Ročník 2013 • Číslo – 8 Vážení čtenáři ,
INfo
držíte v rukou nové číslo magazínu INFO společnosti INTEGRA, a.s. Až budete číst tento úvodník, tak již bude jasné, jak dopadly předčasné parlamentní volby, jak skutečně vypadá úroda kukuřice a hlavně jestli se zlepšila pro farmáře tolik diskutovaná cena konzumních vajec. Výše zmíněné události přímo i nepřímo ovlivňují úspěch v našem podnikání. Jsem momentálně v Maďarsku a zdejší zemědělci mají připravených 3 milióny tun kukuřice na export. Pevně věřím, že i toto pozitivně ovlivní cenu krmiva, která je největší nákladovou položkou při výrobě vajec. V celé Evropě se preferovaly v posledním čtvrtstoletí hnědá vejce, ale v současné nelehké době spousta farmářů přechází na chov bělovaječných hybridů, kteří dosahují vynikající snášky a přitom mají menší spotřebu krmiva. Otázkou zůstává, jak se v našich zeměpisných šířkách zachová spotřebitel. Díky vhodnému marketingu a kvalitním sněhobílým vejcím bude mít tento produkt určitě šanci zaujmout větší podíl na trhu. V tomto již osmém čísle časopisu INFO se vracíme k úspěšným letním workshopům ISA, které se uskutečnily v Milíně, Polkovicích a Nitře na Slovensku. Těchto seminářů se zúčastnilo přes 120 producentů vajec a specialistů na výživu. Zbyněk Skácel se ve svém článku vrací k základním bodům výživy nosnic v dlouhých snáškových cyklech. Jiří Brabec ve svém článku připomene hlavní zásady biosekurity, na které bohužel někdy zapomínáme. V posledních téměř dvou letech jsme investovali do nezávislého testu nosnic zejména tedy nových barevných kombinací, které jsme od roku 2012 začali nabízet nejen pro alternativní chovy. Dosažené výsledky jsou velmi zajímavé a potvrzují trend v moderním šlechtění nosnic. Daniela Vitásková připravila druhý list seriálu „VEJCE od A do Z“. V tomto čísle si osvěžíme anatomii slepice. Vážení obchodní partneři, věřím, že se v tomto vydání dočtete mnoho zajímavých informací, které vás obohatí nejen v profesním životě. Všem stávajícím zákazníkům děkuji za projevenou důvěru a budoucím přeji, ať dosahují s naší genetikou minimálně těch výsledků, o kterých píšeme na dalších stránkách. Petr Krul, ředitel INTEGRA, a.s.
OBSAH
III. ODBORNÝ WORKSHOP SPOLEČNOSTI INTEGRA, a.s. Biosekurita v chovech drůbeže Výsledky užitkovosti barevných hybridů
III. ODBORNÝ WORKSHOP SPOLEČNOSTI INTEGRA, a.s. Společnost INTEGRA, a.s. uspořádala ve dnech 18. – 20. června pro své zákazníky a odbornou veřejnost již III. odborný workshop, tentokrát z oblasti výživy na téma „Principy správné výživy při prodloužených snáškových cyklech nosnic“. Hlavním přednášejícím byl Fabien Galea – specialista na výživu drůbeže společnosti ISA. V souvislosti se šlechtěním snáškových hybridů společnosti ISA na zlepšení perzistence snášky je třeba si uvědomit některá specifika, která chov nosnic v dlouhých snáškových cyklech přináší, neboť tento trend bude i nadále pokračovat. Díky šlechtitelskému programu tak dochází zejména v pozdějším věku nosnic k nárůstu
úvahy určitou nevyrovnanost hejna. Krmná směs s příliš nízkou koncentrací živin totiž neumožní nejlepším nosnicím dosáhnout svého genetického potenciálu. Pokud chceme dosáhnout dobrých technických výsledků, musíme: l Snažit se mít co nejvyrovnanější hejno l Nakrmit i nejslabší jedince v hejnu l Umožnit produkovat i nejlepším jedincům
Graf 1. Spotřeba energie ve věku 17–90 týdnů
Požadavky na aminokyseliny
350
Koncentrace aminokyselin v krmných směsích při dlouhých snáškových cyklech musí být přizpůsobena skutečnému příjmu krmiva a musí respektovat uniformitu hejna. Pokud tedy budeme mít horší vyrovnanost hejna nosnic v produkci, je třeba držet větší „míru bezpečnosti“ koncentrace živin v krmivu. To prakticky znamená používat o 5–10 % koncentrovanější krmivo než je aktuální denní spotřeba nosnic. Naopak nízké hladiny aminokyselin mohou vést ke snížení produkce, ozobávání peří a k agresívnímu chování nosnic.
Spotřeba energie (Kcal/d)
300 250 200 150
Produkce
100
Růst Záchova
50 0
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
Věk v týdnech
Potřeba energie l l
produkce a kvality vajec. Je třeba si uvědomit, že tyto vyšší výdaje ve formě vaječné hmoty a skořápky je třeba organismu slepice výživou kompenzovat. V této souvislosti ale nesmíme také zapomenout, že krmíme hejno, ne individuální nosnici a je tedy třeba brát do
játra
krev
folikuly
l
Potřeba energie se s věkem snižuje. C ílem je vyhnout se zatučnění nosnic jehož následkem je vyšší potřeba na záchovu a tím i vyšší náklady na produkci. Pokud chceme nosnicím pomoci dosáhnout vyrovnanou bilanci energie, použijeme na konci snášky krmnou směs s nižším obsahem metabolizovatelné energie.
vejce
negativní faktory
Graf 2. Zatučnělá játra a jejich následky
Kukuřičné směsi
Zdroj ME (tuk vs. olej)
Vysoký příjem energie (příjem krmiva/energie)
Zatučněné nosnice
Vysoká teplota
Klece
NÁSLEDKY
Zatučnělá játra Nízká produkce
Udržujte svůj „slepičí kapitál“ Při vyšší produkci vaječné hmoty v souvislosti s dlouhým snáškovým cyklem, dochází také k vyšší zátěži jater jako klíčového orgánu metabolismu lipidů, škrobu, cukrů, proteinů a vitamínu D3.
Vysoká konverze KS Úhyn
než samotná výživa. Cílem použití této techniky je zvýšení příjmu krmiva v průběhu kalcifikace skořápky.
Hlavní zásady správné techniky krmení: l
Zatučnělé nosnice/zatučnělá játra a jejich následky Nutriční faktory zabraňující zatučnění jater: l Alespoň minimum přidaného rostlinného oleje u krmiv s vysokým obsahem tuku l Cholin jako nejúčinnější prevence l Vitamín B12, kyselina listová, vitamín E l Inositol l Methionin/betain Mějme neustále na paměti, že zdravá játra jsou nejdůležitějším předpokladem pro zachování dobré produkce a kvality skořápky do pozdějšího věku nosnic.
Minerální výživa Základem dobré užitkovosti nosnic jsou dobře připravené kuřice s dobře vyvinutou kostrou. V této souvislosti je třeba zdůraznit použití přednáškové krmné směsi, která působí preventivně proti rané dekalcifikaci a pomáhá vytvořit dostatečné zásoby vápníku v kostní dřeni. Potřeba vápníku se s věkem neustále mírně zvyšuje, naopak potřeba využitelného fosforu mírně klesá. Jejich obsah v krmivu však musí neustále odpovídat aktuální spotřebě krmné směsi. Použití stejné krmné směsi po celou dobu prodlouženého snáškového cyklu může ke konci způsobit problémy s kvalitou skořápky. Použitím vhodné techniky krmení můžeme minimalizovat potřebu mobilizace vápníku z kostry, což může být někdy důležitější
Špatná kvalita skořápky
l
l
nažit se docílit vyprázdnění krmítek S nosnicemi uprostřed světelného dne, aby se zvýšil příjem krmiva a zároveň vápníku ke konci světelného dne. Hlavní krmení 6 až 7 hodin před zhasnutím světla. Půlnoční svícení (krmení) – 1,5 až 2 hodiny světla v době 3,5 hodiny po zhasnutí světla.
Kvalita opeření jako dlouhodobá investice Kvalitní opeření nosnic vytváří dobrou izolaci pro lepší tepelnou rovnováhu. To velmi úzce souvisí se spotřebou krmiva jako nejvýznamnější nákladovou položkou chovu nosnic. Nejdůležitější faktory, které ovlivňují kvalitu opeření: l l l l l
yp ustájení T Typ a intenzita osvětlení Paraziti Technika krmení Nutriční hodnota krmiva – zvýšený obsah vlákniny (3 – 4,5 %), použití hrubé vlákniny (seno, sláma), dostatečná hladina aminokyselin, snížení energetické hladiny krmiva ke konci snášky.
V tomto příspěvku jsem se chtěl ještě jednou ohlédnout za III. workshopem společnosti INTEGRA, a.s. a shrnout tak nejdůležitější principy správné výživy při prodloužených snáškových cyklech nosnic, které zde prezentoval pan Fabien Galea. Zbyněk Skácel
Biosekurita v chovech drůbeže
JEDNODENNÍ KUŘATA Líhně a rodičovská hejna musí být prostá salmonel
PODESTÝLKA Používejte vydezinfikovanou podestýlku
Infekční tlak
V posledních několika letech se do povědomí chovatelů drůbeže stále více tlačí slovo „biosekurita“. Biosekuritou se rozumí všechna opatření, která slouží k zabránění vniknutí a dalšímu šíření infekčních agens v rámci chovu. Důvody pro větší důraz na ní jsou především vysoká koncentrace zvířat v chovech, rychlá obrátkovost hejna a s tím spojená krátké časové odstupy mezi turnusy, infekční tlak, rychlost šíření původců onemocnění a jejich nové varianty, nákupy chovných zvířat, transfer zvířat napříč státy apod. Neméně důležitý je hlavní ekonomický aspekt dodržení principů biosekurity, a tím je prevence onemocnění, které může mít v mnohých případech za následek totální likvidaci chovu.
Nebez pečí, pokud není mytí a dezinfekce
STÁJ PRO CHOV DRŮBEŽE Důkladné mytí a dezinfekce
VODA
Mytí a dezinfekce
Vyčistěte a vydezinfikujte napájecí systém
Čas
Time
KRMIVO Vyčistěte a vydezinfikujte krmné linky
DRŮBEŽ Musí opouštět farmu prosté salmonel
LIDÉ Při vstupu do stájí použijte dezinfekční nádoby na obuv a umyjte si ruce dezinfekčním mýdlem. Pravidelně perte a vyměňujte pracovní oděv.
TRANSPORT Při vjezdu do objektu dezinfikujte kola vozidel a vozidla pravidelně myjte a dezinfikujte.
KAFILERNÍ MÍSTA HLODAVCI Pravidelně provádějte deratizaci a kontrolujte přítomnost hlodavců.
Pravidelně odvážejte kadávery a místa/nádoby na kafilerní odpad pravidelně myjte a dezinfikujte
Z výše uvedeného obrázku jsou patrné dvě základní dělení biosekurity, a těmi jsou externí (vnější) a interní (vnitřní). Externí biosekuritou se snažíme o zamezení vniknutí patogenů na farmu a interní biosekuritou pak redukujeme stávající infekční tlak uvnitř stájí a eliminujeme další rozšíření patogenů.
Externí biosekurita klade důraz
Interní biosekurita v sobě zahrnuje
na následující možnosti vniknutí patogenů na farmu.
dvě části, které však na sebe váží největší pozornost.
1. Jednodenní kuřata prostá nemocí – to je především otázka biosekurity v líhních, zdravého rodičovského hejna, příp. ošetření transportních vozidel. 2. Osobní hygiena personálu – zahrnuje nejen použití sprchy při příchodu do zaměstnání, ale časté používání mýdel s dezinfekční přísadou a samoschnoucích dezinfekčních gelů. 3. Použití pracovního oděvu pouze v pracovním prostoru – důležité je časté praní oděvu 4. Dezinfekce obuvi – dostatečný počet nádob s dezinfekčním roztokem, jeho pravidelná výměna, ale i použití kartáčů na odstranění hrubých nečistot z podrážek obuvi. 5. Dezinfekce transportních vozidel – umytí a dezinfekce vnějšku i vnitřku vozidel před každým naskladněním zvířat. 6. Ošetření vstupních míst na farmu – dezinfekční nádoby na obuv, průjezdná vana s dezinfekcí pro automobily, příp. dezinfekční rámy na vozidla. 7. Sanace násypek na krmiva – kontrola prázdných násypek, odstranění zbytků krmiv na stěnách, dezinfekce a dezinsekce, odstranění zbytků krmiv v okolí násypek kvůli náletu divokého ptactva. 8. Sanace kafilerních míst – prostory či nádoby na kadávery musí být pravidelně myty a dezinfikovány, vč. jejich těsného okolí. Kafilerní vozy by vůbec neměly vjíždět na farmu. 9. Zamezení vniknutí ostatních zvířat – zahrnuje pravidelnou deratizaci a dezinsekci, dále častou kontrolu oplocení farmy, zakrytí vodních ploch sítěmi apod.
1. Mytí a dezinfekce povrchů a technologie ve stájích – určitě nejdůležitější část biosekurity na celé farmě v sobě zahrnuje několik kroků: l m echanické odstranění hrubých nečistot – provádí se pomocí mechanizace l omytí povrchů tlakovou vodou – další odstranění nečistot a zároveň namočení povrchů l aplikace detergentu – detergenty odstraňují tukovou vrstvu na povrchu, penetruje do nečistot a výrazně napomáhá jejich dalšímu uvolňování i z problematických povrchů l omytí povrchu „ dočista“ – pomocí tlakových přístrojů, po uplynutí kontaktní doby detergentu l vyschnutí povrchu – voda je „živinou“ pro bakterie a plísně l dezinfekce mokrou cestou – použití prověřených a širokospektrálních přípravků l fogování stájí – po navezení podestýlky, umožňuje ošetřit těžce dostupná místa 2. Čištění napájecího systému – musí být provedeno před vlastním mytím a dezinfekcí stáje. Eliminuje infekci prostřednictvím naprosto nezbytně nezávadné napájecí vody. Čistý napájecí systém také nesnižuje účinnost medikací, které jsou jeho prostřednictvím aplikovány. Hygiena na farmě je velmi důležitá součást celkového managementu a zcela kritická jsou tzv. 3P. People – proškolený, odpovědný a spolehlivý obslužný personál Product – použití prověřených, funkčních a profesionálních přípravků Protocol – striktní dodržení doporučeného systému používaných produktů, koncentrací atd. Není asi reálné, aby všechny výše uvedené body byly okamžitě na všech farmách aplikovány beze zbytku, ale mnohdy je velmi důležité všímat si detailů, které jsou běžně přehlíženy a mohly by významně přispět k funkčnosti již dříve vytvořeného systému. Důsledně aplikovaná a kontrolovaná biosekurita je významným nástrojem v rukou manažerů farem v boji proti onemocněním v chovu a jejím posláním je splnění známého přísloví, že „prevence je levnější než léčba“. Jiří Brabec
Výsledky užitkovosti barevných hybridů Společnost INTEGRA, a.s. každoročně zaznamenává zvyšující zájem zákazníků o barevné hybridy. Z našeho sortimentu jde o bílou slepici Dekalb White, kropenatou slepici Bovans Sperwer a Moravia Barred, bílou slepici s černým závěsem Isa Sussex a černou stálici Moravia BSL. Dekalb White je zástupcem bělovaječných hybridů, Moravia BSL produkuje vejce smetanové barvy a ostatní hybridy jsou hvědovaječné. V roce 2011 při nákupu nových rodičů Dekalb White a Isa Sussex vznikla potřeba ověřit parametry užitkovosti nových hybridů a potvrdit kontrolou užitkovosti parametry stávajících hybridů. Oslovili jsme tedy Hodnocení období odchovu (Tab. č. 1):
Sledované zootechnické parametry ve stáří 16 týdnů Úhyn %
Hmotnost g
Vyrovnanost %
Spotřeba krmiva kg
0
1297
93
5,56
5,71
1417
95
5,60
Dekalb White
0
1178
80
5,42
Isa Sussex
0
1413
87
5,95
1,40
1501
82
5,85
0
1433
75
5,93
Hybrid
Bovans Brown Bovans Sperwer
Moravia Barred Moravia BSL
Hodnocení snáškového období (Tab. č. 2):
Vyhodnocení užitkovosti nosnic do stáří 72 týdnů Počet vajec na počáteční stav
Průměrná hmotnost vejce g
Vyřazená vejce %
Spotřeba krmiva na 1KD
Bovans Brown
336,5
62,9
1,6
118,1
Bovans Sperwer
331,1
61,2
1,3
125,2
Dekalb White
322,4
61,4
1,0
111,8
Isa Sussex
343,9
63,1
2,2
124,2
Moravia Barred
303,0
61,3
2,1
115,5
Moravia BSL
294,0
64,6
0,7
122,0
Hybrid
Biologickou testační stanici UKZUZ Brno, která tuto kontrolu užitkovosti provádí na středisku Lípa u Havlíčkova Brodu. S vedoucím BTS Lípa Ing. Robertem Tůmou byla vypracována přesná metodika pro odchov a chov nosnic s následnou kontrolou užitkovosti.
Test začal v polovině května 2011 naskladněním kuřat Bovans Brown, Bovans Sperwer, Moravia Barred, Isa Sussex a Dekalb White na podestýlkovou halu na středisku Lípa. Kuřata byla naskladněná do jednotlivých sekcí s řízenou ventilací a světleným režimem dle technologického návodu. Krmivo bylo podáváno do kruhových krmítek v adlibitním množství. Od 1. dne do konce 3. týdne se krmilo směsí K1, od 4. týdne do konce 9. týdne krmnou směsí K2 a od 10. týdne směsí KZK až do konce odchovu. Kuřata byla napájená z kapátkových napáječek. U těchto kuřat byl zařazen standartní vakcinační program. Základní zootechnické parametry, které byly v průběhu odchovu sledovány: úhyn, spotřeba krmiva, hmotnost kuřic a vyrovnanost. Příjem krmiva se držel po celou dobu odchovu u všech kuřic dle doporučení pro dané hybridy. Jediný vzestup příjmu je zaznamenán v období 6 až 7 týdne, což se projevilo u všech skupin zvířat. V této době stoupá zároveň křivka živé hmotnosti. Nejnižší spotřeba krmiva ve stáří 16. týdnů byla 5,4 kg/kus u Dekalba Whitea a nejvyšší spotřeba 5,95 kg/kus u Isa Sussex. U hybridů Bovans Brown, Dekalb White, Moravia BSL a Isa Sussex nebyl zaznamenán po celou dobu odchovu úhyn zvířat. V 16. týdnu věku byla zvířata přeskladněna na snáškovou halu a ustájená zvlášť do klecí. Příprava na snášku probíhala stejně u všech hybridů. Světelný režim byl nastaven od 16. týdne na 10 hod. světla a postupně se prodlužoval do 21. týdne věku až na 16 hodin. Od 17. týdne se zkrmovala směs N0, dále směsi N1 od 19. týdne (po dovršení průměrné snášky nad 5 %). Směs N2 byla zařazena od 45. týdne věku. Nejdříve začala snáška u hybridů
Dekalba White a Moravia Barred. Snáška u všech hybridů měla průběh nad křivkou technologických návodů. Všechny testované nosnice dosáhly velmi dobrých výsledků. Nejlepších celkových výsledků dosáhl hybrid Isa Sussex a Bovans Brown, oba tito hybridi překonali vysoce snáškovou křivku, kterou udává technologický návod. Zejména překvapil Isa Sussex s výsledkem 343,9 ks vajec na počáteční stav. Průběh snášky u Bovans Brown byl rannější, ale i přes to si udržel vysokou produkci vajec nad technologickým návodem až do konce testu s průměrnou hmotností vajec 62,9 g, při spotřebě krmiva 118,1 g na krmný den. Nejnižší spotřebu krmiva dosáhl Dekalb White, tj. 111,8 g KS/KD. Při hodnocení barvy skořápky měl nejvýraznější tmavě hnědé zbarvení skořápky hybrid Bovans Brown a Isa Sussex. Dekalb White měl čistě bílou skořápku a Moravia BSL barvu typicky
smětanově-krémovou. Nejvyšší průměrná hmotnost vajec byla 64,6 g u Moravie BSL. Dalším sledovaným parametrem bylo procento vyřazených vajec. Nejnižší hodnoty 0,7 % dosáhla Moravia BSL a Dekalb White s 1 % vyřazených vajec. Ve spolupráci s VŠZ Praha s prof. Tůmovou se vyhodnotili kvalita skořápky a časy snášky. Jana Konířová
! t e š á n s e ž ů m a v r a Ib
Bovans Brown
Bovans Sperwer
Dekalb White
Isa Sussex
Moravia Barred
Moravia BSL
Vejce od A do Z II .
3
Anatomie slepice
2
4 5
1
Obr. 1 Části těla: 1 – zobák, 2 – nozdra, 3 – hřeben,
8
14
6 7
4 – ucho s ušním peřím, 5 – ušnice, 6 – lalůček, 7 – hrdlo, 8 – krk, 9 – hřbet, 10 – rameno, 11 – hruď, 12 – křídlo, 13 – bedra, 14 – ocas (s rýdovacími pery), 15 – pánev, 16 – břicho, 17 – běhák, 18 – dráp, 19 – prst
10
13
9
15
11 1
3 4
2
12
5 8 7
16
17
9
19
10 6
18
21 11
Obr. 2 Skelet kura: 1 – lebka, 2 – očnice, 3 – nosní dutina,
12 20 15 13
4 – kost nosní, 5 – krční obratle, 6 – hrudní obratle, 7 – vřetení kost, 8 – záprstí, 9 – loketní kost, 10 – pažní kost, 11 – synsacrum, 12 – ocasní obratle, 13 – kost sedací, 14 – kost stydká, 15 – stehenní kost, 16 – kost lýtková, 17 – kost holenní, 18 – patní kloub, 19 – kost nártní, 20 – hrudní kost, 21 – klíční kost
17
14
16 19
4 5
18
1 16
2
3
15 14
Obr. 3 Orgány: 1 – plíce, 2 – slepá střeva, 3 – vaječníky, 4 – ledviny, 5 – vejcovod, 6 – kloaka, 7 – rektum, 8 – tenké střevo, 9 – dvanáctník, 10 – slinivka břišní (pankreas), 11 – játra, 12 – žlučový měchýř, 13 – slezina, 14 – srdce, 15 – vole, 16 – průdušnice, 17 – žláznatý žaludek, 18 – svalnatý žaludek
6
12 17
13 11
7 8
18
10 9
4
4
2
1
6
5
3
7
5
11
10
1
9
7
8
3
8
7
1
4b
4a
12
Foto: Veronika Šimečková
1 – srdce, 2 – játra, 3 – plíce, 4 – žaludek, 4a – svalnatý žaludek, 4b – žláznatý žaludek, 5 – tenké střevo, 6 – slepá střeva, 7 – vejcovod (magnum), 8 – zralé folikuly, 9 – rostoucí folikuly, 10 – vejcovod (uterus), 11 – vagina, 12 – slezina
Obr. 4–7 Fotografie orgánů kura:
6
