Hnojení ozimé řepky podle stavu porostu a půdy Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze – Ruzyni Teplé a větrné počasí v posledním týdnu urychlilo tání sněhu a prohřívání půdy a předpověď na příští dny vytváří podmínky pro jarní regeneraci řepky. Ve srovnání s minulými teplými zimami bude i přes současné oteplení nástup jarní vegetace většiny porostů řepky pozvolnější. Při regeneračním hnojení dusíkem, které již bylo zahájeno, je nutné v letošním roce více pozornosti věnovat skutečnému stavu porostu a půdy na daném stanovišti. Kromě silných zdravých porostů je řada porostů napadených virózami, poškozených mrazem nebo se slabými rostlinami s málo vyvinutým kořenovým systémem. Z odebraných vzorků ozimé řepky, které přivezli účastníci na Ruzyňský den 16.02.2017 z různých míst ČR byly všechny pozitivní na virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV). Po zimě má většina napadených i zdravých rostlin menší počet zelených listů a nižší zásobu dusíku a dalších živin v nadzemní hmotě a kořenech. Dá se předpokládat pozvolnější působení dusíku z aplikovaných hnojiv i z půdy, a proto je třeba volit taková hnojiva, po jejichž aplikaci se dusík dostane včas ke kořenům rostlin. Porovnání s minulými roky Jedním z příznivých faktorů ovlivňujících ekonomiku pěstování řepky je nízká cena minerálních dusíkatých hnojiv na konci minulého a začátku letošního roku. Od roku 2009, kdy tyto ceny na našem trhu sledujeme, se jedná u většiny N-hnojiv o druhou nejnižší cenu. Další faktory, které mohou ovlivnit v letošním roce úspěšnost pěstování řepky již tak příznivé ve srovnání s posledními roky nejsou : Horší stav porostů po zimě, z toho část napadená virózami a poškozená mrazy Menší asimilační plocha listů (větší opad starších listů, poškození listů mrazem, slabší rostliny po pozdním vzejití) a nižší množství živin akumulovaných v listech Slabší kořenový systém rostlin s menším prokořeněním horní vrstvy půdy Větší množství nerozložené slámy v půdě po obilních předplodinách (větší potřeba dusíku a vody v půdě na její rozklad) Pozvolnější příjem živin z aplikovaných hnojiv a půdy rostlinami, a to zejména po hlubokém promrznutí půdy, na vlhčích půdách po roztátí větší vrstvy sněhu, při horší struktuře půdy apod. Větší riziko ztrát nitrátového dusíku z aplikovaných hnojiv vyplavením (zejména u slabších porostů a na promyvných půdách s větším provlhčením po roztátí sněhu Předpokládané nižší výnosy semen a nižší efektivnost vstupů včetně hnojení (nejvíce u porostů se slabými rostlinami nebo napadenými virózami či poškozenými mrazy)
Obr. 1 : Porost řepky po zimě (foto Růžek)
Hnojení dusíkem porostů napadených virózami a se slabými rostlinami Největší rozdíly ve využití dusíku z aplikovaných minerálních hnojiv rostlinami budou mezi slabými a silnými rostlinami, ale rozdíly se dají předpokládat také u rostlin zdravých a napadených virózami. Zejména u slabých porostů s virózami, u kterých byly na rozdíl od nenapadených porostů během podzimu a zimy větší redukce rostlin a opad starších listů, je třeba zvážit efektivnost vynaložených prostředků. Konečné rozhodnutí o osudu těchto porostů můžeme oddálit přihnojením 40 - 60 kg N/ha v LAD nebo LAV (vyšší dávku u porostů zakládaných minimalizací nebo po obilní předplodině se zapravením slámy). V polním pokusu s ozimou řepkou, kde byly rostliny ze 100 % napadené virem žloutenky vodnice (TuYV), jsme v podzimním období zjišťovali reakci rostlin na přihnojení různými dusíkatými hnojivy (s různými formami N) v dávce 40 kg N/ha. Při odběru rostlin s kořeny 12. prosince (necelé 2 měsíce po přihnojení) jsme rostliny rozdělili na slabší s průměrem kořenového krčku 4 – 5 mm a silnější (9 – 10 mm). Z dosažených výsledků vyplývá, že u slabších rostlin došlo jen k minimálnímu nárůstu nadzemní hmoty a kořenů a odběr dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami byl jen 3 – 4 kg N/ha. Přitom vyšší využití N rostlinami (graf 1a) bylo zjištěno u nitrátové formy v dusičnanu amonném (N, 10,9 %) než u močoviny s inhibitorem ureázy (MOu, 8,7 %) a amonné formy N v síranu amonném (A, 7,7 %). Také u silnějších rostlin (graf 1b) byla nejvíce využita nitrátová forma dusíku z dusičnanu amonného (41 %), následovala močovina s inhibitorem ureázy (37 %) a nejméně byla využita amonná forma ze síranu amonného (25 %). Využití N u silnějších rostlin bylo jen mírně nižší než ve srážkově obdobných letech u nenapadených porostů řepky, z čehož vyplývá, že u těchto rostlin se jejich napadení zatím výrazněji neprojevilo na příjmu dusíku z aplikovaných hnojiv.
Graf 1: Využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami (Ruzyně 2016)
řepky napadenými virózami
1a : slabší rostliny (průměr kořenového krčku 4-5 mm)
N = nitrátová forma N, A = amonná, Mou = močovina s inhibitorem ureázy 1b : silnější rostliny (průměr kořenového krčku 9-10 mm)
Při regeneračním hnojení slabších porostů včetně porostů napadených virózami nebo poškozených mrazem lze doporučit 40 – 60 kg N/ha nejlépe v dusíkatých minerálních hnojivech s ledkovou formou dusíku (LAV, LAD, Sulfan apod.). U silnějších porostů napadených virózami nebo poškozených mrazem s kořenovým krčkem nad 8 mm je možné doporučit 60 – 80 kg N/ha také nejlépe v ledkové formě dusíku. U rostlin, které vzcházely za sucha zejména po orbě, je menší množství kořenů v povrchové vrstvě půdy (obr. 2), což bude vyžadovat časnou aplikaci hnojiv a větší množství srážek po hnojení, aby se dusík včas dostal ke kořenům rostlin. Vzhledem k omezené pohyblivosti dusíku v půdě a pomalému působení nejsou k přihnojení těchto porostů vhodná hnojiva s amonnou formou dusíku. Po alespoň částečném obnovení listové plochy rostlin, kdy rostlina v procesu fotosyntézy vytváří dostatek energeticky bohatých látek, je vhodné dodat co nejdříve další dusík, popř. v kombinaci se sírou. Z hlediska dusíkaté výživy jsou pro druhé jarní přihnojení těchto porostů kromě ledků vhodná dobře rozpustná hnojiva, kde je větší část dusíku po
srážkách transportována ke kořenům rostlin (močovina, UREAstabil, močovina se sírou). Při dobré povrchové struktuře půdy a její pH nad 6 je možné doporučit také hnojivo DASA. Při stanovení dávky dusíku je třeba mít na paměti, že rostliny využijí jen část N z aplikovaných hnojiv (většinou do 60 %). Obr. 2 : Rostliny s menším množstvím postranních kořenů v povrchové vrstvě půdy (foto Růžek)
Hnojení silných a průměrných porostů Nejlépe po zimě regenerují dobře přezimované rostliny s nepoškozenými listy a silným kořenovým krčkem, které obsahují v zelené nadzemní hmotě minimálně 50 kg N/ha. Silnější a mrazem nepoškozené rostliny se zelenými listy lépe reagují na dodaný dusík v hnojivech i ve vyšších dávkách, ale zároveň jsou citlivější na nedostatek dalších živin, např. síry a hořčíku, které mohou být po zimě vyplavené z povrchové vrstvy půdy. V letošním roce zejména u půd, které během zimy promrzly do větší hloubky, může omezovat příjem některých živin (P, Mg, Ca a částečně také S a nitrátová forma dusíku) nízká teplota půdy. Zvýšením koncentrace dusíku po aplikaci N-hnojiv v horní vrstvě půdy může docházet ke zvýšení rozdílů mezi obsahy jednotlivých živin v půdě a jejich příjmem rostlinami. Tento stav může být jen přechodný než dojde k intenzivnějšímu příjmu živin ze spodních vrstev po prohřátí půdy. Jestliže jsou příznivé podmínky pro růst nadzemní hmoty rostlin, je třeba dočasně omezený příjem živin z půdy řešit přihnojením porostu řepky listovými nebo při nedostatku síry také kapalnými hnojivy s obsahem síry (např. SAM, Amisan). Dobře přezimované silné porosty budou při předpokládaných výnosech semene 4 t/ha a více vyžadovat celkovou jarní dávku dusíku minimálně 160 kg N/ha. Tyto porosty je vhodné přihnojit vyšší dávkou dusíku (60 - 80 kg N/ha). V sušších oblastech, při používání minimalizačních technologií zpracování půdy nebo při dosud nerozložené slámě v půdě po předplodině se doporučuje tuto dávku zvýšit na 80 - 100 kg N/ha. Při hnojení v únoru a
v první polovině března je lepší použít amidickou formu dusíku (močovina, UREAstabil, močovina se sírou), zatímco při pozdějším termínu hnojení jsou vhodnější hnojiva s nitrátovou (ledkovou) formou dusíku (LAV, LAD apod.). Jestliže je dobrá povrchová struktura půdy s pH vyšším než 6 a bílé kořínky dosahují až k povrchu půdy, je možné k časnému regeneračnímu hnojení použít také hnojiva s málo pohyblivou amonnou formou dusíku (DASA, síran amonný). Tato hnojiva nejsou vhodná pro hnojení porostů s menším prokořeněním povrchové vrstvy půdy. Při použití hnojiv s nitrátovou formou dusíku k hnojení v únoru a na začátku března se doporučuje snížit dávku N vzhledem k riziku následných mrazů nebo vyplavení nitrátů mimo dosah kořenů rostlin. Jakmile po regeneračním hnojení začnou rostliny vegetovat, je třeba aplikovat co nejdříve druhou dávku dusíku většinou v hnojivech s obsahem síry ve vodorozpustné síranové formě. U silných porostů zpravidla aplikujeme potřebné množství dusíku ve dvou dávkách, jen při časném hnojení nebo při aplikaci hnojiv za horších podmínek (část honu s povrchově zmrzlou, popř. mírně podmáčenou půdou, s nesouvislými zbytky sněhu apod.) nebo na svažitých pozemcích snižujeme 1. dávku a celkovou dávku N pak dělíme na tři dílčí dávky. Vliv srážek na využití dusíku z regeneračního hnojení rostlinami Na využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami mají značný vliv srážky a jejich množství a rozdělení v následujícím období. Přestože někdy máme pocit, že po hnojení prší, srážky jsou často jen do 2 mm, což má na posun dusíku ke kořenům rostlin jen minimální vliv. Jestliže jsou srážky brzy po aplikaci hnojiv v dostatečném množství (min. 5 mm, lépe 10 mm při proschlé povrchové vrstvě půdy) a pak následují v průběhu vegetace rostlin další opakované srážky nad 5 mm, nejsou zpravidla zjištěny ve využití dusíku rostlinami mezi použitými hnojivy (LAV, močovina, UREAstabil ) podstatnější rozdíly. Tento případ však na sušších stanovištích nebývá zejména v posledních letech příliš častý. Například na stanovišti v Ruzyni (průměrný roční úhrn srážek 472 mm) při hnojení 1. března přišly srážky nad 5 mm do 14 dnů po aplikaci hnojiv za posledních 10 let jen 2x (v roce 2009 4. den po aplikaci a v roce 2008 11. den po aplikaci). Také na vlhčím stanovišti v Lukavci u Pacova (průměrný roční úhrn srážek 686 mm) po hnojení 1.3. byly srážky nad 5 mm do 14 dnů za posledních 10 let jen v pěti letech, z toho po roce 2010 jen v roce 2016. Při hnojení 15., resp. 16.2. byla pravděpodobnost, že po hnojení do 14 dnů zaprší o něco větší (v Ruzyni ve třech letech a v Lukavci v 6 letech z deseti). Příliš optimisticky z hlediska efektivních srážek nevychází ani období 4 týdnů po hnojení 15. (16.) února. Na sušším stanovišti v Ruzyni přišly srážky nad 5 mm jen v 5 letech (v Lukavci v 7 letech) z 10, z toho jen ve 2 letech opakovaně a jen v roce 2016 byly vyšší než 10 mm, které jsou potřebné pro některá granulovaná hnojiva s nižší rozpustností nebo pro posun dusíku ke kořenům po proschnutí povrchové vrstvy půdy. Absence srážek po aplikaci hnojiv může mít nepříznivý vliv na ztráty dusíku únikem amoniaku především po aplikaci močoviny, popř. močoviny s inhibitorem nitrifikace (Alzon) a pomalé působení dusíkatých hnojiv s převažující amonnou formou dusíku. Na druhé straně existuje na většině půd pod ozimou řepkou jen nízké riziko ztrát dusíku vyplavením nitrátů mimo dosah kořenů rostlin a vzhledem k tomu také opodstatněnost používání inhibitorů nitrifikace, které mohou být účinné jen na mělkých promyvných půdách ve vlhkých oblastech (nad 650 mm srážek za rok) Na grafu č. 2a a 2b je znázorněn vliv průběhu srážek a teplot v roce 2014 na využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami řepky, kdy první malé srážky (2,7 mm) byly až 19. den po aplikaci hnojiv. Jednotlivé formy dusíku byly značeny izotopem 15N, takže bylo možné rozlišit u dusičnanu amonného využití nitrátové (N) a amonné (A) formy rostlinami. Hnojiva byla aplikována v roztoku, čímž došlo k částečnému zvýhodnění hnojiv s horší rozpustností ve srovnání s rychle rozpustnými močovinami. Z dosažených výsledků při odběru rostlin ve fázi butonizace vyplývá, že nejvíce byla využita rostlinami při počátečním
růstu nitrátová forma dusíku = 58 % (58 % v průměru let 2009-16) a nejméně amonná forma dusíku = 5 % (24 % v průměru). Z dusičnanu amonného (DA, obdobně z LAV, LAD) bylo tedy využito rostlinami 31 % N, z močoviny (MO) 29 % (34 % v průměru let 2009-16) a z močoviny s inhibitorem ureázy (MOu, obdobně UREAstabil) 38 % N (41% v průměru). Při interpretaci dosažených výsledků na běžně používaná hnojiva (dávka 80 kg N/ha) by po aplikaci LAV nebo LAD rostliny do fáze butonizace využily 25 kg N/ha , u močoviny 23 kg Nha , u UREAstabil 30 kg N/ha a u hnojiva DASA jen 18 kg N/ha. Pro větší využití amonné formy dusíku rostlinami jsou nutné opakované srážky, mezi kterými musí nastat vhodné podmínky pro nitrifikaci (vyšší teploty, přístup vzduchu) a vytvořené nitráty se pak po srážkách dostávají ke kořenům rostlin. Tyto podmínky nastaly například v roce 2015 (graf č. 3a a 3b), kdy byl dusík v amonné formě využit rostlinami z 43 % obdobně jako N z močoviny (44 %). Také v tomto roce byla nejvíce využita nitrátová forma N (70 %) a dusík z močoviny s inhibitorem ureázy (51 %). Získané poznatky potvrzují známou skutečnost, že nejlépe působícím hnojivem k regeneraci rostlin je ledek vápenatý, jehož vysoká cena však omezuje jeho širší využití v praxi. Naopak v letošním roce není vhodné zejména u porostů napadených virózami, se slabšími rostlinami a při menším prokořenění povrchové vrstvy půdy používat k regeneračnímu hnojení hnojiva s převažující amonnou formou dusíku (síran amonný, DASA, Ensin apod.). Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR rozhodnutím č. RO0416. Graf 2a : Využití dusíku z regenerační dávky (80 kg N/ha) ozimou řepkou (Ruzyně 2014)
Graf 2b: Průběh teplot a srážek od hnojení do odběru rostlin (Ruzyně 2014)
Graf. 3a: Využití dusíku z regenerační dávky (80 kg N/ha) ozimou řepkou (Lukavec, 2015)
Graf 3b: Průběh teplot a srážek od hnojení do odběru rostlin (Lukavec, 2015)
