Jak na přírodní zahradu

Jak na přírodní zahradu Druhový a odrůdový sortiment do přírodní zahrady, aneb musíme vědět, co sázíme Ing. Tereza Tomanová, Ing. Alena Gajdušková ve spolupráci s MAS svatého Jana z Nepomuku a ČSOP Spálené Poříčí

Jak na přírodní zahradu


PŘÍRODNÍ ZAHRADA, EKOZAHRADA, BIOZAHRADA Živá zahrada – program ČSOP - cílem tvořit zahrady pro volně žijící živočichy (podpora biodiverzity) Pojem „permakultura“ - koncept permakultury 1978 v Austrálii (B. Mollison a D. Holmgren) „permanent“ (trvalé) a „agriculture“(zemědělství) – trvale udržitelné hospodaření

Proč právě ji a co je to vlastně PŘÍRODNÍ ZAHRADA? • druhově pestrá a stanovištně rozmanitá zahrada - inspirací je přírodní krajina (umožňuje výskyt různých skupin rostlin a na ně vázaných živočichů) • prostor, kde člověk spolupracuje s přírodou a využívá přírodní procesy (např. sukcesi) i zdroje (např. materiály, úroda)

• je ekologicky stabilnější a odolnější vůči škůdcům i výkyvům počasí • je nám blízká svou přirozeností, je živá, zdravá, plodná, krásná… • vyžaduje určitou změnu myšlení (návyků) a smýšlení o zahradě jako takové • může být řešená také jako formální prostor v pravidelném uspořádání prvků


Jak na přírodní zahradu? Péče o půdu (mulčování, kompostování) Pestrá mozaika stanovišť a podpora druhové rozmanitost Úkryty pro živočichy Využití vzájemných vztahů rostlin v zahradě Přírodní ochrana proti škůdcům Pěstování bez chemie Využití dešťové a šedé vody

Čím dnes začneme? Podpora druhové rozmanitosti… - dřeviny do přírodní zahrady - pojmy „jedlý les a jedlá zahrada“ - živé ploty z původních dřevin - staré a krajové odrůdy ovoce, zeleniny a obilovin - pravokořenné ovocné stromy


„MÁME ZAHRADU, CHCEME PŘÍRODNÍ ZAHRADU !“ Postup při plánování přírodní zahrady: 1) Důvěrně znát stanovištní podmínky své zahrady a respektovat je – podle nich volíme zastoupení a plochu jednotlivých stanovišť, druhovou skladbu rostlin i aktivit v zahradě Znalost místa nám ušetří zbytečně vynaloženou energii na budování konkrétního stanoviště v nevhodné části zahrady! -

velikost zahrady expozice ke světovým stranám nadmořská výška hydrické poměry (místa podmáčená, vlhká, normální nebo výsušná) povětrnostní podmínky (přirozená závětří, místa ohrožená větrem) půdní poměry (živnost půdy, struktura, obsah humusu, pH atd.) stín, polostín a osluněná stanoviště (okolní budovy, vysoká zeleň za zahradou apod.)

2) Důvěrně znát sebe a respektovat svůj životní styl při tvorbě zahrady (nebojte se nekonvenčních přístupů )

Jak na přírodní zahradu – Dřeviny do přírodní zahrady

DŘEVINY DO PŘÍRODNÍ ZAHRADY Dřeviny (stromy a keře) tvoří ve většině zahrad základní prostorotvornou i funkční kostru a vyskytují se v zahradě: 1)

solitérně nebo

2)

ve skupinách v následujících formacích: - dřevinné porosty (hájky, lesíky, remízky, větrolamy atd.) - živé ploty (stříhané i volně rostoucí) - skupiny dřevin (zapojená i rozvolněná skupina stromů, skupina keřů, skupina keřů s vtroušenými stromy apod.) - ovocné sady

Do čistě přírodní zahrady by se měly sázet pouze domácí (autochtonní) nebo-li původní druhy dřevin odpovídající daným stanovištním podmínkám a v přirozených kombinacích druhů, ALE! pohybujeme se v zahradě tj. prostoru ovlivňovaném člověkem a sloužícím člověku, proto domácí druhy preferujeme a používáme přednostně, ale doplňujeme je cizími (introdukovanými) nebo-li nepůvodními druhy a kulturními plodinami – potrava (zelenina, ovoce, koření, bylinky) a jiné zdroje.

Jak na přírodní zahradu – Dřeviny do přírodní zahrady PŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN - Velké stromy (výška cca 25-40m) Název dřeviny

Poznámka

Použití

Listnáče javor mléč, javor klen a javor babyka

podzimní zbarvení olistění, výrazné jarní kvetení

solitérně, les

jasan ztepilý

čaj z větviček jasanu

solitérně, les, také vlhčí stanoviště

dub letní a dub zimní

jedlé plody, část olistění i v zimě

solitérně, les

habr obecný

podzimní zbarvení olistění, část olistění zůstává na dřevině i v zimě

solitérně, les

buk lesní

jedlé plody, podzimní zbarvení olistění

solitérně, les

bříza bělokorá

podzimní zbarvení olistění, používaná léčivka

světlý les, solitérně, pionýrská dřevina

topol osika

podzimní zbarvení olistění

světlý les i solitérně, pionýrská dřevina

lípa srdčitá a lípa velkolistá

výrazné jarní kvetení, používaná léčivka

solitérně, les

olše lepkavá a olše šedá

-

vlhčí stanoviště, podél toků a rybníčků

stromové vrby (bílá, křehká)

zdroj proutí, meliorační dřeviny

vlhké půdy, podél toků a rybníčků

jilm horský

podzimní zbarvení olistění

solitérně, les

Jehličnany smrk ztepilý

mladé výhony využívané na sirupy a čaje

les i solitérně

borovice lesní

-

les i solitérně, do větrolamů

jedle bělokorá

-

les i solitérně

modřín opadavý

-

světlý les i solitérně, pionýrská dřevina


javor mléč – jarní a podzimní aspekt

habr obecný – podzimní aspekt

buk lesní – jarní a podzimní aspekt

Jak na přírodní zahradu – Dřeviny do přírodní zahrady lípa – podzimní aspekt

modřín opadavý – podzimní aspekt

bříza bělokorá – jarní a podzimní aspekty


Čaj z větviček jasanu Na jaře si nařežeme špičky větví jasanu, doma opláchneme, nastříháme na kousky, usušíme a ještě lehce opražíme na plechu v troubě. Takto připravené větvičky vaříme ve vodě. Je adekvátní náhradou za japonský čaj bancha nebo kukicha, protože také neutralizuje kyselost a stabilizuje acidobazickou rovnováhu.

Smrkový med 1 kg mladých smrkových výhonů, 3 celé citróny chemicky neošetřené 1,5 l vody, 1,5 až 2 kg cukru

Lipové víno (na 2 l vína) 1 kg krupicového cukru 4 l vody 3 hrsti lipového květu 1 citron, nakrájený na kolečka bez pecek vinné kvasinky


PŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN – Středně velké stromy (výška cca 10-20m) Název dřeviny

Poznámka

Použití

Listnáče třešeň ptačí

potrava pro ptáky (plody), výrazné jarní kvetení a podzimní vybarvování olistění, podnož

les i solitérně

hrušeň polnička

plody pro zvěř

les i solitérně

jeřáb břek a jeřáb oskeruše

jeřáb oskeruše - jedlé plody

teplé oblasti ČR, solitéra i les

jeřáb ptačí

výrazné plody na podzim (pro ptáky)

světlý les i solitérně

jeřáb oskeruše - plody hrušeň polnička v květu třešeň ptačí – podzimní aspekt


PŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN – Malé stromy a velké keře (výška cca 5-10 (15)m) Název dřeviny

Poznámka

Použití

Listnáče líska obecná

plody (lískové ořechy), výrazné jarní kvetení

lesní okraje, skupiny keřů, větrolamy

hloh jednosemenný a h.obecný

plody pro ptáky, trnitý, léčivka

lesní okraje, skupiny keřů, větrolamy

svída dřín

jedlé plody (dřínky), výrazné jarní kvetení

do skupin i solitéra

jeřáb muk

jedlé plody

světlý les, pionýrská dřevina, v teplejších obalstech ČR

bez černý

jedlé plody, plody pro ptáky, ceněná léčivka, sirupy, kosmatice, sázet ke kompostu

lesní podrost a okraje, nitrofyt

trnka obecná

jedlé plody, plody pro ptáky, jarní kvetení, husté křoviny pro hnízdění, trnkové víno

do skupin, expanzivní, trnitá

jabloň lesní

výrazné kvetení, jedlé plody

strom či keř, listnaté lesy

klokoč zpeřený

semena - klokočí

okraj lesa i solitéra, vlhčí půdy

mahalebka obecná

výrazné jarní kvetení, zajímavý habitus, podnož

pionýrská a meliorační dřevina

střemcha obecná

výrazné jarní kvetení, plody pro ptáky, jedovatá kůra a semena

do skupin, větrolamy

brslen evropský

dekorativní plody, podzimní vybarvení olistění

okraj lesa (i podrost), solitéra, jedovatý!

vrba jíva

významná medonosná dřevina, výrazné jarní kvetení (kočičky)

pionýrská dřevina, okraj lesa i solitéra

Jehličnany tis červený

jedlý míšek, jedovaté semeno a celá rostlina!

stálezelený, jedovatý, lesní podrost


klokoč zpeřený malahlebka obecná v květu

střemcha obecná v květu

svída dřín v květu


Kosmatice Očištěné květy černého bezu namáčíme do těstíčka z vajec, hladké mouky a mléka dochuceného solí. Smažíme v oleji dozlatova. Výborné jsou také kosmatice nasladko polité javorovým sirupem.

Limonáda z květů černého bezu

Jak na přírodní zahradu – Dřeviny do přírodní zahrady PŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN – Středně velké a malé keře (výška cca 0,5-5m) Název dřeviny

Poznámka

Použití

Listnáče kalina tušalaj

dekorativní bílé květy a červené plody

lesní podrost světlých hájů

meruzalka alpská a m. skalní

využívané jako podnož

podrost stromů, remízy

kalina obecná

dekorativní plody a podzimní barvení listů na podzim, po uvaření plody jedlé

vlhčí stanoviště, okraj lesa i podrost, stinná stanoviště

zimolez pýřitý

bobule mírně jedovaté!

podrost stromů, remízy, větrolam

bez hroznatý

semena plodů mírně jedovatá, plody dekorativní a atraktivní pro ptáky

lesní podrost, remízy

dřišťál obecný

dekorativní jedlé plody (dřišťálky)

okraj lesa, remízy, nízký větrolam

ptačí zob obecný

plody pro ptáky

podrost i okraj lesa, remízy, větrolam

janovec metlatý

výrazné kvetení, bobovité (dusík)

extrémně chudé a kyselé půdy

krušina olšová

sušená kůra v lidovém léčitelství se využívá jako projímadlo

okraj světlých lesů, vetrolam

ostružiník maliník

jedlé plody, větvičky a listí využitelné na čaje

trny, expanzivní

růže šípková

jedlé plody (šípky), dekorativní květ, čej z větviček

remízy, okraje lesů, nízký větrolam

řešetlák počistivý

plody projímavý účinek

světlé háje a remízy

svída krvavá a svída bílá

bujný růst, červené výhony v zimě

les i okraj lesa, větrolam

keřové vrby (např. košíkářská)

zdroj proutí pro košíkářství,

meliorační dřevina, vlhké půdy

skalník celokrajný

-

skupina keřů, slunné skalnaté stráně

čilimník černající a č. raný

bobovité (dusík)

okraje lesů, slunná stanoviště


bez hroznatý svída bílá dřišťál obecný - plody

kalina obecná - plod

janovec metlatý - květ


ptačí zob obecný

Čaj z větviček šípku Jedná se o další zdravý a lahodný čaj. Stejně jako pro čaj z větviček jasanu platí i zde na jaře nastříhat loňské výhony, oprat, usušit a lehce opražit. Čaj vaříme asi 5 minut. Podobně lze připravit větvičkové čaje z maliníku, ostružiníků a určitě dalších dřevin. čilimník černající


NEPŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN, které stojí za to sázet

Velké stromy (výška cca 25-40m) • jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) – dekorativní listy (podzimní vybarvení), chráněná stanoviště, pomalý růst • kaštanovník setý (Castanea sativa) – cizosprašný, exotický habitus a olistěn, plod - jedlý kaštan, slunná chráněná stanoviště

jinan dvoulaločný

kaštanovník setý - plody


NEPŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN

Malé stromy a velké keře (výška cca 5-10 (15)m) • javor tatarský (Acer tataricum) – výrazné barvení listí na podzim, okraj lesa, remízy, větrolamy • javor amurský (Acer ginnala) – výrazné barvení listí na podzim, okraj lesa, remízy, větrolamy

javor amurský – podzimní aspekt

javor tatarský

Jak na přírodní zahradu – Živé ploty z domácích dřevin v přírodní zahradě

NEPŮVODNÍ DRUHY DŘEVIN Středně velké a malé keře (výška cca 0,5-5m) • hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) – dekorativní květy i plody pro ptáky, do živých plotů, chráněná stanoviště, jinak vymrzá • ibišek syrský (Hibiscus syriacus) – volně rostoucí živý plot v zahradě, výrazné květy koncem léta • komule Davidova (Buddleia davidii) – sušší slunná stanoviště, vyhledávána motýli - „motýlí keř“ • meruzalka zlatá (Ribes aureum) - volně rostoucí živý plot v zahradě, větrolam, slunce i polostín • pustoryly lidově „pajasmíny“ (Philadelphus sp.) – výrazně vonící květy, volně rostoucí živý plot v zahradě i solitérně • tavolníky (Spiraea sp.) - volně rostoucí živý plot v zahradě i solitéry, množství druhů i kultivarů • trojpuk drsný (Deutzia scabra) – volně rostoucí živý plot v zahradě • zlatice lidově „zlatý déšť“ (Forsythia sp.) – dekorativní žlutý květ, volně rostoucí živý plot v zahradě • růže svraskalá (Rosa rugosa) – dekorativní růžový květ, jedlé šípky, volně rostoucí živý plot v zahradě a další….

hlohyně šarlatová – květ a plod


komule Davidova

růže svraskalá

pustoryl „pajasmín“

ibišek syrský


ŽIVÉ PLOTY V ZAHRADĚ • Funkce živých plotů v zahradách: -

ohraničení zahrady živými ploty různé výšky (náhrada dražšího oplocení z technických materiálů)

-

prostorotvorný prvek – oddělení různých částí zahrady, funkční vymezení uceleného prostoru v zahradě, clona před nežádoucími pohledy, vytvoření skrytých zákoutí a směrování pohledů

-

živé ploty ovlivňují mikroklima v zahradě (světlo, teplotní a vlhkostní režim, funkce větrolamu)

-

poskytují úkryt, potravu pro živočichy, především ptactvo (místo pro hnízdění)

-

snižují prašnost (zachycování prachových částic), částečné tlumení hluku odrazem

-

kvete a plodí pro lidi, poskytuje biomasu na mulčování i kompostování

-

funkci živého plotu může splnit i popínavá rostlina na konstrukci


• Ploty nestříhané a stříhané a pro který se rozhodnout? Nestříhané (volně rostoucí) živé ploty

Stříhané (tvarované ) živé ploty

- jednořadé i víceřadé výsadby více druhů keřů a stromů - náročnější na prostor (šířka i výška) - vícepatrový vegetační prvek (přirozený habitus dřevin) - přirozenější tzn. vhodnější do přírodní zahrady a volné krajiny - relativně bezúdržbový prvek (znalost druhů!)

- většinou jednodruhové nebo mix kultivarů - úsporné řešení na malém prostoru - jedna výšková úroveň živého plotu - přímé nepřirozené linie

- většina dřevin více kvete více plodí - méně rostlin na při zakládání běžný metr - úhyn jednotlivých dřevin – méně závažný - zelené migrační koridory pro živočichy (systém) - lépe funguje jako větrolam

- nutný výchovný a pravidelný tvarovací řez, vyšší náklady na další údržbu - většinou menší sklizeň plodů díky řezu - více rostlin na bm (nákladnější) - úhyn dřevin – narušení celkové struktury - někdy upřednosňované ptáky pro hnízdění - menší účinnost jako větrolam


Domácí druhy dřevin pro živé ploty (hurá, existují i jiné druhy než túje  !) • Živé ploty stříhané (tvarované) nízké ploty a plůtky (výška do 100cm) - některé dřeviny jsou použitelné i pro vyšší živé ploty dřišťál obecný (Berberis vulgaris)

jedlé plody

ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

plody - potrava pro ptáky

borovice kleč (Pinus mugo) – ale nízké kultivary tis červený (Taxus baccata)

jehličnany

tisy- jedlý míšek , jedovatá semena!

živý plot z ptačího zobu

tvar řezu živého plotu

živý plot z dřišťálu obecného


• Živé ploty stříhané (tvarované) středně vysoké ploty (výška 100-300cm) - některé dřeviny jsou použitelné i pro vyšší živé ploty habr obecný (Carpinus betulus)

drží část olistění i přes zimu

ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) hloh obecný (Crataegus laevigata syn. oxyacantha) trnka obecná (Prunus spinosa) střemcha obecná (Prunus padus) buk lesní (Fagus sylvatica)


hloh a trnka - trnité

borovice kleč (Pinus mugo) – vyšší kultivary tis červený (Taxus baccata) smrk ztepilý (Picea abies)

jehličnany


habr obecný

trnka obecná

tis červený


• Živé ploty stříhané (tvarované) vysoké ploty (stěny) - výška nad 300cm javor klen (Acer pseudoplatanus) javor mléč (Acer platanoides) javor babyka (Acer campestre) lípa srdčitá (Tilia cordata) lípa velkolistá (Tilia platiphylos)

lípa - ceněné léčivka a medonosná dřevina

dřín obecný (Cornus mas) buk lesní (Fagus sylvatica)

jedlé plody

habr obecný (Carpinus betulus) dub letní (Quercus robur) dub zimní (Quercus petraea)

drží část olistění i přes zimu

hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) hloh obecný (Crataegus laevigata syn. oxyacantha) mahalebka obecná (Prunus mahaleb)


hloh a trnka trnité

tis červený (Taxus baccata) smrk ztepilý (Picea abies) modřín opadavý (Larix decidua)

jehličnany


Jak na přírodní zahradu – Staré odrůdy ovoce, zeleniny a obilovin Odrůdy ovoce, zeleniny a obilovin vhodné pro přírodní zahradu Stará odrůda - jejich vznik a šíření se datuje do období před 2. světovou válkou, nebo odrůdy dosahující stáří několika desítek let (Míšeňské) - možnost jejich pěstování i v drsnějších klimatických a půdních podmínkách, jsou dlouhověké - každá odrůda vhodná pro různý způsob zpracování (tykev Pečárka, jablka „štrůdláky“ Kožená reneta Krajová odrůda vznik je přímo spjat s konkrétní oblastí (Moravská jadernička, tuřín Dumlík), nemusí být zároveň starou o., přizpůsobené určité lokalitě (přirozený vývoj a selekce v daných podmínkách) Klasické, tradiční odrůdy - v sortimentu mnohdy po desítky let cibule Všetana, rajče Stupické, Modrý paličák..) Hybridní odrůdy F1 - vznikají křížením, potomstvo v 1.generaci jednotné co do vzhledu, sklizňové zralosti a výnosné, ale velmi náročné na péči, nevhodné k dalšímu semenaření - vždy nové osivo

Jak na přírodní zahradu – Staré odrůdy ovoce, zeleniny a obilovin

JABLONĚ

Průsvitné letní • Žitavky, letní, letňáky • První jablka (Astrachán) • Sklízí se koncem července, postupně (sklon k padání) • Období konzumní zralosti je krátké, moučnatí • Přímý konzum, moštování (padančata) • Kuchyňské zpracování - moučníky, kompoty, trhance Croncelské • Konzumní zralosti dosahuje 9-10 • Na vzduchu téměř nehnědne • Chuť sladce navinulá, příjemně kořenitá • Vhodné na přímý konzum, sušení, moštování, kompotování, kuchyňské zpracování


Renety • KOŽENÁ RENETA PODZIMNÍ • KOŽENÁ RENETA ZIMNÍ • SUDETSKÁ RENETA • BLENHEIMSKÁ RENETA • HARBERTOVA RENETA

Kožená zimní a podzimní: • Nevhodná pro přímý konzum (příliš vysoký obsah kyselin), tuhá slupka • Vynikající na sušení, tepelnou úpravu (štrůdly, jablečné koláče např. Tatin, pyré) • Doladění chuti moštu, povidel, křížal Renety (Sudetská, Harbertova, Hájkova…) • Vhodné na uskladnění (2-3) • Mají pevnou, šťavnatou dužinu nasládlé, kořenité chuti • Využití: Sušení, moštování, výroba povidel, kompotování, kuchyňská úprava i přímý konzum


Matčino (Nonnetit) • Konzumní zralost 10-12 • Chuť výborná, sladce navinulá, dužnina šťavnatá, křehká • Vynikající pro přímý konzum • Vhodné pro kuchyňské zpracování, moštování, kompotování, povidla

Panenské • Konzumní zralost 11-4 • Chuť šťavnatá, sladce navinulá, kořenitá vůně, dužnina pevná, později kyprá • Vhodné na uskladnění, mají unikátní vlastnost - otlačená místa nezahnívají! • Přímý konzum • Kuchyňské zpracování - kompotování, povidla

Jak na přírodní zahradu – Staré odrůdy ovoce, zeleniny a obilovin Malinové Hornokrajské • Konzumní zralost 11-3 (nedá se dlouho uchovávat) • Sladce navinulá aromatická chuť, kyprá zarůžovělá dužnina • Vhodné pro přímý konzum, kuchyňské zpracování, kompoty, sušení, povidla

Malinové Holovouské • Konzumní zralost 11-2, uchovatelnost dobrá • Chuť navinule sladká s malinovou příchutí • Vhodné především pro přímý konzum • Sušení, kompotování, povidla


Ontário • Konzumní zralost 12-5 • Chuť nakyslá, nevýrazná, vysoký obsah vitamínu C • Pro přímý konzum vhodné např. na mrkvový salát • Kuchyňská úprava - moučníky • Spolehlivá plodnost, vhodná odrůda i pro vyšší polohy

Spartan • Konzumní zralost 9-11, díky silné a tuhé slupce při uskladnění vydrží do konce prosince • Chuť zpočátku nakyslá, později sladká, osvěžující • Vhodný pro přímý konzum • Kuchyňské zpracování - kompoty, sušení, povidla, moštování


Čistecké lahůdkové

Booskopské červené

Vilémovo

Řehtáč soudkovitý


Kalvil červený podzimní – velmi stará francouzská odrůda?

Jeptišky - stará německá odrůda, vydrží do další sklizně, vhodná do vyšších poloh


HRUŠNĚ MÁSLOVKY:

Mérodova máslovka Clappova máslovka • Sklízí se koncem VIII, za zelena, dozrává za dva týdny • Chuť kořenitá, sladká, výborná • Vhodná pro přímý konzum a kuchyňské úpravy, moučníky, dezerty, povidla Williamsova máslovka • Sklízí se koncem srpna, dozrává za dva týdny, při podtržení špatná chuť • Chuť pikantní, navinulá, dužnina šťavnatá • Vhodná pro přímý konzum, kuchyňské úpravy • Vynikající pro přípravu pálenky (aroma)


Boscova lahvice • Konzumní zralost 10-11, • Chuť znamenitá, aromatická, dužnina vysoce šťavnatá, máslovitá • Vhodná k přímému konzumu i kuchyňské úpravě (dezerty, kompoty), sušení, moštování Salisburyova • semenáč vypěstovaný okolo roku 1800 • Konzumní zralost II/9 • Plodnost později, pak pravidelná • Chuť šťavnatá, sladce kořenitá

Špinka


Děkanka zimní

Solanka

Konference

Hardyova


SLIVONĚ – švestky a slívy

Domácí švestka • vhodná na výrobu povidel, sušení (snadno jde oddělit pecka) Wagenheimova, Chrudimská Čačanská lepotica • Odolnost proti šarce • Sladká, slabě aromatická chuť (kompoty, sušení) Durancie • Konzervárenské využití • Výroba destilátu Jojo • Rezistentní proti šarce • Polopozdní, odolná proti mrazu • Chuť harmonická


SLIVONĚ – renklódy Althanova • konzumní zralost 8/9 • Chuť příjemná, navinulá, aromatická • K přímému konzumu, kompoty

Althanova

Oullinská • konzumní zralost konec 8 • Chuť velmi sladká • K přímému konzumu, kompoty, povidla sušení, výroba destilátu Ontário • konzumní zralost druhá polovina 8 • Chuť sladká, nepatrně navinulá • Jakostní stolní odrůda

Oulinská

Ontário

Jak na přírodní zahradu – Staré odrůdy ovoce, zeleniny a obilovin Nancyská

SLIVONĚ – mirabelky

Nancyská • konzumní zralost druhá polovina srpna • Chuť velmi sladká, kořenitá • K přímému konzumu, kuchyňské zpracování, kompoty, povidla, výroba destilátu SLIVONĚ – špendlíky, myrobalány Špendlík žlutý • Zralost polovina 8 • Přímý konzum, kuchyňská úprava • (moučníky), pikantní marmelády, povidla výroba pálenky • I do vyšších poloh

myrobalán třešňový (Prunus cerasifera) myrobalán třešňový


MERUŇKY Původní české odrůdy: Ananasová česká Rakovského • odolnější proti jarním mrazům díky postupnému nakvétání Velkopavlovická

Harcot • plod je střední až velký, mírně oválný chuť navinule sladká, aromatická, dobrá. • polovina července Hargrand • velkoplodá, spolehlivě plodící, odolná chorobám i k mrazu v době, vhodná i do okrajových oblastí Hargrand • 2 dny po VP

Harcot


BROSKVONĚ

Amsdenova

Amsdenova • stará chutná americká bělomasá odrůda. Tolerantní vůči kadeřavosti! Květy poměrně dobře odolávají pozdním jarním mrazům, zraje v první polovině července. Nenáročná využitelná i pro okrajové oblasti Modřinka • reg. 2005,česká odrůda Odolnost proti kadeřavostí broskvoní je střední, proti nízkým teplotám vysoká, středně náročná na polohu a půdu. • Do okrajových oblastí na chráněná stanoviště Harbinger - velmi raná, 23 dnů před RH Sun haven - středně raná 6 dnů před RH Red haven - nejrozšířenější, 15.8. Flamingo - kvalitní, žlutomasá 9 dnů po RH Crest haven - mrazuodolná, velmi kvalitní plody, 30 dní po odrůdě Red Haven Modřinka


TŘEŠNĚ, VIŠNĚ, SLADKOVIŠNĚ

Karešova Tmavá srdcovka, zraje v první půli června, česká odrůda z počátku 20. století. Plodí dobře a pravidelně. Vhodná pro přímý konzum, šťávy apod. Má dlouhé konzumní období, uniká vrtuli třešňové.

Dönissenova Polochrupka, zraje začátkem července. Původ Německo, velmi stará odrůda. Na jídlo zavařování. Chuť klasická jako u červených třešní. Kvůli barvě neláká ptactvo!

Královna Hortenzie Prastará francouzská odrůda, s velkými plody žluto červené barvy. Zraje koncem června až začátkem července. Cizosprašná, opylují ji dobře višně kyselky – např. Morela. Velmi chutná, dužnina nebarví. Pro svůj slabší vzrůst se hodí i do menších zahrádek


TŘEŠNĚ, VIŠNĚ, SLADKOVIŠNĚ • •

• • • • •

RYCHLICE nejrannější srdcovka KAŠTÁNKA velmi odolná, nenáročná, menší plody BURLAT výborná chuť i velikost plodů; polochrupka GRANÁT kvalitní stará odrůda z Moravy, odolná mrazu i praskání, NAPOLEONOVA chrupka, velký plod, chutný, spolehlivě plodní KARINA tmavá chrupka odolná praskání MORELA POZDNÍ višeň, velmi stará odrůda (Francie), šťáva silně barví, i do vyšších poloh, samosprašná, náchylná k monilióze


SKOŘÁPKOVINY líska obecná (Corylus avellana) • Čítá 15 druhů, severní polokoule, 4-5m, pro podporu plodnosti 2 odrůdy • Odolné zellské lísky(planý druh) Lombardské lísky (jemnější chuť, citlivé na mráz) „Webbova“ „Zellská červená“ Červenolistá líska, pro lepší plodnost + jiná odrůda Hallská obrovská • Stará odrůda, odolná mrazu, částečně samosprašná líska turecká (Corylus colurna)


SKOŘÁPKOVINY ořešák královský • Teplé oblasti západní a střední Asie • Samosprašný, daří se mu ve vinařských oblastech, květy jsou velmi citlivé na mráz (zmrzlíci) • Spon až 10x10m Kameňáky Polopapíráky Papíráky Seifersdorfský

Mars Lake • Polopapíráky, odolné k mrazu v zimě i při rašení, proto vhodné i do okrajových oblastí

mandloň obecná • Jen teplé oblasti, plné slunce • Okrasné keře (nestačí dozrát)


DROBNÉ OVOCE rybíz červený (Tatran, Losan, Detvan 1985, Heinemannův pozdní) rybíz černý (Titania, Karlštejnský dlouhohrozen) rybíz žlutý (Blanka, Primus 1977) josta - kříženec černého rybízu a angreštu josta

ostružiník beztrný (Dirksen,Navaho,Oregon) malinoostružiník (Tayberry) maliník (Tulameen, Žlutoplodý)

malinoostružiník Tayberry

maliník Žlutoplodý


DROBNÉ OVOCE angrešt - srstka obecná (Ribes uva-crispa) • Trvalé prudké slunce způsobuje praskání plodů • Nízká odolnost vůči padlí (Zlatý fík, Karpíškova červená) • Nové odrůdy odolné (Černý Neguš, Captivator, Invicta) angrešt Invicta

angrešt Černý Neguš

angrešt Captivator


MÉNĚ ZNÁMÉ (ZAPOMENUTÉ) DRUHY OVOCE morušovníky (Morus) morušovník bílý (Morus alba) a morušovník černý (Morus nigra) • Pochází z Asie, dorůstá kolem 10m, • Plody se kuchyňsky zpracovávají (sirupy, kompoty, marmelády, morušové víno, moučníky, lahodná chuť (přímý konzum)

mišpule germánská (Mespilus germanica) • Orient, výška 3-6 m, dozrává začátkem zimy (11-12) – plody přemrzají!! • Léčivé účinky na kardiovaskulární systém • Konzervační účinky (vysoký obsah tříslovin) • Pikantní chuť, přímý konzum,zpracování (kompoty, marmelády, sušení, džusy, alkoholické nápoje)


MÉNĚ ZNÁMÉ (ZAPOMENUTÉ) DRUHY OVOCE

arónie – temnoplodec (Aronia melanocarpa) •

•

•

výroba šťáv, kompotů, likérů, sušení, čaje, džemy i čerstvé. Nenáročná, vhodná do malých zahrádek, i do vyšších poloh + horského prostředí. Plody vysoký obsah cenných látek (jód), podporují krvetvorbu, správnou činnost jater Keřová i kmínková (roubovaná) forma, vhodná do živých plotů i okrasné účely

rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) • • • • • • •

Samčí a samičí rostliny, i okrasný trnitý keř, 4m Stříbřité listy a oranžové plody vynikající chuti (komplikovaný sběr) Vysoký obsah vit. C,B,A,D,K,P(cévní stěny),F(EMK), flavonoidy, alkaloid hippophein, vzniká amin serotonin (antidepresivní a protinádorový účinek) léčí žaludeční vředy, střevní záněty,hojí rány, tlumí bolesti, popáleniny,plicní, zažívací, jaterní a kloubní potíže, antistresový, detoxikační, únava očí,imunita (chřipkové období)…. (adaptogenní rostlina) Čaje, sirupy, marmelády, limonády léčivé prostředky (masti, tinktury,olej)



jeřáb Moravský sladkoplodý

jeřáby (Sorbus) Moravský sladkoplodý Konzentra Granatnaja (Rusko) Běloplodý (Rusko) jeřáb oskeruše jeřáb Granatnaja

muchovníky (Amelanchier) • • •

• •

Rod s asi 20 druhy (Lamarckův, olšolistý, oválný, velkokvětý..) teplé oblasti severní polokoule (S.Amerika) „indiánské borůvky“ velké množství vitaminu C, B12 a dalších, prospěšná antokyanová barviva (resveratrol –protinádorové účinky) a cenné minerály Přímý konzum (postupné dozrávání) Kuchyňské zpracování

muchovník – květ a plod



růže (Rosa) Botanické druhy: růže šípková (Rosa canina) růže alpská (Rosa alpina) růže galská (Rosa gallica) růže svraskalá (Rosa rugosa) Vyšlechtěné: růže bedrníkolistá růže dužnoplodá „Karpatia“ (Bojnice na Slovensku 60. léta 20. stol.)

růže dužnoplodá ´Karpatia´

Borůvka kanadská Vaccinum corymbosum

Kvete a plodí i v chladnějším klimatu (arktické oblasti),polostín k dozrávání slunné stanoviště. Kyselá nevápnitá půda s vysokou hladinou spodní vody (rašelina, jehličnatý kompost, zetlelý dřevní odpad),nesnáší sucho Odrůdy Berkeley, Bluecorp, Blueray…


MÉNĚ ZNÁMÉ (ZAPOMENUTÉ) DRUHY OVOCE •

Kdouloň obecná Cydonia oblonga

• •

Řecko Potřebují slunné stanoviště v mírné poloze, v drsnějších podmínkách nejsou plody tak aromatické Citlivé na zimní mráz, výška až 8m Lehké, humózní, teplé půdy Sklízíme před zámrazem, přímá konzumace ne, kdoulová želatina, chlebíček,kompoty, likéry, čaj z kdoulových listů na nespavost a nervozitu

• • •

kdoulovce (Chaenomeles)

kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa) kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) • Částečně trnitý keř, kvete na jaře (4-5) ohnivě červenými květy, výška cca 2m (Ch. speciosa), výška 1m (Ch. japonica). • východní Asie, vyžaduje slunce Na podzim vonné soudkovité malvice, po uvaření k výrobě džemů, kompotů i přímý konzum, do šatníku k provonění prádla ´

kdoulovec Cido



dřín obecný (Cornus mas) Teplejší slunné stanoviště (polostín), 3-6m Kvete brzy na jaře (první pastva pro hmyz) Na podzim oválné červené plody (dřínky) Vysoký obsah vitamínů, chutné, kyselé Vyrábí se kompoty, marmeláda, rosoly, sirupy,likéry i pálenka

minikiwi aktinidie význačná (Actinidia arguta) - chutnější • Mrazuvzdorný maloplodý druh kiwi, možné pěstovat venku. Dvoudomá odrůda s chutnými hladkými plody velikosti angreštu. Popínavá, nenáročná, okrasná. 9-10 Samičí rostliny - Ananasnaja, Sosnovská, Kiwino, Missionario (červená od.) Samčí rostliny - Männlich Jednodomé kultivary - Issai, Weiki, Booskop (menší úroda) aktinídie kolomikta (Actinidia kolomicta) - osvěžující, dozrává už v létě Samičí rostliny - Sentyabrskaya , Samčí rostliny - Adam



hloh peřenoklaný – plod

hlošina okoličnatá, mnohokvětá

hloh peřenoklaný (břekolistý) kustovnice čínská – „Goji“ zimolez kamčatský

hlošina okoličnatá

zimolez kamčatský – plod

kustovnice čínská – plod a sušený plod


ZELENINA A OBILOVINY

GENGEL – stará krajová odrůda nahého ječmene, ale také obecně prospěšná společnost zabývající se ekologickým pěstování, uchováním a šířením starých a krajových odrůd kulturních rostlin KDE NAKUPOVAT? Česká republika: www.gengel.webzdarma.cz • www.stareodrudy.org • www.semo.cz, • www.osiva-semena.cz • www.jikl.cz • www.osiva.cz • www.moravoseed.cz, školka Droždín • www.sempra.cz/ (rouby, stromky, keře) Zahraničí: www.agroforestry.co.uk • permakulturní weby (potravinové zahrady,permaweb….), Aukro


ZELENINA (GENGEL)

Plzeňský kamenáč

rajče Divoké klokaní

rajčata „Ostravské rané“, „Celsior“, „Divoké klokaní“ a další červené zelí „Hlavatka“ salát „Plzeňský kamenáč“ okurka „Od kuchařky Nataši“ fazole “Butanské pod maso“ dýně “Pečárka“ paprika “Severka“ lebeda zahradní bob zahradní tuřín „Dumlík“ topinambur

rajčata – směs odrůd

okurka Od kuchařky Nataši


ZELENINA (Běžná dostribuční síť) cuketa „Jigonal“ mangold „Lukullus“ majoránka „Marcelka“ kedluben „ Gigant, Moravia“ černý kořen “Libochovický“ vodnice “Milan“ paprika „Karkulka“, „Fialová kráska“ (původní nešlechtěná odrůda), „Amy“ (fóliovníky, volná půda, výborné výnosy)

„Věra“ (raná odrůda pro polní pěstování) chili paprička „Kilián“

paprika Amy

paprika Věra


ZELENINA (Běžná distribuční síť)

rajčata keříčková „Denár“ „Diana“ odolná proti plísni „Rubínek“ (třešňové) „Šejk“ vysoký obsah červeného barviva (protlaky)

rajčata tyčková „Perun“ (žluté hruštičky) „Homestead“ (fóliovníky, skleníky) „Oxheart“ „Stupické rané“


OBILOVINY

Nejstarší kulturní plodiny • •

• •

• • • • •

Kamut (starý Egypt), vysoký obsah Se, o 20-40 % více bílkovin, má vyšší obsah tuků, aminokyselin, vitamínů a minerálů než běžná pšenice, nevyvolává alergické reakce Pluchaté pšenice sklízí se ne zrna ale klásky - ochrana zrna před hmyzem a vlivem vnějšího prostředí) Jednozrnka: nejstarší kult.pšenice Trója (doba bronzová), Evropa (neolit) Obsah proteinů 16-28%, 3-6x více karotenoidů než šlechtěné pšenice, lépe stravitelná Dvojzrnka: archaická obilnina (Babyloňané, Asyřané, Starý Egypt), ještě v 70.letech 20.stol na Moravě. Nenáročná, hlubší kořenový systém, odolná ke rzi a padlí Obsah proteinů 15,5-23%,vitamíny (thyamin, nyacin),Ca,Mg,P,Zn, nekynuté pečivo a výživná kaše „okrýž, polopolba“ Špalda:prehistorická doba (Dálný Východ), současná doba návrat EZ, podhorské oblasti. Vysoký obsah proteinů 13,5-19%, pekařského lepku 35-44%, použití všestranné (špaldové kroupy, káva, mouka, krupice, bulgur..) Bezpluchý ječmen Oves nahý Trsnaté žito (Křibice) dvouleté Proso, Pohanka, Bér vlašský (kaše, nekynutý chléb)


Sadbový materiál Pravokořenné sazenice (ze semen) + výhody: • houževnaté, dlouhověké, není narušena přirozená cirkulace živin a růst kořenového systému • nové chuťové a odrůdové variety (opylovači)

• • •

•

- nevýhody: nevíme, jaké budou plody ze semenáčů delší nástup plodnosti stromků nutnost velkého experimentálního prostoru náročnost časová


Podnože a roubování - využití • ekonomicky výhodné pro ovocné školky • zachování čistoty odrůd • snadné množení (rouby, očka) - generativní podnože botanicky příbuzné (třešně – mahalebka, ptáčnice, švestky – myrobalán, broskvové a meruňkové semenáče) - odpadají problémy jako u podnoží šlechtěných (krátkověkost, špatné ukotvení, choulostivost) Vegetativní podnože mají konstantní vlastnosti jednotlivých klonů • dřívější nástup do plodnosti, plodí pravidelněji • vytvářejí menší koruny a větší plody • zkracuje se životnost stromů M1-16, M26 (9x16) M4 životnost max 15 let M9 22let M16 pro polokmeny(nahrazuje semenáč) tvar vřetena Nevhodné na přírodní zahradu

Jak na přírodní zahradu

Recommend Documents