str. 1
Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku
Číslo 29 březen 2010 zdarma
Vydává Úřad městyse Kamenice u Jihlavy
Kamenické osobnosti: MUDr. Arnošt Kába
Sponzoři novin: Müller Luboš, Řehořov 72 GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476 PEJCHAL s.r.o., Jaroslav Pejchal, Kamenice 33 VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava Jiří Vaněk, Kamenice 238 Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321 GAMA Kamenička, Marie Machová Pekárna AGROSTAR, Kamenice 38 Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220 JEMKA, Ing. Karla Jelínková, Kamenice 18 Řezníček Jaroslav – Drobné zboží, textil Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442 Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463 Vysoušení EMZET, Miloš Žáček, Kamenice č. 258 (Brodek)
Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl, Kamenice 34 Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493 Pohostinství Na Líchách, Jan Bourek, Kamenice MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37 STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasád - Kamenice č. 16 Marie Jonášová, Kamenice 175 Petr Benda, zemní práce a opravy mot. vozidel, Kamenice 253 Astera G, s.r.o. vydavatelství a tiskárna, Jihlava PENADOP, s.r.o., Jiří Pesr, Řehořov 24 Potraviny u Jansáku, s.r.o., Kamenice 436 Josef Burián, Kamenička 4 CHAMR&PARTNERS Lukáš Jelínek, Truhlářství Kamenice 138
str. 2
Slovo úvodem Vážení spoluobčané a čtenáři Kamenovin! Rozpočet na rok 2010 byl schválen 3.3.2010 ve výši 21.753.000,- Kč. Jedná se opět o vyrovnané příjmy a výdaje. Hlavní investiční akcí letošního roku bude „Čistý tok Kamenička“, která zahrnuje výstavbu kanalizace a druhé ČOV v Kamenici. Zhotovitel, sdružení firem SYNER VHS Vysočina a.s. a POHL cz, a.s., již převzal staveniště, a tím vlastně práce odstartovaly. Během 2 let - do září 2011 - by mělo být uděláno přes 7 km kanalizace a postavena druhá budova ČOV. Cena díla je 106.633.598,- Kč, z toho činí dotace z Evropské unie 77.842.746,- Kč, dotace ze Státního fondu životního prostředí 4.578.985,- Kč, dotace kraje Vysočina 1.400.000,- Kč a zbytek (cca 20.000.000,- Kč) zůstává na rozpočet investora, to znamená pro Městys Kamenice. Protože jsme od 1.1.2009 plátci DPH postupně se nám DPH vrátí. Dofinancovat akci nám pomůže také otevření výhodného úvěru.
Další náročnou investiční akcí v tomto roce bude výměna oken, zateplení a obnova fasády na komplexu základní a mateřské školy. Dotace ze Státního fondu životního prostředí nám byla schválená, ale tvoří třetinu celkových nákladů, které se vyšplhaly k 20 miliónům. Zatím není vysoutěžen zhotovitel, takže neznáme přesnou cenu díla, které chystáme na 4 letní měsíce od června do září tak, aby nebyl narušen chod školy a školky. Dále jsme velice rádi, že nám byly přiděleny další finance z MZe ČR ve výši 831.190,- Kč, a to na nákup lesního traktoru a přídavných zařízení. Na tvrzi se letos bude asi pouze natírat nová šindelová střecha (mimochodem jsme byli nominováni do soutě-
že O zlatou jeřabinu mezi 30 významně obnovených památek v roce 2009 - stále ještě můžete tvrzi posílat hlasy!). Cena za impregnační nátěr je 101.000,- Kč, z toho bude 50.000,- Kč činit dotace Ministerstva kultury ČR. Na obnovu fasády jsme zatím finance nedostali, protože kraj uvolňuje podstatně méně prostředků na památky i na další grantové programy. Stejně tak si z vlastních prostředků budeme muset v letošním roce financovat kulturu. Ale vzhledem k tomu, že jsme teď několik let čerpali finanční prostředky na programy pořádané městysem, musíme se trošku uskromnit. Ale přece jenom pro Vás kvalitní koncerty chystáme! Máte se na co těšit! Důležitá pro nás pro všechny bude příprava lomu Merano na ukládání stavebního materiálu. Začalo vyřizování stavebního povolení a v létě již bude fungovat řízené ukládání. Pozemek bude oplocen, bude sem přivedena elektřina, postavena buňka pro zázemí obsluhy a zpevněna příjezdová komunikace. Tímto krokem ubudou starosti všem stavebníkům, kterých je k naší radosti stále hodně! Chystáme také plot kolem sportoviště na Líchách. Na ten máme přidělenou dotaci kraje Vysočina ve výši 30.000,- Kč. Zateplen bude byt ve zdravotním středisku, vysázeny stromy směrem od školy k ZEOSu, podány jsou návrhy na změny územního plánu. Téměř 40 změn schválilo ZM na svém posledním zasedání. Dále jsou na SFŽP vyřizovány žádosti na odbahnění rybníků Panského a v Řehořově. Obě žádosti jsou akceptovány a čekají na další posouzení a výpočet dotace. Stejně je odevzdána žádost na „Dostavbu kanalizace městyse Kamenice u Jihlavy“ - kanalizace v Kameničce a kanalizace a ČOV v Řehořově. Připravujeme také projektovou dokumentaci na nový poldr nad Sádkou. Musíme také podpořit provoz Mateřské školy a Základní školy, Domu s pečovatelskou službou, knihoven. Naší povinností je dbát na dobrý stav veřejného osvětlení, rozhlasu, udržovat zelené plochy.
str. 3 V rozpočtu jsme nezapomněli ani na dotace organizacím. Finanční prostředky dostane TJ Sokol Kamenice, Sokolu Kamenice, Včelaři, Myslivci, samozřejmě hasiči a 1 milion bude rozdělen mezi místní části - Řehořov, Kameničku a Vržanov. Doba opravdu není příznivá, ale snažili jsme se
i v letošním roce zařadit do rozpočtu položky, které budou sloužit občanům. Těch je za poslední tři roky o sto více (k 1.1.2007 - 1736, k 31.3.2010 - 1836). Přejeme Vám i v roce 2010 pěkný spokojený život v Kamenici i místních částech! Eva Jelenová, Jan Zeman
Výroční schůze včelařů
Výroční schůze myslivců
Tříkrálová sbírka 2010
Vážená paní starostko, jménem Oblastní charity Jihlava chci poděkovat Vašemu městysi za podporu při organizaci Tříkrálové sbírky 2010. Ve Vaší obci bylo vybráno 46 002,-Kč. Letošní 10. ročník Tříkrálové sbírky byl v Oblastní charitě Jihlava historicky nejúspěšnější, vybraná částka dosáhla výše 948 997,43 Kč a převýšila o více než 100
tisíc loňský výtěžek. Sbírky se aktivně zúčastnilo více než 700 dobrovolníků – koledníků a vedoucích skupinek. Finanční prostředky získané Tříkrálovou sbírkou jsou určeny na pomoc lidem v nouzi a konkrétně budou využity k rozvoji sociálních služeb v našem regionu. Část letošního výtěžku putuje také na pomoc obětem ničivého zemětřesení na Haiti. Mgr. Michal Novotný, ředitel Oblastní charity Jihlava
str. 4
Ples ve Vržanově
Ples v Kameničce
Ples SDH
str. 5
Ples KDU-ČSL
Ples pekárny
Ples školy
str. 6
MASOPUST V KAMENICI 13. 2. 2010
str. 7
Toulavá kamera Možná ten pořad dobře znáte. V 10 hodin každé nedělní ráno se vydávají Iveta Toušlová a Pepa Maršál na prvním programu České televize k pestrým toulkám po celé naší vlasti. Spolu se svými kolegy nám ukazují přírodní krásy, hrady, zámky, muzea i překvapivé kuriozity.
V sobotu 16. 1. 2010 se v rámci veletrhu Regiontour v Brně představili oba průvodci oblíbeného pořadu v besedě s Pavlem Klicperou z CzechTourismu četným návštěvníkům. Dozvěděli jsme se všichni, jak se „Toulavka“ vytváří, jaká jsou její úskalí. Moderátoři nám prozradili také mnohé perličky z natáčení a vyznali se z lásky k turistice. Po skončení besedy jsme měli možnost se s Ivetou a Josefem na malou chvilku setkat. Předali jsme jim nejnovější číslo Kamenovin a pozvali jsme je i k nám do Kamenice. Ochotně se s námi vyfotili a my se můžeme těšit, že se třeba někdy naše turisticky přitažlivá obec v Toulavé kameře objeví.
Další veletržní setkání
Poberounská skupina TŘEHUSK(vystupovala v Kamenici o pouti)
S hercem Horáckého divadla Zdeňkem Dryšlem
str. 8
Kamenice (Německá) Milan Jelen
7. července 1900 uzavřeli na zámku v Zákupech svůj podivný sňatek Žofie Chotková a Ferdinand d’Este. Zvláštností byl „neurozený“ původ nevěsty. Tomu odpovídalo množství i výběr hostů veselky. V té době asi oba netušili, že se Zákupy stanou koncem století městem, které bude sdružovat okolní obce Božíkov, Brenná, Lasvice, Šidlov, Veselí a hlavně Kamenici. Kamenice je součástí Zákup už 30 let od roku 1980. Je vzdálena necelé 3 km. V dřívějších dobách se jí říkalo
Německá Kamenice. Žije zde okolo 170 obyvatel, kteří obývají více než 50 domů. Podobně jako v jiných menších obcích i zde pozorujeme vylidňování. 1834 1890 1930 1950 1961 1980 2000 2006 427 344 365 192 212 167 159 174 Obcí protéká Kamenický (Zlatý potok). Nad ní ční Kamenický kopec, na kterém kdysi stávala rozhledna. Jména z historie – 1395 zmiňován v České Lípě
konšel Mikuláš z Kamenice, r. 1399 Kamenice náleží Hanušovi Pancířovi ze Smojna, dále zde panují Berkové z Dubé a později Novohradští z Kolowrat. Poté už splývá historie obce s minulostí Zákup. V roce 1712 byla vystavěna velká kaple sv.Prokopa, která se bohužel do současnosti nedochovala. Roku 1849 se zdejší rychta mění v obecní úřad. 1945 vzniká MNV. Jeho předsedy byli Josef Šubrt, Josef Kos, Jaroslav Kupec, J. Hlavnička, František Henrych a J. Pokorný. Od 1. 7. 1980 se Kamenice připojuje k Zákupům. Společenský život před rokem 1945 tu organizovaly 4 německé spolky: hasiči, Svaz německé zemědělské mládeže (kronika je na Státním okresním archívu v České Lípě), školní spolek a Ženský pohřební spolek. V 50. letech kulturní činnost organizovala Osvětová beseda, kterou v 60.letech nahrazuje kulturní komise. V r. 1952 byl ustaven výbor Svazu žen. V letech 1957 – 1962 po-
str. 9
staven kulturní dům (dnes obchod). Zájem o společenský život i o lidovou knihovnu byl zanedbatelný. Od roku 1998 dodnes jsou ve zdejší restauraci U Šerých pořádány srazy motorkářů. Po roce 2000 tu krátce působil oddíl Junáka a od r.2001 tu funguje osadní výbor. O kamenické škole se dozvídáme ze zpráv let 1785-86 (učitel Knobloch vyučuje v dřevěné jednotřídce). 1833 – přestavba, 1889 – vyzděna. Učilo se zde německy až do 1.3.1946. To byla zahájena výuka v češtině. Škola se postupně zvětšovala a rozšiřovala. Roku 1961 tu dokonce byla zřízena devítiletka. Ta 30.6.1963 končí. Děti pak chodily do školy v Brništi. Škola v Kamenici byla zbořena a v současnosti žáci navštěvují novou školu v Zákupech. Železnice tu nevede, pouze silnice III.třídy ze Zákup do Grunova. Autobusovou dopravu zajišťuje 2-3 krát denně v pracovních dnech ČSAD Česká Lípa. Jako v jiných obcích podobného typu, i v Kamenici se nejvíce obyvatel zabývalo zemědělstvím a řemesly. Vzniklo tu JZD (1950), 2.11.1961 přechází jako farma
pod JZD Nástup Brniště, které dnes pod názvem ZOD Brniště nadále obdělává půdu a podniká tu i v živočišné výrobě. Dříve asi 50 % lidí produktivního věku pracovalo v místě, jen třetina lidí pracovala mimo obec v průmyslu. Dnes naprostá většina obyvatel za prací dojíždí do Zákup nebo do České Lípy. V Kamenici v současnosti najdeme autoopravnu s restaurací, obchod, pár autodopravců, stáje, nevelkou opravnu zemědělských strojů a firmu, která vyrábí plastové nádrže. Jedinou zájmovou organizací, která tu nyní aktivně pracuje je fotbalový oddíl FC Kamenice, který dříve používal názvy TJ Sokol Kamenice (vznik družstva i hřiště v roce 1957), rok byl používán název 1. FC JOY Kamenice. Převážně se tu fotbalu věnovali muži. Žáci a dorost působili jen krátce. Kromě IV., III., II. třídy OP se zde hrála v letech 1997-2000 I.B třída. Pro turisty je zde od roku 2005 po etapách budována naučná stezka s informačními panely.
Vedoucí Místního hospodářství Města Zákupy pan Pavel Paták, který se nám obětavě věnoval při prohlídce Kamenice
O kapli na Kamenickém vrchu (pověst z Kamenice u Zákup)
Na jižním svahu Kamenického vrchu stávala kdysi hned na okraji lesa hospoda. Ta bývala prý před dávnými časy různou cháskou navštěvována, která žádnou radost poctivým měšťanům zákupským nedělala. Naopak, zákupští museli se obávat i toho, aby v noci o samotě některého ze stálých hostů této hospody nepotkali. Co to asi bylo za lidi, kteří se tu scházeli, z toho můžete poznat. A kde asi brali peníze na a své hýření, se jistě každý domyslí. Bujná zábava se mezi divokými hosty rozproudila každou noc a často i do bílého rána trvala. Někdy až dolů
do Zákup zaléhal halas opilých výtržníků a tóny divoké muziky. Nikdo nedokázal věc změnit a přivodit nápravu. Ani zákupská vrchnost si netroufala hnízdo neřestí vyčistit a tím méně městští radní. Až lidé začali věřit, že jen nebeská moc může zlo potrestat a o trest se začali modlit. Jejich prosby pak byly jedné noci vyslyšeny. Byl větrný podzimní večer, když opět divocí návštěvníci se sešli a po svém zvyku se pustili do pití a svých hrubých zábav. Nebe bylo zataženo a nastala tmavé, kvílením větru provázená noc. Ani hvězdička neshlížela s nebe na zem a jen praskání větví a tesklivý
str. 10 pláč večernice doprovázel divoké, zde zbudován hostinec, který dlouhou opilé hlasy z hospody se deroucí. dobu poctivým lidem a nakonec v moTu přesně o dvanácté, kterou hodiny derní době výletníkům sloužil, když procházeli kolem cestou na Kamena kostele začaly odbíjet, z temného mraku vyšlehl blesk a udeřil do hníznický vrch, odkud se těšili vyhlídkou da nepravostí. V té chvíli se země na krásný zákupský kraj. Škoda, že otevřela a v jejím jícnu zmizel dům hostinec už nějakou desítku let nestojí. Snad se najde člověk šikovných i jeho hosté. V okamžení ani památky nezůstalo po špatných těch lidech, ani rukou a podnikavého srdce a tuto liKaple sv. Josefa v Kamenici po jejich hostitelích. dem užitečnou - dříve hospodu, potom Na místě potrestané špatnosti pak zákupští občané výletní restauraci v krásném přírodním prostředí obnoví. vystavěli kapli, kterou zasvětili sv. Josefovi. Později (z publikace Jiřího M. Šimka Povídání o Zákupech)
Naše řemeslo začíná na E……. 1.V kolika letech jste se rozhodl, že budete elektrikářem? Uvažoval jste i o jiném povolání? 2. Domníváte se, že je tato profese nebezpečná? Proč? 3. Která škola Vás pro toto povolání připravila? 4. Co je podle Vás nejdůležitější při práci elektrikáře? 5. Ve kterých podnicích či firmách jste dosud pracoval? 6. Zaznamenal jste během své praxe technický pokrok ve Vašem zaměstnání? Které objevy ve Vašem oboru pokládáte za nejdůležitější? (přístroje, materiál, nářadí apod.) 7. Co jste opravoval v životě nejčastěji? Která provedená oprava pro Vás byla nejobtížnější? 8.Vzpomněl byste si na veselou, smutnou nebo nezapomenutelnou historku elektrikářskou?
PETR FIALA 1. K tomuto rozhodnutí mě přivedl starší brácha, a bylo to zhruba ve 14 letech. Já jsem uvažoval o tom,že bych byl zedník nebo řidič z povolání. 2. Myslím, že když se dodržují určitá pravidla a člověk pracuje s rozvahou a má spolehlivé spolupracovníky, potom žádné velké nebezpečí nehrozí. 3. Vyučil jsem se v SOU Jihlava, Brněnská 65. 4. Dodržování bezpečnosti při práci, sledování nově vydaných elektrotechnických norem. Dala by se použít i část odpovědi na druhou otázku.
5. Jednalo se o firmy STAVECO BRNO, MEGA & CFC HOLZFBANK GMBH, v současnosti OSVČ (živnost) 6. Samozřejmě. Jak přístroje, materiál i nářadí se neustále vyvíjí a na rozdíl od dřívějška je na trhu těchto potřeb nepřeberné množství. Nevím, který objev bych povznesl nad ostatní. Myslím, že každý objev, který se osvědčí v praxi, je dobrý. 7. Já se zabývám spíše rozvody elektrických zařízení, takže to jsou nejčastěji přerušená vedení, vadné ovládání, jištění…. Nejobtížnější je vyhledání závady. Oprava už je jen záležitostí zručnosti a času. 8. Jednou se mi při demontáži elektroinstalace, která měla být bez proudu, stalo, že jsem řezal pilkou na železo přívodní kabel k rozvaděči, který byl pod proudem. Naštěstí to odnesla jenom pilka.
EDUARD ZÁBORSKÝ 1. V mém případě v podstatě rozhodli rodiče a skutečnost, že jsem nebyl přijat na střední školu. O jiné možnosti se neuvažovalo. 2. Myslím si, že nebezpečná není, ale je potřeba řemeslu rozumět a určitá opatrnost je na místě. 3. Učňovská škola Jihlava, Žižkova ul. 4. Jedna z nejdůležitějších věcí mé práce je uvědomovat si, že mnou opravené zařízení a spotřebiče obsluhují a užívají pracovníci a občané různého charakteru. Mnohdy mi zůstává rozum stát, když vidím, co se kolem mě děje. Proto se snažím svou práci provádět, jak nejlépe umím a některým lidem mnohé důležité věci vysvětlovat. 5. Po nepřijetí na střední školu jsem měl druhou volbu – vyučení v oboru provozní elektromontér pro podnik Zemědělské zásobování a nákup se sídlem v Jihlavě. Odbornou praxi jsem absolvoval v prvním ročníku
str. 11
Na střeše sila v Batelově
v závodě Zbrojovka Jihlava. V druhém ročníku v tehdy nově budovaném závodě Zbrojovky přejmenovaném na Kovolit ( dnešní Moravské kovárny ). Ve třetím ročníku jsem již nastoupil v mateřském závodě ZZN Jihlava a to ve výrobně krmných směsí v Batelově. Po vyučení v roce 1976 jsem zde ještě čtyři roky pracoval v elektroúdržbě. V roce 1980 jsem přešel na místo vedoucího party elektroúdržby v dílnách ZZN v Jihlavě na Bedřichově. Po patnácti letech v roce 1995 jsem nastoupil na dva roky do firmy Zemědělská technika Jihlava (bývalá STS). Od 1.2.1997 pracuji jako elektrikář a energetik v Zemědělském družstvu Kouty, kde pracuji dosud. Dodatek: Zajímavostí je, že všechny názvy mých zaměstnavatelů začínaly písmenem Z. A vždy v zemědělském oboru. 6. Technický pokrok je značný a je to tak dobře. Dochází k prolínání klasické silnoproudé elektrotechniky s moderními elektronickými prvky řízení a kontroly. 7. Rozsah opravovaných elektrických zařízení a spotřebičů byl značný. Nejhorší oprava je taková, na kterou nemůžete přijít. Mnohdy bývá příčinou poruchy banalita. 8. Vzpomínek a zážitků je spousta. Jako jednu tragikomickou uvedu tuto: V jednom starším domě v Kamenici jsem objevil v koupelně nad vanou, která tehdy ani nebyla obložena obklady, ve výšce půl metru nad vanou amatérsky instalovaný přívod k automatické pračce. Byl proveden bílou dvoužílovou plochou šňůrou průřezu 1 mm, který byl ke zdivu přibit drobnými hřebíčky. Šla z toho hrůza.
JIŘÍ KRATOCHVÍL 1. Při rozhodování o umístěnkách k dalšímu studiu po absolvování základní devítileté školy měly hlavní slovo národní výbory. Můj sen – stát se lesníkem – se rozplynul při prvním pohovoru. Rád jsem sestavoval různé elektrické obvody a moji dva starší kamarádi studovali na elektrotechnické škole. To ovlivnilo mé rozhodnutí stát se elektrikářem. 2. Profese elektrikáře, pokud se vykonává zodpo-
vědně při dodržování všech předpisů a norem, není nebezpečná. 3. Na toto povolání jsem se připravoval po teoretické stránce v učňovské škole Jihlava, Žižkova. Praktická příprava v 1. a 2. ročníku probíhala v učňovském středisku a provozu továrny Zbrojovka Vsetín, n.p. Jihlava. V tzv. období odborného rozvoje – 3. ročník – n.p. Tona Jihlava. 4. Při práci elektrikáře je důležitá důslednost a kvalita, která zajistí bezpečný a spolehlivý provoz. 5. Po vyučení jsem pracoval : Tona, n. p. Jihlava (1968 – 1973), 20 roků JZD Kamenice (1973 – 1993). Živnost jsem provozoval v letech 1992 – 2004 někdy na plný úvazek, jindy při zaměstnání. Agros c.z. , s.r.o. Jihlava (1994 – 1999). Nyní pracuji v Bosch Jihlava. 6. Během mé praxe nastal veliký pokrok v oboru elektro, přibyla spousta nových materiálů, elektronářadí a přístrojů. Všechny objevy, které usnadní a zdokonalí práci, jsou stejně důležité od nenápadné hmoždinky až k počítačům.
7. Nejčastěji jsem opravoval různá průmyslová zařízení, technologické linky, stroje a instalace, také bytové zástavby. Nedá se jednoznačně říci, která z oprav byla nejobtížnější. Některé jsou náročné na „fyzičku“, jiné zajímavé po stránce odbornosti. 8. Práce s lidmi a mezi nimi přináší spoustu historek smutných i veselých. Těch je naštěstí mnohem více. Já měl štěstí na ty veselé.
VÁCLAV SOCHOR 1. Už od dětství mě lákalo tajemno skryté síly. Jako dítě jsem chtěl být lecčím……. 2. Když se k ní nepřistupuje zodpovědně, tak ano. Stačí malé pochybení a tato zdánlivě neškodná síla může i zabít. 3. SOU Jihlava. 4. Základním předpokladem je dobrá znalost řemesla a s tím spojených předpisů a norem. V neposlední řadě
str. 12 také důslednost. 5. Zemědělské stavby Jihlava, JZD Kamenice, ElektricNova a od roku 1992 jsem osoba samostatně výdělečně činná. 6. Nejen v mém oboru, ale i v ostatních odvětvích jsme zaznamenali velké technické pokroky : jaderná energie, větrné elektrárny, solární panely….. Materiál – začínal jsem s hliníkovými kabely, které postupně nahradily kabely měděné. Optická vlákna, se kterými dnes pracuji, pro nás byla před třiceti lety neznámým pojmem. Hodně do tohoto odvětví zasáhla i počítačová a bezdrátová technologie. Nářadí, které používám, mnoho práce ulehčí a urychlí (elektrická sekačka, akumulátorové vrtačky a šroubováky). 7. Nejčastěji jsem opravoval zásuvky, světla (v rodinných domech) a domácí spotřebiče. Výjimkou nebyly ani pojistky na sloupech. Při zdokonalování technologií jsou i opravy náročnější. Nejobtížnější oprava byla objevit závadu v rozvaděči. Později se ukázalo, že ji zavinil hlodavec, který ve svazku stovek drátů překousal jeden a tím způsobil poruchu, která se velmi těžko hledala. 8. Při jedné opravě rozvaděče došlo ke zkratu a při elektrickém výboji jsem byl zasažen. Skončil jsem s těžkými popáleninami obličeje a rukou v nemocnici. Tehdy jsem si uvědomil, že to mohlo dopadnout ještě hůř. Zamrazilo mě, protože tehdy jsem byl už ženatý, měl tříměsíční dceru a rozestavený rodinný dům….
JIŘÍ BULÍČEK 1. O řemeslo elektrikáře jsem se začal zajímat tak asi v 10 letech, což jsem odkoukal od svého strýce Jana Krále. Tato profese se mi zdála zajímavá svou různorodostí jednotlivých činností. 2. V této profesi musí být každý velice opatrný, protože elektřina, bohužel, není hmatatelná a pokud ano, může být už pozdě. 3. Vyučil jsem se v SOU v Otrokovicích pro JME, obor 0501 elektromontér rozvodných zařízení. 4. Podle mého názoru je určitě bezpečnost práce a ochrany zdraví při jednotlivých činnostech na prvním místě. 5. V roce 1971 jsem začal pracovat u Jihomoravské energetiky až do roku 1992 na úseku montáží. Od roku
1992 až doposud u firmy ZMES,s.r.o. Třebíč – opět montáže v oblasti energetiky. 6. Tak jako v každém oboru jde pokrok stále dopředu tak i zde. Například umělohmotné pilíře, izolace vodičů pro venkovní vedení (jak nízké napětí i vysoké napětí) a samozřejmě k tomu také náležité nářadí a pomůcky. 7. Nejčastěji provádíme rekonstrukce venkovních vedení (nízké a vysoké) nebo výstavbu nových sítí povrchových i kabelových a trafostanic. 8. Při roztahování vodičů v jedné obci přes vozovku se nám podařilo „odchytit“ jednoho motocyklistu, který koukal po nás a ne na to, co se děje na silnici. Zachytil se za vodič a „šel“ samozřejmě na vozovku, zatímco motocykl pokračoval v jízdě. Naštěstí se mu nic nestalo, ale stále nám po mnoho let připomínal, že už to není on. Byl to hospodský pan Šimáček z Nové Říše, kam jsme často chodívali na svačinu.
VOJTĚCH MAN 1. Asi ve 14 letech, když jsem se rozhodoval, kam půjdu po základní škole. O jiném povolání jsem neuvažoval. 2. Myslím, že určité nebezpečí zde existuje, ale pokud se dodržují bezpečnostní předpisy a normy, je riziko úrazu elektrickým proudem velmi malé. 3. SOU stavební, Jihlava, Žižkova. 4. Důležité je určitě dobře si práci připravit, promyslet a také se na ni soustředit. 5. Pracoval jsem v JZD Kamenice, ve Staposu Jihlava, nyní v Aspeře Jihlava. 6. Samozřejmě, že pokrok je vidět v každé lidské činnosti i v „elektrikařině“. V současné době se v tomto oboru hodně prosazují bezdrátové systémy, elektronika, digitální měřící přístroje a odolnější materiály. 7. Protože jsem pracoval ve stavebnictví, byly to různé opravy domovních instalací. Také opravy elektrického nářadí pro řemeslníky, které nebyly nijak zvlášť obtížné. 8. Samozřejmě, že člověk zažije při své práci hodně veselých, ale někdy i smutných historek. Abych se přiznal, mám na ně dost špatnou paměť.
str. 13
Benefiční koncert Martina Novotná
Minulý pátek 15.ledna zažila Kamenice další porci kultury. Vystoupení mladé a nesmírně talentované skupiny Lollipop, která nás „zavalila“ sérií skladeb více žánrů s vánoční tematikou. Zdatným sekundantem se staly děti prvního stupně Základní školy v Kamenici s vánoční pohádkou.
A proč si Kamenice osvěžovala v lednu vánoční atmosféru? Původní termín zhatily zdravotní problémy. Ale ten časový malý skluz jistě neubral celé akci na lesku. Navíc – nechyběla sněhová nadílka, takže iluze Vánoc byla dokonalá. Všichni odvedli obdivuhodný výkon. Lollipop jsou „profíci“ každým coulem. A ti malí? Bylo až dojemné sledovat jejich tvůrčí soustředění. S nervozitou, ne menší než čekání na Ježíš-
ka, vyhlíželi své nejbližší. Tak moc jim chtěli předvést, co s paní učitelkou secvičili. A že se jim to náramně povedlo! Třešničkou na dortu byl výtěžek ze vstupného, které se šlechetně rozhodli věnovat Oblastní charitě Jihlava – konkrétně na provoz Domu s pečovatelskou službou v Kamenici. Pracovnice Charity Kamenice také přidaly ruku k dílu prodejem svých výrobků ve vestibulu Orlovny. Závěrem pár slov pronesl pan ředitel Charity v Jihlavě a symbolicky převzal kasičku s příspěvkem. To ještě netušil, že se v ní skrývá celých 3780,- Kč. Myslím, že jsme si všichni přišli na své – byl to hřejivý večer…..
Benefiční koncert - LOLLIPOP a žáci školy. Na snímku vlevo ředitel jihlavské Charity Mgr. Michal Novotný děkuje za finanční podporu.
str. 14
Ježkovo peklo 2010 – Stručný popis soutěže V sobotu 13.3.2010 se uskutečnil II. ročník soutěže s názvem „Ježkovo peklo“. Po velmi vydařeném loňském ročníku jsme se i letos do soutěže přihlásili. Předem nám bylo naznačováno, že soutěž letos notně přitvrdí na obtížnosti, což jsme záhy poznali. Ke zvýšení obtížnosti dost přispělo i počasí – prostě to bylo peklo.
Soutěž začala odpolední částí, kdy byla na programu štafeta družstev a byla to docela síla, co si na nás organizátoři připravili, každý soutěžící musel nejprve zdolat bariéru, potom vzít hasičský nastavovací žebřík, opřít ho o vybudovanou plošinu, vylézt na ní a se žebříkem ji přejít (no kymácela se teda řádně), na druhé straně žebřík zase opřít o zem a slézt dolů a položit žebřík. Pak následovalo přenesení dvou dvacetilitrových kanistrů naplněných vodou, dále táhnutí dvou hadic „B“ s proudnicema (byly pěkně starý a nacucaný a docela přimrzaly k zemi) a na závěr byl zlatej hřeb v podobě 60 úderů železnou palicí v takzvaném hammerboxu. Tuto trasu muselo postupně zdolat všech šest členů družstva a navíc poslední člen – Lukáš Caha, musel ještě na závěr vypít lahev nealko piva. Soutěž naznala změn i v organizaci noční části, družstva nevyjížděla postupně za sebou, ale dopředu si vylosovala startovní čísla a podle vylosovaného čísla začínala na stanovišti označeném stejným číslem, stanovišť bylo stejně jako soutěžních družstev. My jsme si vylosovali osmičku, takže jsme začínali v Bítovčicích. Po sedmé hodině večer dali organizátoři pokyn, aby se soutěžní družstva rozjela na vylosovaná stanoviště, takže jsme se vydali do Bítovčic, po příjezdu na místo nám bylo řečeno, že máme ještě chvíli počkat, až se dostaví všechna družstva na svá stanoviště a soutěž bude
zahájena naráz pro všechny, už nevím které družstvo to brzdilo nejvíc, ale bylo to družstvo, co začínalo v Kameničce, prý ji nemohli najít. Dál budu popisovat naše jednotlivé úkoly, tak jak jsme je postupně plnili: 1. stanoviště Bítovčice - Kýblšpryc : zde jsme museli naplnit džberovku a připojit na ní hadici s proudnicí a nastříkat nástřikový terč – cca 5 litrů, po nastříkání slézt dolů k řece a pomocí kbelíků dolít přistavenou káď do plna až přetékala. Docela jsme nechápali proč jsme tam museli lít asi 6 - 7 kýblů, když káď přetékala už po druhým, ale rozhodčí chtěl abychom dál dolévali!! 2. stanoviště Luka nad Jihlavou – Povodně: úkol spočíval v postavení protipovodňové hráze z předem připravených 60 protipovodňových pytlů kolem kádě a po postavení hráze vzít ponorné čerpadlo, napojit na něj hadici a nasát vodu z kádě. Stavba nám šla docela od ruky a mysleli jsme si, že jsme úkol splnili dobře, jenže jsme dostali 3 minuty penalizace, za to že by prý hráz na některých místech možná protékala. No opět nás tam rozhodčí moc nepotěšili, ale i přes náš nesouhlas se s tím nedalo nic dělat a museli jsme pokračovat dál.
3. stanoviště Studénky – Kýblování: při cestě z Luk se rapidně zhoršila sjízdnost silnic a vůbec se počasí dost pokazilo a ze soutěže začalo dělat opravdové peklo. Ve Studýnkách jsme dostali za úkol naplnit 200 litrový sud z rybníka, bohužel jsme nemohli udělat řetěz jako loni, protože byl sud dál od rybníka a taky proto, že se tenhle úkol plnil jen ve 4 lidech, velitel a strojník odpočívali, pacholci jedni. Ale jinak se nám tenhle úkol docela povedl a pěkně jsme si zaběhali, no bohužel ne ten večer naposled.
str. 15 Bonus: po cestě ze Studýnek do Jihlavy na Brněnský kasárna, se mělo jet zkratkou kolem trafačky. Nahoře na kopci jsme najednou uviděli auto otočený ve struze v závějích na střeše a před autem ležící bezvládnou osobu a další dva zraněný lidi. No fakt nás to hodně vyděsilo, ale zastavili jsme a šli na pomoc, aspoň mě teda chvilku, trvalo než jsem poznal, že je to nastražený jen jako a málem jsme zavolali záchranku (prý se to dokonce pár družstvům podařilo). Fakt to měli perfektně namaskovaný, včetně krve, odřenin a tak. Byli jsme pochválený za dobré poskytnutí prví pomoci, ale dostali jsme nějaký trestný body, za to že jsme nejdřív nezajistili auto. 4. stanoviště Jihlava, Brněnská kasárna - Vyhledávání osob: tady jsme se rozdělili do dvojic, každá dvojice byla svázaná k sobě asi metrovým lanem a za úkol bylo najít v jednom z objektů kasáren trojici uschovaných papírů A4, na kterých byl 6 místný kód, ten si zapamatovat a nahlásit ho rozhodčím. Mě s Rosťou se podařilo najít první papír snad po půl minutě, ostatní dva papíry jsme pak chvilku hledali, ale taky jsme je našli celkem brzo a běželi jsme nahlásit kódy. Čas by byl perfektní, kdyby nám nedali tuším, že 4 minuty penalizaci, prý jsme špatně nahlásili jeden kód, kde jsme údajně prohodili čísla, ale byli jsme si stoprocentně jistí, že jsme to nahlásili dobře, ale rozhodčí byli neústupní a tu penalizaci nám prostě dali (i když na tom jednom bylo vidět, že si tím taky moc jistý nebyl, už byl nalomený a říkal, že je to možné, že jsme to nahlásili dobře, ale druhý to
utnul a bylo vymalováno). Odjížděli jsme odsud docela naštvaní, ale pak jsme to hodili za hlavu. 5. stanoviště Pístov – Ejektor: tady to bylo stejné jako loni, měla se ejektorem vysát voda ze sudu, sice nám to trvalo o trochu déle než loni, ale úkol jsme splnili. 6. stanoviště Hybrálec – Barevná hudba: opět stejné místo a stejný úkol jako loni, jenom jsme byli víc navlečení, zejména Honza měl troje kalhoty, takže to bylo trošku delší než se do všeho nasoukal, ale jinak to
byla příjemná oddychovka, dostali jsme i občerstvení, kafíčko, čajíček, takže to bylo super. Jen taková malá perlička: Lukáš dostal jedním svým kouskem ženské osazenstvo hasičovny pěkně do rozpaků. 7. stanoviště Šacberk – Nebezpečné stavy: tady jsme museli vyskákat z ARA, doběhnout po cestě pod sjezdovku, kde si Vašek sedl na připravené sáňky a vzal si do ruky pilu (kaprovku), ostatní jsme ho táhli nahoru do sjezdovky, naštěstí ne až nahoru, ale jenom kousek ke kládě, která ležela přes cestu, z ní jsme uřízli malé kolečko a tradá zase dolů a do auta. Byla to sice makačka, ale jinak se nám tento úkol moc líbil a i rozhodčí říkali, že jsme tam dosáhli perfektní čas, údajně snad zatím nejlepší, takže do teďka nevíme proč jsme ve výsledcích této disciplíny až jako 14 ??? 8. stanoviště Jihlava, Bedřichov – Podzemní hydrant: rozvinutí útoku o třech hadicích „B“ a proudnici od podzemního hydrantu a jeho otevření a pak to zase všechno smotat a uklidit a to vše na čas. 9. stanoviště Heroltice – záchrana osob: zase stejné místo a téměř stejný úkol jako loni, jenom s tím rozdílem, že místo zvířete máme v zakouřené hasičovně hledat osobu. Hasičovna byla zase totálně zakouřená a my jsme začali pátrat po osobě uvnitř, chvilku jsme nic nenacházeli, ale pak jsem si všiml opřené knížky o skříňku a ta knížka se jmenovala „Babička“, chviličku jsme sice váhali, jestli je to ono a naštěstí bylo. Zdá se to jako jednoduchá věc, ale spousta družstev tady pohořela, protože je to nenapadlo, že by to mohlo být ono a pořád hledali nějakou osobu. 10. stanoviště Velký Beranov – Požární útok: klasický požární útok podle bojového řádu, naštěstí bez vody, ale zato i se sbalením hadic a všeho nářadí a naskákáním celého družstva nazpátek do auta, jako téměř u všech disciplín. 11. stanoviště Velký Beranov, kulturák – Šrouby do hlavy: no opět jeden z vypečených úkolů, Pavel měl za úkol vypsat hlášení o výjezdu k požáru, Rosťa jako strojník musel správně zašroubovat několik kulatin
str. 16 s různýma závitama do správných děr a my ostatní jsme museli ke 40 různým šroubkům najít 40 správných matiček a zašroubovat je, zdá se to jako jednoduchá věc, ale háček byl v tom, že většina šroubků byla malinkatá a hlavně jsme to museli dělat v zásahových rukavicích, no u těch nejmenších šroubků a matiček to byl docela oříšek, ono i bez rukavic by byl s některýma problém, ale podařilo se . 12. stanoviště Kozlov – Zrychlený přesun: tak to byl mazec !!! Mysleli jsme, že to bude něco jako loni, ale to jsme netušili, jak velikánský moře mají v Kozlově. Rybník se musel oběhnout s hadicemi a jiným nářadím, v půlce jsem padal na držku, naštěstí jsme se zachovali jako tým a střídali jsme se v nesení hadic a ostatních věcí, přece jenom je rozdíl táhnout mokrý béčko nebo proudnici. No, ale zvládli jsme to dobře, i když nás to stálo spoustu sil a z Kozlova jsme odjížděli už dost utahaný. 13. stanoviště Vysoké Studnice – Sušení hadic: tenhle úkol nás nemohl zaskočit, to to máme všichni dostatečně nacvičený z našeho sušáku, takže to bylo dobrý, i když po všech těch předchozích útrapách už to motání nebyla žádná sranda 14. stanoviště Řehořov – Štafeta dvojic: no co budu povídat, zase rozhazování spojování smotávání hadic a mezi tím běhání, a aby to nebylo tak jednotvárný, tak to muselo být ještě podle cvičebního řádu, takže běhat po správný straně hadice, správně ji motat a tak. Sice jsme se do těch stran při motání s Vendou trošku zamotali, takže jsme chytli malou penalizaci, ale jinak slušný výsledek. 15. stanoviště Měřín – První pomoc: tady jsme museli asi půl hoďky čekat, než na nás přišla řada. Pak
jsme se museli rozdělit, já a Lukáš jsme šli psát zdravotnické testy a ostatní kluci měli před sebou pernej úkol a to záchranu nalezené osoby, která nejevila známky života. Ale úkol splnili bravurně, nejprve přišli na to, že má v ústech cízí těleso (hašlerku), naložili figurínu na nosítka, správně ji zakurtovali k nosítkám a vynesli nahoru do klobovny, kde se začala provádět resuscitace.
Po několika sériích srdeční masáže a umělého dýchání, nám přítomný zdravotník oznámil, že se podařilo obnovit životní funkce. Pak nám ještě vysvětloval některé malé chybky (vyndávání hašlerky bez lékařských rukavic a pomalejší rytmus srdeční masáže než by měl být), ale jinak jsme byli hodně pochválený. 16. stanoviště Kamenička – Cvičební řád: proč zrovna u nás musela být taková blbost? Zase to bylo rozvinutí útoku o třech hadicích „B“ mezi druhou a třetí byl rozdělovač a na konci proudnice, pak to zase jako vždy tuto noc vše ještě smotat a uklidit (už asi po stý). To by bylo fajn, jenže to bylo všechno na přesnost podle cvičebního řádu. Sice jsme si dávali velký pozor, jenže pak nám milej zlatej rozhodčí řekl, že nám dává , už si to teda přesně nepamatuju kolik, ale myslím že 80 s penalizaci, za to že jsme si na začátku špatně oblíkli vesty – měli jsme špatný čísla podle jednotlivejch postů, čímž nás moc potěšil, už jsme to však neměli sílu ani nějak řešit, byli jsme rádi že to máme za sebou – byly téměř 3 hodiny ráno! 17. stanoviště Kamenice – Zamotané ruce: tak tady už to pro nás byl závěrečný úkol. Bylo dáno 6 uzlů, které se měly provést, naštěstí to měli kluci docela naučený, tak to zmákli dobře až na jeden – dračí smyčku, na tu jsme si ne a ne vzpomenout, jak se váže. A tím pro nás soutěžní část Ježkova pekla skončila, hurá !!! Z Kamenice nás čekal přesun do Beranova na základnu – kulturák, kde se odevzdal výkaz a měli jsme padla, byli jsme tam asi jako 4 nebo 5 a bylo kolem půl čtvrtý. A mohli jsme si říct – PŘEŽILI JSME TO!!! Konečně jsme si mohli trochu orazit a dát si nějaký to pivko, protože se čekalo až dorazí všichni a některým to bohužel chvilku trvalo, Kamenický kluci dorazili snad až před 5 nebo kolik vlastně vůbec bylo a pak už bylo jenom vyhlášení výsledků a tradá za svítání domů. Dorazili jsme v 6 ráno. Velmi jsme byli pochváleni za to, že Kamenice postavila 3 družstva - Kamenici, Řehořov a Kameničku. Michal Bumbálek (ponecháno v původním hasičském „nářečí“)
str. 17
Voda nad zlato podruhé Ve vánočním vydání Kamenovin jsem se věnoval problematice ceny vodného a stočného v naší obci. V minulém roce došlo k citelnému nárůstu ceny vody a stočného. Jak jsem již dříve uvedl, tento nárůst má na svědomí především povinnost zahrnout do ceny odvod do fondu rozvoje a oprav vodovodu a kanalizace. Dále zdanění 9% DPH. Tyto okolnosti zvýšily cenu asi o třetinu. Po roce se ukazuje, že je stanovená cena správně nastavená a plně koresponduje s rozpočtem městyse Kamenice. Cena vody je stanovena na 23 Kč a cena stočného na 15 Kč bez DPH. Celková cena vodného a stočného s DPH se blíží 42 Kč za m3. Pokud nedojde k výrazným změnám cen energií a jiných komodit, nutných pro vodárenství, nebude se pravděpodobně cena vodného a stočného měnit ani v příštím roce. Pro letošní rok je cena stejná jako v roce 2009. Pouze se zvýšila sazba DPH z 9 na 10 %. Tato sazba se zvýšila celostátně a městys ji nemůže ovlivnit. Přesto lze v mnohých případech za vodu výrazně ušetřit a právě tomu se chci tentokrát věnovat. Především je zbytečné pro pitné účely kupovat drahou balenou vodu. Cena pitné vody z vodovodu je asi 4 haléře za litr včetně stočného a cena litru balené vody je cca 10 Kč. Voda z veřejného vodovodu je mnohonásobně kontrolována na všechny parametry pro pitnou vodu a to akreditovanou laboratoří ENVIRO a dále Hygienickou stanicí v Jihlavě a to ve všech zdrojích a na různých místech spotřeby. Pouze voda z Blažetína v době jarního tání má obsah dusičnanů zvýšen k povolené hranici. Ale protože se v Kamenici mísí ze 4 zdrojů, vždy vyhovuje normám pro pitnou vodu. V Kameničce a Řehořově je voda velmi kvalitní z hlubokých vrtů a její parametry sledovaných látek jsou hluboko pod limity. Není proto nejmenší důvod používat vodu balenou, která jak ukazují spotřebitelské testy bývá často při rozborech daleko horší než voda z vodovodu. Nelze se tomu ani divit. Balená voda je skladována v umělohmotných obalech často i několik měsíců a v létě i při vysokých teplotách ve skladech prodejních řetězců. A převážná část stolních vod, kromě vod minerálních, je vyráběna úpravou vody povrchové, nikoliv podzemní. Cesta vody v našem vodovodu od pramene ke spotřebiteli je asi 3 dny. Pokud jde o obavu z obsahu chlóru, tak ten při přípravě potravy převařením bezezbytku vyprchá. V Řehořově se voda ani nechlóruje. Přestože se nám zdá
cena 4 haléře za litr vody z kohoutku vysoká , koupíme si často horší vodu balenou za 10 Kč za litr. Další možnost, jak na vodě ušetřit je přejít od paušálního odběru k měřenému. Dost obyvatel, hlavně v Kamenici, nemá vodoměr. Spotřeba vody mu je pak účtována paušálem podle směrných čísel, stanovených celostátní vyhláškou. A tato směrná čísla jsou velmi vysoká a pro spotřebitele nevýhodná. Lze to dovodit na následujících číslech. Domácnost o dvou starších lidech spotřebuje podle vodoměrů průměrně do 40 m3 vody za rok, což včetně daně a stočného představuje částku 1680 Kč. Platba paušálem pro 2 osoby je stanovena na 92 m3, což představuje částku 3864 Kč a to je více jak dvojnásobek. Obdobné je to také u mladších rodin. Čtyřčlenná rodina se 2 dětmi spotřebuje podle vodoměrů průměrně 100 – 120 m3 vody za rok. To představuje platbu přibližně 4500 Kč. Při platbě paušálem je za 4 osoby účtováno 184 m 3 s platbou 7728 Kč. Cenový rozdíl je zde více jak 3000 Kč v neprospěch paušálu. Namontováním vodoměru lze ušetřit asi polovinu nákladů na vodu. Přitom namontování vodoměru nepředstavuje u většiny odběratelů velký problém. V Řehořově a Kameničce sice všichni odběratelé mají vodoměr, ale často využívají také vodu z vlastní studny. Ale ani to není přílišná úspora, protože stočné se v tomto případě vypočítává paušálně podle směrných čísel a vysoká platba za stočné zcela znehodnotí úsporu za vodu. Opět uvedu příklad 2 lidí v domácnosti. Při používání vody z vodovodu je spotřeba asi 40m3 za rok a tedy platba asi 1680 Kč. Při používání vlastní vody mají sice vodu zdarma (ale je potřeba počítat čerpadlo a elektřinu), ale zaplatí stočné podle paušálu za 92 m3 asi 1518 Kč, tedy úspora žádná a mnohdy ani netuší, co jim z jejich studny teče. Z těchto důvodů by bylo často lepší odebírat vodu z veřejného vodovodu a tou ze studny zalévat zahradu nebo plnit bazén. Ale to si musí každý spotřebitel spočítat sám. V této době městys plánuje současně s výstavbou nové kanalizace i částečnou rekonstrukci vodovodních řadů, což přispěje hlavně k vyřešení nízkého tlaku vody v některých lokalitách obce. Je to nutné také z důvodu výstavby nových domů a tedy nárůstu spotřeby vody ve všech částech Kamenice. Jaroslav Bumbálek
str. 18
Historie kamenické farnosti Kamenice příslušela v minulosti (až do roku 1850) k panství třebíčskému. Třebíčské panství vlastnili: v letech 1101 – 1468 benediktini místního kláštera – po nich šlechtické rody Šternberků, Lomnických, Pernštejnů, Osovských – a od roku 1638 hrabata Valdštejnové. Kamenický kostel sv. Jakuba Staršího (Většího) nechali postavit třebíčští benediktini asi v polovině 13. století. Nasvědčuje tomu stavební sloh kostela – písemné doklady však chybí. Kostel byl postaven na kopci nad obcí a obehnán silnou zdí (fortifikací), která určovala plochu hřbitova a zároveň v dobách válečných chránila obyvatele obce ukryté v kostele.
Farní budova dole v obci je značně vzdálená od kostela (což je nezvyklé) a svádí k názoru, že původní fara se nacházela hned vedle fortifikace. Dosavadní průzkum terénu to však nepotvrzuje. Po válkách husitských prožívaly všechny farnosti v českých zemích bouřlivé náboženské proměny. Po vyznání římskokatolickém následovalo vyznání podobojí – potom českobratrské, luteránské, protestantské, evangelické – a po válce třicetileté (1618 – 1648) znovu vyznání katolické. Náboženské vyznání svých poddaných určovali tehdy majitelé panství, dle hesla „Wessen Region – dessen Religion“ (čí kraj – toho náboženství). Z těch dob se zachovalo v kamenické farnosti bohužel málo písemných podkladů. Pouze v letech 1553 – 1648 známe deset kamenických pastorů: Jiřík – Jan – Sixtus – Martin – Kašpar Albín Hořepnický – Adam Perides
– Daniel Horský – Matěj Ayda Domažlický – Jiřík Borovský – a poslední pastor Šimon Malý. V roce 1648 nastoupil na kamenickou faru první stabilní katolický farář Vincenc Julius Luna, rodák z Metějovic ve Slezsku. V důsledku nedostatku katolických kněží bylo spojováno v jeden celek více farností – k farnosti kamenické byla přifařena farnost chlumská a benetická. Tento stav trval celých 137 let (1648 – 1785). Rozsáhlá farnost kamenická zahrnovala v těchto letech 13 obcí: Kamenice, Kamenička, Řehořov, Vržanov, Chlum, Radošov, Kouty, Číchov, Horní Smrčné, Benetice, Svatoslav, Věstoňovice, Horní Vilímovice. K odfaření farnosti chlumské a benetické došlo v roce 1785 za faráře Jana Aloise Vinklera. Přehled dp. farářů v Kamenici od roku 1648 Jméno Farářem 1 Luna Vincenc 1648-1663 15 let 2 Solický Vavřinec 1663-1670 7 let 3 Zezulka Václav 1670-1674 4 roky 4 Janotík Václav 1674-1687 13 let 5 Matlocha Martin 1687-1698 11 let 6 Sattler Bernard 1698-1717 19 let 7 Streit Karel 1717-1745 28 let 8 Cardelli Josef 1746 9 měs. 9 Kroček Martin 1746-1780 34 let 10 Vinkler Jan 1780-1812 32 let 11 Vyškovský Ignác 1812-1828 16 let 12 Racek Jan 1828-1833 5 let 13 Bergman Josef 1833-1842 9 let 14 Hašek Josef 1843-1861 18 let 15 Kliment Petr 1861-1890 29 let 16 Páral Ignác 1891-1977 26 let 17 Možný Jan 1918-1954 36 let 18 Vašek František 1954-1959 5 let 19 Vlach Arnošt 1959-1967 8 let 20 Pazderka Vítězslav 1967-2003 36 let 21 Tvarůžek Stanislav 2003 Až do roku 1777 byli faráři dosazováni biskupem olomouckým, a pocházeli většinou z východní Moravy. Po ustavení biskupství brněnského (1777) jsou jmenováni biskupem brněnským a pocházejí z této diecéze. Finančními patrony kamenického kostela byli Valdštejnové, z čehož plynulo tzv. „právo kolace“, což znamenalo, že po úmrtí místního faráře mohli navrhnout biskupovi ku jmenování novým farářem kněze, kterého si sami vybrali. Dle zápisů užívali tohoto práva od r. 1745 až do roku 1918. V roce 1730 nechal postavit farář Karel Josef Streit „na městečku“ kapli sv. Anny. Důvodem bylo umožnit
str. 19 starým a nemocným lidem účast na mších bez docházení do vzdáleného kostela. Farář Ignác Vyškovský jako jediný z kamenických farářů byl místním rodákem. Pocházel ze zámožného selského rodu a nechal svým nákladem postavit u kostela špitál pro chudé a opuštěné. Všichni dp. faráři se zasloužili svým způsobem o udržování a zvelebování farního kostela a farní budovy. Z kamenických kaplanů byli literárně činní: Josef Těšík (*1813), Karel Orel (*1820), a obzvláště Augustin
Kratochvíl (*1865), který vydal svým nákladem v roce 1912 knihu „Dějiny a archiv městečka Kamenice na Moravě“. Zaslouží si naší úcty – napíši o jeho životě více v dalších příspěvcích. Od roku 1776 doposud bylo vysvěceno celkem 25 kněží narozených v kamenické farnosti. Zatím posledním je František Caha z Kameničky (*1924 - +2002). V Bechyni 24. ledna 2010, Karel Nejedlý
Týdenní projekt sága Afrika Dana Komínková
V týdnu od 1.2. do 5.2. 2010 proběhl na Základní škole v Kamenici u Jihlavy projektový týden na téma Afrika. V této době se žáci dozvěděli o Africe mnoho zajímavého, na co by se při běžné výuce nedostalo. Afrikou se zabývali učitelé ve všech ročnících i předmětech. Do historie afrického kontinentu nahlédli žáci v hodinách dějepisu, geografické znalosti získali během hodin zeměpisu. V anglickém jazyce obohacovali slovní zásobu, v českém jazyce se seznamovali s literaturou a kulturou národů. V matematice řešili rébusy a hádanky, v přírodopise objevovali zvířata. Ve výtvarné výchově
malovali své představy o Africe, v kroužcích vyráběli z krabic pyramidu a zvířata. Z výrobků projektů o jednotlivých státech Afriky, sbírek knih a suvenýrů, které přinesly děti ukázat ostatním, byla uspořádána hezká a poučná výstava v prostorách tělocvičny. Na prvním stupni žáci zhlédli film o Jihoafrické republice a na druhém stupni ještě další filmy o jiných částech Afriky. V pátek 5.2. 2010 nastal dlouho očekávaný den, kdy mezi nás zavítali dva rodáci z Afriky. Byli to António Flavio z Angoly a Keita Mamadouba z Guiney, kteří vystudovali v ČR a nyní působí ve společnosti Humanitas-
CZ. Akce dělají hlavně v rámci podpory Afričanů, kteří žijí u nás a mohli by mít problémy v době pobytu v ČR. Žáci byli překvapeni jejich dokonalou češtinou, protože měli obavy, jestli jim budou rozumět. Vše však proběhlo bez potíží. Akce byla rozdělena na tři části. V první části se žáci dozvěděli další zajímavé informace o životě obyvatel Afriky. Ve druhé části následovala beseda, kdy děti kladly mnoho zajímavých otázek. Ptaly se na Vánoce, svatby, školu, další studium, sport atd. Když došly dětem otázky a čas pokročil, proběhla malá soutěž ze znalostí o Africe. Úspěšní žáci dostali drobné suvenýry, připomínající Afriku i tento zajímavý den. Na závěr si mohly děti zazpívat a zabubnovat na africké bubínky. Všem se netradiční výuka líbila a pořadatelům lze za tento nápad jen poděkovat.
str. 20
Školství v roce 2010 Milan Jelen
1. HODNOCENÍ ŽÁKA A UČITELE Domnívám se, že hodnocení žáka, nejčastěji pěti stupni (nebo jinak matematicky), v jednotlivých předmětech stále nedožilo. Uznávám, že ve výjimečných případech by mohlo být přínosem i slovní hodnocení. Ale přesto si myslím, že známka „2“ vyjádří přesněji „stav“ žáka, než sdělení: „Frantík počítá velmi rychle a poměrně přesně, ale dosti často mívá v ústním i písemném projevu několik chyb.“ Slovní hodnocení bývá občas zástěrkou nepřesvědčivých výkonů žáků v nižších ročnících ZŠ a jednoho dne dítě stejně narazí na reálné hodnocení (např. na II.stupni ZŠ nebo na střední škole). Samozřejmě i posuzování a porovnávání výsledků dvou slovných hodnocení, nezaručí objektivitu. Hodnocení učitele je ještě mnohem složitější. Řekl bych, že objektivněji lze zhodnotit práci učitele až s odstupem několika let, než okamžitě. Je snad lepší učitel, který má lepší průměr známek ve třídě ? Je lepší ten, který je „hodný“ nebo ten „zlý“ ? Je kvalitnější pedagog, z jehož vycházející třídy vzejde více studentů nebo ten, který získá více řemeslníků? Měl by snad být vyzdvihován jedinec, jenž stíhá několik kroužků, nepovinných předmětů a ještě veřejné funkce ? Nemůže být toto vše na úkor kvality výuky ? Záleží často na tom, jaké děti se mu sejdou ve třídě, jaký je výchozí stav třídy i struktura žactva (rodinné vztahy, počet dívek a chlapců, úroveň vzdělání rodičů, ochota spolupráce rodiny apod.) . 2. VYCHOVÁVAT NEBO POUZE VZDĚLÁVAT Objevují se názory, že žák by měl být ve škole vzděláván a výchova by se měla přenechávat rodičům. Souhlasím s tím, že plně funkční rodina by měla být v této oblasti rozhodujícím činitelem (občas tomu tak není). Ale jistě by mělo probíhat výchovné působení také ve škole. Navíc J. A. Komenský správně tvrdil: „Škola bez kázně je jako mlýn bez vody.“ Rozdílné názory na výchovu zaznamenáváme v rodinách i mezi pedagogy. Slova novodobých Poláčkových Fajstů: „Co tě v té škole učí?“ (ve smyslu výchovném) by mělo nahradit spojení: „Jak tě doma vychovali ?“ Slušně rodinou vychované dítě se pozná dost brzy. Všeobecně by asi mělo platit, že výchovně by na dítě měla působit škola i rodina stejným směrem. 3. CHCE SNAD SPOLEČNOST VYCHOVAT DĚTI ZÁVISLÉ NA…… Významnými zdroji státního rozpočtu jsou daňové příjmy z tabákového průmyslu a z výroby alkoholu. Na druhé straně si stát nemůže dovolit veřejně podporovat kuřáctví a alkoholismus u dětí a mládeže. Potom
se dožíváme paradoxní situace, kdy po hodině , ve které si středoškolští studenti vyprávějí se svým profesorem o zhoubném vlivu nikotinu a etanolu, odcházejí mladíci i dívky na školou vyhrazené místo, kde si zapalují…. Toto není vina konkrétního ředitele, ale celé společnosti, která jev trpí a schvaluje. Na každé taneční zábavě či v 90 % hospod, heren a restaurací dnes a denně tisíce dětí a nezletilých popíjejí v klidu protizákonně alkoholické nápoje různých druhů. Představitelé státu by měli mládeži jednoznačně říci: „Pijte a kuřte !“ nebo „Nepijte a nekuřte !“ Místo toho zaznamenáváme jen polovičatost a pokrytectví. A to nechci vůbec rozvádět problematiku drog… 4. KOLEKTIV A JEDINEC Pro socialismus bylo typické, že vedl všechny k průměrnosti, k „nevyčuhování“ nad ostatní. Současný systém je spíše zaměřen na individualitu, která musí vyniknout stůj co stůj. Zde by měla asi vést zlatá střední cesta, která respektuje a rozvíjí schopnosti jedince. Ten by však neměl jít „přes mrtvoly“, ale měl by svých dovedností využít ke spolupráci s ostatními. Tato kooperace by měla být přínosem pro slabší jedince, kteří by svou úroveň zvedli. Pedagog by se měl vyvarovat opačného trendu, kdy nám kvalitní žáci a studenti klesají na úroveň průměru a podprůměru. V nedávné minulosti to došlo tak daleko, že na učňovských školách hráli prim čtyřkaři a trojkaři, největšími kapacitami byli ti, kteří v poslední chvíli utekli hrobníkovi z lopaty. Dvojkaři nebo jedničkáři žili v hlubokém opovržení s cejchem „šprtů“. 5 .KULTURA,SPORT, ZÁJMY Dítě se potřebuje realizovat nejen ve škole při vyučování, ale i v oblasti svého nadání a konkrétních zálib. Stát, kraje i školy by měly podle svých možností garantovat každému jedinci zájmové vyžití. Zde má náš stát obrovské rezervy. Finančně by měl určitě třeba více podporovat děti, které se věnují umění a sportu, než házet peníze do bezedných „protidrogových“ projektů. Žáci, kteří se vážněji věnují nějaké smysluplné činnosti, potom málokdy sklouznou na šikmou plochu a častěji z nich vyrůstají odpovědní lidé. 6. MY, EVROPA, SVĚT,ČESKÁ HISTORIE…. Přesto, že se na naše školství velmi často nadává, neviděl bych to tak černě. I přes valnou většinu nepromyšlených reforem, česká škola na všech svých stupních přežívá díky zdravě a logicky uvažujícím pedagogům, kteří se nedají zbláznit smrští nezodpovědných kroků ministrů a evoluční cestou vedou české školství vcelku správným směrem. Vrchol školství posledních let
str. 21 bych viděl prozatím na přelomu tisíciletí (v letech 1995-2005), kdy si každý učitel mohl učit podle svého v rámci daných mantinelů. Navazovalo se na rakouskouherské a předválečné školství i na vybrané klady školy „totalitní“ (oproštěné od politických aspektů) a toto vše bylo obohaceno novými nápady učitelů, které nebyly cenzurovány. Současná éra rámcového vzdělávacího programu, rozpracovaného do individuálních školních vzdělávacích programů, podle mého už tak prospěšná není. Vede k velké roztříštěnosti školství. Měli bychom se nejen vrátit ke kořenům do své vlastní pedagogické historie (abychom najednou nechtěli objevovat něco dávno objevené), ale také trošku nakouknout do Evropy i do ostatního světa. Hlavně však nekopírovat celé systémy jiných zemí. České školství, obohacené osvědčenými a vyzkoušenými efektivními prvky ze zahraničí, by mohlo být ještě dokonalejší. 7. NUTNOST STANDARDŮ Extrémem socialistického školství bylo, že každý týden ve školním roce příslušného ročníku v daném předmětu byli všichni vyučující v Čechách a na Moravě téměř na stejné stránce téže (jednotné) učebnice. Teď dochází k extrému opačnému. Ve školním vzdělávacím programu (každá škola má originální, více či méně odlišný od škol ostatních) mohou učitelé spolu se žáky probírat naprosto rozdílné učivo podle řádově 10 druhů učebnic různých vydavatelů či podle svých vlastních učebních textů. Kontrolními body získaných vědomostí a znalostí (?kompetencí?) jsou 3., 5. a 9. ročník. To je velmi málo. Z praktického hlediska nevidím důvod, proč by učivo nemělo být dávkováno a kontrolováno po jednotlivých ročnících. Po ukončení např. 7. třídy by měli mít žáci všude v ČR přibližně stejné penzum znalostí. Na druhou stranu si dokážu představit, že by nadaný žák mohl třeba s pomocí individuálního učebního plánu zvládnout po patřičném zevrubném přezkoušení i dva ročníky během jednoho školního roku. Obtíže nastávají dětem v případě přestěhování v průběhu školní docházky (a to především na druhém stupni). Z mnoha problémů jmenujme třeba nutnost dohnat několik let výuky cizího jazyka, který na minulé škole neměl a na nové se vyučuje. Třeba v zeměpisu se může stát, že žák bude třeba dvakrát probírat Afriku a Ameriku a na Evropu vůbec nenarazí .Ale menší či větší problémy třeba nastávají pro osmáka prakticky ve všech předmětech. 8. SYSTEMATIČNOST ŠKOLSTVÍ, CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A VĚDY Poznatků z mnoha odvětví vědy je dnes tolik, že vyvstává potřeba je definitivně a přehledně roztřídit. Zde nám dává mnoho příležitostí počítačová technika. Vědy a „školní předměty“ je nutné očíslovat a tematicky rozčlenit. Ačkoliv vybrat správná hlediska třídění není určitě lehké. Samozřejmě, že by tento systém měl být
při své dokonalosti dostatečně volný a propustný, aby mohl být být neustále obohacován novými poznatky a výsledky výzkumu. Navíc by tento systém přispěl ke zvýšení rychlosti přesunu od vědecké práce do oblasti vzdělávání. 9. METODY, PROSTŘEDKY VÝUKY Určitě by mělo být jednoznačně určeno, co má pedagog žáky naučit. V žádném případě by se nemělo zkoumat, zda to bylo pouze pomocí křídy, tabule, papíru, tužky apod. nebo pomocí audio- či videotechniky. Zcela určitě by mohl učitel zvážit, jakým způsobem docílí toho, že žák učivo snadno zvládne a pochopí. 10. FINANCE Velká část naší společnosti se domnívá, že pokud učitelé volají po zvýšení proudu financí do škol, mají na mysli pouze své platy a kapsy. Ale jde spíše o přístup státu ke školství jako takovému. Školami projdou všichni občané. Pokud chceme mít kvalitní odborníky ve všech oborech, nemůžeme zde škudlit. Školení učitelů, moderní nábytek a pomůcky, kvalitní akce pro žáky a studenty v rámci výuky i mimo ni, zabezpečení dopravy, ubytování a kvalitní stravy – to je jen naznačení některých problémů.
Hlad je nejlepší kuchař Martina Novotná
„Nevíte samou roztažností, co byste do tý huby dali…“. Tak tahle legendární věta z dnes již kultovní trilogie mi téměř pokaždé automaticky naskočí, když nastane nejpříjemnější část dne – doba oběda. O žaludek můj a mých kolegů pečuje školní jídelna; drtivé procento strávníků pak tvoří žáci základní školy. Modernizací školní kuchyně děti získaly od tohoto školního roku možnost vybírat si ze dvou jídel. Proto dost dobře nechápu téměř plné, rozvrtané talíře, které kosmickou rychlostí končí ve vozíku na použité nádobí. Skutečně by mě zajímalo, co děti obědvají doma – patrně kaviár a slavičí jazýčky. Protože ve škole pohrdnou kuřetem, špagetami i dukátovými buchtičkami. Pravidelně se ve mně mísí hořkost s lítostí. Neúctou k umu kuchařek, neukojitelnými nároky na dětské chutě a neutěšeným pohledem na jídlo, které končí kdesi v drtiči na odpad. Možná by ředitelé škol mohli přistoupit na stravování formou fast foodu. Pak by zřejmě talíře byly vymetené. Navzdory bezbarvé, gumové konzistenci a nulové nutriční hodnotě. Naštěstí jsme odkázáni na chutnou a pestrou stravu našich kuchařek. Prosím maminky – ukažte svým ratolestem někdy obrázek dětí z Etiopie – možná jim pak bude jinak chutnat..
str. 22
Výborné výsledky žáků ZŠ Kamenice v testování Scio Ve školním roce 2008/2009 jsme pokračovali v evaluačním programu firmy SCIO, kde je naše škola zapojena v Komplexní evaluační analýze. Testování se týkalo žáků osmé a deváté třídy. Zatímco žáci 8.tř absolvovali testy klíčových kompetencí, žáci 9.A,B absolvovali testy ověřující vědomosti v matematice, českém jazyce a anglickém jazyce. Výsledky testování klíčových kompetencí u žáků 8.tříd byly rozděleny do tří oblastí: 1. Klíčové kompetence komunikativní, sociální a personální. Z vyhodnocení výsledků této části testů vyplývá, že žáci naší školy mají výsledky lepší než 80% zúčastněných škol. 2. Klíčové kompetence k učení a řešení problémů. V této oblasti naši žáci prokázali lepší výsledky než 70% zúčastněných škol. 3. Klíčové kompetence občanské a pracovní. Z výsledků vyplývá, že naši žáci dosahují lepších výsledků než 80% zúčastněných škol. Celkově lze výsledky žáků 8.třídy zhodnotit jako výsledky nadprůměrné a jednoznačným závěrem vyvoditelným z této analýzy je, že naše škola poskytuje svým žákům kvalitní vzdělání a velmi dobrou průpravu pro život a studium na středních školách a učilištích. Výsledky testování žáků 9.tříd byly následující: 1. Anglický jazyk: Porovnáním výsledků testu z Aj a obecných studijních předpokladů bylo zjištěno, že v naší škole je studijní potenciál žáků využíván optimálně a výsledky odpovídají úrovni jejich studijních předpokladů. Svými výsledky žáci dosahují lepší úrovně než 50% zúčastněných škol. 2. Český jazyk: Porovnáním výsledků testu z Čj a obecných studijních předpokladů bylo zjištěno, že v naší škole je studijní potenciál žáků využíván optimálně a výsledky odpovídají úrovni jejich studijních předpokladů. Svými výsledky žáci dosahují lepší úrovně než 60% zúčastněných škol a škola byla v rámci všech zúčastněných škol zařazena mezi lepší průměrné školy. 3. Matematika: Výsledky žáků jsou podle porovnání na vyšší úrovni než jaká odpovídá úrovni jejich studijních předpokladů. Bylo konstatováno, že díky vstřícnému postoji učitelů zde žáci pracují nad své možnosti a škola byla v této oblasti zařazena mezi 10% nejúspěšnějších špičkových škol. Celkově lze výsledky žáků 9.tříd hodnotit jako nadprůměrné ve všech testovaných oblastech, v matematice dosahuje naše škola výsledků špičkových. Toto
hodnocení je oceněním pro učitele, kteří žáky k takto vynikajícím výsledkům připravili. Ve školním roce 2009/2010 proběhlo testování žáků 9.třídy s následujícími výsledky: 1. Český jazyk: Porovnáním výsledků testu z Čj a obecných studijních předpokladů bylo zjištěno, že v naší škole je studijní potenciál žáků využíván optimálně a výsledky odpovídají úrovni jejich studijních předpokladů. Svými výsledky žáci dosahují lepší úrovně než 70% zúčastněných škol a škola byla v rámci všech zúčastněných škol zařazena mezi úspěšné nadprůměrné školy. 2. Matematika: Výsledky žáků jsou podle porovnání na vyšší úrovni než jaká odpovídá úrovni studijních předpokladů žáků 9.tř. Bylo konstatováno, že učitelé se studijním potenciálem žáků dobře zacházejí a žáci pracují nad svoje možnosti. Škola byla zařazena mezi úspěšné nadprůměrné školy a dosáhla lepších výsledků než 80% zúčastněných škol. 3. Anglický jazyk: Výsledky žáků deváté třídy naší školy byly ve srovnání s ostatními školami průměrné a z výsledků testování vyplývá, že 50% zúčastněných škol mělo lepší výsledky než žáci 9.tř naší školy. K těmto výsledkům je třeba dodat, že žáci dosahující výborných studijních výsledků, uspěli i v anglickém testu nadprůměrně. Celkově lze hodnotit výsledky v matematice a českém jazyce jako výborné. Výsledky testu z anglického jazyka jsou důvodem k zamyšlení a motivací k provedení změn. Jan Jelínek, ředitel školy
Vánoční úspěšný koncert skupiny Reliéf v kostele sv. Jakuba
str. 23
Zápis do první třídy
Situační zpráva z úseku „E „ rok 2009
- Luka nad Jihlavou, Bítovčice, Vržanov, Kamenice, Kamenička, Řehořov, Věžnice Ve výše uvedených lokalitách nedošlo v roce 2009 k výskytu závažné trestné činnosti. Kamenice: - za rok 2009 byly v obci Kamenice zaevidovány dva TČ - krádež platební karty a neplacení výživného. Dále byly za rok 2009 v Kamenici zaevidovány PŘ - odcizení MT a odcizení RZ. Místní problematika byla průběžně konzultována s tamní starostkou obce paní Mgr. Jelenovou. Kamenička: - za rok 2009 byly v obci Kamenička zaevidovány TČ - krádež OA a pokus ublížení na zdraví. Dále byl za rok 2009 v Kameničce zaevidován jeden PŘ - krádež peněženky z neuzamčeného vozidla, Místní problematika byla průběžně konzultována s tamní starostkou obce paní Mgr. Jelenovou.
Řehořov: - za rok 2009 byl v obci Řehořov zaevidován jeden TČ - krádež smrkové kulatiny v k.ú. Řehořov a dále by zaevidován jeden PŘ - narušení občanského soužití. Místní problematika byla průběžně konzultována s tamní starostkou paní Mgr. Jelenovou. Vržanov: - za rok 2009 nebyly v obci Vržanov zaevidovány žádné TČ a byl zde zaevidován jeden PŘ, a to schválnosti v rodině. Místní problematika byla průběžně konzultována s tamní starostkou obce paní Mgr. Jelenovou. V celém úseku „E“ nebyl zaznamenán výraznější nárůst trestné činnosti oproti roku 2008. pprap. Milan Zbořil, vrchní asistent (zpráva redakčně zkrácena pro Kamenici a místní části)
Depa
táta [knižnČ]
Spojka
"ne" hlupák
Pobídka
Písmeno Ĝec. abecedy
Unavenost
Osobní zájmeno
3Ĝíbuzná
0Čsto (i Ĝeka) v Peru
Pozorovati
3ĜíjemnČ prožívat
Prodejce PC techniky
PomĤcka: Merops, Ica, Ent, Apo
Symbol domorodých kmenĤ
Chem. Zn. Draslíku
ýínská obilovina
Australský hmyzožravec
Tovar z mléka
Stav bez svČtla
Ski
Jméno známého teroristy
Stromu podobné mýtické stvoĜení
Zmatek
Ne [nČm.]
Výrobce procesorĤ (CPU)
Tlak krve
Souhláska
ýást obliþeje
Hl. mČsto Albánie
Pohádkový medvídek
Chem. Zn. Astatu
3Ĝedložka
Dívþí jméno
Díly
Pravda sdĒlená ve zlém úmyslu je horší než lež.
LetĖanský podnik
ýeský politik ýSSD)
Skotská suknČ
Láska je asi tak neškodná jak..(viz. tajenka )
ġešení tajenky z minulého Āísla:
Elektrárny Tušimice zkr.
Charles Baudelaire:
Dostojevkeho román
Heyerdahlovo plavidlo
Evropská unie Akademie vČd
Váleti
9þelí dĤm
Souhláska
Souhláska
Podzemní dopr. prostĜedky
Souhláska
McBainovo jméno
Nicka
Ruce
Pošpiniti povČst
Televizní noviny
Spojka podĜadící
3Ĝedložka
Chem. zn. Uhlíku
Tajem. postava (záhada hlavolamu)
Izraelský samopal
Afroasiat
Taj. þ.3
Ohony
"ne" svČtlý
Filipínská sopka
Operní zpČv
Chem. Zn. Jódu
Pouze
Alžír. pĜíst. mČsto
Poštovní novinová služba
Ukazovací zájmeno
HЇO
SoustĜedit na SĜíchod
Inic. (PĜed i pováleþného) prezidenta
Konec abecedy
Dopadená
ěím. císaĜ
Staré zájmeno
Taj. þ.2
ěecký vČštec
Bláto
Ukazovací zájmeno
Bahení rákos [tzv. þibuk]
Pádová otázka
ýistící prášek zn.
Biblická hora
Kyselá pochutina
Ubytování na lodi
SmČs z nespojených látek
"elko"
ŠpanČlské mČsto
Výrobce grafických karet
Spojka
Druh pepĜe
Nár. tech. muzeum
7Čleso sluneþní soustavy
Projevovati únavu
Chem. Zn. Tellur, Stroncium
Alan Alda
Taj. þ.1
'Čti [nČm.]
Revize ~þetnictví firmy
Grafit
Navýšit (hmotnost)
Výrobce nealko nápojĤ
str. 24
Křížovku pro čtenáře připravil Ing. Jiří Hrad
str. 25
Společenská kronika VÝZNAMNÁ VÝROČÍ OSLAVILI: LEDEN František Novák Kamenice Naděžda Jakšová Kamenička
80let 85let
ÚNOR Josef Kadela Marie Matějíčková
Řehořov Kamenice
85let 91let
BŘEZEN Marie Čermáková Josefa Jelínková
Kamenice Kamenice
80let 92let
Vyprovodili jsme na poslední cestě: Bedřich Doležálek Kamenice Anežka Součková Kamenice Anděla Pekárková Vržanov Marie Toufarová Kamenice Eduard Nováček Kamenice Vlasta Novotná Kamenice Stále vzpomínáme!
01.01.2010 04.01.2010 05.02.2010 04.03.2010 21.03.2010 26.03.2010
Narozené děti DO SVAZKU MANŽELSKÉHO VSTOUPILI: 19. 3. 2010 Jiří David a Jiřina Dvořáková
Kronikářka Radka Čermáková na zastupitelstvu městyse
Daniela Šmídová Josef Třešňák Petr Jaša
Kamenice Kamenice Kamenička
15.01.2010 21.01.2010 02.03.2010
Knihovnice Marie Rečová a Jaroslava Vebrová na zastupitelstvu městyse
str. 26
CO SE UDÁLO V KAMENICI V MINULÉM STOLETÍ POVÁLEČNÁ LÉTA Stručný přehled nejdůležitějších událostí
Rok 1946 - Počasí – začal rok 1946 pěkně, mírně mrzlo a ležel poprašek sněhu - Vystěhování – z Kamenice se v době od 9.5.1945 do 9. 5. 1946 do pohraničí nebo do obcí po Němcích přestěhovalo 54 rodin – celkem tedy 210 osob - v únoru 1946 vykonány přípravy pro stavbu mostu, úpravy čekárny a nádražního místa čekárny v Bítovčicích - Stanovena cena – za lomový kámen v obecním kamenolomu - 5,-- Kč za m3 - Na schůzi MNV dne 7. července 1946 provedeny volby obecních funkcionářů. Předsedou byl zvolen Josef Matějíček - Potřeba výstavby obecné a měšťanské školy – odsouhlaseno prováděti výstavbu na reservovaném obecním pozemku, náklady by činily asi 10.000.000,-- Kč Zřízení veřejného rozhlasu – usneseno zadati provedení rozhlasového zařízení Janu Hamáčkovi z Měřína a vyzvati jej k sepsání příslušné smlouvy
Rok 1947 - Počasí – v tomto roce , zejména v létě a na podzim panovalo velké sucho, po dlouhý čas vůbec nepršelo, úroda byla slabší. Traviny na podzim předčasně poschly a nebylo potřebné pastvy pro dobytek - Vojenské tažení proti Banderovcům – zastřelen u stavení Josefa Šinkovského v Proseníně 23letý vojín československé armády - Zřizování koupaliště – započato s prováděním prací na potoce pod Jansovým vrškem - Kanalizace obce – dne 16.7.1947 započato s prováděním kanalizace na náměstí - Připravuje se regulace potoka - Provádění investic – na návrh okresního plánovatele usneslo se plénum MNV podat návrh na provádění investic v dlouhodobém plánu a to : 1) Stavba školy, 2) Vydláždění a úprava náměstí, 3) Zřízení nového hřbitova, 4) Zřízení elektrizace Brodku a 5) Úprava cest
Rok 1948 - Počasí - rok 1948 začal deštěm. V některých dnech bylo v lednu teplo jako na jaře, až koncem ledna začal padal sníh - Volby nových obecních funkcionářů – 6.5.1948
– předseda – Jindřich Novák - Nový vodovod – ing. Halada doporučil zdejšímu MNV zřízení nového vodovodu na louce Fr. Stejskala nad cihelnou - Usnesení o zřízení nového hřbitova – Na základě přípisu ONV v Jihlavě usneseno zřídit nový obecní hřbitov na pozemku Jana Moláka u Jansova vršku - Schválení výpůjček – obecní rada schválila návrh a učinění půjčky na obecní investice a to: - na regulaci potoka ………………………630.000,-- Kč - na hasičskou sušárnu …………………… 32.000,-- Kč - na stavbu škol ……………………………200.000,-- Kč - na zřízení nového hřbitova ………………100.000,-- Kč - na úpravu náměstí a cest …………………100.000,-- Kč
Rok 1949 - Komunální podnik – usneseno v obci zřídit komunální podnik - obhospodařování polností statků Jana Procházky a Jana Jedouna. Za hospodáře na těchto statcích ustanoven Josef Novák - Ve Vržanově likvidován statek Šebestiána Moláka a utvořen z něj státní statek - Oprava rybníka – obecní rybník Cihlák bude opraven dle návrhu inženýra Halady - Úprava spojovací cesty – ke Kolínu a Hornímu Smrčnému - Podán návrh, aby ve faře byly prohlédnuty hospodářské budovy, které nikdo nepoužívá, aby ve stájích mohly být teletníky pro chov telat, které někteří chovatelé nemohou odstavit pro nedostatek místa nebo krmiva. Návrh schválen - Regulace kamenického potoka – usneseno požádat KNV v Jihlavě o zvýšení příspěvku na r. 1950 na 2,000.000,-- Kč - Zrušení potravinových lístků – Dnem 1.10.1949 zrušeny potravinové lístky na chléb a mouku. Chléb je prodáván 1 kg za 15,-- Kč a mouka za 13,-- Kč za 1 kg - Státní statek v Kamenici – dle protokolárního zápisu ze dne 7.10.1949 předávají se farní pozemky a rolnická usedlost Františky Pruknerové do obhospodaření správě Státních statků. Likvidován též statek Miloslava Moláka a Amálie Molákové
Rok 1950 -
První občanský sňatek – dne 4.2.1950 byl
str. 27 na zdejším úřadě uzavřen první občanský sňatek Jaroslava Procházky a Růženy Jeřábkové v Kamenice - Rada MNV se usnesla, aby statky Jana Procházky a Miloslava Moláka nebyly vykupovány, nýbrž aby byly zařazeny do zdejšího JZD se všemi právy a povinnostmi - Úprava spojovací cesty ke Kolínu a Hornímu Smrčnému - byly poukázáno již 185.000,-- Kč. Finanční referent přislíbil obci dalších 300.000,-- Kč - Znovuzřízení bývalého rybníka – KNV zařadil do plánu znovuzřízení bývalého rybníka Randula - Hasičské nářadí pro Vržanov – osadě Vržanov přidělí se ruční hasičská stříkačka s příslušným vybavením
po motocyklové havárii promítač místního kina Jaroslav Fortelný
Rok 1953
- Počasí – rok 1951 začal za mírného počasí. Sněhu je málo - Potravní lístky – v měsíci květnu zavedeny opětně lístky na chléb. Vláda odůvodňovala tento počin tím, že tyto potraviny jsou nesvědomitými lidmi zkrmovány dobytkem - Lánská akce – škole určeno získat učně do hornictví - Žně – úroda obilí byla dobrá, zavedeny žňové hlídky, výmlat usměrněn - Výzva – vyhlášena výzva k zavedení čistoty a pořádku na ulicích - Brněnské energetické závody zaslaly v zájmu plynulé dodávky elektřiny „Výzvu odběratelům, ohledně šetření elektřinou“ - Pokusy Mičurinců – v říjnu zahájil svou pokusnou práci „Mičurinský kroužek“. K pokusům má přidělen pozemek ve výměře 1,5 ha po rolníku Janu Jedounovi za školou
- Počasí – 11. ledna teplota náhle poklesla, ledovice znemožnila zvěři přístup k zemi, zvěř je vysílená, vyhublá, ohlodávala mladé stromky. Koncem ledna sníh úplně sešel, nastala obleva. Dne 8. dubna mrzne – až – 20 stupňů. Celý duben sucho. V květnu je chladno a střídavé počasí. - Výměna peněz – dne 29. května oznámil pražský rozhlas výměnu peněz. Výměna od 1.6. do 4. 6. provedena takto : - za prvních 100,-- Kč - vyplaceno 60,-- Kč nových - za peníze doma uložené : za 1,-- Kč vyplaceny 2 haléře, ztráta 98% - spoření závodní : za 5,-- Kč vyplacena 1,-- Kč nová - vklady uložené po 15. květnu: za 100,-- Kč vyplaceny 2,-- Kč - Lid s touto tvrdou reformou spokojen nebyl - Zrušeny potravinové lístky a stanoveny nové ceny: Dříve Kčs Nyní Kčs 24,-- chleba – 1 kg ………………….. 8,40 1,50 - houska – 1 ks …………….. 0,30 40,-- hrubá mouka – 1 kg …………… 6,-- 300,-- rýže …………………………… 24,-- 8,-- vejce – 1 ks …………………… 1,50 - máslo – 1 kg ………………… 44,- 4 50,-40,- 450,-- sádlo – za 1 kg …………… 100,-- maso hovězí – 1 kg ………….. 20,-- - maso vepřové – 1 kg………….. 40,-- 2 0 0 , - - maso uzené – 1 kg ……… 20,-- 1 0 0 , - 10,-- mléko – 1 l ………………… 2,40 150,-- med – 1 kg …………………… 30,-1,50 - noviny ………………………. 0,30 300,-- 1.500,-- i více - šaty …………………
Rok 1952
Rok 1954
- Počasí – předjarní počasí bylo krásné a vlahé. Dne 20. května pomrzlo hojně květů ovocného stromoví - Zelenina – zásobování zeleninou vázne, nestačí potřebě obyvatelstva - Do učení hornickému povolání se přihlásilo 5 žáků zdejší školy - Po odchodu Fr. Hávy do Dušejova byl zde ustanoven ředitelem zdejší spojené národní a střední školy odborný učitel Josef Dovalil, který vyučoval na zdejší škole od r. 1942. Jeho zástupcem jmenován učitel Josef Grof - Byly nařízeny prohlídky bramborových kultur – hledání mandelinky bramborové - V důsledku drahoty stavební ruch byl chabý - Smrtelný úraz – dne 13. listopadu 1952 zemřel
- Počasí – zimní bouře. V noci ze 16. na 17. ledna byla veliká bouře provázená silnými blesky. Vítr vyvrátil při tom pás lesních stromů na stráni v Meránu. Počátkem července byly bouře s lijáky. Ovocné stromy utrpěly značné škody polámáním - Oprava hráze rybníka Zdarsák – hráz rybníka Zdarsák protržená při povodni dne 1.7.1954 byla opravena v podzimních měsících - Dne 2.5. na náměstí v Kamenici vymrštil se z kola valníku státního statku disk a usmrtil kolem jdoucího chlapce, syna komedianta z cizí obce - Dne 31.5. zemřel žák 8. třídy zdejší školy, byv postřelen svým bratrem při neopatrném zacházení se střelnou zbraní Podle dostupných informací zpracovala: Marie Rečová
Rok 1951
str. 28
Veselé Velikonoce přejí pracovníci Úřadu městyse Kamenice!
Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku. KAMENOVINY vydává ÚM Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava Tel.: 567 273 309, e-mail:
[email protected] Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415 Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 720 kusů. Toto 29. číslo vyšlo v březnu 2010. Uzávěrka 29. 3. 2010 Tiskne ASTERA G, s.r.o., Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen. Příspěvky přijímá Úřad městyse Kamenice. Foto na titulní straně - archiv ÚM a Jaroslav Bumbálek a na poslední straně - Eva Jelenová
