III.
PRÁVNÍ ÚPRAVA JEDNATELŮ A JEJICH ODMĚŇOVÁNÍ
3.1
Uzavření smluv s jednateli
Společnost s ručením omezeným je právnickou osobou, která nemůže sama jednat a proto za ni musí jednat někdo jiný. Podle obchodního zákoníku (§ 13/1) jedná za právnickou osobu statutární orgán nebo zástupce (například jednání na základě plné moci apod.). Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jinak (§ 133/1 ObchZ). Poznámka: Statutární orgán je oprávněn jednat ve všech věcech společnosti. Omezit jednatelská oprávnění může společenská smlouva nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. To znamená, že i kdyby statutární orgán jednal ve věcech, které překračují jeho působnost, toto jednání společnost zavazuje. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků (fyzických osob) nebo jiných fyzických osob (§ 133/3). Povinnosti jednatele plynou z obchodního zákoníku. Jednateli náleží zejména obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, potom se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti vyžaduje souhlas většiny jednatelů, nestanoví-li společenská smlouva jinak (§ 134). Poznámka: Obchodním vedením společnosti se rozumí správa běžných záležitostí společnosti, jako například rozhodování o obchodních, finančních, organizačních a personálních otázkách. Jednatelé jsou dále povinni zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví a informovat společníky o záležitostech společnosti. Upozornění: V případě, že společnost vykázala na základě účetní závěrky celkovou ztrátu v takové výši, že po jejím uhrazení z použitelných zdrojů (například z nerozděleného zisku minulých let) dosahuje poloviny základního kapitálu, má jednatel povinnost navrhnout valné hromadě přijetí vhodného opatření nebo zrušení společnosti. Výkon funkce jednatele se dle obchodního zákoníku řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě. Tuto podmínku splňuje v praxi obvykle využívaná smlouva o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou (§ 66/2 ObchZ). Z takto uzavřené smlouvy plyne jednateli například nárok na odměnu za výkon funkce nebo náhrada nutně nebo účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce (zejména cestovní náhrady při služebních cestách).
27 Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným - kapitola 3
Souběh funkcí Souběh funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a jeho postavení jako vedoucího zaměstnance je v praxi poměrně běžný. Finanční nebo obchodní ředitelé bývají často zároveň jednateli s.r.o. Právní řád takový souběh nezakazuje. Přesto bylo v minulých letech často diskutováno, zda pracovní smlouvy vedoucích zaměstnanců, kteří jsou zároveň statutárním orgánem, jsou platné. Důvodem bylo to, že činnost vykonávaná na základě pracovního poměru se překrývala s výkonem funkce člena statutárního orgánu. V roce 2011 Nejvyšší soud rozhodl, že pracovní smlouvy v takovýchto případech jsou neplatné. Ale od 1. 1. 2012 došlo k novele obchodního zákoníku, na základě které je možno uzavírat i s jednateli smlouvy na základě pracovněprávního vztahu. Jelikož se jedná o problematiku, která u mnoha společností s ručením omezeným vyvolala nejistotu ohledně smluv u jednatelů, uvádíme vývoj této problematiky v letech 2011 a 2012. Rok 2011 Do konce roku 2011 platilo, že výkon funkce jednatele nelze provádět v rámci pracovního poměru, ale že se musí být vykonáván v rámci obchodněprávního vztahu. Zda funkce jednatele bude vykonávána v pracovněprávním nebo obchodněprávním vztahu má spoustu rozdílných dopadů. Jedná se zejména o rozdíly v účasti na nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení. Pracovněprávní vztah Odměna v rámci pracovního poměru zakládala u zaměstnance účast na nemocenském pojištění, a to za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění (pokud mzda byla vyšší než 2 000 Kč). Účast na důchodovém pojištění byla vázána na účast na nemocenském pojištění. Obchodněprávní vztah Odměna za výkon funkce jednatele v obchodněprávním vztahu nezakládala účast na nemocenském pojištění. Co se týká účasti na důchodovém zabezpečení, byla podmíněna dosažením měsíčního příjmů alespoň ve výši čtvrtiny průměrné mzdy (v roce 2011 částky 6 200 Kč). PŘÍKLAD Jednatel společnosti byl zároveň jmenován do výkonu funkce ředitele společnosti. Na funkci ředitele byla uzavřena pracovní smlouva. Řešení: Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ředitel společnosti, který byl zároveň jednatelem, nemohl činnost ředitele vykonávat v pracovněprávním vztahu. Zároveň však za výkon své činnosti má nárok na odměnu, přičemž tedy tento nárok nelze uplatňovat z pracovněprávního, ale obchodněprávního vztahu (za výkon funkce jednatele).
Zdůvodnění: Jedná se o střet náplní funkce jednatele s náplní funkce ředitele, neboť práce ředitele ve skutečnosti zahrnuje i výkon činnosti jednatele (uzavírá smlouvy, zastupuje společnost navenek apod.). Proto funkce ředitele musela být vykonávána na základě obchodněprávního vztahu. Rok 2012 Od 1. 1. 2012 platí novela obchodního zákoníku, kde byla schválena nová úprava v tomto znění: Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jinou osobu. Tyto činnosti mohou být vykonávány v pracovněprávním vztahu zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti (§ 66d/1 ObchZ).
28 Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným - kapitola 3
Poznámka: Při pověření obchodním vedením podle výše uvedeného odstavce zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem, stanovená za porušení povinností vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. Podle navrhované novely bude tedy možné vykonávat obchodní vedení společnosti ve funkci ředitele v pracovním poměru, i pokud bude ředitel zároveň statutárním orgánem. Samozřejmě je i nadále možné vykonávat funkci jednatele v obchodněprávním vztahu. Od 1. 1. 2012 však platí pro zaměstnance v pracovním poměru i jednatele v obchodněprávním vztahu stejné podmínky jak pro účast na nemocenském pojištění, tak důchodovém pojištění. Z hlediska optimalizace odměny není tedy podstatné, na základě jakého vztahu bude činnost jednatele vykonávána. Shrnutí: Budou-li jednatelé vykonávat svoji funkci v obchodněprávním vztahu (tj. stejně jako v roce 2011 například na základě smlouvy o výkonu funkce), novela obchodního zákoníku pro ně nepřináší žádnou změnu. Budou-li však chtít jednatelé vykonávat funkci v pracovněprávním vztahu (např. funkci ředitele), je to možné, avšak je třeba v takovém případě odlišit tyto činnosti: - jednání jménem společnosti (tj. jednání navenek), které nelze ani v roce 2012 vykonávat v pracovním poměru, - obchodní vedení (tj. jednání „dovnitř“), které lze nově vykonávat v pracovním poměru. Výhodou pracovněprávního vztahu může být kupříkladu to, že jednateli vzniká nárok na odstupné nebo na náhradu mzdy za dovolenou. Poznámka: V případě, že jednatel pro společnost vykonává i jinou činnost než je výkon funkce jednatele, pak bude takovou činnost vykonávat v pracovním poměru. Může se jednat o různé specializované práce, například pedagogické, technické apod.
3.2
Odměňování jednatelů
Odměna jednatele je poskytována na základě smlouvy o výkonu funkce, která musí být schválena valnou hromadou. Pro odměňování jednatele se doporučuje sjednat následující:
výši odměny za výkon funkce -
odměna bývá obvykle sjednána pevnou částkou za každý kalendářní měsíc trvání výkonu funkce odměna jednateli náleží i v případě, kdy svou funkci nevykonává, například z důvodu nepřítomnosti ve firmě nebo pracovní neschopnosti
způsob náhrady nutně nebo účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce, zejména poskytování cestovních náhrad
další požitky jednateli, například: - služební vozidlo k dispozici i pro soukromé účely - příspěvek na závodní stravování - příspěvek na penzijní připojištění, životní pojištění
-
nepeněžní poskytování rekreací
29 Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným - kapitola 3
Zdanění a pojištění odměny jednatele v roce 2012 Odměna jednatele je posuzována jako příjem ze závislé činnosti (§ 6/2 ZDP) a je zdaňována obdobně jako příjmy zaměstnanců. Pro společnost je tato odměna daňově uznatelným nákladem. Mezi zdaňováním odměny jednatele (na základě obchodněprávního vztahu) a mzdy (na základně pracovněprávního vztahu) je pouze jediný rozdíl. Z odměny jednatele nelze na rozdíl od mzdy z pracovního poměru srazit srážkovou daň, a to ani v případě, že měsíční odměna nepřevýší 5 000 korun a jednatel nepodepíše prohlášení k dani. Účast na nemocenském pojištění vzniká v případě, že měsíční odměna je vyšší než 1/10 průměrné mzdy, tj. v roce 2012 částka 2 500 Kč. Účast na důchodovém pojištění je vázána na účast na nemocenském pojištění. Zdravotní pojištění se odvádí z jakékoliv odměny nezávisle na její výši. Poznámka: Další změnu přináší tzv. malá důchodová reforma. Jedná se o společné posuzování odměny jednatelů a společníků. Počínaje 1. lednem 2012 totiž platí, že pokud jednatel společnosti s ručením omezeným bude současně společníkem téže společnosti, bude účasten pojištění z těchto činností jen jednou. Znamená to, že příjmy z obou činností se budou pro účely důchodového pojištění sčítat. PŘÍKLAD Pan Novák je jednatelem společnosti SLAVIA, s.r.o. Na základě smlouvy o výkonu funkce má v roce 2012 stanovenou odměnu pevnou částkou ve výši 10 000 Kč. Poznámka: Pan Novák u společnosti nepodepsal prohlášení k dani. Řešení:
Hrubá mzda
10 000 Kč
Zdravotní pojištění … 4,5 %
450 Kč
Sociální pojištění (nemocenské + důchodové) … 6,5 %
650 Kč
Daň (15 % ze superhrubé mzdy, tj. z 2 200 Kč, resp. 13 400 Kč)
2 010 Kč
Čistý příjem
6 890 Kč
Odvodové zatížení
31,1 %
PŘÍKLAD Zadání je stejné jako v předchozím příkladě, avšak jednatel vykonává funkci na základě pracovněprávního vztahu, a to na základě dohody o provedení práce. Řešení:
Hrubá mzda
10 000 Kč
Zdravotní pojištění
0 Kč
Sociální pojištění (nemocenské + důchodové)
0 Kč
Daň (15 %)
1 500 Kč
Čistý příjem
8 500 Kč
Odvodové zatížení
15 %
Poznámka: V případě, že by vykonával činnost na základě dohody o pracovní činnosti nebo pracovní smlouvy, potom by zdanění i pojistné bylo stejné jako u obchodněprávního vztahu.
30 Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným - kapitola 3
3.3
Cestovní náhrady při výkonu funkce jednatele
Jak již bylo výše uvedeno, ve smlouvě o výkonu funkce lze sjednat i náhradu výdajů nutných s vedením společnosti, kam patří i poskytování cestovních náhrad v souvislosti se služebními cestami jednatele. To znamená, že v případě smluvního ujednání cestovních náhrad má jednatel má v případě pracovních cest pro s.r.o. nárok na náhradu cestovních výloh, které jsou daňově uznatelným nákladem společnosti. Upozornění: Pokud jednatel nebude mít poskytování cestovních náhrad ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno, nemohou mu být cestovní náhrady přiznány, a to ani tehdy, i kdyby jinak splňovaly stanovené podmínky pro jejich poskytování a pobírání. Podmínky pro poskytování náhrad cestovních výdajů a jejich výši upravuje zákoník práce. To však neznamená, že se vztahuje pouze na zaměstnance, ale lze jej využít také na osoby i mimo pracovněprávní vztah. Jednatelé jsou z daňového hlediska v postavení zaměstnanců (jejich příjmy se zdaňují podle § 6/1/b ZDP) a poskytují se jim tedy cestovní náhrady ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako zaměstnancům. Například stravné při tuzemských pracovních cestách lze poskytnout již v případě služební cesty trvající alespoň 5 hodin. Upozornění: Dle pokynu MF D-300 pracovními cestami jednatelů nejsou cesty z místa bydliště do sídla společnosti, tzn. nelze za takovéto cesty vyplácet cestovní náhrady. PŘÍKLAD Jednatel společnosti „BLANÍK, s.r.o.“ p. Kmenta uskutečnil z místa bydliště cestu na valnou hromadu, která se uskutečnila v sídle společnosti. Řešení: Nejedná se o pracovní cestu, neboť cesta se uskutečnila z místa bydliště do sídla společnosti. V případě, že by cestovní náhrady jednateli byly proplaceny, jednalo by se o daňově neuznatelný náklad a současně by u p. Kmenty se jednalo o zdanitelný příjem dle § 6 ZDP.
Mezi cestovní náhrady hrazené zaměstnancům i jednatelům, které lze uplatnit dle ZDP (§ 24/2/k) do daňových nákladů společnosti, patří zejména: - stravné - jízdní výdaje *), - výdaje za ubytování, - nutné vedlejší výdaje. *)
Použije-li zaměstnanec, resp. jednatel, na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za pohonné hmoty. Sazba základní náhrady činí za 1 km jízdy činí u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč.
31 Účetní a daňová specifika společnosti s ručením omezeným - kapitola 3
