03 / 2007
JOURNAL L A F A R G E
C E M E N T
BURJ DUBAJ TOWER str. 18–19
KLASICISMUS A BETON str. 22–23
obsah aktuality
Lafarge aktuálně
téma
Milešovka – královna Českého středohoří
4
téma
Stabilní lesní ekosystémy podporují environmentální rovnováhu
5
materiály
Nové betony přinášejí vyšší užitek
6-7
technologie
Lehké samozhutnitelné betony v transportbetonu
8-11
referenční stavby
KB domky
12-13
zajímavá stavba
Burj Dubaj Toower
14-15
ekologie
Cementárny pomáhají řešit staré ekologické zátěžei
16-17
EU a stavebnictví
Do Česka by mělo přitéct více než 26 miliard eur
18-19
historie
Propagátor železobetových konstrukcí
20-21
1-3
str. 4
str. 12-13
stopy architektury Klasicismus znovu uvedl na scénu beton
22-23
VIP club
24-25
Bodyguard – orientační automobilový závod
summary
25
str. 14-15
str. 16-17
str. 22-23
str. 24
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 3/2007 ročník 4 vychází 4 x ročně, toto číslo vychází dne 27. 9. 2007 vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge Cement, a.s., archiv KB Blok, O.p.s. Milešovka, archiv Prof. Ing. Emanuela Kuly, CSc., Ing. Michala Hubertová, Ph.D., Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, PhDr. Blanka Stehlíková spolupracovníci redakce: Jana Kleinová design: G´Art - Hana Růžičková Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
...::: editorial Vážení přátelé, doufám, že jste si užili klidného léta, dostatečně si odpočinuli a nabrali sil na úspěšné zakončení stavební sezóny, které letos možná přijde brzy. Vždyť v horách se již sníh přihlásil o slovo. Letní sezóna tedy definitivně skončila, a tak mi dovolte krátké ohlédnutí. Po třinácti měsících růstu, kdy se stavební produkce zvyšovala i dvouciferným tempem, přišlo první varování, brzdící téměř bezbřehá očekávání, v podobě červnového meziročního propadu o 4,4 procenta. Pokles určitě ovlivnilo vysoké tempo růstu stavební produkce v červnu 2006, kdy obor posílil o deset procent. To jsou čísla statistik, která nám mohou připadat více či méně vypovídající a určitě s nimi někteří mohou ze svého pohledu polemizovat. Co nás však začíná poněkud znepokojovat do budoucna, jsou signály, že především velké stavební firmy začínají mít problémy s nedostatkem kvalitních pracovníků. Přitom je patrné, že stále více investic, a to i těch největších, musí být realizováno za stále kratší dobu. Takže budeme s napětím sledovat, jak se s touto novou situací stavebnictví vypořádá. Spotřeba cementu rovněž dlouhodobě roste. To samozřejmě vyvolává vyšší tlak na kvalitu a spolehlivost našich dodávek. Rostou tím nároky na výkon a spolehlivost výrobního zařízení a především na naše a externí pracovníky. Nepolevujeme, ba naopak zvyšujeme péči o bezpečnost a ochranu jejich zdraví při práci. To určitě dokazuje 1095 dnů, tedy tři roky bez jediného úrazu. A jsme na to patřičně pyšní. Nezapomínáme ani na životní prostředí, kterému pomáháme zbavit se látek přírodě cizích, viz str. 16–17. Neustále se zlepšující prostředí v severních Čechách dokládá také dlouhodobý výzkum Betula, o kterém se dočtete na stranách 5 a 6. Věřím, že i tentokrát na stránkách našeho časopisu naleznete zajímavé spektrum informací, možná v něčem i inspiraci, nebo alespoň čtení k odpočinku. Úspěšný závěr stavební sezóny a k tomu slunečné babí léto a podzim vám přeje Ing. Ivan Mareš, generální ředitel a člen představenstva
T¯i roky bez ˙razu Na konci srpna letošního roku Lafarge Cement, a.s., dovršila 1095 dnů, tedy tři roky bez úrazu. Během této doby nedošlo k úrazu, při kterém by se zaměstnanec nebo jakýkoliv externí pracovník zranil a nenastoupil následující den do
zaměstnání nebo nepřišel na příští směnu. „Tohoto výsledku jsme dosáhli zejména postupným ovlivňováním chování a myšlení pracovníků prostřednictvím vnitřních auditů bezpečnosti. Auditoři z řad zaměstnanců pravidelně diskutují s pracovníky o práci,
LAFARGE 03/2007
1
rizicích, a tak společně nacházejí způsoby a metody, jak se ještě účinněji chránit a předejít tak úrazům,“ uvedl manažer bezpečnosti Pavel Bartejs a dodal: „Nutnou podmínkou úspěchu je také podpora ze strany managementu a jeho zapojení.“
aktuality Lafarge ::...
Nad·le sniûujeme hluËnost Od června loňského roku investovala Lafarge Cement, a.s., do odhlučnění závodu více než 8,5 milionu korun. Během druhého a třetího čtvrtletí letošního roku byl nainstalován tlumič hluku na filtry BETH na výrobní lince odsiřovacích vápenců, byla vystavěna odhlučňovací stěna chladičových ventilátorů KIDS a zprovoznilo se mazání kabelkového dopravníku. Tyto akce si vyžádaly investice ve výši cca 1,7 milionu korun. Během září
firma plánuje vyměnit ventilátor na sile nedopalu a tlumič na ventilátoru filtru A cementové mlýnice za zhruba 400 tisíc korun. Ve fázi přípravy jsou další akce na snižování hluku, které proběhnou během zimních oprav a v roce 2008. Cementárna se snaží ve všech ohledech systematicky a trvale minimalizovat dopad průmyslové výroby na okolí. (Více informací naleznete v článku v Lafarge Journalu 1/2007, str. 4–5.)
Den stavitelstvÌ a architektury
Jak si stojÌme Velmi mírná zima a regionální boom na trhu stavebních materiálů se projevil i ve finančních ukazatelích Lafarge Cement, a.s., v prvním pololetí roku 2007. Meziroční navýšení tržeb o téměř 25 % především díky zvýšeným objemům výroby a prodeje mohutně přispělo k nárůstu provozního hospodářského výsledku o téměř 70 %.
Osvětový projekt Den stavitelství a architektury, pořádaný poprvé v České republice, podporuje jako jeden z hlavních partnerů Lafarge Cement, a.s. Projekt nabídne hned čtyři na sebe navazující akce a bude zahájen 11. října 2007 na půdě Senátu, kde se setkají zástupci SIA. Na slavnostním galavečeru v Betlémské kapli budou vyhodnoceny soutěže včetně prestižní Stavby roku.
V sobotu 13. října proběhne na stavbách a školách v celé republice Den otevřených dveří. Veřejnost bude mít možnost navštívit stavby České republiky, jejichž seznam, připravený SPS ve spolupráci s regionálními kancelářemi, je k dispozici na www.sps.cz. Seznam vysokých a středních škol, učilišť a ostatních firem zařazených do Dne otevřených dveří je k dispozici na www.ckait.cz.
Most pro pÏöÌ v Calgary Most pro pěší Glenmore/Legsby, který vyrostl v kanadském Calgary, je největší samostatná konstrukce vybudovaná z betonu Ductal®. Čtyři desítky krychlových metrů tvárného betonu bylo nalito do samostatného jednolitého prvku, který zdvihl tento klenot městské architektury, mající rozpětí přes 53 m, nad osmiproudovou komunikaci. Tento projekt vděčí za svou existenci programu města Calgary, který pro-
paguje novátorský design ve stavebnictví a podporuje používání inovačních materiálů a moderní originální projekty. „Museli jsme vytvořit most, na kterém bychom ukázali inovační
přístup města v oblasti stavby mostů,“ vysvětluje Gerald Gardin, projektový inženýr, s architektem Cohosem Evami. „Kvůli štíhlosti a síle nabízené Ductalem® jsme schopni pracovat s širokým výběrem estetických možností, což by s běžným betonem nebylo nikdy možné.“ Použitím Ductalu® bylo možno štíhlý most zkonstruovat s větší strukturní pevností a menší hmotností bez potřeby středního pilíře. Významně se také zlepšila viditelnost na úrovni terénu, což zaručuje bezpečnější podmínky pro řízení. Kvalita povrchu je z estetického hlediska vysoká s vynikající odolností proti nepříznivým vlivům počasí a se snadnou údržbou. Glenmore/Legsby most je pýchou města Calgary a je považován za „technickou a estetickou zvláštnost a vzor pro stavby, které musejí odolávat drsnému podnebí“. „Glenmore/Legsby projekt slouží jako příklad. Nabádá nás prosazovat
2
LAFARGE 03/2007
naše vlastní řešení na úrovních jak technických, tak logistických, která přesahují známé standardy. Kvůli své velikosti, vertikálnímu oblouku a specifickým požadavkům na design, záměrnému zbavení se vnitřního pnutí v materiálu Ductal®, představovalo vytvoření bednění nosníku mnoho výzev k řešení. Po odlití byl nosník podroben tepelnému zpracování po dobu 48 hodin při teplotě 90 °C a zatěžovací zkoušky byly provedeny na univerzitě v Calgary na 3,1 m dlouhých, plně širokých a plně hlubokých profilech nosníků spolu s testováním na statiku a únavovými a ohybovými zkouškami. Hotové zařízení bylo dopraveno na místo po zvláštní trase za použití speciálního zařízení pro silniční dopravu. Instalace si vyžádala dočasnou uzavírku provozu na jedné z nejfrekventovanějších silnic v Calgary. Podařilo se nám instalovat tento stotunový „dáreček“ z Ductalu jen za 8 hodin!
...::: aktuality Lafarge
Lafarge uv·dÌ na trh dva novÈ v˝robky: Extensiaô a Chronoliaô Skupina Lafarge oznámila, že uvádí na trh dva nové betonové výrobky s přidanou hodnotou, které představují opravdový skok ve vědě v dynamicky se rozvíjejícím stavebním sektoru: ExtensiaTM a ChronoliaTM jsou nové odpovědi Lafarge na potřeby stavebních profesionálů. Vyvinout zcela unikátní metodiku pro složení betonu, které zajistí bezvadnou stejnoměrnost a kvalitu za použití dostupných lokálních surovin, trvalo několik let.
BezpeËnost pojÌzdnÈho a zdvihacÌho za¯ÌzenÌ v ohnisku z·jmu
pouhé čtyři hodiny po vyrobení. Může být používána na staveništích stejně jako pro opravu povrchu vozovky a stavební konstrukce se stejnou zpracovatelností jako tradiční beton dodávaný na stavby. To znamená, že vozovky mohou být rychle uvedeny zpět do původního provozu. S tak krátkou dobou tuhnutí umožňuje ChronoliaTM snížit možná přerušení způsobená staveništi a zvýšit výkonnost a produktivitu. Použití nových produktů Lafarge umož-
Skupina vydala informační zprávu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví ohledně pojízdného a zdvihacího zařízení. Tato zpráva je doplněním již dříve vydané normy „Práce ve výškách“ a byla vydána na základě posudku několika vážných nehod zpracovaného výkonným výborem. Zpráva mimo jiné připomíná zakázané operace, doporučené postupy a povinná pravidla při práci s mobilními prostředky.
ArteviaTM ozdobila pl·û v Durbanu Půl kilometru dlouhou plážovou pěší zónu v Durbanu, určenou nejen k vycházkám, ale i k bruslení, ozdobila ArteviaTM, dekorativní beton z produktového portfolia Skupiny Lafarge. Plážový bulvár, který kombinuje ArteviaTM Colour a ArteviaTM Exposed, se prostírá na ploše 3 000 m2. Durban je přímořské letovisko nacházející se na pobřeží Indického oceánu na jihu Afriky.
Den analytik˘ a investor˘
ChronoliaTM
ExtensiaTM a ChronoliaTM zlepšují pracovní podmínky na staveništi, každý výrobek je vytvořen tak, aby splnil specifické výzvy ve stavebním sektoru. Zpočátku budou tyto dva betonové výrobky s přidanou hodnotou produkovány ve Francii, Velké Británii a Severní Americe.
ChronoliaTM, startovací motor staveniště ChronoliaTM kombinuje dvě zdánlivě protichůdné vlastnosti požadované zákazníky: betonový výrobek, který by mohl být dopravován a mohlo s ním být nakládáno jako se standardním tekutým betonem, ale který, jakmile je jednou položen, získá velmi rychle vysokou mechanickou pevnost. ChronoliaTM odpovídá těmto dvěma požadavkům: zatímco v případě použití standardního betonu je potřeba 12 až 20 hodin pro to, aby mohla být konstrukce bednění odstraněna, ChronoliaTM se stává odolná v rekordním čase. Konstrukce bednění může být v tomto případě odstraněna za
ExtensiaTM
ňuje harmonizovat organizaci práce na staveništi před zahájením stavby, termíny dokončení i použití zařízení a v neposlední řadě i náklady.
ExtensiaTM, nové dimenze betonu S běžným betonem je možná plocha bez spár maximálně 25 m2. ExtensiaTM umožňuje výstavbu povrchové plochy bez spár až 400 m2, takže snižuje problém trhlin a následné náklady na údržbu. ExtensiaTM byla speciálně určena pro betonové podlahové plochy, přirozeně kromě míst, kde se nacházejí těžká dopravní zařízení a zařízení na uskladnění zboží. Nabízí vyšší odolnost oproti tradičnímu betonu a lepší výkonnost, co se týče opotřebení, ohýbání a trakce. V porovnání s tradičním betonem je dále možno zmenšit tloušťku desky. Za použití vstupních surovin s nižší kvalitou a bez potřeby ocelové sítě nebo vláken umožňuje ExtensiaTM při výrobě betonových podlah snížit emise CO2.
LAFARGE 03/2007
3
21. červenec 2007 se stal Dnem analytiků a investorů. Bruno Lafont, předseda představenstva Skupiny Lafarge, se setkal s třiceti analytiky v R&D Centru v L'Isle d'Abeau ve Francii, aby diskutovali o pozici Skupiny rok poté, co byla uvedena Excellence 2008. Pro další vývoj bude důležité nejen snižovat náklady, ale vnitřní růst podpořit dalšími technologickými inovacemi, vyplynulo z diskusí. Den analytiků a investorů zahrnul i prezentace výkonných vedoucích Skupiny zaměřené na bezpečnost, snižování nákladů a inovace v oblasti betonů.
Skupina se prezentovala na Green Week Skupina Lafarge prezentovala svoje iniciativy v oblasti ochrany biodiverzity na akci Green Week 2007, která proběhla od 12. do 15. června 2007 v Bruselu ve znamení hesla: retrospektiva, padesát let od prvních opatření na ochranu přírody.
Are·l SK Slavia vyr˘st· z naöeho cementu Výstavba multifunkčního fotbalového areálu SK Slavia probíhá od září loňského roku a její dokončení je plánováno na jaro 2008. Stadión vyrůstá z materiálů firmy Lias Vintířov, jíž dodáváme naše cementy.
tÈma ::...
Kr·lovna »eskÈho st¯edoho¯Ì Milešovka, nazývaná královnou Českého středohoří, vypínající se do výšky 837 metrů, odedávna láká turisty nezaměnitelným rozhledem do širokého okolí. První kamenná rozhledna tu vyrostla v padesátých letech 19. století. V roce 1904 byla vybudována meteorologická observatoř s 19 metrů vysokou věží. Ta dnes slouží veřejnosti jako rozhledna díky úsilí Obecně prospěšné společnosti Milešovka, která se od roku 1997 stará o revitalizaci vrcholu Milešovky.
Zásadní impuls k přeměně zanedbaného vrcholu Milešovky přišel v roce 1995, kdy se uskutečnila vědecká konference k devadesátému výročí činnosti meteorologické observatoře, na níž ředitel Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd ČR RNDr. Josef Štekl, CSc., deklaroval iniciativu pro zastavení dlouhodobé devastace Milešovky. Vznik Obecně
po téměř šedesáti letech se mohli návštěvníci hory opět potěšit mimořádným rozhledem. V roce 1998 po adaptaci vhodného objektu byl zahájen víkendový provoz prodejny občerstvení. V tomto a v následujícím roce byly zrekonstruovány podlahy vyhlídkových ochozů věže. Na vrcholu byl instalován němý informátor s turistickou mapou okolí. Podobné informátory umístila
Východ slunce z Milešovky
nejlepší český environmentální projekt v r. 2003 s darem 250 tisíc korun. Následující sanační práce zahrnuly zvětšení akumulace vody, opravu rozvodů vody, přestavbu objektu sociálního zázemí obsluhy, byla dokončena adaptace druhé místnosti sociálních potřeb obsluhy a opravena střecha skladu. V letošním roce byl poprvé vypracován program a kalendář společenských akcí na vrcholu Milešovky,“ informoval Leopold Kukačka z o.p.s. Milešovka.
Spolupráce s a.s. Lafarge Cement
Pohled na Milešovku
prospěšné společnosti Milešovka na sebe nedal dlouho čekat, u jejího zrodu stáli RNDr. Josef Štekl, CSc., Leopold Kukačka a Miroslav Soukup.
Začalo to generálním úklidem Společnost vypracovala dlouhodobý program revitalizace, jeho první položkou byl rozsáhlý úklid vrcholu, vymýcení náletových dřevin a vyklizení nepoužívaných objektů, které se léty staly neřízenou skládkou odpadů. Následovalo zpřístupnění věže pro veřejnost a organizování průvodcovské služby –
společnost v Milešově, v Černčicích a u dolní stanice nákladní lanovky.
Stavební úpravy i osvěta „V dalších letech byla dokončena adaptace noclehárny a zahájena adaptace další místnosti objektu. Ve spolupráci s teplickou městskou knihovnou proběhl literárně výtvarný výlet dětí na Milešovku. Společně se Správou CHKO České středohoří vydala společnost Průvodce po maloplošných chráněných územích CHKO České středohoří. V roce 2003 získala o.p.s. Milešovka první cenu Nadace Henryho Forda za
4
LAFARGE 03/2007
„Počátky spolupráce o.p.s. Milešovka s Lafarge Cement sahají až do roku 1999, kdy byla společnosti poskytnuta vyřazená pasovina na provizorní pokrytí podlah vyhlídkového ochozu, což umožnilo po šedesáti letech opět otevřít věž observatoře jako rozhlednu pro turisty. Ačkoli Lafarge Cement, a.s., takřka každý rok přispěla společnosti na různé činnosti menšími finančními dary, v letošním roce se oba subjekty dohodly na dlouhodobém programu spolupráce, jejímž cílem je zásadní stavební rekonstrukce veřejně přístupné části vrcholového areálu a vybudování informačního pavilonu. Uzavření dlouhodobé nájemní smlouvy mezi o.p.s. Milešovka a ÚFA AV ČR umožní přijímat dotace z evropských fondů. Optimistické výhledy předpokládají vypracování stavebního projektu do konce r. 2009 a realizaci stavby v následujících třech letech, tedy do r. 2013,“ dodal Leopold Kukačka, pověřený operativním řízením o.p.s. Milešovka.
...::: tÈma
Revitalizace krajiny Ještě před osmnácti lety byla v Ústeckém kraji po většinu dní v roce viditelnost sotva několik kilometrů. Od počátku 90. let se životní prostředí zlepšuje a krajina znovu otevřela své nádherné daleké vyhlídky. Nejvíce finančních prostředků bylo investováno do ochrany ovzduší a klimatu, na ochranu vod a na ekologické nakládání s odpady. Pozitivně se projevil i proces harmonizace české a evropské legislativy. Vlivem povrchové těžby hnědého uhlí došlo v severních Čechách k velké devastaci půdního fondu. I přes podstatný útlum těžební činnosti se s tímto dědictvím minulosti kraj potýká dodnes.
Jak se daří v Ústeckém kraji revitalizovat krajinu, a to zejména lesní porosty, jsme se tentokrát zeptali prof. Ing. Emanuela Kuly, CSc., vedoucího Útvaru ochrany lesa a myslivosti Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, který vede výzkum v Krušnohorském regionálním projektu „Betula – vliv stanovištních a stresových faktorů na vitalitu břízy v imisní oblasti“ podporovaném společností Lafarge Cement. Jednou z priorit v oblasti ochrany životního prostředí je tvorba stabilních lesních ekosystémů v lokalitách dlouhodobě ovlivněných a poškozených antropogenními imisemi (odpadní látky tuhé, kapalné a plynné). Jaký je zdravotní stav lesů v Ústeckém kraji? Rozhodující část lesů poškozených imisemi se nachází na území Krušných hor. Negativní dopad imisí charakterizuje změna dřevinné skladby, zvláště zastoupení smrku ztepilého, který od poloviny 20. stol. v prostředí chronicky působících imisí pozvolna odumíral (84,2 % – 1955, 70,8 % – 1970) a následně plošně podlehl mrazovému šoku (Silvestr 1978/1979) (29,4 % – 1991). Vytvoření lesních porostů pomocí náhradních dřevin zvýšilo zastoupení dřevin schopných růstu v imisemi narušených stanovištních podmínkách – modřín opadavý (1,2 % – 1955 a 7,4 % – 1991), smrk pichlavý (0 – 1955, 16,1 % – 1991), bříza bílá (3,7 % – 1970 a 18,3 % – 1991). Listnaté dřeviny (buk, dub, javor, jasan a jilm) nemění
Snímek břízy z Děčínského Sněžníku
v tomto období zásadně své postavení (13,2 % – 1955 a 15,3 % – 1991, 16,3 % – 2001). Změna imisní situace (snížení obsahu oxidů síry v ovzduší) po r. 1990 se pozitivně odrazila na stanovištních podmínkách a kvalitě asimilačních orgánů dřevin. U smrkových porostů se zvyšuje počet ročníků jehličí a narůstá vitalita i dalších dřevin.
Zdravotní stav existujících, ale i nově zakládaných lesních porostů nyní kromě běžných škůdců ohrožuje především zvěř, která zvláště v zimním období poškozuje kmeny smrků a jeřábů. Lesníci se proto snaží její stavy regulovat s cílem omezit vznik škod, ale přitom zachovat zvěř jako organickou součást lesních ekosystémů. Se zvyšujícím se podílem suchého,
Zimní ohryz jelení zvěří na jeřábu (zima 2005/2006) způsobil následné odumření. Fotografie jeřábu je z lokality Malý Háj nad Boleboří (u Chomutova)
Od druhé poloviny 90. let 20. století se uskutečňuje i za pomoci finančních prostředků PHARE obnova lesních porostů s uplatněním hospodářsky významných dřevin (smrk ztepilý, jedle bělokorá, buk lesní, javor klen). Nově vznikající porosty však vyžadují rovněž revitalizaci půdního prostředí, která se řeší leteckou aplikací dolomitického vápence (vápněním). Které faktory negativně ovlivňují stav lesů nyní?
LAFARGE 03/2007
5
teplého počasí dochází stále častěji k ohrožení lesa požáry, jejichž příčinou je, bohužel, zpravidla návštěvník lesa. Co ukázal krušnohorský regionální projekt „Betula – vliv stanovištních a stresových faktorů na vitalitu břízy v imisní oblasti“? Bříza (Betula) je jednou z nejvýznamnějších dřevin Krušných hor, která umožnila zachování lesních porostů v období nejvyšší imisní zátě-
tÈma / materi·ly :::... že. Dosavadní výzkum porostů této dřeviny byl soustředěn na faunu. Doposud bylo popsáno v území Sněžníku 2979 druhů: 25 druhů mnohonožek a stonožek, 198 druhů pavouků, 115 druhů ploštic, 154 druhů housenek motýlů v korunách bříz a 1270 druhů motýlů, 70 druhů střevlíků, 150 druhů drabčíků, 122 druhů nosatců, 28 druhů slunéček atd. Mezi unikátní patří nález pro vědu nového druhu květilky Kulovy (Phorbia kulai Acland, 1993) na stolové hoře Děčínského Sněžníku. V r. 2007 byla vydána knížka „Motýli porostů náhradních dřevin v imisním území Sněžníku“, která přibližuje na 141 barevných obrázcích část velmi bohaté fauny motýlů. Byli prostudováni významní hmyzí a houboví škůdci břízy a možnosti jejich kontroly a eliminace. Objevila se řada netradičních a málo známých druhů, které se v regionu Krušných hor namnožily na bříze, např. bázlivec vrbový, píďalka buková. Dlouhodobé sledování chemismu asimilačních orgánů potvrdilo pozitivní reakci břízy na změnu imisní situace. V r. 1998 byl zaznamenán významný pokles obsahu síry v důsledku poklesu oxidů síry v ovzduší. Na vápněných plochách se zvýšilo zastoupení žížal, které se významně podílejí na půdotvorném procesu.
Stále více pozornosti si v posledních letech získává vysokopevnostní beton. Jedná se o beton s mimořádnou pevností, který se řadí do kategorie speciálních betonů. Díky svým vlastnostem přináší technologické i ekonomické výhody, a proto si postupně získává zvýšený zájem konstruktérů i dalších pracovníků realizační praxe.
Jaký vliv mají na lesy výkyvy počasí? Nejen imise, ale i průběh počasí ovlivňuje zdravotní stav lesních porostů, a tak v zimě 1995/1996 dlouhotrvající námraza silně poškodila březové porosty, v r. 1997 bříza nevyrašila a uhynulo 2,5 tis. ha, v deštivém roce 2002 se rozvinuly rzi na listech a způsobily jejich předčasný opad. Přesto tato dřevina zregenerovala a aktuální zdravotní stav je velmi dobrý a obecně se zlepšuje i u dalších dřevin. Potěšitelný stav lesních porostů v severočeském regionu signalizuje zlepšující se environmentální podmínky v celé ČR, nicméně ochrana lesních porostů zůstane jednou z priorit v oblasti ochrany přírody.
Beton existuje již tisíce let, ale od doby antického Říma až donedávna se pevnost betonu v tlaku nijak výrazně nezvýšila (20–40 MPa). Až přidáváním mikrosiliky a výkonných přísad se podařilo pevnosti betonu vystupňovat, takže nyní nejsou problémem ani pevnosti v tlaku 120–160 MPa. Díky novým výrobním postupům a dostupným materiálům je nyní možné vyrobit i betony velmi vysokých pevností – až 200 MPa a při speciálním ošetření i více. Využívání rozmanitých druhů přísad a příměsí se v současnosti stalo nezbytnou součástí technologie výroby betonu. Přísady výrazně ovlivňují vlastnosti čerstvého i ztuhlého betonu a umožňují tak výrobu betonu s takovými parametry, které by jinak byly nedosažitelné. Tyto přísady se sice používají v malých množstvích (do 5 % hmotnosti cementu), nicméně přesto značně a přitom cíleně ovlivňují vlastnosti čerstvé betonové směsi i ztvrdlého betonu. Umožňují tak podle potřeby a účelu použití betonu například výrobu vysokopevnostních nebo samozhutnitelných a jiných speciálních betonů, tedy takových, u nichž některý z klíčových parametrů nabývá, ve srovnání se standardním betonem, extrémních hodnot.
(High-Strength Concrete, Ultra-High Performance Concrete), samozhutnitelné betony (Self-Compacting Concrete), vodotěsné betony (Watertight Concrete) a vláknobetony (Fibre Concrete). Vysokopevnostní betony se vyznačují rychlým nárůstem pevnosti v tlaku. Za den mohou dosáhnout pevnosti v tlaku až 50 MPa a pokud zrají ve standardních (normových) podmínkách, za 28 dní dosáhnou pevnosti až 120 MPa. Velmi hutná struktura pojiva a velmi dobrá soudržnost pojiva s kamenivem vede u těchto betonů ke zlepšení dalších důležitých konstrukčních vlastností, jako je trvanlivost či velmi nízká difuzní propustnost. Jelikož hydratovaný cementový tmel vysokopevnostních betonů má velmi hutnou mikrostrukturu vyplňující prostor mezi kamenivem, lépe odolává průniku agresivních látek i destruktivnímu
Nové betony překvapují
mechanickému působení. To má příznivý vliv na jeho odolnost proti vnějším vlivům – agresivitě prostředí, mrazu, což se projevuje v jeho vyšší trvanlivosti. Mezi další přednosti vysokopevnostního betonu patří také možnost zmenšení průřezů nosných prvků včetně snížení množství výztuže. To zase může pozitivně ovlivnit půdorysnou dispozici staveb, vedle toho se též promítne ve snížení hmotnosti betonové konstrukce.
Vysokopevnostní betony se řadí do teprve nedávno vytvořené skupiny tzv. vysokohodnotných betonů – HPC (High Performance Concrete), které představují skupinu tzv. nových betonů. Ty mají oproti běžným druhům betonů nadprůměrnou jednu nebo více vlastností. V posledních desetiletích se nejvíce pozornosti v oblasti vysokohodnotných konstrukčních betonů soustředilo na vysokopevnostní betony
6
LAFARGE 03/2007
...::: materi·ly
ModernÌ betony p¯in·öejÌ vyööÌ uûitek Pevný, ale křehký Vysokopevnostní beton je sice velmi pevný v tlaku a v tahu, na druhé straně ovšem je velmi křehký při lomu. S rostoucí pevností betonu v tlaku se snižuje jeho mezní tvárnost (duktilita). Na zvýšení duktility a snížení křehkosti se proto používá rozptýlené výztuže.
Ilustrační foto
s vysokým měrným povrchem. Křemičité úlety jsou účinným plnivem cementového kamene a zvyšují pevnost v důsledku puzolánové reakce při tvorbě kalciumhydrosilikátů (CSH). Na výrobu HSC se používá portlandský cement CEM I 52,5 v množství 400 až 500 kg/m3. Obvykle se
u těch, které jsou vystaveny agresivnímu prostředí. V inženýrském stavitelství získal HSC důležitou roli např. při realizacích vrtných plošin pro těžbu ropy a zemního plynu, ale také pro protipovodňové stěny nebo zdymadla. Uplatnění vysokopevnostního betonu je opravdu široké, příkladem běžného použití jsou betonové dlažby.
Ekonomické i ekologické
Ilustrační foto
Základní principy HSC Skladba vysokopevnostního betonu je založena na maximálním snížení vodního součinitele w/c pod hodnotu 0,35 při současném použití účinných superplastifikátorů, aby bylo dosaženo dobré zpracovatelnosti a čerpatelnosti čerstvého betonu. Jako superplastifikátory se v případě vysokopevnostního betonu používají především sulfonované melaminformaldehydové nebo naftalenformaldehydové kondenzáty (SMF, SNF) v dávkách nad 1,5 % hmotnosti cementu na dosažení optimální konzistence rozlití F5. Stejnou měrou se dnes využívají i polykarboxiétery. Aby se zvýšila hutnost a pevnost cementového kamene a jeho soudržnost s povrchem zrn kameniva a výztuže, přidávají se při výrobě křemičité úlety (silica fume), obsahující 80 až 98 % amorfního křemene
používá kamenivo o maximální velikosti zrna 16 mm.
Od mostů po mrakodrapy Vysokohodnotné betony jsou dnes hojně využívány zejména v konstrukcích dopravních staveb, krok za krokem pronikají i do stavitelství pozemního. V pozemním stavitelství nacházejí uplatnění zejména betony vysokopevnostní, samozhutnitelné a postupně se prosazují i různé druhy vláknobetonů. HSC se používá především u konstrukcí výškových staveb, na stropní desky, trámy nebo vazníky. V dopravním stavitelství vzrůstá díky vyšší pevnosti a dalším zlepšeným konstrukčním vlastnostem použití vysokopevnostních betonů při realizaci mostů, tunelů a silnic. HSC je dobře využitelný zejména u mostních konstrukcí, s výhodou se používá
LAFARGE 03/2007
7
Použití vysokopevnostního betonu má značné technické a ekonomické výhody. Přitom je však třeba zvážit i druhou stránku věci, totiž to, že vedle standardně přítomného cementu, kameniva a vody obsahují vysokopevnostní betony navíc superplastifikátory, zpomalovače tuhnutí, mikroplniva, stabilizátory a případně i další komponenty, což jejich výrobu zase poněkud prodražuje. Tuto nevýhodu však vyvažují vyšší kvalitativní parametry. Vysokopevnostní betony se již nepoužívají jen pro svou vyšší pevnost, ale stále větší význam má i výše zmíněná trvanlivost, která vedle odolnosti představuje při návrhu konstrukcí klíčový faktor. Konstrukční řešení je možno díky použití HSC optimalizovat. Například zeštíhlováním průřezů konstrukcí jsou při výrobě mostních nosníků možné větší světlé délky. Tenčí dílce v budovách zase dovolují lepší využití prostoru. Zároveň se díky rychlejšímu nárůstu pevností zkracuje doba výstavby, a to při vyšší kvalitě díla a lepší trvanlivosti a odolnosti. Díky docilované úspoře materiálů je nezanedbatelné také hledisko ekologické. Protože stavby lze realizovat s menším objemem betonu, dochází k významným úsporám kameniva a cementu. Například při použití vysokopevnostního betonu ve sloupu může celková spotřeba cementu v porovnání s běžným betonem klesnout až o 33 %.
technologie :::...
NovÈ technologie: lehkÈ samozhutnitelnÈ betony v transportbetonu Pro vývoj a používání samozhutnitelných betonů (SCC) s využíváním lehkého umělého kameniva na bázi pálených jílů jako hrubé frakce kameniva se otevírají nové možnosti v oblasti transportbetonu. Zkušenosti a využívání běžných SCC pro monolitické konstrukce či prefabrikaci jsou již dostatečně známy. Výroba lehkého konstrukčního samozhutnitelného betonu o objemové hmotnosti 1600 až 1800 kg/m3 a o pevnosti okolo 40 MPa ukazuje novou etapu rozvoje a využívání SCC. LWSCC po namíchání a ukládání
Potencionál samozhutnitelných betonů Rozvoj samozhutnitelného betonu (SCC) v posledních letech dosáhl stadia, ve kterém je již uplatňován v projektech vyžadujících vysokou kvalitu betonáže v obtížných konstrukčních podmínkách. Výzkum a vývoj dnes pokračuje s cílem zavést SCC do každodenní praxe, neboť jejich výroba představuje další kvalitativní posun v technologii betonu a nalézá uplatnění zejména při betonážích komplikovaných tvarů, štíhlých nebo hustě vyztužených stavebních prvků či těžko přístupných míst. Aplikace SCC s sebou přináší další výhody, které plynou z vyloučení nutnosti zhutňovat, a to snížení hluku na staveništi a v jeho okolí, což umožňuje betonáž v husté zástavbě i do pozdních večerních hodin, tím i urychlení výstavby, zvýšení bezpečnosti práce, úspory pracovních sil i finančních nákladů (delší životnost bednění, není potřeba vibrační techniky). Velmi se oceňuje také zvýšení kvality povrchu a vyšší pevnosti v porovnání s normálním betonem.
Charakteristika lehkých samozhutnitelných betonů Lehký samozhutnitelný beton (Lightweight Self Compacting Concrete – LWSCC) je nový stavební
materiál, který se v České republice začal poprvé zkoumat v Ústavu technologie stavebních hmot a dílců Fakulty stavební v Brně od roku 2002. Tento beton kombinuje známé výhody lehkého hutného betonu a samozhutnitelného betonu. Nízká objemová hmotnost, velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a schopnost „samoošetřování“ jsou nejznámější charakteristiky lehkého betonu (LC), kterými se odlišuje od „obyčejných“ betonů. Je známo, že u LC lze dosáhnout fyzikálně mechanických vlastností konstrukčního betonu s omezeními způsobenými zejména vlastnostmi lehkého kameniva a také vlastnostmi kontaktní zóny lehkého kameniva a cementové pasty. Rozdíl mezi normálním betonem a LC spočívá v postupu míchání a hlavně ve vlastnostech čerstvého a ztvrdlého betonu. V žádné současné směrnici pro samozhutnitelné betony není zmínka o lehkých samozhutnitelných betonech. Proto vývoj LWSCC vycházel z předpokladu, že je třeba se co nejvíce blížit požadavkům na SCC a také požadavkům na lehké betony. U LWSCC je problémem při návrhu nejen vysoká nasákavost kameniva, ale také jeho nízká objemová hmotnost. Samozhutnitelné betony využí-
8
LAFARGE 03/2007
vají vlastní tíhy k tečení, ale při použití lehkého kameniva mají menší vnitřní pohybovou energii (právě díky své nízké hmotnosti). Ve srovnání s betony s přírodním kamenivem jsou tedy LWSCC mírně pomalejší a zejména z tohoto důvodu bylo nutné ověřit, zda jsou současné metody pro zkoušení reologie čerstvých SCC vhodné také pro zkoušení LWSCC. Proto bylo jedním z hlavních cílů projektu ověřit možnosti aplikovatelnosti zkoušení čerstvých SCC pro LWSCC. Další důležité otázky při řešení našeho projektu byly následující: Je možné vyrobit LWSCC s využitím lehkého kameniva, a to zejména vzhledem k jeho vysoké nasákavosti? Bude tento beton schopen vlivem vlastní hmotnosti vyplnit bednění a dosáhnout homogenity, bude tedy „samozhutnitelný“? Bude možné u LWSCC dosáhnout pevností min. 30 MPa s objemovou hmotností do 1800 kg/m3? Bude LWSCC vzhledem k vysoké nasákavosti použitého lehkého kameniva čerpatelný?
Použité lehké kamenivo Liapor českého výrobce Lias Vintířov, Lehký stavební materiál, k.s., je velmi lehký granulát vyráběný expandováním přírodního jílu. Svou podstatou se řadí mezi keramické
...::: technologie TABULKA Č. 1
Vlastnosti kameniva Liapor
(Lias Vintířov, LSM, k.s., www.liapor.cz)
Vlastnosti
Hodnoty
sypná hmotnost objemová hmotnost zrna mezerovitost součinitel tepelné vodivosti odolnost proti drcení (minimum dle frakce) nasákavost po 120 min.
275–650 kg/m3 575–1900 kg/m3 40–50 % od 0.09 W/m.K 0.7–4 MPa 5–9 % hm.
Zrna kameniva Liapor mají téměř kulovitý tvar s uzavřenou externí slupkou a pórovitým vnitřkem
hmoty. Technicky je označován jako lehké umělé pórovité kamenivo z expandovaného jílu. Vyznačuje se granulovanou formou s téměř kulovitými zrny s vnitřní stejnoměrnou pórovitou strukturou a uzavřeným slinutým povrchem. Základní vlastnosti jsou uvedeny v tabulce č. 1.
Další vstupní suroviny použité pro výrobu LWSCC Při návrhu a výrobě LWSCC byl vždy používán portlandský cement třídy 42,5 (CEM I 42,5). Jako příměsi pro zajištění dostatečného množství jemných podílů a pro dosáhnutí požadovaných reologických vlastností čerstvého betonu byly používány elektrárenské popílky (hnědouhelné i černouhelné), jemně mletá struska, mikromletý vápenec, reaktivní metakaolin, suspenzní a prášková mikrosilika. Všechny tyto příměsi se pro technologii LWSCC osvědčily. Pouze jemně mletá struska, která není příliš smáčivá, způsobovala ve velké míře bleeding a z tohoto důvodu nebyla dále používána. Příznivý vliv na reologické vlastnosti čerstvého betonu měl zejména černouhelný elektrárenský popílek a mikromletý vápenec, které byly dávkovány až do množství 40 % hmotnosti cementu. Co se týká elektrárenských popílků, bylo v rámci řešení zjištěno,
že u receptur s černouhelným popílkem dochází oproti recepturám s hnědouhelným popílkem ke zvýšení hodnot pevností i objemových hmotností až o 17 %. Přesto vyšších pevností dosahovaly receptury s přídavkem mikromletého vápence, a to až o 23 %. Pro zvyšování pevnostních charakteristik se velmi osvědčila prášková mikrosilika a reaktivní metakaolin. Receptury s práškovou mikrosilikou dosahovaly nejvyšších pevností, ale výraznějšího efektu bylo dosahováno až po 50 dnech zrání betonu. Přídavek reaktivního metakaolinu se zdá velmi efektivní, neboť nejenom zvyšoval pevnosti, ale také odolnost proti chemickým rozmrazovacím látkám. Pokud zohledníme cenu za 1 m3 betonu v závislosti na jeho pevnosti, nemusí být použití těchto dražších ultrajemných příměsí ztrátové. To potvrzují receptury s přídavkem reaktivního metakaolinu, u kterého vychází poměr cena/pevnost nejlépe. Přísady byly používány superplastifikační na bázi polykarboxylátů v dávkování stanoveném výrobci a stabilizátor určený pro stabilizaci lehkých čerpatelných betonů. Velmi výhodné je použití kombinace lehkého a přírodního těženého kameniva, protože přídavkem přírodního kameniva se pevnosti LWSCC zvyšují. Musejí se zde ovšem dodržet jisté zásady. Vzhledem k tomu, že kamenivo Liapor se používá jen do velikosti zrna 8 mm, je vhodné používat přírodní písek frakce 0–4 mm. Přídavek přírodního kameniva větší frakce způsobuje rozměšování betonu. Velká těžší zrna přírodního kameniva sedimentují a zrna lehkého kameniva se vyplavují na povrch čerstvého betonu.
Postupy a výsledky řešení V rámci projektu bylo při experimentálních pracích navrženo více
LAFARGE 03/2007
9
než 40 receptur o různých pevnostech a objemových hmotnostech. Nejdříve byly navrženy receptury LWSCC s použitím výhradně lehkého kameniva Liapor a poté byla použita kombinace lehkého a přírodního kameniva. Všechny receptury byly navrženy s maximálním zrnem kameniva 8 mm. Lze tedy použít frakce 0–1 mm, 0–2 mm, 0–4 mm, 1–4 mm a 4–8 mm s různými objemovými hmotnostmi. Pro výrobu LWSCC se může použít vodou předvlhčené i suché lehké kamenivo Liapor. Při použití suchého lehkého kameniva se záměsová voda sestává z vody přídavné a vody účinné. Pro požadovanou zpracovatelnost je potřebný určitý obsah účinné vody, tato voda se podílí na tvorbě cementového tmele a započítává se tedy do vodního součinitele. Přídavná voda je voda potřebná pro nasáknutí lehkého kameniva během míchání a neúčastní se na tvorbě cementového tmele, nezapočítává se tedy do vodního součinitele. Její množství závisí na nasákavosti lehkého pórovitého kameniva, která je zásadně ovlivněna počáteční vlhkostí kameniva, jeho druhem a velikostí frakce. Po rozsáhlém porovnávání jednotlivých receptur při použití suchého a vodou předvlhčeného kameniva jsme došli k jednoznačnému závěru, že je výhodnější používat předem předvlhčené lehké kamenivo, a to ze dvou důvodů. Je obtížné správně stanovit skutečné množství přídavné vody, protože jednotlivé frakce lehkého kameniva mají různou nasákavost a v podmínkách praxe také různou počáteční vlhkost, která nasákavost významně ovlivňuje. Použítím předvlhčeného lehkého kameniva se také eliminují problémy s konzistencí a zpracovatelností. Dokonce se prokázalo, že použitím přídavné vody se mohou zhoršovat fyzikálně mechanické vlastnosti, zejména pevnost a trvanlivost LWSCC. Receptury vyrobené se suchým kamenivem měly oproti recepturám s použitím předem předvlhčeného kameniva nižší pevnosti až o 5 N.mm-2 a také se snižoval koeficient mrazuvzdornosti až o 7 %. Tyto receptury také vykazovaly vyšší odpady po zkoušce odolnosti proti vodě a chemickým rozmrazovacím látkám. Při laboratorním míchání LWSCC se jako způsob předvlhče-
technologie :::... ní kameniva Liapor osvědčilo namočení suchého kameniva na 24 hodin do vody. V praxi je předvlhčení kameniva obtížněji zajistitelné. Nejjednodušší řešení je kropení kameniva na skládce po dobu minimálně 2 dnů, kdy se dosáhne průměrného nasáknutí nad 20 %. Při ověřování vhodnosti objemového či hmotnostního dávkování bylo zjištěno, že při hmotnostním dávkování lehkého kameniva nejsou jednotlivé receptury reprodukovatelné při požadavku, aby se dosáhlo požadovaných již jednou ověřených vlastností včetně zpracovatelnosti konkrétní receptury. Příčina je v tom, že objemová hmotnost vyráběných lehkých kameniv obvykle kolísá v rozmezí až ± 15%. Pokud nelze během výroby průběžně stanovovat skutečnou objemovou hmotnost lehkého kameniva, je třeba místo hmotnostního dávkování uplatnit dávkování objemové. V případě, že z nějakého důvodu nelze dávkovat objemově, ale jen hmotnostně, je třeba věnovat vyšší pozornost průběžnému stanovení skutečné objemové hmotnosti jednotlivých frakcí kameniva v průběhu výroby betonu. Při ověřování vhodnosti zkušebních metod čerstvých klasických samozhutnitelných betonů na LWSCC byly vybrány nejčastěji používané metody, a to Slump flow, T500 Slump flow, Orimet, J-Ring a L-Box.
TABULKA Č. 3
Návrh úprav některých kritérií metod stanovení reologických vlastností LWSCC Vlastnosti
Doporučené hodnoty
Navržené hodnoty
T500 Slump flow Orimet
2–5 s 1–5 s
2–10 s 1–10 s
TABULKA Č. 4
Třída pevnosti objemové hmotnosti LWSCC s použitím výhradně lehkého kameniva Liapor (klasifikace dle EN 206-1) Třída objemové hmotnosti Třída pevnosti
D 1,2 až 1,4 LC 12/13
D 1,4 až 1,6 LC 16/18
D 1,6 až 1,8 LC 25/28
TABULKA Č. 5
Třída pevnosti objemové hmotnosti LWSCC s použitím kombinace lehkého kameniva Liapor a přírodního kameniva (klasifikace dle EN 206-1) Třída objemové hmotnosti Třída pevnosti
D 1,2 až 1,4 LC 16/18 až LC 20/22
vhodné pro stanovení konzistence LWSCC. Pouze je vhodné, resp. nutné upravit kritéria zkoušek, a to v těch případech, kde se jedná o časové intervaly výtoků. Protože LWSCC mají nízkou objemovou hmotnost, nemají dostatečně velkou vnitřní pohybovou energii a ve srovnání s normálními betony jsou mírně pomalejší. Je třeba podotknout, že toto pomalejší chování nemá vliv na výsledné vlastnosti čerstvého LWSCC a namíchané betony splňují základní požadavek na homogenitu
D 1,4 až 1,6 LC 20/22 až LC 30/33
D 1,6 až 2,0 LC 30/33 až LC 45/50
V průběhu experimentálních prací byly navrženy LWSCC o pevnostech od 13 do 50 MPa a objemových hmotnostech od 1100 do 1800 kg/m3 (viz tabulku č. 4 a 5). LWSCC s lehkým kamenivem Liapor vykazuje dobrou mrazuvzdornost (po 100 cyklech se koeficient mrazuvzdornosti pohybuje v rozmezí od 90 do 98 %). U vyšších pevností, tedy s využitím ultrajemných příměsí, tento beton také odolává vodě a chemickým rozmrazovacím látkám. Při použití lehkého kameniva Liapor se dosahuje výbor-
TABULKA Č. 2
Statistické hodnoty reologických vlastností LWSCC Metoda Slump flow T 500 Slump flow J-Ring Orimet L-Box
Doporučené hodnoty min. max. mm s mm s h2/h1
650 2 0 1 0,8
Doporučená rozpětí hodnot těchto zkušebních metod byla získána ze směrnice [2]. V tabulce č. 2 jsou uvedeny naměřené hodnoty, jedná se o statistické hodnoty souboru více než 40 receptur LWSCC. Všechny receptury byly zkoušeny v časech ihned po namíchání, po 60 a 90 minutách, a to z důvodu zajištění dlouhodobé zpracovatelnosti, která je u transportbetonů důležitá. Z dosažených výsledků lze usoudit, že tyto metody jsou v principu
650 2 0 1 0,8
po namíchání
Konzistence po 60 min.
po 90 min.
750 4,7 0 7 1
710 6,4 6 9,2 0,95
675 7,6 11 10,5 0,93
a rovnoměrné zhutnění v celém průřezu. Tento jev lze například dobře pochopit na chování čerstvého LWSCC při zkoušce Slump flow a T 500 Slump flow. Beton sice potřeboval „více času“, ale vykazoval dostatečné konečné rozlití. Výsledkem tohoto měření je návrh úprav některých kritérií použitých metod, jedná se tedy o zvýšení časových intervalů výtoků čerstvého betonu. Návrh úprav je uveden v tabulce č. 3.
10
LAFARGE 03/2007
ných tepelných vlastností (součinitel tepelné vodivosti = 0,29 W/m.K). Tyto vlastnosti se ale zhoršují zvyšováním přídavku přírodního kameniva ( = 0,33 až 0,69 W/m.K). Lehké betony obecně vykazují velmi nízký statický modul pružnosti. LWSCC s použitím výhradně lehkého kameniva Liapor dosahuje hodnot pouze kolem 17 GPa. U LWSCC, kde jsme použili přírodní kamenivo a ultrajemné příměsi, bylo dosaženo maximální hodnoty 24 GPa.
...::: technologie
Na stavbu českobudějovické lávky pro pěší, překračující Vltavu u Všesportovní haly, byl použit lehký keramický beton, který se vyznačuje takřka poloviční objemovou hmotností ve srovnání s normálním betonem při stejných pevnostech. Prefabrikované dílce byly vyrobeny v Liasu Vintířov z cementu třídy CEM I 42,5R společnosti Lafarge Cement. V receptuře bylo dále použito drobného těženého kameniva, elektrárenského popílku, superplastifikátoru na bázi polykarboxylátu a provzdušňovacích přísad.
Příklad aplikace transportního LWSCC Transportní LWSCC byl použit mimo jiné pro betonáž stropů při provádění rekonstrukce budovy původně postavené v 15. století v Brně, kde se prováděla její přestavba na restauraci a hotel. Vzhledem ke stavu původních svislých nosných zděných konstrukcí (pilířů, kleneb i zdiva) vyvstala nutnost tyto konstrukce minimálně více přitěžovat. Z tohoto důvodu byla použita vylehčená konstrukce stropů. Vzhledem k omezení vibrací při jeho ukládání byl použit LWSCC se zpracovatelností 650 mm rozlití obráceného Abramsova kužele. Beton byl do konstrukce ukládán čerpáním. Doprava betonu z betonárky trvala cca 45 minut. Ukázka betonáže přímo na místě je na fotografii. Pevnost v tlaku betonu byla 25 MPa, objemová hmotnost v ztvrdlém stavu po 28 dnech byla 1640 kg/m3.
Tento příspěvek byl zpracován za podpory projektu GA ČR 103/07/076 „Vývoj lehkých betonů pro široké konstrukční využití“ a za přispění Výzkumného centra CIDEAS „Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí“ (1M6840770001), financováno MŠMT ČR. Ing. Michala Hubertová, Ph.D., Lias Vintířov, LSM, k.s., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební THD,
[email protected]
Zkouška konzistence LWSCC po namíchání a ukládání čerpáním do stropní konstrukce
Doc. Ing. Rudolf Hela, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební THD,
[email protected]
Literatura [1]
Možnosti použití Použití pórovitého kameniva v betonech, ve kterých je požadována vysoká pevnost, se může zdát překvapivé, uvědomíme-li si důležitost pevnosti kameniva pro pevnost vysokohodnotného betonu. Lehké kamenivo je porézní a nepříliš pevné. Nicméně snížení objemové hmotnosti betonu o pevnostech kolem 50 MPa pod hodnotu 1800 kg/m 3 může znamenat značné finanční úspory vzhledem ke snížení celkové hmotnosti konstrukce. Díky
[2]
jeho příznivým fyzikálním vlastnostem, jeho nízké objemové hmotnosti a relativně vysoké pevnosti v kombinaci s dobrou zpracovatelností, nízkou emisí hluku a snížením pracnosti během betonování může LWSCC najít širokou škálu aplikací v praxi, zvláště v produkci prefabrikovaných dílců a v oblasti rekonstrukcí starých budov, které není vhodné dále přitěžovat.
LAFARGE 03/2007
11
[3] [4]
[5]
Aitcin, P.-C., High-performance concrete, Prague Czech Republic 2005, ISBN: 80-86769-39-9. EFNARC: Self-compacting concrete. Surrey United Kindom 2002. ISBN 0-9539733-4-4.www.efnarc.org. Url: http://www.liapor.cz. ERMCO, The European Guidelines for Self-Compacting Concrete – Specification, Production and Use. May 2005. www. efnarc.org. Hubertová, M., Hela, R. Lehké vysokohodnotné betony. Časopis Beton TKS č. 5/2005. Beton TKS, s.r.o., str. 34–37. ISSN: 1213-3116.
referenËnÌ stavby :::...
Rodinn˝ d˘m KBB 1 v Postoloprtech Projektant: Ing. arch. Jan Štípek Architektonické řešení: Jednopodlažní rodinný dům, nepodsklepený, sklonem a tvarem střechy je určen převážně pro stavbu v malých sídlech pro doplnění stávajících urbanistických struktur. Investor: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Developer: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Zhotovitel: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Subdodavatelé: FRONDL Jiří, KLEMO Dodavatel betonů: betonové tvarovky KB-BLOK systém, s.r.o. monolit konstrukce TBG LOUNY TRANSPORTBETON, s.r.o. Zahájení stavby: 1999 Dokončení stavby: prosinec 2001 Prodejní cena: 1 900 000 Kč Rozměry stavby: 11,2 m × 10,2 m Zastavěná plocha: 128,72 m2 Použité materiály: Obvodový plášť: sendvič KB – betonové tvarovky hladké a škrábané, tepelná izolace ORSIL, příčky – sádrokarton, střešní krytina – betonová KB-BLOK. Charakteristika stavby: Rodinný jednobytový dům je ve tvaru L, kategorie 3+1, osazen v rovinném terénu, dům je navržen s jedním nadzemním podlažím a nevyužitelným podkrovím. Stavebně technické řešení: Dům je navržen jako stěnový systém s nosnými a obvodovými konstrukcemi z betonových prvků KB-BLOK, na obvodové zdi je použit sendvič typu SENDVIČ KB, příčky jsou sádrokartonové, základové konstrukce jsou z betonu C12/15, krov je dřevěný z vazníků, sklon 25°, střešní krytina je betonová KB-BLOK systém.
Rodinn˝ d˘m KBB 2 v Postoloprtech Projektant: Ing. arch. Jan Štípek Architektonické řešení: Dvoupodlažní rodinný dům, nepodsklepený, sklonem a tvarem střechy je určen převážně pro stavbu v malých sídlech pro doplnění stávajících urbanistických struktur. Investor: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Developer: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Zhotovitel: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Subdodavatelé: FRONDL Jiří, KLEMO Dodavatel betonů: betonové tvarovky KB-BLOK systém, s.r.o. monolit konstrukce TBG LOUNY TRANSPORTBETON, s.r.o. Zahájení stavby: 1999 Dokončení stavby: prosinec 2001 Prodejní cena: 3 330 000 Kč Rozměry stavby: 11,6 m × 10,2 m, výška v hřebeni cca 9 m Zastavěná plocha: 128,32 m2 Použité materiály: Obvodové zdivo: sendvič KB – betonové tvarovky hladké a štípané, tepelná izolace ORSIL, příčky: sádrokarton + betonové příčkovky, stropy – železobetonový monolit, střešní krytina – betonová KB-BLOK. Charakteristika stavby: Rodinný jednobytový dům je ve tvaru L, kategorie 6+1, dvoupodlažní, osazen v rovinném terénu, není podsklepen. Stavebně technické řešení: Dům je navržen jako stěnový systém s nosnými a obvodovými konstrukcemi z betonových prvků KB-BLOK, na obvodové zdi je použit sendvič typu SENDVIČ KB, příčky jsou sádrokartonové, základové konstrukce jsou z betonu C12/15, krov je dřevěný, sklon 45°, střešní krytina je betonová KB-BLOK systém.
12
LAFARGE 03/2007
...::: referenËnÌ stavby
Rodinn˝ d˘m KBB 3 v Postoloprtech Projektant: Ing. arch. Jan Štípek Architektonické řešení: Dvoupodlažní rodinný dům, nepodsklepený, architektonickým výrazem je určen pro stavbu v malých obcích a okrajových částech velkých sídel, je použitelný pro doplnění stávajících urbanistických struktur i pro stavbu na nových plochách. Investor: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Developer: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Zhotovitel: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Subdodavatelé: FRONDL Jiří, KLEMO Dodavatel betonů: betonové tvarovky KB-BLOK systém, s.r.o. monolit konstrukce TBG LOUNY TRANSPORTBETON, s.r.o. Zahájení stavby: 1999 Dokončení stavby: prosinec 2001 Prodejní cena: 2 250 000 Kč Rozměry stavby: 10 m × 7,4 m Zastavěná plocha: 74 m2 Použité materiály: Obvodové zdivo: sendvič KB – betonové tvarovky hladké a štípané, tepelná izolace ORSIL, sendvič EKO – betonové tvarovky hladké, fasádní zateplovací systém Knauf, příčky: sádrokarton + betonové příčkovky, stropy – železobeton. monolit, střešní krytina – betonová KB-BLOK. Charakteristika stavby: dvoupodlažní rodinný dům je obdélníkového půdorysu, kategorie 3+1. Stavebně technické řešení: Dům je navržen jako stěnový systém s nosnými a obvodovými konstrukcemi z betonových prvků KB-BLOK. V prvním podlaží je obvodový plášť tvořen sendvičem typu SENDVIČ KB, v druhém SENDVIČ EKO. Příčky jsou sádrokartonové. Základové konstrukce jsou z betonu C12/15. Krov je dřevěný, sklon 45°. Střešní krytina je betonová KB-BLOK systém.
Rodinn˝ d˘m KBB 6 v Postoloprtech Projektant: Ing. arch. Jan Štípek Architektonické řešení: Dvoupodlažní rodinný dům, nepodsklepený. Architektonickým výrazem je určen pro stavbu v malých obcích a okrajových částech větších i velkých sídel. Je použitelný pro doplnění stávajících urbanistických struktur i pro stavbu na nových plochách. Investor: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Developer: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Zhotovitel: KB-BLOK Postoloprty, s.r.o. Subdodavatelé: FRONDL Jiří, KLEMO Dodavatel betonů: betonové tvarovky KB-BLOK systém, s.r.o. monolit konstrukce TBG LOUNY TRANSPORTBETON, s.r.o. Zahájení stavby: 1999 Dokončení stavby: prosinec 2001 Prodejní cena: 3 200 000 Kč Rozměry stavby: 11,4 m × 9,4 m, výška budovy cca 8,8 m Zastavěná plocha: 105,28 m2 Použité materiály: Obvodové zdivo: sendvič KB – betonové tvarovky hladké a štípané, tepelná izolace ORSIL, sendvič EKO – betonové tvarovky hladké, fasádní zateplovací systém Knauf, příčky – sádrokarton + betonové příčkovky, stropy – železobeton. monolit, střešní krytina – betonová KB-BLOK. Charakteristika stavby: Dvoupodlažní rodinný dům. Střecha je tvořena křížením dvou sedlových střech. Dům kategorie 5+1 umožňuje luxusní bydlení 4–5 a standardní bydlení až 8 osobám. Stavebně technické řešení: Dům je navržen jako stěnový systém s nosnými a obvodovými konstrukcemi z betonových prvků KB-BLOK. V prvním podlaží je obvodový plášť tvořen sendvičem typu SENDVIČ KB, v druhém SENDVIČ EKO. Příčky jsou sádrokartonové. Základové konstrukce jsou z betonu C12/15. Krov je dřevěný, sklon 45°. Střešní krytina je betonová KB-BLOK systém.
LAFARGE 03/2007
13
zajÌmav· stavba :::...
Burj Dubai Tower, nov· nejvyööÌ budova svÏta Od 21. července 2007 má svět nový symbol vymezující hranice technických možností lidstva. Toho dne dosáhl mrakodrap Burj Dubai Tower (BDT) budovaný společností Emaar ve Spojených arabských emirátech výšky 512,1 m a stal se tak, dlouho před svým dokončením, nejvyšší budovou světa.
Nové světové rekordy Burj Dubai je nyní vyšší než mrakodrap Taipei 101 na Tchaj-wanu, který držel se svými 508 m výškový rekord od roku 2004. Ke konci srpna 2007 do-sáhl BDT vybetonováním 147. podlaží výšky 540,9 m. Po svém plánovaném dokončení v roce 2008 bude BDT nejvyšší volně stojící lidmi vytvořenou konstrukcí, a to ve všech sledovaných kategoriích (nejvyšší bod konstrukce, nejvyšší obývané podlaží, nejvyšší bod střechy, antény, stožáru atd.)
⁄daje o stavbÏ Zahájení výstavby: 21. září 2004 Očekávané dokončení stavby: 30. prosince 2008 Plánované zprovoznění budovy: září 2009 Výška (všechny hodnoty jsou pouze „oficiálně“ očekávané, nejsou jisté): Nejvyšší bod stavby (vrcholek antény): 818 m Nejvyšší bod střechy budovy: 643,3 m Nejvyšší přístupné podlaží: 624,1 m Počet podlaží: 170 („oficiálně“ očekáváno, nejisté) Celková podlahová plocha: cca 344 000 m2 Předpokládaná celková spotřeba hlavních materiálů: Beton: cca 330 000 m3 Betonářská výztuž: 62 200 t Společnosti zúčastněné na výstavbě: Architektonická kancelář: Skidmore, Owings and Merrill Generální dodavatel: Samsung Investor: Emaar
Dosud bylo na stavbě uloženo přes 313 700 m3 betonu a 52 200 t výztuže. BDT znamená rovněž nový rekord ve výšce, do níž se čerpá beton (zatím 460 m), u Taipei 101 to činilo 448 m. BDT bude obsahovat po dokončení 330 000 m3 betonu a mj. i 142 000 m2 skleněných výplní. Jeho výstavba si vyžádá cca 22 milionů pracovních hodin. Mrakodrap bude vybaven 56 výtahy různých typů, které se budou pohybovat rychlostmi od 1,7 do 10 m/s. Vyhlídkové dvoupatrové výtahy přepraví současně až 42 osob. Mrakodrap Burj Dubai Tower bude po svém dokončení nejvyšší umělou stavbou na světě. Konečná výška budovy je „dobře střeženým tajemstvím“, je ovšem jasné, že tento víceúčelový mrakodrap s rezervou překoná i zatím rekordní výšku volně stojící lidmi vytvořené konstrukce, kterou s 628,8 m drží od roku 1991 KTHI TV vysílač v Severní Dakotě v USA. V současnosti mluví vše pro konečnou výšku 818 m, do plánovaného konce stavby ovšem zbývá ještě nejméně 16 měsíců. Momentálně se zdá, že betonová část bude mít 156 podlaží a dosáhne výšky 586 m. Více než 280 000 m2 užitné plochy, které v sobě železobetonová věž skrývá, bude využito pro nákupní centrum (v nejnižších podlažích), luxusní Giorgio Armani Hotel (do 39. patra), rezidenční byty (do 108. patra) a kancelářské prostory (do 156. patra). Kromě vlastní věže je ve výstavbě i dalších 185 000 m2 podnože mrakodrapu („Podium“) navazující na park s jezerem a rozsáhlou výstavbu tzv. Burj Dubai Downtown. Vrcholovou část mrakodrapu tvoří
14
LAFARGE 03/2007
ocelová špice předpokládané výšky 232 m, jejíž konstrukce je tvořena příčnými, tj. vodorovnými tuhými rámy s diagonálním zavětrováním. Byla navržena na obdobná zatížení jako betonová část, navíc ale i na únavu. Vnější povrch ocelové části věže bude žárově pokoven hliníkem. Nejnižší čtyři podlaží ocelové části mrakodrapu jsou vyhrazena telekomunikacím, tlumičům a bezpečnostní vodní nádrži.
Koncepce konstrukčního řešení Architekti a projektanti známé kanceláře SOM se sídlem v Chicagu (mj. Sears Tower a Jim Mao Tower v Šanghaji) účelově zvolili nosnou konstrukci mrakodrapu o půdorysu tvaru „Y“, aby co nejvíc eliminovali účinky větru na budovu. Zároveň se snažili navrhnout její tvar co nejjednodušší a co nejsnáze realizovatelný. Základním nosným prvkem věže je tuhé šestiboké železobetonové jádro o průměru cca 45 m probíhající na celou výšku budovy. Jádro je dále podporováno tuhými křídly budovy, jejichž osové a příčné nosné stěny vytvářejí provázaný systém stojin a přírub. Projektanti podřídili geometrii stavby přísnému řádu. Křídla po směru hodinových ručiček postupně odskakují k jádru, a věž se tak s výškou spirálovitě zeštíhluje. Beton nosných stěn je třídy C80 (číslice vyjadřuje krychlovou pevnost betonu v tlaku), používá se portlandský cement a létající popílek.
Založení stavby Budova BDT je obdobně jako všechny výškové budovy v Dubaji založena
...::: zajÌmav· stavba
Systém tuhých stěn jádra a tří křídel BDT
Základová deska BDT s osazeným bedněním jádra budovy
Upravené pumpy na beton Putzmeister
43 m a návrhovou únosnost min. 3000 t (při zkouškách byly zatěžovány až na 6000 t). Jsou ze samozhutnitelného betonu třídy C60 a byly betonovány pod speciální polymerovou suspenzí.
Realizace železobetonové nosné konstrukce
Vizualizace hotové budovy
na masivní základové desce svazující mohutný pilotový rošt. Základová deska je tlustá 3,7 m a bylo do ní uloženo 12 500 m2 samozhutnitelného betonu třídy C50. Betonáž desky byla rozdělena do čtyř fází, tři křídla
a střední jádro, i tak ale trvala betonáž každé ze sekcí více než 24 hodin. Základová deska spočívá na 194 vrtaných železobetonových pilotách. Jsou uvažovány jako plovoucí, mají průměr 1,5 m, průměrnou délku
LAFARGE 03/2007
15
Výstavba betonové nosné konstrukce byla zahájena 15. dubna 2005 a je naplánována na 29 měsíců. Je při ní používána vysoce výkonná stavební technika i nejpokročilejší technologie. Na realizaci budovy se podílejí zkušené týmy převážně jihoasijských a arabských stavebních společností. Stěny jsou betonovány do velkoplošného nosníkového bednění Top 50 osazeného na systém samošplhacích automatů SKE 100, vše od rakouské firmy Doka. Celkem bylo na stavbě současně nasazeno v různých sestavách až 226 těchto automatů. Ty
ekologie :::...
jsou v principu rozděleny do 6 zón (3 sekce jádra a 3 křídla) a bude s nimi v souhrnu provedeno cca 180 výškových kroků. Hrubá stavba jádra postupuje rychlostí 2 podlaží týdně, betonáž podlaží nosné konstrukce BDT je v principu rozčleněna do tří fází: 1. Nejprve jsou vybetonovány stěny a stropní desky jádra. 2. S odstupem 3 až 5 (max. 6) podlaží jsou betonovány stěny a stropní desky křídel. 3. Jako poslední jsou dobetonovány sloupy v čelech křídel a stropní desky, kterými jsou svázány s nosným systémem křídel Na konstrukci jádra jsou umístěny čtyři samošplhací věžové jeřáby Favco, které se posouvají vzhůru vždy po čtyřech dokončených podlažích. Nosnost a navíjecí zařízení těchto jeřábů musely být speciálně upraveny, aby byly jeřáby schopny unést kromě 25 t užitného břemene i enormní tíhu vlastního nosného lana danou jeho mimořádnou délkou (600 m!), a to navíc požadovanou vysokou rychlostí zdvihu (220 m/min). Beton je čerpán na plnou výšku betonové konstrukce speciálně upravenými pumpami Putzmeister. Použitý tlak 350 barů umožňuje čerpat čerstvý beton do výše 600 m v jediném výškovém záběru. Betonáž probíhá kvůli teplotám zásadně v noci, v letních měsících je pro výrobu směsi používána ledová voda na hraně zmrznutí.
Výroba alternativního paliva pro cementárnu
Cement·rny pom·hajÌ ¯eöit starÈ ekologickÈ z·tÏûe Staré ekologické zátěže ohrožují mimo zdraví člověka všechny složky životního prostředí, zejména však podzemní a povrchovou vodu a půdu. Nejvíce znečištěných míst je v okolí velkých měst, jako je Praha, Ostrava, Ústí nad Labem nebo Olomouc. Naopak nejlépe je na tom celá Vysočina nebo příhraniční oblasti na jihu Čech a Moravy.
Jaký bude termín dokončení BDT? Na stavbě nyní pracuje přes 5000 dělníků a techniků současně. Hrubá stavba jeho betonové části je zatím v předstihu, konstrukce je ovšem teprve v polovině svojí výšky. Podstatné je, že práce na opláštění budovy byly zahájeny až v červnu 2007, v počáteční fázi je i stavební dokončení interiéru budovy a její mimořádně náročné vnitřní vybavení. Výstavba betonové nosné konstrukce BDT má být dokončena v listopadu 2007, ocelový vrcholek věže v březnu 2008, celá BDT včetně všeho vnitřního vybavení pak do prosince 2008. Již nyní ovšem probleskují v médiích a na internetu zprávy, že se dokončení budovy posune na červen 2009. Ing. Vlastimil Šrůma, CSc., MBA, Česká betonářská společnost ČSSI,
[email protected]
Neřízené skládky – riziko pro zdraví i přírodu Při zpracování ropy v rafineriích v minulém století, při spalování fosilních paliv v kotelnách a při některých chemických výrobních procesech vznikaly odpady, se kterými si v té době průmysl nedokázal poradit. Proto se tyto průmyslové odpady ukládaly do řízených či neřízených skládek, tzv. lagun, poblíž výrobních závodů. Takto uložené odpady představují velkou ekologickou zátěž pro okolní přírodu a její ekosystémy i velké riziko pro zdraví obyvatelstva.
16
LAFARGE 03/2007
Odpady, které vyprodukovaly rafinerie, vznikaly hlavně při rafinaci parafínu, teplárny produkovaly odpady na bázi dehtu a chemické podniky jednodruhové typy odpadů, hlavně destilační zbytky. Množství těchto odpadů, které v minulosti vznikly, se vyskytují v objemech od 10 do 300 tisíc tun odpadu na jednu lagunu u měst Ostrava, Pardubice, Kolín a Litvínov.
Odstraňování ekologických zátěží Velkou roli při procesech vedoucích k odstranění starých ekologických
...::: ekologie
Stará ekologická zátěž, laguna
zátěží u zmíněných odpadů hraje cementárenský průmysl. Technologie výroby cementu totiž umožňuje tyto staré ekologické zátěže využít jako palivo, a tak cementárny nejen pomáhají zbavit přírodu toho, co sama nedokáže, ale současně šetří paliva primární. Během posledních let jsou stále vyvíjeny novější a efektivnější technologie pro spalování odpadů, a to jak zpracovateli odpadu, tzn. firmami, které těží a připravují palivo pro cementárny, tak odběrateli v cementárenském průmyslu. Celý proces, tj. od výběru firmy zabezpečující likvidaci staré ekologické zátěže po proces konečného zpracování, je důsledně kontrolován státem. Odborným garantem celého procesu je Ministerstvo životního prostředí ČR, které provozuje veřejně přístupnou databázi pro evidenci starých ekologických zátěží Systém evidence kontaminovaných míst (SEKEM) bez ohledu na to, z jakých finančních zdrojů jsou tyto zátěže odstraňovány a evidovány. Databáze je k dispozici na adrese http://sez.cenia.cz/mapmaker/sez/.
Spalování kalů předcházejí testy Spalování kalů je technologicky náročný proces, který kaly bezezbytkově zlikviduje a jemuž v cementárnách musejí pochopitelně předcházet ověřovací testy. Například výsledky spalovacích testů, prováděných na ostravských ropných lagunách, které patří mezi největší ekologické zátěže v republice, dopadly
podle neoficiálních výsledků dobře. Pokud se nebudou oficiální výsledky výrazněji lišit, mohly by se již na podzim začít kaly z lagun odvážet do vybraných podniků – Dětmarovické elektrárny, Energetiky Třinec a cementáren v Mokré, Hranicích, Prachovicích a Čížkovicích. Další spalovací zkoušky, jejichž výsledky byly zveřejněny v září, proběhly o prázdninách přímo v cementárnách. Využíváním starých ekologických zátěží coby paliva bylo dosud ušetřeno celkem 300 tisíc tun uhlí ve všech českých cementárnách v posledních šesti letech. Dá se očekávat, že v následujících dvou až pěti letech dojde k podobné úspoře.
Likvidace ekologických zátěží vyžaduje nemalé finanční zdroje Prostředky na odstraňování starých ekologických zátěží plynou z různých zdrojů: Fondu národního majetku, resp. od roku 2006 Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí pro odstraňování zátěží po sovětské armádě, z resortních zdrojů: Ministerstva průmyslu a obchodu (CzechInvest, Diamo, PKÚ, s.p.), Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy (České dráhy, a.s.), Ministerstva pro místní rozvoj, ze zdrojů krajských úřadů dle § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, na zabezpečení protihavarijních (nikoli sanačních) opatření, ze soukromých zdrojů a strukturálních fondů EU. Na některé případy však v rámci dosavadních programů zcela chybějí zdroje: na sanace
LAFARGE 03/2007
17
dlouhodobých havárií na podzemních vodách, které vyhovují § 42 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, na lokality, které nepředstavují dlouhodobé havárie na podzemních vodách, ale přesto jsou jinak rizikové – skládky pesticidů, náhodně objevené zátěže bez majitele apod. – těchto lokalit byla při tvorbě seznamu priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží („Regionální seznamy priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží – MŽP, říjen 2002“) zjištěna většina. V současné době jsou již některé prioritní lokality ze seznamu z roku 2002 vyřešeny, ale stále se objevují další zátěže. Soupis bude do konce roku 2007 ve spolupráci s krajskými úřady aktualizován. Příprava systémového řešení problematiky starých ekologických zátěží byla zahájena v lednu 2006.
Ekologické smlouvy Mezi FNM a nabyvateli privatizovaných podniků byly uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před rokem 1989 – tzv. ekologické smlouvy. Ty zahrnují náklady na průzkum, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad. Podle názoru ministra průmyslu a obchodu Martina Římana existuje určitá naděje, že díky zvolení širšího okruhu zařízení pro spalování a spoluspalování (tedy nejen v cementárenském průmyslu) zmizí ropné kaly z lagun do roku 2010.
stavebnictvÌ a EU :::...
Do »R by mÏlo p¯itÈct vÌce neû 26 miliard eur V následujících sedmi letech by rozvoj České republiky mohly podpořit unijní dotace v celkové výši zhruba 26,69 miliardy eur (770 miliard korun). Na sklonku července schválila Evropská komise Národní strategický referenční rámec ČR, který obdržela již letos v březnu. Tento dokument definuje českou strategii a předkládá seznam operačních programů, které stát hodlá uskutečnit.
Každá členská země připravuje vlastní národní strategický referenční rámec v souladu se strategickými obecnými zásadami Společenství pro období 2007–2013 za současně probíhajícího dialogu s Komisí. Teprve přijetí Národního strategického referenčního rámce Evropskou komisí odstartuje proces schvalování a realizace jednotlivých operačních programů, kterých je pro Českou republiku připraveno celkem 24.
Operační programy byly dojednávány zároveň s referenčním rámcem, jejich schvalování Evropskou komisí odstartovalo na sklonku prázdnin. Finanční pomoc tak začne do ČR proudit v letošním roce, přičemž všechny prostředky plánované pro rok 2007 mohou být čerpány ještě další tři roky. Informace o strukturálních fondech jsou k dispozici na internetové stránce www.strukturalni-fondy.cz.
18
LAFARGE 03/2007
Na této adrese je zveřejněna také schválená verze Národního strategického referenčního rámce.
Jednotná žádost Zjednodušení administrativních procesů, které v předchozím programovacím období přinesly žadatelům řadů obtíží, přináší unifikovaná žádost. Jednotný elektronický formulář nabídlo Ministerstvo pro místní rozvoj od podzimu 2007 (www.mmr.cz). Nová internetová aplikace určená pro všechny uchazeče o příspěvky z evropských fondů – obce, kraje, podnikatele, vlastníky dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy či výzkumná centra – má za úkol usnadnit podání žádosti. Formulář má být pro všechny operační programy stejný s tím, že specifické informace pro konkrétní projekt budou zřetelně označeny. Pokud podnikatel nebo veřejná instituce odešle jednu žádost do kteréhokoli operačního programu, aplikace ho automaticky zařadí do registru. Při další žádosti do jakéhokoli programu již nebude třeba formulář znovu vyplňovat. Žadatel se také do dvou dnů dozví, zda je třeba, aby některé údaje upřesnil či doplnil. Administrátor ho rovněž upo-
...::: stavebnictvÌ a EU zorní, že poslal svůj projekt do špatného programu.
Bezmála šest miliard eur na dopravu Operační program Doprava (OPD) je největší operační program v České republice – připadá na něj 5,774 mld. eur, tj. zhruba 22 % ze všech prostředků pro ČR z fondů EU pro období 2007–2013. Ministerstvo dopravy vyhlásilo již 9. července 2007 první výzvy pro předkládání projektů pro čerpání prostředků. Majoritními příjemci jsou především státní investorské organizace Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic a Ředitelství vodních cest. Výzvy budou otevřeny bez přerušení do konce programového období. Současně s vyhlášením výzev Ministerstvo dopravy spustilo samostatnou webovou prezentaci OP Doprava na adrese www.opd.cz. Pro žadatele jsou k dispozice všechny důležité pokyny a dokumenty nezbytné pro úspěšnou přípravu projektové žádosti. Webové
stránky obsahují také obecné informace o OPD pro širokou i odbornou veřejnost. OP Doprava obsahuje 7 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny.
Sedm dopravních priorit Na prioritní osu 1 – modernizaci železniční sítě TEN-T (Transevropské dopravní sítě, Trans European Network-Transport) je z fondů EU vyčleněno 2,190 mld. eur. Finance (1,607 mld. eur) z osy 2 – výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T – lze čerpat především na výstavbu dalších úseků sítě TEN-T, modernizaci a zkapacitnění již provozovaných úseků kategorie D, R a ostatních silnic I. tříd sítě TEN-T. Osa 3 – modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T, na kterou připadlo 0,393 mld. eur, je zaměřena na modernizaci důležitých
železničních uzlů, rekonstrukci železničních tratí, vč. zajištění interoperability. Na osu 4 – modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T – poputuje z Bruselu 1,051 mld. eur, a to na modernizaci a odstraňování závad na silnicích I. třídy, budování obchvatů a zklidňování dopravy v obydlené zástavbě. Osa 5 (0,330 mld. eur) zahrnuje modernizaci a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze. Šestá osa, na niž bylo vyčleněno 0,119 mld. eur, podpoří multimodální nákladní přepravu a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy. Z prostředků osy 7 (0,081 mld. eur) je možné financovat aktivity spojené s řízením programu, např. zabezpečení kvalitní personální kapacity na všech úrovních implementační struktury. Kromě prostředků z OPD bude sektor dopravy přijímat prostředky z EU také prostřednictvím Regionálních operačních programů, jejichž cílem je financování rozvoje dopravní infrastruktury zejména v majetku krajů.
Česká republika připravila pro období 2007–2013 celkem 24 operačních programů Operační program
Řídící orgán
% z celkové částky Příspěvek EU (v eur)
Tematické operační programy Integrovaný OP OP Technická pomoc OP Podnikání a inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Životní prostředí OP Doprava
Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo dopravy
Regionální operační programy Regionální operační programy (ROP) – 7 – ROP Střední Čechy – ROP Jihozápad – ROP Severozápad – ROP Jihovýchod – ROP Severovýchod – ROP Moravskoslezsko – ROP Střední Morava OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita
Regiony soudržnosti NUTS 2
Region Praha NUTS 2 Region Praha NUTS 2
Přeshraniční a mezinárodní spolupráce Přeshraniční spolupráce – 5 OP OP Nadnárodní spolupráce a OP Meziregionální spolupráce
Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj
CELKEM
LAFARGE 03/2007
19
79,80 %
21 300 251 251
5,93 % 0,93 % 11,39 % 6,88 % 6,85 % 7,76 % 18,42 % 21,63 %
1 582 390 162 247 783 172 3 041 312 546 1 837 421 405 1 828 714 781 2 070 680 884 4 917 867 098 5 774 081 203
18,74 %
5 002 353 233
17,46 % 2,09 % 2,31 % 2,79 % 2,64 % 2,46 % 2,68 % 2,46 % 0,88 % 0,41 %
4 659 031 986 559 083 839 619 651 254 745 911 021 704 445 636 656 457 606 716 093 217 657 389 413 234 936 005 108 385 242
1,46 %
389 051 107
1,32 % 0,14 %
351 589 957 37 461 150
100 %
26 691 655 591
profil :::...
Propag·tor ûelezobetonov˝ch konstrukcÌ Jedním z nejvýznamnějších odborníků na českém území v oboru železobetonových konstrukcí a technologie betonu byl Stanislav Bechyně. Konstruktér a statik světového významu dbal na propojování teorie a praxe, ve své práci se opíral i o poznatky ze zahraničí, zejména z Francie. Řada mostních, pozemních i průmyslových staveb, které Bechyně navrhl během své více než padesátileté tvůrčí dráhy, slouží svému účelu dodnes.
Akademik Stanislav Bechyně
Začátky u firmy Skorkovský Stanislav Bechyně, rodák z Přibyslavi (*1887), zahájil studia na reálce v Novém Městě na Moravě, pokračoval na Vysoké škole stavebního inženýrství v Praze, kterou ukončil s vyznamenáním v roce 1910. Poté jej profesor Zdeněk Bažant doporučil firmě dr. K. Skorkovský. Jeden z Bechyněho raných projektů, originální konstrukce mostu přes Trnávku v Hořepníku u Pacova z roku 1913, využíval parabolické oblouky s táhly a zavěšenou mostovkou. Realizace se stala vzorem pro konstrukci menších železobetonových mostů na další dvě desetiletí. Roku 1915 obdržel Bechyně doktorát technických věd za obhajobu práce věnované konstrukčnímu řešení objektů oceláren v Hrádku u Rokycan. Při stavbě výrobních hal automobilky Praga v Praze-Libni Bechyně uplatnil již v roce 1916, poprvé na českém území, hřibové stropy se sloupy z ovinuté litiny. V roce 1918 navrhl silniční most přes Mrlinu v Křinci. Když v letech 1907 až 1919 stavěl Václav Havel palác Lucerna, na nosné konstrukci spolupracovala firma dr. K. Skorkovský, kde byl zaměstnán Bechyně. A právě on navrhl železobetonovou rámovou konstrukci, která se dočkala mezinárodního ocenění.
Archivní snímek mostu přes Šmejkalku u Senohrab (archiv ŘSD)
školu inženýrského stavitelství v Praze. Po šesti letech byl pověřen vybudováním samostatného oboru stavitelství mostů betonových a kamenných na Stavební fakultě Českého vysokého učení technického, kde působil do roku 1958. V letech 1926–27 a 1934–35 byl děkanem Vysoké školy inženýrského stavitelství. Během své učitelské dráhy na české technice pracoval stále ve firmě Skorkovský, se kterou realizoval řadu staveb. Patřily mezi ně ocelárny v Kladně, cementárna v Králově Dvoře, skladištní budovy v Bratislavě a v Kostelci nad Labem, letištní hangáry v Letňanech a Karlových Varech.
Působení na české technice V roce 1920 nastoupil Bechyně jako řádný profesor statiky a dynamiky a staveb ze železobetonu na Vysokou
Myšlenka přemostění Nuselského údolí Po první světové válce zahájil spolu-
20
LAFARGE 03/2007
práci s architektem Kozákem na přemostění Nuselského údolí. Jejich návrh z roku 1919 se stal podnětem k dalším soutěžím v letech 1926, 1934 a 1937, kterých se Bechyně také účastnil. Svůj poslední návrh tohoto přemostění vytvořili po druhé světové válce. Mostní konstrukci tvořily tři železobetonové klenby o rozpětí 115 m. Při realizaci o několik let později dostal přednost nový materiál – předpjatý beton, vyžadující odlišné konstrukční řešení.
Pozoruhodné realizace Z významných uskutečněných obloukových mostních staveb je třeba uvést most přes Chrudimku v Pardubicích z roku 1935 a obloukový most se spolupůsobící mostovkou na dálnici přes Šmejkalku u Senohrab, navržený a po-
...::: profil
Železobetonový skelet Pragovky v Praze – Libni, který v roce 2002 ustoupil stavbě Sazka Arény, tvořil ucelenou nosnou strukturu a cihelné zdivo plnilo pouze funkci výplně.
stavený během druhé světové války. Po roce 1945 spolupracoval Bechyně s profesorem Karfíkem na návrhu Závodů Mieru v Bratislavě, kde aplikoval skořepinové segmentové nosníky a navrhl řadu zlepšení pro samotné provádění stavby. Roku 1955 byl podle návrhu Stanislava Bechyněho dokončen obloukový most přes Váh v Komárně, inspirovaný Hennebiqueovým mostem Risorgimento přes Tiberu v Římě z roku 1910. Bechyně se podílel i na technických opatřeních při záchraně stavebních památek: na přesunu rotundy sv. Máří Magdalény u Čechova mostu, na úpravě mostovky na Karlově mostě, na rekonstrukci Anežského kláštera, na podchycení technického muzea při stavbě letenského tunelu v Praze či na přesunu gotického kostela v Mostě.
Laboratoires d'Essais et de Recherches sur les Matériaux et les Constructions) v Paříži. Jeho bohatá publikační činnost zahrnovala knihy, skripta a množství článků v odborných časopisech. Již v roce 1917 vydal Výpočty rámových konstrukcí objasňující řadu nových static-
kých problémů, které přineslo monolitické spojení horizontálních a vertikálních prvků. První dva díly Stavitelství betonového vyšly v roce 1934 a 1938. Ačkoli třetí díl byl zničen po uzavření vysokých škol v roce 1939, Stanislav Bechyně jej napsal znovu, doplnil o nejnovější poznatky z oboru a dosáhl vydání až v roce 1956. Stěžejním dílem je pětisvazková Technologie betonu, jejíž první část vyšla v roce 1954, a poslední v roce 1961. V oblasti mostních konstrukcí završil akademik Bechyně dvousvazkovým Technickým průvodcem: Betonové mosty trámové a Betonové mosty obloukové z roku 1954. Druhá část byla přepracována a rozšířena a její reedice z roku 1962 se nadlouho stala základním spisem v oboru. Pracovní úspěchy akademika Bechyněho byly oceněny udělením čestné plakety Za zásluhy o vědu a lidstvo. Jeho životní dráha se uzavřela 15. října 1973 v Praze.
Všestranný odborník Stanislav Bechyně byl nadán nevšedním talentem, měl hluboké vědecké znalosti a pozoruhodně rozsáhlé byly jeho praktické zkušenosti. Znalost několika světových jazyků – ruštiny, angličtiny, francouzštiny a němčiny – mu umožňovala sledovat světový vývoj oboru a udržovat kontakt se zahraničními kolegy. Od roku 1920 byl členem Masarykovy akademie práce, od roku 1946 mimořádným členem České akademie věd a umění a od roku 1953 členem Československé akademie věd. V ČSAV působil ve stavební komisi, kterou po smrti Františka Kloknera vedl. Byl členem vědeckého kolegia mechaniky a energetiky a čestným členem Vědecké společnosti pro mechaniku. Stanislav Bechyně byl členem mnoha zahraničních vědeckých institucí. V roce 1947 spoluzakládal mezinárodní nevládní organizaci RILEM (Réunion Internationale des
Dobová fotografie paláce Lucerna
LAFARGE 03/2007
21
stopy architektury :::...
Klasicistní budovy s rovnými čistými liniemi byly jednoduše zdobeny, obvykle měly trojúhelníkové štíty, často se používaly antické sloupy. Zde vidíme pařížský Palais Royal
Klasicismus znovu uvedl na scÈnu beton Klasicistní stavební styl, který čerpá z odkazu antiky, přinesl zdokonalení výroby cementů a vápna a také první novodobé použití betonu. Když byla směs malty a štěrku použita na sklonku 18. století při opravách majáku v Anglii, jen málokdo si uvědomoval, že se beton později stane jedním z nejdůležitějších stavebních materiálů.
Když v roce 1774 anglický inženýr John Smeaton hledal stavební materiál, na který by voda nepůsobila nepříznivě, a objevil, že nehašené vápno dodává cementu pevnost. Teprve o devatenáct let později si uvědomil, že kalcinací vápence s obsahem hydraulického vápna vzniká vápenný cement tvrdnoucí pod vodou. A právě tento materiál použil Smeaton při rekonstrukci již zmíněného Eddystonského majáku v Cornwallu. Jeho novátorská činnost vedla nejen k rozšíření betonu napříč Anglií, ale přinesla i další technologický pokrok. V roce 1796 James Parker patentoval naturální hydraulický cement, který připravil kalcinací
čistého vápence s obsahem hlíny. Tuto technologii využil poprvé ve větším měřítku William Jessop při stavbě Západních indických doků (West India Docks) ve Velké Británii.
Stavební materiály Kámen se v období klasicismu používal obvykle pouze pro základové a sklepní konstrukce. Převážná většina nosných stěn se stavěla z cihel, které zmechanizovaná výroba nabízela v různých variantách rozlišených podle požadavků na tepelnou izolaci, únosnost, schopnost odolávat ohni a vlhku. Z cihlářského materiálu se vyráběly nejen cihly, ale i taš-
22
LAFARGE 03/2007
Železný most nad řekou Severn (Anglie) z roku 1779
ky, prejzy, esovky nebo dlažební topinky. Dřevo se používalo podobně jako v minulých obdobích na krovy, na kazety vytvářející klenbu nebo rovný podhled, na stropní konstrukci jako nosné trámy i záklop, na doplňkové konstrukce jako okna, dveře a podlahy. Není pochyb o tom, že v tomto období se již používala dvojitá okna, druhé okno se vkládalo do líce fasády a otevíralo se ven. Okna byla často doplňována dřevěnými okenicemi. Na vodotěsné izolace se používal u náročných staveb olověný plech, u běžných staveb zásyp základových konstrukcí nepropustným jílem.
...::: stopy architektury Použití litiny Vedle kamene, cihel a betonu se začala používat nová forma železa – litina, jež měla oproti ostatním stavebním materiálům velkou pevnost při malé hmotnosti. Díky tomuto novému konstrukčnímu materiálu bylo možné velké rozpětí překlenout subtilní konstrukcí. Hromadná výroba litiny nastoupila po r. 1750, kdy už Angličan Abraham Derby úspěšně zavedl používání koksu jako průmyslového paliva. První doklad využití průkopnických parametrů litiny přišel v sedmdesátých letech 18. století, kdy vyrostl železný most přes řeku Severn. Most postavili Abraham Derby III., John WilArchivní záběr Eddystonského majáku v Cornwallu (Anglie)
to staveb mimo obdélníkový půdorys výrobní haly – zpravidla v čele objektu.
Industriální stavby v českých zemích
Jednou z nejcharakterističtějších staveb klasicistní éry ve Francii je kostel sv. Maří Magdalény v Paříži, který se začal stavět v roce 1764
kinson a Thomas Pritchard za použití konstrukčních principů odvozených z tesařství z prefabrikovaných prvků. Části byly spojené pomocí kolíků a rybinových spojů. Navzdory skromných rozměrům byla realizace tohoto mostu významnou událostí v dějinách architektury, která mnohem později vedla až ke stavbě mrakodrapů s ocelovou kostrou na Manhattanu.
První továrny Oproti baroknímu období se stavby rozrostly druhově. Zatímco církevních staveb vznikalo daleko méně, ve městech rychle rostly činžovní domy a začaly se stavět i účelové stavby, nemocnice, lázně, ústavy pro tělesně postižené, divadla, nádraží, kasárna a specifické výrobní prostory – továrny. Potřeby průmyslové velkovýroby charakterizované novými pracovními postupy, rozdělením pracovních činností a strojním vybavením si vyžádaly výstavbu zcela odlišných výrobních objektů, jejichž určujícím znakem byla široká nečleněná plocha, vyšší počet
podlaží a pochopitelně také rychlost výstavby. Není bez zajímavosti, že klasické tovární budovy těchto parametrů se vyvinuly z anglických přádelen. Jednu z prvních textilek postavil John Lumbe v letech 1718–1722, jeho továrna na hedvábí v Dersby se stala první velkou textilkou na větě. Měla pět podlaží, spoustu oken a pracovalo v ní pět stovek dělníků. V továrně v Claveru v hrabství Derbyshire byly roku 1785 poprvé použity litinové sloupy současně s dřevěnými trámy a nosnými zděnými stěnami. První továrna s kompletní železnou kostrou byla postavena v roce 1796 v Anglii a měla ploché cihlové oblouky, podepřené železnými trámy. Klasický etážový výrobní objekt poskytoval volné, polyfunkční, nad sebou řazené výrobní prostory s oboustranným bočním osvětlením. Obvodovou konstrukci tvořilo masivní cihelné či kamenné zdivo s pravidelnými řadami oken. Výrobní plochy byly přerušeny jen jednou nebo dvěma řadami sloupů, přičemž schodiště umisťovali tvůrci těch-
LAFARGE 03/2007
23
V českých zemích se v období klasicismu stavěly textilky, cukrovary, pivovary, porcelánky, sklárny a první továrny na zpracování kovů. Dalšími typickými stavbami jsou mlýny, hamry a pily, poháněné vodními koly. Manufaktury kromě energetických zdrojů vyžadovaly i dostatek volného prostoru k realizaci nových výrobních postupů. Často se proto využívaly i zrekonstruované univerzální objekty sýpek a stodol poskytující volné pracovní plochy. Novostavby manufaktur, mlýnů či pivovarů si pak obvykle braly za vzor především dobové hospodářské a obytné budovy, které se nezřídka podobaly reprezentativním zámeckým sídlům. Tak například Schwarzenberský pivovar v Třeboni, dostavěný v roce 1712, je postaven ve tvaru dvoupodlažního bloku o rozměrech 104 m × 59 m s vnitřním dvorem. Romantický přídech honosných fasád a průčelí budov doplněných kovanou branou a oplocením si však u nás udržely mnohé průmyslové stavby až do 2. poloviny 19. století. Klasicismus, který se uplatnil nejprve ve Francii, se stal oblíbeným architektonickým řádem v Anglii a ve Spojených státech, kde převzal roli národního slohu. Klasicistní styl pronikl dokonce i do Ruska, aby projevil navázání styků s Evropou. Nejvýznamnější stavby se nacházejí v Petrohradě, který byl budován na půdorysu trojzubce, podobně jako jiná evropská města. Podrobně se na ruskou podobu klasicismu zaměří další kapitola naší rubriky Stopy architektury.
VIP Club :::...
BODYGUARD OrientaËnÌ automobilovÈ z·vody, KruönÈ hory 2007 Legendární Bodyguard se letos nesl ve zcela jiném duchu než jeho předešlé dva ročníky. Orientační automobilové závody se konaly 11. až 12. srpna 2007 v Krušných horách. Závodníci nebyli ale závodníky v pravém slova smyslu, protože závod nevyhrál ten, kdo byl nejrychlejší, ale ten, kdo nasbíral nejvíce bodů za nalezení a splnění úkolů a kdo najel nejméně kilometrů. Závod nebyl jednoduchý, protože Krušné hory byly opravdu krušné. Mlha ztížila soutěž natolik, že nebyla k nalezení ani rozhledna, a tak se lehce stalo, že někteří borci závodili dokonce i v zahraničí. Naštěstí všichni dorazili do cíle v pořádku a mohli si zatančit anebo si odpočinout během večerního programu.
24
LAFARGE 03/2007
...::: summary
One of the priorities of the Ustecky region as well as of the whole Czech Republic in the area of environmental protection is growing stable forest ecosystems in the localities having been affected and damaged by anthropogenic pollutants for a long time. The majority of the forests damaged are located in the territory of Krusne mountains. And that is where Professor Emanuel Kula's research is taking place focusing on birch trees and being supported by Lafarge Cement. (p. 4) The high-strength concrete has been gaining more and more attention over the last years. This concerns concrete of extreme strength belonging to the category of special concretes. Thanks to its characteristics it brings technological and economical advantages and it has therefore been gradually gaining increased interest of constructors and other implementation practice workers. Thanks to the new production processes and materials available it is possible to manufacture even ultrahighstrength concretes now – up to 200 MPa and even more with a special treatment. (p. 6–7) Over the last years the development of the selfconsolidating concrete (SCC) has reach a stage of being implemented within projects requiring high-quality concreting in difficult constructional conditions. Now the research and development continue aiming to implement the SCC into day-to-day practice as their production represents further quality progress of the concrete technology and becomes to be applicable particularly for concreting complicated shapes, thin or heavily reinforced structural elements, or hardly accessible places. (p. 8–11) When finished the Burj Dubai Tower (BDT) multipurpose skyscraper will be the highest man-made building in the World. So far more than 313 700 cubic meters of concrete and 52 200 tons of armature have been placed. The BDT also represents the new height record of the concrete being sucked up to (460 meters so far); it was 448 meters at the Taipei skyscraper in Tajwan. When finished the BDT will contain 330 000 cubic meters of concrete and among others 142 000 square meters of glass panes. Its building will have required approximately 22 million working hours. The final height of the building and the finishing date have been kept secrets so far. (p. 14–15) Along the human health the old environmental burdens endanger all environmental components but the ground and surface waters and soil. The cement industry plays a major role in processes leading to removing the old environmental burdens of the wastes mentioned. The cement manufacturing technology can actually use these old environmental burdens as a fuel so not only that the cement works help the nature get rid of what it would not be able to do so on its own but they also save the primary fuels at the same time. (p. 16–17) Stanislav Bechyne had been one of the most recognized ferroconcrete and concrete technology specialists in the Czech region. The world-known constructor and structural designer respected merging the theory with practice and based his work also on the findings from abroad, particularly from France. A number of bridge, ground, and industrial constructions designed by Bechyne throughout more than fifty years of his professional career have been serving their purpose until today. (p. 20–21)
LAFARGE 03/2007
25