Lucie Lankašová, KOKOZA, o. p. s.
Živoucí fenomén městských a komunitních zahrad
Studijní text pro předmět Ekologie – Doktorské studium Fakulta architektury ČVUT v Praze Praha, 2013 Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 1
Ve městech po celém světě se pěstovalo před více než stovkou let, podmínky se od dnešní doby samozřejmě lišily, také cíle a motivace městských zahradníků se za posledních 150 let změnily. Pojďme se krátce ohlédnout do historie a pak se zaměřit na současný trend komunitních a městských zahrad u nás i ve světě a to především z praktického hlediska. Následující text neobsahuje mnoho citací ani odkazů na odborný text a věnuje pozornost spíše vlastním zkušenostem a nezbytným krokům pro rozjezd komunitní zahrady v českých podmínkách.
Krátké ohlédnutí do historie V USA se městské zahradničení se rozvinulo v roce 1934 v době hospodářské krize, 23 000 000 osob v té době zahradničilo na městských pozemcích. Ve Velké Británii se tento trend rozšířil během druhé světové války a reagoval na nedostatek kvalitní potravin. Jako významnou inspirací pro rozvoj městského zahradničení bývá uváděna Kuba, kde po roce 1990 začínají fungovat tzv. organopónicos, městské zahrady, které podporují samozásobitelství a významně se podílejí na prevenci hladovění až do dnes (tzv. Organopónicos). Na území hlavního města Prahy v 19. století fungovaly zahrady, které se zaměřovaly především na produkci potravin, jednalo se o tzv. zásobní zahrady, např. Rajská zahrada na Vinohradech nebo dodnes fungující polnosti psychiatrické léčebny v Bohnicích. Od roku 1944 funguje také Český svaz zahrádkářů. Podle některých odborníků navazuje novodobé městské pěstitelství právě na tradici záhrádkářských kolonií, které začaly na konci 19. století vznikat na tehdejších okrajích města. Jejich cílem bylo především zajištění vlastního zdroje ovoce a zeleniny a tuto funkci si částečně drží do dnes, i přesto, že i zde vznikají svébytná společenství zahrádkářů. Městké zahradničení v měřítku posledních let se od toho tradičního liší především v povaze využívaných ploch. Městští zahradníci pěstují drobné ovoce, zeleninu a květiny na nevyužitých plochách, často v dlouhodobě zanedbaných či nevyužitých oblastech a spokojí se s malou úrodou. Své aktivity směřují do centra města. Platí zde jednoduché pravidlo, čím blíže obydleným oblastem, tím lépe. Komunitni zahrady jsou narozdíl od tradičních kolonií otevřené příchozím zvenku a často bývají místem pro setkávání. Komunitní zahrady nebývají primárně zaměřeny na produkci a pěstování zde bývá často prostředkem ke kultivaci vztahů místní komunity.
Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 2
Současné pražské komunitní zahrady První dvě komunitní zahrady (Komunitní zahrada KOKOZA, o. p. s. na Jižním městě a Prazelenina v Holešovicích) vznikly v Praze v roce 2012 a inspirací jim byly především zahraniční projekty z VB, Německa, Švédska nebo Finska. Trend komunitních zahrad roste a tak v hlavním městě vznikla v roce 2013 přibližně desítka nových komunitních zahrad na Jižním Městě a Černém Mostě, v Holešovicích, na Žižkově, v Praze 8 nebo v Braníku.
Komunitní vs. městská zahrada Studie Five Borough farm, které se budeme věnovat podrobněji později rozdělujé městské zahrady do několika skupin jako jsou komunitní farmy (ty bychom v našem prostředí nazvali městskou zahradou), komerční farma (např. na střeše obchodního centra, v České republice tento typ městského pěstování zatím nebyl zahájen), institucionální farmy nebo zahrady při školách a komunitní zahrady tak, jak je známe z České republiky. Pro český kontext je pro nás v tuto chvíli důležité odlišit komunitní a městské zahrady. Pro zahrady vznikající v posledních letech v městkém prostředí se vžil název komunitní. Většina projektů realizovných na území hlavního města Prahy má skutečně především komunitní povahu. Zahrady nejsou zaměřené produkčně, ale věnují se spíše rozvoji vztahů na místní úrovni a pěstování je zde především prostředkem k naplňování dalších potřeb zapojených jednotlivců nebo skupin. Městská zahrada je dle našeho názoru jakákoli zahrada, která využívá městský prostor různého typu (volná půda, betonové plochy, střechy administrativních či jiných budov) pro vytváření míst pro městské pěstování a/nebo kompostování, není zde tedy podmínkou aktivní zapojení místních obyvatel/komunity do programu zahrady. Naopak, městké zahrady mohou plnit různé funkce v závislosti na své zaměření.
Kompostování jako nedílná součást městských zahrad Běžná domácnost se 4 členy v Praze vyprodukuje přibližně 10 kg biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) měsíčně, převážně vytříděný bioodpad z kuchyně. Celkově tvoří hmotnostní podíl BRKO ve směsném komunálním odpadu (SKO) zhruba 40%. I přesto, že se pomalu začínají objevovat různé projekty systémů separace bioodpadů, stále chybí funkční systém pro svoz a zpracování bioodpadů z husté bytové zástavby bez zahrad, v které žije většina obyvatel Prahy. V roce 2010 uskutečnily Pražské služby pilotní projekt "Bioodpad z Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 3
domácností", který umožnil vybraným městským částem třídit bezplatně bioodpad. Po jeho skončení byla nabídnuta pražanům placená služba celoročního svozu BRKO, kterou nyní využívají převážně lidé z rodinných domů se zahradou situovaných v okrajových částech Prahy. Magistrát hl. m. Prahy organizuje v průběhu celého vegetačního období (od dubna do listopadu) mobilní sběr bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů v jednotlivých městských částech. Tato služba je pro občany zdarma, netýká se však městských částí, jejichž zástavba je charakteristicky městská s minimálním výskytem zahrad. Mezi další způsoby nakládání s BRKO v Praze patří komunitní kompostování iniciované městskými částmi, například městskou částí Praha 12, nebo aktivními občany, kteří se mohou s prosbou o pomoc obrátit například na občanské sdružení Ekodomov, jež nyní v Praze eviduje 8 komunitních kompostáren. Tyto aktivity podporuje i Magistrát hl. m. Prahy, který v roce 2011 zapůjčil vybraným osobám zahradní kompostér, celkem bylo zapůjčeno 805 kompostérů. Stále však chybí cílené zaměření na centrální části Prahy, kde je hustá bytová zástavba a množství vyprodukovaného bioodpadu se zde pohybuje kolem 30 kg na osobu za rok. Kompostování jako součást komunitních a a městských zahrad je inspirován zahraničními projekty městských kompostáren ve Velké Británii (Londýn, Liverpool) a vhodně doplňuje výše zmíněné aktivity jeho zacílením na bytové domy bez zahrad. Městké nebo komunitní zahrady mohou přispívat k lokálnímu řešení zpracovávání biodpadu.
Městská zahrada podle KOKOZA, o. p. s. Součástí konceptu komunitních nebo městských zahrad a kompostáren, který využívá dlouhodobě nevyužitých ploch v centru města a jeho okolí a vrací do nich zeleň a život patří podle KOKOZA, o. p.s. také výše zmíněná kompostovací technologie, jejíž zázemí je umístěno v mobilních námořních boxech. V případě, že pozemek nedisponuje volnou půdou, není to vnímáno jako překážka a zahrada je založena na pěstování v nádobách i boxech. Díky tomu je kompostárna i zahrada mobilní a v případě potřeby je možné ji rychle přemístit jinam. Některé pozemky nabízí také využití standarních a vyvýšenných záhonů. V otevíracích hodinách mají místní obyvatelé možnost zapojit se do vlastního pěstování na pozemku zahrady a ostatním návštěvníkům pak zahrada nabízí samosběr zeleniny nebo květin, prodej produktů zahrady a dalších doplňků pro pěstování a kompostování ve městě, workshopy, výstavy a sezónní kulturní program. V kompostárně a zahradě jsou, pokud to okolnosti dovolí, vytvářeny příležitosti pro osoby se znevýhodněním a aktivní seniory. Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 4
Součástí zahrady může být i edukační systém, který jednoduchým způsobem provede návštěvníka životním cyklem pěstování a kompostování ve městě a umožní mu zažít a vyzkoušet si pěstování a/nebo kompostování v prosředí města na vlastní kůži.
První kroky při zakládání zahrady
Zakladatelé Zahrady nejčastěji zakládá skupina občanů nebo aktivní jednotlivci, kteří se později formují do právních subjektů, nejčastějí volí neziskové organizace (občanské sdružení nebo obecně prospěšná společnost) či rozšiřují činnost stávajích subjektů. Také veřejný sektor může mít zájem o provoz vlastní zahrady, velký potenciál v České republice mají především školy s velkými pozemky nebo místní správa, která chce vytvářet přátelské protředí ve veřejném prostoru. Ani komerční firmy nezůstávají pozadu a zakládají vlastní městské zahrady často s cílem vlastní produkce (supermarket nebo restuarace), zvýšení kvality života zákazníků (developer) a v neposlední řadě pozitivního „zeleného PR“ např. v případě obchodních domů.
Výběr pozemku Výběr pozemku je pozemku je stěžejní pro budoucnost a fungování celé zahrady a společenství, které se kolem ní bude vytvářet. Prostoru pro vybudování zahrad ve městě je doopravdy dostatek, komplikované bývají vlastnické vztahy a finální souhlas majitelů. V zelenou plochu k pěstování je možné přeměnit nevyužívané brownfields, dočasně nevyužité pozemky s budoucími plány na výstavbu v úzkém centru města, pozemky u kulturních a jiných center, školní pozemky, střechy obytných domů, střechy supermarketů, vnitrobloky, pole v příměstských oblastech, předzahrádky, bývalá zahradnictví atd. Ještě před jednáním o pronájmu pozemku je nutné zjistit jeho povahu v územním plánu a informovat se, jestli není na pozemku např. stavební uzávěra. Pozemek může být ve vlastnictví soukromé osoby či v majetku obce či města, případně se může jednat o státní pozemek. Je samozřejmě možné, že pozemek bude mít více majitelů a to jak soukromých, tak veřejných. Poměrně komplikované může být jednání o pozemcích ve vnitroblocích.
Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 5
Důležitá je dostupnost pozemku a otázka oplocení, které je vždy výhodou a v současné době podmínkou pr bezproblémový provoz zahrady. Mnoho lidí má obavy, pokud je pozemek umístěný v blízkosti hlavních silnic, parkovišť atd.m bude budoucí úroda ohrožena vysokým obsahem těžkých kovů nebo jinak znečištěna. Toto riziko je možné snížit vhodným výběrem plodin, navezením nové zeminy či pěstováním v nádobách. Klíčové je také proudění větru na konrétním pozemku, který může výskyt znečištění do značné míry ovlivnit.
Motivace a benefity Jak jsme si ukázali, městské a komunitní zahrady zakládají různí lidé a instituce s různými cíli a tak i přidaná hodnota zahrad je rozmanitá:
Potravinová soběstačnost a/nebo bezepečnost, oživení/ozelenění veřejného prostoru, vytvoření místa pro setkávání lidí a podporu komunitního života, reakce na společenské problémy a jejich aktivní řešení v rozvinutých ekonomikách (integrace seniorů a/nebo osob se znevýhodněním, vysoký objem bioodpadu, který končí na skládkách) nebo v rozvojovém světě (nedostatek kvalitních potravin nedostetečný zdroj kvalitních hnojiv), pozitivní PR pro komerční subjekty.
Jaké funkce komunitní a městské zahrady plní a jaké benefity přináší? Design trust for public space ve spolupráci s Added value připravili v roce 2012 studii Five Borough Farm, ve které identifikovali různé typy městských a komunitních zahrad v New Yorku, těch je ve městě kolem 700. Zaměřili se na metriky, typologii a různorodé benefity, které tyto zahrady vytvářejí pro samotné městské zahradníky, jejich nejbližší okolí a městské prostředí. Ačkoli počet zahrad na počet obyvatel v New Yorku značně převyšuje poměr v Praze (1 zahrada na cca 12 000 obyvatel v New Yorku versus 1 zahrada na cca 130 000 obyvatel v Praze), výsledky studie jsou přenositelné i do České republiky, v roce 2014 chce KOKOZA využít metriky inspirované právě touto publikací pro měření dopadu činnosti.
Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 6
Společenské benefity Matěj Petránek, zakladatel komunitní zahrady Prazelenina s oblibou říká, že v Prazelenině se spíše, než samotná zelina pěstují sousedské vztahy, což je jeden z nejvýznamnějších benefitů, které zahrady po celém světě přinášejí. Některé zahrady se zaměřují na integraci osob se znevýhodněním (např. Berlínská Prinzesinnengarten), pro jiné zahrady především na okrajích velkých měst (např. Kompot) nebo v rozvjových zemích je hlavním cílem zajištění lokálních kvalitních potravin. Některé studie také ukazují, že v okolí zahrad klesá kriminalita.
Ekonomické benefity Jak již bylo řečeno výše, komunitní a městské zahrady produkují množství zdravých potravin a tím připsívají k rozvoji lokálních ekonomik, snižování nákladů na dopravu a zvyšují dostupnost lokálních potravin. Některé zahrady vytvářejí pracovní místa a to jak pro běžné občany nebo osoby se znevýhodněním.
Ekologické benefity Městské zahrady přispávají k ozeleňování a funkčnímu využití nevyužívaných městských ploch, podporují transpiraci – oběh vody. Lokální aspekt hraje roli při snižování emisí pro dopravu lokálních potravin. Některé ze zahrad organizují kurzy a workshopy, které inspirují a vzdělávají obyvatele měst v oblasti pěstování, kompostování, chov včel a dalších témat. Na zahradě dochází také k lokálnímu zpracování bioodpadu.
Zdravotní benefity Dle některých výzkumů působí zahradničení jako prevence proti duševním onemocněním, zároveň je práce na zahradě skvělou příležitostí pro přirozený pohyb. Nedílnou součástní působení městských a komunitních zahrad je působení na děti a možnost ovlivnit jejich vztah k pěstování a zdravému způsobu života.
Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 7
Plánování a praktické fungování zahrady Od první myšlenky k realizaci samotné zahrady vede zpravidla několik možných cest, existují ale milníky, které musí absolvovat každý městský zahradník, který se rozhodl využívat k pěstování plochu přesahující velikost balkonu či terasy a sdílet městskou plochu k pěstování s dalšími obyvateli – sousedy. Sezona začíná v dubnu a končí na konci října, z celého roku je tedy možné pozemek ativně využívat v našich podnebních podmínkách pouze 6 měsíců, přibližně stejná doba je zapotřebí od prvního nápadu k realizaci a tak je ideální začít s plánováním nové zahrady na podzim předchozího roku. Toto jsou kroky, které je nutné zajistit ještě před tím, že zahrada otevře své brány pro městské zahradníky a zahradnice:
Uzavření smlouvy o pronájmu a spolupráci s majitelem pozemku, návrh scénáře zajištění provozu zahrady včetně rozpočtu a zdrojů financování, návrh osazení a osetí, návrh programu, upřesnění prostorových potřeb pro jednotlivé aktivity, informační kampaň a anketa pro místní obyvatele před zahájením provozu i v průběhu samotná realizace.
Především v případě komunitní zahrady je ještě před spuštěním projektu důležité zaměřit se také na místní komunitu a její potřeby. Dotazníkové šetření v bezprotředním okolí plánované zahrady zaměřené na poptávku po aktivitách, které může komunitní zahrada nabídnout místním, zmapování potenciálních partnerů a návrh způsobu jejich zapojení do projektu (např. nadace proměny, místní mateřská centra, školy atd.), analýza zdrojů bioopadu, v případě, že chcete na pozemku systematicky kompostovat.
Financování Ačkoli to mezi městskými zahradníky může být nepopulární téma, pro zdárné provozování komunitní či městské zahrady je důležité zajistit dlouhodobou finanční udržitelnost. Z vlastní zkušenosti víme, že kritické jsou první dva roky, kdy vydrží nadšení prvním zakladatelům a zahrada je tak schopna fungovat bez větších finančních investic a vyplácení mezd. Právě proto je vhodné již od začátku nastavit takový model, který má šanci vydržet dlouhodobě a Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 8
vytvářet tak přidanou hodnotu kontinuálně. Jako první varianta pro všechny projekty jsou roční členské příspěvky, které se pohybují od 200 do 800 Kč pro jednoho zahradníka nebo vymezenou plochu pro pěstování. Jednorázově mohou pomoci i granty a dotace, které vypisují obce i neziskové organizace. Tyto zdroje je většinou možné využít na investice (nákup materiálu, semen, sazenic) a edukaci, málokdy grantové schéma umožnuje hradit osobní náklady. I přesto, že většina zahrad je ne-pro-ziskových, tzn. že primárním cílem není vytvářet zisk, mohou tzv. společensky prospěšně podnikat a nabízet k prodeji vlastní produkty ze zahrady případně produkty jiných organizací nebo poskytovat služby jako jsou konzultace a poradenství a vytvářet tak alespoň částečnou nezávislost na vnějších zdrojích. Tyto příjmy umožňují hradit například mzdu koordinátorovi projektu a dalším zapojeným osobám, což by měla být přirozená součást financování, jedině tak lze zajistit dlouhodou stabilitu projektu díky lidem, kteří za přijetí zodpovědnosti a zdárného průběhu projektu jsou (alespoň symbolicky odměňováni).
Lidé v komunitních a městských zahradách a multioborová spolupráce Lidé jsou pro projekty komunitních a městských zahrad klíčoví, jak již bylo zmíněno výše, ti, kteří mají v projektu zodpovědnost by za svou práci měli být alespoň symbolicky odměneni. Při přípravě vlastního projektu se uplatní mnoho různých profesí. Architekt, kterému je koncept komunitních a městských zahrad blízký může při dobré spolupráci a porozumění s investorem začlenit návrh zahrady např. do nově vznikajících developrských projektů nebo jako součást obecního parku. Zahradní architekt se uplatní ve chvíli, kdy dojde na plánování jedntolivých zón zahrady a pomůže s osazováním a to především, má-li zahrada plnit také produkční funkci. Antropolog nebo sociolog pomůže se zjišťováním potřeb místní komunity a může podpořit proces zapojování veřejnosti do vzniku nové zahrady či udržuje dynamiku v době realizace projektu. Ekonom pomůže s nastavením financování s výhledem na více než jeden rok, dramaturg nebo koordinátor kulturních aktivit, umělec pomůže s přípravou programu. Díky městkému zahradničení a kompostování můžeme objevovat možnosti a hranice spolupráce s různými partnery, a propojovat tak zdánlivě nepropojitelné světy neziskového sektoru a businessu. Primárně zelený aktivismus je možné přetavit ve smysluplnou dlouhodobě udržitelnou činnost s velkým dopadem, kdy není potřeba bojovat s veřejnou
Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 9
správou, ale naopak hledat styčné plochy a společná témata s aktivními úředníky a zastupiteli.
Sdílení informací a inspirace jako zdroj Sdílení informací a spolupráce je pro projekty typu komunitních zahrad důležité a proto je důležité sledovat aktuální dění v zahraničí i v České republice. Inspiraci ze zahraničí mohou být následující videa formátu TEDx, k shlédnutí na www.tedx.com:
Ron Finley: A guerilla gardener in South Central LA Robert Hammond: Výstavba parku v oblacích Majora Carter: Greening the ghetto Pam Warhurst: How we can eat our landscapes Stephen Ritz: Zelený učitel v jižním Bronxu
Konkrétní projekty z celé České republiky je možné nalézt v nově spuštěné mapě komunitních zahrad na www.komunitnizahrady.cz.
Architektura bydlení CZ.2.17/3.1.00/34101
Projekt spolufinancuje Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“ 10