Historie cestovního ruchu Lednicko-valtického areálu od roku 1962 do roku 2012

Historie cestovního ruchu Lednicko-valtického areálu od roku 1962 do roku 2012

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 24. 4. 2015 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, Csc. za odborné vedení mé bakalářské práce a za cenné rady a připomínky. Dále děkuji pracovníkům Státního okresního archivu v Břeclavi se sídlem v Mikulově. Děkuji tímto za poskytnutí zajímavých informací a za možnost nahlédnout do cenných materiálů. V poslední řadě děkuji mé rodině za podporu při psaní bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Historie cestovního ruchu Lednicko-valtického areálu od roku 1962 do roku 2012 bakalářská práce

Autor: Lucie Vodičková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Lucie Vodičková

Anotace VODIČKOVÁ, Lucie: Historie cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu od roku 1962 do roku 2012. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Cílem bakalářské práce je na základě terénního výzkumu zjistit historii cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu. Práce je vytvořena na základě studia archivních materiálů, kronik a dobového tisku.

Teoretická část práce se zabývá definováním cestovního ruchu, jeho historickým vývojem a charakteristikou oblasti Lednicko-valtického areálu. Praktická část je postavena na terénním výzkumu. Popisuje vývoj dopravy, turistiky, ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení v uvedené oblasti za určitá období. Závěrečnou část práce tvoří shrnutí současného stavu cestovního ruchu v oblasti. Klíčová slova: Lednicko-valtický areál. Historie cestovního ruchu. Ubytovací a Stravovací zařízení. Doprava. Turistika.

7

Annotation VODIČKOVÁ, Lucie: History of Tourism in Lednice-Valtice Complex from the Years 1962 - 2012. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2015. The aim of the bachelor thesis is to find out the history of tourism in Lednice-Valtice Complex on the basis of field research. The thesis is formed on the basis of studying archival materials, chronicles and historical press.

The theoretical part deals with the definition of tourism, it´s historical development and characteristics of Lednice-Valtice Complex. The practical part is based on a field research. It describes the development of transport, tourism, accommodation and catering facilities in the komplex and in certain period. The final part consists of a summary of the current state of tourism in the area. Keywords: Lednice-Valtice Complex. History of tourism. Accommodation and Catering facilities. Transport. Tourism.

8

Obsah Seznam zkratek a symbolů........................................................................................... 11 Úvod ............................................................................................................................... 12 1

2

Charakteristika cestovního ruchu ....................................................................... 13 1.1

Definice cestovního ruchu................................................................................ 13

1.2

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............................................................ 13

1.3

Historický vývoj na území České republiky po 2.sv. válce ............................. 15

1.3.1

Etapa po 2. světové válce do roku 1989 ................................................... 15

1.3.2

Etapa po roce 1989 ................................................................................... 16

Vymezení zkoumané oblasti ................................................................................. 18 2.1

3

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............................................................ 20

2.1.1

Přírodní lokalizační předpoklady .............................................................. 20

2.1.2

Kulturní lokalizační předpoklady ............................................................. 21

2.1.3

Realizační předpoklady – Materiálně - technická základna .................... 23

2.1.4

Realizační předpoklady – Dopravní předpoklady .................................... 25

2.1.5

Selektivní předpoklady ............................................................................. 26

2.2

Turistika ........................................................................................................... 26

2.3

Zapsání na seznam památek UNESCO ............................................................ 29

Historie cestovního ruchu Lednice ...................................................................... 31 3.1

Období 1962 – 1980 ......................................................................................... 31

3.1.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 32

3.1.2

Ubytovací zařízení .................................................................................... 34

3.1.3

Stravovací zařízení .................................................................................... 35

3.1.4

Doprava ..................................................................................................... 35

3.2

Období 1981 – 1995 ......................................................................................... 35

3.2.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 35

3.2.2


3.2.3


3.2.4

Doprava ..................................................................................................... 40

3.3

Období 1996 - 2005 ......................................................................................... 40

3.3.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 40

3.3.2

Ubytovací zařízení .................................................................................... 42 9

3.3.3


3.3.4

Doprava ..................................................................................................... 45

3.4

4

3.4.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 46

3.4.2


3.4.3


3.4.4

Doprava ..................................................................................................... 49

Historie cestovního ruchu Valtice ....................................................................... 50 4.1

Období 1962 – 1980 ......................................................................................... 50

4.1.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 50

4.1.2


4.1.3


4.1.4

Doprava ..................................................................................................... 52

4.2

Období 1981 – 1995 ......................................................................................... 52

4.2.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 52

4.2.2


4.2.3


4.2.4

Doprava ..................................................................................................... 55

4.3

Období 1996 – 2005 ......................................................................................... 56

4.3.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 56

4.3.2


4.3.3


4.3.4

Doprava ..................................................................................................... 58

4.4

5

Období 2006 – 2012 ......................................................................................... 46

Období 2006 – 2012 ......................................................................................... 59

4.4.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 59

4.4.2


4.4.3


4.4.4

Doprava ..................................................................................................... 60

Porovnání Lednice s Valticemi ............................................................................ 62

Závěr .............................................................................................................................. 64 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 65 Přílohy ............................................................................................................................ 69 10

Seznam zkratek a symbolů CA – cestovní agentura CR – cestovní ruch ČR – Česká republika ČSTV - Československý svaz tělesné výchovy LVA – Lednicko-valtický areál NPP – národní přírodní památka NPR – národní přírodní rezervace PP – přírodní památka PR – přírodní rezervace ROH – Revoluční odborové hnutí TIC – turistické informační centrum UNESCO – Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu

11

Úvod Jedním z hlavních podnětů k výběru tématu mé bakalářské práce „Historie cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu od roku 1962 do roku 2012“ byla nádhera místní krajiny a architektonické prvky, které jsou do ní začleněny. Lednicko-valtický areál jsem navštívila několikrát. Zámky Lednice i Valtice mě zaujaly svou historií a interiérem. Dalším důvodem bylo i bližší seznámení se zámkem Valtice, kde jsem strávila jeden měsíc, když jsem zde pracovala jako průvodkyně. Během tohoto působení jsem zjistila mnoho dalších zajímavých faktů. Proto bylo záměrem mé práce porovnat vývoj cestovního ruchu v Lednici a ve Valticích. Cílem mé bakalářské práce je na základě studia archivních materiálů, kronik a dobového tisku zpracovat historii cestovního ruchu v dané oblasti. Jedná se tedy o terénní výzkum převážně ve Státním okresním archivu v Břeclavi se sídlem v Mikulově. V teoretické části se budu zabývat pojmem cestovní ruch, jeho historickým vývojem na území České republiky a předpokladům rozvoje cestovního ruchu. V další kapitole budou informace týkající se Lednicko-valtického areálu, jeho vymezení, předpoklady pro rozvoj CR. Nabídnu několik turistických či cykloturistických tras na tomto území a podrobněji rozeberu zapsání Lednicko-valtického areálu na Seznam památek UNESCO. V praktické části se budu konkrétně věnovat historii cestovního ruchu, prvně v obci Lednici a poté v obci Valtice. Období od roku 1962 do roku 2012, kterého se můj výzkum týká, ačkoliv jsem původně zamýšlela zpracovat historii obcí již od konce druhé světové války, ale nedochovala se kronika obce Lednice, rozčlením do čtyř období. U každého zjistím změny v cestovním ruchu, ubytovacích a stravovacích zařízeních a dopravě. S ohledem na mapování situace v minulých obdobích (od roku 1962 do roku 2012) budu v praktické části používat převážně minulý čas, ačkoliv jsem si vědoma toho, že některé okolnosti přetrvávají dosud. V poslední kapitole uvedu porovnání obcí Lednice a Valtice.

12

1

Charakteristika cestovního ruchu

1.1 Definice cestovního ruchu Definicí cestovního ruchu se zabývalo a určitě i bude zabývat nespočet osob. Každý CR definuje jiným způsobem, pro některé je to volný čas, cestování a poznávání, jiní ho definují jako získání nějakého zážitku či prožitku. Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) CR definujeme: „Cestovní ruch je činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ [Gúčik, 2010, s. 12] Definice od Mariana Gučíka: „Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a společenské vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku.“ [Gúčik, 2010, s. 13]

1.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v území jsou dle geografického a ekonomického hlediska členěny do 3 kategorií.  Lokalizační předpoklady  Realizační předpoklady  Selektivní předpoklady Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady vytvářejí primární nabídku území a jsou děleny na přírodní a kulturně-historické předpoklady.

13

Přírodní předpoklady souvisejí s rozmanitostí přírodního prostředí. Do této kategorie patří reliéf (např. výškové rozdíly, nížiny, pahorkatiny, sopečné či krasové jevy), podnebí, vodstvo, fauna a flóra. Kulturně-historické předpoklady vyplývají z výsledků činnosti člověka a souvisejí s historickým vývojem území. Zde se uvádějí stavební památky (hrady, zámky, kostely, kláštery, městské rezervace), jádra historických měst, muzea a galerie, archeologické lokality, památky lidové architektury, technické památky, kulturní a náboženské akce. Realizační předpoklady

Realizační předpoklady umožňují uskutečnit

nároky účastníků CR v oblasti

s příznivými lokalizačními předpoklady. Umožňují dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, rekreaci a dalším aktivitám. Dělí se proto na předpoklady dopravní a materiálně technické. Dopravní hodnotí dostupnost, hustotu spojení a polohu v dopravní síti. Materiálně technická základna se poté zajímá o ubytování, stravování, sportovní a kulturní zařízení. Selektivní předpoklady Tyto předpoklady vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi. Umožňuje vybrat obyvatelstvo nebo oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Člení se různě, nejčastěji na předpoklady objektivní a subjektivní. K objektivním předpokladům patří zejména politická a bezpečnostní stabilita oblasti, ekonomická a životní úroveň jejich obyvatel, stav životního prostředí a demografické ukazatele. Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. Jejich účast závisí na příslušnosti k sociální skupině, na rodinných poměrech, ale také na četných psychologických faktorech.

14

1.3 Historický vývoj na území České republiky po 2.sv. válce Vývoj cestovního ruchu v České republice je možné rozdělit do tří etap, a to na etapu mezi dvěma světovými válkami, etapu po 2. světové válce do roku 1989 a etapu po roce 1989. [Vystoupil, Šauer, 2006, s 48] Mé bakalářské práce se týkají pouze dvě z těchto tří etap, a to etapa po 2. světové válce do roku 1989 a etapa po roce 1989.

1.3.1 Etapa po 2. světové válce do roku 1989 Po 2. světové válce se hranice České republiky směrem na západ uzavřely, což vedlo především k posílení domácího cestovního ruchu. [Vystoupil, Šauer, 2006, s 48] Ihned po válce se cestovní ruch nerozvíjel, jelikož podmínky pro cestování nebyly dobré. Pouze cestování na služební a diplomatické cesty bylo možné uskutečnit do zahraničí. Obyvatelstvo proto znovu objevovalo Československo. Cestovalo se na Slovensko a navštěvovali se vzdálení příbuzní, u kterých se mohlo pobýt i několik dní. V 50. letech začala v Čechách éra chataření a chalupaření. Obyvatelé měst opouštěli na víkend své byty a odjíždějí na venkov. [Vystoupil, Šauer, 2006, s 49] Řada ubytovacích zařízení sloužila za války jako lazarety pro vojáky, proto byly hotely a penziony z velké části poškozeny a musely se rekonstruovat. Cestování bylo omezené kvůli nedostupnosti benzínu na silniční dopravu i zničené železnice bylo nutné opravit. V této době se rozvíjela hlavně cykloturistika a pěší turistika. Cestovalo se téměř výhradně na území republiky. [Štemberk 2012, s. 132] Dalším úkazem tohoto období byly organizované hromadné zájezdy typu závodní rekreace či tzv. rekreace ROH (Revoluční odborové hnutí). Tyto zájezdy či rekreace bychom dnes považovali za formu incentivního cestovního ruchu. [Vystoupil, Šauer, 2006, s 49] Vedoucí postavení v cestovním ruchu měla cestovní kancelář Čedok, která byla znárodněna v roce 1948 a prošla organizačními změnami.

15

Od poloviny 60. let 20. stol. začaly v Československu v cestovním ruchu působit specializované cestovní kanceláře, a to: Cestovní kancelář mládeže, Autoturist, Sportturist, Balnea, Rekrea, Slovakoturist, Slovakoterma, Tatratour. Protože západní hranice státu byly uzavřeny a administrativní a politické zásahy státu, jako např. zavedení výjezdní doložky a devizového příslibu, znepříjemňovaly vycestování do zahraničí, občané tehdejšího Československa mohli vyjet pouze do tzv. spřátelených zemí (např. Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rusko, Rumunsko, Východní Německo atd.). Z hlediska platební bilance cestovního ruchu Česká republika realizovala pouze (z 90%) pasivní zahraniční cestovní ruch. [Vystoupil, Šauer, 2006, s 49]

1.3.2 Etapa po roce 1989 Politické a ekonomické změny po roce 1989 vedly k výraznému dopadu na cestovní ruch. Otevřely se hranice do celého světa, byla zrušena vízová povinnost a uzavřen byl i bezdevizový styk. Tímto do České republiky začaly proudit davy zahraničních turistů. Přesto, že Češi začali také více vyjíždět do zahraničí, Česká republika vykazovala aktivní bilanci zahraničního cestovního ruchu. Další změnou byla privatizace a liberalizace trhu, která vedla k zakládání soukromých společností působících v oblasti cestovního ruchu. Vzrostl počet ubytovacích zařízení a cestovních kanceláří. S nárůstem materiálně-technické základny cestovního ruchu ovšem kvalita poskytovaných služeb nerostla rovnoměrně, což vyvolalo pouze dočasný růst zahraničních návštěvníků. Náročnější požadavky zákazníka a rostoucí konkurence i ze zahraničí měly za následek snížení počtu soukromých poskytovatelů služeb cestovního ruchu. Ti, co se na trhu udrželi, byli donuceni zvýšit kvalitu svých služeb na úroveň odpovídající zahraničnímu standardu. [Vystoupil, Šauer, 2006, s 49] V devadesátých letech Českou republiku poznamenala nejen liberalizace živností, ale i neustále se měnící právní úprava pro činnost cestovních kanceláří. V důsledku špatného hospodaření cestovních kanceláří zůstalo nespočet osob uvízlých v zahraničí, a to mělo za následek přijetí zákona č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. 16

V dnešní době se rozvíjí dříve méně žádané aspekty cestovního ruchu a další nové specifické formy, jako například wellness, cykloturistika, golfový cestovní ruch, agroturistika apod. Díky rozvoji informačních a komunikačních technologií (internet, informační systémy) je vcelku lehké získat nápady i informace k cestování.

17

2 Vymezení zkoumané oblasti Lednicko-valtický areál se nachází na Jižní Moravě a spravuje ho Národní památkový ústav územního odborného pracoviště v Brně. Samotné vymezení Lednicko-valtického areálu je problematické a jednoznačnou hranici nelze stanovit na základě přírodních podmínek, ani na základě majetkových vztahů. Za nejčastěji uváděnou hranici Lednicko-valtického areálu bývá hranice chráněné památkové zóny, dle vyhlášky MK ČR č. 484/1992 Sb. Nedílnou součástí areálu je zejména prostor sídel Břeclav, Poštorná, Charvatská Nová Ves, Bulhary, Sedlec, částečně Ladná, Přítulky – Nové Mlýny a Podivín. [Salašová, 2001, s 1] Ovšem území, které bylo v minulosti ovlivňováno hospodařením rodu Lichtenštejnů, kterým toto území patřilo, bylo podstatně větší. Hranice území Lednicko-valtického areálu dle vyhlášky MK ČR č. 484/1992 Sb.  Na jihu sleduje hranice zóny státní hranici. V kótě 255 na Syslím vrchu se odklání na sever, sleduje komunikaci směrem k Valticím až k odbočce na Úvaly, kde se obrací k západu a po silničním tělese vede 600 m na křižovatku s polní cestou. Podél polní cesty vede na sever k Úvalskému potoku, po jehož pravém břehu směřuje k železnici Břeclav-Hrušovany n. J. Dále sleduje tuto železnici a v místě železničního přejezdu se odklání a vede podél komunikace BřeclavMikulov k obrysu obce Sedlec. Po východním obrysu této obce směřuje ke komunikaci Sedlec-Bulhary, kterou sleduje až k obci Bulhary. Poté hranice zóny sleduje východní obrys obce Bulhary a pravý břeh řeky Dyje, podél něhož vede ke kótě 163, kde přechází na levý břeh a sleduje část zavlažovacího kanálu až k lesu Koza. Tento les hranice zóny obchází po hospodářských cestách směrem k jezeru Kutnar a podél zavlažovacího kanálu dále pokračuje ke hrázi u říčky Trkmanka, podél které směřuje k silnici Lednice-Podivín. Po silničním tělese postupuje k městu Podivínu a po 400 m přechází na druhou stranu, obchází korytem vodního kanálu lesy pod Podivínem, Kačenárnu a lesy pod Ladnou a vrací se zpět k toku řeky Dyje. Podél Dyje hranice zóny směřuje k východnímu obrysu města Břeclavi, sleduje odlehčovací rameno Dyje až k soutoku s 18

potokem Včelínkem. Podél Včelínku sleduje obrys městských částí Poštorné a Charvátské Nové Vsi. Po obrysu Charvátské Nové Vsi vede k železnici BřeclavLednice a po železničním tělese směřuje k železničnímu přejezdu, kde přechází na silnici Břeclav-Valtice. Dále sleduje tuto komunikaci až k východnímu okraji Bořího lesa, podél něhož směřuje k železničnímu přejezdu, kde přechází na silnici Břeclav-Rheintal. Po 700 m odbočuje k východu, vede lesním průsekem a protíná kótu 161. Na této kótě se odklání k severovýchodu, obchází zahrádkářskou kolonii a opět se připojuje na pravou stranu železničního tělesa. Za mostem přes Starou Dyji sleduje ochrannou hráz a pokračuje na sever až na okraj areálu Tatran Poštorná. Dále sleduje jižním směrem polní cestu a vrací se k mostu přes Dyji na okraji nádraží Československých státních drah a poté sleduje pravý břeh Dyje až k dalšímu železničnímu mostu. Podél železničního tělesa hranice zóny směřuje k přítoku řeky Svodnice, sleduje tento přítok až k ústí do Svodnice, kde splývá s hranicí katastrálního území Břeclav. Pod zámečkem Lány hranice zóny tuto katastrální hranici opouští, odklání se na polní cestu a přes kótu 156 se po východním obrysu lesa vrací na státní hranici. [2]

Obrázek č. 1: Mapa Lednicko-valtického areálu. (Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/mapa.php)

19

2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu 2.1.1 Přírodní lokalizační předpoklady Reliéf krajiny Lednicko-valtický areál má rozlohu 283,09 km2 a rozkládá se převážně v nížině. Část areálu LVA asi o rozloze 200km2 bývala původně vlhkou a bažinatou krajinou. Valtice leží na okraji Dolnomoravského úvalu v podcelku Valtická pahorkatina, v kotlině otevřené na severozápad k rybníku Nesyt. V okolí se vedle polí hojně nacházejí vinice, na východě se rozkládá komplex Bořího lesa. Vodstvo Územím LVA protéká jedna velká řeka a to Dyje, která od vodní nádrže Nové mlýny teče na jih přes Břeclav a hranice do Rakouska. Lednické rybníky jsou státní přírodní rezervací, která zahrnuje vodní plochy a pobřežní vegetaci rybníků Nesyt (největší moravský rybník, 552,5 ha), Hlohovecký (105 ha), Prostřední (46 ha), Mlýnský (109 ha), Zámecký (42 ha) a Podzámecký (12 ha). [3] Podnebí Jižní Morava patří k jedné z nejteplejších oblastí České republiky. Průměrná roční teplota vzduchu dle meteorologického ústavu je na území Jihomoravského kraje 10,5°C za rok 2014. Poměr srážek se pohybuje průměrně kolem 600mm. Tato oblast je teplá a převážně suchá. Flóra a Fauna V zámeckých zahradách jak v Lednici, tak i ve Valticích (převážně v Lednici) se najde velké množství vzácných i chráněných druhů rostlin i dřevin. V areálu je také velké množství vinic. Území Lednických rybníků je vyhlášeno ptačí oblastí. Hnízdí zde mnoho druhů vodního ptactva a oblast je také odpočinkovým místem pro ptáky táhnoucí na jih. Břehy rybníků, jsou hnízdištěm velkého množství druhů vodních živočichů i ptactva. Najdeme zde racky, husy velké, labutě, kormorány, kachny, volavky a hejna dalších druhů. 20

Ochrana přírody V roce 1996 byl areál zapsán na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a od roku 2003 je také součástí biosférické rezervace Dolní Morava. Na západě sousedí LVA s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Další přírodní památky: NPP Pastvisko u Lednice, NPP Rendez-vous, NPR Lednické rybníky, NPR Slanisko u Nesytu, PP Kamenice u Hlohovce, PP Jezírko Kutnar, PP Květné jezero, PR Františkův rybník, Přírodní park Niva Dyje.

2.1.2 Kulturní lokalizační předpoklady Památky V Lednicko-valtickém areálu je velké množství architektonických památek jako například: Obelisk, který byl postaven v r. 1798, připomíná uzavření míru mezi císařem Napoleonem a rakouským arcivévodou Karlem. Tento obelisk stojí při cestě z Lednice do Přítulek. Zámek Lednice vznikl na místě středověké tvrze. Starý zámek byl vybudován ve 30. a 40. letech 17. století a měl podobu venkovské vily, jejíž suterén zaujímala grotta nebo-li umělá jeskyně se štukovými krápníky. V 17. století byl zámek rozšiřován a v 18. století získal barokní přestavbu. Dnešní podoba zámku vznikla při gotických přestavbách v letech 1846 – 1858. Zámek sloužil jako rekreační chata rodu Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili již od 13. století. Nyní jsou zde čtyři prohlídkové trasy, během kterých se nahlédne do reprezentačních sálů, knížecích apartmánů i do pokojů princů a princezen. K zámku Lednice také patří skleník, ten byl vystavěn v letech 1843 – 1845, zámecký park a minaret. O zámeckém parku se první písemné doklady zmiňují již roku 1611, kdy byla založena barokní zahrada. Již na konci 18. století začaly být v Lednici pěstovány různé cizokrajné dřeviny. Park je sbírkou severoamerických dřevin, která je ve střední Evropě ojedinělá. V parku či zahradě se nachází akvadukt (zbudován 1805), má podobu římského vodovodu, nedaleko něho je jeskyně z navalených kamenů. 21

V parku nalezneme i tzv. „Maurskou“ vodárnu z konce 18. století, která se nazývá podle slohu, ve kterém byla vystavěna. Minaret, jehož stavba byla započata roku 1797 je vysoký 59,39 m. První patro minaretu tvoří osm sálů a ve věži ukončené kopulí jsou tři galerie. Na nejvyšší ochoz vede točité schodiště s 302 stupni. Stavba byla dokončena v roce 1804 s nákladem přes milion zlatých. Janohrad neboli Janův Hrad byl postaven v letech 1801 až 1808 jako zřícenina, napodobenina starého, rozpadajícího se hradu. Tento hrad sloužil jako lovecký zámeček, pořádaly se zde hony, štvanice a samozřejmě hostiny. K tomuto zámečku či hradu se dá dostat i za pomoci koňského povozu nebo lodičkami z parku zámku Lednice. Další zastávkou v lovecké sezóně byl zámeček Lány, který byl k těmto účelům vybudován v letech 1810 až 1812. Dianin chrám (Rendez-vous) je postaven ve stylu římských triumfálních oblouků. Tento chrám byl zasvěcen bohyni lovu Dianě. Původně sloužil jako místo pro setkání panstva před lovem, dnes jsou jeho interiéry přístupné veřejnosti. Nad Mlýnským rybníkem se tyčí Apollonův chrám. Tato stavba je inspirována antikou a z její střechy se naskýtá pohled na Pálavu. Chrám je ozdoben sochařskou výzdobou z antické mytologie. Kousek od tohoto chrámu je kemp Apollo. Rybniční zámeček, který je postaven nad Prostředním rybníkem, sloužil původně jako obydlí hajného a jeho prostory šlechta využívala při přípravách lovů ptactva a ryb. Nyní je zámeček ve vlastnictví Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Druhým zámkem po Lednici v Lednicko-valtickém areálu je zámek Valtice. První opevněné sídlo ve Valticích stálo již v polovině 11. století. Valtice se staly v druhé polovině 16. století hlavním sídlem rodu Lichtenštejnů, který vlastnil devět panství po obou stranách hranic. Barokní přestavba zámku proběhla v roce 1690 italským architektem Antonio Beduzzi. Do prostor zámku je dnes zde možnost nahlédnout v rámci prohlídky císařského a knížecího okruhu.

22

Kolonáda na Rajstně je antické sloupořadí s vyhlídkovou plošinou. Kolonáda neplní jen funkci vyhlídky, ale také památníku zemřelým členům rodiny Lichtenštejnů. Zámeček Belveder byl vybudován v roce 1802 a sloužil jako součást bažantnice s voliérami. Nový dvůr je zemědělský statek postavený v letech 1809 – 1810 pro chov ovcí. Nyní se zde chovají koně. Tento statek sloužil v minulosti také jako altán pro výletní společnost. Mezi další památky patří Hraniční zámeček, Lovecký zámeček, Chrám Tři Grácie, kaple Sv. Huberta a lovecký zámeček Pohansko. Kulturní zařízení Expozice Biosferická rezervace Dolní Morava a Krajinou zahrad je k vidění v Multifunkčním centru v zámeckých jízdárnách Lednice. Ve Valticích nalezneme Městské muzeum Valtice s expozicí historie města, Muzeum železné opony, zabývající se historií služby na státní hranici a poměry v dobách války, neposledně i Národní zemědělské muzeum, které se týká vinařství zahradnictví a životního prostředí. Kulturní akce Během roku se pořádá velké množství tanečních, hudebních i sportovních akcí. Velké množství kulturních akcí se týká vinařství a cimbálové muziky, nechybí ani krojované slavnosti. Například Valtické vinné trhy, které se konají každoročně v květnu od roku 1966. Během těchto trhů je na programu výstava a prodej vín. Krojované hody se pořádají v Lednici na konci července a ve Valticích v polovině srpna. Vyznačují se stavěním máje a průvodem, tanečními večery. Během těchto hodů jsou občané oděni v místních krojích a tancují na tradiční folklórní písně.

2.1.3 Realizační předpoklady – Materiálně - technická základna Ubytovací zařízení Lednicko-valtický areál má velké množství ubytovacích kapacit. Dle webových stránek obcí jsou uváděny tyto ubytovací zařízení. 23

V Lednici se nachází 10 hotelů (Zámecký hotel Lednice, My Hotel, Hotel Mario, ….), přibližně 22 penzionů jako ONYX Lednice, Včelařský dvůr a Jordán. Dále je možnost ubytování v soukromí (12) a ve dvou ubytovnách. Kousek od města je poté Kemp Apollo. Ve Valticích je 5 hotelů (například zámecký hotel Hubertus), asi 28 penzionů (Prinz, Siesta, Zámeček La Veneria,…), možnost ubytovat se u 25 soukromníků a v pěti ubytovnách. Stravovací zařízení Lednice má 14 restaurací (Obecní dům, Myslivna, ONYX Lednice), kavárny a cukrárny, 6 bister a vinotéky i vinné sklípky. Ve Valticích je 9 restaurací (např. Hubertus, Amalie, Albero, Valtická rychta, …) a 4 hostince. Občerstvení se dá zakoupit i v cukrárnách, kavárnách a pizzeriích, popřípadě ve 3 barech. Nachází se zde i nespočet vinoték a vinných sklípků, tento počet se neustále mění. Možnost stravování i ve stáncích rychlého občerstvení v celém areálu. Sportovní zařízení Lednice má velké množství sportovních zařízení. Jsou tu půjčovny kol i úschovny. Nechybí ani Fitcentrum a Sportovní hala, bowling i kuželky. Dále je zde možnost jízdy na koních či kočárech nebo plavba lodí. Ve Valticích se nachází Kuželna TJ Lokomotiva Valtice, Knížecí tenisový kurt a Sporthala Valtice, kde se dá hrát florbal, volejbal, košíková, házená, halový fotbal, tenis, stolní tenis, nohejbal či pořádat společenské a kulturní akce. V areálu je i možnost koupání v Lázních Lednice, u kempu Apollo nebo v krytém i venkovním bazénu v Břeclavi. Ostatní zařízení Turistická informační centra se nacházejí v Lednici, Valticích a Břeclavi. TIC ve Valticích je certifikováno klasifikační třídou B. TIC v Břeclavi se účastní programu Cyklisté vítáni. 24

Cestovní agentury se nacházejí v Lednici (CA Areal) a v Břeclavi, kde je například CA KM Travel, CA Junior a CA TREND.

2.1.4 Realizační předpoklady – Dopravní předpoklady Silniční doprava V areálu převažuje silniční automobilová doprava. Celý areál je propojen autobusovými linkami, které zajišťuje převážně autobusový dopravce Bors Břeclav a. s. Pokud ovšem je někde uzavřena silnice v trojúhelníku Lednice – Valtice – Břeclav naruší to celou dopravu, jelikož tento trojúhelník je hlavní dopravní tah v Lednicko-valtickém areálu. Mimo tento tah není možné se dostat z jednoho místa do druhého bez velkých objížděk. Do Lednicko-valtického areálu je možné dojet z Brna po dálnici D2 a odbočit u Podivína či Břeclavi. Dálnice D2 vede z Brna do Bratislavi. Dále z Brna pomocí rychlostní silnice R52 přes Pohořelice, Pasohlávky a Mikulov, odkud poté vede přímá silnice do Valtic a Břeclavi. Dalším směr je ze Znojma přes Pohořelice a Mikulov. Železniční doprava V tomto areálu nemá železniční doprava takový význam na krátké vzdálenosti jako silniční doprava. Hlavní vlakové nádraží je v Břeclavi, odkud se vlakem můžeme dostat přes Brno do Prahy, přes Valtice a Mikulov do Znojma, dále poté například do Vídně i Bratislavi. Do Lednice z Břeclavi přes sezónu jezdí historický vlak čtyřikrát denně tam a zpět. Vlak je tažený parní lokomotivou „Velký Býček“. Cena jízdenky tohoto vlaku se pohybuje kolem 60 Kč. Letecká doprava V Lednicko-valtickém areálu se nachází pouze jedno veřejné vnitrostátní letiště v Břeclavi, které je určeno k výcviku pilotů a vyhlídkovým letům. Nejbližší mezistátní letiště je v Brně, Vídni a Bratislavě.

25

2.1.5 Selektivní předpoklady Co se týče demografie, v Lednici žije trvale 2 337 osob ve Valticích 3 532 osob a v Břeclavi 24 956 osob (k 31. 12. 2013). Poměr mužů a žen je přibližně stejný s mírnou převahou žen. Průměrný věk obyvatel Lednice je 41,8, města Břeclav 42 a Valtice 42,7 let (k 31. 12. 2013). Hustota zalidnění v okresu Břeclav je 111 obyv./km². Podíl nezaměstnaných osob je v okrese 8,96% (1. čtvrtletí 2014). Nejvíce zaměstnaných obyvatel vykonává pracovní činnost ve velkoobchodech a maloobchodech, opravy a údržby motorových vozidel převážně na živnostenské oprávnění. [15]

2.2 Turistika V Lednicko-valtickém

areálu

samotném

je

velké

množství

turistických

i

cykloturistických stezek. Některé tímto areálem procházejí a pokračují v jiných regionech či oblastech. Ať už to je například Greenways z Prahy do Vídně nebo různé vinné či lichtenštejnské stezky. Lednicko-valtickým areálem Délka trasy:

30,8 km

Povrch trasy: asfalt, zpevněné lesní a polní cesty Zajímavosti: Lednicko-valtický areál, Janohrad, Zámek Lednice, Zámek Valtice

26

Obrázek č. 2: Cyklotrasa Lednicko-valtickým areálem (Zdroj: http://www.huranakolo.cz)

Kolem rybníků Délka trasy:

34,6 km

Povrch trasy: asfalt, lesní cesty Zajímavosti: Hraniční zámeček, Lednické rybníky, Apollónův chrám

Obrázek č. 3: Cyklotrasa kolem rybníků (Zdroj: http://www.huranakolo.cz)

27

Po vinařské stezce Délka trasy:

77,2 km

Povrch trasy: asfalt, lesní cesty Zajímavosti: vinařská obec V. Bílovice, Modré hory, sklepy na Kraví hoře

Obrázek č. 4: Cyklotrasa po vinařské stezce (Zdroj: http://www.huranakolo.cz)

Stezka bosou nohou Od května 2013 je v blízkosti Valtic otevřena nevšední turistická atrakce - Stezka bosou nohou. V ČR je to rarita, v Německu a Rakousku jsou takové stezky (Barfußweg) oblíbeny. Okružní trasa o délce necelých 5 km vede ze sousední rakouské obce Schrattenberg k Valticím - k romantické stavbě Kolonáda na nejvyšším bodě Lednicko valtického areálu. Po cestě je umístěno celkem 11 zastávek, na kterých se návštěvníci můžou projít bosi po kůře, šiškách, písku, kamenech atd.

28

Obrázek č. 5: Stezka bosou nohou (Zdroj: http://www.huranakolo.cz)

2.3 Zapsání na seznam památek UNESCO O tom, že krajina mezi Lednicí a Valticemi má mimořádné hodnoty, nepochyboval nikdy nikdo z obyvatel žijících na tomto území, ani nikdo z návštěvníků ať tuzemských či zahraničních. Tato úcta vedla k ochraně území již před vyhlášením Lednickovaltického areálu za krajinnou památkovou zónu vyhláškou ministerstva kultury č. 484/1992 Sb. Tato vyhláška pouze oficiálně potvrdila to, co lidé už věděli. Při vstupu Československa v roce 1990 k Úmluvě UNESCO o ochraně dědictví se začalo uvažovat o nominaci Lednicko-valtického areálu k zapsání mezi tyto chráněné památky. Jelikož LVA neměl nejvyšší státní ochranu, nebyla nominace na Seznam světového dědictví možná do doby před výše zmíněnou vyhláškou. V roce 1993 se konala ve Valticích konference Charette, která se zabývala tématem ochrany a dalšího využití valtického zámku. Této konference se účastnili odborníci ze Spojených států amerických, Velké Británie, Německa a Rakouska, kteří obdivovali hodnotu tohoto areálu a udivovali se nad tím, že o LVA svět neví. V závěrečném

29

ustanovení konference se poté objevuje doporučení na nominaci areálu na Seznam světového dědictví. Toto vedlo k vytvoření nominační zprávy v roce 1994. K termínu předložení v roce 1994 správa nebyla dovedena do konečné dokonalé podoby, a proto se tento termín rezignoval. O dva roky později už se kvalitní nominační zpráva předala Centru světového dědictví UNESCO, kde posouzení a oponentura od experta z Polska, ředitele Centra pro ochranu kulturní krajina pana Andrzeje Michalowského, bylo pozitivní. V dalším

kole,

které

se

týkalo

prověření

Lednicko-valtického

areálu

před

předsednictvem Výboru pro světové dědictví v Paříži, se po prezentaci LVA tajemníkem ministerstva kultury pro záležitosti UNESCO Mgr. Michalem Beneše, CSc. a ředitelem Státního ústavu památkové péče v Praze PhDr. Josefem Štulcem dostal areál do posledního kola. Poslední slovo při rozhodování o zápise měl Výbor světového dědictví. Ten zasedal v prosinci 1996 v Mexiku, ve městě Mérida na Yucatánu, kde přijal doporučení předsednictva a Lednicko-valtický areál byl zapsán mezi světové památky. Tímto byl Lednicko-valtický areál zapsán jako šestá česká památka ne Seznam světových památek UNESCO.

30

3 Historie cestovního ruchu Lednice Historie města Poprvé se jméno Lednice v latinizující podobě Izgruobi (do roku 1945 Eisgrub) objevuje v písemných pramenech k roku 1222, kdy ji držel mocný rakouský rod Sirotků, kteří získali rozsáhlé statky na jihu Moravy od českého krále Přemysla Otakara I. Na své statky Sirotkové přiváděli německé kolonisty a ti byli v prvních desetiletích 13. století usazeni také v Lednici. Samo české jméno městečka je pravděpodobně odvozeno z němčiny a v písemných pramenech je ve tvaru "v Lednyczy" poprvé doloženo v roce 1412. V roce 1332 již značnou část městečka drželi Lichtenštejnové a postupně se stalo střediskem panství jako protějšek jejich majetkové držby na dolnorakouské straně na panství valtickém. Když pak v roce 1638 Karel Eusebius z Lichtenšejna koupil ještě i panství břeclavské, vlastnili Lichtenštejnové podél obou stran moravsko-rakouské hranice ohromný komplex půdy, lesů, luk, hospodářských dvorů, tři města (Podivín, Hustopeče a Valtice), řadu městeček a na tři desítky vsí. V letech 1850 - 1869 se Lednice stala součástí soudního okresu Břeclav, od tohoto roku až do roku 1949 spadala pod Mikulov. Po vzniku Československa v roce 1918 se místní německé obyvatelstvo nechtělo smířit s připojením k nově vzniklé republice a přihlásilo se k tzv. německému Rakousku. A tak byla obec obsazena československými jednotkami v prosinci 1918. V roce 1949 se Lednice stala součástí nové vzniklého politického okresu Břeclav, kam patří pochopitelně dodnes. V průběhu nedávných let došlo ještě k jedné významné správní změně, neboť v roce 1966 byla k Lednici připojena obec Nejdek a byla s ní spojena v jednu sídelně správní jednotku. [4]

3.1 Období 1962 – 1980 Úvodem chci pro představu přiblížit, jak vypadala situace v obci Lednici. Podle první dochované česky psané obecní kroniky obce Lednice se vyvíjel cestovní ruch v roce 1962 následovně:

31

 Zámek navštívilo 281 835, minaret 124 796 lidí. Palmovým skleníkem prošlo 213 420 a mysliveckým museem 110 000 výletníků. Ze zahraničí jich bylo tohoto roku asi 12-15 tisíc. Byli to nejen turisté ze social. států, nýbrž i ze západních států, různí hosté a vědečtí pracovníci. Tak na příklad delegace lékařů čtrnácti národů, která se vracela z konference, si zajela též prohlédnout naší Lednici. Největší návštěvnost 5-6 tisíc bývá o nedělích a svátcích, takže někteří hosté nemohou všechny objekty prohlédnout, ba ani nemohou být pořádně obslouženi v pohostincích. Je proto nezbytně nutné zvýšit pro příští rok počet průvodců v zámku a zavést směnnost. Tím se využije i poledních hodin k prohlídce zámku a zmírní se návaly při poledním podávání obědů. [Lednice 1962, s. 25- 26]  Nerovnoměrnost návštěvníků v jednotlivých dnech v týdnu způsobuje problémy i při ubytování. Začátkem týdne jsou ubytovací zařízení téměř prázdná a na poslední dny v týdnu je možno uspokojit sotva 50% žadatelů o nocleh. Proto se dosud využívá k ubytování výletníků všech možností v soukromí, i když se tímto způsobem pak nedostává ubytování osob v Lednici zaměstnaných. Zámecký hotel disponuje 257 lůžky, ubytovna 78 a v soukromí je využíváno asi 60 lůžek. Na hotelu bylo během sezóny ubytováno 20 000 návštěvníků, v ubytovně 8 455 a v soukromí 2-3 tisíce. S výletní sezónou se nerozlučně spojuje problém parkování aut a autobusů. Náměstí zdaleka nestačí pojmout množství dopravních prostředků, a tak jsou jimi i přilehlé ulice úplně přecpány. [Lednice 1962, s. 26]  Stravování v Lednici je zajištěno celkem dobře. V zámeckém hotelu bylo během pětiměsíční sezóny cestovního ruchu prodáno na 115 tisíc hlavních jídel a v pohostinství Obecní dům 66 500. Denní průměr činí asi 1 200 hlavních jídel. Potíže při podávání jídel způsobují hlavně návaly o nedělích a svátcích, kdy počet prodaných jídel dosahuje víc než 4 000. [Lednice 1962, s. 26- 27]

3.1.1 Cestovní ruch V roce 1963 byly otevřeny hranice s Rakouskem, občané z Rakouska (bývalí ledničané) toho využívali a jezdili na návštěvu k příbuzným. Do Lednice přijížděli návštěvníci ze 32

Sovětského svazu, Maďarska, Polska, Německé dem. republiky, Německé spolkové republiky, Jugoslávie, z Vel. Británie, ze Švédska, Norska, Holandska, Rakouska, Ameriky, poté studenti z Afganistanu a celý taneční soubor z Lausanne ve Švýcarsku. Zlepšila se úprava zámeckého parku a čistota náměstí. Roku 1966 navštívilo zámek celkem 176 222 osob, na vstupném se vydělalo 425 030,50 Kčs. Na vstupné do minaretu, které vyneslo 64 490,50 Kčs, se podílelo 87 298 osob. V rekreační oblasti u Mlýnského rybníka Apollo byly postaveny šatny, hygienická zařízení a byl upraven přístup do vody. Koupání bylo dovoleno jen ve vymezeném prostoru, protože oblast je přírodní rezervací. Na druhé straně silnice se budoval autocamping. O rok později se Lednice umístila na druhém místě v návštěvnosti v republice. Velké množství turistů procházelo pouze parkem, a proto lze předpokládat, že celkový počet návštěvníků byl vyšší. Platilo se vstupné 1,50 Kčs. K 1. říjnu 1970 bylo v palmovém skleníku, v muzeu, zámku a na minaretu prodáno celkem 559 8832 vstupenek v celkové hodnotě 992 701,50 Kčs. Přesto, že se na vstupném vybralo hodně peněz, neinvestovalo se do oprav a zámek pomalu chátral. Návštěvníci odsuzovali prodlevy v opravách zámku, u kterého už několik let stálo lešení, ale změny nebyly stále vidět. Významnými návštěvníky v tomto období byly Rektor Vysoké školy zemědělské z Havany, delegace studentů z Vietnamu, docent Vysoké školy zemědělské z Varšavy, delegace z Vysoké školy politické ze Sofie, Dr. Fergensonová z Výzkumného ústavu ovocnického z USA, studenti Vysokých zahradnických škol z NDR, z Bulharska a další. V roce 1976 bylo oslaveno 180. výročí zahájení stavby minaretu, který byl postaven po vzoru turecké mešity. Došlo i ke změně správce zámku, a to mělo za následek pokles návštěvnosti z důvodu uzavření při předávací inventuře. Roku 1979 byl zámek Lednice na čtvrtém místě v počtu návštěvníků v naší republice po Karlštejnu, Hluboké a Konopišti.

33

Tabulka č. 1: Zjištěné návštěvnosti Lednice za období 1962 – 1980 (Zdroj: vlastní zpracování)

Rok/Památka 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980

Lednice < 260 000 < 300 000 -

Lednice Palmový Minaret Muzeum zámek skleník 281 835 124 796 203 223 167 779 77 188 176 222 87 298 272 723 210 357 109 652 211 586 105 792 211 455 106 217 210 000 107 000 220 268 40 545 191 285 41 226 198 222 69 946 183 956 41 778 189 894 89 231 166 230 83 967

213 420 110 000 90 000 215 470 193 328 75 000 191 397 71 685 73 063 218 162 70 224 99 854 101 504 174 247 95 731 194 101 74 319

3.1.2 Ubytovací zařízení V tomto období je ubytování zajištěno převážně v Zámeckém hotelu, ubytovně (noclehárna), v soukromí a Zámeček Apollo byl upraven pro ubytování hostů. Pro představu v roce 1965 ubytovací kapacita hotelu i noclehárny byla využita asi ze 60% a roku 1970 v Lednici přenocovalo asi 16 500 návštěvníků. Plně obsazeny kapacity byly v sobotu a v neděli. V letech 1966 a 1967 vznikla a otevřela se rozsáhlá rekreační oblast u Mlýnského rybníka Apollo. U břehu rybníka vznikl autocamping Apollo s řadou chatek a restaurací.

34

3.1.3 Stravovací zařízení Dvě restaurace (Zámecký hotel, pohostinství Obecní dům), které se nacházely v obci, nedokázaly adekvátně uspokojit poptávku po stravování návštěvníků, proto se přes sezónu nově otevřela upravená mléčná jídelna, což trochu zlepšilo situaci. Byla také roku 1967 zřízena nová vinárna na Janohradě. Během let se pohostinská zařízení rozšířila a byly jimi Obecní dům, Zámecký hotel, restaurace, cukrárna, vinárna, prodejní stánky, ubytovací středisko u Apolla a ubytovna ČSTV.

3.1.4 Doprava Začátkem období byl v hlavní sezóně nedostatek parkovacích míst, a proto bylo náměstí a přilehlé ulice přeplněné auty a autobusy. To vedlo k vybudování autobusového parkoviště. K omezení hluku na náměstí bylo dokončeno parkoviště na Kaplance. Ovšem roku 1969 bylo náměstí zaplněné autobusy a občané se bouřili, jelikož vozidla bránila přístupu do domů a náměstí bylo znečišťováno. Avšak parkoviště na Kaplance se nevyužívalo. Na náměstí bylo poté dovoleno parkovat jen autobusům ČSAD. Lednice byla spojena autobusovými spoji ve všech směrech. Nedostatečný počet spojů byl v sobotu a v neděli, kdy jezdil jen jeden ranní a večerní autobusový spoj z Břeclavi do Lednice. Stavěly zde i dálkové autobusy. Vlakové spojení Lednice je pouze s Břeclaví. Vlak byl od podzimu do jara omezen na spoj dopolední a odpolední. Vlak zde přetrvával i přes pokusy o zrušení železniční dopravy.

3.2 Období 1981 – 1995 3.2.1 Cestovní ruch Toto období je rozkvětem pro filmařskou aktivitu. Lednice se stala rájem pro filmaře. Natáčely se zde filmy, pohádky a televizní pořady jako například Piráti (FS Barrandov), film Zlatovláska a jej brat Jakub (Slovenská televízia Bratislava), Sůl nad zlato (Slovenská filmová tvorba Bratislava) a Šejk z Arábie (Slovenská televízia Bratislava). 35

Dále Povstalecká historia, Theolindine lásky, Pohádka o zakletém hadovi, Hans Kudlich, L´amore e destino, Veselé paničky windsorské, Balíček snov, Renu za 6 korun, Jobst Buergem a Dostaveníčko v Lednici. Počet cizinců, kteří navštívili Lednici, byl v roce 1982 odhadován na 30 tisíc. Vstupné do zámku bylo 5 a 2,5 Kčs, do minaretu 2 a1 Kčs. Převládaly hromadné zájezdy hlavně v mimosezóně. V sezóně pracovalo na zámku 24 průvodců. O dva roky později byl uzavřen minaret z důvodu narušení stability objektu. Znovu otevřen byl až o osm let později roku 1992. Se vznikem samostatného státu České republiky se začátkem února 1993 uskutečnila změna měny. Tehdejší předseda ČR V. Klaus 2. února ohlásil v televizním projevu, že v noci z neděle na pondělí 8. 2. skončí na území naší republiky platnost československé koruny a nahradí ji samostatná česká měna. Ve dnech 16. – 18. srpna 1994 se na zámku konalo třídenní pracovní jednání Charette. Jednalo se o zasedání Světového památkového fondu, který se zabýval návrhem na zapsání Lednicko-valtického areálu do seznamu UNESCO při Organizaci spojených národů. O rok později byl podán návrh na zařazení Lednicko-valtického areálu do seznamu památek chráněným UNESCEM a tento rok byl zámek Lednice prohlášen Národní kulturní památkou. Roku 1995 v Lednici prováděla činnost cestovní kancelář Areal. Kancelář sídlila v Lednici na zámku. Zájemcům nabízela propagační materiály a katalogy, zájezdy, pobyty v zahraničí i tuzemsku. Provozní doba byla od úterý do pátku. Kancelář vedla Ing. Dáša Remešová z Lednice.

36

Tabulka č. 2: Zjištěné návštěvnosti Lednice za období 1981 – 1995 (Zdroj: vlastní zpracování)

Rok/Památka 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995

Lednice zámek

Minaret

247 107 180 979 72 479 184 479 72 651 208 009 uzavřen 189 408 uzavřen 177 000 uzavřen 201 777 uzavřen 229 751 uzavřen 212 775 uzavřen 184 177 uzavřen 105 975 uzavřen 117 544 41 299 96 449 53 336 96 449 53 336 128 000 > 50000

Palmový skleník

Muzeu m

Janohrad

176 000 120 000 216 156 220 000 213 000 220 000 224 989 226 082 226 000 -

80 355 96 448 75 664 87 861 76 039 68 220 34 836 -

11 982 -

3.2.2 Ubytovací zařízení Roku 1991 byla zrušena ubytovna a její zařízení rozprodáno. Hned v létě téhož roku se začalo s přestavbou ubytovny na hotel. Hotel Harlekin [Lednice 1995, s. 118- 119] Dne 10. listopadu 1994 byla zkolaudována a uváděna do provozu stavba moderního hotelu Harlekin. Stavba byla zahájena dne 15. dubna 1993 a dokončena v září 1994. Harlekin společnost s ručením omezeným vznikla v květnu 1991. Majiteli této společnosti byli pan Lubomír Janota z Lednice, Richard Knot, Ing. Rychlík – soukromý projektant, poté přibyli Ing. Oldřich Janda – ekonom, společnost Stratego Invest Praha, a. s., která později odstoupila a v r. 1995 ji nahradil JUDr. Milan Usnul – advokát z Prahy. Hotel vznikl na podnět p. Lubomíra Janoty. Ten původně plánoval malý hotel s 50 lůžky na soukromém pozemku v ulici Pekařské. Stavba z důvodu rozporu s platným územním plánem nebyla povolena, a tak byla nakonec situována v ulici 21. dubna. Autorem projektu hotelu Harlekin byl Ing. Architekt Petr Krejčí z Břeclavi. 37

Hotel měl výhodné umístění v blízkosti Lednického zámku a parku. Svou polohou byl velmi lehce dosažitelným od dálnice, od Břeclavi, Mikulova, od letiště z Brna, Bratislavy nebo i Vídně. Hotel byl otevřen nepřetržitě 24 hodin denně, měl 44 pokojů, včetně 4 apartmánů a 2 pokojů bezbariérových, což činilo 108 lůžek. Na pokojích byl telefon, rádio, minibar, koupelna s vanou nebo sprchou a WC, televize a satelit, na přání i video. Pokoje měli balkon s výhledem přes řeku Dyji na les. Další hotelové služby: hotelová restaurace telefon, fax, směnárna, praní a žehlení prádla, obsluha na pokojích, půjčovna jízdních kol, informace o místopisu pamětihodností, zprostředkování povolenek k lovu a rybolovu, projížďky kočárem po lednickém areálu, parkoviště pro 80 aut. Ředitelem hotelu byl pan Lubomír Janota z Lednice. Výňatek z hotelového ceníku rok 1995 Dvoulůžkový pokoj se sprchou

1050 Kč

Dvoulůžkový pokoj bezbariérový 1 apartmá

950 Kč 2300 Kč

3.2.3 Stravovací zařízení Hotel Harlekin [Lednice 1995, s. 118- 119] K dispozici hostům hotelu byla restaurace se širokou nabídkou jídel naší i mezinárodní kuchyně. Pro milovníky i znalce vín byla nabízena vína Jižní Moravy. Denní restaurace měla kapacitu 90 míst a noční restaurace dalších 97 míst. Během dne bylo možné občerstvení v halovém baru. Výňatek z ceníku 1995 -

Studené předkrmy od 26 – 95 Kč, teplé od 36 – 57 Kč

-

Polévky 15 Kč

-

Hotová jídla 48 – 78 Kč

-

Mořské ryby 66 – 155 Kč, sladkovodní 70 – 80

-

Speciality 78 – 194 Kč (biftek s husími játry, obloha) 38

-

Drůbež 88 – 115 Kč

-

Dietní jídla 50 – 61 Kč, přílohy 8 – 18 Kč

-

0,3 l piva gambrinus 10 Kč, plzeňský prazdroj 12 Kč

-

0,2 Coca-cola, džus, Mattoniho kyselka 15 Kč

-

Česká káva spařená 12 Kč

-

Vína bílá 0,7 l od 105 – 133 Kč

-

Vína červená 0,7 l od 110 – 140 Kč

-

Vína šumivá – sekty 180 – 200 Kč

Restaurace Obecní dům [Lednice 1995, s. 117] Do roku 1991 restaurace Obecní dům patřila a byla zpravována Lidovým spotřebním družstvem, pak podnikem Jednota Mikulov. Od ledna 1992 byla restaurace v ekonomické pronájmu pana Miroslava Sejáka a Václava Slámy, lednických občanů. Byla zde zavedena menší prodejna suvenýrů, kosmetiky, denního tisku a časopisů. V této prodejně byl mezi prvními v okrese Břeclav zaveden systém „on line“, pomocí nějž se hrají sázkové hry do poslední chvíle před tahem (Sportka, Sazka, Bingo, 5 ze 40 čísel, 10 šťastných). V denním provozu restaurace byl k dispozici hostům kulečníkový stůl, 3 hrací automaty, barevný televizor. V zimních měsících byly organizovány dny různých specialit, například drůbeží, zvěřinové, rybí, aj. V letní sezóně byla otevřena předzahrádka, tedy venkovní občerstvení. Některé z cen: Polévka: slepičí vývar s masem a nudlemi 12 Kč Ryby a drůbež v rozmezí 60 – 87 Kč Hotová jídla od 34 Kč do 53 Kč – tradiční vepřová 41 Kč Z doporučených jídel od 56 – 109 Kč Poháry s nanukovým dortem a šlehačkou 30 Kč Přílohy k jídlům od 5 – 17 Kč Černá káva dle druhu od 5,30 – 16,30 Kč, čaj s citronem 5,60 Kč

39

3.2.4 Doprava Roku 1991 se řešila záchrana vlakového spojení s Břeclaví. ČSD se chystalo tyto spoje zrušit. ČSAD chtělo omezit a snížit počet autobusových linek. Obec Lednice však trvala na zachování vlakové dopravy a dostatečných autobusových spojů. I přes všechny snahy a jednání města s ČSD byla vlaková doprava na podzim zastavena. Dne 17. 11. 1991 oslavovalo ČSD 150. výročí trati z Břeclavi do Přerova. Vlak z Břeclavi do Lednice jezdil za 4,- Kč tam a zpět se zastávkou u stanice Lednické rybníky. Byl stále plně obsazen nadšenými výletníky, což dalo naději městu o znovu zprovoznění vlaku. Nakonec se vše vyřešilo a na jaře roku 1992 a přes celé léto až do podzimu byl vlaková doprava obnovena.

3.3 Období 1996 - 2005 3.3.1 Cestovní ruch Jedinečná hodnota Lednicko-valtického areálu byla důvodem k prohlášení území za památkovou zónu, za součást souboru světového kulturního a přírodního dědictví Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tím se areál zařadil mezi takové divy světa, jako jsou pyramidy v Egyptě nebo Velká čínská zeď. Obec Lednice plnila také své povinnosti sídla Sdružení obcí LVA, takže přes kancelář sdružení byly zajišťovány dotace na naučnou stezku Pohansko a krajinný plán LVA. Sdružení obcí LVA v roce 2000 bylo 9 měst a obcí v regionu: Lednice, Hlohovec, Valtice, Bulhary, Břeclav, Podivín, Rakvice, Přítulky a Velké Bílovice. Poté v roce 2006 přibyla osamostatněná část Břeclavi Ladná. V roce 2000 byla pro propagaci LVA, zejména Lednice, vydána videokazeta s názvem „Perla Jižní Moravy“. Po obsahové stránce se na ní podílel především Ing. Rotschein J. Bylo organizované „Lednické kulturní léto 2003“, které trvalo od června do září. V rámci této akce se uskutečnily besedy u cimbálu, taneční a country večery,

40

promenádní koncerty dechovek a vážné hudby, dětský den, hodová slavnost, fotbalový turnaj, chrtí dostihy, mezinárodní festival Pontes. V roce 2004 byl dvousethektarový zámecký park v Lednici hlídán denně bezpečnostní agenturou, a to z důvodu ničení vandaly, kteří zejména v podzimním a předvánočním období ořezávali větve vzácných keřů a stromů a ze staletých dřevin jmelí. Turistické informační centrum V turistickém informačním centru začalo svou činnost v roce 1998. O dva roky později zde pracovaly Ivana Vaníčková a Jana Valášková. Otevírací doba informačního centra byla od dubna do listopadu: duben, květen a říjen:

pouze soboty a neděle

červen – září:

denně (kromě pondělí)

Lednice se prostřednictvím turistického informačního centra zúčastnila veletrhu Region Tour v Brně, Holiday World v Praze, veletrhu v Berlíně a Vídni. V roce 2000 centrum navštívilo 1 860 domácích i zahraničních turistů. Pracovnice poskytovaly veškeré informace o LVA přímým účastníkům, ale odpovídaly i na dotazy zaslané faxem či emailem. Byly vytvořeny stránky obce. Cestovní kancelář Areal CK Areal poskytovala návštěvníkům Lednicko-valtického areálu širokou škálu služeb, jako například zajišťování rezervací ubytování v hotelích, penzionech, soukromí, kempech a turistických ubytovnách, rezervace stravování, dopravu a okružní jízdy. Dále cestovní kancelář nabízela zdarma informační služby v českém, německém a anglickém jazyce. Návštěvníkům byly poskytnuty i tištěné propagační materiály. Pro zpříjemnění pobytu bylo možno zajistit i posezení ve vinném sklípku, případně i cimbálovou muziku.

41

Tabulka č. 3:Zjištěné návštěvnosti Lednice za období 1996 – 2005 (Zdroj: vlastní zpracování) Palmový Janohrad skleník

Rok/Památka

Lednice zámek

Minaret

1996

-

-

-

-

1997

81 904

49 897

58 527

-

1998

109 582 37 843 132 544

-

1999

96 977

37 190

-

-

2000

133 921 44 033

-

-

2001

145 146 44 000

-

-

2002

122 346 37 661 108 289

2003

126 771 47 409

75 444

23 855

2004

119 242 78 165

89 967

17 604

2005

121 660 78 249

81 507

17 610

-

3.3.2 Ubytovací zařízení Hotel Mario Podle živnostenského rejstříku vznikla obchodní firma Hotel MARIO, a. s. 17 května 1996. Ceny ubytování v roce 1996 se pohybovaly mezi 650 – 1 000 Kč. V letním období tříhvězdičkový hotel sloužil převážně hostům z řad turistů – cizincům, mimo sezónu využívali služeb hotelu hosté, kteří cestovali pracovně. Hotel Mario se řadil mezi jedno z větších ubytovacích zařízení, dalším byl poté Hotel Harlekin. Roku 1999 byl majitelem hotelu pan Lubomír Cabal, který při zbourání hasičské stanice nacházející se v sousedství, zadal zpracování projektové dokumentace na rozšíření a dostavbu hotelu. Tento hotel byl využíván zahraničními turisty, filmovými režiséry a herci, bohatými podnikateli i politiky.

42

Hotel Harlekin Od 4. února 1997 se změnilo vedení hotelu Harlekin. Pan Lubomír Janota odešel a ředitelem se stal pan Vít. Meiser. Klientela hotelu byla tvořena zahraničními hosty, v hotelu byly také často pořádány různé školicí a předváděcí akce. Luxusní prostředí se využívalo pro celostátní i mezinárodní aktivity, porady, sympozia a podobně. Roku 1999 byl hotel jako první v Evropě zařazen do mezinárodní sítě „Days“ hotelů. S tím souvisela i částečná změna vnitřního členění i vybavení a zahraniční klientela. Tu zprostředkovávaly různé zahraniční cestovní kanceláře. Hotel Days Hotel Days patří do sítě amerických hotelů, ale výsledky spolupráce nebyly pro hotel výhodné. Poplatky pro americkou společnost byly vysoké, slibovaná klientela a hosté, které společnost doporučovala, přijížděli jen zřídka. Proto čeští majitelé hotelu chtěli k 31. 12. 2002 smlouvu zrušit. Kapacita hotelu byla 100 lůžek ve 48 pokojích. My hotel Tento hotel patří od roku 1997 Michaele a Petru Cibulkovým. Mohlo se zde najednou ubytovat 120 hostů. My hotel se nachází v blízkosti zámku u Dyje. Jeho ubytovací kapacity využívala především zahraniční klientela (rok 2003 – dvoulůžkový pokoj na jednu noc 1250,- Kč, apartmá 3 000,- Kč) Zámecký hotel Zámecký hotel na náměstí patří Ing. Ivaně Andrlové, která ho v letech 2002 – 2003 rekonstruovala. Pension Jordán Z ekonomického hlediska hodnotil majitel rok 1997 špatně. V důsledku povodní přišlo do Lednice méně turistů, což se projevilo i v návštěvností penzionu. Ubytováno zde bylo 876 turistů, převážně na 1 – 2 noci. Ke zvýšení návštěvnosti měly přispět i hudební produkce restaurace Zlatý páv v sousedství. 43

V roce 1998 došlo k rekonstrukci a v podkroví vznikly nové, moderní ubytovací kapacity. Kapacita penzionu se rozšířila na 44 míst. Penzion Zora Zmínka o penzionu Zora se v obecní kronice města Lednice objevuje již od roku 1999. Byl označen jako rodinný penzion. Penzion Onyx Zmínka o penzionu ONYX se v obecní kronice města Lednice objevuje až od roku 2003. Je ve vlastnictví společnosti ONYX Lednice, s. r. o. Předpokládám, že penzion vznikl déle než restaurace ONYX. Noclehárna Noclehárna na Nejdecké ulici prošla také rekonstrukcí. Pan Škorpa měl záměr vybudovat moderní penzion pro 55 lidí se zázemím – vinným sklípkem a malou kuchyní s jídelnou a venkovní terasou. Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí poskytovali pan Michlovský, paní Oldřiška Klamertová, pan Oldřich Tureček, Jan Vodáček a paní Vrzalová.

3.3.3 Stravovací zařízení Stravování turistů bylo poskytováno mimo hotely v restauraci Obecní dům na náměstí, v restauraci Zlatý páv, restaurace Včelařský dvůr, hostinec „Na Kradlově“, hostinec „U RUMA“ a bistro Bohemia. Dále cukrárna pana P. Lukáška, umístěna v Zámeckém hotelu v roce 1999. Restaurace Onyx K stravovacím zařízením, restaurace Zlatý páv, Bistro u Janotů a bistro Bohemia, přibyla nová restaurace Onyx pana P. Škorpy. Byla vybudována u autobusového parkoviště v místě bývalých školních dílen. Provoz byl zahájen 10. července 1998. Kapacitu restaurace tvořilo 60 míst, salónku 45 míst. V pátek a sobotu se zde dva 44

měsíce pořádaly diskotéky, od kterých museli majitelé odstoupit z důvodu ničení luxusních interiérů. Onyx zaměstnával v sezoně 12 zaměstnanců, mimo sezonu pouze 5. Bistro u Janotů Toto bistro bylo pověstné svými „zvěřinovými hody“, kde si návštěvníci už léta pochutnávali na mysliveckých specialitách paní Janotové. 20. října 1998 bylo bistro uzavřeno a přestavěno a podstatně rozšířeno. Restaurace Včelařský dvůr Dne 18. července 2002 byla otevřena nová restaurace „Včelařský dvůr“ majitele pana Češky. Ten zajistil bohatý kulturní program s taneční veselicí.

3.3.4 Doprava Od 1. dubna 1999 bylo možné na lodích s elektrickým pohonem sjet trasu od Maurské vodárny až k minaretu. Trasa je dlouhá 2 km. Plavba po řece Dyji trvá 25 minut a zaplatilo se za ní 40,- Kč dospělí a 20 Kč děti. Roku 2000 poté První plavební společnost rozšířila plavby o plavbu k Janohradu. Možnost dostat se k Janohradu je i za pomocí koňského povozu. Tato atrakce byla vyhledávaná zejména rakouskými turisty. Stezky, cyklotrasy Od roku 2000 se rozmáhá cykloturistika v LVA. Okresem Břeclav probíhá Moravsko – slezská dálková cyklotrasa (MSOC), která má několik tras, je napojena na evropskou síť stezek Euro Vito. Síť stezek pro pěší a jezdeckou turistiku je hustá. Všechny architektonické památky LVA jsou těmito stezkami dostupné. -

Valtice, Hlohovec, Hraniční zámeček, Nesyt, Sedlec, Mušov, Mikulov – modrá

-

Lednice, camp Apollo, Nový Dvůr, Tři Grácie, Svatý Hubert, Randez-vous, Valtice – červená

-

Hraniční zámeček, Hlohovec, Sv. Hubert, Boří les, Charvatská Nová Ves, Kančí obora, Břeclav – žlutá

-

Lednice, Janohrad, Horní les, Břeclav, Pohansko – zelená 45

Byl vybudován informační systém (50 informačních cedulí o památkách UNESCO). Mezi naučné stezky patří Lednické rybníky (11 km) a Lužní lesy. Hippoclub Lednice s. r. o. Již v roce 1996 si manželé Myslíkovi z Bzence pronajali starý kravín na Podivínské ulici, přestěhovali 16 koní se záměrem vybudovat moderní Hippoclub. Sezóna 1996 byla zkušební – turisté si mohli zaplatit základní výcvik, objednat jízdy kočárem, vozit děti na ponících. Při prázdninových pobytech se návštěvníci stravovali U Zlatého páva, ubytování měli zajištěno na vysokoškolských kolejích. Sezóna byla úspěšná, a tak se manželé Myslíkovi rozhodli, že svůj původní záměr, vybudovat Hippoclub v Lednici, splní. Po rozsáhlých rekonstrukcích proběhla 2. července 1997 kolaudace a letní sezóna začala v nových prostorách. Byla vybudována restaurace (90 míst), malý penzion (6 dvoulůžkových pokojů s možností přistýlky, sociální zařízení) a prodejna jezdeckých potřeb.

3.4 Období 2006 – 2012 3.4.1 Cestovní ruch V roce 2006 byl zámecký park postižen únorovými mrazy a dubnovými povodněmi. Ohroženy byly vzácné subtropické rostliny, které i přestože byly převezeny do skleníků, bojovaly s ukrutnými mrazy. Ničemu nepomohl ani orkán Kyril, který vyvrátil 16 stromů. Oslavy 10. výročí zápisu LVA na seznam UNESCO se uskutečnily 27. května 2007 v prostorách zámeckého areálu. Slavnost byla zahájena ministrem kultury panem Mgr. Václavem Jehličkou a zúčastnili se jí i velvyslanci z Japonka a Kuvajtu. 200 let od postavení oslavil Janohrad v roce 2008. K tomuto výročí byla připravená velkolepá oslava pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje. Třídenní program začal příjezdem kočáru s lichtenštejnským knížecím párem a průvodcem účinkujícím v dobových kostýmech.

46

Turistické informační centrum Vydalo v roce 2006 turistickou známku k 10. výročí zapsání Ledncko-valtického areálu na Seznam památek UNESCO a vydalo DVD „L. V. A. viděti“ Lázně Lednice Lázně Lednice byly otevřeny v roce 2007. Přírodní zdroj těchto lázní je jodobromová voda nazývaná solanka, která patří mezi nejkvalitnější vody svého druhu v Evropě. Je srovnávána svou kvalitou a účinností k vodě z Mrtvého moře. V těchto lázních se léčí cévní a neurologické onemocní, onemocnění pohybového ústrojí, hojení poúrazových stavů, gynekologické potíže a kožní nemoci. Lázně nabízejí i jiné procedury než jen tento léčivý zdroj, a to vodní uhličité koupele, kinezioterapie, hydroterapie, reflexní terapie, elektroléčba, termoterapie, masáže a wellness procedury. Od 29. května 2009 mají lázně statut přírodních léčebných lázní. Celková kapacita byla 76 lůžek. Tabulka č. 4: Zjištěné návštěvnosti Lednice za období 2006 – 2012 (Zdroj: vlastní zpracování)

Rok/Památka

Lednice zámek

Minaret

Janohrad

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

110 551 134 403 127 113 110 067 119 244 128 151 193 884

73 273 63 366 83 692 96 654 84 779 83 758

13 685 19 149 17 852 17 798 16 653 15 044 19 236

3.4.2 Ubytovací zařízení Přehled ubytovacích zařízení v roce 2008: Apartmány Černý jezdec, Garni hotel, Hraniční zámek, Lázně Lednice, My hotel s. r. o., Onyx Trade, penzion Hippoclub, penzion Jarka paní Turečkové, Pension Jordán, 47

penzion Lednice, penzion Myslivna, penzion Pohádka, penzion U Dyje, Penzion U Zámku, Pošta Lednice, Relax Hotel Štork, Rybniční zámeček, ubytování paní Klammertové, ubytování paní Michlovské, ubytování paní Řádkové, ubytování paní Silnicové, ubytování správy kolejí a ubytování U Parku pana Macouna. Obec v této době nabízela rekreantům 1077 lůžek. Hotel Mario Tento hotel byl v roce 2007 rekonstruován. Penzion Myslivna Nacházel se u nádraží a získal název díky zálibě pana majitele Lubomíra Janoty. Byla zde možnost ubytování ve 14 pokojích, povolen vstup se psy. Občerstvit se dalo v restauraci Kuželna a Zahradní restauraci. Relax Hotel Štork Hotel Štork ubytoval první hosty 2. července 2007. Podnik měl 24 pokojů a apartmán s kuchyňským koutem a také jeden bezbariérový pokoj s výtahem. Hotel nabízel služby ve vlastní vinárně, sklípku, občerstvení, saunu, vířivku, půjčovnu a úschovnu kol atd. Majiteli jsou v roce 2007 Darmovzalová Dagmar a Luděk Štork. Garni hotel 1. Plavební Hotel byl otevřen 31. května 2006. Hotelové ubytování bylo možné v deseti pokojích, a to ve 4 dvoulůžkových a v 6 apartmánech. Hotel nabízel služby pro cyklisty, dětské hřiště, atd. Tento hotel vznikl rekonstrukcí bývalé lichtenštejnské myslivny.

3.4.3 Stravovací zařízení Mezi menší hospůdky patří hospoda Na Kradlově a U Ruma. Ty slouží převážně místním občanům.

48

Pizzerie Na Knihovně. Majitelem této pizzerie byl Jaroslav Kobza. Tento podnik poprvé začal fungovat v roce 2004. V roce 2007 majitel koupil recept na těsto a prodával 27 druhů pizz. Pizzerie nabízela 60 míst uvnitř a 30 venku. Zámecká restaurace a cukrárna Tato restaurace (a cukrárna) byla provozována od roku 2004 a měla 65 míst a venkovní zahrádku. Restaurace Obecní dům. Restauraci si pronajal pan Libor Pláteník 22.května 2005 a po rekonstrukci byla otevřena v květnu 2006. K dispozici bylo 100 míst uvnitř a v předzahrádce 35.

3.4.4 Doprava Dle kroniky jsem nezjistila žádné informace k dopravě za období 2006 – 2012.

49

4 Historie cestovního ruchu Valtice Historie města Valtice jsou osadou velmi starou, první písemné zprávy o Valticích jsou z konce 12. století. Původní osadníci Valtic si vyvolili tento ne právě nejzdravější kout moravské země hlavně z důvodu bezpečnostních. Močály zdejšího kraje a blízké Pálavské vrchy poskytovaly – jako ostatním obyvatelům pradávných sídlišť – přirozenou záštitu v dobách ohrožení. První písemné historické zprávy o Valticích známe teprve z přelomu 12. století, kdy toto místo přešlo z držby pasovských biskupů do moci rodu ze Seefeldů. Listinou vydanou v Řezně stvrdil císař Jindřich VI. v roce 1192 směnu, kterou uzavřel pasovský biskup Wolfker s Wichardem ze Seefeldu, „maior dapifer“, větším truksasem rakouského vévody. Touto směnou předal Wolfker Wichardovi hrad „Veldesperch“ (Valtice) s 12 královskými lány, které tvořily asi větší část pozdějšího města Valtice. [5] Dějiny Valtic je možné přesněji sledovat od roku 1387, kdy moc nad touto obcí začala být soustředěna do rukou šlechtického rodu Lichtenštejnů. Jejich moc poté končila až obsazením Valtic Rudou armádou v r. 1945. Vláda Lichtenštejnů, která trvala déle než 550 let, zanechala ve Valticích trvalé stopy, což jsou převážně památky stavitelského rázu.

4.1 Období 1962 – 1980 4.1.1 Cestovní ruch Zpřístupnění zámku V roce 1964 byl zámek otevřen pro veřejnost. V tomto roce bylo zpřístupněno 11 místností a kaple. O 9 let později bylo již přístupných 17 sálů v prvním patře, tzv. reprezentační část zámku, a kaple. Valtické vinné trhy

50

Tato slavnost jihomoravských vinařů se koná pravidelně každý rok od roku 1967. Její význam spočívá v tom, že má ukázat kvalitu vyráběných vín a zprostředkovat výměnu poznatků a zkušeností z vinařského oboru. Zájem o Valtické vinné trhy se postupně rok od roku zvyšuje. Vlastním vinným trhům předchází přehlídka vín. Tyto přehlídky jsou na velmi vysoké úrovni. Každým rokem je uděleno komisí znalců 30 zlatých, stříbrných a bronzových medailí nejvýše oceněným vínům jedné odrůdy. X. Valtické vinné trhy v roce 1976 se staly významnou odbornou, společenskou a kulturní událostí kraje, staly se místem významného společenského setkání a odborného zážitku. Tabulka č. 5: Zjištěná návštěvnost Valtice za období 1962 – 1980 (Zdroj: vlastní zpracování)

Rok/ Památka 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980

Valtice zámek 21 082 17 651 18 232 20 263 32 634 35 121 46 338 49 832 48 429 56 706 60 775 58 000 52 000

51

4.1.2 Ubytovací zařízení Zámecký hotel Hubertus Tento hotel byl otevřen 21. červnu 1976 v areálu Státního Zámku Valtice, přesněji v jeho pravém křídle, Jednotou – Lidovým spotřebním družstvem Mikulov. Hotel měl celkem 72 lůžek (28 pokojů), míst u stolu 310, z toho v kavárně a jídelně 105, vinárně 75, salónku 39 a na terase 100 míst. V roce 1978 hotel vedl Oldřich Radek. Noclehárna Besední dům 1. července 1966 byla dána do provozu noclehárna v předzámčí Valtického zámku. V této noclehárně v druhé polovině roku 1966 přespalo celkem 3 886 osob.

4.1.3 Stravovací zařízení Besední dům V roce 1963 se ve Valticích nacházela pouze jedna pohostinská provozovna, kde se vaříla teplá jídla, a to právě Besední dům.

4.1.4 Doprava Podle zápisu v kronice z roku 1978 doprava vypadala následovně: Vlakové spojení do Břeclavi a Znojma bylo ve Valticích dvakrát denně oběma směry. Autobusy spojovaly Valtice několikrát denně nejen s okolními vesnicemi, ale i s velkými centry jako byl Gottwaldov, Žilina, Brno, Znojmo a jiné. V obci se nacházely 3 autobusové nástupní stanice, a to u Besedního domu, u železniční zastávky a na Břeclavské ulici.

4.2 Období 1981 – 1995 4.2.1 Cestovní ruch V roce 1987 byl vyhlášen zákon o památkové péči č. 20/1987 Sb. V tomto zákoně je zahrnut pojem „památková zóna“. Je to území s podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku. V okresu Břeclav měly být do zóny zahrnuty Valtice. 52

Velký počet jednodenních návštěvníků v roce 1989 byl z Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska, Svaz sovětských socialistických republik a Jugoslávie, a to převážně za účelem nákupů, někdy i prodeje sportovního zboží. V roce 1990 poklesla návštěvnost zámku kvůli snížení odborářský zájezdů a otevření hranic. Naopak vzrostl počet návštěvníků z Rakouska, Spolkové republiky Německo a dalších zemí. O rok později poklesla návštěvnosti i z důvodu zvýšení vstupného na 10 a 5 Kč. Tabulka č. 6: Zjištěná návštěvnost Valtice za období 1981 – 1995 (Zdroj: vlastní zpracování)

Rok/Památka 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995

Valtice zámek 49 000 60 000 63 590 57 330 56 000 65 000 78 000 61 000 42 000 45 500 39 000 35 000 -

4.2.2 Ubytovací zařízení Besední dům Besední dům byl založen jako pohostinské i ubytovací zařízení. Vedoucím byl Josef Grbavčic V roce 1988 byla ubytovací kapacita zařízení 46 lůžek. Ubytování si zde zajišťovala CK ČEDOK.

53

Zámecký hotel Hubertus Vedoucím hotelu byl v roce 1991 Vlad. Trensinger. Ubytování v soukromí Dle zápisu v kronice z roku 1992 provozuje ubytování v soukromí Bedřich Hasel.

4.2.3 Stravovací zařízení Besední dům Toto pohostinské zařízení připravovalo teplá jídla. Zahrada za Besedním domem byla v sezóně 1988 otevřena od 15:30 do 21:00 hodin, v sobotu a v neděli od 10:00 od 21:00 hodin. V zahradě byla možnost posezení při konzumaci jídel a nápojů nebo při různých zábavách, které se zde konaly. Kapacita restaurace byla 112 míst. Hostinec U Dolečků Hostinec před 40 lety vlastnili Jan a Růžena Krchňákovi. Byl navrácen jejich dceří Růženě Dolečkové, rozené Krchňákové, matce Rudolfa Dolečka. Hostinec tedy od roku 1991 vlastnil Rudolf a Marie Dolečkovi, kteří ho uvedli do provozu 5. května 1991. Hostinec se nacházely nedaleko železniční zastávky. Hostinec Amélie Provoz tohoto hostince začal v roce 1993 v prostorách pronajaté farské stodoly. Majiteli byli Málkovi. Provozovna byla situována na cestě k zámku a byla hojně navštěvována turisty. Restaurace Albero Provoz začali v roce 1993 manželé Buriankovi a nacházela se při vstupu na náměstí a lákala především rakouské turisty. Valtická rychta Byla otevřena 1. srpna 1993 majiteli manželi Březinovými. Restauraci zařídili v lidovém stylu a je v památkové péči.

54

4.2.4 Doprava Silniční doprava Katastrálním územím Valtic procházely v roce 1988 silnice II. třídy pod správou okresní silniční správy v Břeclavi – OSS: Mikulov – Břeclav a Podivín – Lednice – Valtice. Poté silnice III. třídy byly v místní části Úval a Boří dvůr a vedly z Valtic do Hlohovce i ke státním hranicím. Všechny silnice byly vyasfaltované. V roce 1988 bylo vybudováno parkoviště pro návštěvníky zámku a zámeckého hotelu Hubertus. Železniční doprava Valticemi v roce 1988 procházela jednosměrná trať Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou. Průměrný počet vlaků za rok 1988 ve stanici Valtice byl 8 500, to je za den 23. Pod Valtice spadaly tři železniční zastávky, a to Valtice (postavena 1980), Valtice – město (postavena 1961) a Sedlec u Mikulova (postavena 1900). Nejfrekventovanější byla ovšem Valtice – město. V roce 1991 a 1992 projíždělo stanicí v pracovní dny 21 osobních vlaků a o víkendech 16 vlaků. Autobusová doprava V roce 1988 měla autobusová doprava osm linek a 42 spojů za den. Na území města bylo 5 zastávek. Denně se autobusem přepravilo na 820 osob. Z Valtic do Břeclavi a opačným směrem jezdilo v roce 1990 18 autobusových spojů, do Mikulova a zpět 9 spojů denně. Spojení mezi Valticemi a Lednicí bylo také zabezpečeno. V roce 1992 došlo k omezení autobusové dopravy. Z Valtic do Břeclavi jezdilo v pracovní dny 14 spojů a o víkendu 4 spoje, do Mikulova poté ve všední dny 7 (z toho 2 rychlíky) a o víkendu 2 spoje. Valtice byly dálkovými autobusy spojeny se Žilinou, Zlínem, Luhačovicemi a Vsetínem. 55

V roce 1993 stála jízdenka z Valtic do Břeclavi nebo Mikulova 8,- Kč a do Lednice 4,Kč.

4.3 Období 1996 – 2005 4.3.1 Cestovní ruch Od 4. července do 9. srpna 1997 trvaly prudké deště, které způsobily ničivé záplavy. Vylité řeky, říčky a potoky měly za následek zničené mosty, mnohdy zřícené domy, havárie na železnicích, přerušení dodávky elektřiny, vody a plynu, atd. Další velká voda přišla v roce 2002. Oficiální vyhlášení zápisu LVA do seznamu památek UNESCO proběhlo 30. května 1997. Ředitel Světového památkového centra pan. Mr. Benda von Droste předal nové přednostce Okresního úřadu v Břeclavi certifikát světového dědictví UNESCO, který se vztahuje k Lednicko-valtickému areálu. Doprovodnou akcí byla přehlídka vín Lednicko-valtického areálu. Od roku 2000 je veřejnosti přístupná Kolonáda na Rajstně a zámeček Rendez-vous. Informační centrum Informační centrum zahájilo svoji činnost v květnu 1999. Toto centrum vzniklo na základě projektu PHARE Pálava – turistická informační centra, do kterého vstoupilo pět obcí a měst: Valtice, Lednice, Břeclav, Mikulov a Pasohlávky. Celý projekt byl vypracován pro rozvoj cestovního ruchu a podporu oživení tradic měst a obcí. Valtické informační centrum se nachází na náměstí Svobody. Součástí centra byla „galerie U Zámecké brány“, kde se konaly pravidelné výstavy. TIC poskytuje služby turistům i občanům Valtic a vydává Kulturní kalendář města Valtice. TIC Valtice se podílí na organizaci kulturních a společenských akcí města. Dále se podílí na kvalitě cyklistických a vinařských stezek v regionu. Hlavní město vína V roce 2005 soupeřily mezi sebou Valtice a Velké Pavlovice o titul Hlavní město vína. Městem vína se mohlo stát jen jedno město, proto byly sbírány různé argumenty, které 56

upřednostňovaly a zohledňovaly buď Valtice, nebo Velké Pavlovice. Nakonec byly patentovým úřadem prohlášeny Hlavním městem vína Valtice. Tabulka č. 7: Zjištěné návštěvnosti Valtice za období 1996 – 2005 (Zdroj: vlastní zpracování)

Rok/Památka 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Valtice zámek 45 500 41 000 40 500 44 600 44 668 41 714 39 714 36 365 41 555

Rendezvous 5 115 4 574

Reistna 10 582 13 244

4.3.2 Ubytovací zařízení Dle kroniky obce Valtice v roce 2001 jsou uváděny tyto ubytovací zařízení: Zámecký hotel Hubertus, Apollon, penzion Vinařský dvůr a penzion Irena. V roce 2004 přibyly penziony Čech, Sonne, Prinz, Rytířů vína a U Vlků. V soukromí ubytovávali Krausovi, Vinařský dům, Celnar, Grbavčicová Leona, Matuška Antonín, Trávníčková Jitka, Sztula Gerhard, Vavříkovi, Sucharský Zdeněk a Kazík Radomír. Penzion Siesta Tento penzion byl uveden do provozu 4. května 2002. Byl vybudován na místě sedlácké usedlosti. Majiteli penzionu byly Stanislav a Jaromíra Kyryčánkovi. Kapacita penzionu byla 25 lůžek a 8 přistýlek v 10 dvoulůžkových, 1 jednolůžkovém pokoji a 1 čtyřlůžkovém apartmánu. Penzion manželů Buriánkových Penzion byl otevřen na jaře roku 2003 a nacházel se ve středu města. Kapacita byla 18 lůžek s nadstandardním vybavením. 57

Penzion U Kostihů Majiteli tohoto penzionu byli v roce 2003 Miroslav a Štefanie Kastihovi. Nacházel se na okraji města. Penzion měl 3 dvoulůžkové pokoje a 2 třílůžkové apartmány s kuchyňským koutem. Cena za lůžko a noc činila 450 Kč, v ceně byla zahrnuta snídaně.

4.3.3 Stravovací zařízení Stravování v roce 2001 poskytovala restaurace Albero, Valtická rychta, restaurace U Radnice, Amalie, Vinařský dvůr, restaurace a vinárna Pančava, Hostinec U Dolečků, pizzerie a Panský vrch. Od r. 2004 také Avalon a restaurace U Vlků. Dne 25. května 2002 byl slavnostně otevřen Salon vín v podzámčí zámku.

4.3.4 Doprava Taxi služba Ve Valticích byla provozována v roce 1996 nonstop Taxi služba. Majitelem byl pan Milan Lev. Cena za 1 km činila 10 Kč. Železniční doprava V roce 1996 bylo nádraží Valtice v provozu nepřetržitě a stanice Valtice – město od 5:00 do 21:30 hodin. Jízdenka do Břeclavi a Mikulova stála 6,- Kč. Důchodci (na průkazku se slevou 50%) platili 3 Kč. O dva roky později došlo ke zvýšení jízdného. Do Mikulova či Břeclavi se platilo 11 Kč. A během let se jízdné stále zvyšovalo. Autobusová doprava V roce 1998 byly na autobusových linkách zavedeny minibusy. Ty jezdily třikrát za den u spojů, které přepravovaly méně osob. Roku 2000 byl zaveden nový spoj do Prahy, který odjížděl z Břeclavi o půl šesté ráno a v odpoledních hodinách se vracel zpět.

58

4.4 Období 2006 – 2012 4.4.1 Cestovní ruch Turistické informační centrum V roce 2009 byla vedoucí sl. Světlana Hanáková. V tomto roce TIC navštívilo 58 838 osob, z toho bylo 9 776 zahraničních turistů. TIC prodává různé suvenýry, mapy, brožury, knihy a pohlednice. Poskytovala také kopírování a veřejný internet. Tabulka č. 8: Zjištěné návštěvnosti Valtice za období 2006 – 2012 (Zdroj: vlastní zpracování)

Rok/Památka 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Valtice RendezReistna zámek vous 36 280 5 889 11 568 46 304 4 765 15 415 55 192 47 608 7 309 39 670 4 550 43 796 37 858 4 550 -

4.4.2 Ubytovací zařízení V zápisu v kronice v roce 2006 jsou uvedeny hotely Apollon a Hubertus. Mezi penziony poté penzion Prinz, Siesta, Tři Grácie, Diana, Irena, La Venezia, Moravská oáza, Moravský sommelier, Sonne, U Kostiků, U Vlků a Vinařský dvůr. Ubytování v soukromí provozovali Bilkavičová Jarmila, Březinová Dana, Celnar Augustin, Čech Vladimír, Darmovzalová Miluše, Grbavčicová Leona, Kazík Radomír, Kašuličová Dáša, Krasu Petr, Matuška Antonín, Sucharský Zdeněk, Sztula Gerhard, Vavříková Věra a Vinařský dům. Ubytovny Střední vinařská škola, Železniční učiliště a Ubytovna fotbalového klubu. Průměrná cena za osobu na noc byla 450 Kč.

59

Penzion Prinz Tento penzion byl v provozu od roku 2003. Tento tříhvězdičkový rodinný penzion se stal 26. listopadu 2010 penzionem roku 2010 v ČR.

4.4.3 Stravovací zařízení Dle zápisu z kroniky v roce 2006 se ve Valticích nacházela tato stravovací zařízení: Restaurace Albero, Amalia, Avalon a Valtická rychta. Mezi hostince patřily Na hrádkách, Pančava, U Dolečků a U Vlků. Ve městě najdeme i Bistro Sztula a Lahůdky V + V. Seznam vinných sklepů a vinoték v roce 2007: Vinné sklepy: Národní salón vín, Zámecký sklep, sklep Daniely Valentové, vinařský sklep René Kolář, Moravský sommelier, Moravská oáza, Zámeček La Venezia, Hradební, Martin Štěpánek, sklep Vinařství Dwořáček, sklep Vinařství Kazík, Vinařství Petr Procházka, Doleček Miroslav, Vinařství Černý a vinařský sklep Vinotéka Valtice. Vinotéky: Městský sklep, Galerie vín, Moravský sommelier, vinotéka Vinné sklepy a. s., Vinum Bonum a posezení „Pod Pergolou“.

4.4.4 Doprava V roce 2008 přistoupil okres Břeclav do dopravního systému Jihomaravského kraje. V tomto integrovaném systému bylo možné jedinou jízdenkou cestovat všemi vlakovými, autobusovými, tramvajovými a trolejbusovými spojeními v Jihomoravském kraji. Železniční doprava Pokud se cestovalo vlakem z Valtic, tak bylo břeclavské nádraží to nejdůležitější. Z Břeclavi jezdily vlaky i do zahraničí. Železniční doprava se stále zdražovala a tak vznikaly různé nové slevové programy.

60

Silniční doprava Spoje silniční dopravy byly stejné jako v předcházejícím období. Cena jízdného se ovšem stále zvyšovala.

61

5 Porovnání Lednice s Valticemi Při porovnávání Lednice s Valticemi jsem zjistila, že sice Valtice mají přibližně o jeden tisíc více trvale žijících obyvatel než Lednice, za to mají menší návštěvnost. V roce 2011 v Lednici žilo 2 242 obyvatel a ve Valticích 3 652 občanů. Návštěvnost LVA se vyvíjela různě. Valtice byly poměrně konstantní, ovšem v Lednici návštěvnost kolísala. Přibližné srovnání návštěvnosti v zámku Lednice a Valtice je uvedeno v následujícím grafu. V Lednici dosáhla návštěvnost v roce 1988 neuvěřitelných 229 751 osob. Velký pokles v zájmu o Lednici nastal v roce 1991, což bylo zřejmě způsobeno otevřením hranic a možností cestování do zahraničí. Ve Valticích návštěvnost dosáhla maximálně 78 000, a to v roce 1989, podle dostupných informací je tato maximální návštěvnost Valtic podobná jako minimálně návštěvnost v Lednici. Dle mého názoru má velké rozdíly v návštěvnosti obou objektů vliv rozlehlosti zámeckého areálu Lednice a jeho zahrad, které jsou více známé. V Lednici se také nachází minaret, na který se dá dojít pěšky ze zámku, za městem je poté kemp Apollo. Další příčinou může být i fakt, že zámek Valtice v roce 1945 sloužil jako ubytovna sovětské armády, která o interiéry nepečovala. Později se zámek Valtice stal továrnou, traktorovou stanicí a skladištěm místního zemědělského družstva. Toto mělo za následek menší známost zámku Valtice. I přesto Lednicko-valtický areál byl, je a bude hojně navštěvovaný turisty, ať již tuzemskými nebo zahraničními.

Graf č. 1: Návštěvnost zámků Lednice a Valtice (Zdroj: vlastní zpracování)

62

V ubytovacích a stravovacích zařízeních došlo v průběhu let 1962 do 2012 k velkým změnám. První zápisy popisují situaci jako velmi žalostnou, kdy byl nedostatek ubytovacích míst i stravovacích zařízení, ovšem později zaznamenalo ubytování i stravování dostatek a dostalo se na dobrou úroveň. V rámci ubytovacích a stravovacích zařízení jsou Lednice a Valtice na stejné úrovni. Mají přibližně stejnou kapacitu ubytovacích míst. Tato skutečnost zřejmě zohledňuje fakt, že Valtice ačkoliv jsou městem s větším počtem obyvatel, mají nižší cestovní ruch. V roce 2015 uvádí český statistický úřad v Lednici 27 a ve Valticích 26 ubytovacích zařízení. V Lednici například Zámecký hotel, My hotel, penzion ONYX nebo turistická ubytovna Lednice. Kousek za obcí Lednice je kemp Apollo, ten má i vlastní stravovací zařízení. Ve Valticích najdeme Zámecký hotel Hubertus, hotel Rendez-vous, penzion Prinz, turistickou ubytovnu Valtice a další. Obě obce mají dostatečné zajištění stravovacích zařízení, restaurace, hostince i rychlé občerstvení. V dopravě došlo kromě úprav v jízdních řádech pouze k jedné razantní změně, a to ke zrušení vlaku z Lednice do Břeclavi mimo sezónu. Na rozdíl od Lednice mají Valtice lepší dopravní spojení či dostupnost. Do Lednice se dá dostat pouze autobusem a přes sezónu i vlakem, tzv. historickým vlakem, který jezdí z Břeclavi. Valtice mají mnohem lepší spojení, a to nejen autobusem, ale i vlakem, kterým se dá přímo dostat do Břeclavi a Mikulova. Lednice a Valtice jsou propojeny důkladnou autobusovou dopravou. Rozdíly mezi městy jsou vidět v návštěvnosti a možnostech dopravy, ubytovací a stravovací zařízení obou obcí jsou si v počtu téměř rovna.

63

Závěr Cílem mé práce bylo na základě terénního průzkumu zjistit historii cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu za období od roku 1962 do roku 2012. Při zpracování jsem vycházela převážně z materiálů poskytnutých Státním okresním archivem v Břeclavi se sídlem v Mikulově, kde jsem strávila desítky hodin bádáním. Informace jsem získala z obecních kronik Lednice a městských kronik Valtic, dobového tisku a dalších historických dokumentů a archiválií. Dále jsem obdržela velké množství propagačních materiálů a několik knih z informačních center. K bádání ze zápisů kronik po roce 2000 jsem navštívila obecní úřad v Lednici a městský úřad ve Valticích, kde mi tyto informace byly poskytnuty. Jelikož doposud nebylo téma historie cestovního ruchu v Lednicko-valtickém areálu popsáno, mohla by práce sloužit dalším studentům, badatelům či dalším organizacím zabývající se historií. Toto téma je velice rozsáhlé a dále by se mohly detailněji zkoumat určité aspekty CR jako je například doprava, ubytovací zařízení nebo také historie architektonických staveb a jejich správy v areálu a další jiné okruhy a témata.

64

Seznam použitých zdrojů Prameny NAD 178 MNV Kronika obce Lednice 1962 – 77, neusp., I. díl, 516 s. NAD 178 MNV Kronika obce Lednice 1978 – 1980, II. díl, 203 s. NAD 178 MNV Lednice, Kronika obce 1981 – 1986, III. díl, 394 s. NAD 178 MNV Lednice, Kronika obce 1986 – 1992, IV. díl, 392 s. NAD 1267 OÚ Lednice, Kronika obce 1993 – 1999, V. díl, 396 s. Kronika obce Lednice 1999 – 2005, neusp., cca 390 s. Kronika obce Lednice 2006, neusp. Kronika obce Lednice 2007, neusp. Kronika obce Lednice 2008, neusp. Kronika obce Lednice 2009, neusp. Kronika obce Lednice 2010, neusp. Kronika obce Lednice 2012, neusp. Lednický Zpravodaj: Cestovní ruch. Lednice: MNV Lednice, 1963, květen. Lednický Zpravodaj. Lednice: MNV Lednice, 1954 - 1964. Lednický Zpravodaj. Lednice: MNV Lednice, 1971 – 1985. Lednický Zpravodaj. Lednice: MNV Lednice, 1987 – 1990. Lednický Zpravodaj. Lednice: MNV Lednice, 2001 – 2007. Lednický Zpravodaj. Lednice: MNV Lednice, 2008 – 2009. VALTICE, Kronika města 1962 – 1973, neusp, II. díl, 372 s. VALTICE, Kronika města 1974 – 1978, neusp,II. díl, 386 s. 65

MěNV Valtice, Kronika 1979 – 1986, neusp., IV. díl, 446 s. NAD 213 MěNV Valtice, Kronika města 1987 – 1990, V. díl, 422 s. NAD 1264 Valtice, kronika města 1991 – 1995, VI. díl, 500 s. MD 1264 Kronika města Valtice 1996 – 2000, VII. díl, 588 s. Kronika města Valtice 2001 – 2004, neusp., VIII. díl., 588 s. Kronika města Valtice 2005 – 2009, neusp. IX. díl, 588 s. Kronika města Valtice 2010 – 2013, neusp. X. díl, 588 s. Kulturní Kalendář. Valtice: město Valtice, 1976, červenec. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 1978 Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 1983. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 1987. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 1988, prosinec. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 1989 – 1990. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 1991 – 1992. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 1993 – 1996. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 1995 – 2001. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 2002 – 2003. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 2004 – 2005. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 2006. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 2007. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 2008 – 2009. Zpravodaj města Valtice. Valtice: město Valtice, 2010.

66

SALAŠOVÁ, Alena. Lednicko-valtický areál: Vývoj a charakteristika území, Dílčí úkol výzkumného záměru 435100003/2000: Břeclav: Ústav zahradní a krajinářské architektury ZF MZLU, 2001

Literatura GÚČÍK, Marian. Cestovný ruch: Úvod do štúdia. 1. vydání Bánská Bystrica: Univerzita Mateja Bela, 2010, 308 s. ISBN 978-80-89090-80-8. J. NOVÁK, J. KULICH, E. DVOŘÁKOVÁ. Lednicko-valtický areál. GLORIET se spoluprácí Státního památkového ústavu ISBN 80-86644-09-X KOMOŇ, Vilém. Střípky z minulosti Valtic. 1. vydání Valtice, 2010, 127 s. Bez ISBN KORDIOVSKÝ, Emil a kolektiv. Město Valtice. 1 vydání Brno: Moraviapress, 2001, 530 s. ISBN 01-83495-51-8. RUX, Jaromír. Dějiny turismu: vysokoškolská skripta. 1. vydání Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2014. 74 s. ISBN 978-80-87035-92-4. ŠTEMBERK, Jan. Kapitoly z dějin cestovního ruchu. 1. vydání Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov ve spolupráci s katedrou společenských věd Vysoké školy obchodní v Praze, 2012, 222 s. ISBN 978-80-7415-065-4. VYSTOUPIL, Jiří, ŠAUER, Martin. Základy cestovního ruchu. 1. vydání Brno: Masarykova

univerzita

–

Ekonomicko-správní

fakulta,

2006.

120

s.

ISBN 80-210-4205-2.

Elektronické zdroje [1]

Pension

Jordán.

[online].

[cit.

2015-03-01].

Dostupné

z:

http://www.pensionjordan.cz/ [2]

VYHLÁŠKA 484. Předpis č. 484/1992 Sb.: Vyhláška ministerstva kultury České

republiky o prohlášení lednicko-valtického areálu na jižní Moravě za památkovou zónu. Ministerstvo

kultury

České

republiky,

1992.

Dostupné

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-484

67

[3]

Mikroregion Lednicko-valtický areál: Přírodní zajímavosti. [online]. [cit. 2015-

03-21]. Dostupné z: http://www.lva.cz/cs/turistika/prirodni-zajimavosti/ [4]

Obec

Lednice:

Historie.

[online].

[cit.

2015-03-30].

Dostupné

z:

[cit.

2015-03-30].

Dostupné

z:

http://www.lednice.cz/cs/historie/lednice/ [5]

Město

Valtice:

Turistika.

[online].

http://www.valtice.eu/profil.asp?p1=3466 [6]

Multifunkční centrum zámek Lednice: O projektu. [online]. [cit. 2015-03-30].

Dostupné z: http://www.mczl.cz/cs/o-projektu/ [7]

Vinné trhy. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.vinnetrhy.cz/

[8]

Valtická krojová společnost. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:

http://chasa-valtice.cz/ [9]

Lednicko-valtický areál: Kulturní kalendář 2013. [online]. s. 36 [cit. 2015-03-

30]. Dostupné z: http://www.lva.cz/.files/kalendar-lva-2013.pdf 10]

Městské

muzeum

Valtice.

[online].

[cit.

2015-03-30].

Dostupné

z:

http://muzeum.webnode.cz/ [11]

Národní zemědělské muzeum. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:

http://www.nzm.cz/valtice/ [12]

Muzeum

Železné

opony.

[online].

[cit.

2015-03-30].

Dostupné

z:

http://www.muzeumopony.cz/ [13]

Stezka bosou nohou: Barfussweg. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:

http://www.barfussweg.at/pages/cs/home.php?lang=CS [14]

Turistické informační centrum Břeclav. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:

http://breclav.eu/kultura-a-volny-cas/tic-breclav [15]

Český statistický úřad: Statistiky. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:

https://www.czso.cz/csu/xb/mesta_a_obce [15]

Lednicko-valtický

areál.

[online].

[cit.

2015-04-01].

Dostupné

z:

http://www.lednicko-valticky-areal.cz/ 68

Přílohy Příloha č. 1: Dopravní spojení rok 1980 Lednice – Břeclav Příloha č. 2: Vlakové spoje z Valtic 1995 - 1996 Příloha č. 3: Pozvánka na tradiční speciality 1996 Příloha č. 4: Prohlášení Lednicko-valtického areálu za památku UNESCO 1996 Příloha č. 5: Leták z roku 1999: Jízdy povozem k Janohradu Příloha č. 6: Leták Days Hotel Lednice z roku 1999 Příloha č. 7: Leták z roku 2006: Hippoclub Lednice

69

Příloha č. 1: Dopravní spojení rok 1980 Lednice – Břeclav

(Zdroj: Státní okresní archive v Břeclavi se sídlem v Mikulově)

70

Příloha č. 2: Vlakové spoje z Valtic 1995 - 1996

(Zdroj: Státní okresní archiv v Břeclavi se sídlem v Mikulově)

71

Příloha č. 3: Pozvánka na tradiční speciality 1996

(Zdroj: Státní okresní archiv v Břeclavi se sídlem v Mikulově)

72

Příloha č. 4: Prohlášení Lednicko-valtického areálu za památku UNESCO 1996

(Zdroj: Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově)

73

Příloha č. 5: Leták z roku 1999 - Jízdy povozem k Janohradu

(Zdroj: Dodatek ke kronice rok 1999)

74

Příloha č. 6: Leták Days Hotel Lednice z roku 1999

(Zdroj: Dodatek ke kronice rok 1999)

75

Příloha č. 7: Leták z roku 2006: Hippoclub Lednice

(Zdroj: Dodatek kroniky rok 2006)

76

Historie cestovního ruchu Lednicko-valtického areálu od roku 1962 do roku 2012

Recommend Documents