JOHANKA Z ARKU JOHANKA JOHANKA: Stála jsem před kaplí u naší vesnice zvonili poledne a zrála pšenice přes pole přeběhl mraků stín ovce mi chtěly sníst mou náruč kopretin Vítr se proháněl Boží dlaň hladí klasy a v jeho šumění jsem uslyšela hlasy smály se ... HLASY: Johanko, Johanko, to není pšenice to jsem já, archanděl to jsme my - světice Michael, Markéta, Kateřina. JOHANKA: Pan farář řekl mi že to se dětem stává a pak se vyptával jestli mě bolí hlava ... už on mi nevěřil já ano - ze všech sil. Vítr se proháněl Boží dlaň hladí klasy a v jeho šumění jsem uslyšela hlasy smály se ... HLASY: Johanko, Johanko, to není pšenice to jsem já archanděl to jsme my - světice Michael, Markéta, Kateřina JOHANKA: Táta mě hrozně zbil a bratr se mi smál maminka plakala a pláče pořád dál ... Tři roky ke mě mluvily ty svaté hlasy a já se vznášela do nadpozemské krásy ... Vítr se proháněl Boží dlaň hladí klasy a v jeho šumění
jsem uslyšela hlasy smály se ...
HLASY HLASY: /Hosana /Hosana Johanko Johanko /Hosana
-
Aleluja/ Aleluja/ už je čas! slyšíš nás? Aleluja/
MICHAEL: Ty musíš - ty jsi vyvolená stát v čele vojáků když padnou na kolena. HLASY: /Hosana /Hosana Johanko Johanko /Hosana
-
Aleluja/ Aleluja/ už je čas! slyšíš nás? Aleluja/
JOHANKA: Umím jen ovce pást a tkát a příst chcete mě vytrhnout z těch známých míst? Jak vás mám poslechnout? Děsí mě cizí svět! Ach, radši nemyslet. HLASY: Johanko - už je čas! Johanko - slyšíš nás? /Hosana - Aleluja/ JOHANKA: Umím jen ovce pást a tkát a příst chcete mě vytrhnout z těch známých míst? Jak vás mám poslechnout? Děsí mě cizí svět! Ach, radši nemyslet. HLASY: /Hosana - Aleluja/ /Hosana - Aleluja/ Francie krvácí už nesmíš otálet! Hosana - Gloria v té kapli najdeš meč nesmíš jej poskvrnit až půjdeš v krutou seč! JOHANKA: Copak jsem generál? Copak jsem vojevůdce? HLASY: Jsi nástroj svého Pána jdi s Božím mečem v ruce! JOHANKA: Umím se pomodlit. Neumím zabíjet!
HLASY: Francie krvácí už nesmíš otálet! /Hosana - Aleluja/ /Hosana - Aleluja/ Johanko - už je čas! Johanko - slyšíš nás? /Hosana - Aleluja/ JOHANKA: Copak jsem generál? Copak jsem vojevůdce? HLASY: Jsi nástroj svého Pána jdi s Božím mečem v ruce! JOHANKA: Umím se pomodlit. Neumím zabíjet! HLASY: Francie krvácí už nesmíš otálet! JOHANKA: Tak dost! Tak to jsem já a mluví ke mě svatí? Tak to jsem já upálení nebo sťatí ... ? A kdo jsem já? Ach, Bůh se ve mě mýlí! Rozumím - a nechci rozumět neumím spasit svět! Tak to jsem já a mluví ke mě svatí? Tak to jsem já upálení nebo sťatí ... ? Tak kdo jsem já? Ach, Bůh se ve mě mýlí! Rozumím - a nechci rozumět neumím spasit svět! ... nemám dost síly Mě jste si vybraly? Mluvíte do skály! Mám táhnout s vojáky? Otec mě zabije! Vesnická husička hle - spása Francie! Mám zradit Raimonda opustit kamarádky? Ne, já to neunesu! Což není cesta zpátky? Měla bych se jen vdát a děti vychovat. Mám učit žoldáky jak mají bojovat?
Tak to jsem já a mluví ke mě svatí? Tak to jsem já upálení nebo sťatí ... ? Tak kdo jsem já? Ach, Bůh se ve mě mýlí! Rozumím - a nechci rozumět neumím spasit svět ... nemám dost síly! HLASY: Ty jim dáš odvahu svou víru musíš dát! Poslechni svého Pána a nemusíš se bát! Ti velcí, mocní, ti občas neslyší. Od tebe se žádá oběť nejvyšší! /Hosana Johanko /Hosana Johanko
-
Aleluja/ už je čas! Aleluja/ slyšíš nás?
JOHANKA: Bůh mi to nepřikázal? Můj Bůh mě žádá? HLASY: On si tě vyvolil. Musíš se rozhodnout! JOHANKA: Já půjdu - ráda ... VŠICHNI: Aleluja - aleluja ...
FRANCII ČERT VZAL BEAUDRICOURT: Umíme už jen prohrávat to nám jde, věru, skvěle! Angličan dobyl půlku Francie dauphin je zalezlý jak krysa v Chinonu Paříž je v rukou nepřítele. Kdepak je naše odvaha to galský kohout chcíp? Teď prohráli jsme u Rouvray neschopné velení se mění ve vraha svých vlastních vojáků! Bába s nůší velela by líp! Vojsko je horda zbabělců a dauphin není král velení - banda šílenců a když to půjde dál tak Francii čert vzal! Já - hrdý velitel pevnosti Vaucouleurs, rytíř Robert de Beaudricourt, mazaný chlapík a vyhlášený kanec snad jednou budu zobat z ruky Anglánům a skončím jako zaprodanec! Vojsko je horda zbabělců
a dauphin není král velení - banda šílenců a když to půjde dál tak Francii čert vzal! BEAUDRICOURT: Pěkná - teď nemám náladu ani čas. POBOČNÍK: Vypadni! Slyšelas? BEAUDRICOURT: Ať počká do zítřka ... Čím horší pobočník - tím lepší kuplířka. POBOČNÍK: Tři dny ji odtud odháním a vlezla mi sem přeci! Možná se, pane, aspoň pobavíte. Ta čubka mele moc podivný věci! JOHANKA: Roberte, vím, že ty mi pomůžeš. BEAUDRICOURT: Co to ksakru říká? POBOČNÍK: Ona je vážně vedle jak ta jedle. Já se z ní pomátnu - vona mu tyká! JOHANKA: Plním jen úkol, který mi dal Pán. Jsem Johanka, dcera rychtáře z Domrémy. POBOČNÍK: Pámbu ho potěš, má bláznivou holku! BEAUDRICOURT: Nech toho, hovado, jejího otce znám. JOHANKA: Tak teda Roberte! Jasně a bez okolků ... Máš mi dát družinu, koně a mužský šat ... POBOČNÍK: Panenství se jí tlačí na mozek. S tím bysme měli něco udělat ... ! JOHANKA: Vojáky učit mám, jak mají bojovat, dauphina Karla pak odvést ze Chinonu a dát ho korunovat v Remeši a ty mi pomůžeš - a tím se proslavíš ... Sláva a bohatství to tě snad netěší ... ? POBOČNÍK: To máte, sakra, skvělou budoucnost! JOHANKA: Neklej a nezvětšuj svou vinu! POBOČNÍK: Vyliž mi, prasačko,
mám děsnou kocovinu! JOHANKA: Za chvíli budeš stát tváří v tvář Hospodinu ... Směješ se naposled už nasmál jsi se dost ... JOHANKA: Minulost spolkla budoucnost. Je mrtev, pane, dohořela svíce. BEAUDRICOURT: Ty jsi ho zabila - čarodějnice! JOHANKA: Mýlíš se Roberte. Roberte, copak mohu? Rozhněval nebesa, rouhal se Pánu Bohu. To hlasy říkají mi, co se stane... Jako já věřím hlasům, věř i ty mně - pane. BEAUDRICOURT: Všechno je ztraceno... JOHANKA: Hlasy mi řekly - není! Pojedu v čele vojáků a Pán Bůh všechno změní! Poslední špatnou zprávu obsahuje list, že prohráli jsme u Rouvray a to neumím číst! BEAUDRICOURT: Tak tohle už je na mě moc! To byla tajná zpráva. Jak se k ní, k ďasu, dostala!? Ta se mnou ale mává! Šílená bosorka co když mě zabije? Tak já ti dám, co chceš pro spásu Francie! Koně, zbroj a družinu jen si to všechno vem dřív, než se z toho pominu ... Jen blázni a všichni svatí snad spasí tuhle zem! Francois, René všichni sem - doveďte svatou Pannu s mým listem ke králi snad ona zvítězí, když my jsme prohráli!!! Francois, René všichni sem - doveďte svatou Pannu s mým listem ke králi snad ona zvítězí, když my jsme prohráli!!! AŤ JEJÍ ODVAHA ZATŘESE CHINONEM JEN BLÁZNI A VŠICHNI SVATÍ SNAD SPASÍ TUHLE ZEM
CHINON ŠAŠEK:
Kdo je ten bledý chlapec s tím uhýbavým pohledem? Však v hlavě mu to pálí jak horký pramen pod ledem! On si svůj původ nezvolil jak únavné - být králem! Válí se, žvaní, hraje si, je na mizině málem! Nepasujou mu kalhoty, hrbí se, kouká na boty ... Kdy podívá se nahoru!?! Za ženu dostal potvoru ta hřebínek mu srazí! Ať poddaní jsou nazí! On si to pěkně užije a jestli chcípá Francie? Na zdraví - popojedem. I dvořani jsou mazaní spolknou i žábu s medem! Vzdejme to rači předem. KRÁL: Ty pravdomluvný hade. Jak miluju tvůj jed! ŠAŠEK: Promiň mi, Karle sedmý. Dáme si bilboquet? Ať celý dvůr jen čumí! Promiň mi, Karle sedmý. Dáme si bilboquet? Ať celý dvůr jen čumí! Jediný, co král umí je KRÁL: Bilboquet! Zápěstí uvolnit - pozor na loket levou nakročit - hrajem bilboquet! DVOŘANÉ: Zápěstí uvolnit - pozor na loket levou nakročit - hrajem bilboquet! ŠAŠEK: A kdopak to sem leze? Zřím velení a kněze! Chtějí nám sdělit cosi když skoumám jejich nosy tak přišlo mešní víno, staré burgundské a nové beaujolais. Pan arcibiskup, pan nejvyšší komoří a velitel Trémuille a pan kapitán La Hire. Král - impotentní dítě chce válku nebo mír? Tak jsme si hezky hráli! A ty teď kraluj - králi! ARCIBISKUP: Milosti - vyslechněte rady církve svaté! Král Jindřich VI. nabídl Vám mír řekněte konečně, že přijímáte! Ochranu dvora, církve, celé Francie tak už se vyslovte - dřív než nás pobije.
DVŮR: Ochranu dvora, církve, celé Francie tak už se vyslovte - dřív než nás pobije. LA HIRE: Než tohle dopustit Chci viset raději! Cizáckou nadvládu, ztrátu všech nadějí to máme Anglánům snad lízat podrážky? Ten mír má pachuť prohry a smrad porážky! DVŮR: To máme Anglánům snad lízat podrážky? Ten mír má pachuť prohry a smrad porážky! TRÉMUILLE: Jste, kapitáne, hluchý že řvete jako lev! Vojsko je dávno v troskách už jenom teče krev. Bitvy jsou prohrané ... LA HIRE: Jak mouchy chlapi hynou! A jenom vaší vinou! Tak jak se vám to líbí? TRÉMUILLE: Chybí nám peníze! Ach, Bože, všechno chybí. Mír - to je naše záchrana a jediná - to vím! Když padne Orleáns - tak my padneme s ním! DVŮR: Mír - to je naše záchrana a jediná - to vím! Když padne Orleáns - tak my padneme s ním! KRÁL: Už toho máme dost. Odejděte. A hned. Ať válčí levoboček. My hrajem bilboquet. DVŮR: Zápěstí uvolnit - pozor na loket levou nakročit - hrajem bilboquet. LA HIRE: Čert vás vem s bilboquetem! Hračičky nechte dětem. Trémuille je lump a známý zbabělec chce prachy a svůj klid! Zbavte ho velení! K ďasu, račte ho vyhodit! LID: Sláva panně!!! Sláva Francii!!! Bůh nám ji posílá. Panna je naše spása!!! KRÁL: Co je to za řev - náboženské třeštění? KOMORNÍK:
Venkovská dívka, milosti. Prý Boží zjevení ... Velitel pevnosti Veaucouleurs posílá s dopisem jakousi čistou pannu. Má vyhnat Angličany - zvítězit v Orleansu! Prý dělá zázraky! KRÁL: Ona je naše spása? Lid, ten jásá! ARCIBISKUP: Ten Beaudricourt se musel zbláznit! Uvěřit káče prolhané - poslat ji ke králi! Výsosti - my hrajeme bilboquet! KRÁL: Jen mi ji přiveďte. Vy už jste prohráli! To vaše povídání už nás nebaví. KRÁL: Jak pozná šaška od krále na to jsem zvědavý. Proč bych to nezkusil, když pobláznila lid!? A když mě nepozná? Dáme ji zmrskat a pak vyhodit! JOHANKA: Proč sedí blázen na trůnu? Co kdybys mi to dal? Ne, plášti já se neklaním. Dauphine, tys můj král!
VÍM, CO CÍTÍŠ JOHANKA: Vím, co cítíš hrůzu vyvolených! Ať je to pocta - nebo trest když Pán to chce tak musíme to snést ... Vím, co cítíš hrůzu vyvolených! Ať je to pocta - nebo trest když Pán to chce tak musíme to snést ... Mé hlasy řekly mi že Bůh mi dává sílu když povolal mě ke svatému dílu jen tomu pomůže - kdo sám se brání a našim zbraním pak dá požehnání ... Vím, co cítíš hrůzu vyvolených! Ať je to pocta - nebo trest když Pán to chce tak musíme to snést ... Francie povstane i když je mrtva málem. Ty v městě Remeši prohlášen budeš králem! Musíš mi vojsko dát
potáhnem k Orleánsu když Pán to chce tak budem bojovat. Když On se přiklonil na naší stranu ve jménu Božím - nelze prohrávat!!! KRÁL: Ví, co cítím. Hrůzu vyvolených! Ať je to pocta nebo trest když Pán to chce no tak to musím snést ... Když já ti podlehl snad podlehne i nepřítel ...! Ach, já se bojím - a teď při mě stůj! Vrchního velení je zbaven pan Tremuille! Kapitán La Hire ... je vrchní velitel!!! LA HIRE: Ó, díky, pane! Dík! Tys přišla právě včas. Za Boha a jeho Pannu - na Orleáns! VŠICHNI: Za krále a jeho Pannu! Za krále a jeho Pannu - na Orleáns! Ať žije král, ať žije Francie! JOHANKA: Je pevným hradem Pán Bůh náš a dobrou zbraní, štítem, jenž chrání v nouzi, kterou máš teď s hříchem v boji lítém, náš dávný nepřítel zničit by nás chtěl, jeho zbraní jest zlá moc a sama lest a nic mu rovno není. Je málo našich slabých sil jsme všichni přemáháni však obránce Bůh vyvolil a ten nás v boji chrání. Kdo je to, dobře víš, je to sám Ježíš, zástupů je všech Pán jenž jediný je zván, s ním v poli zvítězíme. Ámen!
V ANGLICKÉM LEŽENÍ SIR TALBOT: Ta fanatička z hnojiště co pásávala kozy prý nás chce zahnat do moře! Říká nám ZATRAŤBOZI! Vydejte klíče měst, jichž dobyli jste proti božímu právu! Taková troufalost. Dal bych jí srazit hlavu! To pravím vám a vězte. Když nepřijmete mír a poselství od Boha a Panny, na vaše hlavy dopadnou kdekoliv mocné rány!
Čertova děvka prolhaná! Tuhle že seslal Pán?! Počkejte, žabožrouti! Já vám dám Orleans! VOJÁCI: Ať žije král, ať žije Francie ve jménu božím - my zvítězíme! Ať žije král, ať žije Francie ve jménu božím - my zvítězíme! Ve jménu Ježíše, ve jménu naší Panny ať žije Francie - my zvítězíme! Ve jménu Ježíše, ve jménu naší Panny. Ať žije král - čeká nás víťězství! Ať žije král, ať žije Francie ve jménu božím - my zvítězíme! Ať žije král, ať žije Francie ve jménu božím - my zvítězíme! Ve jménu Ježíše, ve jménu naší Panny ať žije Francie - my zvítězíme! Ve jménu Ježíše, ve jménu naší Panny. Ať žije král - zvítězíme! áááá ... za Boha, za krále! Ať žije král, ať žije Francie ve jménu božím - my zvítězíme! Ať žije král, ať žije Francie ve jménu božím - my zvítězíme! Ve jménu Ježíše, ve jménu naší Panny ať žije Francie - my zvítězíme! Ve jménu Ježíše, ve jménu naší Panny. Ať žije král - zvítězíme! áááá ... za Boha, za krále! Bůh je s námi, Bůh je s námi za Boha a jeho Pannu, za vítězství v Orleánsu, zvítězíme. Amen! TALBOT: Na hlavu poraženi! A Francouzi jsou pány Orleánsu! Však já jim osladím tu jejich Svatou Nánu! To my je zaženeme do moře! POBOČNÍK: Ó, Sire Talbote! Prý přiletěla s ďáblem na koštěti! Vojáci utíkaj jak vyděšený děti! Panna je, pane, tady! Tady v táboře! TALBOT: Co je to za žvásty? Toho se máme bát? Ve jménu hrdé Anglie postavte stráže - stát! Ó, Orleáne, hrobe naší slávy! My vítězové z Azincourtu, Rovrey, Crésy vzdáme se bez boje!?!
Cožpak nás honí běsi?! Teď před venkovskou holkou máme utíkat?! Pak naší pohanu si musí odpykat!!! JOHANKA A SBOR: Bůh je s námi, Bůh je s námi za Boha a jeho Pannu, za vítězství v Orleánsu. Bůh nám seslal svoji Pannu, svobodnému Orleánsu, Orleánsu vítězství!
LÁSKA JE BŮH JOHANKA: Ty nespíš, La Hire? LA HIRE: Ne. Nemám v duši klid ... JOHANKA: Takové vítězství. Měl bys to oslavit! JOHANKA: Kde jsi vzal černé růže? LA HIRE: Jsou vzácné. Z Orleánsu. JOHANKA: A to jsi přines pro mě? LA HIRE: Ne - pro Svatou Pannu. Johanko, mohla by ses za mě pomodlit? JOHANKA: La Hire - zkus to sám. Tak začni - poslouchám. LA HIRE: Láska je Bůh a Bůh je láska láska je Bůh a Bůh je láska a já to nevěděl až do dnes zdá se mi ... Proč jsi mi, Pane, poslal do cesty Johanku posedlou - tu malou z Domrémy? Láska je Bůh a Bůh je láska láska je Bůh a Bůh je láska a já to nevěděl až do dnes zdá se mi ... Proč jsi mi, Pane, poslal do cesty Johanku posedlou - tu malou z Domrémy? Já musel taky zešílet ... Už znám svý neštěstí, chci sevřít malé ruce a drobná zápěstí když je to anděl spásy tak proč má tělo ženy ...? Já, který slavně zvítězil se cítím poražený! Láska je Bůh a Bůh je láska láska je Bůh a Bůh je láska -
a já to nevěděl až do dnes zdá se mi ... Proč´s mi ji, Pane, poslal do cesty Johanku posedlou - tu malou z Domrémy? Ona je milý příteli, to nejlepší tvé dílo je jak lilie ve větru a pevná jako skála. Teď pokořil jsi La Hira - to se ti podařilo! Na věky nechci víc - než aby o mě stála! Já musel taky zešílet ... Už znám svý neštěstí, chci sevřít malé ruce a drobná zápěstí. Je jak lilie ve větru a pevná jako skála. Zařiď to, Otče náš - chci aby o mě stála! Chci aby o mě stála! Chci aby o mě stála! Chci aby o mě stála! Chci aby o mě stála! JOHANKA: Ne, ty se nemodlíš. Ty dáváš rozkazy. LA HIRE: To je můj hloupej zvyk. Pán Bůh se urazí? Víš vůbec, Johanko, co je to milovat?
NEBE TO VÍ JOHANKA: Nebe to ví a lidem nebudu se zpovídat ... Raimond mě nes v náručí a říkal - mám tě rád. Chtělo se mi brečet a chtělo se mi smát chtělo se mi šaty roztrhat a vyhodit je k temné obloze a teplý letní vítr by do nich začal vát ... Odlétly by jak padlí andělé a byli jsme děti - najednou dospělé. Odlétly by jak padlí andělé byli jsme děti - najednou dospělé. A já chtěla strašně utonout v té divné bolesti a krví trávu požehnat ... Mé hlasy řekly: Ne, ne, ne ... To se nesmí stát! A já se začla bát. Mám v sobě tolik lásky a nesmím ti ji dát. Mám v sobě tolik lásky mám v sobě tolik lásky musím ji nepoznat! Hlasy mě volaly a volat nepřestanou ... V Lotrinsku, v Champagne, v Domrémy noc hořce voní vínem ... Je těžké zůstat pannou ...
Mám v sobě tolik lásky a nemím ti ji dát! Mám v sobě tolik lásky! Mám v sobě tolik lásky a nesmím ti ji dát! Mám v sobě tolik lásky! Mám v sobě tolik lásky musím ji nepoznat ... LA HIRE: Láska je Bůh a Bůh je láska láska je Bůh a Bůh je láska a já to nevěděl až do dnes zdá se mi ... Proč jsi mi, Pane, poslal do cesty Johanku posedlou - tu malou z Domrémy!?
CESTA JE VOLNÁ JOHANKA: Cesta je volná, můj králi! Když vojsko já svým tělem, duší chráním. Pán Bůh se smiloval dal vítězství tvým zbraním. Anglické pevnosti se hroutí jak podťaté - a oni prchají! Tvé vojsko se jim směje ... Slavně jsme zvítězili u Patay. Cesta je volná, dauphine! Je čas jít do Remeše a dát se korunovat tak si to přeje Pán! Cesta je volná, dauphine! Je konec beznaděje ... KRÁL: Má drahá, krásná, vítězná! Slova mi nestačí! Ty bys měla chodit v zlatohávu. Řekni si o co chceš - a ty to dostaneš. Nejradši bych tu korunu dal na tvou hlavu. Cesta je volná - Bůh to chtěl je čas jít do Remeše a dát se korunovat tak si to přeje Pán ... Cesta je volná - Bůh to chtěl je konec beznaděje. JOHANKA: Pomoz mi dokončit mé poslání. Není mi určeno vychutnat světskou slávu. Kdyby jen jednou moje hlasy lhaly! Vím - nezní to moc vesele. Nebudu mezi živými - na svátek Jana Křtitele. KRÁL: Ty moje světice! Ty nás chceš vyděsit?! Dávám ti slovo krále - budeš šťastně žít! Tvůj král tě odsuzuje k dlouhému životu! Neodmítej mou vděčnost a mou dobrotu?
OBA: Cesta je volná - Bůh to chtěl je čas jít do Remeše a dát se korunovat tak si to přeje Pán ... Cesta je volná - Bůh to chtěl je konec beznaděje. A SBOR: Cesta je volná - Bůh to chtěl je čas jít do Remeše a dát se korunovat tak si to přeje Pán ... Cesta je volná - Bůh to chtěl je konec beznaděje. KRÁL: Ranou meče ti uděluji hodnost šlechtickou a z úcty k tobě udílím šlechtictví celé tvé rodině, tvým příbuzným a jejich potomkům po meči i po přeslici. Vstaň Jano z Arku. Od této chvíle ať tě zvou Jana z Lilií z vděčnosti za mohutné rány, které jsi zasadila na obranu královských lilií Francie. SBOR: Na dlouhý život vzácné Panny! Ať žije Jana z Lilií! Na dlouhý život vzácné Panny! Ať žije Jana z Lilií! Ať žije! Ať žije Jana z Lilií!!!
HLASY MLČÍ JOHANKA: Máš radost, La Hire? LA HIRE: Ne! Nemám v duši klid. JOHANKA: Takové vítězství. Měl bys to oslavit! LA HIRE: Já nevěřím tvým hlasům. JOHANKA: La Hire - přestaň s tím ... LA HIRE: A co ti ještě řekly? JOHANKA: To bylo naposled. Já už je neslyším ... Proč už je neslyším ... ? Já už je neslyším ... ! LA HIRE: Láska je Bůh a Bůh je láska láska je Bůh a Bůh je láska
když on tě provázel až do dnes zdá se mi ... Proč by tě najednou měl opustit Johanko posedlá - ty malá z Domrémy? Vždyť ty jsi moje Johanko nejlepší jeho dílo. Jsi jak lilie ve větru - nejhezčí co kdy byla ... Zarmoutila jsi La Hira - to se ti podařilo. Na věky nechci víc - než abys se mnou žila. Slyšíš mě, Otče náš - chci aby se mnou žila! Chci aby se mnou žila! Chci aby se mnou žila!
KORUNOVACE KRÁL: Koruna váží skoro cent. A ten svatý olej, co mě s ním pomazali! Byl jaksi žluklý. A moc nevoněl. Čelo mě svědí - oči po něm pálí. A vůbec - pojďme na slunce. Je zima a mám hlad. Lid venku oslavuje svého krále! Těším se na Sláva! Těším se na Vivat! ARCIBISKUP: Nechci vám kazit radost, výsosti ... KRÁL: Obávám se, že chcete. To jste si vybral pravou chvíli! ARCIBISKUP: Nemohu mlčet, když můj král se mýlí! TREMUILLE: Lid volá vivat Panna - a s vámi si ji plete. Tohle je její vítězství - už posedla ji pýcha. Kdo nejvíc břehy podemílá - no přece voda tichá! ARCIBISKUP: Myslí si, že je vyvolená - jediná ze všech lidí! Že rozhoduje o tom, koho Pán Bůh miluje a koho nenávidí. Teď měla chvíli štěstí - jak je nestálé! K čemu je potom církev - když ona zná jen svého Boha? Ona se povyšuje nad papeže, nad krále. KRÁL: Mylím, že máte pravdu. Kolikrát jsem se ptal proč ona slyší hlasy - když neslyší je král? Jenže nám pomohla. Kde bysme bez ní byli? TRÉMUILLE: Rozvrací armádu a boří každý řád! Můj král se mýlí! Svůj úkol splnila. Nač dál ji poslouchat? ARCIBISKUP: Můj král se mýlí! Svůj úkol splnila. Nač dál ji poslouchat? JOHANKA: Můj králi! Hospodin tomu chtěl, abys s jeho požehnáním vládl jako pomazaný král. Dal Francii tebe - Karle VII. - abys za ní bojoval
a zmírnil její bídu. Ať provází tě láska a úcta tvého lidu! Teď ještě dobýt Paříž. To máme před sebou. KRÁL (VYHÝBAVĚ): Ach, Panno! Nekleč pořád! Vstaň. Kolena tě nezebou? Ne, stokrát ne. Už žádné válčení. Pomazaný a korunovaný už jsem. A tohle můj lid nejvíc ocení. Vidím, že cesta smíru udrží nás nad vodou. A Paříž bude naše když podepíšu smlouvu s burgundským vévodou. LA HIRE: Tohle je vážně fraška. Tohle je k nevíře. Smlouváte s Angličany, s Burgunďany. Chtějí jen získat čas a sehnat posily a připravit se na obranu Paříže. Nač je nám příměří, když my jsme připraveni? JOHANKA: A vaše vojsko čeká! TREMUILLE: Ničemu nerozumí. Malý pes hodně štěká. Nepočkat na smlouvu - podvést sira Talbota. To není státnické. Ne, to se nehodí! JOHANKA: Zrazují tě, králi! Komu to prospívá a komu uškodí?! TREMUILLE: Válka je obchod. Válka je politika. JOHANKA: Francie není zboží. ARCIBISKUP: To přece dobře vím! Národ je válkou vyčerpán. Mír - to je vůle boží! JOHANKA: Zapřísahám tě, králi! Pusť nás trochu blíž! Obsadíme město Compiegne a když se smlouva nezdaří, tak udeříme na Paříž. ARCIBISKUP: Ne, nelze porušit, co v dohodách jste slíbil. KRÁL: Jak poznat Jidáše - dokud mě nepolíbil? Já chci jít na oběd. A teď promluví král. Do města Compiegne! A ani o krok dál!! SBOR: On chce jít na oběd. A teď promluvil král. Do města Compiegne! A ani o krok dál!! ARCIBISKUP:
Odvrhni ješitnost a svévoli a pýchu! Chorobnou ctižádost! A kaj se ze svých hříchů. Myslíš, že stvořitel tvé činy provází když národ svého krále vedeš do zkázy?! JOHANKA: Co se to děje, La Hire ... LA HIRE: Už jsem si všiml dřív. Král věřil jenom tobě. A oni ztrácí vliv. Závist a zklamání - co o tom, děvčě, víš? Potáhnem na Compiégne a potom na Paříž! Copak - můj vojáku? To už jsme doválčili? My dva to dokážem. My spolu dojdem k cíli!
MOST PŘES MINULOST JOHANKA: Neber mi sen ... Víš - můj sen o probdělých nocích neber mi sen a vrať mi zpátky ten pocit že nejsem osamělá ... V tobě se ztrácím celá ... Lhát - musím ti lhát příteli můj. Já svůj osud znám mě nelituj. Když pravda je horší než lež pak už jen snům věřit chceš když vstoupíš na poslední most přes minulost. Zbyl mi jen sen. Víš - můj sen o probdělých nocích. Zbyl mi jen sen aspoň ve snu zažít ten pocit, že nejsem osamělá... V tobě se ztrácím celá ... Lhát - musím ti lhát příteli můj. Já svůj osud znám mě nelituj. Proč nesmím, proč nesmím se ptát ještě stoupám - nebo už je to pád?! Proč čeká mě podivný most přes minulost ... Proč nesmím, proč nesmím se ptát ještě stoupám - nebo už je to pád?! Proč čeká mě podivný most přes minulost.
DALAS JIM VÍC
RAIMOND: Dalas jim víc, než vůbec mohli chtít! Johanko, probuď se už je čas přestat snít ... JOHANKA: O přizni krále, o vítězství, o slávě ... ? RAIMOND: On nemá zlaté srdce. Má jen zlato na hlavě. Pojď, polož mi zas své ruce do dlaní. JOHANKA: Jsem na konci své cesty. Splnila jsem poslání. RAIMOND: Musíme posbírat co z tebe ještě zbylo. Srdce máš na cáry má pomatená vílo. OBA: Dalas jim mnohem víc, než vůbec mohli chtít. Můžem jít! Dalas jim mnohem víc, než vůbec mohli chtít. Johanko, probuď se už je čas přestat snít! AAAA! RAIMOND: A teď jsi volná jak káně nad lesem. JOHANKA: Oblaka nad hlavou a hluboko je zem. RAIMOND: Tvá duše může sedávat na skalách ... JOHANKA: Do útesů a vln vykřičet strach ... ! OBA: Dalas jim mnohem víc, než vůbec mohli chtít. Můžem jít! Dalas jim mnohem víc, než vůbec mohli chtít. Johanko, probuď se už je čas přestat snít! AAAA! RAIMOND: Johanko - probuď se, moje malá. Johanko - pojď domů, moje malá. OBA: Dalas jim mnohem víc, než vůbec mohli chtít. Můžem jít! Dalas jim mnohem víc,
než vůbec mohli chtít. Johanko, probuď se už je čas přestat snít! AAAA! JOHANKA: Ne. Neopustím La Hira. RAIMOND: On neumí mít rád! A ty ho miluješ víc než svého Boha ... Místo svých hlasů chceš jen jeho poslouchat!? Pro něj chceš zabíjet! Pro něj chceš dál bojovat! AAAA!
ZATČENÍ JOHANKA A SBOR: Je pevným hradem Pán Bůh náš a dobrou zbraní, štítem, jenž chrání v nouzi, kterou máš teď s hříchem v boji lítém, náš dávný nepřítel zničit by nás chtěl, jeho zbraní jest zlá moc a sama lest a nic mu rovno není. Je málo našich slabých sil jsme všichni přemáháni však obránce Bůh vyvolil a ten nás v boji chrání. Kdo je to, dobře víš, je to sám Ježíš, zástupů je všech Pán jenž jediný je zván, s ním v poli zvítězíme. Ámen! BURGUNDSKÝ VÉVODA: Zajal jsem ji! Zajal jsem Pannu ... !
VĚZENÍ V ROUENU CAUCHON: Netěší mě pohled na tvé utrpení a přísahám, že nedělám to rád! Jsem biskup Cauchon rádce anglického krále na jeho přání a ve jménu Božím musíme tě soudit a přísně vyslýchat. JOHANKA: Francouzský biskup slouží anglickému králi? Za kolik si vás koupil? Kolik vám za to dali? Jste zrádce Francie! Jste Jidáš! U všech svatých!!! CAUCHON: Zmlkni, hříšnice nehodná! Burgundský vévoda prodal tě koruně anglické
za 10.000 zlatých. CAUCHON: Odvolej ďábelské bludy přiznej své hříchy a matka církev zváží tvá provinění. Jinak tě čeká hranice a smrt. Pro čarodějnice a kacíře vzpurné a zatvrzelé pak nemá slitování, nemá rozhřešení! JOHANKA: To tebe bude soudit Bůh a potrestá tě král! To tebe bude soudit Bůh a potrestá tě král! Pošle mi La Hira, tisíce vojáků se svatou korouhví ... CAUCHON: Tvůj král? Ten směšný, zadlužený samozvanec?! Rozpustil vojsko a moc rád se tě vzdal! A ten tvůj La Hire - ďáblův levoboček. Ten dostal za odměnu panství a v cizích službách klidně vraždí dál. KRÁL: Mé svědomí je čisté pokladna prázdná. Byla to hrozná částka kde mám na to brát?! A proč ji nechránili její svatí? Takový pěkný zázrak mohli vykonat! LA HIRE: S tak velkou přesilou se nedá bojovat. Víš, já se pokusil a musel jsem to vzdát. Má malá z Domrémy. Buď sbohem nastokrát. JOHANKA: Jste přeci biskup! Nesmíte mi lhát! CAUCHON: Na písmo svaté mohu přísahat. Jsi sama, všemi opuštěná. Ztracená ovečko - jsi jenom slabá žena. Přiznej svůj omyl. Do lůna cirkve snaž se navrátit. Ta jediná tě může zachránit. JOHANKA: To může jenom Bůh ...
PROCES CAUCHON: My, soudcové, majíce před očima Ježíše Krista - Pána našeho a pravověrnou církev - její čest -
ARCIBISKUP: po dlouhých měsících výslechů říkáme a rozhodujeme: INKVIZITOR: Byla jsi shledána vinnou ve všech bodech obžaloby. PROMOTOR: Dnes bude vykonán spravedlivý trest! CAUCHON: Pro spásu tvého těla a tvé duše! Odvolej ďábelské bludy! Odvolej a podepiš! PROMOTOR: Nebo dokonáno ... nebo dokonáno jest. VŠICHNI: Odvolej, podepiš - odvolej, podepiš odvolej, podepiš - nebo dokonáno jest. JOHANKA: Jsem věrná dcera církve. To ona učila mě Boha milovat. Jak mohu zradit svoje hlasy? To je mám zapřít jako Petr Krista? Necítím žádnou vinu. Co mám odvolat? PROMOTOR: To Ďábel k tobě mluvil v podobě andělské! Jistě byl krásný a zjevil se ti nahý?! A pak tě sváděl a večer byl tak vlahý ... JOHANKA: To vy jste asi Ďáblem posedlý ... Na co se mě to ptáte? Myslíte, že je Pán Bůh lakomý? Že nemá na šaty pro svoje svaté? PROMOTOR: Mluví z ní Satan. Vysmívá se nám. Vidíte čarodějnici?! Ukažte jí mučící nástroje! INKVIZITOR: Veďte ji k hranici. CAUCHON: Budou ti lámat údy. Ve strašných mukách uhoříš! JOHANKA: Ne, nebojím se smrti. Bojím se umírání. VŠICHNI: Odvolej, podepiš - odvolej, podepiš odvolej, podepiš - nebo dokonáno jest. JOHANKA: Mé hlasy - promluvte! Tak strašlivé bolesti neumím vzdorovat!
Vy dobře víte, že neumím lhát. Říkám co vidím, slyším a cítím. Neumím kličkovat, neumím zapírat. Vidím tu černou past ... !!! INKVIZITOR: A já tě do ní chytím! VŠICHNI: Odvolej - podepiš ... CAUCHON: V poslední chvíli prozřela a odřekla se všech ďábelských svodů. JOHANKA: Prosím vás, přečtěte mi, co jsem podepsala. INKVIZITOR: Jsi svůdná, lživá a pověrčivá, vzpurná a krvelačná rušilas Boží zákon, církevní nařízení, hlásalas bludy a pobloudilas ve víře - provinila ses proti církvi svaté. SBOR: Upalte čarodějnici. Umlčte kacíře. Upalte čarodějnici. Umlčte kacíře. Upalte čarodějnici. Umlčte kacíře. INKVIZITOR: Přijímáš dobrovolně svůj doživotní trest? Budeš pít vodu zármutku a jíst ... jíst chléb utrpení?!? JOHANKA: Ne! Vy mě nepustíte na svobodu!? Vidím, že k pravdě Boží jediná vede z cest! Když Bůh je láska - čeká mě vykoupení! Ne! Vy mě nepustíte na svobodu!? Vidím, že k pravdě Boží jediná vede z cest. Když Bůh je láska - čeká mě vykoupení! Jediná z cest ... Zapalte hranici! SBOR: Dokonáno jest! JOHANKA: Dejte mi kříž ... Podejte mi kříž ...
SPÁSO DUŠE MÉ JOHANKA: Sílu zemi popel ohni vodě slzy dám - a vzduchu dým ... Já odpouštím i soudcům svým. HLASY: Sílu zemi popel ohni
vodě slzy dám ... JOHANKA: Já už slyším hlas andělů svých usmířených, spravedlivých ... Prosím, Pane, přijmi duši mou tak čistou zas jak´s mi ji dal. Dovol mi s křídly andělů k tobě se vznést nad bolest ... Doufám ve tvé odpuštění věřím v lásku tvou ... Buď vůle tvá. Přijď království tvé. Buď vůle tvá ... Spáso duše mé nesmrtelné ... Já doufám v lásku tvou jen ty ji smíš snad lidem dát ... Jsem dítě tvé ... Máš mě rád ... ?
TY JSI TEN DÉŠŤ JOHANKA: A stejně s tebou budu dál. Já jsem ten déšť co po tváři stéká ... Tvé svědomí ... Tvůj smích i pláč jen já vím, co tys byl zač ... LA HIRE: Jednou ti dají svatozář slávu a čest jenže teď tě spálí RAIMOND: dnes poplivou snad i popel tvůj zítra na oltáři stůj ... OBA: Už nevěřím dobrým ani zlým proč já blázen se splet!? Pro tu smečku lhářů i já šel zabíjet. Bolí - mě bolí - mě bolí tenhle svět ... JOHANKA: A stejně s tebou budu dál. Já jsem ten déšť co po tváři stéká ... LA HIRE A RAIMOND: Mé svědomí ... JOHANKA: Tvé svědomí Můj smích i pláč
Tvůj smích i pláč jen ty víš, co já byl zač ... Jen já vím, co tys byl zač ... VŠICHNI: Chtějí nám vzít co nám dál Bůh ne - to jim nedovolím! Víš, že dokud dýchám tvou lásku v sobě mám ... Chtějí nám vzít co nám dal Bůh ne - to jim nedovolím! Víš, že dokud dýchám tvou lásku v sobě mám ... Nejsem - ne nejsem - nejsem - nejsem sám ... Nejsi - ne nejsi - ne nejsi - nejsi sám ...
