Živnostenská kontrola

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Práva a veřejné správy

Živnostenská kontrola Bakalářská práce

Autor:

Martina Buchtelová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Kateřina Holubová

Duben 2013

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Vodňanech dne 23. dubna 2013

Martina Buchtelová

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Kateřině Holubové, vedoucí mé práce, za spolupráci, cenné rady, odborné vedení, podnětné připomínky při tvorbě této práce a za velmi vstřícný přístup.

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou ţivnostenské kontroly a její právní úpravy. Úvod práce seznamuje se základními pojmy ţivnostenského podnikání, s rozdělením ţivností, s podmínkami, které musí podnikatel splňovat nejen při vstupu do podnikání, ale i po celou dobu provozování ţivnosti a se strukturou ţivnostenských úřadů. Další kapitoly definují hmotněprávní i procesní předpisy upravující ţivnostenskou kontrolu, popisují práva a povinnosti kontrolních pracovníků i kontrolovaných osob, srovnávají kontrolní řád dle dosud účinného zákona o státní kontrole a dle nového zákona o kontrole, který nabývá účinnosti od 1. ledna 2014. Následuje výčet povinností, které musí být podnikatelem dodrţovány při provozování ţivnosti. Tyto povinnosti vyplývají ze ţivnostenského zákona i ze zvláštních právních předpisů s přímou dozorovou činností ţivnostenských úřadů. V závěru práce je popsán celý průběh ţivnostenské kontroly od jejího zahájení aţ do ukončení včetně námitkového řízení a moţného správního trestání.

Klíčová slova:

kontrolní pracovník, kontrolovaná osoba, podnikatel, ţivnostenská

kontrola, ţivnostenský úřad, ţivnostenský zákon

Annotation This bachelor´s work looks into the issues of the trade inspection and its legal regulations. The beginning of the work acquaints with the basic concepts of the trade business, with the division of the trades, with the conditions which must be carried out by businessmen both starting their business and all the time long they run their business and it shows the structure of the trade offices. The following chapters define the material, legal and procedural rules adjusting the trade licensing control, they describe the rights and obligations of both the inspecting operatives and inspected persons, they compare inspectional law which is still in force and the law coming into effect 1st January 2014. Then there follows the list of the obligations having to be kept by the businessmen when running their business. They are obliged to keep these obligations according to the trade law and the special legal rules with direct inspectional activity of the trade offices. In the end there is described all the progress of the trade licensing control from its beginning to its end including the objection proceedings and possible administrative penalization.

Key words: inspecting operative, trade office, Trade Licensing Act

inspected person, businessman, trade licensing control,

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1 Vymezení základních pojmů ţivnostenského podnikání.................................................. 10 1.1 Pozitivní a negativní vymezení ţivnosti .................................................................... 10 1.2 Druhy ţivností a jejich členění .................................................................................. 11 1.2.1 Ohlašovací ţivnosti ............................................................................................ 11 1.2.2 Koncesované ţivnosti ......................................................................................... 12 1.2.3 Statistické údaje od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2012.................................... 13 1.3 Subjekty oprávněné provozovat ţivnost .................................................................... 15 1.4 Podmínky provozování ţivnosti ................................................................................ 16 1.5 Odpovědný zástupce .................................................................................................. 17 1.6 Ţivnostenské úřady .................................................................................................... 18 1.6.1 Obecní ţivnostenský úřad................................................................................... 19 1.6.2 Krajský ţivnostenský úřad ................................................................................. 20 1.6.3 Ţivnostenský úřad České republiky ................................................................... 21 2 Právní úprava ţivnostenské kontroly................................................................................ 22 2.1 Vymezení ţivnostenské kontroly ............................................................................... 23 2.2 Hmotněprávní úprava ţivnostenské kontroly ............................................................ 23 2.3 Procesní úprava ţivnostenské kontroly ...................................................................... 24 2.4 Subjekty ţivnostenské kontroly ................................................................................. 25 2.5 Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole ................................................................... 25 2.5.1 Práva kontrolních pracovníků............................................................................. 26 2.5.2 Povinnosti kontrolních pracovníků..................................................................... 27 2.5.3 Práva kontrolované osoby .................................................................................. 28 2.5.4 Povinnosti kontrolované osoby .......................................................................... 29 2.6 Nedostatky zákona o státní kontrole .......................................................................... 29 2.7 Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole ............................................................................. 30 2.8 Komparace zákona o státní kontrole a zákona o kontrole ......................................... 31 3 Kontrolní a dozorová činnost ţivnostenských úřadů ........................................................ 34 3.1 Povinnosti podnikatele podle ţivnostenského zákona ............................................... 34 3.1.1 Výkon činností odborně způsobilými fyzickými osobami ................................. 34 3.1.2 Odpovědný zástupce ........................................................................................... 35 3.1.3 Provozovna ......................................................................................................... 36 3.1.4 Povinnosti podnikatele stanovené v § 31 ţivnostenského zákona ..................... 38 3.2 Zvláštní právní předpisy s přímou dozorovou činností ţivnostenských úřadů ......... 42 3.2.1 Zákon o ochraně spotřebitele.............................................................................. 43 3.2.2 Zákon o spotřebních daních................................................................................ 44 3.2.3 Zákon o omezení provozu zastaváren ................................................................ 44 3.2.4 Zákon o civilním letectví .................................................................................... 45 3.2.5 Zákon o drahách ................................................................................................. 46 4 Ţivnostenská kontrola a její průběh v praxi ..................................................................... 47 4.1 Úkony před zahájení kontroly.................................................................................... 47 4.2 Zahájení kontroly ....................................................................................................... 48 4.3 Pořádková pokuta....................................................................................................... 49 4.4 Kontrolní zjištění ....................................................................................................... 51 4.5 Protokol o kontrole .................................................................................................... 51 4.6 Námitkové řízení........................................................................................................ 53 6

4.7 Ukončení kontroly ..................................................................................................... 55 Správní trestání ................................................................................................................. 56 5.1 Přestupky ................................................................................................................... 56 5.2 Správní delikty právnických a podnikajících osob .................................................... 58 5.2.1 Pokuta uloţená v blokovém řízení ..................................................................... 59 5.2.2 Příkaz na místě ................................................................................................... 60 5.2.3 Pozastavení provozování ţivnosti ...................................................................... 61 5.2.4 Zrušení ţivnostenských oprávnění ..................................................................... 61 Závěr ......................................................................................................................................... 62 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 64 5

7

Úvod Celý náš právní řád prošel od roku 1989 novou etapou vývoje, etapou, v níţ právu připadla úloha vytvořit závazný rámec pro reformy politické, ekonomické a sociální struktury společnosti. Jedním z hlavních úkolů v programu ekonomické reformy bylo stanoveno obnovení soukromého podnikání. Prvním zákonem, který zásadním způsobem umoţnil vstup soukromých podnikatelů do hospodářského ţivota, byl zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. Tento zákon byl jiţ od počátku akceptován jako právní předpis přechodný, který bude nahrazen komplexnější právní úpravou, jeţ bude reagovat na reformu právního řádu i ekonomických vztahů ve společnosti. Svoboda podnikání je zaručena v čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ţivnostenské podnikání je nejrozšířenější formou podnikání v České republice. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (dále jen „ţivnostenský zákon“), nabyl účinnosti dne 1. ledna 1992. Praxe si při jeho uplatňování vyţádala mnohé změny a doplňky, do současné doby byl ţivnostenský zákon více neţ stokrát novelizován. Změny vyplynuly z nedostatků právní úpravy ţivnostenského zákona, ale převáţně byly důsledkem změn jiných právních předpisů. Novela ţivnostenského zákona č. 130/2008 Sb. účinná od 1. července 2008 zjednodušuje vstup do ţivnostenského podnikání začínajícím podnikatelům a sniţuje administrativní zátěţ podnikatelů. Cílem kaţdé novely je naplňování procesu postupného sniţování administrativní zátěţe podnikatelů. Cílem práce je popsat právní úpravu ţivnostenské kontroly s důrazem na kontrolní a dozorovou činnost ţivnostenských úřadů. Téma práce jsem si zvolila proto, ţe jsem chtěla propojit teoretické znalosti a praktické zkušenosti získané při výkonu ţivnostenské kontroly, která je převáţně opomíjeným tématem. V úvodu práce jsem stručně nastínila základní pojmy ţivnostenského podnikání, zaměřila jsem se na rozdělení ţivností a na podmínky, jejichţ splnění je nezbytné jak ke vzniku ţivnostenského oprávnění, tak i k provozování ţivnosti. V následující části jsem vymezila pojem a předmět ţivnostenské kontroly, věnovala jsem se současné hmotněprávní a procesní úpravě ţivnostenské kontroly, včetně uvedení právních předpisů, zaměřila jsem se na analýzu práv a povinností kontrolních pracovníků a kontrolovaných osob. Dále je v této části srovnáván zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole, účinný od 1. ledna 2014. 8

Třetí kapitola se zaměřuje na povinnosti, které musí podnikatel dodrţovat při provozování ţivnosti podle ţivnostenského zákona a podle zvláštních právních předpisů. Nechybí ani výčet zvláštních právních předpisů s přímou dozorovou činností ţivnostenských úřadů. Ţivnostenské kontrole a jejímu průběhu od zahájení kontroly aţ po její ukončení, včetně námitkového řízení je věnována předposlední kapitola, na kterou navazuje kapitola zaměřena na správní trestání včetně ukládání sankcí za porušení zákonných povinností. V závěru práce se pokusím o shrnutí současné právní úpravy i úpravy de lege ferenda v oblasti ţivnostenské kontroly a komparaci zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole a zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, účinného od 1. ledna 2014.

9

1

Vymezení základních pojmů živnostenského

podnikání 1.1 Pozitivní a negativní vymezení živnosti V ustanovení § 2 ţivnostenského zákona je obsaţeno pozitivní vymezení ţivnosti. Definice ţivnosti zní: Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.1 Tato definice v podstatě koresponduje s ustanovením § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který definuje pojem podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. Ţivnost i podnikání charakterizuje několik společných znaků: soustavnost, samostatnost, výkon činnosti pod vlastním jménem, výkon činnosti na vlastní odpovědnost a dosaţení zisku. Aby se jednalo o ţivnost, musí být splněny všechny výše uvedené znaky, ale také poslední podmínka, kterou je vykonávání činnosti za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem. Negativní vymezení ţivnosti obsahuje § 3 ţivnostenského zákona. Jedná se o činnosti, které jsou vyloučeny z působnosti ţivnostenského zákona, nejsou tedy ţivnostmi, i přesto, ţe splňují základní znaky ţivnosti. Tyto činnosti jsou postupně aktualizovány a doplňovány v souvislosti se změnami stávajících předpisů nebo v souvislosti s přijetím nových právních předpisů. Poslední taková změna vychází ze zákona č. 221/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních sluţbách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a nabývá účinnosti od 1. ledna 2013. Zákon obsahuje změnu živnostenského zákona, která doplňuje do § 3 tohoto zákona činnost provozování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb. Tato činnost tímto přestává být jedním z oborů živnosti volné.2

1

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 2 Ţivnostenský zákon. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 31. 12. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument104038.html

10

1.2 Druhy živností a jejich členění Ţivnosti se rozdělují z hlediska vzniku ţivnostenského oprávnění na ţivnosti ohlašovací a koncesované. Další členění ţivností souvisí s rozsahem ţivnostenského oprávnění, který se posuzuje podle předmětu podnikání. Rozdělení z hlediska vzniku ţivnostenského oprávnění: ohlašovací ţivnosti – řemeslná, vázaná a ţivnost volná, koncesované ţivnosti. Rozdělení z hlediska rozsahu ţivnostenského oprávnění: ţivnosti výrobní, ţivnosti obchodní, sluţby. 1.2.1 Ohlašovací živnosti Oprávnění k provozování ohlašovacích ţivností vzniká na základě ohlášení ţivnostenskému úřadu a po splnění zákonem stanovených podmínek. Do 5 dnů ode dne doručení ohlášení provede ţivnostenský úřad zápis do ţivnostenského rejstříku a vydá podnikateli výpis. Řemeslné ţivnosti Řemeslné ţivnosti vymezuje ţivnostenský zákon v Příloze č. 1, kterou tvoří část A, B, C. Pro získání řemeslné ţivnosti musí ohlašovatel splnit všeobecné podmínky provozování ţivnosti, kterými jsou: dosaţení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. U ţivnosti řemeslné je prokázání odborné způsobilosti upraveno v § 21 a 22 ţivnostenského zákona. Odbornou způsobilost prokazuje podnikatel doloţením dokladu o dosaţení poţadovaného vzdělání v oboru nebo příbuzném oboru (výuční list, jiný doklad o řádném ukončení učebního oboru, doklad o dosaţení jiného stanoveného odborného vzdělání, doklad vydaný na základě zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělání) nebo vykonáním šestileté praxe v oboru. Odbornou způsobilost můţe občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat ve smyslu § 7 odst. 5 ţivnostenského zákona doklady o odborné 11

způsobilosti, které osvědčují, ţe předmětnou činnost daný subjekt vykonával po určitou dobu v jiném členském státě Evropské unie. Tyto osoby mají povinnost předkládat doklady v originále včetně překladu do českého jazyka. Vázané ţivnosti Vázané ţivnosti taxativně vymezuje ţivnostenský zákon v Příloze č. 2, která rovněţ stanovuje poţadovanou odbornou způsobilost, která je podmínkou provozování těchto ţivností. Dále je odborná způsobilost upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. Dokládá se převáţně osvědčeními vydávanými orgány státní správy či průkazy způsobilosti. U některých ţivností je moţnost prokázat odbornou způsobilost dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání příslušné praxe v oboru. Volná ţivnost Ţivnost volná včetně 80-ti oborů činností náleţejících do ţivnosti volné je vymezena v Příloze č. 4 ţivnostenského zákona. K získání oprávnění pro provozování ţivnosti volné musí být splněny pouze všeobecné podmínky provozování ţivnosti, prokázání odborné ani jiné způsobilosti není vyţadováno. Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náleţitostech jednotlivých ţivností stanoví obsahové náleţitosti jednotlivých oborů ţivnosti volné. Ohlašovatel u ohlášení ţivnosti volné musí uvést obory činnosti, které bude vykonávat při své podnikatelské činnosti. 1.2.2 Koncesované živnosti Koncesované ţivnosti jsou uvedeny v Příloze č. 3 ţivnostenského zákona, která stanovuje v návaznosti na § 27 ţivnostenského zákona poţadovanou odbornou a jinou zvláštní způsobilost, podmínky, jejichţ splnění se vyţaduje a orgán státní správy, který se vyjadřuje k ţádosti o koncesi. O udělení koncese se rozhoduje na základě ţádosti o koncesi ve správním řízení. K získání koncesní listiny musí být splněny vedle všeobecných podmínek provozování ţivnosti také poţadavky na odbornou kvalifikaci a zároveň nesmí trvat překáţka provozování ţivnosti. K ţádosti o koncesi se vyjadřují orgány státní správy například Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“), Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy, krajské hygienické stanice, bez jejichţ kladného vyjádření nemůţe být koncese udělena a ţivnostenský úřad ţádost zamítne. V případě kladného 12

stanoviska orgánu státní správy vydá ţivnostenský úřad rozhodnutí o udělení koncese, v němţ stanoví podmínky provozování ţivnosti, do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do ţivnostenského rejstříku a vydá výpis. U některých koncesovaných ţivností je vyţadována téţ podmínka bezúhonnosti všech zaměstnanců nebo spolehlivost dle zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. 1.2.3 Statistické údaje od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2012 Z následujících statistických údajů vyplývá, ţe v České republice došlo od nabytí účinnosti zákona č. 130/2008 Sb. k růstu počtu podnikatelů. Během roku 2011 se zvýšil počet podnikatelů o 60 tisíc, v roce 2012, kdy se výrazně zpomalil růst počtu podnikatelů, jen o 25 tisíc. Na růstu počtu podnikatelů se podílely zvláště právnické osoby, jejichţ počet se v roce 2012 zvýšil o 18,5 tisíce. V České republice jsou necelé 2 miliony podnikajících fyzických osob a přibliţně 360 tisíc právnických osob. V ţivnostenském rejstříku je evidováno více neţ 3,2 milionu ţivnostenských oprávnění. Tabulka 1: Statistické údaje za období od 1. ledna 2009 – 31. prosince 2012 Počet ke dni: Celkem platných ŽO: - pro ţivnosti koncesované - pro ţivnosti vázané - pro ţivnosti řemeslné - pro ţivnosti volné ŽO pro fyzické osoby ŽO pro právnické osoby ŽO pro cizince Podnikatelé celkem: - fyzické osoby - právnické osoby Podnikatelé cizinci celkem:

31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 2 898 826 3 009 443 3 146 013 3 225 372 112 213 115 742 119 234 119 989 224 478 236 158 274 584 296 256 829 476 858 011 885 019 900 714 1 732 659 1 799 532 1 867 167 1 908 413 2 382 609 2 461 620 2 565 890 2 615 915 516 217 547 823 580 123 609 457 96 402 101 429 105 119 104 377 2 173 615 2 233 474 2 293 241 2 318 690 1 868 756 1 908 925 1 950 323 1 957 218 304 859 324 549 342 918 361 472 87 753 90 983 93 059 91 040

Zdroj: http://www.rzp.cz/statistiky.html

13

Graf 1: Počet podnikatelů – fyzických osob za období 2009-2012


Graf 2: Počet podnikatelů – právnických osob za období 2009-2012


Cizinců podnikajících v současné době v České republice je přes 91 tisíc. Jejich počet se oproti minulým rokům sníţil zejména z důvodu zpřísnění podmínek při udělování povolení k pobytu. Nejvíce živnostenských oprávnění u nás mezi cizinci mají podnikatelé původem z Ukrajiny, a to přibližně 36 tisíc oprávnění. Občané Vietnamu mají v Česku necelých 35 tisíc živnostenských oprávnění.3 3

Ţivnostenských oprávnění je přes milion. Veřejná správa: čtrnáctideník Vlády České republiky. 2012, č. 2. ISSN 1213-6581.

14

Graf 3: Počet podnikatelů – cizinců za období 2009-2012


Dle MPO jsou hlavními důvody zpomalení růstu počtu podnikatelů spuštění základních registrů, díky němuţ byla promazána neaktuální data ze ţivnostenského rejstříku, a klesající počet zakázek v některých odvětvích. Velkou roli mohlo sehrát také taţení Ministerstva práce a sociálních věcí proti nelegální práci a švarcsystému. Podnikatelé však vidí za zpomalením růstu počtu podnikatelů nastavení podnikatelského prostředí v České republice, sloţitost legislativy a daní a vysokou míru poţadavků kladených na podnikatele. Vývoj počtu podnikatelů v roce 2013 a v dalších letech bude záleţet na stavu podnikatelské legislativy, vývoji zaměstnanosti v jednotlivých regionech, dostupnosti podpory malých a středních podnikatelů či na informovanosti o moţnostech podnikání.4

1.3 Subjekty oprávněné provozovat živnost Mezi subjekty ţivnostenského podnikání řadíme fyzické, právnické a zahraniční osoby. Fyzická nebo právnická osoba můţe provozovat ţivnost, splní-li podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Zahraniční osobou se rozumí fyzická osoba, která nemá bydliště na území České republiky nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky. 4

MORÁVEK, Daniel. Podnikatelů uţ nepřibývá jako dříve, můţe za to horší podnikatelské prostředí?. Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 25.1.2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/podnikatelu-uz-nepribyva-jako-drive-muze-za-to-horsi-podnikatelskeprostredi/

15

Zahraniční osoby mohou na území České republiky provozovat ţivnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze ţivnostenského nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.5

1.4 Podmínky provozování živnosti Podmínky vzniku ţivnostenského oprávnění fyzických osob rozděluje ţivnostenský zákon do dvou skupin: všeobecné podmínky provozování ţivnosti (§ 6 ţivnostenského zákona), zvláštní podmínky provozování ţivnosti (§ 7 ţivnostenského zákona). Splnění těchto podmínek je základním předpokladem pro vznik ţivnostenského oprávnění. Všeobecné podmínky provozování ţivnosti jsou: dosaţení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Tyto podmínky musí splňovat fyzická osoba jak při vzniku ţivnostenského oprávnění, tak po celou dobu provozování ţivnosti a bez ohledu na to, zda jde o ţivnost ohlašovací nebo koncesovanou. U právnických osob musí tyto podmínky splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce. Rovněţ musí všeobecné podmínky splňovat odpovědný zástupce, kterého do funkce ustanovuje fyzická osoba – podnikatel. Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.6 Pro účely posouzení bezúhonnosti je ţivnostenský úřad oprávněn vyţádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je ţivnostenský úřad oprávněn nahlíţet do těch částí

5

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 6 Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

16

trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.7 Ţivnostenský úřad poţádá příslušný soud o nahlédnutí do trestního spisu a na základě souhlasného sdělení soudu můţe osoba, která se prokáţe, ţe je oprávněna jednat za ţivnostenský úřad, nahlédnout do trestního spisu. Důvodem ke zrušení ţivnostenského oprávnění je ztráta způsobilosti k právním úkonům nebo ztráta bezúhonnosti. Zvláštní podmínky provozování ţivnosti Zvláštními podmínkami provozování ţivnosti, které upravuje § 7 ţivnostenského zákona, je odborná a jiná způsobilost, která je různá u ţivností řemeslných, vázaných i koncesovaných. Podmínku odborné způsobilosti nepředepisuje ţivnostenský zákon pouze pro ţivnost volnou. V případě, ţe podnikatel nesplňuje odbornou způsobilost k provozování ţivnosti, je povinen ustanovit odpovědného zástupce. Právnické osoby jsou povinny do funkce odpovědného zástupce ustanovit jinou osobu v případech, kdy zvláštní podmínky nesplňuje fyzická osoba v postavení statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu. Příloha č. 5 k ţivnostenskému zákonu stanovuje seznam ţivností, jejichţ výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost. Jedná se například o tyto ţivnosti: kosmetické sluţby, provozování solárii, obchod se zvířaty, manikúra, pedikúra a masérské, rekondiční a regenerační sluţby. Podnikatel je povinen o osobách splňujících podmínky odborné způsobilosti vést evidenci a uchovávat kopie dokladů po dobu minimálně 3 let ode dne ukončení výkonu činností.

1.5 Odpovědný zástupce Ustanovení § 11 ţivnostenského zákona zakotvuje moţnost podnikatele provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce, který musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních

7

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

17

předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele.8 Smluvním vztahem se rozumí jak pracovněprávní vztah, tak i smluvní vztah občanskoprávní či obchodněprávní povahy. Práva a povinnosti odpovědného zástupce lze upravit například pracovní smlouvou mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem podle zákoníku práce, dohodou o pracovní činnosti nebo i jakoukoliv občanskoprávní či obchodněprávní smlouvou. Ţivnostenský zákon rozlišuje dva způsoby ustanovování odpovědného zástupce do funkce. U ohlašovacích živností se odpovědný zástupce živnostenskému úřadu pouze oznamuje a úřad přezkoumá, splňuje-li odpovědný zástupce zákonem stanovené podmínky.9 Při splnění podmínek provozování ţivnosti můţe odpovědný zástupce funkci vykonávat ode dne ustanovení do funkce. Odpovědného zástupce u ţivností koncesovaných schvaluje ţivnostenský úřad rozhodnutím a odpovědný zástupce můţe začít funkci vykonávat dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o ustanovení odpovědného zástupce do funkce.

1.6 Živnostenské úřady Organizace ţivnostenských úřadů, jejich působnost a pravomoc se řídí zákonem č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti 1. ledna 1992. Vykonavateli státní správy na úseku ţivnostenského podnikání jsou: obecní ţivnostenské úřady, kterými jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a na území hlavního města Prahy ţivnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy, krajské úřady, kterými jsou odbory krajských úřadů, a na území hlavního města Prahy ţivnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy, Ţivnostenský úřad České republiky.10

8

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 9 HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi. 8. aktualiz. vydání. Olomouc: ANAG, 2010, 344 s. Právo. ISBN 978-80-7263-615-0, str. 60 10 Zákon č. 570 ze dne 17. prosince 1991 o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 109. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=570/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

18

Diagram 1: Schéma struktury státní správy na úseku živnostenského podnikání Zdroj: Vlastní zpracování dle zákona č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů

Seznam obcí, v nichţ působí obecní úřad obce s rozšířenou působností, je stanoven zákonem č. 314/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, správní obvody vymezuje prováděcí vyhláška č. 388/2002 Sb., novely č. 388/2004 Sb., č. 361/2006 Sb. a 445/2008 Sb. 1.6.1 Obecní živnostenský úřad Obecní ţivnostenské úřady vykonávají veškerou působnost ţivnostenských úřadů prvního stupně, tj. činnosti v rozsahu stanoveném ţivnostenským zákonem a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy. Mezi tyto činnosti patří: přijímání ohlášení a ţádostí o koncesi, vydávání výpisů ze ţivnostenského rejstříku, provádění změn ţivnostenských oprávnění, vydávání rozhodnutí o udělení koncese, provádění ţivnostenské kontroly, ukládání pokut za porušení povinností stanovených ţivnostenským zákonem a zvláštními právními předpisy. Dále s účinností od 1. srpna 2006 jako centrální registrační místo: přijímá přihlášky k registraci nebo oznámení na základě zvláštního právního předpisu od osob podnikajících na základě ţivnostenského oprávnění, 19

přijímá oznámení a hlášení v oblasti sociálního zabezpečení od fyzických osob podnikajících na základě ţivnostenského oprávnění, přijímá oznámení osob podnikajících na základě ţivnostenského oprávnění o vzniku volných pracovních míst nebo jejich obsazení, přijímá oznámení a hlášení fyzických osob podnikajících na základě ţivnostenského oprávnění vůči zdravotním pojišťovnám.11 Obecní ţivnostenské úřady předávají podání ve lhůtě do 5 pracovních dnů příslušnému správci daně, příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, Úřadu práce České republiky – příslušné krajské pobočce a příslušné zdravotní pojišťovně. Úplnost nebo věcnou správnost těchto podání obecní ţivnostenské úřady neposuzují. Obecní ţivnostenský úřad je také provozovatelem ţivnostenského rejstříku dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. a s účinností od 28. prosince 2009 plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu sluţeb.12 1.6.2 Krajský živnostenský úřad Nadřízeným orgánem obecních ţivnostenských úřadů je krajský ţivnostenský úřad a vykonává vůči nim řídící, kontrolní, koordinační a metodickou činnost v působnosti svých správních obvodů. Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí obecních ţivnostenských úřadů ve všech ţivnostech, vede ţivnostenský rejstřík, spolupracuje s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruţeními, je oprávněn vyţadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření, které jsou příslušné orgány povinny sdělit krajskému ţivnostenskému úřadu do 15 dnů a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.13

11

Zákon č. 570 ze dne 17. prosince 1991 o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 109. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=570/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 12 Zákon č. 570 ze dne 17. prosince 1991 o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 109. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=570/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 13 Zákon č. 570 ze dne 17. prosince 1991 o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 109. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=570/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

20

1.6.3 Živnostenský úřad České republiky Do doby zřízení Ţivnostenského úřadu České republiky plní jeho úlohu Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“), které je ústředním orgánem státní správy na úseku ţivnostenského podnikání v České republice. Ţivnostenský úřad České republiky: zpracovává koncepce v oblasti ţivnostenského podnikání, vykonává řídící, koordinační, kontrolní a metodickou činnost vůči krajským ţivnostenským úřadům; můţe nařídit ţivnostenským úřadům provedení ţivnostenské kontroly, v zákonem stanovených případech rozhoduje jako správní orgán první instance, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutím krajských ţivnostenských úřadů, je správcem ţivnostenského rejstříku dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., spolupracuje na úseku ţivnostenského podnikání s příslušnými správními úřady, v jejichţ působnosti jsou odvětví, ve kterých se provozuje ţivnostenské podnikání, s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruţeními, je oprávněn vyţadovat od ústředních správních úřadů potřebná stanoviska a vyjádření, které jsou příslušné orgány povinny sdělit Ţivnostenskému úřadu České republiky do 15 dnů, plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.14

14

Zákon č. 570 ze dne 17. prosince 1991 o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 109. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=570/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

21

2

Právní úprava živnostenské kontroly Ţivnostenský zákon se opírá o koncepci, jíţ je spojení dvou principů: svoboda

podnikání a ochrana veřejného zájmu. Svoboda podnikání je zaručena v čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který stanovuje, ţe každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.15 Na druhé straně chrání zájmy spotřebitele a společnosti před neodborným výkonem podnikatelské činnosti. Ţivnostenská kontrola je upravena níţe uvedenými právními předpisy: zákon č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ţivnostenských úřadech“), který pověřuje úřady prováděním ţivnostenské kontroly, zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, hmotněprávní úprava ţivnostenské kontroly, zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní kontrole“), procesněprávní úprava ţivnostenské kontroly, zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole, který nabývá účinnosti dne 1. ledna 2014 (dále jen „zákon o kontrole“), procesněprávní úprava ţivnostenské kontroly, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), procesněprávní úprava správního řízení. Kontrola ve svém obecném pojetí zajišťuje provádění veškerých potřebných činností v odpovídajícím rozsahu, směru a čase. Kontrolou se zjišťuje, nakolik odpovídá existující stav tomu, co býti mělo nebo býti má, zjišťují se příčiny nesplnění příslušných povinností, a ze zjištěného stavu se vyvozují závěry a stanoví příslušná opatření.16

15

Ústavní zákon č. 2 ze dne 16. prosince 1992 Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1993, částka 1. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2/1993&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 16 Sněmovní tisk 575/0, část č. 1/4 Vl.n.z. o kontrole (kontrolní řád). Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=575&CT1=0

22

2.1 Vymezení živnostenské kontroly Pojem ţivnostenská kontrola není upraven v ţádném právním předpise. Mohli bychom ji definovat jako výkon kontrolní činnosti živnostenskými úřady na úseku živnostenského podnikání vůči subjektům živnostenského podnikání.17 Ţivnostenská kontrola je také definována jako postup, při kterém ţivnostenský úřad posuzuje podle podmínek stanovených jiným právním předpisem činnost kontrolované osoby a plnění povinností vyplývajících pro kontrolovanou osobu ze ţivnostenského zákona, jiných obecně závazných právních předpisů nebo uloţených na základě těchto předpisů.18 Ţivnostenská kontrola je spojena také s dalšími úkony, kterými jsou ukládání sankcí v blokovém

nebo

správním

řízení,

pozastavení

provozování

ţivnosti

či

zrušení

ţivnostenského oprávnění. Předmětem ţivnostenské kontroly je plnění povinností stanovených ţivnostenským zákonem, plnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, poskytování sluţeb podle § 69a ţivnostenského zákona a plnění podmínek provozování ţivnosti uloţených v rozhodnutí o udělení koncese.

2.2 Hmotněprávní úprava živnostenské kontroly Obecným veřejnoprávním předpisem, který upravuje základní podmínky podnikání fyzických a právnických osob, je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.19 Ţivnostenská kontrola je upravena v § 60a ţivnostenského zákona, kde je stanovena působnost a rozsah ţivnostenské kontroly. Ţivnostenskou kontrolou sledují ţivnostenské úřady plnění povinností vyplývající ze ţivnostenského zákona a zvláštních právních předpisů, dále sledují, zda jsou dodrţovány podmínky provozování ţivnosti uloţené v rozhodnutí o udělení koncese a dodrţování povinností osobami dočasně poskytujícími sluţby dle § 69a. Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování ţivnosti ze zvláštních předpisů, můţe ţivnostenský úřad vyţadovat od podnikatele doklady o splnění 17

HORZINKOVÁ, Eva a Václav URBAN. Živnostenský zákon a předpisy souvisící: s komentářem a příklady. 10. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2005, 447 s. ISBN 80-720-1497-8, str. 90. 18 KOKEŠ, Miloslav a Roman KRČIL. Kontrolní činnost, přestupky a správní delikty podle nové právní úpravy živnostenského podnikání. Materiál k semináři. České Budějovice, 26. února 2009. 19 HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi. 8. aktualiz. vydání. Olomouc: ANAG, 2010, 344 s. Právo. ISBN 978-80-7263-615-0, str. 7.

23

těchto povinností.20 Jedná se o oprávnění ţivnostenských úřadů vyţádat si tyto doklady za účelem ověření jejich existence. Od 1. ledna 2013 nabývá účinnosti zákon č. 407/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon obsahuje mimo jiné i změnu živnostenského zákona v § 60a (živnostenská kontrola) a doplňuje živnostenskou kontrolu tak, že živnostenské úřady kontrolují dodržování povinností při značení tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně a dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků podle zákona upravujícího spotřební daně. Zjistí-li, že došlo k porušení povinnosti nebo porušení zákazu, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci spotřební daně.21 Věcný rozsah ţivnostenské kontroly se člení do čtyř částí: kontrola povinností stanovených ţivnostenským zákonem, kontrola

povinností

podle

zvláštních

právních

předpisů

vztahujících

se

na ţivnostenské podnikání (dozorová činnost), kontrola poskytování sluţeb občany členských států Evropské unie, kontrola dodrţování podmínek provozování ţivnosti stanovených v rozhodnutí o udělení koncese.

2.3 Procesní úprava živnostenské kontroly Ustanovení § 60b, 60c a 60d ţivnostenského zákona upravují další práva a povinnosti kontrolního orgánu i kontrolovaných osob. Z ustanovení § 60b ţivnostenského zákona vyplývá, ţe výkon ţivnostenské kontroly se řídí zákonem o státní kontrole, zvláště ustanoveními § 8 aţ 26, kterými je vymezen kontrolní řád.

Kontrolní činnost v rámci

ţivnostenské kontroly vykonávají zaměstnanci ţivnostenských úřadů, kteří se při kontrole prokazují pověřením ve formě písemného pověření nebo ve formě průkazu. Zaměstnanci provádějící kontrolu mohou při výkonu kontroly pořizovat téţ zvukové a obrazové záznamy. Rovněţ jsou oprávněni přizvat ke kontrole zástupce dalších orgánů, například České obchodní inspekce (dále jen „ČOI“), celního úřadu, Policie České republiky, finančního úřadu, 20

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 21 Ţivnostenský zákon. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 31. 12. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument104038.html

24

stavebního úřadu, inspektorátu práce, orgány veřejného zdraví, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (dále jen „SZPI“). Podnikatel má právo přizvat si v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu, jejíţ nepřítomnost však není důvodem k přerušení kontroly.22 Poukazem na nepřítomnost třetí osoby nelze mařit účel kontroly a oddalovat její provedení. Všeobecně jsou základní pravidla kontrolní činnosti upravena v zákoně o státní kontrole jako kontrolní řád, který je závazný pro kontrolní činnost orgánů veřejné správy, které nemají stanoven vlastní kontrolní postup zvláštními právními předpisy. Pokud je kontrolní postup správních orgánů upraven zvláštními předpisy, vyuţívají kontrolní orgány zákon o státní kontrole jen podpůrně. Není-li kontrolní postup upraven ani ve zvláštním předpisu, ani v zákoně o státní kontrole, vycházejí orgány veřejné správy při svém kontrolním postupu z obecných ustanovení správního řádu, který je při výkonu kontrolní činnosti ţivnostenskými úřady pouţíván jako procesní úprava řešení důsledků kontrolní činnosti.

2.4 Subjekty živnostenské kontroly Subjekty ţivnostenské kontroly jsou kontrolující na jedné straně a kontrolovaná osoba na straně

druhé.

Kontrolujícími

v rámci

ţivnostenské

kontroly

jsou

zaměstnanci

ţivnostenských úřadů provádějící výkon ţivnostenské kontroly. Ten můţe být z hlediska kontrolovaných osob zaměřen na podnikatele (fyzické, právnické a zahraniční osoby), na osoby vykonávající činnost se znaky ţivnosti bez ţivnostenského oprávnění a osoby dočasně poskytující sluţby dle § 69a ţivnostenského zákona. Za právnickou osobu jedná statutární orgán. Osoba jednající jménem kontrolované právnické osoby činí právní úkony jako fyzická osoba, ale důsledky právních úkonů se přičítají kontrolované právnické osobě. Věcná příslušnost je dána zákonem o ţivnostenských úřadech a ţivnostenským zákonem. Místní příslušnost se řídí správním řádem.

2.5 Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole Dnem 1. ledna 1992 nabyl účinnosti zákon o státní kontrole, který upravuje výkon státní kontroly v České republice, vymezuje orgány, které vykovávají státní kontrolu, 22


25

stanovuje základní pravidla kontrolní činnosti a práva a povinnosti kontrolních pracovníků a kontrolovaných osob. Zákon o státní kontrole slouţí k zjištění skutkového stavu a případných nedostatků v činnosti kontrolované osoby. Zákon o státní kontrole se ruší k 31. prosinci 2013 a od 1. ledna 2014 nabývá účinnosti zákon o kontrole, který je nyní v legisvakanci. Kontrolní řád zákona o státní kontrole Kontrolním řádem upraveným v ustanoveních § 8 – 26 se řídí postup při výkonu kontroly a vztahy mezi kontrolními orgány (ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, místní orgány státní správy a orgány územní samosprávy, pokud vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a ostatní orgány státní správy, do jejichţ působnosti náleţí specializovaná kontrola, odborný dozor nebo inspekce podle zvláštních předpisů) a kontrolovanými orgány, právnickými a fyzickými osobami. Kontroly jsou prováděny: z vlastního podnětu kontrolních orgánů, na základě doţádání zvláštními zákony k tomu oprávněných státních orgánů, v dalších případech, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Ustanovení § 10 zákona o státní kontrole upravuje vyloučení kontrolních pracovníků. V zájmu objektivity nesmějí kontrolu provádět ti kontrolní pracovníci, u nichţ s ohledem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Kontrolní pracovník je povinen oznámit svému nadřízenému skutečnosti, které zakládají jeho podjatost. Rozhodnout o podjatosti přísluší vedoucímu kontrolního orgánu nebo jím pověřenému pracovníku. Kontrolní pracovník smí činit pouze úkony, které nesnesou odkladu, a to aţ do doby rozhodnutí o podjatosti. 2.5.1 Práva kontrolních pracovníků Oprávnění kontrolních pracovníků musí umožňovat řádný výkon kontroly a zajišťovat, že nebude docházet ke zmaření účelu kontroly, na druhé straně, v zájmu právní jistoty

26

a ochrany práv kontrolovaných osob, je nutné tato oprávnění vymezit pouze v nezbytném rozsahu.23 Kontrolní pracovníci jsou dle ustanovení § 11 zákona o státní kontrole při provádění kontroly oprávněni: vstupovat do objektů, zařízení a provozů, na pozemky a do jiných prostor kontrolovaných

osob

bezprostředně

souvisejících

s předmětem

kontroly,

nedotknutelnost obydlí je zaručena dle čl. 12 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod, poţadovat na kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předloţily originální doklady a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky výrobků nebo jiného zboţí, seznamovat se s utajovanými informacemi, poţadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, zajišťovat v odůvodněných případech doklady; jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, poţadovat, aby kontrolované osoby podaly ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků, splnění či nesplnění tohoto poţadavku můţe mít dopad na posouzení povinnosti poskytnutí součinnosti kontrolovanou osobou, ukládat pořádkové pokuty, pouţívat telekomunikační zařízení kontrolovaných osob v případech, kdy je jejich pouţití nezbytné pro zabezpečení kontroly.24 2.5.2 Povinnosti kontrolních pracovníků Z § 4 správního řádu vyplývá, ţe veřejná správa, do které patří i ţivnostenská kontrola, je sluţbou veřejnosti. Pracovníci správních úřadů by měli mít zdvořilé chování a vycházet dotčeným osobám maximálně vstříc. Požadavkem na správní řízení v právním 23

NOVOTNÁ, Hana a Karla ANDRÝSKOVÁ. Výklad zákona o státní kontrole č. 552/1991 Sb. Ministerstvo státní kontroly České republiky, 1992, str. 15. 24 Zákon č. 552 ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 1991, č. 552, částka 104. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=552/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

27

státě je povinnost správního orgánu informovat a poučit dotčené osoby takovým způsobem, aby nebyly poškozeny v důsledku neznalosti svých procesních práv, tzn. že správní orgán musí poučit dotčené osoby o případných nedostatcích jejich podání, jakož i o jejich právech a povinnostech v průběhu řízení.25 Kontrolní pracovníci jsou dle ustanovení § 12 zákona o státní kontrole při provádění kontroly povinni oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předloţit pověření k provedení kontroly. V zájmu objektivity nesmějí kontrolu provádět ti kontrolní pracovníci, u nichţ jsou se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Kontrolní pracovníci dále musí šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneuţití a po pominutí důvodů převzetí dokladů musí být neprodleně vráceny podnikateli. Další povinností kontrolních pracovníků je zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneuţít znalosti skutečností zjištěných při kontrolní činnosti. Kontrola slouţí k zjištění skutkového stavu a případných nedostatků při podnikatelské činnosti kontrolované osoby. O kontrolním zjištění pořizují kontrolní pracovníci ţivnostenských úřadů protokol, který obsahuje popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků a s označením ustanovení, které byly porušeny. Protokol se pořizuje i v případě, ţe nebyly zjištěny ţádné nedostatky. Zjistí-li kontrolní pracovníci nedostatky a je nutné aktivně zasáhnout, zahajuje ţivnostenský úřad zpravidla správní řízení ve věci moţného porušení právních předpisů, jehoţ cílem je odstranit nedostatky. Protokol o kontrole je výstupem celé kontroly a jeho vyhotovení patří k povinnostem kontrolujícího. Dle § 16 zákona o státní kontrole jsou kontrolní pracovníci povinni seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopis protokolu. 2.5.3 Práva kontrolované osoby Mezi základní práva kontrolované osoby patří poskytnutí informací a poučení o svých právech a povinnostech, šetření práva a právem chráněných zájmů kontrolované osoby, namítání podjatosti a náhrada nákladů nebo škody vzniklé v souvislosti s provádění kontroly. Kontrolovaná osoba má dále právo být seznámena se zahájením kontroly a poţadovat 25

ONDRUŠ, Radek. Správní řád: nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde, 2005, 515 s. ISBN 80-720-1523-0.

28

předloţení pověření k provedení kontroly, být seznámena s obsahem protokolu, obdrţet stejnopis protokolu a právo podat písemné a zdůvodněné námitky proti protokolu.26 Dle § 60c ţivnostenského zákona má kontrolovaná osoba právo přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu, jejíţ nepřítomnost však není důvodem k přerušení kontroly. 2.5.4 Povinnosti kontrolované osoby Podnikatel je povinen vytvořit základní podmínky k provedení kontroly a tato povinnost trvá po celý průběh kontroly od jejího zahájení aţ do ukončení. Povinností podnikatele je poskytnout kontrolním pracovníkům k výkonu kontroly nezbytnou součinnost dle § 11 zákona o státní kontrole. Tím se rozumí nejen doloţení poţadovaných dokladů, ale i povinnost umoţnit vstup do kontrolovaných objektů, přičemţ nedotknutelnost obydlí je zaručena. Listina základní práv a svobod stanoví, ţe zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, toto povolení však ţivnostenský zákon ani zákon o státní kontrole neobsahuje. Ţádost o poskytnutí součinnosti lze při výkonu kontroly uplatnit i vůči dalším osobám, s nimiţ byla v nepřítomnosti podnikatele zahájena kontrola, například odpovědný zástupce, osoba odpovědná za činnost provozovny nebo zaměstnanci podnikatele. Není-li kontrolovanou osobou nebo osobou zúčastněnou na kontrole na vyţádání kontrolního orgánu poskytnuta potřebná součinnost, je moţné přistoupit k sankčnímu postihu, tzn. uloţení pořádkové pokuty dle § 19 zákona o státní kontrole. Pokutu podle tohoto ustanovení lze uloţit pouze pro zajištění průběhu a účelu kontroly na rozdíl od pořádkové pokuty uloţené podle § 62 správního řádu, kterou lze sankcionovat ztěţování postupu správního řízení. Další povinností kontrolované osoby je poskytnout v nezbytném rozsahu, který odpovídá povaze jejich činnosti a technickému vybavení, materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly.27

2.6 Nedostatky zákona o státní kontrole Zkušenosti a poznatky z praxe v oblasti kontroly poukázaly jiţ v roce 2005 na nedostatečnost zákona o státní kontrole. K základním nedostatkům patří: 26

Zákon č. 552 ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, č. 552, částka 104. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=552/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 27 Zákon č. 552 ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, č. 552, částka 104. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=552/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

29

chybějící úprava zahájení a ukončení kontroly, která má vliv na realizaci práv a povinností spojených s kontrolou, absence lhůt pro rozhodování o námitkách v námitkovém řízení, nemoţnost řešení námitkového řízení dle správního řádu, nemoţnost provádět kontrolní nákupy. Chybějící úpravou zahájení a ukončení kontroly vzniká problém v období od oznámení kontroly aţ do jejího následného zahájení předloţením pověření ke kontrole. Tady vyvstává otázka, zda je moţné uloţit pořádkovou pokutu kontrolované osobě, která po doručení oznámení, ale ještě před zahájením kontroly, neumoţňuje předloţení pověření ke kontrole a neposkytuje součinnost.

2.7 Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole Vznik nového obecného procesního předpisu, kterým je zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „zákon o kontrole“), upravující kontrolní postup, prošel od roku 2005 dlouhým legislativním procesem. Nutnost novelizace procesněprávního předpisu v oblasti kontroly prováděné orgány veřejné správy byla zjištěna jiţ v roce 2005. Od roku 2005 vzala vláda svými usneseními na vědomí různé materiály, například „Analýzu současného systému kontroly ve státní správě České republiky“ či „Možnosti sjednocení právního prostředí kontroly prováděné orgány veřejné správy v České republice“, v němž bylo jako nejvhodnější řešení problémů stávající právní úpravy doporučeno zpracování zcela nového zákona, coby obecného procesního předpisu pro oblast kontroly.28 Nový návrh zákona předloţila vláda sněmovně dne 16. ledna 2012. Poslanecká sněmovna postoupila dne 21. května 2012 návrh zákona Senátu, ten návrh zákona schválil dne 14. června 2012. Dne 3. července 2012 byl zákon podepsán prezidentem a schválený zákon byl dne 16. července 2012 doručen premiérovi k podpisu. Zákon byl vyhlášen dne 19. července 2012 ve Sbírce zákonů v částce 86 pod číslem 255/2012 Sb. a je účinný od 1. ledna 2014. Základním cílem nové právní úpravy je odstranění identifikovaných nedostatků stávající právní úpravy, včetně snížení nadměrné zátěže kontrolovaných subjektů a zajištění právní jistoty adresátů norem. Výsledkem je ucelená obecná právní úprava kontrolního 28

Sněmovní tisk 575/0, část č. 1/4 Vl.n.z. o kontrole (kontrolní řád). Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=575&CT1=0

30

postupu kompatibilní se základním obecným procesněprávním předpisem v oblasti veřejného práva, tj. zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž se zvláštními právními úpravami, které budou nadále obsahovat toliko výlučná specifika příslušné kontrolní činnosti, včetně hmotněprávní úpravy, nikoli ustanovení upravující obecný proces kontroly. Základním účelem nové právní úpravy procesních pravidel kontroly je poskytnutí obecného procesněprávního rámce, který lze aplikovat na většinu kontrol prováděných v rámci výkonu veřejné moci.29

2.8 Komparace zákona o státní kontrole a zákona o kontrole Nová právní úprava oproti stávající právní úpravě řeší zahájení a ukončení kontroly, coţ pokládám za velmi důleţité. Okamţik zahájení kontroly je významný především pro výkon práv a povinností spojených s kontrolou včetně moţností ukládání sankcí. Okamţik ukončení kontroly odděluje průběh kontroly od navazujících řízení, která jsou prováděna dle jiných právních předpisů. Nemělo by jiţ docházet k případům, kdy bylo ze strany kontrolního orgánu provedeno několik úkonů vůči kontrolované osobě a bylo pak sporné určit okamţik zahájení kontroly. Nově se mezi právy kontrolujícího v § 8 písm. b) objevuje právo provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky. Především oprávnění provádět kontrolní nákupy dosud ţivnostenským úřadům chybělo k úplnému pravdivému ověření provozování ţivnosti. Práva a povinnosti kontrolujících a kontrolovaných a povinných osob se v nové právní úpravě výrazně nemění. Práva kontrolujících se zpravidla shodují s povinnostmi kontrolovaných a povinných osob a povinnosti kontrolujících se shodují s právy kontrolovaných a povinných osob. Zákon o kontrole zavádí institut „povinná osoba“. Je to jakákoli jiná neţ kontrolovaná osoba, mající určitý vztah ke kontrolované osobě, která je povinna, je-li to nutné pro výkon kontroly, poskytnout součinnost. Rozsah práv a povinností povinné osoby je menší neţ u kontrolované osoby. V případě, ţe povinnou osobou bude právnická osoba a bude potřeba

29

Sněmovní tisk 575/0, část č. 1/4 Vl.n.z. o kontrole (kontrolní řád). Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=575&CT1=0

31

součinnosti, jejím jménem bude jednat oprávněná fyzická osoba, avšak důsledky jednání se budou přičítat povinné právnické osobě. Ve stávající právní úpravě nenajdeme lhůtu k vyhotovení protokolu o kontrole, ten byl sepsán po došetření všech kontrolovaných skutečností. Nová právní úprava stanovuje pro vyhotovení protokolu o kontrole lhůtu 30 dnů od provedení posledního kontrolního úkonu, který spočíval nebo směřoval k opatření nebo analýze kontrolních podkladů. Smyslem této lhůty je zabránit bezdůvodným průtahům kontroly. Mezi povinnosti kontrolujících podle zákona o státní kontrole patří seznámit kontrolované osoby s obsahem protokolu a předat jim stejnopisu protokolu, coţ kontrolovaná osoba potvrzovala svým podpisem. Nová právní úprava jiţ nevyţaduje, aby kontrolovaná osoba potvrzovala svým podpisem seznámení se s protokolem o kontrole. Stejnopis protokolu o kontrole doručí kontrolní orgán kontrolované osobě.30 Při doručování se bude postupovat podle správního řádu. Kontrolovaná osoba bude seznámena s protokolem o kontrole dnem doručení protokolu. Při doručování můţe být uplatněna i fikce doručení. Lhůta pro podání námitek proti protokolu se zvyšuje z pěti dnů na patnáct dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, v protokolu můţe být stanovena ještě delší lhůta pro podání námitek. Zákon o kontrole stanovuje lhůtu 30 dnů na vyřizování námitek, coţ v dosavadní právní úpravě chybělo. Podstatnou změnou je také skutečnost, ţe se řízení o námitkách bude řídit správním řádem, coţ dosavadní zákon o státní kontrole v § 26 vylučoval. K zajištění účelu a řádného a nerušeného průběhu kontroly slouţil v zákoně o státní kontrole institut pořádkové pokuty. Nově zákon o kontrole zavádí skutkové podstaty přestupků a správních deliktů kontrolované a povinné osoby. Objektem přestupků a správních deliktů kontrolované a povinné osoby je zájem na zajištění dosažení účelu kontroly, k němuž je třeba mimo jiné zejména poskytování součinnosti kontrolované nebo povinné osoby kontrolujícímu, a dále zájem na zajištění řádného a nerušeného průběhu kontroly.31 Účelem ukládání sankcí za přestupky a správní delikty není likvidace osoby, které je uloţena, ale vynucení plnění povinností kontrolovaných nebo povinných osob potřebných pro realizaci kontroly a naplnění účelu kontroly nebo zabránění zmaření kontroly. Kontrolní řád je vůči 30

Zákon č. 255 ze dne 14. června 2012 o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. 2012, částka 86. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=255/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 31 Sněmovní tisk 575/0, část č. 1/4 Vl.n.z. o kontrole (kontrolní řád). Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=575&CT1=0

32

správnímu řádu zvláštním právním předpisem a správní řád je obecný procesněprávní předpis (lex generalis). Kontrolující se při kontrole dozvídá skutečnosti, které pro kontrolovanou osobu mohou mít podstatný význam nebo jsou zákonem chráněny. Povinnost mlčenlivosti dle nového zákona o kontrole v zásadě koresponduje s povinností zachovávat mlčenlivost dle stávající právní úpravy a slouţí k ochraně údajů (osobní údaje, obchodní tajemství), které byly získány při kontrole. Povinnost zachování mlčenlivosti není absolutní, nevztahuje se na případy, při kterých jde o ochranu zdraví, ţivota, bezpečnosti či veřejného pořádku. Povinnost mlčenlivosti kontrolujícího nebo přizvané osoby trvá i po skončení jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu.32

32

Zákon č. 255 ze dne 14. června 2012 o kontrole (kontrolní řád), § 20 odst. 2. In: Sbírka zákonů. 2012, částka 86. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=255/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

33

3

Kontrolní a dozorová činnost živnostenských

úřadů Kontrolní a dozorová činnost ţivnostenských úřadů slouţí k ochraně spotřebitele na území České republiky, k ochraně jednotného vnitřního trhu EU a k ochraně konkurenceschopnosti v podnikatelské činnosti při dodrţování platných právních předpisů všemi podnikatelskými subjekty. Kontrola prováděná ţivnostenskými úřady a jejich pravomoce nejsou všeobecně známy. Ţivnostenské úřady jsou oprávněny kontrolovat činnost podnikatele komplexně a můţe od podnikatele vyţadovat doklady o splnění všech jeho povinností vyplývajících ze ţivnostenského zákona a z dalších právních předpisů, které s podnikáním úzce souvisí.

3.1 Povinnosti podnikatele podle živnostenského zákona Podnikatel je povinen při provozování ţivnosti dodrţovat povinnosti stanovené ţivnostenským zákonem. Tyto povinnosti vymezuje ţivnostenský zákon zejména v § 7, 11, 17, 31, 49 a 56. 3.1.1 Výkon činností odborně způsobilými fyzickými osobami Podnikatel je povinen dle ustanovení § 7 ţivnostenského zákona zajistit výkon činností, které jsou obsahem ţivností uvedených v příloze 5 ţivnostenského zákona, pouze fyzickými osobami, které splňují poţadovanou odbornou způsobilost pro tuto ţivnost. O těchto osobách je povinen vést evidenci a uchovávat kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami.33 K těmto ţivnostem patří například kosmetické sluţby, manikúra, pedikúra, průvodcovská činnost horská či vodní záchranářská sluţba. Osoby vykonávající tyto činnosti jsou v přímém kontaktu se spotřebitelem a můţe být při nich ohroţeno i zdraví nebo ţivot člověka. Pokud ţivnost hodlá vykonávat sám podnikatel, musí splňovat podmínku odborné způsobilosti nebo můţe zaměstnat a výkon činností zajistit osobami splňujícími předepsané poţadavky.

33


34

3.1.2 Odpovědný zástupce Odpovědný zástupce je fyzická osoba, která je k podnikateli ve smluvním vztahu a odpovídá podnikateli za to, ţe bude řádně dodrţován provoz ţivnosti a budou dodrţovány ţivnostenskoprávní předpisy. Ustanovení § 11 ţivnostenského zákona ukládá odpovědnému zástupci povinnost splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti. Povinnost ustanovit odpovědného zástupce má podnikatel, který nesplňuje zvláštní podmínky provozování ţivnosti nebo podnikatel, který je právnickou osobou, pro ţivnosti vyţadující splnění zvláštních podmínek provozování ţivnosti. Podnikatel je povinen pro ţivnost ohlašovací oznámit ţivnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce a pro ţivnost koncesovanou je povinen předloţit ţivnostenskému úřadu ke schválení ustanovení odpovědného zástupce. Další povinností podnikatele je oznámení ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce ţivnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce a ustanovení nového odpovědného zástupce. Nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli je to zákonem vyţadováno, je tato skutečnost důvodem k zahájení správního řízení o pozastavení provozování ţivnosti. Většina povinností vymezených v § 11 ţivnostenského zákona se vztahuje na podnikatele, kromě povinnosti odpovědného zástupce prokázat, ţe o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele.34 Tuto povinnost prokazuje odpovědný zástupce ţivnostenskému úřadu předloţením podacího lístku a kopie písemnosti, ve které informoval podnikatele o ukončení výkonu své funkce. Podle platné právní úpravy ţivnostenského zákona jiţ nemůţe být odpovědný zástupce podnikatele sankčně postiţen za neplnění svých povinností. Tím, kdo nese odpovědnost před kontrolním orgánem, je podnikatel. Domnívám se, ţe současná právní úprava by mohla být v této oblasti zpřísněna. Odpovědný zástupce podnikatele by měl nést odpovědnost za neplnění svých povinností uloţených ţivnostenským zákonem. Při kontrole je k prokázání skutečné činnosti odpovědného zástupce a jeho přítomnosti při výkonu podnikatelské činnosti moţné pouţít prostředky jako například podání vysvětlení odpovědného zástupce nebo svědecká výpověď zaměstnanců o přítomnosti odpovědného zástupce. Spory mezi podnikatelem

a odpovědným

zástupcem

neřeší

ţivnostenský

zákon,

jelikoţ

má

soukromoprávní charakter. Do nabytí účinnosti zákona č. 130/2008 Sb. zakotvovala právní 34


35

úprava ţivnostenského zákona moţnost být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pouze pro dva podnikatele. Současná právní úprava umoţňuje vykonávat funkci odpovědného zástupce pro čtyři podnikatele. Přísnější omezení dle dřívější právní úpravy bylo dle mého názoru na místě, jelikoţ odpovědný zástupce by se měl věnovat provozu příslušné ţivnosti jak po odborné, tak ţivnostenskoprávní stránce, a proto by neměl uvedenou funkci vykonávat pro větší počet podnikatelů. Některé fyzické osoby ustanovené podnikateli do funkce odpovědného zástupce vyuţívají této funkce zejména jako moţnosti k finančnímu zisku a jsou pouhou formalitou. 3.1.3 Provozovna Provozovna je definována dle ustanovení § 17 ţivnostenského zákona jako prostor, ve kterém je ţivnost provozována. Automat nebo obdobné zařízení slouţící k prodeji zboţí nebo poskytování sluţeb a mobilní provozovna jsou rovněţ povaţovány za provozovny. Provozovnou mohou být i prostory, v nichţ dochází k výkonu podnikatelské činnosti, ale nemusí v nich docházet ke styku se zákazníkem, například odloučená pracoviště nebo skladové prostory. Podnikatel je povinen prokázat na ţádost ţivnostenského úřadu vlastnické nebo uţívací právo k objektům nebo místnostem provozovny. U mobilních provozoven a automatů se prokazuje oprávněnost umístění provozovny. Pokud je provozovna umístněna v bytě a podnikatel není vlastníkem tohoto bytu, můţe v ní provozovat ţivnost pouze se souhlasem vlastníka.35 Vlastnické či uţívací právo k prostorám provozovny není ţivnostenskému úřadu prokazováno při ohlášení ţivnosti nebo oznamuje-li podnikatel zahájení provozování ţivnosti v provozovně, ale aţ při samotném výkonu kontroly. Prokazuje se nejčastěji výpisem z katastru nemovitostí, smlouvou o pronájmu nebytových prostor či podnájemní smlouvou. Dle poznatků z praxe mohu konstatovat, ţe dochází k situacím, kdy je podnikatelem nahlášena adresa provozovny, ke které nemá ţádný právní vztah a majitel objektu, ve které je provozovna nahlášena, o této skutečnosti není ţádným způsobem informován. Stálo by za zváţení, zda by tento nedostatek v ţivnostenském zákoně nebylo vhodné odstranit například tím, ţe by podnikatel prokazoval vlastnické či uţívací právo k objektům nebo místnostem provozovny jiţ při ohlášení ţivnosti či při oznamování zahájení

35

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17. In: Sbírka zákonů. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

36

provozování ţivnosti v provozovně. Oprávněnost umístění mobilní provozovny se prokazuje například dokladem o zaplacení poplatku za místo na městském trţišti. Mezi další povinnosti týkající se provozovny je povinnost podnikatele předem oznámit ţivnostenskému úřadu zahájení a ukončení provozování ţivnosti v provozovně a zajistit způsobilost provozovny pro provozování ţivnosti podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“).36 Podnikatel prokazuje způsobilost provozovny opět aţ při ţivnostenské kontrole a je zpravidla prokazována kolaudačním rozhodnutím, kolaudačním souhlasem, souhlasem se změnou uţívání stavby nebo jiným dokladem vydaným stavebním úřadem. Způsobilost provozovny je posuzována stavebním úřadem a musí splňovat nejen poţadavky dané stavebním zákonem, ale i hygienické a bezpečnostní poţadavky. Za způsobilost provozovny plně zodpovídá podnikatel. V mnoha případech se stává, ţe podnikatelé nejsou schopni doloţit doklady prokazující způsobilost provozovny a odvolávají se na majitele provozovny. Způsobilost provozovny by měla být podnikateli řešena jiţ před zahájením provozování ţivnosti v provozovně, ne dodatečně. Podnikatel je povinen ustanovit pro kaţdou provozovnu osobu odpovědnou za činnost provozovny (neplatí pro automaty) a označit provozovnu trvale a zvenčí viditelně obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby, mobilní provozovna musí být dále označena údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační sloţka zahraniční osoby. Provozovna určená pro prodej zboţí nebo poskytování sluţeb spotřebitelům musí být trvale a zvenčí viditelně označena také jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, prodejní nebo provozní dobu určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnu nebo automat, u ubytovacího zařízení kategorií a třídou. Mobilní provozovna a automat musí být označeny ještě místem podnikání nebo sídlem. Uzavře-li podnikatel provozovnu určenou pro prodej zboţí nebo poskytování sluţeb spotřebitelům, musí předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření. Dále je povinností podnikatele, aby

36

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

37

neumoţnil pomocí automatů získat určité druhy zboţí osobám chráněným zvláštními právními přepisy.37 Ve Sbírce zákonů byl dne 30. května 2012 uveřejněn zákon č. 169/2012 Sb., který nabyl účinnosti dne 30. června 2012 a kterým se mění ţivnostenský zákon. Novelou se ruší povinnost značení provozovny identifikačním číslem provozovny, které je pro podnikatele administrativní zátěţí a záleţí jen na podnikateli, jakým způsobem bude identifikační číslo provozovny pouţívat. Identifikační čísla provozoven budou nadále přidělována obecními ţivnostenskými úřady a vedena v ţivnostenském rejstříku k moţnosti statistického sledování počtu provozoven. 3.1.4 Povinnosti podnikatele stanovené v § 31 živnostenského zákona Na ustanovení § 11, které se týká odpovědného zástupce, navazuje povinnost podnikatele zajistit účast odpovědného zástupce při provozování ţivnosti v potřebném rozsahu. Jelikoţ pojem „potřebný rozsah“ není vymezen zákonem, posuzuje se individuálně aţ při výkonu ţivnostenské kontroly a je sloţité posoudit, zda se odpovědný zástupce zúčastňuje provozování ţivnosti v potřebném rozsahu. Je však na podnikateli, aby potřebný rozsah účasti odpovědného zástupce zajistil. Za porušení této povinnosti nelze dle ţivnostenského zákona uloţit pokutu. Další povinností podnikatele je viditelně označit obchodní firmou nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem objekt, v němţ má místo podnikání, liší-li se od bydliště, sídlo a zahraniční osoba organizační sloţku podniku. Zákonem č. 169/2012 Sb., který nabyl účinnosti dnem 30. června 2012, se nově zavádí povinnost podnikatele prokázat na žádost živnostenského úřadu vlastnické nebo užívací právo k prostorám, v nichž má umístěno místo podnikání a toto místo je shodné s bydlištěm, jestliže bydliště je zapsáno na adrese ohlašovny, nebo u cizince na adrese správního orgánu, který zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území ČR.38 Má-li podnikatel shodnou adresu bydliště a místa podnikání, má moţnost ohlásit ţivnostenskému úřadu, aby při změně bydliště bylo automaticky změněno i místo podnikání na adresu bydliště. Problémem v této oblasti je automatická změna bydliště i místa 37

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 38 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, odbor ţivností. Metodická informace č. 9/2012 k novele živnostenského zákona. Praha, 25. června 2012.

38

podnikání na adresu ohlašovny. Pokud je občanovi úředně zrušen údaj o místě trvalého pobytu, je místem trvalého pobytu ohlašovna. U těchto podnikatelů často vyvstává problém nekontaktnosti. Ţivnostenský úřad vyzývá podnikatele k doloţení souhlasu s umístěním místa podnikání na adrese ohlašovny a stanovuje mu přiměřenou lhůtu k doloţení. Ve většině případů souhlasy nejsou podnikateli doloţeny, jelikoţ není v zájmu obcí a měst, aby ohlašovna slouţila podnikatelům jako místo podnikání. V takovém případě je jedinou moţností podnikatele ohlásit změnu místa podnikání na adresu, ke které doloţí souhlas s umístěním místa podnikání. V opačném případě ţivnostenský úřad zahájí správní řízení ve věci zrušení ţivnostenského oprávnění, jelikoţ podnikatel neprokázal právní důvod uţívání prostor, v nichţ má místo podnikání. Ustanovení § 31 odst. 4 – 7 ţivnostenského zákona stanovuje povinnosti podnikatele týkající se nákupu pouţitého zboţí nebo zboţí bez dokladu nabytí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty. Při přijímání takového zboţí do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy musí podnikatel před uzavřením smluvního vztahu identifikovat předmět a osobu, která zboţí nabízí. Bez identifikace předmětu a osoby podnikatel nesmí zboţí koupit, zprostředkovat jeho nákup nebo ho přijmout do zástavy. Identifikační údaje fyzické osoby se ověří z průkazu totoţnosti a identifikace právnické osoby se ověří z dokladu o existenci právnické osoby. Předmět (výrobek) musí být identifikován názvem výrobku, značkou, výrobním číslem nebo stručným popisem. O těchto skutečnostech je podnikatel povinen vést evidenci a mít ji přístupnou na provozovně, ve které se zboţí nachází a kde dochází k identifikaci. Evidenci je nutno uchovávat po dobu 5 let od uzavření smluvního vztahu.39 Kontroly bazarů a zastaváren provádí ţivnostenské úřady samostatně nebo ve spolupráci s Policií ČR. Přestoţe zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jasně vymezuje, co se rozumí pod pojmem identifikační údaje a jakým způsobem se identifikace provádí, jsou při výkonu kontroly zjišťovány nedostatky převáţně v nedostatečné identifikaci účastníka smluvního vztahu a ve vedení a přístupnosti evidence na provozovně. Tyto nedostatky se vyskytují i při opakované kontrole. Podnikateli se za porušení povinností stanovených v § 31 odst. 4 – 7 uloţí pokuta aţ do výše 1 000 000,- Kč.

39


39

Podnikatel je dále povinen: zajistit přítomnost česky nebo slovensky mluvící osoby na provozovně určené pro prodej zboţí nebo poskytování sluţeb spotřebitelům, prokázat na ţádost kontrolního orgánu a ve stanovené lhůtě způsob nabytí prodávaného zboţí nebo materiálu pouţívaného k poskytování sluţeb, zajistit prokázání splnění podmínky bezúhonnosti zaměstnanců, prokázat pracovníkům ţivnostenského úřadu totoţnost, předem písemně oznámit ţivnostenskému úřadu pokračování v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování ţivnosti přerušeno, vydat na ţádost zákazníka doklady o prodeji zboţí a o poskytnutí sluţby – bez moţnosti kontrolního nákupu je sloţité ověřit, zda je doklad vydáván, oznámit ţivnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat závazky.40 Podnikatel odpovídá dle § 31 odst. 17 ţivnostenského zákona také za splnění způsobilosti zaměstnanců pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Podle povahy práce podnikatel odpovídá za to, aby měl zaměstnanec dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zdravotní průkaz a znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví, proškolení zaměstnance nakládajícího s nebezpečnými chemickými látkami, o kterém je pořízen písemný záznam a odborné znalosti pro speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, stanovuje zaměstnavateli povinnost zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zahrnující vstupní a následná pravidelná školení upravuje zákon č. 247/2000 Sb., o zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů. Při provozování ţivnosti je podnikatel povinen dodrţovat povinnosti vyplývající ze ţivnostenského zákona a zvláštních právních předpisů.41 Ustanovení § 31 odst. 19 ţivnostenského zákona vyjadřuje obecné povinnosti podnikatele dodrţovat při provozování

40

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 41 Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

40

ţivnosti jak povinnosti vyplývající ze ţivnostenského zákona, tak povinnosti ze zvláštních právních předpisů, mezi které patří například: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, který ukládá podnikateli v § 21 odst. 3 a 4 vypracovat a nechat schválit provozní řád orgánem ochrany veřejného zdraví a zabezpečit lékárničku první pomoci, v § 21a povinnost vypracovat provozní řád ubytovacích sluţeb a v § 23 odst. 4 povinnost oznámit zahájení či ukončení stravovací sluţby, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, kde z § 11 vyplývá, ţe měřidlo můţe být pouţíváno pouze po dobu platnosti provedeného ověření, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, který ukládá v § 16 povinnosti původců odpadů, v § 18 povinnosti při sběru a výkupu odpadů, §§ 36 a 37 se týkají autovraků a povinností při nakládání s nimi, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, vymezuje v § 33 vznik pracovního poměru, § 34 ukládá zaměstnavateli povinnost uzavřít pracovní smlouvu písemně a § 96 povinnost zaměstnavatele vést u zaměstnanců evidenci odpracované pracovní doby, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 619 aţ 627 upravuje odpovědnost za vady prodané věci, v § 852b jsou vymezeny povinnosti cestovní kanceláře při uzavírání cestovní smlouvy, zákon č. 111/1194 Sb., o silniční dopravě, stanovuje v § 9 povinnosti podnikatele v silniční dopravě a v § 21 povinnosti provozovatele taxisluţby, zákon č. 379/2005 Sb., o některých opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, § 7 odst. 1 upravuje značení zákazu prodeje tabákových výrobků a § 14 značení zákazu prodeje alkoholických nápojů, zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, § 3 odst. 4 ukládá povinnost označení provozovny a propagačních materiálů slovy „cestovní agentura“, v ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) je uloţena povinnost cestovní kanceláře mít po celou dobu své podnikatelské činnosti uzavřenou pojistnou smlouvu, § 9 odst. 1 písm. b) zakazuje zprostředkovávat prodej zájezdů pro subjekt, který není cestovní kanceláří, § 9 odst. 1 písm. c) stanovuje povinnost označení provozovny a propagačních materiálů slovy „cestovní kancelář“, dle § 10 odst. 1 je cestovní

41

kancelář povinna informovat o skutečnostech rozhodných pro zájemce o koupi zájezdu. Porušení povinností vyplývajících pro podnikatele ze zvláštních předpisů nelze postihnout uloţením pokuty podle ţivnostenského zákona. V případě zjištěného podezření z porušování

zvláštních

předpisů

ţivnostenský

úřad

postoupí

zjištění

příslušným

specializovaným orgánům (orgány dozírající na dodrţování hygienických, bezpečnostních a poţárních předpisů a orgány České obchodní inspekce). Pokud by bylo v rámci ţivnostenské kontroly zjištěno, ţe k porušování povinností podle § 31 odst. 19 dochází závaţným způsobem, mohlo by toto zjištění vést k zahájení správního řízení ve věci pozastavení provozování ţivnosti podnikatele případně ke zrušení ţivnostenského oprávnění podnikatele dle § 58 ţivnostenského zákona.

3.2 Zvláštní právní předpisy s přímou dozorovou činností živnostenských úřadů Ţivnostenské úřady patří k orgánům, které jsou oprávněny vykonávat dozor nad dodrţováním povinností stanovených zvláštními právními předpisy a za porušení povinností ukládat sankce. Přímá dozorová činnost ţivnostenských úřadů je upravena zvláštními zákony: zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), zákon č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o omezení provozu zastaváren“), zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o civilním letectví“), zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o drahách“).

42

3.2.1 Zákon o ochraně spotřebitele Komplexní dozor nad dodrţováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele provádí ČOI, s výjimkou dozorů stanovených zákonem. Dalšími dozorovými orgány jsou například SZPI, krajské hygienické stanice, celní úřady, Státní veterinární správa a Česká národní banka. Dozorovou oblast ţivnostenských úřadů vymezuje § 23 odst. 5 zákona o ochraně spotřebitele na oblast obchodu a sluţeb. Zákon č. 229/2006 Sb. rozšířil dozor ţivnostenských úřadů a ucelil kompetence nad všemi informačními povinnostmi stanovenými v § 9 aţ 14a, které má prodávající vůči spotřebiteli. Při výkonu kontrolní činnosti ţivnostenské úřady kontrolují kromě informačních povinností o vlastnostech výrobků, jejich sloţení, způsobu pouţití a údrţby výrobku, vybavení informacemi k pouţívání apod., také dodrţování povinnosti řádně značit zboţí cenou dle § 12, poskytovat informace o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a sluţeb dle § 13, předvést výrobek dle § 15, vydat doklad o zakoupení výrobku nebo poskytnutí sluţby dle § 16 a informovat spotřebitele o peněţní částce za výkup vratných zálohovaných obalů dle § 18. Pokud se jedná o textilní výrobky, je povinností prodávajících označit výrobek téţ údaji o sloţení materiálu a údaji potřebnými k uţití těchto výrobků (způsob uţívání a symboly na ošetřování). Z hlediska informovanosti spotřebitele je podstatné, ţe pokud jsou informace o výrobcích a sluţbách poskytovány písemně, musí být v českém jazyce. Rozhodná pro spotřebitele i dozorové orgány je skutečnost, ţe povinnosti jsou dány přímo prodávajícímu a ten se povinností nemůţe zprostit tvrzením, ţe mu nebyly informace poskytnuty výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. Na ţivnostenské úřady se vztahuje dle § 23a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele i oprávnění vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků. S ohledem na to, ţe ţivnostenským úřadům přísluší pouze dozor nad dodrţováním povinností podle § 9 – 13, § 14a – 16 a § 18 zákona o ochraně spotřebitele, lze oprávnění k pozastavení prodeje nebo poskytování sluţeb či uzavření provozovny vyuţít pouze v ojedinělých případech, kdy bude shledána nepochybná příčinná souvislost mezi porušením zákona a bezprostředním ohroţením ţivota, zdraví nebo majetku. Tato opatření se vydávají jako rozhodnutí učiněná ve správním řízení.

43

Dne 9. března 2007 byla uzavřena „Dohoda o koordinaci výkonu kontrolní činnosti“ mezi MPO a ČOI. Cílem uzavření „Dohody“ bylo stanovit postup pro oblasti, kde dochází k duplicitním dozorovým kompetencím, minimalizovat administrativní zátěţ podnikatelů, a to výkonem společných kontrol a vzájemným poskytováním informací z rozhodovací činnosti. Ţivnostenské úřady i ČOI mají duplicitní oprávnění ke kontrole dodrţování povinností dle zákona o ochraně spotřebitele, zákona o omezení provozu zastaváren a zákona o spotřebních daních. Dle statistických údajů Obecního ţivnostenského úřadu ve Vodňanech lze konstatovat, ţe největší počet společných kontrol s ČOI bylo uskutečňováno v letech 2007-2008, poté se jejich počet začal výrazně sniţovat. V případě nařízených společných kontrol docházelo k situacím, kdy ČOI ţádným způsobem nekontaktovala ţivnostenský úřad, aby byl dohodnut společný plán kontrol, ale tyto kontroly prováděla samostatně bez přítomnosti ţivnostenského úřadu, jak bylo zjištěno zpětnou vazbou od podnikatelů. Ke splnění cíle a naplnění „Dohody“ by bylo vhodné, aby byl sestavován společný plán kontrol v součinnosti obou kontrolních orgánů, byla zlepšena komunikace a poskytování informací mezi ţivnostenskými úřady a ČOI. Řešením by také mohlo být odstranění duplicitních kompetencí k výkonu kontroly. 3.2.2 Zákon o spotřebních daních K hlavním kontrolním orgánům dle zákona o spotřebních daních patří celní úřady a celní ředitelství, finanční úřady, ČOI, SZPI a obecní ţivnostenské úřady, které jsou oprávněny kontrolovat značení tabákových výrobků a provádět dozor nad dodrţováním zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků, včetně ukládání sankcí. 3.2.3 Zákon o omezení provozu zastaváren Ustanovení § 1 zákona o omezení provozu zastaváren zakazuje nákup a prodej veškerého pouţitého zboţí nebo zboţí bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboţí do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy v noční době mezi 22. a 6. hodinou. Kontrola ţivnostenského úřadu se vztahuje zejména na podnikatele provozující bazary, zastavárny, autobazary a prodejny s pouţitým zboţím a staroţitnostmi a zpravidla se provádí ve spolupráci s orgány Policie ČR. Zaměřuje se na dodrţování plnění povinností vyplývající z § 17 a 31 ţivnostenského zákona, které se týkají provozovny, identifikace účastníka a předmětu smluvního vztahu a vedení a přístupnosti evidence o těchto skutečnostech. Dozor 44

nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádějí obecní živnostenské úřady, příslušné podle umístění provozovny a Česká obchodní inspekce.42 Je-li výkon dozorové činnosti prováděn ţivnostenským úřadem společně s ČOI, pak dle Dohody o koordinaci výkonu kontrolní činnosti uzavřené mezi MPO a ČOI řídí společný výkon dozorové činnosti a za zjištěné porušení ukládá sankce obecní ţivnostenský úřad příslušný podle umístění provozovny. Pokud je výkon dozorové činnosti prováděn samostatně, je nutno vzájemně si předávat informace o dozoru, aby nedocházelo k duplicitním kontrolám. Legislativním řešením k odstranění duplicit by bylo ponechání výkonu dozoru nad dodrţováním povinností stanovených zákonem o omezení provozu zastaváren výhradně na ţivnostenské úřady. 3.2.4 Zákon o civilním letectví Základním cílem novely zákona č. 301/2009 Sb. bylo zajistit slučitelnost vnitrostátní právní úpravy s právem Evropských společenství. Nově od 1. ledna 2010 vykonávají obecní ţivnostenské úřady dozorovou činnost nad dodrţováním povinností stanovených zákonem o civilním letectví. Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postiţením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě došlo k posílení a zajištění práv osob se zdravotním postiţením v oblasti letecké dopravy. Ţivnostenské úřady dozorují provozovatele cestovních kanceláří a cestovních agentur v oblasti poskytování informací cestujícím dle zákona o civilním letectví, dodrţování postupu pro ochranu práv osob se zdravotním postiţením a poskytování informací o zákazu provozování letecké dopravy leteckým dopravcem uvedeným v seznamu Společenství. Seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, byl vytvořen s cílem zvýšit bezpečnost leteckého provozu. Obecní ţivnostenské úřady projednávají správní delikty podle tohoto zákona, pokud je jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.43

42

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 43 Zákon č. 49 ze dne 6. března 1997 o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997, částka 17. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=49/1997&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

45

3.2.5 Zákon o drahách Novelou zákona o drahách č. 377/2009 Sb. účinnou od 3. prosince 2009 byla dána ţivnostenským úřadům pravomoc vykonávat dozorovou činnost nad dodrţováním povinností stanovenými zákonem o drahách. Novela vycházející z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) měla posílit práva osob se zdravotním handicapem. Dozor ţivnostenských úřadů lze charakterizovat jako dozor informačních povinností uloţených cestovním kancelářím a cestovním agenturám přímo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007, o právech a povinnostech cestujících v ţelezniční dopravě.

46

4

Živnostenská kontrola a její průběh v praxi Součástí výkonu ţivnostenské správy vykonávané ţivnostenskými úřady je

ţivnostenská kontrola. Proces ţivnostenské kontroly je regulován procesním právním předpisem, kterým je zákon o státní kontrole. V případě předem připravené kontroly má ţivnostenský úřad k dispozici údaje ověřené ze spisu, z centrální evidence podnikatelů či ze stavebního úřadu. Není-li kontrola předem připravená a její výkon je mimo ţivnostenský úřad, nelze prozatím provést ověření údajů na místě samém z důvodu technické náročnosti programového vybavení a nutnosti napojení na internet.

4.1 Úkony před zahájení kontroly Kontrolní postup ţivnostenského úřadu je závislý na několika faktorech a to: a) zaměření kontroly, b) způsob provádění kontroly (v součinnosti s jiným orgánem), c) přítomnost podnikatele a moţnost ověřit si splnění podmínek podnikání jiţ během kontroly provozovny nebo následně (doloţením dokladů – po vyţádání součinnosti). Při přípravě k výkonu kontroly vycházejí ţivnostenské úřady z vlastního plánu kontrol na určité období, z vlastní vyhledávací činnosti, z nařízených kontrol a z vnějších podnětů ke kontrolní činnosti. Podle místa provedení kontroly rozlišujeme: a) kontrolu v místě podnikání nebo v sídle podnikatele, b) kontrolu stálých provozoven, c) kontrolu mobilních provozoven, automatů, trţišť a provozování jednorázových akcí – jedná se o trhy, poutě, slavnosti, d) kontrolu na ţivnostenském úřadě zahájenou písemnou výzvou – rozsah kontroly stanovuje samotný ţivnostenský úřad svými poţadavky ke kontrolované osobě při aplikaci ustanovení § 11 zákona o státní kontrole – doloţení poţadovaných dokladů, e) kontrolu zvláštních míst - sklady, staveniště, předváděcí akce, kontrola průvodcovské činnosti.

47

4.2 Zahájení kontroly Při zahájení kontroly je nutné plně respektovat čl. 12 Listiny základních práv a svobod zaručující nedotknutelnost obydlí. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.44 Do obydlí se nesmí vstoupit násilně. Zahájení kontroly musí být oznámeno kontrolované osobě ústně nebo písemně dle § 12 odst. 2 písm. a) zákona o státní kontrole. Okamţik zahájení kontroly má podstatný vliv na uplatnění práv a povinností osob, které se účastní kontroly.45 Při ústním oznamování je povinnost kontrolního pracovníka oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly splněna okamţikem, kdy kontrolní pracovník oznámí kontrolované osobě zahájení kontroly a prokáţe se před kontrolovanou osobou pověřením či průkazem pracovníka ţivnostenského úřadu, z něhoţ vyplývají kompetence k výkonu kontroly. Mezi kontroly zahajované ústně se zahrnují kontroly na místech určených k podnikatelské činnosti, tj. na provozovně, v místě podnikání či v sídle právnických osob. Nastává i situace, kdy kontrola nemůţe být na místě zahájena z důvodu absence jakékoli osoby, která má přímý vztah ke kontrolované osobě. O této skutečnosti kontrolní orgán vyhotoví úřední záznam nebo záznam z místního zjištění, který je součástí spisového materiálu a řeší tuto situaci písemným oznámením o zahájení kontroly buď na ţivnostenském úřadu nebo na místě, kde měla být kontrola původně uskutečněna. V případě, kdy se oznamuje zahájení kontroly písemně a doručuje se do vlastních rukou, je kontrola oznámena dnem doručení oznámení. Podnikatel má moţnost vyzvednout si písemnost na poště nebo u správního orgánu, který písemnost vyhotovil, v úloţní lhůtě 10 dnů. V případě doručování oznámení o zahájení kontroly či výzvy k poskytnutí součinnosti kontrolovaného subjektu kontrolnímu orgánu při kontrole můţe být uplatněna i moţnost doručení s pouţitím právní fikce, coţ bez moţnosti realizace kontroly a bez zjištění skutečného stavu vnímám jako neúčelné. Bylo by vhodné zamyslet se nad tímto problémem a případně doplnit právní úpravu o moţnost ukončení kontroly z důvodu jejího neprovedení. 44

Zákon č. 2 ze dne 16. prosince 1992 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1993, částka 1. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2/1993&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 45 Sněmovní tisk 575/0, část č. 1/4 Vl.n.z. o kontrole (kontrolní řád). Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=575&CT1=0

48

Součástí oznámení o zahájení kontroly je výzva k poskytnutí součinnosti dle § 11 a 14 zákona o státní kontrole, na kterou musí být kontrolovaná osoba upozorněna včetně upozornění na moţné sankce, které kontrolované osobě za neposkytnutí součinnosti hrozí dle § 19 zákona o státní kontrole. Písemné oznámení o zahájení kontroly dále obsahuje konkrétní termín a místo konání kontroly, poţadavky ke kontrolované osobě – doloţení poţadovaných dokladů, poučení o právech a povinnostech a o důsledcích neomluveného nedostavení se. Zákon č. 169/2012 Sb., kterým se mění ţivnostenský zákon a který nabyl účinnosti dnem 30. června 2012, se do zákona doplňuje způsob, kterým se při kontrole kontrolní pracovníci prokazují. Při kontrole se prokazují pověřením ve formě písemného pověření nebo ve formě průkazu.46 Z žádného ustanovení zákona o státní kontrole, ani živnostenského zákona není možno dovodit povinnost prokazovat se zvláštním pověřením vydaným kontrolním pracovníkům jednotlivě pro konkrétní kontrolu. Zcela v souladu s příslušnými ustanoveními těchto zákonů totiž postačuje, aby kontrolní pracovník prokázal písemné pověření k výkonu kontrolní činnosti.47 Jiný postup, dřívější oznámení chystané kontroly, by byl v rozporu s účelem kontroly, kterým je ověření běţného denního způsobu provozování ţivnosti. Ţivnostenským úřadům chybí k úplnému pravdivému ověření provozování ţivnosti oprávnění ke kontrolním nákupům, coţ neumoţňuje ani ţivnostenský zákon ani zákon o státní kontrole. Tento nedostatek bude vyřešen zákonem o kontrole účinným od 1. ledna 2014, kde je v § 8 písm. b) mezi právy kontrolujícího v souvislosti s výkonem kontroly zakotvena oprávněnost provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky.

4.3 Pořádková pokuta Pořádkovou pokutu upravuje § 19 zákona o státní kontrole a slouţí k zajištění účelu a řádného a nerušeného průběhu kontroly. Při ukládání pořádkové pokuty se postupuje dle § 26 zákona o státní kontrole podle správního řádu. Podnikatel je povinen vytvořit základní

46

Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 47 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.03.2012, čj. 1 As 25/2012 - 34. In: 2012. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&SimpleSearch=1&&rjz_id=12&rok=2012&se nat=1&cislo=25

49

podmínky pro výkon kontroly. Nemusí být při výkonu kontroly osobně přítomen, stačí, kdyţ výkon kontroly umoţní kontrolnímu orgánu osoba, která je podnikatelem pověřena pro styk s kontrolními orgány (odpovědný zástupce, zaměstnanec, osoba odpovědná za činnost provozovny). Povinností podnikatele je poskytnout kontrolnímu orgánu k výkonu kontroly nezbytnou součinnost. Není-li na vyţádání kontrolního orgánu poskytnuta podnikatelem potřebná součinnost, je dána příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti kontrolovaného subjektu poskytnout kontrolnímu orgánu součinnost a moţností kontrolního orgánu uloţit za porušení této povinnosti pořádkovou pokutu. Důkazní břemeno o tom, zda byla či nebyla poskytnuta poţadovaná součinnost, nese kontrolní orgán, který musí prokázat, ţe výzva k poskytnutí součinnosti byla prokazatelně učiněna. Důkazem můţe být nepřebírání písemností s výzvou o zahájení kontroly na adrese místa podnikání či jiných adresách, uvedených podnikatelem do ţivnostenského rejstříku nebo opakované zahájení kontroly v místě podnikání či v provozovně, kdy podnikatel znemoţní vstup a brání kontrolním pracovníkům ve výkonu kontrolní činnosti. Při nesplnění povinnosti ani ve lhůtě nově stanovené kontrolními pracovníky k poskytnutí součinnosti, můţe být pořádková pokuta uloţena i opakovaně. Výše pořádkové pokuty záleţí na závaţnosti jednání osoby, která narušuje řádný výkon kontroly a neplní povinnost ve stanovené lhůtě podat zprávu o odstranění zjištěných závad. Při ukládání pořádkové pokuty se buď zahajuje správní řízení, kdy podkladem pro vydání rozhodnutí ve věci je prokazatelně neposkytnutá součinnost nebo můţe být pokuta uloţena formou příkazu podle § 150 správního řádu, kdy je vydání příkazu prvním úkonem v řízení. Rozhodnutí kontrolního orgánu o uloţení pořádkové pokuty musí mít náleţitosti stanovené správním řádem – výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Odvolání je třeba podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí u kontrolního orgánu, které napadené rozhodnutí vydal. Správní orgán, který pokutu uloţil, ji můţe novým rozhodnutím prominout nebo sníţit, musí však přitom přihlédnout k tomu, jak osoba plní procesní povinnosti v dalším průběhu řízení. Proti příkazu lze podat odpor ve lhůtě do 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje.

50

Pořádkové pokuty lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy kontrolní orgán nesplnění povinnosti zjistil

48

nebo do 1 měsíce ode dne neposkytnutí součinnosti při kontrole

či nepodání zprávy. Pokuty jsou příjmem obce, uloţila-li pokutu obec jako kontrolní orgán.

4.4 Kontrolní zjištění V kontrolní zjištění musí být popsány všechny kontrolované skutečnosti, místo kontroly a poţadované doklady, kterými jsou například doklad prokazující vlastnické či uţívací právo k provozovně, doklad prokazující způsobilost provozovny pro provozování ţivnosti, doklady prokazující způsob nabytí prodávaného zboţí, identifikace účastníka a předmětu smluvního vztahu včetně předloţení evidence a doklady prokazující provozování ţivnosti. O kontrolním zjištění se pořizuje protokol. Hlavní pilíře kontroly: detailní popis kontrolního zjištění, kdo a jak právní předpis porušil, doba trvání protiprávního stavu, zjištění a popis prospěchu z protiprávního stavu, závažnost protiprávního stavu.49

4.5 Protokol o kontrole O průběhu a výsledku kontroly se podle kontrolního řádu vždy sepisuje tzv. protokol, jehož posláním je především úředně vyjádřit kontrolní zjištění.50 Jsou v něm popsány všechny kontrolované skutečnosti a uvedeny doklady, o které se kontrolní zjištění opírá. V případě zjištěných nedostatků i popis skutečností s uvedením ustanovení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, ze kterých tato kontrolní zjištění vycházejí. Velký význam má protokol zejména při prokazování neoprávněného podnikání, musí v něm být popsáno zjištění, rozsah a doba trvání neoprávněného podnikání, včetně doloţení skutečností 48

Zákon č. 552 ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, č. 552, částka 104. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=552/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 49 KOKEŠ, Miloslav a Roman KRČIL. Kontrolní činnost, přestupky a správní delikty podle nové právní úpravy živnostenského podnikání. Materiál k semináři. České Budějovice, 26. února 2009. 50 PRŮCHA, Petr. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 163 s. ISBN 80-210-3778-4, str. 127

51

(účetní doklady). Protokol dále musí obsahovat všechny náleţitosti dle § 15 zákona o státní kontrole, tj. označení kontrolního orgánu, jména a příjmení kontrolních pracovníků, místo a čas provedení kontroly, označení kontrolované osoby, jména a příjmení osob, které byly přítomny kontrole a předmět kontroly. Jedna z důleţitých náleţitostí protokolu je uvedení dne zahájení kontroly, které je podstatné pro uplatnění práv a povinností kontrolujícího i kontrolované osoby. Doklady a ostatní materiály, které kontrolovaná osoba ke kontrole doloţí a o které se kontrolní zjištění opírá, jsou v protokolu specifikovány názvem s uvedením čísel jednacích a dat vydání. Jedná se zejména o doklad prokazující vlastnické nebo uţívací právo k provozovně (nájemní smlouva, list vlastnictví, smlouva o uţívání nemovitosti), doklad prokazující způsobilost provozovny (kolaudační rozhodnutí, změna uţívání stavby), zdravotní průkazy, pracovní smlouvy, doloţení smluvního vztahu s odpovědným zástupcem, doloţení odborné způsobilosti zaměstnanců, peněţní deník, přehledy o platbách na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Podrobné popsání zjištěných skutečností, jejich přesnost a úplnost má velký význam pro případná další sankční řízení. Kontrolní pracovníci mohou poţadovat po kontrolované osobě, aby podala ve stanovené lhůtě písemnou zprávu o odstranění zjištěných nedostatků. Tato povinnost nemůţe být uloţena po ukončení kontroly, ale můţe být kontrolními pracovníky poţadována pouze v průběhu kontroly. Tuto povinnost ţivnostenský úřad ukládá formou samostatného písemného poţadavku, který kontrolované osobě prokazatelně předá před ukončením kontroly nebo můţe uplatnit poţadavek na splnění povinnosti v průběhu kontroly prostřednictvím protokolu o kontrole. Kontrolovaná osoba je s protokolem o výsledku kontroly ihned seznámena a po poučení o moţnosti podat námitky proti protokolu jej podepíše, čímţ stvrzuje seznámení se s protokolem a jeho převzetí. Kontrolní orgán předá kontrolované osobě stejnopis protokolu, který podepisují také všichni kontrolní pracovníci účastni na kontrole. Ţivnostenskou kontrolu lze provést i v nepřítomnosti kontrolované osoby a to za přítomnosti zúčastněné osoby. Tato osoba kontrolní protokol podepíše jako osoba přítomna kontrole a stejnopis protokolu je doručován kontrolované osobě do vlastních rukou, aby byl prokazatelně doloţen datum seznámení kontrolované osoby s protokolem. Datem doručení je datum seznámení se s protokolem, které určuje počátek běhu lhůty pro podání námitek. Odmítnutí kontrolované osoby seznámit se s protokolem a podepsat jeho převzetí je nutné zaznamenat do protokolu, jelikoţ má vliv na běh lhůty pro podání námitek. Tento problém by neměl nastat, je-li podnikatel správně poučen ve smyslu § 17 zákona o státní kontrole o skutečném významu podpisu a dalším procesním postupu, tedy 52

o moţnosti podat písemné a zdůvodněné námitky proti protokolu a to ve lhůtě pěti dnů ode dne seznámení se s protokolem. Podpis kontrolované osoby pod protokolem o kontrole neznamená, ţe s obsahem protokolu souhlasí, ale potvrzuje to, ţe byl s obsahem protokolu seznámen a převzal jej. Neproběhne-li námitkové řízení, je kontrola ukončena. Kontrola končí naplněním cíle kontroly a srovnáním skutečnosti s právními předpisy. Protokol nesmí obsahovat prvky správního řízení například ústní jednání, zahájení správního řízení apod. V případě zjištěných nedostatků slouţí protokol o kontrole jako důkazní materiál při přestupkovém řízení nebo při správním řízení ve věci uloţení pokuty za správní delikt. Za správní delikt lze uloţit pokutu v blokovém řízení dle § 62 odst. 5 ţivnostenského zákona, o pokutě se pořizuje záznam o uloţení pokuty v blokovém řízení, který se sepisuje po ukončení a podepsání protokolu a nesmí být součástí protokolu z kontroly. Protokol o kontrole je výstup celé kontroly.

4.6 Námitkové řízení Řízení o námitkách kontrolovaných osob upravuje § 18 zákona o státní kontrole. Kontrolovaná osoba můţe vyjádřit nesouhlas nebo projevit připomínky s obsahem protokolu ve formě námitek. Stíţnosti na průběh kontroly či chování kontrolujících však nejsou účelem vyřizování námitek. Námitky můţe podat pouze kontrolovaná osoba či osoba zmocněná, musí být podány písemně, musí být zdůvodněny a uplatněny ve lhůtě do pěti dnů ode dne seznámení se s protokolem o výsledku kontroly. Pokud proti protokolu nejsou podány námitky do pěti dnů ode dne seznámení se s protokolem o kontrole, kontrola je ukončena. Kontrolní pracovník může o námitkách rozhodnout sám, jestliže jim v plném rozsahu vyhoví.51 V případě, ţe námitkám nevyhoví, předloţí je do sedmi dnů od jejich doručení vedoucímu kontrolního orgánu. Jsou-li podány nedůvodné námitky, vedoucí vydá rozhodnutí a námitky zamítne. V případě, ţe jsou námitky důvodné, vedoucí námitkám rozhodnutím vyhoví a neníli nutné došetření, je kontrola ukončena nabytím právní moci rozhodnutí. Je-li nutné došetření, je věc vrácena kontrolnímu pracovníkovi k došetření a ten pokračuje v kontrole. Rozhodnutí vedoucího kontrolního orgánu je konečné, není proti němu přípustný opravný prostředek. Jestliže je do tří měsíců od doručení námitek zahájeno s kontrolovanou osobou správní řízení o uložení sankce nebo opatření v přímé souvislosti se skutečností obsaženou 51

Zákon č. 552 ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, č. 552, částka 104. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=552/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

53

v protokolu, může kontrolní pracovník nebo vedoucí kontrolního orgánu rozhodnout, že se námitky vyřídí v rámci tohoto správního řízení.52 V tomto případě se správní orgán vypořádá s námitkami v odůvodnění rozhodnutí. Pro řízení o námitkách kontrolovaných osob platí vlastní procesní postup, který je odlišný a § 26 zákona o státní kontrole vylučuje pro toto řízení pouţití správního řádu. Nedostatkem zákona o státní kontrole je absence lhůt pro vyřízení námitek. Předpokládám, ţe tyto nedostatky vyřeší nový zákon o kontrole. Dle nové právní úpravy se bude na řízení o námitkách vztahovat správní řád a bude stanovena nejen lhůta pro předání námitek, ale i lhůta pro celkové vyřízení námitek.

Diagram 2: Řízení o námitkách Zdroj: Vlastní zpracování dle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole

52

Zákon č. 552 ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, č. 552, částka 104. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=552/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

54

4.7 Ukončení kontroly Okamţik ukončení kontroly je podstatný pro uplatnění práv a povinností a oddělení procesu kontroly od dalších řízení vedených podle jiných právních předpisů. Ukončení kontroly nastává v okamţiku, kdy se kontrolovaná osoba vzdá práva na uplatnění námitek, marným uplynutím lhůty pro uplatnění námitek nebo nabytím právní moci rozhodnutí o námitkách.

55

5

Správní trestání Správní trestání lze definovat jako uplatňování správní odpovědnosti orgány veřejné

správy za správní delikt, tj. za protiprávní jednání, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně a s nímž zákon spojuje hrozbu uložení správní sankce.53 Správní delikt můţeme definovat jako protiprávní jednání podnikatelů. Podnikatelé mohou být subjekty různých správních deliktů, jejichţ skutkové podstaty jsou vymezeny v mnoha právních předpisech. Jedná se především o správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. Ţivnostenský zákon vymezuje správní delikty v Hlavě II a rozděluje je na přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. Rozdíl mezi přestupkem a správním deliktem je v subjektu, který se porušení zákonných povinností dopustil. Přestupku se můţe dopustit pouze fyzická osoba, správního deliktu se můţe dopustit jen právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud porušení právního předpisu souvisí s výkonem její podnikatelské činnosti. Správní delikty, jejichţ subjektem můţe být právnická i fyzická osoba se nazývají správní delikty smíšené povahy.

5.1 Přestupky Pojem přestupku je vymezen v § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“). Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Skutkové podstaty přestupků charakterizují tzv. typové znaky přestupků, mezi které patří objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka. Skutkovou podstatou rozumíme souhrn všech zákonných znaků tvořících konkrétní typ přestupku. Objekt lze obecně vymezit jako právem chráněné společenské vztahy, proti nimž směřuje protiprávní a společensky nebezpečné jednání.54 Objektivní stránkou přestupku je myšleno protiprávní jednání, následek a příčinný vztah mezi jednáním a následkem. Jednáním je nejen konání, ale i opomenutí. Následek spočívá v porušení nebo ohroţení objektu a je důleţitý pro stanovení výše sankce. 53

KRČIL, Roman a Vladimír STRONER. Živnostenská kontrola. Materiál k semináři, AK/I - 12/2009. Praha, 5. listopadu 2009. 54 HORZINKOVÁ, Eva a Břetislav ČECHMÁNEK. Přestupky a správní trestání. 4. dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2008, 310 s. ISBN 978-807-3170-691, str. 16.

56

K tomu, aby osoba byla uznána vinnou z přestupku, musí existovat příčinný vztah (kauzální nexus) mezi konáním či opomenutím a následkem. Osoba, která svým jednáním naplnila všechny zákonné znaky přestupku, je subjektem přestupku. Tento subjekt musí splňovat podmínku dovršení patnáctého roku věku a podmínku příčetnosti. K subjektivní stránce přestupků patří zavinění, které můţe být úmyslné nebo z nedbalosti.55 Přestupku dle ţivnostenského zákona se mohla dopustit pouze nepodnikající fyzická osoba. Novelou ţivnostenského zákona č. 155/2010 Sb. se můţe přestupku „neoprávněného podnikání“ dopustit i fyzická osoba v postavení podnikatele. Ţivnostenský zákon upravuje skutkové podstaty přestupků včetně sankcí v § 61. Přestupku podle § 61 odst. 1 ţivnostenského zákona se dopustí fyzická osoba, která jako dědic ze zákona, dědic ze závěti, pozůstalý manţel nebo partner hodlá pokračovat v provozování ţivnosti a neustanoví si odpovědného zástupce, nesplňuje-li zákonné podmínky provozování ţivnosti. Správce dědictví nebo insolvenční správce se dopustí přestupku, neoznámí-li pokračování v provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo neustanoví-li odpovědného zástupce, nesplňuje-li zvláštní podmínky provozování ţivnosti. Za tyto přestupky lze uloţit pokutu v přestupkovém řízení do výše 10 000,- Kč nebo pokutu v blokovém řízení do výše 5 000,- Kč. Přestupkem je dle § 61 odst. 2 ţivnostenského zákona předloţení nepravdivého čestného prohlášení o bezúhonnosti občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem jiného státu neţ členského státu Evropské unie. Za tyto přestupky je stanovena sankce do výše 100 000,- Kč a lze ji uloţit pouze v přestupkovém řízení. Skutková podstata přestupků vymezených v § 61 odst. 3 se týká provozování ţivnosti bez ţivnostenského oprávnění tzv. „neoprávněného podnikání“. Fyzická osoba i fyzická osoba v postavení podnikatele se dopustí přestupku, provozuje-li činnost, která je ţivností volnou, předmětem ţivnosti řemeslné nebo vázané nebo předmětem ţivnosti koncesované, bez ţivnostenského oprávnění. Výše pokut za tyto přestupky je odstupňována podle druhu ţivnosti, který fyzická osoba provozovala bez ţivnostenského oprávnění. Nejniţší částkou je postiţitelné provozování ţivnosti volné, kde lze uloţit pokutu do výše 500 000,- Kč. Pokutu ve výši do 750 000,- Kč lze uloţit za provozování činnosti, která je předmětem ţivnosti řemeslné nebo vázané. Hranice pokuty do výše 1 000 000,- Kč je stanovena za přestupky, kterých se dopustila fyzická osoba při provozování činnosti, která je předmětem ţivnosti 55

HORZINKOVÁ, Eva a Břetislav ČECHMÁNEK. Přestupky a správní trestání. 4. dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2008, 310 s. ISBN 978-807-3170-691, str. 17.

57

koncesované, aniţ by k této činnosti vlastnila ţivnostenské oprávnění. Za „neoprávněné podnikání“ nelze uloţit pokutu v blokovém řízení.56 Přestupky se projednávají podle zákona o přestupcích. K projednávání přestupků je nutno vymezit věcnou a místní příslušnost ţivnostenských úřadů. Lhůta k projednání přestupků se řídí ustanovením § 20 odst. 1 přestupkového zákona, které stanoví, ţe přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok. Jednoroční lhůta k projednání přestupku počíná běţet od spáchání přestupku, tj. od jeho dokonání a u přestupku pokračujícího, trvajícího a hromadného od jeho dokončení. V této lhůtě musí rozhodnutí o přestupku nabýt právní moci. Při stanovení výše pokuty za přestupek ţivnostenský úřad přihlédne zejména k rozsahu, závaţnosti, způsobu spáchání, době trvání, následkům protiprávního jednání a míře zavinění.

5.2 Správní delikty právnických a podnikajících osob Skutkové podstaty správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob včetně sankcí stanovuje ţivnostenský zákon v § 62. Jedná se o smíšené správní delikty, jelikoţ se jich dopouští jak právnické osoby, tak podnikající fyzické osoby. Na rozdíl od přestupků, u kterých „lze“ uloţit pokutu, za správní delikty podle § 62 ţivnostenského zákona se „uloţí“ pokuta vţdy a její výše závisí na skutkové podstatě správního deliktu a správním uváţení správního orgánu. Nejniţší pokutu do výše 10 000,- Kč uloţí ţivnostenský úřad za neoznámení pokračování v provozování ţivnosti. Správním deliktem, za který ţivnostenský úřad uloţí pokutu do výše 20 000,- Kč, je neoznámení změn údajů stanovených pro ohlášení ţivnosti nebo v ţádosti o koncesi. V případě, ţe podnikatel neoznámí ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost ohlašovací nebo ukončení výkonu jeho funkce, bude mu ţivnostenským úřadem uloţena pokuta aţ do výše 50 000,- Kč. Pokutu do 100 000,- Kč ţivnostenský úřad uloţí například za nezajištění výkonu činností fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, neustanovení nového odpovědného zástupce do funkce, neustanovení osoby odpovědné za činnost provozovny, neoznačení provozovny, neoznačení místa podnikání či sídla. Pokuta do stejné výše se uloţí osobám dočasně poskytujícím sluţby, neprokáţou-li 56


58

oprávněnost poskytování sluţeb, nezajistí-li výkon činností fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost či neoznámí poskytování sluţeb v činnosti, ke které se vyţaduje odborná způsobilost. Nejpřísnější finanční sankci aţ do výše 1 000 000,- Kč uloţí ţivnostenský úřad například za umoţnění prodeje zboţí pomocí automatů osobám chráněným zvláštními právními předpisy, za neidentifikaci účastníka nebo předmětu smluvního vztahu, nevydání dokladu o prodeji zboţí na ţádost zákazníka či za zaměstnávání zaměstnanců bez způsobilosti pro výkon povolání. Správní delikty právnických osob jsou vymezeny v § 63 ţivnostenského zákona a týkají se „neoprávněného podnikání“ právnických osob. Výše sankce, kterou ţivnostenský úřad uloţí za „neoprávněné podnikání“, se stupňuje podle činnosti, kterou právnická osoba provozovala bez ţivnostenského oprávnění. Za provozování činnosti, která je ţivností volnou, se uloţí pokuta aţ do výše 500 000,- Kč, za provozování činnosti, která je předmětem ţivnosti řemeslné nebo vázané, se uloţí pokuta aţ do výše 750 000,- Kč a za provozování činnosti, která je předmětem ţivnosti koncesované, se uloţí pokuta do výše 1 000 000,- Kč. Za spáchání správních deliktů ţivnostenský zákon taxativně stanovuje pouze horní hranici pokuty, pro činnost ţivnostenských úřadů by bylo vhodné i stanovení dolní hranice pokuty, jelikoţ rozpětí, které má správní orgán pro správní uváţení, je poměrně velké. Dochází tak k situacím, kdy za stejné správní delikty jsou ţivnostenskými úřady ukládány pokuty ve zcela odlišné výši. Ţivnostenské úřady vykonávají dozor nad dodrţováním povinností stanovených zvláštními právními předpisy (kapitola 3.2) a za porušení povinností ukládají sankce. Skutkové podstaty správních deliktů jsou stanoveny ve zvláštních právních předpisech. Za spáchání správního deliktu podle zákona o ochraně spotřebitele lze uloţit pokutu do výše 5 000,- Kč příkazem vydaným na místě, nelze uloţit pokutu v blokovém řízení. Bylo by vhodné sjednotit a zjednodušit postup při ukládání sankcí a to moţností uloţení blokové pokuty jak podle ţivnostenského zákona, tak i podle zvláštních právních předpisů. 5.2.1 Pokuta uložená v blokovém řízení Blokové řízení je zkrácený, neformální, rychlý druh řízení s bezprostředními dopady.57 Je-li jednoznačně prokázáno porušení zákona a kontrolovaná osoba je ochotna pokutu 57

KOKEŠ, Miloslav a Roman KRČIL. Kontrolní činnost, přestupky a správní delikty podle nové právní úpravy živnostenského podnikání. Materiál k semináři. České Budějovice, 26. února 2009.

59

na místě zaplatit, můţe ţivnostenský úřad za spáchání správních deliktů podle § 62 odst. 1 aţ 3 a za přestupek podle § 61 odst. 1 ţivnostenského zákona, pokud nestačí domluva, uloţit blokovou pokutu do maximální výše 5 000,- Kč. Proti uloţení blokové pokuty se sice nelze odvolat, nelze však vyloučit pouţití mimořádných opravných prostředků uvedených ve správním řádu. Zaplacením blokové pokuty neztrácí podnikatel oprávnění uplatnit proti protokolu o kontrole námitky podle § 17 zákona o státní kontrole. O blokové pokutě je pořízen záznam o uloţení pokuty v blokovém řízení, který nesmí být součástí protokolu o kontrole. Graf 4: Počet pokut uložených v blokovém řízení Obecním živnostenským úřadem ve Vodňanech

Zdroj: Vlastní zpracování dle statistických údajů Obecního ţivnostenského úřadu ve Vodňanech

5.2.2 Příkaz na místě Obdobou blokového řízení je příkaz na místě. Jde o zkrácený, formální druh řízení, upravený v § 150 správního řádu. Příkazem na místě lze uloţit pokutu za správní delikt, je-li stav věci dostatečně zjištěn a nepředpokládá se další prokazování. Kontrolovaná osoba musí plně uznat důvody uloţení sankce, souhlasit s jejím uloţením a být předem prokazatelně (písemně) poučena o účinku podpisu prohlášení. Podepsáním prohlášení kontrolované osoby, ţe s uloţením pokuty souhlasí, se příkaz stává pravomocným a vykonatelným. Prohlášení účastníka, ţe s uloţení pokuty souhlasí, je přílohou k protokolu o kontrole. Příkaz na místě má obsahové a formální náleţitosti rozhodnutí a ukládá povinnost uhradit náklady řízení. Kontrolované osobě je předán stejnopis písemného vyhotovení. Ţivnostenskými úřady je 60

tento institut vyuţíván zejména při ukládání pokut za spáchání správních deliktů podle zákona o ochraně spotřebitele, kde lze uloţit pokutu maximálně do výše 5 000,- Kč. Kontrolní pracovníci jsou povinni při zaplacení pokuty na místě vydat podnikateli potvrzení o převzetí finanční částky, například příjmový doklad. 5.2.3 Pozastavení provozování živnosti Pozastavení provozování ţivnosti nelze povaţovat za sankční opatření v pravém slova smyslu, spíše se jedná o akt celospolečensky preventivní povahy a souvisí se závaţným porušováním povinností podnikatele.58 Tento institut je vyuţíván u provozování ţivnosti bez odpovědného zástupce, vyplývá-li tato povinnost ze zákona, na návrh orgánu státní správy vydávající stanovisko nebo při závaţném porušování podmínek stanovených rozhodnutím o udělení koncese, ţivnostenského zákona nebo zvláštních právních předpisů. Ţivnostenský úřad pozastaví provozování ţivnosti v provozovně, pokud jsou v provozovně závaţným způsobem porušovány povinnosti dané ţivnostenským zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Doba pozastavení provozování živnosti nesmí být delší než 1 rok.59 5.2.4 Zrušení živnostenských oprávnění Jedním z nejtvrdších způsobů správního trestání a největším zásahem do práv podnikatele je zrušení ţivnostenského oprávnění či koncese za závaţné porušování ţivnostenského zákona či zvláštních právních předpisů. Sankční zrušení ţivnostenského oprávnění je pokládáno dle § 8 odst. 6 ţivnostenského zákona za překáţku provozování ţivnosti a podnikatel můţe ohlásit ohlašovací ţivnost či poţádat o udělení koncese v oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí. V praxi je nejvíce ţivnostenských oprávnění rušeno na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení pro neplnění závazků vůči státu.

58

HORZINKOVÁ, Eva a Václav URBAN. Živnostenský zákon a předpisy souvisící: s komentářem a příklady. 12. aktualiz. a dopl. vyd., podle stavu k 1.7.2008. Praha: Linde, 2008, 319 s. ISBN 978-80-7201-720-1, s. 116. 59 Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon): ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

61

Závěr Cílem mé práce „Ţivnostenská kontrola“ bylo analyzovat jak hmotněprávní, tak procesní úpravu ţivnostenské kontroly s důrazem na kontrolní a dozorovou činnost ţivnostenských úřadů, poukázat na nedostatečnost zákona o státní kontrole a komparovat ho s novým zákonem o kontrole účinným od 1. ledna 2014, vymezit povinnosti podnikatelů vyplývající ze ţivnostenského zákona a ze zvláštních právních předpisů, poukázat na některé aktuální problémy a popsat celý proces ţivnostenské kontroly. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, prošel ode dne 1. ledna 1992 několika novelami, z nichţ pouze dvě byly podstatné. Procesní postup při výkonu ţivnostenské kontroly podle zákona o státní kontrole nebyl pro potřeby ţivnostenských úřadů zcela vyhovující a byla nutná jeho novelizace, na kterou bylo upozorněno jiţ v roce 2005, kdy bylo doporučeno zpracování zcela nového procesního předpisu pro oblast kontroly. Novým procesním předpisem je s účinností od 1. ledna 2014 zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole, který jiţ definuje úkony před zahájením kontroly, zahájení i ukončení kontroly, mezi právy kontrolujícího se objevuje právo provádět kontrolní nákupy, které dosud chybělo k úplnému a pravdivému ověření provozování ţivnosti, nově se zjednodušuje námitkové řízení, stanovuje se 30-denní lhůta pro vyhotovení protokolu o kontrole a pro vyřizování námitek. Řízení o námitkách nebude nadále upravovat zákon o kontrole, nýbrţ se bude řídit správním řádem. Novela, která prošla dlouhým legislativním procesem, by měla odstranit nepřehlednost, roztříštěnost a nejednotnost stávající právní úpravy zrušené k 31. prosinci 2013. Aţ poznatky z praxe ukáţou, jaké klady a zápory zákon o kontrole přinese. Ţivnostenské úřady kontrolují dodrţování povinností stanovených ţivnostenským zákonem, ale provádějí také dozorovou činnost nad některými oblastmi, které souvisejí s podnikáním. První oblastí, ve které je vnímán problém, je nedořešení postavení odpovědného zástupce, jehoţ účast a dozor nad výkonem ţivnosti je často pouze formální. Nápravu vidím ve stanovení práv a povinností vyplývajících přímo odpovědnému zástupci ze ţivnostenského zákona a za jejich porušení ukládat sankce. Další problém spatřuji v prokazování právního vztahu k provozovně. Doklady prokazující právní vztah k provozovně jsou poţadovány aţ při samotném výkonu ţivnostenské kontroly. Stálo by za zváţení, zda by nebylo vhodnější poţadovat doklad

62

o právním vztahu k provozovně jiţ při ohlášení ţivnosti nebo při oznamování zahájení provozování ţivnosti v provozovně. Ţivnostenský zákon prošel ode dne nabytí jeho účinnosti téměř 130 změnami. Zásadní novely ţivnostenského zákona reagovaly na poznatky z praxe, změny ekonomické, politické a společenské související s podnikáním. Menší změny souvisí se změnou jiných právních předpisů. Častá novelizace zákona je pro podnikatele náročná, nicméně by svá práva a povinnosti pro provozování ţivnosti měli znát a předcházet tím ukládání sankcí ze strany ţivnostenských úřadů. Domnívám se, ţe kaţdá navrhovaná změna zákona by měla být konzultována a prováděna v součinnosti se zástupci obecních ţivnostenských úřadů, kteří jsou s podnikateli v kaţdodenním kontaktu a mají zkušenosti a poznatky z praxe. Kaţdá novela směřuje k plánovanému sniţování administrativní zátěţe podnikatelů při jednání se ţivnostenskými úřady, a to zejména zjednodušováním postupů jak při zahájení, tak i v průběhu ţivnostenského podnikání. Vstup do podnikání je pro mladé a začínající podnikatele zjednodušen především nevyţadováním praxe u některých řemeslných ţivností. Výhodou pro podnikatele je zřízení centrálních registračních míst na ţivnostenských úřadech, prostřednictvím nichţ mohou být podnikatelé přihlášeni k daňové registraci, k důchodovému a nemocenskému pojištění, ve vztahu ke zdravotní pojišťovně mohou oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti a ve vztahu k úřadu práce ohlásit volné pracovní místo. Cílem uzavření „Dohody o koordinaci výkonu kontrolní činnosti uzavřené mezi ČOI a MPO“ v roce 2007 bylo taktéţ minimalizovat administrativní zátěţ podnikatelů, a to výkonem společných kontrol. Na základě poznatků z praxe však musím zkonstatovat, ţe větší počet společných kontrol s ČOI bylo uskutečňováno ještě před uzavřením této „Dohody“. Řešením ke sníţení administrativní zátěţe podnikatelů by mohlo být zrušení duplicitních kompetencí k výkonu kontroly a svěření pouze jednomu správnímu orgánu, zlepšení vzájemné komunikace při výměně informací mezi kontrolními orgány, sestavování plánu kontrol v součinnosti s jinými kontrolními orgány nebo zřízením jednoho kontrolního orgánu se všemi kompetencemi k výkonu kontroly v oblasti podnikání. Ţivnostenská kontrola je jedním z nástrojů státu nutná k zajištění ochrany celospolečenských zájmů, k ochraně zájmů spotřebitele a společnosti před neodborným výkonem podnikatelské činnosti, k ochraně konkurenceschopnosti a k ochraně jednotného vnitřního trhu EU.

63

Seznam použité literatury Literatura: 1. HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi. 8. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010, 344 s. Právo. ISBN 978-80-7263-615-0. 2. HORZINKOVÁ, Eva a Břetislav ČECHMÁNEK. Přestupky a správní trestání. 4. dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2008, 310 s. ISBN 978-807-3170-691. 3. HORZINKOVÁ, Eva a Václav URBAN. Živnostenský zákon a předpisy souvisící: s komentářem a příklady. 10. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2005, 447 s. ISBN 80-7201497-8. 4. HORZINKOVÁ, Eva a Václav URBAN. Živnostenský zákon a předpisy souvisící: s komentářem a příklady. 12. aktualiz. a dopl. vyd., podle stavu k 1.7.2008. Praha: Linde, 2008, 319 s. ISBN 978-80-7201-720-1. 5. ONDRUŠ, Radek. Správní řád: nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde, 2005, 515 s. ISBN 80-720-1523-0. 6. PRŮCHA, Petr. Živnostenské právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 163 s. ISBN 80-210-3778-4. Nepublikovaná literatura: 1. NOVOTNÁ, Hana a Karla ANDRÝSKOVÁ. Výklad zákona o státní kontrole č. 552/1991 Sb. Ministerstvo státní kontroly České republiky, 1992. Metodické informace: 1. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, odbor ţivností. Metodická informace č. 9/2012 k novele živnostenského zákona. Praha, 25. června 2012. Semináře: 1. KOKEŠ, Miloslav a Roman KRČIL. Kontrolní činnost, přestupky a správní delikty podle nové právní úpravy živnostenského podnikání. Materiál k semináři. České Budějovice, 26. února 2009. 2. KRČIL, Roman a Vladimír STRONER. Živnostenská kontrola. Materiál k semináři, AK/I 12/2009. Praha, 5. listopadu 2009. Periodika: 1. Ţivnostenských oprávnění je přes milion. Veřejná správa: čtrnáctideník Vlády České republiky. 2012, č. 2. ISSN 1213-6581.

64

Sněmovní tisk: 1. Sněmovní tisk 575/0, část č. 1/4 Vl.n.z. o kontrole (kontrolní řád). Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=575&CT1=0 Legislativní dokumenty: 1. Zákon č. 200 ze dne 17. května 1990 o přestupcích. In: Sbírka zákonů České republiky. 1990, částka 35. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=200/1990&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 2. Zákon č. 505 ze dne 16. listopadu 1990 o metrologii. In: Sbírka zákonů České republiky. 1990, částka 83. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=505/1990&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 3. Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 87. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=455/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 4. Zákon č. 513 ze dne 5. listopadu 1991 obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 98. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=513/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 5. Zákon č. 552 ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, č. 552, částka 104. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=552/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 6. Zákon č. 570 ze dne 17. prosince 1991 o ţivnostenských úřadech. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 109. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=570/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 7. Zákon č. 634 ze dne 16. prosince 1992 o ochraně spotřebitele. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 130. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=634/1992&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 8. Zákon č. 2 ze dne 16. prosince 1992 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součást ústavního pořádku České republiky. In: Sbírka zákonů České republiky. 1993, částka 1. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2/1993&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 9. Zákon č. 266 ze dne 14. prosince 1994 o drahách. In: Sbírka zákonů České republiky. 1994, částka 79. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=552/1991&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 10. Zákon č. 258 ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 74. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=258/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy

65

11. Zákon č. 185 ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 71. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=185/2001&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 12. Zákon č. 247 ze dne 12. dubna 2006 o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 79. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=247/2006&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 13. Zákon č. 255 ze dne 14. června 2012 o kontrole (kontrolní řád). In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 86. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=255/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy 14. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.03.2012, čj. 1 As 25/2012 - 34. In: 2012. Dostupné z: http://www.nssoud.cz/main0col.aspx?cls=JudikaturaBasicSearch&SimpleSearch=1&&rjz_id =12&rok=2012&senat=1&cislo=25 Elektronické zdroje: 1. MORÁVEK, Daniel. Podnikatelů uţ nepřibývá jako dříve, můţe za to horší podnikatelské prostředí?. Podnikatel.cz: Průvodce vaším podnikáním [online]. 25.1.2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/podnikatelu-uz-nepribyva-jako-drive-muze-zato-horsi-podnikatelske-prostredi/ 2. Ţivnostenský rejstřík. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.rzp.cz/statistiky.html 3. Ţivnostenský zákon. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 31.12.2012 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument104038.html

66

Živnostenská kontrola

Recommend Documents