Íránská islámská revoluce 1979
Sofie Zuchowicz FMV VŠE 2SM507 2015
Obsah • 1. Základní fakta o Íránu • 2. Historie • 3. Šíitský islám • 4. Situace před revolucí • 5. Příčiny revoluce • 6. Průběh revoluce • 7. Důsledky revoluce pro Íránce • 8. Důsledky pro region a svět • 9. Zdroje
Základní fakta o Íránu • Úplný název: Džomhúríje islamíje Írán – Íránská islámská republika • Rozloha: 1 648 195 km2 • Počet obyvatel: 71 208 000 (2007) (zhruba 50,9% mužů a 49,1% žen) • Hlavní město: Tehran (Teherán) • Státní zřízení: islámská republika (hlavou státu je prezident ale dominantní postavení -> duchovní vůdce rahbar) • HDI: 0,77 (střední) -> 84. na světě v roce 2011 • Úřední jazyk: perština (fársí) • Administrativní dělení: 30 provincií (ostánů) • Členství v mezinárodních organizacích: OSN, OPEC, WTO (pozorovatel) • Náboženství: šíitští muslimové 90 %, sunnitští muslimové 8 %, křesťané, židé, zoroastriáni
Historie • Bohatá historie a starobylé kulturní tradice • Dnešní Írán na území bývalé Persie • Významné starověké dynastie Achajmenovců, Arsakovců nebo Sasánovců, v islámské éře zejména Safíjovců • Dnešní podoba Íránu se utvářela po arabské invazi v 7. století -> obyvatelé se stali muslimy, ale zůstali Peršany a novou víru šíitského islámu „persifikovali“ • V minulosti Persie velmocenské postavení, ale moderní doba jí nepřála, prohrála obě války s Ruskem i krátký střet s Velkou Británií a načas se stala polokolonií rozdělenou mezi tyto dvě velmoci
• Autoritativní režim posledního šáha M. Rezá Pahlavího usiloval o urychlení přechodu od polofeudálních poměrů ke kapitalistické moderně (bílá revoluce, 1963) s cílem dostat Írán zpět na vedoucí mocnost regionu
Šíitský islám • Jedním z dvou hlavních proudů islámu • Stoupenci ší'iy • Představují menšinu v rámci islámského světa (10–15 % z celkové muslimské populace) – majoritní skupiny v Íránu, Ázerbájdžánu, Bahrajnu a Iráku
• Za legitimní vůdce muslimské obce (ummy) považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající jeho bratrancem a zetěm Alím ibn Abú Tálibem • V průběhu let se ší'a rozdělila do mnoha větví • Šíitský islám tradičně k politice nedůvěřivý • Šíitský klérus ve velké míře vyznává kvietismus systematickou distanci od politiky • V 19. století upevnění principu tzv. následování (taqlíd) každý věřící si svobodně vybírá duchovního, jež je schopen interpretovat právní a rituální otázky věřících pluralita teologických názorů • Studium uznaných znalců a jejich závislost na masách konzervatismus, ale i pomalý vývoj a přizpůsobení modernímu životu díky neustálé interpretaci • Právě ajatolláh Ruholláh Chomejní prosadil nejradikálnější interpretaci šíitského práva v moderní historii šíismu – Teorie opatrovnictví právního znalce (velájat-e faqíh) – vyvinul ji v exilu v Iráku
Situace před revolucí • Šáh Muhamad Rezá Pahlaví nastoupil k moci po válce, poté co Britové a SSSR svrhli jeho otce Rézu Chána • Od 50. let odstartoval rozsáhlý a velice odvážný plán na reorganizaci země, jež byla na ekonomické a sociální úrovni středověku • Spojeno také s násilnou sekularizací (prozápadně orietovaný Šáh se inspiroval myšlenkami Ataturka)
• Velká většina dnešní íránské infrastruktury, jsou pozůstatky z Šáhovy vlády • R. 1953 znárodnil veškerý ropní průmysl, čím si poprvé popudil proti sobě velké mezinárodní koncerny, hlavně Británii • V 60. letech začal Šáh svou tzv. Bílou revoluci – měla být bez krveprolití
• Pozemková reforma -> více nepřátel -> omezil pozemkové vlastnictví jednotlivců (velká část v rukou duchovních • Zdravotnictví a školství -> spolu se svou manželkou plány pro rozvoj dětí a mládeže -> zavedli povinnou školní docházku pro chlapce i dívky • Rozvoj ženských práv – přiznání volebního práva další pobouření duchovních
• V oblasti zahraniční politiky Írán regionální velmocí
Příčiny revoluce • Hlavní skupiny nespokojených se Šáhovým režimem • 1. černí – náboženská opozice - proti svobodám, západnímu stylu života, liberalizaci, proti Izraeli, USA a Západu obecně, za islám (= za legitimizaci jejich samovlády), vedl ji Chomejní z exilu, nedříve z iráckého Nadžafu a pak z Francie • 2. červení - komunistická opozice - proti monarchii, za znárodnění, vládu proletariátu, atd. • 3. liberálové - za ještě větší svobody, za celkovou liberalizaci společnosti a demokracii
• V revoluci bojovaly vedle sebe skupiny s diametrálně odlišnými názory – vyhrál ten nejagresivnější • Špatná hospodářská situace
• Policejní praktiky režimu – tajná policie SAVAK • V 70. letech ropná krize – Šáh uzavřel kohoutky 4 násobné zvýšení cen ropy a celosvětovou krizi recese i v Íránu inflace a nespokojenost lidí rostla, společně s nespokojeností Británie a USA
Průběh revoluce • Proti Šáhovi propagandistická a mnohdy lživá kampaň na všech frontách, doma i v zahraničí • Nejpropracovanější ji měli islamisté – Chomejní obviňoval Šáha z nejrůznějších zločinů a nazýval jej přímo ďáblem - zaprodal Írán Západu, vyplenil jeho bohatství, zavedl západní způsob života, který je zdrojem zkaženosti mravů apod.
• Na podzim roku 1977 propukly první studentské demonstrace, rozšířily se po celém Teheránu • Posledním stádiem revoluce - pouliční boje projevila se tvář Chomejnistů, jež měli podporu Kaddáfího z Lybie a hlavně Palestinských teroristů • Hlavním požadavkem vnitřně heterogenní opozice: • Rezignace Šáha • Propuštění politických vězňů • Návrat Rúholláha Chomejního z pařížského exilu
Průběh revoluce • Stále větší tlak na vládu a vzrůstající počet obětí pouličních protestů 16. ledna 1979 Šáh odlétá do Spojených států • Chomejní se do Teheránu vrací 1. února 1979 po 15 letech exilu • Spolu s radou šíitského duchovenstva se stal de facto neomezeným vládcem země • Obratně eliminoval opozici z řad levice
• Revoluce pak zvítězila 11. února, kdy padl zbytek vlády Šáhpura Bachtjára, posledního premiéra Jeho Veličenstva skončily přes rok trvající násilné demonstrace revolučně naladěné protimonarchistické mládeže a stoupenců demokracie i stávky ropných dělníků a zchudlého venkovského obyvatelstva • Chomejní prosadil referendum o proklamaci islámské republiky; prvním prezidentem zvolen umírněný intelektuál Abú al-Hasan Baní Sadr – v červnu 1981 Chomejní příkaz k Sadrově zatčení • Dne 2. října 1981 nová volba prezidenta - loajální Chomejního žák Alí Chameneí – v podstatě loutkový prezident
Důsledky revoluce pro Íránce • Islámská revoluce podle historiků ovlivnila svět stejně, jako Velká francouzská nebo bolševický převrat v Rusku • Ze dne na den totální změna politického režimu, systému i ideologie • Obyčejní lidé si od revoluce slibovali hlavně sociální spravedlnost, oslabení vlivu cizích mocností v zemi a paradoxně větší svobodu • Zpočátku nebyla myšlena jako vysloveně islámská; pojmenována až po těch, co zvítězili • Chomejního Teorie opatrovnictví právního znalce nejuznávanější klerik může vzít na sebe zodpovědnost a legitimitu spravovat politické záležitosti komunity • Až po revoluci mnozí zjistili co se stalo Šáh pouze nahrazen Chomejním a absolutismus zůstal, dokonce v horší formě • Násilná likvidace opozice • Agresivní asimilační politika vůči etnickým i náboženským menšinám • Nepříjemné zasahování do osobního života lidí - nejvíce postiženou skupinou byly ženy
• Paradoxně úroveň vzdělanosti žen po revoluci stoupla povinné zahalování a oddělené školy
• Korupce narostla do enormních rozměrů • Existence zakázaných, ale žádaných produktů kvete černý trh (alkohol, zakázaná hudba/filmy)
Důsledky revoluce pro Íránce • V důsledku své agresivní politiky a rétoriky uzavření do politické, kulturní i ekonomické izolace • Konstantou zahraniční politiky Íránu - nepřátelství vůči Spojeným státům a také značné ochlazení vztahů se sousedními sunnitskými zeměmi irácko-íránská válka ekonomický dopad • Obecně se v Íránu ropou a plynem plýtvá; naproti tomu vláda investuje miliardy do jaderného výzkumu dopad na americko-íránské vztahy • Naštěstí se země v posledních letech otevřela technologicky
• V Íránu je 70 % lidí pod 30 let mladí touží po vzdělání, zkušenostech, dobré práci, seberealizaci, zábavě a normálních mezilidských vztazích mezi chlapci a dívkami, jež státní ideologie zakazuje i trestá roste zvídavost o proklínanou západní kulturu • Životní úroveň a kupní síla Íránců od revoluce snížila
• Proklamované odstranění třídních rozdílů neproběhlo propast mezi bohatými a chudými se ještě více prohloubila všudypřítomná korupce • Téměř veškerá ekonomika kontrolována státem a stát do ní neinvestuje • Po volbách Ahmadínedžád změnil rétoriku - do popředí nukleární program, boj proti Izraeli, popírání holokaustu a provokaci USA a Západu, nebo nesmyslné pruhy na chodníku pro muže a ženy (pravděpodobně pro odlákání pozornosti od skutečných problémů)
Důsledky pro svět a region • Těsně po revoluci pomalý, ale zhoubný proces – „náboženská kolonizace“ – cílem vyvézt revoluci po celém Blízkém východě byly zakládány legální i nelegální organizace cíl sjednotit, finančně podpořit, vyzbrojit a radikalizovat hlavně šíitské skupiny v odboji proti vládám zemí Perského Zálivu • Takhle vytvořen třeba Hizballáh v Libanonu - pak budovaly pobočky a buňky po celém světě • Stabilita v regionu hluboce narušena • Krátce po revoluci vypukla irácko-íránská válka kromě ideologických pohnutek šlo o kontrolu důležitých bodů Perského zálivu a ropných zdrojů • Írán začal důsledně realizovat koncepci "vývozu revoluce„ cílem vytlačit Američany a obecně vliv Západu (politický i kulturní) z regionu • Írán chtěl nahradit tento vliv samým sebou a zabezpečit svou nadvládu v celém regionu, což by mělo ekonomické a ideologické důsledky • neomezenou kontrolu Íránu nad ropnými zdroji a cestami vývozu (Perský záliv) • další radikalizaci a vyzbrojování šíitských frakcí a případně rozšíření teokratického systému vlády do jiných zemí v zálivu a posílení islamismu v umírněnějších státech
• Nastolený konzervativní směr íránské politiky pokračuje do současnosti, ale od 90. let dochází k uvolňování režimu
Zdroje • FROUZOVÁ, Magdaléna. Závoj a džíny: ženy v islámském světě. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2005, ISBN 8070217766 • http://m.ceskatelevize.cz/ct24/svet/45115-nastup-ajatollaha-chomejnihopostupne-premenil-iran-v-kralovstvi-strachu/ • http://svobodaproiran.blogspot.cz/2007/02/kapitoly-z-djin-rnu-islmskrevoluce-ii.html • http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2009/10/islamska-republika-nebovlada-kleru/ • http://eurabia.parlamentnilisty.cz/Articles/961-dusledky-iranske-revolucepro-iran-a-svet.aspx • https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html Děkuji za pozornost!
