouti a predátoři. Nikde v Bibli nejsou věřící přirovnáváni k ptákům. 52
Ne všichni vykládači vidí v podobenství o hořčičném semeni popis zázračného růstu a rozšíření Kristovy církve do celého světa. Mnozí z nich používají Písmo k výkladu Písma samého a došli k závěru, že Pán měl na mysli pravý opak: Malé hořčičné semínko nebylo určeno k tomu, aby bylo stromem, ale keříkem… Přesto se vyvinulo proti své přirozenosti do velikosti stromu. To, co přišlo od Něj, Syna člověka, Rozsévače a Tvůrce, člověk pak proměnil v nepřirozenou věc – někdo by mohl říci nestvůru – jiný by mohl říci hořčičný strom. Tato nepřirozená věc, tato nestvůra, se hlásí ke křesťanství jako systém tohoto světa vyznávající Krista, aniž by On byl vprostřed něho svým Duchem… Jestliže podobenství je vztáhnuto na církev nebo obrácené hříšníky, jaký význam mohou mít ptáci hnízdící v koruně stromu? Představují ptáci čisté osoby? Pro odpověď nemusíme chodit daleko. Ptáci, kteří odpadli a vrhli se na semena, jsou nástroji satana. Ptáci v tomto podobenství znamenají nespasený, neobrácený lid a národy, které se pod sobeckými motivy shromažďují do koruny tohoto stromu, navenek se tváří jako křesťané, a nalézají zde úkryt. Hořčičné semeno. Toto podobenství je podobné prvním dvěma, která zmiňují člověka, pole a semeno. Důsledně interpretováno, v každém z nich člověk symbolizuje Krista, pole tento svět a semeno je Slovo, které hovoří o Kristu a Jeho království. Hořčičné semeno. Jeho maličkost byla příslovečná (Matouš 17:20). Přesto v tomto případě dorůstá větší velikosti, než ostatní byliny, a stává se stromem… Jako negativní je vnímán i obraz ptáků, kteří se uhnízdí ve větvích stromu. V této sérii podobenství jsou ptáci služebníky zlého (13:4, 19), jak jsou ostatně často zmiňováni i jinde v Písmu (Jeremiáš 5:26-27; Zjevení 18:2). Historie potvrzuje skutečnost, že od samotného začátku církev šokovala svým růstem skrze prohlašování zprávy o Kristu. Přesto tento nezvyklý růst poskytl příbytek těm, kdo jsou nepřáteli Božími, kdo hledají stín a ovoce stromu pro své vlastní zájmy (dokonce národy, které si říkají "křesťané"). Podobenství o hořčičném semeni je dalším obrazem směřování tohoto věku, a není tedy dobrým obrazem. Další podobenství nám říkají o koukolu mezi pšenicí, špatnému úlovku s dobrým, jak moc bylo z rozsévačova semene promarněno, atd. Podobenství nezobrazují království Kristovo jako rostoucí, rozšiřující a budující se do rozměrů tohoto světa. Toto podobenství je často interpretováno jako ukázka velkého požehnání růstu království během tohoto věku, ale takový výklad není v souladu se záměrem Spasitele. Obraz velkého denominačního systému v čase soužení nám byl podán v knize Zjevení, kapitole 17. Zdá se, že jde o obraz římského katolicismu a jeho posledního a největšího ovoce, snad společně s připojenými ostatními denominacemi, snad poté, co svatí byli odvoláni z tohoto světa. V 18. kapitole, 2. verši čteme o tom, že velký zlý systém, který převzal Řím, byl zlořečen andělem, když řekl: "Padla, padla ta veliká říše Babylon a stala se příbytkem démonů, doupětem všech nečistých duchů, doupětem všech nečistých a ohavných ptáků!" Odpadnutí Je evidentní, že není možno výše zmíněné podobenství vztahovat na pravou církev Krista, která poroste tak dlouho, dokud neobrátí svět. Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby se věnovali bludným duchům a démonickým naukám. Pavel připomíná Timoteovi, že se zlými lidmi a šarlatány to bude stále horší – budou svádět druhé, sami svedeni. Sám Kristus varuje, že na konci věků se podmínky na světě budou zhoršovat. Spíše než že církev prostoupí svět a způsobí celosvětové obrácení, Bible učí, že svět bude prostoupen a zkažen viditelnou církví. Samozřejmě, Bůh prohlašuje, že Jeho evangelium bude hlásáno po celém světě a během času Soužení dojde k velkému probuzení, avšak samotnému Soužení bude předcházet odpadnutí. Podobenství o hořčičném semeni, je-li vykládáno celým Písmem, nás předem upozorňuje na to, co vidíme v současnosti. Zástupy lidí prohlašujících se za křesťany se spojují a vlastními silami se snaží zavádět království Boží na tomto světě na úkor pravdy. Pokoušejí se vzít věci do svých rukou, místo aby důvěřovali Bohu a trvali na Jeho zaslíbeních. Navzdory takovým skutečnostem toto proroctví Ježíše ukazuje, že On je 53
Bůh a On sám drží celou budoucnost ve Svých rukách. Kdo jiný, než sám Všemohoucí Bůh, by mohl předpovědět před 2000 lety celosvětové ekumenické hnutí, jehož jsme v dnešní době svědky? Jak dále zjistíme, Kristovo proroctví v podobenství o zadělávání kvasu je rovněž zcela přiléhavé a v souladu s událostmi, odehrávajícími se před našima očima. Žena zadělává kvas Poté, co Ježíš řekl podobenství o hořčičném semeni, Jeho dalším slovem bylo podobenství o ženě zadělávající kvas. Matouš 13:31-33 a Lukáš 13:18-21 nám odkrývají, že tato dvě podobenství patří k sobě – představují totiž pár. První, užívající symbol hořčičného semene, odhaluje vnější vývoj chyby v církvi. Jedná se o nepřirozený vztah mezi církví a světem. Druhé proroctví, jak uvidíme, se týká tajemství a vnitřního vývoje chyb, které proniknou navenek a zkazí viditelnou církev. Podobenství o ženě, která zadělává kvas, zní následovně: Nebeské království je podobné kvasu, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky, až nakonec všechno zkvasilo. (Matouš 13:33) Co toto podobenství znamená? Biblický učitel Chuck Smith podává výklad: „Někteří špatně pochopili, že církev bude zahrnovat celý svět. Kvas je vždy negativní a má špatný vliv, pokud je přítomen. Proto zde Ježíš hovořil o kvasu působícím v církvi. V Bibli je kvas druhem hříchu (Exodus 12:19-20; Leviticus 2:11; Ozdíš 7:1-4; Matouš 16:6; Marek 8:15; Lukáš 12:1-2; Galatským 5:9; atd.) Apoštol Pavel ve svém dopise Korintským vysvětluje, že kvas představuje špatnost: Vaše chlubení není na místě. Copak nevíte, že trocha kvasu nakvasí celé těsto? Zbavte se starého kvasu, abyste byli novým, nekvašeným těstem. Vždyť byl za nás obětován náš velikonoční Beránek, Kristus! Proto slavme Velikonoce bez starého kvasu, bez kvasu špatnosti a ničemnosti, ale s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy. (1 Korintským 5:6-8) V přezkoumání všech Písem odkazujících se ke kvasu objevujeme, že kvas užívaný v Bibli je zástupce zlého, který porušuje a skrytě proniká Boží pravdy hříchem, chybami a bezbožností. Zajisté, Ježíš neměl na mysli nic dobrého, když popisoval, jak žena skrytě zadělává do tří měřic mouky sotva postřehnutelný kvas. Kristus prorokoval, že tento kvas, tato nepravost a zkaženost, se rozšíří v celém jídle "až nakonec vše zkvasilo" (Matouš 13:33). Jinými slovy, práce této ženy bude, aby všichni kromě Kristových učedníků byli skryti do chvíle, než se její kvas zcela rozšíří. Je to tatáž hříšná žena? Jedna otázka, která zůstává, zní: Kdo je tato žena? Výklad z biblických komentářů Wicliffa nám poskytuje hlubší náhled: Žena (oproti muži v dalších podobenstvích) je protivníkem Krista a naplňuje království v tomto věku falešným učením. Jinde je nazývána "bezbožnost" (Zachariáš 5:7-8), "Jezabel" (Zjevení 2:20), a "velká nevěstka" (Zjevení 17:1). Podobenství o kvasu v těstě, varuje věřící před falešnými učeními, která se budou vtírat do všech částí království různými způsoby. Je moudré spojit tato proroctví dohromady? Odkazují se na tutéž mystickou a zlou ženu? Uvažujme nad těmito dalšími skutečnostmi: Paní všech královských říší popisovaná v Izajáši 47 prohlašuje, že "nikdo mě nevidí" (verš 10). Věří, že její podvod je skryt, zatímco žena u proroka Zachariáše v 5. kapitole je ukryta pod olověným víkem (verš 7), a ve Zjevení 17 je žena popsána jako 'Tajemství’ – což je doslovně skryté tajemství. 54
Skutečnost, že žena v podobenství u Matouše 13 skrývá do tří měřic mouky kvas, také ukazuje na její nepravosti. Jsou to zlovolníci, kteří se tajně radí (Žalm 64:2). Ti, kteří si oblíbili své zlé skutky, zůstávají skryti v temnotě (Jan 3:19-20). Narozdíl od toho pravá církev nemá důvod se skrývat ve světě, ani zatajovat evangelium (Lukáš 8:16-17; Jan 3:21). Chodíme ve světle a záři světla Boží pravdy (Matouš 5:16; Filipským 2:15; 1 Janův 1:5-7). A proto paní všech královských říší z Izajáše 47, bezbožná žena ze Zachariáše 5 kapitoly, nevěstka královna ze Zjevení 17 a 18 a žena z Matouše 13 jsou zřejmě zlého charakteru, a jejich skutky a záměry nevěstí nic dobrého. Když vzpomeneme na ženu z proroctví Zachariáše, je zde nazývána jako "bezbožnost" (Zachariáš 5:7-8); Paní všech královských říší v Izajášově proroctví důvěřovala ve svou "zlobu" (Izajáš 47:10); A kvas, který žena ukryla do těsta, představuje rovněž "ničemnost" (1 Korintským 5:8). Navíc žena v Matouši 13. kapitole skrývá kvas do "tří měřic těsta" (verš 33). Tři měřice jsou přesně jedna éfa. V Zachariáši 5. kapitole je popsáno, kam se žena skryla: „uvnitř éfy sedí jakási ženština." (verš 7). Dále tři měřice těsta odkazují k přesnému množství mouky tradičně užívanému k přípravě pokrmu obětovaného Bohu (Genesis 18:6; Soudců 6:19; 1 Samuelova 1:24). Student Starého Zákona ví, že v takové oběti nesmí v žádném případě být obsažen kvas. Tato skutečnost je dalším důkazem o tom, jak žena naplňuje původně čistý pokrm svou zkažeností. Tajemná žena Vykladač John Philips také spojuje ženu v Matouši 13. kapitole se ženou ze Zjevení 17. V Novém Zákoně se objevují celkem tři tajemné ženy: První je nynější Jeruzalém v knize Galatským 4:25, který nemůže být ženou z podobenství, konající své skutky ve skrytosti. Nynější Jeruzalém se nikdy nesnažil přidat nějakou chybu k pravdě Krista – odmítal Krista úplně. Druhá tajemná žena je nebeský Jeruzalém v dopise Galatským 4:26 a Zjevení 21:2. Od okamžiku, kdy je nazvána "svatým městem", nemůže být stejnou ženou jako v podobenství. Nadto nebeský Jeruzalém nemá nic do činění s tímto věkem. Další mystickou ženou je Babylon (Zjevení 17:5) – nikoliv doslovně město Babylon na Eufratu, ale mystický náboženský systém umístěný v Římě (Zjevení 17:9,18). John Phillips identifikuje ženu, která zadělává kvas do těsta, jako představitele Římského náboženského systému, jehož kořeny sahají až do starověkého Babylonského systému. Nakonec se stal církví, obrátil se v křesťanství a zanechal tak svůj kvas všude. Jedno z posledních vysvětlení od H. A. Ironside také odkazuje na tato proroctví. Ironside, shrnuje, že Ježíš varoval před tím, co se bude dít během jeho nepřítomnosti: V podobenství o ženě je tajně zaděláván kvas do pokrmu obětování. Tři měřice těsta zajisté nepředstavují tento svět, ale spíše pravdu Boží spojenou s Jeho Synem. Žena není Církev, je nejspíš falešnou církví – tou ženou, Jezabel, o níž čteme ve Zjevení 2:20. Nazývá se prorokyní a vyučuje své služebníky bezbožným učením, podvracejícím víru. Neodpovídá to přesně tomu, co se má dít během druhého tisíciletí církevní historie? Shrnutí V kapitolách 7 až 9 jsme prozkoumávali nespočet Písem a sedm prorockých pasáží, které nabízejí hluboký náhled do celosvětového podvádění v těchto dnech. Zajisté nám Bůh dal mnohem více varování. Pojďme tedy tato biblická napomenutí shrnout. Jeremiáš označuje Královnu nebes jako někoho, kdo sváděl v minulosti Boží lid. Šalamoun varuje, že to, co se dělo v minulosti, se bude jistě opakovat. Izajáš popisuje nemravnou "pannu" a "matku", která si říká "paní královských říší". Ježíš identifikuje zlou prorokyni "Jezabel" a její náboženské aktivity. Jezabel a její 55
následovníci budou mít účast na Velkém Soužení, pokud nebudou činit pokání. Ježíš také varuje před zlou ženou, která potají porušuje učení. Jan ji popisuje jako matku všech nevěstek a ženu, která se nechává titulovat "Královna". Zachariáš vysvětluje, že přijde celosvětové prokletí spojené s bezbožnou ženou. Danielovo proroctví říká, že antikrist se bude chtít vyvýšit nad všechny bohy a bohyně posledních časů. Pavel píše, že Bůh sešle silné oklamání na ty, kteří odmítli pravdu. A několik dalších proroctví předpokládá modlářství a uctívání bohyně během posledních dnů tohoto světa. Celkem vzato, mnoho indicií nás vede k tomu, abychom se domnívali, že bytost, nebo bytosti, které se zjevují, jako Marie, budou posilovány démonickými silami, které stojí za celosvětovou falešnou církví. Návrat bohyně V závěru uvedeme citaci převzatou z knihy Mýtů ženské bohyně, která shrnuje důvody, proč je čas dbát na varování Bible ohledně znovuobjevování babylonského náboženství, přicházejícího ve jménu Krista, v čele s Královnou nebes: Bohyně nikdy nezemřela a jeden z hlavních duchovních a psychologických fenoménů naší doby je její znovuobjevení v našich životech. Zajistila si svou hlavní pozici ve velkých světových náboženstvích – zvláště v katolicismu a hinduismu. Bohyně byla oživena v mnoha moderních kultech a jejími duchovními předky jsou světové kulty Demeter, Isis a Aštarte. Je známá pod různými metaforami, v mýtech i moderní vědě – zvláště psychologii a klimatologii. Vyjadřuje se k politickým a sociologickým směrům a nové celistvosti – nové duchovní, psychologické a fyzické ekologii. Je to schopnost, která stojí za tím, co nazýváme hnutím 'ženy'. Bohyně se vrací, protože je potřebná. Návrat bohyně v patriarchální náboženské společnosti je nejjasněji pozorovatelný na vývoji osoby Panny Marie od jejího původního postavení v Novém Zákoně jako pokorné dárkyně života a starostlivé matky až k osobě Neposkvrněné Královny nebes. Po celá staletí se k postavě Marie přidávaly další a další lidové tradice. Zvláštní koláče pro bohyni, které se dříve obětovaly Aštarte, se tak nyní obětují Marii. Avšak Královna Marie roste ve své moci. Ona byla Církví, když v sobě nosila Krista. Stala se v tomto smyslu Nevěstou Krista, a proto se k ní často lidé odkazovali. Zopakujme tedy, že Bohyně se objevila spolu s obětí milujícího syna. Kostely se častěji, než po svatých či Ježíši, pojmenovávají po Marii. Sochy a malby Marie se stávají objekty jak soukromého, tak i veřejného uctívání. V těchto dílech je Marie vyobrazena více než královna, než jako pokorná služebnice. Někdy drží v náruči korunovaného Krista-krále, tak jako Isis držela faraóny. Mnohé z obrazů a soch Panny Marie, zvláště ve Francii, vyobrazují Černou Madonu, která odkazuje k Marii jako další Černé Bohyni. Její barva odráží temný svět, v němž má bohyně původ. Tyto předměty oddanosti a magické moci byly zapojeny do podivných obřadů a oslav. Kapitola 10. - VYJDĚTE Z NÍ, MŮJ LIDE Po prostudování předcházejících tvrzení je zjevné, že oživení babylónského náboženství ve jménu Kristově se děje právě teď, za našich dnů, a je na postupu. Je zde několik dalších Písem, která hovoří o scénáři posledních dnů – a ta budou prozkoumávána (dá-li Pán) v následující knize – Přicházející vláda Královny nebes a Jejího Eucharistického Krista. Nicméně i výše uvedená Písma dostačují k tomu, aby ukázala, jak Bible vidí toto falešné náboženství nevěstky, do kterého bude zapojen celý svět. Její falešná církev se bude skládat lidí všech národů, zástupů a jazyků. Avšak Boží volání zní: "Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran! Vždyť její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh si připomenul její zločiny." Dobrá zpráva Možná tato kniha otevřela někomu oči, aby viděl modlářství, které se děje po celém světě. Nyní vidíte tyto podvody skrze čočky Božího Slova a chcete vědět, jak uniknout Božímu soudu. Ti, kteří následují zjevení Marie, jsou vyučováni, že mohou být spaseni skrze zbožné skutky a oddaností vůči ní. Modlitbou růženců, recitováním novén, nošením hnědého škapulíře nebo zázračných medailonků, přijímáním Eucharistie a dalšími náboženskými skutky pro obdržení věčného života podle toho, jak učí zjevení Marie. Královna učí, 56
že si smíme zaplatit naši spásu dobrými skutky. Přesto jediné evangelium, jímž můžeme být spaseni, je to, které najdeme v Bibli. Evangelium jednoduše znamená "dobrá zpráva". Od dob Adama a Evy a jejich pádu v Edenské zahradě bylo lidstvo pod prokletím. Jako hříšníci jsme pod Božím spravedlivým odsouzením. Bůh opakovaně prohlašuje, že trestem za hřích je smrt, jak fyzická, tak i duchovní smrt v ohnivém jezeře. Bůh ve své přítomnosti nesnese hřích a nepřipustí, aby cokoliv nečistého přišlo do nebes. Bůh nemůže lhát – dokud není za naše hříchy zaplaceno, jsme od Něj navždy odděleni. Naší jedinou nadějí je někdo, kdo je dokonalý a zaplatí dluh za naše hříchy. Přesně to pro nás učinil Ježíš Kristus. Ježíš v plnosti zaplatil za naše hříchy na kříži. On byl naším náhradníkem – zemřel na našem místě. On zaplatil cenu smrti požadovanou za naše hříchy. Ježíš se tak obětoval za náš hřích. Každý člověk má nyní svobodu k tomu, aby přijal Boží dar odpuštění zcela zdarma. Zřeknutím se svých hříchů a plnou důvěrou v Ježíše jako jediného, kdo zaplatil za naše hříchy, jsou nám odpuštěny hříchy a Bůh víc na naše nepravosti nevzpomíná! V naší padlé přirozenosti, si můžeme myslet, že si nějak získáme Boží přízeň. Můžeme si i představovat, že jsme dostatečně dobří, abychom byli spaseni. Nicméně Boží Slovo je jasné: Nikdo si nemůže zasloužit spasení. Nemůžeme si zasloužit dar, ani si jej vydělat dobrými skutky. Můžeme jej přijmout jen skrze víru. Uvedu ve známost tvoji spravedlnost a tvé činy! Nic ti neprospějí. (Izajáš 57:12) Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil. (Efezským 2:8-9) Spasil nás – ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. (Titovi 3:5) Jedině Ježíš má moc zachránit Dobrá zpráva nalezená v Bibli je představena jasně a srozumitelným jazykem. Od samého počátku až do konce Boží Slovo prohlašuje, že spasení je skrze víru v samotného Ježíše. Co musím udělat, abych byl spasen? Toto je ten Boží skutek – abyste věřili v toho, kterého on poslal (Jan 6:29) "Páni, co mám dělat, abych byl spasen?" Odpověděli: "Věř v Pána Ježíše Krista a budeš spasen ty i tvůj dům!"…(Skutky apoštolské 16:30-31) Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. (Římanům 10:9) Čiňte pokání a věřte evangeliu! (Marek 1:15) Být dokonalým, anebo zahynout? Proč je Ježíš jedinou cestou? Jak to, že si nemůžeme spasení zasloužit, vydělat, anebo ho dostat za odměnu? Neměli bychom konat dobré a spravedlivé skutky, abychom uklidnili Boha? V kázání na hoře Ježíš řekl: "Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš Otec v nebesích." (Matouš 5:48). Ježíš jednoduše zopakoval to, co už dávno Boží Zákon přikazoval: "Buď proklet, kdo nebude plnit slova tohoto zákona a dodržovat je." (Deuteronomium 27:26). Desatero přikázání – napsané Bohem samotným na dvě kamenné desky – vyžaduje od nás dokonalost. Aby si člověk zasloužil nebe, musí člověk dodržovat celý Boží zákon ve své celistvosti. 57
Kdo by totiž dodržoval celý Zákon, ale v jednom bodě selhal, provinil se ve všech. (Jakub 2:10). Jste dokonalí v myšlení, slovech i skutcích? Ježíš vysvětlil, že jestliže jste se kdy chtivě podívali na ženu, už jste s ní zcizoložili ve svém srdci (Matouš 5:27-28). Také vysvětlil, že každá zloba je rovna vraždě (Matouš 5:21-22). Vysvětlil, že každá lež je od zlého (Matouš 5:37). Lhali jste někdy? Nenáviděli? Měli jste žádostivosti ve svém srdci? Jestliže jste odpověděli ano na tyto tři otázky, možná připouštíte, že jste lhářem, vrahem a smilníkem v srdci. Ježíš dokonce řekl, že budeme skládat účty z každého prázdného slova (Matouš 12:36). Jestliže Tvým jediným hříchem je, že jsi někoho pomlouval, jsi shledán vinným pro Den Soudu. Třetí přikázání jednoznačně říká, že "Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval." (Exodus 20:7). Užíval jsi někdy Boží jméno, nebo jméno Ježíše Krista ke klení? Užíval jsi Božího jména nadarmo? Jestli se tomu tak stalo, pak jsi přirovnal Stvořitele, který Ti jednou dal dech, oči, západy slunce, květiny, jídlo, rodinu, přátele, atd., ke klení. Vzal jsi Jeho jméno nadarmo. Ti, kteří se rouhali Stvořitelovým jménem, budou bez výmluvy a stanou před trůnem Božím. Bůh je svatý a oškliví se mu veškerý hřích. Každý hřích bude souzen. Jestliže Tvým hříchem je modlářství, sobeckost, pýcha, zloba, opilost či jiné další provinění, budeš shledán vinným v den, kdy Bůh bude spravedlivě soudit tento svět. Bible je v tomto jednoznačná: "duše, která zhřešila, zemře" (Ezechiel 18:4). A pamatuj si, že Bůh vidí každou myšlenku, slovo i skutek takové, jakými ve skutečnosti jsou. Nic nebude skryto před Jeho svatýma očima. Navíc nemůžeme udělat nic, abychom vyčistili či vymazali něco ze své minulosti. Žádný dobrý skutek neupokojí Boha. Bůh nepřijímá úplatky. Aby byla naplněna spravedlnost, za naše hříchy musí být zaplaceno. Trestem za hřích je věčné oddělení od Boha v pekle (Římanům 6:23). Jsou to právě vaše nepravosti, co vás odděluje od vašeho Boha, vaše hříchy zahalily jeho tvář před vámi (Izajáš 59:2). Boží dokonalé zrcadlo Boží Zákon je dokonalým zrcadlem. Když se podíváme do Božího Zákona, vidíme sebe z pohledu Boží spravedlnosti. Desatero přikázání (Exodus 20) a slova Ježíše jasně odhalují, jak dalece se každý z nás odchýlil od Boží dokonalosti, jak hluboko každý z nás padl. Při studiu Božího Zákona rozpoznáváme naši potřebu Spasitele. Zákon ukazuje, jak nevýslovně hrozný je hřích. (Římanům 7:13). Přesto nás dodržování Božích přikázání nezachrání. Zrcadlo nás nemůže očistit, ale může nám odhalit náš skutečný stav – to, jak nás vidí Bůh. "Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo; Zákon totiž přináší jen poznání hříchu." (Římanům 3:20). Zákon byl nakonec určen právě k tomu, aby nás vždy odkazoval ke Spasiteli: Zákon nás jako pěstoun vychovával ke Kristu, abychom mohli být ospravedlněni vírou. (Galatským 3:24) Kristus - naplnění Zákona a proroků Z úžasných zpráv nalezených v Bibli smíme poznávat, jak Ježíš dokonale naplnil požadavky Zákona na našem místě. (Matouš 5:17). Vždy činil vůli svého Otce (Jan 8:29). Ježíš byl dokonalý ve svých myšlenkách, slově i skutcích. Hlavním cílem Ježíšova příchodu na tento svět bylo naše vykoupení "z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás" (Galatským 3:13). Ježíš tak získal naše spasení na kříži, a obětoval sám sebe na našem místě. Je to dar těm, kdo se k Němu s vírou obracejí, odvrátili se od své vlastní spravedlivosti a s důvěrou přicházejí k Němu. Odplata za náš hřích byla zaplacena v plnosti. A toto je skutečně Dobrá Zpráva! 58
Jak si můžeme být jisti, že Ježíš je jediným Spasitelem? Bible upřesňuje požadavky, které musí Mesiáš naplnit. 1.) Musí být naplno člověkem, aby zaplatil za hříchy lidstva (1 Korintským 15:21) 2.) Musí být naplno Bohem, aby zaplatil nekonečnou cenu za lidský hřích (2 Korintským 5:18-19) 3.) Musí dokonale naplnit (dodržovat) celý Boží Zákon (Matouš 5:17). 4.) Musí naplnit více jak 300 Starozákonních proroctví týkající se Mesiáše (Lukáš 18:31) 5.) Musí prolít svou krev za hříchy tohoto světa (Židům 9:22) 6.) Musí zemřít namísto nás za hříchy světa (Římanům 6:23) 7.) Musí povstat z mrtvých, aby porazil smrt i satana (Žalm 16:10). Biblické požadavky vylučují všechny kromě Krista. Žádný jiný člověk, ani Marie, ani svatí, andělé, Mohamed, Krišna, Buddha, Confucius, ani žádná jiná ze stvořených bytostí nemohla naplnit to, co naplnil Bůh-člověk Ježíš Kristus. Ježíš je dveřmi Zprávy zjevení Panny Marie vedou její následovníky k tomu, aby věřili, že existuje mnoho cest do nebe. Toto je samozřejmě ochotně přijímáno světem, avšak je to protikladem k jednoznačnému biblickému učení, že Ježíš je jedinou Cestou. V celé historii lidstva se člověk pokoušel dosáhnout k Bohu mnoha způsoby. Bible zdůrazňuje, že to není nic nového. Všechny tyto snahy se týkají vnějšího vzhledu, náboženství, obřadů, dobrých skutků, dodržování Zákona a mnoha dalších podobných věcí. Přesto toto Bůh odmítá a napomíná Svůj lid, aby přicházeli k Beránku Božímu, který vzal na Sebe hříchy tohoto světa. Jeho zástupná smrt jako jediná upokojila Boží spravedlnost. V Matoušově evangeliu Ježíš říká, že cesta k zatracení je široká a mnozí po ní jdou, ale málo lidí projde úzkou branou vedoucí k životu věčnému. Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází. (Matouš 7:13-14) Ježíš je dveřmi vedoucími do nebes: "Já jsem dveře. Kdokoli vejde skrze mne, bude spasen" (Jan 10:9). Srovnejte Ježíšova slova s následujícím zjevením Naší Paní v San Nicolas, jejíž zprávy byly schváleny místním katolickým biskupem: "Mé děti: Já jsem dveřmi do nebes a pomocí na tomto světě." Ježíš předpověděl, že mnozí se budou pokoušet dostat do nebes jinými "dveřmi." Mnozí budou hledat vstup do nebe jiným způsobem, než skrze Krista. Amen, amen, říkám vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká jinudy, je zloděj a lupič (Jan 10:1). Někdo se ho zeptal: "Pane, bude spasen jen málokdo?" Tehdy jim řekl: "Snažte se vejít těsnou branou. Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci. Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: `Pane, Pane, otevři nám, ´ ale on vám odpoví: `Neznám vás. Nevím, odkud jste. ´ Budete říkat: `Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích! ´ On však odpoví: `Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mne všichni, kdo pácháte zlo! ´ (Lukáš 13:2327). Jedinou branou, která vede k věčnému životu, je Ježíš Kristus. Pokoušet se vstoupit jiným způsobem znamená odmítání Božího Slova. Přesto následující zpráva zjevení, které rovněž nese Imprimatur katolického kardinála a biskupa, tvrdí, že Panna Marie je branou: "Já jsem Bránou, která se otevírá nad vaším spasením, protože skrze ni každý z vás dojde osobního setkání s Pánem. Proto mě můj Syn ustanovil za pravou Matku všeho lidstva. Jedině když projdete mou Bránou, můžete získat vstup do nebeské zahrady."
59
Proti tomuto tvrzení stojí nevyvratitelná skutečnost, že jedině pokáním z vašich hříchů a důvěřováním Ježíši Kristu z Nazareta, jedinému Pánu a Spasiteli, budete zachráněni. Jestliže se vaše víra upíná k někomu dalšímu, budete zavedeni na scestí. Obraťte se k Ježíši ještě dnes. A to svědectví je toto: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život. (1 Janův 5:11-12) Bůh je Láska Ve svých zjeveních Panna Marie běžně prohlašuje, že je naší milující Matkou. Přesto Boží Slovo říká, že Bůh je láska" (1 Janův 3:16). Bůh sám je dokonale svatý a dokonale milující a milosrdný. Někteří lidé věří, že Boží láska a svatost jsou protichůdnými vlastnostmi. Proto se obracejí ke zjevením Marie, když potřebují pomoc. Nicméně jestliže Bůh je dokonalý v lásce, musí být také dokonalý ve spravedlnosti. Musí vždy konat to, co je správné. A skutečně milující Bůh nemůže například lhát. Nemůže nikdy krást, svádět, brát své Slovo zpět, být nevěrný. Boží láska vyžaduje, aby On byl dokonale spravedlivý. A Jeho svatost vyžaduje, aby trval i na dokonalosti v lásce. Tyto vlastnosti jsou neoddělitelné. Kdybychom z některých Jeho vlastností ubrali, Bůh už by nebyl dokonalým, ani nebesa by nebyla rájem. Zde je jádro věci: Bůh touží po výlučném, blízkém a milujícím vztahu s každým lidským stvořením. Proto nám dal svobodu, abychom si sami zvolili Jeho dar lásky – Ježíše Krista. Také dovolil jinou volbu – satanovu falešnou přitažlivost a prázdné potěšení. Nicméně jako náš Stvořitel, Bůh sám může poskytnout vše, co potřebujeme k upokojení našich nejhlubších tužeb. Navíc Jeho láska a spravedlnost si vyžadují plán spasení, který by byl jednoduchý a dostupný všem. Všichni lidé jsou pod hříchem, aby všem věřícím nabídlo evangelium zaslíbení založené na víře v Ježíše Krista. (Galatským 3:22). Kdokoliv odkudkoliv může důvěřovat Pánu. Žádné další požadavky na spasení nejsou zapotřebí. Bůh svůj plán učinil velmi jednoduchým, protože toto Jeho láska vyžaduje. V tom se projevila Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom skrze něj získali život. V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. (1 Janův 4:9-10) Slovo na závěr Jestliže jste pročetli celou tuto knihu a zvážili její obsah, potom je tedy touhou autorů, abyste ještě chvíli přemýšleli nad následující důležitou myšlenkou. Bylo předloženo velké množství důkazů, citováno mnoho pasáží Písem. Nyní je čas učinit některé závěry. Zkuste se na chvíli vžít do role člena poroty. Jaký verdikt byste vynesli, kdybyste byli tázáni? Je zřejmé, že tato kniha je jen malým přehledem, sděluje jen něco málo z toho, co se ve velké míře děje kolem nás. Na základě důkazů, které zde byly předloženy, máte ovšem dostatek informací učinit inteligentní rozhodnutí. Ti, kteří pročetli tuto knihu, se bezpochyby nebudou posmívat a odmítat zvažovat závažné důsledky pro ty, kdo přijímají mariánská zjevení jako svatá a od Boha. Další si možná uvědomí význam zjevení, ale stále odmítnou učinit nějaké rozhodnutí. A nepochybně budou zde i ti, kdo budou vážně uvažovat nad tím, co zde četli a rozhodnutí učiní. Každý člověk má svobodnou vůli a mysl. Inteligentní volba může být založena jen na zjistitelných důkazech. Co tedy učiníte s informacemi nalezenými v této knize je zcela na vás. Je známo, že soudy nebo porotci mají autoritu a zodpovědnost k stanovení toho, co je pravdou a co je lží. Snad bude užitečné položit si následující otázku: Je Marie "Královnou Všech", anebo je Ježíš jediným "Svrchovaným Králem králů a Pánem pánů"? (1 Timoteovi 6:15). Jsou zjevení Marie skutečně Marií z Bible, nebo mohou být součástí satanského podvodu, kterým chce satan v posledních dnech oklamat svět v Ježíšově jménu?
60
Zatímco zjevení tvrdí, že svět musí přijmout její plán pro pokoj, Bible říká, že jedině Ježíš sám je naším pokojem. Kromě toho přestože Ježíš jasně říká, že On je "úzkou cestou" a jedinou cestou, Královna nebes se snaží přesvědčit své stoupence, že cesta k spasení je docela široká a rozšiřuje se den ode dne. Nakonec také Ježíš řekl: "Já jsem ta cesta, pravda a život," odpověděl Ježíš. "Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14:6) A také v Bibli čteme, že Marie, matka Ježíše řekla: "Udělejte, cokoli vám (Ježíš) řekne." (Jan 2:5) Autoři této knihy souhlasí se slovy, která Marie řekla. Při jedné příležitosti Ježíš řekl: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život." (Jan 3:16). Jestliže toto Ježíš řekl, a Jeho matka s tím souhlasila, můžeme vůbec přijmout vše, co Ježíš řekl a být zároveň důvěřiví k zjevením Marie, která vyhlašují své podílnictví na tomto procesu spasení? Tato slova jsou totiž neslučitelná se slovy, která pronesl Ježíš – a takové úmysly jsou rouhavé. Čas rozhodnutí Je "Královna Všech" podvodníkem? Jestliže ano, jak bychom s tímto zjištěním měli naložit? Souhlas s tvrzeními, která podávají zjevení Marie, se ve světle Písma rovná duchovní sebevraždě. Její odhalení bude spočívat v biblickém pověření varovat lid před falešnými učiteli, kteří svádí svými lživými divy a zázraky. Právě s takovým cílem psali autoři tuto knihu. Cítí naléhavou potřebu křičet na poplach. Nyní jako čtenář musíte učinit volbu. Jaké rozhodnutí jste udělali? Je skutečně Ježíš Kristus samotným Králem, anebo vládne zjevení ženy jako Královna Všech? Jestliže jste zvolili ženu, která říká, že je Spoluvykupitelka, činíte rozhodnutí, které není založeno na faktech Písma. Jinými slovy přijímáte tuto volbu na základě zkušenosti, zatímco zjevení je podáno Božím Slovem. Ve svém důsledku, učiníte-li takovéto rozhodnutí, podle Bible vaše věčnost je ohrožena tím, že směřuje do pekla. Jestliže si zvolíte Ježíše, strávíte věčnost spolu s Ním v nebi. Ježíš nikoho nenutí dělat nějaké rozhodnutí. Člověk si ale dříve či později vybrat musí. V této chvíli asi stále přemýšlíte, říkáte si: co mohu udělat? Možná tušíte, že jste chycen v pasti. Možná jste právě pochopil, že se nacházíte v zajetí, ze kterého se neumíte dostat na svobodu. Odpověď je jednoduchá. Jestliže jste přečetl tuto větu, stále máte čas. Řekněte Ježíši Kristu, aby vám odpustil vaše hříchy. Důvěřujte Mu a On vás zachrání. Slovo samotné je klíčem. Pamatujte, že aby člověk byl spasen, neexistuje žádný jiný způsob, než zmiňovaná úzká cesta. Není zde nic a nikdo jiný, kdo by Vás mohl zachránit. Ani Marie, ani člověk, ani církev, ani tradice, ani svátosti. Jste spasen jedině skrze milost Boží. Věčný život je Božím darem. Je to o přijetí jednoduchého evangelia, nebo jeho odmítnutí. Dar je stále k dispozici, jestli jste si vybral. Naší modlitbou je, aby tomu tak bylo.
Tetlow, Oakland and Myers (i překladatel)
61