Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny http://www.skautkrtiny.ic.cz http://www.facebook.com/skaut.krtiny http://vlcatakrtiny.ic.cz http://skautkykrtiny.ic.cz http:/skautikrtiny.ic.cz číslo 159 květen 2014
Jarní expedice vlčat „Trampský pokladÿ sobota 5.–6. 4. 2014 Naše jarní expedice byla opět dvojdenní. Podařilo se nám domluvit půjčení chaty poblíž lomu Skalka a tak byl cíl jasný. V sobotu ráno jsme se sešli u klubovny. Nakonec vyrazilo 12 vlčat a čtyři dospělí. Byl to příznivý poměr a bylo to hodně znát na celém průběhu. Vlčata si nesla všechny věci na přenocování ve velkých batozích na zádech. Mnohdy vlčata vypadala jako „batohy s nožičkamiÿ. Batohy však většinou neměli nijak těžké, protože maminky se řídily pokyny a nic zbytečného navíc jim nepřibalily. Celá cesta měla délku 4 kilometry. Rozdělili jsme si ji třemi zastávkami se hrami a tak ji všichni hravě zvládli. Cestou jsme si zahráli tři hry. První byla „Babka kořenářkaÿ, při níž se kluci naučili poznávat květiny, ale zároveň se museli mít na pozoru před dravými vlky v podání tatínků. Další hrou byl „Běh průsekemÿ. Každá šesta se postupně proměnila v tlupu zálesáků prchající z indiánského zajetí a vyhýbající se jejich střelám. I tato hra se skvěle vydařila. Asi největší úspěch měl však „Ohnivý mužÿ. Při této hře měla vlčata za úkol zhášet palmínky ohnivému muži, který špatně vidí. V ohnivé muže se postupně proměnili všichi tři muži. Vlčata jim brala kolíčky, které měli připnuté na oblečení. Smíchu i napínavých chvilek si všichi užili dosyta. Když jsme dorazili k chatě následovala její prohlídka. /pokračování na straně 7/
V květnu nás čeká závod vlčat a světlušek v Oslavanech * Hodnocení činnosti v měsíci dubnu * Reportáže: Jarní expedice vlčat „Trampský pokladÿ, Akce skautské družiny Vků „Operace Astakusÿ, Stopařská schůzka skautské družiny Jestřábů, Velikonoční rukodělky „Světlušky tvoříÿ, Akce družiny skautek „Jak si usteleš, tak si lehnešÿ, Po proudu Rio Kirtíno, Setkání skautských příznivců, 2. cykloexpedice „Z Regensburgu až kam dojedemeÿ – část třetí
s. m. r. k. 159/1
Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce • Závod vlčat a světlušek v Oslavanech sobota 17. 5. 2014 „Je to závod, který probíhá jednou za dva roky. Šestky vlčat a světlušek si v něm ověří své znalosti, dovednosti, spolupráci. Celý závod je pojat jako velké dobrodružství spojené poutavou legendou. Součástí jsou i další doplňkové hry mimo vlastní závod. Je to také velké setkání vlčat a světlušek z širokého okolí. Pro vlčata a světlušky je to jedna z nejvýznamnějších akcí dvouletého období. Máme přihlášené dvě soutěžní hlídky vlčat a jednu světlušek. Prosíme rodiče, aby nezapomněli děti přihlášené děti poslat.ÿ Sraz: v 7.00 h u klubovny, pojedeme v 7.15 h autobusem do Brna. Ukončení: v 19.00 h – příjezd do Křtin autobusem v 18.50 h. S sebou: věci na celodenní výpravu (VP3) – zápisník, poznámkový blok nebo volné listy, propiska, tužka, Stezka, KPZ, uzlovačka, nůž, pláštěnka, vše sbalené do batůžku na záda. Přijďte ve skautských krojích a s oddílovým tričkem, na nohy pevné kožené boty. Jídlo: každý si vezme svačiny na celý den. Na místě bude zajištěn pitný režim a společně si připravíme jednoduchý oběd – polévku s pečivem. Peníze: akce bude celá dotována naším skautským střediskem. Původně inzerovaný příspěvek děti platit nebudou. Můžou si vzít peníze jen na své drobné výdaje – limonádu, zmrzlinu apod. Poznámka: Pro případné další informací nás kontaktujte: Zbyněk Drápela 606 739 107, Hanka Drápelová 728 534 966, Nikola Matušková 773 469 007 Náčelník, Mihanka, Broskvička středa 21. 05. 2014 • Prodloužená schůzka vlčat – Střelec „Díky pozvání Tomáše Ruby si půjdeme zastřílet z několika druhů vzduchovek. Čeká nás samozřejmě i spousta dalšího. Těšte se a přijďte.ÿ Sraz: v 17.00 h u klubovny. Ukončení: v 19.30 h u klubovny. S sebou: věci připravenosti VP2 (zápisník, tužku, uzlovačku, kápézetku, Stezku, nůž, pláštěnku), pití! Hanka-Mihanka a Zbyněk-Náčelník čtvrtek 22. 5. 2014 • Cyklovýlet skautské družiny Vlků – „Dračí chřtánÿ „Vyrazíme si na kolech a naším cílem budou Dračí skály se svými jeskyněmi. Snad se nám konečně podaří objevit draka a podívat se mu do chřtánu. A najdeme i xxx ?ÿ Sraz: v 16.30 h u klubovny. Ukončení: ve 20.00 h u klubovny. S sebou: jízdní kolo ve výborném technickém stavu a přílbu. Na začátku provedeme kontrolu vybavení a kdonebude mít odpovídající nebude moct jet. Pro mimokřtinské je možní si kola uložit u Drápelů před akcí a vyzvednout i několik dní po akci. Věci na prodlouženou schůzku – VP2 (zápisník, tužka, Stezka, KPZ, uzlovačka, nůž, pláštěnka). Svačina, pití, baterka. Na převlečení oblečení do jeskyně – starší a s dlouhými rukávy a nohavicemi. Vše sbalené do batohu na záda. Na tento výlet pojedeme v družinových tričkách a se skautskými šátky. Poznámka: máme naplánovanou trasu o délce přibližně 18 km. Schůzka bude prodloužená za každého počasí. V případě jeho významné nepřízně proběhne náhradní program. Eskym a Náčelník s. m. r. k. 159/2
II. Organizační • Výsledky „Operace PRUT 5ÿ Operace PRUT, která byla vyhlášena v průběhu března dospěla 1. 5. 2014 do svého závěru. Hned na začátku chceme poděkovat všem účastníkům, kteří ve výsledku „vytěžiliÿ a dodali 716 prutů. Díky tomuto číslu jsme schopni vyrobit téměř jedenáct nových rohoží (roštů) pro táborové postele. Těch nakonec potřebujeme okolo 16 kusů a zbylé pruty již připravuje část roverů a vedoucích. Zde přinášíme výsledky za jednotlivé družiny či šestky: Družina (počet členů) březen průměr na člena duben průměr na člena CELKEM průměr na člena 1. Muchomůrky (3) 64 21,3 60 20,0 124 41,3 2. zelená vlčata (6) 117 19,5 35 5,8 152 25,3 3. červená vlčata (8) 21 2,6 117 14,6 138 17,3 4. Vlci (9) 21 2,3 96 10,7 117 13,0 5. Ještěrky (19) 128 6,7 20 1,1 148 7,8 6. modrá vlčata (7) 0 0,0 37 5,3 37 5,3 7. Jestřábi 0 0,0 0 0,0 0 0,0
Podle pravidel vyhlášených vedením těžební společnosti „Postel & Rohož, s.r.o.ÿ tímto členky družiny skautek „Muchomůrkyÿ získávají nárok na odměnu za celkově největší průměr počtu prutů na člena. Holky, užijte si nanukový dort, který vám náleží. Podmínky soutěže (průměr 20 prutů na osobu) ještě splnila zelená šestka vlčat, takže každý její člen obdrží od veducích smečky drobnou sladkou odměnu, a to dle míry zásluh, které na těžbě jednotliví členové měli. Všem ostatním děkujeme za snahu. Ještě jednou velké díky těm, kteří se zapojili do „Operace PRUT 5ÿ. s úctou, vedení těžební společnosti • Služby na parkovištích – DOSPĚLÍ ČLENOVÉ A RODIČE ČTĚTE! Na konci května a na začátku června nás čekají poutě a s nimi i tradiční úkol – zajistit fungování služeb na skautském parkovišti. Služby jsou v délce 2 až 2,5 h, takže je pro každého určitě snadnější si najít čas. Prosíme všechny naše RR a OS, ale i rodiče dětí a příznivce, aby přišli pomoct. Malá pouť je letos v termínu sobota 30. 5.–1. 6. 2014. Velká pouť pak v termínu sobota 7.–8. 6. 2014. Služby jsou vždy v sobotu a v neděli v době 7.00 (6.30)–9.00–11.00–13.00–15.00–17.00 (17.30 h). Poslední služba se, zejm. během Velké pouti, zpravidla o něco protáhne kvůli úklidu. Zvažte kdo jak můžete a posílejte nám své návrhy e-mailem či telefonicky Tomáši PavloňoviJonymu, mobil: 724 873 753, e-mail:
[email protected]. Roveři a rangers mají na Facepapyru uvedeny další informace a on-line tabulku s rozpisem k doplnění. Všem ochotným lidem předem děkujeme. Jony a Warden • Tábor 2014: Předtáborové informace pro účastníky Spolu s tímto číslem Smrku obdrží všichni závazně přihlášení podrobné informace k 24. skautskému táboru. Prosíme rodiče o pečlivé pročtení. V případě dotazů neváhejte kontaktovat jednotlivé vedoucí družin či hlavního vedoucího tábora Štefana Pinďáka-Štófu (mobil: 602 758 770, e-mail:
[email protected]).
s. m. r. k. 159/3
Zde vám přinášíme „výcucÿ nejdůležitějších informací. K informacím je také přiložen soupis doporučeného táborového vybavení. V případě, že budete potřebovat radu ohledně dokoupení vybavení, vedoucí družin vám jistě rádi pomohou. Druhou přílohu tvoří zdravotnická dokumentace, v jejímž rámci jsou dvě „sekceÿ. První částí formuláře je prohlášení rodičů o bezinfekčnosti. Prosíme vyplňte je a odevzdejte v den nástupu dítěte na tábor. Podpis musí být ze dne nástupu dítěte na tábor. Druhou částí je souhlas s poskytováním údajů o zdravotním ošetření dítěte proto, aby zdravotník tábora či jím pověřená osoba (kvůli respektování pohlaví a soukromí dítěte) mohli být přítomni u lékařského vyšetření dítěte v případě, že bude během tábora nutné a hlavně, aby jim mohl ošetřující lékař sdělit potřebné informace ohledně zdravotního stavu dítěte a jeho případného vlivu na zbylé osazenstvo tábora. Bez tohoto souhlasu nám lékař nemusí potřebné informace sdělit, což může mít vliv na chod tábora. Prosíme také o plnohodnotné vyplnění kontaktů na veškeré zákonné zástupce dítěte (nejčastěji oba rodiče). V případě vážné události tento formulář předáme zdravotnickému zařízení a to vás bude kontaktovat kvůli dalšímu postupu. Děkujeme za vaši spolupráci. Warden a Štófa • Středisková rada a uzávěrka Smrku Středisková rada se uskuteční v neděli 1. 6. 2014 od 18.00 h ve skautské klubovně. Uzávěrka Smrku je v pondělí 2. 6. 2014.
III. Vyhodnocení „Fénixeÿ za duben 2014 1. pomoc středi- 2. grafický list 3. kronika 4. Smrk 5. měření sil 5. divoká karta Celkem sku (0–10 b) (0–15 b) (0–30 b) (0–15 b) (0–5 b) (0–20 b) (0–85 b) 1. Ještěrky 10 15 29 15 4 0 73 2. Vlci 10 15 27 15 5 0 72 3. Muchomůrky 10 15 30 15 1 0 71 4. Jestřábi 10 15 27 15 3 0 70 5. vlčata 10 15 28 15 2 0 70 Družina
1. 2. 3. 4. 5.
Celkové pořadí: Družina skautů Vlci (620 b) Roj světlušek Ještěrky (608 b) Smečka vlčat (595 b) Družina skautek Muchomůrky (586 b) Družina skautů Jestřábi (579 b)
Galeony duben Celkem Ještěrky V 13 Gal Jestřábi 1 7 Gal Vlci 3 11 Gal Muchomůrky 2 13 Gal vlčata 1 12 Gal
Osmý měsíc mezidružinové bodovací soutěže Fénix je úspěšně za námi. Poprvé v historii soutěže byl všem družinám udělen plný počet bodů za grafické listy, které postupně vychytávají své mouchy a posunují se do sfér profigrafiků. Je vidět, že ke konci zápolení se všechny skupiny „hecujíÿ k nejlepším výkonům. Kroniky opět ovládly obě větve dívčího oddílu – jejich zápisy jsou stále úhledné, plné barev, fotografií a drobných „vychytávekÿ, které výrazně zlepšují celkový estetický dojem ze zápisů. Výsledné měsíční pořadí hodně ovlivnilo „Měření silÿ, které připravili Jestřábi a prověřilo zeměpisné znalosti jednotlivých družin. Nejlépe se v nich vedlo Vlkům, kteří zvládli poskládat určený kontinent v čase o více než polovinu lepším, než ostatní. Vítězům gratulujeme a všem přejeme hodně snahy a úspěchů v předposledním měsíci soutěže. vedoucí družin a Warden
s. m. r. k. 159/4
IV. Různé • Poděkování Děkujeme Oldřichu Pavloňovi za pomoc se zjištěním tyčoviny pro nová táborová týpí. Děkujeme Oldřichu Pavloňovi a Jiřímu Královi-Kingovi za zajištění chaty pro ubytování směčky vlčat během jejich Jarní expedice. Děkujeme Janu Pokornému a Bedřichu Smýkalovi s manželkou a synem za pomoc na Jarní expedici vlčat. 1. chlapecký oddíl „Bílý bizonÿ děkuje 1. dívčímu oddílu za výbornou vlastnoručně vyrobenou roládu, kterou holky upekly ke svátku patrona skautů sv. Jiří. Kluci také děkují Aniččce Boháčkové a 1. smečce vlčat za dorty. Děkujeme Anitě Ruby za pomoc s organizací Pálení čarodějnic.
Živá kronika Hodnocení měsíce dubna 1. dívčí oddíl – roj světlušek „Ještěrkyÿ: V dubnu měly světlušky pět družinovek, zúčastnily se střediskového čištění potoka a konec zakončily na Slunečním vrchu při pálení čarodějnic. Program na družinovkách byl velice pestrý. Věnovaly jsme se jak plnění bodů do cestiček, přípravě na závody, které nás čekají v polovině května, tak i velikonočním rukodělkům. Při přípravách na závody, jsme se naučily luštit základní šifry, čistě poskládat oblečení, rozpoznat rostliny a stromy a v neposlední řadě jsme navštívily naši knihovnu a naučily se orientovat v jízdních řádech. V květnu nás mimo závody čeká například družinovka se skládáním origami maminkám k svátku. Nikola Matušková-Broskvička 1. smečka vlčat: V dubnu jsme se s vlčaty potkali na sedmi akcích. Bylo to pět schůzek, velká jarní expedice a středisková akce – čištění potoka. Část každé schůzky jsme vždy trávili venku. Počasí nám vcelku přálo a venku je to vždy lepší než v klubovně. Hodně jsme se věnovali přípravě na vlčácké závody. Učili jsme se třeba jak napsat správně adresu na dopis a jak se dopis píše, luštili jsme křížovku i rébusy, učili se hledat v atlase a spoustu dalšího. Hlavní příprava proběhla na jarní expedici, kde jsme si dali malý cvičný závod. Na závody máme přihlášeny dvě soutěžní šestky. Uvidíme jak se jim v květnu bude dařit. Hned několik schůze bylo se speciálním zaměřením. Na jedné se starší vlčata učila plést mrskačky, na další jsme se učili poznávat dopravní značky a jezdili na koloběžce a na poslední dubnové schůzce jsme se vypravili pálit čarodějnice a opékat špekáčky. Na svoji zahradu nás pozvala Anita Ruby a pro vlčata připravila i hledání pokladu. Na schůzkách jsme hráli také hodně her. Tento měsíc jsme poprvé hráli hru „Kuny a veverkyÿ, která se moc vydařila. Poprvé jsme hráli také hru „Sedm statečnýchÿ kdy se s pomocí míčků dobývala pevnost. Vydařila se i když byla na ovládnutí emocí vlčat dost náročná. Úspěch měly i staří dobří „Pašeráciÿ či na expedici „Tropičtí motýliÿ. Do tradičního čištění potoka se zapojili jen Skejťák, Smíšek a Džuďák. Myslím, že určitě nelitovali. Akce se velice vydařila a na jejím závěru jsme si zahráli skvělé hry. Největší akcí byla jarní expedice s přenocováním v chatě u lomu Skalka, která se skvěle vydařila díky velké pomoci rodičů. Na schůzkách nám v dubnu pravidelně pomáhal skaut Piškot a také několik rodičů. Na jarní expedici tatínkové Honza Pokorný, Béďa Smýkal se ženou a synem a na čištění potoka a pálení čarodějnic Anita Ruby. Moc děkujeme! Je nás stále 21 a všichni pravidelně chodí, i když v tomto s. m. r. k. 159/5
měsící trochu méně než obvykle. Účast na činnosti byla 62,5%. Úplně na všech akcích a včas byl Džuďák – výborně! Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách www.vlcatakrtiny.ic.cz. Hanka Drápelová-Mihanka a Zbyněk Drápela-Náčelník 1. dívčí oddíl – družina skautek „Muchomůrkyÿ: Měsíc duben byl v družině Muchomůrek opět nabitý událostmi, jak se to stalo v letošním roce již pravidlem. Měli jsme čtyři družinovky, na kterých jsme dělali novou nástěnku, závody vlaštovek, zdobili velikonoční vajíčka, ale i diskutovali o kyberšikaně. Pro nás starší těžko pochopitelná věc. Nedokáži si odpustit poznámku, že při rozumném vytížení dětí ve volném čase by tento novodobý úkaz nemohl existovat. Tož výzva pro každého rodiče, více mi to asi nepřísluší komentovat. Dále jsme měli přespání v klubovně, kde děvčata pletla rohože, večer před spaním proběhlo promítání. A měsíc jsme zakončili tradičním pálením čarodějnic na Slunečním vrchu. V dubnu jsme také mezi sebou přivítali tři nové členky – Nikolu Březkovu, Terku Blažkovu a Janu Skořínskou. Děvčatům přeji, ať se jim v oddíle líbí a i do budoucna vydrží pracovat s takovým zápalem, jakého jsem byl svědkem při putování na Švýcárnu – o této akci ale v příštím čísle. Do chodu družiny se také zapojily starší světlušky Beátka Knihařová, Zuzka Moskovská a Bára Stehlíková – i jejich účast je velmi příjemným oživením našich setkání. Na závěr bych rád poděkoval za spolupráci Ádě Matuškové, která nás z osobních důvodů bohužel opustila. Věřím však, že řád, důslednost a velmi dobrý přístup k plnění úkolů, které děvčatům za dobu svého působení v družině vtiskla, Muchomůrky neopustí a i nadále budou pracovat tak skvěle, jak se jim to v letošní sezoně daří. A v neposlední řadě samozřejmě velký dík Romckovi, který vše výše uvedené v měsíci dubnu děvčatům připravil a vše s nimi i v plném rozsahu absolvoval. Bližší informace o naší činnosti a fotografie naleznete na www.skautkykrtiny.weebly.com. dle infa od Romcka zapsal Radek 1. chlapecký oddíl: Duben je za námi, všechny dívky vyšlehány a my se ohlížíme zpět. Skautský oddíl v dubnu podnikl Pletení mrskaček, Pálení čarodějnic a také měl dvě rádcovské schůzky. V dubnu jsme se zaměřovali na logické myšlení a hlavolamy. Také jsme pokročili v etapové hře, kdy se nám konečně podařilo získat zpět ukradená tlačítka. V květnu připadají na dva čtvrtky, kdy je státní svátek, naše schůzky. 8. 5. družinovka nebude. Dále se můžete těšit na prodloužené schůzky družin, které proběhnou 22. 5. http://skautikrtiny.ic.cz Jiří Pinďák-Diki, Václav Ševčík, Zbyněk Drápela-Náčelník 1. chlapecký oddíl – družiny skautů „Jestřábiÿ: V měsíci dubnu jsme tentokrát podnikli mnoho akcí. Proběhla prodloužená schůzka na které jsme zkoušeli odlévat stopy, na Zelený čtvrtek jsme se sešli a upletli jsme si velikonoční pomlázku, jak už bývá každoročním zvykem, vyrazili jsme po proudu křtinského potoka a čistili jsme jeho koryto a nakonec měsíc uzavřela schůzka, kde jsme upálili naše vyrobené čarodějnice. Celkově proběhla vlastně za měsíc jen jedna normální schůzka, na které jsme si dozvěděli a naučili několik informací o ekologii. Celková účast byla 68,4 %. V následujícím měsíci nás čeká určitě mnoho dalších akcí a nám nezbývá než se těšit. Makča s. m. r. k. 159/6
1. chlapecký oddíl – družina skautů „Vlciÿ: Vlci se v dubnu potkali na šesti akcích. Měli jsme jednu družinovou akci, dvě normální schůzky, pletení mrskaček, pálení čarodějnic a zúčastnili jsme se Čištění potoka. Na schůzkách se Vlci věnovali z velké části odznaku Zelená panda, ale taky balení batohu. Hráli jsme několik her jako „Medvěd v jáměÿ, „Hutututuÿ, nebo „Lov čarodějnicÿ. Jedna z našich schůzek byla 24. dubna, což je svátek sv. Jiří, a taky skautů. Měli jsme ji proto částečně tematicky zaměřenou a dostali jsme taky několik jedlých dárků. Na naší družinové akci jsme se vypravili do Křtinského lomu. Po cestě jsme hledali jedlé rostliny, a taky stopy. Ještě před tím, než jsme šli do samotného lomu, pokusili jsme se najít raka. To se nám po nějaké době podařilo. V lomu jsme potom viděli čolky, a našli jsme výří pírko. Pak jsme si na ohni opekli špekáčky, zahráli si jednu hru, a nakonec jsme ještě stihli začít pokus s vodními rostlinami. Jako minulý rok jsme i tentokrát měli předvelikonoční pletení mrskaček. Tam jsme si, jak už název napovídá, mohli uplést mrskačku, ale zahráli jsme si taky pár her. Na čištění potoka se nás sice sešlo jen pár, ale bylo nás dost na vyčištění velké části Křtinského potoka. Našli jsme několik zajímavých věcí, jako starou branku, nebo třeba lopatku. I letos jsme se ale neobešli bez namočení a třem z nás se povedlo spadnout do vody. Kromě čištění jsme si taky prohlédli pár jeskyní, opekli špekáčky, zahráli si jednu velkou bojovku a vyzkoušeli jsme si kotrmelec ve dvou. Na pálení čarodějnic jsme pokročili v etapovce a zahráli si taky velkou bojovku. Účast na činnosti byla 65,6%. Na většině akcíc byl Eskym, Jurda, Zip a Piškot. V květnu se Vlci chystají na výpravu do jeskyní. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách http://skautikrtiny.ic.cz. Eskym, Náčelník Kmen roverů a rangers: Duben měl příchuť gradujících táborových příprav, které úspěšně běží. V první půlce měsíce nás Štefan oslovil s výzvou k tvorbě pár desítek tyčí na tee-pee, které postupem času odcházejí a je třeba je doplňovat. Po domluvě s panem Pavloněm jsme se je vydali odkorňovat k Valchovské cestě mezi Řícmanicemi a Ochozí. Akce měla velkou pánskou účast a podařilo se nám udělat přes dvacet tyčí. Značnou invenci, odvahu a špetečku štěstí vyžadovala přeprava až osmimetrových tyčí na vozíku za autem do Křtin. Vašek s Ondrem se ujali organizace dopravy a s nápaditostí sobě vlastní se jim za pomoci ostatních bez nehody podařilo vše bez problémů zvládnout. Roverstvo se též podílelo na organizaci Po proudu Rio Kirtíno a několik členů se sešlo na Kamence k příležitosti Pálení čarodějnic. V dalším měsíci nás čeká především zařizování parkoviště na křtinských poutích. Tomáš Pavloň-Jony
Reportáže z proběhlých akcí Jarní expedice vlčat „Trampský pokladÿ
sobota 5.–6. 4. 2014
/dokončení ze strany 1/ V přízemí je jedna velká místnost s velkými kamny, stolem pro dvacet lidí a kuchyňským koutem. V podkroví je jedna místnost pro pohodlné spaní dvanácti dospělých nebo i šestnácti dětí. Vše je vyzdobeno nejrůznějšími trampskými plackami a upomínkovými předměty. Chata je bez elektřiny a vody, na záchod se chodí na kadibudku, ale je malebná a má neopakovatelné kouzlo. Vlčata chatu proběhla během chvilky a tak jsme se mohli vrhnout do přípravy oběda. Nejdříve kluci rozdělali oheň a potom se dali do vaření. Čistili a krájeli zeleninu, krájeli maso i klobásy, s. m. r. k. 159/7
míchali dochucovali, přidali i dva druhy fazolí. Jak je možno posoudit z popsaných surovin byly to samé dobré věci a výsledek byl přímo vynikající. Když jsme si po obědě trochu odpočinuli pustili jsme se do dalšího programu. Chtěli jsme se trošku připravit na blížící se vlčácké závody a tak jsme si takový malý závod uspořádali už tady. Kluci poměřili své znalosti z historie skautingu, občanství i logiky. Zkusili si telefonovat ošetřovat drobná zranění, ale i spojit dvě prkna hřebíkem či poskládat mikinu. Potrénovali si i stavbu stanu. Prověřili jsme také fyzickou zdatnost vlčat na lanových lávkách a dobrou mušku při házení míčky a střelbě ze vzduchovky či vzduchové pistole. V podvečer nás čekala velká dobrodružná hra „Tropičtí motýliÿ do níž se zapojili i všichni dospělí. Členitý terén v blízkém okolí byl skvělým hracím prostorem a všichni se dokonale vyřádili. Večer jsme si udělali táborák a opékali špekáčky. Hanka hrála na kytaru a všichni zpívali. Nedá se říct že by zpívali všichni dobře, ale všichni s chutí a hlasitě. Kluci si přáli také stezku odvahy. Jako první se přihlásil Kutil. Zrovna když jsem vlčatům u ohně říkal, aby byla potichu kdyby Kutil náhodou volal o pomoc, ozval se křik. „Pomoc je tam Hejkal!ÿ řval Kutil a škrábal se po svahu zpátky k ohni. Vyděsily ho zvuky nočního lesa a raději se vrátil. Stezku nakonec absolvovali jen Ríša, Skejťák a Sova. Ale to vůbec nevadí, ostatní půjdou až svůj strach přemůžou. I překonávání strachu se učíme. Noc proběhla díky náročnému programu celkem v klidu. Poslední vlčata sice pokřikovala ještě kolem desáté. Uklidnila se až když si šla na spací patro lehnout i Hanka. První ranní ptáčata se začala budit až o půl sedmé a tak jsme vstávali podle plánu – v sedm. To je velký pokrok oproti podzimní expedici, kdy první neposedové byli vzhůru už v pět. Po rozcvičce, ranní hygieně a snídani jsme se pustili do balení batohů a úklidu. Když jsme měli skoro sbaleno objevil Sova za okenicí podivnou nesrozumitelnou zprávu. Po chvíli přemýšlení se nám ji podařili rozluštit a zjistili jsme, že máme jít hledat mapu k pokladu trampů, která je ukrytá v podezdívce chaty. Našli jsme ji! Chvíli tralo než jsme se v jednoduchém náčrtku zorientovali, ale pak už jsme neomylně zamířili k jeskyni, která měla být ve skalní stěně opuštěného lomu. Objevili jsme ji a v ní jsme našli zbytek starého trampského totemu. Byl osvětlen barevnými svíčkami a celé místo vypadalo jako z filmu „Poklad na Stříbrném jezeřeÿ. Kluci byli nadšení a chtěli s sebou totem odnést pěšky až do Křtin. Nakonec jsme je přemluvili, abychom jej nechali u chaty s tím, že jej odvezeme autem. Čas se začal pomalu chýlit a tak jsme vyrazili na zpáteční cestu. I když ji tentokráte nedoplňovaly hry zvládli ji kluci dobře. V Březině se odpojili Skejťák a Kutil a ostatní jsme šli přes kopec do Křtin. Naštěstí jsme nešli po silnici, ale po stráni vysoko nad silnicí. Kousek před námi se totiž přímo před našima očima vyboural motorkář. Motorku měl rozbitou, ale jemu se nic vážného nestalo. Jeho kolega co jel za ním mu zavolal pomoc. Do Křtin jsme dorazili pět minut po jedenácté. Jen několika klukům jsem musel v posledních stovkách metrů nadlehčovat batohy, jinak to všichni zvládli sami. Ještě krátké rozloučení, předání rodičům a hurá na nedělní oběd. Během celé akce nám moc pomohli také rodinní příslušníci našich vlčat. Celou expedici s námi absolvoval tatínek Sovy a Vojty – Honza Pokorný. Mimo jiného pro vlčata připravil skvělé lanové lávky a vedl výcvik ve střelbě ze vzduchovky. Moc pomohla celá rodina Bédi Smýkala, tatínka našeho vlčete Skřítka. Tatínek a syn, oba Béďové, s námi byli téměř po celou dobu. Béďa starší byl strůjcem našeho sobotního oběda. Nakoupil suroviny, připravil recept a vedl vaření skvělé speciality „Tátovské pánveÿ. Béďa mladší pomáhal třeba s výcvikovým programem – učil vlčata stavět stan. Maminka Míša nám dělala technické zázemí – přivezla nám potraviny a také se zapojila do velké dobrodružné hry. Béďa Smýkal také zasponzoroval všechny potraviny z nichž jsme připravili oběd. Moc jim všem děkujeme. Díky všem dospělým proběhla celá expedice hladce a podařilo se uskutečnit vše co jsme měli naplánované. Velké poděkování si zaslouží také hajný Olda Pavloň, který nám domluvil půjčení chaty a také Jura Král – King, který nám chatu přijel předat a a zase převzít. Mihanka a Náčelník
s. m. r. k. 159/8
Akce skautské družiny Vků „Operace Astakusÿ
čtvrtek 10. 4. 2014
Tento měsíc jsme se více věnovali odznaku Zelená Panda, a tak jsme se vydali i na jednu specializovanou schůzku. Po krátkém zahájení jsme se vydali směrem ke Křtinskému lomu. Po cestě jsme si řekli o rostlinách, které se dají jíst, anebo jsme taky hledali stopy. Některé z nás to tak zaujalo, že se jedlý šťavel kyselý málem stal jejich trvalou stravou. Ještě před vstupem do lomu nás ale čekala hlavní část programu, a to hledání raka. Rozdělili jsme se na dvě skupiny a každá se vydala podél jedné strany potoka. Nakonec jsme se ale stejně střetli u největší tůně, a tak jsme společnými silami začali hledat. Po nějaké době hledání ve studeném potoce se konečně povedlo Zbyňkovi raka objevit, ale bohužel mu uplaval. Vzali jsme si tedy naše věci a už jsme chtěli jít do lomu, když v tom Zbyněk po posledním prohledání raka opravdu vytáhl. Párkrát jsme si ho vyfotili, prohlédli, a pak pustili zpátky do vody. Po zdařilém úlovku už jsme se šli podívat do lomu. Nejprve jsme zamířili do spodní části, kde jsme objevili pár čolků a dokonce i výří pírko. Pak jsme se už přesunuli do horní části lomu, kde jsme si udělali oheň. Opekli jsme si špekáčky, či sýr, a při tom nám Zbyněk ukázal svůj deník, který si vedl při sledování výra, co tu byl před několika lety. Sthili jsme si dokonce zahrát i krátkou hru, ale pak už jsme se vrátili do klubovny. Tam jsme ještě stihli začít pokus s vodními rostlinami, ale protože už někteří museli jet, rozešli jsme se domů. Bylo to super! zapsal Eskym
Stopařská schůzka skautské družiny Jestřábů
čtvrtek 10. 4. 2014
Sraz byl normálně ve čtvrtek, ovšem s tím, že čas srazu byl o půl hodinky posunut dopředu. Po obodování věcí připravenosti a přečtení kroniky jsme vyrazili na cestu do křtinských lesů, kde jsme chtěli nalézt stopy divoké zvěře a pokud by se tak zadařilo, tak si je také odlít. Jak jsme vyšli před klubovnu, vysvětli jsme pravidla her, které jsme měli hrát za pochodu po celou schůzku. Hned poté, jak jsem pravidla vysvětlil, dorazil Apač, který zapomněl, že je prodloužená schůzka. A tak jsem tedy vysvětloval všechno od začátku pro jistotu a pro Apače po druhé. Vydali jsme se směrem na Liščí leč okolo Křtinského rybníka – dal-li by se tak nazvat – směrem na Jedovnice. Po cestě jsme tedy hráli hry, jež jsem vysvětloval na začátku cesty. Jedna z her spočívala v tom, že člověk nesměl používat slovo „ joÿ a „neÿ. Pokud ho vyslovil, musel osobě, která si toho všimla, dát jeden život. Tato hra způsobila, že schůzka byla jaksi nemluvná. Jak jsme došli na místo, kde se měli nacházet stopy, tak ať jsme hledali, jak jsme mohli, žádné stopy jsme objevit nedokázali. Jirka dostal ovšem brilantní nápad, a to donést svého psa Bobíka, aby nám stopy vyrobil. Než Jirka došel, zahráli jsme si několik her s plechovkami, no a potom jsme šli odlévat Bobíkovy stopy. Pár hezkých kousků jsme tedy odlili a mezitím co naše odlitky tuhly, zahráli jsme si velkou hru, kdy jsme měli sbírat perly a vzácné želvy ze zátoky, kterou ovšem střežil žralok. Nakonec jsme zátoku zbavili všech drahocenností co skrývala. Jelikož se už blížila doba konce schůzky, vydali jsme se rychlejším tempem do Křtin. Zde jsme se pak také rozloučili, dali pokřik a rozešli se do domovů. Makča
Velikonoční rukodělky „Světlušky tvoříÿ
úterý 15. 4. 2014
V úterý odpoledne se světlušky hned po spočítání věcí připraveností a vyhodnocení bodování za březen rozdělily do tři skupinek, aby měl každý na práci dostatek místa. Nejstarší světlušky si vzala do parády Míša. Holky s ní vyráběly překrásná velikonoční patchworková vajíčka. Druhá část světlušek se s Anitou pustila do vytváření papírových zajíčků a kuřátek na špejlích do květináčů. Holky se tak s nadšením ihned pustily do obkreslování, vystřihování a lepení s. m. r. k. 159/9
jednotlivých částí dohromady a poslední skupinka se tak se mnou pustila do dobrého skutku pro středisko. Vzhledem k tomu, že se ve skladu už nedalo ani pohnout, byl jeho úklid jasnou volbou pro dobrý skutek. Sice se to některým zprvu moc nelíbilo, ale když se nás do úklidu pustilo víc bylo za chvíli vše hotovo a holky se mohly se vší vervou pustit do rukodělků. Klubovna se v okamžiku proměnila skoro v továrnu na velikonoční dekorace. Všichni byly do práce tak zabraní, že čas přestali úplně vnímat. Bylo už dost hodin a tak se začalo úklízet. Poté, co se všechny papírky odstřižky šablony, nůžky a pastelky se vrátily zpět k majitelům, přišel Radek a holkám pověděl něco o Velikonocích. Pak už se do klubovny hrnuli vedoucí ostatních družin, celí nedočkaví na táborovou radu a tak už si světlušky daly pokřik a mohly se rozutéct domů. Nikola Matušková-Broskvička
Akce družiny skautek „Jak si usteleš, tak si lehnešÿ
pátek 18. 4. 2014
Sešli jsme se já a Warden, v poledních hodinách a nachystali všechno, co bylo třeba. Kolem druhé hodiny se začaly sjíždět děvčata a mohlo se začít pracovat. Po přidání několika starších světlušek nás bylo dosti k tomu, aby šla práce rychle a lépe od ruky. Pod Wardenovým vedením jsme čistili, ořezávali, navazovali a až bylo vše nachystané, začali jsme plést. Holky princip pletení rychle pochopily, pustily se do díla a já se mohl jen kochat, jak dobrou práci odvádějí. K večeru byly dvě rohože hotové, poklidili jsme a šlo se vařit. Klubovnou se valili neobyčejné vůně, holky hádaly, co bude jejich výsledkem a pomáhali s přípravou. Výsledkem nakonec byly obložené topinky a ti nejodvážnější, kteří se odhodlali ochutnat, přichází na to, že jsou výborné. Marná snaha však některé přesvědčit. Následuje sled krátkých her a jeho vyvrcholení v podobě hře Aktivity. S alternativními pravidly, jsme do finále postoupili já a Barča, kde jsem nakonec podlehl. Porážka se těžko polyká, nic jiného než ji přijmout však nezbývalo. Trochu s mým hořkým úsměvem jsme nachystali spaní a dataprojektor. Ještě před tím, než vypuknul filmový maraton, jsme si dali procházku, při které jsme doprovodili Nellču domů. Pár strašidelných historek po cestě pro naladění nálady, hurá na film a pomaličku usínat. Ráno bylo krušné, tak jako každé, nikomu se nechtělo z vyhřátého spacáku. Ani nabídka mé skvělé rozcvičky nebyla dostatečně lákavá, tak jsem musel tahat holky ven. Nakonec pod vidinou snídaně proběhla rozcvička, jak má být. Sluníčko hezky hřálo a Radkova marmeláda byla výborná, jako vždycky. Po snídani a úklidu jsme se měli rozcházet domů. Spíše rýpnutím jsem prohlásil, že si půjdu uplést vlastní rohož a nečekal jsem tolik dobrovolníků k pomoci. Další dvě rohože byly na světě, na sérii „Hutututuÿ jsme také nezapomněli, pak už se jen rozloučit a vyrazit domů. Z mého pohledu po všech stránkách vydařená akce. zapsal Romcek
Po proudu Rio Kirtíno
sobota 26. 4. 2014
Akce se zúčastnili zástupci 1. smečky Vlčat, roj světlušek Ještěrky a členové skautských družin Jestřábi a Vlci v doprovodu vedoucích, členů RR a rodičů. Sešli jsme se na náměstí a přesunuli se k silniční odbočce na Habrůvku. Zde jsme se rozdělili na dvě skupiny – „silničářeÿ a „potočníkyÿ. Jak už název naznačuje, jedna skupinka čistila okolí silnice a druhá se věnovala korytu potoka. Vcelku rychle se nám povedlo vyčistit celý usek od zmíněné silniční odbočky až po jeskyni Výpustek. Poté jsme se přesunuli k připravenému ohništi. Opekli špekáčky a sýr, zahráli si pár her a odebrali jsme se zpět do Křtin, kde jsme akci ukončili. Ondra s. m. r. k. 159/10
Setkání skautských příznivců
pátek 2. 5. 2014
Na první pátek v květnu jsme nasměrovali setkání skautských příznivců z řad rodičů. Průběžně jsme se scházeli od 17 hodiny. Přišlo celkem 14 dospělých a 12 dětí. Cílem bylo strávit spolu oddechové a přátelské odpoledne a seznámit rodiče se stylem skautského programu. Připravili jsme program obdobný skautské schůzce. Povídali jsem si o Skautingu jako o velké hře s velkým cílem – pomoct vychovat dobrého člověka. Ukázali jsme si také jaké pomůcky a příručky vedoucí používají. Zahráli jsem si Kimovu hru s věcmi, které si nosíme na schůzky a akce. V rámci seznámení jsme si zahráli také seznamovací hru Šátkovou plácandu. Prohlédli jsem si prezentaci o skautské historii a poslechli si příběhy ze života skautského zakladatele Baden-Powella. Spolu s tím i informace, jak se skauti zdraví, o skautské lilii a rytířském slibu. Ale aby toho na nás nebylo moc, tak ještě rychlou běhací hru s čísly. Také jsme si vyhodnotili bodování, jak je naším dobrým zvykem i na schůzkách. Potom už jsme se nechali unášet spoustou jídla, opékáním špekáčků a domácími buchtami od maminek. Zatím, co si rodiče zažívali schůzku dospělých, pro jejich děti si naši skautší rádci Hroch s Eskymem připravili drobné hry a společnou zábavu. Při dobrém jídle jsme si ještě popovídali o budoucnosti našeho střediska. Jednak jsme velmi rádi a vděční za pomoc rodičů při vedení schůzek a akcí během roku. Také bylo toto setkání určitým impulzem pro akce s dětmi předškolního věku. Rozmýšleli jsme náměty na další společné setkání. Ideálně by se dalo setkávat jednou měsíčně v rámci schůzek mladších nebo na dalších tématických akcí jako je drakyáda či sáňkování. Pokud by jste věděli o někom, kdo by se chtěl těchto setkání Benjamínků od září účastnit, dejte jim vědět. Dle ohlasů byla tato akce dosti povedená. Předpokládáme, že se ještě jednou do prázdnin sejdeme. Pokud bude vstřícné počasí, počítáme že opět pátek před poutěmi. V případě zájmu se nám ozvěte a doladíme termín. připravila a zapsala Mihanka
2. cykloexpedice „Z Regensburgu až kam dojedemeÿ – část třetí pondělí 19. 8.–23. 8. 2013 V předchozí části byl popsán den cesty z Worth an der Donau do Passau a část dalšího dne – z Passau, přes hranice Německa s Rakouskem k meandru Schlögener Schlinge. Kolem půl druhé jsme využili průjezdu Aschachem an der Donau a znovu doplnili zásoby vody a jídla s tím, že brzy se někde zastavíme a naobědváme. Sotva za půl hodinky jsme si našli pěkné místo v Brandstattu. Zvesela jsme hodovali, smáčeli si nožky v řece, sušili oblečení, koukali na projíždějící lodě, říční ptáky na zaparkované lodi před „našimiÿ lavkami a vůbec . . . dobrou hodinku a půl jsme takto zevlovali. O to soustředěněji jsme poté pokračovali v cestě k našemu dalšímu cíli, hlavnímu městu mlsných pusinek, Linzi. (Mimochodem, možná to někdo nevíte a bude to pro vás zajímavé – mezi Linzem a Českými Budějovicemi vedla první veřejná koněspřežná železnice na evropském kontinentu.) Do Linze jme bez zvláštních příhod dorazili kolem páté a moc se nezdrželi. Jen jsme si v infocentru vyprosili další mapu, zachycující cestu z Linze až do Vídně. Na hlavním náměstí Jony ještě prohodil pár slov s nějakým chlapíkem z Jihlavy, který v nás neomylně poznal krajany. Prý dle značky kol. Toť vše. Znovu jsme překonali Dunaj a jeli po levém břehu (na pravý břeh jsme přejeli v Niederranně a od té doby jej až dosud neopustili). Jeli jsme hodně svižně a byli k tomu příhodné podmínky, pomalu se sklánějící slunce k západu je dobrý společník. Zavčas jsme ještě navštívili jeden obchod a drobně u něj posvačili. Abychom nevyšli ze cviku ve zdolávání kopců na sklonku dne, neodpustili jsme si drobnou zajížďku k nechvalně známému koncentračnímu táboru Mauthausen. Naše pocity na takovém místě si asi dokážete představit sami . . . tak jen dodám, že protože už bylo později (kolem sedmé hodiny), bylo tam celkem prázdno.
s. m. r. k. 159/11
Tedy do doby, kdy začala přijíždět auta a autobus(y) s – jak jsem alespoň pochopil ze zmateného rozhovoru s jednou postarší dámou – pamětníky zdejších událostí, kteří se přišli podívat na jakýsi dokumentární snímek k připomenutí nějakého výročí v připraveném letním kině pod zdmi komplexu. Čekala nás ještě řádná porce kilometrů, takže pozvání se připojit jsme museli odmítnout. Škoda, určitě by to byl zajímavý zážitek. Kolem osmé jsme dorazili ke kempu v Au an der Donau, kde nás čekalo nemilé překvapení, totiž že dál je část stezky v opravě, takže jsme museli pokračovat objížďkou. To by nebyl až takový problém, nebýt zhoršujících se světelných podmínek; nevím jak Jony, ale já cítil ve vzduchu bloudění:) Nakonec to nebylo tak zlé a o dvacet minut později a tři kilometry vzdušnou čarou po proudu dále jsme se na stezku vrátili. Pomalu jsme začali koukat kam složíme hlavy, dnes jsme to nechtěli nechávat na tak pozdní čas jako den před tím. Kolem deváté jsme našli pěknou loučku, oddělenou od stezky pásem stromů a šikovně rozporcovanou dalšími skupinkami stromů na menší kousky. Nedobrý pocit jsme měli jen ze slimáků (ti nás ostatně obtěžovali úplně každé táboření a zdálo se, že jsou jaksi neuvěřitelně organizovaní, protože např. na této louce měli pravidelně každý svůj sektor o velikosti cca půl metru čverečního, který svědomitě daný jedinec obhospodařoval:)) a faktu, že louka byla blízko řeky a pod úrovní hladiny . . . Ale povodeň snad nebude. A nebyla:) Urazili jsme 139 km za sedm hodin a patnáct minut šlapání v pedály. Den čtvrtý (čtrvtek 22. 8. 2013) Po půl deváté již sbalení (:)) vyrážíme vstříc dalším výzvám. Cyklostezka nás z počátku nevedla kolem řeky, nýbrž lesy a lukami. Projeli jsme Hüttingem (bezva, aspoň máme představu, kde jsme asi tak spali:)) a na mě zanechaly dojem především zábrany proti povodním, které byly místy jako hradby, které se dají zcela uzavřít proti nevítanému nájezdníku. Brzy jsme se dostali zpět k řece a ačkoliv bylo i tento den jasno, provázel nás nepříliš příjemný vítr. První drobnou zastávku jsme si dali v Greinu, pustili jsme se i kousek do centra, ale jen velmi ostýchavě. Z Greinu jsme naneštěstí museli jet s velmi frekventovanou silnicí po boku. Takto jsme jeli asi dvacet kilometrů, projeli St. Nikola an der Donau, Weins až jsme dorazili k Ybbs an der Donau. Bez mučení se přiznám, že to byla pro mě zdaleka nejhorší část celé výpravy – vítr se rozfoukal k heroickému výkonu a to přímo proti nám, navíc jsem zrovna tento den byl zatížený navíc o stan, v jehož přepravě jsme se pravidelně střídali – zkrátka, Jony mi chvílemi mírně ujížděl a měl jsem toho plné zuby. Před Ybbsem jsme přejeli most, nakoupili a pokračovali po pravém břehu. Těsně před druhou hodinou jsme doputovali do Melku, který nás lákal již z dálky výhledem na známý klášter. V Melku jsme chvíli pobyli, vyfotili klášter a pokochali se centrem města. Pak jsme se znovu vrátili na levý břeh a kvitovali umírnění větru a teplejší sluneční paprsky. Blížil se čas oběda a asi tak o půl třetí jsme našli pěkné místečko s lavičkou, kde jsme si ukuchtili něco na zub. Po obědě byla moje krize již scela zažehnána a jak bylo dopoledne mizerné, tak, a asi ještě i mnohem intenzivněji, bylo odpoledne krásné, protože jsme stáli v ústí údolí Wachau, plného malebných vísek s kamennými kostely, stráněmi vinic s keříky révy vinné obtěžkané plnými, slaďoučkými hrozny . . . A my si toto údolí užili dosysta, fotili jsme nejzajímavější stavby, nejúrodnější tratě a aby toho nebylo málo, Jonym otřásala extáze při návštěvě místa, kde jeho kolegové s krumpáči a lopatami vydolovali roku 1908 Willendorfskou venuši z útrob matičky Země:) Víťa
S. M. R. K. je měsíčník, který vydává Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko 623.18 Křtiny – pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 159, ročník 16., vyšlo 8. května 2014 ve Křtinách v nákladu 90 výtisků.
s. m. r. k. 159/12