Jabok Vyšší sociálně pedagogická a teologická škola Absolventská práce Zájmové aktivity dětí se zrakovým postižením: Základní škola pro zrakově

Jabok – Vyšší sociálně pedagogická a teologická škola Absolventská práce Zájmové aktivity dětí se zrakovým postižením: Základní škola pro zrakově postižené a její zájmová činnost. Lenka Lochmanová Vedoucí práce: Mgr. Marie Ortová 2006

1

Úvod Ve své práci jsem se rozhodla psát o zrakově postižených dětech a o způsobu trávení jejich volného času. „Zdravé děti jsou k vývoji a učení přirozeně nastaveny, nic neomezuje jejich rozvoj, při hře jsou zkoumaví a veškeré nové poznatky se snaží spojit do smysluplných celků, které slouží k pochopení okolního světa, které děti obklopuje. Zdravé děti jsou vybaveny motivací i možnostmi k dalšímu vývoji, neomezeně rádi tvoří a zkoušejí, mají zájem o poznávání od dospělých vyžadují podporu a potřebné informace. U postižených dětí není situace pro rozvoj tak jednoznačná, potřeba pomoci a podpory, motivace, získávání informací je stejná, ale v některých vývojových úkolech se neposunou samy vpřed, je třeba jim pomoci. Je nutností přizpůsobovat dětem hry podle druhu postižení a pomáhat jim se specifickými problémy.“ 1 Zrakově postiženým dětem pomáhají v rozvoji i aktivity volného času. Při aktivitách volného času se děti učí, jak trávit svůj volný čas. Učí se, jak rozvinout své schopnosti. Při aktivitách volného času děti rozvíjí smysly i schopnost tvořit a orientovat se v současném světě. Pro děti s postižením zraku je důležité, aby se zařadily co nejlépe do společnosti. K tomu jim mohou pomoci činnosti, kterým se věnují ve volném čase. Jak se podílí volnočasové aktivity na rozvoji zrakově postiženého dítěte? Děti mají možnost věnovat se aktivitám volného času také v rámci vzdělávacích programů základních škol. Pro zrakově postižené děti je třeba zvolit vhodný druh činností. Jaké jsou vhodné aktivity pro dítě s postižením zraku? Orientovat se v nabídce vhodných aktivit pomáhají právě činnosti realizované na základních školách. Příkladem základní školy, která se specializuje na žáky s poruchou zraku, je Základní škola pro zrakově postižené. Jaké aktivity volného času jsou na této škole provozovány? Hlavním tématem práce tedy jsou volnočasové aktivity zrakově postižených dětí a seznámení s praxí jednoho konkrétního zařízení, které se aktivitami volného času zabývá. Cílem práce bude poukázat na význam aktivit volného času v životě zrakově postiženého dítěte a zjistit jaké možnosti trávení volného času zrakově postižené děti mají. Mohou si zrakově postižené děti v zájmové činnosti vybírat? Je nabídka zájmových aktivit pro zrakově postižené omezená? Pokusím se najít a popsat vhodné

1

Newman, Sarah : Hry pro děti s postižením,s.14

2

zájmové aktivity. Text by měl seznámit čtenáře s nabídkou aktivit volného času, které jsou doporučovány pro děti s poruchou zraku. Jak již bylo zmíněno, aktivity volného času se podílí na rozvoji zrakově postiženého dítěte. Posilují psychickou i fyzickou odolnost dítěte. Podílí se na zařazení dítěte do společnosti, a to hlavně tím, že dítěti pomáhají vyrovnat se svým handicapem. V životě zrakově postiženého mohou mít velký význam, a proto si zaslouží pozornost. Význam práce spočívá v seznámení s aktivitami volného času. Toto téma jsem zvolila pro jeho zajímavost. Hlavní motivem, ale byly mé zkušenosti z několikaleté praxe v Základní škole pro zrakově postižené. Pracovala jsem ve školní družině jako vychovatelka. Poznala jsem, že práce se zrakově postiženými dětmi má svá omezení i své kouzlo. Práce vyžaduje odlišné přístupy. Poznatky z mé praxe se pokusím shrnout v následující práci. Ve své práci použiji metodu popisu a rozhovoru. Pokusím se shromáždit dostatek informací o aktivitách volného času zrakově postižených dětí. Získané informace využiji při rozhovoru s vedoucí vychovatelkou Základní školy pro zrakově postižené. Z rozhovoru se pokusím zjistit další informace o zájmové činnosti zrakově postižených. Chtěla bych zjistit, která ze zájmových činností organizovaných na Základní škole pro zrakově postižené, patří mezi žáky školy k nejoblíbenějším. Porovnání teorie s praxí konkrétního zařízení umožní najít nové postupy, které by mohly být použity v Základní škole pro zrakově postižené.

3

1. Aktivity volného času – základní pojmy

Volný čas (Bláha)2 je opakem nutné práce a povinností. Pod pojem volný čas se zahrnuje odpočinek, relaxace, zájmová činnost, zábava, dobrovolné vzdělávání. U dětí znamená volný čas dobu po splnění všech povinností. Mezi tyto povinnosti patří úkoly vyplývající ze školní docházky, úkoly zadané dospělými a uspokojení biologických potřeb (spánku, osobní hygieny,aj.). Volný čas je oblast svobodné volby každého dítěte. Ve volném čase se děti věnují aktivitám svobodně a dobrovolně. Tyto činnosti jim přinášejí uspokojení. Děti se věnují svým zájmům. Zájem (Pavlíková, Hájek)3 je významná psychická vlastnost osobnosti. Zájem se projevuje trvalejším zabýváním se předměty či jevy, ke kterým má dítě citový vztah a chce je lépe poznat. Zájmy vychází z motivace člověka. Za nejlépe strávený volný čas, je považován čas vyplněný zájmovou činností, která uspokojí lidskou potřebu odpočinku, zábavy i rozvoje. Náplň volného času

tvoří

činnosti

organizované

a

spontánní,

kolektivní

a

individuální.

Z pedagogického hlediska má trávení volného času dětí velký význam. Ze způsobu trávení volného času dítěte lze vyvodit, zda přinese společnosti i samotnému dítěti užitek. Ovlivnění způsobu trávení volného času dětí je hlavním výchovným cílem pedagogiky volného času.

1.1 Cíle volnočasových aktivit

,,Ve všech dobách a ve všech společnostech jsou výchova a vzdělávání nutné pro úspěšnou socializaci jedince – pro to, aby se mladý člověk dokázal zapojit do společnosti a jejich různých skupin, osvojil si normy a hodnoty, naučil se rozličným sociálním jevům a dalším nezbytným dovednostem a znalostem. Za obecný cíl výchovy 2 3

Bláha.Václav.: Výchova mimo vyučování, s. 10 Pavlíková,Hájek: Pedagogika volného času, s. 96

4

můžeme považovat v tom smyslu např. tradiční ideál- všestranně harmonicky rozvinutého člověka. “4 Obecným výchovným cílem je tedy všestranně harmonicky rozvinutý člověk. A to jak po stránce psychické tak i fyzické. Hlavním cílem pedagogiky volného času je ovlivnit trávení volného času dětí tak, aby tento ideál byl naplněn co nejlépe. Mezi důležité výchovné cíle u volnočasových aktivit patří vedení dětí k tvořivosti, motivování dětí k činnosti, celkové rozvíjení dovedností dětí. Volný čas má trojí funkci:5 -

Relaxační a zdravotně hygienickou – přispívá k obnovení sil a udržování fyzického a duševního zdraví (např. při sportu, malbě, tanci, aj.) .

-

Vzdělávací a sebevzdělávací – to se projevuje hlavně v různých oblastech zájmových činností (např. chovatelství, astronomie, šachy,aj.).

-

Společenského uplatnění – přispívá k pocitu osobního uspokojení jedince v životě kolektivu dětí, v rodině, v činnosti společenských organizací.

Proč chceme, aby se děti věnovaly zájmovým činnostem? Protože chceme, aby se rozvíjely a učily se novým věcem. Chceme, aby si našly činnost, která je bude „naplňovat“. Při zájmových činnostech si děti nachází přátelé- učí se přátelským vztahům. Nevhodný způsob trávení volného času může vést k disharmonii životního stylu dítěte (např. workoholismus, nedostatek zájmů, sociálních kontaktů, apod.). V nejhorším případě jde o drogy, kriminalitu, záškoláctví, gangy, sekty, a jiné. Aktivity volného času slouží k prevenci proti patologickým jevům a nevhodnému způsobu trávení volného času. Výchovné cíle se snaží naplnit aktivity institucí zabývajících se pedagogikou volného času - školy, kluby aj. Důležitým úkolem institucí je vybrat vhodnou skladbu nabízených volnočasových aktivit. Výběrem vhodných volnočasových aktivit učí pedagogové své žáky naplnit užitečně volný čas a tím vytvořit u dítěte žádoucí návyky trávení volného času. Pedagogice volného času se věnují instituce volného času.

1.2 Instituce volného času

4 5

Hájek, Pávková: Školní družina , s. 12 ,13 Bláha.Václav.: Výchova mimo vyučování, s. 11

5

Výchova a vzdělávání jsou v moderní době institucionalizovaným procesem. Instituce jsou zařízení (orgány, úřady), které plní pro společnost určitou funkci. Jejich úkolem je hlídat rovnováhu mezi pořádkem a svobodou. Působení institucí je běžné i v oblasti výchovy. Zabývají se výchovou mimo vyučování. Hlavním polem působnosti výchovných institucí jsou výchovné a vzdělávací cíle. Výchovné instituce se snaží o uspokojení individuálních i společenských potřeb. V praxi se činnost konkrétní instituce omezuje na práci s některými dětmi, v určitém časovém úseku, s určitým personálem a prostředky. Instituce vytváří pro realizaci výchovného cíle projekt. Projekt vychází z konkrétní situace a potřeb cílové skupiny (př. prevence drog, zařazení postiženého dítěte do školního klubu, aj.). V projektu jsou obecné cíle rozvrstveny do dílčích cílů. Zaměření a typ výchovné instituce má vliv na stanovení výchovného cíle. Výchovné instituce v České republice jsou zřizovány státem, obcí, nebo nestátním zařízením. Mohou být tedy státní, komunální a nestátní (např. privátní a církevní). Instituce, které se podílejí na formování osobnosti dětí a mládeže výchovou ve volném čase a výchovou k volnému času, dělíme 6 na: -

školy

-

školská zařízení

-

mimoškolská zařízení

1.2.1 Školské instituce pro volnočasové aktivity

Výchovu mimo vyučování organizují školy a školská výchovná zařízení pro výchovu mimo vyučování. Školy a školská zařízení pedagogicky ovlivňují způsob trávení volného času dětí a mládeže. Mezi školská výchovná zařízení pro výchovu mimo vyučování patří 7: -

střediska pro volný čas dětí a mládeže- zaměřují se především na realizaci specializovaných zájmových činností pod odborným pedagogickým vedením (domovy dětí a mládeže, stanice zájmových činností)

6

-

školní družina

-

školní klub

Blížkovský, Bohumír: Systémová pedagogika pro studium a tvůrčí praxi

6

-

školní knihovna

-

domov mládeže- pro žáky, kteří nemohou denně dojíždět do míst trvalého bydliště. Zajišťují výchovnou péči, ubytování a stravování.

-

dětské domovy – zařízení ústavní výchovy, jedním z jejich úkolů je dbát na hodnotné využívání volného času

Jedním z hlavních úkolů zařízení pro výchovu mimo vyučování je poskytnutí řady možností pro aktivní trávení volného času. Tyto aktivity jsou určené hlavně pro děti základních a středních škol. Školní družiny a kluby jsou nejčastějším typem školského výchovného zařízení. Jsou zřizovány při základních školách. Školní družina i klub jsou zřizovány podle školského zákona.8 Družiny bývají většinou určeny žákům prvního stupně základní školy. Pro děti druhého stupně slouží školní kluby. Družiny i kluby mohou poskytovat zájmové kroužky za úplatu, a to pro členy i nečleny. Družiny plní i funkci sociální, zajišťují péči a bezpečnost dětí v době, kdy jsou rodiče v zaměstnání. Výchovná činnost školní družiny se orientuje na pestrou nabídku zájmových aktivit a uspokojení velké potřeby pohybu. Družiny se dělí na oddělení (do 25 žáků). O děti v družině se stará pedagogický pracovník (vychovatel/ka) s odpovídajícím typem vzdělání. Vychovatelé se starají i o děti ve školních klubech. Kluby se dělí na skupiny, které se vytvářejí podle zaměření činnosti. Kluby pracují s dětmi středního školního věku. Ve výchovné práci vychází kluby z charakteristik této věkové skupiny. Děti jsou samostatnější, vyhraněnější, což vyžaduje specializované zájmové činnosti. Na rozdíl od družiny neplní tolik kluby sociální funkci. Docházka do klubů je (na rozdíl od družin) postavena na dobrovolnosti.9

1.2.2 Mimoškolská zařízení volného času

Školská zařízení pro volný čas často spolupracují i s mimoškolskými středisky pro volný čas. Mezi tyto střediska patří instituce a organizace, sportovní, odborné, vědecké, umělecké, technické, a jiné. Tvoří součást náplně volného času a nazývají se – 7

Jesenský,Ján: Tyflologické minimum, s. 118 pozn. Zákon č. 76/1978 Sb., o předškolních zařízení a školských zařízení ve znění pozdějších předpisů. Řídí se vyhláškou MŠMT ČR č. 87/1992 Sb., o školních družinách a školních klubech 9 UN,Informatorium,Bc. Jiří.Machart: Trendy výchovy a vzdělávání, číslo 3/2004, s. 10 8

7

zájmové vzdělávání. Do zájmového vzdělávání patří základní umělecké školy, jazykové školy, občanská sdružení dětí a mládeže, tělovýchovné a sportovní organizace, kulturní a osvětová zařízení.10 Nejčastějšími mimoškolskými institucemi jsou Kulturní střediska. Ty jsou rozpočtovými organizacemi, které jsou dotované obecními či okresními úřady. Druhým typem jsou střediska, která jsou společnostmi s.r.o.(např. soukromé společnosti provozující taneční či jazykové kurzy). Kulturní střediska jsou svoji pestrou nabídkou určeny pro všechny věkové skupiny (např. vzdělávací a taneční kursy, kluby- výtvarné, technické, apod.). Dalšími mimoškolskými institucemi jsou, například: o muzea, planetária, hvězdárny o divadla, kina, koncertní sály o plavecké bazény, zimní stadiony, sportovní kluby a svazy

2. Volnočasové aktivity se zrakově postiženými dětmi

Život osob zrakově postižených je fenomén, který je zkoumán řadou vědních oborů, např. v oftalmologii, psychologii, sociologii, pedagogice, v technických oborech, a v mnoha dalších. Problematika zrakově handicapovaných je velmi široká. Věda se snaží nalézt odpovědi, které zrakově postiženým v životě pomohou. Zrakové postižení, více či méně, ovlivňuje aktivity hadicapovaného dítěte. Vady zraku zasahují i do psychického a fyzického stavu dítěte. Proto u většiny aktivit vyžadují zrakově postižení individuální výchovné a vzdělávací postupy. Těchto postupů je nutno využívat i při zájmových činnostech. Patří sem metody reedukace, kompenzace a rehabilitace. Metody jsou používány ve školských i mimoškolských institucích pro volný čas. Dobře zvolené volnočasové aktivity pomáhají zrakově postiženému dítěti v rozvoji jeho schopností. Zájmové aktivity čerpají poznatky z vědních oborů a respektují možnosti a schopnosti zrakově postiženého dítěte. Dále rozvíjí tvořivost, psychické dovednosti a posilují tělesnou stránku zrakově postižených osob. Zraková vada není při vhodných volnočasových aktivitách obtíží, ale musí se s ní počítat.

10

http://www.msmt.cz

8

2.1 Dítě se zrakovým postižením

V životě člověka hraje zrak důležitou roli. Zrak lidem umožňuje příjem informací na dálku. Člověk zrakem získává 85-90% informací.11 Poškozené vidění zasahuje podstatnou měrou do samostatného rozvoje člověka. Dochází k narušení informovanosti a orientace. Dítě s narušeným zrakovým vnímáním má tzv. zrakovou vadu. Za zrakovou vadu jsou označovány nedostatky zrakové percepce různé etiologie a významu. Jedná se o onemocnění s následným oslabením zrakového vnímání, stavy po úrazech, vrozené či získané anatomicko fyziologické poruchy. Rozlišuje se pět skupin poruch zraku (Květoňová)12: -

ztráta zrakové ostrosti

-

postižení šíře zorného pole

-

okulomotorické problémy

-

obtíže se zpracováním zrakových informací

-

poruchy barvocitu

Zrakové vady se dále dělí dle stupně na:


slabozrakost




zbytky zraku




nevidomost.

Z typu vady vyplývají i specifická omezení v životě dítěte (např. daltonismus, šedý zákal, aj.). Stupeň a typ zrakové vady má významný vliv na orientaci dítěte v okolí a na schopnosti dítěte. Zrakově postižení mají stíženou orientaci v prostoru; proto musí neustále cvičit samostatný pohyb a orientaci v prostoru. Zraková vada ovlivňuje i psychický a fyzický stav dítěte. Vhodné aktivity volného času jsou takové, které respektují typ vady a následná omezení vyplývající z vady zraku.

2.1.1 tělesný stav

11

Jesenský.Ján.:Tyflologické minimum, s.26

9

Zraková vada má vliv na celkový tělesný stav dítěte. U zrakově postiženého dítěte dochází ke kompenzaci narušeného smyslu rozvojem smyslů jiných (např. sluch, hmat). Hmatové schopnosti jsou v životě zrakově postiženého důležitým poznávacím prvkem. Zrakově postižené dítě používá prsty k poznání okolí a ke čtení Braillova písma. Hmat se cvičí při práci s materiály (např. keramika). Dalším z významných smyslů je sluch. Rozvoj sluchu je pomůckou k nácviku orientace v prostou. Zrakově postižené dítě při vhodných volnočasových aktivitách (např. goalball, showdown, ozvučené míče, hudební výchova, apod.) si cvičí schopnost slyšet a orientovat se. Dítě se dle intenzity zvuku učí rozeznat překážky, vzdálenosti a jiné. Ztížená schopnost orientace v prostoru má za následek sníženou pohyblivost zrakově postiženého. Na pohyblivost má také vliv kombinace postižení. Zrakové postižení je často kombinováno s jiným typem postižení, jde o tzv. kombinovaná postižení. Nevhodné činnosti mohou zrakové postižení zhoršit. U většiny zrakových onemocnění (např. zelený zákal) vedou poranění a otřesy ke zhoršení zraku. U sportovních činností je za potřebí vyhnout se hlubokým předklonům, poskokům, zvýšené námaze, a jiným.

2.1.2 psychický stav

Zrakový handicap má vliv na osobnost dítěte a jeho psychický vývoj. (Vágnerová)13 Zrakové postižení vytváří „odlišnost“. Tato odlišnost je výrazným bodem v životě dítěte. Dítě se musí naučit svoji odlišnost přijmout. Na psychický stav dítěte působí také okolí, ve kterém dítě žije (rodina, škola, postoje společnosti). Negativní vlivy okolí mohou způsobit prohloubení negativních postojů, které dítě v sobě nosí, například komplexy méněcenosti, pocity rezignace, poruchy komunikace, malá motivace a jiné. Důležité je i s jakou skupinou se dítě identifikuje, tedy v jakém okolí vyrůstá. Odlišné zkušenosti má dítě věnující se zájmům a studiu v běžné škole oproti žáku ze škol pro handicapované žáky. Dítě potřebuje od okolí vzhledem ke svému handicapu pomoc; tato pomoc však musí být v rozumné míře. Přehnaná péče vede k nesamostatnosti dítěte, k neschopnosti řešit úkoly a problémy života. Zájmové aktivity mohou pomoci dítěti s vyrovnáním se se svým handicapem. Dítě se při nich učí 12

Květoňová-Švecová,Lea : Oftalmopedie, str.18

10

samostatnosti i umění komunikovat s okolím (např. kolektivní sporty, tábory,aj.)- tedy umění zařadit se do společnosti. 14

2.2 Cíle aktivit volného času u zrakového handicapu

I při zájmových činnostech zrakově postižených je základním výchovným cílem ideál všestranně harmonicky rozvinutého jedince. U zrakově postižených vystupuje do popředí snaha o zařazení handicapovaného do společnosti. Zařazení do společnosti probíhá na dvou rovinách- posílení pozitivních postojů společnosti k handicapovaným a posílení pozitivních postojů handicapovaného dítěte ke společnosti. Zájmové aktivity plní funkci „setkávání“. Setkávání lidí handicapovaných s lidmi bez handicapu. Toto setkávání je pro obě skupiny zdrojem komunikace, poznatků, získání nových dovedností. Při zájmových aktivitách dochází nenásilnou formou k pochopení „druhých“. Zájmové aktivity rozvíjí osobnost zrakově postiženého. Dítě se učí novým dovednostem, cvičí své tělesné a psychické dovednosti, rozvíjí svoji tvořivost. Hlavním cílem všech institucí volného času, které pracují se zrakově postiženými osobami, musí být poskytování pestré nabídky zájmových aktivit. Pestrá nabídka zájmových aktivit umožňuje handicapovanému dítěti možnost volby. Dítě si tak může zvolit oblast, které mu bude nejvíce vyhovovat. Oblast, ve které se může plně realizovat. Tím je umožněno zrakově postiženým osobám vyrovnat své příležitosti v pracovním i společenském začlenění.15

2.2.1 podpora psychiky a tělesného rozvoje

Z kapitol o psychickém a fyzickém stavu zrakově postižených vyplývá jasný cílpodpora psychiky a tělesného rozvoje. Při zájmových aktivitách děti trénují tyto dovednosti. Na fyzické rovině jde především o cvičení jemné motoriky prstů, nácvik koordinace pohybů, schopnosti orientace a reakcí v prostoru, posílení celkového

13

Vágnerová, Marie: Oftalmopsychologie dětského věku, s.43 viz.Čačka,Otto: Vývojová psychologie 15 http://www.ranapece.cz/Odkazy.htm 14

11

fyzického stavu. Posílení celkového fyzického stavu slouží k posílení imunity tedy odolnosti proti chorobám. Podpora tělesných schopností umožňuje prožívání radosti i rozvoj tělesných vlastností a kvalit v souvislosti s charakterovými vlastnostmi (např. vytrvalost, přesnost, rychlost). Z hlediska psychiky v rámci zájmových aktivit dochází k rozvoji intelektu, citové a volní sféry. Zájmová činnost poskytuje podněty pro rozvoj poznávacích procesů (vnímání, představivosti, fantazie, myšlení, řeči). Při zájmových činnostech se děti učí teoretické poznatky ověřovat v praxi. Děti se učí formulovat své cíle a nachází způsoby k jejich realizaci. Důležitým prvkem pro psychickou oblast je moment odreagování. Děti při zájmových činnostech mají možnost odreagovat se. Při společných zájmech děti posilují pozitivní sociální vztahy. Zájmová činnost plní funkci výchovnou i vzdělávací. Zájmová činnost působí na děti motivačně i socializačně a vede k jejich seberealizaci. Pro psychiku dítěte jsou zdrojem relaxace odpočinku. Zájmové činnosti posilují psychickou i fyzickou kondici zrakově postiženého dítěte. 16

2.2.2 Tvořivost

Tvořivost je jedním z hlavních cílů aktivit volného času. Při aktivitách volného času se děti učí tvořivé práci. Zrakově postižené dítě při tvořivé práci realizuje svůj vnitřní svět - své vnitřní já. Zájmová činnost tedy podporuje samostatnost a tvořivost. „Tvořivost je proces, kterým jedinec vyjadřuje svoji základní podstatu prostřednictvím určité formy nebo média takovým způsobem, jenž v něm vyvolává pocit uspokojení, proces posléze vyústí v produkt, který o této osobě, tedy o svém původci, něco sděluje ostatním.“17 Tvořivá činnost podporuje individualitu dítěte a pomáhá mu v jeho seberealizaci. Tvořivá práce posiluje sebevědomí dětí. Při tvoření se dítě realizuje. Uvědomění si své jedinečnosti vede k posílení sebeúcty a tedy i sebedůvěry. Svoji tvořivost můžou děti vyjádřit v libovolných zájmových činnostech. Jedná se o činnosti ,,estetické“ (např. malba, keramika, zpěv, divadlo, tance) i činnosti pohybové. Vyjádřením svého vnitřního já komunikuje dítě se svým okolím.

16 17

pozn. více viz Pávková.Jiřina. a kol.: Pedagogika volného času, viz str. 102,103 srov.Bean,Reynold:Jak rozvíjet tvořivost dítěte, s.15

12

2.3 Instituce volného času pro zrakově postižené

Do zájmových kroužků mohou zrakově postižené děti docházet do mimoškolských i školských institucí volného času.18 Děti mohou vybírat z pestré nabídky těchto institucí. Při výběru je nutné respektovat zrakovou vadu a možnosti zrakově postiženého dítěte. Děti se zrakovým handicapem mohou být také integrováni do běžných volnočasových zařízení. Avšak některé instituce se přímo specializují na zájmovou činnost se zrakově postiženými dětmi. Školské instituce připravují pro své žáky zájmovou činnost v rámci učebních plánů. Ve specializovaných školských institucích je pro každého žáka vytvořen individuální vzdělávací plán. Plán respektuje individualitu dítěte- jeho intelektové a zdravotní možnosti. V běžných školách je do zájmových aktivit dítě integrováno. Mezi školské instituce patří19: Praha: Škola Jaroslava Ježka, Konzervatoř a Ladičská škola Jana Deyla, Základní škola pro zrakově postižené, Základní škola pro nevidomé, Střední odborné učiliště pro zrakově postiženou mládež Aloyse Klara, Gymnázium a Obchodní akademie pro zrakově postiženou mládež, a jiné. Okolí: Základní školy, Střední školy a Mateřské školy pro zrakově postižené (Plzeň, České Budějovice, Moravská Třebová, Brno, Zlín, Litovel,), Odborné učiliště (Brno), Obchodní akademie (Opava), Praktická škola (Moravská Třebová) pro zrakově postižené, a jiné. 20 V mimoškolských institucích mohou děti vybírat opět mezi specializovanými institucemi a běžnými institucemi pro volnočasové aktivity. Do specializovaných mimoškolských institucí patří např.: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), Tyflocentrum, TJ ZORA, Hapateliér-Brno, Psi pro život, Okamžik, Dědina, muzea, divadla, knihovny a tiskárny pro nevidomé, a jiné. 21

2.3.1. Metody

18

viz text kapitola instituce volného času http://www.praha-mesto.cz 20 pozn. více na http://www.braillnet.cz 19

13

Při aktivitách volného času se zrakově postiženými ve školských i mimoškolských institucích je nutné vycházet z odborných informací. Speciální pedagogika poskytuje informace o výchově a vzdělávání dětí s postižením. Speciálně pedagogickou péčí o osoby se zrakovým postiženým se zabývá oftalmopedie (oftalmos = oko, paidea = výchova, výuka) či vědní obor tyflopedie- z řeckého tyflos= slepec).22 Aby mohl být splněn požadavek všestranného rozvoje zrakově postiženého, vytvořila speciální pedagogika

řadu metod. Tyto metody (Jesenský)23 jsou využívány i při

zájmových aktivitách zrakově postižených: metody reedukační- jsou to postupy zaměřené na rozvoj či nápravu poškozeného orgánu či jeho funkce. Při této metodě jsou používány různé korekční technické pomůcky a prostředky (lupy, brýle, apod.). metody kompenzační- metody vedoucí k zdokonalení nepostižených smyslů či funkcítzv. zastupující, náhradní (např.sluch, hmat, čich,aj.). Při využití více smyslů a funkcí jde o multisenzoriální přístup. Zahrnuje i nácvik speciálních prostředků a technik (reliéfní bodové písmo, tyflografika, nácvik s holí,aj.). metody rehabilitace- komplex postupů zaměřených na obnovu porušených zrakových funkcí a jejich kompenzací; všestranný rozvoj osobnosti, její socializaci a pracovní uplatnění. V této metodě se uplatňuje řada léčebných prostředků: psychologických, speciálně pedagogických i technických. Hlavním cílem rehabilitace je snaha o utvoření všestranně rozvinuté, rovnocenné, integrované osobnosti. Je to snaha o vyrovnání kvality života zrakově postižených s kvalitou života nepostižených osob; dosažení životního standardu a pohody zrakově postižených osob.

3. Zájmová činnost

„Zájmové činnosti chápeme jako cílevědomé aktivity zaměřené na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. Mají silný vliv na

rozvoj

osobnosti i na správnou společenskou orientaci. Zájmy se rozvíjejí na základě existujících potřeb, umožňují jejich uspokojování, a tím zároveň

ovlivňují jejich

21

pozn. více na http://www.tjzora.cz/tjzora/odkazy.htm Květoňová-Švecová,Lea : Oftalmopedie, str.9 23 Jesenský.Jan.:Rehabilitace zrakově postižených a způsoby její realizace:s. 41 22

14

charakter a vznik dalších potřeb.“24 Zájmy jsou ovlivňovány celkovým zaměřením osobnosti. Pro osobnost mají motivační funkci, motivují člověka. Zájmy můžeme dělit (Pávková) podle úrovně činnosti, časového trvání, koncentrace, společenské hodnoty a podle obsahu. -

podle úrovně činnosti- aktivní a pasivní, hluboké a povrchní zájmy

-

podle časového trvání- krátkodobé, dočasné, přechodné a trvalé zájmy

-

podle stupně koncentrace- jednostranné, mnohostranné zájmy

-

podle společenských norem- žádoucí a nežádoucí zájmy

-

podle obsahu- společenskovědní, pracovně-technické, přírodovědně-ekologické, estetickovýchovné, tělovýchovné, sportovní a turistické.

Získané znalosti ze zájmových činností mohou zrakově postižené děti uplatnit ve svých budoucích profesích (např. keramika. práce s PC, chovatelství, aj.). Vzorem mohou být přesvědčivé osudy i zvučná jména zrakově postižených osob- Mario Bihári (člen hudební skupiny KOA), Pavel Sláma (sochař), Pavla Francová (malířka, učitelka, závodní běžkyně), Anna Kulíšková (vítězná lyžařka- 2006), a další.

3.1 Zájmové činnosti společenskovědní

Při zájmových činnostech společenskovědních děti poznávají současnou společnost i společnost v běhu historie. U těchto zájmových aktivit děti budují svůj vztah k vlasti, rodnému jazyku i k tradicím naší země. Mezi oblasti společenskovědních zájmů patří společenská výchova, výchova k vlastenectví, k partnerství a k rodičovství, sběratelství a jazykověda (studium cizích jazyků). Děti se seznamují s významnými objekty v místě bydliště (např. veřejné a kulturní instituce, historická a památná místa). Zrakově postižené dítě se hůře orientuje ve svém okolí. Seznámení s institucemi v místě jeho bydliště hraje v životě zrakově postiženého důležitou roli. Při poznávání historie, získávají děti informace o významných osobnostech jednotlivých historických etap. Do těchto zájmových činností jsou zařazována i setkání a společné akce dětí z různých měst a zemí. Tato setkávání jsou pro zrakově postiženého zdrojem informací a navázání nových sociálních kontaktů. Do společenskovědních zájmových činností patří 24

Pávková.Jiřina.a kol.: Pedagogika volného času,s. 96

15

seznamování se s filozofickými a náboženskými směry. Děti také získávají základy právního vědomí- jsou vedeni ke sledování politických a společenských událostí u nás i ve světě (rozhlas, komentované kino, četba, apod.). Při společenskovědních činnostech se děti učí i sociálním dovednostem:25 -

zodpovědnosti za svou osobu a své zdraví, k zodpovědnosti za své chování

-

objektivnímu hodnocení svého jednání, posilování citových vazeb

-

děti si osvojují společensky ,,žádoucí´´ hodnotové orientace (např. toleranci, porozumění)

Studium cizích jazyků: děti se učí rozvíjet komunikační schopnosti, poznávají jiné národy, jejich zvyky a jazyk. Školské i mimoškolské instituce organizují různé mezinárodní projekty, např.mezinárodní výměnné pobyty (SONS26, projekt Sokrates). Vytváří se specializované PC programy27 s jazykovými kurzy pro zvukové i běžné počítače. V tiskárně a knihovně pro zrakově postižené je možno získat jazykové kurzy jako audio nahrávky a knihy v Braillově či zvětšeném písmu. Seznamování s významnými institucemi, historií vlasti a národními zvyky: probíhá formou četby, v rámci rozhlasových a přednáškových pořadů, návštěvou významných institucí a památek. Příkladem může být akce v Českém Krumlově nazvaná „Den s handicapem- den bez bariér“. Během akce bylo umožněno zrakově handicapovaným občanům bezbariérově navštívit významné instituce a památky Českého Krumlova.28 Posilování komunikačních dovedností: Jedná se na příklad o projekty, které jsou zaměřeny na odstraňování bariér mezi vidoucími a zrakově postiženými (SONS, Manus, Okamžik, Dědina, aj.). Při projektech se zrakově postižené děti setkávají s vidoucími dětmi a v rámci aktivit volného času se učí komunikovat mezi sebou.

3.2 Zájmové činnosti pracovně-technické

25

Hájek, Pávková: Školní družina, s. 14 pozn. více na http://www.okamzik.cz/aktuality/tabory.htm 27 pozn. http://eurochance.brailcom.org 28 www.ckrumlov.cz/handicap 26

16

U pracovně-technické zájmové činnosti dochází ke zlepšení manuální schopnosti dítěte. Dítě má možnost poznat technické zákonitosti a jejich využití v praxi. Jedná se o tvořivou zájmovou činnost, která rozvíjí technické myšlení a představivost. Pomáhají v rozvoji, jemné motoriky, v rozvoji estetického cítění a prostorového cítění, ale také učí děti k citu pro materiál. Praktické činnosti, vedou děti k trpělivosti, pečlivosti a přesnosti. Děti se seznamují s bezpečností práce a se zásadami hygieny. Činnosti poskytují informace o rozvoji vědy a techniky. Získané informace a dovednosti pomáhají k profesní orientaci žáků (např.výpočetní technika, elektrotechnika, aj.). Při činnostech děti pracují s různými materiály (např. papír, modelovací hmoty, dřevo, aj.). Práce s materiálem trénuje hmatové dovednosti zrakově postiženého. Děti si osvojí různé pracovní dovednosti- montáž a demontáž, konstruktivní práci, práci se stavebnicemi, modelářské práci. Dítě je učeno ukládat si věci na stejná místa, hmatově rozeznávat různé suroviny, obaly, náčiní, tvary. Pro snadnější orientaci těžce zrakově postižených osob se obaly či náčiní opatřuje popiskami v braillově písmu či jiným poznávacím znaménkem. Do pracovně-technických zájmových činností se řadí i elektrotechnika, výpočetní technika, audio a video technika. Práce s technikou ulehčuje zrakově postiženému život. Pomáhá mu v praktickém životě, umožňuje mu větší samostatnost (např.zvukové počítače, audio nahrávky,aj.). Děti slabozraké a s lehčí vadou zraku si s počítačem, audio a video technikou snadno poradí. Při práci s počítačem a internetem využívají nevidomé děti a děti se zbytky zraku specializované techniky. Nevidomé dítě používá běžné klávesnice jako dítě vidomé. Kontrolu nad správným použitím klávesnice poskytuje zvuková odezva, která vyslovuje znaky, které nevidomý píše. Tzv. „hlasový syntetizér“ a nebo „braillský řádek“ interpretují informaci hlasově nebo ve hmatové formě zrakově postiženému.29 technických činností řazena i příprava pokrmů a

Dále je do pracovně-

činnosti související s dopravní

výchovou. Příprava pokrmů a dopravní výchova také napomáhají k větší samostatnosti a lepší orientaci zrakově postiženého. Při dopravní výchově se zrakově postižené dítě učí především správné a bezpečné orientaci na ulicích a nácviku pohybu v dopravních prostředcích. Dítě získá potřebné informace o městské dopravě a jejím využití. Dopravní výchově se učí zrakově postižené dítě s pomocí vidoucího doprovodu. Při přípravě pokrmů se zrakově postižený sám učí uvařit si libovolný pokrm. Tedy osvojí si

29

http://www.Brno.braillnet.cz/manus/klub.htm

17

techniky úpravy pokrmů. Naučí se bezpečně a samostatně se orientovat v kuchyňském prostředí.

3.2.1 Modelování a keramika

Z

pracovních

modelování.

30

činností

zrakově

postižených

patří

k nejvýraznějším-

„Všechny druhy výtvarných činností přispívají k rozvoji motorických

dovedností. Z hlediska fyzického rozvoje dítěte je program výtvarných aktivit nutně determinován poznáním, že výtvarný projev stojí na svém počátku na základě pohybovém, že vychází z dětské motoriky a z prvotních pohybů celého těla a postupně se soustřeďuje k pohybům, paže, ruky a nakonec prstů. Pohybovou obratnost a koordinaci rukou napomáhá cvičit zejména modelování. Působí účinně na rozvoj hmatu, na jemnou motoriku ruky, napomáhá vývoji drobných svalů prstů, dlaně a zápěstí. Při modelování, stejně jako při konstruování se rozvíjí nejen manuální zručnost, ale i vnímání, zvláště vnímání času a prostoru. Modelováním se u předškolního dítěte zdokonaluje také koordinace ruka - oko. Z těchto důvodů jsou výtvarné činnosti velmi důležité pro rozvoj dětí postižených.“31 Modelování s různými druhy materiálů (např. modelína, modurit, hlína,aj.) posiluje citlivost rukou. Práce s různými typy modelovacích hmot učí zrakově postižené rozlišovat materiály.

Vhodnou zájmovou

činností pro zrakově postižené dítě je keramika. Děti při keramice trénují tvořivé a motorické dovednosti. Tvoří především hmatem a za nejpoužívanější nástroj jim slouží vlastní ruce. Zrakově postižené děti mohou tvořit bez velké závislosti na zraku. K ozdobení výrobku postačí dětem hmat samotný. Na výrobku mohou děti vytvářet rozmanité motivy za pomocí rydel, nehtů, obtisků, ale také mohou různě hlínu hníst, válet, koulet, mačkat, vytahovat, ubírat, vykrajovat a modelovat. Poslední světovou novinkou v zájmové činnosti zrakově postižených je tzv. Axmanova technika modelování (ATM) či tzv. hmatové modelování.32 Technika poskytuje nevidoucím osobám možnost samostatně, autorsky tvořit z hlíny aniž by musely napodobovat díla

30

pozn. Zařazení modelování do pracovních činností není zcela přesné. Svým zaměřením je modelování možné zařadit také do estetickovýchovných zájmových činností. 31 Vítková, Marie: Speciální pedag. v raném a předšk. věku se zřetelem na rozvoj výt. aktivit, s.126 32 http://www.okamzik.cz/aktulity/axman.htm

18

jiných. Pracovní postup je založen na 2 základních parametrech- uhnětení hadu vhodné velikosti a jeho stáčení a formování do potřebného tvaru na zvolenou formu. Výuku vede učitel, který zná způsob práce s hlínou bez zrakové korektury. Rozdíl mezi ATM a klasickou keramikou je zásadní. Při keramice je nutné používat vodu i řadu jiných pomůcek ( kruh, různé špachtle, apod.). Při ATM se používá pouze prstů a tvoří se z jednoho kusu. ATM je více sochařstvím. ATM umožňuje zrakově postiženým osobám profesně se realizovat v uměleckém řemesle.33

3.3 Zájmové činnosti přírodovědně-ekologické

Zájmová činnost přírodovědně-ekologická učí děti vztahu k přírodě a k její ochraně. Děti se seznamují s ochranou a tvorbou životního prostředí, poznávají faunu, floru i neživou přírodu. Učí se pečovat o květiny a živočichy. Přes tuto péči posilují citlivost k jiným tvorům. Zájem dětí může zasahovat do mnoha přírodovědných oblastí (např.botaniky, zoologie, mineralogie, astronomie, aj.). Přírodu dítě může poznávat v rámci specializovaných přednášek, vycházek a ve spolupráci se specializovanými institucemi (např.muzea, hvězdárny, planetária, zoo, aj.), které umožňují zrakově postiženým poznat přírodu hmatem. Těžce zrakově postižené děti mohou poznávat živou i neživou přírodu hmatem, čtením braillových popisků, či poslechem tématických audio záznamů. Některá muzea a hvězdárny připravují pro zrakově postižené osoby specializované programy. Mezi obsahy přírodovědných zájmových činností patří:34 Pozorování přírodních objektů- je základem přírodovědných zájmových činností a je realizováno v rámci rekreačních a odpočinkových činností (např. četba zvukových, zvětšených knih či knih v braillu, rukodělné a výtvarné činnosti v přírodě,aj.). Příkladem poznávání přírodních objektů zrakově postiženými je pořad „Dotkněte se hvězd“35 hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně. Děti jsou seznámeny nejdříve s hvězdárnou, s pomocí plastického modelu získají představu o podobě hvězdárny. Poté probíhá poslech knihy “Dotkněte se hvězd“, který je doprovázen hmatovými

33

pozn. školení v ATM provádí výukové centrum ATM pro zdravotně postižené, toto centrum provádí i výukové kurzy a semináře ATM pro MŠ A ZŠ 34 Hájek, Pávková: Školní družina , s. 114 35 http://nevidoma.hvezdarna.cz/porad.htm

19

pomůckami (např. model měsíce, který poskytne dětem základní představu o rozložení kráterů, měsíčních moří i pohoří). Také se využívá mikrokapslového papíru, na kterém jsou snímky hvězdokup a

galaxií. Hvězdárna má pro zrakově postižené osoby

připravené i hmatové planetárium o průměru asi metr a půl, na kterém jsou z vnější strany připevněny nejnápadnější hvězdy z různých souhvězdí. Na modelu je možné poznat i jasnost stálic. Jasnosti jsou rozlišeny různými výškami nalepených hvězd. Hmatové planetárium je umístěno na nohách. To umožňuje zrakově postiženým dětem vejít do planetária a osahat si aktuální podobu hvězdné oblohy. Dva návštěvníci vchází do planetária s demonstrátorem, který pomáhá vést ruku zrakově postižených osob. Pěstitelství- pěstování pokojových květin, práce na zahradě, užitkové i okrasné květiny. Zrakově postižené děti poznávají druhy rostlin na připravených modelech. Využívají se také hmatové herbáře. Děti slabozraké k rozeznání druhu rostliny využívají zvětšovací lupy. Pro práci na zahradě je potřeba zrakově postižené seznámit s prostředím zahrady. Pro orientaci v zahradě se využívají vodící prvky (např. silný provázek, zvednutý okraj záhonu, apod.). Veškeré náčiní je možné opatřit popisky. Chovatelství- chov živočichů. Touha dětí mít zvíře a pečovat o ně je častým jevem. Kontakt dítěte se zvířetem pomáhá dětem po psychické stránce. Pro zrakově postižené je nejvhodnějším zvířecím společníkem pes. Zvíře může zrakově postiženému dítěti poskytovat pocit jistoty, bezpečí a ochrany. Děti, věnující se výcviku zvířete, se učí dominantnímu, ale i vlídnému jednání. Pro nevidomé je chovatelství slepeckých psů podstatnou pomocí v jejich životě. Nevidomí se výcviku slepeckého psa mohou věnovat ve spolupráci s odborníky. Pro handicapované je práce se zvířaty také léčebným prostředkem (např. hipoterapie). Pro zrakově postižené děti je vhodnou metodou canisterapie. Metoda využívá kontaktu postižených dětí se psem. Metoda pomáhá rozvíjet děti v oblastech: sociálně emoční, kognitivní, v oblasti tělesné i řečové. Hmatem mohou děti se psem komunikovat. Informace, které dítě pomocí kontaktu se psem získá rozvíjí smysly (např. srst hřeje, čenich je vlhký, drápky ostré, aj.).36 3.4 Zájmové činnosti estetickovýchovné

36

http://www.psiprozivot.cz

20

Estetickovýchovné činnosti (Bláha)37 formují estetické cítění dítěte. Vedou k rozvoji kultury chování, vkusu a tvořivých dovedností. Děti rozvíjí výtvarné, hudební, literární, dramatické a pohybové (taneční) schopnosti. Tvořivé schopnosti mohou děti rozvíjet v mnoha činnostech ve zpěvu, recitaci, hudbě, v divadelním umění, tanci, při četbě literatury a poezie, malířství, sochařství, architektuře. U zrakově postiženého dítěte se rozvíjí nepostižené smysly (např. hmat, sluch). Tato skutečnost umožňuje dětem

se

zrakovým

postižením

citlivě

„naslouchat“

umění

a

kráse.

Při

estetickovýchovných zájmových činnostech si děti osvojují schopnost chápat obsah a formy uměleckých děl. Získávají poznatky o uměleckých dílech. Při všech estetickovýchovných činnostech se děti učí vlastnímu tvůrčímu kulturně uměleckému úsilí. Tyto činnosti navíc plní motivační funkci. Motivují žáky k vlastní tvořivé práci. Do okruhů estetickovýchovných zájmových činností patří- výtvarné, hudební a literárnědramatické zájmové činnosti. Do těchto zájmů patří také návštěvy divadel, filmových představení, výstav, koncertů, apod. V České republice vzniklo mnoho projektů pro podporu estetického vyjádření zrakově postižených osob. Pro orientaci uvedu několik příkladů: Haptické výstavy- hmatové výstavy (soch, modelů umění, výtvarné tvorby, aj.) s popiskami v braillově písmu. Hmatové exponáty jsou kvalitními kopiemi originálů. Např. Národní galerie v Praze, Klášter sv. Anežky České (středověké gotické umění), zámek Zbraslav, a další. Hapateliér- hmatové modelování, grafické technniky, ruční papír, šperky, modrotisk, batika.Cílem je rozvoj představivosti, jemné motoriky, posílení sebevědomí. 38 Manus- Hostina (série galerijních animací pro nevidomé), Kapitoly z výtvarného umění (interaktivní průvodce výtvarným uměním pro nevidomé na CD), Švédský stůl- zvukově divadelní představení39 Okamžik- literární soutěže (poezie, próza) ve spolupráci s Obcí spisovatelů: Nesmírná odysea (soutěž pro děti se zrakovým postižením), Společný svět- volné téma odrážející osobní prožitek ze zdravotního postižení. Příspěvky jsou přijímány v černotisku, braillově písmu nebo v digitální podobě. Tvůrčí dílna- komentovaná taktilní prohlídka uměleckých děl a jejich následné realizování v ateliéru.Dílna je určena i pro osoby bez

37

Bláha.Václav. a kol.: Výchova mimo vyučování, s. 40 http://www.tyflocentrum-bm.cz/hap/ 39 http://www.brno.baillnet.cz/manus/klub.htm 38

21

zrakového postižení, které pracují s klapkami na očích.40 Navzájem- výtvarná soutěž bez omezení věku, libovolná technika.41 Klub mladých- taneční podvečery, čajovny, pohybově- terapeutický kroužek, hudební večery. Cílem je společné setkávání zrakově postižených při volnočasových aktivitách.42

3.4.1 Výtvarné zájmové činnosti Výtvarná činnost zrakově postižených dětí pomáhá rozvoji ve smyslové oblasti a v rozvoji poznávacích schopností (při práci s předměty různých tvarů a velikostí). Různé barvy, tvary i vůně stimulují smysly. Používáním různých materiálů se rozvíjí i tělesná koordinace a při řečových obtížích napomáhá výtvarná tvorba komunikaci a vyjadřování vlastních citů.43 Děti se učí rozvíjet svoji představivost a fantazii. Děti s postižením zraku mají mnohá omezení. Proto se při výtvarných činnostech dbá na rozvoj zrakového vnímání. (Vítková)44 To co děti vizuálně nerozliší, by měly být schopny logicky doplnit (cvičení zrakových reflexů-vnímání světelných podnětů, barev, tvarů, plochy a prostoru). Při výtvarných činnostech se u dětí rozvíjí

zrakové

schopnosti, diferenciace barev, tvarů a orientace na malé ploše. Dbá se na zrakovou hygienu, děti kreslí na velké formáty měkkým materiálem. U slabozrakosti se pro práci využívají stejné pomůcky jako při výtvarné výchově se zdravými dětmi. U vyššího stupně poruchy se doporučuje používat štětce a fixy se silnější stopou. Zrakově postižené dítě se může výtvarným zájmovým činnostem věnovat.

Při výzkumu45

barevného vnímání zrakově postižených a možnostmi jeho využití ve výchově, bylo zjištěno, že výběr používání barev zrakově postiženými dětmi se zásadně neliší od volby barev zdravými dětmi. Větší rozdíly při výběru barev oproti dětem bez zrakového postižení, nastávaly pouze pokud zrakově postiženě děti mohly volit mezi dvěma odstíny stejné barvy. Z toho plyne, že zrakově postižené děti se mohou věnovat výtvarným činnostem stejně jako děti bez postižení. Malovat mohou i lidé nevidomí. Používána je tzv. reliéfní kresba. Důkazem je nevidomá malířka Pavla Francová. 40

http://www.okamzik.cz/aktuality/kveten 06_propozice.htm http://www.okamzik.cz/navzajem.htm 42 http://www.okamzik.cz/Main_Obrazarna.htm 43 Campbellová, Jean : Techniky arteterapie , s. 24 44 Vítková, Marie: Speciální pedagogika v raném a předškolním věku ,s.117 45 Hofmanová,Heidemarie: Barevné vnímání zrakově postižené mládeže 41

22

Malířka oslepla v 15 letech. Ve svých dílech se inspiruje vzpomínkami na barvy z dětství. Při své práci používá techniku, kterou vymyslela- tzv. prokreslovaný reliéf kolorovanými olejovými pastely (hmatová barevná kresba). Olejové pastely umožňují její kresby dotvářet do podoby, které má ve svém vnitřním vidění. Autorka ke své technice dodává: „Zjistila jsem, že když si papír podložím tenkou vrstvou látky, je reliéfní stopa ještě hmatnější. Z procesu i výsledku jsem pociťovala obrovské uspokojení, neboť jsem se tak mohla pokoušet zachycovat to, co skutečně vnitřně vidím. … Postupně jsem přešla na způsob prokreslování, kdy po první fázi reliéfních tvarů a čar papír otočím na druhou stranu a vybarvuji jej olejovými pastely. Reliéf je zrubu totiž pro hmat zřetelnější.“46 Svoji výtvarnou činnost mohou děti presentovat na specializovaných výstavách pro zrakově postižené osoby.

3.4.2 Literárně-dramatické zájmové činnosti V dramatické výchově získávají děti tzv. přímou zkušenost, stejně jako je tomu u her (např. změna podoby). Cílem dramatické výchovy je rozvoj osobnosti, především schopností, jako je tvořivost, představivost, komunikativní dovednosti (nácvik vyjadřování a poslechu). Napomáhá také pochopení dějů a jevů, které dítě obklopují.47 Dramatická výchova je také prostředkem k tvorbě divadelního představení nebo jiné formy veřejného vystoupení. Práce zrakově postižených dětí na dramatických činnostech tvoří významný bod především pro rozvoj komunikace i paměťových schopností (učení se textu). Děti na jevišti se snaží hrát nové role a snaží se v těchto rolích co nejpřesněji vyjadřovat. Zrakově postižené děti se u dramatických činností učí pohybu po jevištinaslouchají prostoru a pohybu v něm. U dramatické výchovy se spojuje

mnoho

důležitých výchovně- vzdělávacích prvků. Vhodná témata dramatických činností mohou děti připravovat na různé životní situace. Pro zrakově postižené děti je důležité seznámení se se samotným jevištěm. Zrakové postižení vyžaduje, aby děti přesně znaly prostor, ve kterém se budou pohybovat. Při divadelních představeních zrakově postižených je třeba nehlučet. Při hluku zrakově postižený člověk neslyší tzv. nadhazování. Výhodou u dramatických aktivit je jejich možnost propojit více činností 46 47

http://www.okamzik.cz/Main_Obrazarna.htm Koťátková, Soňa: Vybrané kapitoly z dramatické výchovy, s. 41

23

(např. malba, hudba, rukodělné aktivity,aj.). V oblasti literárně- dramatické tvorby se mohou děti věnovat četbě (individuální, předčítání, aj.), reprodukční činnosti (vypravování, přednesu, dramatizaci), tvořivé literární a dramatické činnosti. Zrakově postižené děti mohou využívat služeb knihoven pro zrakově postižené. Tyto knihovny poskytují knižní tituly v několika formách. Svépomocná knihovna vytváří pro zrakově postižené zvukové nahrávky knih. Čtenář do svépomocné knihovny donese knihu a prázdné kazety. Knihovna zprostředkuje nahrávací techniku a dobrovolného načitatele, který knižní titul na kazety načte. Kvalita těchto nahrávek často není na dobré úrovni.48 Jinak fungují klasické knihovny pro zrakově postižené, kde lze knižní titul získat v braillově podobě či na zvukovém CD pro PC. Dále se sem zahrnují také návštěvy kulturních představení (např. kino, divadlo, apod.). Pro zrakově postižené promítá komentované kino.49 Komentované promítání znamená, že je promítaný film doprovázen tzv. „audio popisem“. Pomocí barvitých slov komentuje moderátor film tak, aby si je divák mohl představit. Pomocí knihoven a kin můžou zrakově postižení získávat poznatky ze všech okruhů zájmových činností.

3.4.3 Hudební zájmové činnosti a tanec Jednou z výrazných dramatických činností je tanec, který má také své místo v životě zrakově postižených.,, Taneční improvizace a dramatizace určité zkušenosti může přispět k uvolnění napětí k sebevyjádření a k integraci.V naší společnosti, kde se snižuje důraz na fyzickou práci nebo činnost, je často energie potlačována; odtud plyne známá potřeba fyzického uvolnění....Tanec a pohyb jsou totiž aktivní, expresivní a komunikativní prostředky založené na práci s tělem, kterými lze snížit množství adrenalinu v těle a společensky přijatelným způsobem se zbavit agresivity, strnulosti, apatie.´´50 Fyzická činnost pomáhá uvolnit napětí a depresi. Tanec má vliv na stavy úzkosti. Výzkum v oblasti tanců prokázal vliv tance a vliv tělesné výchovy na sebehodnocení handicapovaných dívek.(Payenová)51 Při samotném tanci je potřeba pro lehčí orientaci handicapovaných v prostoru, vytýčit body v tanečním prostoru. Proto se 48

http://www.okamzik.cz/knihovna/manual_knihovny.htm http://www.sons.cz/komentovanekino/ 50 Payenová, Helen : Kreativní pohyb a tanec, s. 14 51 Payenová, Helen : Kreativní pohyb a tanec, s. 14 49

24

tančící seznamují s prostorem, ve kterém se budou pohybovat. U těžších zrakových vad a tedy u zhoršené schopnosti pohybu, se zařazují taneční figury s malým pohybem po tanečním prostoru. Případný malý pohyb se nahrazuje efekty jako step tanec, využívají se pohyby rukou či jiné pomůcky (např. použití šátku). Vhodné je tančení s vidoucím tanečním partnerem. Druhů tance, kterým se zrakově postižení mohou věnovat je mnoho (společenské tance, step, samba, aj.). Mezi hudební zájmové činnosti patří výuka na klasické hudební nástroje (např. flétna, klavír), zpěv, hudební hry, hudebně-pohybové a taneční hry, poslech hudby, zacházení se zvukovou technikou a získávání informací o hudebních umělcích a jejich dílech. Hudební zájmové činnosti pomáhají zrakově postiženým dětem v rozvoji sluchového vnímání. Vnímání zvuků poskytuje nejen estetické prožitky při poslechu hudby, ale i upozorňuje na nebezpečí (např. zvuková výstražná znamení). Hudba je pro zrakově postižené významným pomocníkem při nácviku orientace v prostředí. Sluch (Keblová)52 hraje v životě zrakově postižených významnou roli. Děti s těžkým zrakovým postižením mají lepší schopnost sluchového vnímání, protože už od nejútlejšího věku bývají velmi pozorné ke zvukům. Chtějí vědět, co se v jejich okolí děje. U dítěte se zrakovým postižením se doporučuje systematicky rozvíjet schopnost sluchového vnímání. Zvýšená citlivost sluchu se rozvíjí, během hudebních činností a her i speciálních sluchových cvičení. Posilování sluchu během hudebních činností posílí i pohybové schopnosti zrakově postižených dětí. Dětem totiž pomáhá při pohybu a tedy při orientaci v prostředí ozvěna. Díky ozvěně získávají představu o velikosti prostoru, i o vzdálenosti předmětů. Odražený zvuk dětem pomáhá poznat překážku, její přibližné umístění v prostoru a umožňuje jim překážce se včas vyhnout. Bezprostřední vnímání sluchem umožňuje dětem získávání informací pro svou orientaci v prostoru rychleji a z větší vzdálenosti. Při hraní na hudební nástroj, při zpěvu, při dramatické výchově, při poslechu pohádek na pásce, při tancích, dochází k posílení sluchového vnímání.

52

Keblová , Alena: Sluchové vnímání zrakově postižených

25

3.4.4 Muzikoterapie, dramaterapie, arteterapie

Estetickovýchovné

zájmové

činností

posilují

psychickou

rovnováhu.

Dramaterapie se prolíná s muzikoterapií (Šimanovský).53 V rámci muzikoterapie a dramaterapie získávají zrakově postižení dovednosti a vědomosti pro rozvoj osobnosti. Dramaterapie a muzikoterapie můžou pomoci zrakově postiženým dětem v získání náhledu na příčiny nemoci nebo poruchy apod. Hudební i dramatické činnosti plní relaxační a odpočinkovou funkci. Dramatická činnost pomáhá dětem v pochopení různých příběhů a jejich orientaci v nich. Hudební činnost zase podporuje svobodný projev a experimentování dětí. Tyto zkušenosti z hudebních i dramatických her mohou dětem se zrakovým postižením pomoci v běžných životních situacích při kontaktu s lidmi. U dětí s handicapem není tolik možností k projevu v komunikaci. Je to způsobeno především nižším sebevědomím a pocitem nechtěné odlišnosti od zdravých vrstevníků.54 Tato odlišnost omezuje děti v jejich vyjádření, tedy v jejich komunikaci s ostatními. Výhodou her je to, že děti v nich můžou zkoušet rozličné role a přesahovat své normální možnosti. Mohou prožít situace, které by v běžném kontaktu v takovém rozsahu prožít nemohly. Učí se komunikovat a zvládat životní situace. Hrají kladné i záporné role. Učí se tedy hodnotám. V arteterapii

55

je kladen důraz na samostatnou

práci a možnosti sebevyjádření za pomoci výtvarných činností.: ,,Pro malbu, kreslení a modelování je charakteristický pohyb. Ať už jsou naše pohyby pomalé nebo rychlé, vždy podněcují naše smysly a vyvolávají v nás vizuální, citové a někdy i duchovní prožitky. Vnější atmosféru i vnitřní pocity a zkušenosti přetváříme pomocí celé své osobnosti do určitého sdělení. A právě charakter čáry, rytmus, tón, nálada a barva toto sdělení zprostředkovávají. Pokud zadáte skupině či jednotlivcům téma, na které mají spontánně výtvarně tvořit, budou jejich výsledky velmi různorodé. Osobnost, pocity a myšlenky tvůrce se promítnou do užitých symbolů, kompozice barev, do prostorových vztahů i do celkového tonálního podání. Tyto prvky potvrzují jedinečnost osobnosti, ale zároveň mohou vyjadřovat i sounáležitost se skupinou a jejími zájmy. Prostřednictvím výtvarné tvorby lze posilovat skupinové ideály. Výtvarná tvorba užívá primárně neverbálních prostředků, čímž je přístupná i těm lidem, pro které je slovní vyjadřování z

53

Šimanovský Zdeněk: Hry s hudbou a technikou muzikoterapie,s.25 srov. Vágnerová , Marie : Oftalmopsychologie, s. 141 55 Campbellová, Jean: Techniky arteterapie ve výchově, sociální a klinické praxi 54

26

různých důvodů těžké, ať už pro jejich mentální či fyzický handicap, jazykovou bariéru nebo vyjadřovací obtíž. Neverbálně se též dají zprostředkovat myšlenky, pocity, vjemy, které jsou pro úsporný slovní popis příliš složité.´´56 Handicapované děti se při výtvarných činnost učí pochopit sama sebe a překonat vnitřní zábrany. Pavla Francová k výtvarnému prožitku a užití barev dodává: „ Sny mám barevné pořád. … Když jsem oslepla, tak moje vizuální představy zesílily a teď, když sama výtvarně tvořím, se ještě více posilují. Vnitřní obraz a barva ve vnitřním obraze jsou pro mne základem pro všechny duševní pochody a činnosti.“ K námětům: „ Často jsou pro mě spojené s intenzivním prožitkem krásy. A když je nakreslím, zůstávám s tou krásou o něco déle.“57

3.5 Zájmové činnosti tělovýchovné, sportovní a turistické

U pohybových činností děti posilují kladný přístup k pohybu, osvojují si zdravý životní styl. Děti s oční vadou mají omezený pohyb (kombinované postižení, zhoršená orientace). Při pohybu zrakově postižených je větší možnost vzniku poranění. Pohybové činnosti se snaží děti odnaučit obavy z pohybu. V rámci pohybových aktivit si děti osvojují znalosti základů pohybových her a zásadu „fair play“. Vedení k těmto zásadám ve vzájemném soupeření může dětem pomoci k pochopení práv své skupiny a osvojení si spolupráce v kolektivu (kolektivní hry). V kolektivních hrách je zakotveno osvojení sociálních vztahů.

58

Toto osvojení

probíhá formou hry a většinou v radostné a

pohodové atmosféře. Děti vypjatými okamžiky během her nejsou stresovány, ale při dodržování pravidel naopak jsou jimi motivovány. Při účasti v soutěžích mají děti možnost setkávat se s novými lidmi a posilovat kolektivní cítění, sportovně se realizovat. S vhodnými sporty lze soutěžit v mezinárodních závodech. Pořádá je TJ ZORA, Tyflocentrum, SONS, MŠMT,aj. Pohybové aktivity jsou realizovány podle ročního období ve venkovních či vnitřních prostorách. Děti mohou jezdit na tábory či pobyty zaměřené na sportovní činnosti zrakově postižených dětí (např. Manus). U zrakově postižených dětí doporučí lékař, jakým pohybovým aktivitám se děti mohou

56

Šimanovský , s. 20 http://www.okamzik.cz/Main_Obrazarna.htm 58 Newman , Sarah : Hry a činnosti pro vývoj dítěte s postižením, s. 165 57

27

věnovat. Nevhodné jsou například: hluboké předklony, skoky všeho druhu, kotouly, vytrvalostní běhy, a jiné. Podle ročního období se mohou děti věnovat zimním nebo vodním a turistickým činnostem. Za pomoci druhých se může zrakově postižené dítě věnovat všem zájmovým aktivitám (např. jezdectví, horolezectví, aj.). 59 Používají se speciálně upravené sportovní pomůcky (např. snowbord pro dva). Do vhodných zájmových pohybových činností patří: 60 -

Sezónní sportovní aktivity

-

míčové hry

-

další sportovní aktivity

3.5.1 Sezónní sportovní aktivity

Jsou ovlivněné možnostmi počasí. Patří jsem pohybové aktivity konané v zimě a v létě. Jde o sporty individuální i kolektivní, které lze provozovat na hřištích, v přírodě či v tělocvičnách. Vhodnými sporty 61jsou: Turistika– nejčastěji je realizována s vidoucím doprovodem. Zrakově postižení neumožňuje kontrolu terénu jakou má vidoucí člověk. Proto pro nevidoucí osoby je vhodné jít s průvodcem, do kterého je nevidoucí zavěšen. Ten také upozorňuje na nerovnost v terénu. Nevidoucí zvysoka našlapuje, aby lépe odhadl případný kámen či jinou překážku. Vhodné je přidržování se batohu průvodce a jít za ním. To umožňuje zrakově postiženému kopírovat pohyb průvodce a rozeznat případné vzdálenosti (např. sestup z hor po „kamenných schodech“. Odstup mezi batohem dává prostor pro kroky postiženého. Používání bíle hole je v některých úsecích nevhodné (zapadnutí do štěrbin). Cyklistika a cykloturistika- probíhá za pomoci vidící osoby. Jezdí se na tandemových kolech. Na tandemových kolech je důležitá souhra jezdců. Na kolo nastupuje jako první nevidomý, vidoucí (pilot) drží pevně kolo. Pilot včas upozorňuje na nerovnosti či brždění.

59

Materiály MENCAPU: Aktivity volného času pro osoby s těžkým a komb. postižením pozn. Pro seznámení s některými typy vhodných sportů pro zrakově postižení jsem zvolila toto rozdělení. 61 Vachulová.Jana.a kol.: Hry pro těžce zrakově postižené děti, s. 194 60

28

Lyžování,62snowboard a bruslení – u lyžování se nejčastějši využívá běžkových lyží. Lyžař jede v čisté vodivé stopě. Nevidomého naviguje trasér- průvodce. Zrakově postižené děti se řídí pokyny traséra. S použitím zvukových majáčků mohou i těžce zrakově postižení jezdit slalomy. Pro nácvik jízdy na snowboardu se používá upravený snowboard pro dva. Zrakově postižený stojí na prkně jako první za ním stojí průvodce, který dává pokyny pro jízdu. Nácvik jízdy na bruslích také probíhá za pomoci vidoucí osoby. Zpočátku je zrakově postižené dítě při bruslení vedeno za ruku. Pro svoji orientaci během bruslení využívá zrakově postižené dítě mantinelů kolem kluziště. Vodní turistika, veslování, windsurfing- vždy je třeba mít záchranné vesty a helmy. Postižený jede s doprovodem, ten také naviguje. Pohyb lodi lze nacvičit v bazénu. Loď u těžce postižených lze táhnout s ostatními. Zrakově postižní mohou jezdit na kánoích, raftech, šlapadlech. Hluk vody oslabuje sluchovou orientaci handicapovaného. Proto je nutné, aby vidoucí mluvil zřetelně a hlasitě. Vhodnější metodou povelů jsou dotykové signály. Záleží pouze na dohodě vidoucího a zrakově postiženého jaké signály použijí. Lezectví- na jednoho lezce je potřeba dvou cvičitelů. Ty pomáhají lezci radou či přidržením. Se souhlasem lékaře lze začít s výcvikem již v 7letech. Výcvik posiluje svalstvo, zlepšuje orientaci v prostoru a cit pro rovnováhu. Kromě USA jsme jedinou zemí, kde je lezení zrakově postižených provozováno. Plavání- je vhodné i pro děti se sníženou pohyblivostí. Při hodinách plavání se učí nejen klasickým plaveckým stylům, ale je věnován čas i hrám ve vodě. Děti musí mít ve vodě doprovod. Ten upozorní na blížící se konec bazénu a nacvičí s dítětem bezpečný vstup do vody. Mladší děti se seznamují s vodním prostředím a u starších dětí se zdokonaluje správné používání plaveckých technik. Drobné odchylky v technice plaveckého pohybu jsou připuštěny i pravidly pro sportovní plavání zrakově postižených.63 Běh- vidoucí je spojen s nevidoucím provázkem. Provázek umožňuje volný běh nevidícího. Při této metodě je důležitá souhra mezi trasérem a nevidomým. Jinou možností je tzv. běh na volno. Trasér dává zrakově postiženému zvukové signály (např.klíče, chrastítko,apod.), podle signálů se nevidoucí pohybuje. Trasér dává jasné povely, kudy běžet. Upozorňuje na kvalitu povrchu či změny směru. Překážky (kámen, koleje,aj.) je nutné přejít chůzí. 62 63

www.highessunnits.com http://www.plavanizp.ic.cz/index.php?page=26&menu=8

29

3.5.2 Míčové a jiné sportovní aktivity

Při míčových hrách se používají měkké ozvučené molitanové či nafukovací míče, aby se předešlo poranění. Vhodnými míčovými hrami jsou goalbal, showdown, přehazovaná, nohejbal, ale také líný tenis a badminton, nevhodné je hrát vybíjenou. Pro stimulaci správného držení těla je vhodné cvičení na velkých míčích. Z kolektivních her jsou vhodnými sporty florbal, goalball, showdown. Florbal-64 Děti hrají s hokejkami z plastu.65 Hůl je zakulacena, nemá ostré hrany. Míček svým

provedením (max.23gramů) je minimálním rizikem při případném střetu

s dítětem. Hru hrají především děti bez postižení. Účast zrakově postižených na florbale plní integrační funkci. Florbal je vhodný pro děti slabozraké či děti se zbytky zraku. Goalball-66 Tento sport určený pro nevidomé a slabozraké vznikl po druhé světové válce, pro realizaci mnoha válečných invalidů. Účelem je se trefit jedena půl kilogramovým míčem do konkurenční branky. Míč je ozvučen rolničkami a pro lepší slyšitelnost má míč na svém povrchu několik otvorů. Herní čáry jsou pro lepší orientaci zrakově postižených hráčů, tvořené provázkem přelepeným lepící páskou. Ke hře je používáno neprůhledných masek na oči. Při hře je nutné nehlučet. Goalballová liga se u nás hraje od roku 1990. Liga je organizována z větší části při TJ ZORA Praha. Tato liga je hrána formou turnajů, každý oddíl pořádá jeden turnaj. Showdown-67 aplikovaný stolní tenis pro nevidomé. Hrají ho dva hráči s pálkami na pravoúhlém stole. Míček je vyplněný ocelovými kuličkami, které dětem umožní slyšet pohyb míčku. Hru mohou hrát i vidomé děti- dostávají na oči neprůhledné masky, které kontroluje rozhodčí. Vidomý je při hře oděn do bílého oděvu, aby byl dobře viditelný. Zakázáno je mluvit či škrábat pálkou po stole nebo jakékoliv jiné činnosti, které zabraňují spoluhráči v poslechu. 64

Černý , Petr: Pravidla florbalu http://www.sweb.cz/tjzora/dokument/sporty/golbal.htm 65 http://skslavia-ozp.webpark.cz/utf/cztext/pravidla/pshowdown.htm 65

67

http://skslavia-ozp.webpark.cz/utf/cztext/pravidla/pshowdown.htm

30

Mezi další zájmové činnosti patří:68 Šachy, deskové hry- využívají se speciální pomůcky. U šachů specializované hmatové šachovnice, u deskových her hmatové figury a desky. Speciální hmatové šachovnice a desky umožňují zrakově postiženým ohmatat celé herní pole, postavení figur, aj. Figurky zapadávají svými zakončeními do otvorů na herní ploše. Jazzgymnastika,lehká atletika- dodržují se zásady bezpečného pohybu. Slabozraké děti nesmí z nářadí seskakovat, aby u nich nedošlo ke zhoršení zraku. Kolem nářadí se zřizují bezpečnostní zábrany a je nutná podpora vidoucího. Lukostřelba a zvuková střelba - využívá se speciálně upraveného luku a pistole pro nevidomé. Judo- v Čechách neobvyklé, ale v USA je judo zrakově postižených již tradiční záležitostí. Bowling- nevidoucí je nejprve seznámen s drahou, aby byl schopen se v ní orientovat.Bowlingové koule jsou ozvučené. Výhodou je hlučný pohyb koule, který umožňuje zrakově postiženému „snadný“ odhad pohybu koule.

b) Praktická část

4. Základní škola pro zrakově postižené Škola se nachází na Královských Vinohradech v budově na nám Míru 19, Praha 2.

69

Základní škola pro zrakově postižené, je zřízena Ministerstvem školství,

mládeže a tělovýchovy a řídí se školským zákonem č. 561/2004Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání.70 Škola se specializuje na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Při vzdělávání využívá speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních,

68

http://www.okamzik.cz/poradna/nevidomi_sport.htm pozn.k historii školy: V roce 1945 po revoluci zřizuje zemská školní rada veřejnou školu pro šetření zraku , škola byla umístěna do vlastní budovy na Královských Vinohradech. Zákonem o jednotné škole z roku 1945 se zařadila Měšťanská škola pro šetření zraku do stejné úrovně se školami běžného typu. 1.9. 1949 proběhlo první slavnostní zahájení výuky a škola byla vybavena speciálními pomůckami. (Archiv ZŠ, videokazeta: Základní škola pro slabozraké). 70 Pozn. Školský zákon 69

31

Komentář:

rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických materiálů, zařazuje předměty speciálně pedagogické péče. Ve škole se poskytují pedagogickopsychologické služby. V budově školy sídlí speciálně pedagogické centrum, které poskytuje pedagogům i rodině poradenské služby. Aktivitám volného času se věnují vychovatelé ze školní družiny a internátu. Prostory internátu i družiny jsou umístěny v jedné budově. Kapacita internátu je 28 lůžek. Ve školním roce 2005/2006 docházelo do internátu 26 žáků. Do školní družiny bylo v témže roce přihlášeno 43 žáků. Do intrenátu i družiny dochází děti od 6 do 16 let. Školní družina je rozdělena do tří oddělení. První oddělení je určeno pro děti prvního stupně, druhé pro děti druhého stupně. Třetí oddělení slouží dětem, kterým je určen vzdělávací program zvláštní školy. Internát je rozdělen také na tři skupiny - malí kluci, starší kluci, dívky. Po skončení výuky se dětem věnují vychovatelé (3 ve školní družině a 5 na internátě). Ve skupinách je snížen počet žáků, což zohledňuje speciální vzdělávací potřeby žáka. Ve školní družině i na internátě je pořádána zájmová činnost, která je vhodná pro zrakově postižené žáky. Družina ani internát neposkytují kroužky za úplatu. Na každé pololetí se od rodičů vybírá 100,- Kč, které slouží k nákupu odměn do soutěží pro děti či na výtvarnou činnost. Družina s internátem často spolupracují na různých projektech (soutěže, vycházky, výlety, a jiné). Internát a družina pořádají tyto volnočasové aktivity: keramika, výtvarné činnosti, břišní a společenské tance, showdown, goalball, florbal, plavání, bruslení, sportovní činnosti venku i v tělocvičně, hra na nástroj, zpěv.

Vše je doprovázeno návštěvami kin,

knihoven, kulturních pořadů, zoo, botanických zahrad, aj. Organizují se vlastivědné vycházky.

5. Rozhovor

Pro rozhovor o zájmových činnostech jsem oslovila vedoucí vychovatelku Základní školy pro zrakově postižené. Otázky jsou voleny se záměrem zjistit, jak probíhají volnočasové aktivity na této škole. Zjišťují na jakých volnočasových programech škola pracuje a kterým se chce v budoucnu věnovat. Hlavním cílem je zjistit zájem zrakově postižených dětí o zájmovou činnost pořádanou na této škole. Otázky ohledně programů mají také objasnit jakou měrou se spolupracuje s jinými organizacemi pro zrakově postižené.

Využiji dlouholetých zkušeností vedoucí 32

vychovatelky se zájmovými činnostmi (v běžné družině i v družině a internátu pro zrakově postižené). Pokusím se zjistit jak vnímá praxi a s jakými praktickými problémy se při organizaci zájmových činností setkává a jak volí výběr zájmových činností.

Dozvěděla jsem se, že se v oblasti školství pohybujete již dlouhou dobu. Jaké byly vaše začátky? Ve školství pracuji od ukončení střední pedagogické školy. Nastoupila jsem do družiny při běžné základní škole. Je to už 30let, kdy jsem začínala. Začátky nebyly lehké, byla jsem mladá a než jsem se rozkoukala, chvíli to trvalo. Při práci s dětmi se člověk musí naučit být autoritou i vlídností.

Kdy jste nastoupila do Základní školy pro zrakově postižené? Bylo to před 14lety. Tehdy se naše škola jmenovala Speciální školy pro zrakově postižené. Internát i družina se nacházely v budově ve Francouzské ulici 56. Až ve školním roce 2004/2005 jsme se přestěhovali do společné budovy (nám. Míru 19).

Jak jste vnímala rozdíly mezi prací v běžné družině a prací v družině a internátu pro zrakově postižené děti? Zrakově postižené děti vyžadují odlišný přístup práce. Vychovatelé musí dobře znát zdravotní stav svých svěřenců. Musí vědět,co děti mohou a co nesmí dělat. V naší škole je hodně dětí slabozrakých. Z toho plyne, že se nesmí přetěžovat, aby u nich nedošlo ke zhoršení zraku. Co se týká výchovné práce žádný velký rozdíl jsem nezaznamenala. Zrakově postižené děti jsou stejné jako děti bez postižení. Chtějí zkoumat věci neznámé, hrát si, tvořit. V těchto dětech vládne stejná přirozená soutěživost jako u dětí bez postižení. Jen při organizaci pořadů je nutné více vybírat. Při práci se zdravými dětmi vychovatel vybírá z široké nabídky pořadů. U zrakově postižených dětí hledáme pořady, které mohou nejlépe vnímat. Jaké pořady považujete za nejvhodnější? Samozřejmě jsou to takové, kde i děti s nejtěžšími vadami mohou pozorovat. To znamená, že jak děti slabozraké tak i děti nevidomé si přijdou na své. Například se mi velmi osvědčily hmatové výstavy a audiovizuální přednášky.

33

Je nějaký rozdíl ve volbě volnočasových aktivit pro družinu a pro internát? Pro internátní děti je potřeba zajistit celodenní program. Děti jsou na internátě ubytované od pondělí až do pátku. Proto můžeme zařadit také návštěvy kin, divadel, zoo… Pro družinové děti se pořádají kratší pořady.

Na škole je celkem 114 žáků, kolik z nich je přihlášeno do vašich zájmových kroužků? -

26 dětí je ubytováno na internátě, což znamená i jejich pravidelnou docházku do zájmových kroužků

-

43 žáků dochází do školní družiny a do zájmových kroužků pořádaných školní družinou

To znamená, že převážná většina žáků školy dochází i do zájmových kroužků. Myslíte si, že na docházku dětí do zájmových kroužků má vliv nabídka zájmových činností? Určitě ano. Poslední dobou jsou rodiče i děti náročnější na nabídku zájmových činností. Zájmová činnost je více specializovaná. Např. keramika, břišní tance, florbal… Již při přihlašování dítěte do školní družiny, zjišťují rodiče jakou nabídku zájmových činností může družina a škola nabídnout.

Ráda bych se vrátila k rozdílům mezi zrakově postiženými dětmi a dětmi bez postižení. Jak vaše děti vnímají a komunikují s dětmi bez postižení? Nemyslím si, že by naše děti měly problémy s komunikací se zdravými dětmi. Často se účastníme pořadů organizovaných běžnými školami či jinými institucemi. Důležité také je, že v naší škole je řada žáků bez postižení. Obě zastoupené skupiny jsou k sobě tolerantní a nedělají mezi sebou rozdíly. Naopak zdravé děti se snaží zrakově postiženým dětem pomáhat.

Pokud jsou ve vaší škole děti zrakově postižené i děti bez postižení, jak vybíráte vhodné zájmové činnosti? Důležitý je zájem dětí. Snažíme se volit tak, aby nabídka zaujala všechny děti. Je mnoho zájmových činností, které jsou tzv. neutrální.

34

Můžete uvést příklad? Keramika, tance, sportovní hry, šachy, plavání, zpěv, ……………..a další a další.

Zdá se, že s výběrem tedy problémy nemáte. S jak velkým zájmem dětí o volnočasové aktivity se setkáváte? Zájem dětí je. Starší děti volí hlavně ze sportovních činností. Máme silnou sportovní základnu.Účastníme se národních sportovních soutěží, což je velkým lákadlem především pro chlapce. Účastníme se soutěží výtvarných, soutěží v šachu a zpěvu. Snažíme se program naplnit také výlety a poznáváním zajímavých míst.

O jaké sportovní aktivity mají děti největší zájem? Nejvíc o florbal, showdown, golball a plavání. Od loňského školního roku jsme zavedli sportovní klub. Jedná se o všeobecné pohybové hry pro děti od 2. do 9. třídy. Samotné nás překvapil zájem, s jakým se děti přihlásily.

S jakými problémy se setkáváte při pohybových aktivitách zrakově postižených dětí? Jde o bezpečnost dětí. U slabozrakých dětí vyžadujeme souhlas rodičů se sportováním jejich dítěte. Největším problémem je zvážení fyzických možností dítěte. Dítě se chce činnosti věnovat, ale nemůže. Pro tyto děti ( i rodiče) se snažíme najít jinou alternativu. Jiným problémem je finanční zajištění soutěží i trenérů. V praxi to znamená hledat dobrovolníky a sponzory. Vzdělávat se ve sportovní oblasti. Jsem ráda, že se nám to doposud dařilo, ale finanční otázka je stále v popředí.

Takže zdravotní stav a stupeň vady mají vliv na případnou volbu zájmových aktivit? Ano. Slabozraké děti mají větší omezení než děti nevidomé. U slabozrakých dětí znamená každá větší námaha také zhoršení zraku.

Zmínila jste se, že o sportovní aktivity mají zájem především chlapci. A co dívky? Samozřejmě, že dívky mají o sportování také zájem, ale převahu tvoří stále chlapci. Dívky dávají přednost, pohybovým hrám, tancům a plavání. Dívky se častěji věnují výtvarným zájmům, keramice a zpěvu. Poměr dívek a chlapců, kteří se věnují sportovním aktivitám je asi 70% chlapců a 30% dívek.

35

Jaké je zastoupení žáků u goalballu, showdownu a florbalu? V goalballe, florbale převládá účast chlapců. Máme florbalové a goalballové družstvo, každé po 10 žácích-8 chlapců a 2dívky, věkové rozmezí10- 15let. Goalball hrají dva nevidomí chlapci, zbytek jsou děti slabozraké. Ve florbale není zastoupen žádný nevidomý. U schowdownu je zastoupení dívek i nevidomých vyšší. Dívky 6, chlapci 5z toho 4 nevidomé děti, věkové rozmezí dětí je 9-14let. Tyto tři sporty jsou vedle plavání nejpreferovanějšími zájmovými sportovními činnostmi.

Proč podle Vás mají děti největší zájem právě o tyto činnost? Řekla bych, že dětem přijdou tyto sporty atraktivní. Jde o relativně nové sporty. Navíc se v nich soutěží na mezinárodních soutěžích. Florbal se stává mezi mládeží velmi oblíbeným sportem. Florbalu se nemohou věnovat děti nevidomé. Na rozdíl od goalballu a showdownu není florbal typickým sportem nevidomých. Pro slabozraké děti je florbal vhodný.

Jak probíhá soutěžní závodění?S kým spolupracujete při jeho organizaci? Je to vždy velká organizovaná akce, na které se podílí vychovatelé, škola i rodiče. Například při florbalových soutěžích je nutné zajistit ubytování pro soutěžící z jiných měst. S organizací nám pomáhá také TJ ZORA, s kterou spolupracujeme. Kromě ubytování je potřeba zajistit i stravování. Soutěžení v goalballe, florbale i při sportovních hrách probíhá formou turnajů. Děti jsou rozděleny do družstev podle stupně zrakové vady. Toto rozdělení dělá odborný lékař. Takže děti soutěží ve vyrovnaných družstvech. Pokud soutěže probíhají v jiných městech, zajišťuje organizaci pořádající škola.

Mezi oblíbené sporty zařazujete také plavání? Ano, plavání je velmi oblíbené. Jde o typ sportu, který mohou dělat skutečně všechny děti. Nevidomí, vidoucí, slabozraké děti i děti s poruchou hybnosti. Plavání probíhá jednou týdně. Na plavání dochází děti od první třídy až po 9. ročník. Poměr chlapců i dívek je vyrovnaný. Účastní se děti s autismem i děti nevidomé. Každoročně nám s

36

plaváním

pomáhají zkušení plavčíci, kteří jsou proškoleni na plavání zrakově

postižených dětí.

Účastníte se také závodů pro zrakově postižené plavce. S jakým úspěchem? Naše děti vyhrály několik zlatých medailí. Většinou v soutěžích pořádaných TJ ZORA. Výkony dětí jsou hodnoceny podle stupně vady. Závodí i nejmenší děti.

Závodí nejmenší děti i na sportovní hrách? S jakým úspěchem? I malé děti závodí, ale výhra bývá spíše symbolická. Zde platí heslo není nutné vyhrát, ale zúčastnit se. Silnější tým tvoří starší děti, jak dívky tak hoši.

Jak sportovní hry probíhají? Sportovní hry probíhají v naší škole po celý rok. Soutěžíme na venkovních hřištích i v tělocvičně. Jde o hry na nářadí, s míči, důležitou součástí j lehká atletika. V poslední době zkoušíme zavést i běh nevidomých. Doufáme, že se naši nevidomí běžci budou prezentovat na soutěžích konajících se příští rok. Sportovní hry se snažíme pořádat zábavnou formou. Snažíme se v malých dětech probudit vztah k pohybu.

Které děti se sportovním hrám věnují? Více děti slabozraké a vidoucí. U nevidomých dětí jsem často pozorovala strach z pohybu. Ten strach je zcela oprávněný. Je pravděpodobnější, že se při sportování zraní nevidomé dítě, než dítě slabozraké či vidoucí. Musím dodat, že nemají strach jen děti, ale často se trápí strachem ze zranění hlavně jejich rodiče.

Jak je to se sportováním vašich žáků v létě či v zimě? V zimě- lyže, brusle, sáňkování. V létě zařazujeme hlavně turistické pochody, jezdíme na výlety do okolí Prahy. Již podruhé se nám podařilo vyjet na hory, na lyžařský výcvik. Děti byly na Šumavě a učily se jezdit na běžkách. Na sjezdové lyže nemohou. Pomáhali nám i dobrovolníci. Dobrovolníci učili některé děti jízdě na snowbordu. Na snowbord mohli děti pouze svolením rodičů. Šlo o speciálně upravený snowbord pro dva. Dobrovolník jel s dítětem a navigoval ho. Motivačně na děti zapůsobila i přednáška slepého lyžaře, kterou jsme v loňském roce zorganizovali.

37

Nedokážu si příliš představit bruslení nevidomých. Jak probíhá bruslení a sáňkování? Na bruslení chodíme do zimního stadiónu. Sáňkování se můžeme věnovat na každém kopci. Pro nevidomé děti není bruslení nic těžkého. Většinou s dítětem jezdí v páru vychovatelka. Dítě smí samo na led až poté, co dobře ovládá techniku bruslení. Sáňkování nepředstavuje náročnou techniku. Spíš více nebezpečnou. Děti musíme hlídat, aby nevolily nebezpečné úseky či způsoby jízdy. Ale hlídat se musí všechny děti, vidoucí i nevidoucí. Pro nevidomé děti sáňkování neskýtá žádný problém. Dítě překoná počáteční obavy, sjede si kopec a již ví co má dělat.

Jaký je zájem dětí o zimní aktivity? Děti mají zimní i letní sporty rády. Většinou je zájem velký. Jen nevidomé děti bojují se svým strachem z lyží.

Turistika je oblíbenou činností dospělých, ale jak je to se zájmen o turistiku u dětí? Máte pravdu, že zájem o turistiku je u dětí menší. Nehraje tu roli, zda je dítě vidoucí či ne. Děti mají rády pohyb, turistika je pro ně „klidnou“ záležitostí. Osvědčilo se mi zařazovat do turistických pochodů pohybové či bojové hry. Většinou to děti uspokojí a prohloubí se nadšení dětí do dalšího pochodu. Přesto turistický oddíl by příliš velký ohlas u dětí neměl. Pro nevidomé je turistika velmi obtížná. Překážek na cestách je mnoho.

Vytváří se stále nové možnosti pro sportování zrakově postižených. Např. zvuková střelba, judo, bowling. Jaký mají děti zájem o nové sporty? Zájem je velký, jen možností pro realizaci je málo. Každá nová zájmová činnost znamená pro školu vyškolit pracovníka či nalézt na výuku dobrovolníka. Snažíme se děti, alespoň seznámit s novými sporty formou přednášek. V loňském roce to byla přednáška o zvukové střelbě a lyžování nevidomých. Chlapce zvuková střelba velmi zaujala.

38

Do pohybových činností lze zahrnout i tance. Jak je to se zájmem dětí o výuku tanců? Největší zájem mají dívky. Do společenských tanců dochází i chlapci.

Které tance nabízíte ? Společenské a břišní tance. Na tance dochází dívky od 11let výše. Společenské tance probíhají pod vedením dobrovolného učitele společenských tanců.

Jsou v kroužku tanců i nevidomé dívky? Ano, tančí i jedna nevidomá dívka. Je jí 14let a tančí společenské i břišní tance. Společenské tance tančí v páru s učitelem. Břišní tance sama. Dívka se nejprve seznámí s místem, kde bude tančit. Seznámení je důležité pro její orientaci v prostoru. Na místě, které zná již může tančit svoji naučenou sestavu bez větších problémů.

Je pro dívky lákadlem veřejné taneční vystoupení? Ano i ne. Má odpověď nebude jednoznačná. Přesto že většina dívek považuje veřejné vystoupení za vyvrcholení své snahy, pro pár dívek je veřejné vystupování nepříjemnou záležitostí. Tyto dívky si radši tančí sami, v klidu. Zatím jsme se neúčastnili žádné taneční soutěže. Dívky vystupují v rámci pořadů, které probíhají v budově školy (karneval, konec školního roku).

Do zájmových činností patří hudba. Jaké hudební zájmové činnosti provozujete? Pro zrakově postižené je hudební zájmová činnost velmi vhodná. Organizujeme kroužek hraní na hudební nástroj a kroužek zpěvu. Na hudební nástroje se děti učí pod vedením učitele hudby. Hrají na flétnu, klavír, housle, kytaru. Máme dlouholetou tradici pěveckého sboru tzv. „Pepíků“. Pepíci se věnují zpěvu a vyjíždí i na národní soutěže ve zpěvu.

Prosím zhodnoťte zájem dětí o hudební zájmové činnosti. Na hru na hudební nástroj nedochází žádná dívka. Dochází pouze chlapci. Všichni chlapci hrají většinou již od 2.třídy. Věnují se hře dlouhodobě. Ze 7 přihlášených dětí jsou 4 nevidomí. Všichni přihlášení jsou žáci 2.stupně. Do Pepíků dochází děti ve věku 7- 12let. Zpěvu se věnují děti bez rozdílu pohlaví či stupně vady. V mnoha případech děti do hodin zpěvu přihlašují rodiče.

39

Jaký zájem je o hodiny keramiky? Hodiny keramiky preferují děti od 8 do 14let. Poslední dobou vzrůstá zájem z řad dětí těžce zrakově postižených. Počet chlapců i dívek je vyrovnaný. Děti prezentují svoji činnost v prostorách budovy školy.

Znáte metodu ATM ? Zařazujete ji do hodin keramiky? O této metodě jsem již četla. Zatím nemáme žádného pracovníka znalého ATM. Ráda bych v budoucnu nechala vyškolit jednoho zaměstnance v ATM.

Keramika má blízko k výtvarným činnostem. Jakou formou provádíte výtvarnou činnost? Výtvarné činnosti nemáme organizované do zájmového kroužku. Výtvarné i pracovní činnosti probíhají během pobytu dětí v družině či na internátě.

Malují tedy i nevidomí žáci? Zatím jsme s nevidomými dětmi nemalovali. Abych pravdu řekla, nedokáži si představit techniku, s kterou by šlo malbu nevidomých realizovat. Nevidomé děti se více věnují keramice a rukodělným činnostem. Například vychovatelky chtějí s nevidomými žáky vyzkoušet paličkovanou krajku a drátkování.

Podle vašeho mínění, jaká z vámi organizovaných činností je nejvhodnější pro všechny věkové skupiny a všechny zastoupené vady na vaší škole? Zajímavá otázka. Máme mnoho dětí s těžkou poruchou hybnosti i zraku. Za nejvhodnější pro všechny skupiny považuji plavání a šachy.

O plavání již byla řeč, ale jak je to tedy se zájmem o kroužek šachů? Do kroužku šachů dochází stabilně 11dětí. Děti jezdí i na národní soutěže organizované v TJ ZORA. Přihlášené děti jsou chlapci i dívky ve věku od 8do 15let. Výuku vede nevidomý šachista. Děti hrají se speciálními šachovnicemi, které jim umožňují hmatovou orientaci. V kroužku šachů máme pouze dva nevidomé šachisty, dívku a chlapce. Poslední dobou sleduji spíše úbytek zájmu dětí o šachy.

Co může být příčinou sníženého zájmů dětí o šachy?

40

Domnívám se, že dětí ubývá, protože přechází do jiných kroužků. Děti využívají více pestrou nabídku sportovních aktivit. Šachy patří mezi „klidné“- přemýšlivé zájmové činnosti. Snažíme se posílit nábor mezi nevidomými dětmi, uvidíme jak to dopadne.

Organizujete také divadelní kroužek? Samostatný divadelní kroužek nemáme. Děti z družiny a internátu secvičují dvakrát do roka divadelní představení. S představením pak vystupují na školních besídkách.

Účastní se na přípravě divadelního představení také nevidomí žáci? Ano. Na přípravě představení se podílí všichni žáci zapsané do družiny a internátu. To znamená, že se podílí i dětí nevidomé. Vychovatelé se shodují, že pro nevidomé děti je divadlo náročná záležitost. Proto ani nezavádíme samostatný dramatický kroužek.

Jak často navštěvujete divadelní představení? S družinovými dětmi se do divadla nedostaneme. Ty navštěvují divadlo v rámci vyučování.S internátními dětmi tak 3krát do roka.

Jak návštěvu divadla prožívají nevidomí žáci? Řekla bych, že velmi dobře. Divadlo je plné zvuků a výrazných hlasů. Kdysi mi jedna nevidomá žákyně řekla, že v divadle má pocit, že vidí. Do divadel chodíme každý rok a vždy byly ohlasy dětí kladné.

Na internetových stránkách Okamžiku jsem zjistila, že je mnoho projektů pro podporu literární tvořivosti zrakově postižených dětí. Obec spisovatelů pořádá řadu literárních soutěží pro lidi se zrakovým postižením. Soutěže se mohou účastnit lidé různých věkových kategorií. Pořádáte či účastníte se podobné soutěže? Někteří žáci školy se soutěží účastnili, ale v rámci vyučování. Samostatný literární klub nemáme.Od příštího školního roku zavedeme tzv. školní klub. V rámci školního klubu budou děti vydávat školní časopis, ve kterém bude pravidelná rubrika o poezii a próze. Snažíme se v dětech podporovat zájem o literaturu pravidelnými návštěvami městské knihovny a pravidelnými literárními vycházkami.

41

Co si mohu pod literárními vycházkami představit? Jedná se o projekt, kdy vychovatelka provádí děti Prahou a předčítá jim o místech, které navštíví. Projekt seznamuje děti s okolím a s beletrií. Poslední vycházkovým čtením byla kniha Pražské strašidelné domy. Setkali jsme se s velkým zájmem rodičů i dětí.

Organizujete vlastivědné i přírodovědné vycházky. S jakým zájmem dětí? Vycházky probíhají v rámci programů družiny a internátu. Tyto vycházky nejsou samostatným kroužkem. Pravidelně navštěvujeme parky, zoologickou a botanickou zahradu, planetárium. Děláme také tématické vycházky, např. o vánocích, o zimě, o lese, a další. Sice peněz není mnoho, ale když získáme nějaké příspěvky, jezdíme na celodenní výlety. Na hrady a zámky, do přírodních rezervací. Jde o poznávání krajiny a památek zábavnou formou. Proto je u dětí o výlety zájem. Pravdou ovšem je, že se sportovním nadšením dětí se vycházky nemohou měřit.

Zmínila jste se o návštěvě knihoven. Navštěvujete i specializované

knihovny pro

zrakově postižené osoby ? Ano, navštěvujeme nejen městskou knihovnu, i ale knihovnu pro zrakově postižené v Krakovské ulici, v Praze 1. Knihovna má k dispozici zvukové nahrávky i nahrávky v braillově písmu pro nevidomé osoby. Pořizujeme si vlastní audio nahrávky. Vidoucí děti nahrávají s učitelem hudby audio nahrávky pro děti nevidomé.

Takže máte vlastní svépomocnou knihovnu? Ano, s tímto nápadem přišli vidoucí spolužáci.

V Krakovské ulici provozují tzv. komentované kino. Viděli jste některé promítání? I do tohoto kina jsme zavítali. Myslím, že šlo o americký film Pán Prstenů. Nevidomé děti a děti s těžkým postižením zraku měly z kina pozitivní zážitky. Děti, které lépe vidí projekt moc nenadchl. Ztěžovali si především na rušení atmosféry filmu komentátorem. Proto jsme se rozhodli, že na další návštěvu komentovaného kina půjdeme pouze s těžce zrakově postiženými dětmi.

Specializovanými programy pro těžce zrakově postižené osoby jsou hmatové výstavy. Účastníte se těchto výstav?

42

Hmatové výstavy mají výhodu, že na ně můžeme jít s vidoucími i nevidoucími dětmi. Poslední výstavou, kterou jsme navštívili, byla výstava v Národní galerii. Chystáme se také vypravit do hmatového planetária v Brně. Na konci školního roku jsem rozdali rodičům nevidomých dětí dotazníky, ve kterých jsme zjišťovali o jaké zájmové činnosti mají nejvíce zájem. Překvapivým zjištěním byl velký zájem nevidoucích dětí z druhého stupně o návštěvy hmatových výstav.

Dokázala byste popsat jaký vliv mají zájmové činnosti na život zrakově postižených dětí? Děti svými zájmy žijí. Většina zrakově postižených dětí, které znám, se věnují svým zájmům i po odchodu ze základní školy. Vím i o případech zrakově postižených lidí, kteří se svým zájmem dále živí. Za nejvýznamnější prospěch zájmových činností v životě zrakově postiženého dítěte, považuji to, že posilují psychiku dětí.

Chtěla bych Vám poděkovat za Váš čas i za poskytnutý rozhovor. Dovolte mi poslední dotaz. Jaké nové projekty a plány máte do budoucna? Celkově zůstává úkol podpořit všechny projekty, které již běží. Sehnat sponzory a dobrovolníky pro další práci. Přála bych si, abychom více spolupracovali na podpoře zájmové činnosti s rodiči. Proto chceme vytvořit klub rodičů, který by nám pomohl hledat a realizovat nové nápady pro zájmovou činnost. Novinkou bude studentský klub pro děti druhého stupně. Pro vychovatele jsme připravily semináře o arteterapii a muzikoterapii. Prohlubujeme také spolupráci s městskou policií na preventivních programech. A samozřejmě se chystáme nejen děti, ale i hlavně sebe učit novým věcem.

Děkuji Vám za rozhovor.

6. Zhodnocení rozhovoru

43

V Základní škole pro zrakově postižené tvoří většinu žáci slabozrací. Menší část tvoří žáci nevidomí a žáci bez zrakového postižení. Na škole je celkem 114 žáků. Z celkového počtu žáků dochází do zájmových kroužků 69 žáků: -

26 dětí je ubytováno na internátě- tedy se účastní zájmových kroužků

-

43 žáků dochází do zájmových kroužků pořádaných školní družinou.

Což znamená, že převážná část žáků školy dochází do zájmových kroužků. Pro internátní žáky je zajišťován celodenní program ( návštěvy kin, divadel,aj.). Pro družinové žáky se pořádají kratší pořady. Pro žáky druhého stupně je ve školní družině provozován studentský klub. Z rozhovoru vyplývá, že na vysokou účast žáků v zájmových kroužcích má vliv pestrá nabídka zájmových činností. Zájmová činnost je více specializovaná (např. keramika, břišní tance, florbal,aj.). Pro výuku nových specializovaných zájmových činností využívá škola pomoci dobrovolníků. Škola se snaží také úzce spolupracovat s rodiči a různými institucemi pro volný čas. Družina i internát se účastní pořadů organizovaných běžnými školami i jinými institucemi. Účastní se pořadů specializovaných institucí pro zrakově postižené (Tyflocentrum, komentované kino, knihovna pro zrakově postižené, hmatové výstavy, aj.) i pořadů organizovaných běžnými institucemi pro volný čas (zoo, koncerty, aj.). nejoblíbenější zájmové činnosti patří sportovní aktivity.

Mezi

Největší zájem dětí je o

sportovní zájmové činnosti- goalball, florbal, showdown, plavání.

V zimě jsou

organizovány lyžařské výcviky a hodiny bruslení. V létě jsou do programu zařazovány turistické výlety- vlastivědné a přírodovědné vycházky. Sportovní činnosti preferují v 70% chlapci (dívky

v 30%). Do sportovních zájmových kroužků dochází i děti

nevidomé. Škola se účastní mezinárodních sportovních soutěžích. Při organizování sportovních soutěží spolupracuje s TJ ZORA. Dívky více preferují tance. Jedná se o tance společenské a tance orientální. Do hodin tanců dochází také nevidomí žáci. Pro nevidomé žáky patří mezi nejoblíbenější zájmové činnosti keramika a hudební zájmové činnosti. Z hudebních zájmových činností jsou školou organizovány: -

pěvecký sbor „Pepíci“ (účastní se chlapci i dívky)

-

hra na hudební nástroj (preferují chlapci, 2.stupeň)

Zpěv a keramika patří mezi zájmovou činnost, která je oblíbena všemi bez rozdílu věku, pohlaví či stupně zrakové vady. Mezi nejméně oblíbené zájmové činnosti patří šachy. Dramatická a výtvarná zájmová činnost není na škole organizována do samostatného zájmového kroužku. Dramatická a výtvarná činnost je realizována jako doplňková

44

činnost školní družiny a internátu. Škola se účastní také soutěží výtvarných a soutěží v šachu a zpěvu. Literárních a dramatických soutěží se škola neúčastní. Celková nabídka zájmových aktivit je pestrá. Tím umožňuje vybírat všem dětem bez rozdílu věku a stupně zrakové vady.

Závěr

Zájmová činnost hraje v životě zrakově postižených důležitou roli. Podporuje celkový harmonický rozvoj zrakově postiženého dítěte. Pozitivně posiluje psychický i fyzický stav zrakově postiženého dítěte. Z předchozího textu vyplývá, že zrakově postižené děti mají možnost vybírat si z široké nabídky volnočasových aktivit. Zrakový handicap nesnižuje možnost najít vhodnou zájmovou aktivitu. Pro zrakově postižené jsou organizovány specializované pořady a projekty. Tyto pořady se snaží podpořit sebevzdělávání a sebeuplatnění zrakově postižených dětí. Jak ukázala teoretická částzákladní školy i jiné instituce mají tedy možnost nabídnout zrakově postiženým dětem dostatečné množství zájmových činností. Základní škola pro zrakově postižené se snaží vyhovět svoji nabídkou nárokům rodičů i dětí. Že se to jmenované instituci daří, soudím i z počtu přihlášených dětí do zájmových kroužků. Z rozhovoru vyplývá, které zájmové činnosti jsou dětmi ze Základní školy pro zrakově postižené považovány za nejoblíbenější. První místo v oblíbenosti zastupují sportovní činnosti. První místo ukazuje, že i děti se zrakovým handicapem mají v oblibě fyzické sportovní činnosti. A to i přesto, že zrakově postižené děti mají zhoršené možnosti pohybu než děti zdravé (zhoršená orientace v prostoru). Pomyslné druhé

místo v oblíbenosti by obsadila

keramika. Třetí místo tance a ostatní zájmové činnosti. V teoretické části bylo dokázáno, že se malbě mohou věnovat i děti nevidomé. Na Základní škole pro zrakově postižené,

malbu nevidomých ještě nerealizovaly. Škola se však snaží poskytnout

dětem nabídku ze všech okruhů zájmových činností.

Vhodné by bylo zařadit nové

přístupy v zájmových činnostech jako je např. ATM, malba nevidomých, a jiné. Z finančních důvodů je škola při organizování nových zájmových činností odkázána na dobrovolníky. Proto se škola snaží seznamovat děti s novými oblastmi zájmových činností prostřednictvím přednášek. Jinak je nabídka pestrá i netradiční (břišní tance,

45

paličková krajka a drátkování s nevidomými, literární činnost, snowboard, aj.). Celkově bych hodnotila činnost družiny a internátu kladně.

46