Sylabus pÍednášek z pÍedm tu: Dopravní energetické systém y (DES) Katedra: Ekonom iky, m anažerství a hum anitních vd, K316 rozsah: 2 + 2 zakon
ení: zápo
et a zkouška PÍednášející:
1.
Ing. Miroslav Vítek, CSc.
Systémy dopravy elektÍiny, tepla, plynu, ropy a uhlí.
Historie rozvoje spotÍeby energie a systém ç pro její dopravu a distribuci. Infrastruktura - systém hrom adné obsluhy územ í prostÍednictvím inženýrských sítí. Vodovod - AsyÍané, Íecko a Ìím . U nás Jizerka na Vyšehrad- 1333. Plynovod - Londýn 1813, PaÍíž 1829 (svítiplyn), Karlín 1847. ElektÍina - 1873 paÍížská výstava Fontain, KÍižík 1889. CZT - Lockport, Karlín 1904. Celosvtová spotÍeba energie 1990 - 357 EJ, 2010 - 472 EJ. Energetický zdroj (prvotní form a energie) je taková form a energie, která pÍi sou
asné úrovni techniky m çže být využita v národním hospodáÍství. Form a energie je dána druhem a nositelem energie. Rozeznávám e tyto druhy energie: - jadernou - chem ickou - tepelnou - m echanickou - elektrickou. Každý druh energie je vázán na ur
itého nositele (m édium ), kterým m ohou být: - tuhé látky - kapalné látky - plynné látky - pole (záÍení). Energetický systém je soubor prvkç - energetických zaÍízení - a vazeb m ezi nim i. Tento systém slouží k uskute
Áování - energetických procesç - a je ur
ený k zásobování odbratelç rçzným i form am i energie. Energetické zaÍízení je takové technické (technologické) zaÍízení, které je zÍízeno a provozováno za ú
elem uskute
Áování energetických procesç. Energetický proces je proces získávání (tžby, dobývání), úprav, zušlechÙování, pÍem n, dopravy a kone
né spotÍeby ur
ité form y energie. Kone
ná spotÍeba je poslední pÍem na energie v Íetzci pÍem n energie probíhající u spotÍebitele (odbratele) ve spotÍebi
i, jenž je zÍízen a provozován za jiným ú
elem než energetické zaÍízení. Zde zm na form y energie není cílem , nýbrž prostÍedkem k dosažení jiného ú
elu. Energetický dopravní systém jako podsystém (subsystém ) energetického systém u je souhrnem všech technických zaÍízení sloužících k doprav energie rçzných forem . 1/ 2/ 3/ 4/ 5/
1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7/
Energetické subsystém y: systém tžby, zpracování, dopravy a spotÍeby tuhých paliv systém tžby, dopravy, zpracování a spotÍeby kapalných paliv systém tžby (výroby) plynných paliv, jeho dopravu, skladování a spotÍebu elektroenergetický systém - tj. výrobu, pÍenos, distribuci a spotÍebu elektÍiny; systém centralizovaného zásobování teplem , tj. výrobu tepla ve výtopnách, teplárnách a elektrárnách s odbrem tepla, jeho pÍenos napáje
i, rozvod tepelným i sítm i a jeho spotÍebu.
Hlavní technické druhy dopravy jsou: železni
ní doprava (vlaková) silni
ní doprava (autom obilová) vodní doprava (nám oÍní a Íí
ní) potrubní doprava pásová a lanopásová doprava doprava elektrické energie po vedení manipula
ní a pÍekládací stroje (jeÍáby)
Sylabus pøednášek DES
-1-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
2.
Kvalitativní parametry dodávky rçzných forem energie.
Parametry energetických dopravních systémç jsou ty jejich vlastnosti, které um ožÁují pÍenést (dopravit) nositele energie z jednoho m ísta do druhého tak, aby byla dosažena potÍebná kvalita a kvantita dopravované form y energie v cílovém (odbrném , pÍedacím ) bod systém u. Parametry pÍepravované formy energie (respektive param etry jejího nositele) jsou zpravidla pÍedepsány technickou norm ou. Na územ í R platí norm y SN, které jsou do zna
né m íry sjednoceny s evropským i norm am i EEN. Výbr (sestava) param etrç form y energie, které je vhodné norm ativn pÍedepisovat závisí, pÍedevším na druhu nositele dané form y energie.
Tab. I - Normované parametry rçzných forem energie . . Forma energie
elektÍina
Parametr
Normované hodnoty
naptí
kolísání ± 5% na NN
frekvence
50 Hz ± 0,5 Hz
zabezpe
enost
max.15 min.výpadek (z = v
0,999)
teplota CZ teplem
kolísání v záv.na typu
tlak
dtto
zabezpe
enost
max. 5 hod. výpadek
tlak plyn
kolísání v záv. na typu
složení
výhÍevnost, bez kyslíku
zabezpe
enost uhlí (pevná paliva) stla
ený plyn
Sylabus pøednášek DES
složení (výhÍevnost)
obsah síry, popele, vody
tlak
kolísání ± 30 %
-2-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
Tab.
II
-
Dimenzované
parametry
druh systému
dopravních
energetických
systémç
dimenzovaný parametr
elektøina
prùøez vedení s ohledem na dovolený úbytek naptí, dovolené oteplení, dovolené mechanické namáhání a odolnost proti zkratu elektrická izolace s ohledem na pÍeptí
CZ teplem
svìtlost potrubí s ohledem na tlakové ztráty a dodržení pÍepravovaného množství (pÍepravní rychlost) tlouška stìny potrubí s ohledem na tlak a mechanické namáhání díky tepelné roztažnosti a zavšení potrubí tepelná izolace s ohledem na dodržení tepelného spádu
Obr. 1 - Schéma elektriza
ní soustavy R
Sylabus pøednášek DES
-3-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
3.
PÍenos a distribuce elektÍiny.
Elektrické parametry stejnosmrných a stÍídavých vedení Rodpor, rezistance, jednotka [S], ve výpo
tech vedení se uvažuje vždy, m rný odpor [Sm m 2/m ] XL induktivní reaktance BC kapacitní adm itance G
inný svod zpçsobený prçsakem izolací, koronou a dielektrickým i ztrátam i. NapÙové hladiny: pÍenosová soustava, 400 + 200 kV j=1 distribu
ní soustava 110 kV (vvn) j=3, 22 kV (vn) j=5, 0,4 kV (nn) j=7 Úbytek naptí a ztráty výkonu a práce vycházím e z Ohm ova zákona:
kde
U je naptí [V] I proud [A] R
inný odpor [S] a s obou Kirchhofových zákonç (sou
et proudç v uzlu a sou
et naptí ve sm y
ce je roven nule). U sériového Íazení odporç se výsledný odpor rovná sou
tu tchto jednotlivých odporç a naptí se na odpory rozdlí v pÍím ém pom ru k odporçm . U paralelního Íazení odporç se výsledný odpor rovná sou
tu pÍevrácených hodnot, tedy je m enší než nejm enší odpor vtve. Celkový proud se rozdlí také v nepÍím ém pom ru odporç jednotlivých vtví.
(2)
Maxim ální úbytek naptí na ss vedení konstantního prçÍezu s více odbry napájeném z jedné strany vzniká na konci vedení u posledního odbratele a vypo
ítá se: )U m axim ální úbytek naptí (na konci vedení u posledního odbru) [V] D m rný odpor vodi
e [Sm m 2/m ] s prçÍez vodi
e [m m 2] li délka i-tého úseku vedení (m ezi odbry) [m ] Ij j-tý odbr [A] Ztráty výkonu Joulovým teplem se vypo
ítají analogicky, pouze úsekové proudy se um ocní na druhou: kde
(3)
SS vedení napájené ze dvou stran Nejprve je tÍeba ur
it napájecí proudy z obou napájecích bodç. Proud z levé strany se vypo
ítá jako podíl proudového m om entu vedení po
ítaného z pravé strany lom eno celkovou délkou vedení. Druhý proud (proud z prava) pak dopo
ítám e jako rozdíl celkového proudu dovedení m én proud z levé strany. Po té ur
ím e proudy tekoucí v jednotlivých úsecích vedení postupným ode
ítáním zátží od napájecího proudu z jedné strany. U té zátže, kde se stékají proudy z prava a z leva, vedení pom ysln rozÍíznem e a po
ítám e úbytek naptí klasicky jako u vedení napájené z jedné strany. Kontrola správnosti výpo
tu úbytek naptí z prava se m usí rovnat úbytku naptí z leva. Vedení s odstupÁovaným prçÍezem Metoda konstantní proudové hodnoty - m inim alizuje ztráty na vedení. Metoda m inim ální váhy (objem u) vedení - m inim alizuje spotÍebu m ateriálu. Pro ob dv m etody platí om ezení, že m axim ální úbytek naptí nesm í být vtší než dovolený: ) U # ) U dov. Transfigurace hvzdy na trojúhelník a opa
n
Sylabus pøednášek DES
-4-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
Obecná teorie uzlu Pro Íešení složitých uzavÍených sítí. Náhradní elektrická schémata a fázorové diagramy vedení nn, pÍi výpo
tech uvažujem e pouze R; dlouhé vedení nn a krátké vn (R + X L); dlouhé vn (nebo kabelové vn) nebo krátké vvn, uvažujem e s R, X L a B; dlouhé vvn nebo zvn, uvažujem e s R, X L, B a G. Výpo
et provozních parametrç vedení vvn. PÍesná m etoda - Blondelovy konstanty. Náhradní
lánky T a (. Breitfeldova m etoda. Stabilita pÍenosu Statická a dynam ická stabilita vedení inný pÍenášený výkon v jedné fázi: P = (U 1 U 2 sin*)/X Jalový pÍenášený výkon v jedné fázi: Q = (U 1 U 2 cos*)/X - U 22/X kde U 1, U 2 je abs. hodnota fázoru fázového naptí na za
átku resp. na konci vedení * fázový úhel posunu m ezi naptím na za
átku a na konci vedení X induktivní reaktance vedení Ferrantiho jev a pÍirozený výkon vedení. U nezatíženého vedení, vlivem kapacitního proudu a úbytku naptí na odporu vedení je fázor naptí na konci vedení absolutn vtší než na za
átku. PÍirozený výkon vedení je takový pÍenášený výkon pÍi jehož pÍenosu se vzájem n kom penzuje vliv indukce a kapacity vedení a dochází tím k m inim álním ztrátám pÍenášeného výkonu. S pÍ = U sdr2/Z vl Z vl je vlnová ipedance vedení a je to odm ocnina z pomru induktivní reaktance ku kapacitní adm itanci pÍi zanedbání
inných složek pom r Z vl = %(L/C)
Sylabus pøednášek DES
-5-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
4.
OceÁování ztrát elektÍiny.
Diagramy zatížení Závislost zatížení na
ase, tÍi
asové periody - den, týden, rok. Diagram trvání zatížení - trvání ur
ité hodnoty výkonu nebo vtší. Dané zatížení se souhrnn v roce vyskytuje, tak dlouho, jak ukazuje kÍivka trvání výkonu. Diagram trvání zatížení je tedy m onotónn klesající funkce P = f(t). Entropicky (obsahem inform ace) je m nohem chudší než diagram zatížení, protože digram trvání zatížení je m ožno odvodit z diagram u zatížení nikoliv však opa
n. Prçbh ztraceného výkonu (diagram ztrát) zvyšuje diagram zatížení odbratele a m á tendenci jej "zešpi
aÙovat". Tzn. diagram zatížení u zdrojç (elektráren) je díky ztrátám , které kvadraticky závisí na zatížení m nohem špi
atjší než diagram zatížení u odbratelç. Doba využití maxima je doba, za kterou by se pÍi m axim álním výkonu spotÍebovalo, resp. vyrobilo stejné m nožství elektrické energie jako pÍi prom nlivém zatížení bhem sledovaného období. Lze ji vypo
íst dle vztahu:
(6)
kde
T m je T
doba využití m axim a [h] sledované období, za které se doba využití m axim a po
ítá, nej
astji rok (8760 hodin) [h] P(t) okam žité zatížení v
ase t ve sledovaném období [kW ] Pm m axim ální zatížení ve sledovaném období [kW ] WT celkov spotÍebovaná resp. vyrobená el. práce ve sledovaném období Doba plných ztrát je doba, za kterou by se pÍi m axim álním pÍenášeném výkonu ztratilo ve vedeních stejné m nožství elektrické energie jako pÍi prom nlivém zatížení bhem sledovaného období. Je dána analogicky jako doba využití m axim a podílem celkových ztrát k m axim álním u ztrátovém u výkonu.
(7)
Klasifikace odbratelç Odbratele je m ožno rozdlit do
tyÍ skupin podle charakteru (pÍedevším cykli
nosti) odbru: 1/ sezónní odbratelé jejichž odbr je závislý na období v roce a m çže m ít i týdenní a denní cykly. Jedná se napÍ. o cukrovar, pouli
ní osvtlení, elektrické vytápní, suši
ku obilí, lyžaÍský vlek apod., 2/ odbratelé pracující s týdenním cyklem a nepravideln, tj. odbratele u kterých se nedá najít závislost zatížení na období v roce, m ohou m ít týdenní a denní cykly, jsou charakteristi
tí svým "nejhorším " denním diagram em zatížení v pracovní den. Jako pÍíklad lze uvést dom ácnosti, rçzné prçm yslové provozy, elektrickou trakci, provozovny služeb, úÍady, školy, spoje atd., 3/ odbratelé odebírající pouze s denním cyklem zatížení m ající stejný DDZ po celý rok. Do této kategorie patÍí napÍ. elektrický ohÍev teplé užitkové vody, nepÍetržité provozy tžkého strojírenství, vlastní spotÍeba el. stanic apod., 4/ typi
tí odbratelé m ající DDZ podobný DDZ ES, tzn. že m axim ální zatížení m ají ve špi
kových pásm ech DDZ ES, m inim a v provalech zatížení DDZ ES. S ur
itým zjednodušením jsou to všechny bžné prçm yslové provozy, ztráty na vedeních a transform átorech vyšších naptí apod. Klasifikace zdrojç Zdroje v ES dlím e rovnž na
tyÍi základní typy podle jejich funkce v ES, regulovatelnosti a charakteru Íetzce pÍem n forem energie v daném typu zdroje elektÍiny: 1/ zdroje základní, neregulované bhem dne (aÙ už z technických
i ekonom ických dçvodç); vyrábjící elektÍinu pÍem nou z prim ární form y energie, napÍ. z paliva a kryjící konstantní zatížení bhem dne. Zpravidla m ají nízké prom nné provozní náklady a vysoké investi
ní náklady (JE, prçto
né vodní elektrárny, apod.). 2/ Zdroje pološpi
kové, regulovatelné pom alu a v om ezeném rozsahu, kryjící pološpi
kové zatížení ES a vyrábjící elektÍinu také pÍem nou z prim ární form y energie (napÍ. uhelné kondenza
ní elektrárny - KE, m oderní uhelné bloky - MUB (PCB), s paroplynovým cyklem - PPE (CCGT)). 3/ Zdroje špi
kové, pružn regulovatelné (rychle a ve velkém výkonovém rozsahu), vyrábjící elektÍinu rovnž pÍem nou z prim ární form y energie, pÍi
em ž kryjí špi
kové zatížení ES (akum ula
ní vodní elektrárny - AVE, elektrárny s plynovým i spalovacím i turbínam i - PE (SCGT), Sylabus pøednášek DES
-6-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
4/
atd.). Zpravidla m ají vysoké prom nné provozní náklady (palivové) a nízké investi
ní náklady (krom AVE). Akumulátory, pružn regulovatelné zdroje-spotÍebi
e, které ovšem prakticky nejsou schopny "nov" vyrobit elektrickou energii, pouze tuto energii "pÍesunují" z období pÍebytku do období nedostatku bhem periody "pÍebití" (pÍe
erpání) která je om ezena jejich kapacitou (hlavn PVE).
Marginální náklady jsou obecn náklady na zvýšení produkce o jednotku diferenciáln resp. diferen
n:
(8) kde
MC jsou m arginální náklady na zvýšení výroby TC celkové náklady (total cost) závislé na objem u výroby Q
[K
/jednotka produkce] [K
/jednotka produkce] [jednotka produkce]
objem výroby
Pokud chce firm a m axim alizovat zisk, m usí vyrábt a prodávat takové m nožství produkce, pÍi níž se rovnají m arginální náklady m arginálním tržbám firm y. Výrobní náklady elektÍiny v elektriza
ní soustav:
(9) kde
Nv Np a Nw Pm Wr
jsou výrobní náklady stálá a prom nná složka výrobních nákladç ro
ní m axim ální zatížení odebraná elektrická energie za rok
[K
] [K
] [kW ] [kW h]
Prçm rné m rné výrobní náklady elektÍiny n v pak jsou:
(10)
Krátkodobé marginální náklady na elektÍinu jsou v podstat pom rným pÍírçstkem prom nných nákladç v ES, vycházejících ze zm ny palivových nákladç provozn nejdražších elektráren, jež jsou podle pravidel pro optim ální krytí diagram u zatížení zaÍazovány naposledy, tedy pro dodávku energie v odbrových špi
kách. V krátkodobých m arginálních nákladech se neobjevuje stálá složka nákladç (náklady na opatÍení a údržbu výkonu), protože se nem ní park zdrojç elektÍiny. V širším slova sm yslu krátkodobé m arginální náklady krom zm ny palivových nákladç zahrnují i zm nu nákladç nedodávky elektrického výkonu a práce (ztráty a škody u dodavatelç i odbratelç elektÍiny plynoucí z výpadkç dodávky) vyplývající z ur
ité úrovn zabezpe
enosti m enší než jedna. Dlouhodobé marginální náklady na elektÍinu krom zm ny prom nných nákladç ješt zm ny nákladç stálých, protože v dlouhém období je m ožné m nit skladbu zdrojç elektÍiny výstavbou nových a rekonstrukcí
i vyÍazováním dosavadních. PÍi ideálním rozvoji soustavy dochází k rovnosti dlouhodobých a krátkodobých nákladç. Dlouhodobé m arginální náklady vypo
tené m etodou reprezentantç jsou vlastn m rné výrobní náklady závrných elektráren a sítí:
(11) kde
n mr kz km k vs kr n iE n iS
... ... ... ... ... ... ...
a TžE a TžS
... ...
Sylabus pøednášek DES
ro
ní dlouhodobé m arginální náklady [K
/kW ] koeficient ztrát v sítích soustavy [-] koeficient ú
asti m axim a odbratele na m axim u soustavy [-] koeficient vlastní spotÍeby elektráren [-] koeficient zálohy výkonu v závrných elektrárnách [-] m rné investi
ní náklady nových (závrných) elektráren [K
/kW ] m rné investi
ní náklady nových (závrných) elektrických sítí pro dopravu elektrického výkonu od výroben k novém u odbrateli [K
/kW ]
asová pom rná anuita za dobu ekonom ické životnosti závrných elektráren
asová pom rná anuita za dobu ekonom ické životnosti T ž závrných sítí
-7-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
(12)
kde
q r Tž
... ... ...
úro
itel q = 1 + r úroková m íra (diskontní sazba) doba ekonom ické životnosti [rok]
p psE
...
p psS n wE
... ...
ro
ní pom rné stálé provozní náklady závrných elektráren (m zdy, m ateriál, nakupované služby, údržba, režie) [-] ro
ní pom rné stálé provozní náklady závrných sítí [-] m rné prom nné náklady výroby elektÍiny v závrné elektrárn [K
/kW h]
Pro ocenní odbratele (ztrát) odebírajícího podle ur
itého DDZ periodicky celý rok za pÍedpokladç kom binace jaderné elektrárny a pÍe
erpávací vodní elektrárny jako závrných zdrojç (JE+PVE) platí vzorec:
(13) kde
p A je pV
podíl JE na krytí m axim a zatížení odbratele, pro typického odbratele v
eské ES platí p A = 0,0462 T m/365 pro T m # 2555 h p A = 0,0448 + 0,0398 T m/365 pro T m > 2555 h podíl PVE na krytí m axim a zatížení odbratele, pro typického odbratele platí, že p V = 1-p A
Sylabus pøednášek DES
-8-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
5. 6. 7. 8. 9.
Hospodárný prçÍez elektrického vedení. Závislost investi
ních nákladç a nákladç na ztráty elektÍiny na prçÍezu vedení. Postup návrhu prçÍezu elektrického vedení. Ekonom ické kritérium a technická om ezení. Zkraty a pÍeptí. Optimalizace provozu a návrhu transformovny. Závislost nákladç na zatížení, pÍechodový výkon, klasifikace elektrických stanic, koordinace izolace, mÍící a jisticí pÍístroje v elektrických stanicích. Hospodárná kom penzace ú
iníku. Zpçsoby a ú
el kom penzace ú
iníku a zachování harm onické kÍivky. Navrhování distribu
ních rozvodných soustav. Podnikání v rozvodu elektÍiny, kriteria efektivnosti podnikatelských zám rç. Elektriza
ní zákon.
Sylabus pøednášek DES
-9-
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
10.
Návrh hospodárné svtlosti potrubí tepelných napáje
ç.
Systém y CZT se Íeší v zásad bu jako jednostupÁové (bez pÍedávacích stanic), nebo dvoustupÁové (s pÍedávacím i stanicem i). Tepelné sít se dlí a/ podle druhu nositele tepla na parní nebo vodní b/ podle po
tu potrubí na jednotrubkové, dvoutrubkové a tÍítrubkové c/ podle pçdorysného uspoÍádání na sít paprskové
i okružní d/ podle um ístní na nadzem ní nebo podzem ní. vody: vtší m rná teplárenská výroba elektrické energie zachování kondenzátu v teplárn m ožnost centrální regulace zm nou teploty nebo hydraulických stavç vyšší ú
innost, tím že odpadnou ztráty kondenzátu i páry a m enším hydraulickým odporem v potrubí vyšší akum ula
ní schopnost vodní soustavy. Nevýhody: vtší spotÍeba elektrické práce na
erpání vtší ztráty teplonosné látky pÍi poruše trubky (dané m rnou hm otností), pÍi m alé poruše m ohou parní sít zçstat v provozu, kdežto vodní se m usí odstavit velká hm otnost teplonosné látky a její nestla
itelnost je spojena s nebezpe
ím poruch zpçsobeným velkým i rozdíly tlakç v soustav (v terénu s velkým i výškovým i rozdíly a zvlášÙ pÍi rychlých pÍechodných jevech, regulaci apod.). Výhody -
Prçtok tekutiny potrubím, rovnice kontinuity.
(14)
kde
M h je hm otnostní tok teplonosné látky (m édia) [kg/s] Qh tepelný tok (tepelný výkon) [W ] )i rozdíl entalpií m édia (tepelného obsahu jednotky hm oty) v pÍívodním a vratném potrubí [kJ/kg] c tepelná jím avost m édia [kJ/kgEK] )t rozdíl teplot m édia v pÍívodním a vratném potrubí [EK]
Bernouliho rovnice (pro proudní kapalin, které jsou nestla
itelné):
(15)
kde
M je k
hm otnostní tok hustota
[kg/s] [kg/m 3]
integrální tvar pro technickou praxi v tlakových jednotkách:
(16)
kde
)p je
rozdíl tlakç v trubce o prçÍezu 1 oproti tlaku v trubce o prçÍezu 2 zpçsobený tlakovým i ztrátam i díky proudní
Tlakové ztráty v potrubí kruhového prçÍezu:
(17)
Sylabus pøednášek DES
- 10 -
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
)p je tlaková ztráta l délka trubky d prçm r trubky 8 sou
initel hydraulického tÍení Pro lam inární proudní je 8=64/Re Odhad prçm ru potrubí z rovnice kontinuity: kde
[Pa] [m ] [m ]
(18)
kde M je prçto
né m nožství Výpo
et svtlosti trubky z dané hodnoty tlakové ztráty:
[t/h]
(19) kde
)p je L d 8 V M w
tlaková ztráta ekvivalentní (úhrnná) délka potrubí prçm r trubky sou
initel hydraulického tÍení objem ové prçto
né m nožství hm otnostní prçto
né m nožství rychlost proudní
[Pa] [m ] [m ] [m 3/s] [kg/s] [m /s]
Závislost investi
ních a provozních nákladç napáje
e na svtlosti potrubí. Technická om ezení.
Sylabus pøednášek DES
- 11 -
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
11.
Optimalizace tloušÙky tepelné izolace potrubí tepelných sítí.
Tepelná vodivost, problem atika vlhkosti, ztráty tepla. Závislost investi
ních a provozních nákladç na tloušÙce tepelné izolace.
Sylabus pøednášek DES
- 12 -
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
12.
Dimenzování plynovodních potrubí z ekonomického hlediska. Proudní plynç potrubím , stavová rovnice plynu, Bernouliho rovnice pro páry a plyny. Rovnice kontinuity:
(20) rovnice pro izoterm ický prçtok potrubím :
(21)
rovnice tlakových ztrát v diferenciálním tvaru:
(22)
kde
s je w p D 8 l d
vnitÍní prçÍez potrubí [m 2] rychlost proudní plynu potrubím (nízkotlak 3-15 m /s, stÍedotlak 5-20 m /s) [m /s] tlak plynu v potrubí [kPa] hustota plynu [kg/m 3] sou
initel hydraulického tÍení (u svítiplynu a zem ního plynu lze uvažovat ve výši 0,024) délka potrubí [m ] vnitÍní prçm r (svtlost) trubky [m ]
Slou
ením tchto rovnic dostanem e:
(23)
Po integraci a dosazení okrajových podm ínek: l1 = 0 a l2 = l dostanem e:
(24)
Z této rovnice lze ur
it prçbh rychlostí a tlaku v trubce v závislosti na délce potrubí a lze s ní ur
it i tlakovou ztrátu v ur
ité vzdálenosti od za
átku. Levou stranu (55) lze upravit rozkladem rozdílu
tvercç:
(25)
Rovnice ? bude m ít pak po dosazení (57) tvar pro iteraci:
(26)
kde
)p z jsou ps
tlakové ztráty plynu v potrubí o délce l stÍední tlak plynu v potrubí
[kPa] [kPa]
Návrh vnitÍního prçm ru (dim enze) plynového potrubí se dlá na základ ur
ení m axim álního prçto
ného m nožství plynu:
Sylabus pøednášek DES
- 13 -
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
(27)
kde
Q mp je q pi ni k mp i m
m axim ální výpo
tová hodnota prçtoku plynu specifická (jm enovitá) hodnota spotÍeby plynu odbrné jednotky i-tého typu po
et jednotek i-tého typu sou
initel soudobosti pro i-tý typ odbrné jednotky po
et typç odbrných jednotek
[m 3/h] [m 3/h]
Dim enze u nízkotlaku:
kde
k = 0,0182 pro svítiplyn k = 0,192 pro zem ní plyn l délka potrubí m ezi body 1 a 2
u stÍedotlaku:
(29)
kde
k p je k vz
hustota plynu hustota vzduchu (pÍi 0EC a tlaku 0,101325 MPa je 1,293 kg/m 3)
Sylabus pøednášek DES
- 14 -
[kg/m 3]
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
13.
Doprava kapalných paliv.
Sylabus pøednášek DES
- 15 -
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
14. M rné dopravní náklady železni
ní, silni
ní a lodní dopravy energie. Trak
ní práce
(30) kde
A je trak
ní práce Q tíha vlaku l délka trat p jízdní odpor
[t.km ] [MN] [km ] [kN/MN]
m rná spotÍeba paliva
(31)
kde
m pal je m rná spotÍeba paliva q pal výhÍevnost paliva 0 ú
innost p jízdní odpor
[kg/1000.km ] [kJ/kg] [km ] [kN/MN]
pom rné užite
né vytížení vlakç:
(32)
kde
A u je užite
ná trak
ní práce Ac celková trak
ní práce Q tíha M hm otnost hm otnostní výkon:
[t.km ] [t.km ] [MN] [t]
(33)
kde
P h je Pt
hm otnostní výkon výkon
[kW /t] [kW ]
m rná spotÍeba energie:
(34)
kde
[J/10 3.km ] [km /h]
s pal je m rná spotÍeba energie v rychlost
Porovnání systém ç pom ocí mrných dopravních nákladç.
Sylabus pøednášek DES
- 16 -
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
Literatura: Klím a J., Jarolím ek M.: Ekonom ika pÍenosu elektrické energie I. Skriptum VUT FEL, Praha 1980. Majer P.: Energetické dopravní systém y II. Skriptum VUT FEL, Praha 1984. Šrytr P. a kol.: Inženýrské sít. Skriptum VUT FSv, Praha 1992. Pavlovský B.: Elektrické sít v m stech a sídlištích. SNTL Praha 1975. Riedl R.: HospodaÍení s energiem i. SNTL Praha 1971. Cikhart J. a kol.: Soustavy centralizovaného zásobování teplem . SNTL Praha 1989. VLACH V. a kol.: Zásobování teplem a teplárenství. SNTL Praha 1989. MATNA Š a kol.: Výroba a rozvod el. energie. SNTL Praha 1978.
Sylabus pøednášek DES
- 17 -
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT
Curicculum of lectures of subject
Energy Transport Systems (DES) Field: econom ics Year: 5 Volum e: 2+2 Lecturer: Ing. M iroslav Vítek, CSc. W eek
Sem estr: w inter School Year: 1997/98
Type of Subj.: S
Content
1.
Transport system s of electricity, heat, gas, oil and coal. Classification.
2.
Quality param eters of supply of various form s of energy.
3.
Calculation of voltage decrease and electricity losses. Operation param etres of long electrical lines.
4.
Appriciation of electricity losses.
5.
Econom ical cross-section of electrical line.
6.
Order of desing of cross-section of electrical line.
7.
Optim ization of operation and desing of transform er station.
8.
Econom ical com pensation of reactive power
9.
Desing of power distribution system s
10.
Desing of econom ical inside diam eter of pipe for heating supply lines
11.
Optim ization of thikness of heat isolation of pipe heating networks
12.
Dim ensing of gas pipe from econom ical point of wiev
13.
Transport of liquid fuels
14.
Unit transport cost of railway, autom obil and ship sort of transport energy
Literature Chevalier, J.M., Barbat, P., Benzoni, L.: Économ ie de l'Energie. Paris, La Fondation Nationale des Siences Politiques & Dallor 1986. Majer P.: Energetické dopravní systém y II. Skriptum VUT FEL, Praha 1984. Šrytr P. a kol.: Inženýrské sít. Skriptum VUT FSv, Praha 1992. Horák K.: Výpo
et elektrických sítí. SNTL Praha 1980. Pavlovský B.: Elektrické sít v m stech a sídlištích. SNTL Praha 1975. Riedl R.: HospodaÍení s energiem i. SNTL Praha 1971. Cikhart J. a kol.: Soustavy centralizovaného zásobování teplem . SNTL Praha 1989. VLACH V. a kol.: Zásobování teplem a teplárenství. SNTL Praha 1989. Marsch W .D.: Econom ics of Electric Utility Power Generation, Clarendon press, OXFORD, New-York 1980.
Sylabus pøednášek DES
- 18 -
Miroslav Vítek K316 FEL ÈVUT