A
PNEUMATICKÉ A HYDRAULICKÉ SYSTÉMY PRO AUTOMATIZACI
Hydrostatické pohony a jejich øízení Hydrostatické pohony zaujímají významné místo v konstrukci strojních zaøízení pro výrobu, dopravu a manipulaci s materiálem, stavebních strojù, zaøízení pro divadelní techniku a zábavní prùmysl atd., a to i pøes rostoucí konkurenci elektrických pohonù. V èlánku jsou shrnuty principy èinnosti hydrostatických pohonù, pøipomenuty jejich pøednosti a ukázány souèasné monosti jejich øízení.
motory. U mobilních strojù bagrù, nakládaèù apod. je hydrogenerátor nejèastìji pohánìn vznìtovým motorem. Pracovní tlak ps v obvodu se nastaví na pojiovacím ventilu. Tlakový filtr zajiuje èistotu pracovní kapaliny nezbytnou pro správnou èinnost prvkù hydraulického obvodu, zejména øídicích ventilù jako prvkù umoòujících plynule øídit prùtok pracovní kapaliny od zdroje ke spotøebièi. Velikost otevøení øídicího ventilu je urèena spojitým øídicím signálem, zpravidla napìtím v rozsahu ±10 V. Kapalina proudící øízeným zpùsobem se dostává pøívodním vedením ke spotøebièi, kterým mùe být hydromotor pøímoèarý (podle obr. 1), rotaèní nebo kyvný. Hydromotor je spojen s pohybující se èástí konstrukce stroje pøímo, popø. prostøednictvím více èi ménì sloitého mechanismu. Z hlediska dimenzování vlastního pohonu je nutné správnì urèit statické a dynamické úèinky pùsobící na nìj od zatìovacího mechanismu. K výhodným vlastnostem hydrostatických pohonù patøí snadná realizace pøímoèarého pohybu a monost øídit vechny jeho velièiny s plynulým øízením rychlosti od nulové hodnoty i pøi zatíení pohonu (i maximálním) a snadná ochrana pohonu pøed pøetíením (pomocí pojiovacího ventilu). Rozmìry hydromotoru jako akèního èlenu jsou, vzhledem k pøenáenému výkonu, pomìrnì malé.
1. Základní principy 1.1 Konstrukèní uspoøádání Pohony vyuívající k pøenosu energie pracovní kapalinu se nazývají hydraulické. Dìlí se na pohony hydrodynamické (hydrodynamické mìnièe, spojky), které vyuívají kinetickou energii kapaliny, a hydrostatické, zaloené na vyuití tlakové energie kapaliny [8]. Základní struktura hydraulického obvodu hydrostatického pohonu, u kterého lze, podle zpùsobu øízení (odvozování øídicí velièiny u), øídit polohu x a rychlost pohybu v pístnice a vyvozenou sílu F, je ukázána na obr. 1. Pracovní kapalina získává energii v hydrogenerátoru, pøemìòujícím mechanickou energii z motoru na tlakovou energii kapaliny. Zdrojem mechanické energie u stacionárních zaøízení jsou nejèastìji asynchronní elektro-
Tab. 1. Základní typy hydraulických obvodù hydrostatických pohonù
Typ obvodu
Základní vztahy PHG = Qmax ps
systém s konstantním průtokem
Principiální s ché ma pZ
PHM = Qpz Pz = Qmax ps - Qpz
Ene rge tická bilance
systém s konstantním tlakem
load-sensing systém s regulačním hydrogenerátorem
PHM = Qpz Pz = QpLS a ηmax > 67 %
&
Q
Qmax
pZ p-REG
ηmax = 67 % PHG = Q(pz-∆pLS)
0
ps
Q
Qmax
Q
Qmax
pmax
pZ
∆pLS
motor
M
ps
pojišťovací ventil
Obr. 1. Základní struktura hydrostatického obvodu (význam symbolù je uveden v textu) Skuteèností vak zùstává, e pracovní kapalina získává energii pøedcházející pøemìnou jiné energie (napø. elektrické) na mechanickou. Pro dosaení pøimìøené úèinnosti je nutné správnì volit hydrogenerátor a zpùsob jeho øízení. Únik pracovní kapaliny, kterou je nejèastìji minerální olej nebo nehoølavá kapalina na bázi vody, mùe pøi porue tìsnosti hydraulického pohonu zpùsobit problémy, kterým se pøedchází konstrukèním opatøením zajiujícím vyhovující ekologické vlastnosti konstrukce. V pøípadech, kde by mohlo únikem kapaliny z pohonu být ohroeno ivotní prostøedí, lze pouít biologicky odbouratelné pracovní kapaliny (rostlinné oleje, napø. øepkový olej).
P=Qp
pS
přívodní potrubí
u
filtr
Energii pøenáenou v hydraulickém obvodu je moné vyjádøit výkonem P jako souèinem objemového prùtoku Q a tlaku p pracovní kapaliny, tedy
pS
PHM = Qpz
zátěž pohonu
řídicí ventil
hydrogenerátor
F
pZ
0
pZ
m
1.2 Pøenos energie v hydraulickém pohonu
pS
Pz = Q(ps - pz)
x, v
přímočarý motor
pS
ηmax = 38 % PHG = Qps
Mùe tedy být zabudováván do konstrukce stroje nejrùznìjími zpùsoby. Tlakovou kapalinu lze potrubím a hadicemi snadno rozvádìt i na patnì pøístupná místa a na pohyblivé èásti strojù.
pS pZ
0
(2002) èíslo 1
(1)
Má-li být mnoství pøenáené energie øízeno, musí být moné mìnit alespoò jednu z velièin nacházejících se na pravé stranì vztahu (1). Je tedy tøeba mít k dispozici prvky umoòující mìnit prùtok a popø. tlak kapaliny regulaèní hydrogenerátory, ventily pro spojité øízení prùtoku, ventily pro øízení tlaku atd. Øídit lze mnoství energie dodané pracovní kapalinì (mluvíme o primárním øízení) a mnoství energie odebrané spotøebièem z hydraulického obvodu (sekundární øízení). Rozdíl mezi energií dodanou do hydraulického obvodu a spotøebovanou hydromotorem
AUTOMA
A
PNEUMATICKÉ A HYDRAULICKÉ SYSTÉMY PRO AUTOMATIZACI p u psmax
3 x 400V/50 Hz
regulace ps
ps
u
ω f
M
u
střídavý motor
měnič frekvence
Obr. 2. Schéma hydraulického agregátu øízeného otáèkami (pøevedenou na mechanickou práci vykonanou pohonem) se na hydraulických odporech pøemìní v teplo, pøièem je snahou tomu bránit vhodným návrhem struktury a dimenzováním prvkù hydraulického obvodu.
1.3 Hydraulické obvody Mnoství energie dodané hydrogenerátorem do obvodu lze na základì (1) vyjádøit vztahem P = QHG ps = n Vt ps
(2)
kde Vt je objem hydrogenerátoru (objem kapaliny dodaný hydrogenerátorem bìhem jeho jedné otáèky pøi zanedbání ztrát), n otáèky hydrogenerátoru, ps tlak kapaliny dodávané do systému. Podle toho, která z velièin na pravé stranì (2) se mìní, se rozliují rùzné typy hydrogenerátorù a hydraulických obvodù. Jejich pøehled s uvedením energetické bilance a dosaitelné úèinnosti je uveden v tab. 1 [3]. p S, Q
šoupátko
y
těleso ventilu
p
Obr. 3. Promìnný hydraulický odpor Systém s konstantním prùtokem vyuívá hydrogenerátor s konstantním objemem V t (tzv. konstantní hydrogenerátor, napø. zubové èerpadlo), konstantními otáèkami a pevnì nastaveným tlakem ps. Mnoství energie dodávané do obvodu je konstantní a je v pravém krajním sloupci tab. 1 znázornìno obdélníkem o stranách Qmax a ps. Energie odebraná z obvodu je dána aktuálním prùtokem Q a tlakem v hydromotoru pz (resp. jimi vymezenou plochou v grafech v tab. 1). Rozdíl pøedstavuje ztrátový výkon pøemìnìný v teplo v øídicím a v pojiovacím ventilu. Systém má maximální úèinnost 38 % a je vhodný tam, kde jde napø. jen o obèasné pouití, a nikoliv o trvalý provoz.
AUTOMA
Systém s konstantním tlakem vyuívá hydrogenerátor s promìnným objemem, umoòujícím plynule mìnit mnoství pracovní kapaliny dodávané do obvodu: objem V t ve vztahu (2) je promìnný. Hydrogenerátor obsahuje hydraulicko-mechanický nebo elektronický regulátor tlaku ps, který je udrován konstantní. Vzroste-li odbìr Q, dodává hydrogenerátor vìtí mnoství kapaliny. Pøi zastavení spotøebièe dodávka klesne k nule a pokrývají se pouze svodové propustnosti. Energetická bilance systému je lepí a úèinnost mùe dosáhnout a 67 %. Systémy øízené podle zatíení (Load Sensing LS) se vyznaèují promìnným tlakem ps, jeho hodnota se nastavuje podle aktuálního zatíení pohonu. Mìní se tlak ps i mnoství Q kapaliny dodávané do obvodu, tedy dva ze tøí parametrù na pravé stranì vztahu (2). Úèinnost pohonu mùe být i vìtí ne 67 %. Systém LS se realizuje hydraulicko-mechanicky a je velmi rozíøen zejména u mobilních strojù, kde dobrá energetická bilance znamená pøímou úsporu pohonných hmot. V poslední dobì se zaèíná realizovat i elektrohydraulický systém LS, který vyuívá elektronickou regulaci s vyhodnocováním tlaku od zátìe. U uvedených typù regulaèních hydrogenerátorù se pøedpokládá, e otáèky n ve vztahu (2) jsou konstantní. Rozvoj mìnièù frekvence nabízí monost mìnit dodávané mnoství øízením otáèek asynchronního elektromotoru pohánìjícího konstantní hydrogenerátor. Tímto zpùsobem je moné realizovat obvod s elektronickou regulací tlaku i pøi pouití konstantního (napø. zubového) hydrogenerátoru, jak ukazuje obr. 2. Takovýto hydraulický agregát lze pouít i pro realizaci elektrohydraulického systému LS [1]. Aplikace elektroniky a regulaèní techniky zde do øízení hydraulických agregátù jednoznaènì pøináí nové monosti a pøispívá ke zlepení jejich dynamických vlastností a energetické úèinnosti.
2. Prvky pro øízení hydromotoru Z hlediska øízení pohybu hydromotoru mají nejvìtí význam øídicí ventily, umoòující plynule øídit prùtok, a tudí rychlost pohybu a tlak (pøítlaènou sílu). Ventily pro plynulé øízení prùtoku vyuívají promìnné hydraulické odpory nejèastìji realizované s pouitím oupátka umístìného v tìlese ventilu (obr. 3). Pøestavením oupátka se zmìní prùtoèný prùøez ventilu a tím i jeho hydraulický odpor R = R (y). Závislost mezi prùtokem Q a tlakovým spádem ps p na ventilu je nelineární
∆p = pS p = R(y)Q2
Q, ps
ps
p
y
Fk
síla pružiny Fk
I
FI
rovnováha sil F
síla magnetu FI
y
yI
Iy
Iy
y
y
Obr. 4. Pøímé øízení polohy oupátka Na obr. 4 je ukázán princip regulaèního ventilu s pøímým øízením polohy oupátka. Síla FI elektromagnetu úmìrná øídicímu proudu I uvede oupátko do pohybu proti pruinì, která pøi stlaèení vyvozuje sílu opaèného smìru. oupátko se zastaví v bodì, ve kterém nastane rovnováha sil. Velikostí budicího proudu tak lze øídit otevøení ventilu. Jde vak o pøímé øízení, tj. bez zpìtné vazby. Vylouèit vliv hydrodynamických sil pùsobících na oupátko pøi proudìní kapaliny a vylepit dynamické vlastnosti ventilu napomáhá zpìtnovazební øízení polohy oupátka podle principu na obr. 5. Poloha oupátka, jeho zdvih je ve skuteènosti asi 1 mm, se mìøí indukèním snímaèem polohy. Pro uivatele jsou dùleité výsledné statické a dynamické vlastnosti ventilu, uvádìné v katalogu v podobì prùtokových charakteristik Q = Q(y) pro rùzné tlakové spády a frekvenèních charakteristik, ze kterých lze stanovit vlastní frekvenci ventilu fsv. Kvalitu øízení ovlivòují také dalí parametry, jako je I Q, pS
(3)
Jde tedy o zásadní rozdíl oproti elektrickým obvodùm, kde platí lineární Ohmùv zákon. K pøesnému nastavení polohy oupátka se pouívají rùzné principy, od nich byla v prùbìhu
(2002) èíslo 1
vývoje odvozena pojmenování jednotlivých provedení ventilù pro spojité øízení prùtoku. Servoventily jsou dvoustupòové ventily, u nich je jako první stupeò øízení pouit elektromechanický pøevodník typu tryska-klapka, který øídí tlak na èelech oupátka a tím jeho polohu. Servoventily mají mechanickou nebo elektrickou zpìtnou vazbu, odvozenou z polohy oupátka. Proporcionální ventily pouívají pro øízení pohybu oupátka proporcionální tlakové ventily se zpìtnou vazbou, realizovanou pruinou nebo elektronicky s mìøením polohy oupátka. Jako regulaèní ventily se zpravidla oznaèují ventily, u nich se oupátkem pohybuje pøímo prostøednictvím lineárního motoru (proporcionálního elektromagnetu). Jednotlivá provedení øídicích ventilù mohou vyuívat rùzné kombinace uvedených principù a konstrukèních øeení.
y y
yw
p
u
y
regulace y
Obr. 5. Zpìtnovazební øízení polohy oupátka
'
A
¨
PNEUMATICKÉ A HYDRAULICKÉ SYSTÉMY PRO AUTOMATIZACI b souèinitel tlumení, S A , SB èinné plochy pístu, pA, pB tlaky v pracovních prostorech A a B hydromotoru, F zatìující síla, FT síla tøení, a diferenciálních rovnic pro tlaky pA, pB
.
..
T 2svxsv + 2ξsvTsvxsv + xsv = Ksvusv
(4)
dpA 1 (QA − SA v − QLA − QL ) = CA dt
kde xsv je relativní poloha oupátka (xsv ∈ [-1; 1]) a význam ostatních symbolù je uveden v popisu k obr. 7.
SB pA
pB QB
QA
1
Obr. 6. Schéma pøímoèarého hydromotoru s jednostrannou pístnicí Závislost prùtoku pøes jednotlivé øídicí hrany oupátka na aktuálních tlakových spádech lze vyjádøit pomocí nelineárních vztahù, ve kterých vystupují relativní poloha oupátka, souèinitel prùtoku pøes hranu ventilu a pøísluný tlakový spád.
fM =
3. Hydromotor
1 2π
mx¨ + bxÿ = SA pA SB pB F FT sgn(xÿ ) (5)
2 KS 2 mV0
(8)
4. Hydraulická osa, servomechanismy
kde x je poloha pístnice, m hmotnost bøemene (pístnice),
0,8
(7)
kde V0 je objem pracovního prostoru hydromotoru pro støední polohu pístnice, S plocha pístu. Pro regulované pohony (servomechanismy) se pouívají pøímoèaré hydromotory, tzv. servokvality. Mají minimální tøení a pøedstavují málo tlumený systém (souèinitel ξM v rozsahu asi 0,05 a 0,2).
V hydromotoru se tlaková potenciální energie pøivádìné pracovní kapaliny mìní na mechanickou práci. Zde se omezíme pouze na pøímoèaré hydromotory, které mohou být s jednostrannou nebo oboustrannou pístnicí. Dynamické vlastnosti pøímoèarého hydromotoru s jednostrannou pístnicí podle obr. 6 lze popsat pomocí pohybové rovnice pístnice [2]
PDT1
0,9
kde CA = VA/K, CB = VB/K jsou hydraulické kapacity pracovních prostorù A a B, t je èas, K objemový modul prunosti kapaliny, v rychlost pohybu pístnice, QL, QLA, QLB prùtoky vlivem prùsakù v prostorech A a B (interní a externí svodová propustnost). Pøi návrhu hydraulických pohonù je srovnávacím údajem vypovídajícím o dynamických vlastnostech pohonu vlastní frekvence hydromotoru fM, která se v pøípadì oboustranné pístnice a její polohy uprostøed zdvihu urèí podle vztahu
F, FT
SA
(6)
dpB 1 (SBv + QB − QLA + QL ) = CB dt
x, v
Pøidáním snímaèe øízené velièiny a regulátoru vznikne polohový, rychlostní nebo tlakový servomechanismus. V praxi se u lineárních pohonù nejèastìji realizují servomechanismy polohové a tlakové. Øízení rychlosti lze pøevést na úlohu sledování polohy. Blokové schéma úplného regulaèního obvodu elektrohydraulického polohového servomechanismu je na obr. 7.
Hydraulická osa je pojem oznaèující sériové zapojení øídicího ventilu a hydromotoru.
PT1
0,7
Kkrit/ωm
pøekrytí hran oupátka, linearita ventilu a jeho citlivost na zmìnu signálu aj. Dynamické vlastnosti øídicího ventilu [2] odpovídají vlastnostem proporcionálního èlenu se setrvaèností 2. øádu, popsaného diferenciální rovnicí
P
0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
5
κ
Obr. 8. Závislost kritického zesílení regulaèního obvodu s regulátory typù P, PT1, PDT1 na pomìru fsv/fM Analytické rozbory dynamických vlastností zpìtnovazebního øízení polohového servomechanismu ukazují, e pro výslednou kvalitu regulaèního obvodu podle obr. 7 je rozhodující pomìr vlastních frekvencí servoventilu a hydromotoru fsv (9) fM Na základì znalosti pomìru κ lze doporuèit pouití a výchozí nastavení regulátorù polohy typu P, PT1, PDT1 a stavového regulátoru. Kvalitativnì lze vhodnost regulátoru posoudit vyhodnocením kritického zesílení regulaèního obvodu [4], [5]. Výsledná závislost normovaného kritického zesílení na pomìru vlastní frekvence servoventilu a hydromotoru je pro uvedené tøi typy regulátorù ukázána na obr. 8, kde hvìzdièkami vyznaèená obálka køivek ukazuje maximální hodnoty kritického zesílení regulaèního obvodu
κ=
F
snímač polohy w
K F (TF s + 1)
hydromotor
QF
e
eu
Ksn x
řídicí ventil
regulátor
GR(s)
usv
K sv K Q
Qsv
Tsv2 s 2 + 2ξsvTsv s + 1
Q
KM 2 2 TM s + 2ξMTM s + 1
V
1 s
X
Obr. 7. Blokové schéma polohového servomechanismu (e, eu odchylky øízené velièiny; F síla; GR(s) pøenos regulátoru; KF, KM, KQ, Ksn, Ksv zesílení zatìující síly, zesílení hydromotoru, prùtokové zesílení servoventilu, zesílení snímaèe polohy, zesílení servoventilu; Q, QF, Qsv prùtok do hydromotoru, prùtok vlivem zatìující síly, prùtok servoventilem; TF, TM, Tsv èasová konstanta pùsobení zatìující síly, èasová konstanta hydromotoru, èasová konstanta servoventilu; usv øídicí napìtí servoventilu; v rychlost, w ádaná poloha; x poloha pístnice; ξM, ξsv souèinitel pomìrného tlumení hydromotoru, servoventilù; s komplexní promìnná)
(2002) èíslo 1
AUTOMA
A
PNEUMATICKÉ A HYDRAULICKÉ SYSTÉMY PRO AUTOMATIZACI
Správný návrh a dimenzování elektrohydraulického servomechanismu se neobejdou bez posouzení dynamických vlastností pohonu. Úèinným nástrojem pro dynamickou analýzu systému je poèítaèová simulace [2]. S vyuitím rùzných simulaèních programù lze s pouitím ji naznaèených vztahù sestavit simulaèní model pohonu a ovìøit úèinky rùzných regulátorù, vliv rozmìrù ventilù na kvalitu regulace, schopnost pohonu dosáhnout poadované rychlosti pohybu i pøi zatíení apod. (napø. zanedbání závislosti výsledné rychlosti pohonu na jeho zatíení mùe zpùsobit prodlouení pracovního cyklu stroje a tím nesplnìní zadání). Na obr. 9 jsou ukázány simulaènì vyetøené prùbìhy promìnných polohového servomechanismu v prùbìhu pøechodového dìje pøi pùsobení zatìující síly 10 000 N a bez zatìující síly. Z prùbìhu polohy pístnice x je zøejmé prodlouení doby pohybu vlivem zatíení. Pøestoe øídicí ventil je v obou pøípadech na poèátku otevøen na 100 % (xsv = 1), je rychlost pístnice bez zatíení témìø dvojnásobná. Pøíèinou je nelineární závislost prùtoku øídicím ventilem na tlakovém spádu. Na obr. 10 jsou ukázány prùbìhy pomìrné rychlosti pohonu pro rùzná otevøení ventilu na
Øídit servopohony s poadovanou pøesností lze pouze pøi krátké periodì vzorkování nezávislé na dalích funkcích øídicího systému. Proto vznikly inteligentní periferie programovatelných automatù (Programmable Logic Controller PLC) umoòující pøipojit signál o poloze v rùzném tvaru a øídit akèní èlen bipolárním napìovým signálem. V rùzných obdobách je nabízí vìtina výrobcù PLC. Jako pøíklad lze zmínit øeení firmy Rexroth [9], zaloené na inteligentní periferii IP252mH z rodiny PLC Simatic firmy Siemens. Inteligentní periferie je vybavena vstupnì-výstupními obvody pro ètyøi servomechanismy. Lze s ní programovì realizovat rùzné regulátory s regulací nejen polohy, ale i rychlosti, tlaku (resp. síly) a s kontrolou hodnoty tlaku pøi nastavování polohy. Pøi øízení nìkolika os je moné zajistit také jejich synchronizaci. Pracovat nezávisle na typu PLC a realizovat servomechanismy i s ménì výkonnými øídicími systémy umoòují autonomní èíslicové regulátory. Pøíkladem takového øeení je typ HNC100 ([9], obr. 11). Jeho hardware a programové vybavení podporují ve potøebné pro øízení jedné hydraulické osy a komunikaci s nadøazeným øídicím systémem pomocí sériového rozhraní, síové komunikace po sbìrnici CAN nebo s vyuitím dvouhodnotových signálù. K dispozici je i obdobný regulátor v provedení pro dvì hydraulické osy. Rostoucí poèet aplikací sbìrnice CAN vede také k vývoji øídicích ventilù s integrovaným èíslicovým regulátorem a komunikací po sbìrnici CAN. Pro èíslicové regulátory hydraulických pohonù je charakteristické, e je k nim moné pøipojit snímaèe absolutní polohy s analogovým výstupním signálem 0 a 10 V nebo
w, x (m)
5. Dynamická analýza a simulace chování pohonu
6. Øídicí systémy
s èíslicovým výstupem a synchronnì sériovým pøenosem dat podle standardu SSI (Serial Synchronous Interface). Pouití snímaèù polohy s rozhraním SSI je podmínkou pøi poadavku na pøesné øízení polohy u servopohonù s velkým zdvihem. Snímaè absolutní polohy pøitom mùe být integrovaný do tlakového prostoru hydromotoru, rotaèní napø. s lankovým pøevodem, tyèový v profilovém provedení nebo laserový, umístìný vnì hydromotoru. Programové vybavení regulátorù podporuje pouití regulaèních algoritmù uvedených žádaná hodnota, poloha pístnice
0,15 0,14
F=0N
0,13
F = 10 000 N
0,12 0,11 0,10 0,09 0
0,85 až 2,5
AUTOMA
0,5
0,5
F=0N
0,2
F = 10 000 N
0,1 0 -0,1 0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
t (s)
tlaky pA, pB
10
pA
8
pA
F = 10 000 N F=0N
6
pB
2
F=0N F = 10 000 N
pB
0 0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
t (s)
PDT1
P
PT1
stavový regulátor xsv (-)
TD s + 1 Ts + 1
1 , T = 0,1 TD TD = 2πfsv
poloha šoupátka ventilu 1,2 1,0 0,8
F = 10 000 N
0,6
KR
0,4
F=0N
0,2
1 GR (s) = K R T1s + 1 T1 =
> 2,5
0,4
0,3
Typ regulátoru
GR (s) = K R
0,4 až 0,85
0,3
0,4
Tab. 2. Doporuèená volba regulátorù polohového servomechanismu
0 až 0,4
0,2
rychlost pístnice
0,6
4
Poměr vlastních frekvencí k = fsv / fM
0,1
t (s)
v (m/s)
K 1 KRkrit = 2πfM krit (10) ωM KO Ksn kde KO je zesílení otevøeného regulaèního obvodu.
pomìrném zatíení pohonu, které jsou navíc u hydromotoru s jednostrannou pístnicí nesymetrické pro jednotlivé smìry pohybu a zatíení (tahová nebo tlaková síla).
pA, pB (106 Pa)
dosaitelné pøi pouití rùzných regulátorù v závislosti na pomìru κ. Z grafu lze vyèíst doporuèení pro volbu vhodného typu regulátoru, které je shrnuto v tab. 2. Maximální hodnota zesílení regulátoru KRkrit se urèí z hodnoty normovaného zesílení Kkrit/ωM pøeètené z grafu na obr. 8 podle vztahu
0 -0,2
1 πfM
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
t (s)
u = w − K1x − K 2 v − K 3a
(2002) èíslo 1
Obr. 9. Výsledky simulace chování pohonu pøi rùzných zatíeních
A
PNEUMATICKÉ A HYDRAULICKÉ SYSTÉMY PRO AUTOMATIZACI
v tab. 2, vèetnì stavového regulátoru, pro který jsou potøebné stavové promìnné získávány numerickou derivací signálu o poloze. Mìnit zesílení i èasové konstanty regulátoru lze za bìhu øídicího programu. Je-li pøipojen snímaè tlaku, je moné pøi nastavování polohy omezit maximální sílu vyvinutou hydromotorem a omezením maximální velikosti napìtí øídícího servoventil urèit maximální pøípustnou rychlost pohonu. K pøesnému nastavení polohy lze pouít integraèní sloku regulátoru, uvádìnou v èinnost prostøednictvím pøídavné logiky.
v/v0
Závislost „rychlosti“ na poměrném zatížení PHM 1,5 relativní otevření ventilu xsv: 0,2; 0,4; 0,6; 0,8; 1,0
1,0 0,5 0 -0,5 -1,0 -1,5 -2,0 -2,5 -1
relativní otevření ventilu xsv: -0,2; -0,4; -0,6; -0,8; -1,0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
F/F0
Obr. 10. Závislost pomìrné rychlosti pohonu na jeho pomìrném zatíení pøi rùzných otevøeních øídicího ventilu Regulace tlaku pøedpokládá mìøení tlaku nebo síly. Pro regulaci tlaku ve dvojèinném lineárním hydromotoru lze pouít dva snímaèe tlaku, pøièem regulaèní algoritmus vyhodnocuje jako hodnotu skuteèného tlaku rozdíl jejich údajù. Regulátor tlaku obsahuje zvlátní logiku pro pøipojování a odpojování integraèní sloky.
7. Závìr Èlánek shrnuje základní principy funkce a øízení hydrostatických pohonù a ukazuje
jejich monosti, vèetnì pøíkladù technické realizace øídicích systémù. Díky aplikacím moderní øídicí techniky si hydrostatické pohony udrují stále schopnost konkurence, a to i pøes silný konkurenèní tlak z oblasti regulovaných elektrických pohonù. Podìkování Pøíspìvek vznikl v rámci øeení výzkumného zámìru CEZ:J17/98: 272300011 Modelování, simulace a øízení sloitých dynamických systémù výrobnì-dopravních komplexù. Literatura: [1] MAÒÁSEK, R.: Simulation of Electrohydraulic Load-Sensing System with AC Motor and Frequency Changer. In: Proceedings of the 1st FPNI-PhD Symposium, Hamburg 2000, s. 311 323, ISBN 3-00-006510-5. [2] NOSKIEVIÈ, P.: Modelování a identifikace systémù. 1. vyd., Ostrava, Montanex, a. s., 1999, ISBN 80-7225-0302. [3] NOSKIEVIÈ, P.: Elektrohydraulický load-sensing systém teoretické øeení. Závìreèná zpráva projektu 101/95/ Obr. 11. Autonomní èíslicový regulátor HNC100 0910, GAÈR, leden 1997. [4] NOSKIEVIÈ, P.: Auswahlkriterium der Reg- [7] NOVÁK, P.: Prùmyslové øídicí systémy. Skriplerstruktur eines lagegeregelten elektrohydrauta, FS VB-TU Ostrava, 2000. ISBN 80-7078lischen Antriebes. Ölhydraulik und Pneumatik, -733-3. 39, 1995, è. 1, s. 49-51, ISSN0341-2660. [8] PIVOÒKA, J. a kol.: Tekutinové mechanismy. [5] NOSKIEVIÈ, P.: Klasifikace regulátorù elekPraha, SNTL 1987. trohydraulických servopohonù. In: Sborník [9] Katalogové podklady firmy Rexroth. pøednáek 16. mezinárodní konference Hydraulika a pneumatika 98. Brno, 1998, s. 227233, prof. Ing. Petr Noskieviè, CSc., katedra automatizaèní techniky a øízení, ISBN 80-86122-23-9. Fakulta strojní, VB-TU Ostrava [6] NOVÁK, P. NOSKIEVIÈ, P.: Zabezpeèení
[email protected] spolehlivosti øízení pódiových stolù v Obecním domì v Praze. AUTOMA, 6, 2000, è. 2, s. 14 15, ISSN1210-9592.
(2002) èíslo 1
AUTOMA