HN: Bouří se jen státní

Potravinář říjen/2010

POTRAVINÁŘ Naštvání roste…? (rozhovor redaktora HN s předsedou ČMKOS J. Zavadilem)

HN: Vy chcete nynější situaci připodobnit k roku 1968 nebo 1989? Ne, tohle není rok 1968 ani 1989, to chraň Bůh. Ale přeci jenom, v poslední době narůstá rozštěpení společnosti, víc a víc se dělí na bohaté a chudé. A to není dobře. Uţ při reformě veřejných financí za Topolánkovy vlády se nasypalo bohatším, a chudším se odebralo. Takţe nakonec prodělaly rodiny s výdělkem do 40 tisíc korun a polepšily si ty, co mají příjem nad 70 tisíc. A lidé to cítí. Jsou nervózní a naštvaní. A nyní se opět jde skrze škrty po střední třídě.

Největší odborářská demonstrace od roku 1994 je důkazem, ţe naštvání lidí roste, říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil. Stát podle něj preferuje bohaté, ničí střední třídu, a bude prý stále těţší zabránit projevům násilí ze strany protestujících. Razantní je na adresu předních politiků. S Petrem Nečasem je prý dohoda obtíţná a HN: Volby ale ukázaly, ţe je tady Václav Klaus by si měl nastudovat objednávka společnosti po teorii odborového hnutí. úsporách. To je ale proto, ţe se vytvořil HN: Na demonstraci jste říkal, ţe mýtus, ţe Česko jde cestou Řecka. je radost pracovat s takovýmhle A to není pravda. Atmosféra, která " l i d s k ý m m a t e r i á l e m " . tady byla vytvářena, vedla k tomu, ţe Povaţujete lidi za materiál? si kaţdý normální člověk řekl "já se To byla nadsázka. Kdyţ nechci zadluţovat". No, já taky ne. jsme jezdili na demonstrace do Ale cesty, jak tomu zabránit, jsou Francie, říkali jsme vţdycky různé. Tahle vláda zvolila cestu škrtů obrazně: "No, to je materiál! Ti lidé a ta podle mě nevede k prosperitě. jsou zapálení, nestydí se, nebojí se, Nechceme platy podle toho, jak se občanská veřejnost je podporuje..." šéf vyspí. Nebylo to nic pejorativního. Teď byla u nás taková účast na HN: Bouří se jen státní demonstraci poprvé po dvaceti z a m ě s t n a n c i . P r o č b y letech. Je vidět, ţe naštvanost lidí v podnikatelské sféře měli lidé na stoupá. krizi doplácet, a ve státní ne? V podnikatelské sféře lidé HN: Byli zatím čeští odboráři přistupovali na zkrácenou pracovní příliš měkcí? dobu a sníţení platů, protoţe věděli, Naše mentalita je naprosto ţe to není natrvalo. Ţe dostanou odlišná od jihoevropské. Trvá nám peníze zpátky, jakmile se firma začne dlouho neţ se rozhoupeme, dlouho z v e d a t . Z a t í m c o s t á t n í m kritizujeme v různých restauračních zaměstnancům nikdo neřekl, na jak zařízeních. Prát se o své věci, jít do dlouho to omezení bude. Co kdyţ to ulic, to nám jaksi chybělo. Jsme spíš bude napořád? Mně připadá, ţe ano. švejci neţ sebevědomí občané. Ale pak jsou tady určitá periodická HN: Jenţe v podnikatelské sféře období, kdy se národ zvedne a prostě se také hodně propouštělo. Ale do toho šlápne. státním zaměstnancům nejenţe

nikdo nesáhl na plat, ale ani jeden nebyl propuštěn. To je ale přeci věc těch, kteří to řídí! Ministři by měli vědět, jestli tam ty lidi potřebují, nebo ne. My jsme nikdy neřekli, ţe budeme bojovat za kaţdou osobu, která tam třeba nepatří. Ale sahat na platy, to je nefér. HN: Stále trváte na tom, ţe platy ve státní sféře nemají klesnout ani o korunu? Mezi svazy jsou rozdíly. Třeba zdravotníci vyhlásili stávkovou pohotovost, vůbec nechtějí přistoupit na jakékoli sníţení platů. Pak jsou svazy, které by na sníţení přistoupily, ale nechtějí připustit, aby se změnila struktura platu. Protoţe to je podstatně horší, neţ kdyby se jen sníţily platy o 10 procent. To jsou třeba úředníci, které zastupuje Alena Vondrová. HN: Proč vám tak vadí odměňování podle výkonu? Takhle přece chodí do práce většina lidí v soukromé sféře... Ale tam jsou nastavená pravidla. My jsme měli ve firmě nastavených pět kritérií, která jsem musel splnit, abych dostal prémie. Tady ale nic takového nebylo. Tady to vypadalo (po prvním návrhu ministra práce Drábka - pozn. red.), ţe se bude hodnotit podle toho, jak se vedoucí vyspí. HN: Je Petr Nečas sociálnější neţ Miroslav Kalousek? To je zajímavá otázka... no asi ano. Byť s Topolánkem, se kterým jsem jednal několikrát, jsem hned věděl, na čem jsme. S Nečasem je to takové diplomatičtější a vţdycky se ukáţe aţ za čas, jak to vlastně dopadne. Já jsem spíš zastáncem přístupu vyříkejme si to z očí do očí, aby bylo jasno. Je mně milejší, kdyţ

Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem: [email protected]

1


mě někdo pošle do háje hned. A já se Francii zastaví podle toho zařídím. metro, a miliony lidí se nedostanou HN: Na sociálních sítích se nyní do práce, ţe všichni objevují výzvy odborářů k různým jsou proti tomu? podobám o b č a n s k é Určitě ne! Znám neposlušnosti. Třeba aby úředníci Francii a velká část v jeden den onemocněli. v e ř e j n o s t i ty Souhlasíte s tím? protesty podporuje! Jsme v demokratickém státě a myslím, ţe kaţdý můţe dát různými HN: Poslední formami najevo, ţe se mu něco velké odborářské nelíbí. Aţ čas ukáţe, jestli ty formy protesty ve Francii jsou správné, nebo ne. My jdeme v ě t š i n o v o u cestou demonstrací, můţeme jít p o d p o r u cestou stávek. Já vlastně ani nevím, veřejnosti neměly. c o s e p o d " o b č a n s k o u Ani zdaleka. neposlušností" skrývá… To je pravda. Ale je také pravda, HN: Třeba to, co na sociálních ţe v minulosti tomu sítích navrhují někteří policisté. tak bylo. Kdyţ Protahovat úřední úkony. " o b č a n s k y Podívejte se: kdyţ to udělají a n e p o s l u š n í " získají pro to občanskou veřejnost, p o d p o r u tak s tím nemám problém. nedostanou, musí se zamyslet nad tím, jestli to udělali dobře. Já bych do HN: Myslíte váţně, ţe by někdo takových akcí bez podpory veřejnosti mohl podporovat toho, kdo ho aţ tak moc nechtěl chodit. Naší nutí stát při vyřizování pokuty povinností je vysvětlit veřejnosti, o co v několikahodinové frontě? nám jde, co vlastně chceme. Prostě tak si zvykněme na to, ţe tady budou různé formy protestu! HN: Co říkáte prezidentovi, který Vy si myslíte, ţe kdyţ třeba ve se vyjádřil, ţe to byla taková typicky česká demonstrace, protoţe si na ni lidé brali náhradní volno? Podívejte se, ţijeme v demokracii, zaplaťpánbu. Takţe dneska si můţe kaţdý, ať uţ je to vrtošivý stařík, nebo kdokoli jiný, říct co chce. Ale pan prezident by si moţná měl něco přečíst i o působení odborů. Jak jinak se v pracovní den mohou lidé na demonstraci dostat? Musejí si vzít dovolenou nebo náhradní volno. To 2

jinak nejde. Beru to s nadhledem a myslím, ţe si ještě pan prezident některé věci nastuduje, aby mohl být prezidentem všech občanů. HN: O prezidentovi jako vrtošivém staříkovi naposledy hovořil před pár lety David Rath... ... tak to nevím. A já jsem neřekl, ţe on je vrtošivý stařík. Nechytejte mě za slovo. Já jsem řekl, ţe v téhle demokracii má kaţdý, i vrtošivý stařík, právo říci svůj názor. HN: Mluvím o Rathovi proto, ţe si zakládáte na apolitičnosti. A na vaší demonstraci se producírovali lidé z ČSSD jako Jiří Paroubek. Nebudu zakazovat nikomu, aby na demonstraci šel. Naopak bych tam rád viděl všechny politiky. V ţádném případě bych ale nedovolil, aby na ní vystoupili. Prostě tam přijdou jako občané ale já vám garantuju, ţe jsem je tam nezval. (převztato z HN, redakčně kráceno) Atmosféru odborářské demonstrace v Praze, které se solidárně zúčastnili také pracovníci NOS PPP, zachytil V. Rohlík



SLOVO MÁ… Michal Mašek Šéfredaktor Potravináře Mají Češi zájem o místní české potraviny…? Naprostá většina českých spotřebitelů chce nakupovat kvalitní místní potraviny, 86 procent dotazovaných vítá vznik značky Regionální potravina. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu ministerstva zemědělství, do kterého se na agrosalonu Země ţivitelka zapojilo více neţ 1100 lidí. Na poptávku po kvalitních domácích potravinách reaguje zavedení projektu Regionální potravina, kterým ministerstvo zemědělství podporuje menší tuzemské výrobce a pěstitele… To všechno je sice pěkné, ale… Neměli bychom se nechat klamat čísly z nepříliš reprezentativního průzkumu. Podle jiných zdrojů totiţ například zase většina mladších spotřebitelů buď upřednostňuje potraviny ze zahraničí (zejména ovše m poc háze jí -li z tradičních potravinářských velmocí, jako jsou Francie, Itálie, Německo či Rakousko) anebo se na původ potravin ohlíţejí méně: respektive je pro ně důleţitější kvalita, neţ původ. A navíc: někteří gastronomičtí odborníci opakovaně upozorňují na skutečnost, ţe – řečeno s nadsázkou – Češi konzumují odpadky. Totiţ, ţe nákupčí obc hod níc h ř etě zců působících na domácí scéně mají tendenci nakupovat v zahraničí potraviny niţší kvality. Ušetří tak nejen supermarkety, ale i „většinový“ český zákazník, který, bohuţel, stále ještě upřednostňuje cenu před kvalitou. Výsledek je známý a, koneckonců, logický. Myslím, ţe ho mohu posoudit, jako člověk často cestující a znající potravinový trh ve vyspělých evropských zemích. Mluvím-li o „vyspělosti“, mám tu na mysli i

vyspělého zákazníka, který by začasto to, co je k dostání v obchodních řetězcích na českém území, obchodníků hodil na hlavu… Uţ jen tento fakt samozřejmě výsledky shora zmíněného průzkumu poněkud relativizuje. Ale jsou tu i další momenty: třeba hoaxy, čili falešné, zavádějící, někdy aţ poplašené zprávy šířené po internetu. Abych byl konkrétní, uvedu jen dva příklady: „zaručeně ověřené“ informace o zdraví škodlivé rybě pangasius a o čínské drůbeţi. Obě tyto „zprávy“ byly sice přesvědčivými, věcnými argumenty příslušných českých úřadů jednoznačně vyvráceny, přesto po netu dál kolují, aniţ by si ti, kteří je nezodpovědně a bezmyšlenkovitě šíří, uvědomili původce takových zpráv. A přitom to není zas tak sloţité, uvědomíme-li si, ţe oba zmíněné hoaxy (a mnoho jiných, jim podobných) má v závěru „morální naučení“ – vidíš, zákazníku – proto raději nakupuj kvalitní české potraviny… Jinými slovy, jejich šiřiteli musejí být instituce, prosazující (zjevně za kaţdou cenu) český výrobek… A k tomu uţ jen drobnou glosu: kdyţ přede dvěma lety na Teplicku zahajovala činnost známá čínská společnost Ma Ling vyrábějící masové konzervy, její vedení oznámilo, ţe povaţuje za samozřejmou spolupráci s českými pěstiteli a výrobci vepřového masa. Po dvou letech vychází najevo, ţe čínské firmě působící na severu Čech (a exportující své výrobky do mnoha zemí světa) se vyplatí nakupovat vepřové maso raději ve Španělsku (včetně započtení dopravních nákladů) protoţe tamní maso je kvalitnější a levnější, neţ to české… Samozřejmě – abych byl správně pochopen: sám docela určitě patřím a budu patřit k lidem, kteří rádi dají přednost tuzemským potravinám. Nikoli však za kaţdou cenu, ale jenom tehdy, budou-li to potraviny skutečně kvalitní a cenově přijatelné.

7. říjen - Světový den za důstojnou práci vyhlášený MEOK Mezinárodní odborová konfederace (MEOK), jíţ je ČMKOS členem, vyhlásila jiţ potřetí Světový den za důstojnou práci, který proběhl 7. října 2010. Do akce se zapojily odbory na všech kontinentech podobně jako vloni, kdy se uskutečnilo přes 472 akcí ve 111 zemích. Cílem je prosazení důstojné práce pro všechny, která podle základní charakteristiky Mezinárodní organizace práce znamená, “ţe kaţdá ţena a kaţdý muţ můţe dostat produktivní práci v podmínkách svobody, spravedlnosti, jistoty a důstojnosti. Aby toho bylo dosaţeno, je třeba propojit řadu prvků: moţnost vykonávat produktivní práci, která je odpovídajícím způsobem ohodnocena; pracovní jistotu a sociální ochranu zaměstnanců a jejich rodin; zlepšení vyhlídek v osobním rozvoji a sociální integraci; svobodu vyjádřit se k problémům, organizovat se a účastnit se na rozhodováních, která ovlivňují ţivot zaměstnanců; rovnost příleţitostí a rovnost zacházení s muţi a ţenami. Patří sem i vedení sociálního dialogu jako nástroje, který realizaci důstojné práce zajišťuje“. Zavést tyto poţadavky do praxe je za současné krize stále sloţitější. Útoky na ekonomické a sociální postavení zaměstnanců, na jejich odborová a zaměstnanecká práva sílí a to vede odbory ke stále rozhodnějším akcím. Odbory v zemích EU 7. října navazují na kampaň, kterou vedou na národní i evropské úrovni. Akce ČMKOS a jejích odborových svazů v posledních období se řadí k této kampani, včetně demonstrace organizované odborovými svazy ve státní správě a veřejném sektoru 21.9. za podpory ČMKOS a dalších odborových svazů a včetně účasti na eurodemonstraci, kterou uspořádala Evropská odborová v Bruselu


3


29. září. Odbory chtějí především zabránit tomu, aby škrty ve veřejných financích a dalekosáhlé reformy v penzijních systémech, zdravotnictví, sociálních sluţbách, školství atd. rozbily základy sociální soudrţnosti, nevedly k nárůstu chudoby a sociálního vyloučení a nepostihly ty, kdo krizi nezavinili. Odbory u příleţitosti Světového dne za důstojnou práci odbory na celém světě poţadují, aby  byla vytvářena kvalitní a důstojná pracovní místa,  ve jménu finanční konsolidace nebyly oslabovány a likvidovány kvalitní veřejné sluţby,  finanční sektor platil za škody, které způsobil, a slouţil reálné ekonomice a skutečným potřebám lidí. Součástí této kampaně je i výzva MEOK, mezinárodních odborových odvětvových federací a Odborového poradního výboru při OECD směřovaná říjnovému výročnímu zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). V ní mj. odbory naléhají na to, aby MMF a SB přijaly taková opatření, jeţ by především čelila globální krizi zaměstnanosti, přispěla k udrţitelnému rozvoji a zabránila diktátu soukromých finančních institucí vedoucímu k zavádění drastických úsporných politik, jeţ mohou dále způsobit jen dlouhodobé ekonomické a sociální škody. ČMKOS a její odborové svazy se ke všem výše uvedeným poţadavkům připojují a hlásí se ke kampani organizované Mezinárodní odborovou konfederací u příleţitosti Světového dne za důstojnou práci. (převzato ze SOND)

4

10 našich mezi sto tisíci

moci nést označení Eidam Holland a Gouda Holland. Na demonstraci, kterou pod (mm) heslem „Ne úsporným opatřením a nejistotě v Evropě, ano Evropě Komise prověřuje zákon zaměstnanosti, sociální spravedlnosti o trţní síle a solidarity!“ svolala Evropská odborová konfederace na 29.září do Bruselu, se sjelo více neţ 100 000 E v r o p s k á k o m i s e z a č a l a odborářů z celé Evropské unie. prověřovat, zda český zákon Eurodemonstrace se zúčastnilo také o významné trţní síle neodporuje na 300 odborářů ČMKOS a 10 unijním pravidlům. Novinářům to z nich reprezentovalo v centru řekl prezident Svazu obchodu a Evropské unie náš odborový svaz cestovního ruchu ČR (SOCR) potravinářů. Svazovou delegaci v čele Zdeněk Juračka. Na zákon s předsedou A. Štěpánkem tvořili o významné trţní síle, který od moravský regionalista P. Dostál, L. letošního února reguluje vztahy Kozák z jihočeského Tecnocapu, H. mezi obchodními řetězci a Netušilová z benešovského Danone, dodavateli, si SOCR stěţoval EK B. Ostříţková ze slavkovského Visko v červenci. Teepaku, hradecký regionalista V. Zákon o významné trţní síle Rohlík, F. Sejtko z českokrumlovské předloni vypracovala skupina Madety, F. Vaněk z opavské Opavia- poslanců ČSSD a normu podpořila LU, D. Voráčková z NOS PPP Potravinářská komora. Obchodníci Praha a L. Zagalská z roudnické zákon kritizují a tvrdí, ţe je Vitany, která v Bruselu pilně nekvalitní a poškozuje jejich vztahy fotografovala… s dodavateli. "EK se k tomu (mm) (stíţnosti SOCR) postavila čelem. Neslíbila, ţe udělá pořádek podle našeho mínění, ale na základě našich údajů zahájila šetření," uvedl Juračka. Dodal, ţe ho překvapila rychlá reakce EK. Zákon o významné trţní síle kritizuje i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, který se nedávno nechal slyšet, ţe tato legislativní norma by měla být zrušena. Juračka podotkl, ţe na Český Eidam a gouda setkání s Kocourkem mu bylo nezmizí řečeno, ţe MPO se bude snaţit problém se zákonem o významné Čeští ani jiní výrobci sýrů eidam a trţní síle vyřešit ještě dříve, neţ gouda z Evropské unie se nemusí skončí šetření EK. MPO podle obávat, ţe by přišli o moţnost Juračky počítá buď se zrušením pouţívat tyto názvy. Nezmění to z á k o n a, ne b o j e h o z ás ad n í ani dnes nově schválená chráněná novelizací. zeměpisná označení EU pro sýry SOCR s pomocí právníků eida m a gouda vyrá běné zároveň vypracoval ústavní stíţnost v Nizozemsku. Z rozhodnutí na zákon. Návrh ústavní stíţnosti Bruselu totiţ vyplývá, ţe pouhé nyní mohou vyuţít právní zástupci názvy eidam a gouda nelze přímo obchodníků, kteří budou případně chránit, protoţe uţ běţně sankcionováni podle nového zákona zdomácněly. o významné trţní síle. Senátorům či Nová chráněná označení se týkají poslancům, kteří s tímto zákonem pouze sýrů, které budou vyrobeny nesouhlasí, materiál můţe poslouţit v Nizozemsku. Ty pak budou k podání vlastní ústavní stíţnosti.



Zemědělci i potravinářské firmy jsou proti zrušení zákona o významné trţní síle. Naopak obchodníci i někteří odborníci upozorňují, ţe tento zákon můţe zdraţit potraviny na pultech obchodů a navíc sníţí ochotu obchodních řetězců odebírat zboţí od tuzemských firem. (mi)

Pomazánkové máslo důvodem k ţalobě Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr, jelikoţ Česká republika neprovedla změny svých právních předpisů týkajících se mléčných výrobků. Komise se domnívá, ţe prodejní označení českého mléčného produktu Pomazánkové máslo je třeba změnit, protoţe obsah mléčného tuku v produktu neodpovídá poţadavkům na máslo stanoveným v právních předpisech Evropské unie. Toto rozhodnutí následuje po odůvodněném stanovisku zaslaném dne 29. října 2009. Informoval o tom mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek. Aby se zajistilo fungování jednotného trhu, zabránilo nekalé soutěţi mezi máslem, margarínem a jinými tuky a aby se předešlo nejasnostem majícím dopad na spotřebitele, stanoví nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) normy pro roztíratelné tuky, jako jsou máslo, margarín a směsné tuky. Nařízení vyhrazuje prodejní označení „máslo“ pro produkty obsahující alespoň 80 % mléčného tuku. Toto minimum platí i v mezinárodních normách, jako jsou například Codex Alimentarius a celní nomenklatura. Pokud je obsah tuku niţší, lze produkt stále vyrábět, avšak pod prodejním označením „roztíratelný tuk“. Odchylky od tohoto pravidla lze udělit pouze produktům, jejichţ označení a „povaha vyplývá jasně z tradičního pouţívání, nebo pokud

se označení jasně pouţívají pro popis charakteristické vlastnosti produktu“. Při udělování odchylek pro pouţívání označení „máslo“ musí vzít Komise v úvahu jak riziko vzniku nejasností pro spotřebitele, tak riziko nekalé soutěţe. Pro produkty s obsahem mléčného tuku niţším neţ 39 % vy hr a zuje jed n ot né na ří zen í o společné organizaci trhů prodejní označení „roztíratelný tuk“. Proti České republice bylo zahájeno řízení o nesplnění povinnosti v souvislosti s českými právními předpisy týkajícími se mléč ných výrobků. Uvedené předpisy stanoví prodejní označení „Pomazánkové máslo“ pro mléčný produkt podobný máslu, který obsahuje alespoň 31 % mléčných tuků. Komise jiţ dříve informovala Českou republiku, ţe pouţívání prodejního označení „Pomazánkové máslo“ pro mléčný produkt s obsahem mléčného tuku niţším neţ 80 % je porušením právních předpisů EU, a poţádala Českou republiku, aby dotčené právní předpisy změnila. Česká republika poţadovala, aby produktu „Pomazánkové máslo“ byla udělena výjimka, a odmítla proto příslušné právní předpisy změnit a ponechala označení „Pomazánkové máslo“. Komise v minulosti několikrát odmítla udělit České republice výjimku pro pouţívání označení „Pomazánkové máslo“, jelikoţ toto označení nesplňuje kritéria stanovená v právních předpisech EU pro takovou odchylku. Výrobky s obsahem mléčného tuku niţším neţ 80 %, a tedy s vyšším obsahem vody neţ v másle vyrobeném v souladu s právními předpisy EU, soutěţí na trhu s tímto výrobkem. Vyšší obsah vody poskytuje výrobci těchto výrobků ekonomické výhody. To vede k nerovné soutěţi. Pouţívání dotyčného označení by rovněţ mohlo mást spotřebitele v různých členských státech. Pojem „máslo“ se ve stejném významu pouţívá nejen v češtině, ale i v polštině, slovenštině, slovinštině a bulharštině.

V zájmu dodrţování právních předpisů EU by Česká republika měla pouţívat vhodné označení stanovené v jednotném nařízení o společné organizaci trhů, jako například „roztíratelný tuk“, nebo by měl obsah tuku být upraven na úroveň másla. (mk)

Mlékaři nesouhlasí s ţalobou Evropské unie Zpravodajské servery přinesly informaci o tom, ţe Evropská unie ţaluje Českou republiku kvůli označování výrobku „Pomazánkové máslo“. Českomoravský mlékárenský svaz a všichni výrobci tohoto unikátního českého produktu jsou tímto rozhodnutím Komise velice znepokojeni, nesouhlasí s ním a jsou připraveni obhajovat svou pozici i v soudním sporu. Uvedl to předseda tohoto svazu Jiří Kopáček. Předseda svazu připomněl, ţe jiţ několik let probíhá vyjednávání České republiky s Evropskou komisí o udělení výjimky pro označování tohoto produktu. Výjimku ţádá Česká republika výlučně pro český trh s tím, ţe v případě vývozu do zahraničí jsou zcela respektovány poţadavky jednotné unijní potravinářské legislativy. Důvodem českého poţadavku o udělení výjimky je především skutečnost, ţe se jedná o tradiční český produkt, u kterého je s jeho názvem český spotřebitel zcela identifikován a v ţádném případě nedochází k záměně s tradičním máslem. Povědomí o tomto výrobku je jiţ více neţ třicet let, kdy se tento produkt jako světová novinka začal v České republice vyrábět. Na výrobek, respektive jeho technologii bylo uděleno autorské osvědčení nejenom u nás, ale rovněţ například v USA. Dalším důleţitým argumentem českých výrobců je i skutečnost, ţe v Evropské unii existují i jiné výjimky na výrobky, v jejichţ názvu se vyskytuje termín „máslo“ a jejichţ charakteristiky


5


rovněţ nesplňují poţadavky na máslo (např. ve Španělsku). Ve snaze prosadit a ospravedlnit české poţadavky podali v srpnu letošního roku čeští výrobci rovněţ ţádost o registraci tohoto výrobku jako zaručené tradiční speciality, která je v Evropské unii udělována výrobkům se specifickým charakterem a chuťovými a technol ogic ký mi vla stn o stmi. „Pomazánkové máslo“ je podle jeho výrobců produktem, který taková kritéria splňuje. Stanovisko českých výrobců „Pomazánkového másla“ je jednotné, konzistentní a čeští výrobci jsou přesvědčeni, ţe o své pozici v budoucnu Evropskou komisi přesvědčí, prohlásil Kopáček. (mik)

Nebezpečné fámy i nápady komise Stále více povinných údajů na obalech, z nichţ většina spotřebiteli nic neříká, cyklicky se opakující fámy o nebezpečnosti přídatných látek i stále patrnější snaha Evropské unie ovlivňovat rozhodování spotřebitele – to jsou jen namátkou některé z problémů, s nimiţ se potýká Potravinářská komora ČR. Fámy kolem přídatných látek tzv. éček jsou pro Potravinářskou komoru ČR podle jejího prezidenta Miroslava Tomana zcela zásadním problémem, který se dotýká všech zpracovatelských oborů. Jak Toman na tiskové konferenci v uplynulém týdnu připomněl, nedávno se opět vypukla hysterie kolem těchto látek. Objevily se iniciativy na vydávání jakýchsi necertifikátů, které by chtěly upozorňovat, jaké potraviny éčka mají a jaké je neobsahují. Původci této kampaně tvrdí, ţe spotřebitelé nejsou schopni rozeznat dobré a škodlivé přídatné látky. Podle Tomana však existují pouze povolené a nepovolené přídatné 6

látky. Pokud jsou některé škodlivé, pak nejsou povolené a nesmějí se samozřejmě v potravinářství pouţívat. Přitom, jak Toman poznamenal, řada přídatných látek se běţně nachází v přírodě, například kyselina citronová je součástí různých plodů, a to nejen citrusů. Prezident upozornil, ţe existují různé internetové stránky, které o přídatných látkách šíří zjevné nepravdy. Tím matou spotřebitele a poškozují výrobce. V podstatě šíří poplašnou zprávu a měly by se jimi zabývat příslušné orgány, poznamenal Toman. Jak dodal ředitel komory Miroslav Koberna, jde o aktivity samozvaných odborníků, které dělají potravinářům jiţ roky problémy. Obvykle se zastiňují nějakou kapacitou z medicínské oblasti. Popírají stanoviska a zjištění Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a dalších odborných institucí. Informací na potravinách se týká i další problém, s nímţ se komora potýká. Evropská komise postupně převádí různé údaje z dobrovolných na povinné. Jedním z nich je i nutriční značení, které uvádí, jaké ţiviny a v jakém mnoţství potravina obsahuje. Stanovení nutriční hodnoty potraviny není levné a při jakékoliv změně receptury je navíc nutné je opakovat. Jde tedy o další komplikaci, zejména pro drobné výrobce. Přitom běţnému spotřebiteli tento údaj nic neříká. Neexistuje ţádná analýza, která by určila, jaké informace jsou pro spotřebitele nezbytné, prohlásil Toman. Za daleko důleţitější Toman povaţuje, aby byl konzument přesně informován o zemi pů vodu potraviny. V případě třeba kuřecího masa chce komora, aby bylo zřejmé, kde bylo kuře vykrmeno a poraţeno a ne jen kde se vykostilo, naporcovalo či zabalilo. Pouhá zkratka EU nestačí, protoţe unii tvoří 27 členských zemí. Navíc zkratku EU, jen s písmenky trochu oddálenými pouţívá pro své zboţí i Čína. Jde o zkratku ze slov China export.

Komoře se také nelíbí snaha Bruselu přejít na jednotné typy obalů. Jak Toman upozornil, začíná to u cigaret, kde se Evropská komise snaţí o stejný černobílý vzhled krabiček, přičemţ potlačuje typické znaky obalů jednotlivých značek. „Sledujeme dění kolem tabákových výrobků, protoţe stejná tendence je patrná i u alkoholických nápojů,“ konstatoval Toman. Přitom odborníci potvrzují, ţe pití alkoholu v malém – nikoliv alkoholismu s – je lidskému organismu prospěšné. Podobně ohroţené jsou do budoucna patrně i potraviny s vyšším obsahem tuku, cukru nebo soli. (mm)

A přesto… Škodliviny v salámech Potraviny na tuzemském trhu často obsahují přídatné látky, éčka, které mohou škodit zdraví. Úkolem těchto přídatných látek je například zlepšit vzhled potravin, prodlouţit jejich trvanlivost nebo sníţit energetickou hodnotu. Vyplývá to z průzkumu Sdruţení obrany spotřebitelů. Do průzkumu bylo podle mluvčího Sdruţení obrany spotřebitelů (SOS) Jana Votočky zahrnuto 23 balených salámů. Všechny kromě jednoho balení obsahovaly jednu či více přídatných látek. Většina z nich obsahovala právě ty látky, které mohou za určitých podmínek váţně škodit lidskému zdraví. Přestoţe většina přídatných látek je neškodných a některé jsou i zdraví prospěšné., existují éčka, která mohou člověku škodit. Nepříznivé vlivy mohou mít například na alergiky, astmatiky, těhotně ţeny či malé děti. Některé z nich se mohou dokonce podílet na vzniku váţnějších onemocnění. V průzkumu se podle Votočky prokázalo, ţe i řada takových látek se v salámech zcela běţně objevuje. (mk)



Iniciativa velkých producentů: proti nekvalitě z dovozu Největší tuzemští producenti v resortu zemědělství se spojili v Iniciativu producentů zemědělských a potravinářských podniků. Chtějí, aby stát bránil dovozu údajně nekvalitních potravin a naopak razantně podpor oval odbyt do mácí produkce. Uvedl to nedávno na semináři společností Tekro, CRV a Farmtec, který se konal ve Ţďáru nad Sázavou, generální ředitel Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek. Po kud m aj í ze mě d ě lc i vyrábět, musí jejich produkty někdo zpracovat a prodat, coţ není v současné době právě jednoduché. To se odráţí i na stavu zemědělské výroby. Například klesla produkce masa, došlo k likvidaci mnoha potravinářských provozů. Jsou to desítky a stovky potravinářských provozů, které byly zavřeny, připomněl Jandejsek. Podle něj v roce 1989 představovala hrubá domácí produkce zemědělské prvovýroby kolem 3,5 procenta na celkové produkci a společně s návaznými a spolupracujícími odvětvími dosáhla 23 procent. „Současný odhad je kolem 17 aţ 19 procenty,“ míní Jandejsek s tím, ţe od roku 2000 do současnosti klesla zaměstnanost v sektoru téměř o 30 procent. „Letos jsem několikrát vyčíslil neutěšený stav našeho zemědělství a jako větší výrobci, zastupující asi 600 tisíc hektarů půdy a 80 miliard obratu, jsme se dali dohromady,“ přiblíţil vznik tohoto seskupení. „Pokud chceme s touto oblastí něco dělat, musíme řešit takové věci jako je rozdělení dotací, udrţení dotací do ţivočišné výroby a podobně,“ sdělil. Podle něj je třeba přesvědčit ministra financí o tom, ţe intenzivní zemědělské podniky mají největší daňovou výtěţnost. „Určitě nám dá za pravdu, ţe není třeba likvidovat další chovy vepřového a krav, ale zajištění a vrácení se těchto

odvětví do normálního stavu bude pro stát výrazným přínosem,“ konstatoval. Iniciativa by podle Jandejska měla spolupracovat na napravení situace v zemědělství a českém potravinářském průmyslu. Proto navrhli šest základních témat, které je nutné řešit. Jde o zastavení poklesu ţivočišné výroby, druhou věcí je důsledná kontrola dovozu a kvality potravinářského zboţí, rovné podmínky ve srovnání se starými členskými zeměmi Evropské unie, upravení administrativy, na čemţ vláda pracuje. V neposlední řadě pak jde o zavedení systému propagace českých výrobků. „Jestliţe nedokáţeme propagovat české výrobky, nebudeme je prodávat ani vyrábět,“ zdůraznil. Poslední jsou návrhy kolem zemědělské půdy, prodeje a samozřejmě bioplynové stanice a podobně, doplnil. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba řekl, ţe tuto iniciativu vítá. Podle něj se s jejími představiteli dohodli na spolupráci a věří, ţe pomůţe změnit situaci v zemědělství k lepšímu. Podnikatelé uţ podle agentury předali ministerstvu zemědělství první návrhy, kterými se zabývají náměstci ministra. „Uvítám všechny další podněty,“ řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa. Ministr je prý ochoten zmírnit normy pro české potraviny a hodlá výrazně posílit jejich marketingovou podporu. (mi)

V potravinářství brali nejvíce lihovarníci Nejlépe placeným odvětvím v potravinářství byla v prvním pololetí destilace a míchání lihovin s průměrnou měsíční mzdou 35 184 korun. Naopak nejméně brali zaměstnanci v podnicích zpracovávajících ryby, korýše a měkkýše, kde byl průměr 10 413 korun. Uvedl to server Týden.cz s odkazem na časopis Potravinář. Ve srovnání s prvním pololetím minulého roku největší procentní nárůst zaznamenalo odvětví výroby průmyslových krmiv pro

hospod ářská zvířata, výroby mlýnských výrobků a výroby koření a aromatických výtaţků. Nejvíce si naopak pohoršili zaměstnanci ve zpracování a konzervování ryb a výrobě olejů. P r ů mě r n á m z d a v potravinářství zahrnujícím 26 odvětví byla v pololetí 22 720 korun, to je o 415 korun méně, neţ byla podle ČSÚ celorepubliková průměrná mzda. Mezi odvětví, kde výše měsíčního platu překonala hranici 30 000 korun, patřila ještě výroba nealko nápojů (31 597 korun), výroba piva (31 143 korun) a zpracování čaje a kávy (30 821 korun). (mi)

Jak zabodoval plzeňský pan Magistr (aneb škola marketingu) Bylinný likér Magister od Stocku Plzeň zabodoval: získal totiţ stříbrnou medaili v prestiţní degustační soutěţi The Liqueur Masters, kterou kaţdoročně pořádá renomovaný britský časopis The Spirits Business. A zatímco „klasický“ Magister bodoval mezi hořkými a bylinnými v Londýně, nová značka Magister Bohém zase vykazuje raketový start prodejů v Česku. Stal se nejdynamičtější sloţkou portfolia plzeňského Stocku. „Tak raketový nástup na trh prý podle odborníků nezaznamenal v roce 1997 ani dnes uţ legendární Fernet Stock Citrus,“ říká marketingový ředitel Stocku Plzeň Tomáš Tarcala. Firmě se zřejmě vyplatila trochu méně obvyklá strategie uvádět na trh nový produkt v letních měsících. Většinou totiţ výrobci čekají s premiérou aţ na podzimní sezónu, kdy je poptávka po lihovinách tradičně největší. Stock Plzeň naopak Magistra Bohém „vypustil“ na trh uţ v červenci a od poloviny srpna jej podpořil rozsáhlou reklamní kampaní včetně televizního spot. „Reklama byla hodně vidět, protoţe v tomto období se tolik


7


neinzeruje,“ míní Tomáš Tarcala. Podle něho Stock Plzeň při načasování trochu počítal i s tím, ţe Češi letos v létě budou kvůli finanční krizi méně cestovat do zahraničí a naopak dají z různých důvodů přednost dovolené v tuzemsku… Receptura nového Magistra Bohém byla přitom komponována především s ohledem na ţenský jazýček - jako velmi osvěţující a lehce pitelný produkt. Toho bylo dosaţeno spojením ne jje mně jšího lihu s výhradně přírodními ingrediencemi. Obsahuje například výtaţky z lékořice, pomeranče, skořice a dalších bylin, které vytváří harmonickou kombinaci jemně hořké chuti s lehce sladkým akcentem. Starší Magister, který v Česku patří k nejoblíbenějším bylinným likérům, na Liqueur Masters proměnil v úspěch hned svoji první nomi naci d o tak vý znamné zahraniční soutěţe. „Prosadit se v Liqueur Masters je velmi náročné, protoţe porota je sloţena z odborníků z celého světa. Hodnotí se tím nejobjektivnějším moţným způsobem, slepou degustací, při níţ nikdo neví, jakou značku právě chutná,“ uvedl Tomáš Tarcala. Bohatou chuť získává Magister z jedinečné směsi více neţ 40 bylin a koření z celého světa, v níţ nechybí hořec, levandule, koriandr, muškátový květ či galganový kořen. Od premiéry v roce 2000 si značka Magister vybudovala ve svém segmentu významnou pozici a dosahuje mimořádně stabilních prodejů. Například jen v loňském roce činil odbyt Magistra půl milionu litrů. Michal Mašek

První české pivo pro lidi s celiakií Odborníci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského vyvinuli pivo s minimálním obsahem lepku. Licenci na výrobu nápoje získal Ţatecký pivovar. Dosud lze koupit na českém trhu pouze bezlepkové pivo z dovozu. To se ale 8

údajně chutí výrazně liší od nápoje, na který jsou čeští pivaři zvyklí. Navíc jeho cena je neúměrně vysoká. Podle obchodního ředitele Ţateckého pivovaru Radka Vincíka by se cena světlého bezlepkového leţáku s obsahem alkoholu 4,5 procenta a názvem Celia měla pohybovat kolem 20 korun za půllitr. Cena bezlepkových piv z dovozu přitom v nejlepších případech dosahuje kolem 30 korun za balení o velikosti 0,33 l. Obvyklá je i zhruba padesátikorunová částka za láhev. Nápoj nese vlastnosti typického českého leţáku, k nimţ patří bohatá bílá pěna, zlatavá barva, příjemná sladová vůně či osvěţující říz či chuť přecházející z počáteční sladkosti v doznívající lahodnou hořkost, uvedl ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Karel Kosař. Celiakie je vrozená celoţivotní nesnášenlivost lepku, který se vyskytuje v zrnech pšenice, ţita a ječmene. Lepek postiţeným lidem způsobuje chronický zánět sliznice tenkého střeva. (mi)

Pivovary K Brewery zdraţí svá piva Na slabou úrodu sladového ječmene zareagovala skupina K Brewery Group, v níţ je sdruţeno sedm pivovarů, a zdraţí od 1. října svá piva přibliţně o 4,5 procenta. J ak u ved l o bch od ní ř ed itel jihlavského pivovaru Miloš Vostrý, kromě nízké úrody sladu je důvodem ke zdraţení i srovnání cen d e se tistu pňových i jedenáctistupňových piv na stejnou úroveň, proto někde bude zdraţení vyšší, jinde niţší. Skupina K Brewery vlastní v České republice kromě jihlavského pivovaru další pivovary v Protivíně, v Hlinsku, v Uherském Brodě, ve Vysokém Chlumci, Hradišti nad Jizerou a v Černé Hoře na Blanensku. Loni skupina zvýšila prodej piva celkem o sedm procent na 850 000 hektolitrů.

Jihlavský pivovar zdraţuje podle Vostrého po dvou letech. Jihlavský Jeţek zůstane přesto jedním z nejlevnějších na trhu, dodal Vostrý. Například 50 litrů výčepního světlého piva bude stát po zdraţení i s DPH 1060 korun, za světlý leţák lidé zaplatí 1190 korun. Jihlavský pivovar vyrobil letos za prvních osm měsíců více neţ 41 000 hektolitrů čepovaného piva, coţ meziročně představuje nárůst o 53 procent. Podle Vostrého roste obliba regionálních piv. (m)

Produkce piva klesne o dvanáct procent Lednové zdraţení piva a ekonomická krize se nepříznivě promítá do výroby tuzemských pivovarů. Produkce piva letos klesne zhruba o dvanáct procent. To je dvojnásobné zrychlení poklesu proti loňskému roku, kdy se produkce odvětví sníţila o šest procent.Informoval o tom výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podotkl dále, ţe pokles poptávky se netýká všech pivovarů a najdou se výjimky, které svou produkci naopak zvýšily. Průmyslové pivovary v Česku měly podle Veselého za letošních prvních šest měsíců výstav 7,346 milionu hektolitrů. V tomto údaji není zahrnuta produkce čtvrtého největšího výrobce piva v zemi, Budějovického Budvaru, který svazu výsledky dosud nedodal. Loňský výstav Budvaru činil 1,2 milionu hektolitrů. Spotřeba piva do konce června v České republice dosáhla 6,2 milionu hektolitrů. Vyvezlo se 1,136 milionu hektolitrů piva. V celkové spotřebě stále dominuje výčepní pivo, jeho podíl činí 57 procent. Do popředí zájmu se ale dostávají i leţáky, které uţ tvoří 37 procent celkové spotřeby piva v tuzemsku. Nadále roste poptávka po nealkoholickém pivu, jehoţ podíl se jiţ blíţí čtyřem procentům. (ma)



Plocha vinic i spotřeba vína v ČR stoupá Jestliţe v roce 1920 v mladé České republice pokrývaly vinice necelých šest tisíc hektarů půdy, v loňském roce byly uţ vysázeny na 16 364 hektarech. Plocha vinic během devadesáti let vzrostla téměř třikrát.Zároveň s rostoucí výměrou vinic roste v tuzemsku i spotřeba vína.

O sedm tisíc hektarů se plocha vinic rozrostla ještě před vstupem ČR do Evropské unie v etech 2003 a 2004 díky finanční podpoře státu. Česká republika se totiţ zavázala nerozšiřovat po vstupu do Evropské unie plochy svých vinic a vinaři tak na poslední chvíli vyuţili moţnosti výrazněji pěstební plochy navýšit. Podíl hroznového vína na produkci zemědělského odvětví v České republice je nízký. Nedosahuje ani jednoho procenta, zatímco v Evropské unii se podíl vinařství na zemědělské výrobě blíţí průměrně pěti procentům. Například v sousedním Rakousku přesahuje podíl dokonce sedm procent, v Německu necelá tři procenta, uvedli statistici. Zvyšuje se v Česku počet vinařů hospodařících ekologicky. Vloni se ekologicky hospodařilo na

čtyřech procentech tuzemských vinic. Z celkového počtu 2689 ekologických zemědělců tvořili vinaři 2,4 procenta. Devadesát pět procent vinic se nachází na Moravě, zbylých pět procent v Čechách. Ačkoli se zvyšuje podíl modrých moštových odrůd, téměř dvě třetiny pěstovaných odrůd stále představují odrůdy bílé. Spotřeba vína se v České republice zvyšuje, za celoevropským průměrem však stále zaostává.

V roce 1948 obyvatel tehdejšího Československa vypil v průměru necelých pět litrů hroznového vína ročně. V roce 2008 český obyvatel zkonzumoval jiţ více neţ šestnáct litr ů. Pře st o Češi s tál e za celoevropským průměrem v pití vína zaostávají. (mm)

Produkce mléka se v unii zotavuje Průměrná farmářská cena mléka v unii dosáhla v červenci 30,3 eura za 100 kilogramů syrového mléka. Ve srovnání s loňským červencem narostla ve všech zemích EU, s výjimkou Řecka a Porugalska, kde naopak poklesla, a Finska, kde zůstala na stejné úrovni. V ČR se z průměrné hodnoty loňského července na úrovni jen

o málo převyšující 22 eur na sto kilogramů mléka dostala na letošních 28,4 eura na 100 kg mléka. Dodávky mléka do mlékáren byly v loňském kalendářním roce o 0,6 procenta pod úrovní roku 2008 a tento trend pokračoval i v prvních čtyřech měsících letošního roku. Tento vývoj je moţné přičíst na vrub i chladné zimě s nemalou nadílkou sněhu. Přestoţe měsíční dodávky do mlékáren překročily od května úroveň dosahovanou v roce 2009, úhrnem se do mlékáren v unii dostalo do konce června letos méně mléka neţ ve stejném období loňského roku. Během letních měsíců překračovala produkce mléka loňskou, zejména ve státech původní evropské patnáctky. Mléko se podle zprávy zpracovává zejména na tekuté výrobky pro přímou spotřebu a na sýry. Sušeného plnotučného a odstředěného mléka a másla se letos vyrábí v unii méně neţ loni. Trţní ceny mléčných výrobků jsou většinou stabilní. Produkce másla jde převáţně na vnitřní trh, export je jen omezený. Podle sdělení členských států by celkové dodávky do mlékáren ve v celé unii měly být zhruba sedm procent pod kvótou pro EU-27. Ve všech členských státech unie však nebyla situace stejná. V některých byly dodávky mléka do mlékáren naopak letos od ledna do července vyšší neţ ve stejném období loňského roku. Některým státům (Nizozemsku, Dánsku a Kypru) dokonce hrozí pokuta za překročení kvóty. Globální pohled Produkce mléka nyní na severní polokouli sezónně klesá, nicméně měsíční výroba je vyšší neţ ve stejných měsících loňského roku. Na jiţní polokouli naopak začíná produkce mléka narůstat v Oceánii, a to za dobrých klimatických podmínek i slušných plateb pro farmáře. Nový Zéland ukončil poslední sezónu 31. května 2010 s produkcí jen o málo překračující úroveň sezóny předchozí. Novozélandské ministerstvo


9


zeměd ě ls tví p ř e d p ov íd á pr o sou časné obd obí 2010/ 2011 meziroční nárůst o 14 procent. Farmáři jsou podle něj motivování nárůstem cen, suché období skončilo, vlhkost půdy se vrátila k normálu a také asi o 5,9 procenta vzrostl počet dojnic. V Austrálii po 3,9procentním poklesu produkce mléka v sezóně 2009/2010 a odpovídajícím poklesu mnoţství mléčných výrobků, by se měla produkce v současném období zvednout o jedno procento. Podle optimistických předpovědí by mělo jít o nárůst dokonce o dvě aţ tři procenta. Vyhlídky jsou příznivé, protoţe stáda dobře přezimovala a zásoby vody se obnovily. Odborníci však předpokládají, ţe farmáři budou spíše splácet dluhy z uplynulých období, neţ investovat do rozvoje stád. Podle některých odhadů by se měla produkce zvyšovat, ale problémem jsou záplavy v některých místech země, které její růst zpomalují. I v USA je celková produkce niţší neţ v předchozích obdobích, přestoţe výsledky v červnu, červenci a srpnu předčily úroveň stejného období loňského roku. Másla se však USA vyrábí méně, neţ se očekávalo, a je pravděpodobné, ţe v konci roku, kdy se vyčerpají zásoby, nebude domácí produkce stačit pokrýt spotřebu. Niţší je i výroba sušeného odstředěného mléka, s jehoţ exportem nemá USA problémy. Napnuté je zásobování trhu se sýry, a to přesto, ţe například jejich červencová produkce byla o 4,7 procenta vyšší neţ v loňském stejném měsíci a o 0,2 procenta překročila letošní červnovou výrobu. Export USA byl v prvních sedmi měsících letošního roku úspěšný. Například vývoz sýrů do Japonska se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvedl o 61 procent. Americké federální ministerstvo zemědělství předpokládá, ţe celková letošní produkce mléka se oproti loňské zvýší o 1,4 procenta a stejný meziroční nárůst předpovídá i pro příští rok. Na základě dosavadních z letošního roku počítá ministerstvo i 10

s vyšším exportem. Důvodem je napjatá situace v zásobování trhu a p r a vd ě p od o b n á z v y šu j íc í se poptávka. Na světových trzích se dá očekávat nárůst poptávky v Číně a ve zbytku Asie, na Středním Východě a v severní Africe. Do vývoje trhu však můţe zasáhnout i oslabení ekonomik v hlavních odbytištích mléka a také výkyvy v kurzech měn. (mim)

Výrobci trvanlivého pečiva stoupl zisk Zisk téměř o čtvrtinu z předloňských 537 milionů na loňských 663 milionů korun stoupl tuzemskému výrobci trvanlivého pečiva Opavia-LU, ačkoli trţby firmě klesly o šest procent na 4,452 miliardy korun. Uvádí se to ve výroční zprávě společnosti. Za hlavní důvod růstu zisku firma označila růst produktivity výroby, efektivity marketingu a spolupráci s českou pobočkou nadnárodního koncernu Kraft Foods, jehoţ je Opavia součástí. V České republice firma utrţila o sedm procent méně neţ před rokem. Provozní zisk Opavia-LU vzrostl z 620 milionů v roce 2008 na loňských 779 milionů korun. Z ýroční zprávy vyplývá, ţe firma zvýšila svůj podíl na tuzemském trhu sušenek o dva procentní body na 50,4 procenta. Stoprocentním vlastníkem Opavia-LU je od podzimu 2007 společnost Kraft Foods France Biscuit. Opavia-LU proto od loňského července distribuuje své výrobky prostřednictvím české pobočky koncernu Kraft Foods. Společnost vyrobila vloni o čtyři procenta více výrobků neţ předloni. Hlavní zásluhu na tom měl nárůst vývozů, který se zvýšil o deset procent. Ve svých třech závodech v České republice - Opavia v Opavě, Deli v Lovosicích a Kolonáda v Mariánských Lázních - vyrábí firma produkty značek Tatranky, Disko, Fidorka, BeBe, Kolonáda, Miňonky, Piškoty, Telka nebo Zlaté oplatky. (m)

STZ, nástupce Setuzy v konkurzu výroba pokračuje Na nástupce ústecké Setuzy, firmu STZ, byl uvalen konkurz. Prodat její majetek má exekutor Milan Usnul z Exekutorského úřadu v Praze. O celkové částce se zatím spekuluje, ale například její dluh za energie má činit 3,75 milionů korun. Pohledávku vůči STZ uplatňuje E. ON. „Společnost STZ má u nás pohledávku, ta byla předána k právnímu vymáhání,“ potvrdil Vladimír Vácha ze společnosti E. ON Česká republika. STZ měla Setuzu spasit. Byla společností, na kterou v minulosti nynější vlastník Setuzy, společnost Via Chem Group, převedla většinu činností bývalé Setuzy. Ta se minulosti ocitla kvůli velkým dluhům v problémech. Podle Ústeckého deníku ale současné problémy chod podniku neohroţují, STZ jiţ hlavní práce nevykonává. Ačkoli STZ měla Setuzu spasit - alespoň podle prohlášení společnosti Via Chem Group, která společnost zaloţila dnes se k ní uţ nechce hlásit a z obchodního rejstříku je jako vlastník vymazána spolu se Spolchemií. Nemá nic společného ani se zpracováním řepkového semene. Olej bude vyrábět Lisovna Ústí nad Labem a prodávat Lukana Oil. Dluhy sice zůstaly v STZ, ale aktiva se zachránila. Vlastníkem Lisovny je Ivo Hala, advokát kontroverzního magnáta Petra Sisáka. Setuza jako taková je v insolvenčním řízení. K naprosté nepřehlednosti přispívá i to, ţe v areálu na ústeckém Střekově podnikají ještě STZ Development (správa nemovitostí), Oleochem (oleochemická produkce) a Spolpharma (výroba a prodej pracích prášků a kosmetiky). Tyto firmy v Ústí zaměstnávají zhruba 400 zaměstnanců. Podle mluvčí STZ Marie Logrové ţádné personální změny nepřipravu jí. Masové propouštění se nechystá „Nicméně



v souvislosti s probíhajícími a připravovanými investicemi činí vrcholový management maximální kroky pro udrţení stávajících zaměstnaneckých pozic,“ uvedla Logrová. Odborový předák NOS PPP v podniku Jan Judl hovoří o tom, ţe podle výsledků se firma konečně stabilizuje. „Propuštěni byli pouze tři lidé, ti odešli s odstupným. Pokud je mi známo, nějaké masové propouštění se nechystá,“ dodal s tím, ţe další takové propouštění by uţ bylo na zrušení celé firmy. Ovšem zaměstnanci zatím příliš nadšení nejsou. „Například byla zrušena místa směnových údrţbářů na lisovně, a to i za cenu delšího čekání v případě, ţe se něco porouchá. To se pak třeba můţe stát, ţe se začne připalovat semeno a v okolí fabriky naroste zápach, nemluvě o moţných ekonomických následcích,“ řekl jeden z nich, který z obav ze ztráty práce nechtěl prozradit. (m)

Spotřeba příměsí do bionafty vzrostla Hrubá spotřeba takzvaných methylesterů mastných kyselin (FAME), které se vyuţívají jako součást bionafty, v pololetí meziročně vzrostla o 13 procent na 68 837 tun. Domácí výroba vzrostla o zhruba 30 procent na 91tisíc tun. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu. Zvýšená výroba a spotřeba souvisí mimo jiné s červnovým navýšením povinného přimíchávání biosloţek u benzinu z 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty ze 4,5 procenta na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci sníţit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a sníţit závislost na dovozech paliv. Biosloţka se podle evropské směrnice povinně přimíchává do nafty od září 2007 a do benzinu (bioetanol) od začátku roku 2008.

Domácí zpracovatelé vyrobili letos do konce června přes 20 tisíc tun FAME více, neţ činila hrubá spotřeba. Podíl vývozu se meziročně zvýšil. Loni šla na export necelá pětina výroby, letos to jiţ byla téměř čtvrtina. Přes 10.000 tun vývozu mířilo do Polska, přes 6500 tun FAME dodali čeští výrobci do Rakouska a téměř 3500 do Německa. Několik desítek tun pak získalo Slovensko a Kypr. Přijetí novely zákona, která navyšuje podíl biosloţek u benzinu a nafty, provázely spory mezi výrobci biopaliv a jejich odpůrci. Zemědělci novelu přivítali, neboť pro letošní sklizeň rozšířili o zhruba 70 tisíc hektarů plochy polí osetých plodinami určenými k zpracování na biopaliva. Naopak odpůrci nových pravidel tvrdí, ţe biopaliva jsou příliš drahá a škodí motorům. Patří mezi ně také prezident Václav Klaus, který novelu vetoval, s n ě m o v n a j e j n á s l e d n ě a le přehlasovala. Prezident argumentuje mimo jiné tím, ţe pozitivní či negativní dopady přimíchávání biosloţek do pohonných hmot nebyly ve svém souhrnu seriózně zhodnoceny. Podle odborníků se zvyšování podílu biosloţek můţe projevit zvýšením cen pohonných hmot maximálně do 20 haléřů na litr. Ceny benzinu a nafty ale v průběhu letních prázdnin u tuzemských čerpacích stanic trvale klesaly a mírně začaly růst aţ druhý týden v září. S biopalivy ale tento růst patrně nesouvisí, míní experti. (mik)

Zvýšení DPH zdraţí potraviny více Zkušenosti z minulosti ukazují, ţe zvýšení daně přidané hodnoty (DPH) z 10 na 17 procent by vedlo k výraznějšímu růstu cen potravin neţ 3%, byť ne třeba okamţitě, ale v delším období.

Zároveň lze očekávat zvýšení tlaku na spodní příčky výrobní vertikály a především pak na zemědělce. Uvádí se to v reakci Zemědělského svazu ČR na vystoupení ministra zemědělství Ivana Fuksy v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, kdy řekl, ţe plánované zvýšení sazby DPH zdraţí potraviny zhruba o tři procenta. Při úvahách o následcích budoucího zvýšení sazby DPH za potraviny, je podle svazu třeba vzít v úvahu zkušenosti z minulosti. Nikoliv však pouze z krátkého období okamţitě následující po zvýšení sazby daně, ale z období delšího. „Od 1.1.2008 došlo ke zvýšení DPH potravin o 4 %, následně pak od 1.1.2010 o další 1 %. V lednu aţ srpnu 2010 oproti r. 2007 se zvýšily ceny potravin o 3,8 %. Zvýšení DPH se tak v konečných cenách potravin projevilo byť ne okamţitě, ale postupně v delším období. Vedle toho ale také došlo ke zvýšenému tlaku obchodníků na sníţení ceny a ceny zpracovatelů tak klesly o 1,3 % a ceny zemědělských výrobců klesly dokonce o 20,0 %. Co se však nesníţilo, byla marţe obchodníků. Ta neklesla, ale naopak za toto období po zvýšení DPH vzrostla u 15 sledovaných výrobků o 0,7% a to z 23,5% na 24,2%. (marţe je počítána tak, ţe o d s p o tř e bi te l s kýc h cen j e odpočtena DPH). Sledujeme-li dlouhodobě růst cen potravin, můţeme doloţit, ţe marţe obchodníků za posledních 10 let u 15 výrobků sledovaných ČSÚ vzrostla z 16,5% na současných 24,2%.“ uvádí se ve stanovisku. Očekávání, ţe se růst DPH výrazněji promítne do růstu cen potravin, podporuje podle svazu i fakt, ţe potraviny jsou u nás levné. Potvrzuje to statistika Eurostatu, která uvádí, ţe ceny potravin v roce 2009 byly v ČR páté nejniţší v celé EU. Levněji potraviny nakupovali občané pouze v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Litvě. (mm)


11


MAXIMA: moţnost pojištění majetku pro členy NOS PPP Letos, 23. srpna 2010, uzavřel náš odborový svaz prostřednictvím makléřské společnosti RESPECT a.s. rámcovou smlouvu s pojišťovnou MAXIMA a.s. Společnost RESPECT a.s. poskytne členům NOS PPP odbornou a metodickou pomoc při zpracování nabídky pojištění, uzavření pojistné smlouvy a následném řešení případné škodní události. Pojišťovna MAXIMA a.s. ve smlouvě umoţní individuálním členům svazu, případně však i odborovým organizacím, výhodnější pojištění jejich majetku. V rámci sjednaných podmínek jde především o moţnost pojistit maje te k v oblastech jiţ v minulosti postiţených povodněmi a záplavami. Pojištění navíc obsahuje například připojištění proti zcizení a vandalismu, pojištění studně, skel a elektromotorů (které jsou součásti stavby). Výhodněji lze pojistit i d omácn os t. S ou č ástí t oh ot o pojištění je například i připojištění samostatné garáţe člena postavené mimo místo jeho trvalé bydliště. Výhodnější podmínky na základě rámcové smlouvy můţe člen vyuţít pouze po dobu členství v odborovém svazu. Členství ke svazu prokazuje člen čestným pr oh láše ní m vů č i makl é ř ské společnosti. NOS PPP následně toto prohlášení člena potvrzuje. Kontakt na společnost RES P EC T ne ní sloţitý . Na internetových stránkách společnosti RESPECT http://www.respect.cz/ si otevřete v levé části odkaz „Pojištění pro členy odborových svazů“ a v novém okně „Vstup pro členy Odborového svazu potravinářů“, kde jsou uvedeny základní informace a potřebné odkazy. Zástupce společnosti je moţné kontaktovat E-mailem na adrese [email protected] nebo na telefonech uvedených v odkazu „Regionální zastoupení“. 12

Zástupce společnosti RESPECT se členem projedná moţnosti pojištění za sjednaných výhodnějších podmínek, a to od nabídky aţ po uzavření pojistné smlouvy. Zde je potřeba členům doporučit, aby vyuţili zkušeností pracovníků společnosti RESPECT a p o d m í n k y p o j i s t n é s ml o u v y podrobně projednali. Pojistnou smlouvu uzavírá člen s pojišťovnou MAXIMA. Cestou společnosti RESPECT a.s. je moţné řešit i pojištění motorových vozidel jak zákonné tak i havarijní. V případě, ţe zájem o pojištění svého majetku projeví odborová organizace svazu, tato se obrací přímo na obchodního manaţera společnosti Jana Němečka, E-mail [email protected], tel. 604 216 564.

Pardubice Sladkovského 767, 530 02 Pardubice telefon: + 420 466 610 030, + 420 466 610 030 fax: + 420 466 610 029 e-mail: [email protected]

Studenec č.p. 291, 512 33 Studenec u Horek telefon: + 420 603 280 644, + 420 603 280 644 e-mail: [email protected]

Ústí nad Labem Pivovarská 1, 400 01 Ústí nad Labem telefon: + 420 475 208 100-7 fax: + 420 475 208 100-7 e-mail: [email protected]

Regionální zastoupení RESPECT a.s. Brno Praha - centrála RESPECT, a.s. Pod Krčským lesem 2016/22, 142 00 Praha 4 telefon: +420 227 200 111, +420 227 200 111 e-mail: [email protected]

Příkop 27/2a 604 40 Brno telefon: + 420 545 247 522, + 420 545 247 522 fax: + 420 545 212 016 e-mail: [email protected]

Praha - oddělení RESPECT Life

Břeclav

K Žižkovu 4 190 00 Praha 9 telefon: + 420 266 313 067, + 420 266 313 067 fax: + 420 266 313 080 e-mail: [email protected]

Národních hrdinů 10, 690 02 Břeclav telefon/fax :+ 420 519 322 357, + 420 519 322 357 e-mail: [email protected]

České Budějovice

Ostrava

Dr. Stejskala 107/5, 370 01 České Budějovice telefon:+ 420 386 350 707, + 420 386 350 707 fax: + 420 386 350 708 e-mail: [email protected]

RESPECT OSTRAVA, s.r.o. Přívozská 134/6, 702 00 Ostrava telefon: +420 596 117 665, +420 596 117 665 e-mail: [email protected]

Karlovy Vary

Frýdek-Místek

Krymská 47, 360 01 Karlovy Vary telefon: + 420 353 236 260, + 420 353 236 260 fax: + 420 353 236 262 e-mail: [email protected]

Palackého 115, 738 02 Frýdek Místek telefon: 558 437 365, 558 437 365 Fax: 596 121 190 e-mail: [email protected]



Havířov

Orlová

Svornosti 86/2, 73601 Havířov telefon: 596 810 415, 596 810 415 fax: 596 121 190 e-mail: [email protected]

Kpt. Jaroše 1345, 735 14 Orlová telefon: 596 511 113, 596 511 113 Fax: 596 121 190 e-mail: [email protected]

EKONOMICKÁ DATA Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých měsících roku 2009 a 2010 2010

2009 10.

11.

12.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Předchozí měsíc = 100

99,8

100,2

100,2

101,2

100,0

100,3

100,3

100,1

Stej.obd.min.roku = 100

99,8

100,0 5

101,0

100,7

100,6

100,7

101,1

Průměr roku 2005 = 100

112,5

112,7

112,9

114,3

114,6

114,6

101,2

101,2

100,9

100,8

Průměr roku 2009 = 100 Roční klouzavý prům

101,6

101,3

101,0

7.

8.

9.

100,0

100,3 99,7

99,7

101,2

101,2

101,9 101,9

102,0

115,0

115,1

115,1

115,5 115,2

114,9

101,4

101,8

101,9

101,9

102,3 102,0

101,8

100,7

100,6

100,6

100,6

100,8 100,9

101,1

Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých čtvrtletích roku 2010 Čtvrtletí Úhrn

1.

2.

1 - 2.

3.

1 - 3.

100,7

101,2

100,9

101,9

101,3

4.

1 - 4.

Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), ČSÚ, září 2010 – tabulka č. 5 – domácnosti celkem

Kraj

MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI k 30.9.2010 Míra nezaměstnanosti v%

Praha

4,0

Středočeský kraj

7,0

Jihočeský kraj

6,7

Plzeňský kraj

7,3

Karlovarský kraj

10,2

Ústecký kraj

12,9

Liberecký kraj

10,0

Královéhradecký kraj

7,1

Pardubický kraj

8,2

Vysočina

8,6

Jihomoravský kraj

9,5

Olomoucký kraj

10,6

Zlínsky kraj

9,6

Moravskoslezský kraj

11,5

Celkem ČR

8,5


13


14


HN: Bouří se jen státní

Recommend Documents