Bankovní institut vysoká škola Praha
Hospodářské krize ve světě v kontextu moderní ekonomie Diplomová práce
Bc. Simona Marešová
duben 2010
Bankovní institut vysoká škola Finance
Hospodářské krize ve světě v kontextu moderní ekonomie Diplomová práce
Autor:
Bc. Simona Marešová Finance
Vedoucí práce:
Teplice
Ing. Karel Benák
duben, 2010
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Teplicích dne 27. 4. 2010
Simona Marešová ............................................................
Poděkování:
Velice ráda bych tímto způsobem poděkovala vedoucímu práce panu Ing. Karlovi Benákovi za konzultace, které mi poskytl při zpracování bakalářské práce, a za metodické vedení při práci. Dále bych ráda poděkovala všem přednášejícím v průběhu celého studia, z jejich výkladů a zkušeností jsem čerpala při psaní bakalářské práce. Děkuji také za podporu a pomoc celé mé rodiny a blízkých, a to v průběhu celého mého studia.
Anotace práce: JMÉNO A PŘÍJMENÍ AUTORA:
SIMONA MAREŠOVÁ
Instituce:
Bankovní institut vysoká škola, a.s.
Název díla:
Hospodářské krize ve světě v kontextu moderní ekonomie
Vedoucí práce
Ing. Karel Benák
Počet stran práce:
94
Počet příloh:
11
Počet kapitol
4
Klíčová slova:
Hospodářská krize, finanční krize, recese, deprese, chaos
Práce slouţí jako součást Státní závěrečné zkoušky na Bankovním institutu VŠ, a.s. . Jejím cílem je stručně představit ekonomické krize, které jsme překonali i tu, kterou nyní procházíme, pokusit se najít způsob, jak krizi předejít, popřípadě jí čelit v kontextu moderní ekonomie.
Annotation : FIRST AND LAST NAME AUTHOR:
SIMONA MAREŠOVÁ
Institution:
Bank´s institute university, Inc.
Title of a work:
Economic crisis abroad in context modern econ.
Supervisor:
Ing. Karel Benák
Number of pages:
94
Number of attachments:
11
Number of chapters.
4
Key words:
Economic crisis, financial crisis, mischiefmaking, depression, chaos
My study serves as a part of the State final exam on Bank's institute university, Inc. It´s aim is to briefly introduce reader into the economic crisis, that we overcame and that one in which we are, try to find ways how to prevent, eventually face it in the context of modern economics.
Obsah OBSAH ....................................................................................................................................................... 7 ÚVOD ......................................................................................................................................................... 1 1.
2.
3.
4.
HOSPODÁŘSKÉ KRIZE VE SVĚTĚ ............................................................................................ 3 1.1.
DŮLEŢITÉ POJMY – ETAPY VÝVOJE HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY...................................................... 7
1.2.
HISTORICKÝ EXKURZ ............................................................................................................... 11
1.3.
PŘED ROKEM 1939 ................................................................................................................... 13
1.4.
PO ROCE 1945 .......................................................................................................................... 35
1.5.
LETEM SVĚTEM ........................................................................................................................ 46
NÁSLEDEK CHAOSU KRIZE ..................................................................................................... 52 2.1.
PŘÍČINY .................................................................................................................................... 54
2.2.
NÁSLEDKY ............................................................................................................................... 55
2.3.
JAK VYSTOUPIT Z BLUDNÉHO KRUHU? ..................................................................................... 57
NEJVĚTŠÍ FINANČNÍ KRIZE OD 30. LET 20. STOLETÍ ...................................................... 61 3.1.
PŘÍČINY .................................................................................................................................... 62
3.2.
NÁSLEDKY ............................................................................................................................... 64
3.3.
KAM SMĚŘUJEME?.................................................................................................................... 66
FINANČNÍ KRIZE V ČESKÉ REPUBLICE .............................................................................. 72 4.1.
ÚPRAVA STÁTNÍHO ROZPOČTU V DOBĚ KRIZE .......................................................................... 75
4.2.
KROKY JAK Z KRIZE FINANČNÍ A ZÁROVEŇ ROZPOČTOVÉ ......................................................... 84
4.3.
INOVACE V DOBĚ KRIZE............................................................................................................ 85
4.4.
DOTAZNÍK ................................................................................................................................ 89
VÝSLEDKY ............................................................................................................................................. 93 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .................................................................................................................. 96 SEZNAM PROČTENÉ LITERATURY................................................................................................ 98 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK .................................................................................................... 99 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................. 101 SEZNAM TABULEK: .......................................................................................................................... 102 PŘÍLOHY............................................................................................................................................... 103 DOTAZNÍK PRO OBČANY ČESKÉ REPUBLIKY STARŠÍ 18 LET ............................................ 110
ÚVOD Toto je několikaměsíční práce psaná během posledního studijního roku. Celkový pohled se na daný problém sice nemění, ale stále přibývalo mnoho informací, které jsem nemohla opomenout. Proto je nutné mít tento časový posun na zřeteli. Česká i světová ekonomika stojí v dnešní době na jistém rozcestí. Přestoţe dopady světové krize překonáváme lépe něţ řada dalších zemí v celé Evropské unii. Došlo v loňském roce v naší zemi k hlubokému poklesu hospodářského růstu se značným dopadem na ţivotní úroveň obyvatelstva. Mým záměrem je napsat práci, která ukáţe ucelený přehled nejdůleţitějších hospodářských recesí od roku 1906. Budu se snaţit vám svým výkladem ukázat jistý pohled na současnou ekonomickou krizi. Ukázat souvislost nynější krize s minulými. V podkapitole „letem světem― je mou snahou poukázat na směr, který nás jako celek posune kupředu, jak důleţitá je schopnost zavést konkrétní formu duševního a průmyslového vlastnictví na trh. Zároveň ukazuji, jak můţe osobní či společenský blahobyt být pro společnost nejen přínosem ale také škodit. To, ţe následkem chaosu je krize,ví kaţdý, ale jak vystoupit ze začarovaného kruhu? Odpovědi najdete v kapitole „Následek chaosu – krize―. V dalších kapitolách se dočtete o příčinách i následcích současné krize. Najdete zde postřehy a názory renomovaných ekonomů. Jak krize postihla Českou republiku. Pro srovnání například najdete pokles výstupů jednotlivých odvětví. Vývoj státního dluhu od roku 1995 a jiné. Návrh jak postupovat ke sníţení státního deficitu, především rozpočtovou politikou. V kapitole ―Inovace v době krize― se znovu vracím k velmi důleţitému a přesto stále opomíjenému tématu, jak je důleţité investovat do vědy a výzkumu. Podporovat duševní vlastnictví, znalostní ekonomiku při zachování udrţitelného růstu na bázi obnovitelných zdrojů. V mé diplomové práci jsem také provedla malý průzkum občanů České republiky. Získané informace se dočtete v kapitole „Výsledky―. Mým cílem je přimět čtenáře k zamyšlení se nad tím, jak předcházet hospodářským propadům, co bylo příčinou, co a jak zlepšit, jak přistupovat k neúplným či lţivým informacím, k lhostejnosti a korupci. Světová krize v kontextu moderní ekonomie je nejen záleţitostí ekonomického jednání jednotlivých subjektů hospodářské politiky států, ale i morálky jednotlivců.
1
Píše se jiţ poslední čtvrtletí roku 2009, v USA vládne první prezident afroamerického původu, jejich státní deficit je největší od druhé světové války a celým světem se nadále valí hypoteční a finanční krize. Česká republika byla poprvé předsednickou zemí Evropské unie a také první, kde posléze „padla― vláda. Jsme poslední zemí, jejíţ prezident dlouho nepodepsal Lisabonskou smlouvu a celá Evropská unie byla rozladěna nad počínáním našeho prezidenta. /Dne 3.listopadu 2009 pan prezident ČR Václav Klaus Lisabonskou smlouvu podepsal/. Nezaměstnanost v České republice je v posledním čtvrtletí roku 2009 7,2 procent1, státní dluh na jednoho občana přesáhl jiţ sto tisíc korun. Ještě v březnu 2009 se v průzkumu společnosti Stem2 zjistilo, ţe v ekonomickém chování českých domácností se krize zatím neprojevila. To se ale jiţ v posledním čtvrtletí tohoto roku říci nedá. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti a stále rostoucí nespokojeností většího počtu lidí, se zvětšuje nedůvěra k jakékoli politické straně, která by mohla vyhrát příští volby. V tiskové zprávě Svazu průmyslu a dopravy České republiky se píše o platební morálce, která se rapidně zhoršuje3. V Lotyšsku krize dospěla tak daleko, ţe mladí lidé, kteří si vzali hypotéku na byt prodávají své orgány, aby mohli splácet dluhy.4 Naproti těmto negativním informacím
jsou i kladné. Američtí vědci
dvěstěkrát zrychlili mnoţení kmenových buněk. Holandským vědcům se podařilo po čtyřech letech vypěstovat umělé vepřové maso. Na Slovensku se jiţ od 1.ledna 2009 začalo platit eurem. Nepříliš mnoho lidí z mého okolí se zajímá o ekonomii a ještě méně lidí čte odbornou literaturu k tomuto tématu. Pokusím se čtenáři nabídnout názor nejen obyčejného člověka ţijícího v Čechách, ale také řady renomovaných ekonomů. Zkusme se zamyslet nad tím, kde se stala chyba. Co se stalo? A co a jak bude v případě, ţe kaţdý člověk, celá naše společnost a hlavně politici nezmění svůj přístup k odpovědnosti za své činy? Pomůţeme něčemu, nebo někomu, kdyţ ani nepůjdeme k volebním urnám? Měli bychom se přinejmenším pokusit o návrat k slušnosti, pokoře a 1
/zdroj: Český statistický úřad Časová řada základních ukazatelů zaměstnanost a nezaměst. [2010-05-02]
.
2
/Odkaz: STEM je středisko empirických výzkumů, zabývající se sociologickým výzkumem. Bliţší info. najdete na stránkách www:.
3
/ zdroj:Svaz průmyslu a dopravy ČR, tisková zpráva - PhDr. Milan Mostýn [2009-15-04] [online]. Dostupné z www:< http://www.spcr.cz/tiskove-zpravy/sp-cr-platebni-moralka-firem-se-dale-zhorsuje>.
4
/ zdroj: rádio Impuls – zprávy 23.11.2009 18:03 hod.
2
úctě jednoho k druhému. Odpovězme si na otázku, kde jsou naše hodnoty. Neposunula se morálka a lidské chování za hranice slušnosti?
3
1.
HOSPODÁŘSKÉ KRIZE VE SVĚTĚ Popsat historii aţ po dnešek se navenek jeví velmi snadné, ale pro kaţdého z nás
je stěţejní a neopomenutelné něco jiného. Proto se budu snaţit o stručný popis. Nemám v úmyslu nic opomenout. Pokud se tak ale stane, rozhodně to není proto, ţe bych se snaţila obejít dějiny. Ještě před několika lety se téma krize nám Čechům jevila jako nevýznamný ekonomický jev. Obyčejný člověk, který se o ekonomiku moc nezajímal, si mohl myslet, ţe je to něco, co se nás nemůţe týkat. Z nenápadného strašáka se vyklubala celosvětová pohroma, o které se mluví dnes a denně v médiích, v novinách a na internetových stránkách se objevují přepisy rozhovorů renomovaných ekonomů z celého světa. Dnes jsme svědky toho, ţe se historie opakuje, ale průběh, dopad a řešení se zásadně moc neliší. Krize vţdy nastane po konjunktuře, aby po dosednutí na takzvané dno mohla ekonomika zase růst. Při hledání cesty ze současné krize je často citován John Maynard Keynes, který dokázal po krizi v třicátých letech postavit hospodářskou politiku na nové základy. Jeho rada, jak zmírnit výkyvy hospodářského cyklu, kdy stát má hrát proti tendencím trhu, kdyţ všichni spotřebovávají, má vláda šetřit a vytvářet rozpočtové přebytky. V případě, kdy spotřeba vázne, stát má naopak spotřebovávat a vytvářet deficity. Současná hospodářská politika ovšem není v ţádném případě keynesiánská, jak se často mylně píše. Vzali jsme si totiţ jen polovinu tohoto poučení. Státy sice ekonomiku povzbuzují, ale v dobách špatných i dobrých. Ţijeme v době neustále deficitních rozpočtů. Vlády prakticky všech zemích do ekonomiky nalévaly veřejné peníze i v dobách, kdy ţádná taková pomoc nebyla potřeba. Jako bychom se stali závislými na nepřiměřeně vysokém růstu a volili takové politiky, kteří jsou ochotni tento růst posilovat. Jakmile se na podzim roku 2008 objevily první váţné problémy, ke slovu se dostala obvyklá receptura. Za kritickou hrozbu, při níţ je potřeba nasadit „pro-růstový― vládní balíček, bylo vyhlášeno zpomalení ekonomického růstu na dvě procenta. Povaţovat tento růst za důvod k vršení dalších státních dluhů by bylo bezpochyby Keynesovi cizí. Kdyţ se dnes ohlédneme pár let zpátky, máme za sebou výjimečně úspěšné a bohaté období. Ţádné dluhy jsme ale nesplatili, ba naopak. Škoda, ţe jsme nevytvářeli ţádné rezervy.5
5
/ zdroj: Tomáš Sedláček, Ekonomie dobra a zla,1. vydání. r. 2009 str.+235-38 ISBN978-80-903944-3-8
4
Máme před sebou nový fenomén, nebo vlastně staronový - „morálku―. V současnosti se ekonomika bude muset přiměřeně skloubit jak viditelnou tak neviditelnou rukou trhu, střídmostí, přiměřenou agregátní poptávkou a zároveň liberálním přístupem. Moţná se dopracujeme k novému pojmu v ekonomice, nebo staronovému pojmu postaveném na morálce s funkčností trhu a přiměřenou regulací státu, přesto, ţe právě regulace byla tak kritizována západním světem. Vzhledem k donedávna uzavřené ekonomice našeho státu se nás hospodářské krize ve světě dotýkaly jen okrajově, nepočítám ropnou krizi, ale tehdejší uzavřenost Československa a závislost6 na Sovětském svazu neměla takový dopad na ekonomiku jako v západních státech. Dnes je proto tento jev pro jednotlivce i podnikatele něčím zcela novým. Naše společnost není na překáţky tohoto typu připravená. Vzhledem k zadluţenosti státu7 na jednotlivce a zadluţenosti domácností8 je jasné. ţe jsme se nenaučili tvořit úspory. Ţivot takzvaně na dluh se stal velkým problémem nejen Američanů. V současné době vyuţívá spotřebitelské úvěry zhruba dvacet procent a úvěry na bydlení okolo deseti procent českých domácností. Odtud plyne, ţe propad disponibilních příjmů, s nímţ je třeba počítat v důsledku současné globální recese a propadu domácí ekonomiky, postihne nezanedbatelnou část českých domácností. Negativní vývoj na trhu práce můţe mít váţné dopady zejména na ty zadluţené domácnosti, které nedrţí příliš velkou finanční rezervu a současně nemají vysokou míru úspor v podobě vkladů u bank, ţivotních či penzijních pojištění či stavebního spoření. Z nedávno publikovaných závěrů výběrového šetření Českého statistického úřadu vyplývá, ţe 63 procent domácností vycházelo se svými příjmy s obtíţemi, coţ se týkalo zejména nízko-příjmových skupin. Institutem, který dává předluţeným domácnostem šanci na nový začátek a poskytuje alternativu k jinak neodvratnému přesunu do šedé ekonomiky, je řízení o oddluţení, zavedené od 1. ledna 2008 novým insolvenčním zákonem (zák. č. 182/2006 Sb.). Je zřejmé, ţe zatím se stále nacházíme v určité náběhové fázi a počet osobních insolvencí pravděpodobně dále poroste. V české ekonomice by mohlo probíhat osm aţ devět tisíc nových osobních insolvencí ročně. V západoevropských zemích připadá 6
/ na ropě ze Sovětského svazu - Ropovod Druţba. Společnost pro výstavbu a provoz ropovodu Druţba byla zaloţena v roce 1959 za účelem zajištění transportu ropy z tehdejšího Sovětského svazu do východní Evropy. Dnes ropovod zajišťuje nejen přepravu ruské ropy, ale také transport ropy přepravované do Evropy po moři a dopravu polské ropy získávané v okolí Debna.
7
/více jak 114 tisíc korun
8
/zdroj: ČNB - celkem k 31.3.2010 988,4 miliardy korun
5
na deset tisíc lidí průměrně 14 osobních insolvencí ročně. Situace v jednotlivých zemích je ale značně rozdílná v závislosti na právní úpravě (snadnosti či obtíţnosti zbavení se nesplacených dluhů), ale i na společenských zvyklostech. Vysoký počet osobních insolvencí je charakteristický zejména pro Velkou Británii či Německo, naopak v severních zemích západní Evropy je jejich počet velmi nízký. 9 Ovšem vezmeme-li v úvahu hrubý domácí produkt jako ukazatel ekonomické výkonnosti země, který je vyjádřen jako přidaná hodnota veškerého vyrobeného zboţí a sluţeb, nutno odečíst meziprodukty, které se na přidané hodnotě nepodílejí. Pokud je uveden ve standardu kupní síly, stírají se rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi a tak parita kupní síly10 umoţňuje srovnání výkonnosti jednotlivých ekonomik.
Propočet
na obyvatele je v Evropské unii v roce 2008/2009 vypočten na částku 25100/ zatím nebyl zveřejněno,11 Rakousko 30900/29800 Euro za rok, Německo 29100/27300 a Lucembursko dokonce 68100/63300 Euro za rok.12 Přestoţe v České republice byla parita kupní síly v roce 2008 20100 Euro za rok a klesla jen o1100 Euro za rok, coţ v porovnání s ostatními není tak veliký propad, patří Česká republika mezi státy východního bloku, jejímţ občanům nezbývá moc prostředků pro tvoření úspor. Ale i kdyby se s finanční krizí naše společnost setkala, nevím, zda by byl průběh jiný. Je tolik vlivů, které na současné subjekty působí a lze jen těţko odhadnout jejich chování. Další otázkou zůstává, kam by vloţené úspory fyzické či právnické osoby vloţily. Snad lze jen s jistotou říci, ţe je pravdivé přísloví „Všichni lidé, s nimiţ se setkáváme, mají své osudy, které ovlivňují jejich chování, ale na to příliš málo myslíme. Očekáváme, ţe budou reagovat tak, jak
9
/ zdroj: Petr Jakubík, Tomáš Richter | Publikováno [2009-28- 07] [online]10:38
dostupný z www:< http://www.e15.cz/relax/osobni-finance/predluzene-domacnosti-dostaly-sanci>. 13/ PPP parita kupní síly ( purchasing power parity) - v nejjednodušší verzi PPP představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a sluţby v různých zemích. Například pokud stejný výrobek stojí ve Francii 1,87 eura a ve Velké Británii 0,95 libry, pak PPP pro tento výrobek mezi Francií a Velkou Británií je 1,97 eura k libře (1,97 = 1,87/0,95). To znamená, ţe za kaţdou libru ve Velké Británii kupující obdrţí stejné mnoţství tohoto výrobku jako za 1,97 eura ve Francii. Parity kupní síly se však v ECP neporovnávají mezi zeměmi pouze bilaterálně, ale konečné parity jsou výsledkem multilaterálního srovnání. 11
/ EU 27 zemí PPS=PPP na obyvatele
12
/ zdroj: Obecná databáze Eurostatu (česká verze)[online].Dostupný z www:< http://apl.czso.cz/ode/tab/tec00001.htm>. Hrubý domácí produkt v trţních cenách PPS na obyvatele
6
bychom zareagovali na jejich místě my, a proto jim v naprosté většině případů nemůţeme rozumět, nemůţeme je pochopit.―13.
1.1. Důležité pojmy – etapy vývoje hospodářské politiky Definice pojmu krize je v encyklopedii definována jako výraz z řečtiny, kde slovo krisis znamená soud. V klasickém řeckém dramatu se takto označovala část děje, ve které docházelo k rozporu protikladných sil. V současné době se termín krize pouţívá pro označení těţké a rozhodující chvíle, obtíţnou situaci, tíseň nebo zmatek. V medicíně označuje krize náhlou změnu stavu pacienta, kdy dojde ke zhoršení průběhu choroby. V přeneseném slova smyslu dnes také hledáme lék na zhoršení stavu, ale v ekonomice. V encyklopedii je s výrazem krize spojeno mnoho přídavných jmen, jako například společenská, ekologická, ropná, diplomatická, ekonomická, hospodářská, defektologická, existenciální, vládní, politická, nebo krize filosofie. Všechny tyto přívlastky se s nynější, současnou krizí spojují aţ příliš výstiţně. Ano, současná krize je směsicí všech těchto přídavných jmen spojených s jedním podstatným, a tím je krize. Budeme-li definovat konkrétně krizi ekonomickou, ta nastává pokud je ekonomický růst po dobu čtyř čtvrtletí v recesi, v tomto případě se jedná o jednu z fází hospodářského cyklu. Je-li nulové či dokonce záporné tempo růstu hrubého domácího produktu spojené s vysokou nezaměstnaností a vysokou mírou inflace, jedná se o tzv. stagflaci, klesá-li aktuální produkt po dobu dvou čtvrtletí hovoříme o recesi. Dlouhodobý pokles se nazývá deprese. Hospodářské cykly znamenají opakující se kolísání skutečného produktu kolem potencionálního či růstového trendu. Zvyšování úrovně aktuálního produktu vede k současnému
zvyšování
úrovně
cenové
hladiny.
Překročí-li
aktuální
produkt
potencionální, potom vzniklá mezera mezi těmito veličinami s výrazným zvýšením cenové hladiny se nazývá inflační mezera. V situaci inflační mezery jsou přetěţovány výrobní faktory a hovoříme o takzvané přehřáté ekonomice. Dojde-li k poklesu aktuálního produktu a sníţení cenové hladiny, dojde ke vzniku takzvané deflační mezery. Čím větší je tato mezera, tím horší je výkonnost ekonomiky a více výrobních faktorů 14je nevyuţito. Fáze hospodářského cyklu, vrchol je bod, ve kterém dosahuje aktuální produkt maxima. Kontrakce je charakteristická poklesem aktuálního produktu. Dno je bod, ve kterém
13 14
/ Johanes Mario Simmel / odkaz na str. 57 kliknutím na kap. 2.3. „jak vystoupit z bludného kruhu"
7
dosahuje aktuální produkt minima. Expanze je charakteristická růstem aktuálního produktu. Pokud vzestupná fáze převyšuje vrchol předcházejícího cyklu a posléze dosahuje svého vrcholu, hovoříme o konjunktuře. Typy hospodářských cyklů,. Kytchynovy cykly jsou krátkodobé, 36-40 měsíců. Juglarovy cykly jsou střednědobé,10-11 let. Kundratěvovy cykly jsou dlouhodobé, 50-60 let. Ekonomie je velmi mladá věda, ale je bláhové si myslet, ţe tu nebyla, byla, jen jí nikdo nedal jméno. Ekonomie je stará jako samo lidstvo a samozřejmě jde ruku v ruce s vývojem lidstva. Za počátek moderní ekonomie se povaţuje rok vydání „Bohatství národů― od Adama Smithe, ale kaţdý z nás si uvědomuje, ţe ekonomie, samozřejmě ne tak, jak ji známe dnes, se skrývá za vším, co člověk vytvořil, přetvořil, znehodnotil i znetvořil. Ano, je třeba se zamyslet zda ekonomie nevstupuje do nové kapitoly, která nám otevře oči a naučí svět vidět z jiného úhlu, neboť „ nebude dobrým ekonomem, kdo je jenom ekonomem―.15 Abychom dospěli k současným opatřením, jak předcházet velkým ekonomickým depresím ,je nutné vysvětlit jak historický vývoj hospodářské politiky jako vědní disciplíny souvisí s reakcí na ekonomické potřeby doby ve které jakýkoli stát a celá společnost nachází. V dosavadním historickém vývoji dějin ekonomických a politologických teorií lze zaznamenat několik etap, vznik, rozvoj i realizaci teorie hospodářské politiky jako vědní disciplíny. 1. etapa – Merkantilismus V 16. a 17. století se jedná o jakousi intervenční hospodářskou politiku v tom smyslu, ţe ve vyspělých monarchiích docházelo zejména k podpoře vývozní produkce a omezení dovozů, zejména luxusního zboţí za účelem zvýšení národního bohatství. První merkantilisté
totiţ
ztotoţňovali
peníze
s drahými
kovy.
V rozvinutější
formě
merkantilismu povaţovali za hlavní zdroj bohatství obchod, aktivní bilanci zahraničního obchodu. Z tohoto důvodu obchod zaznamenal řadu protekcionistických opatření, zejména cel a regulaci dovozu. Toto období je také nazýváno jako vrcholný absolutismus. Nejznámějším představitelem anglických merkantilistů byl Thomas Mun (1571-1641). Ve Francii je toto období spojováno s dobou panování Ludvíka XIV. A jeho ministry
15
/ volný překlad z anglického „ A person is not libely to be a good politoval economist, who is nothing else― kterou vyslovil - John Stuard Mill , anglický ekonom a filosof
8
kardinálem Richeliue a také Jeanem Baptistem Colbertem. Ve stření Evropě16 se pro určité prvky merkantilismu prosazované v průběhu 18 století vţil název „kameralismus―. Kromě ideje silného státu a obchodní bilance zde byl kladen důraz na problematiku veřejné správy. Prakticky byl zaměřen na odbornou přípravu úředníků tak, aby měli schopnost ovlivňovat a regulovat fungování ekonomiky.17 2. etapa – Fyziokraté Koncem 17. století a v první polovině 18.století se ve Velké Británii prosazoval směr označovaný jako filosofové přirozených zákonů, kteří poloţili základy liberalismu. Zdůrazňovali úlohu svobody a nezadatelných práv, ale také přispěli ke kritice merkantilismus pomocí kvantitativní teorií peněz, kdy nahromaděním peněz v ekonomice ovlivňuje jejich kupní sílu, která klesá.18 Mezi hlavní představitele patří Thomas Hobbes, který prosazoval silný stát jako nástroj proti zvládání anarchie, naproti tomu John Locke zdůrazňoval liberální řád a negativní vymezení práv. Francouzskou verzí se stala fyziokratická škola, která navazuje na ideu přirozeného řádu, poznání, ţe peníze samy o sobě nejsou zdrojem bohatství, ale pochází jedině z práce na půdě. Fyziokratická škola otevřeně vystoupila s kritikou merkantilismu, konkrétně Colbertovy politiky, která ve Francii vedla k úpadku zemědělství. S koncepcí přirozeného řádu a hospodářským liberalismem fyziokraté výrazně ovlivnili myšlení konce18. století ve Francii jeţ vyústilo ve velkou francouzskou revoluci. 3. etapa - Klasická politická ekonomie Druhá polovina 18. století a počátek 19. století. Byl kladen důraz na hospodářský liberalismus a nezasahování států do ekonomických procesů. Mezi hlavní teoretické přínosy a charaktery patří důraz na svobodnou soutěţ., přísný individualismus takzvaný hedonismus19 a úlohu mezinárodního obchodu. Za hlavní zdroj bohatství povaţovali výrobu a za hlavní motor růstu hospodářství pak dělbu práce s tím, ţe mezinárodní dělba práce zvětšuje bohatství národů. 16
/ Německo, Rakousko -Uhersko
17
/ zdroj: : Ing. Petr Soukup, CSc. Ing. Petr Vymětal, Základy teorie a praxe hospodářské politky, 1. vyd. 2007, str.25 BIVŠ, ISBN 978-80-7265-125-2.
18
/ dochází k inflaci – ekonomický jev, který označuje všeobecný růst cenové hladiny, neboli sníţení kupní síly peněz. Opačným jevem k inflaci je deflace – tedy pokles cenové hladiny, zatímco dezinflace je sniţování míry inflace (tzn. i při dezinflaci cenová hladina roste).
19
/ sledování vlastního zájmu
9
Nejznámějším klasickým liberálem je uznáván skotský ekonom a filosof Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie. Jeho hlavní dílo zkráceně nazývané „Bohatství národů― je vrcholným dílem ekonomického liberalismu. V knize přichází s teorií spontánního řádu, přirozených zákonů a svobodné soutěţe, spočívající na fungování neviditelné ruky trhu jako hlavního koordinačního mechanismu všech aktivit, které jsou nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti. Hnacím motorem ekonomické činnosti je jednak hedonismus jednotlivců, svobodný mezinárodní obchod - teorie absolutních komparativních výhod. Klasický liberalismus zásahy státu do hospodářství povaţuje za škodlivé, připouští pouze minimální roli státu jako je ochrana vlastnictví a bezpečnosti.David Ricardo rozvinul Smithovu teorii mezinárodního obchodu o teorii jiţ výše zmiňovanou – teorii relativních komparativních výhod, která říká, ţe země, i kdyţ nemá ţádnou absolutní výhodu, můţe profitovat z mezinárodní směny zboţí a sluţeb.20 Na konci 19 století výrazně přispěly k ekonomické teorii dvě školy. Marginalistická revoluce přinesla teorii mezního uţitku a mezních veličin obecně a Rakouská škola, zdůrazňující subjektivismus, liberalismus a člověka jednajícího. Hlavními představiteli byli F.A. von Hayek a J.A.. Schumpeter.21 4. etapa - Neoklasická škola Přelom 19. a 20. století. Navazovala na klasickou školu politické ekonomie. Zásadním předpokladem pro vnitřní stabilitu ekonomického systému povaţovala tato škola liberalismus. Neoklasikové se zajímali zejména o trţní rovnováhu.Ekonomii chápali jako vědu o optimální alokaci zdrojů a optimální distribuci se zaměřením na ekonomickou rovnováhu a ekonomický blahobyt bez významnějšího zasahování státu. Neoklasikem byl například Vilfredo Pareto22 a jeho teorie – Paterovo optimum. 5. etapa – Keynesiánství 30. léta 20. století s rostoucími poznatky o nedokonalé konkurenci a nedostatečné poptávce. Došlo ke změně pohledu na fungování ekonomiky. Stát v ekonomice začal být chápán jako aktivní subjekt, který můţe zmírnit určité důsledky negativního vývoje. Hlavním představitelem tohoto směru byl John Maynard Keynes( 1883-1946), profesor
20
/ zdroj: : Ing. Petr Soukup, CSc. Ing. Petr Vymětal, Základy teorie a praxe hospodářské politiky, 1. vyd. 2007, str.25 BIVŠ, ISBN 978-80-7265-125-2.
21
/ odkaz na str. 46
22
/ odkaz na str. 95
10
ekonomie na Cambridgeské univerzitě. Svým nejznámějším dílem „Obecná teorie úroku, zaměstnanosti a peněz― poloţil základy pro vznik a rozvoj teorie hospodářské politiky jako samostatné vědní disciplíny. Keynesova teorie vychází z předpokladu, ţe vnitřně nestabilní trţní systém lze stabilizovat pomocí státního zásahu. Byla to reakce na velkou depresi ve 30 letech , která proti liberálnímu přístupu nastolila jako metodu „ léčby― silný a účinný vládní intervencionismus s potřebou přímých zásahů do ekonomiky pomocí státních výdajů a dotací. Proto vidí východisko ve fiskální politice, neboli ve státní stimulaci agregátní poptávky v době deprese a splácení rozpočtových schodků v době konjunktury. Jiným přístupem, jenţ byl aplikován zejména v Německu směr nazývaný ordoliberalismus – tzv. Freiburská škola je spojována s poválečnou obnovou Německa, zejména Waltera Euckena. Kdyţ za hlavní koordinační mechanismus byl povaţován trh, byly zdůrazňovány také sociální cíle, které dávaly prostor pro státní zásahy. Neoklasická syntéza reagovala na vzájemné kritizování obou směrů. Jedním z nejuţívanějších nástrojů se stala Phillipsova křivka, která nabízela moţnost volby mezi inflací a nezaměstnaností. Hlavním cílem teorie bylo syntetizovat teorie keynesiánců a liberálů a ukázat, ţe obě teorie mohou platit. Státní zásahy měly být podle J.R. Hickse, P.A. Samuelsona a A.W. Phillipse pouţívány jen ve výjimečně a v krátkém období, zatímco v dlouhém období má ekonomika fungovat podle liberálních teorií.23 6. etapa Monetarismus Ve druhé polovině 70. let minulého století v důsledku narůstající inflace začala široká diskuse o efektivnosti keynesiánské hospodářské politiky a o moţnosti jiných řešení ekonomických problémů. Vznikl směr zvaný monetarismus na tzv. Chicagské škole. Monetaristé soustřeďují svou pozornost na peněţní agregáty a jejich určující vliv na vývoj ekonomiky. Zastáncem tohoto přístupu je Milton Friedman(1912-2006), který jiţ v padesátých letech zastává názor, ţe hospodářská politika by se měla omezit pouze na usměrňování mnoţství peněz v oběhu.
1.2. Historický exkurz Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách stavu, kdy musí přehodnotit kam jde, a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali své naděje a sny na představě 23
/ zdroj: Ing. Petr Soukup, CSc. Ing. Petr Vymětal, Základy teorie a praxe hospodářské politiky, 1. vyd. 2007, str.25 BIVŠ, ISBN 978-80-7265-125-2.
11
neomezeného
ekonomického
bohatství.
Touha
po
ekonomickém
růstu
dosáhla
neuvěřitelných rozměrů, které konkurují jakémukoliv náboţenství v dějinách lidstva. Jak říkal Joseph Campbell (1998), je moţné říci, jaké instituce povaţuje společnost za nejdůleţitější podle výšky budov. Ve středověku byly nejvyššími stavbami kostely. Po renesanci sídlily v nejvyšších budovách vlády. Dnes jsou nejvyššími budovami střediska ekonomických činností.24 Osobní a společenský blahobyt je měřen téměř výlučně objemem růstu, který ekonomika proţívá. Větší výroba a spotřeba jsou dobré, menší výroba a potřeba jsou špatné. Je to takhle jednoduché! Přesto, jak společnost obrovskou rychlostí pokračuje s výrobou-spotřebou, postupuje stejně s poznáním skutečnost, ţe zdroje, které udrţují lidský ţivot na této planetě, budou brzy vyčerpány. Proto pro další vývoj na naší planetě bude nesmírně důleţité zmobilizovat všechny síly k tomu, abychom byli schopni transformovat poslední výdobytky poznání ze všech vědních oborů do realizační fáze a včas se umět osvobodit od bájné honby za ekonomickým ziskem.25 V opačném případě je následující historický výčet ekonomických krizí a ponaučení, které z nich plyne, zbytečné. Následky se jen těţko odhadují. Špatná léta americké burzy ( 1906/1907 ) Od první světové války ke světové hospodářské krizi Krach na newyorské burze v roce 1929 Velká hospodářská krize v roce 1929 Brettonwoodský měnový systém26 a jeho pád Ropná krize v roce 1973 Černé pondělí 19 října 1987 Asijská krize 1997/1998 a finanční kolaps v Rusku
24
/ Zde si dnes můţeme klást otázku symboliky a útoku na věţe WTC.
25
/ zdroj: Teze k přednáškám 1. roč. Věda a poznání sociálně ekonomických procesů, MBA ing. Leopold Tanner
26 /zdroj: Brettonwoodský systém Peníze v rukou státu – text od Murray Rothbarda ze stránek Liberálního institutu Bernard Lietaer: Budoucnost peněz, paradigma.sk, ISBN 80-968603-3-X, str. 286 a 296 [online]dostupný z www:< http://cs.wikipedia.org/wiki/Brettonwoodsk%C3%BD_m%C4%9Bnov%C3%BD_syst%C3%A9m>.
12
Japonská krize v roce 1990 Nezdařený komunistický puč v Sovětském svazu Pouštní bouře na burze – válka v Perském zálivu 1990-1991 Technologická euforie a příchod Velkého medvěda Teroristický útok na věţe WTC v New Yorku 2001
1.3. Před rokem 1939 Dějiny bankovnictví v kostce. Dnešní banky se zrodily z dílen zlatníků. Vedle zhotovování šperků se zároveň věnovali výnosnému podnikání. Spočívalo v tom, ţe si u nich lidé ukládali své mince. Bohatí usoudili, ţe u nich budou mít své peníze lépe uloţeny. Po nějakém čase přišli zlatníci na to, ţe jejich vedlejší podnikání by mohlo být výnosnější, kdyby některé mince, které u sebe mají uschovány, půjčili na úrok někomu dalšímu. Moţná vás napadne, ţe je to mohlo přivést do potíţí. Co kdyby se naráz objevili všichni majitelé mincí a poţadovali je zpět? Zlatníci ale zjistili, ţe je to nepravděpodobné. Kaţdý den se u nich zastavil některý z vlastníků mincí a nějakou částku si vybral, ale nikdy nepřišli všichni najednou. Stačilo si tedy ponechat v rezervě pouze část uschovaných prostředků a zbytek nechat vydělávat. Tak se zrodilo bankovnictví. Kaţdou chvíli se ale vyskytl nějaký váţný problém. Třeba někdo dostal informaci, moţná právem, moţná nepravdivě, ţe banka přišla o nějakou investici a nemá dost prostředků, aby své vkladatele v plném rozsahu vyplatila. Takové fámy obvykle lidi přiměly k tomu, aby si své peníze honem běţeli vyzvednout. Takové útoky na banky vyvolané často falešnými poplachy rozvrátily nejednou i naprosto zdravé instituce.. Lidé se začali obávat o své úspory často jen v podezření, ţe banka by mohla padnout. Americký finanční systém se v období před Velkou hospodářskou krizí s takovými „panikami― potýkal periodicky: v roce 1873, 1907 a tak dále. Tyto paniky většinou nabývaly podoby nekontrolovatelně se šířících útoků na banky, přičemţ zhroucení jedné banky vţdy podkopávalo důvěru veřejnosti další ústavy a bankovní instituce padaly jedna za druhou.Podobnost mezi těmito panikami z doby před Velkou hospodářskou krizí a tou, která koncem devadesátých let zachvátila Asii, není vůbec náhodná. Všechny finanční krize se jedna druhé nápadně podobají. Problém opakujících se panik okolo bank přiměl vládní instituce hledat nějaké řešení. V období mezi občanskou válkou a první světovou válkou Spojené státy ještě neměly centrální banku – Federální rezervní systém vznikl teprve v roce 1913, měly však systém bank sídlících v jednotlivých státech , které podléhaly jisté společné míře regulace. V některých lokalitách bankéři také své fondy 13
spojovali a budovali regionální zúčtovací ústavy či banky takzvané clearinghouses, které garantovaly, ţe v případě paniky tyto ústavy svým závazkům vůči vkladatelům společně dostojí. Vlády některých států také začaly na vklady v místních bankách nabízet pojištění. Panika v roce 1907, ale odhalila hranice moţností tohoto systému. Jakýmsi zvláštním způsobem předznamenávala naši současnou krizi. Tehdejší krize vzešla z newyorských finančních institucí známých jako „trusty―, které stejně jako banky přijímaly vklady, i kdyţ jejich původním posláním bylo pouze spravovat dědictví a majetky bohatých klientů. Vzhledem k tomu, ţe jejich aktivity předpokládaly zanedbatelnou míru rizika, nevztahovaly se na ně tak přísné regulace a poţadavky na kapitálové i hotovostní rezervy u nich byly niţší, neţ u běţných bank.. V prvním desetiletí 20. století ale hospodářství procházelo obdobím konjunktury a trusty začaly spekulovat s nemovitostmi a na akciovém trhu, coţ banky nesměly. Trusty také na rozdíl od bank podléhaly mnohem niţší míře regulace, mohly svým vkladatelům vyplácet o poznání vyšší výnosy. Jejich síla rychle rostla a v roce 1907 se uţ hodnota aktiv trustů jen v New Yorku rovnala celkové hodnotě aktiv bank ve všech amerických států dohromady. Trusty v té době odmítly stát se členy Newyorské banky, konsorcia newyorských bank, které si navzájem ručily za svou solventnost, protoţe by to z jejich strany předpokládalo navýšení hotovostních rezerv, a to by zákonitě znamenalo niţší zisky.27 Paniku v roce 1907 vyvolal pád Knickerbrockerova trustu. Tato společnost zkrachovala, kdyţ přišla o obrovskou částku vloţenou do nepovedené spekulace s akciemi.Pod tlakem se ocitly i další newyorské trusty, před nimiţ stáli v dlouhých frontách vystrašení vkladatelé odhodlaní vyzvednout si své úspory. Newyorská banka tehdy odmítla zasáhnout a půjčit trustům hotovost, coţ vedlo k tomu, ţe brzy se s váţnými problémy potýkaly i ty zdravé. Během dvou dnů skončilo v úpadku dvanáct z těch největších, úvěrové trhy zamrzly a objem transakcí realizovaných na burze dramaticky poklesl, protoţe obchodníci nedokázali získat úvěry potřebné k financování svých obchodů. Po panice v roce 1907 začala proto vláda připravovat reformu bankovního systému. V roce 1913 byl stávající systém bank v jednotlivých státech zrušen a vznikl Federální rezervní systém, který si kladl za cíl přimět všechny instituce spravující vklady udrţovat dostatečně vysoké rezervy a otevřít své účty kontrolorům provádějícím inspekce.
27
/ zdroj: Paul Krugman, Návrat ekonomické krize,1.vyd. 2009,www.ivysehrad.cz, str.137-137 Stínové bankovnictví ISBN978-80-7021-984-3.
14
Třebaţe tento nový reţim správu bankovních rezerv standardizoval a centralizoval, hrozbu útoků na banky se mu odstranit nepodařilo.28 Sled událostí. V roce 1906 došlo k takzvanému přehřátí amerického akciového trhu. Dosud přetrvávající dobrá kondice americké ekonomiky a investorská setrvačnost způsobily, ţe se akciové kurzy ještě nějakou dobu drţely, ale v říjnu 1907 přišel drtivý pád. V roce 1903 začal ve Spojených státech razantní vzestup akciového trhu. Byly to zejména podniky - General Electric obsaţené v tehdy ještě mladém akciovém indexu Dow Jones Industrial Average,,29, které šplhaly neustále vzhůru. Dne 12. ledna 1906 překonal (DJIA) poprvé hodnotu 100 bodů, kdyţ jeho startovní hodnota ze dne 26. května 1896 byla 40,94 bodů. Pak se růst zastavil a v jarních měsících nastal mírný pokles, přesto zůstaly akciové kurzy stále vysoko. Zanedlouho však byl poklidný akciový trh zaskočen nečekanou událostí. Dne 18. dubna 1906 v časných ranních hodinách probudil obyvatele kalifornského města San Francisca prudký otřes země. Zemětřesní o síle 8,3 stupně Richtera otřáslo celým městem a následky byly katastrofální. Zatímco nové výškové domy v městském centru, podobně jako viktoriánské dřevěné domy v okrajových čtvrtích, přeţily zemětřesení bez větších škod, mnohé cihlové budovy se sesypaly jako domečky z karet. Poškozená elektrická vedení a prasklá plynová potrubí způsobily ve městě poţáry, které se velice rychle šířily. Po tři dny zuřil ve městě strašný poţár. Kdyţ konečně oheň uhasl, zanechal po sobě na 30 tisíc zcela zničených domů. Téměř 500 lidí při této katastrofě zahynulo. Celkové hmotné škody byly později vyčísleny na 600 miliónů dolarů. Celá Amerika byla v šoku a překvapené akciové trhy zprvu vůbec nereagovaly. Aţ koncem dubna 1906 se strhla vlna paniky. Akcie ţelezničních společností, průmyslových podniků a zejména akcie pojišťoven, které čekalo rozsáhlé proplácení finančních náhrad, rychle klesly. Kupodivu, se ale brzy vzpamatovaly a 6. června 1906 "Wall Street Journal" hrdě hlásil výrazné posílení akcií obsaţených v indexu DJIA. Oţivení šlo napříč celým trhem a do konce roku získaly americké akcie opět půdu pod nohama. Koncem roku 1906 akcie přestaly růst a trh si vybíral oddechový čas. V lednu 1907 se nálada investorů zhoršila a přišla první vlna výprodejů. Průmysl sice zatím stále prosperoval, zisky ţelezničních společností dosahovaly rekordních hodnot, ale akciový trh
28
/ zdroj: Paul Krugman, Návrat ekonomické krize, 1.vyd. 2009,Vyšehrad,spol.s.r.o. -www.ivysehrad.cz, str.138, ISBN978-80-7021-984-3.
29
/zdroj: Dow Jones Industrial Average [online] dostupný z www:> http://cs.wikipedia.org/wiki/Dow_Jones_Industrial_Average>.
15
byl jiţ po tříletém boomu vyčerpán a začal se postupně oslabovat. A pak nečekaně, bez jakéhokoliv varování, otřásly burzou další události. V březnu potkala pohroma akcie společnosti Union Pacific, které se rychle propadly o 50 bodů. Čtrnáctého března odepsal Dow Jones 8,3 procent a skončil na hodnotě 76,23 bodů. To nejhorší však americké akcie čekalo aţ na podzim. Po určitém zotavení trhu přišlo v červnu 1907 zklamání, kdyţ se nezdařil úpis dluhopisů města New Yorku. Z emise v hodnotě 29 miliónů dolarů byly nakonec upsány dluhopisy jen za 2 milióny. V červnu také zkolaboval trh s mědí. Tyto události se však odrazily na burze jen krátkodobě. Ani srpnové odsouzení Rockefellerovy společnosti Standard Oil Company k pokutě 29 miliónů dolarů, kdyţ se provinila proti antitrustovému zákonu, nemělo velký vliv na akciové kurzy. Koncem října se dostavila na trhy nervozita. V pondělí 21. října odpoledne oznámila National Bank of Commerce, ţe zastavuje proplácení směnek Knickerbocker Trust Company, tehdy třetí největší banky v New Yorku. Ještě ten večer organizoval J.P.Morgan30 schůzku představitelů newyorských bank, s cílem odvrátit hrozící paniku. Kdyţ však Morgan, pro zdráhavé a nedostatečné poskytování potřebných informací, svou pomoc nakonec odepřel, rozhodly se i ostatní banky v této záleţitosti nic nepodnikat. Dvacátého druhého října začal nevídaný tlak na banku Knickerbocker, která přišla v průběhu tří hodin o 8 miliónů dolarů v hotovosti, aţ musela krátce po poledni zastavit veškeré platby. Další den potkal podobný osud Trust Company of America, druhý největší bankovní ústav v New Yorku. Tato banka přišla během třídenní paniky o téměř 48 miliónů dolarů. Také bankovní dům Lincoln Trust zápasil s velkými finančními potíţemi. Dne 24. října 1907 došlo také na Newyorskou burzu31. Panika zasáhla zprvu tzv. "Call Loans". To byly tehdy časově ohraničené, kdykoliv vypověditelné úvěry, které banky poskytovaly makléřským a brokerským domům. Z těchto úvěrů byly financovány tzv.
30
/ Wall Street 23, postavená v roce 1914, byla známá jako "House of Morgan" (tj. Dům Morgana; Morgan je jedna z nejstarších firem nabízející finanční sluţby) a po desetiletí byla nejvýznamnější adresou amerického finančnictví. V poledne 16.9.1920 vybuchla před bankou bomba, která zabila 38 a poranila 300 lidí. Krátce předtím, neţ bomba explodovala, byl do poštovní schránky na rohu Cedar Street a Broadwaye umístěn varovný dopis.
31
/ York Stock Exchange (zkráceně NYSE), je americká burza se sídlem ve městě New York. Tato burza je největší burza akcií, derivátů na světě (měřeno dle trţní hodnoty kótovaných akcií). Obchod na ní je uskutečňován prezenčním systémem s podporou počítačů.
16
"margin-account" - konta, která potřebovali klienti makléřů pro své burzovní obchody. "Call Loans" se poskytovaly na burze denně mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou, kdy přišli na burzu bankéři, aby postoupily tyto úvěry makléřům. 24. října však nebyl na burze dostatek prostředků, aby uspokojil poţadavky makléřů. Peníze byly, pokud vůbec, jen za úrok 100 aţ 150 procent. Přesto většina bank odmítala poskytovat úvěry i na tak horentní úrok. Dosud skrytá panika, číhající na nervózních trzích, vypukla naplno. Teprve zásahem bankéře J.P.Morgana se situace na "New York Stock Exchange" postupně uklidnila. Morgan urychleně obstaral úvěr na deset miliónů dolarů a vrátil tak na akciový trh likviditu. Prodejní tlak investorů polevil. Díky spolupráci a finanční pomoci velkých bank (např. Morgan, Baker, Stillman) a ostatních významných podnikatelů (např. J.D.Rockefeller), se zotavila také celá newyorská bankovní scéna. Přesto se rok 1907 zapsal do historických análů americké burzy jako jeden z nejhorších. Koncem roku se nacházel index DJIA na pouhých 58,75 bodech, coţ byl v meziročním srovnání pokles o 37,73 procent. V souvislosti s touto burzovní panikou se objevila jedna zajímavá hypotéza švýcarského ekonoma Fritze Schwarze, který přímo obviňuje hospodářské giganty Morgana a Rockefellera, ţe paniku z roku 1907 sami úmyslně zinscenovali. Jiţ v červnu 1906 se prý oba protagonisté dohodli, ţe vyvolají deflační krizi a srazí konkurenci a vládu do kolen. Údajně měl Morgan v úmyslu levně převzít oslabené konkurenty a Rockefeller chtěl vyvinout nátlak na stát, který ţaloval jeho společnost Standard Oil Company, ţe se provinila proti Shermanovu antitrustovému zákonu32. Je-li tato hypotéza pravdivá, či nikoli, nelze dnes s jistotou říci. Pravdou ovšem je, ţe oba podnikatelé měli dostatečnou finanční moc, aby své záměry mohli prosadit. Zajímavé také je, ţe krátce po krachu nakupovali Morganovi zaměstnanci prokazatelně ve velkém levné akcie. Zanedlouho po akciové panice byl zkonfiskován majetek konkurenční banky Heinze-Morse-Thomas a majitelé byli odsouzeni k patnácti letům vězení. Na druhou stranu, kdyby byla Schwarzova hypotéza pravdivá, pak by Rockefeller z této spolupráce nezískal ţádnou viditelnou výhodu, protoţe jeho Standard Oil Company byla přece jen odsouzena k pokutě 29 miliónů dolarů. Nakonec bylo jeho impérium v roce 1911 usnesením soudu rozbito a rozděleno na 34 malých společností33. A přestoţe vznikl
32 / Tento dokument podepsal 1890 prezident Harrison. V něm hrozilo koncernům a trustům, které bránily volnému vstupu do odvětví finanční tresty a jeho představitelům vězení 33 / zdroj: Špatná léta americké burzy[ 2003-29-07] [online] - redakce Peníze.CZ dostupný z www:< http://www.penize.cz/15894-spatna-leta-americke-burzy->.
17
Federální měnový systém , který měl přimět všechny instituce spravující vklady udrţovat dostatečné rezervy, nedokázal zabránit – další a mnohem větší hospodářské krizi. Je aţ zaráţející jak se situace před více neţ sto lety opakuje. Po první světové válce na základě tzv. Dawesova plánu poskytovaly Spojené státy od roku 1924 půjčky Německu na obnovu tamního hospodářství a infrastruktury. Velký import kapitálu z USA umoţnil Německu splácet válečné reparace. Státy, které tyto peníze z Německa obdrţely je opět přesouvali do zámoří, aby tak splatily své válečné dluhy vůči USA. Celková částka kterou USA Evropě poskytlo se pohybovala kolem dvanácti miliard dolarů. Ekonomika v USA byla po první světové válce nejsilnější průmyslovou a finanční mocností. Spojené státy nebyly téměř vůbec zasaţeny válkou, a tak proţívaly období velkého ekonomického rozmachu. Hodnota akcií sice stále rostla aţ do roku 1927, ale podniky měly velké mnoţství zásob a trh se začínal přesycovat. Tempo spotřeby se začalo sniţovat a nad érou tzv. „zlatých dvacátých let― se začalo smrákat. Růst akcií sice pokračoval aţ do roku 1929, kdy celkové jmění investičních společností vzrostlo aţ desetinásobně, tehdy akcie dosáhly svého maxima. Vzhledem ke stále se sniţující se spotřebě, docházelo k poklesu výroby a začala se zvyšovat nezaměstnanost. Hospodářskou politiku výrazně ovlivňovala válečná zkušenost tohoto konfliktu. S tím však přicházely i nové hospodářské, sociální a politické důsledky. Ze Spojených států, světového dluţníka, se stal světový věřitel. Investiční aktivita lidí narůstala, zvykli si ţít tzv. ,,ţivot na půjčku― a stále více se zadluţovali. Měnila se také politická situace, kde vládu demokratů vyměnila na dlouhé období vláda republikánů. V hospodářské politice to znamenalo zejména niţší daně, vyšší cla, omezení přímé regulace a decentralizace rozhodování. Rozpočtová politika se přizpůsobila zejména splácení válečných půjček, coţ znamenalo po celé období dvacátých let přebytkové rozpočty pro Spojené státy.34 Co se týče vlastních příčin krize, pohled řečníků byl zhruba následující: Keynesiánské vysvětlení velké krize jako důsledku kapitalismu bez státních zásahů je chybné. Ani americká "pravice" v té době uţ dávno neuskutečňovala skutečnou liberální ekonomickou politiku. Státní zásahy a snaha čelit důsledkům situace (a být znovu zvoleni) vedly jen 19061907 34
/ Zdroj:Lexikon ,Univerzita, bankovní krachy, 20. a 21. století » Od první světové války ke světové hospodářské dostupný z www. - - redakce Peníze.CZ. Dostupný z www:< http://www.penize.cz/15897od-prvni-svetove-valky-ke-svetove-hospodarske-krizi >.
18
k dalšímu prohlubování krize a dlouhé následné depresi. Vládní politiky neměly zpravidla nic společného s ekonomickou racionalitou a představovaly pouhé podbízení se voličům. Z tohoto pohledu lze pak krizi dokonce pokládat za důsledek všeobecného rovného hlasovacího práva. Chybná Rooseveltova politika dokonce v konečném důsledku způsobila i pád Čankajškova reţimu v Číně a převzetí moci komunisty v této zemi. Liberální vysvětlení naopak říká, ţe krize byla výsledkem přehřátí ekonomiky v důsledku předcházejících systematických státních zásahů. Následné snahy do krize
nějak
zasahovat
(především
zavádění
celních
bariér
a
další
protekcionistická opatření) pak vedly k jejímu prohloubení a dlouhé depresi. Ekonomové a politici se nespokojili s tím, ţe věci je třeba nechat "vyhnít" (respektive: neodhodlali se s tímto přistoupit před voliče), ale snaţili se vymýšlet různá "spasitelská" a v důsledku nutně kontraproduktivní řešení. Relativně dobře z krize vyšla např. Velká Británie se svou dlouhou tradicí volného obchodu (minimálně v rámci mateřské země a kolonií). Jako protiargument lze pouţít názor, ţe krize relativně slabě zasáhla také "socialistické" Švédsko. ČR jako malá a na exportu závislá země musela být celosvětovou krizí zasaţena prakticky bez ohledu na to, jak by na ni místní vláda reagovala. Katastrofální průběh krize nastal kromě USA také v Německu, kde vedl v konečném důsledku k nástupu nacismu (Jak zaznělo v diskusi: "Snad jediná věc, která mohla být horší neţ Rooseveltův New Deal35, byl plán Hitlerův."). Francie díky státní politice krizi unikala aţ do roku 1931, ale pak dopadla se zvlášť ničivou silou a její průběh byl ještě zhoršen katastrofální politikou vlád Lidové fronty. Shrnuto: Určitá krize či recese zřejmě jako součást hospodářského cyklu musela přijít tak jako tak. Kdyby však nastala např. v roce 1927, byla by mnohem menší. Politici však byli vedeni svými krátkodobými zájmy a oddalovali ji (ať uţ takto "vědomě", nebo pouze prováděním chybné ekonomické politiky). Uţ za vlády pravice - prezidenta Hoovera - pak krizi výrazně zhoršila vládní politika podpory odborů, cla, deficity (opět začaly uţ za vlády pravice) plynoucí ze subvencí vybraným odvětvím a organizace nesmyslných veřejných prací. Rooseveltova politika pak byla konečnou ranou a přímo ohrozila občanské svobody (např. zákaz prodeje
35
/ odkaz na internetovou adresu: dostupný z www:< http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Deal>.
19
určitého zboţí pod/nad stanovenou cenou atd.). Naštěstí alespoň některá z přijatých opatření zrušil jako protiústavní nejvyšší soud, neţ byl tento prezidentem zpacifikován. Paradoxně začal převládat keynesiánský pohled na věc. Roosevelt ovšem údajně nebyl Keynesem přímo ovlivněn; pozdější přijetí těchto teorií se odehrálo spíše proto, ţe tyto politikům potvrzovaly jako správné kroky, které vlády uţ stejně dávno dělaly. Na závěr: Jak toto vše souvisí s koncem nové ekonomiky? Na konci 20. století se údajně mohlo schylovat k podobné globální krizi/depresi. Nakonec se scénář z konce 20. let ovšem neopakoval. Kdyţ padla "nová ekonomika", zhroutil se index Nasdaqu a začaly krachovat internetové firmy, americká vláda (respektive federální banka a další instituce) nijak nezareagovala a nechala je zkrachovat (za Clintona se vládnoucí "levice" do ekonomiky příliš nevměšovala). Důsledkem pak bylo, ţe situaci Katastrofální ekonomické politiky ukončila aţ Rooseveltova smrt. Teprve po ní a po skončení druhé světové války, kdyţ byly regulace zrušeny, krize de facto skončila. Nicméně některé regulační instituce přetrvaly dodnes. . Srovnání je ale samozřejmě zjednodušující. Za krizí na konci 20. let totiţ nestály příčiny výhradně ekonomické, ale i zahraničně-politické (takţe Švédsko bylo uchráněno asi právě v důsledku svého relativního nezapojení do těchto struktur). Jak se shodli diskutující, z tohoto hlediska pak musíme přiznat, ţe příčinám toho, co se dělo před rokem 1929, stále ještě dostatečně dobře nerozumíme.36 Německo bylo v naprosto opačné situaci, jelikoţ na začátku války 4. srpna 1914 zrušilo svůj zlatý standard, takţe říšská měna jiţ nebyla kryta zlatými ani devizovými rezervami. Vydávaly se nekryté bankovky, a tak během první světové války mnoţství peněz v oběhu neustále narůstalo, aţ v v roce 1918 dosáhlo pětinásobku stavu z roku 1914. Situace se vyhrotila po válce, kdy došlo k obnovení trţního hospodářství. Německo bylo v neřešitelné situaci, kdy mělo válečný dluh 154 miliard marek. Na obnovu země potřebovali Němci nemalé prostředky, a tak si vláda půjčovala, aby předešla bankrotu od Říšské banky další částky, čímţ se ovšem proces znehodnocování měny urychlil a z pětinásobného mnoţství peněz v oběhu v roce 1918 jich byl v roce 1921 dvacetinásobek. Lidové nepokoje po vyhlášení Výmarské republiky37 v roce 1918 ,
36
/zdroj:Ekonomika, nejasné příčiny velké hosp. krize [online] [2004-02-11]dostupný z www:< http://scienceworld.cz/ekonomika/nejasne-priciny-velke-hospodarske-krize-2119 >.autor Pavel Houser
37
/zdroj: dostupný z www:< http://www.tatsachen-ueber-deutschland.de/cz/dijiny-a-soueasnost/maincontent-03/vymarska- republika-1919-1933.html>
20
odstoupení císaře Viléma II. stále narůstaly. Německo bylo donuceno k podpisu Versailleské mírové dohody 28.června 1919, kde kromě splácení válečných reparací přišlo o značnou část území i obyvatelstva, ztratilo třetinu uhelných a tři čtvrtiny rudných nalezišť. Poté se stala nespokojenost obyvatelstva ţivnou půdou pro levé i pravé extrémistické organizace. Nejhorší situace nastala v lednu 1921, kdy se vítězné mocnosti dohodly na válečných reparacích, které byly nepřiměřeně tvrdé. Německo mělo zaplatit během 42 let 226 miliard marek ve zlatě. Německo odmítlo tyto podmínky přijmout. Proto spojenecká vojska Francie a Belgie obsadila Porúří a zřídila mezi obsazeným územím a zbylým Německem celní hranici, která ztíţila toky zboţí a zhoršila zásobování obyvatelstva. Po vlně protestů byly válečné reparace sníţeny na 132 miliard marek ve zlatě, splatných během třiceti let. Zdevastované německé hospodářství proţívalo špatné časy, inflace poţírala veškeré úspory, a i kdyţ se Německo snaţilo zaplatit první splátku poţadovaných reparací, nepodařilo se to. Francouzská a belgická vojska v roce 1923 obsadila oblast Porúří a oblast levého břehu Rýna. Situace se v Německu stále zhoršovala, bankovky se tiskly podobně jako noviny, velkovýrobou bankovek bylo vytíţeno 133 tiskáren. V září 1923 se vláda říšského kancléře Gustava Stresemanna rozhodla ukončit vydávání inflačních bankovek a byla ustavena Rentová banka, jejímţ posláním bylo vydávat novou stabilní měnu tzv. rentovou marku a zbavit se tak hyperinflace. Na přelomu října měl skoro kaţdý občan doma několik biliónů marek. Oficiálním zavedením rentové marky 15. listopadu 1923 se hyperinflace dostala pod kontrolu. Stát nemohl krýt novou měnu vlastními zlatými rezervami, tak zatíţil své zemědělské a průmyslové pozemky hypotékou ve výši 3,2 miliardy rentových marek. Na konci roku 1923 byl stanoven výměnný poměr mezi rentovou markou a papírovou 1: 1 biliónu. V roce 1924 byl pod vedením amerického finančního experta Ch. G. Dawese předloţen nový reparační plán, který Německu stanovil realističtější poţadavky. Díky sníţení mezd a zvýšení daní se podařilo nastartovat hospodářský růst a finanční situace státu se zlepšila. V říjnu 1924 nahradila dočesnou rentovou marku opět definitivní měna říšská marka, jejíţ kurz byl fixován na zlato. Další evropské země se také potýkaly s poválečnou inflací, jako například Rakousko,Maďarsko, Rusko,Polsko v Itálii, Belgii, Francii a skandinávské země, ale měly ji stále pod kontrolou. „ Zlatý standard―, který byl během války zrušen, postupně slavil triumfální návrat. Do roku 1926 zakotvil ve většině evropských zemí a platil i v USA.
21
Začal tak jiţ zmiňovaný všeobecný hospodářský růst aţ do doby, kdy byl vystřídán nástupem doposud největší hospodářské krize. Někdy se v souvislosti s rokem 1929 hovoří o Černém čtvrtku, jindy o Černém pátku. Skutečností zůstává, ţe k největšímu propadu došlo v pondělí 28. října 1929, kdy index Dow Jones Industrial ztratil 12,33 procent. Ve čtvrtek 24. 10. poklesl index pouze o 3,19 procent a o den později dokonce mírně posílil. Předchozí den ve středu 23. října 1929 poklesly americké akcie o 5,9 procent. Tento pokles znamenal překonání kritické hodnoty ztráty, která měla za následek epidemii platební neschopnosti a Velkou hospodářskou krizi ve 30. letech. Platební neschopnost obchodníků s cennými papíry a bank dále vyústila v další pokles kursů akcií, coţ mělo za následek pokles hodnoty akciových portfolií ve vlastnictví bank, podniků i jednotlivců. Ekonomika i akciový trh se ocitly na počátku klesající spirály, která vešla do dějin pod názvem Velká hospodářská krize38. Pád cen akcií, který začal v říjnu 1929, pokračoval aţ do července roku 1932. Průměrná cena akcií tehdy poklesla zhruba na šestinu původní hodnoty z roku 1929. Pád akciových indexů byl doprovázen hospodářskou krizí. Hrubý domácí produkt americké ekonomiky poklesl mezi lety 1929 a 1933 poklesl o 30 procent. Nezaměstnanost byla obrovská (během let 1932 aţ 1935 nepoklesla pod 20 procent, přičemţ v některých průmyslových lokalitách byla aţ osmdesátiprocentní) a ještě v roce 1939 postihovala přes 17 procent práceschopného amerického obyvatelstva. Počet bankrotů byl nesmírný, přičemţ jen počet krachů bank dosáhl neuvěřitelného čísla téměř deseti tisíc. Počátkem roku 1933 se dostavilo mírné oţivení. Významně k tomu přispěl soubor hospodářských opatření obsaţených v "Novém údělu"39 reformním programu nového amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta. Program obsahoval především opatření, která měla stabilizovat bankovní systém, obnovit finanční toky a sníţit počet bankrotů v soukromém podnikatelském sektoru. Roosevelt se také pokusil o dlouhodobé řešení hospodářských problémů pomocí velkých investičních projektů. 12. května 1933 byl schválen zákon "Agricultural Adjustment Act", který přinášel rozsáhlé reformy v zemědělství a v červnu následoval zákon o národní průmyslové obnově "Tennesee Valley Authority-Programm", který podporoval výstavbu vodních elektráren a zavlaţovacích systémů, regulaci vodních
38
/ Američané dnes dávají přednost názvu Great Depression. Slovo „krize― se dnes jiţ prakticky nepouţívá – právě proto, ţe dosud vyvolává neblahé vzpomínky na třicátá léta.
39
/zdroj:dostupný z www:< http://cs.wikipedia.org/wiki/New_Deal>.
22
toků, výstavbu dopravní infrastruktury, stavbu škol, nemocnic a dalších veřejných budov. Tím se podařilo sníţit vysokou nezaměstnanost a stabilizovat hospodářství. Přesto však stále krachovaly další podniky a aţ do začátku 2. světové války docházelo k novým, i kdyţ kratším krizím, které zatěţovaly ještě oslabenou americkou ekonomiku. 19. dubna 1933 opustily Spojené státy zlatý standard a následná devalvace dolaru vedla ke zvýšení cen tuzemského zboţí, komodit i akcií.40 áGraf č.1 Průběh Velké krize na americkém akciovém trhu D o w J o n e s In d e x 1 9 2 7 -3 6 300 250 200 150 100
19 36 04 02
19 35 06 04
19 34 08 03
19 33 10 04
19 32 11 17
19 32 01 20
19 31 03 21
19 30 05 19
19 29 07 10
19 28 09 05
19 27 10 31
0
19 27 01 03
50
zdroj: Cep – centrum pro Ekonomiku a politiku, Velká deprese sborník str.20 - William Schwert dostupné z www:< http://cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik35.pdf>
Krize se přelila do jiných zemí, přičemţ mimo jiné vytvořila podmínky pro nástup Hitlera v Německu41. Aţ
do
roku
1929
československá
ekonomika
dosahovala
vzrůstu
a Československu se velmi dařilo. V období hospodářského vzestupu 1924 - 1929 byl technický pokrok a růst produktivity, stejně jako v jiných zemích vlivem amerických kapitálových investic. Nebývale veliký rozvoj byl i v telekomunikacích a revoluci zaţila
40
/ zdroj: Zdroj:Lexikon ,Univerzita, bankovní krachy, 20. a 21. století » Od první světové války ke světové hospodářské dostupný z www. - - redakce Peníze.CZ. Dostupný z www:< http://www.penize.cz/15897-od-prvni-svetove-valky-ke-svetove-hospodarske-krizi >.
41
/zdroj: Peníze, výnosy a rizika, (Pavel Kohout a Martin Hlušek, 2. vydání, Ekopress, 2002) a Investiční strategie pro třetí tisíciletí (Pavel Kohout, 3. vydání, Grada Publishing, 2002).
23
i doprava. Tento hospodářský vzestup kapitalistického světa přerušila krize v letech 1929 1932. Krize byla o to horší, ţe byla neobvyklá svým rozsahem, intenzitou a délkou .Do této doby svět takovouto depresi ještě nezaţil. Krize zasáhla všechna odvětví a světová výroba v letech 1929-32 poklesla o 38 procent, mezinárodní obchod o 34 procent a počet nezaměstnaných se pohyboval okolo 40 miliónů osob. Československo sice tato krize zasáhla o 2-3 roky později ale měla strašlivý dopad. Velká finanční světová hospodářská krize začala krachem na newyorské burze. Akcie se propadly na samé dno. To se okamţitě projevilo velkým poklesem výroby v americkém automobilovém průmyslu a postupně krize zasáhla i ostatní průmyslová odvětví. Z USA se šířila krize do dalších zemí, zejména těch, jejichţ hospodářství bylo nejvíce závislé na USA, ale brzy zasáhla s větší či menší intenzitou všechny země a stala se krizí světovou. Charakteristickým rysem světové hospodářské krize byl hluboký pokles průmyslové výroby. V USA a v Německu poklesla průmyslová výroba v r. 1932 téměř na polovinu proti r. 1929. V ostatních zemích byl tento pokles menší, ale rovněţ velmi podstatný. V Československu klesla průmyslová výroba na 60 procent. Tabulka č. 1 Pokles indexu průmyslové výroby v letech 1929—1934: 1929
1930
1931
1932
1933
1934
USA
100
81
68
54
64
66
Německo
100
86
68
53
61
80
Velká Británie
100
92
84
84
88
99
Československo
100
89
81
64
60
67
Rakousko
100
85
70
61
63
70
ZQQdroj:dostupný z www. www.idnes.cz, Pramen ČSU
Průmyslovou krizi provázely hluboké finanční a agrární krize, které jí dodávaly všeobecný charakter. Co se týče rozsahu a hloubky, byla to největší krize, která kdy postihla svět. Byla neobyčejně vleklá a nenásledoval po ní obvyklý vzestup. Řada německých a rakouských bank se zhroutila. Finanční krize se brzy projevila také ve Velké Británii, která byla nucena provést devalvaci libry a opustit její zlatý standard. Po ní to učinily i USA. Postupně se zhroutily všechny měnové systémy vázané na libru, marku, nebo dolar. Světový měnový systém se rozpadl. Státy, které setrvaly u tzv. zlaté měny, mezi nimi i Československo, se sdruţily v „zlatý blok" v čele s Francií, které
24
se dařilo ze začátku úspěšně čelit krizi hlavně díky reparačním ziskům. Koncem r. 1931 však krize zasáhla i Francii a měnový systém zemí zlatého bloku začal slábnout, aţ se ke konci krize rovněţ rozpadl. V zemědělství se hospodářská krize projevila prudkým poklesem cen zemědělských produktů. Sníţení zemědělských příjmů vedlo k omezování investic — nákupu strojů, hnojiv a ostatních zemědělských potřeb. Zemědělské usedlosti chátraly a rostla jejich zadluţenost. Krize téměř úplně rozvrátila zahraniční obchod. Boj o nová odbytiště a současně posilování ochrany domácího trhu vedly k obchodní válce všech proti všem. Světová hospodářská krize znamenala krach klasického hospodářského liberalismu. Vyvolala nutnost státních zásahů do hospodářské činnosti. Východisko z krize se hledalo v nucené mezinárodní kartelizaci a monopolizaci. V průběhu krize došlo k uzavření kolem 50 mezinárodních kartelových dohod, které upravovaly výrobu a odbyt jednotlivých druhů zboţí (kaučuk, cukr, cín, obilí atd.). Současně se objevily pokusy o hospodářské plánování. Krize neobyčejně urychlila proces centralizace a koncentrace kapitálu. Řada menších podniků podlehla konkurenci a zanikla. Větší podniky se často sdruţovaly v celky a vyřazovaly z trhu slabší výrobce. V Československu to byla tzv. velká trojka (Vítkovické horní a hutní těţařstvo, Praţská ţelezářská společnost, Báňská a hutní společnost). Krize vedla všude k obrovské nezaměstnanosti. V Československu byl jeden milión nezaměstnaných. K uvedeným číslům je třeba připočítat ještě skrytou nezaměstnanost na venkově a polozaměstnanost v průmyslu, sezónní práce a příleţitostná zaměstnání. Podpory v nezaměstnanosti byly mizivé a nestačily zachránit rodiny před hladem. Navíc velké mnoţství dělníků bylo z těchto podpor vyloučeno a v některých zemích nebyly podpory poskytovány vůbec. Všechny tyto důvody vedly k sociálním nepokojům.42
42
/zdroj: Období první republiky , MFČR + Olšovský, R., PrůchaV., Gebauerová H., Dobrý Přehled hospodářského vývoje Československa v letech 1918-1945, Praha 1961 + [online]dostupné z www:< http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Obdobi_prvni_republiky_1918-1938.pdf >.
25
Tabulka č. 2 Procento nezaměstnaných v letech 1929-1934 1929
1930
1931
1932
1933
1934
USA
8,2
14,5
19,1
23,8
24,3
20,9
Německo
9,3
15,3
23,3
30,1
26,3
14,9
Velká Británie
10,4
16,1
21,3
22,1
19,9
16,7
Československo
2,2
4,5
8,3
13,5
16,9
17,4
Rakousko
12,3
15,0
20,3
26,1
29,0
26,3
Zdroj: dostupné z www.idnes.cz, Pramen ČSU
Během krize 1929 - 1933 došlo k závaţným změnám v hospodářské a zahraniční politice všech států. Boj o odbytiště a zdroje surovin odstranil poslední zbytky svobodného obchodu. Docházelo stále častěji k zavádění ochranných cel, k obchodní válce, k vytváření hospodářských bloků. V tuto dobu byly těţce narušeny mezinárodní vztahy kvůli úpadku vlivu Společnosti národů. Dochází ke krizi demokracie. Objevují se snahy ji nahradit autoritativním reţimem - růst nacionalistického hnutí, národní nesnášenlivosti vyvolají nástup diktatur - fašismus v Itálii, militarismus v Japonsku, upevnění stalinské diktatury v SSSR vláda silné ruky - fašisté ,nebo komunisté. Objevují se snahy řešit tuto krizi ekonomická teorie o nutnosti státních zásahů do ekonomického ţivota (Intervencionismus), a také kritika dosud převládajícího ekonomického liberalismu. Jelikoţ v říjnu 1929 v tehdejší ČSR ještě nikdo netušil, ţe za oceánem právě propuká největší hospodářská krize moderních dějin. Titulní listy deníků se věnovaly téměř výhradně blíţícím se parlamentním volbám a o krachu americké burzy se bylo moţné dočíst jen v burzovním zpravodajství. "Obchod dnešní bursy byl minimální. Burza byla jaksi zaskočena, kdyţ slyšela o novém poklesu v Novém Yorku. ", napsaly 25. října 1929 Národní noviny o událostech na praţském kapitálovém trhu. To snad ale nelze českým novinám vytýkat. Jen málokdo si uvědomoval moţný hrůzný dopad krize. Americké New York Times sice zprávu o krachu burzy přinesly 30. října na prvním místě, ale titulek hlásal: "Akcie zkolabovaly... Bankéři optimističtí. ". Dlouho se zdálo, ţe se Československu krizi vyhne, nebo ţe alespoň následky nebudou tak váţné. V roce 1930 se sice začínaly objevovat náznaky slábnutí konjunktury, ale řada odvětví zpracovatelského průmyslu se stále drţela na solidní úrovni. Těţký průmysl dokonce dosáhl v roce 1930 vrcholu. Začátek roku 1931 přinesl v ČSR některé náznaky oţivení a u některých ekonomů vzbudil očekávání brzkého
26
konce světového hospodářského útlumu. V létě 1931 propukla však ve světovém měřítku hluboká úvěrová krize, která definitivně odstartovala druhou, podstatně hlubší fázi hospodářské krize. ČSR postihla hospodářská krize později neţ USA , ale zase na delší dobu. Ještě v roce 1937 dosahoval hrubý domácí ČSR jen 96,5 procent úrovně roku 1929. Hospodářská krize, jeţ od konce roku 1929 dolehla na kapitalistický svět, předčila svou hloubkou i rozsahem všechny krize předchozí. I v našich zemích pronikavě zasáhla do všech oblastí hospodářského ţivota a způsobila, ţe výroba znovu poklesla pod předválečnou úroveň. V ČSR vrcholí krize na přelomu let 1932 a1933 - více neţ jeden milion nezaměstnaných, řada stávek, které byly často krvavě rozehnány Krize zasáhla hlavně české pohraničí, textilní a sklářský průmysl, na Slovensku hlavně malovýrobu a zemědělství. Hospodářská krize postihla nejprve zemědělství, ve kterém bylo zaměstnáno 60% obyvatel. Náhlý pokles cen zemědělských výrobků zasáhl hlavně drobné i střední rolníky. Mnoţství drobných rolnických hospodářství se zadluţilo tak, ţe propadly exekuci. Největší hrozbu představovali exekutoři a exekuce na východě republiky. Krize vedla k poklesu poptávky po průmyslovém zboţí. Krize v průmyslu začala v roce 1930. Vrcholu dosáhla v roce 1933, kdy dosáhl hospodářský pokles 40%. Pokles souvisel s exportním charakterem československého průmyslu. Po překonání krize se Československu nepodařilo původní vývoz obnovit. To vše vyvolávalo opět poruchy a otřesy v oblasti finanční, bankovní a úvěrové. Finanční krize se projevila nejvíce roku 1934, kdy došlo k devalvaci koruny. Touto krizí bylo nejvíce postiţeno Slovensko, Podkarpatská Rus a české pohraničí Velmi početnou skupinu obyvatelstva před válkou tvořili ţivnostníci během krize malí podnikatelé zanikli došlo k takzvané pauperizaci43 , stali se námezdními silami. V průběhu krize zkrachovalo 50 000 ševců a 30 000 krejčích. Postiţení úředníci a státní zaměstnanci byli propuštěni, byly jim sníţeny platy nebo byli předčasně penzionováni. Bylo nezaměstnáno téţ asi 50 000 inteligence. Absolventi škol nenacházeli práci ani patřičné uplatnění. Podle statistik pobíralo podporu v roce 1933 jen 247 tisíc lidí, tedy zhruba kaţdý třetí ţadatel o práci. Oněch 738 tisíc nezaměstnaných z oficiálních
43
/ zchudnutí středních vrstev
27
statistik bylo navíc číslo nepřesné. Síť zprostředkovatelen práce tehdy zdaleka nebyla tak hustá jako v současnosti, řada rodin byla navíc odkázaná jen na příjem ţivitele.44 Tabulka č. 3 ROČNÍ PRŮMĚRY NEZAMĚSTNANÝCH (údaje za ČSR) Rok
Neumístění uchazeči o práci (v tisících)
1929
41,6
1930
105,0
1931
291,3
1932
554,0
1933
738,3
1934
677,0
1935
686,3
1936
622,0 Zdroj:dostupné z www. www.idnes.cz, Pramen ČSU
Choroby z podvýţivy těţce zasáhly zdraví mládeţe. To vše vedlo k nepokojům. Docházelo i ke střetům s předválečným četnictvem. V oblasti Duchova a Radotína se dokonce střílelo. V roce 1932 vznikla na Mostecku největší stávka v naší zemi i v rámci kontinentální Evropy – dvacet pět tisíc horníků vstoupilo do stávky, coţ znamenalo výhodu pro levicové síly, které jí okamţitě vyuţily. Kvůli údajnému porušování smluv uhelnými společnostmi na severu Čech vypukla na jaře 1928 generální stávka havířů. Na konci roku 1929 vystoupili horníci znovu na protest proti "proti dělnickým racionalizačním opatřením a fašistickým poměrům" na některých dolech. Nespokojenost havířů byla hlavně na dolech ANNA-ONDŘEJ ve Strupčicích. Schůze závodní rady, která měla tuto situaci řešit byla na ţádost správy dolu rozehnána četnictvem a předseda závodní rady Václav Rezek byl propuštěn. Reakcí na tuto událost se konala 10.října 1929 stávka. Připojil se Rudý průmyslový svaz horníků vyzívající k svolání závodních schůzí osazenstev dolů. Na výzvu reagovaly další doly na 44
/ zdroj: Miloš Hájek, Jarmila Ryšánková a kolektiv [online] [2006-04-03] dostupné z www:+www:< seminárky cz>.
28
Mostecku: QUIDO I-IV, ELLY, HUMBOLDT, CENTURM, FORTUNA, GROHMANN, KOLUMBUS, JAN I a některé další. Patnáctého října se v Mostě sešla konference závodních rad. Zástupci čtyřiceti dolů konstatovali nespokojenost s dosavadní situací a rozhodli se vstoupit do solidární stávky. K prvnímu střetu s ozbrojenými sloţkami došlo 16. října 1929 u obce Strupčice. Demonstrující dav byl rozehnán četníky s bajonety. Poté se centrum levicově organizovaných stávek přeneslo na Duchcovsko. Čtyři sta stávkujících demonstrovalo v obci Hrdlovka ve snaze vyvolat stávku na dole ALEXANDR. Při této demonstraci byly zraněny dvě ţeny. Další střety proběhly na dolech BIHL v Háji u Duchcova a NELSON III. Kvůli zvýšenému počtu demonstrací bylo na Duchcovsku v pohotovosti o 120 četníků víc. V neděli 20. října se v Duchcovském lomu konala konference 347 delegátů z 41 dolů. V čele táboru lidu vystoupil Klement Gottwald a V. Nosek. Výsledkem bylo zvolení stávkového výboru a přednesení základních poţadavků. Duchcovský lom poslouţil jako sídlo vedení stávky. Po prudkém vzestupu rozrůstající se stávky byl ale na konci roku 1929 výbor rozpuštěn pro ohroţování pořádku v oblasti. Celková situace mezi horníky vypovídala spíše o dezorientaci neţ o jednotném politickém postoji. Velkou roli při jeho postupném formování sehrála také brutalita policie. Do hry však zasáhla silnou rukou levicová propaganda, která zneuţila smrt horníka Fajta na dole APOLLO v Ledvicích a napomohla jako jeden z mnoha faktorů k prudké radikalizaci pracujících vrstev v KSČ, jeţ postupně určovala novou linii strany. Za KSČ vystoupil 27. prosince 1929 Klement Gottwald s projevem, ve kterém sliboval "boj o lepší sociální situaci a ţivotní úroveň". Zahraniční obchod byl hospodářskou krizí zasaţen zvlášť silně. Hodnota celosvětového mezinárodního obchodu klesla o cca 39,8%. Československo bylo, jako výrazně exportní stát, zasaţeno zvlášť silně, a to také proto, ţe export se z větší části skládal ze spotřebního zboţí. Československo vyváţelo více jak 95 procent své produkce. Exportovaly se hračky, kameniny, hudební nástroje, sklo z 80 procent atd. V roce 1933 klesl československý zahraniční obchod na 29 procent stavu z roku 1929. Československá vláda se, jako ostatní vlády, vydala nejdříve cestou protekcionismu. V roce 1930 byly zvýšeny cla v průměru na 50 procent. To ale vedlo ke zhoršení vztahů s tradičními odběrateli československého zboţí, a to jihovýchodní Evropou. V případě Maďarska došlo dokonce k celní válce. Roku 1931 bylo obnoveno povolení dovozu i vývozu a byla zavedena devizová opatření. Československo přešlo ve vztahu k některým zemím dokonce i na zcela nevýhodný clearingový systém. 29
Od roku 1931 přejímal stát záruky za exportní úvěry, byly zavedeny i vývozní prémie a jiné výhody pro exportéry. Pro podporu exportu byly provedeny i dvě devalvace měny, z nichţ ta první byla v roce1934, přišla z celosvětového hlediska příliš pozdě a mírný efekt tedy měla aţ druhá devalvace v roce 1936. Vláda zřídila také Exportní ústav, který měl podnikům pomáhat při vstupu na nové trhy. Přes tuto úpornou snahu Československa se obrat zahraničního obchodu zvyšoval velice pomalu a v roce 1937 byl stále niţší neţ polovina obratu z roku 1929. Určitou raritou zahraničního obchodu celého období 1. ČSR bylo, ţe pouze v letech 1919 a 1932 měla pasivní saldo obchodní bilance. Vzhledem ke struktuře dovozu to ale není příliš překvapivé.
70 000
6 500
60 000
5 500
50 000
4 500
40 000
3 500 30 000
2 500
20 000
1 500
10 000
500 -500
0
V této době, Po roce 1945, Zdroj: Statistický obzor; č.2, roč. 1946, str. 157
30
obrat v tis. Kč
7 500
19 2 19 0 2 19 1 2 19 2 2 19 3 2 19 4 2 19 5 2 19 6 2 19 7 2 19 8 2 19 9 3 19 0 3 19 1 3 19 2 3 19 3 3 19 4 3 19 5 3 19 6 37
saldo zahraničního obchodu v tis. Kč
Graf č. 2 - Vývoj zahraničního obchodu ČSR 1920-1937
Tabulka č. 4 Vývoj zahraničního obchodu 1920-37 V tisících Kč Rok
vývoz
Dovoz
saldo
obrat
1920
28 515
23 912
4 603
52 427
1921
29 213
23 524
5 689
52 737
1922
19 510
13 436
6 074
32 946
1923
13 782
10 821
2 961
24 603
1924
16 981
15 855
1 126
32 836
1925
18 788
17 615
1 173
36 403
1926
17 755
15 277
2 478
33 032
1927
20 133
17 960
2 173
38 093
1928
21 205
19 191
2 014
40 396
1929
20 497
19 962
535
40 459
1930
17 472
15 712
1 760
33 184
1931
13 119
11 764
1 355
24 883
1932
7 343
7 487
-144
14 830
1933
5 855
5 831
24
11 686
1934
7 280
6 382
898
13 662
1935
7 418
6 739
679
14 157
1936
8 008
7 909
99
15 917
1937
11 972
10 980
992
22 952
Zdroj: Vl. Lacina: Zahraniční obchod v letech první Čs. Republiky; In: Český časopis historický, číslo 1 ročník 95 (1997)
V průběhu krize dochází ke střídání vlád v rámci parlamentního systému: Švehla na poč. 30. let těţce onemocněl a ministerským předsedou se stal agrárník František Udrţal, který udrţel vládu široké koalice. Do vlády se vrací sociální demokraté a národní socialisté. Po Udrţalovi se ministerským předsedou stal agrárník45 Jan Malypetr a v roce
45
/ český agrární politik, čelný představitel České agrární strany v období mezi dvěmi světovými válkami. V době vnitrostranické krize v České straně agrární v roce 1932 je Jan Malypetr T. G. Masarykem jmenován místo F. Udrţala 29. září roku 1932 československým předsedou vlády – v čele s Malypetrem pak Československo úspěšně překoná následky celosvětové hospodářské krize, a to díky
31
1935 Milan Hodţa – slovenský agrárník. Členem této vlády se stává také mlado – agrárnický poslanec za západní Čechy a zároveň ředitel klatovské základní školy František Machník. České země a Slovensko s Podkarpatskou Rusí se na počátku druhé poloviny 30. let také ocitly před volbou východiska z krize, zejména s ohledem na nebezpečného souseda – nacistické Německo. Nacistické Německo si zařadilo ČSR jako objekt svého útoku (na 2. místě). V ţivotě naší republiky to bylo cítit a uvnitř země to motivovalo k oţivení určitých nacistických a proti-republikových sil. Začala se integrovat česká pravice – ne plně fašistická, ale fašizující. Kdyţ se roce 1934 spojila Kramářova Národně socialistická strana s politickým sdruţením Jiřího Stříbrného, došlo k vytvoření Národního sjednocení. Širšího ohlasu se mu nedostalo a v následujících volbách roku 1935 propadlo. Vznikly zde některé separatistické tendence slovenské v reţii luďáků a Hlinky, které byly pro ČSR velmi nebezpečné. Projevily se například rokem 1933, kdyţ se konaly oslavy 1100. výročí zaloţení prvního kostela na Slovensku – Pribinova chrámu v Nitře. Hlavní nebezpečí číhalo ze strany sudetských Němců, kteří v duchu Hitlerova programu v dubnu 1934 zaloţili SdP46, která se pustila do nacionální socializace českého pohraničního území. Zpočátku předstírala loajalitu, ale tajně poměry v pohraničí rozrývala a hlavně vyuţívala velmi dramatického průběhu krizových let v českém a moravském pohraničí, kde byla bída a nezaměstnanost největší (ne kvůli tomu, ţe tam ţili Němci, ale protoţe tam bylo naše nerostné bohatství a zpracovatelský průmysl). Na druhé straně v předválečném ČSR byl dostatek demokratických sil k tomu, aby byly Masarykovy filozofie uchovány. V zahraničně – politickém smyslu bylo ČSR díky Benešovi spoluaktérem a účastníkem obranných paktů: sovětsko-francouzského - v červnu 1935 se Beneš vydal do Moskvy a v Kremlu přidruţil naši zemi k této dohodě. Beneš si ale neuvědomil, ţe naši zemi v obraně před jedním totalitním reţimem spojil s jinou totalitou. Devatenáctého a 26. května 1935 proběhly volby, ve kterých henleinovci prokázali velký nárůst hlasů. Nakonec v nich zvítězila agrární strana a spolu s ostatními českými stranami vytvořila vládu. Před Vánocemi 1935 z důvodu nemoci a stáří odchází řadě opatření jak hospodářských, tak politických – v červnu roku 1933 Národní shromáţdění Malypetrově vládě schválí mimořádné pravomoci v hospodářské oblasti, vládní kabinet má pravomoc sám rozhodovat o československém hospodářství (s výjimkou měnové oblasti): tato pravomoc je pak ponejvíce uplatňována v zemědělství a ve finančnictví. 46
/ Sudetendeutsche Partei – zdroj dostupné z www: < http://www.fronta.cz/dotaz/volby-asudetonemecka-strana >.
32
z prezidentského úřadu T. G. Masaryk. Na post prezidenta doporučí Beneše jako prvního kandidáta. Druhým kandidátem byl pracovitý Bohumil Němec. Osmnáctého prosince 1935 byl zvolen Beneš. Demokratická kontinuita země zůstává zachována. Uvnitř země samotné je ale organizován boj proti nacismu. Prvním vrcholem tohoto boje byly manifestační účast země na pohřbu T. G. Masaryka, jeţ 24.9.1937 v Praze zemřel. Na pohřbu se sjely dva miliony lidí. Byl to manifestační projev příslušnosti k demokracii. Při pohřbu pronesl prezident Beneš: „Prezidente osvoboditeli, odkazu, který jste vloţil do našich rukou, věrni zůstaneme.― Stalo se to krédem druhého a třetího odboje. V pohraničí rostla pro ještě větší bídu podpora fašistických stran. I Hlinkova L´udová strana na Slovensku postupně inklinovala k fašismu. V roce 1929 byl jeden z hlavních představitelů této strany V. Tuka uvězněn za zradu. Začaly vznikat i české fašistické strany, do jejichţ čela se postavil muţ jménem Radola Gajda. Tyto strany se neúspěšně v roce 1933 pokusily o přepadení brněnských kasáren. Fašistické nebezpečí bylo ze strany hitlerovského Německa patrné jiţ od Hitlerova nástupu do funkce říšského kancléře. Toto nebezpečí ještě zesílilo poté, co se Hitlerovi podařilo rozloţit francouzský spojenecký systém, do kterého jsme patřili i my. Podepsal totiţ s Polskem v únoru 1934 pakt o neútočení. Opět sílí negativistický proud německé politiky, který obviňuje ČSR z krize a z jejích důsledků. Vláda nedokáţe situaci vyřešit, projevuje se odpor proti demokratickému zřízení, šíří se víra v autoritativní reţim. Růst nacionalismu v pohraničí je spojen se stranami DNSAP (Německá Nacional. - Social. Pracovní Strana) a DNP (Německá nacional. Strana). DNSAP se snaţila získat co nejvíce voličů a nahrávají tomu důsledky krize. Organizuje různé vrstvy obyvatel, snaţí se proniknout mezi mládeţ, sleduje politiku Hitlerovy NSDAP. DNSAP byla finančně podporována z Německa. Cílem Hitlerovy politiky bylo rozbít dosavadní poměry v Evropě a vytvořit hegemonii Německa. V roce 1933 byl vydán zákon o zákazu a rozpuštění protidemokratických stran (rozpuštěna DNSAP,DNP). V roce 1933 vznikla Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s Konrádem Henleinem. Oficiálně nepopírala československý stát, ale vyuţívala demokracie státu. V roce 1935 se přejmenovala na SDP Sudetendeutsche Partei. Tento název přijala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta, která se po svém zaloţení v roce 1933 zpočátku prezentovala jako nadstranické hnutí sjednocující všechny sudetské Němce. K tomuto hnutí se ve volbách přihlásily dvě třetiny německého obyvatelstva v Čechách.
33
Demokratický stát se snaţil následky krize zmírnit a stabilizovat hospodářství. Organizoval podpory v nezaměstnanosti, hlouběji neţ dříve zasahoval do trţních vztahů, zadával nové velké veřejné stavby, omezoval růst cen a podobně. Od roku 1934 začala výroba znovu narůstat, trh se oţivoval a klesala i nezaměstnanost. Ta pozvolněji, neboť nové, krizí vlastně „vynucené‖ pokrokové technologie, jsou produktivnější a nepotřebují tolik pracovních sil. Roku 1937 se uţ výroba dostala téměř na úroveň roku 1929, a je trochu smutným paradoxem, ţe k jejímu rozvoji i k poklesu nezaměstnanosti přispělo ohroţení republiky - nutnost výstavby rozsáhlých opevnění a rozšíření výroby zbrojního průmyslu. Ve dvacátých a třicátých letech tohoto století patřilo Československo mezi deset nejvyspělejších států světa, mělo rozvinutý těţký i spotřební průmysl a dobře fungující zemědělství. Mezi jednotlivými oblastmi státu však existovaly rozdíly, coţ se negativně projevilo zvláště v době celosvětové hospodářské krize po roce 1929. Krize silně postihla zaostalé regiony Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale vzhledem k průmyslové struktuře téţ vyspělé Sudety (české a moravské pohraničí, obývané převáţně Němci). Hospodářské napětí přispělo k vyhrocení národnostních problémů, zejména v Sudetech a na Slovensku. Slovenská Hlinkova L´udová strana od první poloviny třicátých let vedla zápas o autonomii Slovenska a nesouhlasila s čechoslovakistickou koncepcí jednotného československého národa. Němečtí obyvatelé zase stále častěji obraceli svou pozornost k sousednímu Německu, v němţ se v roce 1933 dostal k moci Adolf Hitler, netající se snahou sjednotit všechny Němce v jednom státě a touţící po novém "ţivotním prostoru" ve východní Evropě. Po několika letech se podařilo krizi překonat a od roku 1937 výroba opět stoupala47.
47
/ Zdroj: převzato – Hospodářská krize- seminárky.cz Gabriela Launová, Alena Baluchová r.2004/2005 UJEP – FSE Dostupné z www:< http://www.seminarky.cz/Hospodarska-krize-CSR-1929-33-5572>.
34
Tabulka č. 5 odraz světové hospodářské krize v Československu Ro k
Pokles indexu
Procento
průmysl. výroby nezaměstnaných 192
9 193 0 193 1 193 2 193 3 193 4
100
2,2
89
4,5
81
8,3
64
13,5
60
16,9
67
17,4
Zdroj:dostupné z www.idnes.cz/krize ČSR/ Pramen ČSÚ
1.4. Po roce 1945 Kdyţ v květnu 1945 skončil nejstrašnější válečný konflikt v lidské historii, nacházela se Evropa hospodářsky na dně. Jiţ během druhé světové války pracovaly Spojené státy na novém uspořádání poválečného světa a zároveň si uvědomovaly, ţe se mezinárodní společenství musí vyvarovat všech váţných chyb, které byly učiněny po první světové válce. Významným krokem poválečné politiky byly závěry mezinárodní měnové finanční konference konané 1. aţ 22. července 1944 za účasti 44 států v americkém městě Breton Woods. Jako zástupci Československa byli jednání přítomni Ladislav Feierabend, Jan Viktor Mládek, Antonín Basch, Ervin Exner a Josef Hanč. Mezinárodní banka a Mezinárodní měnový fond vytvářejí koncept pro konvertibilní měny fixací měnových kurzů na tzv. „zlatý standard―, který měl neuvěřitelně nízké rozpětí 0,5 0,8 procent. Brettonwoodské dohody měly zásadní význam pro poválečnou Evropu a vedly k postupné liberalizaci světového obchodu. Zároveň však byly předzvěstí „studené války―, jelikoţ Sovětský svaz odmítl ratifikovat tento dokument, dokonce představitelé Sovětského svazu odjeli z této konference předčasně. O tři roky později, 5. červnu 1947, státní tajemník Spojených států Georgie C. Marshall poprvé pronesl v projevu na Harvardu návrh 35
plánu na obnovu válkou zničené Evropy, který byl posléze 3. dubna 1948 americkým kongresem přijat. Tento plán byl později odmítnut Sovětským svazem a kromě Jugoslávie48 i celým východním blokem. Omezil se pouze na západní Evropu. Marshallův plán přispěl k hospodářské rekonstrukci západní Evropy, obnovil průmysl, zemědělství a oţivil mezinárodní obchod. Spojené státy si touto hospodářskou pomocí zabezpečily vliv a prestiţ v celém světě. Evropě bylo přiděleno deset procent z americké produkce HDP. V první etapě 13,5 miliardy dolarů, a ve druhé vlně 12 miliard dolarů. Celkem něco kolem 25 miliard dolarů. Největší pomoc směřovala do Velké Británie. Celkem to činilo asi 3,5 miliardy amerických dolarů, do Francie 1,6 miliardy dolarů a do Německa a Itálie něco kolem 1,5 miliardy dolarů. Evropa se tak rozdělila na bohatnoucí západ a zaostávající východ. Po zaloţení Severoatlantické aliance NATO a Varšavské smlouvy byla nakonec Evropa na dlouhé roky rozdělena jak hospodářsky, tak politicky do dvou bloků. Padesátá a šedesátá léta minulého století jsou v případě západní Evropy nazývána obdobím hospodářského zázraku, přinesla kromě velkého hospodářského vzestupu také nové problémy, které se týkaly právě pevných směnných kurzů. Spojené státy vykazovaly díky neustálému exportu kapitálu stálý deficit v platební bilanci. Dolarové zásoby v zahraničí stále stoupaly a jiţ od konce padesátých let výrazně převyšovaly americké zlaté rezervy. K prvnímu selhání pevných směnných kurzů došlo krátce jiţ začátkem šedesátých let, kdyţ se na londýnském trhu přestalo obchodovat za úřední cenu 35 dolarů za trojskou unci zlata. Aby se udrţela trţní cena zlata na předepsané úrovni, zaloţily cedulové banky49 v říjnu 1961 tzv. ―zlatý fond―, jelikoţ ale stále panoval výrazný nepoměr mezi poptávkou a nabídkou, mělo toto řešení jen krátkodobý účinek. Od roku 1968 měly povinnost měnit dolar za zlato pouze centrální banky členských zemí a ţádný stát nemohl poţadovat směnu
48
/ Maršal Jugoslavije Josip Broz Tito se po druhé světové válce odmítl pokusy Moskvy o ovládnutí své země.
49
/„Ztráta prestiţe a pád dolaru,― zahájené z vyššího příkazu de Gaullem, „vedly r. 1973 k úplné vlně spekulací: mnoho vlastníků prodalo své dolary, čímţ jejich cena jen ještě více poklesla; naděje na zastavení pádu dávaly jen intervenční nákupy zahraničních bank. Počátkem března 1973 musely evropské banky v jediném dni nakoupit 3,5 miliardy dolarů k podpoře americké měny, z toho na samotnou Deutsche Bundesbank připadly 2,7 miliardy - největší částka, za jakou kdy v historii cedulová banka nějakého státu nakoupila cizí měnu. Aby nebyl následkem toho silně omezen oběh peněz v Německu, musela spolková ústřední banka okamţitě vydat do oběhu kolem 8 miliard marek, tedy bezmála tolik, co jindy za celý rok. Stálé intervenční nákupy dolaru vedly přirozeně k inflaci a destabilizaci, zdroj- dostupné z www:< http://chromik.wz.cz/15_menovy_fond.html>.
36
vlastních dolarových rezerv za zlato. Kdyţ v roce 1970 ustoupily Spojené státy, Německo Kanada a Švýcarsko od státního dozoru nad pohybem kapitálu, stagnující hospodářství Spojených států a hlavně silný růst ekonomik, především Německa a Japonska, dostávaly americký dolar pod tlak. K ukončení konvertibility dolaru za zlato došlo v srpnu 197150, to oznámil americký prezident Richard M. Nixon poté, co západoněmecká marka jiţ podruhé revalvovala vůči dolaru, poprvé v roce 1969 o 8,5 procent a v roce 1971 o dalších 9,3 procent. Toto sdělení otřáslo měnovým systémem, ale to stále ještě nebyl konec, ten nastal aţ po vleklých jednáních, kde byl dolar dále vůči marce devalvován aţ na hodnotu 2,9 západoněmecké marky za americký dolar. Jiţ v prosinci 1971 byl Smithovskou dohodou zaveden tzv. „měnový had v tunelu―, kdy došlo k obnovení fixních kurzu na americký dolar tak, ţe centrální banky intervenovaly na devizových trzích, aby vzájemné kurzové odchylky měn členských zemí nepřekračovaly 4,5 procent, tedy aby se drţely v pásmu plus mínus 2,25 procent. Systém pevných směnných kurzů byl definitivně zrušen Radou ministrů ES v březnu 1973, kdy byla zrušena povinnost centrálních bank intervenovat ve prospěch kurzu svých měn k dolaru. Postupně vznikl společný floating plovoucí směnný kurz tzv. „had mimo tunel―. Nakonec tuto krizi vystřídala nová. Události na Blízkém východě ohrozily hospodářství celého západního světa. Jiţ v roce 1967, během šestidenní války proti Egyptu, Sýrii a Jordánsku, dobyl Izrael Sinajský poloostrov, Golanské výšiny, pásmo Gazy, západní Jordánsko a východní Jeruzalém. Bohuţel Izrael odmítl v roce 1970 návrh nového egyptského prezidenta Anwara Sadata, který byl ochoten uznat Izrael a podepsat mírovou smlouvu v případě navrácení Sinajského poloostrova Egyptu. Po tomto odmítnutí vyuţily Egypt a Sýrie ţidovského svátku „Den smíření―. Bylo to 6. října 1973 a Izrael vojensky napadly. Ten se ale po krátkém šoku vzpamatoval a arabské země utrţily trpkou poráţku. Po tomto neúspěchu se arabské země rozhodly pouţít svou velice účinnou zbraň do této doby nepoznanou – arabští vývozci prohlásili, ţe výrazně sníţí dodávky ropy na tak dlouho, dokud Izrael nevrátí zabraná území a nebudou obnovena práva palestinského lidu. Arabské státy chtěly donutit západ, aby Izrael přestal podporovat. Cena ropy závratně rostla a za necelý rok stoupla její cena čtyřnásobně. V této době se na amerických silnicích proháněly automobily, které měly spotřebu 30 i 40 litrů nafty na sto kilometrů. Hospodářství všech západních států na takovouto situaci nebylo připraveno. Do této doby se všeobecně předpokládalo, 50
/zdroj:, Pád Brettonwoodské dohody dostupné z www:<. http://cs.wikipedia.org/wiki/Brettonwoodsk%C3%BD_syst%C3%A9m>.
37
ţe energetické zásoby v průmyslových zemích jsou téměř nevyčerpatelné. Vlády jednotlivých zemí začaly vydávat úsporná opatření. Tato situace nakonec přinesla politické výsledky a 5. listopadu 1973 ministři zahraničí Evropského společenství vyzvali Izrael, aby vyklidil obsazená území. Na toto kladně reagovali arabské státy - OPEC51 a postupně zrušily svá prodejní omezení. Ovšem prodejní cena ropy jiţ zůstala vysoká. Do roku 1980 vystoupala cena jednoho barelu na 36,15 amerického dolaru. Tak státům OPEC ropná války paradoxně přinesla 80 miliard dolarů ročně navíc a začalo se rýsovat reálné nebezpečí, ţe arabské země vymění svou ropnou zbraň za finanční. Naštěstí tyto státy neměly rozvinutý vlastní bankovní systém a musely své zisky vloţit do světového bankovního systému. Jejich finanční prostředky se tak dostaly do celého světa, často i do rizikových rozvojových zemí, a tak jejich politický vliv postupně klesal. Je ale zapotřebí si uvědomovat, ţe OPEC hraje významnou roli v ovlivňování cen ropy na světových trzích. Růst cen ropy a dalších energetických surovin poslal světovou ekonomiku do recese a většina vyspělých ekonomik sklouzla do stagflace, ceny ropy rostly a hospodářství stagnovalo. Ropná krize tak probudila vyspělý průmyslový svět z jeho poválečného snu o trvalém hospodářském růstu a věčném blahobytu. Z následků ropného šoku se nejrychleji vzpamatovali Japonci. Naučili se velmi rychle měnit své výrobní programy a dokázali vyrábět nové automobily s daleko menší spotřebou. Američané si začali zvykat na japonská auta a elektroniku. V důsledku hledání alternativních energetických zdrojů západoněmecká vláda uvolnila na stavbu 40 atomových elektráren 6 miliard marek, ale přesto ropa zůstala jedním z nejdůleţitějších energetických zdrojů dodnes. Mezi roky 1981 a 1987 se hospodářství vyspělých států vyvíjelo neobvykle protichůdně. Zatímco Spojené státy zápasily s kaţdoročními deficity , vykazovaly Japonsko a Německo přebytky. Kdyţ nastoupil v roce 1980 Ronald Reagan do prezidentského úřadu, bylo americké sebevědomí poznamenáno aférou Watergate a vietnamskou válkou. Reagan sníţil daně, čímţ podpořil investice a podnikatelské klima, omezil federální výdaje v sociální oblasti a enormně zvýšil výdaje na zbrojení. V roce 1983 se poprvé po deseti letech zdálo, ţe Reaganův hospodářský stimul nese první ovoce. Na Wall Street se zrodil ohromný akciový boom, který se rychle rozšířil do celého světa. V roce 1985, kdyţ opět posílil americký dolar o 20 procent, ozvaly se první hlasy, označující toto posilování jako nepřiměřené, a proto se státy USA, Japonsko, Velká 51
/ zdroj: státy vyváţející ropu-dostupné z www:< http://www.statnivlajky.cz/organizace/opec?t, > viz. Přílohy.
38
Británie, Francie a Spolková republika Německo dohodly na devalvaci dolaru, coţ zpočátku přineslo pozitivní výsledky, ale později se americký dolar opět dostal pod velký tlak vlivem enormního amerického deficitu. V roce 1987 mezi srpnem a říjnem přepadla akciové trhy nejistota a Index Dow Jones Industrial se propadl o 475 bodů. Devatenáctý říjen se zapsal do historie jako „Černé pondělí―. Nově zavedené elektronické obchodování umoţňovalo sice automatický prodej ohromného mnoţství akcií, ale tyto počítače byly dimenzovány pouze na 400 miliónů transakcí. Během pondělního propadu se provedlo 604 miliónů transakcí, počítače se tak zahltily a vydávaly falešné údaje a celých 479 miliard dolarů zmizelo jak pára nad hrncem. Krach na Wall Street šokoval investory po celém světě a vyvolal kolaps na ostatních mezinárodních trzích. Jaké byly příčiny tohoto velkého propadu? Někteří se domnívají, ţe akciový boom osmdesátých let stál na hliněných nohou, ţivených spíše nadějemi a hrabivostí neţ skutečným hospodářským růstem. Newyorská burza se poučila a zavedla do elektronického systému záchrannou brzdu. V případě poklesu Dow Jones indexu o více neţ 350 bodů se obchodování na 30 minut přeruší, při poklesu o 550 bodů se přeruší na jednu hodinu. V rozmezí let 1990 aţ 1996 vykazovaly asijské země jako je Singapur, Hongkong, Malajsie, Indonésie, jiţní Korea, Tchaj-wan, Thajsko, ale především Čína velký nárůst HDP, který se pohyboval v průměru mezi 5 aţ 9 procenty. Místní velice levná pracovní síla přilákala mnoho evropských firem ve snaze sníţit své mzdové náklady, přesouvaly svou výrobu do tohoto regionu. Japonsko, které se stále dostávalo z následků krize, která zemi v roce 1990 postihla, a pokulhávalo v produkci, HDP nevyjímaje. Přestoţe navenek Asie vykazovala vysoký hospodářský růst, vysoké úspory a nízkou inflaci, byly měny asijských států navázány na americký dolar, jelikoţ probíhal investiční boom nemovitosti, cenné papíry a investiční projekty byly poskytovány na úvěry. Nejen evropské, ale i japonské banky nechtěly zůstat mimo takových velkých výnosů, a tak úvěry ochotně poskytovaly, čímţ ovšem podcenily riziko tohoto regionu, a kdyţ došlo k cenovému propadu na trhu s polovodičů, centrální banka musela uvolnit směnný kurz thajské měny, bahtu, a ta se v zápětí proti dolaru propadla o 8 procent. Mnoho podniků se dostalo do váţných problémů, protoţe nebyly schopny splácet zahraniční závazky. Následoval odliv zahraničního kapitálu, vlna bankrotů, například automobilový holding Kia Motors od jistého bankrotu zachránila státní pomoc. Thajské dluhy dosahovaly 90 miliard amerických dolarů a Indonésie 113 miliard. Bez pomoci MMF a Světové banky zabránil dalšímu hospodářskému propadu. Světová banka poskytla do té doby nejvyšší poskytnutou pomoc ve výši 28,6 miliard dolarů. Všechny asijské státy se potýkaly s vysokou nezaměstnaností, ale nejvíce zasaţeno bylo jiţ tak 39
oslabené Japonsko, a v roce 1990 krize propukla naplno. Ztrátoví investoři přecházeli z asijského trhu, vybírali zisky z ruského trhu, a tak se propadaly ceny ruských akcií, coţ vyvolalo odchod investorů i z Ruska. MMF a Světová banka podpořila Rusko 22,6 miliardami dolarů, ale přesto se kurz dolaru vůči americkému dolaru propadl o 50 procent. Přesto tak veliká finanční pomoc Rusku pomohla stabilizovat situaci a ruský finanční sektor se stabilizoval. To se ovšem nedalo říci o Japonsku. Přestoţe se Japonsko díky inovacím v osmdesátých letech stalo motorem světové konjunktury, kdy úroková sazba klesla na 2,5 procent, získat finanční kapitál nebyl ţádný problém, a tak japonské hospodářství vzkvétalo, firmy investovaly do kapitálových trhů. Začal ale ztrácet těţký průmysl, a tak se podniky snaţily vyrovnat klesající zisk bankovními úvěry svým nemovitým majetkem, takţe došlo k situaci, kdy souhrnná cena japonských pozemků převyšovala cenu pozemků ve všech Spojených státech celkem čtyřikrát. Koncem osmdesátých let dostal boom gigantické rozměry. Vedoucí index tokijské burzy Nikkei225 se za tři roky více neţ zdvojnásobil. Začátkem roku 1987 se Nikkei pohyboval kolem 17.000 bodů a 29 prosince 1989 dosáhl svého absolutního vrcholu 38.916 bodů. Výrazně vzrostly objemy zobchodovaných akcií. Trh s nemovitostmi se extrémně nafukoval. Přes výrazný cenový vzestup však nikdo nepřepokládal, ţe by ţebřík do nebe mohl někde končit. Kromě nezdravého finančního sektoru , pojišťovnictví a trhu s nemovitostmi, to byl stálý nárůst nezaměstnanosti. Mnoho rodin si nemohlo vzhledem k vysokým cenám nemovitostí pořídit vlastní byt. Vzrůstala zadluţenost státu a tak v roce 1989 vytvořila daňovou reformu a zavedla daň z přidané hodnoty, která měla pozvednout státní příjmy. Centrální banka ve snaze ztíţit přístup k úvěrům zvedla úrokovou sazbu z 2,5 procenta na 6 procent. Postupně začaly přicházet zprávy o problémech ve finančním sektoru. Padající burza zasáhla i trh s nemovitostmi. Celá japonská ekonomika zvolna, ale nezadrţitelně, sklouzávala do recese. Centrální banka sice od poloviny roku 1991 sniţovala úrokové sazby, ale ani to jiţ akciovým trhů nepomáhalo. Ještě dnes se japonská ekonomika i po skoro dvaceti letech úplně nevzpamatovala. Rok 1990 nebyl osudný jen pro Japonsko, ale přinesl krizi celému světu, kdyţ Irák přepadl a vojensky obsadil svého malého, ale bohatého souseda – emirát Kuvajt a vyvolal tak válku v Perském zálivu. Kořeny druhé války v Perském zálivu sahají do minulosti. Irácký diktátor Saddám Husajn chtěl v roce 1980 získat iráckou ropnou provincii Khuzestan a plánoval, ţe vše vyřeší tzv.―bleskovou válkou― Svoje síly však přecenil a válka, kterou rozpoutal se změnila v krvavý konflikt . Skončila 8 srpna 1988 . Přestoţe ještě na počátku konfliktu vykazovala země rezervy ve výši 30 miliard dolarů 40
na konci války tíţil Irák astronomický dluh 100 miliard dolarů. Saddám Husajn očekával od svých arabských sousedů Saudské Arábii,Spojených arabských emirátů a Kuvajtu, ţe mu odpustí část válečných dluhů a kdyţ se tak nestalo, vnímal tento postoj jako zradu a provokaci. Navíc kdyţ kuvajtská zvýšená těţba ropy sníţila její cenu a Irák tak přišel o 7 miliard ze svých ropných příjmů Saddámova nenávist vzhledem k jiţ tak napjaté situaci jen vzrostla. Obě země se přely o obrovské ropné zásoby, které leţely v pohraniční zóně. Dříve představoval Irák spíše stabilizační prvek v oblasti. Zejména, kdyţ se v Iránu dostal k moci islámský fanatik ajatolláh Chomejný, podporoval západ otevřeně iráckého vůdce. Situace se ale v roce 1990 změnila. Spojené státy označily irácký reţim za jednu z nejhorších tyranií na světě. Saddám si začal pohrávat s myšlenkou, ţe pod svou vládou sjednotí arabské země a ovládne všechna ropná naleziště v oblast Perského zálivu. Tímto postojem si rozhněval nejen všechny arabské státy ale hlavně egyptského prezidenta Mubaraka. Poţadoval u Kuvajtu a Saudské Arábie smazat irácké dluhy a poţadoval od nich dalších 30miliard dolarů. Saddám se naoko tváři , ţe chce se svými arabskými sousedy vyjednávat, avšak jiţ dávno přesouval své vojenské síly ke kuvajtské hranici. V noci 2 srpna 1990 překročila irácká vojska hranice a zaplavila Kuvajt. Svět byl v šoku. Rada bezpečnosti OSN jiţ 2. srpna jednomyslně schválila rezoluci, která odsoudila invazi a poţadovala bezpodmínečné staţení iráckých vojsk z kuvajtského území. Další rezoluce z 6. srpna uvalila na Irák celosvětové obchodní embargo. Spojené státy poslaly do regionu vojenské síly. Zanedlouho se k americkým silám připojili Britové. Svá vojska na irácké hranice poslal Egypt, Maroko, Sýrie, Spojené arabské emiráty, Omán, Katar, Pákistán a Turecko.Mezinárodní flotila lodí ze Spojených států, Kanady, Austrálie, Británie, Francie, Nizozemí, Belgie, Dánska, a Sovětského svazu kontrolovala Perský záliv. Přesto situace vyhlíţela beznadějně Velká nejistota na trzích , kde akcie mezitím propadaly na nová roční minima. Částečné zotavení trhů přišlo po 25. srpnu, kdyţ Rada bezpečnosti schválila k prosazení embarga pouţít v nezbytném případě i zbraně. V září a říjnu ovšem došlo k další propadům akcií. Téměř po půl roce okupace Kuvajtu byly všechny diplomatické moţnosti na mírové urovnání krize zcela vyčerpány. Kdyţ 15. ledna 1991 v New Yorku o půlnoci místního času vypršelo ultimátum OSN stálo v tu chvíli proti sobě 530 tisíc iráckých vojáků a 610 tisíc vojáků mezinárodních sil. Dne 17. ledna vypukla pod vedením Spojených států operace Pouštní bouře. Saddám, kdyţ zjistil, ţe bitva skončí dřív neţ začala, stihl napáchat velké škody. U kuvajtského pobřeţí nechal vypustit do moře ropu 41
z tankerů a nařídil zapálit stovky kuvajtských ropných vrtů. Tím způsobil nevídanou ekologickou katastrofu. Světové akciové trhy začaly výrazně růst. Ponauční, nejistota je vţdy hrobařem optimismu, a to nejen na burze. Po ukončení války v Perském zálivu pokračovaly akciové trhy v býčím trendu. V polovině srpna 1991 došlo ke krátkému , ale prudkému propadu, který se projevil zejména na německém akciovém trhu. Příčinou tohoto mini-krachu byly politické události v Sovětském svazu. Vše začalo 11. března 1985, kdyţ byl zvolen generálním tajemníkem komunistické strany Michail Gorbačov.Došlo k tzv. perestrojce52 a tzv. glasnosti53. Jak úspěšný byl Gorbačov na poli mezinárodním, tak velké problémy měl na domácí půdě. Nevýkonné a kolabující sovětské hospodářství se vzpíralo všem nedůsledným a polovičatým pokusům o oţivení. Není divu, protoţe nikdy v historii nebyla demokracie v Rusku tak úplně doma. Gorbačovova snaha, zachránit Sovětský svaz v decentralizované formě, byla neúspěšná. 11. března 1990 vyhlásila nejvyšší rada Litvy nezávislost Litevské republiky. Sjezd lidových poslanců SSSR prohlásil tento akt za neplatný a Litva byla podrobena vojenskému a hospodářskému nátlaku. Do listopadu 1990 však deklarovalo nezávislost dalších devět sovětských republik, které pod hrozbou přímého vojenského násilí se načas vrátily do nechtěného svazku. Mezitím však samotné Rusko vyhlásilo nezávislost, ovšem jako právní nástupce Sovětského svazu. 12.června1991 byl v prvních přímých volbách zvolen prezidentem Ruské federace Boris Jelcin a stal se nejvyšším představitelem největší části Sovětského svazu. Vnitropolitická situace se vyhrotila v situaci kdy Gorbačov pracoval na svazové smlouvě, která měla starý Sovětský svaz transformovat na „Svaz suverénních států―. Taková smlouva by ovšem znamenala konec centralizované moci
a tím další oslabení komunistických pozic. Proto se rozhodla
konzervativní část sovětského vedení navrátit zpět „staré dobré časy―. Viceprezident Gennadij Janajev, ministerský předseda Valentin Pavlov, velitel KGB Vladimír Krjučkov a ministr vnitra Boris Pugo nepokusili o státní převrat. 18. srpna 1991 byl prezident Sovětského svazu zatčen s celou svou rodinou v krymském sídle. Tato zpráva šok na kapitálových trzích po celém světě. V pondělí 19. srpna se Japonský akciový index Nikkei225 propadl o 6 procent a bankovkový Hang Seng ztratil 8 procent. Panika postihla především německé investory, index DAX se propadl o 10 procent. Nejmenší propad 3 procenta postihl Ameriku. Večer 19 srpna prohlásily všechny republiky Sovětského svazu 52
/ program hospodářských a sociálních reforem
53
/ zavádění demokratických struktur
42
komunistický puč za nezákonný. Tyto zprávy uklidnily akciové trhy. Hrdinou Moskvy se stal Boris Jelcin. Komunistická strana Sovětského svazu byla rozpuštěna, nejvýznamnější komunistický tisk pozastaven a později zcela zakázán. Americké a evropské akciové trhy rychle na „prosovětský puč― zapomněly a přerušený růst 90 let opět pokračoval.54 Ve druhé polovině 90 let pokračuje ve Spojených státech a v Evropě akciový boom. Nevídaný vzestup kurzů technologických akcií vrcholí s příchodem nového tisíciletí. Vše začalo v listopadu 1996 vstupem telekomunikačního gigantu Deutsche Telekom (DT) na burzu. Nikdy dříve nebyla taková poptávka po upisovaných akciích, jako v případě DT. Index DAX poprvé překonal magickou hranici 3000 bodů.. Zvýšený zájem veřejnosti urychlil přípravy, kdy Německo chtělo zavést nový burzovní segment. 10 března 1997 odstartovala německá burza Neuer Markt „Nový trh―. Zpočátku zde byly obchodovány pouze dvě společnosti – Bertrand a MobilCom. Index DAX jiţ 4. července zdolal hranici 4000 bodů. Do konce roku 1997 přibylo k prvním dvěma společnostem dalších 15 společností, které si rovněţ připisovaly výrazné zisky. V roce 1998 vstoupilo na burzu 46 a v roce 1999 dokonce dalších 140 společností. Ještě v roce 2000 zaznamenal německý akciový trh příchod 134 nových společností. Situace se však začala zhoršovat. Zisky při úpisu klesaly a měnily se jiţ často ve ztráty. 15. září 2000 došlo k prvnímu krachu na Neuer Markt. Společnost Gigabel jejímţ předmětem činnosti byl servis v oblasti telekomunikačních sluţeb, internetu a obchod s telekomunikačním hardwarem a softwarem se jiţ po třech měsících od vstupu na kapitálový trh kdy získala 43 miliónů Euro potýkala se ztrátou 18 miliónů. Kurz akcií klesl z 38 Euro na 3 a 11 listopadu 2000 skončila v platební neschopnosti. Jiţ v březnu uveřejnil renomovaný americký finanční časopis ―Barron´s― studii s názvem „Burning Up― ve které se zabýval internetovými společnostmi a 20 z nich zařadil na „listinu smrti.― Studie došla k závěru, ţe u většiny hodnocených internetových firem zeje ohromná propast mezi jejich burzovní cenou a jejich skutečnou hodnotou. 31. října 2000 šokovaly burzu jiné zprávy. "Obří burzovní podvod!", hlásaly novinové titulky ze dne 31. října 2000. Prokuratura nařídila prohledat kanceláře burzovního experta Bernda Förtsche. Förtsch, uctívaný to burzovní guru, vydával časopis "Der Aktionär" a byl poradcem několika akciových fondů. Policie zadrţela zástupce šéfredaktora tohoto
54
/ zdroj :Technologická euforie a příchod Velkého medvěda [online] [2003-29-03] dostupné z www:< http://www.penize.cz/15906-technologicka-euforie-a-prichod-velkeho-medveda >.
43
investičního časopisu a jeho komplice. Oba muţi byli obviněni, ţe prováděli insider obchody a manipulovali s akciovými kurzy. Vyšetřování brzy prokázalo jejich vinu a oba se vzápětí přiznali. Vyšetřován byl i Bernd Förtsch, ale zde se podezření nepotvrdilo. Oč tu vlastně šlo? Vše bylo zaloţeno na věhlasu Bernda Förtsche. Oba podvodníci si sehnali spřátelené investory, kterým slíbili vysoké a jisté zisky. Jakmile tito investoři potichu nakoupili akcie, které v médiích doporučoval burzovní guru Förtsch, spustili v tisku a v televizi reklamu na tyto akcie a vyhnali jejich kurzy vzhůru. Neţ pak jejich ceny opět spadly, tato investorská skupina výhodně akcie prodala a polovinu dosaţeného zisku předala oběma manipulátorům. Tento skandální případ rozvířil dosud poklidnou burzovní hladinu. Vzápětí se vyrojily další a další případy manipulací s akciovými kurzy, do kterých byli zapleteni známí burzovní experti např. Egbert Prior nebo Kurt Ochner. Je ovšem pochopitelné, ţe tyto skandály ještě více oslabovaly důvěru investorů a přispívaly k dalším akciovým propadům. Další šok se dostavil počátkem prosince, kdyţ
společnost EM.TV, nepříjemně
překvapila investory. Očekávaný zisk před zdaněním a úroky (EBIT - Earnings Before Interes and Taxes) za rok 2000, byl korigován z 525 miliónů DM na pouhých 50 miliónů DM.Všeobecně padající kurzy na "Novém trhu" stahovaly do hlubin i prosperující společnosti. Z trhu se vytrácela důvěra a naopak se rozmáhalo spekulativní ovlivňování akciových kurzů. Zatímco mnoho solidních podniků otevřeně zvaţovalo, ţe "Nový trh" raději opustí, hledala Deutsche Börse způsob jak omezit skandály a kurzové manipulace na tomto trţním segmentu. Krátce poté zasáhl Alan Greenspan a postaral se o dlouho očekávané akciové oţivení. Během několika dní sníţila americká centrální banka ve dvou krocích diskontní sazbu na 5,5 procent. To byl signál na který trhy dlouho čekaly. Americký Nasdaq a oba německé indexy vyrazily vzhůru, ale ještě koncem ledna přišla další varování z podnikové sféry a opět převáţil strach z oslabující ekonomiky. V dubnu 2001 byla uveřejněna zpráva, ţe dříve uctívaný burzovní manaţer podílových fondů Kurt Ochner, musel opustit investiční společnost Julius Bär. Oficiálním důvodem Ochnerova odchodu bylo rozdílné strategické pojetí obchodní činnosti. Skutečnými důvody však byly jeho příliš intenzivní kontakty se šéfy společností, které tvořily portfolia Ochnerových fondů a jeho agresivní a značně ztrátové investice na "Novém trhu". V červenci 2001, poté co se opět zvýšil počet insolventních podniků, představila Deutsche Börse svůj koncept k záchraně a ozdravení "Nového trhu". Byly stanoveny podmínky, které musely splnit všechny podniky kótované na "Novém trhu". Společnost se nesměla dostat do konkurzního řízení, musela mít 44
průměrný burzovní kurz minimálně jedno Euro a trţní kapitalizaci aspoň 20 miliónů Euro. Pokud by tato kritéria společnost po určitou dobu nesplňovala, mohla být z "Nového trhu" vyřazena. Ačkoliv většina investorů nová nařízení přivítala, zvedla se proti této jednostranné změně pravidel bouře protestů a ţalob postiţených společností. Několik měsíců trvající právní spory nakonec Deutsche Börse prohrála a nepodařilo se jí tak razantněji vyčistit "Nový trh". Nastupující recese, skandály v podnikové sféře, investiční vystřízlivění, to vše tíţilo světové burzy. Nikdo však tehdy netušil, ţe to všechno ještě ani zdaleka nekončí. Blíţilo se totiţ 11. září roku 2001, datum zdánlivě všední a nezajímavé, přesto však datum, které mělo zásadně změnit svět.55 11. září ráno zahajoval akciový index DAX na úrovni 4680 bodů a v průběhu dne, za mírného optimizmu, stále rostl. Investoři očekávali poklidné odpolední obchodování a závěr seance v plusových hodnotách. Ve 14:46 středoevropského času - 8:46 newyorského času se však stalo něco neuvěřitelného. Nepochopitelná zpráva o nárazu letadla do severní věţe Světového obchodního centra - WTC v New Yorku šokovala celý svět. Většina lidí si v tu chvíli myslela, ţe jde o nehodu, o nehodu sice tragickou, ale přece jenom o nehodu. Na tuto zprávu zareagoval akciový index DAX pouze nepatrným poklesem. To se však náhle změnilo v 15:03 středoevropského času - 9:03 newyorského času, kdyţ další letadlo narazilo do druhého z newyorských dvojčat – do jiţní věţe WTC. Najednou se zjevila strašlivá pravda. Nikoliv nehoda, nikoliv lidské selhání, ale teroristický útok. Zatímco svět strnul jako uhranutý, na burzovních parketech se rozpoutala naprostá panika. Za několik minut se DAX zřítil o více neţ 400 bodů. Také dolar se propadl, naproti tomu ropa a zlato vystřelily vzhůru. Wall-Street, který měl v 9:30 zahajovat obchodní den, zůstal uzavřen, protoţe celá newyorská finanční čtvrť byla evakuována. Jen několik minut po útoku na WTC se ve Washingtonu další letadlo zřítilo na budovy Pentagonu. V obavách před dalšími teroristickými akcemi byly vyklizeny všechny strategické objekty jako např. Bílý dům, Kapitol a nepoškozená část Pentagonu. Důleţití ministři a prezident Spojených států George W.Bush, který v tu dobu pobýval na Floridě, byli dopraveni do bezpečí. Všechny přímé i nepřímé důkazy ukazovaly na nechvalně známého teroristického vůdce, fanatického muslima a zazobaného saúdskoarabského miliardáře, Usámu bin Ládina a jeho
55
/ zdroj: Příchod Velkého medvěda, [online] [2003-29-03] dostupné z www<.http://www.penize.cz/15907-prichod-velkeho-medveda-1996-2002-%E2%80%93-cast-2>.
45
podzemní organizaci Al-Kajdá. Spojené státy současně potvrdily své odhodlání vystoupit všemi prostředky proti původcům teroru.. V pondělí, 17. září 2001, obnovila obchodování také newyorská burza. Ve snaze co nejvíce omezit očekávaný akciový propad, byly podniknuty veškeré myslitelné kroky. Proto před zahájením obchodování sníţila americká centrální banka vedoucí úrokovou míru na 3 procenta. Analytici i představitelé jednotlivých podniků se rozhodli v ten den neuveřejňovat ţádná negativní hodnocení. Penzijní pokladna státu New York dokonce oznámila, ţe nakoupí akcie za jednu miliardu dolarů. Také mnoho významných investorů se rozhodlo neprodávat velké akciové balíky. Světoznámý investorský Warren Buffet prohlásil, ţe v případě razantnějšího poklesu akcií se sám postaví na stranu kupujících. Přesto všechno došlo po otevření newyorské burzy k očekávanému propadu. Na konci obchodního dne vykazoval Dow Jones sice značnou ztrátu, přesto však byl jeho pokles menší, neţ se všeobecně předpokládalo. Jestliţe 10. září uzavíral Dow ještě na 9605 bodech, pak 17. září ztratil přes 7 procent a skončil na 8920 bodech. Byly to především akcie leteckých společností, hotelů, pojišťoven a dalších firem z finančního sektoru, které si tehdy připsaly největší ztráty. V příštích dnech apeloval Washington na všechny státy světa, aby se připojily k protiteroristické alianci a označily šéfa teroristické organizace Al-Kajdá, Usámu bin Ládina, za hlavního organizátora atentátů. Současně byl obviněn afghánský Taliban, ţe dlouhodobě poskytuje organizaci Al-Kajdá útočiště. 2. října 2001 vyzvalo NATO své členy, aby podpořily USA v boji proti terorismu. 7. října začaly americko-britské letecké útoky na Afghánistán, ke kterým se brzy připojily i některé další státy, jmenovitě Francie a Kanada.56
1.5. Letem světem Hospodářská krize v kontextu moderní ekonomie - co v sobě vlastně tento název skrývá? Všichni dnes mluví o evropské struktuře postavené na duševním vlastnictví, jako je znalostní ekonomika, zachování udrţitelného růstu na bázi obnovitelných zdrojů, jehoţ
56
/ zdroj:Příchod Velkého medvěda, [online] [2003-29-03] dostupné z www:.
46
základem je teorie profesora Josepha Aloise Schumpetera57. Tento ekonom, politik demokrat narozený v Třešti na Moravě, které tehdy bylo součástí Rakouska – Uherska a jeho teorie, které se někdy nazývají MARK I a MARK II. Základem této teorie jsou teorie inovace, které rozdělil do sedmi základních stupňů. Z duševního hlediska mají význam inovace 5. , 6. a 7. stupně. Pátý stupeň je změna funkce výrobku, například, změna paměti mobilního telefonu. Šestý stupeň je změna generace výrobku a sluţby, jako je zvýšení parametrů a zároveň změna povahy výrobku, například ovládání počítače mluveným slovem. Posledním sedmým stupněm je změna principu, jako je například nahrazení lékaře nanorobotem.58 Přestoţe Česká republika patří mezi země s velkým inovačním potenciálem, který je v tzv. zárodečném stavu Seed Corn, nebo Star Up, coţ je čtvrtá fáze duševního a průmyslového vlastnictví, která obsahuje první zárodečnou fázi, tou je myšlenka, která je součástí podnikatelského záměru a jehoţ ovlivnitelnost je vysoká. Druhou je fáze implementační, coţ je schopnost zavést konkrétní formu duševního a průmyslového vlastnictví na trh. Klasickým případem je schválení inovace patentovým úřadem. Třetí fází je transfer technologií, vznik prototypu výrobku, zkouška jak daný výrobek či sluţba můţe fungovat na trhu a následná implementace na trh. To v sobě spojuje interakci výnosu a rizika, jako základního ekonomického faktoru. Česká republika je daleko pod světovým průměrem v uvedení inovací do čtvrtého a vyššího stupně.59 Následující informace se dotýkají tohoto tématu, ale zároveň i dalšího oboru, kterým se Schumpeter zabýval a tím byla politologie, i kdyţ z mého pohledu se trochu jedná i o psychologii. Moţná tyto poznatky do diplomové práce o světové finanční krizi nepatří, já jsem ovšem názoru, ţe patří a jsou dokonce tím, co nás na jedné straně ţene stále kupředu, ale v případě nedostatečné inovaci sráţí zpět. Zpráva, ţe existuje nová metoda v boji proti infarktu, či mozkové mrtvici, ţe vědci zjistili, jak nasměrovat nanočástice do míst, kde jsou cévy poškozené aterosklerózou nejvíce ohroţeny- je ohromující. První pokusy na myších dopadly dle odborných studií výborně. Otázkou zůstává, jak zacílit lék přímo do míst, kde je v těle
57
/ zdroj:Josef Alois Schumpeter, dostupné www:<www .http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Alois_Schumpeter>.
58
/ ČR- kontaktní čočky-Otto Wichterle, tkací stroj BD200 ředitel VÚB p. Václav Rohlena
59
/ zdroj:přednášky MBA ing. Leopold Tanner
47
nejpotřebnější. Momentálně se touto otázkou zabývají vědecké týmy po celém světě. Naděje vkládají především do nanotechnologií60. V nové studii vědců z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře se ukázalo, ţe nanočástice mohou pomoci i při boji proti hlavní příčině kardiovaskulárních nemocí ateroskleróze. Vědci vytvořili nanočástice schopné navázat se pomocí drobné bílkoviny přímo na aterosklerotické pláty, které cévy ucpávají. Svůj objev popsali v novém čísle Sborníku americké Akademie věd Proceedings of the National Academy of Science.61
62
Dalším neopomenutelným vynálezem je největší urychlovač částic o obvodu 27 kilometrů vybavený 9600 velkých magnetů, který se nachází na švýcarsko – francouzské hranici poblíţ Ţenevy, ve městě Cern. Stál zhruba 74 miliard korun a dokáţe urychlit pohyb částic tak, ţe dosahují téměř rychlosti světla. Při jejich sráţkách se tudíţ mohou vytvořit podmínky, které existovaly těsně po předpokládaném vzniku vesmíru. Tohoto problému s prolínáním budoucnosti, současnosti a minulosti se svého času dotkl také Einstein. „Pro ty z nás, kteří věříme ve fyziku, je hranice mezi minulostí, současností a budoucností pouhou iluzí.―: napsal jednou tento slavný myslitel svému příteli. Na odpověď si budeme muset ještě chvíli počkat, jelikoţ nyní je tento urychlovač částic na nějaký čas odstaven, aby mohly být zahájeny pokusy o ještě větší intenzitě. Vědcům z Bostonu se podařilo s úspěchem vyzkoušet zařízení, které umí převést mozkové vlny na řeč. Dávají tak do budoucna naději lidem, kteří oněměli po mozkové mrtvici, nebo je postihla amyotrofní laterální skleróza (ALS), ţe budou schopni komunikovat s vnějším světem pomocí syntetického hlasu. Podobně uvězněn je i mozek jednoho z nejgeniálnějších současných teoretických fyziků Stephena Hawkinga, kterému kvůli ALS dnes trvá několik minut zformulování jednoduché věty a její převedení na řeč s pomocí počítače. Co se stane, aţ tento fyzik bude moci plně komunikovat se světem? Nejlépe je si zamést před vlastním prahem. Zamysleme se nad tím, proč je náš stát v tak rekordním deficitu zadluţenosti na jednoho obyvatele. Je to jen světovou hospodářskou krizí, a nebo je v našem státě ještě něco, nad čím bychom se měli zamyslet?
60
/ odkaz na stranu 88.
61
/ Zdroj: Inovace, autor - Anna Průchová [2009-06-07] [ online]. Dostupné na www:< http://www.inovace.cz/for-high-tech/nanotechnologie/clanek/nova-metoda-v-boji-proti-infarktu-cimozkove-mrtvici/>
62
/ odkaz - http://www.pnas.org/content/early/2009/06/01/0903369106.full.pdf+html
48
Proč Evropská komise dne 24. listopadu 2009 zahájila řízení proti společnosti ČEZ a J&T? Důvodem kontroly je podle Bruselu domnělé protiprávní jednání, ţe obě firmy mohly narušit hospodářskou soutěţ na českém velkoobchodním trhu, a to můţe vést k posílení role společnosti ČEZ tím, ţe dojde k vyloučení konkurence na trhu elektrickou energií. Skupina J&T, coţ je investiční společnost česko-slovenská skupina zaloţená v roce 1994, která se zaměřuje zejména na privátní bankovnictví, finanční sluţby, realitní development a korporátní investice v tomto ohledu především do energetiky a strojírenství. Tato společnost v loňském roce zdvojnásobila čistý zisk na 106,03 miliónů euro, coţ je zhruba 2,7 miliardy korun. V polovině června 2009 totiţ skupina J&T podepsala smlouvu o koupi všech aktiv britské International Power v České republice za 22,5 miliardy korun, tak získala elektrárnu Opatovice a akciové podíly společnosti International Power v Praţské teplárenské a Energotransu. J&T ovšem zároveň oznámila, ţe 48,67 procent akcií společnosti Praţská teplárenská prodá energetické firmě ČEZ. Proč se vlastně o těchto gigantech, firmách, které samozřejmě kaţdou finanční krizí zmiňuji, kdyţ evidentně ţádnou krizí netrpí? Omyl! Hledejme příčiny, proč je náš státní dluh stále vyšší. Podívejme se, jak je ten svět malý. Jak jde o miliardové částky vţdy se u těchto zakázek, pohybují stále stejné osoby za různými společnostmi. Šestého října 2009 /coţ je něco přes měsíc zpátky/ jsem otevřela Mladou frontu Dnes a na stránce A10 na mne vyskočily titulky „Vady obří zakázky―, „Tunel nebo skvělý nápad― ministerstvo financí za vlády Mirka Topolánka vydalo stomiliardový tendr na hromadné odstranění starých ekologických škod. Původní záměr byl vyřešit situaci ve firmách, které po roce 1989 zprivatizovaly státní podniky a s nimi i znečištěné areály. Při privatizaci firmy podepsaly smlouvy, v nichţ se dohodly, ţe jim stát sanace zaplatí, ale jen do výše kupní ceny privatizovaného majetku. Tedy dá se jednoznačně určit, kolik by měl stát zaplatit. Zbývá vyčistit ještě několik stovek míst a nyní se ukazuje, ţe původní záměr, kdy by tuto státní zakázku vyhrála jediná firma a tím by stát ušetřil na výdajích, byla mylná. Tato mega zakázka na 114,5 miliardy korun, kterou stát vypsal, nemá nic společného s rozsahem škod. Je to jen nejvyšší moţná hodnota, kterou se stát zavázal při privatizaci firem za odstranění škod zaplatit. Skutečné náklady na odstranění škod, se dle odborníků ministerstva ţivotního prostředí pohybují okolo 40 miliard korun. Nyní se podíváme, kdo stojí za společnostmi, které se dostaly do uţšího výběru na tuto obří zakázku. Stav zakázky k 6. říjnu 2009 byl, ţe do finále postoupily tři firmy. Finanční skupina J&T spolu s firmou 49
Sita, a.s. a nově vzniklá Marius Pedersen Engineering a firma Geosan. Kolem všech skupin je řada spekulací. První dvě mají úzké vazby na politiky. Sám Uvíra je kamarád Dušana Palíra z J&T, který má za skupinu zakázku na starosti, Manaţerem Pedersena je zase exnáměstek ministra dopravy Aleše Řebíčka, Jiří Hodač. A šéf Geosanu, Kostka, který byl obţalován z uplácení, aby jeho firma dostala státní zakázky a následně soudem osvobozen, tak tito pánové a také šéf polostátní firmy ČEZ Martin Roman se setkali na dovolené v Itálii.63 30. října 2009 Ministerstvo financí stanovil nový termín pro podání nabídek v rámci veřejné zakázky na odstranění starých ekologických zátěţí na 10. června 2010 v 16:00 hodin. Národní ekonomická rada vlády, která vznikla v lednu loňského roku, jako poradní orgán předsedy vlády ČR a podpora českého předsednictví EU v první polovině roku 2009. Předloţila v září zprávu, která vychází z krátké analýzy české ekonomiky s ohledem na globální finanční a ekonomickou krizi. V této zprávě se mimo jiné ve čtvrté kapitole objevuje téma „Korupce a veřejné zakázky― Z analýzy poměrových ukazatelů cenových úrovní ve stavebnictví jsme na hodnotě 1,62- coţ znamená, ţe české infrastrukturní zakázky jsou o 62 procent draţší oproti celkové hladině v oblasti bytové výstavby. Oproti cenám výstavby je toto navýšení u infrastruktury celkem 38 procent. Potenciálním vysvětlením tak vysokého čísla je mnoho. Například korupce, nátlak účastníků řízení, aby bylo pamatováno na jejich zájmy, lobbing- ovlivňování ze strany dodavatelů, a dokonce souběh všech faktorů dohromady. Výsledkem je nehorázné prodraţování a zatěţování státního rozpočtu.64 „Není jiného Boha, neţ Pravdy.― „Všechny špatné činy a zlo nikdy nevymizí, vţdy se za čas objeví a vyplavou napovrch.―65
63
/zdroj: denní tisk - 6. října 2009 MF DNES dostupné na www:< http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/premierova-dovolena-topolanek-se-setkal-s-j-t-i-cez_63591.html, http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/rath-se-chysta-na-topolanka-kvuli-dovolene-nasardinii_63778.html>
64
/ Zdroj:Důleţité dokumenty , závěrečná zpráva NERV[online]. Dostupné za www:< http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/zaverecna-zprava-NERV.pdf>
65
/ Máhátma Gándhí – ţivotopis dostupný na www:<
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mah%C3%A1tma_G%C3%A1ndh%C3%AD#cite_note-5>
50
Je škoda, ţe tato přísloví si naši politici nepřipouštějí, ţe jejich mysl je slepě upřena jen na finanční prospěch, bohuţel své vlastní osoby, nikoli státu.
51
2.
NÁSLEDEK CHAOSU KRIZE V řecké mytologii je Chaos počátek a pramen všeho na světě. V řecké mytologii,
první vznikl Chaos a po něm Země. Tím začíná řetěz plození a zrození66. Definice chaosu, pod pojmem chaos se všeobecně rozumí takové chování, které je projevem absolutní a čisté náhody, není v něm tedy místo pro působení zákonitostí. Takovéto chování by bylo moţno nazvat absolutně nekoherentní, kdy neexistují zákonité vazby mezi sousedními stavy, jak v prostoru, tak v čase. Ovšem není chaos jako chaos. Chaotické
chování
skutečných
systémů
v
přírodě
však
charakterizuje
termín
"deterministický chaos". Jedná se o proces samo-organizace sloţitých systémů, kdy vznikají soustavy koherentních struktur chovajících se v souladu s přírodními zákony. Z hlediska jedné určité struktury má vývoj systému prvky náhodnosti, systém jako celek se však vyvíjí zcela zákonitě a tedy deterministicky. Tento jev lze nalézt v přírodních systémech všech moţných forem - od fyzikálních, chemických příkladem jsou chemické reakce, z ekonomických – například Elliotova vlna67 na kapitálových trzích, tak i v biologických systémech – kolonie mravenců68. O některých projevech chaosu se ví jiţ poměrně dlouhou dobu, většinou však byly v minulosti povaţovány za neuţitečnou anomálii a proto také pro výzkum tabu. Dnes na chaos pohlíţíme jako na způsob chování vlastní všem přírodním dynamickým systémům, které se nalézají dostatečně daleko od jejich statické rovnováţné polohy. Za těchto podmínek totiţ vzniká zcela zákonitě chaotické chování v souvislosti s uplatněním nelinearit. Tradičně je chaos definován jako nepořádek, vřava, úplný zmatek. Chaos znamená neexistenci struktury či řádu. Jako příklad chaosu by člověk patrně uvedl počasí. Teorie chaosu stojí v první řadě na nedokonalosti lidského měření. Něco podobného je samozřejmě známo i v kvantové 66
/zdroj: Chaos , mytologie, encyklopedie Wikipedia, [online] dostupné na www:< http://cs.wikipedia.org/wiki/Chaos_%28mytologie%29 >.
67
/ změna ceny-charakteristickým rysem Eliotových vln je, ţe krátkodobý časový průběh je značně nezávislý na dlouhodobém časovém průběhu, přičemţ poměr časové periody dlouhodobých a krátkodobých vln je 7. Toto je snad nejdůleţitějším zákonitostem kaţdého trţního mechanizmu, přičemţ nezávislost je statistická vlastnost a poměr period vzájemně nezávislých krátkodobých a dlouhodobých vlnění bylo zjištěno empiricky na základě velkého mnoţství časových průběhů různých cen.
68
/zdroj: Popis deterministického popisu, Michal Hladík r.2006. Dostupné za www:.
52
fyzice, zde se však celý problém přenáší do zcela jiných měřítek. V souvislosti s teorií chaosu se často můţeme setkat s pojmem "efekt motýlího křídla". V poněkud vulgarizované podobě to znamená, ţe máchnutí křídla motýla na jednom konci Zeměkoule můţe na druhém konci způsobit větrnou smršť.69 Jinak řečeno - i malá nepřesnost v měření vstupních hodnot můţe znamenat, ţe naše předpověď bude naprosto rozdílná od skutečnosti. S naprostou tedy absolutní přesností nemůţeme měřit nic, proto některé jevy se vzpírající našim předpovědím. Tyto jevy se nazývají jevy chaotické. Druhou zajímavostí této teorie je její návrat do "lidské" dimenze. Zatímco fyzika dnes zkoumá buď vlastnosti galaxií, nebo naopak elementárních částic, teorie chaosu se soustředí spíše na jevy spojené s naší kaţdodenní zkušeností: pochody v atmosféře, chování chemikálií v reakční nádobě, vodopád, vír, vývoj na burze, ekologická rovnováha A kdyţ uţ mluvíme o "lidských měřítcích" - v jistém úhlu pohledu je navíc moţné pohlíţet i na ţivé organismy jako velmi sloţité nelineární systémy. Teorie chaosu má tedy co říct nejen fyzice, ale i jak jiţ bylo uvedeno biologii a ekonomii. Z důvodu ţe deterministické modely světa nejsou sto implikovat správné chování ani vývoj i jednoduchých dynamických systémů, má tato teorie velký význam pro mnohá odvětví vědy, matematiky i inţenýrství. Výzkum chaosu změnil naše chápání základů fyziky jako třeba Newtonovy zákony, ale i mnohých jiných oborů. Tento fakt vnesl nové světlo do výzkumů proudění, extrémně namáhaných konstrukcí, zemětřesení, chemických procesů, ale přispěl i k pochopení vzniku přírodních struktur a průběhu jejich utváření. Nová definice chaosu tedy říká, ţe neuspořádanost můţe být jednoduše vyšším řádem sloţitosti, která vzniká ze zcela deterministických procesů, coţ znamená, ţe v rámci chaosu, součtu deterministických jevů, existuje současně jakási podivná organizovanost. I tato definice chaosu by ale byla poměrně nudná, kdyby jejím jediným závěrem byl fakt, ţe něco je náhodné a nic nejde pořádně změřit a uţ vůbec ne předpovídat. A to je právě v případě, kdy je chaos vnesen do ekonomiky, justice, politiky a hospodářství státu velice nesprávné a nebezpečné, ohroţuje se tak stabilitu státu a hrozí kolaps, zhroucení systému - krize. V případě včasného rozpoznání chaosu, umění se v něm pohybovat, proplouvat, samozřejmě myšleno v pohybu kladným směrem ke stabilitě, hospodářského a ekonomického růstu, justiční spravedlnosti a správného morálního
69
/zdroj: Teorie chaosu a chování otevřených systémů. - Převzato z časopisu MARATON, č. 4/2003, květen 2003[online]. Dostupné z www:< http://www.sds.cz/docs/prectete/epubl/she_tch.htm>.
53
chování jednotlivých subjektů, je vyhráno. Dojde v závěru k celkovému zotavení, ponaučení, zocelení celkového systému, bohuţel budeme-li hodnotit momentální situaci naší společnosti a státu je zřejmé, ţe vše se pohybuje chaoticky a protichůdně.
2.1. Příčiny Ne nadarmo se říká, ţe všeho moc škodí. Víme, ţe existuje sedm lidských hříchů jako je pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo nestřídmost, lenost,70 kaţdý z nás tyto hříchy velmi dobře zná, bohuţel se člověk v dnešním uspěchaném světě nad těmito hříchy ani nepozastaví. Staly se součástí našich ţivotů a nepřipouštíme si, ţe se náš ţivot posunul k hranici, za níţ číhá propastné zlo a nicota. Na druhé straně těchto hříchů je také sedm ctností - pokora, štědrost, přejícnost, mírumilovnost, cudnost, střídmost a činorodost71. Bohuţel, jako-by se tyto kladné pojmy vytratily z našich slovníků, maminek, tatínků, učitelů a následně i dětí, ţáků a protoţe děti rostou a samozřejmě vyrostou, stanou se z nich rodiče a učitelé kteří se jiţ vlastnostmi jako je - pokora, štědrost, přejícnost, mírumilovnost, cudnost, střídmost a činorodost neřídí a neznají je, nemohou to svým dalším generacím předat, znají uţ jen přetvářku hrabivost a leţ, tyto vlastnosti jsou jim natolik vlastní, ţe jsou přesvědčení, ţe to co dělají je správné a ţe to co činí, dělají i ostatní, takţe je vlastně vše v naprostém pořádku, tak jak má být, ve svém nitru sice mají schované své druhé lepší já, ale protoţe kolem sebe nemají ţádný vzor člověka, který by jim ukázal tu správnou cestu, dokonce, kdyţ se nějaký takový člověk najde je jim spíše k posměchu. Jinými slovy „Přivykli jsme natolik přestrojování, ţe nakonec nepoznáváme sami sebe―72. Ovšem tady právě nastává zlom, „Všechny špatné činy a zlo nikdy nevymizí, vţdy se za čas objeví a vyplavou napovrch.―73 Dnešní svět je jeden velký chaos, kde je zapotřebí nalézt zpět globální rovnováhu. Stojíme na prahu éry nových dějin jak očistit, politickou a veřejnou sféru od praktik lidí prosazujících pouze své osobní zájmy, zájmy ekonomické lobby nebo zájmy tajných spolků. Zachránit celou společnost před stále opakující a stále se prohlubující krizí osobnostní, na kterou samozřejmě navazuje krize 70
/Zdroj: Sedm hlavních hříchů[ 2010-14-04] [online] dostupné z www:<]http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_hlavn%C3%ADch_h%C5%99%C3%ADch%C5%AF>.
71
/Zdroj: Pro ověření - Sedm ctností[2010-07-02[online] Dostupné z www:< http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_ctnost%C3%AD>.
72
/ Francon Rogera
73
// Máhátma Gándhí –
54
ekonomická. Musíme začít hledat příčiny šíření lţí, chaosu, nenávisti, duchovní otupělosti, masových sugescí a manipulací. Zároveň najít očistu ţivotního prostředí, vodního, lesního a ţivočišného hospodářství. Očišťovat svět od odpadků a produktů civilizace, která škodí přírodě. Chránit přírodu před nevědomostí, ignorantstvím a neúctou otupělých lidí.
2.2. Následky Velice mne zaujal článek paní Jiřiny Šiklové, která velmi výstiţně vystihuje následky vzniklého polistopadového chaosu a změn, který nás všechny tak nadchl, obdařil novou nadějí, ţe od nynějška bude uţ jen lépe, ale zastihl nás nepřipravené, nevzdělané, naivní, tedy kromě těch dravějších, bezohlednějších, bezostyšnější, ale bohuţel také hloupějších. Jak jinak si vysvětlit tu spoušť, kterou nám ti dravci zde zanechají pro další generace. A nebo jsme spíše hloupější my ostatní, protoţe pramálo proti těmto ţivlů bojujeme? Jiřina Šiklová vystudovala historii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1965 se podílela na zaloţení katedry sociologie FF UK. Kvůli své angaţovanosti byla po 21. srpnu 1968 z fakulty vyloučena a později vězněna za šíření zahraniční literatury. Po roce 1989 se vrátila k výuce sociologie a podílela se na zaloţení Katedry sociální práce FF UK či praţského Centra pro Gender Studies. Její článek je shrnutím dvaceti let do několika vět, která tak krásně vystihují naši současnou a dá se říci beznadějnou situaci , kde jsme se ocitli, aniţ bychom se všichni účastnili, ale následky poneseme my všichni včetně nenarozených dětí. Její věty začínají optimisticky. Před 20 lety se schylovalo ke konci vlády komunistů nad naší zemí a o tuto změnu jsme aktivně usilovali. Za 20 let mnozí z nás svým umem, pílí a inteligencí dosáhli profesních úspěchů a blahobytu, o kterém se nám za komunismu ani nesnilo. Budování soukromého úspěchu jsme vykoupili tím, ţe jsme aţ příliš ochotně odevzdali osud věci veřejných do chtivých a chamtivých rukou. Skandály dnešních politiků sledujeme se stejným znechucením jako někdejší tupost těch komunistických. Napříč zemí se rozrostl bezprecedentní systém korupce na komunální, krajské i centrální úrovni. Vstupenkou na lukrativní posty polostátních podniků a organizací s miliardovými rozpočty je legitimace nebo spřízněnost s velkou politickou stranou. Nepozastavujeme se nad tím, ţe v zemi, kde je pracovní síla 3x levnější neţ v západní Evropě, je kilometr dálnice 2x draţší. Nepozastavujeme se nad tím, ţe narozeniny primátora či státního úředníka rozhodujícího o miliardách, stojí jeho "oficiální" roční plat. Nepozastavujeme se nad tím, ţe miliardové veřejné zakázky získá ministrova firma s momentálně neznámým 55
vlastníkem - akciemi na doručitele. Nepozastavujeme se nad tím, ţe bývalý premiér vydělal desítky milionů na obchodě s akciemi od podnikatele, kterému předtím zajistil miliardovou dotaci. Nepozastavujeme se nad tím, ţe výroba tramvajenky s čipem stojí v Praze 10x více neţ v Londýně nebo v Paříţi. Vleklá vyšetřování, kdyţ k nim vůbec dojde, končí tím, ţe obvinění se neprokázala. Pokud magistrátní úředníci uvíznou v síti policie, tak jedině té švýcarské nikoli české. V naší zemi lze dnes ustát jakýkoli skandál, za několik dní ho překryje ten další. Hlavě státu, zaměstnané vlastní ješitností a bojem proti nebezpečí evropské integrace, nestojí korupce za půl slova. I kdyţ je to dnes méně okaté, média vědí o čem psát víc, o čem méně, o čem nic. Zatímco v dobách komunismu jsme museli překonávat strach, nyní je překáţkou lenost. Nadáváme na ceny, ale jsme líní změnit banku nebo telefonního operátora. Necháme se stříhat jak ovce. Jsme líní se informovat, vytvářet si, prosazovat a bránit svůj názor. Místo přísunu a zpracování informací si vymýváme mozky stupidními seriály. Místo zpráv a názorů čteme v bulváru o celebritách, kdo komu zahýbá a s kým. Náš národní cynismus se masochisticky vyţívá v tom, jak hrozné panují poměry, a sami kromě vymýšlení vtipů neděláme nic. Ti přihlouplí se ještě rozčilují nad stotisícovými platy, ale miliardové causy jim unikají. Svou lenost pak omlouváme filozofií, ţe "jsou stejně všichni stejní", případně "tihle budou ještě horší". Za nezájem a lhostejnost k osudu věcí veřejných zaplatíme vysokou cenu. Korupce prodraţuje většinu investic financovaných z daní i z obrovského deficitu. Ukrajuje šance našich dětí, na nichţ v soukromí tak usilovně pracujeme. Zadluţuje zemi, která bude jednou jejich. Dvě největší strany si rozparcelovaly tuto zemi s tím, ţe stejně budeme muset volit jednu z nich bez ohledu na to, jak přezíravě se k nám budou chovat. Myslí si, ţe stačí provětrat strašáky, zahrát na strunu sociálních jistot pro jedny a strunu nízkých daní pro druhé. Technika jejich vládnutí přitom dlouhodobě vylučuje jedno i druhé. Monopol jedné strany v naší zemi nahradila střídavá a na komunální úrovni i společná vláda dvou stran, které se vţdycky nějak dohodnou. Je přitom zřejmé, ţe i ostatní strany vyuţívají své zaslepeně loajální "fanoušky", ochotné jim odpustit úplně cokoli. Vedení velkých stran sází na to, ţe se budeme bát zahodit náš hlas podporou malých, nových či exotických a ţe nám nezbude neţ zvolit jejich oranţovou či modrou košili bliţší neţ toho druhého kabát. Kolikrát jsme uţ slyšeli, ţe "není koho volit", mnozí volit nechtějí a nepůjdou. Kolikrát jsme svou volbu s pocitem studu nikoli hrdosti, zdůvodňovali menším zlem. Není snad právě takovýto vynucený hlas z rozumu ten "vyhozený"? Jakou cenu má vůbec náš hlas, kdyţ ho dáváme se skřípěním zubů? Nikdo z nás si nedělá iluze, ţe by malé politické 56
strany byly lepší a čestnější neţ ty velké. Moc korumpuje vţdy. Ale absolutní moc korumpuje absolutně. Moţná jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: "A proč jste s tím tehdy něco neudělali?" Připravujme si dnes odpověď pro naše děti.74
2.3. Jak vystoupit z bludného kruhu? Nedávno jsem na můj e-mail dostala zprávu, která byla nazvána „Moudro― Jeden večer posadil vedle sebe starý indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě dvou vlků, která probíhá v nitru kaţdého člověka. Řekl mu, „ synku , ta bitva v kaţdém z nás je jako ta bitva mezi dvěma vlky. Jeden je špatný a to je vztek, závist ţárlivost, smutek, sobeckost, hrubost, nenávist, sebelítost, falešnost namyšlenost a ego. Ten druhý je dobrý. Je to radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, štědrost, soucit a důvěra―. Vnuk chvíli přemýšlel a pak se zeptal, „a který vlk to vyhraje?― Starý idián na jeho otázku odpověděl, „ ten kterého krmíš.― Je na kaţdém z nás jakou cestu si zvolíme. V kaţdém případě nás všechny na tomto světě čeká urputný boj který vedeme sami v sobě a peraelně s ním probíhájí důsledky činů nás všech, je jen na nás kam dojdeme. Ekonomika USA, tak ekonomika zbytku světa se nachází ve stavu hlubokého propadu. Ačkoli této Velké finační krizi předcházela v uplynulých dvou desetiletí dlouhá série méně významných, avšak stále váţnějších ekonomických otřesů.75 Dle
amerického
profesora
Vernona
Smithe,76
nositele
Nobelovy
ceny
za ekonomii, jenţ letos v únoru přednášel v Praze na Liberálním institutu, povede cesta k vyřešení krize přes růst cen a ne vyšší ceny daně. Podle jeho názorů je nutné vrátit ceny na původní hodnotu, coţ sice bude mít za následek růst inflace, ale zároveň to povede k vyrovnání nerovnováhy cen na trhu nemovitostí. Samozřejmě růst cen bude bolestným řešením pro občany, ale zároveň dle pana Smithe nejpřijatelnějším jak pro občany, tak pro politiky. Upozornil na příčiny hypotéční krize, kdy lidé neměli dostatečné rezervy na splácení hypoték, upozornil na nezkušenost domácností firem i bank a na závěr o ekonomické krizi řekl, ţe jejím poznáním je poučení „ Setkali jsme se s nepřítelem a tím 74
/ Zdroj: Názory, články, rubriky [2009-03-11] [online] v 17:19 blog Jiřiny Šiklové. Dostupné z www:< http://usti.blog.cz/rubrika/nazory-clanky <- Jiřina Šiklová
75
/viz kap. 2
76
/ Vernon Smith se prosadil aplikací experimentů a laboratorních pokusů na ekonomické teorie a to přes to ţe většina ekonomických učebnic informuje,ţe ekonomie a experiment nejdou dohromady. V roce 2002 dostal Nobelovu cenu za ekonomii
57
jsme my sami.― V roce 2008 byla v ČR na Vysoké škole ekonomické v Praze otevřena první laboratoř experimentální ekonomie (LEE). Výhodou experimentálního přístupu je to, ţe na rozdíl od dat z reálného světa, je moţné zafixovat trţní prostředí respektive subjekty trhu a pohybovat s trţními institucemi v řízené podobě. Tím je moţné získat podklady k porovnání efektivnosti různých institucionálních uspořádání, jako jsou například burzy, různé typy aukcí, kde si studenti mimo jiné otestují svůj cit pro odhad chování okolních subjektů. Na otázku jak vystoupit z bludného kruhu, „co nám skutečně schází ke štěstí― nalézám odpověď u zakladatele liberální politické ekonomie, vynálezce teorie trhu, skotského ekonoma, filosofa a profesora vyučujícího na universitě v Glasgow Adama Smitha. V jeho Teorii mravních citů píše v části IV., kapitole1 „…v takovém okamţiku se bohatství a statky jeví tím, čím skutečně jsou, tedy ohromným a přebujelým strojem vynalezeným k zajištění trochy zanedbatelného pohodlí… Bohatství a statky jsou nesmírným předivem, k jehoţ napnutí je třeba celoţivotního úsilí, jeţ kaţdou chvíli hrozí zavalit svého majitele a jeţ dokud drţí, ač můţe člověka ušetřit trochy drobného nepohodlí, nedokáţe ochránit před váţnější nepřízní ročních dob. Uchrání před letní přeháňkou, ne před zimní bouří, ale nechají člověka stejně jako dříve, ne-li více, vystavena úzkosti, strachu, nemocem, nebezpečí, a smrti.― Jeho kniha, Teorie mravních citů byla napsána v roce 1759, je s podivem jak jsou jeho slova stále pravdivá. Ve všech oborech lidského vědění jsme pokročili a mnohokrát jsme museli přehodnotit jiţ zaběhlé pravdy77, jen ta teorie mravních citů je poloţena na stále stejných základech- hodnotách. Budeme-li vycházet pouze ze základních faktorů ekonomického růstu, které ovlivňují hospodářský růst. Jako je mnoţství výrobních faktorů, které má hospodářství k dispozici. Jde zejména o mnoţství práce, o objem kapitálových statků, půdy a přírodních zdrojů. Kvalita v ekonomice dostupných výrobních faktorů. V případě pracovní síly jde o její kvalifikaci a také motivaci pracovat či podnikat. U kapitálových statků jde o rychlost a přesnost jejich fungování. V případě přírodních zdrojů jde o úrodnost půdy, bohatost loţisek nerostů apod. Pouţité technologie, které lze chápat z hlediska teorie jako schopnost vhodně a efektivně kombinovat výrobní faktory při výrobě jednotlivých statků. Další exogenní faktory, k nimţ patří politický kapitál země( například vymahatelnost práva, míra korupce v zemi), kapitál vloţený do infrastruktury země či její zeměpisná 77
/ například: osmá planeta Pluto jiţ není planetou, chyba v desetinné čárce při určování ţeleza v listovém špenátu
58
poloha. Celkový ekonomický rozvoj země. Endogenním faktorem je objem kapitálových statků, které se pouţívají v hospodářství. Čím větší produkt země vyrábí, tím více můţe produkovat kapitálových statků. Z hlediska zdrojů lze rozlišit extenzivní a intenzivní hospodářský růst. O převáţně extenzivním hospodářském růstu se hovoří, pokud jsou pro něj rozhodující zvyšující se objemy výrobních faktorů. V případě intenzivního hospodářského růstu pak převaţuje vliv zlepšující se kvalifikace pracovních sil, zvyšující se technické úrovně kapitálových statků apod. V čase se mění i technologie, které jsou vyuţívány v hospodářství. V teorii můţeme oddělit technologický pokrok jako kombinaci vstupů a kvalitu kapitálových statků. Technologický rozvoj se často promítá do výkonnějších strojů a zařízení a je obtíţné oddělit technologický pokrok od změn v kvalitě strojů či zařízení. V tomto případě mluvíme o zpředmětněném technologickém pokroku. Jindy se ale mohou objevit změny, které vedou k efektivnější organizaci výroby či lepším metodám řízení. V tomto případě se hovoří o nezpředmětněném technologickém pokroku.78 79 Jestliţe různé země vykazují odlišná tempa hospodářského růstu, naskýtá se pochopitelně otázka, co určuje výrobní kapacitu hospodářství a její růst. Jde o jeden z nejsloţitějších problémů, kterými se ekonomická teorie zabývá. Kromě jiţ zmíněných základních faktorů, které ovlivňují hospodářský růst je agregátní poptávka. V knize Makroekonomie moderní přístup je vliv agregátní poptávky na hospodářský růst brán jako způsob růstu reálného produktu – větší mnoţství práce, více pouţitého kapitálu či uplatnění lepších technologií, umoţňují, aby rostl produkt aniţ by se zvyšovaly reálné jednotkové náklady firem a míra inflace.Ekonomika zůstává v dlouhodobé rovnováze. Jde o ideální stav při stabilní míře inflace a bez neúměrné vysoké nezaměstnanosti. Ne vše a vţdy funguje tak hladce. Řekněme, ţe ekonomika má zdroje k růstu, avšak politici zbrzdí růst agregátní poptávky z obavy před inflací restriktivní monetární a fiskální politikou. Tím naruší plynulý růst ekonomiky. Agregátní poptávka sice roste, ale ne tak rychle jako potencionální produkt. Tvoří se větší produkt a důsledkem je neplánovaná tvorby zásob. Firmy nedokáţí produkt prodat. Tato situace se označuje jako krize růstu. Lze si představit
78
/ zdroj:Bronoslava Hořejší, Jana Soukupová,Libuše Macáková, Jindřich Soukup,4. rozšířené vydání Management Press, Praha 2008, Makroekonomie moderní přístup str.451-452 ISBN978-80-7261-174-4
79
/ viz. Nový pohled – kap. Letem světem A. Schumpeter
59
také opačnou situaci, kdy agregátní poptávka roste rychleji neţ potencionální produkt. Výsledkem je hospodářský růst doprovázený vyšší mírou inflace.80 Pouţívat jako lék na současnou krizi vzhledem k zadluţenosti našeho státu agregátní poptávku by bylo nesprávné. Jako rozumnější vidím cestu Verona Smithe přes růst cen. Návrat k hodnotám jak ekonomickým tak společenským jako jsou skromnost následné úspory a morálka.
80
/ zdroj: Bronoslava Hořejší, Jana Soukupová,Libuše Macáková, Jindřich Soukup,4. rozšířené vydání Management Press, Praha 2008, Makroekonomie moderní přístup str.454 ISBN978-80-7261-174-4
60
3.
NEJVĚTŠÍ FINANČNÍ KRIZE OD 30. LET 20. STOLETÍ Přesto, ţe všechny americké hříchy napodoboval celý svět, na celosvětovou krizi
bylo zaděláno právě v USA. Jednalo se o stádové zadluţení podporované spotřebitelskými orgiemi s dovezenými surovinami a současné rozepře v nové a okázalé třídě super bohatých. Třída, která nepřišla s ničím novým a nevytvářela nic neţ řetězové intriky a papírové podvody. Vrstva, kterou si ostatní hlupáci pletli s vznešeností. Píše Charless R. Morris ve své knize, Ztracené biliony dolarů. A byla to ta samá Amerika, která kázala utahování opasků, šetření, vyrovnávání rozpočtů a rozvoj kapitálových rezerv během „ Washingtonského konsenzu― na počátku krize v Jiţní Americe a Asii během 80. a 90. let. V devadesátých letech jiţ bylo zřejmé, ţe začíná moderní informační věk, výrobky které tuto technologii zviditelnily, jako jsou osobní počítače, faxy, videohry, náš pohled na tuto dobu, kdy tyto vymoţenosti vynalezli Američané a přičinlivý Japonci z nich učinili prodejné zboţí, jsme se dívali jako na sen, kdy podnikatel přijde s fantastickým nápadem a po zásluze pohádkově zbohatne. To byla naše představa kapitalismu. Západ měl ale za sebou několik recesí od Velké hospodářské krize, kdy přešel z trţní ekonomiky na radu Johny Maynarda Keynese k makroekonomické intervenci sníţením úrokových sazeb a zvýšením rozpočtových deficitů jimiţ lze bojovat proti recesi a přitom zajistit trţní ekonomiku při víceméně plné zaměstnanosti aţ po situaci, kdy Mezinárodní měnový fond a americké ministerstvo financí došlo k v reakci na Asijskou krizi k názoru, ţe v případě, kdy stát jiţ není schopen rozpohybovat ekonomiku makroekonomickou intervencí a dostává se do role dluţníka neschopného dostát dluhovým záleţitostem je na místě zavést přísnou finanční disciplínu a zvýšení úrokových sazeb. Sice se z pohledu ekonoma tato opatření zdají jako naprosto scestná, ale důvodem je strach ze spekulativního chování. Je paradoxem, ţe v případě jiných zemí Amerika lék znala a v pohledu na ekonomiku svou byla tak slepá. A to je celé jádro našeho světového problému, ekonomika státu a všech států v sobě skrývá ďábla v podobě spekulativního chování politiků, lobbistů, byznysmenů a ne ve všech dosud napsaných knihách zabývajících se tematikou o ekonomii se tímto pojmem, který vnáší do ekonomiky chaos začínají více otevírat tabuizovaná témata. Uplácení a korupce v politice díky agregátní poptávce, lobby za zákony, které zvýhodní určitou skupinu subjektů, jsou na denním pořádku. Korupce byla a bude dokud se proti ní nezačne bojovat, ještě donedávna se schovávala a tutlala, ale bohuţel zároveň se stejnou mírou bujela, aţ vyrostla nad míru snesitelnosti, jelikoţ se stala součástí systému, stejně 61
tak slepota, neschopnost vidění reality, naprostou nezodpovědnost všech. Henry Mintzberg řekl, „Manaţeři jsou zajímavý fenomén. Jsou dobře placení, mají obrovský vliv a značný nedostatek selského rozumu―. Jak jinak si vysvětlit v USA běţnou spekulaci s nemovitostmi, ţe člověk mohl koupit dům s minimální jistinou a neustálým zvyšováním hodnoty nemovitostí docházelo k umělému zhodnocování a poskytování vysoce riskantních hypoték, které v roce 2006 jiţ dosahovaly 40 procent všech poskytnutých. Ovšem mezi lety 2000 a 2006 se tato vysoce riziková spekulativní aktiva rozšířila po celém světě, trh s nemovitostmi ročně stoupal o 14 procent. Na jednu stranu se sama nabízela koupě finančního úvěru s nízkou úrokovou sazbou bez našetřených peněz. Tím ovšem narůstala nesmyslnost finanční mašinérie uvnitř stínového bankovního světa. K tomu připočtěme, ţe vysoce spekulující hráči získávají velký profit riskováním peněz ostatních a máme tu nafukující se finanční bublinu plnou natřásajících se manaţerů, díky nimţ jsme se ocitli ve váţné recesi, která je nevyhnutelná, dokonce moţná i ţádoucí. Úvěry zaplněná a spotřebou hnaná ekonomika se musí změnit v ekonomiku s vyššími úsporami a investicemi.
3.1. Příčiny Velká finanční krize začala poměrně nenápadně ke konci léta 2007 krachem dvou hedgeových fondů investiční banky Bear Stearns a po celý zbývající rok, ale i celý následující to šlo od deseti k pěti navzdory nesčetným pokusům vlád postup krize zastavit. Dnes je všeobecně pokládána za nejhorší hospodářský krach od Velké hospodářské krize. A jak na sklonku roku 2008 naznačil americký ekonom Paul Krugman, mohlo by se dokonce jednat o druhou Velkou hospodářskou krizi.81 Podle Hymana Minského představuje Achillovu patu vyspělého finančního sektoru jeho závislost na soustavném přílivu příjmů, hlavně v podobě zisků podporujících a zhodnocujících jeho nepřetrţitou expanzi. Nestabilita finančního systému časem narůstá, jak se dluh vrší na dluh, vzniká bublina, jeţ splaskává, kdyţ se přísun hotovosti z příjmů nevyhnutelně zpomaluje. Moderní ekonomika se teda stala chronicky závislou na věřiteli poslední instance v podobě vlád ovládajících centrální banky a ministerstva financí velkých států majících za úkol podporu finančního systému a prevenci před masivními dluhy-deflacemi poskytováním likvidity v dobách krizí. To na druhé straně vyţaduje silnou
81
/ zdroj: John Bellamy Foster-Fred Magdoff Velká finanční krize příčiny a následky,přeloţil Radovan Baroš, r.2009 GRIMMUS str.11. ISBN 978-80-902831-1-4
62
vládu schopnou silou svého ekonomického vlivu odvrátit finanční krize poskytováním rozsáhlých finančních infuzí a fungovat tak jako věřitel poslední instance. Minského závěr byl nekompromisní: „Kapitalismus je nedokonalý systém, který není-li regulován, vede k periodickému opakování hlubokých depresí a k reprodukci chudoby― Největší obavu představuje přitom to, ţe vláda jako věřitel poslední instance nebude schopná drţet krok s nafukujícími se finančními trhy, pokud na ně nebude uvalen nějaký druh regulace.82 Podle Harry Magdoffa a Paula M. Sweezyho postrádala Minského finanční teorie nestability explicitní uznání návratu stagnace, jejíţ první příznaky byly patrné v polovině 60. let a která se prohlubovala během 70. let. Ta připravila půdu pro zásadní proměnu role finančního sektoru v rámci amerického kapitalismu. Spíše neţ by hrál roli skromného pomocníka v procesu akumulace kapitálu, stal se postupně hnacím motorem. Spekulativní finance vzhledem k slábnoucí roli primárního motoru růstu v podobě investic do výroby převzaly úlohu jakéhosi sekundárního motoru. Výsledkem byl růst tempa zadluţování, které dalece přesahovalo pouhé spekulativní orgie k nimţ tradičně dochází na vrcholu ekonomických cyklů. Místo toho se stalo trvalým, institucionalizovaným rysem hospodářského ţivota. Pátrání kapitálu po výnosném zhodnocení jeho přebytků navzdory stagnaci výrobních investičních příleţitostí v kombinaci s přesvědčením, ţe ceny aktiv pojímané jako celek se ubírají jen jedním směrem, totiţ nahoru, byly příčinou dlouhodobé finanční exploze. Aby se systém udrţel v chodu, stával se stále závislejším na stále větších finančních bublinách. V důsledku tohoto vývoje se stále neodbytněji rýsovala neblahá perspektiva propastné devalvace kapitálu.83 Realitní makléři museli tušit, ţe bublina, která byla sycena nesplacenými hypotečními úvěry, spotřebitelskými úvěry, jednou praskne, ale také si byli jisti, ţe aţ k tomu dojde bude jejich finanční kapitál tak vysoký, ţe finančně strádat budou ti kterým jsou tyto úvěry poskytovány, ptám se do jaké míry si byli vědomi následků půjčování lidem , kteří znamenali pro banky stále rostoucí riziko, ţe nebudou schopni splácet. Jasně si pamatuji, ţe po 11. září 2009, kdy spadli americké akcie na hrozivé minimum, američtí západoevropští bankéři nelenili a expandovali na východní trh, má
82
/ zdroj: : John Bellamy Foster-Fred Magdoff Velká finanční krize příčiny a následky, přeloţil Radovan Baroš,r.2009 GRIMMUS str.17 ISBN 978-80-902831-1-4
83
/ zdroj: Velká finanční krize příčiny a následky, John Bellamy Foster-Fred Magdoff str.18 ISBN 97880-902831-1-4
63
zkušenost s jejich rozpínavostí, byla následující, OVB Alfinanz ČR- naší rodině poskytla tzv. portfolio na finanční sluţby a mimo jiné pojištění u První americko české pojišťovny a.s.,moţnost investovat do fondů v Lucembursku. Bylo jasné, ţe někdo bude muset deficit, který narůstá zaplatit a toto byl jeden ze způsobu jak prasknutí mamutí bubliny oddálit, asi nikdo z nás kromě fundovaných ekonomů tento problém neviděl tak tragicky. Jako dnes si pamatuji na přednášku pana ing. Tannera MBA, který jiţ před pěti lety upozorňoval na nesourodost finančního a kapitálového trhu. Po pádu takzvaného zlatého standardu84 kdy byly finanční a kapitálové trhy a jejich finanční toky v rovnováze, se tyto toky začaly rapidně měnit ve prospěch kapitálových trhů. V současné době je jejich poměr 1:10 000 americkými kapitálovými trhy denně přibliţně proteče 1,4 trilionu dolarů. Takţe zatímco by měl být tok obou finančních trhu vyrovnán, tak peněţními toky, které by měly vytvářet přidanou hodnotu protékají 2 procenta. Zbytek 98 procent protéká spekulativními kapitálovými trhy.85
3.2. Následky Přes osmnáct let, od května 1987 do ledna 2006, stál Alan Greenspan v čele rady guvernérů Federálního rezervního systému centrální banky Spojených států. Tato funkce z něj činila jednu z nejmocnějších osobností finančního světa. Greenspanův vliv sahal daleko za hranice dané jeho formálním postavením. Greenspan byl nejvýše postavený člen Výboru pro spásu světa, hlásal nápis na titulní straně časopisu Time. Kdyţ Greenspan svůj úřad opouštěl, obestíral jej oblak slávy. Na jednom ze svých posledních vystoupení na půdě kongresu se dočkal ovací hodných opravdového finančního mesiáše. Slovy Alana Bilindela z princentonské univerzity to byl snad největší guvernér centrální banky všech dob. Přispěl zásadním způsobem k prosperitě Spojených států a národ je mu za to zavázán. O necelé tři roky později uţ jeho jméno neznamenalo nic. Příběh vzestupu a pádu věhlasu Alana Greenspana je něčím víc neţ pouhým mravním ponaučením. Je to zároveň i příběh o tom, jak velcí tvůrcové hospodářské politiky dovedou sami sebe přesvědčit, ţe mají vše pod kontrolou, jen aby ke své hrůze – a škodě své země – zjistili, ţe tomu tak není.86
84
/ odkaz na str. 28 odkaz č.38 pád Brettonwoodských dohod
85
/ zdroj: přednášky MBA ing. Leopold Tanner
86
/zdroj: Paul Krugman ,Návrat ekonomické krize,1. vyd. AA 9,67 VYŠEHRAD,2009 přeloţila Eva Křístková str.124 ISBN 978-80-7021-984-3
64
Dne 23.9. 2009 za pomoc a úvěr vlastnický podíl - Šéf bankovního výboru amerického senátu Christopher Dodd vymyslel alternativní plán, senátor navrhuje, aby stát za kaţdé špatné aktivum převzal podíl ve firmě nebo bance, které takto pomohl. Jedná se o úvěr výměnou za akciový podíl. Tento návrh sniţuje takzvaný morální hazard a je tedy k daňovým poplatníkům poctivější. Je tu samozřejmě riziko, ţe stát takto získá vlastnické podíly ve stovkách a moţná více společnostech, stát tak získá nebývale velkou moc v ekonomice, neţ podíly zase prodá. Záchranný plán je závislý na rychlosti s jakou bude proveden, a proto nemá být rozhodnutí přezkoumatelné soudem.87 V Hospodářských novinách dne 12.9. 2008 publikoval ekonom Tomáš Sedláček provokativní článek „Znárodnění – sprosté slovo, které se vrací do módy― text reaguje na skutečnost, ţe americké hypotéční agentury Freddie Mac a Fannie Mae byly zestátněny a jejich bilance se stanou součástí státního rozpočtu. Tím chtěl autor upozornit na skutečnost, ţe zatímco Amerika na počátku 90. let učila celý svět deregulovat a privatizovat, dnes sama znárodňuje a reguluje, a investoři se radují, protoţe náklady za jejich bezhlavé rozhazování nese stát. Je jasné, ţe tudy cesta nevede. Pan Sedláček to přirovnává k synem rozbitému autu a ptá se: „Jak se má ale člověk naučit slušně jezdit, pokud táta pokaţdé vytáhne šrajtofli―88 Víme, ţe americká vláda čas od času pomáhá podnikům, které mají problémy, jako například garance na úvěry pro firmu Chrysler v na začátku 80 let. Americká vláda prostě čas od času pomáhá ať tučnými státními zakázkami „Výrobcům letadel Boeing―, nebo ochranářskými cly „ocelářské podniky―. Já se přikláním k názoru, ţe se americká ekonomika stejně jako jinde pohybuje v menší či větší regulaci a přikláním se k názoru mnoha ekonomů, ţe americká vláda i centrální banka to na konci 20. let s „trţním přístupem― přehnaly a krize pak měla mnohem hlubší dopady, neţ mít mohla. 89 V prosinci 2009 americká vláda nabídla automobilkám General Motors, Ford a Chrysler pomoc v podobě krátkodobých úvěrů v celkové sumě aţ 17.4 miliardy dolarů. Peníze kabinet vzal z fondu o objemu 700 miliard dolarů, určeného původně pro stabilizaci finančního sektoru. Automobilka General Motors obdrţela čtyři miliardy dolarů, které pouţije hlavně na platby dodavatelům. V lednu 2010 totiţ největšímu výrobci aut v USA 87
/ zdroj: Jam Macháček , Mistři světa amoleta, 2008, 2009,1. vydání Respekt Publishink ISBN-9-78 80 87-33102 6–str.59
88
/ zdroj: Tomáš Sedláček ,Ekonomie dobra a zla, 2009 1. vydání – ISBN 978-80-903944-3-8
89
/ zdroj: Jam Macháček , Mistři světa amoleta, 2008, 2009, 1. vydání Respekt Publishink ISBN-9-78 80 87-33102 6–str. 47
65
vypršel termín, kdy musel zaplatit velkou částku jednomu z předních dodavatelů, bliţší detaily však firma neposkytla.90 Dne 20 dubna 2010 se problematická automobilka General Motors pyšní, ţe splatila půjčky od vlád USA a Kanady. Kvůli hrozícímu bankrotu si půjčila celkem 8,1 miliardy dolarů. Peníze zvládla splatit necelý rok po nucené restrukturalizaci. Nutné je však dodat, ţe firma dostala celkem 62 miliard dolarů, aby se pokusila odvrátit blíţící se kolaps. Zbylé peníze získají jednotlivé vlády tak, ţe prodají své podíly v podniku. Spojené státy drţí 61 procentní podíl, Kanada pak 12 procentní. General Motors se dostala do problémů hned na začátku finanční krize, tedy na podzim 2008. Pomalu ale jistě se blíţila k bankrotu, který musela vyhlásit na jaře roku následujícího. Během ochrany proti bankrotu prošla firma rozsáhlou restrukturalizací, kdy bylo mnoho lidí propuštěno a společnost se snaţila zbavit některých svých značek, například Saabu či Hummeru.91 92 Kanadsko-rakouskému výrobci automobilových součástek Magna International a největší ruské bance Sberbank zase bude patřit 55 procenty podíl Opelu. 10 procentní podíl budou vlastnit zaměstnanci podniku a zbývajících 35 procent připadne General Motors.
3.3. Kam směřujeme? Na internetové adrese Euroskopu je krásná směsice názorů kterou sepsala Marie Bydţovská 9. listopadu loňského roku a já vám ji nyní s malými úpravami nabízím je jen na vás jaký názor si na daný problém uděláte. Otázka zněla „ Je Západ v 21 století odsouzen k úpadku?― Na tuto otázku se pokoušeli odpovědět účastníci konference, kterou uspořádala organizace Evropské hodnoty. I kdyţ diskutující jednoduchou odpověď na výše citovanou otázku nenalezli, přispěli řadou podnětných myšlenek do diskuse o budoucnosti transatlantického partnerství.
90
/ zdroj: Flotila- online, Chrysler a GM získal prví pomoc [2009-01-05] Dostupné z www:.
91
/ Prodej Hummeru čínské společnosti Sichuan Tengzhong Heavy Industrial Machinery se výrazně zkomplikoval
92
/ zdroj:Novinky CZ- Problémová automobilka –General Motors splatila vládní půj.. Dostupné z www:.
66
„Neexistuje alternativa k dobře fungujícímu transatlantickému partnerství," řekl ministr pro evropské záleţitosti Štefan Füle93, a nastínil pět oblastí, na které by se mělo transatlantické společenství zaměřit. První a druhou hodnotou je rozšiřování NATO a EU, jeţ šíří liberální hodnoty. NATO potřebuje vytvořit nový strategický koncept, jelikoţ strategie zastrašování ze studené války neodpovídá na aktuální hrozby, řekl ministr. Podle něj je také nutné, aby se liberálně-politické hodnoty mohly šířit, a proto je třeba pokračovat v rozšiřování NATO a EU. Právě rozšiřování se totiţ ukázalo jako nejefektivnější cesta prosazování liberálních hodnot. Za třetí je podle ministra pro evropské záleţitosti nutné překonat nesnáze ve vztazích a spolupráci mezi NATO a EU. Jako další bod uvedl, ţe EU by měla najít svou globální roli a převzít zodpovědnost od USA. Poslední oblastí, kterou ministr zmínil, je efektivní boj proti změnám klimatu. Proto je nyní třeba přijmout globální dohodu, která neohrozí konkurenceschopnost ţádného regionu. Co je Západ? A Jaký je dnešní Západ? To byly dvě otázky, které si kladl ve svém příspěvku francouzský politický filosof Philippe Nemo. Západ podle něj vychází z pěti kořenů: Ze starověkého Řecka pochází politická myšlenka města jako individuální svobodné jednotky, ve které se konají veřejná shromáţdění s diskusemi, z nichţ vzešel evropský důraz na racionalitu a vědu. Po Řecku přišel Řím, který přinesl soukromé právo a vznik práva umoţnil fungování trţní ekonomiky v rozsáhlém multietnickém impériu a shromáţdění upozornil, ţe „80 procent všech právních konceptů pochází ze starověkého Říma". Třetím kořenem transatlantické civilizace je Bible. Ta přinesla myšlenku, ţe dějiny nejsou cyklické nebo fixní, ale ţe svět má své směřování a máme usilovat o jeho zlepšení. Po té na konci 11. století došlo k důleţité syntéze biblické a římské tradice. Intelektuálové kolem papeţe si uvědomili, ţe je třeba pro zlepšení světa vyuţít vědu a právo. Evropa tak začala čerpat ze všech tří tradic, coţ jí umoţnilo hospodářský vzestup a vedlo ke vzniku silných království. Poslední kořen přišel s objevením liberální demokracie. „Nejlepší věda a právo můţe totiţ být pouze v pluralismu," tvrdí filosof Philippe Nemo. Dále se věnoval výzvám pro euroatlantickou civilizaci, které se objevily s globalizací. Mezi nimi zdůraznil především celosvětovou dělbu práce a existenci zbraní hromadného ničení a z ní vyplývající potřebu celosvětové spolupráce v úsilí o mír. Ze západní civilizace podle francouzského filosofa pochází důleţité instituce, jako je trţní hospodářství, právo na vlastnictví nebo individuální práva. Racionalistický „Západ― musí tyto instituce udrţet. Na závěr navrhl, ţe západ by v tomto úsilí měl spolupracovat s jihovýchodní Asií, která je 93
/ od 9.2.2010 Komisař - Evropské komise
67
svou racionalistickou tradicí vycházející z konfucionalismu94 transatlantické civilizaci blízká. Ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin měl pro transatlantické společenství tři doporučení. Západ by měl mluvit jasně vůči autoritativním reţimům a neustupovat jejich nátlaku například prostřednictvím ropy. Měl by udrţet dobrou tradici podpory disidentů, také by měl podporovat svobodná média a svobodu projevu po celém světě. Upozornil na skutečnost, ţe transatlantický trh můţe přinést 3 procenta růstu evropského HDP. Následující část konference byla věnována ekonomické spolupráci a vytváření transatlantického trhu. Profesor ekonomie Evţen Kočenda při ní poukázal, ţe Evropa a USA vytvářejí tři pětiny světového HDP a třetinu světového obchodu. Poté mluvil o historii myšlenky vytvoření transatlantického trhu, která se objevila v roce 1995 a jejímţ cílem je vytvořit společný trh do roku 2015. Podle odhadů OECD by transatlantický trh přispěl k růstu HDP v USA o 2,5 procent a v EU o 3 procenta. Podle generální ředitelky Microsoft v ČR Jane Gilson po hospodářské krizi přichází nová ekonomika. Za její nejdůleţitější výzvu povaţuje snahu, jak získat více z menšího mnoţství prostředků. Pomoci k tomu mají nové technologie a inovace. Ve vztahu k inovacím povaţuje v souladu s politikou své firmy za zásadní ochranu práv duševního vlastnictví. Mezi různými příčinami krize vidí novinář a vydavatel zpravodajského bulletinu „Fleet Sheet― Erik Best jako zásadní událost z roku 1972. Americký prezident Nixon v tomto roce navštívil Čínu a obnovil s ní diplomatické vztahy, coţ byla podle Besta jedna z nejtragičtějších událostí americké historie. Následoval transfer technologií, práce a bohatství ze Západu na Východ a akumulace obrovského dluhu nejen USA, ale i velké části Evropy. Řekl „Úpadku Západu můţeme buď přihlíţet, anebo se pokusit o změnu,". Podle něj je potřeba vrátit se zpátky k hodnotám, z kterých západní civilizace vzešla a vyřešit její enormní zadluţení.95 S podobným upozorněním vystoupil výkonný ředitel MMF Dominique StraussKahn v rozhovoru pro francouzský list Le Figaro (ČTK, sp), kde uvedl, ţe část ztrát v bankovním sektoru, moţná aţ polovina, ještě zůstává skryta v bilancích banky. V Evropě
94
/ ucelený systém morálky, sociálních, politických a náboţenských myšlenek, které měly markantní význam na vývoj čínské civilizace ještě do 21. století.
95
/zdroj: AUTOR Marie Bydţovská, Euroskop.[2009-09-11][online] Dostupné z www:< http://www.euroskop.cz/44/14351/clanek/je-zapad-v-21-stoleti-odsouzen-k-upadku/>.
68
by měl být podle něj podíl těchto skrytých ztrát vyšší neţ ve Spojených státech amerických. Vyzval Evropany, aby lépe prosazovali svou ekonomickou strategii, pokud nechtějí nechat dominovat Čínskou lidovou republiku a Spojené státy americké, během příštích dvaceti let. Strauss-Kahn také upozornil, ţe kurz eura je pravděpodobně mírně nadhodnocen, ačkoli je obtíţné stanovit úroveň, při které by byl devizový trh vyrovnaný. Dále upozornil, ţe rozšířená Evropa má sice velkou populaci s 500 milióny obyvatel, ale značně pokulhává na technologické frontě.96 V březnu 2000 přijetím Lisabonské Strategie se státy zavázaly mimo jiné k tomu, ţe budou rozvíjet ekonomiku a společnost zaloţenou na znalostech, provedou opatření pro vytvoření informační společnosti a budou investovat do vědy, výzkumu a technologického rozvoje. Nelze nic jiného neţ souhlasit s výkonným ředitelem MMF. Jeho strach s nadvlády a dominance jak Američanů tak hlavně Číňanů si dnes uvědomuje kaţdý a přesto jsme schopni neustále přesouvat naše know-how stále jak do Číny tak i dále jihovýchodně například do Indie. Nedávno jsem jela do Prahy a cestou zpět jsem jako obvykle zajela na nákup do obchodního domu Ikea, koupila jsem pár drobností a po příjezdu domů jsem zjistila, ţe vše co jsem koupila bylo vyrobeno buď v Číně nebo v Indii. Kladu si otázku, z ekonomického hlediska současného stavu na trhu je nutné stavět továrny tak daleko od Evropy jen proto, ţe pracovní síla je těchto zemích velmi levná, nebude to pro naši budoucnost, myslím tím budoucnost našich dětí spíše velký problém. Je nás v celé Evropě přibliţně 500 miliónů a jen Číňanů je 1 313 973 713 a Indů 1 095 351 99597 . Tato čísla jsou tři roky stará, takţe současná budou nepochybně o mnoho vyšší a musím říci, ţe ve mě tato čísla přinejmenším budí respekt. Kdyţ jsem byla malá školačka, vzpomínám na svého učitele zeměpisu, coţ je třicet let zpátky, jak nás děsil slovy „Kdyby si vzali všichni lidé v Číně jen čepice do rukou tak nás Evropany umlátí―, tenkrát jsme se tomu jako děti smály, dnes to vidím ve zcela jiném světle. Letos na začátku března dosáhla celková nezaměstnanost v ČR 10 procent coţ je 583 tisíc lidí, kteří by mohli pracovat. Evropa musí začít myslet a soustředit se nejen na zisk pro akcionáře firem, ale také na budoucnost celé Evropy jako celku na její soběstačnost, ne nadarmo je termín sociální koheze, soudrţnost neustále opakován ve všech společných cílech EU. Je nutné si uvědomit, ţe podáním ruky státům s tak
96 97
/Zdroj: PRÁVO denní tisk 26.11.2009 //zdroj: dostupné z www: .
69
ohromným potenciálem musí zahrnovat společnou strategii na mírovém základě. K poznámce výkonného ředitele MMF na téma investice do vědy, výzkumu a vývoje se lze opět pouze připojit, jelikoţ dalším cílem Lisabonské strategie bylo dosáhnout do roku 2010 výdajů na výzkum, vývoj a inovace 3% HDP, přičemţ jen třetinu by měly tvořit veřejné zdroje. Mám pocit, ţe si na takovouto sumu budeme muset ještě dlouho počkat, 3procenta z 3689 mld. HDP z roku 2008 je tato částka 110,67 mld., z toho vyplývá, ţe na jednoho obyvatele tato částka vychází na 10611 tisíc. Realita je ovšem jiná, česká věda, výzkum a inovace je zcela v rukou geniálních nadšenců, ale s minimálním přispěním a účastí našeho státu. Naše politická scéna je bohuţel zaměřena jen na prioritní zájmy. V poslední době jsem nabyla dojmu, ţe v politice se pohybují lidé, kteří vstupují do politických stran z důvodů, které se k myšlenkám a chování řádného hospodáře pramálo přibliţují. Nemůţeme se tedy divit, ţe se náš stát dostal do tak velkého státního deficitu a to nejen díky krizi. Za loňský rok se státní deficit vyšplhal na rekordních ročních 193 mld./celkově cca 1 200 mld.Kč/. Jak jsme se dopracovali během dvaceti let z téměř nulového státního deficitu na tak vysoký? Nejprve byl náš společný majetek rozkouskován, prodalo se vše, co mělo nějakou hodnotu, v první a druhé kuponové privatizaci, postupovalo se strategicky, přes prodej lukrativních budov, pozemků. Stále se navyšoval státní rozpočet,jako konkurence velkým ekonomikám a kdyţ jiţ nebylo co prodat, tak si stát začal půjčovat stále větší částky. K tomu se začaly vytvářet obrovské státní zakázky, vyhlašovat miliardové tendry kde se vţdy nějaké stamiliony ale i miliardy „spotřebovaly―, jako například nyní probírané kauzy v médiích nákup stíhacích nadzvukových letounů Jas– 39 Gripen98, nebo obrněných transportérů Pandur99. Makroekonomika státu nyní řeší prioritní problém jak naplnit státní rozpočet, platit závazky, které plynou ze státního dluhu a dostát mandatorním výdajům jiţ schváleným poslaneckou sněmovnou. V případě nečinnosti by se za pár let mohlo stát, ţe bychom mohli mít problémy se splácením našich státních dluhopisů, jiţ nyní si musíme půjčovat na úroky které platíme z minulých závazků. Na internetových stránkách jsem četla diskuzi o tom jak splatit tento dluh. Moc mne pobavilo, kdyţ jedna paní ne-vědoma si výše částky na jednoho obyvatele reportérovi
98
/pronájem na 10 let za 20 miliard korun 14-ti švédských letounů
99
/nákup obrněných transportérů za 14,4 miliardy korun od firmy Steyr zdroj: Dostupné z www:.
70
z ČT odpověděla slovy ― tak se na to sloţíme― paní ovšem nevěděla, ţe by musela zaplatit částku převyšující 100 tisíc korun. Například v případě naší rodiny, jelikoţ jsme čtyři by tato částka převyšovala více něţ 400 tisíc korun. Výkonný ředitel MMF dále uvedl potěšující zprávu, ţe přispěvatelé do fondu pro poskytování půjček v době finanční krize, který je taktéţ součástí MMF, se dohodli na jeho zvýšení o 100 miliard dolarů aţ na 600 miliard dolarů. Na tomto fondu s názvem New Arrangements to Borrow – NAB se nyní podílí 26 států a letos poprvé do něj přispěly země jako je Čína, Indie, Brazílie a Rusko. V současnosti existuje skupina 13 potencionálních nových přispěvatelů. O oficiálním přistoupení těchto států rozhodne výkonná rada MMF v příštích týdnech tedy do konce roku 2009100. Jiţ na jaře 20. 3. 2009 si lídři členských států EU na summitu v Bruselu odsouhlasili navýšení unijního fondu pro země postiţené krizí na dvojnásobek. Místo 25 miliard eur na 50 miliard eur, tedy zhruba 1,3 bilionu korun. Peníze mohou čerpat státy mimo eurozónu, tedy i Česko. Z tohoto fondu zatím čerpaly peníze akorát Lotyšsko 3,1 miliardy eur a Maďarsko 6,3 miliardy eur. Obě země se kvůli globálnímu ekonomickému útlumu ocitly ve váţných potíţích a poţádaly o pomoc nejen EU ale i MMF. Unie se také dohodla, ţe do fondů MMF na pomoc zemím postiţeným hospodářskou krizí vloţí 75 miliard eur. Do budoucna by měl mít MMF větší odpovědnost za globální finanční stabilitu neţ doposud. MMF je přitom spolu se světovou bankou „dítětem― takzvaných brettonwoodských dohod z roku 1944. Delegáti 44 zemí se tehdy v předposledním roce druhé světové války dohodli na pravidlech, procedurách a institucích, které měly regulovat mezinárodní finanční systém, toto byla reakce na Velkou hospodářskou krizi ve 30. letech minulého století. MMF, ale na počátku sedmdesátých let kdy se z pevných devizových kurzů staly plovoucí staral spíše o půjčování peněz rozvojovým zemím.
100
/Zdroj: PRÁVO- Denní tisk, Dne 26.11.2009 str. 2.
71
4.
FINANČNÍ KRIZE V ČESKÉ REPUBLICE Předloni /tj. 4Q 2008/ Naivní představy našich politiků, kteří neustále tvrdili, ţe se nás ţádná finanční
krize nemůţe dotknout, se ukázaly jako zcela neopodstatněné. Jsme součástí Evropy a světa, takţe vše, co se stane někde na druhém konci zeměkoule nás v konečném důsledku ovlivní. To není dobrá zpráva pro nikoho z nás, neboť důsledky finanční krize jistě pocítíme dříve či později, kaţdý trochu jiným způsobem, ale pocítíme, neboť naše ekonomika není v ţádném případě imunní. Všechny polistopadové vlády nás postupně vmanipulovaly do postavení státu, kde se vyrábějí automobily. Naše ekonomika je závislá na vývozu. Takţe tvrzení ţe se u nás krize projeví jen okrajově, bylo jiţ od počátku mylné. Mnoho Čechů postupně přichází o své základní jistoty, coţ je především práce. Proto se nebojme přiznat, ţe se nás finanční krize dotýká stejnou měrou, jako je tomu i u ostatních států, které jsou nám více či méně vzdáleny, ale přitom řešíme tytéţ problémy. Ekonomika má úţasnou schopnost regenerace, minulost je toho jasným důkazem, z čehoţ vyplývá, ţe se nakonec probere a odrazí směrem nahoru, takový malý náznak se jiţ projevuje, k 8.9. 2009 je dle ČSÚ101 bylo naše HDP ve druhém čtvrtletí v poklesu -5,5 procent. Meziročně klesl o 4,9 procent, ale oproti minulému čtvrtletí vzrostl o 0,3 procent. Hrubý domácí produkt, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, byl ve 3. čtvrtletí meziročně niţší o 4,1 %, oproti předchozímu čtvrtletí naopak vzrostl o 0,8 procent. Celková zaměstnanost po vyloučení vlivu sezónnosti klesla meziročně o 2,3 procenta a mezi čtvrtletně o 0,3 procent. 102 Přestoţe jsou čísla HDP sice minusová ale oproti třetímu čtvrtletí jsme na tom zase o trochu lépe, zatím tu ale stále leţí otázka, jak se bude ekonomika dále vyvíjet. Nedostatek peněz je vţdy problém se kterým je třeba bojovat a ne kaţdý z nás si v takové situaci umí poradit, proto musí existovat to takzvané sociálno, které nám pomůţe v době, kdy jsme na pokraji sil. Bohuţel jsou mezi námi tací, kteří toto sociálno vyuţívají
101
/Zdroj:HDP –Národní účty- [online]Český statistický úřad –Dostupné z www:<
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty>. 102
/ Zdroj: HDP mezi-čtvrtletně vzrostl.. -[9002-13-11][online] Český statistický úřad –Dostupné
z www:< http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpoh111309.doc>.
72
na úkor ostatních, aniţ by do státního rozpočtu jakkoli přispěli. To ovšem není jediný, ale ani hlaví problém. Dopady krize na českou ekonomiku v celoevropském srovnání s ostatními státy byly poměrně dramatické, zejména v některých vybraných oborů se krize negativně dotkla více neţ jiný. Obory průmyslu a podnikání v České republice, které byly globální krizí ovlivněny nejvíce, byly zejména ty, které většinu své produkce importovaly do zemí Evropské unie, zejména Německo, ale i do zemí mimo Evropskou unii,o například Spojené státy. Rovněţ obory, jejichţ produkty nevykazovaly ţádnou nebo jen minimální přidanou hodnotu byly krizí ekonomicky značně poškozeny. Jedná se o takzvané „montovny― osobních automobilů, elektroniky. Útlum výroby v těchto oborech tzn. v oborech s minimální přidanou hodnotou nebo oborech zaměřených na vývoz způsobil dominový efekt v ekonomice České republiky, kdy útlum výroby znamenal niţší zisky, následné propouštění a niţší ekonomickou sílu obyvatelstva negativně se projevující na ekonomice sektoru sluţeb. V celoevropském srovnání růstu či poklesu HDP České republiky ve fiskálním roce nejvíce zasaţeném globální ekonomickou krizí – tedy roku 2009 – došlo k meziročnímu propadu HPD o 4,2 procenta, coţ je výrazně horší výsledek neţ průměr celé eurozóny, který byl meziročně vyčíslen na propad 3,3 procent. Tento negativní výsledek české ekonomiky byl způsobem zejména strukturou průmyslu, kdy výrazná převaha „montoven automobilů― nad ostatními druhy výrob, v situaci, kdy tyto „montovny― byly krizí ovlivněny nejvíce, neboť došlo k prudkému propadu zájmu o osobní automobily v zahraniční. Vývoz Škoda Auto činil aţ 85 procent z celkové produkce. Navíc je přidaná hodnota tohoto druhu výroby minimální. Dalším druhem výroby který byl ve značné míře negativně ovlivněn globální ekonomickou krizí je sklářství, výroba ozdobného a uţitného skla a činnosti související se sklářkou výrobou. Vzhledem ke skutečnosti, ţe výrobky ze skla, mimo skla uţitného, jsou obecně charakterizovány jako zboţí luxusnějšího charakteru,103 došlo celosvětově k prudkému propadu zájmu o tento druh výrobků. V důsledku toho došlo ke známému scénáři – nedostatečný kapitál k zajištění provozu sklářských výrob, útlum výroby, propuštění. Dle ČSÚ došlo v meziročním srovnání k poklesu podílu HDP z výroby skla na celkovém HDP České republiky o 12 procent.
103
/ zejména křišťálové a broušené sklo
73
Stavebnictví je oborem, který po konjunktuře v letech 2006 – 2008 utrpěl rovněţ tvrdý zásah globální ekonomickou krizí. V průběhu let 2006 aţ 2008 docházelo ke strmému nárůstu jak developerské bytové výstavby, tak i individuální výstavby rodinných domů. Drtivá většina individuální výstavby dle ČSÚ aţ 80 procent byla financována prostřednictvím úvěrových produktů – hypoték, případně stavebního spoření. V průběhu prvního čtvrtletí 2009 docházelo ze strany bankovních ústavů k razantnímu zpřísňování podmínek pro poskytování úvěrových produktů na individuální výstavbu (100 procentní hypotéka zmizela z nabídek banka zcela). Důvodem pro toto chování bankovních institucí byla obava z nárůstu nesplácených úvěrů a následného přehlcení realitního trhu v České republice neprodejnými nemovitostmi. Tato obava bank však nemá reálný základ, neboť poměr nesplácených úvěrových produktů se v průběhu ekonomické krize zvýšil pouze nepatrně v řádech několika setin procentních bodů, coţ je způsobeno důslednějším posuzováním bonity ţadatelů o úvěr. Stavebnictví v důsledku zpřísnění podmínek bank pro poskytování úvěrů fyzickým osobám praktiky „zamrzlo―, individuální výstavba byla jen minimální, developerské projekty byly zakonzervovány. Meziroční pokles objemu trţeb ve stavebnictvím v porovnání let 2008 a 2009 lze vyčíslit na 79 procent. Dalším výrazným sektorem, který byl obecně postiţen dopady globální krize je maloobchod a sluţby. V důsledku masivního propuštění či sniţování mezd v podnicích dotčených krizí, došlo zejména postiţených lokalitách k výraznému poklesu trţeb v maloobchodu
a
sluţeb
pro
obyvatelstvo.
Meziročně
došlo
k poklesu
v maloobchodu o 35 procent a sektoru sluţeb o 25 procent.104 Tabulka č. 6. Pokles ve fiskálním roce 2009 v porovnání s rokem 2008
104
Automobilový průmysl
65%
Výroba oděvů, obuvi
45%
Sklářství
69%
Stavebnictví
79%
Hutnictví
12%
Energetika
3%
Maloobchod
35%
Sluţby
25%
/ zdroj: ČSU, Dostupné z www:< http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty>.
74
trţeb
4.1. Úprava státního rozpočtu v době krize Schodek státního rozpočtu pro rok 2010 by bez úprav v legislativě dosáhl 230 miliard Kč. Vláda v čele s Janem Fischerem, ministrem financí Eduardem Janotou a ostatními, zpracovala úsporný balíček státního rozpočtu, kterým by chtěla deficit sníţit na 150 miliard korun. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, byl projednán velmi rychle. Vláda jej předloţila Poslanecké sněmovně 21. září a jiţ 25. září poslanci sněmovní tisk 917 za pomoci vyhlášení stavu legislativní nouze schválili. Senát balíček odsouhlasil 5. října a prezident podepsal 9. října 2009. Díky přijetí balíčku, jehoţ účinnost je stanovena na 1. ledna 2010, by se měl deficit státního rozpočtu v příštím roce sníţit na 163 miliard Kč. Balíček mění kromě například zvýšení sazeb DPH či spotřebních daní, zákonů i v pracovněprávní oblasti, především pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nemocenské dávky i státní sociální podporu. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Přijetí balíčku se dotkne odvodů na pojistné na sociální zabezpečení hned v několika ohledech. Většina změn v této oblasti dopadne pouze na zaměstnavatele, konkrétně zrušení slev na pojistném na sociální zabezpečení a úprava sazeb pojistného na nemocenské pojištění. Zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění ovšem pocítí jak vysoko-příjmoví zaměstnanci, tak i jejich zaměstnavatelé. Slevy na pojistném na sociální zabezpečení byly zavedeny od 1. srpna 2009 zákonem č. 221/2009 Sb. Dle tohoto předpisu měli mít zaměstnavatelé moţnost je uplatňovat do konce roku 2010. Jiţ po několika měsících účinnosti však dochází ke změně a z důvodu úsporných opatření si zaměstnavatelé ze svého pojistného slevu odečtou naposledy za prosinec 2009. S účinností balíčku budou slevy zcela zrušeny. Dalším
bodem
dotýkajícím
se
pojistného
na
sociální
zabezpečení
u zaměstnavatelů je odklad změn v sazbách nemocenského pojištění, které byly naplánovány při přijetí nového zákona o nemocenském pojištění. V současnosti činí pojistné zaměstnavatele na nemocenské pojištění 2,3 procent z vyměřovacího základu zaměstnavatele (který je tvořen souhrnem vyměřovacích základů všech zaměstnanců) a zaměstnavatel si odečte z pojistného polovinu částky, kterou v daném měsíci vyplatil všem svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. 75
Dle aktuálně účinného znění právních předpisů se od roku 2010 měla sazba pojistného sníţit na 1,4 procent z vyměřovacího základu, zaměstnavatel by si však odečetl z pojistného jiţ jen polovinu částky, kterou v daném měsíci vyplatil na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti svým zaměstnancům se zdravotním postiţením. Malí zaměstnavatelé (tedy ti, kteří mají méně neţ 51 nemocensky pojištěných zaměstnanců) měli mít od roku 2010 moţnost zvolit si platit zvýšenou sazbu pojistného na nemocenské pojištění - 3,3 procent. Výměnou za to by si mohli z pojistného i nadále odečítat polovinu částky, kterou v daném kalendářním měsíci zúčtují všem svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti. Celková sazba pojistného na sociální zabezpečení by tak u zaměstnavatelů činila 24,1 procento vyměřovacího základu, respektive 26 procent pokud by si zvolili zvýšenou sazbu nemocenského pojištění. Úsporný balíček však změny popsané v předchozím odstavci odsouvá aţ na rok 2011. V roce 2010 tak nedojde v sazbách pojistného k ţádným změnám oproti letošku a všichni zaměstnavatelé budou i nadále odvádět 2,3 procenta na nemocenské pojištění a odečítat si polovinu náhrad mzdy všech zaměstnanců za dočasné pracovní neschopnosti. Poslední změnou v pojistném je zvýšení maximálních vyměřovacích základů pro placení pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Strop pro placení pojištění se na základě přijetí balíčku v roce 2010 posune ze 48 násobku průměrné měsíční mzdy na 72násobek. V praxi se zvýší z dosavadních 1,13 milionu korun ročně na zhruba 1,7 milionu korun ročně. Zatímco u sociálního pojištění se strop zvyšuje jen dočasně pro rok 2010, novela zákona o všeobecném zdravotním pojištění schválená v rámci úsporného balíčku toto časové omezení překvapivě neobsahuje. Zvýšení maximálního vyměřovacího základu se týká zaměstnanců s hrubou měsíční mzdou přes 94 200 Kč. Nově totiţ na strop dosáhnou aţ zaměstnanci s měsíčním příjmem přes 142 000 Kč hrubého. Těch se změny zavedené úsporným balíčkem finančně dotknou nejvíce, na pojistném totiţ za rok 2010 odvedou při stejných příjmech o více neţ 92 000 Kč vyšší částku neţ letos. Tito zaměstnanci zaplatí navíc i vyšší daň z příjmu, vzroste jim totiţ super-hrubá mzda (součet hrubé mzdy a v roce 2010 vyšších odvodů zaplacených zaměstnavatelem), z níţ se daň vypočítává. U pojistného zaměstnavatelů se zvýšení stropů projeví ještě výrazněji. Dosud odváděli za jednoho zaměstnance pojistné na sociální a zdravotní pojištění v maximální výši 384 418 Kč za rok, nyní to bude aţ 576 626 Kč ročně. Například za zaměstnance
76
s hrubou měsíční mzdou 150 000 Kč tak zaměstnavatel v roce 2010 odvede o 192 208 Kč vyšší pojistné neţ letos. Nemocenské dávky Novela zákona o nemocenském pojištění se nejvíce dotkne zaměstnanců, kteří v roce 2010 dlouhodobě (více neţ na 1 měsíc) onemocní, a ţen, které v tomto období budou pobírat peněţitou pomoc v mateřství (tzv. mateřskou). Pokud jde o nemocenské, v současnosti platí pravidlo, ţe čím déle je zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti, tím vyšší podíl z vyměřovacího základu pobírá. Zatímco od 15. do 30. dne nemoci činí výše nemocenského 60 procent denního vyměřovacího základu, mezi 31. a 60. dnem je to uţ 66 procent základu a od 61. dne pak 72 procent základu. Náhradu mzdy za první dva týdny nemoci platí zaměstnavatel. Příští rok však bude podíl z denního vyměřovacího základu 60 procent od 15. kalendářního dne po celou zbývající dobu pracovní neschopnosti. Například zaměstnanec s hrubou mzdou 20 tisíc Kč, který bude nemocný 90 dní, by v roce 2009 za dobu své nemoci dostal od Správy sociálního zabezpečení přibliţně 30 000 Kč, v roce 2010 to bude jen 27 000 Kč. U mateřské budou změny ještě o něco výraznější. Zde se totiţ nejen sníţí podíl z denního vyměřovacího základu ze současných 70 na 60 procent, ale dojde i ke změně ve výpočtu denního vyměřovacího základu (částka, z níţ se následně výše mateřské vypočítává). Do první redukční hranice ve výši 786 Kč se nově nebude příjem zaměstnankyně započítávat v celé výši, ale jen z 90 procent. Výše peněţité pomoci v mateřství, kterou nastávající matky začínají pobírat zpravidla šest aţ osm týdnů před porodem a dostávají ji po dobu 28 týdnů, se v důsledku výše popsaných změn v roce 2010 sníţí o 20 aţ 23 procent v závislosti na výši jejich příjmu. Například matka, která před nástupem na mateřskou dovolenou pobírala hrubou mzdu ve výši 25 000 Kč, nyní dostává mateřskou přibliţně 16 950 Kč měsíčně. Od ledna to bude o 3 800 Kč méně. Změny v zákoně o nemocenském pojištění se dotknou i ošetřovného, které bude v roce 2010 Správou sociálního zabezpečení vypláceno aţ od 4. kalendářního dne ošetřování nebo péče, nikoli od prvního. Doba poskytování ošetřovného se v důsledku tohoto úsporného opatření o 3 dny zkrátí (na 6 dnů, respektive 13 dnů u samoţivitelů rodin).
77
Pro upřesnění dodáváme, ţe veškeré změny v nemocenských dávkách byly přijaty pouze na přechodnou dobu od 1. ledna do 31. prosince 2010. Od roku 2011 by se tedy měly dávky opět zvýšit na současnou úroveň, pokud ovšem mezitím nebudou přijaty další novelizace zákona o nemocenském pojištění. Sociální dávky Zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability ještě nenabyl účinnosti a uţ se některé změny jím zavedené opět ruší. Vyšší přídavek na dítě se tak bude vyplácet pouze několik měsíců a od 1. ledna 2010 se opět sníţí na původní úroveň. Úsporný balíček dále zcela škrtá novelu zákona o zaměstnanosti zvyšující podporu v nezaměstnanosti a prodluţující podpůrčí dobu. Výše podpory měla první 2 měsíce činit 80 procent průměrného měsíčního čistého výdělku, po zbytek podpůrčí doby 55procent. Zůstane však v současných výších: 65 % první 2 měsíce podpůrčí doby, 50 % další 2 měsíce podpůrčí doby, 45 % po zbývající část podpůrčí doby. Podpůrčí doba se měla od listopadu 2009 u jednotlivých věkových kategorií uchazečů o zaměstnání prodlouţit vţdy o 1 měsíc, zůstane však rovněţ v současné délce, tedy: 5 měsíců do 50 let věku, 8 měsíců nad 50 do 55 let věku, 11 měsíců nad 55 let věku.105 Samozřejmě, ţe nezůstalo jen u této úpravy a hned 13. listopadu sněmovna schválila navýšení státního schodku o 14 miliard, takţe původně schválený schodek 38,1 miliardy bude 52,2 miliardy. Celkový schodek bude činit 165 miliardy. Tady je jasně vidět ţe dojde ještě k úpravám, o kterých se v médiích nepíše, jelikoţ v říjnu se hovoří o celkovém schodku162 miliard. Navýšení bylo schváleno v prvním čtení, jelikoţ vláda
105
/ Zdroj: převzato –Janotův úsporný balíček z pohledu person. praxe.[2009-06-11] Dostupné z www:>
http://www.epravo.cz/top/prakticke-rady/janotuv-usporny-balicek-z-pohledu-personalni-praxe58720.html>.
78
varovala, ţe v případě odmítnutí návrhu by kvůli hospodářské krizi chyběly peníze na důchody, podpory v nezaměstnanosti a úroky ze státního dluhu.106 MF Dnes 2. prosince na straně A2 uvádí článek, ve kterém se odráţí dopady z výše uvedeného úsporného opatření. V tomto případě se jedná o problém, nové úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, ţe pokud budou lékaři léčit, jak mají, vystavují se ekonomickým postihům zdravotních pojišťoven. Přitom etický kodex lékařů jak uvedl pan Milan Kubek- prezident České lékařské komory, říká „ lékař se při léčení musí řídit prospěchem pacienta a nesmí upřednostňovat své ekonomické zájmy. Jedná se o jakési „pokuty „ lékařům od pojišťoven za to, ţe nesplnili limity zdravotnické péče. V praxi to probíhá tak, ţe lékař sice dostane za lékařské výkony stejnou částku, ale zaplatí regulační sráţku, která můţe dosahovat aţ 15 procent ročního obratu. Pojišťovny mají také finanční problémy budou tyto sráţky poţadovat i příští rok, regulační kritéria budou stejně tvrdá jako letos. A k tomu je třeba počítat s vyššími cenami léků.107Píše se leden 2010 a lidově řečeno utahování opasků začíná. Draţší benzín, nafta i pivo, niţší mateřská, nemocenská a vyšší DPH nás čeká v tomto roce, ale i v dalších letech se budeme muset připravit ještě na razantnější kroky. Jen za loňský rok se vláda zadluţila o rekordních 192,7 miliard korun a dalších 162,7 miliard si musí vláda půjčit na své výdaje letos. Krize a fatální výpadek příjmů postihl loni i obce a jiné instituce a tak celkový veřejný dluh narostl podle odhadu Patria Finance o rekordního čtvrt bilionu a celkem se tato částka vyšplhá na rekordních 1,56 bilionu korun. Příští vláda bude muset provést ozdravné kroky. Od Evropské unie jsme dostali za úkol sníţit v letech 2011 a 2013 schodek rozpočtu o čtyřicet miliard ročně, pokud to Česká republika nesplní, hrozí, ţe přijde o desítky miliard z evropských fondů. Jenţe sníţit čistý schodek o 40 miliard je mnohem sloţitější a v konečném součtu je to 60 miliard ušetřit nebo víc vybrat. Příští rok na rozdíl od letošního, porostou výdaje na důchody minimálně o inflaci, coţ spolu s faktem, ţe důchodců stále přibývá, činí navíc 15 miliard korun. Navýšení dluhů s sebou nese i vyšší splátky úroků přibliţně o 8 miliard víc neţ letos celkem 58 miliard korun. Česko by mělo v do roku 2013 sníţit roční deficit na 120 miliard, bude-li nadále pokračovat ve stávajícím tempu zvyšování státního deficitu, mohli bychom se v roce 2015 platit jen na úrocích 100
106
/ Zdroj:Sněmovna schválila v prvním čtení zvýšení letošního schodku [2009-13-11] Dostupné
z www:< http://www.novinky.cz/domaci/184299-snemovna-schvalila-v-prvnim-cteni-zvyseniletosniho-schodku-o-14-miliard.html> 107
/ Zdroj: MF Dnes, denní tisk 2.12. 2009 str.2.
79
miliard ročně. Tak by se sníţil rating České republiky, a to s sebou nese sníţení důvěry investorů financujících státní dluh. Česko by pak řešilo stejný problém, jako v roce 2008 řešilo Maďarsko a Lotyšsko, kterým Mezinárodní měnový fond striktně přikázal pravidla, která musí dodrţet, ty se samozřejmě nejvíc dotkly obyčejných občanů, ne politiků. Ve spolehlivosti splácení veřejného dluhu patří Česká republika zatím na 17. místo ţebříčku sestaveného CMA – pravděpodobnosti bankrotu.
80
Graf č. 3. Státní dluh od roku 1995 v mld. Kč S T Á T N Í D L U H V m ld .K č 1995 214
1560
300
1998
405 855
2000 2005 2006 2007
1360
948
2008 2009
1020
1100
2010 V ýs e č 1 0
Zdroj: Hospodářské noviny ze dne 5.1.2010 str. 1.+ 2.
Graf č. 4. Státní dluh od roku 1995 v procentech STÁTN Í D LU H V PR O C EN TEC H
45
1995
40
1998
35
2000
30
2005
25
2006
20
3 7 ,4
15 10 5
2 9 ,7 2 9 ,4 1 4 ,6
15
29
4 1 ,6
30
2007 2008 2009
1 8 ,5
2010
0 1995 1998 2000 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Hospodářské noviny ze dne 5.1. 2010 str. 2.
81
Mezinárodní srovnání Tabulka č. 7. Saldo a dluh vládního sektoru zemí EU Saldo
Dluh
2005 2006 2007 2008 2009 2005 2006 2007 2008 2009 EU 27
( v % HDP) -2,4 -1,4 -0,8 -2,3 .
62,7
61,3
58,7
61,5
.
EA
( v % HDP) -2,5 -1,2 -0,6 -1,9 .
70,4
68,6
66,2
69,6
.
Belgie
( v % HDP) -2,7 0,3 -0,2 -1,2 -3,4 92,2
87,9
84,0
89,6
93,0
Bulharsko
( v % HDP) 1,9 3,0 0,1
29,2
22,7
18,2
14,1
16,8
Česká
( v % HDP) -3,6 -2,6 -0,6 -1,5 -4,5 29,8
29,6
28,9
29,8
33,8
Dánsko republika Estonsko
( v % HDP) 5,2 5,2 4,5
3,6
31,3
26,8
33,3
30,4
( v % HDP) 1,5 2,9 2,7
-3,0 -2,9 4,5
4,3
3,5
4,8
7,8
Finsko
( v % HDP) 2,8 4,0 5,2
4,2
39,2
35,1
33,4
40,0
Francie
( v % HDP) -2,9 -2,3 -2,7 -3,4 .
66,4
63,7
63,8
68,0
.
Irsko
( v % HDP) 1,7 3,0 0,2
-7,1 -10,7 27,5
24,9
25,0
43,2
59,1
Itálie
( v % HDP) -4,3 -3,3 -1,5 -2,7 -3,7 105,8 106,5 103,5 105,8 110,5
Kypr
( v % HDP) -2,4 -1,2 3,4
-0,8 69,1
64,6
59,4
49,1
46,8
Litva
( v % HDP) -0,5 -0,4 -1,0 -3,2 -2,9 18,4
18,0
17,0
15,6
22,2
Lotyšsko
( v % HDP) -0,4 -0,5 -0,4 -4,0 -8,5 12,4
10,7
9,0
19,5
35,4
6,7
6,9
14,7
14,5
Lucembursko ( v % HDP) 0,0 1,4 3,6
1,5
0,9
2,6
1,5
-0,1 37,1 -1,9 41,4
-1,7 6,1
Maďarsko
( v % HDP) -7,8 -9,2 -4,9 -3,4 -2,9 61,7
65,6
65,8
73,0
78,7
Malta
( v % HDP) -2,9 -2,6 -2,2 -4,7 -1,5 69,8
63,7
62,1
64,1
63,5
Německo
( v % HDP) -3,3 -1,5 -0,2 -0,1 -2,9 67,8
67,6
65,1
65,9
69,7
Nizozemí
( v % HDP) -0,3 0,6 0,3
-3,3 51,8
47,4
45,6
58,2
57,1
Polsko
( v % HDP) -4,3 -3,9 -1,9 -3,9 -4,6 47,1
47,7
44,9
47,1
51,0
Portugalsko
( v % HDP) -6,1 -3,9 -2,6 -2,6 -3,9 63,6
64,7
63,5
66,4
70,2
Rakousko
( v % HDP) -1,6 -1,6 -0,5 -0,4 .
63,7
62,0
59,4
62,5
.
Rumunsko
( v % HDP) -1,2 -2,2 -2,5 -5,4 -5,1 15,8
12,4
12,7
13,6
17,9
Řecko
( v % HDP) -5,1 -2,8 -3,6 -5,0 -3,7 98,8
95,9
94,8
97,6
99,6
Slovensko
( v % HDP) -2,8 -3,5 -1,9 -2,2 -2,1 34,2
30,4
29,4
27,6
30,4
Slovinsko
( v % HDP) -1,4 -1,3 0,5
-0,9 -3,7 27,0
26,7
23,4
22,8
28,8
Španělsko
( v % HDP) 1,0 2,0 2,2
-3,8 -5,8 43,0
39,6
36,2
39,5
47,4
Švédsko
( v % HDP) 2,3 2,5 3,8
2,5
-2,7 51,0
45,9
40,5
38,0
43,4
Spojené
( v % HDP) -3,4 -2,7 -2,7 -5,5 -5,4 42,3
43,4
44,2
52,0
52,9
1,0
království
82
Tabulka č.8 : Transakce vládního sektoru zemí EU v roce 2008 Transakce
Země
Příjmy Výdaje Vyplacené
EU 27
(v % HDP) 44,5
46,8
EA
(v % HDP) .
.
Belgie
(v % HDP) 48,6
49,9
Bulharsko
(v % HDP) 39,0
Česká
Peněţité Spotřeba Investice Úroky
10,5 mzdy .zaměst-
1) 15,4 sociální 20,7 .dávky .
2) 2,7
.
2,7 placené .
15,9
23,1
1,6
3,8
37,4
12,0 nancům 9,0
10,5
16,3
5,6
0,8
(v % HDP) 40,9
42,4
7,6
12,7
20,3
4,8
1,1
Dánsko republika Estonsko
(v % HDP) 55,4
51,7
17,1
14,9
26,5
1,8
1,4
(v % HDP) 37,9
40,9
11,5
10,8
19,5
5,6
0,2
Finsko
(v % HDP) 52,5
48,4
13,2
15,2
22,1
2,5
1,5
Francie
(v % HDP) 49,3
52,7
12,7
17,6
23,0
3,2
2,8
Irsko
(v % HDP) 33,8
41,0
10,3
11,5
17,4
5,4
1,1
Itálie
(v % HDP) 46,0
48,7
10,9
17,7
20,2
2,2
5,1
Kypr
(v % HDP) 44,9
44,0
14,3
12,5
18,1
3,0
2,9
Litva
(v % HDP) 34,0
37,2
10,8
11,0
19,1
4,9
0,6
Lotyšsko
(v % HDP) 35,5
39,5
12,0
8,3
20,0
4,9
0,9
Lucembursko (v % HDP) 43,3
40,7
7,9
14,4
16,4
3,9
0,3
Maďarsko
(v % HDP) 46,5
49,8
11,6
15,9
21,5
2,8
4,2
Malta
(v % HDP) 40,6
45,3
13,9
13,5
20,8
2,7
3,3
Německo
(v % HDP) 43,8
43,9
6,9
16,9
18,1
1,5
2,8
Nizozemí
(v % HDP) 46,4
45,5
9,2
10,3
25,1
3,3
2,2
Polsko
(v % HDP) 39,2
43,1
9,8
14,1
18,5
4,6
2,2
Portugalsko
(v % HDP) 43,2
45,9
12,9
15,6
20,7
2,1
3,0
Rakousko
(v % HDP) 48,2
48,7
9,1
18,1
18,6
1,0
2,6
Rumunsko
(v % HDP) 33,1
38,5
10,2
10,6
17,3
5,4
0,8
Řecko
(v % HDP) 39,9
44,9
11,2
18,4
16,5
2,9
4,4
Slovensko
(v % HDP) 32,7
34,9
6,6
11,3
16,4
1,8
1,2
Slovinsko
(v % HDP) 42,7
43,6
10,8
14,7
17,9
4,2
1,2
Španělsko
(v % HDP) 36,6
40,5
10,7
12,3
19,1
3,8
1,6
Švédsko
(v % HDP) 55,7
53,1
14,9
15,1
26,4
3,3
1,7
Spojené
(v % HDP) 42,3
47,7
11,1
13,2
21,7
2,3
2,3
1) Kolektivní a individuální spotřeba vládního sektoru.
království
2) Tvorba hrubého fixního kapitálu.
Zdroj: Ministerstvo financí dostupné z www:
83
4.2. Kroky jak z krize finanční a zároveň rozpočtové Vlivem finanční krize se mnoho státu výrazně zadluţilo a hrozí jim státní bankrot. Mezi nejohroţenější patří Venezuela, Ukrajina, Argentina, která jiţ bankrot v roce 2001 vyhlásila, problémy s dluhy ale stále trvají. Dále jiţ zmiňované Lotyšsko, Island s veřejným dluhem 150 procent HDP, Dubaj, která v listopadu šokovala investory, Litva, Řecko s momentální 20 procentní nezaměstnaností, kterému se během prosince dvakrát zhoršil úvěrový rating, Rumunsko. Abychom se nepřipojili během pěti let k výše jmenovaným, musíme učinit jednoznačná opatření. Kromě penzijní a zdravotní reformy tolikrát zmiňované, bez nichţ se stát neobejde lze najít také jiné způsoby úspor. Ve státním aparátu bude letos pracovat více neţ 434 tisíc lidí, jejichţ platy budou za celý rok činit 129 miliard. Po důchodech jsou platy státních zaměstnanců druhou největší poloţkou. Připočteme-li platy zaměstnanců armády obcí a dalších míst stoupne celkový počet lidí zaměstnaných ve státní správě na 700 aţ 800 tisíc. Přesný počet v rozpočtu dokonce nelze nalézt. Je nutné učinit audit státního aparátu, zda jsou všichni státní zaměstnanci potřeba. Kdyby se platby daní a pojistné soustředily na jediném místě, byly by celkové částky a informace o vydaných částkách ucelené a jednoznačné. Dalším krokem k nápravě je zprůhlednění státních zakázek. O korupci ve vládě se sice stále mluví, ale ţádné konkrétní kroky a účinné opatření směrem k průhlednosti státních zakázek se nedějí. Jen na letošní rok je v plánu utratit 96 miliard za dopravní stavby. Přitom stavební zakázky, především inţenýrské stavby, dálnice silnice a tunely jsou podle zprávy NERV předraţené o 38 procent oproti cenám celkové výstavby. Důvodem je především netransparentnost veřejných zakázek. Nedokonalé zákony a předpisy nahrávají korupci. Stačilo-by například, kdyby se výběrových řízení museli účastnit pouze firmy, které nemají akcie na majitele, ale na jméno a veškerá informace o veřejných zakázkách by byli zpřístupněny všem prostřednictvím internetu. Mandatorní výdaje nás budou stát 95 miliard korun, tyto výdaje sice nelze změnit ze dne na den, ale z roku na rok ano. Inspirativní řešení navrhli experti NERV a sice provázat podporu v nezaměstnanosti s veřejně prospěšnými pracemi, zapojit do výplaty dávek i povinnost účasti v rekvalifikačních kurzech a zároveň větší kontrola celkové majetkové situace ţadatele o státní podporu, nemohlo by se nikdy stát,ţe by podporu dostával například pan Čunek v devadesátých letech minulého století. Za diskusi stojí i čtyři roky trvající rodičovský příspěvek, od letošního ledna se krátí mateřský příspěvek, který se vyplácí pouze prvních půl roku. Stát ročně utratí za podporu stavebního spoření 15 miliard, stavební spořitelny evidují šest miliónů smluv, takţe okamţité zrušení
84
této podpory by mohlo spořitelny nepříjemně rozkolísat, ale okamţité sníţení na polovinu, by vzhledem k nízkým výnosům u jiných produktů do rozpočtu přineslo 7.5 miliardy korun. Podlimitní zakázky dle zákona o veřejných zakázkách č.137/2006 Sb.v § 12 (5) do 6 miliónů u stavebních a 2 miliónu korun u zboţí a sluţeb nepodléhají přísným pravidlům zákona o zadávání a výsledkem je korupce úředníků, kteří mají velkou volnost při výběru dodavatele. Nejlepším řešením byl centrální nákup , nejlépe prostřednictvím veřejného internetového portálu, kde by byly všechny nabídky zveřejněné a závazným kritériem by byla cena, v některých případech by se také osvědčila cena maximální, nemohlo by docházet k nepřiměřenému předraţování. To se samozřejmě týká i stavby silnic a dálnic. Nejvyšší poloţkou státního rozpočtu je důchodové zabezpečení s částkou 347 miliard korun. Přestoţe nedošlo k valorizaci důchodů je tato částka vyšší o 9 miliard korun, protoţe do důchodu odchází stále více lidí a tato bilance se do budoucna bude neustále zhoršovat, je nezbytné se tímto problémem zaobírat jiţ nyní a uzákonit povinnost soukromého fondového připojištění a zároveň zvyšovat věk do důchodu. Zdravotnictví stojí státní pokladnu 260 miliard korun a spoluúčast pacienta 30 korunami je zcela na místě. Co se týče daňového systému je nepřiměřeně sloţitý, pomohlo by sjednocení DPH na vyšší sazbu, sjednocení daňového základu vzrušní tisíce výjimek, které lze od daňového základu odečíst. Zvýšení spotřební daně za alkohol, tabákové výrobky vidím z mého pohledu jako krok správným směrem, ale zde se asi lobby nevyhneme ţe? Pomůţe také růst majetkových daní, zatím jsou tyto daně v České republice jedny z nejniţších v Evropě.108
4.3. Inovace v době krize Můţeme se učit z třicátých let? Historie ukazuje, ţe i ty největší hospodářské krize a recese mohou vytvářet velké a zajímavé příleţitosti pro podniky, které disponují kapitálem a nápady. Člověk, který je pozitivně naladěn, s kladným přístupem k ţivotu ke vzdělání, je ten který je v této době ţádán a o to více se nám takových lidí nedostává. Jsou to taková sluníčka, díky nim je tento svět lepší, samozřejmě, ţe si kaţdý pod tímto pojmem představí něco nebo někoho jiného. Klady tohoto světa, podívejme se, jak jde lidské vědění rychle dopředu, jak máme na světě schopné vědce, lékaře a vůbec to jak jsme za dvacet let pokročily ve vědě a technice, přestoţe víme, ţe je to málo. Čtyři české výzkumné projekty 108
/ zdroj: Hospodářské noviny denní tisk – Dne 5.1. 2010 str. 4.
85
si z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace rozdělí přes dvě miliardy korun. Peníze na výzkum dostanou v první vlně Technická univerzita v Liberci, Vysoké učení technické v Brně, Ústav přístrojové techniky Akademie věd a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Ministerstvo obdrţelo 44 projektů osm jich vybralo a první čtyři jsou jiţ schválené. Na prvním místě se umístil projekt Fakulty strojního inţenýrství Vysokého učení technického v Brně. Škola chce vybudovat výzkumné centrum nových technologií ve strojírenství. Ten získal dotaci v hodnotě přes 700 miliónů korun. Centrum se bude zabývat především výzkumem a vývojem nových technologií a zařízení v mnoha odvětvích, od leteckého průmyslu aţ po ochranu ţivotního prostředí. Přes 300 miliónů korun získal i Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. Ten se jako je jediný v ČR zabývá výzkumem v oblasti ochrany zdraví zvířat. Specializuje se na infekce, které způsobují významné ztráty v chovech hospodářských zvířat, a na infekce přenosné ze zvířat na člověka. Technická univerzita v Liberci obdrţí přes 800 miliónů korun na vybudování špičkově vybaveného výzkumného centra zaměřeného především na výzkum nanotechnologií. Posledním ze schválených projektů jsou Aplikační a vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Ty se budou zabývat například konstrukcí moderních vědeckých přístrojů a vývojem nové diagnostické metody v medicíně. Laboratoře získaly z fondů přes 400 miliónů korun.109 Umělé svaly i gely urychlující hojení rozsáhlých poranění – to je budoucnost polymerních hydrogelů. Jejich výzkumu se uţ půl století věnují vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV. Dalším úspěchem českých vědců je vynález českého vědce Otto Wichterleho, který vynalezl silikon- kontaktní čočky, bohuţel se Československo tohoto vynálezu vzdalo a přišlo o miliardy korun. Na výzkum profesora Wichterleho navazují i některé současné výzkumy. Jsou to takzvané hydrogely, materiály se širokým uplatněním. Vyrábějí se z nich měkké kontaktní čočky, lze je vyuţít jako implantáty, podpůrné materiály v tkáňovém inţenýrství či hojivé gely léčící těţce se zacelující rány. V neposlední řadě se pouţívají jako super-pohlcovače vlhkosti v hygienických prostředcích, například v dětských plenkách. Jedná se o objev českých vědců.
109
/Zdroj-převzato-Čtyři vědecké projekty dostanou od EU dvě miliardy korun. [2009-27-11]. Dostupné
z www:< ]http://www.novinky.cz/domaci/185464-ctyri-vedecke-projekty-dostanou-od-eu-pres-dvemiliardy-korun.html>.
86
Zvláštní skupinu představují hydrogely citlivé na okolní podněty, například na změnu teploty či pH. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vyvinuli vysoce porézní hydrogely, které extrémně rychle reagují na vnější podněty velkou změnou objemu. Pro představu: při teplotě 30 stupňů je hydrogel ve své standardní gelovité konzistenci. Při zvýšení teploty nad 35 stupňů ve vodě během pár sekund několikanásobně nabobtná. Gely, které by tak rychle dokázaly měnit objem, dosud nebyly popsány. Za své unikátní schopnosti vděčí nanočásticím, které strukturu gelu zpevňují a stabilizují jeho póry. V budoucnu najdou uplatnění v biomedicíně jako materiály cíleně uvolňující léčiva nebo jako tzv. umělé svaly. Na jejich pouţití v praxi si však budeme muset ještě několik let počkat.110 Brněnští odborníci začnou zanedlouho spolupracovat se zahraničními kolegy na vývoji plně implantabilní srdeční pumpy – umělého srdce. Umoţní to unikátní vědeckovýzkumný projekt Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a International Clinical Research Center – Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Jako velký společný projekt, ojedinělý v Česku i Evropě, byl po velmi detailním a nekompromisním zkoumání 77 odborníky ze 16 zemí velmi vysoce ohodnocen. Umělé srdce je pouhým zlomkem v soupisu všech výzkumů. Vedoucí lékař a náměstek pro ICRC Tomáš Kára řekl: „Mělo by být vyřešeno tak, jak funguje lidské srdce, které mění svůj výkon podle potřeb organismu. My bychom chtěli navrhnout řídicí jednotku, která by umoţňovala umělému srdci variabilitu výkonu. Pracujeme také na moţnosti úplné implantace; vyvinuli jsme jiţ za tím účelem úplně nový typ srdeční pumpy. Bude vyuţívat nově koncipovaný energeticky šetrnější pohon, který umoţní umístit energetické články do těla pacienta a pak je externě dobíjet,― Tuto technologii vyvinul v 70. letech profesor Jan Peňáz ve Fyziologickém ústavu Masarykovy univerzity. Vyuţívá se na celém světě, je nesmírně důleţitá pro vývoj srdeční pumpy. Pouţívá ji také NASA při výzkumech krevního oběhu v rámci přípravy letů pilotovaných posádek na Mars. Podle představitelů FNUSA-ICRC bude toto mezinárodní centrum v Brně platformou, která umoţní intenzívní mezioborovou spolupráci v oblasti medicíny,
110
/ zdroj: – Převzato Inovace.cz světový úspěch českých vědců[ 2009-28-04] Dostupné
z www..
87
biomedicínského inţenýrství, bio- a nanotechnologií, informačních i telekomunikačních technologií, veterinární medicíny i farmacie a celé řady dalších oborů. Jednou z velice důleţitých inovací jsou alternativní zdroje energie. V současné době je předmětem politicko-ekonomických diskuzí současný stav světových zásob ropy a světová závislost na této surovině. Poţadavek na maximální vyuţívání alternativních zdrojů je i jedním z klíčových bodů energetické politiky Evropské unie. Podle výsledků průzkumu provedeného statistickým úřadem EU Eurostat povaţuje zvyšování podílu alternativních zdrojů energie na bilanci spotřeby energie za jeden z prioritních úkolů svých vlád 90 procent občanů členských zemí. V přístupové dohodě z Atén z března 2003 se ČR zavázala, ţe podíl výroby elektrické energie z alternativních zdrojů bude v roce 2010 činit 8 procent celkové výroby. Otázkou dosud zůstává jaké ekonomické podmínky bude třeba splnit, aby se tohoto podílu dosáhlo. Dne 17. února letošního roku informoval Ředitel ČEPS Petr Zeman, ţe kvůli zachování bezpečnosti dodávek elektřiny by mohl příští rok v létě začít solární a větrné elektrárny odpojovat od sítě. České republice mělo být v roce 2020 v provozu asi 1730 megawattů výkonu v solárních elektrárnách. „Uţ letos to ale přitom bude více, asi dva tisíce megawattů. Zatímco v roce 2009 přispívali občané a firmy na podporu obnovitelných zdrojů asi 52 korunami z kaţdé spotřebované megawatthodiny, v případě dvou tisíc megawattů instalovaného výkonu v letošním roce by se od roku 2011 platilo uţ 556 korun za megawatt. v případě, ţe by novela prošla a ERÚ mohl od příštího roku výrazněji sníţit podporu výroby z fotovoltaiky, zaplatí spotřebitelé v následujících letech navíc stovky miliard korun. „Pokud novela vstoupí v platnost, bude občany a firmy stát podpora obnovitelných zdrojů v následujících dvaceti letech 380 miliard korun. Pokud však novela neprojde, bude to aţ 800 miliard,― varoval Fiřt. ČEZ přišel na to ţe můţe na solární energii vydělat miliony pozdě a nyní se snaţí zákonem si zajistit. Uţ třetí měsíc leţí ve sněmovně novela vládního návrhu zákona o obnovitelných zdrojích, která má sníţit výkupní cenu elektřiny ze slunečních elektráren. Pokud zákon nebude schválen, hrozí podle šéfa Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta velké riziko. Vysoká podpora sluneční energetiky uţ dnes zvyšuje cenu proudu, kterou platí zákazníci Společnost Rittal se postará o dodání prvních testovacích stanic pro dobíjení elektromobilů v České republice. Společnost Rittal dodá 4 dobíjecí stanice pro osazení prvních dobíjecích míst v Praze. Veřejnost se tak můţe do konce tohoto roku těšit na výstavbu a otevření prvních dobíjecích míst pro uţivatele elektrických aut a skútrů.
88
4.4. Dotazník Téma: Zjišťování názoru občanů ČR současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů o jejím vzniku a současnou ekonomiku. Hypotéza: Většina respondentů bude mít informace o jejím vzniku, ale názor na postiţené odvětví se bude lišit. Posuzování postoje našeho státu k současné krizi a politické scéně zcela určitě bude negativní. Šíření dotazníku: Vlastní e-mail, osobně (50) Studenti lékařské fakulty v Hradci Králové a v Plzni (30) Studenti na ČVUT , UJEP Ústí nad Labem (30) Pracovníci AGC Flat Glass Czech a.s. (20) Důchodci (6)
89
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou
analýzou
situace bude zjištění , zda
občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví Muţ ţena 2. Vzdělání Základní vyučen středoškolské vysokoškolské 3. Věk prosím uveďte 4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 90
7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy z příjmů - pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy 91
Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím 19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
92
VÝSLEDKY V dotazníku pro občany starší osmnácti let jsem zjišťovala názor občanů v České republice na současnou ekonomickou krizi. Jejich informovanost o jejím vzniku a znalost naší současné zadluţenosti státu a nezaměstnanosti. Zkoumala jsem zda se jich a okolí nějak dotkla, které obory byly postiţeny dle jejich názoru nejvíce. Ptala jsem se na to zda jsou jiţ rozhodnuti pro nějakou politickou stranu a zda vůbec půjdou na jaře a na podzim k volbám. Zajímala jsem se také o názor občanů na současnou korupci zda se domnívají, ţe se situace vylepší či nikoli. Dále jsem chtěla znát jejich názor na situaci, kdy poslanci jsou odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni. Dotázaných bylo celkem 136. Některé dotazníky jsem vybrala a připojila jako přílohy k této diplomové práci. 1.Pohlaví Ţen - 74 Muţů - 62 2.Vzdělání Vyučených - 8 Středoškoláků -114 Vysokoškoláků - 14 3. Věk průměr 4778 : 136 = 35,1 let 4. Dostatečně informovaných o současné hospodářské krizi ANO 114 NE 22 5. Znalost dotázaných na vznik celosvětové krize ANO 98 NE 38 6. Dalo se krizi předejít? Na tuto otázku odpovědělo ANO 63 NE 73 7. + 8. + 9. V odpovědi na otázku zda se jich a nebo v okolí krize dotkla nelze jednoznačně vyčíslit, jelikoţ spoustu dotázaných tyto odpovědi vynechalo. ANO DOTKLA 25 Zaměstnání 12 93
rodina 12 zdravotnictví 1 ANO OKOLÍ 59 10. Na otázku zda je jiţ krize zaţehnána odpovídala většina respondentů kladně ANO 98 NE 28 NEVÍM 10 11. Správnou odpověď na otázku jaká je průměrná nezaměstnanost dotázaných.vědělo 26 NEVÍM 34 Ostatní buď odpověděli špatně nebo otázku vynechali. 12. Jaké odvětví povaţují za nejvíce postiţené? Odpovědi na tuto otázku byly nejvíce rozmanité. Nejvíce odpovědí znělo automobilový průmysl, ale také oděvní ,zemědělský, stavební ocelářský, strojírenský. Někteří respondenti v této odpovědi zaškrtávali i několik odpovědí najednou. Jednoznačně nejvíce odpovědí bylo, automobilový průmysl. 13. Daňové úlevy správně nezaznamenal ţádný z respondentů . Zpravidla odpovídali nevím, nebo neposkytl ţádné úlevy. Někteří respondenti znali pouze jednu ze správných odpovědí. PO s menším počtem zaměstnanců neţ pět nemusely platit zálohy na daň z příjmů pro rok 2009. Sleva na sociálním pojištění a také zrychlené daňové odpisy pro firmy pro rok 2009 aţ červen 2010. 14. Výši státního deficitu znala většina dotázaných - 86 NEVÍM - 26 CHYBNÁ ODPOVĚĎ – 24 15. Celkový státní dluh je 1,162 biliónu korun a většina respondentů odpovídala SPRÁVNĚ - 96 CHYBNĚ – 14 NEVÍM – 26 16. Jediná otázka na kterou byla jednoznačná odpověď NE nedůvěřujeme politikům . Jen jediný respondent se zdrţel a nevyplnil tuto otázku. 17. V otázce zda voliči půjdou k volbám by se dalo říci , ţe je to zatím půl na půl a někteří respondenti zatím nevědí. 18. Totéţ platí i pro otázku zda je respondent rozhodnut pro nějakou politickou stranu. Zde byli respondenti také nerozhodní.
94
19. Další otázka zněla zda by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou přítomni ve své práci. Zda byly odpovědi aţ na jednu také jednomyslní, NE neměli by být odměňováni. 20. Na otázku zda se korupce vylepší, nevylepší či zhorší všichni respondenti odpověděli nevylepší někteří dokonce zhorší, kromě dvou respondentů nichţ jeden k odpovědi připsal― spíš zboţné přání―.
Hypotéza: Většina respondentů bude mít informace o jejím vzniku ale názor na postiţené odvětví se bude lišit. Posuzování postoje našeho státu k současné krizi a politické scéně zcela určitě bude negativní. Shrnutí: Hypotéza naplnila mé očekávání. Dotázaní respondenti vcelku znají příčiny krize, nechtějí odpovídat na otázky, které se týkají jejich osoby. Vcelku mají přehled o našem státním dluhu. Znají i loňský deficit. Nezaměstnanost vědí ţe je ale jejich odhad je malý. Lidé mají jednoznačně negativní postoj k politikům a korupci.
95
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Situace ve které píši závěr mé diplomové práce je s ohledem na tragédii, která postihla Polsko velmi smutná a nemohu ji opomenout. Pád letadla, při kterém u ruského Smolenska zahynul i polský prezident Lech Kaczyński s manţelkou Marií a dalších 94 vrcholných představitelů polského státu, zarmoutil celý svět. Tragédie je o to strašnější, ţe vládní speciál se zřítil na cestě do Ruska, kde chtěl Kaczyński spolu s celou delegací uctít oběti katyňského masakru.111 Ovšem „matka příroda― se na náš svět dívá ohnivým pohledem a tuto tragédii doprovází ještě další zásah vyšší moci. Dne 16.4. 2010 vybuchla sopka Eyjafjallajökull na Islandu. Došlo k uzavření vzdušného prostoru112 a zastavení letecké dopravy. Letecká krize je větší neţ po útocích z 11. září. 24 zemí dočasně uzavřelo vzdušný prostor. 63 tisíc letů bylo od 16.4. 2010 zrušeno. Výpadky letecké dopravy postihly statisíce cestujících. Ztráta aerolinek denně činní 200 milionů dolarů.113 Česká republika přichází kaţdým dnem zastaveného leteckého provozu o 120 aţ 150 miliónů korun. Kolaps evropského a transatlantického letového provozu způsobený vulkanickým prachem z islandské sopky se výrazně dotkne všech leteckých společností, letišť, hotelů, restaurací a dalších poskytovatelů sluţeb, zásobování a také cestovního ruchu. Z ČR neodešlo tisíce zásilek a tuny dopisů. Tato situace je případ takzvaného Paterova optima114 - rozdělení fixního mnoţství statku je efektivní, jestliţe jeho přerozdělením nemůţe být ani jednomu subjektu polepšeno, aniţ by současně nebyl poškozen jiný subjekt. V tomto případě se spotřebitelé sluţeb přesunuli na ţeleznice, autobusy, taxi sluţby a jiné dopravce. České dráhy měly pětkrát vyšší trţby, neţ je obvyklé a přesáhly 20 miliónů korun. Aerolinky jiţ u Evropské komise začaly lobovat za to , aby Brusel zjednodušil poskytování státní pomoci leteckým společnostem. Na sledu těchto událostí je vidět, ţe zítřek je nejistý. Věřme, ţe se Nostradamus o konci světa mýlil. Dnes je více neţ zřejmé, ţe si budeme muset znovu osvojit ponaučení, která si ekonomové odnesli z Velké hospodářské krize. Vše co je třeba během finanční krize 111
/ 22 tisíc Poláků – důstojníků a inteligence tam povraţdila sovětská tajná policie
112
/ ve výšce 7 aţ 10 kilometrů → dopravní letadla
113
/ zdroj: Hospodářské noviny dne 19.4. 2010 str. č. 1
114
/ekonomická efektivnost - je jí dosaţeno při takové alokaci zdrojů, kdy ţádná činnost nemůţe být
zvýšena, aniţ by byla jiná činnost sníţena Vilfredo Pareto-italský ekonom (1848-1923)
96
zachraňovat, protoţe to tvoří nepostradatelnou součást finančního systému, by mělo po odeznění krize podléhat regulaci /ne osobnímu zvýhodnění/, která by znemoţňovala podstupování příliš vysokých rizik. Od třicátých let 20. století mají obchodní banky povinnost disponovat náleţitým objemem kapitálu a dostatečnými zásobami likvidních aktiv, která mohou obratem proměnit v hotovost, a smějí investovat pouze do omezené škály investičních titulů. To vše pro případ, ţe by se vývoj ubíral nepříznivým směrem. Po té co jsme se stali svědky toho, jak nebankovní instituce navodily stav, který vyústil v bankovní krizi, vidíme, ţe srovnatelná omezení je třeba rozšířit na mnohem podstatnější část finančního sektoru. Je více neţ patrné, ţe nastalo období kdy demokraticky zvolené politiky je moţné k reformám o jejichţ nutnosti vědí pouze přinutit. V první fázi to můţe být Ústavní soud. Ve druhé fázi to bývá Mezinárodní měnový fond. Teprve v dalších letech bude jasné, nakolik je projekt eura ţivota schopný a jak – zda málo, nebo velmi – se změní podmínky pro jeho fungování. Dosavadní zkušenosti ukazují, ţe bez těsnější fiskální politiky a tím pádem i další ztráty samostatnosti z hlavních hospodářských politik národních států je eurozóna 115 dlouhodobě odsouzena k nezdaru. Z historického hlediska po konjunktuře následuje recese v delším časové rozpětí hospodářská krize nevyhnutelná, záleţí ovšem na připravenosti jak národní ekonomiky tak jednotlivých subjektů jak se s krizí budou umět vypořádat. Záleţí na jejich soběstačnosti, úsporách a mnoha dalších okolnostech. Konec liberalismu, demokracie zaloţená na tvrdém dodrţování pravidel se jiţ jeví jako určitá nutnost, daná prodělaným vývojem. Tuto novou etapu ekonomického vývoje bych nazvala heslem „pojďme cestou inovací dle teorií J.A. Schumpetera s představiteli států jejichţ IQ a EQ je nadprůměrné, jelikoţ to je bohatství národů―.116
115 / Členy eurozóny je 16 zemí EU: Belgie,Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko,Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko 116 / odkaz: dr. Richard Lynn, IQ a bohatství národů. - Odkaz na www:.
97
SEZNAM PROČTENÉ LITERATURY Závěrečná zpráva Národní ekonomické rady vlády NERV Mistři světa amoleta-Jan Macháček ISBN 987-80-87331-02-06 Velká finanční krize – John Bellamy Foster – Fred Magdof ISBN 978-80-902831-1-4 Stát blahobytu, nebo kapitalismu – Miloš Pick – ISBN 978-80-902831-4-5 Návrat ekonomické krize – Paul Krugman ISBN 987-80-7021-984-3 Ztracené bilióny dolarů – Charles R. Morfia ISBN 978-80-251-2526-7 Ekonomie dobra a zla – Tomáš Sedláček ISBN 978-80-903944-3-8 Makroekonomie Moderní přístup, Jindřich Soukup, Vít Pošta, Pavel neset, Tomáš Pavelka, Jiří Dobrylovský ISBN 978-80-7261-174-4 Základy teorie a praxe hospodášké politiky BIVŠ – ing. Petr Soukup, CSc. Ing. Petr Vymětal ISBN 978-80-7265-125-2 www.penize.cz www.finance.cz www.e.15.cz www.wikipedia.cz www.czso.cz www.mfcr.cz www.mpsv.cz www.seminárky.cz
98
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AV - Akademie věd EU - Evropská unie OPEC – Organization of Petroleum Exporting Countries- Organizace států vyváţejících ropu HDP – Hrubý domácí produkt MMF – Mezinárodní měnový fond NERV – Národní ekonomická rada vlády USA – Spojené státy americké NATO – Severoatlantická aliance ČT – Česká televize ČTK – Česká tisková kancelář ČSR – Československá republika ČR – česká republika ČNB – Česká národní banka ES – Evropské společenství NSDAP – Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei - Národně socialistická německá strana dělníků SDP – Sudetoněmecká strana DNSAP – Deutsche nationalsozialistiche Arbeiterpartei - Německá národně socialistická strana dělnická KGB – Ruská státní policie- kontrarozvědka OSN – Organizace spojených národů OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - Organisation for Economic Co-operation and Development FF UK – Filosofická fakulta - Universita Karlova DJIA – index - Dow Jones Industrial Average, KSČ – Komunistická strana Československa apod. – a podobně atd. – a tak dále např. - například WTC- World Trade Center, Světové obchodní centrum 99
PPS=PPP - Parita kupní síly= Purchasing power parity, FNUSA-ICRC – International Clinical Research Center – Mezinárodního centra klinického výzkumu ČEPS – Česká energetická přenosová soustava ČEZ – Český energetický závod ČSÚ – Český statistický úřad ERÚ – Energetický regulační ústav NASA – Americká Národní agentura pro letectví a kosmonautiku National Aeronautics and Space Administration VÚB – Výzkumný ústav bavlnářský SSSR – Svaz sovětských socialistických republik EBIT - Earnings Before Interes and Taxes-zisk před zdanění IQ – Inteligenční kvocient EQ – Emoční inteligenční kvocient
100
Seznam grafů Graf č. 1. Průběh Velké krize na americkém akciovém trhu .......................................... 23 Graf č. 2. Vývoj zahraničního obchodu ČSR 1920-1937 ............................................... 30 Graf č. 3. Státní dluh od roku 1995 v mld. Kč .............................................................. 810 Graf č. 4. Státní dluh od roku 1995 v procentech ........................................................... 81
101
Seznam tabulek: Tabulka č. 1. Pokles indexu průmyslové výroby v letech 1929—1934 ......................... 24 Tabulka č. 2. Procento nezaměstnaných v letech 1929-1934 ......................................... 26 Tabulka č. 3. Roční průměry nezaměstnaných v letech1929-1936 - ČSR ..................... 28 Tabulka č. 4. Vývoj zahraničního obchodu 1920-1937 .................................................. 31 Tabulka č. 5. Odraz světové hospodářské krize v Československu................................ 35 Tabulka č. 6. Pokles ve fiskálním roce 2009 v porovnání s rokem 2008 ....................... 74 Tabulka č. 7. Saldo a dluh vládního sektoru zemí EU .................................................... 82 Tabulka č. 8. Transakce vládního sektoru zemí EU v roce 2008 ................................... 83
102
PŘÍLOHY STÁTY OPEC Vlaj
Hl.
Stát
ka
město
Alţírsko
Alţír
Angola
Luanda
Indonésie
Jakarta
Irák
Bagdád
n Dauhá
Kuvajt
Kuvajt
Libye
Tripolis
Nigérie
Abuja
Saúdská Arábie
Rijád
Spojené
Abú
Venezuela
33.858.0
arabské
Dhabí Caracas
2.381.740 km2
00 17.024.0
1.246.700 km2
00 231.627. 000
1.904.570 km2
28.993.0
438.317 k m2
00 71.208.0
1.648.200 km2
00
Katar
Rozloha
e
Teherá
Írán
emiráty
Populac
11.000 km2
841.000 2.851.00
17.818 km2
0 6.160.00
1.759.540 km2
0 148.093. 000
923.768 k m2
24.735.0
2.149.690 km2
00 4.380.00
83.600 km2
0 27.908.8 75
103
912.050 k 2
m
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
27
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 104
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
105
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
106
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav
hospodářské
krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
65
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 107
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
108
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
109
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
71
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 110
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
111
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
112
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
65
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 113
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
114
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
115
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
22
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 116
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
117
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
118
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
45
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 119
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
120
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
121
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
22
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 122
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
123
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
124
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
33
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést…vyobchodovalo se více peněz neţ kolik činí hodnota produktu Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví 125
Ne 10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – stavební, ocelářský 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím 126
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
127
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
42
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… nehospodárnost,nezodpovědnost, povrchnost Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… odpovědným chováním Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 128
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… kaţdého odvětví se krize dotkla, někde více jinde méně, hodně lidí se za krizi jen schovává 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč neměl překročit,ale překročil Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč uţ je víc 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím 129
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne v ţádném případě, kdyţ normální pracující občan není v práci, taky nemá mzdu Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
130
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
41
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 131
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
132
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
133
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
38
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví přátelé 134
Ne 10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano – pouze se někteří zaměstnavatelé stále za krizi schovávají… Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím 135
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší – je to spíše přání! Ne nevylepší Situace se zhorší
136
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
25
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést…V USA dávali úvěry lidem, kteří je pak nespláceli a banky se dostaly do krachu Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví 137
Ne 10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím 138
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
139
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
26
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 140
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
141
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se zhorší
142
Dotazník pro občany České republiky starší 18 let Prosím o odeslání na adresu: [email protected], v předmětu uveďte: DOTAZNÍK Dotazník zkoumá pouze názor občanů v ČR na současnou ekonomickou krizi, informovanost občanů a její následky, vaše odpovědi budou pouţity pouze pro diplomovou práci, vaše anonymita je zaručena U kaţdé otázky vyberte moţnost/ti dle Vašeho názoru - pouţijte zvýraznění!
Mou analýzou situace bude zjištění , zda občané ČR znají současný stav hospodářské krize, její vznik a jaký vývoj předpokládají. Zda se krize občanů dotkla, jaký obor byl zasaţen nejvíce a jaký je jejich názor na současnou politiku našeho státu, jak pomoci naší ekonomice a hospodářskému růstu. 1. Pohlaví 2. Vzdělání 3. Věk
muţ ţena základní/vyučen prosím uveďte
středoškolské
vysokoškolské
22
4. Máte pocit dostatečné informovanosti o současné hospodářské krizi? Ano Ne 5. Víte, z jakých důvodů nastala celosvětová krize? Ano / můţete uvést… Ne 6. Myslíte si, ţe se dalo této krizi nějak předejít? Ano / můţete uvést… Ne 7. Dotkla se krize Vás osobně? Ano Ne 8. Jak se Vás krize dotkla? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 9. Dotkla se krize někoho ve Vašem okolí? Ano zaměstnání škola rodina zdravotnictví Ne 143
10. Myslíte si, ţe jsou prognózy o tom,ţe je hospodářská krize jiţ zaţehnána pravdivé? Ano Ne Nevím 11. Víte jaká je asi průměrná nezaměstnanost za loňský rok v procentech a jaký tomu odpovídá počet nezaměstnaných? 4,4 % 6,7 % 9,5 % 229 tisíc 352 tisíc 494 tisíc Nevím 12. Jaký průmysl povaţujete za nejvíce postiţený? Automobilový Potravinářský Oděvní Zemědělský Jiný – uveďte… 13. Znáte daňové úlevy, které stát poskytl v tomto těţkém období? Ano - PO s menším počtem zaměstnanců neţ 5 nemusí platit zálohy na daň z příjmů -pro rok 2009 Ano - slevy na sociálním pojištění – pro rok 2009 Ano - vyšší rodičovský příspěvek – pro rok 2009 Ano - zrychlené daňové odpisy pro firmy – pro rok 2009 aţ červen 2010 Ano - vše výše uvedené Neposkytl ţádné úlevy Nevím 14. Víte jaký byl státní deficit za loňský rok? 159 miliard Kč 60 miliard Kč Nevím, nezajímám se 15. Víte jaký je celkový státní dluh? 1,162 biliónu Kč 2,520 biliónu Kč Nevím, nezajímám se 16. Důvěřujete politikům, politickým stranám a jejich předvolebním slibům? Ano Ne Nezajímám se 17. Jste přesvědčen/na ţe půjdete k parlamentní a na podzim ke komunálním volbám? Ano Ne Nevím 18. Jste jiţ rozhodnut pro nějakou politickou stranu? Ano Ne Nevím
144
19. Myslíte si ţe by měli být poslanci odměňováni za svou práci i kdyţ nejsou ve své práci přítomni? Ano Ne Nezajímám se 20. Myslíte ţe nastane v boji proti korupci během příštího volebního období nějaká změna, která současnou situaci vylepší? Ano vylepší Ne nevylepší Situace se
145
