Gymn´ azium Chomutov, Mosteck´ a 3000
Pr´ ace do soutˇeˇze Eustory
Historie Sportovn´ıho domu ˇ v Chomutove Jan Havr´anek
2013
Obsah ´ 1 Uvod
3
1.1
4
Jazykov´ a pozn´amka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2 Struˇ cn´ a historie nˇ emeck´ eho tˇ elocviku
4
2.1
Poˇc´ atky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
2.2
Turnersk´e hnut´ı mezi svˇetov´ ymi v´alkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5
3 Struˇ cn´ a historie chomutovsk´ eho tˇ elocviku
6
4 Dlouh´ a cesta ke stavbˇ e tˇ elocviˇ cny
7
4.1
Jm´eno tˇelocviˇcny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
4.2
Hled´an´ı pozemku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7
4.3
Po prvn´ı svˇetov´e v´alce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
4.4
N´avrh a stavebn´ı pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ ıslo popisn´e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . C´
9
4.5
5 Slavnostn´ı otevˇ ren´ı
11 11
5.1
Pr˚ ubˇeh slavnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
5.2
Dobov´e hodnocen´ı v´ yznamu tˇelocviˇcny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
13
6 Tˇ elocviˇ cna pˇ red druhou svˇ etovou v´ alkou
14
6.1
Vnitˇrn´ı zaˇr´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
6.2
Vyuˇzit´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
15
7 Politick´ e zneuˇ zit´ı
15
7.1
Sch˚ uze SdP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
7.2
V´ ycvik a organizace FS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
7.3
V´ ytrˇznosti a demonstrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
17
7.4
Jin´e akce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
18
8 Od roku 1939 do souˇ casnosti
19
8.1
Druh´a svˇetov´ a v´alka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
8.2
9. 6. 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
8.3
Adaptace (rok 1946) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
8.4
Majitel(´e) po roce 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
8.5
Ned´avn´ a minulost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
21
9 Z´ avˇ er
22
10 Pouˇ zit´ e zdroje a literatura
23
1
´ Uvod V pr´aci, kterou pr´avˇe ˇctete, jsem se rozhodl vˇenovat historii Sportovn´ıho domu v Chomutovˇe.
Tato budova m´a za sebou zaj´ımavou, avˇsak t´emˇeˇr zapomenutou historii. Od dlouh´eho usilov´an´ı chomutovsk´eho tˇelocviˇcn´eho spolku o vlastn´ı tˇelocviˇcnu, kter´e zaˇcalo uˇz v 19. stolet´ı, pˇres v´ ystavbu a slavnostn´ı otevˇren´ı ve 30. letech 20. stolet´ı aˇz po politick´e zneuˇzit´ı stranou SdP v pˇredveˇcer mnichovsk´e dohody a hr˚ uzn´e excesy ve dnech bezprostˇrednˇe po druh´e svˇetov´e v´alce. D˚ uvodem k t´eto volbˇe mi byla obyˇcejn´a zvˇedavost. Kdyˇz jsem pˇred p´ar lety narazil v jednom archivn´ım spisu na jm´eno Jahnturnhalle“, bylo pro mˇe zcela nov´e. Po proˇcten´ı literatury jsem ” zjistil, ˇze se jedn´a o p˚ uvodn´ı nˇemeck´ y n´azev chomutovsk´eho Sportovn´ıho domu – ale t´emˇeˇr nic v´ıc. O jeho roli v dˇejin´ ach 30. let 20. stolet´ı bylo naps´ano jen velice m´alo, a i to pouze u ´trˇzkovitˇe. Toto t´emˇeˇr nepopsan´e m´ısto chomutovsk´ ych dˇejin budilo m˚ uj z´ajem natolik, ˇze jsem se pustil do vlastn´ıho b´ad´ an´ı, jehoˇz v´ ysledkem je tato pr´ace. ˇ a literatura tedy mlˇcela – nˇemeck´a uˇz byla sd´ılnˇejˇs´ı. Cl´ ˇ anek v Komotauer Jahrbuch se Cesk´ mi stal prvn´ı odrazovou plochou. Dalˇs´ımi zdroji mi byl hlavnˇe dobov´ y tisk spolu se zpr´avami chomutovsk´e policie. Mus´ıme vˇsak m´ıt napamˇeti, ˇze oba tyto zdroje byly zat´ıˇzeny n´arodnostn´ı polarizac´ı typickou pro svou dobu a ˇze pravda leˇz´ı nejsp´ıˇse nˇekde uprostˇred. Bohuˇzel ani archivn´ı prameny nejsou u ´pln´e. Fond chomutovsk´e policie je znaˇcnˇe torzovit´ y a celkovˇe se v okresn´ım archivu nach´ az´ı o Sportovn´ım domˇe velice m´alo informac´ı. Archiv chomutovsk´eho Turnvereinu se ˇ Chomutov, kter´e nyn´ı budova patˇr´ı, po roce 1989 zmizel. Naˇstˇest´ı se nedochoval a archiv TJ VTZ nˇekter´e informace, vˇcetnˇe origin´aln´ıch pl´an˚ u, dochovaly v archivu stavebn´ıho u ´ˇradu v Chomutovˇe. Vzhledem k dobˇe, kter´a od stavby Sportovn´ıho domu uplynula, a zmˇen´am, kter´ ymi chomutovsk´e obyvatelstvo proˇslo, nebylo bohuˇzel moˇzn´e naj´ıt ˇz´adn´eho pamˇetn´ıka z doby nejvˇetˇs´ı sl´avy t´eto budovy. V t´eto pr´aci bude nejprve pops´ana historie nˇemeck´eho tˇelocviku (turnerstv´ı), a to jak ve svˇetˇe, tak v Chomutovˇe. N´aslednˇe zkus´ım popsat cestu, kter´a vedla ke stavbˇe nov´e tˇelocviˇcny. Pot´e se pokus´ım z dobov´ ych pramen˚ u o rekonstrukci toho, jak tˇelocviˇcna v dobˇe sv´eho vzniku vlastnˇe vypadala a jak byla zaˇr´ızen´ a. Na to nav´aˇze kapitola o tom, jak byla v pˇredv´aleˇcn´e dobˇe vyuˇz´ıv´ana (a zneuˇz´ıv´ ana). Na z´avˇer budou uvedeny promˇeny, kter´ ymi si Sportovn´ı d˚ um proˇsel v pov´aleˇcn´ ych letech. Hlavn´ım c´ılem m´e pr´ace je zmapovat doposud v ˇcesk´em jazyce nesepsanou historii Sportovn´ıho domu v Chomutovˇe, a to od prvn´ıch u ´vah o jeho v´ ystavbˇe aˇz po dneˇsn´ı dny se zamˇeˇren´ım pˇredevˇs´ım na dobu pˇred druhou svˇetovou v´alkou. D´ale bych se chtˇel pokusit odpovˇedˇet na ot´azku, ˇc´ım se stala nov´ a tˇelocviˇcna pro nˇemeck´e obyvatelstvo Chomutova v dobˇe sv´eho vzniku tak v´ yznamnou. 3
1.1
Jazykov´ a pozn´ amka
Veˇsker´e nˇemeck´e tituly byly v textu zanech´any v p˚ uvodn´ım znˇen´ı. Tam, kde to bylo moˇzn´e, byly opatˇreny hrub´ ym ˇcesk´ ym pˇrekladem. Rovnˇeˇz bylo pouˇzito nˇemeck´eho oznaˇcen´ı pro ˇcleny tˇelocviˇcn´eho spolku Turnbr¨ uder“ (muˇzi) a Turnschwester“ (ˇzeny). D´ale bylo uˇzito zkratky 1. ” ” DTV Komotau 1864 pro chomutovsk´ y nˇemeck´ y tˇelocviˇcn´ y spolek Erster Deutscher Turnverein Komotau (gegr¨ undet) 1864.
2
Struˇ cn´ a historie nˇ emeck´ eho tˇ elocviku
2.1
Poˇ c´ atky
Nˇemeck´e tˇelocviˇcn´e (turnersk´e) hnut´ı vzniklo na poˇc´atku 19. stolet´ı, kdy Friedrich Ludwig Jahn (1778–1852) zaˇcal poˇr´ adat veˇrejn´ a cviˇcen´ı. Konkr´etnˇe tak ˇcinil od roku 1811 a jeho ideje si z´ahy z´ıskaly velkou podporu napˇr´ıˇc nˇemeck´ ymi zemˇemi, zejm´ena mezi studenty. Zpoˇc´atku se cviˇcilo pod ˇsir´ ym nebem, ale s rostouc´ı popularitou tˇelocviku zaˇcala mˇesta zakl´adat cviˇciˇstˇe (Turnplatz) a tˇelocviˇcny (Turnhalle). Vznikaj´ıc´ı tˇelocviˇcn´e spolky (Turnverein) mˇely vzhledem k francouzsk´e okupaci v dobˇe vzniku ˇcasto siln´e vlasteneck´e zamˇeˇren´ı a jejich ˇclenov´e se u ´ˇcastnili boj˚ u proti Napoleonovi. Heslem turner˚ u se stalo Frisch, Frei, Fr¨ohlich, Fromm“ (svˇeˇz´ı, svobodn´ y, vesel´ y, zboˇzn´ y), coˇz ” se prom´ıtlo i do jejich znaku – turnersk´eho kˇr´ıˇze, kter´ y se skl´ad´a pr´avˇe ze ˇctyˇr velk´ ych p´ısmen F (viz obr´azek 2). Charakteristick´ y je pro nˇe i pozdrav Gut Heil“. ” Jahnovy z´asluhy vˇsak nekonˇc´ı u zaveden´ı veˇrejn´eho cviˇcen´ı. Pˇr´ısluˇs´ı mu vyn´alez nˇekoliker´eho nov´eho tˇelocviˇcn´eho n´aˇrad´ı, pˇriˇcemˇz turnersk´e hnut´ı je charakteristick´e pr´avˇe d˚ urazem na n´aˇrad’ov´ y tˇelocvik. Roku 1816 vydal uˇcebnici tˇelocviku Die deutsche Turnkunst ( Nˇemeck´e umˇen´ı tˇelocviku“), ” na kter´e se pod´ılel i jeho pˇr´ıtel Ernst Wilhelm Eiseln (1792–1846). Jejich spoleˇcn´e d´ılo se skl´ad´a z pˇeti odd´ıl˚ u: • Tˇelesn´ a cviˇcen´ı • Tˇelocviˇcn´e hry • Zakl´ ad´ an´ı a zˇrizov´ an´ı tˇelocviˇcn´eho hˇriˇstˇe • Turnersk´ a metodologie a ideologie • Tˇelocviˇcn´ a bibliografie a v´ yklad k pl´anu cviˇciˇstˇe 4
Jak bylo zm´ınˇeno v´ yˇse, turnersk´ a ideologie byla silnˇe vlasteneck´a, coˇz je zn´at i z pˇr´ısluˇsn´eho (ˇctvrt´eho) odd´ılu:
Nejvyˇsˇs´ı a nejsvˇetˇejˇs´ı povinnost´ı hoch˚ u a mlad´ık˚ u je, aby se stali a z˚ ustali ” nˇemeck´ymi muˇzi a mocnˇe p˚ usobili pro n´ arod a vlast po vzoru sv´ych pˇredk˚ u, zachr´ anc˚ u svˇeta.“ 1 D´ale je Jahnov´ ym d´ılem i nˇemeck´e odborn´e tˇelocviˇcn´e n´azvoslov´ı. Za vˇsechny tyto z´asluhy je ˇcasto Nˇemci naz´ yv´ an otec tˇelocviku“ (Turnvater Jahn). ” Vˇsak i tˇelocviˇcn´e hnut´ı si brzy naˇslo sv´e odp˚ urce. Ti argumentovali pˇredevˇs´ım ohroˇzen´ım mrav˚ u a odtrˇzen´ım ml´adeˇze od ˇskoly a rodiny. Nejtˇeˇzˇs´ı ˇcasy pro turnery vˇsak nastaly, kdyˇz byl zavraˇzdˇen prusk´ y tajn´ y rada von Kotzebue. Tento akt byl pˇrips´an pr´avˇe jim, coˇz vedlo k z´akazu tˇelocviku v Prusku v letech 1820–1842 (Turnsperre). S´am Jahn byl do roku 1825 vˇeznˇen za velezradu. Turnersk´e ideje vˇsak v t´eto dobˇe u ´spˇeˇsnˇe udrˇzoval Ernst Eiseln. Po skonˇcen´ı z´akazu pokraˇcovalo hnut´ı v dalˇs´ı nacionalizaci. Bylo to zn´at v odporu proti zahraniˇcn´ım tˇelocviˇcn´ ym syst´em˚ um, zejm´ena tomu ˇsv´edsk´emu. Z´aroveˇ n se turnerstv´ı ˇc´ım d´al silnˇeji militarizovalo. S r˚ ustem popularity turnersk´eho hnut´ı vznikly i turnersk´e slavnosti (Turnfesty). Prvn´ı z nich se uskuteˇcnil roku 1860 v Coburgu pod jm´enem 1. Deutsches Turnfest. Do prvn´ı svˇetov´e v´alky jich bylo uspoˇr´ ad´ ano celkem 12. Roku 1868 pak vznikla prvn´ı vˇsenˇemeck´a tˇelocviˇcn´a organizace – Deutsche Turnerschaft (DT).
2.2
Turnersk´ e hnut´ı mezi svˇ etov´ ymi v´ alkami
Od roku 1917 zastˇreˇsoval sportovn´ı spolky Nˇemeck´ y ˇr´ıˇssk´ y v´ ybor pro tˇelesn´a cviˇcen´ı (DRA). Do nˇej patˇril i Deutsche Turnerschaft, kter´ y mˇel na chod v´ yboru velk´ y vliv. Nˇemeck´e bojov´e hry (Deutsche Kampfspiele) byly d˚ ukazem neklesaj´ıc´ı militantnosti a nacionalismu nˇemeck´ ych sportovn´ıch hnut´ı. Tyto hry byly poˇr´ad´any DRA v letech 1922, 1926, 1930 a 1934, pˇriˇcemˇz kaˇzd´ y roˇcn´ık se skl´adal z letn´ı a zimn´ı ˇc´asti. Hlavn´ım c´ılem her byla demonstrace jednoty n´aroda a schopnost´ı nˇemeck´e ml´adeˇze. Mimoto byly nad´ale poˇr´ad´any Turnfesty. DRA byl zruˇsen po pˇr´ıchodu nacismu k moci roku 1933. Jako jeho n´ahrada byl o rok pozdˇeji zaloˇzen Nˇemeck´ y ˇr´ıˇssk´ y svaz pro tˇelesn´a cviˇcen´ı (DRL), do nˇejˇz byly dosavadn´ı sportovn´ı svazy zaˇclenˇeny jako odbory. 1. odbor byl utvoˇren z b´ yval´eho Turnerschaftu, kter´ y mˇel uvnitˇr svazu st´ale velk´ y vliv. Olympijsk´e hry konan´e roku 1936 v Garmisch-Partenkirchenu (zimn´ı) a Berl´ınˇe (letn´ı) pˇrispˇely sv´ ym u ´spˇeˇsn´ ym kon´ an´ım k pos´ılen´ı nacistick´eho reˇzimu.2 Ani Nˇemeck´ a turnersk´a a sportovn´ı slavnost poˇr´adan´a ve Vratislavi roku 1938 se neobeˇsla bez politick´e manifestace – kromˇe Adolfa Hitlera na n´ı vystoupil i Konr´ad Henlein. Na konci t´ehoˇz 1 KRATK ´ ´ Y, 2 KOSSL, ¨
Frantiˇsek. Dˇ ejiny tˇ elesn´ e v´ ychovy I. Praha: Olympia, 1974. ´ ´ a Jaroslav MAREK. Dˇ Jiˇr´ı, Frantiˇsek KRATK Y ejiny tˇ elesn´ e v´ ychovy II. Praha: Olympia, 1986.
5
roku se DRL pˇretransformoval v Nacion´alnˇe socialistick´ y ˇr´ıˇssk´ y svaz pro tˇelesn´a cviˇcen´ı (NSRL), kter´ y pˇr´ımo podl´ehal NSDAP. Proces militarizace nˇemeck´eho tˇelocviku byl plnˇe zavrˇsen s druhou svˇetovou v´alkou.
3
Struˇ cn´ a historie chomutovsk´ eho tˇ elocviku Nejstarˇs´ı tˇelocviˇcn´ a ud´alost v oblasti se datuje k 30. 7. 1848. Toho dne uspoˇr´adali obyvatel´e
mˇest Chomutova a Marienbergu nˇemeckou slavnost, na kter´e marienbergˇst´ı pˇredvedli s pˇrinesen´ ym n´aˇrad´ım uk´azkov´e cviˇcen´ı. Organizovan´ y tˇelocvik byl v Chomutovˇe zaveden roku 1894 a je spojov´an se jm´enem uˇcitele Franze Albla. Ten od roku 1850 vyuˇcoval na chomutovsk´ ych ˇskol´ach tˇelesnou v´ ychovu podle uˇcebn´ıch osnov. P˚ uvodnˇe cviˇcen´ı prob´ıhalo v s´ale stˇrelnice, pozdˇeji se pˇresunulo na ˇspit´aln´ı dv˚ ur. Kdyˇz si vˇsak gymnazista Vogtmann pˇri cviˇcen´ı zlomil nohu, muselo b´ yt cviˇciˇstˇe uzavˇreno. Franz Albl kromˇe ˇskolsk´e v´ yuky poˇr´ adal kaˇzdoroˇcn´ı uk´azkov´a cviˇcen´ı, a to aˇz do roku 1860, kdy odstoupil. Franz Albl byl sice zakladatelem, ale chomutovsk´ y tˇelocvik zaznamenal vzestup, aˇz kdyˇz se jej roku 1862 ujal tehdejˇs´ı ˇreditel Chomutovsk´eho gymn´azia Thimoteus Faßl. Gymn´azium mˇelo obecnˇe na tehdejˇs´ı tˇelov´ ychovu velk´ y vliv. V t´e dobˇe dala mˇestsk´a rada cviˇcenc˚ um k dispozici pˇr´ızemn´ı halu radnice. Roku 1864 vznikl z iniciativy tehdejˇs´ıho starosty Josefa Johna chomutovsk´ y Turnverein; 20. 12. toho roku probˇehla volba jeho pˇredsednictva. Tak byl poloˇzen z´aklad 1. Deutscher Turnverein Komotau 1864 (1. nˇemeck´ y tˇelocviˇcn´ y spolek Chomutov 1864), kter´ y pozdˇeji st´al za stavbou Sportovn´ıho domu. ˇ ycara Jacoba Reymanna jako TurnPevn´e obrysy tento spolek nabral roku 1868 za p˚ usoben´ı Sv´ warta a Vorturnera (pˇredcviˇcovatele) a mistra sklen´aˇre Karla Schimedela. Na konci 19. stolet´ı je Jacob Reymann zmiˇ nov´ an jako teoreticky i prakticky vynikaj´ıc´ı cviˇcitel a je spojov´an s nejvˇetˇs´ım rozmachem spolku.3 Prob´ıhal n´abor nov´ ych ˇclen˚ u, hlavnˇe na r˚ uzn´ ych letn´ıch a tˇelocviˇcn´ ych slavnostech. Roku 1892 vznikla v´ystavbou ˇskoly c´ısaˇre Frantiˇska Josefa Na Pˇr´ıkopech tˇelocviˇcna odpov´ıdaj´ıc´ı ” vˇsem poˇzadavk˚ um nov´e doby“.4 V n´ı prob´ıhala pravideln´a cviˇcen´ı gymnastick´ ych druˇzstev. K poˇc´ atku prvn´ı svˇetov´e v´alky ˇc´ıtal spolek na 400 ˇclen˚ u. Bˇehem boj˚ u 25 z nich padlo. Po v´alce, roku 1919, zaˇcali Anton H¨oßl, Franz Keßler, Julius Feiler a Franz Tippmann s masivn´ı n´aborovou kampan´ı. Na poˇc´ atku roku 1920 ˇc´ıtal spolek na 1300 ˇclen˚ u. Za Sprechwarta Bobba (rytmistr Richard Bobbe) a stavitele Kehrera byla pozdˇeji t´ehoˇz roku uspoˇr´ad´ana v Chomutovˇe 3 Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau. V pˇ rekladu Zdeˇ nka Vachaty. Chomutov: Im Verlage des Deutschen Bezirkslehrervereines, 1898. 4 Ibid.
6
prvn´ı slavnost pov´ aleˇcn´eho Turnvereinu. Jednalo se o slavnost nˇemeck´ ych tˇelocviˇcn´ ych spolk˚ u ˇzupy Horn´ı Poohˇr´ı (Turngau Ober-Eger) a konala se od 10. do 12. ˇcervence. V t´e dobˇe ˇc´ıtal spolek uˇz 1790 ˇclen˚ u, z toho 1250 muˇz˚ u a 540 ˇzen. 2. 11. t´ehoˇz roku bylo na hˇriˇsti 1. DTV Komotau 1864 otevˇreno kluziˇstˇe na pˇr´ırodn´ı led. N´asleduj´ıc´ı l´eta se pak nesla hlavnˇe ve znamen´ı budov´an´ı nov´e tˇelocviˇcny. Toto obdob´ı je pops´ano v n´asleduj´ıc´ı kapitole. Konec pro chomutovsk´ y Turnverein nastal bˇehem prvn´ıch p´ar mˇes´ıc˚ u po obsazen´ı mˇesta Nˇemeckem, kdy byl, stejnˇe jako vˇsechny ostatn´ı spolky, zruˇsen. Jako n´ahrada za nˇej byla 9. 6. 1939 zaloˇzena Turngemeinde Komotau (Tˇelocviˇcn´a obec Chomutov).
4
Dlouh´ a cesta ke stavbˇ e tˇ elocviˇ cny
4.1
Jm´ eno tˇ elocviˇ cny
Kdy bylo rozhodnuto, ˇze nov´ a tˇelocviˇcna bude pojmenov´ana po otci tˇelocviku“ nen´ı zn´amo, ” proto se ke jm´enu vyj´adˇr´ım jiˇz zde. Ve vˇsech nˇemeck´ ych pramenech (i soudob´ ych) se setk´ame s oznaˇcen´ım Jahnturnhalle – ˇcesky Jahnova tˇelocviˇcna. Nejednotn´e je vˇsak pouˇz´ıv´an´ı spojovn´ıku. M˚ uˇzeme se setkat s variantami Jahnturnhalle, Jahn-Turnhalle nebo i Ludwig Jahn Turnhalle. S r˚ uzn´ ymi variantami pracuj´ı i r˚ uzn´ı autoˇri v t´emˇze ˇc´ısle stejn´eho dobov´eho periodika. Rozhodl jsem se, ˇze v textu zab´ yvaj´ıc´ım se obdob´ım do druh´e svˇetov´e v´alky budu pouˇz´ıvat dobov´ y ˇcesk´ y ekvivalent (Jahnova tˇelocviˇcna), a to zejm´ena kv˚ uli moˇznosti skloˇ nov´an´ı a snadnˇejˇs´ımu zaˇclenˇen´ı do vˇety. V ˇc´ asti zab´ yvaj´ıc´ı se obdob´ım od roku 1945 pak budu pouˇz´ıvat dneˇsn´ı n´azev – Sportovn´ı d˚ um.
4.2
Hled´ an´ı pozemku
Myˇslenky na stavbu vlastn´ı tˇelocviˇcny jsou t´emˇeˇr tak star´e, jako 1. DTV Komotau 1864 s´am. Jiˇz v roce 1880 uspoˇr´ adal M¨annergesangverein Komotau 1848 (Muˇzsk´ y pˇeveck´ y spolek Chomutov 1848) benefiˇcn´ı koncert, jehoˇz v´ ytˇeˇzek mˇel slouˇzit pr´avˇe k tomuto u ´ˇcelu. 18. 12. 1881 pak zˇrizuje tehdejˇs´ı Sprechwart Emil Rhomberg fond na stavbu tˇelocviˇcny. Sb´ırka brzy dos´ahla stavu 1115 zlat´ ych a 72 krejcar˚ u. Dalˇs´ı zm´ınka se pak v´aˇze k 7. 5. 1890, kdy na zased´an´ı turnersk´e rady (Turnrat) oznamuje Turnbr¨ uder Gelinek, ˇze pozemek Zur neuen Welt“ na Lepzigerstraße (dneˇsn´ı Lipsk´a ulice) je ” k m´an´ı odhadem za 15 000 zlat´ ych a dal by se pouˇz´ıt k v´ ystavbˇe tˇelocviˇcny. Ot´azkou se zab´ yval pˇr´ısluˇsn´ y v´ ybor, kter´ y konstatoval, ˇze pravdˇepodobnˇejˇs´ı je ˇc´astka 16 500 zlat´ ych. Tato cena byla oznaˇcena za pˇr´ıliˇs vysokou a t´ım byla vˇec povaˇzov´ana uzavˇrena. 7
Ke koupi pozemk˚ u doˇslo roku 1892. Toho roku byla na z´akladˇe rozhodnut´ı mimoˇr´adn´eho hlavn´ıho shrom´aˇzdˇen´ı (Hauptversammlung) z 9. 6. poˇr´ızena takzvan´a Schratt-Garten, parcela na Theodor K¨orner Straße (dnes Libuˇsina ulice), kter´a se rozkl´adala od budovy okresn´ıho soudu aˇz k Badgasse (pozdˇeji Togliattiho, dnes zanikl´a). Spolu s n´ı musel b´ yt zakoupen i obytn´ y d˚ um a stodola. Celkov´ a cena ˇcinila 14 000 zlat´ ych. D˚ um i stodola vˇsak byly hned roku 1896 se ziskem prod´any. Roku 1893 rozhodla turnersk´a rada o zˇr´ızen´ı v´ yboru fondu na stavbu tˇelocviˇcny“ (Turn” hallenbaufond-Komitee), v jehoˇz ˇcele stanul pan Rhomberg. 2. 1. 1904 promluvil na zased´an´ı turnersk´e rady starosta Anton Schiefer. Smyslem jeho n´avrhu bylo, ˇze by se Turnverein finanˇcnˇe pod´ılel na stavbˇe Parkov´e dvorany (dneˇsn´ı mˇestsk´e divadlo) na m´ıstˇe b´ yval´e stˇrelnice. Poˇzadovan´ y obnos byl jedna desetina celkov´eho rozpoˇctu, tedy pˇribliˇznˇe 20 000 zlat´ ych. Za tento pod´ıl by byla do stavby zahrnuta tˇelocviˇcna, kterou by mˇel spolek k uˇz´ıv´an´ı. Jak je dnes zˇrejm´e, na tuto moˇznost nebylo pˇristoupeno. Roku 1911 pˇredstoupil Sprechwart Richard Bobbe pˇred mˇestskou radu s jin´ ym n´avrhem. Spoˇc´ıval ve v´ ymˇenˇe pozemk˚ u s mˇestem, pˇri kter´e by Turnverein za Schratt-Garten z´ıskal takzvanou Schreiter-Wiese (pozdˇejˇs´ı Jahnspielplatz). Jeho n´avrh byl pˇrijat, a tak turneˇri z´ıskali na z´akladˇe rozhodnut´ı obecn´ı rady z ledna n´asleduj´ıc´ıho roku 1575 m2 rozs´ahlou parcelu pro svou tˇelocviˇcnu, pˇriˇcemˇz pˇrilehl´ a ˇc´ ast luk byla ponech´ana jako letn´ı cviˇciˇstˇe. Stavby tˇelocviˇcny se vˇsak Richard Bobbe nedoˇzil, jelikoˇz (jak s l´ıtost´ı konstatuje Deutsches Volksblatt) pˇredˇcasnˇe skonal. Ve stejn´ y rok (tedy 1912) byl zˇr´ızen nov´ y v´ ybor pro stavbu tˇelocviˇcny“ (Turnhallenbau” ausschuß). V jeho ˇcele stanul Baudirektor Landisch. K v´ yboru byl pˇripojen finanˇcn´ı v´ ybor“ ” (Finanzausschuß), kter´ y vedl Ing. Leonhard Gelinek. Roku 1913 se v Chomutovˇe konala zemsk´a v´ ystava, takˇze ot´azka tˇelocviˇcny musela poˇckat. 7. 3. 1914 rozhodlo hlavn´ı shrom´aˇzdˇen´ı (Hauptversammlung), ˇze tˇelocviˇcna bude orientov´ana smˇerem do Albrecht D¨ urer Straße (dneˇsn´ı M´anesova ulice), tedy tak, jak byla skuteˇcnˇe nakonec postavena. P˚ uvodn´ı pl´any poˇc´ıtaly s opaˇcnou orientac´ı, tj. ˇcelem do Jahnstraße (dneˇsn´ı Tyrˇsova ulice). Pades´ at let od zaloˇzen´ı spolku (rok 1914) mˇelo b´ yt oslaveno poloˇzen´ım z´akladn´ıho kamene nov´e tˇelocviˇcny. Na jej´ı stavbu byla k dispozici ˇc´astka kolem 50 000 korun. Rovnˇeˇz se mˇela konat letn´ı turnersk´a slavnost, kter´a mˇela pˇrin´est v´ıce finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, ale do tˇechto pl´an˚ u razantnˇe vstoupila prvn´ı svˇetov´ a v´alka.
4.3
Po prvn´ı svˇ etov´ e v´ alce
Prvn´ı pov´ aleˇcn´ a zm´ınka o tˇelocviˇcnˇe je z 19. 2. 1919, kdy Hauptversammlung vykazuje 46 374 korun na stavebn´ım fondu. Pˇrestoˇze v roce 1914 bylo prostˇredk˚ u dostatek na zah´ajen´ı stavby, kv˚ uli velk´e inflaci st´ali turneˇri opˇet t´emˇeˇr na zaˇc´atku. 8
Na zased´an´ı turnersk´e rady dne 8. 10. 1924 byla podle zpr´avy z´astupce v´ yboru pro stavbu ” tˇelocviˇcny“ znovu projedn´av´ ana ot´azka zapoˇcet´ı stavby. Byl pˇredloˇzen situaˇcn´ı pl´an, uzavˇrena veˇrejn´a soutˇeˇz na koncepty n´avrh˚ u a tak´e byla jmenov´ana porota, kter´a mˇela tuto soutˇeˇz vyhodnotit. Od 22. 2. do 1. 3. 1925 bylo v Kaffee Zentral vystaveno 29 n´avrh˚ u nov´e budovy. D´ale je uv´adˇeno, ˇze ke konci t´ehoˇz roku bylo na darech vybr´ano 23 000 korun. Do cesty se vˇsak turner˚ um opˇet postavil probl´em pozemku – ten, na kter´em mˇela tˇelocviˇcna st´at, totiˇz patˇril mˇestu. V kvˇetnu 1927 tak byla zah´ajena pˇredbˇeˇzn´a jedn´an´ı a 3. 11.5 (nebo 28. 11.6 – zdroje se v tomto rozch´ azej´ı) t´ehoˇz roku rozhodl obecn´ı v´ ybor (Gemeindeausschuß) o pˇrenech´an´ı pozemku Turnvereinu jen za darovac´ı daˇ n.
4.4
N´ avrh a stavebn´ı pr´ ace
Vypracov´ an´ım koneˇcn´eho n´avrhu stavby byl koncem roku 1930 povˇeˇren profesor Ing. Arthur Payr z Deutsche Technische Hochschule v Praze, kter´ y jej vyhotovil do zaˇc´atku roku 1931, kdy byl pˇredloˇzen stavebn´ımu v´ yboru (Bauausschuß). Ten n´avrh projednal, byly provedeny nezbytn´e u ´pravy a uprostˇred roku bylo zaˇz´ ad´ ano o stavebn´ı povolen´ı. V bˇreznu 1931 byla pˇredloˇzena ˇz´ adost o st´atn´ı pˇr´ıspˇevek s pl´any a n´avrhy ministerstvu veˇrejn´eho zdravotnictv´ı. Bliˇzˇs´ı okolnosti nejsou zn´amy. T´ehoˇz roku, avˇsak v z´aˇr´ı, bylo vyps´ano veˇrejn´e v´ ybˇerov´e ˇr´ızen´ı na stavbu tˇelocviˇcny, jehoˇz uz´avˇerka byla 15. 11. 19317 (zde se zdroje opˇet liˇs´ı – lze se setkat i s term´ınem o den pozdˇejˇs´ım8 ). 11. 5. 1932 byla pr´ace zad´ana a 17. 5. byl proveden prvn´ı v´ ykop zeminy. 4. 9. 1932 probˇehlo pokl´ad´ an´ı z´akladn´ıho kamene, kter´e prov´azela velk´a slavnost. Domy byly lemov´any praporky a mˇestem proch´ azel slavnostn´ı pr˚ uvod, ve kter´em bylo moˇzno spatˇrit z´astupce mnoha spolk˚ u. Otev´ıraly jej cviˇcenkynˇe, za kter´ ymi n´asledovaly pˇeveck´e spolky, studentsk´ y spolek (Hochsch¨ ulerschaft), spolek Heimat S¨ohne im Weltkrieg“, d´ale tˇelocviˇcn´ y spolek Neuner“, ” ” Egerl¨ander Gmoi“, spolek mlad´ık˚ u (Burschenverein), spolek veter´an˚ u (Verein gedienter Solda” ten) a DHV (nejsp´ıˇse Deutschnationaler Handlungsgehilfen-Verband, Nˇemeck´ y n´arodn´ı svaz obchodn´ıch pˇr´ıruˇc´ıch). Pr˚ uvod pokraˇcoval pˇr´ısluˇsn´ıky Turnverein˚ u z Jirkova, Horn´ı Vsi, Spoˇric a ´ Udlic. N´asledovali ˇclenov´e spolku Eiche“ (dub) a vˇse uzav´ıral 1. Deutsche Turnverein Komotau ” 1864. Slavnost doprov´ azela dechov´ a hudba kapely M¨ uller skladbou Die Himmel r¨ uhmen des Ewigen ” ´ Ehr“, pˇeveck´e spolky zazp´ıvaly Feiger Gedanke“. N´asledovaly projevy. Uvodn´ ı ˇreˇc, kterou sepsal ” 5 Deutsches
Volksblatt. 16. 12. 1933, roˇ c. 69, ˇ c. 287. Leonhard. Die Jahnturnhalle in Komotau. In: HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 18. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2013, s. 102–106. 7 Deutsches Volksblatt. 16. 12. 1933, roˇ c. 69, ˇ c. 287. 8 GELINEK, Leonhard. Die Jahnturnhalle in Komotau. In: HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 18. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2013, s. 102–106. 6 GELINEK,
9
Dr. Helmut Wawra, pronesla Turnschwester Traudl Trubert. Pot´e promluvil Obmann Heinrich Lohr, kter´ y pˇriv´ıtal starostu Dr. Storcha, mˇestskou radu, nejstarˇs´ıho ˇclena Turnvereinu, kter´ ym byl Eduard G¨oschka, Verbandsturnwarta Konr´ada Henleina (tentokr´at byl ve mˇestˇe jeˇstˇe jako ˇcinovn´ık turner˚ u, pozdˇeji se do Chomutova nˇekolikr´at vr´atil, avˇsak v ˇcele zcela jin´e organizace) a tak´e vˇsechny Turnschwester, Turnbr¨ uder a Turnfreunde (pˇr´atel´e tˇelocviku). Ve sv´e ˇreˇci mimo jin´e vyzdvihl obˇetavost lid´ı. N´aslednˇe bylo tˇrikr´ ate poklep´ano klad´ıvkem a pot´e n´asledovali mnoz´ı dalˇs´ı ˇreˇcn´ıci: vedouc´ı stavby Ing. Dymaczek, Oskar John, Franz Tobisch, starosta Dr. Storch, Verbandsturnwart Henlein, Gauobmann Tittl, Eduard G¨oschka, Obmann za Turnverein G¨orkau Dr. Theml, za Eiche“ ” promluvil Obmann Frieder, Turnbr¨ uder Hennlich za Spoˇrice, Bezirksobmann Linz za Chebsko, Dr. Heidler za Neuner“, Landsvertreter (zemsk´ y z´astupce) B¨ohm, major v. v. G¨ottlicher za Heimat ” ” S¨ohne im Weltkrieg“, z´astupce M¨aumergesangvereinu Schmidt a z´astupce Volksgesangvereinu Koˇ hlbeck. Radu ˇreˇcn´ık˚ u uzav´ırali ˇcestn´ y Turnwart Otto Hennlich a Obm¨annin ˇzensk´eho a d´ıvˇc´ıho oddˇelen´ı Lore Trubert. Slavnost byla ukonˇcena p´ısn´ı Der Segenswunsch“, po kter´e se pˇr´ıtomn´ı spoleˇcnˇe odebrali do ” parku, kde se konal benefiˇcn´ı koncert na podporu v´ ystavby tˇelocviˇcny. K t´eto pˇr´ıleˇzitosti vyˇsla v m´ıstn´ım den´ıku Deutsches Volksblatt b´aseˇ n o ˇsesti slok´ach. 21. 10. 1932 je datov´ an dopis, kter´ y je adresov´an ministru ˇskolstv´ı a n´arodn´ı osvˇety Dr. Ivanu D´ererovi. 1. DTV Komotau 1864 v nˇem ˇz´ad´a o podporu sv´e ˇz´adosti o st´atn´ı pˇr´ıspˇevek a pˇrikl´ad´a (mimo popisu uspoˇr´ ad´ an´ı a u ´ˇcelu tˇelocviˇcny, o ˇcemˇz bude pojedn´ano v n´asleduj´ıc´ıch kapitol´ach) rozpis financov´ an´ı stavby (viz tabulku). Onˇech zbyl´ ych 400 000,– Kˇc by mˇelo b´ yt podle dopisu pokryto z pˇr´ıspˇevk˚ u st´atu, zemˇe a okresu a pˇr´ıspˇevk˚ u chomutovsk´eho lidu. Vlastn´ı prostˇredky spolku Mˇestsk´ y pˇr´ıspˇevek Hmotn´e dary chomutovsk´ ych obchodn´ık˚ u P˚ ujˇcka Zb´ yv´a Celkov´e n´aklady
1 000 150 50 600 400 2 200
000,– 000,– 000,– 000,– 000,– 000,–
Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc Kˇc
Tabulka 1: Financov´ an´ı v´ ystavby tˇ elocviˇ cny
Komotauer Jahrbuch uv´ad´ı lehce odliˇsn´a ˇc´ısla. Celkov´ y rozpoˇcet mˇel ˇcinit 2 500 000,– Kˇc, pˇriˇcemˇz Turnverein mˇel v dobˇe zah´ajen´ı stavby disponovat pˇribliˇznˇe 1 800 000,– Kˇc a dalˇs´ıch 260 000,– mˇel z´ıskat jako pˇr´ıspˇevek od Bundesgruppe. Na podzim roku 1932 byla oslavena glajcha (ohlednˇe pˇresn´eho data se zdroje opˇet r˚ uzn´ı) a 16. 12. 1933 mohla b´ yt Jahnova tˇelocviˇcna s velkou sl´avou otevˇrena. Ze vˇsech tˇr´ı tˇelocviˇcen otevˇren´ ych v dobˇe mezi svˇetov´ ymi v´alkami vˇsak byla ta Jahnova otevˇrena jako posledn´ı. Jako prvn´ı svou tˇelocviˇcnu paradoxnˇe otevˇrela v roce 1921 ˇcesk´a menˇsina. 10
Prvn´ı chomutovsk´ a nˇemeck´ a tˇelocviˇcna byla otevˇrena aˇz roku 1932 v Horn´ı Vsi. Tento odstup byl zˇc´asti vynucen hospod´aˇrskou kriz´ı. Jako posledn´ı byla v roce 1933 otevˇrena pr´avˇe Jahnova tˇelocviˇcna.
4.5
ˇ ıslo popisn´ C´ e
ˇ ıslo popisn´e pro novou tˇelocviˇcnu nebylo zvoleno zcela n´ahodnˇe. Kdyˇz se Chomutov roku C´ 1928 spojil s Horn´ı vs´ı, byla dom˚ um pˇridˇelov´ana ˇc´ısla ze dvou ˇrad – pro Chomutov to byla ˇc´ısla zaˇc´ınaj´ıc´ı jedniˇckou, pro Horn´ı ves pak dvojkou. Obˇe ˇrady se pak spojily roku 1932 u ˇc´ısla 3000. Bylo rozhodnuto, ˇze poˇc´ ateˇcn´ı ˇc´ıslo z nov´e ˇrady a koncov´a ˇc´ısla ˇrad ukonˇcen´ ych budou pˇridˇelena v´ yznamn´ ym chomutovsk´ ym stavb´ am, kter´e byly v t´e dobˇe otev´ır´any nebo k tomu nemˇely daleko. ˇ ıslo popisn´e 3000 tak dostalo nov´e chomutovsk´e gymn´azium, ˇc.p. 2000 hotel na Str´aˇziˇsti, ˇc.p. C´ 2999 nov´ a tˇelocviˇcna v Horn´ı vsi a ˇc.p. 1999 – ano, nov´a Jahnova tˇelocviˇcna.
5
Slavnostn´ı otevˇ ren´ı Otevˇren´ı Jahnovy tˇelocviˇcny bylo pro nˇemeck´e obyvatelstvo Chomutova bezesporu v´ yznamnou
ud´alost´ı. Svˇedˇc´ı o tom jak rozsah oslav, kter´e trvaly pˇres sobotu a nedˇeli 16. a 17. 12., tak pozornost dobov´eho tisku – napˇr´ıklad den´ık Deutsches Volksblatt t´eto ud´alosti vˇenoval rovnou celou pˇr´ılohu, kter´a n´am dnes pod´av´ a cenn´e informace nejen o slavnosti samotn´e, ale i o historii v´ ystavby tˇelocviˇcny, jej´ım vnitˇrn´ım zaˇr´ızen´ı a podobnˇe. V t´eto kapitole se na tento prosincov´ y v´ıkend pod´ıv´ ame ze dvou pohled˚ u – jednak na pr˚ ubˇeh samotn´e slavnosti, jednak na to, co o pˇr´ınosu tˇelocviˇcny soudil pˇri t´eto pˇr´ıleˇzitosti m´ıstn´ı tisk.
5.1
Pr˚ ubˇ eh slavnosti
Ve zm´ınˇen´e pˇr´ıloze Deutsches Volksblatt m˚ uˇzeme nal´ezt program slavnosti, kter´ y si dovol´ım pˇreloˇzit v tabulce na stranˇe 12.9 O pr˚ ubˇehu slavnosti p´ıˇse ve sv´em ˇc´ısle z ledna 1934 i mˇes´ıˇcn´ık Die Quelle. Pod´ıvejme se tedy, jak ji popisuje (opˇet se jedn´a o pˇreklad, tentokr´ate volnˇejˇs´ı): Sobotn´ıho veˇcera byla tˇelocviˇcna nasv´ıcena reflektory. Po pˇr´ıchodu 1. DTV Komotau 1864 ” otevˇrel Sprechwart Ing. Gelinek br´ anu, a tak mohli cviˇcenci poprv´e vstoupit do jejich nov´eho domova. Lid´e zaplnili slavnostn´ı s´ al tak, ˇze si mnoz´ı nemˇeli kam sednout. Od dev´ıti hodin zaˇcala samotn´ a slavnost. Na p´ odiu zahr´ al kapeln´ık Strunz s velk´ym orchestrem Beethovenovu
Weihe ” des Hauses“. Dietwart Frd. Hubatschek pronesl slavnostn´ı ˇreˇc, Sprechwart Ing. Gelinek pˇriv´ıtal pˇr´ıtomn´e, pˇeveck´e spolky zaˇcaly za doprovodu orchestru Schubertovou
Allmacht“, pan´ı Wolf” Dotzauerov´ a mˇela sopr´ anov´e s´ olo. Verbandsturnwart Brander pronesl slavnostn´ı proslov. N´ asledovala 9 Deutsches
Volksblatt. 16. 12. 1933, roˇ c. 69, ˇ c. 287.
11
Program slavnosti k otevˇren´ı Jahnovy tˇelocviˇcny Sobota 16. 18–20 19:45–20 20 21
prosince 1933: hod.: Nasv´ıcen´ı Jahnovy tˇelocviˇcny reflektory hod.: Shrom´aˇzdˇen´ı ˇcestn´ ych host˚ u, spolk˚ u a lidu pˇred tˇelocviˇcnou hod.: Pˇr´ıchod 1. DTV Komotau 1864, pˇred´an´ı kl´ıˇc˚ u a otevˇren´ı budovy hod.: Vysvˇ ecuj´ıc´ı veˇ cer (Weiheabend ): (´ uˇcinkuj´ıc´ı: Lidov´e pˇeveck´e spolky Chomutov; sopr´anov´e s´olo: pan´ı l´ek´arnice Mitzl Wolf-Dotzauer; koncertn´ı orchestr Strunz; 1. DTV Komotau 1864) Poˇ rad´ı pˇ redstaven´ı: 1. L. v. Beethoven: Weihe des Hauses“, slavnostn´ı overtura (orch. Strunz) ” 2. E. G. Kolbenheyer: slovo u ´vodem 3. Pozdrav od Obmanna 1. DTV Komotau 1864 4. Fr. Schubert: Die Allmacht“ (muˇzsk´ y sbor se sopr´anov´ ym s´olem a or” chestrem pod veden´ım okresn´ıho sbormistra Fr. Roschera) 5. Slavnostn´ı projev (Verbandsturnwart Willi Brandner) 6. Prostn´a cviˇcen´ı (turneˇri 1. DTV Komotau 1864) Pˇ rest´ avka 7. Rich. Wagner: pˇredehra k Die Meistersinger von N¨ urnberg“ (orchestr ” Strunz) 8. Viele Wenig geben ein Viel“ (taneˇcn´ı v´ ystup cviˇcenkyˇ n 1. DTV Komotau ” 1864) 9. Litzmann: Feiger Gedanken“ (muˇzsk´ y sbor s dechov´ ym souborem) ” 10. Ed. Grieg: Huldigungsmarsch z Sigurd Jorsalfar“ (orch. Strunz) ” 11. Was ist es um uns Turner“, recitaˇcn´ı sbor cviˇcenc˚ u a cviˇcenkyˇ n z 1. DTV ” Komotau 1864 Nedˇ ele 17. prosince 1933: 8 hod.: Rann´ı oslavy a odhalen´ı pamˇetn´ı desky v hale tˇelocviˇcny. 9:30 hod.: Slavnostn´ı zased´an´ı ve velk´em s´ale Od 1 (sic!) hod.: Voln´e prohl´ıdky Jahnovy tˇelocviˇcny 20:30 hod.: Slavnostn´ı veˇcer ve velk´em s´ale: (´ uˇcinkuj´ıc´ı: Deutsche Liedertafel (nˇemeck´ y muˇzsk´ y pˇeveck´ y spolek), Chomutov, koncertn´ı orchestr Strunz, 1. DTV Komotau 1864) Poˇ rad´ı pˇ redstaven´ı: 1. Fehrbelliner Reitermarsch (orchestr Strunz) 2. Pozdrav 3. Weber: pˇredehra k Freisch¨ utz“ ” 4. Viele Wenig geben ein Viel“, tanec cviˇcenkyˇ n 1. DTV Komotau 1864 ” 5. Dvojit´ y kvartet Deutsche Liedertafel, Chomutov 6. Prostn´a a n´aˇrad’ov´a cviˇcen´ı (mlad´ı turneˇri 1. DTV Komotau 1864) Gut Heil“, pochod, zhudebnˇen a vˇenov´an panem sbormistrem Strunzem 7. ” Pˇ rest´ avka 8. 1864er-Marsch“, zhudebnˇen a vˇenov´an panem kapeln´ıkem Rud. R¨osle” rem, Chomutov 9. Prostn´a cviˇcen´ı (turneˇri 1. DTV Komotau 1864) 10. Dvojit´ y kvartet Deutsche Liedertafel, Chomutov 11. Skupiny cviˇcenkyˇ n 1. DTV Komotau 1864, a) cviˇc´ıme b) bˇeh´ame c) tancujeme d) hrajeme 12. Odborn´a prohl´ıdka Jahnovy tˇelocviˇcny (vesel´a hra s hudbou) Z´ avˇereˇcn´ y pochod Slavnostn´ı v´ ybor ˇz´ ad´ a v´aˇzen´e n´avˇstˇevn´ıky, aby pˇrich´azeli pˇresnˇe ve stanoven´e ˇcasy. Tabulka 2: Program slavnosti k otevˇ ren´ı Jahnovy tˇ elocviˇ cny
12
prostn´ a cviˇcen´ı turner˚ u, kter´ a uk´ azala pˇresnost, snahu a dovednosti. Po nich pˇriˇslo na ˇradu taneˇcn´ı pˇredstaven´ı cviˇcenkyˇ n
Viele Wenig geben ein Viel“, alegorie o Bund der Deutschen. ” Obˇe pˇredstaven´ı sklidila bouˇrliv´y potlesk. Ch´ or Feiger Gedanken“ a sborov´ a recitace Was ist es ” ” um uns Turner“ uzavˇrely tento v´yznamn´y veˇcer. V nedˇeli 17. prosince dopoledne byl odhalen pam´ atn´ık padl´ym Turnbr¨ uder, kter´y vytvoˇril Rud. Stalla. V p˚ ul des´ at´e se konalo ve velk´em s´ ale slavnostn´ı shrom´ aˇzdˇen´ı. Na p´ odiu st´ ala busta otce ” tˇelocviku“ Jahna ozdoben´ a listy rostlin a vlajkami turner˚ u. Sprechwart Ing. Gelinek pronesl pozdrav pˇr´ıtomn´ym a podˇekov´ an´ı pomocn´ık˚ um. Vedouc´ı stavby Ing. Dymaczek promluvil o pr˚ ubˇehu stavby tˇelocviˇcny. Pot´e n´ asledovala pˇra ´n´ı ˇstˇest´ı od z´ astupc˚ u r˚ uzn´ych spolk˚ u. Na z´ avˇer podˇekoval Sprechwart tkliv´ymi slovy. Celou slavnost uzavˇrel sborov´y zpˇev.“10
5.2
Dobov´ e hodnocen´ı v´ yznamu tˇ elocviˇ cny
U pˇr´ıleˇzitosti otevˇren´ı Jahnovy tˇelocviˇcny neˇsetˇril soudob´ y tisk nadˇsen´ ymi slovy. V Die Quelle se p´ıˇse, ˇze se tˇelocviˇcna st´av´ a symbolem mˇesta“ (Wahrzeichen der Stadt) a tak´e, ˇze se zde ” ” podaˇrilo nˇeco velk´eho, a to v ˇcase tˇeˇzk´e krize, coˇz d´ av´ a tomuto d´ılu zvl´ aˇstn´ı cenu.“ Na z´avˇer ˇcl´anku o slavnostn´ım ceremoni´alu (kter´ y byl pˇreloˇzen v´ yˇse) pˇreje, aby
nov´ a tˇelocviˇcna byla a ” z˚ ustala m´ıstem pˇestov´ an´ı tˇelocviku, utuˇzov´ an´ı tˇela, zdrav´ı a vesel´e mysli.“ 11 Rovnˇeˇz Deutsches Volksblatt pˇrikl´ adal t´eto ud´alosti velk´ y v´ yznam, o ˇcemˇz svˇedˇc´ı mimo jin´e i rozsah, kter´ y j´ı vˇenoval. Jiˇz 14. 12. otiskl pozv´an´ı na slavnostn´ı nedˇeln´ı veˇcer“: ” Stavba nov´e Jahnovy tˇelocviˇcny je pro 1. DTV 1864 a pro vˇsechen nˇemeck´y lid v Chomutovˇe ” d˚ uvodem pojmout jej´ı otevˇren´ı slavnostnˇe. ... Kv˚ uli velik´emu z´ ajmu, kter´y otevˇren´ı tˇelocviˇcny prov´ az´ı, je doporuˇceno dorazit na ˇcas. Aby mohly ˇ ı to 5 oslavit otevˇren´ı vˇsechny vrstvy lidu, bylo vstupn´e stanoveno tak n´ızko, jak jen to ˇslo. Cin´ korun pro ˇcleny12 a 7 pro neˇcleny. Slavnostn´ı veˇcer zaˇc´ın´ a pˇresnˇe ve 20:30.“13 16. 12. vyˇsla jiˇz nˇekolikr´ at zmiˇ novan´a pˇr´ıloha a 18. a 19. 12. vyˇsly ˇcl´anky popisuj´ıc´ı samotnou slavnost – kaˇzd´ y o rozsahu nejm´enˇe jedn´e strany (novinov´eho form´atu!). Konkr´etnˇe se ve zm´ınˇen´e pˇr´ıloze m˚ uˇzeme doˇc´ıst, ˇze tˇelocviˇcna m´ a a bude slouˇzit jako centrum ” chomutovsk´eho veˇrejn´eho ˇzivota.“ D´ale je zde oznaˇcena jako pˇekn´y d´ arek nˇemeck´emu lidu“ nebo ” dokonce i z´ aˇstita nˇemectv´ı“. Nen´ı tu opomenuta ani pˇripom´ınka dlouh´e cesty k dokonˇcen´ı stavby ” nebo deklarace hrdosti na toto d´ılo ˇci obˇetavost nˇemeck´eho n´aroda.14 10 Die
neue Jahn-Turnhalle. Die Quelle. J¨ anner 1934, roˇ c. 6, ˇ c. 1.
11 Ibid. 12 Nejsp´ ıˇse
Turnvereinu, pozn. autora Volksblatt. 14. 12. 1933, roˇ c. 69, ˇ c. 285. 14 Deutsches Volksblatt. 16. 12. 1933, roˇ c. 69, ˇ c. 287. 13 Deutsches
13
6
Tˇ elocviˇ cna pˇ red druhou svˇ etovou v´ alkou
6.1
Vnitˇ rn´ı zaˇ r´ızen´ı
ˇ ek, kter´ Clovˇ y v dobˇe mezi otevˇren´ım tˇelocviˇcny a druhou svˇetovou v´alkou vstoupil dovnitˇr hlavn´ım vchodem z dneˇsn´ı M´anesovy ulice, se ocitl ve vstupn´ı hale. Ta se t´ahla (a st´ale t´ahne) napˇr´ıˇc t´emˇeˇr celou budovou. Podle zpr´av ze slavnostn´ıho otevˇren´ı se zde nach´azela pamˇetn´ı deska vˇenovan´a padl´ ym turner˚ um, bohuˇzel vˇsak o n´ı nejsou ˇz´adn´e dalˇs´ı zpr´avy. Po lev´e stranˇe mohl vstoupit do kav´arny, kter´a se podle dobov´eho tisku mohla pyˇsnit dom´ack´ ym prostˇred´ım a kr´asn´ ym v´ yhledem na Jahnspielplatz (ze kter´eho dovnitˇr vedl samostatn´ y boˇcn´ı vchod) a mˇestsk´ y park. K n´ı pˇr´ısluˇsela i mal´a herna. Jin´e zdroje vˇsak tento podnik oznaˇcuj´ı jako hospodu ˇci restauraci. Ve stejn´e ˇc´ asti se nach´azela i kuchyˇ n a sp´ıˇz. Po prav´e ruce pak mˇel tento n´avˇstˇevn´ık vstup do knihovny s ˇc´ıt´ arnou a kancel´aˇr´ı s archivem. D´ale v pˇr´ızem´ı mohl narazit na sklady, komoru na n´aˇrad´ı, m´ıstnost pro prvn´ı pomoc, ˇsatny, um´ yv´arny a sprchy. Rovnˇeˇz se zde nach´azel byt spr´avce budovy. Srdce budovy se vˇsak nach´ azelo v prvn´ım patˇre, kam se dalo vystoupat po nˇekolika r˚ uzn´ ych schodiˇst´ıch. Zde se nach´ azel velk´ y tˇelocviˇcn´ y s´al (Turnsaal) o rozmˇerech 14×25 m. Podle dobov´eho tisku byl vhodn´ y pro masov´e akce nebo shrom´aˇzdˇen´ı vˇseho druhu. Jeho zadn´ı ˇc´ast byla zakonˇcena p´odiem o rozmˇerech 10x14 m. Zpr´ava o stavu tˇelocviˇcny z roku 1946 konstatuje, ˇze jeviˇstˇe je vyba” veno modern´ım scenick´ym osvˇetlen´ım a v´ytahy pro kulisy“.15 Jelikoˇz se d´a soudit, ˇze toto zaˇr´ızen´ı nebylo instalov´ ano bˇehem v´alky nebo bezprostˇrednˇe po n´ı, bylo zde pravdˇepodobnˇe k dispozici uˇz ve tˇric´at´ ych letech. To vˇsak nen´ı z prvn´ıho patra vˇse. Nach´azel se zde ˇserm´ıˇrsk´ y s´al, zasedac´ı s´al, promen´ada, nˇekolikapokojov´ y byt a mal´ y (nˇekdy zvan´ y pˇredn´aˇskov´ y) s´al o rozmˇerech 8×12 m, kter´ y disponoval vybaven´ım pro prom´ıt´ an´ı diapozitiv˚ u. O nˇem bylo ps´ano, ˇze se svou kapacitou 150 m´ıst je vhodn´ y nejen pro pˇredn´ aˇsky, ale i komorn´ı koncery. Jeden zdroj zmiˇ nuje, ˇze i zde bylo p´odium. Ve druh´em patˇre se nach´ azela galerie hlavn´ıho s´alu, m´ıstnosti pro person´al, dvˇe m´ıstosti pro kutilsk´a odpoledne ml´adeˇze“ (Bastelabende) a ml´adeˇznick´a ubytovna s 20 l˚ uˇzky. O p˚ udˇe se ” prameny z 30. let nezmiˇ nuj´ı, nicm´enˇe v jiˇz zmiˇ novan´e zpr´avˇe z roku 1946 se p´ıˇse, ˇze na p˚ udˇe se nach´azely 3 komory, pˇriˇcemˇz prostor nad velk´ ym s´alem byl zv´ yˇsen´ y a nedˇelen´ y. Sklep byl centrem z´azem´ı – nach´ azela se zde sp´ıˇz, uheln´ y sklep, pr´adelna, zaˇr´ızen´ı u ´stˇredn´ıho topen´ı na n´ızkotlakou p´aru a strojovna vˇetrac´ıho zaˇr´ızen´ı s elektrick´ ymi ventil´atory. D´ale zde byl dvojit´ y kuˇzeln´ık a velk´ a j´ıdelna hostince, kter´a, alespoˇ n podle Deutsches Volksblatt, mˇela obst´at vˇsem poˇcetn´ım n´arok˚ um. D´ale m˚ uˇzeme k uspoˇr´ ad´ an´ı uvnitˇr tˇelocviˇcny poznamenat, ˇze bylo navrˇzeno tak, ˇze cviˇcenci v˚ ubec nemuseli pˇrij´ıt do styku s m´ıstnostmi slouˇz´ıc´ımi k pohostinstv´ı. Dopis od chomutovsk´eho 15 Archiv
stavebn´ıho u ´ˇradu v Chomutovˇ e
14
Turnvereinu Dr. D´ererovi popisuje vybaven´ı budovy jako jednoduch´e, ale odpov´ıdaj´ıc´ı tehdejˇs´ım pomˇer˚ um. Zpr´ava z roku 1946 jej hodnot´ı jako velmi solidn´ı“. Rovnˇeˇz zmiˇ nuje modern´ı klosety“. ” ” Tat´aˇz zpr´ava ovˇsem zmiˇ nuje i jedno opomenut´ı pˇri stavbˇe, a to nedostateˇcn´e proveden´ı izolace proti p˚ udn´ı vlhkosti. N´asledkem toho do roku 1946 zplesnivˇela om´ıtka ve sklepˇe, parketov´a podlaha na nˇekolika m´ıstech ztrouchnivˇela a v podlaze kuˇzeln´ıku se uchytila dˇrevokazn´a houba.
6.2
Vyuˇ zit´ı
Jak je jiˇz z v´ yˇse napsan´eho patrn´e, Jahnova tˇelocviˇcna nemˇela slouˇzit a ani neslouˇzila jen ke sportovn´ım u ´ˇcel˚ um, ale i jako kulturn´ı a spoleˇcensk´e centrum nˇemeck´eho obyvatelstva Chomutova. Avˇsak ani ve sv´e tˇelocviˇcn´e funkci nez˚ ustala uzavˇren´a jen ˇclen˚ um 1. DTV Komotau 1864. Vzhledem k tomu, ˇze velk´ a ˇc´ ast chomutovsk´ ych ˇskol nedisponovala vlastn´ı tˇelocviˇcnou, mˇela b´ yt Jahnova tˇelocviˇcna prop˚ ujˇcov´ ana ˇskoln´ı spr´avˇe pro v´ yuku tˇelocviku, a to dennˇe od 8 do 12 hodin dopoledne a od 2 do 5 hodin odpoledne. K dispozici zde cviˇcenci mˇeli nejen vnitˇrn´ı s´aly, ale na venkovn´ım Jahnovˇe hˇriˇsti i fotbalov´e a tenisov´e hˇriˇstˇe. Kulturn´ı str´anku vˇeci zastupuj´ı napˇr´ıklad plesy a jin´e spoleˇcensk´e ud´alosti. V Deutsches Volksblatt byl otiˇstˇen inzer´at zvouc´ı z´ajemce na turnersk´ y b´al (Turner-Ball) konaj´ıc´ı se 13. 1. 1934. V tomt´eˇz den´ıku, jen o nˇeco pozdˇeji nal´ez´ame inzer´at oznamuj´ıc´ı, ˇze 31. 12. (1933) se bude konat Velk´a silvestrovsk´ a slavnost v Jahnovˇe tˇelocviˇcnˇe (Große Silvesterfeier in der Jahn-Turnhalle). Ta se odehr´avala ve velk´em s´ale od p˚ ul dev´at´e, vstupn´e bylo 6 Kˇc pro ˇcleny a 9 Kˇc pro ostatn´ı. Nˇekolikr´ at bylo v t´eto pr´aci zm´ınˇeno pohostinsk´e zaˇr´ızen´ı. Jeho spr´avou byl jako n´ajemce povˇeˇren pan Hugo Dolleschel, majitel hostince Alt-Heidelberg v Platner Straße (dneˇsn´ı Blatensk´a ˇ ulice). Cepov´ ano bylo pivo z mˇeˇst’ansk´eho pivovaru v Chomutovˇe a dvan´actistupˇ nov´a Plzeˇ n. Vzhledem k faktu, ˇze tˇelocviˇcna mˇela k tomu urˇcen´e m´ıstnosti, se d´a soudit, ˇze slouˇzila i jako m´ısto pˇredn´ aˇsek a tak´e pro ubytov´ an´ı a voln´ y ˇcas ml´adeˇze. Bohuˇzel vˇsak o tomto vyuˇzit´ı nem´ame dalˇs´ıch zpr´av. Jak ovˇsem zaˇcala nab´ırat na s´ıle strana SdP (Sudetendeutsche Partei), byla i Jahnova tˇelocviˇcna vyuˇzita k politick´ ym c´ıl˚ um. O tom vˇsak v´ıce v n´asleduj´ıc´ı kapitole.
7
Politick´ e zneuˇ zit´ı V chomutovsk´ ych policejn´ıch spisech se s Jahnovou tˇelocviˇcnou (a v menˇs´ım poˇctu i s Jahnov´ ym
hˇriˇstˇem) m˚ uˇzeme setkat jako s dˇejiˇstˇem sch˚ uz´ı a akc´ı SdP, v´ ycviku jednotek FS (Freiwilliger Schutzdienst), ale i r˚ uzn´ ych v´ ytrˇznost´ı a potyˇcek. Bohuˇzel je tento fond znaˇcnˇe u ´trˇzkovit´ y, takˇze z vˇetˇsiny presidi´aln´ıch spis˚ u n´am zbyly jen odkazy v indexu. Ovˇsem i ty n´am mohou pomoci udˇelat si obr´azek o tehdejˇs´ı situaci – mnohokr´ate je zde zmiˇ nov´ana samotn´a ˇcinnost strany, d´ale jej´ı spolupr´ace s nepolitick´ ymi spolky a dvakr´at je zde odkaz i na dokumenty vˇenuj´ıc´ı se pˇr´ımo 15
Turnverein˚ um. V dalˇs´ım textu budou bl´ıˇze pops´any ud´alosti roku 1938 (dokumenty z tohoto roku jsou nejzachovalejˇs´ı), kter´e maj´ı s tˇelocviˇcnou spojitost.
7.1
Sch˚ uze SdP
Sch˚ uze SdP se v Jahnturnhalle“ odb´ yvaly pomˇernˇe ˇcasto – tˇelocviˇcnˇe by co do poˇctu zm´ınek ” v t´eto souvislosti mohla konkurovat snad uˇz jen Sadov´a dvorana. Jednak to byly soukrom´e porady funkcion´aˇr˚ u srany, kter´e se konaly bud’ v mal´em s´ale nebo v restauraci. D´ale to byly i sch˚ uze veˇrejn´e, na kter´ ych ˇreˇcnilo nem´alo poslanc˚ u a dalˇs´ıch v´ yznamn´ ych osobnost´ı nˇemeck´e n´arodnosti. ˇ Casto na nich hr´ala hudba – jak se p´ıˇse v jednom hl´aˇsen´ı: Pˇred zah´ ajen´ım sch˚ uze od 19. hod. ” bude u ´ˇcinkovati hudba M¨ ullera z Chomutova a hr´ ati pochody snad za u ´ˇcelem pˇril´ ak´ an´ı v´ıce lid´ı.“ 16 ´ cast na veˇrejn´ Uˇ ych sch˚ uz´ıch byla znaˇcnˇe kol´ısav´a – na sch˚ uzi dne 26. 1. bylo podle zpr´avy o jej´ım pr˚ ubˇehu 300 lid´ı, ale na sch˚ uzi konan´e 24. 1. jich bylo na 1800. Pr´avˇe ke sch˚ uzi z 26. 1. se v archivu zachoval let´ak, kter´ y na ni zval. Jeho kopie je v obrazov´e pˇr´ıloze. Pokud bychom zde mˇeli zm´ınit nˇekter´e ˇreˇcn´ıky, kteˇr´ı v chomutovsk´e tˇelocviˇcnˇe mˇeli projev, nesm´ı v prvn´ı ˇradˇe chybˇet poslanec Frantiˇsek Nemetz (nˇekdy uv´adˇen jako Nˇemec), kter´ y se ˇcasto u ´ˇcastnil i sch˚ uz´ı soukrom´ ych. D´ale se ve zpr´av´ach ˇcasto setk´ame se jm´enem Bezirksschulungleitera (okresn´ı vedouc´ı v´ ycviku) Heˇrmana Jeuthnera. Mimo nˇe v Jahnovˇe tˇelocviˇcnˇe alespoˇ n jednou promluvili Franiˇsek G¨otzl, poslanec Dr. Frantiˇsek Nadler, poslanec Dr. Alfred Rosche a urˇcitˇe i dalˇs´ı, o jejichˇz vystoupen´ıch se n´am zpr´avy nedochovaly. 29. 5. veˇcer se v Sadov´e dvoranˇe konala volebn´ı sch˚ uze SdP, kter´e se z˚ uˇcastnilo na 2000 lid´ı. Zm´ınˇena je zde z toho d˚ uvodu, ˇze jej´ı pr˚ ubˇeh byl pˇren´aˇsen rozhlasem do Jahnovy tˇelocviˇcny, kde se u ´ˇcast pohybovala kolem 600 lid´ı.
7.2
V´ ycvik a organizace FS
Freiwilliger Schutzdienst (zkr´acenˇe FS) byla organizace Sudetonˇemeck´e strany povolen´a ministerstvem vnitra 14. 5. 1938. Ofici´aln´ı n´apln´ı jej´ı ˇcinnosti mˇela b´ yt pomoc pˇri ˇziveln´ ych pohrom´ach a poˇr´adkov´ a sluˇzba. Jak vˇsak p´ıˇse list Rundschau: FS nen´ı par´ adn´ı u ´tvar, n´ybrˇz sbor bojovn´ık˚ u. . . ” je to nabrouˇsen´y meˇc naˇseho hnut´ı. . . “ 17 Je tedy zˇrejm´e, ˇze pouze u poˇr´adkov´e sluˇzby nez˚ ustalo. Odd´ıly FS nav´ azaly na ordnerskou (poˇradatelskou) sluˇzbu zakl´adanou od bˇrezna 1934 stranou (tehdy jeˇstˇe) SHF. V ˇcesk´ ych pramenech je vˇsak oznaˇcen´ı ordneˇri“ pouˇz´ıv´ano i pro pˇr´ısluˇsn´ıky ” FS. Jejich ofici´aln´ı ˇcinnost skonˇcila 15. 9. 1938, kdˇz byla tato organizace (spolu se samotnou SdP) zak´az´ana. 16 SOkA
´ Chomutov. Karton 3 Chomutov se s´ıdlem v Kadani. Fond OU Karel. Sudety. Praha: Agentura FAJMA, 1994.
17 RICHTER,
16
V ˇcele jednotek FS v Chomutovˇe st´al JUDr. Jindˇrich Feiler, advok´at v Chomutovˇe, kter´ y byl mimoto i n´aˇceln´ıkem turner˚ u. Policejn´ı zpr´ava ze 7. 6. 1938 uv´ad´ı, ˇze se v Jahnovˇe tˇelocviˇcnˇe maj´ı velmi ˇcasto odb´yvat porady ” vedouc´ıch ˇcinitel˚ u strany SdP v Chomutovˇe za pˇredsednictv´ı poslance Frantiˇska Nˇemce. Zejm´ena m´ a b´yti projedn´ av´ ano zˇrizov´ an´ı a organisace odd´ıl˚ u Freiwillige deutscher Schutzdienst FS.“ 18 D´ale je zde uvedeno, ˇze se m´a (rovnˇeˇz v Jahnovˇe tˇelocviˇcnˇe) kaˇzd´ y veˇcer konat ˇskolen´ı jednotek FS. Mˇel je prov´ adˇet JUDr. Feiler a mˇel jim rovnˇeˇz b´ yt pˇr´ıtomen major b´ yval´e rakousk´e arm´ady Otto G¨ottlicher. Zpr´ava rovnˇeˇz zmiˇ nuje, ˇze v noci na 9. 6. bude (. . . ) 100 pˇr´ısluˇsn´ık˚ u FS v pohotovosti ” ´ cel t´eto pohotovosti pˇr´ısluˇsn´ık˚ v Jahnturnhalle v Chomutovˇe. Uˇ u FS nen´ı zn´ am, ale moˇzno souditi, ˇze jsou urˇceni jako z´ aloha pro pˇr´ıpad nutn´e potˇreby a z´ akrok v pˇredvolebn´ı akci v obc´ıch zdejˇs´ıho okresu. Tito ordneˇri budou beze vˇs´ı pochyby ozbrojeni.“ 19 Jak je vidˇet, v chomutovsk´e tˇelocviˇcnˇe se neodb´ yvaly pouze porady, ale slouˇzila i jako shromaˇzdiˇstˇe jednotek FS, o ˇcemˇz svˇedˇc´ı i dalˇs´ı z´aznamy o Apellech“ (svol´an´ıch), napˇr´ıklad ze dn˚ u 15. 5. nebo ” 14. 6. Vˇetˇsinou se na nˇe dostavilo kolem stovky pˇr´ısluˇsn´ık˚ u odd´ıl˚ u. K informovanosti a pˇripravenosti ordner˚ u se zmiˇ nuje ve zpr´avˇe z 18. 5. toto: (. . . ) pˇri shluku lid´ı dne 17. kvˇetna t. r. veˇcer v Jirkovˇe. Zde zas´ ahli ihned ordneˇri, osvojuj´ıc´ı ” si pr´ ava veˇrejn´e str´ aˇze, ˇr´ıdili dopravu na veˇrejn´ych m´ıstech a nedbali pˇr´ıkaz˚ u veˇrejn´ych org´ an˚ u k tomu opr´ avnˇen´ych. V kr´ atk´e dobˇe na to v d˚ usledku jejich zpravodajsk´e sluˇzby poˇcali se shlukovati jiˇz v Chomutovˇe pˇred Jahnovou tˇelocviˇcnou aby v pˇr´ıpadˇe byli v pohotovosti.“ 20 Ohlednˇe organizace FS se z policejn´ıch zpr´av z ˇcervna dozv´ıd´ame, ˇze ˇclenov´e t´eto organizace konali v Jahnovˇe tˇelocviˇcnˇe pravideln´ a cviˇcen´ı, a to nejˇcastˇeji kaˇzd´e u ´ter´ y a p´atek veˇcer. Ostatn´ı dny se konala bˇeˇzn´ a turnersk´a cviˇcen´ı, kter´ ych se museli ˇclenov´e FS podle sv´ ych moˇznost´ı rovnˇeˇz u ´ˇcastnit. K tomu byla kon´ ana nedˇeln´ı cviˇcen´ı v ter´enu – Gel¨ander¨ ubungen“. ” ˇ Ovˇsem uˇz z bˇrezna je zpr´ava, kde se p´ıˇse: Clenov´ e tˇechto poˇradatelsk´ych sbor˚ u – rekruto” van´ı z voj´ ak˚ u v z´ aloze – budou ˇrazeni do tˇelocviˇcn´eho spolku Deutscher Turnverbandu, kde budou nen´ apadnˇe vycviˇcov´ ani pod rouˇskou nevinn´eho tˇelocviku. Cviˇcen´ı se m´ a konati 3× v t´ydnu.“ 21 Tyto informace se sice net´ ykaj´ı pˇr´ımo jednotek FS (v tomto pˇr´ıpadˇe se jedn´a o jejich pˇredch˚ udce), ych sbor˚ u“. ale umoˇzn ˇuj´ı n´am udˇelat si pˇredstavu o povaze tˇechto poˇradatelsk´ ”
7.3
V´ ytrˇ znosti a demonstrace
19. 5. 1938 byla skupina ˇsesti ˇcesk´ ych voj´ak˚ u napadena pˇred Jahnovou tˇelocviˇcnou nˇekolika dest´ıtkami henleinovc˚ u. Jeden z voj´ak˚ u byl tˇeˇzce zranˇen. Tento incident vyvolal ˇradu rvaˇcek n´asleduj´ıc´ıho dne, do kter´ ych se zapojil i starosta Viktor Herbrich. Poˇr´adek byl zjedn´an aˇz veˇcer. 18 SOkA
´ Chomutov. Karton 2 Chomutov se s´ıdlem v Kadani. Fond OU
19 Ibid. 20 Ibid. 21 Ibid.
17
Ve zpr´avˇe z 1. 6. se p´ıˇse: Hl´ as´ım, ˇze o ˇcinnosti strany SdP v Chomutovˇe z´ıskala zdejˇs´ı stanice tuto d˚ uvˇernou zpr´ avu: ” Dne 20. kvˇetna 1938 veˇcer pˇri v´ytrˇznostech v Jahnturnhalle v Chomutovˇe byli vˇsichni z´ uˇcastnˇen´ı ordneˇri strany SdP ozbrojeni pistolemi neb d´ykami t.zv. Dolchmesser, tes´ aky t.zv. Hirschf¨ anger a obuˇsky, plnˇen´ymi olovem, p´ıskem, dr´ atem a pod. Tehdy byla Jahnturnhalle obkl´ıˇcena bezpeˇcnostn´ımi org´ any a rozˇs´ıˇrila se povˇest, ˇze u ordner˚ u SdP bude provedena osobn´ı prohl´ıdka. Proto vˇsichni ozbrojen´ı ordneˇri odloˇzili pr´y zbranˇe a to pod prkna podia a za z´ aclonu ve velk´em s´ ale v Jahnturnhalle. Jakmile minulo nebezpeˇc´ı osobn´ı prohl´ıdky, vzali si ordneˇri opˇet sv´e zbranˇe k sobˇe.“
22
O 15. 9., kdy uˇz byla situace znaˇcnˇe vyhrocen´a, se n´am dochovala tato zpr´ava: Dne 15. z´ aˇr´ı odebralo se ˇzactvo nˇem. gymnasia do pr˚ umyslov´e ˇskoly, kdeˇz vyzvalo pr˚ umyslov´ aky, ” aby s nimi se spojili, tot´eˇz se opakovalo u nˇem. uˇcitelsk´eho u ´stavu. Telefonoval jsem s ˇreditelem uˇcitelsk´eho u ´stavu, ˇze d´ am ˇskol´ aky str´ aˇz´ı rozpt´yliti, pakliˇze se ihned nerozejdou. Tito v´yzvˇe ˇreditele vyhovˇeli a za zpˇevu a v´ykˇrik˚ u protist´ atn´ıch vt´ ahli na hˇriˇstˇe Jahnovo, kde byli po nation´ aln´ı ˇreˇci starosty mˇesta vyzv´ ani k rozchodu. Kdyˇz se rozch´ azeli, pˇr´ıjezdem poslance Nˇemce byli opˇet strˇzeni do Jahnturnhalle, kamˇz dostavilo se t´eˇz pˇrivolan´e pekaˇrem Teuchnerem dˇelnictvo z Mannesmannov´ych z´ avod˚ u. Vyhl´ aˇsen´ım stann´eho pr´ ava byly pak demonstrace skonˇceny.“
7.4
23
Jin´ e akce
Ve dnech 1.–4. 7. 1938 byla v Chomutovˇe spolkem Bund der Deutschen poˇr´ad´ana slavnost Fest aller Deutschen“. Pro n´as nejzaj´ımavˇejˇs´ı je 3. ˇcervenec, kdy byl odpoledne kon´an pr˚ uvod ” ulicemi Chomutova s u ´ˇcast´ı kolem 30 000 osob, v jehoˇz ˇcele ˇsel Konr´ad Henlein. Po dvou a p˚ ul hodin´ach byl ukonˇcen na fotbalov´em hˇriˇsti DFK Chomutov, kter´e bylo pro tyto u ´ˇcely spojeno s Jahnov´ ym hˇriˇstˇem. Zde se shrom´aˇzdilo asi 40 000 lid´ı – podle policejn´ı zpr´avy Nˇemci uv´adˇeli pˇres 100 000 lid´ı, coˇz je vˇsak na tomto prostoru nemoˇzn´e. Na programu byly r˚ uzn´e projevy: Projev zah´ ajil m´ıstostarosta Czermak pˇriv´ıt´ an´ım pˇr´ıtomn´ych, po nˇemˇz ujal se slova pˇredseda ” (Bund der Deutschen, pozn. autora) Werenfenig, kter´y uv´ıtal Konr´ ada Henleina a zd˚ uraznil, ˇze jde o nepolitick´y projev, jehoˇz vˇsak u ´ˇcelem je uk´ azati nˇemeckou pospolitost. Dˇr´ıve musel br´ ati ohledu pˇri sv´e ˇreˇci na r˚ uzn´e polit. strany, nyn´ı vˇsak je zde pouze jedna strana, kter´ a se pˇrizn´ av´ a k nˇemeck´emu svˇetov´emu n´ azoru. Ke konci pak jako d´ıky za pr´ aci, kterou Henlein vykonal, odevzdal Henleinovi diplom ˇcestn´eho uzn´ an´ı. (. . . ) Ke konci projevu ujal se slova Konr´ ad Henlein, kter´y kr´ atk´ymi slovy podˇekoval za uzn´ an´ı sv´e pr´ ace, a sl´ıbil, ˇze boj povede aˇz do u ´pln´eho v´ıtˇezstv´ı. T´ım projev byl skonˇcen, naˇceˇz nastal klidn´y rozchod u ´ˇcastn´ık˚ u.“
24
22 Ibid. 23 SOkA 24 SOkA
´ Chomutov. Karton 3 Chomutov se s´ıdlem v Kadani. Fond OU ´ Chomutov. Karton 2 Chomutov se s´ıdlem v Kadani. Fond OU
18
Po skonˇcen´ı projev˚ u se v lok´ale Jahnovy tˇelocviˇcny konala sch˚ uze SdP za pˇredsednictv´ı K. Henˇ leina. Sch˚ uzky se z´ uˇcastnil osobnˇe sen´ ator Bock ze Zatce, poslanec Frantiˇsek Nˇemec, m´ıstn´ı ve” douc´ı Emil G¨ otzl, purkmistr Eduard Fiedler, jeho z´ astupce JUDr. Otto K¨ uhn a Zahlmeister Zottleder, vˇsichni z Chomutova a jin´ı v´yznaˇcn´ı ˇcinovn´ıci SdP. Pr˚ ubˇeh t´eto d˚ uvˇern´e sch˚ uzky nemohl b´yt zjiˇstˇen. Po skonˇcen´ı sch˚ uzky odjel Konr´ ad Henlein se ˇ sv´ym pr˚ uvodem do Cerven´ eho Hr´ adku, ud´ anlivˇe ke statk´ aˇri Hohenlohemu.“
25
´ cast byla ve zpr´avˇe odhadnuta 25. 4. se na Jahnovˇe hˇriˇsti konal t´abor lidu strany SdP“. Uˇ ” na 10 000 osob, aˇckoliv poslanec Nˇemec mluvil ve sv´em projevu o 21 000 pˇr´ıtomn´ ych sudetsk´ ych Nˇemc´ıch. Kromˇe nˇej ˇreˇcnil i Heˇrman Jeuthner a poslanec Bedˇrich Zippelius. 29. 8. proj´ıˇzdˇel na sv´e cestˇe pohraniˇc´ım okresy Chomutov a Most Konr´ad Henlein. V Chomutovˇe mu tato j´ızda trvala od 14:00 do 15:30, n´aslednˇe poobˇedval v Jahnovˇe tˇelocviˇcnˇe a pot´e odjel ˇ do Zatce.
8
Od roku 1939 do souˇ casnosti
8.1
Druh´ a svˇ etov´ a v´ alka
O stavu a vyuˇzit´ı Jahnovy tˇelocviˇcny za druh´e svˇetov´e v´alky nem´ame bohuˇzel moc zpr´av. V´ıme vˇsak, ˇze ji spravoval n´astupce chomutovsk´eho Turnvereinu, Turngemeinde Komotau (nˇekdy NSTG – Nationalsozialistische Turngemeinde Komotau). D´ale se m˚ uˇzeme doˇc´ıst, ˇze budova slouˇzila jako pˇrechodn´e ubytov´ an´ı nˇemeck´e a posl´eze Rud´e i ˇceskoslovensk´e arm´adˇe. K Jahnovˇe tˇelocviˇcnˇe se ˇc´ asteˇcnˇe v´aˇz´ı i pl´any na stavbu Hitlerjugend-Heim“ z let 1938–1942, ” kdy bylo jako jedno z moˇzn´ ych m´ıst pro novou budovu zvaˇzov´ano tenisov´e a fotbalov´e hˇriˇstˇe patˇr´ıc´ı k tˇelocviˇcnˇe. Roku 1940 byla tato moˇznost zmˇenˇena na m´ısto vedle tˇelocviˇcny – toto byla nejpravdˇepodobnˇejˇs´ı varianta a dokonce bylo jedn´ano o architektonick´em n´avrhu. Stavba vˇsak, jak je dnes patrn´e, nakonec postavena nebyla.
8.2
9. 6. 1945
Pˇrestoˇze Jahnova tˇelocviˇcna musela roku 1938 pˇrihl´ıˇzet mnoha exces˚ um, svˇedkem toho nejhorˇs´ıho se stala aˇz po v´alce. Bylo to 9. ˇcervna 1945.26 Toho dne se jiˇz od r´ana v ulic´ıch objevovaly plak´aty27 pˇrikazuj´ıc´ı, aby se vˇsichni muˇzi nˇemeck´e n´arodnosti ve vˇeku 13–65 let dostavili nejpozdˇeji do des´at´e hodiny na hˇriˇstˇe DFK Chomutov. 25 Ibid. 26 Vzhledem k povaze cel´ e ud´ alosti o n´ı nem´ ame jasn´ a fakta. Cel´ y n´ asleduj´ıc´ı text vych´ az´ı ze vzpom´ınek pouze nˇ emeck´ ych pamˇ etn´ık˚ u zaznamenan´ ych v Komotauer Jahrbuch, proto tento v´ yklad m˚ uˇ ze b´ yt zkreslen´ y. HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 10. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2001. Podle pˇrekladu Jany Mrekajov´ e a Evy Kanick´ e. 27 Viz obrazovou pˇ r´ılohu
19
Kaˇzd´ y si s sebou mˇel vz´ıt j´ıdlo na 3 dny, n´ahradn´ı obleˇcen´ı a osobn´ı pr˚ ukazy. Jelikoˇz se neuposlechnut´ı pˇr´ıkazu trestalo smrt´ı, seˇradilo se toho ˇcervnov´eho r´ana za Jahnovou tˇelocviˇcnou na 8000 nˇemeck´ ych muˇz˚ u, mlad´ık˚ u a starc˚ u. Z oken kav´arny a vyˇsˇs´ıch pater tˇelocviˇcny se na celou ud´alost d´ıvali ˇceˇst´ı d˚ ustojn´ıci, jakoby sledovali nˇejak´e zvl´ aˇstn´ı nap´ınav´e divadlo“.28 ” Dav byl usmˇerˇ nov´ ana neust´al´ ymi pˇr´ıkazy z amplion˚ u. Na zaˇc´atku se ˇcetla dlouh´a ˇrada jmen – to byli zamˇestnanci poˇsty, ˇzeleznice, Mannesmannov´ ych z´avod˚ u a Poldiny huti. Ti mohli odej´ıt. ˇ Rovnˇeˇz bylo Nˇemc˚ um ozn´ameno, proˇc zde jsou – aby byli potrest´ani za zloˇciny proti Cech˚ um za okupace. N´asledovalo hled´an´ı voj´ak˚ u SS. Vˇsichni se museli svl´eknout do p˚ uli tˇela a zvednout ruce. Kdo mˇel na vnitˇrn´ı stranˇe lev´eho ramene vytetovanou krevn´ı skupinu, byl na z´akladˇe tohoto oznaˇcen jako SS-Mann. Jeden z pamˇetn´ık˚ u uv´ad´ı, ˇze tohoto oznaˇcen´ı se dostalo i jednomu mrz´akovi, kter´ y ale slouˇzil u letectva. Takto vybran´ı byli nejprvˇe surovˇe zbiti, n´aslednˇe nah´azeni na hromadu a politi slanou vodou. Odhady takto zabit´ ych se r˚ uzn´ı od 19 po 30 muˇz˚ u. Nˇekteˇr´ı svˇedci uv´adˇej´ı, ˇze st´en´an´ı um´ıraj´ıc´ıch utichlo aˇz ke ˇctvrt´e hodinˇe odpoledn´ı. Po cel´ y den na cviˇciˇsti byli nˇemeˇct´ı muˇzi sv´ ymi samozvan´ ymi dozorci biti, prohled´av´ani a okr´ad´ani o cokoliv, co za ukraden´ı st´alo. Rovnˇeˇz nˇekteˇr´ı pamˇetn´ıci hovoˇr´ı o poniˇzov´an´ı nucen´ ym zpˇevem p´ısn´ı a dˇekov´ an´ım v˚ udci. Kdyˇz se den zaˇcal ch´ ylit ke konci, byli nˇemeˇct´ı muˇzi znovu seˇrazeni a vydali se na pochod smˇerem k hranic´ım se Saskem, do Nov´e Vsi v Hor´ach a Deutschneudorfu. Po celou dobu byli hn´ani ranami biˇci a pˇestmi a za nimi ˇsla ozbrojen´a skupina, jej´ımˇz jedin´ ym u ´kolem bylo zastˇrelit vˇsechny zaost´avaj´ıc´ı. Kdyˇz vˇsak dorazili na m´ısto, nastal probl´em – rusk´e jednotky nechtˇely pˇrechod hranic povolit. Dalˇs´ı dva dny tak Nˇemci str´avili v mizern´ ych podm´ınk´ach, neˇz se znovu vydali na cestu. Jejich c´ılem vˇsak nebyl Chomutov, ale Z´aluˇz´ı29 , kde byli nasazeni na nucen´e pr´ace v t´aboˇre 27. Z¨ uricher Zeitung pozdˇeji uvedl, ˇze tento tˇri dny a tˇri noci trvaj´ıc´ı pochod nepˇreˇzilo 364 lid´ı.
8.3
Adaptace (rok 1946)
N´asledkem ˇcast´eho stˇr´ıd´ an´ı majitel˚ u v pˇredchoz´ıch letech se tˇelocviˇcna po v´alce nach´azela ve skuteˇcnˇe zb´ıdaˇcen´em stavu – podlahy byly pokryty odpadem, dlaˇzby otluˇceny, lustry vytrh´any, r´amy dveˇr´ı vyˇst´ıp´ any, sklo vytluˇceno, elektroinstalace orv´ana, umyvadla ukradena a podobnˇe. Cel´e plochy stˇen a podlah byly promoˇceny. Stˇrecha byla poˇskozena vyr´aˇzen´ım taˇsek, patrnˇe za u ´ˇcelem z´ısk´an´ı svˇetla. Bylo tedy nutn´e, aby tˇelocviˇcna, pokud mˇela kdy jeˇstˇe k nˇeˇcemu slouˇzit, proˇsla rozs´ahlou adaptac´ı a rekonstrukc´ı. Tato ot´azka pˇriˇsla na ˇradu uˇz v roce 1946 (v t´e dobˇe ji mˇel ve sv´e spr´avˇe N´arodn´ı tˇelov´ ychovn´ y svaz). 15. a 16. ledna bylo provedeno rozs´ahl´e ˇsetˇren´ı stavu budovy a 1. u ´nora 28 HEIMATKREIS 29 Obec
KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 10. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2001. byla t´ emˇ eˇr cel´ a zlikvidovan´ a kv˚ uli v´ ystavbˇ e chemick´ ych z´ avod˚ u
20
byl vypracov´ an odhad stavebn´ıch n´aklad˚ u – 550 000 Kˇcs. Na sch˚ uzi m´ıstn´ı spr´avn´ı komise konan´e 7. 2. pak bylo poˇz´ ad´ ano o proveden´ı adaptace s v´ yˇse uveden´ ym rozpoˇctem, pˇriˇcemˇz pˇribliˇznˇe 260 000 Kˇcs bylo doporuˇceno odˇcerpat z fondu v markov´ ych platidlech urˇcen´eho na u ´pravu hˇriˇstˇe. Vˇse bylo schv´ aleno bez n´amitek.
8.4
Majitel(´ e) po roce 1945
Jiˇz na mapˇe mˇesta z roku 1945 se m˚ uˇzeme setkat s nov´ ym jm´enem Jahnovy tˇelocviˇcny – Sportovn´ı d˚ um. Tento n´azev vydrˇzel budovˇe do dneˇsn´ıch dn˚ u. Sportovn´ı d˚ um pˇrevzal po druh´e svˇetov´e v´alce Sokol II Chomutov. Tato organizace vˇsak nemˇela s p˚ uvodn´ım Sokolem nic spoleˇcn´eho (na nˇej nav´azal Sokol I Chomutov). Roku 1948 zmˇenil tento spolek sv´e jm´eno na Spojocel Chomutov a kr´atce nato se pˇrejmenoval na Sokol Hutˇe Chomutov. Ten se rozdˇelil roku 1953 na Ban´ık VTGK Chomutov a Ban´ık ZJF Chomutov. Avˇsak jiˇz v roce 1956 byly kluby ze ZJF pˇresunuty do VTGK a byl pˇrijat spoleˇcn´ y n´azev Ban´ık Chomutov. Dalˇs´ı ˇ Chomutov, kter´ zmˇena n´azvu pˇriˇsla uˇz za dva roky (1958), a to na TJ VTZ y vydrˇzel dodnes. De facto tak z˚ ustala tˇelocviˇcna po celou dobu komunistick´eho reˇzimu pod spr´avou jedn´e orgaˇ nizace (vlastn´ıkem byl CSTV), kter´a pouze mˇenila n´azvy. To vˇsak mˇelo za n´asledek spory o to, komu tˇelocviˇcna pˇripadne po roce 1989. Usiloval o ni Sokol (rok 1991) a o ˇc´ast pozemku i TJ Ban´ık Bˇrezeneck´ a Chomutov. V obou pˇr´ıpadech vˇsak byly tyto poˇzadavky podloˇzeny pouze podobnost´ı ˇ Chomutov. historick´ ych n´azv˚ u TJ VTZ ˇ Chomutov, kter´a jej (jako obˇcansk´e V souˇcasn´e dobˇe je majitelem Sportovn´ıho domu TJ VTZ sdruˇzen´ı) z´ıskala 17. 5. 1990.
8.5
Ned´ avn´ a minulost
V ned´avn´e minulosti proˇsel Sportovn´ı d˚ um ˇradou stavebn´ıch u ´prav, kter´e z´asadnˇe zmˇenily jeho vnitˇrn´ı uspoˇr´ ad´ an´ı. Roku 1994 byly ve zdi prav´eho kˇr´ıdla smˇerem do ulice vybour´any dveˇre a vˇetˇs´ı okna. V pˇr´ızem´ı tohoto kˇr´ıdla pak byla od roku 1995 provozov´ana prodejna kol, kterou roku 2001 nahradil bar. Tat´ aˇz prodejna kol vˇsak fungovala uˇz od roku 1991, kdy vystˇr´ıdala v pˇr´ızem´ı lev´eho kˇr´ıdla restauraci, mezi lety 1995 a 2001 pak mˇela prostory v obou kˇr´ıdlech, pˇriˇcemˇz v lev´em kˇr´ıdle fungovala aˇz do roku 2002, kdy v tˇechto prostor´ach byla zˇr´ızena pivnice Sport’´ak“. ” Avˇsak zp´atky ke stavebn´ım u ´prav´ am – v letech 2002 aˇz 2003 probˇehly rozs´ahl´e opravy, kter´e daly Sportovn´ımu domu mimo jin´e novou fas´adu. Bˇehem nich byl odbour´an boˇcn´ı vchod z lev´e strany, kter´ y p˚ uvodnˇe vedl do restauraˇcn´ıho zaˇr´ızen´ı. V letech 2009 byl pozemek oplocen a velk´ y s´al tˇelocviˇcny rozdˇelen pˇr´ıˇckou. 21
9
Z´ avˇ er Mnoho lid´ı proch´ az´ı po M´anesovˇe ulici v Chomutovˇe nevˇedouce, co za budovu vlastˇe m´ıjej´ı.
Nevˇed´ı o usil´ı chomutovsk´eho Turnvereinu, kter´ y ji po v´ıce neˇz pades´ati letech od zaloˇzen´ı fondu na jej´ı v´ ystavbu slavnostnˇe otevˇrel. Nevˇed´ı o tom, jak v´ yznamnou roli hr´ala ve spoleˇcensk´em ˇzivotˇe nˇemeck´ ych obyvatel. Nevˇed´ı, jak se stala centrem politick´eho dˇen´ı v pˇredveˇcer Mnichovsk´e dohody. Ani nevˇed´ı, jak´ ym hr˚ uzn´ ym ud´alostem musela pˇrihl´ıˇzet v dnech pov´aleˇcn´ ych. Snad tato pr´ace tedy pˇrispˇeje sv´ ym stˇr´ıpkem do mozaiky chomutovsk´e historie. Bohuˇzel, jak jiˇz bylo ps´ano v u ´vodu, veˇsker´e dostupn´e zdroje jsou dosti torzovit´eho charakteru, a tak i tato pr´ace nem˚ uˇze b´ yt celistv´ ym shrnut´ım. Pˇresto se vˇsak jedn´a (pokud v´ım) o jedinou pr´aci v ˇcesk´em jazyce, kter´a se tomuto t´ematu ucelenˇeji vˇenuje. Proˇc vˇsak mˇela Jahnova tˇelocviˇcna ve sv´e dobˇe takov´ y ohlas? Podle m´eho n´azoru za t´ımto stoj´ı fakt, ˇze si na jej´ı stavbu museli chomutovˇst´ı turneˇri takovou dobu poˇckat. Jejich u ´sil´ı se naplnilo ˇ si, tak turneˇri z Horn´ı Vsi. Nelze upozadit ani fakt, po dlouh´ ych letech, kdy je pˇredbˇehli“ jak Ceˇ ” ˇze tˇelocviˇcna mˇela slouˇzit nejen turner˚ um, ale vˇsem chomutovsk´ ym Nˇemc˚ um, a tak´e to, ˇze byla stavˇena v ˇcasech, kdy na svˇet tˇeˇzce dopadla ekonomick´a krize. Kdyˇz uˇz zde byl zm´ınˇen Erster Deutscher Turnverein Komotau 1864, nelze opomenout TJ ˇ Chomutov, kter´e patˇr´ı uzn´an´ı za to, ˇze se dnes Sportovn´ı d˚ VTZ um nach´az´ı v reprezentativn´ım stavu. Co ˇr´ıci na z´avˇer? Snad uˇz jen to, ˇc´ım zakonˇcil svou stat’ o otevˇren´ı tˇelocviˇcny mˇes´ıˇcn´ık Die Quelle30 :
”
Das walte Gott!“ Amen!
30 Die
neue Jahn-Turnhalle. Die Quelle. J¨ anner 1934, roˇ c. 6, ˇ c. 1.
22
10
Pouˇ zit´ e zdroje a literatura
Archivn´ı prameny • Archiv stavebn´ıho u ´ˇradu v Chomutovˇe ˇ Chomutov • Archiv TJ VTZ • Oblastn´ı muzeum v Chomutovˇe. Sb´ırka pohlednic. • SOkA Chomutov se s´ıdlem v Kadani. Fond AM Chomutov. K 1182 ´ Chomutov. Kartony 1–3 • SOkA Chomutov se s´ıdlem v Kadani. Fond OU
Literatura ¨ ´ ´ a Jaroslav MAREK. Dˇejiny tˇelesn´e v´ychovy II. Praha: • KOSSL, Jiˇr´ı, Frantiˇsek KRATK Y Olympia, 1986. ´ ´ Frantiˇsek. Dˇejiny tˇelesn´e v´ychovy I. Praha: Olympia, 1974. • KRATK Y, • Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau. V pˇrekladu Zdeˇ nka Vachaty. Chomutov: Im Verlage des Deutschen Bezirkslehrervereines, 1898. ´ Kateˇrina. Nˇemeck´y nacionalismus a faˇsismus na Chomutovsku: Dokumenty z • MERTOVA, let 1932–1945. Praha: Tiskov´ a, ediˇcn´ı a propagaˇcn´ı sluˇzba, 1990. ´ Sedes´ ˇ • MIZUN, Luboˇs a Stanislav KRAL. at let z´ apasu v Chomutovˇe. Chomutov: AKORD, 2006. ´ ı nad Labem: Albis International, 2002. • RAK, Petr. Chomutov 1252–2002. Ust´ • RAK, Petr a Jaroslav PACHNER. Chomutovsk´ a uliˇcnice: Stavebnˇe-´ uzemn´ı promˇeny a v´yvoj ´ ı nad Labem: Albis International, 2005. n´ azv˚ u ulic v Chomutovˇe, Horn´ı Vsi a Spoˇric´ıch. Ust´ • REITMAYER, Ladislav. Pˇrehled v´yvoje tˇelesn´e v´ychovy ve svˇetˇe. 2. vyd. Praha: St´atn´ı pedagogick´e nakladatelstv´ı, 1984. • RICHTER, Karel. Sudety. Praha: Agentura FAJMA, 1994. ˇ CHOMUTOV. Roˇcenka 1968. Vydala TJ VTZ ˇ Chomutov. • TJ VTZ 23
ˇ anky a periodika Cl´ • Deutsches Volksblatt. 5. 9. 1932, roˇc. 68, ˇc. 205. • Deutsches Volksblatt. 14. 12. 1933, roˇc. 69, ˇc. 285. • Deutsches Volksblatt. 16. 12. 1933, roˇc. 69, ˇc. 287. • Deutsches Volksblatt. 18. 12. 1933, roˇc. 69, ˇc. 288. • Deutsches Volksblatt. 19. 12. 1933, roˇc. 69, ˇc. 289. • Deutsches Volksblatt. 30. 12. 1933, roˇc. 69, ˇc. 297. • 1. Deutscher Turnverein 1864. In: HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 6. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2001, s. 40–43. • HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 10. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2001. Podle pˇrekladu Jany Mrekajov´e a Evy Kanick´e. • GELINEK, Leonhard. Die Jahnturnhalle in Komotau. In: HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 18. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2013, s. 102–106. • Die neue Jahn-Turnhalle. Die Quelle. J¨anner 1934, roˇc. 6, ˇc. 1.
Mapy ´ ´I MESTO ˇ ´ USTAV ´ ˇ CR, ˇ v. • STATUTARN CHOMUTOV A HISTORICKY AKACEMIE VED ˇ e republiky: svazek ˇc. 16. Praha, 2007. v. i. Historick´y atlas mˇest Cesk´
Internetov´ e zdroje • Z´aluˇz´ı (Maltheuern). Zanikl´e obce [online]. [cit. 2013-10-23]. Dostupn´e z: http://zanikleobce.cz/index.php?obec=276
24
Obrazov´a pˇr´ıloha
Obr´ azek 1: Portr´ et Friedricha Ludwiga Jahna, jak jej otiskl Deutsches Volksblatt. Zdroj: Deutsches Volksblatt. 16. 12. 1933, roˇ c. 69, ˇ c. 287.
Obr´ azek 2: Raz´ıtko Erster Deutscher Turnverein Komotau 1864 s turnersk´ ym kˇ r´ıˇ zem. Zdroj: Archiv stavebn´ıho u ´ˇ radu v Chomutovˇ e
27
Obr´ azek 3: Hlaviˇ cka u ´ˇ redn´ıho dokumentu Erster Deutscher Turnverein Komotau 1864. Zdroj: Archiv stavebn´ıho u ´ˇ radu v Chomutovˇ e
ˇ Obr´ azek 4: Zupn´ ı tˇ elocviˇ cn´ a slavnost 1920. Zdroj: HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 6. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2001.
28
azek 5: Jahnova tˇ elocviˇ cna – prospekt. Obr´ Zdroj: GELINEK, Leonhard. Die Jahnturnhalle in Komotau. In: HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 18. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2013.
Obr´ azek 6: Ilustrace k ˇ cl´ anku v Deutsches Volksblatt. Zdroj: Deutsches Volksblatt. 16. 12. 1933, roˇ c. 69, ˇ c. 287.
29
Obr´ azek 7: Program slavnostn´ıho otevˇ ren´ı Jahnovy tˇ elocviˇ cny. Zdroj: Deutsches Volksblatt. 16. 12. 1933, roˇ c. 69, ˇ c. 287.
30
azek 8: Jahnova tˇ elocviˇ cna na meziv´ aleˇ cn´ e pohlednici. Po stran´ ach n´ apisu na ˇ cele budovy jsou dobˇ re viditeln´ e Obr´ turnersk´ e kˇ r´ıˇ ze. Zdroj: Oblastn´ı muzeum v Chomutovˇ e, sb´ırka pohlednic.
Obr´ azek 9: Tˇ elocviˇ cna zachycen´ a z jin´ eho m´ısta, rovnˇ eˇ z na dobov´ e pohlednici. Na zadn´ı stˇ enˇ e se nach´ az´ı nejsp´ıˇ s rovnˇ eˇ z turnersk´ y kˇ r´ıˇ z. Zdroj: archiv anonymn´ıho sbˇ eratele.
31
Obr´ azek 10: Jahnovo hˇ riˇ stˇ e, rok 1938. Zdroj: archiv Josefa M¨ arze.
32
Obr´ azek 11: Pozv´ anka na sch˚ uzi SdP konaj´ıc´ı se 26. 1. 1938 v Jahnovˇ e tˇ elocviˇ cnˇ e. Zn´ amka s Konr´ adem Henleinem zakr´ yv´ a znak SdP. ´ Chomutov. Zdroj: SOkA Chomutov se s´ıdlem v Kadani. Fond OU
33
Obr´ azek 12: Plak´ at z 9. 6. 1945. Zdroj: HEIMATKREIS KOMOTAU. Komotauer Jahrbuch: Folge 10. N¨ urnberg: Helmut Preußler Verlag, 2001.
34
Obr´ azek 13: Porovn´ an´ı v´ yˇ rez˚ u z map z let 1937 a 1945 ´ ´I MESTO ˇ ´ USTAV ´ ˇ CR, ˇ Zdroj: STATUTARN CHOMUTOV A HISTORICKY AKADEMIE VED v. v. i. Historick´ y atlas ˇ mˇ est Cesk´ e republiky: svazek ˇ c. 16. Praha, 2007.
azek 14: Pov´ aleˇ cn´ a podoba Sportovn´ıho domu na pohlednici z roku 1951. Obr´ Zdroj: Oblastn´ı muzeum v Chomutovˇ e, sb´ırka pohlednic.
35
Obr´ azek 15: Fotografie zachycuj´ıc´ı rekonstrukci z let 2002 aˇ z 2003. ˇ Chomutov. Zdroj: Archiv TJ VTZ
36
azek 16: Fotografie zachycuj´ıc´ı demolici boˇ cn´ıho vchodu za v´ yˇ se zm´ınˇ en´ e rekonstrukce. Obr´ ˇ Chomutov. Zdroj: Archiv TJ VTZ
Obr´ azek 17: Dneˇ sn´ı pohled na Sportovn´ı d˚ um. Je patrn´ e m´ısto, kde b´ yval boˇ cn´ı vchod. Zdroj: archiv autora.
37
Obr´ azek 18: Dneˇ sn´ı podoba sportovn´ıho domu. Zdroj: Archiv autora.
38
