Informovanost dospívajících žáků a studentů o pravidlech poskytování první pomoci

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS . s.r.o Čelákovice

Informovanost dospívajících žáků a studentů o pravidlech poskytování první pomoci.

Studijní obor: Diplomovaný zdravotnický záchranář

Vypracovala: Michaela Horčíková

Vedoucí práce: MUDr. Jana Kiliánová

Čelákovice 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším, než je krátká doslovná citace, je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Čelákovicích dne ..................2012

Podpis:............................................

-2-

Poděkování Mnohokrát děkuji vedoucí práce MUDr. Janě Kiliánové za spolupráci, odborné vedení, cenné rady a připomínky. Dále děkuji všem zástupcům vybraných škol, kteří mi umožnili dotazníkové šetření, jmenovitě Mgr. Miloslavě Lamačové, Mgr. Aleši Jinochovi a Mgr. Jaroslavu Kuželovi. Veliké díky patří také Ing. Romanu Kalfiřtovi za dozorování formální úpravy mé absolventské práce.

-3-

OBSAH: Úvod..................................................................................................................................6 1 Cíle absolventské práce................................................................................................8 1.1 Hlavní cíl absolventské práce...................................................................................8 1.2 Dílčí cíle absolventské práce....................................................................................8 2 Teoretická část..............................................................................................................9 2.1 První pomoc..............................................................................................................9 2.1.1 První pomoc – obecně...................................................................................9 2.2 Polohy přednemocniční neodkladné péče..............................................................12 2.3 Krvácení ( haemorrhagia ).....................................................................................14 2.3.1 Tepenné krvácení ( arteriální )....................................................................16 2.3.2 Žilní krvácení ( venózní )......................................................................…..17 2.3.3 Krvácení z nosu ( epistaxis ).......................................................................18 2.4 Šok.........................................................................................................................18 2.5 Termická traumata - obecně..................................................................................20 2.5.1 Popáleniny ( combustiones )......................................................................20 2.5.2 Omrzliny ( congelationes )..........................................................................22 2.6 Zlomeniny ( fraktury )..........................................................................................22 2.6.1 Otevřené.....................................................................................................24 2.6.2 Zavřené......................................................................................................24 2.7 Otravy ( intoxikace ) – obecně.............................................................................26 2.8 Postup třídění raněných při hromadném neštěstí.................................................27 2.9 Překotný porod.....................................................................................................28 2.10 Neodkladná resuscitace.......................................................................................30 2.10.1 Postup při vyšetření nemocného/zraněného - obecně..............................31 2.10.2 Kontrola fyziologických funkcí...............................................................33 2.10.3 Zástava dechu ( apnoe )………..........................................................….35 2.10.4 Zástava krevního oběhu…………….......................................................36 2.10.5 Postup při neodkladné resuscitaci............................................................36 3 Praktická část..............................................................................................................38 3.1 Rozbor testového dotazníku ( teoretická část )...................................................44 3.2 Subjektivní dojmy respondenta po vyplnění teoretické části............................64 3.3 Rozbor testového dotazníku ( modelové situace )..............................................67

-4-

3.4 Výsledek dotazníku: porovnání základních škol vs. gymnázia........................72 3.4.1 Porovnání úspěšnosti u teoretické části..................................................72 3.4.2 Porovnání úspěšnosti u modelových situací...........................................73 3.5 Výsledek dotazníku: teoretická část vs. modelové situace...............................74 3.6 Alternativní možnosti pro posílení informovanosti..........................................74 3.7 Obrázková příručka první pomoci.....................................................................75 4 Diskuse.........................................................................................................................76

Závěr...............................................................................................................................78 Zusammenfassung.........................................................................................................79 Bibliografie.....................................................................................................................81 Přílohy.............................................................................................................................82 Příloha č. 1 : Seznam použitých zkratek Příloha č. 2 : Schválená žádost dotazníkového šetření a) III. ZŠ Příloha č. 3 : Schválená žádost dotazníkového šetření b) II. ZŠ Příloha č. 4 : Schválená žádost dotazníkového šetření c) GFP Příloha č. 5 : Dotazník Příloha č. 6 : Správné odpovědi k dotazníku Příloha č. 7 : Manuál pro vyučujícího Příloha č. 8 : Obrázková příručka první pomoci ( viz. vnitřní strana vazby práce )

-5-

ÚVOD Téma mé závěrečné absolventské práce ( Informovanost dospívajících žáků a studentů o pravidlech poskytování první pomoci ) je zvoleno cíleně. Již v minulosti jsem měla možnost zasvětit žáky 4. a 5. třídy na základní škole v předměstí do základů první pomoci. Velmi mne zajímala informovanost a zájem poskytovat přednemocniční neodkladnou péči u žáků tohoto věkového období. Výuka byla koncipována do jednoho semestru, jedenkrát týdně, po jedné vyučovací hodině. Během této doby byl vysvětlen základ akutních stavů, s možností praktického nácviku resuscitace na tréninkové figuríně. Výsledkem půlročního snažení byla lepší informovanost a zvýšený zájem o problematiku. Tato zkušenost přispěla k volbě zmíněného tématu absolventské práce, kde se zaměřím na žáky 9. tříd základní školy a na studenty gymnázia v tomto věkovém období, v rámci jednoho města. Základní školy a gymnázia jsou dle mého názoru poslední informační institucí, kde se lidé můžou, resp. musí vzdělávat v dané problematice. Pokud se žáci nerozhodnou studovat zdravotnickou školu či medicínský obor, je poslední možností rychlokurz průpravy první pomoci u žadatelů o řidičské oprávnění. V dospělosti se již člověk, který nemá snahu se aktivně zajímat o první pomoc více vzdělávat, pokud o to sám neusiluje. Pokládám proto za důležité, aby žáci a studenti na základních školách či gymnáziích byli kvalitně informování a vzbuzoval se u nich pocit nutnosti a zájmu první pomoc v reálných situacích poskytovat. První pomoc můžeme charakterizovat jako prvotní / bezprostřední kontakt s nemocným / zraněným, s absencí speciálního zdravotnického vybavení, vědomostí či dovedností. Klást důraz bychom měli na svědomitost a ochotu aktivně zraněnému pomoci i v takto nízkém věku žáků základních škol a gymnáziích. Závěrečná absolventská práce je zpracována teoreticko-prakticky, z čehož : Teoretická část bude zaměřena na výčet základních akutních neodkladných stavů se stručným rozborem ( charakteristika, příčiny, projevy, diagnostika, léčba ) v souladu s otázkami obsaženými v testovém dotazníku. V praktické ( empirické ) části vyhodnotím dotazníkové šetření prostřednictvím grafů a porovnám různé aspekty např. základní školy vs. gymnázia, teoretická část vs. modelové situace. Při řešení modelových situací a teorie v testovém dotazníku je předpokladem pro správné zodpovězení i logické uvažování, z čehož vyplývá, že není bezpodmínečnou nutností znát odborný postup, ale správné laické vyřešení situace. Dotazník pojednává také

-6-

o obecných informacích respondenta: kde doposud získával informace o první pomoci, jak hodnotí své dosavadní znalosti, zda-li by byl schopen první pomoc poskytnout. Dotazník je koncipován do třech částí přičemž : Úvodní teoretická část žáky a studenty prověří převážně ve znalostech resuscitace a zprůchodnění dýchacích cest. Druhá část teorie sumarizuje výčet akutních stavů v oblasti zlomenin, krvácení až po nástin řešení intoxikačního stavu. Třetí část se zabývá vyřešením pěti modelových situací, se kterými se žáci a studenti v praxi mohou setkat V závěru práce navrhuji posílení motivace zdravotnických pracovníků ke kvalitnější informovanosti

mládeže ve znalostech první pomoci ( předávání zkušeností

a informací ) žákům základních škol a gymnázií. Doporučím detailněji se zaměřit na rozbor učební osnovy, kde by měla být možnost praktického nácviku ( resuscitace, diagnostikování základních stavů, transport postiženého, obvazové techniky ) jako jedna z možných alternativ pro zpestření výuky a zlepšení znalostí. Přínosem pro zdravotnickou praxi je následující fakt. Pokud je přednemocniční laická pomoc provedena časně a kvalitně, je prognóza záchrany pacienta velká. Tudíž bychom měli dbát o předání takto důležitých informací již u dospívajících. Doplňkem mé práce je sestavení konkrétní brožury jako ukázky studijního materiálu ( příručky ), pro možný způsob předání informací žákům a studentům základních škol a gymnázií o problematice první pomoci.

-7-

1 Cíle absolventské práce 1.1

Hlavní cíl absolventské práce

Vyhodnotit teoretické znalosti a připravenost poskytnout první pomoc žáky 9. tříd základních škol a u

studentů kvarty osmiletého gymnázia prostřednictvím

dotazníkového šetření.

1.2 •

Dílčí cíle Sestavit testový dotazník, kterým vyhodnotím úroveň znalostí u žáků a studentů v uvedeném věkovém období.

•

Shromáždit a zpracovat dostupné informace ke shrnutí základních akutních stavů ( charakteristika, příčiny, projevy, diagnostika, léčba ) pro žáky a studenty ve věkovém rozmezí čtrnácti až šestnácti let a pro laickou veřejnost.

•

Poukázat na možnost zkvalitnění výuky první pomoci na základních školách, či gymnáziích.

•

Na základě zjištěného navrhnout vlastní obrázkovou příručku laické první pomoci.

-8-

2 TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část pojednává o základních akutních stavech, které jsou obsaženy v testovém dotazníku. Jednotlivé příznaky, poranění, úrazy, byly vybrány do testového dotazníku nahodile, dle frekvence výskytu v reálných situacích. Prvotně bude odborně vysvětlena charakteristika s příznaky, projevy, diagnostikou a léčbou. Doplňující a stěžejní částí je nastínění první pomoci, kterou by měli být schopni poskytnout žáci a studenti ve věkovém rozmezí čtrnácti až šestnácti let a širší laická veřejnost.

2.1 První pomoc „První pomoc je definována jako soubor jednoduchých a účelných opatření, která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví či života cílevědomě a účinně omezují rozsah a důsledky ohrožení či postižení.“ [ BYDŽOVSKÝ, 2008, str.30 ]

2.1.1 První pomoc - obecně První pomoc mají být schopni poskytnout všichni občané bez speciálního vybavení či pomůcek. Jedinou kontraindikací pro neposkytnutí pomoci je ohrožení vlastního zdraví či života. Řídíme se dle známého pravidla : „Vše, co je pro poskytnutí první pomoci potřeba, jsou dvě ruce a hlava.“ Cílem je odvrátit jednoduchými úkony postiženého / zraněného od rozvíjejícího se akutního stavu, prohlubování nemoci, úrazu či smrti. Přitom pomýšlíme na bezpečí svoje i postiženého. Rozhodujícím faktorem je jednat klidně a s rozvahou. Snažit se situaci nepodcenit, nepřeceňovat své schopnosti a jednat s klidnou hlavou. Duševní klid se snažíme přenést i na zraněného / nemocného, jelikož mnoho neúrazových stavů je vyvoláno na psychosomatickém podkladě. [ BERÁNKOVÁ, FLEKOVÁ, HOLZHAUSEROVÁ, 2002 ]

•

Integrovaný záchranný systém ( IZS ) tvoří složky:

- ZZS ( Zdravotnická záchranná služba ) s tísňovou linkou 155 – výzva se přijímá na zdravotnickém operačním středisku ( ZOS ), kde kvalifikovaný operátor zpracovává informace o nehodě, nemoci, úrazu, mimořádné události apod. ZOS je připraveno 24h denně telefonicky podávat informace a laickou veřejnost navádět, jakým způsobem prvotně postiženého zajistit. Na základě informací od volajícího vysílá výjezdovou posádku dle norem: RZP ( rychlá zdravotnická pomoc ), LZS ( letecká záchranná

-9-

služba ), RLP ( rychlá lékařská pomoc ) nebo RV ( Rendez -Vous neboli „potkávací systém“ ) dle vážnosti stavu. Děti školního věku se učí jednoduché pravidlo, dle kterého si koncové číslo 5 tísňové linky zdravotnické záchranné služby pamatují: Připomíná jim vozíček pro postižené nebo klikatost hada modré hvězdy života.

•

HZS ( Hasičský záchranný sbor ) s tísňovou linkou 150 – zpravidla se jedná o velitele zásahu. Úkoly hasičského záchranného sboru jsou : Zabezpečení prostoru ( např. pro zdravotníky, aby nedošlo k ohrožení jejich životů při ošetření poraněných ), zajišťují technickou první pomoc, zahajují vyprošťovací práce. Děti si koncové číslo 0 HZS pamatují jako: kulatý rybníček či stočenou hasičskou hadici.

•

PČR ( Policie České republiky ) s tísňovou linkou 158 – dozírá nad mimořádnou událostí včetně zajištění bezpečí ostatních složek IZS. Zajišťuje příjezdové a odjezdové cesty na místě nehody – plynulost provozu či uzavírku silnic. Je k dispozici ZZS a HZS. Koncové číslo tísňové linky 8 připomíná policejní „želízka.“

- tato nepsaná pravidla nejen dětem v nízkém věku pomáhají k zapamatování si základních čísel linek tísňového volání IZS.

•

Jednotné evropské číslo tísňového volání : linka 112 – díky televiznímu pořadu medializovaná linka tísňového volání. Tato linka byla vybudována na základě podmínek členství EU. Provozovatelem této linky je Hasičský záchranný sbor. Veřejnost však opomíjí důležitý fakt. Dispečerem této linky je hasič, tudíž při ztrátě zdraví není schopen v dostatečné míře poskytnout adekvátní odborné rady, proto zprostředkuje přepojení na Zdravotnické operační středisko záchranné služby. Tím dojde k určité časové prodlevě, která v rozhodujících chvílích může být fatální.

- měli bychom si proto pamatovat všechna tři základní čísla linek tísňového volání a využít tu, která v dané chvíli bude v souladu se situací. Celý integrovaný systém spolu úzce spolupracuje a zároveň se mobilizuje.

- 10 -

•

Přivolání odborné pomoci Velmi důležité je správné přivolání ZZS. Hovor s dispečerem ZOS by měl být

stručný, neb výstižný, s dostatkem požadovaných informací. Během hovoru bychom měli říci : své jméno a příjmení, stručně nastínit možnou příčinu události ( pád z výšky, náhlý kolaps bez příčiny, autonehoda ), počet poraněných osob, jedná-li se o hromadné neštěstí, pohlaví a přibližný věk ( postarší osoba, dítě, střední věk ), popis zdravotního stavu ( bezvědomí vs. při vědomí, fyziologické funkce detekovány vs. chybí, reaguje na podněty, stěžuje si na bolest vs. bez bolesti, zvrací, nekomunikuje přiměřeně apod. ). Dále je důležité sdělit své telefonní číslo pro zpětnou vazbu, kdyby ZZS nemohla najít místo zásahu. Poslední a stěžejní informací je uvést cílové místo. Nejvhodnější je říci přesnou adresu, pokud je známá. Z opačného důvodu se rozhlédneme po okolí a pokusíme se nastínit možné záchytné body ( komerční obchod, banka, pošta, úřad aj. ). Pokud si tento výčet informací v tíživé situaci neuvědomíme, dispečer ZOS se sám na potřebné informace dotáže. Jednat bychom měli klidně a jasně, aby nedocházelo ke zkreslení informací. Dovolat se na tísňovou linku můžeme bez kreditu ( linky jsou bezplatné ) i bez karty SIM, 24h denně. Obecným pravidlem pro komunikaci s dispečerem ZOS je neukončovat hovor jako první. Mějme na paměti. Pokud vůbec nedisponujeme znalostmi týkající se první pomoci, je dispečer ZOS proškolen k provedení TAPP ( telefonicky asistovaná první pomoc ), kde nám potřebné rady pro prvotní ošetření před příjezdem ZZS sdělí.

•

Dělení první pomoci

- technická první pomoc – je důležitým článkem záchranného řetězce. Při technické první pomoci se zaměřujeme na zajištění bezpečnosti prostředí a osob před dalšími úkony. Vyproštění zaklíněného zraněného z automobilu, zamezení šíření požáru či unikajících chemikálií, elektrického proudu apod. Technická první pomoc disponuje také prostředky pro zajištění zraněného např. z výšek, či vodních ploch. Buď je prováděna méně často laiky ( svépomocí ), či kvalifikovanými pracovníky Hasičského záchranného sboru, Horskou službou, či Vodní záchrannou službou aj.

- laická první pomoc – je poskytována nekvalifikovanými osobami s absencí speciálního zdravotnického vybavení. Do laické první pomoci řadíme úkony jako : přivolání ZZS, HZS, PČR, zahájení prvotního ošetření před příjezdem ZZS, případně - 11 -

transport do bezpečné oblasti, např. ( odnesení zraněného ze silnice pro motorová vozidla ) apod. Důležitým mezníkem při neposkytnutí první pomoci širší veřejností je možnost trestního stíhání. V žádném případě není možné tolerovat omluvu, kterou veřejnost při neposkytnutí první pomoci používá - strach z ublížení na zdraví, či zhoršení stavu neadekvátně provedené laické první pomoci zraněnému.

- odborná zdravotnická první pomoc – je prováděna profesionály ( proškolenými zdravotníky ), kteří disponují vybavením, léky a přístroji pro širší diagnostiku a časnou terapii. Odbornou zdravotnickou pomoc v ČR poskytují lékaři, všeobecné sestry s rozšířenou způsobilostí a zdravotničtí záchranáři.

2.2 Polohy přednemocniční neodkladné péče V některých případech výběr polohy hraje zásadní roli pro zlepšení celkového stavu nemocného / zraněného. Poloha, kterou nemocný sám zaujímá před příjezdem ZZS může poukázat na možnou příčinu obtíží. V přednemocniční neodkladné péči jsou polohy dvojího charakteru: Buď ji nemocný / zraněný sám aktivně vyhledává, či ho zachránce dle známých postupů pasivně uloží. Polohování bychom neměli opomíjet a základní druhy bychom se měli naučit i s praktickým nácvikem. Zpravidla volíme takovou, která je v souladu s onemocněním a s potřebou nemocného / zraněného, přičemž na prvním místě je bezpečí. Vždy pamatujme na potencionální rizika zhoršení stavu – zahájení resuscitace. Nutná je pravidelná kontrola životních funkcí – dýchání, puls.

•

Stabilizovaná poloha ( recovery position ) – Veřejnosti známá jako „zotavovací.“ Touto pozicí zajistíme zachování průchodnosti dýchacích cest. Hlava, která je v mírném záklonu, zabrání zapadnutí kořene jazyka do dýchacích cest, který je ve většině případu důvodem k porušené spontánní ventilaci. Pokud jsou v dutině ústní přítomny zvratky či krev, záklon zajistí jejich volné vytékání a zamezí tak velmi časté aspiraci. Indikace k použití polohy je bezvědomí, musí však být zachovány životní funkce – puls. Kontraindikací je např. zlomenina pánve, podezření na poranění páteře, otevřená poranění břicha, nepřítomné životní funkce apod. Popis polohy: Na boku, při které je pokrčená spodní dolní končetina. Zakloněnou hlavu podpírá pokrčená horní končetina, druhá horní končetina leží za tělem.

- 12 -

V současné době lze tuto polohu interpretovat různým způsobem. Nutné je však bezpodmínečné uložení na boku se záklonem hlavy.

Obr. č. 1 : Stabilizovaná poloha. [ vlastní fotografie ]

•

Protišoková poloha – Užíváme ji, pokud je potencionální riziko začínajícího, či rozvíjejícího se šokového stavu. Cílem je prokrvit centrální část těla – srdce, mozek. Tuto polohu můžeme uplatnit také při zlomenině pánve, pokud jsou elevované dolní končetiny vypodložené. Kontraindikací je poranění hlavy, krvácení v obličejové části, podezření na mozkové trauma. Popis polohy: Vleže na zádech, s nepodloženou hlavou, dolní končetiny jsou elevovány do pravého úhlu k ose těla, nebo min. 30cm nad zemí.

Obr. č. 2 : Protišoková poloha. [ vlastní fotografie ]

•

Fowlerova poloha – Je pro převoz pacienta do zdravotnického zařízení ZZS jedna z nejčastějších. Indikací polohy jsou např. dechové obtíže, srdeční onemocnění, hrudní poranění. Zajišťuje optimální dechovou ventilaci a určitý komfort při převozu do nemocnice. Popis polohy: Polosed. Dbáme o správné vypodložení zad. Pokud dochází k posunu nemocného / zraněného z nosítek - lůžka, improvizujeme zapření dolních končetin různými pomůckami ( výběhový kufr, bednička ). - 13 -

Obr. č. 3 : Fowlerova poloha. [ vlastní fotografie ] •

Ortopnoická poloha – Pacienty spontánně vyhledávaná při dechových obtížích ( dušnost ), srdečním selhávání, či plicních onemocněních. V této pozici se zlepšuje dech, díky zvýšené vitální kapacitě plic, zapojení pomocných dýchacích svalů ( bránice, mezižeberní svaly, břišní svaly ), což má za následek kvalitnější ventilaci plic. Ve svěšených dolních končetinách se hromadí krev, která uleví plicnímu oběhu od městnání. Popis polohy: Sed – polosed, horní končetiny se zapírají v předloktí o stolek, či dlaněmi o lůžko ( zapojení pomocných dýchacích svalů ), dolní končetiny jsou spuštěné z lůžka.

Obr. č. 4 : Ortopnoická poloha. [ vlastní fotografie ]

2.3 Krvácení ( haemorrhagia ) Krev je červená, neprůhledná, cirkulující tekutá tkáň, která je hlavní součástí vnitřního prostředí organismu. Skládá se z krevních elementů : červených krvinek (erytrocyty), bílých krvinek (leukocyty),

krevních destiček (trombocyty). Zmíněné

buněčné elementy jsou přítomny v krevní plazmě. Celkový objem krve v lidském těle dospělého člověka je 4,5 l – 6 l. Ženy mají menší celkový objem krve než muži. Důvodem je větší podíl tukové tkáně u žen, oproti většímu množství svalové hmoty u mužů. Krev hraje důležitou transportní, vyživovací a vylučovací úlohu v organismu. Dopravuje živiny a potřebné stopové prvky do těla a odvádí odpadní produkty metabolismu z těla ven. Zajišťuje přenos dýchacích plynů z plic do tkání a opačně. Dále se podílí na udržení tělesné teploty mezi orgány, stálosti vnitřního prostředí (homeostáza), transportu hormonů, vitamínů aj.

- 14 -

Krvácení znamená únik krve z cév, který je způsobený jejím poraněním nebo poruchou funkce. Krevní ztráty: ztráta 10 %objemu krve - nevyvolá vážnější změny ztráta 20 – 30 % objemu krve - vede k rozvoji šoku ztráta 50 % objemu krve - je smrtelná [ BYDŽOVSKÝ, 2011 ] Krvácení řadíme obecně dle charakteru do vážných, život ohrožujících stavů. Pokud se jedná o masivní krevní ztráty, je na místě okamžitá pomoc. Lidské tělo je schopno pomalé krvácení rychle kompenzovat, avšak rychlé a objemné krvácení si žádá okamžitý zásah, bez kterého by došlo k předčasnému úmrtí. Hodnotíme celkový fyzický vzhled zraněného, s důkladným sledováním životních funkcí. K jednotlivým druhům krvácení přistupujeme specificky, dle typu poraněné cévy. Dělení krvácení : tepenné (arteriální), žilní (venózní), vlásečnicové (kapilární). Nutná je snaha vyloučit podezření na vnitřní krvácení, které se nedá v přednemocniční neodkladné péči objektivně s určitostí potvrdit.

•

vnitřní krvácení – Je život ohrožující stav, pokud není časně diagnostikován. Častěji však bývá projevem neúrazových příčin. Příznaky nastupují pozvolna, až po dramatický průběh : bledost, lepkavý studený pot, neklid, žízeň (polydipsie), vysoká bolestivost, zvýšená tepová frekvence (tachykardie), nízký krevní tlak (hypotenze), nitkovitý puls, zmatenost, apatie, bezvědomí se zástavou krevního oběhu. Vnitřní krvácení může penetrovat do : dutiny lební, hrudní, břišní a měkkých tkání. K zjištění závažnosti stavu pomáhá určení mechanismu účinku úrazu : tvrdý náraz, pád apod. Vnitřní krvácení může být také projevem neúrazových příčin : vředové onemocnění žaludku a duodena (VCHGD), mimoděložní těhotenství, jícnové varixy, hemoragická cévní mozková příhoda (CMP) apod. První pomoc : nepodáváme nic ústy (NPO), protišoková opatření ( teplo, ticho, zajistit transport RZP-RLP-RV, tišení bolesti ), pravidelné kontrolování životních funkcí a stavu vědomí. Inspekce celého těla včetně tělních otvorů ( ucho, ústa, rectum, nos, močová trubice = možné krvácení ), popřípadě zahájit úlevovou polohu.

•

vnější krvácení – první pomoc provádíme dle rozsahu. Mírně krvácející ránu ošetříme důkladnou desinfekcí, krycí vrstvou, či náplastí. Silné krvácení již vyžaduje pozornost. Kontrolujeme životní funkce, poloha se zvednutými dolními končetinami – centralizace krve ( protišoková poloha ). Dle rozsahu použít : tlakový - 15 -

obvaz, přímé stlačení rány prsty, či užití škrtidla. Zvážení přivolání odborné pomoci. Pátráme pohledem po mechanismu účinku vzniku zranění ( střelné, sečné, bodné, řezné, tržné ). Pokud je v krvácející ráně přítomný velký předmět (střep, nůž, či jiné ostré pomůcky ), nikdy se nesnažíme o odstranění. Důsledkem by bylo silné krvácení, potažmo vykrvácení.

2.3.1 Tepenné krvácení ( arteriální ) Tepny (artérie) jsou cévy, které vedou okysličenou krev od srdce. Tepenná krev je charakteristická svou světle červenou barvou, která může / nemusí při krvácení rytmicky vystřikovat ( v závislosti na kvalitě pulsu ). K tepennému krvácení dochází za předpokladu, že charakter poranění je soustředěn ostrým předmětem do hloubky. Tím dojde k poruše povrchu cévy (artérie ) a k následnému silnému krvácení. Prioritou při ošetření je okamžitá snaha krvácení zmírnit, až plně zastavit. Druhotnou záležitostí je snaha o dodržení asepse, která v akutní fázi není prioritou. Možnosti pro ošetření jsou :

Obr. č. 5 : Tepenné krvácení. [ vlastní fotografie ] •

Tlakový obvaz – Užívá se, pokud v ráně není cizí předmět. Jedná se o velmi účinný způsob pro prvotní stavění tepenného krvácení. Skládá se z vrstvy krycí ( sterilní / čistý čtverec / kapesník ), dále z vrstvy tlakové ( nejvhodněji savá, vysoká vrstva - stočené obinadlo, ručník ), poslední je vrstva fixační ( pomocí elastického obinadla se jednotlivé vrstvy ke končetině připevní ).

•

Stlačení prsty v ráně – Je jednou z alternativ pro akutní zástavu krvácení. Určitým rizikem je ale možnost nákazy skrze krev postiženého, pokud ošetření provádíme bez ochranných pomůcek. Prsty také nemusí svým objemem pojmout celý rozsah rány.

- 16 -

•

Použití zaškrcovadla ( turniket ) – Jde o agresivní metodu, která může tkáně traumatizovat a poškozovat. Používáme Martinovo gumové škrtidlo přes oděv, které by mělo mít minimální šíři 5 cm. Končetiny zaškrcujeme v případě, že sací vrstva u tlakového obvazu prosakuje ( u amputací, či u krvácení s cizím tělesem ). Škrtidlo se v pravidelných intervalech 15 min, na 2 – 3 min uvolňuje, aby došlo k prokrvení zbylé části končetiny nad zaškrcením. [ BYDŽOVSKÝ, 2008 ]

•

Stavění tepenného krvácení pomocí tlakových bodů na tepnách ( artérie ) – spánkový (a.temporalis), lícní (a.facialis ), krční (a.carotis), podklíčkový (a.subclavia ), pažní (a.brachialis ), břišní (aorta abdominalis ), stehenní (a.femoralis) a podkolenní (a.poplitea ). Nejbližší tepnu v místě postižení stlačíme oproti kosti, tím dojde k zástavě. Končetinu zvedneme do výše a držíme ji nad úrovní srdce.

Shrnutí pro žáky a studenty : K tepennému krvácení přistupovat svědomitě. Jednoznačně dle barvy krve charakterizovat tepenné krvácení. Užít tlakového obvazu. Pokud vrstvy prosakují, zaškrtit poraněnou končetinu na stanovenou dobu. Znehybnit končetinu. Uložit poraněného do protišokové, či autotransfúzní polohy. Pravidelně kontrolovat životní funkce. Ochrannými rukavicemi chránit své bezpečí. Zahájit protišoková opatření. Přivolat odbornou pomoc. Pozn. Pokud nemáme k dispozici ochranné zdravotnické rukavice, můžeme jejich funkci a význam nahradit igelitovými sáčky.

2.3.2 Žilní krvácení ( venózní ) Méně závažné krvácení, avšak vyžaduje pozornost. Krev volně z rány vytéká a má tmavě červenou barvu, protože je neokysličená. Zpravidla vzniká mechanickým násilím, které nemá hloubkový charakter ( povrchové řezné, tržné rány ). První pomocí je užití tlakového obvazu, či komprese prsty zachránce. Při ošetření se snažit postupovat asepticky. Shrnutí pro žáky a studenty : Charakterizovat žilní krvácení dle tmavě červené barvy. Chránit své zdraví pomocí ochranných rukavic. Stlačit krvácející ránu prsty, či použít tlakový obvaz. Snažíme se krvácející ránu desinfikovat a sterilně ošetřit. Kontrolovat životní funkce a dle rozsahu zvážit přivolání odborné pomoci. Poraněnou končetinu elevovat nad úroveň srdce. Zahájit preventivně protišoková opatření.

- 17 -

Obr. č. 6 : Žilní krvácení. [ vlastní fotografie ]

2.3.3 Krvácení z nosu ( epistaxis ) Krvácení z dutiny nosní vzniká buď mechanickým drážděním nosní sliznice, nebo díky traumatickému působení ( zlomenina přepážky, nosních kůstek ). Pokud dojde k velké krevní ztrátě, je pacient bledý, opocený, tachykardický, hypotenzní, úzkostný. V obzvlášť závažných případech může dojít i ke ztrátě vědomí. Nejčastější a velmi závažnou komplikací při krvácení z nosu, bývá zatékání krve do nosohltanu - hltanu, díky špatně provedené poloze při ošetření. Rizikem je zvracení krve s možností vdechnutí (aspirace) = dušení. První pomocí je postiženého uložit do sedu – polosedu, stisknout nosní křídla na 10 min, chladit šíji, čelo a hlavu neustále držet v předklonu.

Shrnutí pro žáky a studenty : Jednat klidně a rozvážně. Použít ochranné rukavice, uložit zraněného do sedu / polosedu, chladit čelo a zátylek, hlavu držet v předklonu, stisknout nosní křídla na 10 min. Pokud krvácení přetrvá, zvážit přivolání odborné pomoci.

2.4 Šok „ Šok je soubor klinických příznaků, který je projevem akutně vzniklé neschopnosti oběhového systému zajistit přiměřenou dodávku kyslíku a živin tkáním. V důsledku nedostatečného prokrvení a dodávky kyslíku dochází k poruchám orgánů, tkání a jednotlivých buněk.“ [ ZADÁK, HAVEL, et al., 2007, str. 147 ] Základní druhy šoku : Hypovolemický šok Kardiogenní šok Septický šok Anafylaktický šok

•

Hypovolemický šok ( hemorrhagický ) : Tento druh šoku nejčastěji vzniká, pokud dojde k velké krevní ztrátě způsobené krvácením ( zevní krvácení, krvácení do zažívacího traktu aj. ), masivní ztrátě tělesných tekutin (dehydratace) z průjmů,

- 18 -

zvracením, nadměrným pocením, či při popáleninách ( ztráta plazmy ). Obecně je hypovolemický šok řazen mezi vážný, život ohrožující stav, není-li časně diagnostikován a účinně léčen. Nejvíce je nemocný / zraněný na životě ohrožen vznikem akutní dechové tísně a multisystémovým selháním orgánů. Klinický obraz hypovolemického šoku : horečka, tachykardie, hypotenze, porucha vědomí, dušnost, namodralé konečky prstů, nosu a rtů (cyanóza), viditelné krvácení, neklid, úzkost, nitkovitý nebo nehmatný pulz na periferii. •

Kardiogenní šok : Při kardiogenním šoku, který nazýváme také selhání srdce jako pumpy, není srdce schopno v dostatečné míře udržet výdej potřebný k prokrvení tělesných tkání. Ve většině případů se tento stav rozvíjí z důvodu rozsáhlého infarktu myokardu, či srdečním selháváním. [ ADAMS, HAROLD, 1999 ] Klinický obraz kardiogenního šoku : hypotenze, neklid, tachykardie, tachypnoe, bledá kůže, pomalé kapilární plnění, respirační tíseň, bolest na hrudi, porucha vědomí.

•

Septický šok : Průnik mikroorganizmů do těla a jejich prostup do krevního řečiště vyvolá systémovou zánětlivou reakci a způsobí septický stav. Není-li infekce časně podchycena, může sepse progredovat do život ohrožujícího stavu. [ ADAMS, HAROLD, 1999 ] Princip přenosu nákazy spočívá v zanesení mikroorganismu do krevního řečiště, kde dojde k jejich osídlení a zmnožení. Pokud člověk nemá vybudovanou imunitu, může u něj nastat syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) nebo syndrom multiorgánové dysfunkce (MODS). Klinický obraz septického šoku : tachykardie, vysoká / velmi nízká teplota, hypotenze, zrychlení dechu (tachypnoe), porucha vědomí, teplá - červená kůže, hyperglykémie. Nejohroženější skupinou bývají děti, lidé se sníženou imunitou a staří lidé. Septickému šoku do jisté míry můžeme předejít aseptickým dodržováním zásad při ošetřování otevřených ran aj.

•

Anafylaktický šok : Anafylaxí rozumíme krajní a život ohrožující systémovou alergickou odpověď. Nejčastějšími spouštěči jsou léky, hormonální preparáty, výrobky ze séra, některé potraviny - ovoce, ořechy, korýši, jedy, např. včelí žihadla, intravenózní

kontrastní

látky

obsahující

jód,

hydroxyetylškrob

a

ABO

inkompatibilní krev a krevní produkty. [ ADAMS, HAROLD, 1999 ] Klinický obraz anafylaktického šoku : zčervenalá kůže, kopřivkovitá vyrážka, chladné končetiny, úzkost, tachypnoe, ztráta vědomí, zvracení, vydatná nosní

- 19 -

sekrece, pocit obstrukce v krku, kašel, dušnost, angioedém, bolest hlavy, kýchání. Prioritou je udržet průchozí dýchací cesty.

Shrnutí pro žáky a studenty ( obecné zásady při poskytnutí první pomoci laiky, u všech druhů šoku ) : brát stav velmi vážně, pokusit se nalézt zdroj obtíží ( úraz, nemoc, noxa apod. ), všímat si barvy a teploty kůže, pravidelné kontrolování životních funkcí, protišoková poloha se zvednutými dolními končetinami ( centralizace krve ), uvolnit oděv od krku, aby došlo k lepší ventilaci, neprodlené přivolání ZZS, zraněného / nemocného neopouštět, pokud dojde k selhání jedné ze životních funkcí, je nutné zahájit neodkladnou resuscitaci, zajistit protišoková opatření tzv. 5 T. Protišoková opatření „5 T“ : -

teplo ( teplé přikrývky, zamezit prochladnutí od země )

-

ticho ( eliminovat hysterické osoby a rušivé vlivy, jednat v klidu a s rozvahou )

-

tekutiny ( v přednemocniční laické první pomoci pouze zvlhčit ústa ! )

-

tišení bolesti ( nalézt úlevovou polohu, imobilizace zranění apod. )

-

transport ( v protišokové poloze, přednostně volit ZZS - RLP )

2.5 Termická traumata - obecně Jejich výskyt je frekventován roční dobou. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti a lidé, jejichž zranění je způsobené z nedbalosti. Termická traumata patří k druhům poranění, při kterém i nevelké působení tepla ohrožuje zraněného na životě, přičemž prognóza vyléčení / uzdravení je nepříznivá. Správné provedení prvotního ošetření při termickém traumatu hraje rozhodující úlohu při celkové léčbě. V dnešní době se tento typ úrazu nevyskytuje příliš často, avšak důsledky, které mohou zraněného postihnout, mohou být fatální.

2.5.1 Popáleniny ( combustiones ) Popáleniny vznikají působením vysokých vnějších teplot, elektřinou, ozářením, či chemikáliemi na kožní kryt. Při popáleninách dochází k vážným poraněním na kůži, často nevratným (ireverzibilní). Závažnost je charakterizována lokalizací, rozsahem, hloubkou, příčinnou, věkem, stupněm a celkovým stavem zraněného.

- 20 -

Rozsah určujeme procentuálním výpočtem poraněné kůže z celkového tělesného povrchu. Všeobecně je u dospělých používané pravidlo tzv. „devíti“, které rozdělí celkový povrch těla na úseky. Jednotlivé části těla jsou procentuálně obodované 9 % nebo 18 %, dle velikosti poraněné plochy. Hlava a krk tvoří 9 %, jedna dolní končetina tvoří 18 %, jedna horní končetina tvoří 9 %, přední plocha trupu tvoří 18 %, záda tvoří 18 %, genitál tvoří 1 %. Charakter popálenin je rozdělen do tří stupňů. U prvního stupně dojde k překrvení a zarudnutí. Příčinnou mohou být déle působící sluneční paprsky. K zahojení dochází během několika dnů. Druhý stupeň již vytváří na zarudlé kůži puchýře, u nichž je při jejich protržení potencionální riziko vzniku infekce. Vyznačuje se prudkou bolestivostí a zahojením během několika týdnů. Třetí stupeň je nejzávažnější, avšak nejméně bolestivý. Vzniká nekróza tkání a hlubokých struktur ( svalů, kostí ). Hojení trvá měsíce. Léčba popálenin je dlouhodobou a náročnou záležitostí. Kvalitně provedená první pomoc spočívá v sejmutí uhašeného oděvu ( mimo příškvarů ), včetně šperků, které jsou dalším zdrojem tepla a v lokálním chlazení popálených ploch. Pozor na možnost vzniku podchlazení (hypotermie) ! Nepoužíváme masti, krémy, zásypy, oleje. Popáleniny na obličeji se nekryjí, pouze lokálně chladí. Nepodávat žádné tekutiny ústy ( pomýšlíme na možný chirurgický zákrok ve smyslu uvolňujících nářezů ).

Shrnutí pro žáky a studenty : Vždy prioritně pamatujeme na své bezpečí. Jednáme klidně

a rozvážně. Přerušíme a zajistíme zdroj tepla ( hořící oděv, elektrický proud,

oheň ), sejmeme šperky, chladíme popálené plochy. Puchýře nestrháváme – pouze sterilně kryjeme. Zahájíme protišoková opatření, hledáme úlevovou polohu, neprodleně přivoláme ZZS. Snažíme se eliminovat psychický neklid u zraněného, pravidelně kontrolujeme

životní

funkce.

Zajistíme

přísun

čistého,

čerstvého

vzduchu.

Nezapomínáme použít ochranné pomůcky pro své bezpečí.

Obr. č. 7 : Pravidlo devíti u dospělého člověka, při popáleninách. [ vlastní obrázek ] - 21 -

2.5.2 Omrzliny ( congelationes ) Omrzliny vznikají za působení nízkých teplot, především na končetinách a akrálních částech těla ( uši, nos, prsty ). Díky místně působícímu chladu dojde ke stažení cév (vazokonstrikce) s následným poškozením tkání. Omrzliny dělíme obdobně jako popáleniny do třech stupňů, přičemž jejich určení je závislé na vyvíjejícím se stavu postižené končetiny, či části těla po zahřátí. První stupeň omrzlin způsobí lokální zarudnutí kůže, která je chladná a ztrácí postupně čití. Druhý stupeň vytvoří po omrznutí puchýře. Kůže bývá nažloutlá a necitlivá. U třetího stupně vzniká nekróza zmrzlých částí, které se spontánně mohou odlamovat (amputace). První pomocí u omrzlin je transport / přenos do závětří, postižená místa netřít sněhem. Snažíme se zraněného

vyzvat

k aktivnímu

/

pasivnímu

pohybu

končetin,

aby

došlo

k jejich prokrvení. Možný způsob pro celkové zahřátí je i malé užití alkoholu, který způsobí rozšíření cév (vazodilatace). Pokud zraněného vysvlékáme z vlhkých a mokrých šatů, je důležitá opatrnost, aby při nešetrném zacházení nedošlo ke strhnutí puchýřů, či amputaci nekrotických částí. Celkové zahřátí by mělo být provedeno pozvolna, aby nedošlo k šoku. Účinnou metodou je podání teplých tekutin ( čaj ). U vzniklých puchýřů přiložíme sterilní krycí vrstvu, která zabrání potencionálnímu riziku vzniku infekce.

Shrnutí pro žáky a studenty : Zajistit pro zraněného tepelný komfort, který je aplikován pozvolna, z důvodu možného vzniku šoku ( přikrývky, teplé nápoje, závětří, teplá místnost ). Oděv snímat opatrně, aby nedošlo ke stržení puchýřů a amputaci omrzlých částí ( jsou tmavé / černé ). Vyzvi zraněného k pohybu končetin, aby se prokrvily – v opačném případě končetinami pasivně pohybovat. Omrzlá místa netřít sněhem. Dle celkového stavu zvážit přivolání ZZS. Uplatnit protišoková opatření a pravidelně kontrolovat životní funkce. Nalézt úlevovou polohu, sterilně ošetřit možná jiná zranění, či již vzniklé puchýře.

2.6 Zlomeniny ( fraktury ) „Zlomeninou rozumíme porušení kontinuity kostní tkáně způsobené úrazem nebo onemocněním.

K jejímu

vzniku

je

třeba

uplatnění

patofyziologických sil.“ [ ZEMAN, et al., 2000, str. 363 ]

- 22 -

mechanických

nebo

Jedná se o velmi bolestivý stav, který nemocného / zraněného limituje v pohybu a jeho zdraví je zároveň ohroženo potencionálními riziky ( krvácení, šok, infekce, amputace aj. ). Příčiny zlomenin jsou zpravidla úrazového charakteru, kdy mechanickým, či jiným násilím dojde k poruše integrity kosti ( úder, kop ). Neúrazové zlomeniny jsou patologické a vznikají na podkladě nádorového, či jiného onemocnění – řídnutí kostní tkáně (osteoporóza). Dle mechaniky úrazu je třeba s postiženým zacházet velmi opatrně, byť není zlomenina na první pohled patrná. Zlomeniny se dělí, dle charakteru lomu ( víceúlomková, příčná, krátce šikmá, spirální, tříštivá ) a na otevřené, zavřené. Příznaky zlomenin jsou z převážné většiny objektivní a do jisté míry i subjektivní. Nejistými příznaky k určení zlomeniny je krevní výron (hematom), vysoká bolestivost a ztráta hybnosti. K jistým příznakům patří objektivní deformity poraněné končetiny / části těla, krepitace. Zlomeniny jsou obecně diagnostikovány pomocí zobrazovací metody ionizujícího záření RTG ( rentgen ). Je třeba brát v potaz, že při zlomenině není porušena pouze kost, ale i měkké tkáně.

a - víceúlomková, b – příčná, c – krátce šikmá, d – spirální, e - tříštivá Obr. č. 8 : Dělení zlomenin podle charakteru lomu. [ ZEMAN, et al., 2000 ]

Účinnou první pomocí je dokonalá fixace poraněné končetiny / části těla, pomocí vakuových dlah, které se snažíme v přednemocniční neodkladné péči improvizovaně nahradit. Zlomeninu znehybníme nejlépe tím, že zároveň fixujeme klouby nad a pod zlomeninou. Upevnění nesmí z končetiny / části těla padat, ale zároveň nesmí být příliš pevné, aby nedošlo k poruše cirkulace krve. Výhodné je poraněnou končetinu / část těla elevovat, zabráníme tak rozšiřujícímu se krvácení a otoku. Shrnutí pro žáky a studenty : Odebereme základní anamnézu ke zjištění mechaniky poranění. Vyšetříme celé tělo od hlavy až k patě. Lehkým dotykem (palpace) detekujeme bolestivost a vizuálně (aspekce) prohlédneme deformitu poraněné končetiny

- 23 -

/ části těla. Pátráme po přidružených poraněních - krvácení. Zkontrolujeme rozsah hybnosti. Zacházíme se zraněným velmi opatrně, uplatníme protišoková opatření. Pravidelně kontrolujeme životní funkce. Přiložíme fixaci k znehybnění poraněné končetiny / části těla ( dlahy, šátkové obvazy, koště, hůl, dřevěné větve ). Hledáme úlevovou polohu. Přivoláme odbornou pomoc. Nikdy se nesnažíme zlomeninu napravit, či kostní úlomky vpáčit zpět. U otevřených zlomenin provádíme prvotně stavění krvácení, pomocí tlakových bodů, krycí vrstvy a elevaci končetiny.

2.6.1 Otevřené zlomeniny Mechanismus účinku otevřených zlomenin : „Působí-li násilí přímo na kost v místě pozdějšího zlomu, vyskytuje se většinou současně i poškození kožního krytu a hlouběji uložených tkání.“ [ ZEMAN, et al., 2000, str. 364 ] Při otevřené zlomenině kost nebo kostní úlomek porušuje kožní kryt a ční navenek. Jedná se o objektivní diagnostikování kostních deformit. Zraněný je ohrožen možným vznikem infekce ( měkkých tkání ), masivním krvácením a rozvojem šokového stavu. Úkolem prvotního ošetření je končetinu / část těla dokonale fixovat pomocí : vakuových dlah, improvizovaných fixačních pomůcek ( lyžařská hůl, násada od koštěte, dřevěné větve aj. ). Prioritou první pomoci při otevřených zlomeninách je aseptické ošetření, z důvodu potencionálního rizika vzniku infekce a stavění krvácení.

2.6.2 Zavřené zlomeniny Při zavřené zlomenině zůstává kožní kryt neporušen. Vybrané typy nejčastějších zavřených zlomenin, se základním laickým postupem při ošetřování jsou popsány viz. níže.

•

Zavřená zlomenina zápěstí a předloktí – Dlahu umístíme od konečků prstů po konec pažní kosti, přičemž předloktí tvoří úhel 90° s paží. Finální fixaci provedeme pomocí šátkového závěsu.

Obr. č. 9 : Fixace při zlomenině předloktí. [ BERÁNKOVÁ, FLEKOVÁ, HOLZHAUSEROVÁ, 2002 ]

- 24 -

•

Zavřená zlomenina prstu ruky – Fixace pomocí průmyslově vyráběných dlah pro prsty horní končetiny, či improvizovaně pomocí stočeného obinadla, jablka aj.

Obr. č. 10 : Fixace zlomeniny prstů ruky. [ BERÁNKOVÁ, FLEKOVÁ, HOLZHAUSEROVÁ, 2002 ] •

Zavřená zlomenina pažní kostí – Dbáme o správné vypodložení v místech kloubních spojů. Dlahu přiložíme od konečků prstů, podél ramen, do poloviny zdravé pažní kosti. Upevnění provádíme pomocí šátků. Zahájíme protišoková opatření a přivolání ZZS.

Obr. č. 11 : Přiložení dlahy při zlomenině pažní kosti. [ BERÁNKOVÁ, FLEKOVÁ, HOLZHAUSEROVÁ, 2002 ] •

Zavřená zlomenina klíční kosti – Znehybníme zlomeninu tzv. Delbeltovými kruhy, či osmičkovým obvazem. Důležité je důkladné vypodložení axilárních jamek, které se upevní pomocí šátků.

Obr. č. 12 : Znehybnění zlomeniny klíční kosti pomocí Delbeltových kruhů. [ BERÁNKOVÁ, FLEKOVÁ, HOLZHAUSEROVÁ, 2002 ] •

Zavřená zlomenina stehenní kosti – Postup při ošetření spočívá v zahájení protišokových opatřeních a dokonalé fixaci pomůckami, které jsou k dispozici. Improvizovanou fixací je svázání obou dolních končetin k sobě pomocí šátků, či obvazovým materiálem. Větší komfortnosti docílíme tím, že mezi svázané dolní končetiny vložíme obvazový materiál, jako vypodložení v místech kloubních spojů. Zahájíme neprodlené přivolání ZZS.

Obr. č. 13 : Znehybnění zlomeniny stehenní kosti, svázáním dolních končetin. [ BERÁNKOVÁ, FLEKOVÁ, HOLZHAUSEROVÁ, 2002 ]

- 25 -

•

Zlomenina pánve – Klademe důraz na šetrnost a opatrnost při manipulaci během ošetření. Obvod pánve, kolena a kotníky stáhneme šátkovým ovazem. Zajistíme elevaci dolních končetin, aby došlo ke snížení tlaku na pánev. Dále vypodložíme kloubní spoje ( mezi kolena a kotníky ) šátky, či obvazovým materiálem. Neprodleně přivoláme ZZS a zahájíme protišoková opatření, s pravidelnou kontrolou životních funkcí.

Obr. č. 14 : Znehybnění pánve. [ BERÁNKOVÁ, FLEKOVÁ, HOLZHAUSEROVÁ 2002 ]

2.7 Otravy ( intoxikace ) - obecně Intoxikací rozumíme proniknutí škodlivé látky (noxa) do organismu, která způsobuje chorobné změny. Z převážné většiny vznikají na podkladě sebevražedných pokusů (suicidum). Méně často chybnou záměnou (iatrogenním poškozením), či omylem. Možné cesty vstupu škodlivé látky do organismu : přes kůži, vdechováním (inhalace), nitrožilní aplikací (intravenózně) a perorálním užití - ústy. Před zahájením léčebného postupu je nutné detekovat škodlivou látku, z důvodu správné aplikace protijedu (antidotum). Všeobecnou první pomocí je zabránění dalšího působení noxy ( vynesení postiženého ze zamořeného prostředí, oplachování povrchu těla, evakuace žaludečního obsahu aj. ). U některých typů intoxikací – alkoholem, je obzvlášť důležité pomýšlet na své bezpečí - projevy agrese. První pomoc při otravě léky – Spočítáme množství požitých léků ( z prázdných krabiček, lékových plat ), abychom určili vážnost intoxikace. Z anamnestických důvodů zjišťujeme příčinu škodlivého požití ( suicidální úmysl, chybná záměna léku, omyl aj. ), přibližnou dobu po požití, přidružené choroby ( hypertenze, ischemická choroba srdeční, mozkové příhody, diabetes melitus ).

Opakovaně sledujeme fyziologické

funkce a stav vědomí. Kontrolujeme reakci a velikost očních zornic, barvu kůže, zápach z úst aj. Pokud je postižený při vědomí, snažíme se evakuovat žaludeční obsah pomocí zvracení, přičemž vzorky zvratků zajistíme do sáčku pro případný rozbor. Podáme postiženému k vypití sklenici vody s rozpuštěným živočišným uhlím ( univerzální antidotum ). Neprodleně přivoláme ZZS.

- 26 -

První pomoc při otravě saponáty – Nejčastěji se vyskytují u malých dětí. Platí zde obecné zásady první pomoci u intoxikací, včetně pravidelné kontroly životních funkcí. Pokud dojde k užití saponátu, je výrazně kontraindikováno zvracení a požívání tekutin. Při napití dojde ke zpěnění saponátu, s možným rizikem aspirace a poškozením plicních sklípků. Dle stavu zvážíme přivolání ZZS, či vlastní dopravení k lékaři.

2.8 Postup třídění raněných při hromadném neštěstí Pokud jsme svědky dopravní nehody, či jiného hromadného neštěstí, je třeba znát základy

postupů

při

třídění

raněných,

aby

bylo

dosaženo

adekvátního

přednemocničního ošetření všech zúčastněných. Z důvodu optimálního zastoupení záchranných složek, je třeba se orientovat v rámcové osnově závažnosti události. 2-5 osob

NEHODA HROMADNÉ NEŠTĚSTÍ - omezené HROMADNÉ NEŠTĚSTÍ - rozsáhlé

charakteristika

do 10 osob

situace, kdy je postiženo do 10 osob, z toho minimálně jedna osoba se nachází v kritickém stavu (ve stavu bezprostřed – ního ohrožení života)

do 50 osob

situace, kdy je postiženo více než 10 osob, nepřekračuje počet 50 situace, kdy je postiženo více jak 50

KATASTROFA

nad 50 osob

osob, a to bez ohledu na počty mrtvých, těžce či lehce postižených atd.

Tab.č.1: Rámcový přehled míry závažnosti události. [ POKORNÝ; et al., 2010 ]

Úkolem prvotního kontaktu s mimořádnou událostí je správné vyhodnocení situace, s podrobným popisem k příslušným orgánům operačního střediska ( PČR, HZS, ZZS, Linka 112 ). Vyhodnotíme možný spouštěcí mechanismus ( dopravní nehoda, průmyslové havárie, živelná pohroma aj. ), aby byly včas mobilizovány síly pro technickou první pomoc, která přizpůsobí a zabezpečí terén tak, aby byl vhodný pro adekvátní ošetření. Naším jediným cílem je poskytnout kvalitní první pomoc co největšímu počtu zraněných, v co nekratším čase. Obecně zahajujeme první pomoc u zraněných, jejichž stav má šanci na přežití. Zdravotnické třídění ( triage ) se řídí dle určené metodiky START ( snadné třídění a rychlá terapie – Simple triage and rapid therapy ). Barevnými identifikačními štítky / visačkami se jednotliví zranění zařadí do skupiny naléhavosti v ošetření :

- 27 -

•

Červená visačka – neodkladná pomoc ( definitivní ošetření do 2 hodin )

- stavy se selhávajícími životními funkcemi. Bez prioritního ošetření by nepřežili. •

Žlutá visačka – odkladná pomoc ( definitivní ošetření do 2 – 4 hodin )

- stavy se zlomeninami a krvácením. Neodkladná pomoc, avšak ne v prvním sledu. •

Černá / bílá visačka – mrtví

- mrtvá těla se ponechávají na místě neštěstí, pro další možnost dovyšetření události. •

Zelená visačka – odložená pomoc ( definitivní ošetření nad 4 hodiny )

- ošetření lze oddálit. Stavy neohrožující život. •

Modrá visačka – odsun v posledním pořadí ( infaustně zranění )

- stavy neslučitelné se životem. [ BYDŽOVSKÝ, 2008 ]

Shrnutí pro žáky a studenty : Nejdůležitějším mezníkem, před zahájením laické první pomoci při hromadném neštěstí, je správné posouzení celkové situace. Časně a neprodleně voláme příslušný IZS, který se vzájemně zmobilizuje. Vyhodnotíme charakter neštěstí ( živelná pohroma, hromadná dopravní nehoda aj. ), rámcově určíme přibližný počet zraněných, dostupnost k místu nehody, s možnými potencionálními překážkami ( k časné mobilizaci technické první pomoci ). Veškeré výše uvedené informace je nutné neprodleně dispečerovi IZS sdělit, aby byly zajištěny dostatečné síly k zvládnutí celé situace. První pomoc zahajujeme s dostatečným možným počtem laických dobrovolníků. Vždy prioritně pamatujeme na své bezpečí. Největší pozornost před příjezdem záchranným složek věnujeme zraněným, kteří vyžadují život zachraňující úkony, avšak jejich prognóza záchrany života je příznivá. Bolestivá poranění se zachovanými životními funkcemi, ošetřujeme v druhé fázi. Zraněné, jejichž stav je neslučitelný se životem neošetřujeme.

2.9 Překotný porod Překotný porod je spontánně probíhající stav, který trvá kratší dobu než 3 hodiny po odtoku plodové vody, či počínajících děložních stazích. Častěji se objevuje u žen, které již jednou, či vícekrát rodily ( porodní cesty jsou měkčí, tudíž kladou menší odpor ). Těhotenství (gravidita) – trvá 10 lunárních měsíců, 9 kalendářních měsíců, 40 týdnů.

- 28 -

Porod (partus) – fyziologicky probíhá mezi 39. – 42. týdnem, jinak je označován jako opožděný, předčasný nebo dochází k přenášení plodu. Samotný porod dělíme na 3 porodní doby ( otevírací, vypuzovací a porod placenty ). 1. doba porodní se nazývá otevírací. Je provázena pravidelnými křečovitými bolestmi (kontrakce) od děložního dna. Otevírá se a zaniká děložní hrdlo ( vzniká tím souvislý porodní kanál ). Intervaly kontrakcí se zkracují v této době na 10 – 20 min. 2. doba porodní se nazývá vypuzovací. Trvá několik minut až hodin. Kontrakce se v této době opakují po 2 – 3 min. na 60 – 70 s. Plod je připraven k porodu. Hlavička vstupuje do pánevní šíře a úžiny, kde provede svou normální rotaci ( kolem dolního okraje stydké spony ). Poté provede zevní rotaci, následuje rotace ramének a 2. doba porodní je ukončena porodem dítěte. 3. doba porodní je charakterizována porodem placenty a porodních obalů. Po porodu dítěte následuje během 5 – 10 min klidová fáze, po které nastupují opět kontrakce, během nichž se porodí placenta. Ošetření novorozeného dítěte bezprostředně po porodu : Porozené dítě zabalíme do teplých / čistých přikrývek. Vyčistíme dutinu ústní od plodové vody a jiných nečistot. Podvážeme pupečník na dvou místech ( 5 a 10 cm od těla dítěte ) dostatečně silně a uprostřed úvazků čistými nůžkami přestřihneme. Pupečníkový pahýl sterilně zabalíme. Kontrolujeme životní funkce, reakci na podráždění, dech, puls a svalový tonus dítěte,

( Apgar skóre ) v 1.min, v 5.min. a v 10. min po porodu. Zajištěné dítě

předáme matce. APGAR SKÓRE Appearance

0

1

2

BÍLÁ, BLEDÁ

CYANOTICKÁ

RŮŽOVÁ

CHYBÍ

pod 100 /min

nad 100 /min

CHYBÍ

GRIMASA

KŘIK, KAŠEL

POHYB

AKTIVNÍ, ČILÝ

KONČETIN

POHYB

NEPRAVIDELNÉ

KŘIK

- Barva kůže

Pulse - Srdeční akce

Grimace - Reakce na odsátí

Activiti - Svalový tonus

Respirations

OCHABLÝ CHYBÍ

- Dýchání

Tab. č. 2 : Apgar skóre. [ BYDŽOVSKÝ, 2008 ]

- 29 -

Vyhodnocení :8b. – 10b. dobrý stav ( méně svědčí pro hypoxii plodu ) 4b. – 7b. středně těžké poškození ( mírná nebo střední poporodní asfyxie) 0b. – 3b. těžká poporodní asfyxie

Shrnutí pro žáky a studenty : Sběr dostatku informací od rodičky ( průběh těhotenství, možné obtíže, předpokládané komplikace, uložení – poloha plodu při poslední kontrole aj. ). Popřípadě nahlédneme do těhotenské průkazky. Pokud jsme překotný porod diagnostikovali, neprodleně přivoláme ZZS. Pokud si nevíme s počínajícím porodem rady, dispečerka ZOS telefonicky poskytne požadované informace. Zajistíme matce tepelný a klidový komfort s dostatkem přikrývek. Provedeme řádnou hygienu rukou a rodidel ( čistou vodou ). Rodička zaujímá polohu v polosedě s pokrčenými dolními končetinami. Pravidelně pohledem (aspekce) kontrolujeme velikost a zánik děložního hrdla. Při odtoku plodové vody si všímáme její barvy, zakalení a zápachu. V průběhu každé kontrakce rodička zavře oči, zadrží dech, pokrčí nohy a zatlačí jako na stolici. Pokud je již viditelná hlavička v porodních cestách, nikdy za ní netaháme, pouze přidržujeme. Kontrolujeme, zda kolem krku dítěte není omotaný pupečník. Po porodu dítěti očistíme dýchací cesty, podvážeme pupečník 5 a 10 cm od těla dítěte pevnými úvazky a uprostřed přestřihneme. Pupečníkový pahýl sterilně zabalíme. Dítě osušíme a předáme matce. V pravidelných intervalech 1. min, 5. min, 10. min hodnotíme poporodní adaptaci dle Apgarové. Rodidla sterilně přikryjeme a čekáme na dostavení se 3. doby porodní. V průběhu celého porodu komunikujeme s matkou, pro docílení optimální duševní pohody. Porozenou placentu zabalíme do igelitového pytle k dovyšetření lékařem.

2.10 Neodkladná resuscitace „Základní neodkladná resuscitace ( ZNR ) je soubor opatření směřující k obnově oběhu okysličené krve v organismu postiženém náhlým selháním jedné nebo více základních životních funkcí – vědomí, dýchání a krevního oběhu.“ [ POKORNÝ; et al., 2010, str. 7 ] Doporučené postupy jsou pravidelně aktualizovány Evropskou radou pro resuscitaci a Americkou kardiologickou společností. Nejnověji se řídíme pravidly Guidelines, vydanými v roce 2010.

- 30 -

Neodkladná resuscitace obsahuje úkony k : zajištění průchodnosti dýchacích cest, zahájení umělého dýchání z plic do plic a provedení nepřímé srdeční masáže, jako náhrada zastoupení srdečního svalu. Neodkladnou resuscitaci mají být schopni vykonat a poskytnout všichni občané bez speciálního

vybavení

a pomůcek.

Absence

resuscitační

roušky neopravňuje

k nezahájení resuscitace. ZNR zahrnuje pravidlo úkonů A, B, C ( z anglického ekvivalentu Basic Life Support ), které slouží jako pomůcka pro správně provedenou laickou první pomoc při zástavě oběhu a dechu. A – airway ( dýchací cesty ) – zhodnocení stavu vědomí a zajištění průchodnosti dýchacích cest B – breathing ( dýchání ) – zahájení dýchání z plic do plic C – circulation ( oběh ) – masáž srdce Indikace k zahájení neodkladné resuscitace jsou : pokud nereaguje postižený na žádné ( ani bolestivé ) podněty, nevyvíjí žádnou spontánní aktivitu, nedýchá, nemá hmatný tep na velkých tepnách. Rozhodujícím výkonem při neodkladné resuscitaci je nepřímá srdeční masáž, díky které se pasivně rozvádí krev k důležitým orgánům po těle. Nepřímá srdeční masáž u dospělých se provádí stlačováním středu hrudní kosti, do hloubky 4 – 5 cm, s frekvencí stlačení 100 / min, v poměru 30 stlačení : 2 vdechy. Při jakýchkoliv pochybnostech ( lapavé dechy, křeče ), zahajujeme neodkladnou resuscitaci vždy.

2.10.1 Postup při vyšetření nemocného / zraněného - obecně Při ztrátě / poruše zdraví je nutné pro adekvátní ošetření postupovat systematicky. Obecně se jakékoliv patologické stavy vyšetřují prvotně pomocí anamnézy, která bývá u neúrazových onemocnění stěžejní. Rozpomínání (anamnéza) slouží ke sběru informací o nemocech v minulosti, či o průběhu již vzniklého onemocnění. Anamnézu nikdy neodebíráme na úkor primárního ošetření ( masivní krevní ztráty, bezvědomí ). Informace získáváme buď od nemocného, či od okolí. Druhy anamnézy využívané v přednemocniční neodkladné péči : •

Rodinná anamnéza charakterizuje onemocnění, které se vyskytují u naších nejbližších příbuzných. Důležitý typ této anamnézy je z hlediska dědičnosti

- 31 -

( hypertenze, diabetes melitus, cévní mozkové příhody, onkologická onemocnění aj. ). •

Osobní anamnéza poukazuje na naše prodělané nemoci či operativní výkony od narození do současnosti.

•

Pracovní anamnéza slouží k určení vlivu zaměstnání na současný stav. Některé profese bývají fyzicky náročné, s nepříliš optimálním prostředím ( vlhko, horko, sucho, prašno ).

•

Farmakologická anamnéza pojednává o lécích, které v současné době užíváme. Z hlediska laického sběru anamnézy nás zajímá, zda-li nemocný své léky pravidelně užívá, či nikoli.

•

Nynější onemocnění sumarizuje aktuální příčinu obtíží ( co se stalo ).

•

Status praesens charakterizuje současný stav, námi vyšetřený. T.j. vyšetření od hlavy až k patě :

- celková charakteristika – vědomí beze změn, celkový vzhled dobrý - kůže – přiměřené napětí, teplota, barva - hlava – na poklep a dotyk nebolestivá, nos a uši bez výtoku, reakce zornic na osvit správná, oční bulvy ve správném postavení, rty růžové, jazyk plazí ve střední čáře a je růžový, bez povlaku, hrdlo klidné - krk – šíje volná, - hrudník – symetrický, beze změn tvaru a postavení, srdeční akce klidná a pravidelná - břicho – palpačně nebolestivé, stěna pevná, bez rezistence, jizev - končetiny – normální postavení končetin, s hybností v plném rozsahu, hybnost v kloubech bez omezení, končetiny jsou bez zjevných deformit a otoků - páteř – fyziologické postavení páteře, s plným rozsahem pohybu, na dotek nebolestivá Důležitou laickou vyšetřovací metodou, hojně užívanou v přednemocniční neodkladné péči, je fyzikální vyšetření, při kterém není zapotřebí žádných diagnostických přístrojů. Jedná se o vyšetření pomocí vlastních smyslů ( vidím, slyším, hmatám ). •

poslech (auskultace) - distanční dechové fenomény, srdeční akce, sténání

•

poklep (perkuze) - bolestivost, citlivost

•

pohmat (palpace) - bolestivost, rezistence v dutině břišní, teplota, tep, citlivost, dechové pohyby

- 32 -

•

pohled (aspekce) - deformity, barva kůže, grimasy, stav vědomí, poloha postiženého, poruchy hybnosti, dýchání, rány, krvácení, cizí tělesa. Popis viz. výše.

•

čich – zápach z úst ( aceton, alkohol ), spáleniny

Shrnutí pro žáky a studenty : Algoritmus postupů před zahájením léčby začíná ve správném vyšetření celého těla nemocného / zraněného. V prvopočátku shromáždíme základní anamnestické údaje o nynějším stavu, užívaných lécích, prodělaných chorobách, pracovním zázemí, rodinných dispozicích aj. Nikdy se netážeme nadbytečně, či na úkor zhoršujícího se zdravotního stavu. Provedeme základní fyzikální vyšetření celého těla ( pomocí našich smyslů ). Shromážděné informace se snažíme předat dispečerovi ZOS, na základě kterých nám doporučí prvotní postupy v ošetření před příjezdem ZZS.

2.10.2 Kontrola fyziologických funkcí Pokud dojde k poruše / ztrátě zdraví, z důvodu vyhodnocení vážnosti stavu, je nezbytné pravidelně kontrolovat fyziologické funkce ( vědomí, zachovalý krevní oběh – puls, spontánní dýchání ). Vědomí je aktivní stav psychiky ( bdělost - sebeuvědomování ), tedy schopnost centrálního nervového systému ( CNS ) adekvátně reagovat na podněty zevního prostředí. Orientovanost hodnotíme na základě uvědomění si vlastní osoby, prostoru a času. Poruchy vědomí se dělí kvalitativně a kvantitativně. •

Kvalitativní porucha vědomí :

- Mdloba (synkopa) – Krátkodobá ztráta vědomí, na podkladě nedostatečného okysličení mozku. Příčiny : náhlý pokles krevního tlaku při rychlém vstávání, bolest - Obnubilace – Mrákotný stav, se zachovalou prostorovou orientací. Postižený jedná bez vlastní vůle ( nepamatuje si na své chování ). Příčiny : epilepsie, hysterie, hypoglykemický stav - Delirium – Zmatenost provázená halucinacemi a poruchami chování. Příčiny : horečky, alkoholismus, otravy - Amence - Zmatenost, provázená dezorientovaností a poruchou chování. •

Kvantitativní poruchy vědomí

- Somnolence – Lehká porucha vědomí ( zvýšená spavost ). Nemocný je probuditelný na oslovení, po ponechání v klidu opět usíná.

- 33 -

- Sopor – Těžší porucha vědomí ( hluboký spánek ). Nemocný je probuditelný pouze na bolestivé podněty. - Kóma – Hluboké bezvědomí. Nereaguje na žádné podněty. - K určení hloubky bezvědomí se užívá stupnice Glasgow Coma Scale ( GCS ). I.

OTEVÍRÁNÍ OČÍ

BODY

Spontánní

4

Na oslovení

3

Na bolest

2

Bez reakce

1

II. SLOVNÍ ODPOVĚĎ Orientovaný

5

Dezorientovaný

4

Zmatený

3

Nesrozumitelné zvuky

2

Žádná odpověď

1

III. REAKCE NA BOLEST Provede na příkaz pohyb

6

Lokalizuje bolestivý podnět (pohyb k podnětu)

5

Úniková reakce (pohyb od podnětu)

4

Necílená flexe (ohyb) končetiny

3

Necílená extenze (natažení) končetiny

2

Nereaguje

1

Tab. č. 3 : Glasgowská stupnice hloubky bezvědomí. [ volně podle BYDŽOVSKÝ, 2008 ] Vyhodnocení : 15 b.

– v normě

14 b. – 13 b. – lehká porucha vědomí 12 b. – 9 b. – středně těžká porucha vědomí 8 b. – 3 b. – závažná porucha vědomí Shrnutí pro žáky a studenty : Přistoupíme k poraněnému / nemocnému a oslovíme ho ( „jste v pořádku ?“ ). Pokud nereaguje, uplatníme bolestivý podnět ( štípnutí do ušního lalůčku, hřbetu ruky aj. ). Pokud stále nereaguje, zhodnotíme přítomnost dechu ( nakloníme se nad postiženého a zaměříme se na pohyby hrudníku a na to, zda cítíme vydechovaný proud vzduchu na naši tvář během výdechu. Poté se pokusíme nahmatat na krční tepně, či palcové straně předloktí puls. Pokud nejsou životní funkce detekovány, neprodleně přivoláme pomoc (ZZS) a zahájíme neodkladnou resuscitaci.

- 34 -

Tep (puls) je tlaková vlna krve, která je vypuzena ze srdeční komory do srdečnice (aorta). Aortou se poté šíří do celého těla. Zmíněné periodicky se opakující tlakové vlny krve odpovídají srdečnímu rytmu a frekvenci. Doporučená místa měření tepové frekvence laickou veřejností jsou : na krkavici – zásadně jednostranně (a. carotis) a na palcové straně předloktí (a.radialis). Obecně hmatání pulsu není odborníky doporučováno pro riziko falešného výsledku ( puls slabý, nitkovitý, nezkušenost ). U pulsu hodnotíme jeho pravidelnost, kvalitu a rychlost. Normální tepová frekvence dospělého člověka je mezi 60 – 90 tepy / min. - frekvence pulsu : zrychlená tepová frekvence (tachykardie) – nad 90 tepů / min zpomalená tepová frekvence (bradykardie) – pod 60 tepů / min vymizení pulsu (asystolie) - kvalita ( plnost ) pulsu : tvrdý, pomalý, nitkovitý, měkký - pravidelnost rytmu : pravidelný, nepravidelný Hlavní funkcí dýchání je příjem kyslíku a jeho následný transport k jednotlivým orgánům. U dýchání sledujeme frekvenci, charakter dýchání se zvukovými fenomény a pravidelnost. Náhodné, lapavé dýchání je obecně bráno jako bezdeší, proto je třeba neprodleně zahájit neodkladnou resuscitaci.

2.10.3 Zástava dechu ( apnoe ) Hlavní příčinou zástavy dechu bývá obstrukce v dýchacích cestách ( zapadlý kořen jazyka, zvratky aj. ). Je nutné dechové anomálie správně rozpoznat, z důvodu cíleně provedených život zachraňujících úkonů. V návaznosti na dechovou aktivitu pracuje krevní oběh, který využívá kyslíkové zásoby pro rozvod okysličené krve po těle. Zástava dechu je velmi vážný stav, díky kterému během několika sekund dochází k zástavě krevního oběhu. Zástavu dechu diagnostikujeme fyzikálním vyšetřením : - pohledem ( zdvih hrudní stěny ) - pohmatem ( cítíme zvedající se hrudník ) - poslechem ( slyšitelnost dechových fenoménů ) Účinnou první pomocí je snaha o zprůchodnění dýchacích cest pomocí záklonu hlavy. Trojitý manévr není v dnešní době laické veřejnosti doporučen, díky jeho složitosti.

- 35 -

Obr. č. 15 : Zprůchodnění dýchacích cest záklonem hlavy. [ POKORNÝ; et al., 2010 ]

2.10.4 Zástava krevního oběhu Srdce je dutý svalově vazivový orgán kuželovitého tvaru, umístěný ve středu hrudníku, ve vazivovém obalu – osrdečníku (perikardu). Na boční plochy osrdečníku naléhá pravá a levá plíce, která je od osrdečníku oddělena poplicnicí (pleura). Na srdci rozpoznáváme basis cordis, což je místo, kde vstupují a vystupují velké cévy do a ze srdce. Zmíněná část je tvořena převážně pravou a levou srdeční komorou, které přecházejí v srdeční hrot (apex cordis). [ ELIŠKOVÁ ; NAŇKA, 2007 ] Zástava krevního oběhu může nastat v případě orgánového selhání ( srdce ), při poruchách srdečního rytmu, pokročilém šokovém stavu, infarktu myokardu, či při obstrukci v dýchacích cestách. Důsledkem

nepracování srdce jako pumpy dochází

k nedostatku kyslíku (hypoxii), a tím k buněčnému odumírání. Příznaky zástavy krevního oběhu jsou : mrtvolný vzhled, nehmatný puls na velkých tepnách ( krční, vřetení, stehenní ), bezvědomí, lapavé dechy, bezdeší. První pomocí je neprodlené zahájení neodkladné resuscitace (ZNR).

2.10.5 Postup při neodkladné resuscitaci Prvotně k postiženému přistoupíme a oslovíme ho („ jste v pořádku ?“ ). Pokud nereaguje, provedeme bolestivý podnět ( štípnutí do ušního lalůčku, hřbetu ruky, zatřesení s rameny ) – přitom pomýšlíme na potencionální riziko poranění páteře, dle mechaniky možného vzniku úrazu. Pokud nereaguje, neprodleně přivoláme ZZS. Mobilní telefon zapneme na hlasitý odposlech, abychom mohli uskutečnit TANR ( telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace ). Zajistíme zprůchodnění dýchacích cest pomocí záklonu hlavy ( kontrola dutiny ústní, zda-li nejsou přítomny nečistoty, či

- 36 -

zapadlý jazyk ). Pokud se obnoví spontánní dechová aktivita, uložíme postiženého do stabilizované polohy a pravidelně kontrolujeme životní funkce. Pokud se dýchání neobnoví, neprodleně zahájíme základní neodkladnou resuscitaci. Je-li k dispozici na místě události AED ( automatický externí defibrilátor ), zajistíme jeho přinesení. Položíme postiženého na tvrdou podložku na záda, 30x stlačíme střed hrudní kosti, v hloubce 4 – 5 cm u dospělého člověka, s frekvencí 100 x / min. Po sérii stlačení provedeme 2 vdechy. Celý cyklus neustále opakujeme s pravidelnou kontrolou ( 2 min. ) životních funkcí ( dech, puls ). Přerušení mezi vdechy nesmí být delší, než 10 s. Ukončení oživovacích pokusů má v kompetenci pouze lékař. Laická resuscitace nesmí být přerušena do : - předání postiženého profesionálnímu týmu - vyčerpání zachránců - „probuzení“ postiženého ( hýbe se, otevírá oči, dýchá ) [ http://www.zsa.cz/Katastrofy2010/truhlar.pdf. ]

Obr. č. 16 : Nepřímá srdeční masáž. [ POKORNÝ; et al., 2010 ]

- 37 -

3 Praktická část Stěžejní částí mé absolventské práce je dotazníkové šetření, na základě kterého vyhodnotím a zjistím míru informovanosti u žáků 9. tříd základních škol a u studentů kvarty osmiletého gymnázia, ve věkovém rozmezí čtrnácti až šestnácti let, o problematice první pomoci. Hlavním záměrem průzkumné sondy je detailně zhodnotit vybrané aspekty první pomoci mezi jednotlivými školami - obzvláště týkající se neodkladné resuscitace, zprůchodnění dýchacích cest, obecné akutní stavy a modelové situace. Výsledky tohoto průzkumu slouží k objektivnímu posouzení, zda jsou dospívající schopni a ochotni první pomoc v reálných situacích poskytnut, nebo zda jejich znalosti jsou pouze okrajové, či žádné a bližší zájem o první pomoc nejeví. Dotazníkového šetření se zúčastnily dvě základní školy ( III. ZŠ - 28. října, II.ZŠ M. Plesingera – Božinova ) a jedno gymnázium ( Gymnázium Františka Palackého – GFP ) ve městě Neratovice. Pro snadnější souhrn používám v praktické části neoficiální názvy škol : II.ZŠ, III.ZŠ, GFP . Celkový počet zúčastněných respondentů činí 148. Návratnost dotazníků byla 100 %. Dotazník byl sestaven tak, aby obsahem pojmul akutní stavy, se kterými běžný člověk potencionálně může přijít do styku. Celkem je vyhodnoceno ( I – V ) obecných informací o respondentovi, 20 teoretických otázek a 5 modelových situací, na které respondent odpovídá formou testu. Časový rámec pro vyplnění je stanoven na 30 min. Jednotlivé akutní stavy ( příznaky, projevy, diagnostika, léčba, první pomoc ) byly pro laickou veřejnost popsány v teoretické části. Průběh sběru informací probíhal následovně : a) dne 31. 08. 2011 byly dotazníky předány na III. ZŠ 28. října p. ředitelce Mgr. Miloslavě Lamačové dne 07. 09. 2011 byly vyplněné dotazníky navráceny zpět b) dne 14. 09. 2011 byly dotazníky předány na II. ZŠ M. Plesingera – Božinova p. řediteli Mgr. Jaroslavu Kuželovi dne 23. 09. 2011 byly vyplněné dotazníky navráceny zpět c) dne 06. 10. 2011 byly dotazníky předány na GFP p. řediteli Mgr. Aleši Jinochovi dne 20. 10. 2011 byly dotazníky navráceny zpět Pro jednotlivé školy byl připraven stejný balíček, obsahující dostatečný počet testových dotazníků pro všechny přítomné žáky a studenty, Power – Pointovou prezentaci na CD nosiči, kde byly jednotlivé otázky multimediálně objasněny, manuál pro vyučujícího, který dotazníky zadával a tištěnou podobu správných odpovědí.

- 38 -

Jednotlivé otázky jsou zpracovány a vyhodnoceny výsečovým grafem, který znázorňuje četnost správných odpovědí ( v procentech ) na všech třech školách. Doplňkem každé položky je tabulka, která znázorňuje počet odpovědí na jednotlivé otázky z různých škol. U teoretických a praktických otázek je správná odpověď vždy znázorněna zelenou barvou. Ke každému grafu je také vytvořen popisek, objasňující výsledek grafu. Po vyhodnocení všech otázek, bude v závěru praktické části porovnána úspěšnost mezi gymnáziem a základními školami a jiné vybrané aspekty.

Obecné informace o respondentovi Otázka č. I. Jste : muž - žena

Pohlaví

49%

51%

MUŽ

ŽENA

Graf č. 1 : Pohlaví respondentů. [ vlastní graf ]

Pohlaví je spočteno dle celkové účasti žáků / studentů na všech vybraných školách ( II.ZŠ, III. ZŠ, GFP ). Celkový počet přítomných dívek je 76. Celkový počet přítomných chlapců je 72. Můžeme říci, že poměr respondentů z celkového počtu 148 zúčastněných v oblasti pohlaví je vyvážen. Procentuálně ženy tvoří 51 % a muži 49 %.

- 39 -

Otázka č. II. Jste : studentem - žákem

Zastoupení žáků ZŠ / gymnázia

30% 38%

32%

GFP

II. ZŠ

III. ZŠ

Graf č. 2 : Zastoupení ZŠ / Gymnázia. [ vlastní graf ]

Druhá všeobecná otázka je zaměřena na počet žáků a studentů na jednotlivých školách. Na III. ZŠ je celkový počet zúčastněných žáků 9. třídy 47, tj. 32 %. Na II. ZŠ je celkový počet zúčastněných žáků 9. třídy 45, tj. 30 %. Na GFP je celkový počet zúčastněných studentů kvarty 56, tj. 38 %. Můžeme říci, že z hlediska vyváženosti mezi základními školami a gymnáziem je poměr 92 žáků ZŠ

:

56 studentům gymnázia.

Poměr mezi ZŠ a gymnáziem je o 36 žáků nevyvážen, v neprospěch GFP. Je to dáno tím, že ve městě Neratovice je pouze jedno gymnázium a dvě základní školy.

- 40 -

Otázka č. III. Kolik je Vám let :

Věk respondentů

60%

38%

2%

14 let

15 let

16 let

Graf č. 3 :Věk respondentů. [ vlastní graf ]

Třetí všeobecná otázka je zaměřena na věk respondentů. Dosažený věk, v době vyplnění dotazníků, na jednotlivých školách je viz. tab. níže. V součtu všech škol, je z celkového počtu 148 žáků a studentů: čtrnáctiletých celkem 64, tj. 60 %, patnáctiletých 49, tj. 38 % a šestnáctiletých 4, tj. 2 %. Výslednicí je, že nejčetnější věkovou skupinou jsou žáci a studenti ve věku 14 let. škola / věk GFP ( datum vyplnění: 20. 10. 2011 ) II. ZŠ ( datum vyplnění: 22. 09. 2011 ) III. ZŠ ( datum vyplnění: 06. 09. 2011 )

14 let

15 let

16 let

34 x

21 x

1x

30 x

14 x

1x

30 x

14 x

2x

Tab. č. 4 : Věkové zastoupení žáků a datum vyplnění dotazníků na jednotlivých školách. [ vlastní tabulka ]

- 41 -

Otázka č. IV. Uveďte svou míru vzdělanosti o první pomoci.

Subjektivní hodnocení míry vzdělanosti.

49%

40% 3%

VÝBORNÉ

DOBRÉ

DOSTATEČNÉ

8%

NEDOSTATEČNÉ

Graf č. 4 : Subjektivní hodnocení míry vzdělanosti o první pomoci. [ vlastní graf ]

Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda-li jsou žáci a studenti subjektivně schopni posoudit své znalosti o první pomoci. Cíleně je tato otázka umístěna na začátek dotazníku. Účelem bylo, aby se studenti zamysleli nad svou informovaností před a po vyplnění dotazníku. Výborné znalosti uvádí 3 %, tj. 4 respondenti, dobré znalosti má 40 %, tj. 58 respondentů, dostatečné znalosti hodnotí celkem 49 %, tj. 71 respondentů, nedostatečné znalosti subjektivně pociťuje 8 %, tj. 12 respondentů. Z uvedeného vyplývá, že studenti a žáci subjektivně pociťují částečně nedostatečnou informovanost o první pomocí.

- 42 -

Otázka č. V. Základy první pomoci.

Základy první pomoci

85%

8% 2% 5%

Znám pouze ze ZŠ / gymnázia Základy mi vštěpují v domácím prostředí Aktivně se zajímám o danou problematiku Daná problematika mě více nezajímá Graf č. 5 : Základy první pomoci – informační zdroj. [ vlastní graf ]

Zmíněná obecná otázka byla zvolena z důvodu posouzení, odkud dospívající ve věku čtrnácti až šestnácti let informace o první pomoci doposud získávali. Informace získané pouze z výuky na ZŠ / gymnázia, odpovědělo celkem 85 %, tj. 123 respondentů, ze všech vybraných škol. Rodina předává informace žákům a studentům v 8 %, tj. 12 respondentů. Studentů a žáků, kteří si sami informace o dané problematice zjišťují, je 5 %, tj. 8 respondentů. 2 %, tj. 3 respondenti uvedli, že o první pomoc nejeví z informačního hlediska zájem. Vyhodnocením této otázky jsem dospěla k závěru, že školní prostředí je pro znalosti, týkající se první pomoci velmi důležitým článkem.

- 43 -

3.1 Rozbor testového dotazníku ( teoretická část ) Otázka č. 1 :

Linka tísňového volání ZZS ČR je ?

90%

10%

a) 150

0%

b) 112

c) 155

d) 158

Graf č. 6 : [ vlastní graf ] Na zmíněnou otázku bylo schopno správně odpovědět 90 % dotazovaných, což hodnotím velmi pozitivně. Ve zbývajících 10 % respondenti uvedli linku tísňového volání záchranné služby číslo 112, což se za jednoznačně špatnou odpověď hodnotit nedá, avšak otázka byla formulována přímo na linku záchranné služby. Jednotlivé odpovědi jsou rozepsány v tab. č. 5. Výslednicí je, dobrá informovanost v oblasti tísňové linky Zdravotnické záchranné služby.

a) 150

b) 112

c) 155

158

GFP

0x

5x

51 x

0x

III. ZŠ

0x

6x

41 x

0x

II. ZŠ

0x

4x

41 x

0x

Tab. č. 5 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 1. [ vlastní tabulka ]

- 44 -

Otázka č. 2 :

V jakých případech používáme stabilizovanou polohu ?

64%

16%

20% a) pokud je postižený v bezvědomí a nemá zachovány životní funkce puls, dýchání b) pokud máme podezření na poranění páteře c) pokud chceme u bezvědomí zajistit průchodnost dýchacích cest, musí ale být přítomny životní funkce - puls

Graf č. 7 : [ vlastní graf ] Na vybranou otázku správně odpovědělo 64 %, což je celkem 96 respondentů z 148 dotazovaných. 20 %, tj. 29 respondentů uvedlo, že stabilizovaná poloha se používá při stavech, kdy nejsou zachovány životní funkce a postižený je v bezvědomí. 16 %, tj. 23 žáků a studentů si myslí, že stabilizovaná poloha se používá při poranění páteře. Užití stabilizované polohy patří k základním znalostem první pomoci. Respondenti správně odpověděli v nadpoloviční většině. Počet jednotlivých odpovědí je rozepsán v tab.č. 6.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

9x

4x

43 x

III. ZŠ

12 x

8x

27 x

II. ZŠ

8x

11 x

26 x

Tab. č. 6 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 2. [ vlastní tabulka ] - 45 -

Otázka č. 3 :

Dle nových norem je poměr kompresí hrudníku a vdechů z plic do plic, při neodkladné resuscitaci: 61%

28%

11% a) vždy 30 : 2 - výjimku tvoří novorozenci 3 : 1 b) děti + dospělí vždy 15 : 2 c) u dětí 5 : 2, dospělí 15 : 2 Graf č. 8 : [ vlastní graf ] Správně na otázku kompresí hrudníku a dýchání z plic do plic odpovědělo 61 %, tj. 90 respondentů. 11 % tj. 17 respondentů, by kardiopulmonální resuscitaci provedlo v poměru : děti + dospěli 15 : 2. Zbylý počet 28 %, tj. 41 respondentů, by resuscitaci provedlo v poměru : děti 5 : 2 a dospělí 15 : 2. Nadpoloviční většina dotazovaných zná správný poměr kompresí hrudníku a dýchání z plic do plic při NZO ( náhlé zástavě oběhu ). Nejlépe na zmíněnou otázku odpověděli žáci na II. ZŠ. Různorodost odpovědí na jednotlivých školách obsahuje tab.č. 7.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

37 x

6x

13 x

III. ZŠ

22 x

7x

18 x

II. ZŠ

31 x

4x

10 x

Tab. č. 7 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 3. [ vlastní tabulka ]

- 46 -

Otázka č. 4 :

Frekvence kompresí hrudníku při neodkladné resuscitaci : 59%

30% 3%

8%

a) 200x / min

b) 50x / min

c) 100x / min

d) není důležité

Graf č. 9 : [ vlastní graf ] 59 %, tj. 87 respondentů zná správnou frekvenci komprese hrudníku při neodkladné resuscitaci. 30 % dotazovaných, tj. 45 odpovědělo, že komprese hrudníku se provádí o frekvenci 50x / min. 3 %, tj. 4 respondenti, by kompresi hrudníku prováděli o frekvenci 200x / min. 8 %, tj. 12 dotazovaných si myslí, že frekvence kompresí hrudníku, při neodkladné resuscitaci nehraje významnou roli, tudíž není důležitá. Zmíněná otázka byla zařazena do dotazníku z důvodu objektivního posouzení orientační schopnosti respondentů odpovědět správně, aniž by byli v této oblasti dostatečně informováni. Prověřuje tedy logické uvažování v dané problematice.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

d) odpověď

GFP

3x

13 x

36 x

4x

III. ZŠ

1x

14 x

24 x

8x

II. ZŠ

0x

18 x

27 x

0x

Tab. č. 8 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 4. [ vlastní tabulka ] - 47 -

Otázka č. 5 :

Jakým způsobem provedeme dýchání z plic do plic : 97%

2% 1% a) odstraníme obstrukci z dýchacích cest, provedeme záklon hlavy, stiskneme nosní dírky, provedeme 2 vdechy b) ihned provedeme 2 vdechy c) vyčkáme na příjezd ZZS, která disponuje kyslíkovou lahví

Graf č. 10 : [ vlastní graf ] Otázka č. 5 je zaměřena na dýchání z plic do plic. 97 %, tj. 143 respondentů odpovědělo správně – nejprve odstraníme obstrukci z dýchacích cest, poté stiskneme nosní dírky a následně provedeme dva vdechy. 1 %, tj. 2 dotazovaní odpověděli, že ihned provedou dva vdechy, aniž by zkontrolovali obsah dutiny ústní., či záklon hlavy. 2 %, tj. 3 respondenti vyplnili, že raději z umělým dýcháním vyčkají na příjezd ZZS ( Zdravotnická záchranná služba ), která má umístěnou ve svém voze kyslíkovou láhev.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

55 x

1x

0x

III. ZŠ

44 x

1x

2x

II. ZŠ

44 x

0x

1x

Tab. č. 9 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 5. [ vlastní tabulka ]

- 48 -

Otázka č. 6 :

Kdy ukončujeme oživovací pokusy při neodkladné resuscitaci : 11%

22%

67% a) pokud mám pocit, že mé další pokusy jsou již zbytečné b) pokud uplyne doba delší 15 min c) pokud jsou zachránci úplně vyčerpaní

Graf č. 11 : [ vlastní graf ] Na otázku č. 6 správně odpovědělo pouze 11 %, tj. 17 dotazovaných, což hodnotím velmi negativně. Nadpoloviční většina 67 %, tj. 99 si myslí, že oživovací pokusy se provádějí do doby 15 min. neodkladné resuscitace. 22 %, tj. 32 dotazovaných, by neodkladnou resuscitaci ukončili, pokud by měli pocit marnosti nad dalším pokračováním. Z uvedeného vyplývá, že žáci a studenti na všech vybraných školách, jsou nedostatečně informováni v oblasti ukončení oživovacích pokusů.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

12 x

37 x

7x

III. ZŠ

11 x

32 x

4x

II. ZŠ

9x

30 x

6x

Tab. č. 10 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 6. [ vlastní tabulka ]

- 49 -

Otázka č. 7 :

Jak ošetříte krvácení z nosu : 81%

16%

3% 0%

a) nijak, nedůležité krvácení, které po chvíli ustane

b) postiženého posadíme, provedeme mírný záklon hlavy

c) postiženého posadíme, provedeme mírný předklon hlavy, stiskneme nosní křídla, dáme studený obklad na zátylek, pokud krvácní přetrvá dopravíme k lékaři d) položíme postiženého na záda a zvedneme mu dolní končetiny

Graf č. 12 : [ vlastní graf ] Otázka č. 7 je zaměřena na ošetření při krvácení z nosu, kde je důležitý mírný předklon hlavy, stisknutí nosních dírek a chlazení zátylku. V případě přetrvávání krvácení zvážíme dopravení k lékaři, či přivolání ZZS. Správně na tuto otázku bylo schopno odpovědět 81 %, tj. 120 respondentů. 16 %, tj. 24 dotazovaných uvedlo, že krvácení z nosu by ošetřili mírným záklonem hlavy. 3 %, tj. 4 respondenti si myslí, že krvácení z nosu patří k nedůležitému krvácením, kterému není třeba věnovat žádnou pozornost. Nikdo z dotazovaných neodpověděl, že krvácení z nosu se ošetřuje pomocí elevace dolních končetin.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

d) odpověď

GFP

1x

8x

47 x

0x

III. ZŠ

3x

15 x

29 x

0x

II. ZŠ

0x

1x

44 x

0x

Tab. č. 11 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 7. [ vlastní tabulka ] - 50 -

Otázka č. 8 :

Jaká jsou specifika žilního krvácení 29%

6% 6%

59%

a) vytéká jasně červená krev

b) vytéká tmavě červená krev

c) vystřikuje jasně červená krev

d) vystřikuje tmavě červená krev

Graf č. 13 : [ vlastní graf ] Otázka č. 8 byla vybrána z důvodu posouzení, zda jsou žáci a studenti schopni určit a poznat charakter žilního krvácení – vytéká tmavě červená krev. Správně na otázku odpovědělo 59 %, tj. 87 dotazovaných. 29 %, tj. 43 uvedlo, že při žilním krvácení vytéká jasně červená krev. 6 %, tj. 9 respondentů si myslí, že při žilním krvácení vystřikuje jasně červená krev. Zbylý počet 6 %, tj. 9 dotazovaných uvedlo jako charakteristiku žilního krvácení rytmické výstřiky tmavě červené krve.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

d) odpověď

GFP

14 x

35 x

2x

5x

III. ZŠ

19 x

22 x

4x

2x

II. ZŠ

10 x

30 x

3x

2x

Tab. č. 12 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 8. [ vlastní tabulka ]

- 51 -

Otázka č. 9 :

Jaká jsou specifika tepenného krvácení

8%

6%

33%

53%

a) vytéká jasně červená krev

b) vytéká tmavě červená krev

c) vystřikuje jasně červená krev

d) vystřikuje tmavě červená krev

Graf č. 14 : [ vlastní graf ] Obdobně jako u otázky č. 8 je tato otázka zaměřena tentokráte na charakteristiku tepenného krvácení. Správně odpovědělo 53 %, tj. 78 dotazovaných, že tepenné krvácení se vyznačuje rytmickými výstřiky jasně červené krve. 33 %, tj. 49 dotazovaných si myslí, že při tepenném krvácení vystřikuje tmavě červená krev. 8 %, tj. 12 respondentů považuje za tepenné krvácení, když vytéká jasně červená krev. Zbylý počet 6 %, tj. 9 dotazovaných označilo charakter tepenného krvácení, když vytéká tmavě červená krev.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

d) odpověď

GFP

0x

1x

34 x

21 x

III. ZŠ

8x

7x

16 x

16 x

II. ZŠ

4x

1x

28 x

12 x

Tab. č. 13 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 9. [ vlastní tabulka ] - 52 -

Otázka č. 10 :

Jakým způsobem provedu protišoková opatření: 79%

20%

1%

a) zajistím zvýšenou polohu, dostatečný přísun tekutin cca 1 litr, chladíme celé tělo b) zajistím, teplo, ticho, transport, tišení bolesti, polohu např. elevace dolních končetin, stavím krvácení, tekutiny - pouze zvlhčit ústa c) šoku není třeba věnovat pozornost, nepaří do závažných stavů Graf č. 15 : [ vlastní graf ] Otázka č. 10 se zabývá správným provedením protišokových opatřeních. Správně odpovědělo 79 %, tj. 117, což je nadpoloviční většina dotazovaných. 20 %, tj. 30 respondentů si myslí, že protišoková opatření se provádějí pomocí zvýšené polohy, dostatečného přísunu tekutin a chlazení celého těla. Zbylé 1 %, tj. 1 respondent uvedl, že šok nepatří do závažných stavů, a proto by mu nevěnoval pozornost.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

13 x

43 x

0x

III. ZŠ

9x

37 x

1x

II. ZŠ

8x

37 x

0x

Tab. č. 14 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 10. [ vlastní tabulka ]

- 53 -

Otázka č. 11 :

Obecné zásady při popáleninách jsou : 71%

24%

5%

a) chladit obličej, krk, horní končetiny, popálené místo, odstranit postiženého ze zdroje tepla, zamezit útěku postiženého, zvážit ZZS b) postižená místa budu potírat mastí, která zamezí vysušení popálené části c) pokud se vytvářejí popáleninové puchýře, musí se ihned strhnout, aby nedošlo k infekci Graf č. 16 : [ vlastní graf ] Správně na tuto otázku bylo schopno odpovědět 71 %, tj. 106 dotazovaných, což hodnotím jako dobrou informovanost. 24 %, tj. 35 respondentů vyplnilo, že popálená místa se třou mastí, která předejde vysušení pokožky, což je hrubá chyba. Zbylý počet 5 %, tj. 7 žáků a studentů si myslí, že se vytvořené popáleninové puchýře musí co nejrychleji strhnout, aby se předešlo počínající infekci. Byť četnost správné odpovědi je nadpoloviční, je třeba se této problematice na vybraných školách více věnovat, aby byly informace o popáleninách detailněji objasněny.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

44 x

9x

3x

III. ZŠ

29 x

16 x

2x

II. ZŠ

33 x

10 x

2x

Tab. č. 15 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 11. [ vlastní tabulka ] - 54 -

Otázka č. 12 : Do jaké polohy uložíte postiženého,při podezření na poranění páteře :

Poloha při podezření na poranění páteře : 64%

28%

8% a) stabilizovaná poloha b) poloha na zádech, pevná podložka c) polosed za předpokladu použití fixačního límce Graf č. 17 : [ vlastní graf ] Zmíněná otázka je zformulována obecně, avšak neúplně. Z vybraných odpovědí, není správná ani jedna. Pokud máme podezření na poranění páteře, tak s postiženým nehýbáme, abychom zamezili dalšímu poškození pohybového systému. Takto doplňkově správně odpověděl 1 student na GFP. Avšak z důvodu kontroly životních funkcí, popřípadě rychlého zahájení neodkladné resuscitace, ukládáme nejlépe ve dvou zachráncích postiženého na pevnou podložku na záda. Byť jsou mé odpovědi v této otázce do jisté míry zavádějící, jsem velmi ráda, že se studenti zamysleli nad jinými alternativami pro řešení tohoto stavu. Tím došlo pro mne ke zpětné vazbě, že se studenti nad zmíněnou otázkou zamysleli. Správně odpovědělo 64 %, tj. 94 dotazovaných. 28 %, tj. 42 žáků a studentů uvedlo, že první pomocí je uložení postiženého do stabilizované polohy. 8 %, tj. 12 respondentů si myslí, že správná první pomoc je v polosedě s přiloženým krčním límcem.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

12 x

35 x

9x

II. ZŠ

8x

36 x

1x

III. ZŠ

22 x

23 x

2x

Tab. č. 16 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 12. [ vlastní tabulka ] - 55 -

Otázka č. 13 :

Význam pravidla A B C : 62%

30%

8% a) začátek abecedy

b) zkratka trojitého manévru

c) pravidlo postupu při resuscitaci

Graf č. 18 : [ vlastní graf ] Pravidlo A B C není až tak známá pomůcka laické veřejnosti, která může však napomoci v tíživých situacích, kdy dojde k náhlé zástavě oběhu, pro správně provedený postup algoritmů neodkladné resuscitace. Otázka byla zvolena z důvodu, zda jsou žáci a studenti o pravidle jeho významu informováni. Správně odpovědělo na otázku 62 %, tj. 92 dotazovaných. 8 %, tj. 12 žáků a studentů chybně zvolilo za odpověď, že pravidlo A B C znamená počátek abecedy. 30 %, tj. 44 respondentů si myslí, že pravidlo A B C je zkratka trojitého manévru. Z uvedeného vyplývá, že respondenti dle složení různorodosti odpovědí, byli schopni v nadpoloviční většině odpovědět správně, tudíž se nevědomky o existenci tohoto pravidla prostřednictvím dotazníku informovali.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

4x

17 x

35 x

III. ZŠ

7x

15 x

25 x

II. ZŠ

1x

12 x

32 x

Tab. č. 17 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 13. [ vlastní tabulka ] - 56 -

Otázka č. 14 :

Pokud má postižený promodralé rty, konečky prstů, bezvědomí znamená to :

57% 22%

16%

5%

a) je rozvinutý šok

b) že postižený nedýchá

c) nadměrné užití alkoholu

d) vnitřní krvácení

Graf č. 19 : [ vlastní graf ] Otázka č. 14 je zaměřena na správné rozpoznání absence dechu, tedy pokud má postižený promodralé akrální části těla ( ústa, konečky prstů ) a je v bezvědomí. Správně odpovědělo 57 %, tj. 84 dotazovaných. 22 %, tj. 33 žáků a studentů uvedlo, že zmíněné příznaky jsou charakteristické pro rozvinutý šok. 16 %, tj. 24 respondentů vyplnilo, že tento soubor příznaků je specifický pro vnitřní krvácení. Zbylý počet 5 %, tj. 7 dotazovaných odpovědělo, že promodralé rty a bezvědomí přisuzují nadměrnému užití alkoholu. Jednotlivé odpovědi z různých škol jsou rozepsány v tab. č. 18.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

d) odpověď

GFP

6x

45 x

2x

3x

III. ZŠ

8x

20 x

4x

15 x

II. ZŠ

19 x

19 x

1x

6x

Tab. č. 18 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 14. [ vlastní tabulka ] - 57 -

Otázka č. 15 :

Předlékařskou první pomoc smí poskytnout :

91%

3% 3% 3%

a) jen zdravotník - pofesionál b) osoba starší 18let c) osoba, která prošla certifikovaným kurzem d) každý občan, pokud není ohroženo jeho zdraví, či život

Graf č. 20 : [ vlastní graf ] Obecná otázka, která prověřuje logické uvažování respondentů. Správně odpovědělo 91 %, tj. 133 žáků a studentů. Tedy, že první pomoc smí poskytnout každý občan, bez rozdílu věku, či pohlaví, pokud však není ohroženo jeho zdraví či život. 3 %, tj. 5 dotazovaných vyplnilo, že první pomoc smí poskytnout pouze osoba starší osmnácti let. 3 %, tj. 5 respondentů odpovědělo, že první pomoc smí poskytnout pouze zdravotník - profesionál. 3 %, tj. 5 dotazovaných si myslí, že první pomoc smí poskytnout pouze osoba, která prošla certifikovaným kurzem. Je velmi potěšující vědět a dokázat, že dospívající jsou v drtivé většině dostatečně uvědomělí o tom, kdo smí první pomoc v reálných situacích poskytnout.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

d) odpověď

GFP

1x

0x

0x

55 x

III. ZŠ

4x

4x

3x

36 x

II. ZŠ

0x

1x

2x

42 x

Tab. č. 19 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 15. [ vlastní tabulka ] - 58 -

Otázka č. 16 :

Pokud má postižený krvácení z krční tepny: 78%

10% 12%

a) stlačím tepnu přímo v ráně

b) pouze sterilně kryji ránu

c) použiji zaškrcovadlo

Graf č. 21 : [ vlastní graf ] 78 %, tj. 115 respondentů správně odpovědělo, že krvácení z krční tepny se ošetří pomocí jejího přímého stlačení v ráně. 10 %, tj. 15 dotazovaných by tepenné krvácení z krkavice pouze sterilně krylo. 12 %, tj. 18 žáků a studentů by krční tepnu zaškrtilo turniketem. Výslednicí je vcelku dobrá informovanost, doporučila bych avšak zmíněnou problematiku více objasnit, z důvodu chybných odpovědí. Zaškrcení krční tepny je vskutku nesmyslná odpověď, kterou zvolilo alarmujících 12 % dotazovaných. 10 % žáků a studentů by postiženého nechalo vykrvácet.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

52 x

2x

2x

III. ZŠ

30 x

5x

12 x

II. ZŠ

33 x

8x

4x

Tab. č. 20 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 16. [ vlastní tabulka ]

- 59 -

Otázka č. 17 :

Těžké podchlazení postiženého, který má necitlivé prsty na rukou a nohou : 45%

48% 7% a) musím ihned zahřát, např. ponořením do horké vany, nevoláme ZZS b) ponecháme ho v mírnějším chladu, sněhem nebo ledem třeme postižené končetiny, až po prokrvení dáme do teplé místnosti, voláme ZZS c) uložíme do místnosti s pokojovou teplotou, podáme přikrývky a teplé nápoje

Graf č. 22 : [ vlastní graf ] Otázka č. 17 je zaměřena na základní ošetření při omrzlinách. Správně odpovědělo 48 %, tj. 71 dotazovaných. Tedy, že těžké podchlazení se ošetří uložením do místnosti s pokojovou teplotou, podáním přikrývek a teplých nápojů. 45 %, tj. 67 respondentů si myslí, že první pomoc u podchlazení provedou ponecháním v mírnějším chladu, sněhem nebo ledem budou postižené končetiny třít, poté postiženého uloží do teplé místnosti a následně přivolají ZZS. 7 %, tj. 10 žáků a studentů by podchlazeného a promrzlého postiženého ihned ponořilo do horké vany a ZZS by po tomto úkonu nevolalo. Výsledkem této otázky je fakt, že si respondenti nejsou jistí, jak správně provést první pomoc u omrzlin a podchlazení.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

1x

30 x

25 x

III. ZŠ

7x

16 x

24 x

II. ZŠ

2x

21 x

22 x

Tab. č. 21 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 17. [ vlastní tabulka ]

- 60 -

Otázka č. 18 :

Pokud dojde k hromadnému neštěstí, jaký je postup v třídění zraněných :

50%

41% 9% a) přednost mají zranění, kteří nejeví známky života b) prvotně ošetřím postižené, kteří nejvíc křičí c) jako první ošetřuji zraněné, kteří jeví známky života, avšak se hlasitě neprojevují

Graf č. 23 : [ vlastní graf ] V oblasti první pomoci je důležité mít na paměti, že se nemusí vždy jednat o jednoho zraněného, ale o hromadnou nehodu, která vyžaduje zcela specifický přístup. Touto otázkou jsem chtěla vyhodnotit, zda jsou dospívající ve věku čtrnácti až šestnácti let schopni správnost řešení z nabízených odpovědí vyvodit. Správně odpovědělo 50 %, tj. 74 žáků a studentů. Zmíněný počet by správně v první řadě ošetřil zraněné, kteří jeví známky života, i když se hlasitě neprojevují. 41 %, tj. 61 dotazovaných, by nejprve ošetřilo zraněné, kteří nejeví známky života. Zbylý počet 9 %, tj. 13 respondentů si myslí, že při hromadném neštěstí se v prvním sledu ošetřují zranění, kteří nejvíce křičí.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

21 x

2x

33 x

III. ZŠ

21 x

10 x

16 x

II. ZŠ

19 x

1x

25 x

Tab. č. 22 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 18. [ vlastní tabulka ]

- 61 -

Otázka č. 19 :

Na kterých místech hmatám tep, pokud mám podezření na zástavu oběhu : 54%

43%

3%

a) zásadně na krkavici, resuscitaci zahajuji, pokud tep necítím

b) zásadně na zápěstí, resuscitaci zahajuji, pokud tep necítím vůbec, nebo pokud je slabý-nitkovitý c) hmatání pulsu je hrubou chybou - nespolehlivý způsob,který zdržuje, při pochybnostech ztráty životních funkcí zahajujeme NR

Graf č. 24 : [ vlastní graf ] Cílem této otázky je poukázat na zcela jinou alternativu možnosti správného řešení, byť jednoznačně špatná odpověď v nabídce není. V dnešní době není hmatání pulsu obecně doporučováno, protože laická veřejnost není dostatečně proškolená a znalá v jeho provádění – místa měření, charakter pulsu, jistota v detekci. Proto se přikláníme k jiným aspektům pro vyhodnocení stavu – bezvědomí, absence reakce na bolestivý podnět, barva kůže, schvácenost, bezdeší, netečnost - při pochybnostech zahajujeme neodkladnou resuscitaci vždy. Správně na otázku odpovědělo 3 %, tj. 5 žáků a studentů.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

33 x

20 x

3x

III. ZŠ

29 x

16 x

2x

II. ZŠ

17 x

28 x

0x

Tab. č. 23 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 19. [ vlastní tabulka ]

- 62 -

Otázka č. 20 :

Pokud dojde u dítěte k požití saponátu na nádobí :

53%

45% 2% a) klid, nic nejíst, nepít, transport k lékaři, či přivolání ZZS b) energicky plácáme po zádech, poté dáme 0,3 ml mléka a voláme ZZS c) podáme 0,5 ml studené vody se solí, abychom vyvolali zvracení, voláme ZZS

Graf č. 25 : [ vlastní graf ] Vybranou otázku jsem zvolila z důvodu objektivního zhodnocení, zda jsou žáci a studenti schopni odpovědět správně, byť výskyt tohoto stavu není v reálných situacích četně zastoupen. Správně aplikovaný klid, nic perorálně a následný transport k lékaři, odpovědělo pouze 45 %, tj. 67 respondentů. 2 %, tj. 3 dotazovaní uvedli, že po požití saponátu se energicky plácá po zádech a poté se podá 0,3 ml mléka, ZZS by přivolali. Nadpoloviční většina 53 %, tj. 78 žáků a studentů si myslí, že pokud dítě požije saponát, musí vypít 0,5 ml studené vody se solí, aby vyvolali zvracení, ZZS by přivolali.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

GFP

37 x

0x

19 x

III. ZŠ

17 x

3x

27 x

II. ZŠ

13 x

0x

32 x

Tab. č. 24 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 20. [ vlastní tabulka ]

- 63 -

3.2 Subjektivní dojmy respondenta, po vyplnění teoretické části dotazníku

Zvládnete uplatnit teoretické znalosti v reálně situaci ?

16% 18%

66%

ANO

NE

NEVÍM

Graf č. 26 : [ vlastní graf ] Smyslem zahrnutí této otázky do dotazníku je vyhodnotit subjektivní dojmy žáků a studentů po zodpovězení teoretických vybraných otázek. Má domněnka spočívá v tom, že některé otázky nejsou respondentům dostatečně známé, tudíž byly vybrány záměrně, abych mohla poukázat na schopnost dotazovaných logicky odpovědět vylučovací metodou z uvedených odpovědí. Spektrum otázek jsem zvolila dle obecně známých pravidel a informací, které by měli žáci a studenti v tomto věkovém rozmezí znát. Další okruh otázek je formulován prostřednictvím modelových situací, které jednotlivým žákům a studentům mohou pomoci k snadné představě popisu stavu. Po vyplnění dotazníku uvádí 66 %, tj. 98 dotazovaných, že nevědí, zda-li by zvládli v reálné situaci správně aplikovat první pomoc. Pouze 16 %, tj. 23 respondentů jasně uvedlo, že by bylo schopno první pomoc poskytnout. 18 %, tj. 27 žáků a studentů vyplnilo, že první pomoc nejsou schopni v reálné situaci poskytnout. Výslednicí je četná nejistota žáků a studentů v osvojených znalostech týkajících se první pomoci.

- 64 -

Je pro Vás dotazník přínosný?

16%

84% ANO

NE

Graf č. 27 : [ vlastní graf ] Poněkud zavádějící otázka, která však vypovídá o tom, zda z uvedených otázek v dotazníku si žáci a studenti uvědomili své nedostatky ve znalostech první pomoci, či zda pro ně měl dotazník do jisté míry informační ráz, díky různorodému spektru otázek. Na informační obecnou otázku odpovědělo 84 %, tj. 124 respondentů, že pro ně měl dotazník přínos. Zbylý počet 16 %, tj. 24 vyplnilo, že dotazník pro ně z informačního hlediska přínosný nebyl.

- 65 -

Máte zájem se o problematice první pomoci více dozvědět ?

48% 52%

ANO

NE

Graf č. 28 : [ vlastní graf ] Orientační otázka k vyhodnocení, zda-li mají žáci a studenti zájem své znalosti o první pomoci rozšiřovat. 52 %, tj. 77 respondentů by se o problematice první pomoci chtěli více dozvědět. 48 %, tj. 71 dotazovaných nejeví z informačního hlediska o první pomoc další zájem.

Navštívili byste, v případě možnosti kurz první pomoci ? 29%

71% ANO

NE

Graf č. 29 : [ vlastní graf ] Nadpoloviční většina dotazovaných 71 %, tj. 105 žáků a studentů uvedlo, že pokud by se ve městě jejich bydliště pořádal kurz zaměřený na první pomoc, nejevili by o něj zájem. Zbylý počet 29 %, tj. 43 respondentů vyplnili, že by v případě možnosti kurz první pomoci navštívili.

- 66 -

3.3 Rozbor testového dotazníku ( modelové situace ) Otázka č. 21 : modelová situace - Jste svědky nehody lyžaře, který vylétl ze sjezdovky, je opřený o strom ve sněhu bledý, naříká, komunikuje, pociťuje ostrou bolest v ruce, váš postup:

a) ihned přivolám ZZS, které detailně popíši místo nehody, kontroluji životní funkce, vyšetřím od hlavy až k patě, pokud naleznu zlomeninu - ihned ji fixuji, zajistím protišoková opatření 5 T, očima se rozhlédnu po okolí zda-li nejsou další zranění b) postižený komunikuje, není nutné volat ZZS, transport zajistíme sami, ruka je pouze naražená, protože bolí více než zlomená c) nejsem si jistý ve svých schopnostech mu pomoci, proto ho ponechám na místě bez ošetření

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

93%

6%

1%

GFP

53 x

3x

0x

III. ZŠ

40 x

5x

2x

II. ZŠ

44 x

1x

0x

Tab. č. 25 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 21. [ vlastní tabulka ] Otázka č. 21 nastiňuje možný traumatický stav v nepříznivých klimatických podmínkách, a ve špatné dostupnosti pro příjezd odborné pomoci. Poukazuje na zamyšlení žáků a studentů si uvědomit, jakým způsobem by zraněnému pomohli a jak by popřípadě horskou službu přes zdravotnické operační středisko volali. Otázku jsem vybrala záměrně, abych vzbudila u dotazovaných pocit, že tato nastíněná modelová situace při zimních sportech je velmi častá a riziková. Zmíněné odpovědi jsem vybrala cíleně, abych zhodnotila spektrum různorodosti při řešení úrazového stavu na horách. Správně by situaci vyřešilo 93 %, tj. 137 dotazovaných – přivolání ZZS, fixace horní končetiny pomocí lyžařských hůlek, zajištění protišokových opatřeních, přivolání ZZS s detailním popisem místa události a kontrola životních funkcí. 6 %, tj. 9 žáků a studentů by transportovali zraněného sami, aniž by věnovali pozornost potencionálně zlomené horní končetině. 1 %, tj. 2 respondenti vyplnili, že by zraněného vůbec neošetřili.

- 67 -

Otázka č. 22 : modelová situace Postižený náhle zkolaboval, registrujete hluboký nádech cca 1x za 15s, nevyvíjí aktivitu, ihned :

a) přivoláme pomoc, otočíme postiženého na břicho, abychom zabránili aspiraci zvratků b) přivoláme pomoc, otočíme postiženého na záda a ihned zahájíme dýchání z plic do plic, protože je nízká dechová frekvence c) přivoláme pomoc a ihned zahájíme neodkladnou resuscitaci – nepřímá masáž srdce a dýchání z plic do plic

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

18 %

32 %

50 %

GFP

9x

17 x

30 x

III. ZŠ

10 x

17 x

20 x

II. ZŠ

7x

13 x

25 x

Tab. č. 26 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 22. [ vlastní tabulka ] Otázka č. 22 je zaměřena na správné rozpoznání, diagnostikování a vyřešení stavu, kde je přítomna abnormální dechová činnost. 50 %,tj. 75 žáků a studentů správně uvedlo, že při hlubokém nádechu, který se objeví jednou za 15 s, by neprodleně přivolali ZZS a zahájili by neodkladnou resuscitaci. 18 %, tj. 26 dotazovaných vyplnilo, že při tomto stavu by uplatnili polohu na břiše, která zamezí aspiraci zvratků. 32 %, tj. 47 respondentů si myslí, že je pouze nízká dechová frekvence, kterou nahradí umělým dýcháním z plic do plic. Dle četnosti odpovědí usuzuji, že dospívající nejsou v dostatečné míře schopni adekvátně rozpoznat a vyřešit stav, kdy u postiženého registrujeme pouze lapavé dechy, které však nejsou fyziologické a je nutné zahájení neodkladné resuscitace.

- 68 -

Otázka č. 23 : modelová situace Postižený náhle zkolaboval, vidíte křeče celého těla, včetně končetin, nedýchá, modrá :

a) ponechám ho v poloze v jaké je, zajistíme jeho bezpečnost ( aby se během křečí nezranil ), kontrolujeme průchodnost dýchacích cest, neprodleně voláme ZZS a vyčkáme s postupem na další vývoj stavu b) ihned postiženého uložím do „ stabilizované“ polohy, bráníme křečím fyzickou silou, křeče se po chvíli upraví, není nutné volat ZZS c) násilím otočíme na záda, zakloním hlavu, pokusím se vytáhnout jazyk pomocí nástroje, 10 min vyčkám, poté případně volám ZZS.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

70 %

12 %

18 %

GFP

40 x

6x

10 x

III. ZŠ

23 x

11 x

13 x

II. ZŠ

41 x

1x

3x

Tab. č. 27 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 23. [ vlastní tabulka ] Otázka č. 23 je zaměřena na příznaky epileptického záchvatu, který může svým projevem velmi ovlivnit přístup zachránce k postiženému. Nekontrolovatelné křeče, slinění a jiné specifické projevy budí u zachránce respekt z rozvíjejícího se stavu, který může být pro správně provedenou první pomoc rozhodující. Důležitá je vnitřní sebejistota a duševní klid zachránce. Správně by tuto modelovou situaci vyřešilo 70 %, tj. 104 dotazovaných. Tzn., že by zajistili pacientovo bezpečí při probíhajících křečích, zavolali by neprodleně ZZS a pravidelně by kontrolovali průchodnost dýchacích cest. 12 %, tj. 18 respondentů vyplnilo, že by postiženého ihned uložili do „stabilizované polohy“, probíhajícím křečím by bránili fyzickou silou a ZZS by po tomto úkonu nevolali. 18 %, tj. 26 žáků a studentů vyplnilo, že by postiženého otočili na záda, zaklonili by mu hlavu, nástrojem vytáhli zapadlý jazyk a po vyvinutí stavu by možná zavolali ZZS.

- 69 -

Otázka č. 24 : modelová situace Jste svědky překotného porodu. Novorozenec je již porozen, je růžový, křičí, prvotně uděláte :

a) snažíme se v krátkém intervalu dopravit k lékaři – ošetřováním neztrácím čas b) přivolám ZZS, otřu čistou plenou, ručníkem, zabalím do několika vrstev, abychom zabránili podchladnutí, podváži pupečník šňůrou na dvou koncích a přestřihnu c) opláchnu novorozence od krve a mázku studenou vodou, předám mamince k pochování, přestřihnu pupečník a na obou koncích uzlím

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

6%

86 %

8%

GFP

0x

49 x

7x

III. ZŠ

7x

36 x

4x

II. ZŠ

2x

42 x

1x

Tab. č. 28 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 24. [ vlastní tabulka ] Otázka č.24 je zaměřena na základní ošetření novorozeného dítěte, bezprostředně po porodu. Má volba pro zařazení otázky do dotazníku je z důvodu posouzení, zda jsou dospívající schopni vyvodit správné řešení při bezprostředním ošetření pediatrického charakteru. Správně by tuto modelovou situaci vyřešilo 86 %, tj. 127 žáků a studentů, tedy že novorozené dítě otřou čistou plenou, důkladně miminko zabalí do suchých, čistých přikrývek, podvážou pupečník na dvou koncích a uprostřed přestřihnou. 6 %, tj. 9 respondentů si myslí, že nejlepší přístup je v rychlé dopravě k odborné pomoci, aniž by jakýmkoliv způsobem sami ošetření provedli. 8 %, tj. 12 dotazovaných vyplnilo, že novorozené dítě se oplachuje studenou vodou a pupečník se uzlí až po přestřihnutí.

- 70 -

Otázka č. 25 : modelová situace Motocyklista po nehodě leží v bezvědomí, promodralý, obličejem k zemi, váš postup :

a) označit místo nehody, zhodnotit bezpečí svoje i postiženého, neprodleně zavolat ZZS, postiženého nejlépe při dvou zachráncích otočím na záda, opatrně v ose těla sejmeme přilbu ( 2 zachránci ), mírně zakloníme hlavu, pokud nedojde k obnově dýchání - zahájím neodkladnou resuscitaci b) běžím po silnici, abychom sehnali více zachránců, poté přetočím postiženého na bok, zakloním hlavu, aby se mu lépe dýchalo, přilbu zásadně před příjezdem ZZS nesnímáme. c) ponechám postiženého v poloze, v jaké je – myslím při tom na poranění páteře, volám ZZS.

a) odpověď

b) odpověď

c) odpověď

63 %

17 %

20 %

GFP

34 x

12 x

10 x

III. ZŠ

28 x

7x

12 x

II. ZŠ

31 x

6x

8x

Tab. č. 29 : Počet odpovědí na jednotlivých školách u otázky č. 25. [ vlastní tabulka ] Otázka č.25 je zaměřena na správné vyřešení situace, kdy dojde k nehodě motocyklisty, u kterého je nutné přistupovat při ošetření specificky, jelikož je zde výrazné riziko poranění páteře a selhání životních funkcí. Správně na otázku odpovědělo 63 %, tj. 93 žáků a studentů, tedy že by označili místo nehody, dbali by na svoje bezpečí, neprodleně by přivolali ZZS, ve dvou zachráncích by motocyklistu přetočili na záda a opatrně sejmuly přilbu, mírně by zaklonili hlavu a pokud by se neobnovila dechová činnost, tak by zahájili neodkladnou resuscitaci. 17 %, tj. 14 respondentů uvedlo, že by během po silnici sháněli více zachránců, přičemž při ošetření by pouze zaklonili hlavu, která zajistí lepší ventilaci, ale přilbu by mu ponechali na hlavě. 20 %, tj. 30 dotazovaných vyplnilo, že nejlepší způsob, jak zraněnému pomoci je ponechat ho ve stavu a poloze v jaké je, jediný úkon, který by provedli by bylo přivolání ZZS.

- 71 -

3.4 Výsledek dotazníku: porovnání základních škol vs. gymnázia 3.4.1 Porovnání úspěšnosti u teoretické části V tab.č. 30 je číselně znázorněna četnost všech správných odpovědí teoretické části dotazníku v procentech na jednotlivých školách a porovnání gymnázia a základních škol - společně.

číslo otázky

GFP

III.ZŠ

II.ZŠ

1.

91 %

87 %

91 %

89 %

2.

77 %

57 %

58 %

58 %

3.

66 %

47 %

69 %

58 %

4.

64 %

51 %

6%

55 %

5.

98 %

94 %

98 %

96 %

6.

13 %

9%

13 %

11 %

7.

84 %

62 %

98 %

79 %

8.

63 %

47 %

67 %

57 %

9.

61 %

34 %

62 %

48 %

10.

77 %

79 %

82 %

86 %

11.

79 %

62 %

73 %

67 %

12.

63 %

77 %

51 %

64 %

13.

63 %

53 %

71 %

62 %

14.

80 %

43 %

42 %

42 %

15.

98 %

77 %

93 %

85 %

16.

93 %

64 %

73 %

69 %

17.

45 %

51 %

49 %

48 %

18.

59 %

34 %

56 %

45 %

19.

5%

4%

0%

2%

20.

66 %

36 %

29 %

33 %

III.ZŠ +II.ZŠ

Tab. č. 30 : Četnost správných odpovědí u teoretické části na jednotlivých školách. [ vlastní tabulka ] Pozn. klíč : Počet správných odpovědí u vybrané školy : počtem žáků x 100

- 72 -

V tab. č. 31 je vypočtena celková úspěšnost mezi základními školami a gymnáziem u teoretických otázek dotazníku. Z uvedeného vyplývá, že procentuálně úspěšnější informovanost u teoretických otázek dotazníku prokazují studenti GFP ( Gymnázium Františka Palackého ) tj. 67 %, než-li žáci základních škol ( III. ZŠ, II. ZŠ ), tj. II. ZŠ 59 % a III.ZŠ 53 %. Studenti gymnázia jsou o 9 % lepší v teoretické části, než žáci základních škol.

GFP

III. ZŠ

II. ZŠ

III.ZŠ + II.ZŠ

67 %

53 %

59 %

58 %

Tab. č. 31 : Celková úspěšnost odpovědí z různých škol, při teoretické části. [ vlastní tabulka ]

3.4.2 Porovnání úspěšnosti u modelových situací V tab. č. 31 je procentuálně znázorněn přehled úspěšnosti škol, na jednotlivé otázky modelových situací.

Číslo otázky

GFP

III. ZŠ

II. ZŠ

II.ZŠ + II.ZŠ

21.

95 %

85 %

98 %

91 %

22.

54 %

43 %

56 %

49 %

23.

71 %

49 %

91 %

70 %

24.

88 %

77 %

93 %

85 %

25.

61 %

60 %

69 %

64 %

Tab. č. 32 : Četnost správných odpovědí u modelových situací na jednotlivých školách. [ vlastní tabulka ] Pří celkovém vyhodnocení modelových situací nejlépe obstáli žáci na II. ZŠ s úspěšností 81 %. Studenti GFP odpověděli správně v 74 %. Žáci na III.ZŠ správně odpověděli v 63 %. Avšak v součtu základních škol vs. gymnázium dopadlo GFP o 2 % lépe, než-li obě základní školy.

GFP

III. ZŠ

II. ZŠ

III.ZŠ + II.ZŠ

74 %

63 %

81 %

72 %

Tab. č. 33 :

Celková úspěšnost odpovědí z různých škol u modelových situací.

[ vlastní tabulka ] - 73 -

3.5 Výsledek dotazníku: teoretická část vs. modelové situace Tab. č. 34 viz. níže, graficky znázorňuje procentuální rozdíl mezi teoretickou částí a modelovými situacemi v počtu správných odpovědí. Je na první pohled zřejmé, že modelové situace vykazují větší úspěšnost při zodpovězení, než teoretické otázky. Důvodem může být orientační představa, díky částečnému popisu zdravotního stavu zraněného a možný nástin mechanismu vzniku události, díky čemuž se žákům a studentům snadněji odpovídalo.

Teoretické otázky

Modelové situace

GFP

III. ZŠ

II. ZŠ

III.ZŠ + II. ZŠ

64 %

50 %

55 %

53 %

74 %

63 %

81 %

72 %

Tab. č. 34 : Procentuální rozdíl úspěšnosti, mezi teoretickými otázkami a modelovými situacemi.[ vlastní tabulka ]

3.6 Alternativní možnosti pro posílení informovanosti Po vyhodnocení dotazníkové části, která prokazuje uspokojivou bazální znalost první pomoci u studentů gymnázia a střední, méně uspokojivou znalost u žáků základních škol jsem dospěla k závěru, že je na místě navrhnout takové metody a opatření, které by osvětu první pomoci u dospívajících na základních školách a gymnáziích zvýšily. Vezmeme-li v potaz, že na základní škole je každý cca třetí žák deváté třídy schopen poskytnout adekvátní první pomoc, je třeba navrhnout : •

zvýšení počtu hodin věnované zdravotnické problematice

•

teoretickou část propojit s praktickým nácvikem ( obvazové techniky, KPR na figuríně, fingované tréninkové volání na ZOS aj. )

•

zajistit, aby výuku vedl odborník se zdravotnickým vzděláním, či certifikovaným kurzem

•

více se zaměřit na výklad teorie

- 74 -

•

doporučit vhodnou sjednocenou literaturu, která by měla být povinnou výbavou skript žáků základních škol a gymnázií v rámci konkrétního města

- vlastní návrh literatury : Bydžovský Jan – Předlékařská první pomoc, Grada Publishing, 2011, 117 s, ISBN 978-80-245-2334-1. Zmíněná kniha tvoří ucelený soubor základních stavů, se stručným rozborem a výkladem pro ošetření v neodkladné péči, i s vhodnými obrázkovými přílohami. Kniha je cenově dostupná – cca 150,- Kč, s málo počtem stran. •

zpřístupnit výuku na ZŠ a gymnáziích tak, aby umožnila zdravotnickým pracovníkům se seberealizovat. Doporučovala bych proto tuto iniciativu všem VOŠ obzvláště se studijním oborem Diplomovaný zdravotnický záchranář, jako zápočtovou povinnost v rámci předmětu záchranářství a medicína katastrof. Myslím, že je to účelná metoda, která vyhoví oběma stranám. Studenti VOŠ mohou již osvojené znalosti prezentovat dál, tím si vyzkouší vlastní znalost problematiky a mluvený projev před posluchači. Pro žáky ZŠ a studenty gymnázií by tato metoda byla příjemným zpestřením a určitou zárukou kvality k získání odborných zdravotnických znalostí.

3.7 Obrázková příručka první pomoci Po vyhodnocení dotazníkového šetření, které dopadlo vcelku uspokojivě jsem dospěla k závěru, že by bylo dobré navrhnout vlastní produkt výukové pomůcky ve smyslu obrázkové příručky pro žáky a studenty ve věkovém rozmezí čtrnácti až šestnácti let. Příručka obsahuje výčet nejnutnějších informací z oblasti neodkladné resuscitace, zprůchodnění dýchacích cest a stavění krvácení. Při tvorbě této příručky byla prioritní snaha propojit ilustrativní přehled se stručnými, neb výstižnými popisky k dané problematice. V dnešní době je velké množství výukových pomůcek v tištěné podobě,

vztahujících

se

k neodkladné

resuscitaci

a

k provedení

základních

neodkladných úkonů pro širší veřejnost, avšak mým cílem je příručku formulovat do jazyka dospívajících, pro které je celá má absolventská práce určena.

- 75 -

4 Diskuse Obecně se zmíněné téma zpracovávalo velmi příjemně. Určitý informační přínos a zároveň nelehká část mne provázela při zpracovávání teorie, která je velmi různorodá a rozsáhlá. Není snadné diferencovat z odborné literatury podstatné informace, které by pro školní žáky a studenty mohly sloužit jako výukový model pro objasnění problematiky. V určitých kapitolách jsem měla tendence používat příliš podrobností, které jako zdravotník pokládám za důležité, ale pro školní žáky a studenty jsou odborné vysvětlivky a poučky spíše nadbytečné, které mohou laického čtenáře odradit. Určitou výhodou byla má dřívější zkušenost vyučování prvního stupně na základní škole, kde jsem získala představu o vnímavosti odborné terminologie žáky páté třídy. Jednotlivé akutní stavy jsem zvolila náhodně, dle obecných obsahů a standardů první pomoci. Některým stavům jsem se věnovala v teorii více rozsáhle, z důvodu subjektivního dojmu neznalosti u dotazovaných. Při zpracovávání praktické části jsem úzce spolupracovala s vybranými školami ( II.ZŠ, III.ZŠ, GFP ) ve městě Neratovice, které mi umožnily provést průzkum v informovanosti jejich žáků a studentů o problematice první pomoci. Při písemné žádosti jsem se nesetkala u zástupců vybraných škol s negativním přístupem, což mé dotazníkové šetření jedině ulehčilo. Hodnotím velmi pozitivně a přínosně i fakt, že po navrácení dotazníků jsem měla možnost zpětnovazebně hovořit s vyučujícími, kteří dotazníky zadávali. Tím mi poskytli cenné informace o tom, že jejich studenti přistupovali k vyplňování svědomitě a problematika první pomoci je zaujala. Při tvorbě dotazníku bylo obtížné nastavit spektrum otázek tak, aby svým obsahem měl určitou obecnou výpovědní hodnotu a zároveň nepřesahoval rámec vědění u dospívajících. Jsem si vědoma, že je dotazník svým složením obsáhlý, co by do počtu otázek i v různorodosti stavů. Některé otázky jsem zahrnula do dotazníku z důvodu posouzení, jak se respondenti dokáží nad neznalou problematikou zamyslet. Snažím se také v dotazníku vyhodnotit obecnými otázkami vztah respondentů k první pomoci, který je rozpoluplný. Cirka polovina dotazovaných by se chtěla více vzdělávat o první pomoci a druhá nikoliv. Důvodem může být určitá fádnost a nezajímavost při výuce ve škole. Po vyhodnocení dotazníkového šetření, které obecně dopadlo mírně nadprůměrně usuzuji, že výuka první pomoci na základních školách a gymnáziu je vcelku kvalitní. Bylo by ale velmi zajímavé po čase zhodnotit, jakým způsobem a jak rychle by

- 76 -

pozitivní informovanost vzrůstala, kdyby výuku prováděl kvalifikovaný zdravotnický pracovník v určitých intervalech školního roku.

- 77 -

Závěr Téma o znalosti první pomoci dospívajících žáků a studentů je velmi důležitým článkem, pro výchovu populace ke kladnému přístupu k poruše, či ztrátě zdraví. Žijeme v uspěchané, přetechnizované době, která však prioritně nemyslí na dostatečnou informovanost a ochotu poskytovat první pomoc širší veřejností. Důkazem mohou být televizní reportáže z oblasti dopravních nehod, od kterých řidiči motorových vozidel častokrát ujíždí bez poskytnutí pomoci zraněnému, přičemž časná a kvalitní první pomoc laiky hraje významnou roli v prognóze a celkovém vyléčení zraněného / nemocného. Dílčím cílem mé absolventské práce bylo pro teoretickou část shromáždit a zpracovat z dostupných zdrojů vybrané akutní stavy, které byly obsaženy v testovém dotazníku. Každá podkapitola obsahuje celkové shrnutí pro dospívající od příznaků až po léčbu jednotlivých stavů. Stěžejním cílem bylo vyhodnotit prostřednictvím dotazníkového šetření teoretické znalosti a připravenost, poskytnout první pomoc žáky 9. třídy základních škol a u studentů gymnázia ve stejném věkovém rozmezí. Žáci a studenti odpovídali testově celkem na 20 teoretických otázek a na 5 modelových situací. Při srovnání GFP se základními školami je výslednicí lepší informovanost ve prospěch GFP se 64 % oproti ZŠ s 53 % u teoretických otázek. U modelových situací odpovídali lépe studenti GFP se 74 % oproti ZŠ s 72 %. Hlavní podstatou mé práce bylo nastínit problematiku první pomoci pro dospívající ve věkovém rozmezí čtrnácti až šestnácti let teoretickým shrnutím, kde jednotlivé akutní stavy stručně objasňuji. Míru vědění u žáků a studentů jsem prokázala dotazníkovým šetřením, které vyhodnocuji jako průměrně. Na základě zjištěných informací od respondentů, jsem navrhla obrázkovou příručku, se stručnými popisky, jako výukový materiál k jednoduchému vysvětlení problematiky resuscitace, uvolnění dýchacích cest a krvácení. Všechny výše uvedené cíle, které jsem si na počátku tvorby práce stanovila, jsem splnila. Přála bych si, aby má práce nejen dospívajícím, ale i širší laické veřejnosti sloužila jako výuková pomůcka pro pochopení problematiky první pomoci.

- 78 -

Zusammenfassung Das

Thema

meiner

abschließenden

Diplomarbeit

(

Kenntnisstand

der

heranwachsenden Schüler und Studenten über die Regeln der ersten Hilfe ), ist gezielt gewählt.Schon in der Vergangenheit hatte ich die Möglichkeit die Schüler des 4. und 5. Jahrganges einer Grundschule in einem Vorort mit Grundlagen der ersten Hilfe bekannt zu machen. Die Tiefe der Kenntnisse und das Interesse der Schüler der 9. Klasse einer Grundschule und der Studententen eines Gymnasiums im Rahmen einer Stadt eine präklinische Nothilfe zu gewähren hat mich sehr interessiert. Ich halte für wichtig, daß die Schüler der Grundschulen und Studenten der Gymnasien kvalitativ hochwertig informiert werden, und in ihnen das Pflichtgefühl und Interesse erste Hilfe in realen Situationen zu leisten, geweckt werden. Betonen sollten wir dabei das Pflichtbewußtsein und die Bereitschaft aktiv einem Verletzen zu helfen – und das auch in so jungem Alter der Schüler der Grundschulen oder Studenten an Gymnasien. Die abschließende Absolventsarbeit ist theoretisch - praktisch gerichtet, wobei das theoretische Teil auf die Aufzählung der akuten Grundzuständen mit einer kurzen Analyse ( die Charakteristik, Ursachen, Symptome, Diagnostik und Behandlung ) im Einklang mit mit Fragen des Testfragebogens gerichetet ist. In dem praktischen ( empirischen ) Teil werden die Testsergebnisse mittels grafische Darstellung veranschaulicht. Es werden verschiedene Aspekte, z.B. Grundschulen vs. Gymnasien, Mädchen vs. Jungen, das theroretische vs. Modellsituationen

verglichen. Eine

Voraussetzung für Lösen von Modellsituationen und Theoretischen Fragen im Testfragebogen ist auch das logische denken, wovon sich ergibt, daß es nicht unbedigt notwendig ist das fachliche Vorgehen anzuwenden, aber die richtige Lei enslösung genügen kann. Der Fragebogen umfaßt auch allgemeine Informationen über den Respondenten: wo er die ersten Kenntnisse über die erste Hilfe erworben hat, wie schätzt er seinen aktuellen Kenntnissstand, ob er fähig wäre erste Hilfe zu leisten. Der Fragebogen ist in drei Teile gegliedert: Das Einführungsteil überprüft Schüler und Studenten in ihren Kenntnissen überwiegend von Resustitation und Freimachen der Atemwege. Das zweite Teil sumarisiert eine Aufzählung von akuten Zuständen im Bereich der Knochenbrüche, der Blutungen und weiter bis zu der Behandlung der Vergiftungen. Das dritte Teil befaßst sich mit dem Erledigen fünf verschiedener Modellsituationen, mit denen die Befragten konfrortiert werden können.

- 79 -

Im Schlußwort meiner Arbeit schlage ich vor die Motivation der im Gesundheitswesen Tätigen zu Stärken um den Kenntnisunfang der Jugend über die erste Hilfe zu verbessern und an die Schüler und Studenten weiter zu geben. Mehr detailiert befaße ich mich mit den Lehrplänen der Schulen. Hier sollte es mehr Möglichkeiten zu praktischen Übungen geben wie z.B. Wiederbelebung, einfache Diagnostik der kritischen Zustände, Transport der Betrofenen, Verbandstechnik. Das wäre eine von Alternativen, wie man die Ausbildung abwechslungsrecher gestallten könnte. Wenn die vorklinische Hilfe auch von Leien rechtzeitig und kvalitativ hochwertig geleistet wird, ist die Patientnenprognose für ihre Lebensrettung sehr groß. Das ist ein sehr wichtiger Fakt. Als Ergenzung meiner Arbeit ist eine Zusammenstellung meiner eigenen Broschüre als Präsentation des Studiumsmaterials für eventuelle Weiterleitung an Schüler und Studenten über Möglichkeiten ( aber auch Grenzen ) der ersten Hilfe.

Schülsselwörter : die Schüler, die Studenten, Kenntnisstand, erste Hilfe, der Fragebogen, die Grundschule, Gymnasium

- 80 -

Bibliografie Monografie : 1. ADAMS, B.; HAROLD, E. Sestra a akutní stavy od A do Z. Praha : Grada Publishing, 1999. 488 s. ISBN 80-7169-893-8. 2. BERÁNKOVÁ, M.; FLEKOVÁ, A.; HOLZHAUSEROVÁ, B. První pomoc. Praha : Informatorium, 2002. 199 s. ISBN 80-86073-99-8. 3. BYDŽOVSKÝ, J. Akutní stavy v kontextu. Praha : Triton, 2008. 450 s. ISBN 978-807254-815-6.

4. BYDŽOVSKÝ, J. Předlékařská první pomoc. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 117 s. ISBN 978-80-247-2334-1. 5. ELIŠKOVÁ, M.; NAŇKA, O. Přehled anatomie. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 309 s. ISBN 978-80-246-1216-4. 6. POKORNÝ, J.; et al. Lékařská první pomoc. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha : Galén, 2010. 474 s. ISBN 978-80-7262-322-8.

7. ZADÁK, Z.; HAVEL, E.; et al. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 336 s. ISBN 978-80-247-9.

8. ZEMAN, M.; et al. Chirurgická propedeutika. 2. dopl. a přepr. vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. 524 s. ISBN 80-7169-705-2.

Elektronické dokumenty : 1. Truhlář, A. ;. Mathauser, R. Přehled aktuálních změn v doporučených postupech pro neodkladnou resuscitaci. [ online ]. [ cit. 2012-01-12 ]. Dostupný z WWW : .

2. Příručka první pomoci. Asociace záchranný kruh. [ online ]. [ cit. 2012-02-22 ]. Dostupný z WWW : .

- 81 -

Přílohy Seznam příloh : Příloha č. 1 : Seznam použitých zkratek. např.

například

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

tzv.

takzvaný

resp.

respektive

aj.

a jiné

tj.

to jest

vs.

versus ( proti )

ZZS

Zdravotnická záchranná služba

ZOS

Zdravotnické operační středisko

RZP

Rychlá zdravotnická pomoc

RLP

Rychlá lékařská pomoc

LZS

Letecká záchranná služba

RV

Rendez – Vous ( potkávací systém )

HZS

Hasičský záchranný sbor

PČR

Policie České republiky

IZS

Integrovaný záchranný systém

EU

Evropská unie

TAPP

Telefonicky asistovaná první pomoc

TANR

Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace

NR

Neodkladná resuscitace

ZNR

Základní neodkladná resuscitace

NZO

Náhlá zástava oběhu

KPR

Kardiopulmonální resuscitace

CNS

Centrální nervový systém

GCS

Glasgow Coma Scale

AED

Automatický externí defibrilátor

START

Snadné třídění a rychlá terapie

RTG

Rentgen

CMP

Cévní mozková příhoda

- 82 -

SIRS

Syndrom systémové zánětlivé odpovědi organizmu

MODS

Syndrom mnohočetného multiorgánového selhání

NPO

nihil per os (nic ústy )

cm

centimetr

cca

cirka

l

litr

min

minuta

s

sekunda

b.

bod

II. ZŠ

ZŠ M.Plesingera - Božinova

III. ZŠ

ZŠ 28. října

GFP

Gymnázium Františka Palackého

VOŠ

Vyšší odborná škola

- 83 -

Příloha č. 2 : Schválená žádost dotazníkového šetření na III. ZŠ v Neratovicích.

- 84 -

Příloha č. 3 : Schválená žádost dotazníkového šetření na II. ZŠ v Neratovicích.

3.

4.

5.

- 85 -

Příloha č. 4 : Schválená žádost dotazníkového šetření na gymnáziu v Neratovicích.

- 86 -

Příloha č. 5 : Dotazník Dotazníkové šetření základů první pomoci

Vážený studente, vážená studentko, chtěla bych Vás požádat o spolupráci na vytvoření mé závěrečné absolventské práce. Studuji 3.rokem na VOŠ Mills s.r.o, obor Diplomovaný zdravotnický záchranář dálkovou formou. Žádám Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který bude sloužit výhradně pro účely sepsání absolventské práce. Dotazník je zcela anonymní. Správné odpovědi Vám budou předány prostřednictvím vyučujícího v tištěné podobě. Jakékoliv nejasnosti prosím případně konzultujte přes e-mail: [email protected] .

I. Jste: (kroužkujte) a) muž

b) žena

II. Jste studentem/žákem: (kroužkujte) a) ZŠ

b) Gymnázia

III. Kolik je Vám let: (doplňte)

..................

IV. Uveďte svou míru vzdělanosti o první pomoci: a) výborné

b) dobré

c) dostatečné

d) nedostatečné

V. Základy první pomoci: (kroužkujte) a) b) c) d)

znám pouze ze ZŠ/Gymnázia základy mi vštěpují v domácím prostředí (doma) aktivně se zajímám o danou problematiku (sleduji literaturu, TV, internet apod.) daná problematika mě více nezajímá TEST

- počet otázek: 20 + 5 modelových situací (testově) - pouze jedna správná odpověď ! - délka pro vyplnění: 30 min. - správné odpovědi kroužkujte - použitá zkratka: ZZS – Zdravotnická záchranná služba

- 87 -

1. Linka tísňového volání Zdravotnické záchranné služby ČR je: A) 150 B) 112 C) 155 D) 158 2. V jakých případech používáme stabilizovanou (zotavovací) polohu: A) pokud je postižený v bezvědomí a nemá zachovány životní funkce – puls, dýchání B) pokud máme podezření na poranění páteře C) pokud chceme u bezvědomí zajistit průchodnost dýchacích cest, musí ale být přítomny životní funkce - puls 3. Dle nových norem, je poměr kompresí hrudníku a vdechů z plic do plic při neodkladné resuscitaci: A) vždy 30:2 – výjimku tvoří novorozenci 3:1 B) děti + dospělí vždy 15:2 C) u dětí 5:2, dospělí 15:2 4. Jaká je frekvence kompresí hrudníku při neodkladné resuscitaci: A) 200x / min B) 50x / min C) 100x / min D) není důležité 5. Jakým způsobem provedeme dýchání z plic do plic: A) odstraníme obstrukci z dýchacích cest, provedeme záklon hlavy, stiskneme nosní dírky, provedeme 2 vdechy B) ihned provedeme 2 vdechy C) vyčkáme na příjezd ZZS, která disponuje kyslíkovou lahví 6. Kdy ukončujeme oživovací pokusy při neodkladné resuscitaci: A) pokud mám pocit, že mé další pokusy jsou již zbytečné B) pokud uplyne doba delší 15min C) pokud jsou zachránci úplně vyčerpaní 7. Jakým způsobem ošetříte krvácení z nosu: A) nijak, nedůležité krvácení, které po chvíli ustane B) postiženého posadíme, provedeme záklon hlavy C) postiženého posadíme, provedeme mírný předklon hlavy, stiskneme nosní křídla, dáme studený obklad na zátylek, pokud krvácení přetrvá – dopravíme k lékaři D) položíme postiženého na záda a zvedneme mu dolní končetiny 8. Jaká jsou specifika žilního krvácení: A) vytéká jasně červená krev B) vytéká tmavě červená krev C) vystřikuje jasně červená krev D) vystřikuje tmavě červená krev 9. Jaká jsou specifika tepenného krvácení: A) vytéká jasně červená krev B) vytéká tmavě červená krev C) vystřikuje jasně červená krev D) vystřikuje tmavě červená krev 10. Jakým způsobem provedu protišoková opatření: A) zajistím zvýšenou polohu, dostatečný přísun tekutin cca 1litr, chladíme celé tělo B) zajistím teplo, ticho, transport, tišení bolesti, polohu – př. elevace dolních končetin, stavím krvácení, tekutiny – pouze zvlhčit ústa C) šoku není třeba věnovat pozornost, nepatří do závažných stavů

- 88 -

11. Obecné zásady při popáleninách jsou: A) chladit obličej, krk, horní končetiny, popálené místo, odstranit postiženého ze zdroje tepla, zamezit útěku postiženého, zvážit ZZS B) postižená místa budu potírat mastí, která zamezí vysušení popálené části C) pokud se vytvářejí popáleninové puchýře – musí se ihned strhnout, aby nedošlo k infekci 12. Do jaké polohy uložíte postiženého při podezření na poranění páteře: A) stabilizovaná poloha B) poloha na zádech, pevná podložka C) polosed za předpokladu použití fixačního límce 13. Jaký má význam pravidlo ABC: A) začátek abecedy B) zkratka trojitého manévru C) pravidlo postupu při resuscitaci 14. Pokud má postižený - (promodralé rty, konečky prstů, bezvědomí, ) znamená to: A) je rozvinutý šok B) že postižený nedýchá C) nadměrné užití alkoholu D) vnitřní krvácení 15. Předlékařskou první pomoc smí poskytnout: A) jen zdravotník – profesionál B) osoba starší 18 let C) osoba, která prošla certifikovaným kurzem D) každý občan, pokud není ohroženo jeho zdraví, či život 16. Pokud postižený krvácí z krční tepny: A) stlačím tepnu přímo v ráně B) pouze sterilně kryji ránu C) použiji zaškrcovadlo 17. Těžké podchlazení postiženého, který má necitlivé prsty na ruku a nohou: A) musím ihned zahřát, př. ponořením do horké vany, nevoláme ZZS B) ponecháme ho v mírnějším chladu,sněhem nebo ledem třeme postižené končetiny, až po prokrvení dáme do teplé místnosti, voláme ZZS C) uložíme do místnosti s pokojovou teplotou, podáme přikrývky a teplé nápoje 18. Pokud dojde k hromadnému neštěstí, jaký je postup při třídění zraněných: A) přednost mají zranění, kteří nejeví známky života B) prvotně ošetřím postižené, kteří nejvíce křičí C) jako první ošetřuji zraněné, kteří jeví známky života, avšak se hlasitě neprojevují 19. Na kterých místech hmatám tep, pokud mám podezření na zástavu oběhu: A) zásadně na krkavici, resuscitaci zahajuji, pokud tep necítím B) zásadně na zápěstí, resuscitaci zahajuji, pokud tep necítím vůbec, nebo pokud je slabý - nitkovitý C) hmataní pulsu je hrubou chybou – nespolehlivý způsob, který zdržuje, při pochybnostech ztráty životních funkcí , zahajujeme neodkladnou resuscitaci 20. Pokud dojde u dítěte např. k požití saponátu na nádobí: A) klid, nic nejíst, nepít, transport k lékaři, či přivolání ZZS B) energicky plácáme po zádech, poté dáme 0,3ml mléka a voláme ZZS C) podáme 0,5ml studené vody se solí, abychom vyvolali zvracení,voláme ZZS

kroužkujte - Myslíte si, že zvládnete uplatnit teoretické znalosti v reálné situaci? ANO NE NEVÍM

- 89 -

- Je tento dotazník pro Vás přínosem a ponaučením? ANO NE - Máte zájem se v této problematice více dozvědět? ANO NE - Když by byla možnost ve Vašem městě, či škole, navštěvovali byste takovýto kurz? ANO NE MODELOVÉ SITUACE (testově) 21. Jste svědky nehody lyžaře, který vylétl ze sjezdovky, je opřený o strom ve sněhu, bledý, naříká, komunikuje, pociťuje ostrou bolest v ruce, váš postup : A) ihned přivolám ZZS, kde detailně popíši místo nehody, kontroluji životní funkce, vyšetřím od hlavy až k patě, pokud naleznu zlomeninu – ihned ji fixuji, zajistím protišoková opatření 5T,očima se rozhlédnu po okolí, zda-li nejsou další zranění B) postižený komunikuje, není nutné volat ZZS, transport zajistíme sami, ruka je pouze naražená, protože bolí víc, než zlomená C) nejsem si jistý ve svých schopnostech mu pomoci, proto ho ponechám na místě bez ošetření

22. Postižený náhle zkolaboval, registrujete hluboký nádech cca 1x za 15s, nevyvíjí aktivitu, ihned: A) přivoláme pomoc, otočíme postiženého na břicho, abychom zabránili aspiraci zvratků B) přivoláme pomoc, otočíme postiženého na záda a ihned zahájíme dýchání z plic do plic, protože je nízká dechová frekvence C) přivoláme pomoc a ihned zahájíme neodkladnou resuscitaci – nepřímá masáž srdce a dýchání z plic do plic

23. Postižený náhle zkolaboval, vidíte křeče celého těla včetně končetin, nedýchá, modrá: A) ponechám v poloze, v jaké je, zajistíme jeho bezpečnost (aby se během křečí nezranil), kontrolujeme průchodnost dýchacích cest, neprodleně voláme ZZS a vyčkáme s postupem na další vývoj stavu B) ihned postiženého dám do„ stabilizované polohy“ bráníme křečím fyzickou silou, křeče se po chvíli upraví, není nutné volat ZZS C) násilím otočíme na záda, zakloním hlavu, pokusím se vytáhnou jazyk pomocí nástroje, 10 min vyčkám, poté případně volám ZZS

24. Jste svědky překotného porodu. Novorozenec je již porozen, je růžový, křičí, prvotně uděláte: A) snažíme se v krátkém intervalu dopravit k lékaři – ošetřováním neztrácím čas B) přivolám ZZS, otřu čistou plenou, ručníkem, zabalím do několika vrstev, abychom zabránili prochladnutí, podváži pupečník šňůrou na dvou místech a přestřihnu C) opláchnu novorozence od krve a mázku studenou vodou, předám mamince k pochování, přestřihnu pupečník na obou koncích a zauzlím

25. Motocyklista po nehodě leží v bezvědomí, promodralý, obličejem k zemi, Váš postup: A) označit místo nehody, zhodnotit bezpečí svoje i postiženého, neprodleně zavolat ZZS, postiženého nejlépe při dvou zachráncích otočím na záda, opatrně v ose těla sejmeme přilbu ( 2 zachránci ), mírně zakloníme hlavu, pokud nedojde k obnově dýchání – zahájím neodkladnou resuscitaci B) běžím po silnici, abychom sehnali více zachránců, poté přetočím postiženého na bok, zakloním hlavu, aby se mu lépe dýchalo, přilbu zásadně před příjezdem ZZS nesnímáme C) ponechám postiženého v poloze, v jaké je – myslím přitom na poranění páteře, volám ZZS.

Mnohokrát děkuji za spolupráci. Michaela Horčíková

- 90 -

Příloha č. 6 : Správné odpovědi k dotazníku. Dotazníkové šetření základů první pomoci SPRÁVNÉ ODPOVĚDI 1. Linka tísňového volání Zdravotnické záchranné služby ČR je: A) 150 B) 112 C) 155 D) 158 2. V jakých případech používáme stabilizovanou (zotavovací) polohu: A) pokud je postižený v bezvědomí a nemá zachovány životní funkce – puls, dýchání B) pokud máme podezření na poranění páteře C) pokud chceme u bezvědomí zajistit průchodnost dýchacích cest, musí ale být přítomny životní funkce – puls 3. Dle nových norem je poměr kompresí hrudníku a vdechů z plic do plic při neodkladné resuscitaci: A) vždy 30:2 – výjimku tvoří novorozenci 3:1 B) děti + dospělí vždy 15:2 C) u dětí 5:2, dospělí 15:2 4. Jaká je frekvence kompresí hrudníku při neodkladné resuscitaci: A) 200x / min B) 50x / min C) 100x / min D) není důležité 5. Jakým způsobem provedeme dýchání z plic do plic: A) odstraníme obstrukci z dýchacích cest, provedeme záklon hlavy, stiskneme nosní dírky, provedeme 2 vdechy B) ihned provedeme 2 vdechy C) vyčkáme na příjezd ZZS, která disponuje kyslíkovou lahví 6. Kdy ukončujeme oživovací pokusy při neodkladné resuscitaci: A) pokud mám pocit, že mé další pokusy jsou již zbytečné B) pokud uplyne doba delší 15min C) pokud jsou zachránci úplně vyčerpaní 7. Jakým způsobem ošetříte krvácení z nosu: A) nijak, nedůležité krvácení, které po chvíli ustane B) postiženého posadíme, provedeme záklon hlavy C) postiženého posadíme, provedeme mírný předklon hlavy, stiskneme nosní křídla, dáme studený obklad na zátylek, pokud krvácení přetrvá – dopravíme k lékaři D) položíme postiženého na záda a zvedneme mu dolní končetiny 8. Jaká jsou specifika žilního krvácení: A) vytéká jasně červená krev B) vytéká tmavě červená krev C) vystřikuje jasně červená krev D) vystřikuje tmavě červená krev 9. Jaká jsou specifika tepenného krvácení: A) vytéká jasně červená krev B) vytéká tmavě červená krev C) vystřikuje jasně červená krev D) vystřikuje tmavě červená krev

- 91 -

10. Jakým způsobem provedu protišoková opatření: A) zajistím zvýšenou polohu, dostatečný přísun tekutin cca 1litr, chladíme celé tělo B) zajistím teplo, ticho,transport, tišení bolesti, polohu–př. elevace dolních končetin, stavím krvácení, tekutiny–pouze zvlhčit ústa C) šoku není třeba věnovat pozornost, nepatří do závažných stavů

11. Obecné zásady při popáleninách jsou: A) chladit obličej,krk,horní končetiny,popálené místo,odstranit postiženého ze zdroje tepla,zamezit útěku postiženého, zvážit ZZS B) postižená místa budu potírat mastí, která zamezí vysušení popálené části C) pokud se vytvářejí popáleninové puchýře – musí se ihned strhnout, aby nedošlo k infekci 12. Do jaké polohy uložíte postiženého při podezření na poranění páteře: A) stabilizovaná poloha B) poloha na zádech, pevná podložka C) polosed za předpokladu použití fixačního límce 13. Jaký má význam pravidlo ABC: A) začátek abecedy B) zkratka trojitého manévru C) pravidlo postupu při resuscitaci 14. Pokud má postižený - (promodralé rty, konečky prstů, bezvědomí, ) znamená to: A) je rozvinutý šok B) že postižený nedýchá C) nadměrné užití alkoholu D) vnitřní krvácení 15. Předlékařskou první pomoc smí poskytnout: A) jen zdravotník – profesionál B) osoba starší 18 let C) osoba, která prošla certifikovaným kurzem D) každý občan, pokud není ohroženo jeho zdraví či život 16. Pokud postižený krvácí z krční tepny: A) stlačím tepnu přímo v ráně B) pouze sterilně kryji ránu C) použiji zaškrcovadlo 17. Těžké podchlazení postiženého, který má necitlivé prsty na ruku a nohou: A) musím ihned zahřát, př. ponořením do horké vany, nevoláme ZZS B) ponecháme ho v mírnějším chladu,sněhem nebo ledem třeme postižené končetiny, až po prokrvení dáme do teplé místnosti,voláme ZZS C) uložíme do místnosti s pokojovou teplotou, podáme přikrývky a teplé nápoje 18. Pokud dojde k hromadnému neštěstí, jaký je postup v třídění zraněných: A) přednost mají zranění, kteří nejeví známky života B) prvotně ošetřím postižené, kteří nejvíce křičí C) jako první ošetřuji zraněné, kteří jeví známky života, avšak se hlasitě neprojevují 19. Na kterých místech hmatám tep, pokud mám podezření na zástavu oběhu: A) zásadně na krkavici, resuscitaci zahajuji, pokud tep necítím B) zásadně na zápěstí, resuscitaci zahajuji, pokud tep necítím vůbec, nebo pokud je slabý-nitkovitý C) hmataní pulsu je hrubou chybou – nespolehlivý způsob, který zdržuje, při pochybnostech ztráty životních funkcí zahajujeme neodkladnou resuscitaci

- 92 -

20. Pokud dojde u dítěte např. k požití saponátu na nádobí: A) klid, nic nejíst, nepít, transport k lékaři, či přivolání ZZS B) energicky plácáme po zádech, poté dáme 0,3ml mléka a voláme ZZS C) podáme 0,5ml studené vody se solí, abychom vyvolali zvracení,voláme ZZS

MODELOVÉ SITUACE (testově) 21. Jste svědky nehody lyžaře, který vylétl ze sjezdovky, je opřený o strom ve sněhu, bledý, naříká, komunikuje, pociťuje ostrou bolest v ruce, váš postup: A) ihned přivolám ZZS, kde detailně popíši místo nehody, kontroluji životní funkce, vyšetřím od hlavy až k patě, pokud naleznu zlomeninu – ihned ji fixuji, zajistím protišoková opatření 5T, očima se rozhlédnu po okolí zda-li nejsou další zranění. B) postižený komunikuje, není nutné volat ZZS, transport zajistíme sami, ruka je pouze naražená, protože bolí víc než zlomená C) nejsem si jistý ve svých schopnostech mu pomoci, proto ho ponechám na místě bez ošetření

22. Postižený náhle zkolaboval, registrujete hluboký nádech cca 1x za 15s, nevyvíjí aktivitu, ihned: A) přivoláme pomoc, otočíme postiženého na břicho, abychom zabránili aspiraci zvratků B) přivoláme pomoc, otočíme postiženého na záda a ihned zahájíme dýchání z plic do plic, protože je nízká dechová frekvence C) přivoláme pomoc a ihned zahájíme neodkladnou resuscitaci – nepřímá masáž srdce a dýchání z plic do plic

23. Postižený náhle zkolaboval, vidíte křeče celého těla včetně končetin, nedýchá, modrá: A) ponechám v poloze, v jaké je, zajistíme jeho bezpečnost (aby se během křečí nezranil), kontrolujeme průchodnost dýchacích cest, neprodleně voláme ZZS a vyčkáme s postupem na další vývoj stavu B) ihned postiženého dám do„ stabilizované polohy“ bráníme křečím fyzickou silou, křeče se po chvíli upraví, není nutné volat ZZS C) násilím otočíme na záda, zakloním hlavu, pokusím se vytáhnou jazyk pomocí nástroje, 10 min vyčkám, poté případně volám ZZS

24. Jste svědky překotného porodu. Novorozenec je již porozen, je růžový, křičí, prvotně uděláte: A) snažíme se v krátkém intervalu dopravit k lékaři – ošetřováním neztrácím čas B) přivolám ZZS, otřu čistou plenou, ručníkem, zabalím do několika vrstev, abychom zabránili podchladnutí, podváži pupečník šňůrou na dvou místech a přestřihnu C) opláchnu novorozence od krve a mázku studenou vodou, předám mamince k pochování, přestřihnu pupečník a na obou koncích zauzlím

25. Motocyklista po nehodě leží v bezvědomí, promodralý, obličejem k zemi, Váš postup: A) označit místo nehody, zhodnotit bezpečí svoje i postiženého, neprodleně zavolat ZZS, postiženého nejlépe při dvou zachráncích otočím na záda, opatrně v ose těla sejmeme přilbu (2 zachránci), mírně zakloníme hlavu, pokud nedojde k obnově dýchání – zahájím neodkladnou resuscitaci B) běžím po silnici, abychom sehnali více zachránců, poté přetočím postiženého na bok, zakloním hlavu, aby se mu lépe dýchalo, přilbu zásadně před příjezdem ZZS nesnímáme C) ponechám postiženého v poloze, v jaké je – myslím přitom na poranění páteře, volám ZZS.

Mnohokrát děkuji za spolupráci. Michaela Horčíková

- 93 -

Příloha č. 7 : Manuál pro vyučujícího. Dotazníkové šetření základů první pomoci MANUÁL PRO VYUČUJÍCÍHO

- časový rámec pro vyplnění – 30min (prosím o dodržení) - vždy pouze 1 správná odpověď - testové otázky jsou tištěny oboustranně ! - test bude probíhat zcela anonymně - v případě nejasností, či otázek uvádím na každém testu pro žáky svůj e-mail: [email protected] . - dotazník je koncipován do 3 částí z čehož : I. obecné informace s instrukcemi II. vlastní test III.testovým způsobem formulovány modelové situace - test je složen ze základů první pomoci - největší důraz je kladen na neodkladnou resuscitaci - na konci testové teoretické části, mohou žáci zhodnotit svou úroveň připravenosti - některé akutní stavy jsou nastíněny tak, aby byl žák schopen jejich zodpovězení bez teoretické znalosti „zdravý rozum“ - přikládám pro Vás správné odpovědi v tištěné podobě - pokud budete mít zájem o detailnější rozbor otázek s žáky – přikládám CD nosič s Power-Pointovou prezentací, kde u správných odpovědí je jejich vysvětlení a zdůvodnění Datum vyplnění: .....................2011

ŽÁKŮM PŘEJI HODNĚ ŠTĚSTÍ PŘI VYPLŇOVÁNÍ

Mnohokrát děkuji za spolupráci. Michaela Horčíková

- 94 -

Příloha č. 8 : Obrázková příručka první pomoci. - nachází se v tištěné podobě na vnitřní straně vazby Absolventské práce

- 95 -