Čína jako obchodní partner EU

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomie a sociálních věd

Čína jako obchodní partner EU Diplomová práce

Autor:

Bc. Martin Geleta, DiS. Finance - finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

prof. Ing. Luděk Urban, CSc.

Červen, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

………………… V Praze, dne ………... 2011

Martin Geleta

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce prof. Ing. Luďku Urbanovi, CSc., za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

ANOTACE PRÁCE Čína jako obchodní partner EU Cílem této diplomové práce je analýza ekonomického rozmachu Číny a vývoje obchodních vztahů mezi ČLR a EU, nalezení moţných rizik vzájemného obchodu a šancí pro evropské firmy, vyhodnocení této analýzy a přijetí návrhů a doporučení pro zlepšení zahraničních a obchodních vztahů mezi ČLR a EU.

China as the EU trade partner The aim of this thesis is to analyze the economic boom of China and the development of trade relations between the PRC and the EU, finding potential risks of trade and opportunities for European firms, evaluation of the analysis and adoption of proposals and recommendations for improving foreign and trade relations between the PRC and the EU.

Obsah Úvod ........................................................................................................................... 6 1

2

3

4

Historie obchodních vztahů Číny a EU............................................................... 7 1.1

Základní informace o Číně .................................................................................... 7

1.2

Navázání diplomatických a obchodních vztahů .................................................. 11

1.3

Obchodní vztahy .................................................................................................. 19

1.4

Historie vývoje obchodní výměny ....................................................................... 21

1.5

Chronologie vývoje vztahů Číny a EU ................................................................ 24

Analýza hosp. vývoje Číny, její zahraniční a obchodní spolupráce s EU ........ 25 2.1

Hospodářský vývoj ČLR ..................................................................................... 25

2.2

Zahraniční obchod ČLR ...................................................................................... 38

2.3

Vývoj obchodní výměny mezi EU a ČLR ........................................................... 42

Příleţitosti pro evropské firmy .......................................................................... 47 3.1

Perspektivní obory pro export a investice ........................................................... 49

3.2

Přímé zahraniční investice ................................................................................... 53

3.3

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu.............................................................. 54

Rizika vzájemného obchodu ............................................................................. 56 4.1

Problematika ochrany práv duševního vlastnictví ............................................... 56

4.2

Překáţky přístupu na trh ...................................................................................... 58

4.3

Antidumpingová a antisubvenční opatření .......................................................... 59

4.4

Problematické oblasti vzájemných vztahů .......................................................... 60

5

Odlišnosti při obchodování s Čínou .................................................................. 64

6

Vyhodnocení analýzy vztahů ČLR a EU, přijatá doporučení ........................... 66

Závěry a doporučení ................................................................................................. 69 Seznam pouţité literatury - bibliografie ................................................................... 71

-5-

Úvod Tématem mé diplomové práce jsou obchodní vztahy mezi Čínou a EU1, jejich historie, vznik, vývoj, zhodnocení a poukázání na moţný vývoj v budoucnosti. Toto téma jsem si vybral proto, ţe Čína je jedním z největších obchodních partnerů EU, chtěl jsem se také dozvědět více o zemi, která je v mnohém fenoménem dnešní doby. Čína rychlostí a velikostí svého hospodářského růstu udivuje celý svět, na druhou stranu je třeba klást si také otázky, za jakou cenu bylo dosaţeno tohoto vysokého růstu, jak dlouho bude ještě trvat a je-li dlouhodobě udrţitelný, a jestli uţ dnes ohromnému nárůstu výroby spojenému s přetěţováním zdrojů a ţivotního prostředí zaloţeno na budoucí rozsáhlé problémy. Toto téma mi bylo blízké i z jiného důvodu – sám se zabývám dovozem a prodejem zboţí z Číny, proto jsem chtěl v práci uvést některé vlastní zkušenosti získané v praxi při importu zboţí z ČLR2 do ČR (EU). Ve své diplomové práci se věnuji nejprve historii a základním charakteristikám Číny, vývoji obchodních vztahů Číny a EU a uvedení důleţitých obchodních dohod. Následuje analýza hospodářského vývoje Číny a vzájemné obchodní výměny s EU. Mým hlavním cílem je vyhodnocení vývoje obchodních vztahů ČLR a EU, vzájemné obchodní bilance, komoditní struktury importu a exportu, určení trendů a zároveň hlavních příčin současného stavu, uvedení získaných poznatků a v neposlední řadě nalezení moţných řešení pro udrţení a zlepšení stávajících obch. vztahů. Dále se zaměřuji na vývoj investic evropských firem v Číně, bariéry vzájemného obchodu, problematiku práv duševního vlastnictví, určení rozdílů a odlišností při obchodování s Čínou a čínskými obchodními partnery. V závěru uvádím vyhodnocení vývoje vzájemného obchodu, přijatá doporučení pro další rozvoj vzájemných vztahů a nástin předpokládaného vývoje v budoucnu.

1

EU = Evropská unie – dále jen EU

2

ČLR = Čínská lidová republika

-6-

1 Historie obchodních vztahů Číny a EU 1.1 Základní informace o Číně Oficiální název státu Čínská lidová republika - Zhonghua Renmin Gongheguo (Čung-chua ţen-min kung-che-kuo)

Hlava státu prezident ČLR – Hu Jintao (Chu Ťin-tchao) současný prezident byl zvolen roku 2003 a znovu potvrzen ve funkci v únoru 2008 Hu Jintao zastává také funkci generálního tajemníka KS Číny a je předsedou ústřední vojenské komise KS Číny

Rozloha 9 596 961 km2

Poloha Čína se nachází ve východní Asii, společnou hranici má se 14 státy. S Indií (hranice v délce 3380 km), Pákistánem (523 km), Afghánistánem (76 km), Tádţikistánem (414 km), Kyrgyzstánem (858 km), Kazachstánem (1533 km), Ruskem (3645 km), Mongolskem (4677 km), Severní Koreou (1416 km), Vietnamem (1281 km), Laosem (423 km), Barmou (2185 km), Bhútánem (470 km) a Nepálem (1236). Kromě sousedících států existují také vnitřní regionální hranice s Hongkongem (30 km) a Macaem (0,34 km). Další sousedé jsou pak odděleni mořem – je to Japonsko, Jiţní Korea, Filipíny, Tchaj-wan, Brunej, Indonésie a Malajsie. Celková délka hranic je 22178 km. Jiţní a východní hranici obklopuje Po-chajské moře, jeţ je povaţováno za čínské kontinentální moře, dále pak Ţluté, Východočínské a Jihočínské moře, které jsou součástí Tichého oceánu.1

1

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/cina-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000539/#sec3

-7-

Obyvatelstvo Čínská lidová republika je největším asijským státem a čtvrtým největším státem světa. Je také současně nejlidnatějším státem světa s počtem obyvatel přibliţně 1,341 miliardy (odhad ke konci roku 2010, Národní statistický úřad ČLR), jenţ se kaţdý rok rozrůstá o zhruba 6 milionů dalších obyvatel. Na území Číny ţije 55 oficiálně uznávaných menšin světa, například Mongolové, Tibeťané, Kazaši, Ujgurové, národy Čuangů, Iů a Miaoů, přesto 93 % obyvatel Číny tvoří Číňané Chanové. Průměrný věk obyvatelstva je kolem 33 let. Délka doţití je v průměru 72 let, z toho ţeny se doţívají průměrně 74 let, muţi 71 let. Čína je oficiálně ateistickou zemí, 69 % obyvatelstva jsou oficiálně ateisté. 20 % obyvatelstva zastupují konfuciáni, 5 % buddhisté, 2 % taoisté, 3-4 % křesťané a 1-2 % muslimové. Věková struktura obyvatelstva je následující – 17,6 % je mladších 14 let, 73,6 % je ve věku 15-64 let a přibliţně 8,9 % jsou osoby starší 65 let.1 Hustota zalidnění je 140 obyvatel / km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 798,1 milionu.

Forma vlády Lidová republika s vládou jedné strany a jednokomorovým zákonodárným sborem (Všečínské shromáţdění lidových zástupců).

Úřední jazyk Mandarínská čínština (úřední jazyk); v autonomních oblastech i jazyky významných menšin

1

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html

-8-

Administrativní členění 22 provincií (ČLR formálně pokládá za svou provincii i nezávisle spravovaný ostrov Tchaj-wan; proto je oficiálně uváděný počet provincií 23), 4 samosprávná města (Beijing, Shanghai, Tianjin, Chongqing). Součástí ČLR jsou také 2 zvláštní administrativní oblasti (Hong Kong, Macao) s vlastními vládami, právními systémy a ústavními dokumenty; v otázkách zahraniční politiky a obrany podléhají ústřední vládě. Provincie (autonomní oblasti) se dále dělí na prefektury (autonomní prefektury) a okresy (autonomní okresy), okresy jsou pak děleny na městské oblasti (případně etnické městské oblasti) a města.

Hlavní město Peking (Beijing); 11 milionů obyvatel Největší města: Šanghaj – 13 mil. obyvatel; Tianjin – 9 mil. obyv.; Shenyang, Chongqing, Wuhan, Guangzhou, Hongkong (všechna města více jak 5 mil. obyv.) a další.

Měnová jednotka Měnovou jednotkou je ţen-min-pi, renminbi (doslova „lidová měna―), oficiální zkratka je RMB/CNY, hovorové označení je jüan. 1 Renminbi/CNY (Chinese Yuan) = 10 jiao = 100 fenů 1 USD = 6,536 CNY (9. 4. 2011) 1 CNY = 2,61 CZK (9. 4. 2011)

Členství v některých mezinárodních organizacích WTO1, OSN (Organizace spojených národů), MMF (Mezinárodní měnový fond), UNESCO2, WHO (World Health Organisation - Světová zdravotnická organizace)3

1

WTO – z anglického World Trade Organization (Světová obchodní organizace), dále jen WTO

2

UNESCO – z anglického United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace

OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu) 3

services.czechtrade.cz/pdf/sti/cina-2011-04-01.pdf

-9-

Dějiny Číny V roce 221 př. n. l. skoncoval první císař dynastie Čchinů Čchin Š'-chuang-ti se soupeřením nezávislých kníţectví a vytvořil císařství. Téměř tisíc let vlády císařů zakončila dynastie Čching, která vládla od roku 1644 aţ do svého pádu v roce 1911. Obratem v čínské historii byly opiové války1 s evropskými mocnostmi, které hledaly nové trhy pro své zboţí. Po prohrané válce v roce 1842 postoupila Čína Nankingskou smlouvou Hongkong Velké Británii. 1. ledna 1911 po revolučním převratu byla vyhlášena Čínská republika, v čele s prezidentem Sunjatsenem. Aţ do roku 1949 byla však země prakticky bez vlády, zmítaná v bojích mezi komunisty, nacionalisty a místními válečníky. Situace se vyhrotila ještě v roce 1937, kdy zemi okupovalo Japonsko. Po druhé světové válce pokračovaly rozbroje mezi komunisty v čele s Mao Ce-Tungem, kteří se obrátili na nejpočetnější vrstvu obyvatelstva – na rolníky a nacionalisty – Kuomintangem v čele s Čankajškem. V roce 1946 začala občanská válka, která si vyţádala 11 aţ 12 milionů ţivotů. Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) pod vedením komunistické strany postupně obsadila většinu území Číny a porazila Čankajškův Kuomintang. Čankajšek se svými příznivci uprchl na ostrov Tchaj-wan, kde vyhlásil Čínskou republiku. Mao Ce-Tung vyhlásil 1. října 1949 Čínskou lidovou republiku. Zestátnil průmysl a kolektivizoval zemědělství, v roce 1950 okupoval Tibet. V roce 1958 vyhlásil program Velkého skoku – všeobecné mobilizace obyvatel a zdrojů Číny k zajištění rychlého hospodářského růstu. Tato reforma však v konečném efektu byla pro Čínu pohromou – na hladomor zemřelo podle odhadů kolem 30 milionů obyvatel. Dalším špatným krokem Maa bylo v roce 1966 vyhlášení programu – Velké proletářské kulturní revoluce. Tento program Mao vyhlásil zvláště proto, ţe se obával vzrůstu úřednické a intelektuální elity. Učitelé, technici, vědci, ale i straničtí funkcionáři byli prohlášeni za třídní nepřátele a posláni na venkov – takto mělo být dosaţeno skutečné beztřídní společnosti. V roce 1964 Čína provedla úspěšnou jadernou zkoušku a zařadila se tak mezi jaderné mocnosti. Po smrti Mao Ce-Tunga v roce 1976 označila nová vláda Kulturní revoluci i Velký skok za největší tragédii v dějinách Číny. V následujících letech proběhly reformy a Čína se hlavně po ekonomické stránce začala přibliţovat Západu. Vznikly Zvláštní ekonomické zóny, kde bylo povoleno podnikat zahraničním investorům. 1

Opiové války - koloniální války Velké Británie a Francie proti Číně mezi lety 1839 – 1860, cílem bylo

otevřít Čínu a její přístavy zahraničnímu obchodu

- 10 -

1. července 1997 byl k Čínské lidové republice připojen Hongkong, dříve pod správou Velké Británie, pod podmínkou „jeden stát, dva systémy―. 20. prosince 1999 bylo pod stejnými podmínkami připojeno Macao, jeţ bylo dříve pod správou Portugalska.1

1.2 Navázání diplomatických a obchodních vztahů V počáteční fázi navázalo diplomatické styky s Čínou začátkem 70. let 20. století několik členských států ES2, v čele s Německem, Itálií, Lucemburskem a Belgií. Obchod během tohoto období probíhal mezi Čínou jednotlivými státy ES. Pro rozvoj vztahů ES a Číny byly důleţité čtyři hlavní milníky. Prvním bylo navázání oficiálních styků mezi Čínou a ES, ke kterému došlo v roce 1975, kdy Čínu navštívil první evropský komisař Baron Christopher Soames. Hlavním cílem bylo v té době podpořit vzájemnou obchodní výměnu. Druhým bylo podepsání bilaterální obchodní dohody (China-EC Trade Agreement), která byla mezi Čínou a tehdejším ES oficiálně uzavřena v roce 1978. V roce 1979 byla uzavřena dohoda o textilním obchodu. V roce 1980 byla Čína přidána na seznam zemí způsobilých pro všeobecný systém preferencí Společenství. Roku 1983 začal program pro spolupráci v oblasti vědy a techniky. Třetím bylo roku 1985 podepsání Dohody o obchodu a hospodářské spolupráci mezi ES a ČLR (China-EC Trade and Economic Co-operation Agreement), která rozšířila spolupráci mezi ES a ČLR a nahradila dohodu z roku 1978 širší dohodou o hospodářské a obchodní spolupráci. Jde o důleţitý dokument, o který se opírá současná spolupráce. Má nepreferenční charakter a je kaţdých pět let obnovován. Naplňování dohody zajišťuje Joint Comittee (Společný výbor). Dohoda má tři hlavní části a to ustanovení o obchodní spolupráci, ustanovení o ekonomické spolupráci a ustanovení o úkolech Společného výboru. Dohoda byla doplněna v roce 1994 a 2002 na bázi výměny dopisů o politický dialog, který přerostl v pravidelně se konající schůzky na různých úrovních.3 V roce 1988 1

http://www.chinaembassy.cz/cze/zggk/t126986.htm

2

ES = Evropská společenství

3

http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/analyza/evropsko-nsk-vztahy-stle-mn-konfliktn-partnerstvi/

- 11 -

otevřela Evropská komise své zastoupení v Pekingu. V roce 2007 byly zahájeny rozhovory o nové Dohodě o partnerství a spolupráci (Partnership and Co-operation Agreement, PCA), coţ odráţí vzrůstající význam Číny jako světové velmoci a potenciálního partnera EU. Čtvrtou a nejdůleţitější událostí v oblasti zahraničního obchodu ČLR se stal vstup země do Světové obchodní organizace v prosinci roku 2001.

Čína a její vstup do WTO Hlavním důvodem, proč Čína začala v 80. letech usilovat o vstup do GATT1, byla snaha o získání přístupu na světové trhy. GATT byl 1. ledna 1995 nahrazen Světovou obchodní organizací (World Trade Organization – WTO). Lepší přístup na trhy členských států mělo umoţnit vzájemné sníţení celních bariér, kvantitativních omezení obchodu, sníţení nebo zrušení kvót uvalených na vyváţené čínské zboţí, a také stimulace zahraničních investic, které spolu s poskytnutím technologií a know-how měly nastartovat čínskou ekonomiku a zaostalý průmysl. Dalším cílem byla také snaha získat prostřednictvím členství v této organizaci mezinárodní uznání hospodářské síly země a uznání důleţitosti Číny ve světovém obchodě a také moţnost účastnit se rozhodovacích procesů přímo jako člen WTO. Při procesu přistoupení Číny do Světové obchodní organizace hrály nejdůleţitější roli bilaterální a multilaterální jednání mezi Čínou a všemi ostatními členy organizace. Tato jednání byla v případě Číny velmi komplikovaná, trvala celkem 15 let a byla úspěšně dokončena před vstupem Číny do WTO v roce 2001.2 Výsledkem přístupových jednání bylo, ţe Čína souhlasila s provedením řady důleţitých závazků směřujících k liberalizaci svého obchodního reţimu s cílem lépe se začlenit do světové ekonomiky a nabídnout předvídatelnější prostředí pro obchod a zahraniční investice v souladu s pravidly WTO. Mezi závazky, se kterými Čína souhlasila před vstupem do WTO patří následující: Čína nebude diskriminovat ţádný z členských států WTO, všem cizím osobám a podnikům, včetně těch, které neinvestovaly nebo nejsou registrované v Číně,

1

GATT (z angl. General Agreement on Tariffs and Trade – všeobecná dohoda na clech a obchodu)

2

GERTLER, Jeffrey L. What China’s WTO Accession is All About, s. 21, 22

- 12 -

bude zajištěno zacházení za stejných podmínek jako je zacházeno s podniky v Číně s ohledem na právo obchodovat Čína zruší praktiky dvojích cen a zamezí rozdílům v zacházení se zboţím vyrobeným pro prodej na čínském trhu ve srovnání s tím, jeţ bylo určeno pro export Cenové regulace nebude uţíváno za účelem ochrany domácího průmyslu nebo poskytovatelů sluţeb Závazky plynoucí ze smlouvy WTO budou Čínou realizovány v efektivním a jednotném stylu za pomoci úprav existujících zákonů a schválením nové legislativy, která bude plně v souladu s výše uvedenou smlouvou V období do tří let od vstupu budou mít všechny podniky právo dováţet a vyváţet s omezenými výjimkami jakékoli zboţí a obchodovat s ním na celém území Číny Čína nebude udrţovat nebo zavádět ţádné subvence pro zemědělské produkty1

EU byla silným zastáncem vstupu Číny do WTO. V květnu 2000 podepsaly EU a Čína dvoustrannou dohodu, která připravila půdu pro přistoupení Číny k WTO, které bylo dovršeno na konci téhoţ roku. S cílem pomoci Číně realizovat závazky v rámci WTO spolupracovala EU s čínskou vládou a připravila několik projektů technické pomoci orientovaných k WTO, jejichţ celkový rozpočet činil přibliţně 22 milionů EUR. Pro Čínu přistoupení k WTO v prosinci roku 2001 symbolizuje důleţitý krok začlenění do současného globálního hospodářství. Kroky, které Čína provedla v souvislosti s přistoupením k WTO zajistily lepší přístup evropských firem na čínský trh. Dovozní cla byla výrazně sníţena, a bezcelní bariéry byly omezeny. Čína jiţ dosáhla značného pokroku v provádění svých závazků vůči WTO, stále existují nedořešené problémy. Patří mezi ně nedostatečná ochrana práv duševního vlastnictví, zachování průmyslové politiky, které mohou diskriminovat zahraniční společnosti zejména v odvětvích, jako jsou automobilový 1

http://www.wto.org/english/news_e/pres01_e/pr243_e.htm

- 13 -

průmysl a překáţky v přístupu na trh v řadě odvětví sluţeb včetně stavebnictví, bankovnictví, telekomunikací a expresních poštovních sluţeb.1 Závazky Číny před vstupem do WTO – oblast obchodu: liberalizace trhu v oblasti telekomunikací vytváření společných podniků zpřístupnění nebo odstranění státních monopolů v oblasti dovozu ropy a hnojiv sníţení úrovně celní ochrany liberalizace trhu s motorovými vozidly omezení restrikcí při zakládání společných podniků a provozování obchodních řetězců zlepšení trţního přístupu v oblasti bankovnictví, právních a účetních sluţeb, v oblasti architektury, turistiky, v oblasti výstavby, průzkumu a zemědělských produktů

Ochlazení vztahů Pokrok ve vztazích byl zastaven v červnu 1989, kdy došlo ke krvavém potlačení studentských demonstrací na pekingském Náměstí nebeského klidu (Tiananmen), který ES rozhodně odsoudilo. Na zasedání, které se konalo ve dnech 26. a 27. června v Madridu, Evropská rada nařídila, aby byla přerušena dvoustranná jednání na vysoké úrovni, odloţeny nové projekty spolupráce a omezeny stávající programy. Bylo uvaleno embargo na prodej zbraní a vojenskou spolupráci, které je stále v platnosti.

Postupné obnovování vztahů - politické dokumenty Ve svém očekávání, ţe dojde ke změně čínské politiky v oblasti lidských práv, se Evropa aţ do roku 1994 dočkávala opakovaných zklamání, neboť pokračovalo zatýkání a věznění odpůrců reţimu. V červnu 1994 byl zřízen nový rámec dvoustranného politického dialogu.

1

http://ec.europa.eu/trade/creating-opportunities/bilateral-relations/countries/china/index_en.htm

- 14 -

V červenci 1995 Komise zveřejnila sdělení s názvem Dlouhodobá politika čínskoevropských vztahů, které podpořila Evropská rada a v němţ se odrazil čínský vzestup na pozici světové hospodářské a politické velmoci. Od té doby se vztahy mezi EU a Čínou vyvíjejí ve třech hlavních kategoriích: politický dialog (včetně lidských práv), hospodářské a obchodní vztahy a program spolupráce mezi Čínou a EU. V roce 1998 přijala Evropská komise sdělení Budování komplexní spolupráce s Čínou, jehoţ hlavním cílem bylo posílit vztah mezi EU a Čínskou lidovou republikou. Současná politika EU vůči Číně se opírá o politický dokument Komise z června 2001 s názvem Strategie EU vůči Číně. Dne 13. října 2003 byl schválen nový politický dokument s názvem Vyspělé partnerství: společné zájmy a úkoly ve vztazích mezi EU a Čínou. V politickém dokumentu z roku 2003 se navrhuje, aby byly vztahy mezi EU a Čínou dále rozvíjeny tím, ţe budou posíleny stávající mechanismy a systematicky zahrnuty globální a regionální správa a řízení a bezpečnostní otázky. Komise vypracovala koncem roku 2006 dvě samostatná, ale koordinovaná sdělení s cílem určit celkový budoucí přístup k tomuto vztahu. EU-Čína: uţší partnerství, rostoucí odpovědnost podrobně uvádí vztahy EU-Čína v souvislosti s nově se rozvíjející Čínou jako celosvětovou hospodářskou a politickou velmocí. Je projevem vůle EU pokračovat ve svých komplexních kontaktech s Čínou a tyto kontakty dále prohlubovat. Sdělení sleduje „pěticípou― strategii, která se zaměřuje na podporu přeměny Číny na pluralitní společnost, podporu udrţitelného rozvoje, zlepšení našich obchodních a hospodářských vztahů, posílení naší dvoustranné spolupráce a rovněţ posílení regionální a mezinárodní spolupráce. Obecněji se ve sdělení zdůrazňuje, ţe zvýšená odpovědnost a očekávání by měly jít ruku v ruce s větším vlivem Číny a jejím postavením ve světě. Ve stejný den jako sdělení byl zveřejněn pracovní dokument o obchodu a investicích EU-Čína s názvem Hospodářská soutěţ a partnerství, který dále rozpracovává politická řešení s cílem zajistit vzájemně prospěšné obchodní vztahy. Dne 13. října 2003 Čína zveřejnila svůj vůbec první politický dokument o EU. Podporuje v něm integraci EU a vyzývá ji, aby Číně přiřkla „status plně trţního hospodářství―. Očekává rovněţ, ţe se EU stane jejím největším obchodním a investičním partnerem. V prosinci 2005 pověřila Rada Komisi nahrazením „dohody o obchodu a spolupráci EHS-Čína― schválené v roce 1985 komplexní dohodou o partnerství a spolupráci, v níţ - 15 -

bude stanoven plán pro vztahy EU-Čína ve 21. století. Jednání byla zahájena v lednu 2007 a budou zahrnovat aktualizaci obchodní dohody z roku 1985.

Politické vztahy Politický dialog se nadále odvíjí v rámci stanoveném v roce 1994 – dochází tedy k pravidelným schůzkám ministrů EU s čínskými ministry, konzultacím na vysoké úrovni mezi Komisí a Čínou, schůzkám ad hoc mezi ministry zahraničí, dvěma kaţdoročním setkáním mezi čínským ministrem zahraničí a velvyslancem EU v Pekingu a rovněţ mezi ministrem zahraničí předsednické země EU a čínským velvyslancem v této zemi. Od tvrdého zákroku na náměstí Tiananmen v roce 1989 jsou důleţitým tématem vztahů mezi EU a Čínou lidská práva. Dialog věnovaný výhradně otázce lidských práv byl zahájen v roce 1996 a ročně se k tomuto tématu konají dvě schůzky trojky EU s čínskou vládou. Diskutuje se o otázkách „lidských práv― politických disidentů, přístupu ke stoupencům jednotlivých náboţenství a duchovnímu hnutí Falun Gong, o svobodě projevu, vyuţívání mučení a trestu smrti a o situaci etnických menšin. Projednává se také situace v Tibetu a jednotlivé případy. Dialog doplňuje finanční podpora projektů, jako je provádění úmluv OSN o lidských právech, demokracie na místní úrovni a reforma soudnictví.1

Politické summity EU - Čína První řádný politický summit mezi EU a Čínou byl uspořádán v dubnu 1998 v Londýně. Od té doby se koná summit kaţdoročně, střídavě mezi Pekingem a zemí, která v danou chvíli předsedá EU. Za Čínu se setkání účastní čínský premiér s ministry, za EU předseda Rady ministrů, předseda Evropské komise, Vysoký představitel pro společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, řada příslušných ministrů a evropských komisařů. Poslední, třináctý summit se konal dne 6. října 2010 v Bruselu. Na tomto summitu se probírala následující témata: vztahy EU-Čína, zejména jak posílit strategické partnerství EU-Čína řešení globálních problémů, změny klimatu, energetika 1

http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/relations/relations/article_7249_cs.htm

- 16 -

regionálních a mezinárodní otázky, jako je nedávný vývoj v Afghánistánu a Pákistánu1 Vedoucí političtí představitelé se na svém třináctém summitu, který se konal dne 6. října v Bruselu, shodli na tom, ţe partnerství mezi EU a Čínou je nutno rozvíjet v duchu vzájemnosti a vzájemného prospěchu. Předmětem diskuse byla mimo jiné celosvětová hospodářská situace, obchodní záleţitosti, změna klimatu a globální správa. Čínu zastupoval předseda vlády Wen Jiabao, Evropskou unii pak předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Předseda čínské vlády a představitelé EU se shodli na potřebě zajistit udrţitelný růst a sníţit globální nerovnováhu. Zdůraznili rovněţ úlohu odpovídajících směnných kurzů. Dále vyzdvihli význam hospodářské spolupráce na celosvětové úrovni a v této souvislosti jednali o zasedání skupiny G20, které proběhne v listopadu letošního roku v Soulu a na němţ je nezbytné přijmout koordinovaná opatření, jakoţ i o reformě Mezinárodního měnového fondu. Předseda Herman Van Rompuy a předseda Komise José Manuel Barroso ve společném prohlášení zdůraznili, ţe Čína je "jedním z nejdůleţitějších partnerů EU". Vyjádřili zejména přání EU rozšířit vzájemný obchod a investice a poukázali na potřebu zajistit v Číně rovné podmínky pro evropské podniky. Podtrhli význam lepšího přístupu na trh, příznivějších podmínek pro investice, účinnějšího prosazování práv duševního vlastnictví a otevření trhu s veřejnými zakázkami. Pokud jde o právní stát a lidská práva, předseda Herman Van Rompuy a předseda José Manuel Barroso vedli s Čínou otevřenou diskusi. Ve svém vyjádření uvedli: "Vyzvali jsme k pokroku v této oblasti, a to zejména v procesu ratifikace Mezinárodního paktu o občanských a politických právech."2

1

http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/er/116848.pdf

2

http://www.european-council.europa.eu/home-page/highlights/a-constructive-dialogue-with-china-

%281%29.aspx?lang=cs

- 17 -

Dne 12. února 2004 podepsalo Evropské společenství s čínskou Státní správou cestovního ruchu dohodu, která skupinám čínských turistů usnadní vstup do EU (s výjimkou zemí nepatřících do schengenského prostoru, které budou usilovat o dvoustranné dohody).

Hong-Kong, Macao a Tchaj-wan Předání Hong-Kongu Číně v roce 1997 nenarušilo vztahy EU s Hong-Kongem, kde stále působí její delegace. Situaci na Hong-Kongu a na Macau sleduje Komise, aby zajistila, ţe jsou dodrţovány demokratické principy a lidská práva, a kaţdoročně o situaci zveřejňuje zprávu. Ţádný vliv na vztahy s EU nemělo ani předání Macaa v roce 1999 a v platnosti zůstala rovněţ dohoda o obchodu a spolupráci. V listopadu 1999 Komise schválila sdělení Radě a Evropskému parlamentu s názvem „EU a Macao: po roce 2000―. Sdělení klade důraz na dodrţování zásad stanovených v Ústavě zvláštní administrativní oblasti Macao a na úplnou realizaci koncepce „jedna země, dva systémy― a poskytuje záruku specifické sociální, hospodářské a kulturní identity Macaa. Jako většina ostatních zemí se EU řídí politikou „jednotné Číny―, a nemá proto s Tchajwanem ţádné diplomatické vztahy. Uznává jej však jako hospodářskou a obchodní jednotku a v nepolitických oblastech, jako jsou hospodářské vztahy, věda, vzdělávání a kultura, s Tchaj-wanem udrţuje čilé styky. V Asii je Tchaj-wan po třetím největším obchodním partnerem EU. Přistoupení Tchaj-wanu k WTO, k němuţ došlo 1. ledna 2002, EU velice podporovala. V březnu 2003 Komise na Tchaj-wanu zřídila své hospodářské a obchodní zastoupení. V otázce nesrovnalostí mezi Tchaj-wanem a Čínou podporuje EU mírové urovnání.1

Vytvoření zvláštních ekonomických zón Roku 1978 se Čína začala otevírat světu a provádět reformy. Bylo přijato rozhodnutí povolit přímé zahraniční investice a došlo k vytvoření ekonomických zón, v nichţ byli zahraniční investoři zvýhodněni zejména prostřednictvím sniţováním cla a daní. Tento impuls přilákal do země značné mnoţství zahraničního kapitálu. Provinční vlády 1

http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/relations/relations/article_7249_cs.htm

- 18 -

a společnosti v jejich působnosti byly podporovány v rozvíjení exportních kapacit a potřebné infrastruktury pro ekonomický rozvoj. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat - obchod rostl obrovským tempem, počet místních firem s oprávněním pro zahraniční obchod vzrostl z 900 v roce 1985 na více neţ 16000 v roce 2000. Mezi největší investory v Číně patří Hongkong, Tchaj-wan, Japonsko, USA a EU. Na konci devadesátých let dosahovala velikost přímých zahraničních investic okolo 40 miliard dolarů ročně. Postupně začalo docházet k přesunu zahraničních investic z průmyslu do oblasti finančnictví, obchodu a infrastruktury. Dalším trendem bylo pronikání investic z přímořských oblastí do vnitrozemí. Nutno dodat, ţe nestátní sektor, a to převáţně výše zmíněné zahraniční podniky, představoval a dosud představuje největší hnací sílu neustále rostoucího čínského exportu.1

1.3 Obchodní vztahy EU podporuje čínské reformy a liberalizaci, k nimţ dochází v rámci jejího programu spolupráce. Úkoly spojené s řízením projektů byly přeneseny z Komise v Bruselu na delegaci v Pekingu. Dohoda z roku 1985 stanovila spolupráci v oblasti průmyslu, hornictví, energetiky, dopravy, komunikace a technologií. V roce 1999 byla podepsána dohoda o vědeckotechnologické spolupráci a dne 30. října 2003 pak dohoda o spolupráci na programu EU pro satelitní navigaci Galileo. Další dohoda byla uzavřena v roce 2004 na summitu EUČína. Týká se společného výzkumu mírového vyuţití jaderné energie. Současná strategie pro spolupráci EU s Čínou je vymezena ve strategických dokumentech jednotlivých zemí na období 2007–2013, které doporučují soustředit se na tři hlavní oblasti: poskytování podpory čínskému reformnímu programu v oblastech, na které se vztahují odvětvové dialogy, napomáhání Číně v řešení globálních otázek a problémů v oblasti ţivotního prostředí,

energií

a

změny

klimatu

a

podpora

rozvoje

v Číně.

1

Fárek, J.: Čína ve Světové obchodní organizaci, Mezinárodní politika, č. 1., s. 20-22.

- 19 -

lidských

zdrojů

Hospodářský a obchodní dialog na vysoké úrovni (HED)1 Hospodářský a obchodní dialog na vysoké úrovni mezi EU a ČLR byl odstartován v Pekingu v dubnu 2008. Posiluje dialog mezi Evropskou komisí a Čínskou státní radou na úrovni vicepremiéra. Věnuje se záleţitostem, které mají strategickou důleţitost pro obchod a hospodářské vztahy mezi EU a Čínou a poskytuje impulsy ke konkrétním pokrokům v jednotlivých dialozích. Tento dialog poskytuje nástroj k řešení otázek společného zájmu v oblasti investic, přístupu na trh a ochrany práv duševního vlastnictví i v dalších otázkách týkající se obchodu. Třetí setkání HED konala v Pekingu ve dnech 20. – 21. prosince 2010.

Partnerství a hospodářská soutěž V roce 2006 přijala Evropská komise významnou politickou strategii (Partnerství a hospodářská soutěţ), která se zabývá vyrovnáním s tvrdou čínskou konkurencí a zároveň tlačí na Čínu, aby obchodovala poctivě. Součástí této strategie je pokračující jednání o komplexní Dohodě o partnerství a spolupráci (PCA2), které začalo v lednu 2007. Tato smlouva poskytne příleţitost dále zlepšit rámec pro bilaterální obchod a investiční vztahy, a také modernizace smlouvy z roku 1985 o obchodní a hospodářské spolupráci.3 Humanitární pomoc: Čína rovněţ vyuţívá podpory Společenství pomocí programu EU pro lidská práva a demokracii, a několik projektů rovněţ získává finanční prostředky z rozpočtu Společenství určeného pro nevládní organizace. Kromě toho byla poskytnuta naléhavá pomoc Evropského společenství z rozpočtu generálního ředitelství pro humanitární pomoc (ECHO). V květnu 2008 poskytlo generální ředitelství pro humanitární pomoc naléhavou pomoc pro nápravu mimořádných situací ve výši 2 miliardy EUR na pomoc obětem zemětřesení, které zasáhlo provincii S’-čchuanu.

1

HED – z anglického High Level Economic and Trade Dialogue.

2

PCA – z anglického Partnership and Cooperation Agreement.

3

http://ec.europa.eu/trade/creating-opportunities/bilateral-relations/countries/china/index_en.htm

- 20 -

1.4 Historie vývoje obchodní výměny Od roku 1975, kdy obchod téměř neprobíhal, došlo po podpisu obchodní dohody v roce 1978 v této oblasti k velice rychlému rozvoji. Zatímco na začátku bilaterálních vztahů mezi ES a Čínou, které byly navázány v roce 1975, byla vzájemná obchodní výměna rovna téměř nule, nyní je Čína druhým největším evropským partnerem hned po USA a EU zaujímá v zahraničním obchodě Číny první místo. Obchodní výměna vzrostla ze 2,4 miliard USD v roce 1975 na 412 miliard USD v roce 2009. Graf č. 1 zobrazuje tento rychlý nárůst vzájemného obchodu Číny a EU za posledních 35 let a zároveň narůstající zápornou unijní bilanci. Graf č. 1: Obchodní bilance EU a Číny 1975-2009 v mld. USD

Obchodní bilance EU a Číny 1975-2009 v mld. USD 500,00

400,00

300,00

200,00

100,00

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

0,00

-100,00

-200,00 rok import EU z Číny

export EU do Číny

obch. výměna celkem

Zdroj: Ministerstvo obchodu ČLR, http://english.mofcom.gov.cn/statistic/statistic.html

- 21 -

deficit / přebytek

Od roku 1975 do roku 1978 byla čísla vzájemné výměny nízká. V roce 1978 Čína začala s reformami a procesem otevírání země světu, coţ kromě uzavření obchodní dohody mezi ES a ČLR z roku 1978 dále podpořilo zahraniční obchod. V roce 1978 dosáhl vzájemný obchod výše 3,3 mld. USD, v roce 1979 jiţ dosáhl 5,1 mld. USD, více neţ dvojnásobek stavu v roce 1975. Do roku 1986 objem obchodu dále prudce rostl na 11,65 mld. USD, další skok pak nastal v roce 1989 s výší 23,5 mld. USD. Rostoucí trend vzájemného obchodu byl přerušen v roce 1989 událostmi na pekingském Náměstí nebeského klidu, kde došlo k násilnému potlačení demonstrací. Evropa uvalila na Čínu ekonomické sankce, díky kterým výměna v roce 1990 poklesla a v roce 1991 prudce propadla na polovinu objemu roku 1989. Vzhledem k důleţitosti čínského trhu a ekonomickým zájmům evropských států byly vztahy v roce 1992 normalizovány, s výjimkou uvaleného zbrojního embarga, která zůstává v platnosti dodnes. Z obchodního přebytku na počátku 80. let se EU dostala do deficitu 186 miliard USD v roce 2009. Poté, co Čína vstoupila v roce 2001 do WTO následoval další prudký nárůst čínského exportu do EU spojený s růstem unijního deficitu vzájemného obchodu. Graf č. 2: Obchodní bilance EU a Číny po vstupu ČLR do WTO

Obchodní bilance EU a Číny po vstupu ČLR do WTO 500,00 400,00 mld. USD

300,00 200,00 100,00 0,00 -100,00 -200,00

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

import EU z Číny

export EU do Číny

obch. výměna celkem

deficit / přebytek

Zdroj: Ministerstvo obchodu ČLR, http://english.mofcom.gov.cn/statistic/statistic.html; vlastní úpravy

- 22 -

V

roce

2004

vypršela

po

několika

desetiletích

platnost

dohody

o mezinárodním obchodu s textilem, tedy dohoda, která měla evropským výrobcům poskytnout čas na to, aby se připravili na zvýšenou konkurenci. Čínský nápor v prvních měsících roku 2005 byl přesto nečekaný. Podíl Číny na dovozu textilních výrobků do EU během tohoto období dramaticky vzrostl. Tento problém se podařilo zvládnout pomocí dohody, která opětovně zavedla dočasné kvóty. Čína zůstává na druhém místě, pokud jde o země, které nejvíce těţí ze všeobecného systému preferencí EU, v jehoţ rámci EU uděluje autonomní obchodní preference dovozům z rozvojových zemí.1 Import čínského zboţí do EU v minulých letech částečně sniţovala ekonomická krize, ale cyklickou zápornou bilanci vzájemného obchodu příliš neovlivnila. Loni byl deficit vzájemného obchodu 142,7 mld. USD v neprospěch EU, při obratu 479,7 mld. USD. Přestoţe se export EU do Číny za posledních 5 let zdvojnásobil, stále vyváţí evropské země na čínský trh s 1,34 miliardy spotřebitelů výrazně méně, neţ do podstatně menšího Švýcarska. Na deficit vzájemného obchodu má vliv také to, ţe do Číny přesunulo z důvodu niţších výrobních nákladů mnoho společností, včetně společností se sídlem v EU. Ty nyní musí přepravit vyrobené zboţí z Číny ke spotřebitelům na trhy v USA a EU, díky čemuţ se nadále zvyšuje záporné saldo obchodu mezi EU a Čínou. Nejčastěji dováţeným zboţím z Číny jsou kancelářské stroje a stroje pro automatické zpracování dat, telekomunikační zařízení a díly, elektronika, textil a průmyslové výrobky. Někteří evropští výrobci poukazují na to, ţe čínské firmy porušují pravidla obchodu a vyváţejí zboţí za ceny pod výrobními náklady. Proti levnějším dovozům z Číny se unie brání antidumpingovými cly2, která mají zabránit dovozu cenově zvýhodněného zboţí. V současnosti uplatňuje EU vůči Číně antidumpingová cla například pro dovoz křídového papíru (od května 2011), jízdních kol a součástek pro jízdní kola, naopak od dubna 2011 skončila platnost cla ve výši 16,5 procenta na koţenou obuv. Podrobněji se problematice antidumpingových cel věnuji v kapitole 4.3.

1

http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/relations/relations/article_7249_cs.htm

2

Dumping - nekalá obchodní praxe, prodej vyváţeného zboţí za hranicemi levněji, neţ v zemi výroby,

případně pod výrobními náklady; nízké ceny jsou často důsledkem státních subvencí

- 23 -

1.5 Chronologie vývoje vztahů Číny a EU •

květen 1975 - navázání diplomatických vztahů Číny a EHS, evropský komisař Christopher Soames poprvé navštěvuje Čínu

•

3. 4. 1978 - Čína a EHS podepsaly v Bruselu Dohodu o obchodu a spolupráci (Trade agreement), zřízení Společného výboru (Joint Comittee)

•

18. 7. 1978 - byla podepsána dohoda o obchodu s textilem (Agreement on textile trade)

•

1983 - Zahájení programu spolupráce v oblasti vědy a techniky (Science and Technology cooperation program)

•

květen 1985 – podepsána Dohoda o obchodu a hospodářské spolupráci mezi EHS a Čínou (EC - China Agreement on trade and economic cooperation), dohoda má tři hlavní části - ustanovení o obchodní spolupráci, ekonomické spolupráci a úkolech Společného výboru

•

4. 10. 1988 - Otevření delegace Evropské komise v Pekingu

•

červen 1989 - v reakci na incident na Náměstí nebeského klidu ze dne 4. června, EHS zmrazuje vztahy s Čínou a ukládá řadu sankcí, včetně zbrojního embarga

•

1990 - Rada a EP se rozhodly krok za krokem obnovovat bilaterálních vztahy s Čínou

•

1992 – evropsko-čínské vztahy se vrátily k normálu, zbrojní embargo však zůstává platné; zřízení nového bilaterálního politického dialogu

•

1995 – Evropská komise publikuje Dlouhodobou politiku pro evropsko-čínské vztahy (A long-term policy for China-Europe relations), dlouhodobá strategie pro rozvoj vztahů EU a ČLR, která je součástí nové strategie pro Asii - zaměřuje se na dialog o politice, lidských právech a o ekonomických a obchodních vztazích

•

1998 - Evropská komise zveřejňuje sdělení Budování komplexního Partnerství s Čínou (Building a Comprehensive Partnership with China)

•

1998 - 1. summit EU-Čína, Londýn

•

11. 12. 2001 - Čína se stává 143. členem Světové obchodní organizace (WTO)

•

13. 10. 2003 - Čína vydává vůbec první politický dokument o EU

•

6. 5. 2010 - Oslava 35. výročí navázání diplomatických vztahů mezi EU a Čínou1

1

http://eeas.europa.eu/china/docs/chronology_2010_en.pdf

- 24 -

2 Analýza hosp. vývoje Číny, její zahraniční a obchodní spolupráce s EU 2.1 Hospodářský vývoj ČLR Vývoj čínského HDP V průběhu uplynulých deseti let Čína z pohledu celkového objemu vytvořeného HDP postupně předběhla několik vyspělých ekonomik, mezi nimiţ jsou zmiňovány Kanada, Itálie, Francie, Velká Británie a Německo. V roce 2007 zaujala Čína v tomto ohledu pomyslné třetí místo mezi největšími světovými ekonomikami a v roce 2010 překonala svým růstem Japonsko a stala se druhou největší na světě. V této spojitosti je však třeba připomenout i hledisko hodnocení kvality ţivota v jednotlivých

zemích

prostřednictvím

tzv.

„indexu

lidského

rozvoje

(Human

Development Index - HDI)―, které od roku 1990 zpracovává Rozvojový program OSN (UNDP). HDI je kombinací jak ekonomických, tak i řady sociálních ukazatelů, ke kterým patří např. očekávaná délka ţivota, přístup ke vzdělání a zdravotní péči apod. V ţebříčku 182 států OSN za rok 2009 v pořadí podle kvality ţivota vykazuje Čína HDI 0,772 a nachází se aţ na 92. místě, coţ v rámci rozvojových zemí představuje v zásadě jen průměrnou úroveň. Mezi vyspělé země jsou řazeny státy, jejichţ HDI je hodnoceno na úrovni, jeţ převyšuje 0,9. Z hlediska tohoto ukazatele byla ČLR stále na hony vzdálena od USA, Japonska i dalších zemí, které z pohledu absolutního objemu HDP jiţ překonala. Japonsko s HDI 0,96 zaujímá 10. příčku a USA s HDI 0,956 patří 13. pořadí.1 Po pěti letech dvouciferného růstu HDP v ČLR zpomalilo jeho tempo pod 10% ročně v letech 2008 a 2009, aby se opět v roce 2010 přehouplo přes tuto hranici a dosáhlo 10,3% zvýšení oproti předchozímu roku. Silnější růst byl taţen rostoucí aktivitou všech sektorů ekonomiky díky uvolněné úvěrové politice a vládnímu stimulačnímu balíčku, který podpořil investice.

1

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/cina-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000539/

- 25 -

Graf č. 3: Vývoj čínského HDP v letech 2006 - 2010 Vývoj čínského HDP v letech 2006 - 2010 450000

30

400000

100 mil. Yuan

300000

20

250000

15

200000 150000

12,7

14,2

10 9,6

100000

9,2

% růstu HDP

25

350000

10,3 5

50000 0

0 2006

2007

2008 HDP

2009

2010

% růstu HDP

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR, http://www.stats.gov.cn/was40/gjtjj_en_detail.jsp?searchword=unemployment&channelid=9528&record

Postupné obnovení zahraniční poptávky pomohlo exportní výrobě dosáhnout pozitivního příspěvku k ekonomickému růstu (o 1,4% v roce 2010 oproti -3,4% v roce 2009), zatímco investice do fixního kapitálu si udrţely roli silného tahouna (4,7% v roce 2010 oproti nezvykle vysokému podílu 8,4% v roce 2009). V roce 2009 silný investiční růst kompenzoval slabou vnější poptávku, díky čemuţ HDP zvýšil své tempo nárůstu z 6,1% v prvním čtvrtletí 2009 na 7,9% ve druhém kvartále, kdy investice z vládního stimulačního balíčku z konce roku 2008 spolu s rozmachem úvěrového financování prudce stoupaly. Skokové zvýšení objemu poskytnutých úvěrů v první polovině roku 2009 dosáhlo rekordní úrovně a díky tomu investiční nárůst tvořil aţ čtyři pětiny růstu HDP, tedy dvojnásobek průměru minulé dekády. HDP zpomalil své růstové tempo na 10,3% ve druhém čtvrtletí roku 2010 z 11,9% meziročního zvýšení v prvním kvartále. Obnovení exportní výkonnosti pomohlo udrţet silný nárůst HDP i ve třetím čtvrtletí, kdy postupně oslabovaly investice.

- 26 -

Inflace Přechod k volnější měnové politice v září 2008 změnil vládní prioritu z krocení inflace na odvrácení deflace. V průběhu roku 2010 se vládní politika opět vrátila ke snaze o kontrolu rostoucí inflace v podmínkách silného nárůstu HDP. Během roku tak došlo šestkrát ke zvýšení poţadavků na kapitálovou přiměřenost a dvakrát vzrostla základní úroková sazba.

Graf č. 4: Vývoj inflace v ČLR v letech 2006 - 2010

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR, http://www.stats.gov.cn

Vývoj inflace v roce 2010 vykázal postupně se zvyšující úroveň - z 2,2 % meziročně v prvním čtvrtletí přes 2,9 % a 3,5 % ve druhém, resp. třetím trimestru aţ po 4,7 % v posledním kvartále roku. Celková míra inflace za rok 2010 tak dosáhla 3,3 %, z čehoţ 7,2 % připadlo na meziroční nárůst cen potravin. Sniţující se rozloha zemědělské půdy, nedostatek vody a rostoucí náklady na paliva a hnojiva budou i nadále tvořit stimul ke zvyšování cen potravin v delším horizontu. Cena investic do fixního kapitálu vzrostla o 3,6 %, výrobní ceny stouply o 5,5 %, nákupní ceny surovin, paliv a energií poskočily o 9,6 % a produkční ceny zemědělských výrobků se zvýšily o 10,9 %. Deflace u ostatního zboţí pomáhala v průběhu roku 2010 sniţovat inflační tlaky, stejně jako vládní opatření na sníţení cen zeleniny, nicméně postupně začaly růst i ceny nepotravinových komodit. Rostoucí ceny surovin a paliv se začaly promítat do vyšších spotřebitelských cen a za rok 2010 tak statistiky ukázaly 3,3 % meziroční zvýšení inflace. - 27 -

Růst spotřebitelských cen v Číně v květnu 2011 dosáhl nejrychlejšího tempa za 34 měsíců a čínská centrální banka jen pár hodin po oznámení nových dat znovu zakročila proti inflaci zvýšením míry povinných minimálních rezerv. Podíl rezerv na vkladech stoupne o dalších 50 bazických bodů na rekordních 21,5 procenta a to s platností k 20. červnu. Opatření, které má omezit úvěrovou aktivitu, je letos jiţ šestým v pořadí (naposledy 18. května). Od loňského podzimu, kdy Peking zahájil cyklus utahování měnové politiky zvýšením sazeb. Povinné minimální rezervy představují procentní poměr z vkladů, které si komerční banky musejí uloţit na účet v centrální bance. Po novém zvýšení rezerv by mělo být takto vázáno jiţ více neţ 350 miliard jüanů, které by jinak banky mohly vyuţít na poskytování úvěrů. Čínská centrální banka doufá, ţe tímto stahováním přebytečné likvidity dokáţe ekonomiku ochladit a docílí sníţení tlaku na růst cen. Vláda chce letos udrţet inflaci na čtyřech procentech a boj s vysokými cenami je jednou z jejích priorit. Peking rovněţ nařídil firmám nezvyšovat ceny. Ceny potravin je však většinou obtíţné dostat pod kontrolu vládními zásahy. Vysoká inflace v minulosti vyvolala sociální nepokoje. Podle některých analytiků inflace dále poroste a v červnu by mohla činit šest procent, napsaly.1 Vývoj v roce 2011 a výhled na další období Podle aktuální předpovědi Světové banky lze v roce 2011 očekávat růst HDP ČLR zhruba na úrovni 9,3 % a v roce 2012 pak 8,7 %. Čínská vláda musí téţ řešit dopad dosavadního překotného ekonomického rozvoje země na ţivotní prostředí, jehoţ stav je alarmující. I s tímto ohledem oznámil premiér Wen Jiabao, ţe nový pětiletý plán počítá pouze se 7% růstem HDP (namísto dřívějších dvouciferných cílů) a zvyšujícím se důrazem na kvalitu a udrţitelnost ekonomického růstu oproti kvantitě.

1

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1842957/cina--inflace-nejvyse-od-roku-2008-centralni-banka-rychle-

chladi-vyssimi-rezervami.html

- 28 -

Na základě stávajících prognóz, které počítají s průměrným růstem čínské ekonomiky kolem 8 %, inflací ve výši 4 % a posilováním jüanu o 3 % ročně se Číně v daném ukazateli pravděpodobně podaří předstihnout USA kolem roku 2019 (viz graf č. 5), pokud udrţí současné tempo hospodářského růstu. Graf č. 5, Budoucí vývoj HDP Číny a USA

Zdroj: http://www.economist.com/blogs/freeexchange/2011/01/china; vlastní úpravy

Čína se ovšem s první pozicí ve světové ekonomice nestane nejvlivnější zemí světa. Politická dominance Spojených států pravděpodobně přetrvá jejich posunutí na druhé místo ve světové ekonomice. Mají silnou pozici v globálních institucích, v USA jsou například umístěna centra MMF, Světové banky a Organizace spojených národů. I celé NATO je vybudováno s tím, ţe jeho středem jsou Spojené státy. Americká armáda má globální dosah a technologicky se nachází na takové úrovni, ţe Čína se jí ani nepřibliţuje. Ekonomická a politická moc tedy nejsou jedno a to samé, i kdyţ mezi nimi existuje úzký vztah. Vliv Číny roste s jejím bohatstvím. Její politický vliv bude nejvíce cítit v jejím těsném sousedství. Japonsko, Jiţní Korea a Austrálie mají nyní důleţité ekonomické vazby - 29 -

s Čínou, ale vojenské vazby se Spojenými státy. Pokud bude Čína vyvíjet na své sousedy rostoucí tlak, mohou se ke Spojeným státům načas ještě více přimknout. Postupem doby ale bude tlak Číny sílit. Debatuje se tak o tom, jak se s novou situací vypořádat. Kishore Mahbubani, který stojí v čele singapurského ministerstva zahraničí, říká, ţe asiaté vědí, ţe „Čína bude v Asii i za 1.000 let, jestli tam ale budou Spojené státy za 100 let, nevědí―. Rostoucí čínská moc také ovlivní západní vnímání vztahu mezi demokracií a ekonomickým úspěchem. V určitém bodě ale samotnou Čínu pravděpodobně poskytne krize. Její ekonomika a politický systém budou dříve či později pravděpodobně čelit velkým změnám. Ekonomika nemůţe donekonečna růst tempem 8 – 10 % ročně, přijdou demografické změny a problémy se ţivotním prostředím. Autoritářský reţim této země také v moderním světě vypadá stále více jako anomálie. Dokazuje to panická reakce komunistické strany na vývoj v arabském světě. Podle některých je Čína vznikající velmoc, jiní se domnívají, ţe jde o vnitřně nestabilní zemi, která čelí riziku ekonomické a politické krize. Ve skutečnosti je pravdou obojí. Čína bude podivnou supervelmocí.1 V čínské ekonomice postupně zmizí vliv vládního stimulačního balíčku a restriktivní politika povede ke zpomalení růstu v investiční výstavbě. Slabá poptávka na trzích OECD bude působit na vývoj exportu, u nějţ se předpokládá minimální příspěvek k růstu HDP. Zvýšený objem likvidních prostředků ve finančním systému země bude i nadále působit inflační tlaky. V domácí spotřebě pravděpodobně bude pokračovat růstová tendence díky zvýšení minimální mzdy, nízkým úrokům a relativní dostupnosti úvěrů a půjček. Rozšíření sociálních sluţeb, zejména ve zdravotnictví, vzdělávání a penzijním systému, napomůţe spotřebitelů méně spořit a více utrácet. Většina investičních aktivit v rámci stimulačního programu veřejných investic bude i nadále realizována v oblasti infrastruktury, a to se zaměřením na rozšíření silniční a ţelezniční sítě, výstavbu podzemních drah a přepravních tratí pro lehké vlakové soupravy v městské hromadné dopravě, budování nových letišť, výstavbu kapacit pro bydlení v niţších cenových resp. nájemních relacích, rozšiřování vodovodních a kanalizačních sítí, 1

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/1841093/co-se-zmeni-az-se-cina-stane-ekonomickou-jednickou.html

- 30 -

vybudování potřebných dalších kapacit pro výrobu elektrické energie apod. Důraz bude kladen rovněţ na provádění projektů orientovaných na zvýšení úrovně ochrany ţivotního prostředí. Spolu s tím budou podporovány taktéţ i vývojové programy přinášející významné technologické inovace. V neposlední řadě bude věnována patřičná pozornost komplexnímu zkvalitňování zdravotní a sociální péče a rovněţ tak i celkové rekonstrukci regionů, postiţených ničivým zemětřesením v květnu loňského roku. U změny v systému DPH vláda umoţnila provádět příslušné odpočty při nákupech fixního kapitálu, coţ přispívá k podpoře zájmu firem o investování do obnovy a modernizace technologického vybavení a produkčních zařízení.1

1

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zeme.html

- 31 -

Základní makroekonomické ukazatele ČLR Největší podíl na růstu HDP měly i v roce 2010 investice do fixního kapitálu, jejichţ příliv pokračoval díky doznívání vládního stimulačního balíčku a uvolněné fiskální a monetární politice, zejména v oblasti úvěrů. Nepříznivý vývoj inflace v druhém pololetí roku 2010 a pokračující nárůst cen v na počátku roku 2011 přivedl vládu opět ke změně politiky, označované nyní za ―zpřísněnou‖ (tight) po předchozí ―opatrné‖ (prudent). Základní makroekonomické ukazatele čínského hospodářství za období let 2006 - 2010 jsou uvedeny v následující tabulce č. 1. Tabulka č. 1, Základní makroekonomické ukazatele ČLR v letech 2006 - 2010 Základní makroekonomické ukazatele ČLR v letech 2006 – 2010 2006

2007

2008

2009

2010

HDP v běžných cenách (mld. USD)

2 774

3 460

4 196

4 910

5 627

růst HDP ve srovnatelných cenách

11,1

13 %

9%

8,7 %

10,3 %

% HDP na obyvatele (USD)

2 110

2 620

3 160

3 678

4 290

míra inflace na bázi indexu

1,7 %

4,8 %

5,9 %

-0,7 %

3,3 %

míra nezaměstnanosti (ve městech)

4,1 %

4,0 %

4,2 %

4,3 %

4,1 %

kurs měny v CNY (za 1 USD)

7,823

7,4044

6,8424

6,8282

6,60231

úrokové sazby v %: pro roční

2,25

1,98

2,52

2,25

3,0

termínované vklady

5,58

6,1

7,47

5,58

6,06

spotřebitelských cen

pro půjčky se splatností 1 rok Zdroj:

Zastupitelský

úřad

ČR

v Pekingu,

services.czechtrade.cz/pdf/sti/cina-2011-04-01.pdf

- 32 -

Souhrnná

teritoriální

informace

Čína,

Pokud jde o podíl odvětví na tvorbě HDP, podle údajů Národního statistického úřadu ČLR za rok 2010 se na tvorbě HDP podílel primární sektor z 10,2 % (pokles meziročně o 0,4 procentního bodu), sekundární sektor 46,8 % (stejná úroveň jako v roce 2009) a terciální sektor 43,0 % (meziroční nárůst o 0,4 procentního bodu). Pro potřeby této práce jsem sestavil graf vývoje podílu ekonomických sektorů na tvorbě čínského HDP za roky 2000 aţ 2010. Z dat grafu číslo 6 je jasně patrné, ţe rozhodující roli hraje stále průmysl, jehoţ podíl na HDP je téměř poloviční a jeho vykazuje narůstající tendenci. Naopak zemědělství postupně ztrácí, od roku 2000 se jeho podíl sníţil z 15 % na 10,2 % v roce 2010. Sektor sluţeb pomalu narůstá aţ přes hranici 43 % v roce 2010 a v budoucnu bude s rozvojem čínské ekonomiky nejspíše hrát stále důleţitější roli.

Graf č. 6: Podíl sektorů na tvorbě čínského HDP Podíl ekonomických sektorů na tvorbě čínského HDP v letech 2000 - 2010 terciální

sekundární

100%

primární

15,1

14,4

13,7

12,8

13,4

12,2

11,3

11,1

11,3

10,6

10,2

45,9

45,2

44,8

46,0

46,2

47,7

48,7

48,5

48,6

46,8

46,8

39,0

40,5

41,5

41,2

40,4

40,1

40,0

40,4

40,1

42,6

43,0

Podíl v %

75%

50%

25%

0% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR – China Statistical Yearbook, vlastní úpravy

- 33 -

V roce 2010 celková přidaná hodnota vytvořená v primárním sektoru dosáhla 4.049,7 mld. CNY, tj. o 4,3 % více neţ v roce 2009. Podíl sekundárního a terciálního sektoru dosáhl hodnoty 18.648,1 mld. CNY (+12,2 %), resp. 17.100,5 mld. CNY (+9,5 %). Přírůstek vytvořené přidané hodnoty u státem vlastněných podniků dosáhl 13,7 %, u druţstev 9,4 %, akciových společností 16,8 %, podniků se zahraničními vlastníky (včetně Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu) 14,5 % a soukromých společností 20 %. Lehký průmysl vykázal růst o 13,6 %, těţký průmysl o 16,5 %. V roce 2010 se realizace investic do fixního kapitálu podílela na růstu čínské ekonomiky i nadále v rozhodující míře. Hlavní pozornost byla zaměřena především na pokračování provádění rozsáhlých infrastrukturních projektů zahrnutých do vládního stimulačního programu veřejných investic, přijatého v závěru r. 2008 pod tíhou sílících negativních dopadů globální finanční a ekonomické krize. Spolu s tím je zřetelný i vzestup investičních aktivit v produkční sféře vyvolaný opětovným nárůstem prodejů čínského exportního zboţí na hlavních zahraničních odbytištích. Celkový objem investic realizovaných v loňském roce stoupl o 23,8 % na 27.814 mld. CNY. Tato růstová míra je stále velmi vysoká, byť v porovnání s její úrovní v r. 2009 je o několik procentních bodů niţší. V závěru roku 2010 činila míra nezaměstnanosti v městských zónách 4,1 %, coţ je o 0,2 procentního bodu méně neţ v předchozím roce. ČLR registrovala v roce 2010 11,68 mil. nově vytvořených míst ve městech, tj. o 660 tis. více neţ v roce 2009. Celkový počet dělníků-migrantů v roce 2010 dosáhl 242,23 mil. osob, o 5,4 % více neţ v roce 2009. Z toho 153,35 mil. osob putovalo za prací do měst v jiných provinciích, migrantů v rámci domovských provincií bylo 88,88 mil. osob. Přesun lidí za prací do měst je způsoben hlavně nerovnoměrným ekonomickým rozvojem pobřeţních regionů ve srovnání s vnitřními provinciemi. Zatímco velkoměsta zaţila obrovský ekonomický rozmach, venkov se nerozvíjel tempem rychlejším neţ 6 %. Oblasti, které přispívají k tvorbě čínského HDP jsou značně nerovnoměrně rozloţeny. Pobřeţní části Číny a velké městské aglomerace na jihu a východě země tvoří převáţnou část HDP, zatímco západní, centrální a severní provincie bez přímého přístupu k velkým přístavům a moři zůstávají převáţně zaostalé. V roce 2010 vytvořilo 10 pobřeţních oblastí plných 62 % HDP, z toho pouhé 4 nejproduktivnější přispěly podílem

- 34 -

38 %. Na obrázku č. 1 je jasně vidět nejvyspělejší pobřeţní oblasti na jihu a východě, zvýrazněné tmavě červenou barvou. Obrázek č. 1: Čínské HDP podle provincií

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR, http://www.stats.gov.cn; vlastní úpravy

Tento propastný rozdíl mezi ekonomickou úrovní venkova vede v posledních letech k mnoha znepokojujícím událostem a pnutím v čínské společnosti, ze kterých musejí mít političtí představitelé váţné obavy. Prvním problémem jsou rolnická povstání, kterých bylo v posledních letech několik tisíc a které byly krvavě potlačeny. Došlo k nim často z důvodů rozkradení financí na rozvoj venkova a zabírání zemědělské půdy na výstavbu průmyslových podniků. Dalším problémem je masové stěhování lidí z vesnic do měst ve snaze najít zaměstnání. Kdyţ v roce 1949 přišli v Číně k moci komunisté, ţilo ve městech jen 10 procent z celkového počtu obyvatel. Kaţdoročně se však do měst stěhuje přibliţně 20 milionů venkovanů. Podle odhadů čínské vlády bude v roce 2015 ţít ve městech celá polovina z 1,3 miliardy obyvatel.

- 35 -

Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory V roce 2010 činil celkový objem přidané hodnoty v průmyslu 16.003,0 mld. CNY, tj. o 12,1% více neţ v roce 2009. Nárůst těţkého průmyslu dosáhl 16,5 %, zatímco lehký průmysl vzrostl o 13,6 %. Ve výši růstu průmyslové výroby zaznamenaly nejvyšší růstovou míru firmy soukromé sféry (20 %) a poté akciové společnosti (16,8 %). Tabulka č. 2, Vývoj produkce hlavních průmyslových výrobků v ČLR v roce 2010 Vývoj produkce hlavních průmyslových výrobků v roce 2010 Odvětví

změna v %

Slévání a válcování kovů

+ 13,2

Slévání a válcování neţelezných kovů

+ 11,6

Zpracování ropy, koksu a jaderného paliva

+ 9,6

Výroba speciálních zařízení

+ 20,6

Výroba automobilů

+ 24,8

Výroba kolejových vozidel

+ 25,4

Výroba komunikačních technologií, počítačů a elektronických zařízení

+ 16,9

Výroba textilu

+ 11,6

Všeobecné strojírenství

+ 21,7

Dopravní strojírenství

+ 22,4

Chemický průmysl

+ 15,5

Technicky pokročilá výroba (high-tech industry)

+ 16,6

Výroba a dodávka elektřiny a tepla

+ 11,0

Zdroj:

Zastupitelský

úřad

ČR

v

Pekingu,

services.czechtrade.cz/pdf/sti/cina-2011-04-01.pdf

- 36 -

Souhrnná

teritoriální

informace

Čína,

Zemědělství Zemědělství patří mezi významné sektory čínského hospodářství a vládní představitelé ho pokládají za důleţitou oblast. Je důleţitým zdrojem pracovních míst na venkově a ţiví obyvatelstvo. Pro rolníky, kteří tvoří dvě třetiny obyvatelstva ČLR, je zemědělství stále jediný způsob obţivy. Propastný rozdíl mezi příjmy na venkově a ve městech (v roce 2008 byly příjmy ve městech 3,3krát vyšší) představuje ţivnou půdu pro nespokojenost. Čínská vláda je si toho samozřejmě dobře vědoma, proto je ekonomický rozvoj na venkově a v zemědělství hlavním pilířem snahy o vyváţený růst, který doposud spoléhal především na export a investice. 12. pětiletý plán na roky 2011-2015 se proto zaměřuje více na zlepšení podmínek ţivota na venkově a zvýšení hladiny příjmů, coţ bude hlavním faktorem pro růst domácí poptávky. V prosinci 2010 kaţdoroční ústřední ekonomická konference (Central Economic Work Conference) zdůraznila potřebu zvýšení produkce zrnin a dalších zemědělských plodin, zvýšení příjmů farmářů a zlepšení přístupu k financování pro malé a střední podniky v zemědělství. Došlo také ke zvýšení minimálních výkupních cen a zlepšení venkovské infrastruktury. Služby HDP vytvořený v rámci terciálního sektoru dosáhl v roce 2010 hodnoty 17.100,5 mld. CNY, coţ představuje nárůst o 9,5 % (o 0,6 procentního bodu rychlejší růst oproti 2008/2009). Podíl na tvorbě HDP činil 43 %. Objem sluţeb v oblasti komunikací, dopravy a skladování, velkoobchodu a maloobchodu, ubytování, stravování a dalších sluţeb roste stále vysokým tempem. Rovněţ investice do fixního kapitálu převaţují v terciálním sektoru, za celý rok 2010 dosáhly částky 13.640,1 mld. CNY, coţ představovalo růst o 25,6 % oproti roku 2009. Převaţovaly investice do obchodu s nemovitostmi. Obchod Země se snaţí povzbudit spotřebu domácností (překáţkou je např. neúplný systém sociálního zabezpečení), i kdyţ maloobchodní prodej roste rychle, nedohání stále investice. V roce 2010 maloobchodní prodej spotřebního zboţí činil 15.699,8 mld. CNY, coţ představuje meziroční navýšení o 18,3 % (reálný nárůst po očištění cenových vlivů dosáhl 14,8 %).1 1

Zdroj:

Zastupitelský

úřad

ČR

v

Pekingu,

services.czechtrade.cz/pdf/sti/cina-2011-04-01.pdf

- 37 -

Souhrnná

teritoriální

informace

Čína,

2.2 Zahraniční obchod ČLR Čínský zahraniční obchod doznal po zrušení monopolu zahraničního obchodu v roce 1979 radikálních změn, způsobených obrovskými nároky na modernizaci průmyslových technologií a nedostatkem cizí měny pro realizaci ambiciózních plánů na jejich dovoz. Jednotlivá ministerstva, provinční vlády, armáda i mamutí státem vlastněné podniky získaly pravomoc k vytvoření vlastních podniků zahraničního obchodu, ostatní výrobci zboţí mohli poţádat o svolení k zahraničnímu obchodu. Byly vytvořeny první čtyři zvláštní ekonomické zóny (ZEZ ve městech Shenzhen, Zhuhai, Shantou v provincii Guangdong /Kanton/ a Xiamen v provincii Fujian), které měly za úkol přilákat investice do zpracovatelského průmyslu pro export. Provinční vlády a společnosti v jejich působnosti byly podporovány v rozvíjení exportních kapacit a potřebné infrastruktury pro ekonomický rozvoj. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat - obchod rostl obrovským tempem, počet místních firem s oprávněním pro zahraniční obchod vzrostl z 900 v roce 1985 na 16.000 v roce 2000. V roce 1994 nahradil dosavadní systém řízení zahraničního obchodu prostřednictvím interních administrativních opatření a směrnic Zákon o zahraničním obchodě (Foreign Trade Law). Tento zákon uvedl principy provádění zahraničního obchodu v ČLR ve větší míře do souladu s poţadavky Světové obchodní organizace (WTO) na transparentní regulační systém. Řídícím orgánem pro tuto oblast se stalo nejprve Ministerstvo pro zahraničně-ekonomické vztahy a obchod (MOFERT, 1982), později přejmenované na Ministerstvo zahraničního obchodu a ekonomické spolupráce (MOFTEC, 1993) a od roku 2003 na Ministerstvo obchodu (MOFCOM). V roce 2001 bylo umoţněno obchodování se zahraničím také čínským soukromým subjektům a obchodním firmám s podílem zahraničního kapitálu. Nejvýraznější událostí v oblasti zahraničního obchodu ČLR v poslední dekádě se stal vstup země do Světové obchodní organizace v roce 2001. V souladu s přístupovými závazky ČLR získaly všechny podnikatelské subjekty plné právo k zahraničně-obchodní činnosti. V roce 2004 byla přijata změna Zákona o zahraničním obchodě, která posílila harmonizaci čínského obchodního systému s principy WTO zejména uvolněním zahraničně-obchodní regulace a zlepšením ochrany práv duševního vlastnictví. - 38 -

Dá se říci, ţe výsledkem liberalizace zahraničního obchodu spolu s postupnou devalvací jüanu se stal masivní příliv investic do zpracovatelského i výrobního sektoru, coţ vedlo k ohromujícímu nárůstu čínského zahraničního obchodu. I nadále však platí, ţe ČLR hodlá především posilovat svou soběstačnost namísto závislosti na dovozech, proto přikládá velký význam transferům technologií a regulování přílivu zahraničních investic do prioritních oborů. Dalším klíčovým aspektem čínského zahraničního obchodu je snaha o zajištění stabilních dodávek surovin a materiálů pro nepřetrţitě rostoucí výrobní sektor. V souladu s doporučením mezinárodních institucí a konzultantů čínská vláda jiţ od roku 2007 provádí politiku restrikcí nízkonákladové a vůči ţivotnímu prostředí likvidační výroby, zatímco se snaţí posílit výrobu zboţí s vyšší přidanou hodnotou.1 Čínský zahraniční obchod dosáhl v roce 2010 velmi dobrých výsledků. Vývoz vzrostl o více neţ 30 % po propadu v předcházejícím roce, zároveň však stoupl také dovoz, a to o 38,7 %. Celkový objem zahraničního obchodu vzrostl z 2207 mld. USD v roce 2009 na 2972 mld. USD v roce 2010, tedy o 34,6 %. Obchodní přebytek ČLR však jiţ druhým rokem klesl, tentokrát ze 196 mld. USD na 183 mld. USD. Vývoj importů a exportů, přebytkovou bilanci a celkový obrat zahraničního obchodu jsou uvedeny v následující tabulce a grafu. Tabulka č. 2: Vývoj zahraničního obchodu Číny se světem 2006 – 2010

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: < http://www.stats.gov.cn/was40/gjtjj_en_detail.jsp?searchword=unemployment&channelid=9528&record >

1

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/cina-zahranicni-obchod-zeme/6/1000539/

- 39 -

Graf č. 7: Vývoj zahraničního obchodu Číny se světem

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR; vlastní úpravy

Aktuální statistická data zveřejněná Čínským celním úřadem uvádí, ţe zahraniční obchod Číny vykázal v prvním čtvrtletí roku 2011 schodek 1,02 miliardy dolarů (oproti přebytku ve výši 13,9 miliard dolarů ve stejném období před rokem), protoţe silná domácí poptávka a stoupající ceny komodit zvýšily hodnotu dovozu na novou rekordní úroveň. Země tak zaznamenala první čtvrtletní obchodní deficit od roku 2004. Dovoz meziročně prudce vrostl o 32,6 procenta na čtvrtletní rekord 400,7 miliardy dolarů. Odhady analytiků předpokládají, ţe v celém letošním roce vykáţe Čína obchodní přebytek 150 aţ 200 miliard dolarů. Velikost přebytku bude záleţet hlavně na cenách ropy a dalších komodit.1 Šéf statistického odboru celního úřadu Čeng Jüe-šeng uvedl, ţe čtvrtletní schodek byl pravděpodobně pouze přechodný. Dodal nicméně, ţe celoroční obchodní přebytek bude v roce 2011 niţší neţ o rok dříve. Tyto údaje podle analytika Isaaca Menga ze společnosti BNP Paribas ukazují, ţe čínská ekonomika sniţuje svou závislost na exportu a stává se

1

http://www.bloomberg.com/news/2011-04-10/china-posts-unexpected-140-million-trade-surplus-in-march-

as-exports-rise.html

- 40 -

větším zdrojem růstu pro zbytek světa. Peking se v poslední době snaţí omezit závislost na vývozu posílením role domácí poptávky. Reaguje tak mimo jiné na kritiku, podle které Čína dosáhla svého ekonomického úspěchu na úkor jiných zemí. Čína je velkým dovozcem ropy, ţelezné rudy a dalších surovin. Vykazuje proto schodky v obchodování se zeměmi, jako jsou Saúdská Arábie a Austrálie. Tyto schodky jsou však kompenzovány vysokým přebytky v obchodování se Spojenými státy a Evropou.1

Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČLR Podle údajů Národního statistického úřadu ČLR za rok 2010 jsou největší obchodní partneři Číny EU, USA a Japonsko. V zahraničním obchodu s ČLR měla největší obrat Evropská unie, a to 479,7 mld. USD. EU je tak největším obchodním partnerem ČLR (ČLR je 2. největším obchodním partnerem EU). Největšími dovozci čínského zboţí jsou dále USA, Hongkong, země ASEAN a Japonsko.

Tabulka č. 3: Zahraniční obchod ČLR podle zemí a regionů v roce 2010 (mld. USD)

Zdroj: Národní statistický úřad ČLR [online]. [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: < http://www.stats.gov.cn/was40/gjtjj_en_detail.jsp?searchword=unemployment&channelid=9528&record > 1

http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/cinsky-zahranicni-obchod-se-poprve-po-sedmi-letech-dostal-do-

schodku

- 41 -

2.3 Vývoj obchodní výměny mezi EU a ČLR Obrat zahraniční obchodu Číny s EU vykazuje v posledních letech stále narůstající tendenci, po poklesu v roce 2009 způsobeného ekonomickou krizí v roce 2010 opět vzrostl na celkovou sumu 395 mld. EUR. Obchodní bilance EU s Čínou je dlouhodobě schodková, dovozy do EU jsou vyšší neţ vývoz do ČLR. Deficit vzájemné obchodní výměny na straně EU se v r. 2010 vyšplhal na 168,9 miliard EUR. Pro Čínu byla důleţitým motivem pro posílení a rozvoj obchodních vztahů s EU snaha diverzifikovat svůj zahraniční obchod, který byl po dlouhou dobu závislý zejména na vývozu do USA a Japonska. Graf č. 8: Vývoj obchodní výměny mezi EU a Čínou

Zdroj: EUROSTAT, http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113366.pdf

- 42 -

Více neţ polovina čínských exportů je v současnosti produkována společnostmi se zahraničním kapitálem. Evropské importy čínského zboţí rostly v letech 2006 aţ 2010 průměrně o 9,7 % ročně, růst tempa vývozu EU do ČLR byl 15,4 %, podrobnosti uvádím v tabulce č. 4 - Vývoj obchodní výměny mezi EU a ČLR. Na rozdíl od USA není prozatím ekonomika EU a Číny příliš propojená, coţ zdánlivě staví EU do nevýhodnější pozice a povede zřejmě ke zvýšenému tlaku EU na Čínu, aby otevřela své trhy více evropským výrobkům, poskytovatelům sluţeb a investicím a odstranila diskriminační praktiky v obchodních otázkách (diskriminačním praktikám se podrobněji věnuji ve 4. kapitole).1 Import EU z Číny narostl v roce 2010 o 31,7 % oproti minulému roku, export narostl o plných 37,2 %, stále byl však niţší neţ čínský dovoz do EU. Díky lepšímu přístupu na trh by evropští exportéři mohli v budoucnosti zvyšovat prodej svých kvalitních produktů na rychle rostoucím čínském trhu.2 Tabulka č. 4: Vývoj obchodní výměny mezi EU a Čínou

Zdroj: EUROSTAT, http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113366.pdf

1

http://www.euroskop.cz/8915/sekce/evropska-unie-a-svet/

2

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2009/september/tradoc_144591.pdf

- 43 -

Čína představuje pro Evropskou unii největšího obchodního partnera v sektoru zboţí (celkově na 2. místě za USA), a zároveň EU nedávno nahradila USA na místě nejdůleţitějšího obchodního partnera Číny. V roce 2010 měla Čína podíl na dovozu do EU ve výši 19 %, následována USA a Ruskem s 11 %, další velcí dovozci byli Švýcarsko, Norsko a Japonsko. Graf č. 9: Hlavní obchodní partneři EU v roce 2010 – dovoz

Zdroj: Eurostat, http://trade.ec.europa.eu/doclib/html/122530.htm; vlastní úpravy Co se týče vývozu, vyvezla Evropská unie nejvíce zboţí do Spojených států amerických (18 %), Čína se umístila na druhém místě s podílem 8 %, následována Švýcarskem, Ruskem, Tureckem a Japonskem. Graf č. 10: Hlavní obchodní partneři EU v roce 2010 - vývoz

Zdroj: Eurostat , http://trade.ec.europa.eu/doclib/html/122530.htm; vlastní úpravy

- 44 -

EU má s Čínou kladné saldo obchodu se sluţbami ve výši 4 mld. EUR za rok 2010. Evropský obchodní deficit s Čínou činil v roce 2010 po započítání sluţeb 165 mld. EUR. Graf č. 11: EU a ČLR, obchod se sluţbami

Zdroj: EUROSTAT, http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113366.pdf

Komoditní struktura Komoditní struktura zahraničního obchodu mezi ČLR a EU je velice široká od výrobků s nízkou

přidanou

hodnotou

(suroviny,

textil,

zemědělské

výrobky)

aţ

po

elektromechanické a hi-tech výrobky. Čínský vývoz hi-tech výrobků do EU významně roste (hlavní vývozní poloţky zahrnují počítače a jejich části, elektrické výrobky, telekomunikační zařízení a jejich části). Největší část dovozů z Číny do EU tvoří zařízení určená k telekomunikaci, záznamu a reprodukci zvuku a s nimi související produkty, dále kancelářské zařízení a stroje pro automatické zpracování dat (počítače). Většina těchto výrobků je produkována zahraničními společnostmi v exportních zpracovatelských zónách, coţ dokazuje, ţe se Čína stala nedílnou součástí výrobního řetězce IT výrobků. Čína je také významným dodavatelem oděvů, doplňků, prádla a textilu, stejně jako ţeleza, oceli, chemikálií, průmyslových strojů a elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů.

- 45 -

Graf č. 12: Komoditní struktura dovozu EU z Číny v roce 2010

Zdroj: EUROSTAT, vlastní úpravy

Podobně jako v uplynulých letech, evropský vývoz do Číny tvořily především stroje a zařízení pro průmysl, dopravní prostředky, zařízení k výrobě energie a chemikálie. Graf č. 13: Komoditní struktura vývozu EU do Číny v roce 2010

Zdroj: EUROSTAT, vlastní úpravy

- 46 -

3 Příležitosti pro evropské firmy Evropským firmám se nabízí zajímavé příleţitosti pro další rozšíření investic a obchodu s Čínou v oborech, kterým čínská vláda stanovila vysokou prioritu a podporu. Nejnovější 12. pětiletý plán rozvoje čínské ekonomiky pro roky 2011 aţ 2015, který 14. března 2011 schválilo Všečínské shromáţdění lidových zástupců, klade velký důraz dlouhodobě udrţitelný růst, ochranu ţivotního prostředí a sníţení energetické náročnosti, pokračování v přechodu na ekonomiku taţenou domácí spotřebou namísto exporty, zaměření se na výrobu hi-tech1 výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Nejnovější pětiletý plán schválil podporu pro sedm strategických odvětví průmyslu, která mají v budoucnu Číně zajistit trvalý a stabilní růst: Energetika, obnovitelné zdroje energie – rozvoj solární a větrné energie, energie biomasy Snižování energetické náročnosti a ochrana životního prostředí – spotřeba energie na vytvoření jednotky HDP bude sníţena o 16 procent, spotřeba vody na vytvoření jednotky HDP bude sníţena o 30 procent; technologie na ochranu ţivotního prostředí (zpracování odpadu, ochrana ovzduší, kvalita vody) Biotechnologie Výzkum nových materiálů – nanotechnologie,

materiály se speciálními

vlastnostmi, kompozitní materiály Informační technologie příští generace - nové generace komunikačních sítí, vysoce výkonné integrované obvody a nejmodernější software Výroba pokročilých zařízení – vysokorychlostní vlaky, letecký, loďařský průmysl Vozidla na hybridní pohony – elektrická, ekologická vozidla2

1 2

Hi-tech (z angl. High technology) - označení pro nejpokrokovější dostupnou technologii http://www.kpmg.com/CN/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Publicationseries/5-years-

plan/Documents/China-12th-Five-Year-Plan-Overview-201104.pdf

- 47 -

Čína je rychle rostoucí dynamický trh s 1,34 mld. spotřebitelů a stabilním růstem převyšujícím 7 %. Je to však také trh s velmi tvrdou místní a mezinárodní konkurencí a vzhledem ke kulturní a jazykové odlišnosti i poměrně náročné teritorium. Uplatnění na čínském trhu najdou nejlépe vysoce sofistikované výrobky, těţko okopírovatelné hi-tech produkty a technologie s vysokou přidanou hodnotou. Čínská vláda kvůli velkým ekonomickým rozdílům mezi územními celky před časem zahájila velký program pro rozvoj 8 centrálních a 12 západních provincií. Pro kaţdou provincii je jmenována řada konkrétních odvětví, která mají podporu správních úřadů ČLR. Vláda ČLR se také snaţí revitalizovat dřívější průmyslové oblasti na severovýchodě země - Liaoning, Jilin, Heilongjiang. Jedním z nadějných projektů pro zahraniční investory můţe do budoucna být tzv. Greater Tumen Initiative, která zahrnuje území provincie Jilin a příhraničí Ruské federace a Severní Koreje. Všechny investičně zvýhodněné oblasti Číny (tzn. centrální, severní a západní regiony) jsou však poměrně vzdálené od logistických cest (přístavů) a proto není moţné doporučit investici, která má být zaměřena na exportní produkci pro západní trhy (zvýhodnění dané niţší cenou práce a pobídkami většinou nevyváţí vyšší náklady na dopravu zboţí). Proto se přes všechna opatření vlády stále většina PZI nachází na jihovýchodním pobřeţí Činy. Investici do podporovaných regionů lze doporučit tam, kde nemá být produkce exportována, ale určena především pro čínský trh. Nejperspektivnější z hlediska investic jsou odvětví, která se teprve začínají otevírat zahraničnímu kapitálu, sedm strategických odvětví průmyslu určených 12. pětiletým plánem, dále pak finanční sektor, domácí obchod a distribuce, sluţby cestovních kanceláří. Na druhou stranu, tato odvětví patří vzhledem k potřebě znalosti místního trhu mezi ta nejsloţitější. Mimo uvedené oblasti budou PZI přednostně směrovány do rozvoje zemědělské výroby (nové technologie, zemědělská infrastruktura aj.), energetiky (výroba i rozvod, obnovitelné zdroje energie), dopravy, vyuţití přírodních zdrojů (včetně bezpečnosti v dolech), strojírenství, petrochemie, farmacie, výroby zdravotnického zařízení a projektů zaměřených na vývoz.1 1

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/ekonomika/investicni_klima.html

- 48 -

3.1 Perspektivní obory pro export a investice

Energetika a nová energeticky úsporná zařízení, obnovitelné zdroje energie S ohledem na dlouhodobě vysoké tempo růstu průmyslové výroby i spotřeby domácností ČLR existuje trvalá poptávka po nových energetických zdrojích včetně obnovitelné energie. Strategickým cílem země je zajistit spolehlivost a bezpečnost dodávek pro pokrytí rostoucí spotřeby, zároveň se zvýšením podílu energie z větrných, solárních a vodních elektráren na 15 procent v roce 2020. Strojírenství – Čína je největším trhem uvedených strojů ve světě, spotřeba stále narůstá díky rozvoji ekonomiky. Vzhledem k cíli sníţení spotřeby energie o 16 procent na vytvořenou jednotku HDP budou čínské podniky nuceny pořizovat energeticky úspornější stroje, coţ je hledisko, ve kterém evropské strojírenství vyniká. Na rozdíl od Číny totiţ evropské stroje musí jiţ dlouhá léta plnit přísnější normy na spotřebu energií a mnoţství odpadového materiálu. Nové technologie – Velký zájem je o nové, vysoce rozvinuté technologie v různých oborech. Představuje šanci pro inovativní podniky a instituce, zabývající se výzkumem a praktickou aplikací. Mezi favority patří nanotechnologie, biotechnologie a nové materiály. Pro rozvoj těchto oborů s velkým potenciálem vyrůstají v jednotlivých provinciích a městech rozvojové a technologické zóny, které se těší podpoře jak centrální, tak i lokální administrativy. Odpadové hospodářství, ochrana životního prostředí – Řešení otázek spojených s odpadovým hospodářstvím (sběr, recyklace, likvidace, ukládání) patří ke stálým prioritám místních orgánů. Čína hledá vhodná řešení k dosaţení udrţitelného rozvoje i z důvodu vnějšího tlaku na zlepšení situace v ochraně ţivotního prostředí, navíc je podporováno uplatnění vhodných technologií pro recyklaci odpadu a získávání druhotných surovin pro výrobní spotřebu. Čistota vzduchu nedosahuje ve více neţ 40 % čínských měst vládou vytyčených standardů. Obchodní příleţitost pak představuje, ţe od roku 2010 musejí být všechny uhelné elektrárny, ve kterých se spaluje uhlí s vysokým podílem síry, vybaveny odsiřovacími technologiemi.

- 49 -

Služby v oblasti strojírenství - Nabízí vyšší růstový potenciál a ziskové marţe, neţ pouhé prodeje strojů. Evropské strojírenské podniky mají dlouholeté zkušenosti s nabídkou sluţeb šitých na míru na svých domácích trzích. Samozřejmě je nutné, aby evropští výrobci rozšířili a přizpůsobili své nabídky sluţeb pro potřeby čínského trhu. Odhaduje se, ţe Čína má pro dané sluţby nejvyšší růstový potenciál v asijsko-pacifickém regionu.1 Spotřební zboží – Uplynulých pět let přineslo dramatický nárůst kupní síly průměrné čínské domácnosti. Narůstající podíl soukromé spotřeby domácností a odhadovaný vývoj v budoucnosti můţeme vidět na grafu č. 14. Rostoucí soukromá spotřeba skýtá do budoucna příleţitost pro dodavatele spotřebního zboţí. Graf č. 14: Předpokládaný vývoj soukromé spotřeby a exportů ČLR 2006 – 2015

Zdroj:

http://www.kpmg.com/CN/en/IssuesAndInsights/ArticlesPublications/Publicationseries/5-years-

plan/Documents/China-12th-Five-Year-Plan-Overview-201104.pdf

1

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2007/february/tradoc_133300.pdf, str. 24

- 50 -

Luxusní zboží – Stále početnější střední a vyšší vrstva čínského obyvatelstva se projevuje změnou v preferencích spotřebitelského chování – nákupy renomovaných luxusních značek. Čínský trh s luxusním zboţím zahraničních značek obsadil loni třetí místo po Japonsku a USA. V roce 2010 celosvětový objem prodejů dosáhl 172 miliard EUR, v roce 2011 má dále růst o osm procent. Jiţ dnes tvoří čínská poptávka po luxusním zboţí přibliţně 15 procent celosvětové poptávky, v roce 2011 má růst o 25 %.1 Podle společnosti CLSA, která je jednou z největších poradenských a investičních skupin v regionu, by měl do roku 2020 čínský podíl na celosvětovém trhu s luxusním zboţím dále vzrůst na 44 %. Světové módní firmy jako Louis Vuitton, Burberry, Chanel a Gucci jiţ na tuto skutečnost reagují a rozšiřují své investice v Číně a budují nová obchodní zastoupení. Čínský podíl na obchodu s luxusním zboţím ukazuje následující obrázek č. XY. Obrázek č. 2: Světový objem obchodu s luxusním zboţím 2010, podíl prodejů v Číně

Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/cina-prahne-po-luxusu-stava-se-trhem-cislo-jedna-ftk-/firmytrhy.asp?c=A110609_161417_firmy-trhy_apa

1

http://www.bain.com/about/press/press-releases/bain-predicts-eight-percent-growth-in-global-luxury-

goods-sales-in-2011.aspx

- 51 -

Dopravní strojírenství a infrastruktura – Probíhající regionální rozvoj a industrializace v řadě zaostalých oblastí Číny a plnění stanovených úkolů ze strany vedení země není moţné bez mohutných investic do budování dopravní infrastruktury a zlepšování dopravní obsluţnosti. Potenciálními oblastmi pro zapojení firem z EU jsou zejména ţelezniční (rychlovlaky, nově budované sítě tratí vysokorychlostních vlaků) a silniční doprava, městská dopravní síť, rekonstrukce nedostatečně rozvinuté infrastruktury a spolupráce na dodávkách dopravních prostředků. Čína se chce stát světovou jedničkou ve výrobě úsporných automobilů, kromě jiného je také jiţ zemí, kde se prodává nejvíc aut na světě. Služby – Dochází k postupnému uvolňování předpisů v oblasti finančních sluţeb, coţ vytváří značný potenciál pro uplatnění českých firem. Další potenciál skýtá oblast cestovního ruchu, rozvoj nemovitostí, a poradenství. Chemický průmysl – Obor s velkou perspektivou, u kterého lze v Číně oprávněně předpokládat silný rozvoj. Zdravotnické výrobky – Podstata chystané zdravotní reformy spočívá ve zvýšení kvality zdravotní péče a lze se tak domnívat, ţe reforma bude mít také dopad na kvalitu vybavení nemocnic. Obrovský trh bude také představovat značný počet čínských seniorů, jejichţ počet ze současných 149 milionů vzroste do roku 2050 (díky stárnutí čínské populace) na téměř 400 milionů. Konkurence v oblasti medium-tech zdravotnických výrobků je obrovská, hi-tech zdravotnické výrobky z EU však mají v Číně dobré jméno a zachovávají si konkurenceschopnost i při vyšší ceně. Vybavení (především provinčních) nemocnic bývá navíc často zastaralé – dle odhadů více neţ 15 procent přístrojů je starších 30 let. Vodní zdroje – Budování úpraven pitných vod a čistíren odpadních vod – to jsou s ohledem na překotný rozvoj Číny a rozměry problémů, které země řeší, klíčové sektory do budoucna. Dokládá to i zvyšující se objem investic, které proudí do běţících i nových projektů.1

1

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/cina/perspektivni-obory-pro-vyvoz-do-ciny/1000539/53613/

- 52 -

3.2 Přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice (FDI1) Na vývoj čínské ekonomiky měly kromě ekonomických reforem a vstupu Číny do WTO hlavní vliv také přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice (dále jen PZI) zahrnují investice do továren, nemovitostí, výrobního zařízení, projektů a dalšího majetku. ČLR absorbovala od zahájení ekonomických reforem v roce 1979 celkem 943 mld. USD přímých zahraničních investic, coţ je nejvíce z celého asijského regionu. Přibliţně 85 % zahraničních investic v ČLR je umístěno v pobřeţních oblastech a umoţnilo rychlý rozvoj čínského průmyslu v dané oblasti. Největší objem zahraničních investic směřoval převáţně do výroby telekomunikačních zařízení, počítačů a jiných elektronických zařízení, do chemického průmyslu a výroby zařízení pro speciální účely. Mezi investice v sektoru sluţeb patřilo hlavně obchodování s nemovitostmi, dopravě, IT technologiím a leasingovým a obchodním sluţbám.Investiční prostředí v ČLR se výrazně zlepšilo po jejím vstupu do WTO v prosinci 2001, coţ se projevilo také na skutečnosti, ţe z výše uvedeného objemu investic byla více neţ polovina uskutečněna po roce 2001. Sníţení celních tarifů proběhlo podle plánu a většina opatření pro otevření čínského trhu byla přijata. Postupně se projevuje změna charakteru zahraničních investic od počátečního přílivu velkých investic a vytváření joint ventures2 k současné fázi konsolidace a propojování s čínskými subjekty prostřednictvím fúzí a akvizic. V aktuální politice ČLR vůči zahraničním investicím došlo ke změně důrazu na kvalitu projektů. Zjednodušil se systém schvalování projektů, které nevyţadují financování od státu a spadají do tzv. povolených a podporovaných investic, zároveň dochází k přesunu dalších ekonomických sektorů mezi těmito kategoriemi podle aktuální potřeby regulace (např. uvolnění pravidel v logistice a sluţbách, větší restrikce v investicích do nemovitostí, úbytek podpory pro exportně orientované výroby s nízkou přidanou hodnotou). Znamená to snahu vlády o přechod od dřívějšího modelu růstu za kaţdou cenu k více udrţitelnému

1

FDI – z anglického foreign direct investment = přímé zahraniční investice

2

Joint Venture - domácí podnik spolu s dalším zahraničním podnikem vytvoří novou společnou obchodně-

právní entitu (většinou akciovou společnost). Cílem je spojit přednosti či zkušenosti obou partnerů, např. zahraniční subjekt můţe nabídnout peníze či prověřenou značku, domácí má zase lepší znalosti místního trhu

- 53 -

rozvoji s důrazem na nejmodernější technologie s šetrnějším přístupem k ţivotnímu prostředí. Zahraniční investice do jednodušší výroby s vysokým podílem lidské práce jsou směrovány do chudších regionů, kde chybí zázemí pro technologicky náročnou produkci a přebývá nekvalifikovaná pracovní síla. Čínská vláda navíc jeví stále méně ochoty připustit větší podíl zahraničních firem v tzv. strategických odvětvích, s čímţ souvisí i posílení funkce Ministerstva obchodu ČLR (MOFCOM1) v oblasti uplatňování antimonopolního zákona. Konkrétními příklady mohou být zamítnutí akvizice firmy Huiyuan Juice ze strany Coca-Coly v roce 2009, omezení pro pivovarnickou skupinu Anheuser-Busch při nákupu firmy InBev či odkupu Sanya firmou Panasonic.

3.3 Podmínky vstupu zahraničního kapitálu Podmínky vstupu zahraničního kapitálu v současné době určují tři kategorie oborů pro zahraniční investice: zakázané (např. TV a rádio vysílání, vydávání a distribuce knih, novin a časopisů, odporující morálce, věnované vojenským a politickým záleţitostem) s omezením (obecně výrobní projekty s nízkou přidanou hodnotou, zatěţující ţivotní prostředí, určené výhradně pro export, poprvé téţ projekty real estate) podporované (pokročilé technologie, výroba integrovaných obvodů, ochrana ţivotního prostředí, vývoj softwaru, vývojová a výzkumná centra)

Místní vlády mohou schvalovat zahraniční investici v podporované kategorii nezávisle (samostatně do 100 mil. USD). Zahraniční investice do omezených či zakázaných oborů musí získat schválení z ústředí. Se vstupem do WTO se ČLR zavázala k postupnému uvolnění některých z hlediska zahraničních investic strategických oblastí – bankovnictví, telekomunikace, maloobchod, velkoobchod a distribuce.

1

MOFCOM – z anglického Ministry of commerce People´s Republic of China = Ministerstvo obchodu ČLR

- 54 -

Evropští investoři mohou realizovat své záměry v ČLR zaloţením tří druhů společností: plně vlastněná zahraničním subjektem (Wholly Foreign Own Enterprise, WFOE) - není stanovena minimální ani maximální výše vloţeného kapitálu. Pokud je vklad splácen ve splátkách, musí být splacen do tří let, přičemţ první splátka, která činí minimálně 15 % celkové částky, musí být zaplacena do 90 dnů od vystavení povolení k činnosti Equity Joint Venture - společný podnik, kde práva a povinnosti odpovídají podílu jednotlivých společníků; minimální podíl zahraničního investora musí být alespoň 25 %, horní hranice neexistuje Contractual Joint Venture – společný podnik, který zpravidla vzniká na kratší dobu; na rozdíl od 1) i 2) není vyţadována registrace jako právnická osoba; zisky nemusí být rozděleny podle podílů; minimální podíl zahraničního investora je alespoň 25 % Jednou z forem, jak proniknout na čínský trh je prodej a nákup licencí a know-how. ČLR má velký zájem na nákupu moderních technologií s vysokou výrobní náročností. USA, v poslední době však i země EU, se pochopitelně zdráhají tyto technologie nabízet v obavách ze zneuţití autorských práv či zneuţití moderních technologií pro vojenské účely.1 V roce 2010 vzniklo v ČLR za účasti přímých zahraničních investic v nefinančním sektoru 27406 projektů, objem PZI do Číny se zvýšil o 17,4 procenta na rekordních 105,7 miliardy USD.2

1

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/cina-investicni-klima/9/1000539/

2

http://www.fdi.gov.cn/pub/FDI_EN/Statistics/FDIStatistics/ExpressofForeignInvestment/t20110117_130201.htm

- 55 -

4 Rizika vzájemného obchodu 4.1 Problematika ochrany práv duševního vlastnictví Čína, po staletí civilizace inovací a vynalézavosti v minulosti díky uzavřením před světem zmeškala průmyslovou revoluci, která byla základem rozvoje západních zemí v 19. století. Její socialistická zkušenost v průběhu 20. století prohloubila propast mezi technologickým vývojem v Číně a ve vyspělých zemích.1 Od roku 1978 a dále cítila Čína potřebu vyplnit mezeru a získat vyspělé technologie, coţ se neděje vţdy legální cestou. Problematika ochrany práv duševního vlastnictví je jedním z největších rizik podnikání v Číně. Čínské firmy často kopírují zahraniční značky a produkují padělané zboţí. Plných 70 % evropských firem působících na čínském trhu uvádí, ţe se stalo obětí porušení práv duševního vlastnictví. Zahraniční registrace práv duševního vlastnictví je v Číně aţ na výjimky nepříliš účinná, pro zahraniční firmy je proto nezbytně nutné registrovat svá práva a provést registraci ochranných známek, průmyslových vzorů a patentů také přímo v Číně, ještě před vstupem na čínský trh. Nedostatečná ochrana duševního vlastnictví znamená pro podniky z EU rostoucí problém. Čína je totiţ bezkonkurenčně největším zdrojem padělaných a pirátských produktů. Společnosti z EU se také potýkají s nepřehledným a zdlouhavým právním a soudním systémem, který poskytuje nedostatečné záruky ochrany zákonných práv společností z EU. Procedury jsou obtíţné zejména pro malé a střední podniky, pokud jsou uloţeny viníkovi sankce, jsou příliš nízké a neodpovídají výši způsobených škod. Vzhledem k tomu, ţe evropská konkurenceschopnost je zaloţena na inovacích a hodnotě přidané produktům vysokou mírou kreativity, ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví je úhelným kamenem schopnosti EU konkurovat v globální ekonomice.2 Padělání produktů – Podle zprávy Evropské celní komise byla Čína v roce 2009 zdrojem 64 % všeho padělaného zboţí, zadrţeného na hranicích EU. Ze 118 milionů poloţek zachycených celníky v přístavech a na jiných místech vstupu do EU byla nejméně

1

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2007/february/tradoc_133300.pdf, str. 33

2

http://ec.europa.eu/trade/creating-opportunities/trade-topics/intellectual-property/index_en.htm

- 56 -

polovina, v některých kategoriích aţ 90 procent zadrţeného zboţí dovezena z ČLR.1 Mezi ukázkami toho, co všechno jsou Číňané schopní kopírovat, v poslední době překvapilo zjištění, ţe budují přesnou kopii rakouského města Hallstatt, které je na seznamu kulturního dědictví UNESCO2. V čínské verzi nechybí ţádná ulice, dům, hotel, sochy, obsahuje také přesné kopie dvou zdejších kostelů, a to včetně těch nejmenších stavebních detailů jako jsou římsy, okna a vitráţe. Zlepšení situace v oblasti padělaného zboţí má napomoci nově dojednávaná Vícestranná obchodní dohoda proti padělatelství ACTA neboli Anti-Counterfeiting Trade Agreement. Ta by měla vytvořit nový mezinárodní nástroj k potírání pirátství a padělatelství a zavést vyšší standardy v oblasti vynucování práv duševního vlastnictví. Dohoda bude obsahovat prostředky ochrany práv duševního vlastnictví (IPR3) civilněprávního a trestněprávního charakteru. Hlavním přínosem dohody ACTA by mělo být rozšíření pohraničních kontrol kromě importu také na export a případně i na tranzit zboţí. Měla by rovněţ umoţňovat účinnou mezinárodní spolupráci příslušných úřadů při vynucování IPR. Jednání o návrhu Dohody začaly v říjnu 2007 za účasti USA, Evropské unie, Švýcarska a Japonska. K jednáním se následně připojily i další státy (Austrálie, Jiţní Korea, Nový Zéland, Mexiko, Jordánsko, Maroko, Singapur, Spojené arabské emiráty a Kanada). Vyjednávání finálního textu Dohody zatím stále pokračuje. Doposud proběhlo 8 kol mnohostranného jednání, z nichţ poslední se konalo ve dnech 12. — 16. dubna 2010.4

1

http://www.eubusiness.com/news-eu/customs-counterfeit.5nk

2

UNESCO – z anglického United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization - Organizace

OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu 3

IPR – z anglického intellectual property rights – práva duševního vlastnictví

4

http://ec.europa.eu/trade/creating-opportunities/trade-topics/intellectual-property/anti-counterfeiting/

- 57 -

4.2 Překážky přístupu na trh Celní opatření Čínská cla se sice v důsledku jejího přistoupení k WTO významně sníţila, celková úroveň tarifů byla v roce 2010 na stejné úrovni jako předchozí rok a to 9,8 %, v zemědělství průměrně 15,2 %, a průmyslu 8,9 %. Necelní překážky Evropští vývozci a investoři čelí rostoucímu počtu bezdůvodných překáţek v podobě kvót, importních licencí, osvědčení výrobků, norem pro označování, certifikaci a zpoţďování celního odbavení. Právní předpisy jsou často uplatňovány nejednotně a regionální rozdíly v celních postupech mají na obchod negativní dopad. Neodůvodněné hygienické a zdravotní poţadavky mohou vytvářet překáţky, které brání vývozům do Číny, a to zejména v případě zemědělských produktů. Čínské vnitrostátní normy se často výrazně liší od mezinárodních norem. Tím podnikům vznikají vysoké náklady spojené s dodrţováním předpisů a prodlevy, coţ má dopad na jejich schopnost prodávat na čínském trhu, přičemţ jsou ovlivněny především malé a střední podniky v EU.1 Omezení vývozu surovin Systematické a netransparentní omezování přístupu třetích zemí k surovinám na čínském trhu prostřednictvím vývozních cel, mnoţstevních kvót a dalších nástrojů. Lokální protekcionismus Objevuje se zejména na místní úrovni, na centrální úrovni v podobě netarifních překáţek ve strategických sektorech. Investiční omezení Kontrola některých sektorů, jako je bankovnictví, pojišťovnictví a telekomunikací je v rukou čínské vlády. V těchto oblastech jsou zahraniční investice velmi omezené.

1

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/november/tradoc_131145.pdf

- 58 -

4.3 Antidumpingová a antisubvenční opatření Co je to dumping? Výrobce provádí dumping, pokud vyváţí výrobek do EU za ceny niţší neţ které jsou pro daný produkt běţné na jeho na domácím trhu. Dumpingové rozpětí pak představuje rozdíl mezi vyšší cenou na domácím trhu (tzv. běţnou hodnotou) a niţší exportní cenou.1 Cílem dumpingu je získání podílu na trhu a potlačení místních výrobců. Antidumpingové řízení v EU Zahraniční výrobce, resp. zahraniční či domácí dovozce začal na domácí trh dováţet určité výrobky. Domácí výrobce, který vyrábí a uvádí na tentýţ trh své obdobné výrobky, zjistí, ţe cena konkurenčních dováţených výrobků je niţší neţ běţná hodnota těch samých výrobků, jeţ prodává daný zahraniční výrobce na svém vlastním domácím trhu. Je-li navíc tento tuzemský subjekt v nepříznivé hospodářské situaci, kterou můţe jednoznačně přičíst vlivu dovozu těchto cenově podbízených výrobků, můţe poţádat příslušný úřad o zahájení antidumpingového řízení. Mezinárodní pravidla Pro metody zjišťování, zda k dumpingu dochází, a opatření, kterými lze tuto praktiku postihovat, platí mezinárodní pravidla, podle nichţ postupují všechny členské státy Světové obchodní organizace (WTO).2 Antidotační, antisubvenční opatření Jejich princip je podobný dumpingu. Subvencí se dle základního protisubvenčního nařízení rozumí poskytnutí finančního příspěvku vládou v zemi původu nebo vývozu (ať jiţ se jedná o přímý převod peněţních prostředků či o prominutí jinak splatných příjmů, případně o poskytování zboţí či sluţeb, které nejsou součástí obecné infrastruktury) nebo jakákoli forma příjmové či cenové podpory. Subvence tak poskytuje přímo stát vývozce. Antidotační a antisubvenční opatření se brání proti vývozům do EU subvencovaným vládou vývozce. Cílem protisubvenčního řízení je ochránit domácí výrobce před

1

http://ec.europa.eu/trade/tackling-unfair-trade/trade-defence/anti-dumping/index_en.htm

2

http://www.mpo.cz/dokument7567.html

- 59 -

subvencovanými dovozy. Výsledkem protisubvenčního řízení je uloţení vyrovnávacího opatření – cla na dováţené výrobky. EU měla dne 31. května 2010 52 antidumpingových opatření platných pro dovoz z Číny. V roce 2009 například uvalila na dovoz čínských šroubů a vrutů vysoká antidumpingová cla v rozsahu 26,5 % aţ 85 %. Toto clo bylo zrušeno poté, co Čína protestovala ve WTO. Aktuálně skončila v dubnu 2011 platnost antidumpingových cel na dovoz čínské obuvi, v květnu 2011 naopak Evropská komise uvalila vyrovnávací cla na dovoz křídového papíru z Číny. Cla mají platit pět let a budou mít dvě sloţky. Aţ 35 procent hodnoty dovozu bude Komise vyměřovat za nelegální státní podporu a dalšími 4 aţ 12 % bude vyrovnávat dumpingové ceny samotných čínských vývozců. Vyšetřování, které bylo zahájeno v únoru 2010, zjistilo, ţe státem podporovaný čínský vývoz vyvíjel nepřiměřený tlak na ceny na trhu EU, coţ mělo významný negativní dopad na finanční a provozní výkonnost evropských výrobců papíru pro vysoce kvalitní tisk.

4.4 Problematické oblasti vzájemných vztahů Zbrojní embargo Evropská unie uvalila embargo na dovoz zbraní a zbraňových systémů do Číny po krvavém potlačení studentských demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989. V EU sílí hlasy vývozců zbraní v čele s Francií a Španělskem, volající po zrušení embarga s tím, ţe je jiţ vzhledem k současné spolupráci EU a Číny přeţité. Čína v dnešní době mohutně investuje do zbrojení, v šanghajských docích buduje svou vůbec první letadlovou loď, která vzniká přestavbou vyslouţilé letadlové lodi Varjag, která měla slouţit sovětské armádě.1 V oblasti letectví představila víceúčelový stíhací letoun J15 umoţňující i sluţbu na palubách letadlových lodí, který je kopií ruského Suchoj Su-33.2 Pracuje dále na vývoji „neviditelného― letounu J-20 vlastní provenience, který naopak vyuţívá technologie převzaté z amerického F-117 Stealth Fighter. Na těchto příkladech je názorně vidět přístup čínské vlády k cizím technologiím. U Rusů si objednali dva letouny Su-33, které pak podle všeho do posledního šroubku rozebrali a prozkoumali. Následnou 1

http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-13692558

2

http://defensetech.org/2011/04/25/new-images-of-chinas-j-15-carrier-based-fighter/

- 60 -

objednávku na dalších 50 kusů posléze zrušili. Rusové prý původně otáleli s prodejem pouhých dvou letadel právě kvůli obavám ze špionáţe a podezírají čínskou stranu, ţe okopírovala technologii výroby Su-33. Radarem obtíţně zjistitelný letoun J-20 je zase patrně alespoň částečnou kopií amerického stroje F-117, sestřeleného v Srbsku za války o Kosovo v roce 1999, tehdejší srbský reţim se totiţ běţně dělil o poznatky o západních vojenských technologiích s ruskými a čínskými spojenci. Všechny tyto projekty směřují k potvrzení Číny jako světové velmoci, zajištění a rozšíření vlivu zejména v Jihočínském moři, kde se nachází ţivotně důleţité obchodní cesty a naleziště ropy. Tchaj-Wan Tradičně se vztah mezi Čínskou lidovou republikou na pevnině a Čínskou republikou na Tchaj-Wanu chápe jako vztah mezi Komunistickou stranou Číny a Kuomintangem. Čína chápe Tchaj-Wan jako svou odštěpenou provincii, pokládá ho za součást svého území a usiluje o jeho připojení k ČLR. Na Tchaj-wanu uplatňuje EU politiku „jednotné Číny―, která vládu ČLR uznává za jedinou čínskou oficiální vládu a nemá proto s Tchaj-wanem ţádné diplomatické vztahy. Uznává jej však jako hospodářskou a obchodní jednotku a v nepolitických oblastech, jako jsou hospodářské vztahy, věda, vzdělávání a kultura, s Tchaj-wanem udrţuje čilé styky. Lidská práva, svoboda médií, trest smrti Čína je kritizována za nedodrţování lidských práv, nedostatečnou legislativu, pronásledování disidentů a aktivistů za lidská práva, násilné přesídlování a zavírání nepohodlných lidí do pracovních táborů. Během olympijských her v roce 2008 v Pekingu čínské úřady často zatýkaly praktikující Falun Gongu1 a lidi, kteří si přišli stěţovat, aby jim zabránily v protestech na veřejnosti. Čína má zdaleka nejvyšší počet popravených vězňů. Usmrceni přitom byli i lidé, kteří spáchali nenásilné trestné činy, výjimkou nebyly ani nespravedlivé soudní procesy. Statistika za minulý i předminulý rok hovoří o více neţ tisíci popravách, poslední konkrétní počet, 1 718 poprav, uváděla statistika za rok 2008.

1

Falun Gong - duchovní cesta zušlechťování a kultivace těla a mysli zaloţená roku, duchovní hnutí, které

obsahuje principy buddhismu a taoismu

- 61 -

Čínské věznice jsou často obviňovány za psychické i fyzické mučení vězňů a černý obchod s orgány popravených. Získávání technologií Příkladem můţe být případ, kdy čínská vláda oznámila, ţe přístup na její automobilový trh získají pouze firmy, které investují do společných podniků s čínským státem. Čína se tak snaţí získat přístup k nejmodernějším technologiím a transferu výrobních postupů, které potřebuje pro splnění svého plánu stát se vedoucím výrobcem elektromobilů a hybridních technologií. Rozšířené je také zaloţení společných podniků, kde čínský partner po čase zaloţí vlastní společnost, a pouţívá získané know-how1 zahraniční společnosti. Čínské investice se zaměřují hlavně na získání technologií a renomovaných obchodních značek, v Evropě koupili například automobilku Volvo. Před několika lety koupil čínský elektronický obr od společnosti IBM výrobu počítačů a notebooků. V roce 2009 firma Beijing Automotive Industry Holdings (BAIC) koupila část majetku švédské automobilky Saab. BAIC šlo hlavně o získání technologie výroby motorů a automobilů a část výrobního vybavení. Kurz renminbi (jüanu) Kurz čínské měny je obecně povaţován za podhodnocený. Čínská vláda fixovala kurz renminbi na americký dolar po několik dekád. Přestoţe čínská ekonomika roste mnohem rychleji neţ ekonomika Spojených států, kurz renminbi vůči dolaru byl dlouho díky fixaci prakticky neměnný. EU a USA pak dlouhodobě kritizují Čínu za to, ţe svou měnu uměle podhodnocuje a zlevňuje tak své zboţí a získává exportní výhody. Čína argumentuje, ţe prudké posílení kurzu renminbi by znamenalo velký problém pro čínský export. Tibet Váţná situace v oblasti lidských práv panuje v Tibetu jiţ po více neţ čtyřicet let. Jedná se o důsledek čínské invaze a následné okupace Tibetu. V minulosti býval Tibet nezávislým královstvím, ale dne 21. října 1950 jednotky Čínské lidově osvobozenecké armády dostaly

1

Know-how - anglicky „vědět jak―, sousloví, popisující technologické a informační předpoklady a znalosti

pro určitou činnost - nejčastěji výrobu. Je to souhrn znalostí výrobních postupů, poznatků a zkušeností při výrobě.

- 62 -

rozkaz vpochodovat do Tibetu. Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice―. Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Tibet se pak oficiálně dostal pod svrchovanost čínské vlády 23. května 1951 podepsáním tzv. Sedmnáctibodové dohody. Číňanům se tak podařilo ovládnout strategicky významné území, které se jiţ v minulosti několikrát nacházelo pod čínskou suverenitou a jeţ nyní bylo nárazníkovým pásmem mezi Čínou a Indií. Vládce Tibetu, patnáctiletý čtrnáctý dalajláma, zůstal i po čínské anexi loutkovou hlavou Tibetu. Pozemkové reformy a další společenské změny necitlivě zaváděné čínskou vládou vedly ve druhé polovině 50. let k nepokojům, které 10. března 1959 přerostly v ozbrojené povstání proti čínské nadvládě, skrytě podporované Spojenými státy. Povstání bylo během několika dnů krvavě potlačeno. Dalajláma 17. března uprchl do Indie, kde poţádal o politický azyl, a od té doby ţije v emigraci. 9. dubna 1959 byla v indické Dharamsale vytvořena Tibetská exilová vláda. V dnešní době po celém Tibetu narůstá politická opozice proti čínské okupaci Tibetu a v důsledku těchto aktivit zesilují postihy Tibeťanů. Čínská vláda podporuje stěhování nových obyvatel do Tibetu, a tak jsou jiţ dnes Tibeťané menšinou. V roce byl zahájen provoz na ţeleznici spojující Čínu s Tibetem. Nová trať usnadní nejen přepravu surovin z Tibetu, ale i čínských migrantů a směřuje tak k úplnému počínštění této oblasti.

- 63 -

5 Odlišnosti při obchodování s Čínou Rozdíly při vyjednávání Čínský trh je bezesporu trhem velice atraktivním. Nabízí velké mnoţství příleţitostí, ale na druhou stranu je nutné počítat s řadou specifik a z nich vyplývajících rizik. Na úspěšnost obchodu s čínskými partnery má vliv řada rozličných prvků, a právě faktor čínských specifik, jejich správného pochopení a zapracování do obchodní strategie, můţe být tím, co rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu vašeho snaţení. Pochopit, co Číňané očekávají a proč, je ţivotně důleţité pro všechny, kteří chtějí obchodovat v Číně. Na čínské partnery dělá velký dojem a jsou polichoceni, kdyţ cizinci dělají věci „správně―, tedy na čínský způsob. Není třeba připomínat, ţe je zapotřebí věnovat dostatek času pečlivé přípravě. Základní rada zní: poznejte svého partnera, jeho obchodní historii, poţadujte reference od jeho klientů. Dále je nutné, abyste po celou dobu dojednávání a realizace obchodního vztahu měli kontrolu nad tím, co se v rámci tohoto vztahu děje. Známým faktem je, ţe pro většinu Číňanů je problematické říkat nepříjemnou pravdu přímo do očí, a to jak ve společenském, tak i obchodním styku. Budete se proto muset naučit číst mezi řádky a pozorovat náznaky, v případě jakýchkoliv pochybností se tak nenechte ukolébat ujišťováním, ţe vše je v pořádku. Poţadujte nezvratné důkazy, dohlíţejte na kvalitu produkce, pokud moţno osobně. Kontrola je zde klíčovým prvkem úspěchu. Sjednávání schůzky Sjednat schůzku není v Číně vţdy záleţitostí jednoho telefonátu či faxu, ve skutečnosti můţe jít o velmi zdlouhavou proceduru, zvláště pokud jsou zapojeny státní úřady. Pokud o schůzku usiluje západní společnost, kterou oslovená čínská organizace dobře nezná, mohou se Číňané zdráhat přistoupit na osobní schůzku, dokud neobdrţí více informací, stejně tak upřednostňují, kdyţ je někdo neznámým lidem formálně představí. Čínské organizace chtějí mít o svých partnerech více informací, neţ svolí k oficiálnímu rozhovoru.1 1

SELIGMAN, Scott D. Čínská obchodní etiketa. 1. vyd. Praha: Nakladatelství BB/art, 2007, str.

96-98

- 64 -

Pokud potřebujete dodrţet termíny, počítejte s tím, ţe v Číně vše trvá déle. Organizační záleţitosti se běţně řeší na poslední chvíli. Nezapomeňte, ţe během velkých svátků se vše zastaví a nic nefunguje tak, jak má, a ţe tyto svátky se řídí lunárním kalendářem, proto jsou kaţdý rok v jiném termínu. Obrňte se tedy trpělivostí. Představy o tom, co je v rámci spolupráce nezbytné dodrţet a co je moţné opominout, se často diametrálně liší. Trvejte na vaší vizi, pečlivě se věnujte detailům. Bude vás to stát více času, ale vyhnete se nepříjemnému překvapení. Nalezení vhodného obchodního partnera Velmi důleţité je věnovat značnou pozornost nalezení vhodného a spolehlivého čínského partnera. Čínského partnera je třeba nejdříve řádně prověřit a zjistit, zda disponuje všemi oprávněními, která jsou v Číně pro export potřebná. Tuto sluţbu nabízí místní i mezinárodní agentury, které se na problematiku podnikání v Číně zaměřují. Vybrané konzultační společnosti mohou také zajistit vyhledání vhodného partnera a jeho ověření a zprostředkovat jednání v právní kanceláři v Číně. Samotné obchodní jednání je postaveno na zcela jiných principech a pro Evropana můţe být překvapením. Čínská mentalita staví na nejvyšší stupeň osobní vztahy a přátelství i mezi obchodními partnery. Z tohoto důvodu je nezbytným předpokladem úspěšného uzavření obchodu návštěva na místě. Není to ale vţdy tak jednoduché. Je zapotřebí si uvědomit, ţe hledáte partnera, který má zkušenosti s výrobou pro evropský trh, umí poskytnout poţadovanou kvalitu a záruku. Partnera, který je schopen zhotovit produkty přesně podle vašich poţadavků a v poţadované cenové hladině. Před podepsáním smlouvy je vhodné znovu prostudovat detaily. Ve smlouvě musí být podrobně uvedeny přesné údaje o ceně produktu, počtu, kvalitě provedení, podmínkách přepravy a placení. Pokud chcete v Číně uspět, buďte po celou dobu ostraţití a bdělí, věnujte se detailům a kontrolujte i zdánlivé maličkosti.1

1

http://www.china-business.cz/poradna/zakladni-specifika-rizika-obchodu-s-cinou

- 65 -

6 Vyhodnocení analýzy vztahů ČLR a EU, přijatá doporučení Cílem této práce bylo provést analýzu ekonomického rozmachu Číny a vývoje obchodních vztahů mezi ČLR a EU, nalezení problematických oblastí vzájemné spolupráce, šancí pro evropské firmy na čínském trhu a přijetí návrhů a doporučení pro zlepšení zahraničních a obchodních vztahů mezi ČLR a EU. Z vývoje vzájemných obchodních vztahů lze vyvodit řadu závěrů a poznatků, které uvádím níţe. Od roku 1975, kdy byla vzájemná obchodní výměna mezi Čínou a ES minimální, došlo k dramatickému nárůstu, který názorně ilustrují následující údaje. Obrat obchodní výměny vzrostl ze 2,4 miliard USD v roce 1975 na 480 miliard USD v roce 2010. Rostoucí trend vzájemného obchodu byl výrazněji přerušen pouze v roce 1989 událostmi na pekingském Náměstí nebeského klidu, kde došlo k násilnému potlačení demonstrací. Evropa tehdy uvalila na Čínu ekonomické sankce, díky kterým výměna na počátku 90. let prudce poklesla. Vzhledem k důleţitosti čínského trhu a ekonomickým zájmům evropských států byly vztahy v roce 1992 normalizovány, s výjimkou uvaleného zbrojního embarga, která zůstává v platnosti dodnes. Právě události roku 1989 a jejich následný vliv na vzájemné obchodní vztahy by měly poslouţit jako varování, ze kterého je třeba se poučit. Byť šlo o výjimečné události, na které Evropa musela adekvátně reagovat, ukazují, jak silně politické problémy a problematické oblasti ovlivňují obchodní vztahy obou zemí. Nejdůleţitější událostí v oblasti zahraničního obchodu ČLR v posledním desetiletí se stal vstup země do Světové obchodní organizace v roce 2001, kterým si zajistila přístup na mezinárodní trhy. Po vstupu Číny do WTO následoval rychlý růst vzájemného obchodu s EU, který je zároveň charakterizován zvyšující se zápornou unijní bilancí, v minulém roce ve výši 142,7 mld. USD v neprospěch EU. V roce 2004 byla přijata změna Zákona o zahraničním obchodu, která posílila harmonizaci čínského obchodního systému s principy WTO zejména uvolněním zahraničně-obchodní regulace a zlepšením ochrany práv duševního vlastnictví. V obchodních vztazích je významným prvkem Hospodářský a obchodní dialog na vysoké úrovni mezi EU a ČLR, který posiluje diskusi mezi Evropskou komisí a Čínskou státní - 66 -

radou na úrovni vicepremiéra a věnuje se záleţitostem, které mají strategickou důleţitost pro obchod a hospodářské vztahy mezi EU a Čínou. Tento dialog poskytuje nástroj k řešení otázek společného zájmu v oblasti investic, přístupu na trh a ochrany práv duševního vlastnictví i v dalších otázkách týkající se obchodu. Dalším důleţitým prvkem jsou kaţdoroční politické summity EU-Čína, které se konají střídavě mezi Pekingem a zemí, která v danou chvíli předsedá EU. Důleţitost vzájemných vztahů ukazuje také fakt, ţe Čína je nyní 2. největším evropským obchodním partnerem hned po USA a EU zaujímá v zahraničním obchodě Číny první místo. V současné době je obchodní a ekonomická spolupráce mezi EU a Čínou lepší neţ kdykoliv v minulosti. Jak EU, tak Čína definovaly vzájemné vztahy jako strategické. Stále však existují některé rizikové oblasti, u kterých je moţnost, ţe v budoucnu poškodí vzájemné vztahy. Jedním z těchto nebezpečí je otázka Tchaj-wanu. Jeden z hlavních principů čínské diplomacie je princip „jedna Čína―, který určuje, ţe Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí území Číny a počítá s jeho znovupřipojením k pevninské Číně. Od devadesátých let 20. století ovšem politici na Tchaj-wanu od doktríny „jedna Čína― upouští a někteří otevřeně ţádají mezinárodní uznání dnešní nezávislosti Tchaj-wanu. Jiným řešením je politika „jedna země, dva systémy―, spočívající v tom, ţe Tchaj-wan se stane zvláštní administrativní oblastí Číny s vysokou autonomií, na čínské pevnině se bude uplatňovat socialistický systém a na Tchaj-wanu zůstane kapitalistický systém, podobně jako v Hongkongu. Oba systémy budou dlouhodobě existovat vedle sebe a společně se rozvíjet. Podpora nezávislosti Tchaj-wanu, nebo prodej zbraní a zbraňových systémů na Tchaj-wan by tak mohly být v budoucnu váţnou hrozbou pro vztahy EU a Číny. Podobné pravidlo platí pro Tibet. Další problematickou oblastí je ochrana práv duševního vlastnictví. Zlepšení situace v oblasti padělaného zboţí se zabývá aktuálně vyjednávaná Vícestranná obchodní dohoda proti padělatelství ACTA neboli Anti-Counterfeiting Trade Agreement. Ta by měla vytvořit nový mezinárodní nástroj k potírání pirátství a padělatelství a zavést vyšší standardy v oblasti vynucování práv duševního vlastnictví. Důleţitým přínosem dohody - 67 -

ACTA bude rozšíření pohraničních kontrol kromě importu také na export a na tranzit zboţí. Spornou otázkou jsou také skryté subvence a dumping čínského zboţí. Nezákonná podpora čínských výrobců poškozuje evropské podniky a průmysl. Proti těmto praktikám se EU brání pomocí antidumpingových a antisubvenčních opatření u WTO. EU měla dne 31. května 2010 celkem 52 antidumpingových opatření platných pro dovoz z Číny. Co se týká zbrojního embarga, uvaleného na Čínu po krvavém potlačení studentských demonstrací na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989, v EU sílí hlasy vývozců zbraní v čele s Francií a Španělskem, volající po zrušení embarga s tím, ţe je jiţ vzhledem k současné spolupráci EU a Číny přeţité. EU vnímá citlivě také problematiku dodrţování lidských práv v Číně. V poslední době došlo k určitému zlepšení, před cestou čínského premiéra do zemí EU v červnu 2011 Čína po více neţ třech letech propustila z vězení jednoho z nejznámějších disidentů Chu Ťia. Doporučení: Vyvarovat se zpolitizování obchodních vztahů. Záleţitosti lidských práv, Tibetu, Tchaj-wanu a zbrojního embarga by měly být řešeny nezávisle a nezasahovat tak do vzájemných ekonomických vztahů. Evropské firmy by měly důsledně dbát na ochranu práv duševního vlastnictví, hrozí velké riziko ztráty know-how a hi-tech technologií ve prospěch čínských firem. Pro zlepšení zahraničních a obchodních vztahů mezi ČLR a EU je podle mého názoru důleţité pokračovat v pořádání summitů EU-Čína, které jsou vhodné pro posílení vzájemných vztahů, pochopení a vysvětlení problémů a nalezení řešení, jak se jich vyvarovat. Zabránit eskalaci obchodních sporů, vytvořit mechanismus, pomocí kterého by se případné obchodní spory řešily pomocí jednání ještě před přenesením problému na půdu WTO.

- 68 -

Závěry a doporučení Od 70. let 20. století udělala Čína obrovský skok kupředu. Z nerozvinuté země se díky změně politiky a otevření se zahraničním investicím stala v roce 2011 rostoucí světová velmoc. Evropa hrála v tomto vývoji důleţitou roli. Po navázání oficiálních styků mezi Čínou a ES, ke kterému došlo v roce 1975, uzavření bilaterální obchodní dohody v roce 1978 a Dohody o obchodu a hospodářské spolupráci mezi ES a ČLR v roce 1985, došlo postupně k navyšování obchodní výměny a rozvoji čínského hospodářství. Díky povolení investic a otevření zvláštních ekonomických zón pro zahraniční investory v pobřeţních oblastech dostala Čína moţnost rozvinout exportních kapacity a potřebnou infrastrukturu pro další ekonomický rozvoj. Navázání bliţších politických vztahů vytvořilo lepší obchodní prostředí, které vedlo k růstu vzájemných kontaktů a obchodu a naopak, vzájemná důleţitost vedla opět k těsnějším politickým vztahům. EU je jednoznačně pro Čínu velmi důleţitý obchodní partner, a platí to i naopak. Čínský zahraniční obchod dosáhl v roce 2010 velmi dobrých výsledků. Vývoz vzrostl o více neţ 30 % po propadu v předcházejícím roce. Celkový objem zahraničního obchodu se světem vzrostl z 2207 mld. USD v roce 2009 na 2972 mld. USD v roce 2010, tedy o 34,6 %. Obchodní přebytek ČLR však jiţ druhým rokem klesl, tentokrát ze 196 mld. USD na 183 mld. USD. V posledních letech roste HDP Číny téměř desetiprocentním tempem, postupně tak předstihla vyspělé ekonomiky jako je Japonsko, Německo nebo Velká Británie. Podle aktuální předpovědi Světové banky lze v roce 2011 očekávat růst HDP ČLR zhruba na úrovni 9,3 % a v roce 2012 pak 8,7 %. V roce 2019 by podle stávajících prognóz měla Čína vystřídat na první pozici největší ekonomiky světa USA. Čína se tak mění z exportní země na zemi, kde se v budoucnu naskýtají velké moţnosti i pro evropské firmy. S tím, jak roste příjem obyvatel a zvyšuje se počet lidí, kteří patří do střední třídy, roste také spotřebitelská poptávka po zboţí. Evropským firmám se nabízí příleţitosti pro investice a obchod s Čínou v oborech, stanovených nejnovějším 12. pětiletým plánem pro období let 2011 aţ 2015. Ten určil sedm strategických odvětví průmyslu, klíčových pro budoucnost Číny, mezi které patří

- 69 -

obnovitelné zdroje energie a sniţování energetické náročnosti, nové materiály, biotechnologie a výroba vysoce pokročilých zařízení. Jde celkově o posun od průmyslu zaloţeného na výrobě k novým, vysoce pokročilým odvětvím, která budou schopna obstát v celosvětové konkurenci. Čína stojí převáţně o investice, které jí přinesou moţnost získání nových technologií a postupů. Perspektivní obory pro export a investice tak pro firmy z EU představují především pokročilé technologie, energeticky úsporná zařízení, strojírenství, dále luxusní a spotřební zboţí, po kterém je stále větší poptávka. Vzhledem k poškozenému ţivotnímu prostředí v Číně se uplatní také zařízení pro recyklaci odpadu, úpravu vody a získávání druhotných surovin. V budoucnu lze očekávat další nárůst obchodní výměny mezi Čínou a EU. Pro Evropskou unii je podle mého názoru klíčové zamezit ztrátě a prodeji technologií, které jsou pro ni strategicky důleţité a poskytují jí konkurenční výhodu. Čína se bude snaţit pomocí koupě vhodných

společností

získat

přístup

k technologickým

postupům,

know-how

a nejpokročilejším produktům. Dalším cílem EU by měl být pokus o sníţení schodku vzájemné obchodní bilance s Čínou a tlak na Čínu v oblasti dodrţování lidských práv. Pro Čínu bude podstatný přechod k novým odvětvím průmyslu, vypořádání se s důsledky rychlého vývoje, jako je poškození ţivotního prostředí a nevyrovnanost ekonomického rozvoje jednotlivých provincií.

- 70 -

Seznam použité literatury - bibliografie Tištěné monografie: SELIGMAN, Scott D. Čínská obchodní etiketa : průvodce protokolem, společenským chováním a kulturou v Číně. 1. vyd. Praha : BB art, 2007. ISBN 978-80-7381-127-3. MIRSKY, J. Moderní Čína : komplexní průvodce novým světovým ekonomickým gigantem. 1. vyd. Brno : Jota, 2009. 339 str. ISBN 978-80-7217-681-6. CIHELKOVÁ, E. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. 1. vyd. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2003. 709 str. ISBN 80-7179-804-5. HLAVATÁ, K., KRUMPHOLCOVÁ, E.: Evropská unie v kostce. 1. vyd. Praha : Vašut, 2008. 438 str. ISBN 978-80-7236-665-1. SVOBODA, P. Právo vnějších vztahů Evropské unie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-352-3. OBUCHOVÁ, Ľ. Číňané 21. století : dějiny – tradice - obchod. 1. vyd.. Praha : Academia, 1999. 287 s. ISBN 80-200-0641-9.

- 71 -

Internetové stránky: BusinessInfo.cz : Čína: Základní informace o teritoriu [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . Central Intelligence Agency : The World Factbook: China [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . Zastupitelský úřad ČR v Pekingu : Souhrnná teritoriální informace Čína [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: <services.czechtrade.cz/pdf/sti/cina-2011-0401.pdf>. Embassy of the People's Republic of China in the Czech Republic : Dějiny Číny [online]. 2009 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . EurActiv.cz : Evropsko-čínské vztahy: stále méně konfliktní partnerství [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . World Trade Organization : WTO successfully concludes negotiations on China's entry [online]. 2001 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . European Commission, Trade : China [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný

z

WWW:


relations/countries/china/index_en.htm>. Evropský parlament : Čínská lidová republika a Tchaj-wan [online]. 2008 [cit. 2011-0625]. Dostupný z WWW: . - 72 -

Rada Evropské unie : Summit EU-Čína, Brusel [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . Evropská rada : Konstruktivní dialog s Čínou [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW:


dialogue-with-china-%281%29.aspx?lang=cs>. Ministerstvo obchodu ČLR [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . European Union External Action Service : EU-China Relations: Chronology [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . BusinessInfo.cz : Čína: Ekonomická charakteristika země [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . National Bureau of Statistics of China : Statistical Communiqué of the People's Republic of China on the 2010 National Economic and Social Development [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . Patria.cz : Čína – Inflace nejvýše od roku 2008, centrální banka rychle "chladí" vyššími rezervami

[online].

2011

[cit.

2011-06-25].

Dostupný

z

WWW:

. Patria.cz : Co se změní, až se Čína stane ekonomickou jedničkou [online]. 2011 [cit. 201106-25]. Dostupný z WWW: .

- 73 -

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Čína: Ekonomická charakteristika země [online].

2011

[cit.

2011-06-25].

Dostupný

z

WWW:

. Bloomberg.com : China Reports First Quarterly Trade Deficit in Seven Years [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . E15.cz : Čínský zahraniční obchod se poprvé po sedmi letech dostal do schodku [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný

z

WWW:


obchod-se-poprve-po-sedmi-letech-dostal-do-schodku>. EUROSTAT : China: Main economic indicators [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . Euroskop.cz : Evropská unie a svět [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . European Commission : EU-China trade in facts and figures [online]. 2010 [cit. 2011-0625]. Dostupný z WWW: . European Commission : Top trading partners [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . KPMG.com : China´s 12th Five-Year Plan: Overview [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: .

- 74 -

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky : Čína: Investiční klima [online]. 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . European Commission : Future Opportunities and Challenges in EU-China Trade and Investment Relations 2006-2010 [online]. 2006 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . Bain & Company : Bain & Company predicts eight percent growth in global luxury goods sales

in

2011

[online].

2011

[cit.

2011-06-25].

Dostupný

z

WWW:

. Fdi.gov.cn : News Release of National Assimilation of FDI From January to December 2010

[online].

2010

[cit.

2011-06-25].

Dostupný

z

WWW:

. European Commission : Trade Topics: Intellectual property [online]. 2011 [cit. 2011-0625].

Dostupný

z

WWW:


topics/intellectual-property/index_en.htm>. Eubusiness.com : China behind most fake EU customs seizures [online]. 2010 [cit. 201106-25]. Dostupný z WWW: . European Commission : Bližší partneři, větší odpovědnost; Politika pro obchod a investice mezi EU a Čínou: Hospodářská soutěž a partnerství [online]. 2006 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: .

- 75 -

European Commission : Trade defence – Anti-dumping [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR : Antidumping v Evropské unii [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . BBC.CO.UK : News Asia – Pacific: China aircraft carrier confirmed by general [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný z WWW: . Defensetech.org : China’s J-15 Carrier-Based Fighter [online]. 2011 [cit. 2011-06-25]. Dostupný

z

WWW:


carrier-based-fighter/>. China-business.cz : Základní specifika a rizika obchodu s Čínou [online]. 2010 [cit. 201106-25]. Dostupný z WWW: .

- 76 -