info EFEKTIVNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT
INFORMAČNÍ MAGAZÍN – JARO 2006
Vážení přátelé, v minulém čísle jsem si postěžoval na chladné léto. To jsem ale já ani vy netušil, co je to opravdová zima. Ta letošní se ukázala v plné síle. Lyžaři, dokonce i ti, kteří se projížděli po jihomoravských vinicích jako po Hanenkamu, asi jásali. Chovatelé už tolik ne... Trápily nás zmrzlé napáječky, zmrzlé řepné řízky, zmrzlá podlaha v dojírně a proto i nálada byla co chvíli na bodu mrazu. Teď se ale všechno začíná měnit: Kytky začínají kvést, ptáci (tedy ti zdraví) začínají zpívat a tráva, jetel či vojtěška na nás mává, abychom byli připraveni. Připraveni vyrobit kvalitní senáž, jako základ pro celoroční snahu vyprodukovat kvalitní mléko. O tom je úvodník, který připravil Mirek Kozák. Uvnitř magazínu Martin Matějíček pokračuje v popisu produkčních chorob dojnic a Pavel Stiess přináší svůj pohled na perspektivní plodinu lupinu. Společně se vypravíme do Litvy, kde nám tamní situaci přiblíží Martin Harsa, a za našimi zákazníky do Písečné, Mžan, Lhoty pod Libčany a chovateli koz v Pěnčíně. K Vaší pozornosti doporučuji rovněž okénko do historie. Jak vyplývá i z naší letošní inzerce, chceme se ještě více zaměřit na servis, který je motorem našeho a neskromně si myslím, že i Vašeho chovatelského úspěchu. Budeme se tedy snažit dělat vše co Vám, zejména ale Vašim zvířecím svěřencům, uvidíme na očích! Václav Brynda
Kvalitní senáž je jedním z faktorů pro úspěšný chov skotu Dobře vyrobená objemná krmiva jsou hlavním předpokladem pro kvalitní výživu dojnic a tím i pro výrobu mléka. Senážování bylo a bude jedním z nejvhodnějších způsobů konzervace vojtěšky, jetele a travních porostů. Senážovaná krmiva zajišťují splnění základních faktorů pro dokonalou činnost předžaludků, na kterých je závislá výkonnost celého organismu dojnice. Aby předžaludky, a zvláště bachor, dobře pracovaly, musíme dodržet tři základní podmínky: Dostatek vhodných a kvalitních dusíkatých látek Dostatek energie Dostatek kvalitní vlákniny Kvalitní dusíkaté látky, energie a vláknina jsou obsaženy v zelené píci, čehož bychom měli maximálně využít. Je důležité sklidit píci v optimální zralosti a dobře ji konzervovat. Existuje řada faktorů, které ovlivňují konzervaci pícnin – druh pícniny, počasí, hnojení, doba a rychlost sklizně, ošetření inokulanty. Jakmile se plodina poseče, dochází k poklesu její nutriční hodnoty. Kvalita senáže závisí na vegetačním období sklizně píce a hlavním ukazatelem je obsah vlákniny: Vojtěška 21 – 27 % ve 100% sušině, jetel 21 – 25 % ve 100% sušině a travní porost 24 – 30 % ve 100% sušině.
Travní porosty je nejlépe sklízet na počátku metání, u vojtěšky a jetele je to na počátku květu. Sklizená hmota by měla mít sušinu v rozmezí 30 až 40 %. Při sušině pod 30 % jsou velké ztráty v podobě silážních šťáv. Vysoká sušina není vhodná a provází ji vysoké ztráty živin a následně problémy s dusáním hmoty. Podle obsahu sušiny bychom měli volit délku řezanky. Čím vyšší sušina, tím by měla být řezanka kratší, aby se dala lépe udusat. Fermentační proces vyžaduje následující podmínky: Rychlý pokles pH, sušinu 30 až 40 %, délku řezanky 40 až 50 mm, použití vhodného inokulantu, rychlé naplnění jámy, její udusání a uzavření. U bílkovinných senáží je potřeba spolu s bakteriemi dodat také enzymy pro rozštěpení složitých cukrů na jednodušší. Tyto jednoduché cukry slouží jako zdroj energie pro bakterie mléčného kvašení. Při výběru konzervačního přípravku bychom se měli řídit těmito pravidly: přípravek by měl mít dobrou stabilitu musí zajistit rychlý pokles pH snadná aplikace příznivý vliv na snížení obsahu amoniaku příznivý vliv na stravitelnost příznivá cena Společnost VVS Verměřovice pro tyto účely nabízí konzervační přípravek Sill-All 4x4. Obsahuje čtyři druhy bakterií a čtyři druhy enzymů, které zajišťují kvalitní konzervační proces. Veškeré informace můžete získat u odborných konzulentů společnosti VVS Verměřovice. Ing. Miroslav Kozák
Litva – moderní i zastaralé provozy Většina z nás dokáže vyjmenovat všechny tři pobaltské republiky, dáme dohromady i hlavní města těchto států, ale tady většina z nás se svými znalostmi končí. Mým záměrem není zeměpisná přednáška, ale chtěl bych vás s jednou z těchto hrdých zemí seznámit trochu blíže. S ohledem na obchodní aktivity naší firmy je to největší z trojlístku – Litva. Litevská republika byla obnovena po rozpadu Sovětského svazu na počátku roku 1991 a v roce 1992 přijala novou ústavu. Společně s „novými státy“ vstoupila do Evropské unie, kde si, stejně jako všichni nováčci, snaží vydobýt důstojné místo. Rozlohou 65 200 km2 a počtem obyvatel 3,6 milionu nepatří k evropským gigantům, ale tradicí a dějinami své místo v této rodině má. Průmysl byl za dob ruské nadvlády v útlumu a turistický ruch, lákající především na 400 jezer, je teprve v plenách. Proto jedním z hlavních zdrojů obživy, vzhledem k mírnému klimatu, bylo a stále je zemědělství. Asi třetina obyvatel Litvy žije na vesnici, což při výčtu větších 500 tisícových měst, jako je Vilnius, Kaunas, Klaipeda a další, je nezanedbatelný podíl. Zhruba polovinu rozlohy státu tvoří využitelná zemědělská půda a 30 procent připadá na lesy. Podíl zemědělství na HDP tvoří asi 6 procent. Po osamostatnění a privatizaci vykrystalizovala struktura zemědělských podniků, kterou lze rozdělit na: – zemědělské společnosti (veřejné, privátní, družstva), jejichž počet se pohybuje kolem 570 – registrované farmy s počtem okolo 45 tisíc – rodinné farmy, počet cca 230 tisíc – hospodářství domácností (samozásobitelé), těchto subjektů je více než 330 tisíc. Podle rozlohy je struktura zemědělských podniků: – subjekty s rozlohou 2 – 19,9 ha 47 % – subjekty s rozlohou 20 – 49,9 ha 18 % – subjekty s rozlohou 50 – 500 ha 21 % – subjekty s rozlohou vyšší než 500 ha 14 % z celkového počtu zemědělských subjektů. V Litvě je v současnosti chováno asi 445 tisíc krav, z toho je 409 tisíc na soukromých farmách a jen 36 tisíc je ustájeno v zemědělských společnostech. Z uvedeného rozdělení pramení velice zkreslený výsledek užitkovosti, neboť do kontroly užitkovosti je zapojeno necelých 100 tisíc krav. Toto číslo také velmi ovlivňuje svérázná genetika. Samozřejmě i v Litvě proběhla, s ohledem na černou barvu původních krav, a ve společnostech hrajících na trhu s mlékem hlavní role stále velmi aktivně probíhá, holštynizace. Výsledkem je pestrá skladba černých krav s různými podíly krve a průměrnou užitkovostí nepřesahující 6000 kg mléka. Roztříštěnost chovu krav v mnohém připomíná sousední Polsko. V chovu převažují malé farmy s průměrným počtem dvě krávy na farmu. Toto číslo ještě zvýrazňuje fakt, že 84 procent producentů mléka vlastní jednu nebo dvě krávy. Rozdíly v užitkovosti u těchto zvířat v rámci kalendářního roku velmi kolísají. Tento fakt vychází z velice logického důvodu a tím je systém ustájení. Většinu roku tato zvířata stráví samostatně na pastvě, přivázána k čemukoliv. Napájení zajišťuje kbelík s vodou který, když ho kráva má a nepřevrhne, může vydržet od ranního dojení do odpoledního dojení. Dojení je prováděno ručně do tohoto kbelíku na místě. Přes zimu je kráva ustájena poblíž domu nebo ve stodole a krmnou dávku představuje seno a řepa. V tomto období může produkce mléka, a většinou k tomu dochází, klesnout až 2,5 krát. Na druhé straně se v Litvě setkáváme s velice moderními provozy s koncentracemi skotu převyšujícími 500 kusů. Mezičlánek
2
mezi těmito dvěma mezníky zajišťují dědicové sovchozů. Zde se setkáváme s určitým jevem přezaměstnanosti nebo nedostatkem techniky. Záleží na úhlu pohledu, ale rozhodně je to velmi významný faktor ovlivňující nízkou úroveň nezaměstnanosti. Výživu ve všech podnicích velkou měrou ovlivňuje veterinární lékař, který v daných podnicích zajišťuje nebo svým způsobem udržuje dobytek ve stavu pohotovosti. Ve většině chovů je to však „pole neorané“ a optimista by si zamnul ruce. Bohužel kvalita objemných krmiv a systém krmení, kdy je krmení podáváno jednou denně nebo siláž ráno a senáž večer, tento dojem okamžitě posouvá do jiné dimenze. Názory na výživu jsou také velmi ovlivněny dlouholetou tradicí. Ale pojďme do detailů.
Krmivová základna je poměrně pestrá. Co se objemu týče, je kukuřičná siláž samozřejmostí. Hlavní protiváhu kukuřici tvoří travní senáže, které v některých chovech doplňují travní senáže s určitým podílem jetele, ale také senáže z vojtěšky. Významným doplňkem v krmení je pivovarské mláto a s ohledem na produkci řepy i cukrovarské řízky. Tyto komponenty však bývají mnohdy zkrmovány, pod dohledem různých pseudovýživářů, velice riskantně. Seno je samozřejmostí. Z jadrných krmiv se díky klimatu objevují téměř všechny obilniny. I když je Litva zemí s přístavem, sója je s ohledem na ekonomiku zkrmována velmi opatrně. Toto se však, bohužel, nedá říci o řepce, se kterou někteří chovatelé doslova hazardují. Podíváme-li se na organizaci krmné dávky v přechodném období okolo porodu a kondici krav po otelení, shledáme ve většině chovů klinické příznaky ketóz. S ohledem na tento stav jsme poměrně úspěšně uvedli na litevský trh dva naše výrobky pomáhající řešit tuto situaci, a to ENERGII G a ENERGII 100 ve spojení se změnou v přístupu ke krmení před i po porodu. Velký prostor k řešení problémů a následně pro spolupráci poskytuje i odchov telat. To vedlo k vytvoření speciálních receptur startéru, respektive sušeného mléka. Dalšími problémy, se kterými jsme se setkali, je ve většině chovů zvýšený počet somatických buněk v mléce a nízký obsah kobaltu v půdě. Řešení druhého problému se dalo zvládnout celkem jednoduchým zvýšením obsahu kobaltu v minerálních doplňcích určených pro Litvu. První problém má však v chovech různé příčiny, například nedůsledná hygiena mléčné žlázy, systém ustájení, zkrmování hororových dávek čerstvého mláta a řízků, deficit zinku, a řada dalších nešvarů, se kterými jsme se museli potýkat a litevským chovatelům často vytýkat. Nikdo samozřejmě neudělá zázrak, ale je-li snaha situaci řešit a ochota naslouchat, potom může vzájemná spolupráce přinést své plody. A to si myslím, že se nám v Litvě zatím daří. Ing. Martin Harsa, VVS Verměřovice, s.r.o.
Patří mezi nejlepší chovy v republice Zemědělská akciová společnost Mžany, a.s., v okrese Hradec Králové hospodaří v řepařské oblasti na 2200 ha zemědělské půdy. V rostlinné výrobě pěstují hlavně obilí, cukrovku, řepku a krmné plodiny pro skot – kukuřici a pícniny, z nichž převažuje vojtěška na senáž. Českého strakatého skotu chovají v tomto podniku celkem 2200 kusů, z toho je 750 dojnic s průměrnou mléčnou užitkovostí za poslední kontrolní rok 7304 kg. Denní užitkovost na dojnici za minulý rok potom byla 18,91 kg mléka. V současné době obsahuje prodávané mléko 3,5 % bílkovin a 3,9 % tuku. „Dojnice chováme na třech střediscích. V Mžanech je velkokapacitní stáj s volným boxovým stelivovým ustájením pro 460 kusů. V Sověticích je vazná stáj pro 115 krav a na středisku Stračov je vazná stáj pro 150 krav, u nichž v současné době dosahujeme v průměru přes 8000 kg mléka. Na tomto středisku máme také teletník pro odchov 200 kusů. Telata přecházejí ve věku tří týdnů na teletníky ve Stračově a v Janově. Odchov jalovic je umístěný v Sověticích a v Janově, celkem se jedná o 550 kusů. Jalovičky slouží pro obnovu vlastního stáda, v případě přebytku prodáváme vysokobřezí jalovice. Protože chováme plemeno s kombinovanou užitkovostí, pozornost věnujeme výkrmu býků, který čítá asi 400 kusů a je soustředěný na středisku Třesovice. Přírůstky se pohybují kolem 1,2 až 1,3 kg a na jatka je dodáváme do věku 24 měsíců o průměrné porážkové hmotnosti 680 kg,“ uvedl Ing. Jiří Taneček, zástupce hlavního zootechnika, který má ve společnosti ZAS Mžany, a.s., na starosti výživu zvířat. Nadprůměrné výsledky Chov českého strakatého skotu v Mžanech má status šlechtitelského chovu uznaného v roce 2004. Nemalou zásluhu na tom bezesporu má akciová společnost CHOVSERVIS, která tamním chovatelům poskytuje komplexní plemenářský servis. Předností stáda je hlavně vyrovnanost chovatelských výsledků, ať již pokud se týká užitkovosti nebo reprodukčních ukazatelů, které jsou nadprůměrné a ukazují na efektivní výrobu mléka. Březost krav po první inseminaci je 59,2 procenta, po všech inseminacích 53,9 procenta, SP 88 dní, inseminační index 1,6 a mezidobí 382 dní. Pro identifikaci krav ve velkokapacitní stáji v Mžanech slouží pedometry. Ve vazných stájích jsou reprodukční ukazatelé o něco
Ing. Jiří Taneček, který má v ZAS Mžany, a.s., na starosti výživu zvířat říká, že telata odchovávaná v boudách dobře prospívají. Zhruba od desátého dne jsou na startérové výživě až do věku dvou měsíců.
Co chovatele v ZAS Mžany, a.s., trápí, je vysoká brakace u dojnic. Chov ozdravují od IBR a při dostatečném počtu jalovic pro obnovu stáda hodlají tento problém zvládnout ještě v letošním roce.
horší, ale užitkovost je vyšší. Po první inseminaci tam zabřezne 43,5 procenta plemenic, po všech inseminacích 48 procent, SP je přes 100 dní, inseminační index v Sověticích je 1,8 a na farmě Stračov 2,1. Přesto se výsledky na vazných stájích pohybují ještě mírně nad průměrem populace v České republice. „Horší je to s reprodukčními ukazateli u jalovic, ale to je především záležitost správné výživy. Snažíme se pozměnit osevní plány tak, abychom dokázali vyrobit dostatek bílkovinných senáží a celoročně zabezpečili kvalitní výživu jalovic,“ dodal Ing. Jiří Taneček. RUMÍK instant se osvědčil „Pro dojnice máme dvě krmné dávky, první je sestavena na užitkovost 32 kg mléka a krmíme ji asi 250 kravám, druhá krmná dávka je asi pro 100 dojnic v závěrečné fázi laktace. Směsná krmná dávka je složena z kukuřičné siláže, vojtěškové senáže, LKS, cukrovarských řízků, pravidelně využíváme mláto, a to i v zimním období. Seno podáváme na žlab v množství do 1 kg. Dojnice v nejvyšší fázi laktace dostávají ve směsné krmné dávce sójový extrahovaný šrot, produkt s obsahem by-pass bílkovin, vlastní mačkané obilí, zdroj pohotové energie, sodu a z VVS Verměřovice speciálně na míru pro náš podnik připravovaný minerální doplněk pro dojnice v první a druhé fázi laktace, dále krmný vápenec a krmnou sůl. Z VVS bereme také speciální minerální doplněk pro krávy stojící na sucho a velmi se nám osvědčil nápoj pro krávy po otelení RUMÍK instant. Vyzkoušeli jsme ledacos, ale s RUMÍKEM máme zatím nejlepší zkušenosti a všechny krávy ho velmi dobře přijímají,“ řekl Ing. Taneček. Další krmnou dávku mají pro suchostojné krávy a pro přípravu na porod a zvláštní směsná krmná dávka je určena pro dojnice ve vazných stájích. Sestavena je na 19 kg mléka, je v ní nižší dávka sójového extrahovaného šrotu a jadrná krmná směs se dávkuje přímo na žlab, a to individuálně podle užitkovosti. „Pokud jde o spolupráci s firmou VVS Verměřovice, konkrétně s doktorem Martinem Matějíčkem, funguje bez problémů a k naší spokojenosti. Poskytuje nám odborné poradenství pro chov skotu včetně provádění metabolických testů a na základě výsledků doporučí úpravy v krmné dávce. Dá se říci, že užitkovost se i díky řízené výživě zvyšuje a zlepšují se kvalitativní parametry mléka, což je oblast, která v našem chovu v minulosti stagnovala. Produkty z VVS dostáváme podle požadavků a konkrétní potřeby, máme zájem zkoušet také nové výrobky, takže spolupráce se v tomto směru rozvíjí,“ zhodnotil na závěr Ing. Jiří Taneček.
3
Poruchy energetického metabolismu Poruchy energetického metabolismu patří mezi přední a tudíž velmi významné produkční choroby dojnic. Poruchy metabolismu sacharidů a lipidů v různých fázích mezidobí dojnic zásadním způsobem ovlivňují úroveň mléčné užitkovosti, obsah mléčných složek, parametry plodnosti, míru zdraví zvířat a ekonomickou rentabilitu celého chovu skotu. Poruchy energetické rovnováhy jsou vyvolávajícím faktorem řady orgánových i systémových onemocnění dojnic. Zvýšený příjem sacharidů a tuků může především v druhé polovině laktace a v době stání na sucho vyvolat syndrom ztučnění krav a steatózu jater a vlivem sníženého příjmu sušiny dojnicemi v následující laktaci predisponuje ke vzniku lipomobilizačního syndromu, ketózy a jaterního komatu. Přebytek lehce rozpustných jednoduchých sacharidů a škrobů může vyvolat vznik acidózy bachorového obsahu a metabolickou acidózu. Na druhé straně snížený příjem energetických složek krmné dávky vede ke vzniku negativní energetické bilance. S touto situací se nejčastěji setkáváme v rozdojovací a vrcholné fázi laktace u vysokoprodukčních krav, kdy dojnice není schopna krýt výdej energie potřebné na syntézu mléka dostatečným příjmem energie v krmné dávce a musí část produkce krýt odbouráváním vlastních zásob podkožního tuku a kosterní svaloviny. Vznikem lipomobilizačního syndromu se opět vyvíjí ketóza, steatóza jater až jaterní koma. Na vzniku ketózy se kromě sníženého příjmu energie může podílet také zvýšený příjem ketogenních kyselin máselné a octové v kyselých silážích, zvýšený příjem tuků, nedostatek strukturální vlákniny, makroprvků, mikroprvků a vitaminů v krmné dávce a nízká produkce kyseliny propionové při nevyvážené krmné dávce.
Dojnice s klinickou ketózou.
Negativní energetická bilance vyvolává řadu orgánových onemocnění. Vede k razantnímu snížení produkce mléka o 40 – 60 % i k významným změnám v jeho skladbě. Výrazně klesá obsah mléčného proteinu a částečně i obsah laktózy, vyvíjí se tzv. syndrom snížené tukuprosté sušiny mléka, na přechodnou dobu stoupá obsah mléčného tuku, který pak s postupem času také klesá. Snižuje se obsah kyseliny citronové a zvyšuje se koncentrace močoviny a počet somatických buněk v mléce. Deficit energie oslabuje složky imunitního systému a tím predisponuje k častějšímu výskytu mastitid a metritid. Negativní energetická bilance se spolu s dalšími etiologickými faktory významně spolu-
4
podílí na vzniku dilatace a dislokace slezu, zpomalené involuce dělohy, syndromu ovariálních cyst a rané embryonální mortalitě. Při výrazném deficitu energie může dojít k syndromu ulehnutí dojnic, nutným porážkám i úhynům zvířat. Incidence výskytu ketózy je různá. Klinickou formou ketózy onemocní 2 – 20 % dojnic, subklinickou formou může trpět až 40 % zvířat ve stáji. Podle vyvolávajících faktorů rozeznáváme několik forem ketózy: Alimentární ketóza je způsobená nadměrným obsahem kyseliny máselné a octové ve zkrmovaných silážích. Hladová ketóza se vyskytuje u dojnic se špatnou tělesnou kondicí krmených nekvalitními objemnými krmivy. Primární ketóza postihuje dojnice v dobré až velmi dobré tělesné kondici krmené kvalitními krmivy. Přetučnění dojnic omezuje jejich příjem sušiny i energie, překrmování bílkovinnými krmivy vede k vyšší produkci kyseliny máselné jako prekurzoru ketolátek. Sekundární ketóza vzniká u dojnic postižených primárně jiným orgánovým onemocněním, jako je dilatace a dislokace slezu, traumatické retikuloperitonitidy, metritidy a mastitidy. Ketóza se vyvíjí až následkem těchto onemocnění. Při negativní energetické bilanci dochází k poklesu hladiny glukózy v krvi. Tato hypoglykemie vyvolává snížení koncentrace inzulínu v krvi a vzestup aktivity hormonů glukagonu a somatotropinu, což vede k uvolňování dlouhořetězcových mastných kyselin z tukových zásob. Neesterifikované mastné kyseliny jsou transportovány do jater, kde jsou oxidovány přes acetát na acetyl CoA. Acetyl CoA může být oxidovaný přes Krebsův cyklus s oxalacetátem za vzniku glukózy a oxidu uhličitého. Intenzita oxidace acetyl CoA v cyklu trikarboxylových kyselin závisí na adekvátním zásobení oxalacetátem, který vzniká z propionátu. Pokud je produkce propionátu při bachorové fermentaci nedostatečná z důvodů nedostatku především lehce rozpustných jednoduchých sacharidů a škrobů, dochází k poklesu obsahu oxalacetátu a oxidace acetyl CoA se významně omezuje. Acetyl CoA je metabolizován na acetoacetyl CoA a následně na acetoacetát, aceton a betahydroxybutyrát. Při lipomobilizačním syndromu dochází k tukové dystrofii hepatocytů. Druhým neméně významným zdrojem ketolátek je epitel bachoru, kde z butyrátu přijatého v nekvalitních silážích a vyprodukovaného bachorovou fermentací krmiva vzniká betahydroxybutyrát. Ketóza ve většině případů probíhá ve skryté subklinické formě, při výraznějším nedostatku energie se mohou vyvinout klinické příznaky ze strany trávicího traktu – digestivní forma nebo nervového systému – nervová forma. Digestivní forma je charakterizována nechutenstvím, zvířata nepřijímají ani jadrné a kvalitní objemné krmivo. Dochází ke snížené frekvenci přežvykování a zpomalení motorické činnosti předžaludku a střev. Výkaly jsou většinou tužší konzistence, formované, ale není vyloučen ani průjem. Z vydechovaného vzduchu, moče a mléka postižené dojnice je cítit nasládlý acetonový zápach. U zvířete dochází k výrazné ztrátě tělesné hmotnosti a může dojít až k ulehnutí a úhynu. Nervová forma se projevuje předrážděností, lekavostí, dojnice narážejí do překážek, opakovaně si lehají a vstávají, přežvykují naprázdno nebo naopak přestávají žvýkat krmivo, a to jim po dlouhou dobu visí z dutiny ústní. Zvířata uléhají a v hlubokém komatu hynou. Tělesná teplota je zpočátku normální, později klesá. Puls stoupá na 80 – 100, dech na 50 – 60, později oba parametry opět klesají.
Diagnóza se stanovuje na základě klinických příznaků a analýzy ketolátek v krvi, moči a mléce. Terapie spočívá v odstranění vyvolávajících faktorů, především v úpravě krmné dávky u primární ketózy a v terapeutickém řešení orgánového onemocnění u sekundární ketózy. Zatímco u subklinické formy ketózy vystačíme s doplněním cukrů, škrobů a tuků do krmné dávky, u klinické formy ketózy musíme přistupovat ke každému zvířeti individuálně a terapie spočívá v perorální aplikaci energetických nálevů a infúzní terapii. Krmnou dávku posilujeme lehce stravitelnými jednoduchými sacharidy obsaženými v melase, sušené sladké syrovátce, cukru a škroby obsaženými v obilí a kukuřičném zrnu, CCM nebo LKS. V první
Steatóza jater mikroskopicky.
Steatóza jater makroskopicky.
polovině laktace je vhodné zařadit do krmné dávky obdukované tukové přípravky, které omezují ztrátu tělesné hmotnosti dojnic. U vysokoprodukčních zvířat se jako zdroj glukoplastických látek významně osvědčily propylenglykol, glycerin, propionáty, niacin, cholin a obdukovaný methionin. U dojnic s klinickou formou ketózy aplikujeme perorálně nálevy sacharidů, propylenglykolu, propionátu, glycerinu a živých kvasinek. Je zde indikace pro zavedení infúzní terapie roztoky glukózy v dávce 0,5 – 1 g glukózy na kg živé hmotnosti spolu s 200 – 300 m.j. inzulínu a na podporu glukoneogenezy glukokortikoidy. Léčbu je vhodné doplnit injekčními přípravky aminokyselin a vitaminů. Největší důraz při řešení poruch energetického metabolismu je bezesporu třeba klást na prevenci. Dojnice v druhé polovině laktace a v době stání na sucho musíme udržovat v optimální kondici 3,5 – 4 BCS a zabránit jejich ztučnění. Po celou dobu stání na sucho a přípravy na porod je nezbytné kravám předkládat kvalitní, dieteticky a zdravotně nezávadnou krmnou dávku s dostatkem strukturální vlákniny, bílkovin, minerálních látek
a vitaminů. Zvířatům je třeba zajistit adekvátní pohodu a přípravu na porod a laktaci pohybem ve volném ustájení, všemi dostupnými prostředky stimulovat žravost a maximální příjem sušiny a tím zajistit dokonalou adaptaci bachorové mikroflóry na krmnou dávku, která bude předkládána dojnicím v první fázi laktace. Vyváženou minerálně-vitaminovou výživou je třeba zabránit nebo alespoň minimalizovat výskyt porodní parézy. Firma VVS Verměřovice nabízí svým obchodním partnerům celou škálu přípravků pro prevenci a řešení ketóz v chovech dojnic. Hned po otelení je doporučováno podávat kravám minerální doplňkové krmivo RUMÍK instant. Jedná se o energetický nápoj obsahující glukozu, propylenglykol, kyselinu citronovou, minerální látky a živé kvasinky. Přípravek upravuje prostředí v bachoru, podporuje mikrobiální fermentaci, brání vzniku dysfunkcí bachorového obsahu, dilatace a dislokace slezu, minimalizuje výskyt porodních paréz a ketóz. Dávka o hmotnosti 0,5 kg se rozpustí ve vlažné vodě o objemu 10 – 20 l a vzniklý nápoj se podává bezprostředně po otelení, kdy dojnice sama nápoj s chutí přijímá. Dojnici je možné podat 1 – 2 dávky nápoje, v případě potřeby je možné RUMÍK instant aplikovat i další dny po otelení nebo při vzniku dysfunkcí bachorového obsahu. Firma VVS Verměřovice je schopna prostřednictvím minerálně vitaminových doplňkových krmiv dodat dojnicím do krmné dávky glukoplastické látky propylenglykol, propionát vápenatý, niacin, cholin a methionin, které působí v jaterních buňkách jako substrát pro znovuvytvoření glukózy a brání hepatocyty proti tukové dystrofii a vzniku ketózy. Propylenglykol dodáváme v sypké formě v koncentraci 65 %. Výživáři z VVS doporučují jeho zkrmování v tranzitním období v dávce 200 – 300 g na kus a den. Propionát vápenatý v přípravku Calprona CA je nejen zdrojem pohotové energie, ale také vysoce stravitelného vápníku a potlačuje růst kvasinek a plísní v krmivech. Zkrmuje se v první fázi laktace v dávce 100 – 300 g na kus a den. U vysokoužitkových dojnic v první polovině laktace má význam zkrmování niacinu v dávce 6 – 12 g, methioninu v dávce 15 – 25 g a cholinu v dávce 20 až 30 g na kus a den. Jako zdroje pohotové energie doporučují zookonzulenti VVS sušenou sladkou syrovátku, která mimo jiné obsahuje 70 % laktózy, v dávce 300 – 600 g na kus a den v přípravě na porod a v první polovině laktace. Novinkou v sortimentu krmných doplňků VVS je ENERGIE G. Ta obsahuje z 80 % glycerol. Glycerol se z převážné většiny bachorovou fermentací transformuje na propionát a zbytek prochází stěnou bachoru, slezu a střeva v nezměněné podobě do krve dojnice. Obě tyto látky slouží jako prekurzor pro tvorbu krevní glukózy. Glycerin zvyšuje chutnost krmné dávky a příjem sušiny dojnicemi, příznivě působí proti ketózám, na reprodukci dojnic a zvyšuje obsah bílkoviny v mléce. Doporučujeme dávkování ENERGIE G v množství 0,5 – 1 kg na kus a den v přípravě na porod a v první polovině laktace. Klientům, kteří chovají vysokoprodukční dojnice, doporučují výživáři z VVS v první polovině laktace doplněk ENERGIE 100. Jedná se o by-pass energetický přípravek obsahující 100 % tuku. ENERGIE 100 je vyrobena z palmového oleje, mastných kyselin, v kterých převažuje kyselina palmitová, jsou navázány na glycerol ve formě triglyceridů. ENERGIE 100 vyrovnává deficit energie u krmiv s nízkým obsahem energie, redukuje ztráty tělesné hmotnosti, snižuje riziko vzniku ketózy, zlepšuje plodnost, zvyšuje mléčnou užitkovost a tučnost mléka. Další výhodou je poměrně dobrá chutnost, atraktivní aroma a vysoká stravitelnost díky práškovité formě. Doporučujeme dávku 250 – 750 g na kus a den v první polovině laktace. Sortiment energetických přípravků a doplňků firmy VVS Verměřovice je velmi široký, záleží jen na nás zookonzulentech VVS a chovatelích, aby byl výskyt poruch energetického metabolismu u dojnic co nejnižší. MVDr. Ing. Martin Matějíček veterinární a výživářský poradce VVS Verměřovice, s.r.o.
5
Kvalitní řízená výživa ovlivnila užitkovost i reprodukci Agrodružstvo Lhota pod Libčany v okrese Hradec Králové hospodaří na 2980 ha. V rostlinné výrobě se zaměřují hlavně na pěstování cukrovky, obilovin, řepky a krmných plodin. Dva roky pěstují s uspokojivými výsledky sóju, kterou si nechávají pro potřeby živočišné výroby extrudovat. V živočišné výrobě chovají kolem 1480 skotu s uzavřeným obratem stáda, z toho je 470 dojnic a 23 krav bez tržní produkce mléka. Okrajovým chovem je 100 prasnic s výkrmem prasat. Vlastní míchárna krmiv Chov dojnic je soustředěný na farmě Osičky, z původně šesti zastaralých stájí celého katastru podniku. Se zahájením provozu v roce 1997 zavedli na farmě vzdušný venkovní odchov telat, který se osvědčil a kvůli zlepšení zdravotního stavu zřídili menší odchovnu pro jalovice, zatím však jen pro část stáda. Od roku 1999 chovají v tomto podniku francouzské plemeno montbeliard s kombinovanou užitkovostí, které se vyznačuje vyrovnanou laktační křivkou a větším tělesným rámcem. V současné době tvoří toto plemeno asi polovinu stáda, zbytek je český strakatý skot. V návaznosti na živočišnou výrobu pořídili v Agrodružstvu míchárnu krmiv od firmy Agroing Brno, kde zhodnocují vlastní obiloviny do krmných směsí pro všechny kategorie hospodářských zvířat chovaných v podniku. Krmné směsi doplňují produkty z VVS Verměřovice. „Chov skotu jsme se snažili v posledních letech co nejvíce zkvalitnit, a to především zlepšením péče o zvířata, zkvalitněním objemných krmiv, což se evidentně rok od roku zlepšuje, či rozdělením krav do skupin podle fáze laktace. Velký podíl na úspěšném chovu má vertikální krmný vůz, kvalitní genetika, odborné poradenství na výživu skotu a v neposlední řadě kvalitní management a ošetřování zvířat,“ zakončil výčet opatření hlavní zootechnik Antonín Pithart. Opatření vedla k rentabilitě „Odměnou za tuto snahu je současný stav,“ pokračoval hlavní zootechnik. „Když jsme začínali, dali jsme si chovatelský cíl dosáhnout hranice 7000 kg mléka, což se podařilo. Průměrná roční užitkovost na dojnici za loňský rok byla 7272 kg mléka a denní 21,5 kg. Dodávané mléko vykazuje v současné době 4,27 % tuku a 3,58 % bílkovin. Limitujícím faktorem je pro nás mléčná kvóta, kterou letos zřejmě překročíme o více než deset procent.“ Rentabilita chovu skotu a produkce mléka závisí především na realizační ceně. Hlavní zootechnik Antonín Pithart považuje za
Dojnice jsou soustředěny ve dvou rekonstruovaných stájích.
6
Antonín Pithart, hlavní zootechnik v Agrodružstvu Lhota pod Libčany.
rentabilní hranici pro efektivní chov dojnic průměrnou užitkovost na hranici 6500 kg mléka. Přesto, že ekonomika výroby mléka vychází v tomto podniku v kladných číslech, nestačí zatím podle Antonína Pitharta na větší rozvoj. Výživa podle skupin Chov dojnic je rozdělený do pěti skupin, a to dojnice připravované na otelení, skupina na rozdojení, vysokoprodukční dojnice, střed laktace a suchostojné krávy. Co skupina, to speciální krmná dávka, která je založena na kvalitním objemu, což je kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, cukrovarské řízky, z energetických krmiv LKS a jako doplněk luční, případně vojtěškové seno. Krmnou dávku doplňuje bílkovinný koncentrát z vlastní míchárny, který tvoří vlastní sójový extrahovaný šrot v dávce kolem půl kg kravám po otelení, řepkový extrahovaný šrot, hrách, energetické doplňky pro krávy po otelení a premix s mineráliemi a vitaminy z VVS, dodávaný jako na míru připravovaný produkt obohacený kvasinkami pod názvem Premix Lhota produkční. K objemu přidávají zdejší chovatelé přímo na žlab minerální PREMIN EX 5 nebo EX 9 z VVS Verměřovice, podle kategorie dojnic. Dojnice před a po otelení dostávají propionát vápenatý, jako prevenci proti ulehnutí po porodu. Podle rozborů krmiv, které provádějí odborníci z Verměřovic, dostávají dojnice chráněný tuk ENERGIE 100 a v současné době zkušebně před otelením glycerin v produktu ENERGIE G v dávce 200 g na litr. Krmná dávka obsahuje také mláto, i když nepravidelně, podle toho, jak se podaří ho sehnat. Intenzivní odchov telat U telat uplatňují v Agrodružstvu osvědčenou startérovou výživu. Startér VVS Start plus s obsahem 215 g dusíkatých látek podávají telatům od čtvrtého dne ad libitum do tří měsíců věku, kdy začnou postupně přijímat rostlinnou výživu – silážní kukuřice, senáž, seno, krmná směs pro mladý skot, řepkový šrot a premix. „Úhyny telat máme minimální, pokud jsou telata zdravá a mají odpovídající výživu, jsou odolná a dobře prospívají,“ zhodnotil zdravotní stav budoucí populace hlavní zootechnik. Firma VVS Verměřovice má v tomto podniku na starosti nejen poradenství ohledně výživy skotu, ale také rozbory krmiv a provádění metabolických testů. Sledují se příslušné parametry a následuje reakce na balanci krmné dávky a změny ve výživě. Také reprodukce je v tomto podniku na dobré úrovni, a to i při vysoké mléčné užitkovosti. Z toho je zřejmé, jak velkou zásluhu na dobrých výsledcích má kvalitní řízená výživa. Ke zkvalitnění genetiky využívají již několik let embryotransfer, který provádějí ve spolupráci s pracovníky společnosti CHOVSERVIS.
Nadprůměrné výsledky z podhůří V podhorských podmínkách okresu Ústí nad Orlicí hospodaří ZESPO CZ s.r.o. na celkové výměře 1200 ha zemědělské půdy. Podnik se specializuje na živočišnou výrobu, jejíž příjmy ve výši 40 milionů korun představují 80 procent tržeb, z toho 35 milionů tvoří příjmy za mléko. Rostlinná výroba je podřízena živočišné, a to z hlediska potřeby vysokých objemů krmiva jak z orné, tak i z trvalých travních porostů. Ty tvoří v podniku polovinu z celkové výměry vzhledem k velké členitosti a svažitosti pozemků, na nichž společnost hospodaří. Pro zabezpečení živočišné výroby vyprodukují v podniku ročně 2500 tun jetelotravní senáže, 2500 tun travní senáže, 1000 tun GPS, 300 tun sena a 3500 tun kukuřičné siláže. Na farmě v Písečné chovají 500 dojnic. V současné době tvoří strukturu stáda ze 70 % plemeno holštýn v převodném křížení různého stupně, z toho již více než polovina jsou čisté holštýnky. Odchov jalovic na středisku Hnátnice slouží téměř výhradně pro obnovu vlastního stáda. Býčci jsou prodáváni ve věku tří týdnů o hmotnosti kolem 50 kg. „U 130 dojnic českého strakatého skotu dosahujeme užitkovost těsně pod 9000 kg mléka, což je vysoko nad republikovým průměrem. Je to však výsledek přísné selekce, protože konkurence s holštýnským plemenem je velmi tvrdá. U holštýnských krav je průměrná užitkovost 10 600 kg, přičemž u některých dojnic je i nad 15 000 kg mléka,“ řekl Ing. Vladimír Málek, hlavní zootechnik v podniku. Dojení třikrát denně Podobně jako v jiných podnicích zaměřených na produkci mléka dělá zdejším chovatelům starosti výše mléčné kvóty. „Vzhledem k ročnímu nárůstu užitkovosti zhruba o 1000 kg mléka je výše kvóty problém. V minulém roce jsme splnili na 111,83 % a dodali 4,04 milionu kg suroviny. Letos máme po navýšení kvóty dodat 3,9 milionu kg mléka a hrozí nám její přeplnění o asi o 10 %,“ podotkl Ing. Jan Stejskal, jednatel a ředitel společnosti ZESPO CZ. Nicméně tržby za mléko jsou rozhodující a závisí na nich chod celého podniku. Zatím tedy nehodlají užitkovost brzdit, v budoucnu se však chtějí ještě více zaměřit na obsah složek a také na pohodu zvířat. Vyšší užitkovost nepřináší jen tržby za mléko, ale i řadu technických problémů, jako je kapacita dojírny a nádrží na uchování mléka, zdravotní stav, reprodukce, nároky na kvalitní výživu apod. Také dojení 3x denně, se kterým v Písečné začali v roce 2003, přineslo nemalé organizační problémy. Například obsazení směn, návaznost všech prací, systém údržby a oprav, vyšší spotřeba energie, zpočátku to komplikovalo i plemenářskou a veterinární práci a rovněž na individuální přístup ke zvířatům zbývá méně času. Po více než dvou letech však systém funguje bez větších problémů a co je podstatné, provozní náklady jsou nižší než výstup, tedy zhodnocení mléka. Důležitá je kondice k fázi laktace Základem krmné dávky je kukuřičná siláž. Při nejvyšší produkci mléka dostávají dojnice více kukuřičné siláže na úkor senáže, ke konci laktace naopak. Seno je podáváno v množství 1,4 kg na kus a den u dojnic v laktaci, suchostojné krávy a před otelením dostanou 3 až 4 kg. Během přípravy na porod mají krávy kukuřičnou monodietu se senem a bez senáže. Efekt tohoto opatření při dodržení kvality a zásad krmení spočívá podle hlavního zootechnika v tom, že dojnice po otelení rychleji nastupují do vrcholu laktace a zejména holštýnky drží laktační křivku dlouhodobě na vysoké úrovni. Je však třeba dodržovat
před i po otelení podávání všech potřebných živin požadovaných normou, aby dojnice zvládly dojení 3x denně, což je zajišťováno různými krmnými doplňky. Samozřejmostí je systém výživy TMR u všech kategorií skotu. Dojnice obou chovaných plemen jsou sice krmeny stejnými směsnými dávkami, ale s větším důrazem na kondici u českých strak. „Dojnicím mimo laktaci jsou určeny dvě krmné dávky: Suchostojné a příprava na porod a potom pět krmných dávek podle fáze laktace, výše užitkovosti a kondice. Během pastevního období mají suchostojné dojnice a březí jalovice možnost pastvy s příkrmem ve stáji. Dodržovat dobrou kondici zvířat úměrně k fázi laktace je velmi důležité a podle mne je to jedna ze základních zásad vzhledem k narůstající užitkovosti. Na vrcholu laktace dosahujeme spotřebu sušiny TMR 25 kg na kus a den, což svědčí o dobrém odchovu mladého skotu a je to dobrý základ pro ekonomiku výroby mléka. Z VVS Verměřovice používáme AMINO PLUS, což je chráněný zdroj dusíkatých látek a ENERGII 100 jako chráněný tuk. S oběma produkty máme velmi dobré zkušenosti. Dále podáváme běžné minerální doplňky a glycerol, který se nám osvědčuje v přípravě na porod a po otelení. V krmné dávce nechybí sójový extrahovaný šrot, řepkové výlisky a vlastní mačkané obilí. Krmná dávka se aktuálně mění během roku podle kvality objemných krmiv a potřeb zvířat,“ říká hlavní zootechnik Ing. Vladimír Málek a dodává, že z firmy VVS Verměřovice nakupují také mléčnou náhražku MULTIMILK.
Hlavní zootechnik Ing. Vladimír Málek.
O zkušenostech s konzervantem SIL-ALL 4x4 při výrobě senáží a siláží se s námi podělil agronom podniku Ing. Jiří Motyčka: „Konzervant SIL-ALL 4x4 jsme používali v loňské sezoně poprvé a mohu říci, že splnil naše očekávání. Fermentace senáží probíhala bez problémů, což potvrdily rozbory a nejsou ani žádné výskyty sekundárního záhřevu krmiva, což nás přesvědčuje o správnosti výběru daného konzervantu. V letošním roce ho využijeme ke konzervaci celoroční produkce senáží a siláží o celkovém objemu 9500 tun. S firmou VVS Verměřovice je to dlouhodobá spolupráce a během let se její rozsah měnil. Byla období větší či menší spolupráce, podle situace a nabídky. Dnes jsme ve fázi rozšiřování sortimentu, služeb a poradenství s čímž jsem velmi spokojen,“ uzavřel Ing. Vladimír Málek.
7
Lupina sladká jako částečná náhrada sójového extrahovaného šrotu v krmných směsích pro brojlery masného typu a kachny pekingské Z důvodu nedostatku živočišných proteinových komponentů (způsobeno aférou BSE) a díky jejich součastným vysokým cenám (rybí moučka, syrovátka), nezbývá mnoha výrobcům krmiv nic jiného, než používat jako hlavní zdroj rostlinného proteinu extrahované sójové šroty. Zkusme v krátkosti připomenout, jaká živočišná proteinová krmiva byla vyřazena, nebo omezena pro jednotlivé kategorie zvířat, a jaký měla význam ve výživě drůbeže. Jedná se zejména o masokostní moučku (různá stravitelnost podle dodávek – zakázána), péřové a drůbeží moučky (různá stravitelnost podle dodávek – zakázány), krevní moučka (zakázána), rybí moučka (povolena pouze pro monogastry). Tyto suroviny měly vysoký obsah dusíkatých látek, dobrý poměr jednotlivých aminokyselin (mimo krevní moučky), vysoký obsah karnitinu a taurinu, dobrou využitelnost fosforu a vápníku, u rybí moučky vysoký obsah vitaminů řady B a organického selenu. I když zákaz či omezení živočišných krmiv nemělo nějaký zásadní dopad na užitkovost ve výkrmu drůbeže, nejvíce se projevil v cenách krmných směsí a dalších surovin, jako jsou např. aminokyseliny, sójové šroty. Bohužel, domácí produkce sóji nikdy nedokáže pokrýt naší celkovou potřebu, a tak nezbývá, než se poohlédnout po jiných rostlinných bílkovinných zdrojích. Mezi nejdůležitější zdroje rostlinné bílkoviny patří řepkové semeno, řepkový extrahovaný šrot, slunečnicové semeno, slunečnicový extrahovaný šrot, kukuřičný gluten, bramborová bílkovina, hrách, lupina sladká, plnotučná sója a sójový extrahovaný šrot. O jednotlivém zařazení rostlinných bílkovin do krmných směsí bude především rozhodovat cena a samozřejmě kvalita krmiva (antinutriční látky – neškrobové polysacharidy, inhibitory proteáz, fytáty atd.).
Jak jsem již zmínil, nejdůležitější zdroj rostlinného proteinu, a to především pro mladé kategorie zvířat ve směsích (BR Start, BR 1, VKCH Start, VKCH 1, popř. KR Start, KR1), jsou sójové šroty, avšak díky její různorodosti, nestálosti obsahu živin, je dobré mít i jiný zdroj rostlinného proteinu. Nabízí se Lupina sladká (ostatní zdroje rostlinného proteinu se lépe uplatňují v růstových a dokrmových směsích). Lupina sladká (žlutá) má největší obsah proteinu (tab. č. 1) ze všech variet lupin a právem se považuje za potenciální zdroj rostlinného proteinu pro výživu zvířat. Avšak před zařazením do krmných směsí si musíme uvědomit, že lupina sladká, tak jako všechny leguminózy, má nižší obsah sirných aminokyselin a methioninu, velice variabilní obsah tuku a vysoký obsah vlákniny. Oproti sójovému šrotu má lupina výrazně nižší obsah draslíku, který bývá příčinou zvýšené vlhkosti podestýlky (tab. č. 3).
Tabulka č. 1 – Výživná hodnota vybraných komponentů + jejich orientační zařazení (v %) do krmných směsí pro výkrm drůbeže a kachen s ohledem na cenu, dietetiku a nutriční hodnotu. Komponent
Nl
Lys.
Methio. Met.+Cys. Threo.
Arg.
ME-MJ
Rybí moučka 64
638
47,7
17,6
23,5
Kvasnice vitex
478
34
7,3
12,2
Kvasnice pivovarské
465
31,5
6,7
Syrovátka
132
9
2
Sój. ex. šrot 47,5
475
29,6
Sój. ex. šrot 46
460
27,9
Sója plnotučná
357
Hrách
196
Lupina sladká Lupina modrá prům.
Škrob
Tuk
26,7
37
25,4
25,5
12,1
21,5
4,7
7,7
6,7
14
6,3
13,2
11,98
–
60
–
max. 5 %
10,9
20
54
10
max. 5 %
23,3
11,51
32
22
21
max. 5. %
3
7,9
–
8
–
max. 3 %
18,8
35,2
9,38
17,8
33,2
9,2
22,3
5,3
10,5
14,2
25
15,7
1,9
5,2
7,8
19,4
396
19,3
2,8
8,3
13,9
42,3
8,35
81,8
324
15,6
2,5
7,3
11,5
32,7
7,47
79
60
Vlák. % zast. v kr. směsi
9
62
max. 35 %
62
13
62
max. 35 %
14,1
50
195
48,9
max. 15 %
11,7
444
9,2
58
max. 7 %
45
145
max. 10 %
47,5
145
max. 10 %
Lupina bílá průměr
347
17,2
2,6
8,1
12,2
33
8,5
102
70,5
150
max. 10 %
Řep. 00 semeno
203
11,4
3,8
9,3
10,2
11,8
18,5
11,5
408
70
max. 10 %
Řep. 00 pokrutiny
308
15,3
4,9
12,6
12,4
17,2
9,12
46
150
104
max. 10 %
Řep. 00 ex. šrot
356
19,6
7,2
16,2
4,5
20,9
7,36
39
22
120
max. 5 %
Slun. ex. šrot č. loup.
337
12,7
7,5
14,1
13,3
29,4
6,25
36
18
148
max. 5 %
Kuk. glutén
660
13,5
16,2
28,2
22,9
20,8
14,9
131
36
16
max. 5 %
8
Hlavní antinutriční složky semen lupiny sladké Granin Tvoří přibližně 15 % z celkového množství obsažených alkaloidů (alkaloidy jsou dusíkaté sloučeniny slabě zásadité povahy obsažené v rostlinách, podle dávek mohou být léčivy až jedy). Zkrmování semen lupiny sladké (s obsahem 1g graninu v 1kg) v množství menším než 200 g/kg dávky lze považovat v praktických dávkách pro drůbež za bezpečné. Neškrobové polysacharidy (NSP) Použití rostlinné bílkoviny nutně zvyšuje obsah NSP v krmivu s různými negativními vlivy. Lupina, sója, hrách jsou bohaté na galaktozidázy (tab. č. 2), které nejsou stravitelné, způsobují viskozitu tráveniny a vlhkost podestýlky. Drůbež je schopna produkovat velké množství enzymů – amyláza ke trávení škrobu, proteáza ke štěpení proteinů, lipáza ke trávení tuků. Avšak zažívací trakt drůbeže není schopen produkovat enzymy ke štěpení vlákniny a jak je známo, kuřata a kachny nemají ve střevech ani vlastní produkci enzymu alfa galatozidázy. Jak efektivně využitít energie z NSP a jak omezit jejich antinutriční vliv? Pouze přidáním exogenních trávicích enzymů, jako je alfa a beta galaktanáza, alfa galaktozidáza.
Tabulka č. 2 – Obsah galaktozidáz v zrnu některých leguminóz v g/kg. NSP Rafinóza Stachióza Verbaskóza
lupina 9,5 38,7 17,7
hrach 5,3 23,1 13,5
sójový šrot 10 47 3
Zdroj: Bach Knudsen (1997), Salgada et al., (2002)
Vláknina Obsah vlákniny u neloupaného semene lupiny je poměrně vysoký (tab. č. 1). Pokud budeme počítat s lupinou do krmných směsí, pak obecně platí, že hrabavá drůbež potřebuje nižší hladiny vlákniny, než je tomu u vodní drůbeže. Nejnižší hladina vlákniny je kolem 2 %. V klasických recepturách BR se hladiny vlákniny pohybují od 2,8 – 3,5 %. Ve směsích pro vykrmované kachny se obsah vlákniny pohybuje obdobně, pouze v dokrmových směsí si můžeme dovolit zvýšit obsah vlákniny okolo 4 % bez negativního dopadu na spotřebu. Pokud budeme zvažovat zařazení neloupané lupiny do krmných směsí, pak celkový obsah vlákniny u vykrmované drůbeže by neměl překročit 4 %, (max.
10 % lupiny v krmné směsi). Vyšší obsah vlákniny (zastoupení lupiny neloupané v krmné směsi nad 10 %) by mohl způsobit snížený příjem krmiva, horší přírůstky, vyšší spotřebu krmiva. Pokud budou semena lupiny loupaná, její zařazení do krmných směsí může být podstatně vyšší – vše bude záležet na ceně za odslupkování. Fytáty Tak jako ve všech krmivech rostlinného původu, i v lupině je většina obsahu fosforu vázána na soli kyseliny fytové. Fosfor takto vázaný je pro drůbež velmi špatně stravitelný a působí jako antinutinutriční faktor. Tyto fytáty mohou být enzymaticky hydrolizovány (uvolňovány) za pomocí mikrobiální fytázy a fosfor takto uvolněný je pro zvířata využitelný.
Tabulka č. 3 – Obsah draslíku ve vybraných rostlinných a živočišných zdrojích. Lupina sladká Sójový ex. šrot Rybí moučka Syrovátka Kvasnicce vitex Kuk. gluten Slun. ex. šrot Řep. ex. šrot
Obsah K/kg 11 20,5 7,7 13,5 12,5 4,3 12 12,5
Sójový šrot je bohatý na draslík ve srovnání s jinými rostlinnými a živočišnými zdroji. To může být příčinou zvýšené vlhkosti podestýlky. Dále to může být i způsobeno obsahem galaktozidáz (tab. č. 2). Závěrem lze říci, že použití lupiny sladké, jako možné částečné náhrady za sójové šroty, je z hlediska výživy do budoucna možné a nebude přitom záležet jenom na zemědělcích, jestli budou chtít zařadit lupinu do svých osevních postupů, ale především to bude také záležet na poptávce o tuto komoditu ze strany například výrobců krmiv a chovatelů drůbeže či prasat. Bude to těžké, neboť zájem o lupinu může mít každý rok někdo jiný a jeden z rozhodujících faktorů, který bude mít na to vliv, bude výkupní cena (plus cena za odslupkování), která se logicky bude muset odvíjet od cen za sójové šroty na našem trhu. Nechci být pesimistou, ale ceny za sójové šroty jsou u nás jednou dole a pak zase nahoře, a to samé zřejmě bude platit i o poptávce a pěstování lupiny, výkupu a zařazování jejích variet do krmných směsí pro drůbež, i když věřím, že další nadšenci této plodiny se u nás určitě najdou. Pavel Stiess VVS Verměřovice, s.r.o.
9
Okénko do historie
K otázce zvelebení chovu skotu Byl jsem toho svědkem před krátkou dobou, když meškal jsem na chlévní kontrole v jisté obci na Kutnohorsku. Přivedl jistý menší chovatel svoji krávu k býku. Držitel simenského býka, zvířete krásných, ušlechtilých tvarů i barvy, pocházejícího od dobré kontrolované dojnice, má vedle něho ještě jednoho, snad domácího chovu, který vůbec jméno to nezasluhuje. U prvého jest skočné tuším 1.60 K, u druhého pak 1 K. Shora jmenovaný chovatel krávy přivedl krávu a prvé slovo bylo: „Pane K., pusťte toho lacinějšího.“ Zde se šetří 60 hal., zapomíná se však, že na straně druhé přichází o stokrát Byl jsem svědkem, kde připouštěl se býk, který vůbec mezi větší škody tím, že má špatné potomstvo. plemenivo nepatří, někteří příliš „šetrní“ chovatelé přece jej Toto stává se ponejvíce v obcích, kde se provádí odchov. nechávají připouštěti ku kravám, poněvadž skočné jest za Jak může ten odchov vy1 K, případně ještě levnější. padati a jakých výsledků Jaké potomky můžeme pak můžeme se dodělati? A kdo očekávati od takového býka, jest toho příčinou? Musíme musíme to říci otevřeně, říci docela otevřeně, že vinu mrzáky a zase jen mrzáky. nese jedině licentní komise, V takovýchto případech má která nemá takovýto brak zodpovědnost licentní komilicentovati. Však mnohdy se, která má míti dozor po připouští se i býk nelicencelém okrese nad správným tovaný a komise to trpí, ač provozováním plemenitby, zní v zákoně ze dne 21. má-li totiž licentní komise dubna 1887, čís. 32. zem. na zřeteli povznesení chovu zák., jenž se týče licentování skotu. plemenných býků: § 7. Kdo Leč bohužel toto se na by, licence nemaje, býka ku mnohých okresech přehlíží zapouštění používal, aneb docela lhostejně, ano ještě býka používati dal ku plese talkový brak uznává licentní komisí za „způsobilý“ Bernsko-hanácký býček „Strakoš“, 11 měsíců starý, syn krávy Libuše II. menitbě, nechť se to děje za plat aneb zdarma, propadne k plemenitbě. Jak se to může Chovatel Martin Večeřa z Tlumačova. (Chov hospodářských zvířat 1912) pokutě 6 K, která v každém státi a neb stává, nechci se případě, kde by se to opakovalo, zvýšiti se může až na 30 mnoho rozepisovati. K. Majitel krávy aneb jalovice, jenž by ji vědomky pustil Uvedu jen tolik, že zde hraje důležitou roli protekce, která k býku nelicentovanému, trestán budiž v každém jednotlivém musí se jednou odstraniti, chceme-li v chovu skotu nějakého případě pokutou od 2 do 10 K. pokroku docíliti. Přes toto výslovné znění přece se jen dosti zhusta tento V této věci musí se státi jednou řádná náprava a to co § zákona porušuje, někdy z různého osobního neb politicnejdříve, chceme-li u nás chov skotu povznésti. Mohlo by se kého záští. tomu docela snadno čeliti, vždyť v ruce vše mají po většině Chceme-li chov skotu povznésti, musíme hleděti v prvé chovatelé skotu, odborníci, kterým přece musí záležeti na řadě na výběr býků-plemeníků, máme-li se výsledků kýžepovznesení hospodářského zvířectva. Co jest pak platné ných dodělati, a to má míti vždy licentní komise při licentování všecko, co dnes podnikáme, jako chlévní užitkovou kontrolu, býků na zřeteli. A když se stane. že licentní komise licentuje která v tomto směru mnoho vykonala, co jest platná licentní hlavu jako hlavu, tu uvážíme, že členové její jsou neodborníci, komise, když nekoná úkol svůj. aneb že nemají zájem na povznesení chovu dobytka a nemají Při licentování býků nemáme se spokojiti jen barvou býka, se do takové zodpovědné funkce plésti. jeho tvary atd., zde potřebujeme také znáti užitkové vlastnosti Licentování býků jest jedna z důležitých podmínek při jeho rodičů. Důležitější jest znáti tyto vlastnosti u býka nežli chovu skotu a když se budou licentovati jen ty nejlepší u krav neb jalovic, poněvadž jeden špatný býk pokaziti nám a nejužitkovější kusy, pak se může chov skotu povznésti, může celé stádo, neboť připouští se na větší počet dojnic, nesmí se však licentní zákon odbývat jen tak šlendriánsky, následkem toho má větší moc své vlastnosti na potomky jako se dosud na více místech děje. přenášeti. Kdežto kráva dá nám jen jedno tele do roka, ačkoliv užitkové vlastnosti krávy musí nám býti také známy. Václav Bezděch, kontrolní assistent v Kutné Hoře Ačkoliv dnes máme již dostatečný počet ušlechtilé krve (na (Chov hospodářských zvířat z roku 1912) okrese Kutnohorském – mám hlavně na zřeteli), přece se ještě připouští na krávy různý a k tomu ještě licentovaný brak. Míním v těchto řádcích poukázati na některé chyby, kterých se dopouštíme při chovu dobytka. Nechalo by se o tom mluviti a psáti víc než mnoho, než nechci zabíhati do detailu, nýbrž chci jen poukázati na to, jakých obrovských chyb se dopouštíme. V prvé řadě jest to špatná plemenitba, totiž nesprávné používání plemenných býků. Dále jest to nemístná šetrnost na přípustném čili skočném, již upadají chovatelé do velikých škod národohospodářských.
10
Kozí mléko a sýry z Podkrkonoší Podkrkonoší je kraj, který s sebou nese drsné počasí, dřinu, ale najdeme tam i krásnou a neporušenou přírodu. V Pěnčíně na Jablonecku se nachází i druhý největší chov koz u nás, který čítá 250 dojných a 150 mladých koz bílých a hnědých krátkosrstých. Část stáda je zařazena do genetické rezervy v rámci České republiky. Kozí farma Josefa Pulíčka má i vlastní moderní mlékárnu, ve které vyrábějí sýry, mléko a syrovátku a je součástí turistického areálu firmy Fipobex. V minulém roce rozšířili chov o mléčné plemeno ovcí, takže vedle kozího sýra začnou vyrábět také sýry ovčí.
Josef Pulíček založil kozí farmu v Pěnčíně v roce 1999. Od té doby se stádo rozrostlo na 400 koz plemene bílá a hnědá krátkosrstá.
Farma hospodaří přibližně na 240 ha luk a pastvin podle zásad Evropské unie pro horské a podhorské oblasti. Nepoužívají žádná průmyslová hnojiva a chemikálie, jedná se tedy o hospodaření ekologické a pastva působí příznivě na složení a kvalitu mléka a mléčných výrobků. Hlavní produkt mléko se získává strojním dojením. Dojí se ráno a večer, přičemž dojení jedné kozy trvá asi tři minuty. V dojírně s kapacitou dvacet míst dostane každá koza svoji dávku krmné směsi. Po ukončení dojení a krmení čeká kozy v letním období pastva v okolí farmy, v zimě jsou ustájeny ve stájích. Podle jednatele společnosti Josefa Pulíčka se množství nadojeného mléka za laktaci pohybuje od 500 do 1100 litrů, což je asi 2 až 6 litrů mléka denně o tučnosti 3,9 % a obsahu bílkovin 2,8 %. Tento rozptyl v užitkovosti byl dán zejména postupným rozšiřováním chovu, ale v současné době je již stabilizovaný a chovatelé se zaměřují na přísnější selekci. Kozy jsou ustájeny na volno na hluboké podestýlce, která se vyklízí dvakrát do roka. Součástí chovu jsou plemenní kozli a berani, kteří se pouštějí do stáda na dobu 1 až 1,5 měsíce v čase připouštění, což jsou podzimní měsíce. Po uplynutí 150 až 155 dnů po připuštění se začínají rodit kůzlata a jehňata, zpravidla se rodí dvě i tři životaschopná mláďata, která zůstávají pohromadě se stádem. Receptury na míru Co se týče výživy, koza dokáže velice dobře zužitkovat krmivo. Rozhodující je objemná píce a v letním období využití pastvy, což je nejvhodnější způsob chovu pro zdravou kondici a pohodlí zvířat. Hlavní podíl na vysoké užitkovosti koz, hlavně na počátku laktace, mají jadrná krmiva. Nepostradatelný je zejména oves, ať již u laktujících koz, ale i u kůzlat a plemenných kozlů. V Pěnčíně používají dvě krmné směsi s minerálně-vitaminovými doplňky z VVS Verměřovice, které obsahují bylinný
přípravek AROMEX na zvýšení chutnosti, což je u krmiv pro kozy velmi důležité. Po několikaměsíčním dolaďování receptur je v současnosti v tomto chovu zkrmována vysoceproteinová směs pro březí a kojící kozy, jejíž součástí je sójový extrahovaný šrot, pšeničné otruby, kukuřičné zrno, oves, řepkový olej, cukr řepný a minerální a vitaminové přísady. Úroveň živin se pohybuje okolo 240 g NL, 13,5 g lysinu a 10,3 MJ ME. Tato směs je míchaná s vlastními obilovinami a produktem ENERGIE G (80% glycerin), rovněž z firmy VVS Verměřovice. Pro kůzlata, a v současné době již také pro jehňata, je určena granulovaná směs ČOK 1, do které jsou použity stejné suroviny, ale v jiném poměru. Navíc je v ní zastoupeno poměrně velké množství tepelně upraveného (extrudovaného) sójového šrotu a mléčné náhražky MULTIMILK od VVS Verměřovice s obsahem živin 224 g NL, 13 g lysinu a 13,25 NEL. Důležitým faktorem u všech podávaných krmiv, zvláště pro kozy, je maximální chutnost. Koza je velmi citlivá na zdravotní nezávadnost krmiv. Je třeba se vyvarovat podávání krmiv zaplísněných, nahnilých, silně znečištěných či zapařených. Nedodržení těchto zásad vede k narušení trávení, onemocnění a nezřídka i k úhynu. Odborný výživářský servis včetně receptur poskytuje chovatelům v Pěnčíně zookonzulent Petr Šafra z VVS Verměřovice, krmné směsi vyrábí a dodává akciová společnost ZZN Semily. Kvalitní výživa zvířat je základem pro jakostní mléko a konečné výrobky. Naštěstí se v současné době, v souvislosti s propagací zdravého životního stylu, poptávka po výrobcích z kozího mléka zvyšuje. Většinu produktů prodají chovatelé z Pěnčína přímo na kozí farmě ve vlastní malé prodejně. A díky rozvíjejícímu se turistickému ruchu v tomto regionu to není až tak zanedbatelné množství.
Kalendář připravovaných akcí Techagro, Animal Vetex – výstaviště v Brně 2. – 6. 4. 2006 Litva, návštěva farem – květen 2006 Seminář k chovu drůbeže – Pelhřimov 15. 6. 2006 U.A.E. – seminář a návštěva farem – říjen 2006 Seminář k chovu vysoceužitkových dojnic – Červená Lhota 14. 9. 2006 Bristol – Dairy show 3 – 5. 10. 2006 VVS Cup 2006 – Ráj 19. – 20. 10. 2006 Výroční konference 9. 11. 2006 Případné změny míst a termínů vyhrazeny
11
