UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta
Studijní program: Chemie Studijní obor: Chemie životního prostředí
HAVÁRIE A JEJICH VLIV NA KVALITU VOD
Crushes and their effect on water quality
Adéla Uhrová
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Libuše Benešová Csc.
Praha 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. Jsem si vědoma toho, že případné využití výsledků, získaných v této práci, mimo Univerzitu Karlovu v Praze je možné pouze po písemném souhlasu této univerzity.
V Praze dne 2. května 2012
_________________ Adéla Uhrová
2
Poděkování
Ráda bych poděkovala všem, kteří mi poskytli materiály a informace k vypracování této práce. V první řadě mé školitelce Ing. Libuši Benešové Csc.. Dále Martině Pazourové z České inspekce životního prostředí, za Povodí Vltavy Jiřímu Vaitovi, za Povodí Ohře Ing. Jindřichovi Höningovi, za Povodí Odry Karle Válkové a za Povodí Moravy Ing. Ivaně Harmimové.
3
Abstrakt
Tato bakalářská práce je zaměřena na havárie ve vodě a jejich rozdělení do skupin podle různých faktorů. Podrobněji se zabývá chemickými haváriemi s následkem znečištění povrchových a podzemních vod, které se staly na území České republiky od roku 2000. Popisuje chemické látky, jež nejčastěji unikají do vod a poškozují tak jejich kvalitu. Dále je zde popsána havárie z roku 2006, kdy z Lučebních závodů Draslovka, Kolín unikly do Labe nebezpečné kyanidy.
Klíčová slova: havárie, znečištění vody
Abstract This thesis is focused on accidents in water and their their division into groups according to different factors. Work detailing the chemical accidents resulting in pollution of surface and groundwater, which became the Czech Republic since 2000. Describes chemicals that often escape into the water and damage to their quality. Furthermore, there is described an accident in 2006, when form „Lučební závody Draslovka, Kolín“ leaked into the Elbe dangerous cyanide. Key words: Accidents, water pollution
4
Seznam použitých zkratek a symbolů BTEX – Benzen – toluen – ethylbenzen - xylen ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí ČOV - Čistírna odpadních vod ČSN – České technické normy DCE – 1,2-dichloretan HSZ – Hasičský záchranný sbor LZD – Lučební závody Draslovka MHVC – Mezinárodní hlavní varovná centrála MKOL – Mezinárodní komise pro ochranu Labe MZdr – Ministerstvo zdravotnictví NEL – Nepolární extrahovatelné látky PAL – Povrchově aktivní látky PAU – Polycyklické aromatické uhlovodíky PCB – Polychlorované bifenyly PCE – Perchlorethylen (TEC – tetrachlorethylen) SRN – Spolková republika Německo TCE - Trichlorethylen ZDV – Zemědělské družstvo vlastníků
5
Obsah: 1. Úvod .......................................................................................................................................8 2. Rozdělení havárií....................................................................................................................9 2.1 Podle příčiny vzniku.........................................................................................................9 2.2 Podle „místa“ vzniku ........................................................................................................9 2.3. Základní typy havárií s únikem nebezpečných látek [3] ...............................................10 2.4. Podle vlastnosti uniklé látky..........................................................................................10 2.5. Podle druhu znečištěných vod .......................................................................................10 2.6. Podle rozsahu škod ........................................................................................................10 2.7. Typy havárií...................................................................................................................11 3. Látky způsobující havárie.....................................................................................................14 3.1. Chemické látky nejčastěji způsobující havárie..............................................................14 3.1.1. Kyselina sírová (H2SO4 ) ........................................................................................14 3.1.2. Kyselina dusičná (HNO3 ) ......................................................................................15 3.1.3. Kyselina chlorovodíková (HCl) .............................................................................16 3.1.4. Amoniak (NH3 )......................................................................................................16 3.1.5. Hnojivo DAM 390..................................................................................................17 4. Havárie na tocích České republiky.......................................................................................18 4.1. Povodí Labe...................................................................................................................19 4.2. Povodí Vltavy................................................................................................................20 4.3. Povodí Ohře...................................................................................................................20 4.4. Povodí Odry...................................................................................................................22 4.5. Povodí Moravy ..............................................................................................................24 5. Vliv havárií na kvalitu vody ................................................................................................27 5.1. Únik látek na tekoucí vody............................................................................................27 5.2. Únik látek na stojaté vody .............................................................................................27 5.3. Únik látek do půdy ........................................................................................................27 5.4. Kvalita vod ....................................................................................................................28 5.4.1. Kvalita povrchových vod........................................................................................28 5.4.2. Kvalita pitné vody ..................................................................................................28 6. Řešení havárií .......................................................................................................................29 6.1. Ohlášení havárie ............................................................................................................29 6.2. Odstranění následků havárie..........................................................................................29 6.3. Odstranění uniklých látek..............................................................................................29 6.3.1. Odstranění kyselin ..................................................................................................30 6.3.2. Odstranění plynů ...................................................................................................30 6.3.3. Odstranění ropných látek........................................................................................31 7. Příklad významné havárie ....................................................................................................32 7.1 Kyanidová havárie na Labi v lednu 2006.......................................................................32 7.1.1 Příčina havárie .........................................................................................................32 7.1.2 Průběh havárie .........................................................................................................32 7.1.3 Znečištění a škody ...................................................................................................34 7.1.4 Pokuty......................................................................................................................35 7.1.5 Opatření ...................................................................................................................36 8. Závěr.....................................................................................................................................37
6
9. Seznam použité literatury .....................................................................................................38 10. Přílohy ................................................................................................................................38 10.1. Význam S-vět a R-vět uvedených v kapitole 3.1. .......................................................41 10.1.1. Standardní věty označující specifickou rizikovost ...............................................41 10.1.2. Standardní pokyny pro bezpečné nakládání .........................................................41 10.2. Tabulka 1: Počet havárií v jednotlivých letech a jejich rozdělení podle druhu uniklé látky ...........................................................................................................................43
7
1. Úvod Havárie - chemická havárie, jinak také katastrofa nebo nehoda, je stav ohrožení až mimořádného ohrožení, ke kterému dojde náhle, vlivem nešťastných náhod nebo nekontrolovatelných okolností. Havárie, při níž dojde k úniku nebo výbuchu jakýchkoli nebezpečných látek, jež způsobí škody v životním prostředí se označuje jako ekologická havárie. Za havárii ohrožující vody se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových vod nebo podzemních vod ropnými látkami, zvláště nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů [1]. V České republice se takových havárií stane každý rok stovky. Nejvyšší počet vykazovaly roky 2002 – 2005, z toho největší díl patřil haváriím způsobeným ropnými látkami. (viz. Tab.1. Přílohy)
8
2. Rozdělení havárií 2.1 Podle příčiny vzniku 1. Vliv nepříznivých přírodních podmínek Vlivem nepříznivých přírodních podmínek jsou míněny například přírodní katastrofy jako jsou povodně, zemětřesení, sesuv půdy, silný vítr a silný mráz a další podle typu klimatu. Obrovské škody napáchala povodeň v roce 2002. Příkladem může být zaplavení podniku Spolana Neratovice, kde povodňová vlna způsobila únik 80,081 tun kapalného chlóru a několik tisíc tun dalších látek především do vody, ale i do ovzduší. 2. Technická závada Technická závada je samovolně vzniklá porucha v zařízení, například elektrický zkrat. Ke vzniku technické závady může přispět i přírodní katastrofa. 3. Selhání lidského faktoru Zaměstnanec zanedbá některý ze svých pracovních úkonů. Člověk nevědomě nebo vědomě vypustí nebezpečnou látku do vody např. vymývání různých nádob od saponátů, barev, olejů do toků. 4. Teroristický útok Cílené vyvolání havárie například otrávením pitné vody.
2.2 Podle „místa“ vzniku 1. Ve výrobě V provozech, kde se používají nebo vyrábí nebezpečné látky, se musí pracovat podle bezpečnostních pracovních postupů a nařízení, které zajišťují správné a bezpečné nakládání s těmito látkami a pomáhají předcházet vzniku havárie. 2. Při skladování Všechny látky, zvláště ty nebezpečné se musí skladovat podle předepsaných předpisů. Dodržováním těchto předpisů se zabraňuje haváriím.
9
3. Při přepravě Nejčastějšími haváriemi v posledních letech jsou ty, které vznikají následkem dopravní nehody. Jednou z nich byla havárie kamionu 5. 7. 2008 na 103 km dálnice D1, při níž uniklo cca 600 litrů nafty. Únikem byl potencionálně ohrožen i zdroj pitné vody ve vzdálenosti 200 metrů [2].
2.3. Základní typy havárií s únikem nebezpečných látek 1. Havárie s únikem nebezpečných chemických látek 2. Havárie s únikem radioaktivních látek 3. Havárie s únikem ropných látek 4. Další rozdělení podle jednotlivých látek [3]
2.4. Podle vlastnosti uniklé látky 1. Látky ředitelné vodou 2. Látky rozpustné ve vodě 3. Látky plovoucí na vodě
2.5. Podle druhu znečištěných vod 1. Povrchové vody – a) tekoucí vody – řeky, potoky, … b) stojaté vody – vodní nádrže 2. Podzemní vody – zasažení průsakem z půdy [4]
2.6. Podle rozsahu škod 1. Poškození zdraví osob – další dělení podle počtu osob 2. Hromadné poškození zdraví 3. Následná smrt – další dělení podle počtu mrtvých
10
4. Ekologická újma - a) na vodách b) v ovzduší c) v podloží 5. Škoda na majetku původce havárie – další dělení podle výše finanční částky 6. Škoda na majetku jiných majitelů - další dělení podle výše finanční částky [5] Jednotlivé katastrofy mohou samozřejmě způsobit různé kombinace bodů tohoto rozdělení.
2.7. Typy havárií Typ I – Rýn Rýn pramení v Alpách, protéká Německem, tvoří hranici mezí Francií a Holandskem a ústí do Severního moře. 1320 km dlouhý tok míjí na cestě do moře množství velkých měst a přítoků včetně řeky Emscher, která odvodňuje průmyslovou oblast - Porúří. Mezinárodní zodpovědnost, množství zdrojů znečištění, a mezinárodní spolupráce znamená snahu udržet kvalitu Rýna a snižovat znečištění toku. Ale vždy zde může nastat problém havárií, např. 1.11.1986 poblíž švýcarského Baselu vypukl požár ve skladišti chemikálií, kde se skladovalo 1300 t chemikálií, z toho 934 t pesticidů, a 12 t sloučenin se rtutí. Více než 30 t těchto látek bylo spláchnuto do Rýna během hasičských prací. Mezi chemikáliemi byl také rhodamin - červené barvivo, které umožňovalo monitoring v toku. Vtok do německých měst byl uzavřen a voda do měst deponována cisternami. Rýn také slouží jako zásobárna vody pro dvě holandské vodárenské nádrže. Holanďané vykopali odpadní kanál, jak nejrychleji to bylo možné a odváděli znečištěnou vodu do moře. V Holandsku byl 200 km dlouhý pás s obsahem Hg 0,22µg /l, tedy třikrát vyšší koncentrací než byla normálně v Rýnu. Přes všechna další opatření trvalo 10 let, než se koryto Rýna vrátilo do původního stavu. Populace úhořů se vrátila do původní početnosti po 9 letech, sedimenty a jejich kvalita po 10 letech. To vše šlo tak „rychle“, protože velké přítoky v povodí Rýna nebyly zasaženy a pomohly vrátit tok do původního stavu ředěním.
11
Typ II – Camel Malá říčka Camel se nachází v jihozápadní Anglii, pramení v mokřadu, protéká lesem a zemědělskou krajinou. Délka toku je 37 km. V červnu 1988 projel povodím náklad vodárenské společnosti obsahující 20 t síranu hlinitého určeného k úpravě povrchové vody na vodu pitnou. Úpravna byla bezobslužná a síran měl být vyprázdněn do akumulační nádrže, jenže ta byla neoznačená. Řidič, který nebyl seznámen s polohou nádrží, otevřel ventil a začal vypouštět obsah do poškozené nádrže. Celý obsah, tak místo do nádrže, vypustil do řeky Camel, která je zdrojem surové vody pro úpravnu. Během 5 hodin se začaly objevovat první stížnosti obyvatel na kvalitu pitné vody. Voda „leptala rty, a na rukách se objevily pocity lepkavosti. Běhen několika dalších dnů, než byl problém objeven, měla „pitná voda“ u kohoutku pH 4,2 a obsah Al byl 4 000 krát vyšší než povoluje norma pro pitnou vodu. Většina obyvatel zásobovaných z tohoto zdroje si stěžovala na rýmu, bolesti v krku, zvracení, svalové křeče, dráždění kůže a dokonce i změnu barvy vlasů. Trvalo téměř 6 měsíců, než společnost (Department Health) jmenovala tým odborníků, kteří začali vyšetřovat popsané problémy. Dopad na řeku byl stejně katastrofální jako dopad na lidské zdraví. pH se pohybovalo kolem 4,1 a koncentrace Al byla 100 mg/l. Podstatná část ryb byla nalezena mrtvá (smrtelná koncentrace Al pro ryby je cca 1 mg/l). Vzhledem k dlouhé době prodlení od havárie k řešení bylo výsledkem konstatování, že není možno plně vyjádřit rozsah škod na ekologický stav toku. Doba návratu do původního stavu se pohybovala kolem 20 let.
Typ III – Ebbw Fawr Třetím případem je chronické znečištění řeky Ebbw Fawr v Jižním Walesu. Řeka byla permanentně znečišťována důlními vodami a odpady z velkých oceláren. Výsledkem byla absence biologického oživení po dobu cca 100 let. V rámci zákona o ochraně vod byly zahájeny práce na zlepšení kvality toku. Ocelářské společnosti, které zavinily tuto katastrofu, zaplatily a uvedly do chodu projekt na ozdravění řeky. První výsledky se ukázaly v roce 1973, kdy se podařilo vyrovnat pH a koncentraci kyslíku na hodnoty vhodné pro rybí obsádku a další oživení. V 80. letech byla do toku dodána rybí obsádka a první ryby se udržely v toku . Přestože do ozdravení Ebbw Fawr bylo investováno cca
12
42 mil. liber má tok dosud problémy, řeka sice již není neosídlená, ale jsou zde stále ekologické problémy. Označujeme tento tok za chronicky znečištěný [6].
13
3. Látky způsobující havárie V posledních letech způsobují většinu havárií ropné látky. Každý rok je to přibližně třetina až polovina všech havárií. (viz. Tab.1. Přílohy) Za ropné látky se považují uhlovodíky a jejich směsi, které jsou při normálním tlaku a teplotě + 40°C tekuté. Patří mezi ně především benzín, benzen a jeho deriváty, nafta, petrolej, lehké a těžké oleje, mazut, surová ropa a případně další látky obdobného charakteru [7]. K úniku těchto látek dochází nejvíce při dopravních nehodách nákladní kamionové dopravy, při nichž se do okolí vylije nafta. Jiným příkladem havárií ropných látek je únik z ropovodu DN150 v Plzeňském kraji v roce 2006 [8]. Za havárie jsou dále zodpovědné hlavně odpadní vody, kaly, zemědělské odpady a další méně významné skupiny látek jako třeba potraviny. (viz. Tab.1.Přílohy) Hlavní skupinou látek, které způsobují havárie na vodách a na které je zaměřena tato práce jsou látky chemické. Chemické sloučeniny zaviní každý rok zhruba pětinu až desetinu všech havárií. (viz. Tab.1. Přílohy) V posledních letech těchto havárií naštěstí ubývá a dá se říci, že i když k nějakému úniku dojde, nemá nehoda tak závažný dopad jak tomu bylo v minulých dobách.
3.1. Chemické látky nejčastěji způsobující havárie Seznam chemických havárií od roku 2000 do roku 2009 je uveden v následující kapitole: 4. Havárie na tocích ČR. 3.1.1. Kyselina sírová (H2SO4 ) Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina. Je to bezbarvá nebo žlutě až hnědě zabarvená kapalina bez zápachu. Kyselina v koncentrovaném stavu tvoří hustou olejnatou kapalinu. S vodou se mísí neomezeně, reakce je silně exotermní. Má silné dehydratační,oxidační a žíravé vlastnosti. Zředěná kyselina oxidační schopnosti nemá, reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů. Pohlcuje vodní páry. Kyselina sírová je jednou z důležitých a hodně využívaných chemikálií. Průmyslově se vyrábí ve velkém množství a v několika druzích - technická, čistá, akumulátorová,
14
odpadní a oleum. Používá se v chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu, při výrobě hnojiv a papíru, při zpracování ropy a v řadě dalších oborů. Čistá kyselina sírová je balena a přepravována v železničních cisternách, kovových nebo plastových kontejnerech, v kameninových nádobách, skleněných balonech a skleněných nebo plastových obalech. Zředěná kyselina sírová (pod 85%) je skladována a přepravována v pogumovaných, poolověných nebo skleněných či plastových nádobách. Při dopravě kyseliny v cisternách nebo v kontejnerech musí být vozidla označena příslušnými identifikačními tabulemi. Při manipulaci s kyselinou sírovou je třeba dodržovat tyto věty: R35, S1/2, S26, S30, S45. (viz. Příloha 1.) Kyselina sírová je zdraví nebezpečná, vdechování způsobuje krvácení z nosu, kašel a po dlouhodobém vdechování může dojít ke ztrátě vědomí [9]. 3.1.2. Kyselina dusičná (HNO3 ) Kyselina dusičná je silná minerální kyselina. Čistá bezvodá kyselina dusičná je bezbarvá kapalina, při teplotě tuhnutí (- 42°C) tvoří bílé krystalky. Na světle a vzduchu se již při pokojové teplotě rozkládá na kyslík, oxid dusičitý a vodu. Oxid dusičitý rozpouštějící se v kyselině, ji zbarvuje dožluta až dočervena. Čistá kyselina má tendenci vypouštět do okolí bezbarvý dým, znečištěná pak červenohnědý dým. Takováto kyselina se označuje jako dýmavá. S vodou se mísí v každém poměru, koncentrovaná kyselina dusičná (68%) vytváří s vodou azeotropickou směs. Kyselina dusičná je velmi silné oxidační činidlo. Reaguje s hydroxidy, oxidy a solemi slabších kyselin za vzniku dusičnanů. S kovy, s výjimkou ušlechtilých, reaguje za vzniku dusičnanů, oxidu dusíku a vody; s nekovy za vzniku oxidu dusíku a vody. Má velké upotřebení v průmyslu. Používá se například k výrobě výbušnin pomocí nitrace, dusíkatých hnojiv, barviv a laků, léků a různých organických sloučenin. V chemickém průmyslu, laboratořích a raketové technice se používá jako okysličovadlo. Uchovává se v lahvích s tmavým sklem a dvojitým uzávěrem. Platí pro ni věty: R35, S1/2, S23, S26, S36, S45. Tato kyselina je nebezpečná oxidující žíravina, poškozuje pokožku a sliznice. Nebezpečné jsou i její výpary [10].
15
3.1.3. Kyselina chlorovodíková (HCl) Kyselina chlorovodíková nebo také kyselina solná je silný minerální vodný roztok plynného chlorovodíku. Kyselina chlorovodíková je bezbarvá, technická je zabarvena dožluta. Koncentrovaná kyselina (nad 24%) na vzduchu silně dýmá. S vodu se mísí neomezeně. Rozpouští většinu kovů i jejich oxidů za vývoje vodíku a chloridů. Největší využití má kyselina chlorovodíková v průmyslu, kde se používá jako okyselovadlo, například v potravinářském průmyslu. Také se používá k odstraňování vodního kamene. V geologii a paleontologii se používá k detekci vápence (CaCO3), protože při jeho rozpouštění uvolňuje množství oxidu uhličitého a šumí. Koncentrovaná kyselina sírová v kombinaci s kyselinou dusičnou v poměru 3:1 tvoří lučavku královskou, kterou lze užít k rozpouštění zlata nebo platiny. Přeprava kyseliny se provádí nejčastěji v pogumovaných cisternách. Při její manipulaci je nutno dodržovat věty: R34, R37, S1/2, S26, S45. (viz. Příloha 1.) Kyselina chlorovodíková je totiž žíravá, leptavá a velmi nebezpečná pro životní prostředí. Její neutralizace se provádí hydroxidem sodným za vzniku vodného roztoku kuchyňské soli, na pokožce mýdlem [11].
3.1.4. Amoniak (NH3 ) Amoniak neboli čpavek nebo azan je bezbarvý štiplavý plyn zásadité povahy lehčí než vzduch. Hoří. Ochlazením tohoto plynu pod bod varu (-33,4°C) vzniká snadno pohyblivá bezbarvá kapalina. V přírodě se vyskytuje ve formě soli, v malém množství, jako chilský ledek. Většina průmyslového amoniaku se využívá k výrobě hnojiv, dále se používá jako složka čistících prostředků, jako chladivo nebo jako antimikrobiální činidlo v potravinářských výrobcích, k výrobě syntetických sloučenin a k mnoha dalším účelům. Při dopravě a skladování amoniaku se používají tlakové zásobníky, cisterny a tlakové lahve. Vodné roztoky amoniaku se uskladňují v sudech, cisternách, skleněných obalech nebo v obalech z umělých hmot. Pro bezpečné nakládání platí: R10, R23, R34, R50, S9, S16, S26, S45, S61, S36/37/39. (viz. Příloha 1.) Amoniak je nebezpečná toxická látka. Velmi dobře se rozpouští ve vodě přičemž má studená voda lepší rozpouštěcí schopnost než teplá. Amoniak ve vodě může být při
16
určitých koncentracích velmi toxický zejména pro ryby a vodní rostliny, proto je označován jako nebezpečný pro životní prostředí. Varem lze amoniak z vody zcela vypudit. Vodný roztok lze neutralizovat kyselinou [12]. 3.1.5. Hnojivo DAM 390 DAM je kapalné hnojivo bez barvy, zapáchající po čpavku. DAM 390 je roztok dusičnanu amonného a močoviny s průměrným obsahem 30 % hmotových dusíku, z toho 1/4 ve formě amonné, 1/4 ve formě dusičnanové a 1/2 ve formě amidické. Kapalné dusíkaté hnojivo DAM 390 při optimálním složení 42,2 % dusičnanu amonného, 32,7 % močoviny a 25,1 % vody obsahuje ve 100 litrech roztoku 39 kg dusíku. Hodnota pH se pohybuje v rozmezí 7,2 – 7,9 [13]. Hnojivo DAM 390 se používá k základnímu hnojení, k přihnojování během vegetace, k urychlenému rozkladu zorané slámy a k přípravě široké palety NPK suspenzí. Pro základní dusíkaté hnojení při předseťové přípravě půdy lze DAM 390 použít ke všem plodinám, zvláště k jařinám. Vzhledem k tomu, že DAM 390 obsahuje rychle i pozvolně působící formy dusíku, je možno jím hnojit na jaře před setím (se zapravením) a na půdách s dobrými absorpčními vlastnostmi jednorázově po celou vegetaci (jarní ječmen, oves, směsky na zeleno a jiné). Na porosty nekvetoucí je možno toto hnojivo aplikovat bez omezení. Na kvetoucí porosty lze aplikovat jen v době mimo letu včel. Společná aplikace s povolenými přípravky na ochranu rostlin je možná a výhodná. Hnojivo se skladuje v nádržích k tomu účelu vybudovaných a označených názvem hnojiva, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně umístěné. Při skladování nesmí teplota překročit 80°C. Zásobníky, přepravní obaly a aplikační techniku je nutno bezprostředně po použití propláchnout vodou. Tato voda ani zbytky aplikačních roztoků nesmí znečistit zdroje pitné vody. Je nutno zabránit vniku hnojiva do kanalizace, do povrchových a spodních vod. Pro přepravu veřejnými dopravními prostředky platí předpisy veřejného přepravce [14]. Pokyny pro správné zacházení: S2, S20/21, S24/25, S26, S39.(viz. Příloha 1.) Hnojivo je tedy ve vodě velmi dobře rozpustné. Při znečištění povrchových vod způsobuje kvetení modrých řas, při průsaku do pitné vody je nebezpečné kvůli obsahu nitrátů. Má dráždivé účinky [15].
17
4. Havárie na tocích České republiky V této kapitole je uveden seznam závažnějších chemických havárií, které se staly na tocích ČR v období 2000 – 2010. Jednotlivé havárie jsou rozděleny do tabulek podle povodí. (viz. Obr.: Mapa povodí ČR) Z hlediska praktické státní správy je území republiky u nás rozděleno do pěti dílčích povodí hlavních toků :
Legenda Povodí Labe Povodí Vltavy Povodí Ohře Povodí Odry Povodí Moravy
Obr.1.: Mapa povodí ČR Převzato z: http://heis.vuv.cz/data/spusteni/identchk.asp?typ=95&oblast=isvs_koupobl&kls=1
18
4.1. Povodí Labe Tabulka 2 Seznam havárií na území Povodí Labe v letech 2000 – 2009 (podle [16]) Datum
Místo havárie
Druh látky
26.4.2000
Chrudim
síran hlinitý
21.5.2001
Chvaleč, Trutnov
chlornan
5.4.2002
Kolín
xylen
1.8.2002 7.9.2002 2.12.2002
Původce VaK Chrudim a.s. provozovatel koupaliště Chvaleč Lučební závody a.s. Kolín
Rychnov u Jablonce n. N. Rychnov nad Kněžnou
nezjištěna
Chemiko a.s.
mořící lázeň, H2SO4, Fe2+
Chrastava
PAL
ESLAB Vamberk, s.r.o. UNIVERSAL TRADING SR GRIMM autodoprava GALVOS, spol. s.r.o.
Znečištění
Název toku
povrchová voda
Chrudimka, Hamry
povrchová voda
potok Chvaleč
povrchová voda
Labe
povrchová voda
Mohelka
povrchová voda
Zdobnice
povrchová voda
Jílový potok
povrchová voda
místní vodoteč
povrchová voda
Chrudimka
11.10.2003
Nové Město nad Cidlinou, silnice Hlinsko v Čechách
kyselina sírová
19.3.2004
Velká Jesenice
spreitan
nezjištěn
povrchová voda
Rozkošský potok
25.3.2004
Kokonín
PAL
nezjištěn
povrchová voda
Mohelka
Police nad Metují Kolín, detoxikač. jámy původce
VMACOR OF odmašťovací l.
nezjištěn
povrchová voda
Ledhujka, Metuje
kyanidy
Lučební závody a.s. Kolín
povrchová voda
Labe
Neratovice
síran amonný
Spolana a.s.
povrchová voda
Labe
-
-
22.4.2003
15.6.2004 9.1.2006 19.6.2006 20.6.2006 21.8.2006 16.4.2007
Chvaletice areál původce bývalý areál původce Jablonec nad Nisou
textilní barvy
org.rozpouštědla, ENERGOSTROJ výbušniny Chvaletice pesticidy
JZD Lučice
-
-
kyanidy
nezjištěn
povrchová voda
Mšenský potok
20.7.2007
Česká Skalice
blíže nezjištěné chemické látky
PLATEX s.r.o.
povrchová voda
Úpa
24.2.2009
Liberec
glycerinová voda
OLEO CHEMICAL a.s.
povrchová voda
Doubský potok
19
4.2. Povodí Vltavy Tabulka 3 Seznam havárií na území Povodí Vltavy v letech 2000 – 2010 (podle [17]) Datum
Místo havárie
Druh látky
Původce
5.2.2000
Praha u Holešovické tržnice
4.4.2000
areál původce
injektážní pryskyřice DCE, TCE, PCE
7.4.2000
Praha 9 Letňany
bílá barva, vodou ředitelná
Daněk Veteran Ostrava + POHL R. Bosch Č. Budějovice DAEWOO AVIA a.s.
8.6.2000
Mrat. potok pod ČOV Miškovice
modrá voda
11.8.2000
Statenice
26.10.2000 11.11.2000 12.3.2001 7.6.2002 12.9.2002
Praha 4, Nuselská, Bartoškova České Budějovice Ševětín Praha 10, Hostivař Praha 9, Vysočany
Znečištění
Název toku
povrchová voda
Vltava
podzemní voda
-
povrchová voda
Letňanský a Mratínský potok
nezjištěn
povrchová voda
Mratínský potok
nezjištěn
povrchová voda
Únětický potok
nezjištěn
povrchová voda
kanalizace
Sfinx a.s. Č. Budějovice Tankspol sp.zo., Bydhošť, Polsko
povrchová voda, podzemní voda
Dobrovodská stoka
povrchová voda
Dubenský potok
nezjištěna
nezjištěn
povrchová voda
Botič
kyanidy
nezjištěn
povrchová voda
Rokytka
3K s.r.o.
povrchová voda
Vlatava - Vrané
zeleně zbarvená voda kyanovodík, oxid uhelnatý chlorovodík chemické látky
5.2.2003
Vltava, 73,5km
tenzidy
4.7.2003
Praha 10, Štěrbohory
xylen
17.9.2003 20.9.2003
železnice ČD, Č. Budějovice Jemníky u Slaného
BARVY A LAKY HOSTIVAŘ a.s. ČIPOS spol.a.s. Vrátno
povrchová voda
Štěrboholský potok
povrchová voda, podzemní voda
-
rtuť
děti
povrchová voda
požární nádrž
PAU
13.10.2003
Praha, Nusle
vodou ředitelná barva
stavební firma
povrchová voda
Botič
28.1.2004
Kladno Doubí
síran hlinitý
ČOV
povrchová voda
Dřetovický potok
31.1.2004
Praha, Sedlec
čpavková voda
Mrazírny Sofil
povrchová voda
Vltava
26.5.2004
Praha 9, Dolní Počernice
roztok amoniaku
nezjištěn
povrchová voda
Hostavický potok
7.6.2004
České Velenice
kyselina sírová
nezjištěn
povrchová voda
Lužnice
26.7.2004
Praha 10, Havlíčkovy sady
amoniak
nezjištěn
povrchová voda
Botič
Tabulka 3 pokračuje na další straně
20
Pokračování tabulky 3 z předchozí strany Datum 17.8.2004 27.10.2004 24.3.2005
Místo havárie Zdice, u koupaliště Kralupy nad Vltavou Prha, Horní Měcholupy
Druh látky
Původce
Znečištění
Název toku
chlornan sodný
nezjištěn
povrchová voda
Červený potok
ethylbenzen
Kaučuk Kralupy, provoz Monomer
povrchová voda
Vltava
nezjištěn
povrchová voda
nezjištěn
povrchová voda
kyselý mořící roztok syntron močovina
retenční nádrž Dubeček Stroupinský potok Novodomský potok, Malše
25.3.2005
Žebrák
22.7.2005
Kaplice
kyselina dusičná
nezjištěn
povrchová voda
2.10.2005
Kralupy nad Vltavou
styren
Kaučuk Kralupy a.s.
povrchová voda
Vltava
22.4.2006
Dolní Břežany
hnojivo DAM
nezjištěn
povrchová voda
Břežanský potok
27.6.2006
Rakovník
LAST pasta 45%
Procter§Gamble, Rakona s. r. o.
povrchová voda
Rakovnický a Černý potok
30.6.2006
Hořesedly
Reininger 1227
Jiří Holuša
podzemní voda
-
22.8.2006
JETE Temelín
kyselina dusičná
JETE Temelín
povrchová voda
Strouha
5.10.2006
Praha, Radotín
akrylová barva
Milan Kouba
povrchová voda
Radotínský potok
20.1.2007
Lhota u Dobřan
rtuť
nezjištěn
podzemní voda
-
21.2.2007
Hrádek
kyselina sírová
Hutní druhovýroba
povrchová voda
Klabava
ústí Botiče do Vltavy plavební kanál u VD Troja
saponát
nezjištěn
povrchová voda
Botič, Vltava
směs polár. a nepolár. látek
nezjištěn
povrchová voda
Vltava
13.4.2008
Chyše
disperzní lepidlo
TECWOOD a.s.
povrchová voda
Střela
12.10.2008
Praha, Výtoň Palackého most
směs polár. a nepolár. látek
nezjištěn
povrchová voda
Vltava
20.10.2008
Strašice
fosfáty
D + P Rekost
povrchová voda
Klabava
30.10.2008
Omlenice u Kaplice
chemická látka
ZZN Pelhřimov a.s.
povrchová voda, podzemní voda
Strádovský potok
-
Dolní Lukavice
hnojivo
družstvo
povrchová voda
Úhlava
14.8.2009
Nové Dvory
směs kyselin
nezjištěn
povrchová voda
Zlatý potok, Šlapánka
17.8.2009
nádrž Orlík
syntetická barva
nezjištěn
povrchová voda
Vlatva, Orlík
20.8.2009
Praha Palacký most
směs uhlovodíků
nezjištěn
povrchová voda
Vltava
15.6.2010
Zbraslav
nezjištěn
povrchová voda
Vltava
27.9.2010
Praha, Modřany
nezjištěn
povrchová voda
Komořanský potok, Vltava
16.1.2008 17.1.2008
směs polár. a nepolár. látek směs polár. a nepolár. látek
21
4.3. Povodí Ohře Tabulka 4 Seznam havárií na území Povodí Ohře v letech 2000 – 2009 (podle [18]) Datum 6.2.2000 21.4.2000 7.8.2000
Místo havárie
Druh látky
vodní disperze lepidla PVAC suspenze Prunéřov, Kadaň mletého vápence tenzid Ústí nad Labem, výpust kanaliz. MARLIPAL24/939 Jílové u Děčína
25.8.2000
Ústí nad Labem
epichlorhydrin
12.9.2000
Velký Šenov
vápenné mléko
27.11.2000 5.12.2000 29.1.2001 24.4.2001
Ústí nad Labem, výpust kanaliz. nákladní nádraží Třebušice, Most Vřesová, areál původce Kyjovské údolí, Děčín
mýdlo ethylbenzen chemická látka chemická látka
Původce
Znečištění
Název toku
Obalex s.r.o.
povrchová voda
Jílovský potok
Elektrárna Prunéřov
povrchová voda
Prunéřovský potok
Setuza a.s.
povrchová voda
Labe
Spolek Ústí nad Labem Železárny V.Šenov s.r.o.
povrchová voda
Labe
Chemopetrol, a.s., Litvínov Sokolovská uhelná a.s. Color-Tex s.r.o. Kr. Lípa Česká rafinérská Litvínov Chemotex Boletice
povrchová voda, podzemní voda
-
povchová voda
Most (zemina)
chemická látka
21.8.2001
Ústí n.Labem
chemická látka
5.11.2001
Horní Slavkov
rtuť
nezjištěn (občan)
manganan, manganistan draselný
Spolek pro chem. a hut. v. Obecní úřad Povrly Spolek pro chem. a hut. v. Teplárna Ústí nad Labem
Ústí nad Labem, areál původce Zimní stadion 9.10.2002 Povrly Ústí nad Labem, 21.11.2002 areál půbvodce Ústí nad Labem 6.6.2003 Trmice Výpust z ČOV 29.6.2003 Setuza a.s. 21.8.2003
Hroznětín
čpavková voda toluen, epichlorhydrin vápenné mléko
povrchová voda povchová voda povrchová voda, podzemní voda povrchová voda
Chodovský potok Křtinice - Krásný Buk Labe, vyústění z Chemotexu rec.stoka 1-13-01-137
povrchová voda
Klíšský potok
povrchová voda
Lužecký potok
povrchová voda
Klíšský potok
povrchová voda
Bílina
odpadní vody
Setuza a.s.
povrchová voda
Labe
čpavková voda
RABBIT Trhový Štěpánov a.s.
povrchová voda
Bystřice
nezjištěn
povrchová voda
Mandava
Lovochemie
povrchová voda
Dolní Labe
Mlékárna Bohušovice
povrchová voda
Ohře
nezjištěn
povrchová voda
Milešovský potok
koupaliště chlór Varnsdorf výpust z ČOV , spřádací lázeň 10.8.2004 Lovosice (viskóza) Bohušovice, 14.9.2004 louh výust ČOV Velemín, 75% kyselina 18.10.2004 silnice E 55 fosforečná Tabulka 4 pokračuje na další straně. 9.7.2004
povrchová voda
Klíšský potok, Bílina, Labe Vilémovský potok
nezjištěn
22.6.2001
24.7.2002
povrchová voda
22
Pokračování tabulky 4 z předchozí strany. Datum
Místo havárie
Druh látky
Původce
Znečištění
Název toku
9.12.2004
Nový Bor, ul. Nerudova
tiskařská barva
nezjištěn
povrchová voda
Šporka
13.1.2005
Lovosice
spřádací lázeň
nezjištěn
povrchová voda
Labe
16.6.2005
ČOV Aš
síran železitý
nezjištěn
povrchová voda
Ašský potok
29.5.2006
Třebušín
hnojivo DAM
nezjištěn
povrchová voda
Trojhorský potok
4.10.2006
Chřibská, pod vodní nádrží
chlór
Severočeské vod. a kanaliz.
povrchová voda
Chřibská Kamenice
5.6.2007
SRN
louh sodný
SRN
povrchová voda
Plesná
30.3.2008
Benešov nad Ploučnicí
nezjištěn
povrchová voda
Ploučnice
11.3.2009
Litvínov
zřejmě suříková barva dusičnan měďnatý - roztok
Euro support manuf. Czechia
povrchová voda
Bílina
4.4. Povodí Odry Tabulka 5 Seznam havárií na území Povodí Odry v letech 2000 – 2010 ( podle [19]) Datum
Místo havárie
Druh látky
Původce
Znečištění
Název toku
11.2.2000
Hlučín, Opava
ARVA
nezjištěn
povrchová voda
Jasénka - Opava
2.4.2000
Ostrava
hydroxid sodný v roztoku
OZOBEL a.s.
podzemní voda
-
27.4.2000
Ostrava hl. nádraží
hydroxid sodný
České dráhy
povrchová voda
-
12.5.2000
Ostrava
chlorovodík
SEPO EXIM
podzemní voda
-
6.6.2000
Ostrava hl. nádraží
xylen
České dráhy
podzemní voda
-
8.6.2000
Svinov, Ostrava
voda s betonovou směsí
Ingstav Ostrava a.s.
povrchová voda
Porubka
15.7.2000
Dehylov
chlorovodík
nezjištěn
povrchová voda
Plesenský potok
19.8.2000
Hejnov u Holčovic
beton s přídavky
Fa Stavodom
povrchová voda
Zlatá Opavice
23.8.2000
Morávka
asi beton
Ingstav
povrchová voda
Morávka
nezjištěna
BC MCHZ Otrava
povrchová voda
Odra
nezjištěna
NC LINE s.r.o.
povrchová voda
Kletenský potok
Ostrava u jezu Lhotka Suchdol nad 13.6.2002 Odrou Tabulka 5 pokračuje na další straně 13.11.2001
23
Pokračování tabulky 5 z předchozí strany Datum
Místo havárie
Druh látky
Původce
Znečištění
Název toku
16.10.2002
Bravantice
Savo
nezjištěn
povrchová voda, úhyn ryb
Sezina
Borsod Chem MCHZ, s.r.o.
povrchová voda
Odra
nezjištěn
-
-
26.12.2002 12.5.2003
kyselina sírová, Ostrava, kyselina dusičná, Mariánské Hory nitrobenzen areál podniku rtuť Merkanta Opava
12.6.2003
Jerlochovice
IZOLAK
Jaroslav Sivák
povrchová voda
Husí potok
18.6.2003
Jeseník
herbicid
Lesní školka
povrchová voda
Kalvodka
1.11.2003
areál ŽDB
chlorovodík
BEKAERT, a.s.
povrchová voda
Mašlonka
Šenov u Nového Jičína Havířov Životice
manganistan draselný
nezjištěn
povrchová voda
Jičinka
roztok fungicidů
nezjištěn
povrchová voda
Sušanka
roztok AVESTA
nezjištěn
povrchová voda
Olešná
chemický odpad
nezjištěn
povrchová voda
Olše
benzen a nitobenzen
Borsod Chem MCHZ, s.r.o.
povrchová voda, úhyn ryb povrchová voda, úhyn ryb
3.4.2005 27.4.2005 3.5.2005 5.12.2005 28.8.2006
Olešná areál fa POLYFARB Ostrava, Lhotecký jez
Odra
30.6.2007
Bílovec
zinek
nezjištěn
Bílovka
9.5.2008
Bartošovice
akrylátové fasádní lepidlo
občan
povrchová voda
Bartošovický potok
5.6.2008
Nošovice, Dobrá
pesticidy
ZDV Nošovice
povrchová voda, úhyn ryb
Osiník a orávka
1.1.2009
areál IVAX Phamaceuticals
dichlormetan
IVAX Pharmaceuticals, s.r.o.
podzemní voda
Opava
4.4.2010
Oprechtice
pesticidy
nezjištěn
povrchová voda, úhyn ryb
Oprechtický potok
24
4.5. Povodí Moravy Tabulka 6 Seznam havárií na území Povodí Moravy v letech 2000 – 2008 (podle [20]) Datum
Místo havárie
Druh látky
Původce
Znečištění
Název toku
21.1.2000
Zarazice
výplach z propan butan. lahví
nezjištěn
povrchová voda
slepé rameno Moravy
24.2.2000
Znojmo, hradby pod pivovarem
čpavková voda
HOSTAN, s.r.o.
podzemní voda
-
27.2.2000
Staré Město
PCB, BTEX, NEL,těžké kovy
Barvy laky s.p.
podzemní voda
-
17.4.2000
Hoštice
amoniak
povrchová voda
místní vodoteč
12.5.2000
areál závodu v Holešově
chlorované uhlovodíky
ZIS Olomouc s.r.o. Mopas a.s. Holešov
podzemní voda
-
4.6.2000
nezjištěno
hnojivo DAM
Agro a.s. Libina
povrchová voda
Libinský potok
22.7.2000
Hodonice
čpavek
povrchová voda
-
28.8.2000
areál závodu původce
NEL, nikl, kadmium
Sladovna Hodonice, a.s. MORA Moravia a.s.
podzemní voda
-
6.10.2000
nezjištěno
amoniak
nezjištěn
povrchová voda
Haná
povrchová voda
veřejná kanalizace
povrchová voda
Bystřice
povrchová voda
Svitava
povrchová voda
Trusovický potok
povrchová voda
Radějovka
povrchová voda
-
povrchová voda
Besének
4.1.2001 16.1.2001 16.10.2001 3.11.2001 22.1.2002 22.2.2002 1.5.2002
COLORLAK,a.s. Staré Město Mlékárna BystřiLacrum Velké chemické látky ce n. Pernštej. Meziříčí, s.r.o. Nová Mosilana, Brno - Černovice chemické látky a.s. Olomouc Středomoravská chemické látky Černovír vodárenská, a.s. BYDOS 32% kyselina Petrov Nováky, spol. sírová s.r.o. rybacelová Náhon Olšansareál původce červeň kých papíren AGRIA Drásov, Lomnička chemický postřik spol. s.r.o. Staré Město
chemické látky
2.5.2002
Brumov
saponáty
Marie Lysáková
povrchová voda, úhyn ryb
Brumovka
30.6.2002
Veselí nad Moravou
postřik
nezjištěn
povrchová voda
Svodnice
11.7.2002
Obec Písařov
cement
VVUÚ
povrchová voda
Písařovský potok
pěna
EKOTREND AG, s.r.o.
povrchová voda
Svitava
Brno Maloměřice Tabulka 6 pokračuje na další straně 10.1.2003
25
Pokračování tabulky 6 z předcházející strany Datum
Místo havárie
Druh látky
Původce
Znečištění
Název toku
5.3.2003
Ostrovský potok
SAFEWASH j.2000
29.7.2003
Kyjov - Boršov
kyselina dusičná
10.10.2003
Hranice
lak
6.11.2003
Velké Losiny
vápenná směs
AVX Czech Republic s.r.o. MSO SERVIS s.r.o. Exel Czech Republic s.r.o. HORSTAV Olomouc, spol.
povrchová voda
Ostrovský potok
povrchová voda
Kyjovka
povrchová voda
Bečva
povrchová voda
Losinka
9.4.2004
Bystrovany
pěna do koupele
nezjištěn
povrchová voda
Bystřice
23.8.2004
Lanškroun
lepidlo
nezjištěn
povrchová voda
Třešňovský potok
5.1.2005
Šlapanice
pěnidlo
nezjištěn
povrchová voda
Bobrava
13.5.2005
Nový Přerov
ledek amonný
nezjištěn
povrchová voda
Dyje
6.6.2005
areál původce
kyselina dusičná
OMEGA SERVIS HOLDING
povrchová voda
Tučínský a Dobrčický potok
13.10.2005
Rožná
amoniak
nezjištěn
povrchová voda
Nedvědička
27.10.2005
Zpracovna ryb Šišma
čpavek
nezjištěn
povrchová voda
Šišemka
5.4.2006
Bojkovice
povrchová voda
Olšava
4.5.2006
Otrokovice
povrchová voda
Dřevnice
13.5.2006
Kostelany nad Moravou
povrchová voda
Přední Kopaná a rybník "Vávrův"
2.11.2006
Uherský Brod
povrchová voda
Olšava
3.1.2007
Pucov
3.10.2007
Žerůtky
7.2.2008
Ostrovačice
5.5.2008
Karolinka
28.8.2008
Bojkovice
50% hydroxid sodný penetrační nátěr EMULTECH A
Slovácké vodárny a kanalizace Stavby silnic a železnic, a.s. ZEAS chemický postřik Nedakonice, a.s manganistan AQUATEST, draselný a.s. Vojtěška čistící prostředek Havránková ZENZA Znojmo hnojivo DAM a.s. glycerinové nezjištěn mýdlo Crystalex a.s. vápenné mléko Nový Bor Moravia Cans nežjištěna a.s.
povrchová voda povrchová voda
Pucovský potok, rybník Splav Žerůtský potok, Zámecký rybník
povrchová voda
Veverka
povrchová voda
Vsetínská Bečva
povrchová voda
Olšava
26
5. Vliv havárií na kvalitu vody Veškeré havárie, ať už způsobené chemickou látkou, ropnými látkami nebo jinými nebezpečnými látkami, mají negativní vliv na kvalitu vodních zdrojů. I když je druhotné znečištění, které by se nemělo ve vodě vyskytovat, dokonale odstraněno a laboratorní testy vykazují přípustné limity, bylo by samozřejmě lepší, kdyby se do vody vůbec žádná nepřípustná látka nedostala.
5.1. Únik látek na tekoucí vody Při úniku nebezpečných látek do tekoucí vody se situace v místě havárie komplikuje tím, že se látka s vodou rychle mísí, vlivem proudění a turbulence vody i rozpouští. Znečištění se dostává dál a dál po proudu. Látka se však ředí a není již tak koncentrovaná. Přesto hrozí nebezpečí vyhubení života ve vodoteči, poškození vegetace nebo i úplné zmrtvení vodního toku. O ohrožení dalších vodních zdrojů pitné a užitkové vody netřeba polemizovat [21].
5.2. Únik látek na stojaté vody Při úniku nebezpečných látek na hladinu stojaté vody dochází k pomalému ředění nebezpečné látky s vodou. Ohrožení je tak podstatně vyšší a dlouhodobější. Zpravidla dojde i k absorpci nebezpečné látky do sedimentu, odkud pak může být škodlivá látka pomalu uvolňována a kontaminace se tak prodlužuje. Je-li však propustné dno, může nastat situace, kdy dojde k průsaku do podzemních vod a tím k ohrožení vodních zdrojů pitné i užitkové vody v širokém okolí a na dlouhou dobu [22].
5.3. Únik látek do půdy Při havárii dochází k vsakování nebezpečných látek do půdy. Škodliviny se mohou dostat do povrchových, po dlouhotrvajícím úniku a vhodné struktuře zeminy následně i do podzemních vod [23].
27
5.4. Kvalita vod 5.4.1. Kvalita povrchových vod Kvalitu neboli jakost vody ve vodních tocích a nádržích monitorují správy povodí toků. Na jakost povrchových vod má vliv mnoho faktorů, tím nejvýznamnějším je počasí. Ve vodních nádržích, zvláště v těch, které jsou využívány ke koupání, se hodnotí především průhlednost, přítomnost zelených řas a sinic. U vodních toků se provádí sledování pomocí monitorovacích stanic, které jsou rozmístěny na toku a pomocí kontrolních profilů. V odebíraných vzorcích na všech kontrolních profilech jsou analyzovány základní fyzikální a chemické ukazatele jakosti vody. Podle místních podmínek, zejména s přihlédnutím k rozmístění zdrojů znečištění, jejich významu a spektru znečišťujících látek, je počet sledovaných ukazatelů dále rozšiřován o těžké kovy, metaloidy, specifické organické látky, mikrobiologické a biologické ukazatele, případně i o radioaktivitu. Výsledky měření jakosti vody jsou zpracovávány. Hodnocení jakosti tekoucích povrchových vod se provádí dle ČSN 75 7221 Jakost vod – „Klasifikace jakosti povrchových vod „ do 5 tříd: I. neznečištěná voda II. mírně znečištěná voda III. znečištěná voda IV. silně znečištěná voda V. velmi silně znečištěná voda [24] Většina řek v ČR je zařazena do II. a III. třídy jakosti povrchových vod. 5.4.2. Kvalita pitné vody Za kvalitu pitné vody jsou zodpovědné úpravny vody. Pitná voda musí splňovat požadavky zákona č. 258/2000 Sb. v úplném znění zákona č. 471//2005 Sb. (Zákon o ochraně veřejného zdraví ) a prováděcí vyhlášky MZdr č. 252/2004 Sb. o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody [25].
28
6. Řešení havárií 6.1. Ohlášení havárie Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR nebo Policii ČR, případně správci povodí. Tyto orgány jsou povinny neprodleně informovat příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí, která zajistí další nezbytné ohlášení [26].
6.2. Odstranění následků havárie Původce havárie je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, případně pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí [27]. K odstranění následků nedovoleného vypouštění odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen „závadný stav“) uloží vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí tomu, kdo porušil povinnost k ochraně povrchových nebo podzemních vod (dále jen „původce“), povinnost provést opatření k nápravě závadného stavu (dále jen „opatření k nápravě“), popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vod, pokud to vyžaduje povaha věci. Náklady na provedení opatření k nápravě nese ten, jemuž bylo opatření k nápravě uloženo. Pokud ten, komu byla uložena opatření, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení, zabezpečí opatření k nápravě vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí na náklady původce. Za původce závadného stavu se považuje ten, kdo závadný stav způsobil. Pokud k havárii došlo v důsledku zásahu Hasičského záchranného sboru ČR nebo jednotek požární ochrany, nepovažují se za původce havárie, jestliže k zásahu použili přiměřených prostředků [28].
6.3. Odstranění uniklých látek Havarijní stav se odstraňuje vhodnými záchrannými pracemi, které jsou závislé na rozsahu a druhu havárie, na druhu a vlastnostech látek, na typu a velikosti znečištění.
29
Vždy je nutno vyklidit a uzavřít prostor znečištění, odstranit všechny možné zdroje dalšího znečištění a zabránit tak většímu rozšíření kontaminace. 6.3.1. Odstranění kyselin Odstraňování a neutralizace kyselin: sírové, dusičné a chlorovodíkové je obdobné. Při úniku kyselin do terénu je nutno lokalizovat kontaminovaný prostor hrázemi a zabránit natečení do podúrovňových prostorů jako např. kanalizace. Uniklé kyseliny se odčerpávají nebo sorbují do vhodných sorbentů např. písek, škvára, zemina, tyto sebrané zbytky se pak příslušným způsobem sanují. K neutralizaci se nikdy nepoužívá koncentrovaných alkálií. V případě kyseliny sírové by došlo k bouřlivé exotermické reakci. Používá se tedy jemně mletý vápenec v množství 1:1, kyselina: vápenec. Po 24 hodinovém působení vápence se ještě aplikuje postřik prostoru vápenným mlékem [29]
6.3.2. Odstranění plynů Plyny jako amoniak nebo chlór mohou unikat buď ve formě plynné nebo kapalné fáze. Při úniku plynné fáze amoniaku se oblaka zkrápí roztříštěným vodním proudem, při čemž vzniká roztok vody a amoniaku, který se nesmí dostat do vodotečí a kanalizací. Oblaka plynné fáze chlóru je možné kromě vody zkrápět i roztokem síranu sodného. Roztok vody a chlóru o pH 6 – 7 je po konzultaci se správcem kanalizační sítě možné odvádět do kanalizace. V případě úniku kapalné fáze ať už amoniaku nebo chlóru se postupuje následujícím způsobem. Místo úniku se utěsní pomocí těsnících vaků, klínů, tmelů nebo navlhčené tkaniny. Provedou se opatření k zabránění kontaminaci vodotečí, kanalizací a podzemních vod. Louže se nezkrápí, protože by došlo k rychlejšímu odpařování, ale pokrývají se vrstvou střední nebo lehké pěny, polyethylenovou folií nebo sorbentem. Pokud dojde k úniku čpavkové vody utěsní se místo úniku opět pomocí vaků, klínů nebo tmelů. Zabrání se vtoku do kanalizací, vodotečí a podzemních vod. Zabrání se dalšímu rozšíření čpavkové vody ohrazením místa sorbční textilií nebo sypkým sorbentem. Případně se čpavková voda odčerpá. Potřísněné plochy se opláchnou velkým přebytkem vody [30].
30
6.3.3. Odstranění ropných látek Ropné látky, které se dostanou do vodních toků vytvářejí většinou film na vodní hladině, jelikož mají menší měrnou hmotnost než voda. K jejich zachycení se proto používají norné stěny. Ropná látka se hromadí u norné stěny, postupuje podél ní ke břehu, kde se váže na sorbent nebo je přímo sbírána z vodní hladiny. Způsob použití a instalace norné stěny závisí na vlastnostech ropné látky a toku [31].
31
7. Příklad významné havárie
7.1 Kyanidová havárie na Labi v lednu 2006 Dne 9.1.2006 došlo v Lučebních závodech Draslovka, a.s. Kolín, které se zabývají výrobou kyanidové chemie, k úniku koncentrovaných, silně toxických odpadních vod obsahujících kyanidy do Labe. Následkem toho uhynulo tisíce tun ryb. Největší vinu na havárii způsobil původce, který ji neohlásil kompetentním institucím. 7.1.1 Příčina havárie Příčinou havárie byla kombinace technické závady a selhaní lidského faktoru. K havarijnímu úniku nedošlo při standardním technologickém procesu, ale při odstávce a čištění technologického zařízení [32]. Zřejmě vlivem silných mrazů (cca -15°C) byl porušen plovákový hladinoměr v detoxikační jímce odpadních vod. Odpadní vody s kyanidy unikly na zpevněnou plochu okolo jímky a odtud podnikovou kanalizací do Labe. Bylo by s podivem, kdyby detoxikační jímka s nebezpečnými odpady byla chráněna pouze jediným plovákovým hladinoměrem; zřejmě zde selhala i obsluha, která mohla únik zjistit vizuálně, a je otázka, jak byla prováděna kontrolní měření odpadních vod, když ani ta nezjistila zvýšené koncentrace kyanidů v odpadních vodách [33]. 7.1.2 Průběh havárie K úniku nebezpečných odpadních vod z areálu Lučebních závodů Draslovka (LDZ) došlo 9.1.2006 v ranních hodinách. Původce havárii nenahlásil, nejspíše o ní ani nevěděl. První hlášení o úhynu ryb obdržela ČIŽP 12.1.2006 ráno, a to z Poděbrad a Nymburka. Ve spolupráci s Povodím Labe bylo neprodleně zahájeno šetření. V první fázi bylo vyloučeno, že příčinou úhynu ryb je kyslíkový deficit. Byly odebrány vzorky vody a ryb k analýze [34]. Výsledky analýz z 13.1.2006 prokázaly zvýšený obsah celkových kyanidů, proto byly ještě odebrány vzorky ke stanovení toxických kyanidů. Na základě zjištění překročení přípustného obsahu toxických kyanidů byla zavedena příslušná opatření. Dne 16.1.2006 bylo zasláno Mezinárodní hlavní varovnou centrálou (MHVC)
32
na dispečinku Povodí Labe, s.p.Hradec Králové hlášení MHVC v Drážďanech a sekretariátu MKOL. Povodí Labe, s.p. nadále provádělo specializovaný monitoring a také jednáním s Povodím Vltavy, s.p byl dohodnut zvýšený průtok vody z Vltavy, což příznivě přispělo k naředění znečištěného toku Labe. Na základě shromážděných zjištění ČIŽP Lučebních závodů Draslovka Kolín teprve 17.1.2006 přiznaly únik toxické látky [35].
Obr. 2.: Mapa toku Labe znečištěného kyanidy Převzato z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=174963
33
7.1.3 Znečištění a škody Podle ČIŽP uniklo z LZD, a.s. Kolín v 30ti m3 odpadních vod 600 kg celkových kyanidů, z toho 100 kg kyanidů v toxické formě. To způsobilo znečištění povrchových vod řeky Labe a následný úhyn ryb a bentosu. Imisní standard přípustného znečištění povrchových vod dle nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb.pro CNcelk 0,7 mg/l nebyl v Labi překročen vyjma Labe v Kolíně díky přítoku odpadních vod z LZD, kde byla 13.1. ve výpusti naměřena hodnota 2,4 mg/l. Hodnota pro CNtox 0,01mg/l byla překročena, její maximum bylo zjištěno v Nymburce, a to 0,316 mg/l. Vlna kyanidového znečištění prošla hraničním profilem Hřensko/Schmilka 21.1.2006. Na německé straně bylo maximum celkových kyanidů naměřeno v pátek 20.1.2006 a jejich hodnota dosahovala 0,029 mg/l, imisní limit pro přípustné znečištění celkovými kyanidy pro pitnou vodu (0,05 mg/l) tedy nebyl dosažen. 22.1.2006 poklesla koncentrace celkových kyanidů v profilu Schmilka na 0,012 mg/l [36]. Ryby hynuly v úseku dlouhém 83 km od Kolína až k soutoku s Vltavou. Po havárii byl vysloven odhad cca 6-10 t uhynulých ryb a škoda na rybách byla vyčíslena na 414 tis. Kč. Obnova rybí osádky se předpokládá za 3-4 roky s náklady cca 2 mil. Kč [37]. Další monitoring probíhající v létě 2006 neprokázal výrazné poškození některých populací vodních živočichů ani potěru. Také v sedimentech a plaveninách nebyly zaznamenány žádné varovné signály.
34
Obr.3.: Uhynulé ryby v Labi ( kapři, cejni) Převzato z: http://zpravy.idnes.cz/tuny-ryb-v-labi-otravily-kyanidy-potvrdilainspekce-f9o-/krimi.asp?c=A060116_102811_krimi_lja
7.1.4 Pokuty Lučebním závodům Draslovka a.s. Kolín byla za únik nedostatečně vyčištěných vod s obsahem toxických kyanidů uložena finanční sankce podle § 118 zákona o vodách (nedovolené vypouštění odpadních vod) ve výši 1 900 000,- Kč, současně byla uložena sankce podle § 122 téhož zákona ve výši 100 000,- Kč za skutečnost, kdy LZ Draslovka a.s. Kolín neoznámila neprodleně havárii na vodách, kterou způsobila. V důsledku tohoto jednání došlo následně k významnému negativnímu ovlivnění kvality povrchových vod Labe v úseku Kolín – Mělník spojenému s nežádoucím narušením vodních ekosystémů a úhynem rybí obsádky [38]. Lučební závody Draslovka, a.s. Kolín uvedly, že následky havárie na rybí populaci vykompenzují 2 000 000,- Kč.
35
7.1.5 Opatření Lučební závody Draslovka, a.s. Kolín provedly organizační opatření ke snížení rizika úniku nedostatečně zneškodněných odpadních vod – např. zkrácení intervalu kontroly naplnění detoxikačních jímek, zvýšení četnosti kontrolních odběrů těchto odpadních vod, přijetí zásadní změny zneškodnění odpadních vod v provozu výroby kyanidů v době jeho odstávky atp. [39]. Další opatření k nápravě havárie udělila Lučebním závodům Draslovka, a.s. Kolín Česká inspekce životního prostředí. Jsou to tato opatření: 1. Do doby nejbližší odstávky provozovatel provede úpravy, aby vyloučil periodický nátok silně toxických vod do detoxikačních jímek a zpracoval je zpětně ve výrobě. 2. Doplnění a aktualizace vodohospodářského havarijního plánu dle zkušeností z šetření havárie, se zaměřením zejména na situace mimo běžný provoz výroby kyanidů. 3. Úprava a zdokonalení režimu kontroly kvality vypouštění odpadních vod, tak aby byl objektivněji a průběžně zachycen stav vypouštěných vod v reálném čase. 4. Modernizace procesu čištění odpadních vod z výroby kyanidů včetně zařízení dalších stupňů čištění. 5. Spolu s úpravou procesu čištění ČIŽP požaduje vybudování pojistné retence (záchytného prostoru) pro případ mimořádné situace. V tomto prostoru by měly být zachyceny vypouštěné vody, dojde-li ke zhoršení jejich kvality [40].
36
8. Závěr V dnešní době se stane téměř každý den nějaká nehoda nebo havárie. S dalším a dalším nárůstem dopravy, se stále častějším transportem nebezpečných, chemických a ropných látek roste i počet dopravních nehod, při kterých dochází k úniku těchto látek do prostředí Nejvíce havárií tedy vznikne v dopravě, kde se jedná hlavně o vylití ropných látek, především nafty. Naproti tomu havárií způsobených chemickými látkami pomalu ubývá. Nejvíce těchto havárií je zaznamenáno na severu Čech a Moravy, což je dáno tím, že jde o velkou průmyslovou oblast. I když počet havárií v ČR je stále vysoký, dá se říci, že vliv těchto havárií na kvalitu vod se snižuje. Nedochází již tak často ke znečištění vodních toků a kontaminace podzemních vod je dosti ojedinělá. Díky kvalitní záchranářské práci je většinou všechna nebezpečná látka zlikvidována a jsou provedena všechna opatření k nápravě. Relativně brzy jsou všechny testy na kvalitu vod uspokojivé, tzn. vyhovují stanoveným limitům. Přesto je nutno všem možným haváriím předcházet, svědomitě dodržovat všechna opatření např. pro balení, manipulaci a transport nebezpečných látek. Pokud už dojde k nějakému úniku látek, které by mohly jakýmkoli způsobem ovlivnit životní prostředí, ihned tuto skutečnost nahlásit a zajistit její okamžité odstranění.
37
9. Seznam použité literatury [1] - § 40 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) [2] - http://www.cizp.cz/Havarie-na-vodach [3] http://www.zachrannykruh.cz/mimoradne_udalosti/zakladni_typy_havarii_s_unik em_nebezpecnych_latek.html [4] – Soubor předpisů generálního ředitelství HZS, BŘ – ML č.10/L, 3 (2004) [5] – http://www.meu-nbk.cz/docs/php/dokumenty/informace/hh/vhp/vhp_logistic.doc [6] - Mason,C. M; Biology of freshwater pollution, Longman Scientific and Technical, New York, 1-9, 1991 [7] - Soubor předpisů generálního ředitelství HZS, BŘ – ML č.10/L, 1-2 (2004) [8] – Závěrečná zpráva o sanaci havarijního úniku ropných látek z produktovou DN150, lokalita Zruč – Senec, 7 [9] – Lukeš I., Mička Z., Anorganická chemie II ( Systematická část), Karolinum, 43 – 44, Praha (1998) Krakovský J., Příručka pro velitele, 2.díl, Nakladatelství Hasiči, s.r.o., 129 – 130, (2005) [10] - Lukeš I., Mička Z., Anorganická chemie II ( Systematická část), Karolinum, 59 - 61, Praha (1998) http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_dusi%C4%8Dn%C3%A1 [11] - Krakovský J., Příručka pro velitele, 2.díl, Nakladatelství Hasiči, s.r.o., 135 – 136 (2005) Vohlídal J., Julák A., Štulík K., Chemické a analytické tabulky, Praha, (1999) http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina_chlorovod%C3%ADkov%C3%A1 [12] - Lukeš I., Mička Z., Anorganická chemie II ( Systematická část), Karolinum, 51 - 52, Praha (1998) Krakovský J., Příručka pro velitele, 2.díl, Nakladatelství Hasiči, s.r.o., 124 – 125, (2005)
38
[13] - http://www.agpjicin.cz/index.php?pg=11&lang=cs#5 http://www.ewa.cz/pages1/146.pdf [14] - http://www.agrochemtrade.cz/dam-390-zemedelske-hnojivo.html [15] - http://www.fertistav.cz/blisty/11.doc [16] - Česká inspekce životního prostředí (Martina Pazourová) – přehledy havárií http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/100053450.html [17] - Česká inspekce životního prostředí (Martina Pazourová) – přehledy havárií Povodí Vltavy s.p.(Jiří Vait) – pracovní přehledy havárií, ústní podání [18] - Česká inspekce životního prostředí (Martina Pazourová) – přehledy havárií Povodí Ohře s.p. ( Ing. Jindřich Höning) – ústní podání http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/100053450.html [19] - Česká inspekce životního prostředí (Martina Pazourová) – přehledy havárií VH dispečink Povodí Odry s.p. (Karla Válková) – ústní podání [20] - Česká inspekce životního prostředí (Martina Pazourová) – přehledy havárií Povodí Moravy s.p.(Ing. Ivana Harmimová) – ústní podání [21], [22], [23] - Krakovský J., Příručka pro velitele, 2.díl, Nakladatelství Hasiči, s.r.o., 116 – 117, (2005) [24] – http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/cs/obsah/informace-o-jakostivody_745.html [25] - http://www.1scv.cz/kvalita-vody.html [26], [27] - Soubor předpisů generálního ředitelství HZS, BŘ – ML č.10/L, 1 (2004) [28] - § 42 odst.1 zákona č.254/2001 Sb. [29] - Krakovský J., Příručka pro velitele, 2.díl, Nakladatelství Hasiči, s.r.o., 131 (2005) [30] - Soubor předpisů generálního ředitelství HZS, BŘ – ML č.15/L, 3 (2005) Soubor předpisů generálního ředitelství HZS, BŘ – ML č.16/L, 3 (2005) [31] - Soubor předpisů generálního ředitelství HZS, BŘ – ML č.11/L, 1-2 (2004) [32] - http://www.ikse-mkol.org/uploads/media/MKOLKOM19_2006_Pr_08_prot_Info-havarie-kyanidy.pdf [33] – http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=31069
39
[34], [35], [36], [37] - http://www.ikse-mkol.org/uploads/media/MKOLKOM19_2006_Pr_08_prot_Info-havarie-kyanidy.pdf [38] - http://www.cizp.cz/631_havarijni-inik-kyanidu-z-lucebnich-zavodudraslovka-a-s-kolin-naprava-zavadneho-stavu-podle-zakona-o-vodach [39] - http://www.ikse-mkol.org/uploads/media/MKOLKOM19_2006_Pr_08_prot_Info-havarie-kyanidy.pdf [40] - http://www.cizp.cz/631_havarijni-inik-kyanidu-z-lucebnich-zavodudraslovka-a-s-kolin-naprava-zavadneho-stavu-podle-zakona-o-vodach [41] - http://www.envigroup.cz/www/podnikova-ekologie/chlp/r-vety.html [42] - http://www.envigroup.cz/www/podnikova-ekologie/chlp/s-vety.html [43] - Česká inspekce životního prostředí (Martina Pazourová) – přehledy havárií
40
10. Přílohy
10.1. Význam S-vět a R-vět uvedených v kapitole 3.1. 10.1.1. Standardní věty označující specifickou rizikovost Jednoduché R-věty: R10 – Hořlavý R23 – Toxický při vdechování R34 - Způsobuje poleptání R35 - Způsobuje těžké poleptání R37 - Dráždí dýchací orgány R50 - Vysoce toxický pro vodní organismy [41]
10.1.2. Standardní pokyny pro bezpečné nakládání Jednoduché S-věty: S2 – Uchovávejte mimi dosah dětí S9 – Uchovávejte obal na dobře větraném místě S16 – Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení – Zákaz kouření S23 - Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce) S26 - Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc S30 - K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu S 36 Používejte vhodný ochranný oděv S39 - Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej S45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) S61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy
41
Kombinace S-vět: S1/2 - Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí S20/21 - Nejezte, nepijte a nekuřte při používání S24/25 - Zamezte styku s kůží a očima S36/37/39 - Používejte vhodný ochranný oděv, ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít [42]
42
10.2. Tabulka 1: Počet havárií v jednotlivých letech a jejich rozdělení podle druhu uniklé látky (podle [43]) Odpadní vody
Zemědělské odpady
Kaly
Potraviny
Deficit kyslíku
Ostatní
Nezjištěné
0
21
16
12
1
1
1
9
4
1
17
10
8
6
2
9
19
22
3
0
21
14
14
3
5
7
36
138
26
1
1
40
15
14
11
5
10
55
306
140
30
2
1
34
8
9
9
3
9
61
2005
264
132
25
3
0
33
3
11
6
2
3
46
2006
205
101
29
0
0
20
14
7
1
2
10
21
2007
181
101
13
1
1
18
6
6
4
0
6
25
2008
136
62
15
1
1
18
8
4
1
1
2
23
2009
111
46
4
1
1
24
5
6
3
3
1
17
Chlorované Těžké kovy uhlovodíky
Rok
Celkem
Ropné
Chemické
2000
166
63
32
10
2001
163
67
20
2002
246
121
2003
316
2004
43
