ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKŮV ROZHOVOR HVĚZDNÉ MAMINKY
Hana Kynychová:
Čtyřicetiletá Hana Kynychová má postavu i životní vitalitu, kterou by jí mohla závidět lecjaká dvacátnice. A to přitom již přivedla na svět tři děti - syna Filipa přirozenou cestou a dvojčata Sofii s Alexandrou za pomoci metody umělého oplodnění. Přestože má doma početnou rodinu, nehodlá nic slevit ze svého aktivního životního stylu, kdy dvakrát denně předcvičuje a vede ženy při lekcích aerobiku nebo »Heat programu« ve svém fit centru. Stejně tak si ovšem nedovede představit den, který by nezačal objetím všech tří ratolestí. Když musí do pracovního procesu, plně se o ně postará manžel Jindřich - toho času na rodičovské dovolené. Jistě už na základě tohoto úvodu uznáte, že si s oblíbenou cvičitelkou bylo opravdu o čem povídat…
7
© Uzlíček 8/2009 www.uzlicek.cz
„Těhotenské tělo neoblafneš!“
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKŮV ROZHOVOR HVĚZDNÉ MAMINKY
V dnešní hektické době se říká, že čím víc toho člověk dělá, tím víc toho paradoxně… (Skáče do řeči) Stíhá? Ano, je to tak! Ale u nás s manželem je to urychlené tím, že máme dvojčata, takže si nemůžeme dovolit zpomalit tempo. Dcery potřebují servis a my nemáme nárok na odpočinek. Právě holky nás ženou kupředu! Je ale pravda, že na počátku jara jsem se cítila trochu unavená a postěžovala si i manželovi. On mi odpověděl, že to není jen jarní únava, a že by si přál, abych trochu zpomalila tempo. Už proto, že si rodinu tolik neužiju. Rozhodla jsem se víc pečovat o sebe, chodit pravidelně na masáže nebo do sauny. Vím, že když se člověk adekvátně nestará sám o sebe, tělo mu přestane sloužit, jak by mělo. Umíte si vůbec představit, že byste byla klasickou ženou v domácnosti, jak byla dle starého modelu líčena? Tedy: muž odchází do práce a vydělává, zatímco žena se stará o domácnost a o děti? V žádném případě! Nechci, aby to vyznělo, že takové ženy neuznávám, to určitě ne. Každá jsme jiná, ale já o sobě vím, že kdybych zůstala doma, tak by nebyla uspokojena moje životní energie a já bych se trápila. Nikdy jsem si nestěžovala, že mám moc práce, můj styl života mi vyhovuje. Jsem už zkrátka takhle založená, zato můj muž je jinej. Nepotřebuje ke spokojenosti někde lítat, něco shánět, zařizovat, telefonovat. Má rád svůj klid a dělá mi ideální zázemí.
Takže se dá říci, že on je tou »ženou v domácnosti«? My už v dnešní době podnikáme spolu. Já udávám rytmus, a on všechno, co rozdělám, dotáhne do konce. Já navážu spolupráci s nějakým novým obchodním partnerem, on doťukne smlouvy, plnění a tak podobně. Já dohodnu zajímavé natáčení, on mi včas připomene, že nemám zapomenout zavolat kameramanovi. Jindra je moje pravá ruka, která za mě všechno dokončí, což já jako typický Beran, nedělám... Nebo třeba dostanu nějaký nápad, povídám si s ním a on mi celou věc ukáže z jiné stránky. Teprve na základě všech pro a proti se roz-
hodnu, jestli by bylo správné s tím začínat, anebo ne. Takže se dá říci, že manžel je i mým konzultantem. Zkrátka vším! Ale neodpověděla jste mi, jak je to u vás s tou péčí o domácnost? Manžel oficiálně nastoupil rodičovskou dovolenou, takže s dětmi tráví procentuálně více času než já. Třeba včera jsem seděla v porotě soutěže dětí z dětských domovů »Nejmilejší koncert« a na rodinu jsem měla jen dvě a půl hodiny, ovšem pak zase přijdou dny, kdy se práce dá zredukovat a já mohu být se všemi nejbližšími podstatně déle. Můj časový harmonogram nelze přesně popsat
den ode dne, nicméně nikdy to není tak, že bych ráno vstala, v klidu vypravila manžela do práce a syna do školy, a s uvařeným obědem nebo večeří na ně zase čekala. A kdo u vás dělá běžné domácí práce jako praní, žehlení, uklízení? Také manžel? Na to jsme si najali paní Hanku, která k nám chodí jednou týdně žehlit a pomáhat do domácnosti. Jsem vděčná, že ji máme, a i holky si na ni zvykly. Když přijde paní Hanka na úklid, vždycky se těšíme, dáme si s ní kafe a bereme ji jako součást rodiny. V žádném případě to není pouhá hospodyně, která by byla zamčená v pokoji a jen uklízela. Je to součást rodiny, a navíc osoba, bez které si to vůbec neumím představit.
8
© Uzlíček 8/2009 www.uzlicek.cz
„Manžel oficiálně nastoupil rodičovskou dovolenou, takže s dětmi tráví více času než já”
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKŮV ROZHOVOR HVĚZDNÉ MAMINKY
A její přítomnost u nás doma je pro všechny vzpruha. Já jsem profík na cvičení a paní Hanka zase na svou profesi.
REKLAMA
kla z otázky: Filip má teď dvě ségry, je za to vděčný, moc rád je chová a stará se o ně. Necítí se ale trochu odstrčený, jak to bývá u starších sourozenců poté, co se rodičům narodí další dítě? Když se holky narodily, bylo Filipovi osm let, takže už začínal být víceméně samostatnější jednotkou. Může si hrát sám v pokojíčku, číst si knížku, a není na nás tak závislý. Je to tedy něco úplně jiného, než když si rodiče pořídí druhé dítě dva roky po tom prvním, které ještě potřebuje jejich neustálou péči. Teď už Filip chápe, že nemám čas, protože Sašenka řve a Sofinka se právě podělala. Dokonce se ho snažím zapojovat do starostí o dvojčata: »Pojď mi pomoci s přebalováním, a o to dřív si spolu můžeme hrát.« Nevím, co by mi na to řekli psychologové, jestli je to vůbec správně, ale cítím, že Fíďa začíná zjišťovat, že v životě se něco musí udělat, aby se pak mohlo chvilku odpočívat. Nejdřív práce a potom zábava - tak už to u nás chodí. Umíte si vůbec představit, že by se kterýkoli z Vašich potomků nevěnoval sportu? Ne, to si představit nedovedu! Nemyslím tím hned to, aby sportovali jako já vrcholově. Stačí, když se budou hýbat rekreačně. I kdyby bylo kterékoli z dětí línější, stejně bude plavat, lyžovat, jezdit na kole a chodit na
9
© Uzlíček 8/2009 www.uzlicek.cz
U jedináčků to často chodívá tak, že si na rodičích doslova vyprosí sourozence. Co Váš Filip? Jak tomu bylo u něj? Fíďa za mnou jednou večer přišel a řekl mi: »Mami, já už nechci být sám!« Moc si sourozence přál, přičemž i my s manželem jsme již nějakou dobu měli jasno, že chceme další děti. Nejdřív jsem ale potřebovala rozběhnout fitness centrum natolik, aby to tam chvíli šlapalo i beze mě, což teď díky lidem, jimiž jsem se obklopila, funguje. Přesto klienti do značné míry přicházejí za mnou, rádi mě tam spatří, popovídají si se mnou, a motivačním faktorem pro ně může být i to, když mě vidí v akci a uvědomí si, že i já jsem stejná jako oni, taky musím dřít a cvičit v tělocvičně. Abych vám ale neute-
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKŮV ROZHOVOR HVĚZDNÉ MAMINKY
procházky - zkrátka dělat standardní věci, které jsou běžné v každé rodině, i když v ní zrovna máma nevlastní fitcentrum a necvičí každý den. Ráda bych jim dopřála široký rozhled. Aby věděly, že existuje sportovní přípravka i dramatický nebo hudební kroužek, a tak bychom mohli pokračovat. Co z toho si vyberou, to už bude na nich. Je rozdíl mezi těhotenstvím v jednatřiceti a ve čtyřiceti - tedy alespoň u Vás? Filipa jsem zvládala líp. Ve druhém případě těhotenství probíhalo pod větším tlakem s ohledem na to, že šlo o dvojčata, a také proto, že jsem už byla starší matka. Absolvovala jsem strašně moc vyšetření, navíc i výzkum je teď zase o krok dál. Šlo o to zjistit, jestli budou holky v pořádku. Chvíli třeba hrozilo, že budou mít problémy se srdíčkem, než se to zase vzápětí vyvrátilo odběrem plodové vody nebo jiným vyšetřením. Psychicky to zkrátka podruhé bylo daleko horší, ale fyzicky jsem se cítila v obou případech stejně. S dvojčaty v bříšku jsem dokonce cvičila až do sedmého měsíce. Měly by podle Vás budoucí matky v době těhotenství naplno sportovat?
„Cvičit jsem začala hned po skončení šestinedělí...”
Jak brzo po porodu jste se začala hýbat? Doporučila byste to i ostatním maminkám? Cvičit jsem začala hned po skončení šestinedělí. Čím déle zůstane tělo ležet ladem, tím déle pak trvá, než se dá znovu do kupy. Lepší je nic neodkládat a co nejdříve to jde, začít zlehýnka cvičit, posilovat znovu »břišáky« i svaly pánevního dna, které dostaly zabrat těhotenstvím, a předejít tak problémům s inkontinencí.
10
© Uzlíček 8/2009 www.uzlicek.cz
Na tuhle otázku mám jasnou odpověď! Pokud byla žena zvyklá před otěhotněním na zdravý životní styl a sportovala, nic jí nebrání dělat ty samé věci i nadále. Aktivní žena navíc všechno zvládá mnohem líp, protože tělo je zvyklé na zátěž. Takové maminky bývají daleko bytelnější, s ničím se nepářou a porod pro ně může být jednodušší. Nehledě na to, že pak se i lépe shazuje! Svaly si pamatují, když byla žena aktivní.
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKŮV ROZHOVOR HVĚZDNÉ MAMINKY
A co byste budoucím rodičkám poradila ohledně stravy? Některé maminky se v těhotenství rády přejídají a obhajují se, že konečně nastalo období, kdy se nemusejí hlídat a mohou si bez výčitek svědomí »dát do nosu«... Rozhodně není dobrá cesta, když žena nabere třicet kilo. Skoro všechny takové maminky Vám potvrdí, že se to pak hrozně těžko sundávalo. Není důvod jíst v těhotenství něco jiného a v nesrovnatelně větším množství než standardně. Tělo potřebuje kvalitu, a hlavně takové věci, které mu něco přinesou. Pokud má přehršel toho, co není zdravé, zahltí se tím a nebývá v pohodě. Samozřejmě se nabízí otázka, co je »zdravé«. Také já si dám občas něco tučného i sladkého. Třeba větrník. Ale už si ho rozhodně nebudu dopřávat každý den ke kávě. Některé maminky snědí kvanta sladkostí, ale nemají kompenzaci - tedy výdej. Při porodu jejich miminko váží maximálně čtyři kilogramy, takže pokud má žena šestnáct kilo navíc, je jasné, že všechno nasázela do sebe, kdežto dítě to nepotřebovalo.
„Vím, že když všechno začnu příliš prožívat, tělo mě okamžitě zradí”
Měla jste nějaké těhotenské potíže, s nimiž se obvykle musejí ženy vyrovnávat? Mám
tím na mysli nevolnosti, omdlévání, hormonální změny nálad a tak podobně. Já jsem člověk, který se něčím podobným moc nezaobírá. Nerada si hraju na chudinku. Možná to souvisí s aktivním přístupem k životu Nevím, možné to je. Každopádně jsem se i v době hormonální přípravy, kdy prý ženy bývají psychicky na dně, chovala úplně normálně. Po odběru vajíček jsem si dala odpoledne pauzu, ale už druhý den jsem šla cvičit, a když mi implantovali holky do břicha, šla jsem odtrénovat klienta, kterého jsem zapomněla odříct. Někomu se může zdát, že příliš hazarduju, ale já vím, že když všechno začnu příliš prožívat, tělo mě okamžitě zradí. Samozřejmě že jsem byla po umělém oplodnění opatrnější, vždyť to stálo spoustu peněz a děti jsem hrozně chtěla, přesto jsem do toho »fitka« stejně šla. Věřím, že nade mnou stojí hvězda, a že mám kolem sebe anděly, co mě ochraňují. Aby ne, když to nakonec i dobře dopadlo!
11
© Uzlíček 8/2009 www.uzlicek.cz
Jak tedy vypadal Váš osobní těhotenský jídelníček? Jedla jsem trochu víc než normálně. Protože jsem cvičila na plné pecky a tělo potřebovalo energii, i já jsem si vybírala hodně sladkostí. V žádném případě jsem ale neprošla kolem pekařství a nekoupila si pět koláčků každý den. Určitě se dá vybrat pro těhotenství i sacharid přínosný tělu. Já jsem to navíc koordinovala a jedla hodně rýže. Zajímavé je, že ačkoli se považuji za velkého masožravce, skoro vůbec jsem nepotřebovala maso. Vždycky říkám, že těhotenské tělo si samo vybírá a ničím ho neoblafneš, takže poslouchej, co ti káže. V mém případě nestálo o bílkoviny, ale například o kolagen, aby to zvládaly klouby. A tak jsem jedla hodně aspiku, stejně jako například zelí, v němž je pro změnu vitamin C, nebo zavináče, abych do sebe dostala kyselost.
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKŮV ROZHOVOR HVĚZDNÉ MAMINKY
Jaký okamžik týkající se mateřství jste považovala za ten nejemocionálnější? Při prvním těhotenství to byl ten moment, kdy jsem se dozvěděla, že to bude kluk. Nádherné je také to, když vám dají po klasickém porodu miminko na hruď. Já jsem ho hned mohla obejmout a říct mu: »Ahoj, Filipe!« To holky jsem viděla až 24 hodin po porodu v inkubátoru. Ale i z toho jsem byla naprosto vyřízená! Nevěděla jsem, do kterého přístroje se mám koukat dřív, aby některá z holčiček neměla pocit, že se sestřičce věnuju víc (úsměv). Po jak dlouhé době jste se s manželem rozhodli pro metodu umělého oplodnění? My jsme měli problém už u Filipa. S manželem jsme spolu byli sedm let, než se nám náhodně podařilo otěhotnět. Tenkrát jsem to neřešila, jen jsem věděla, že nejsem v pořádku, jelikož mám srostlou jednu část vejcovodu a ta druhá je průchodná jen částečně. Ačkoli jsem tušila, že otěhotnění přirozenou cestou bude problém, ve třiceti
mě vůbec nenapadlo jít na umělé oplodnění a spíš jsem uvažovala o adopci. Před dvěma lety už tomu bylo naopak. Možná to je i tím, že za tu dobu se věda posunula zas o kousek dál. Každopádně jsme si po roce marných pokusů řekli, že to nemá cenu zkoušet do padesáti, když mně je devětatřicet a manželovi ještě o sedm let víc. Nebylo na co čekat a cesta odběru vajíček a následného transferu se nabízela. Předloni v únoru jsme o tom začali přemýšlet, v březnu jsem absolvovala hormonální přípravu, v dubnu mi odebrali vajíčka a v květnu implantovali miminka do břicha. Všechno se odehrálo v rozmezí čtyř měsíců. Dvojčata jste porodila skoro o dva měsíce dřív. To bylo v plánu, nebo se stalo něco nenadálého? Dvojčata se obecně kontrolují víc, navíc já jsem žena v letech, takže mě čekal i větší počet prohlídek na ultrazvuku. Ve třicátém týdnu jsem se dozvěděla, že mám špatné průtoky a Sofie tak dostávala málo
12
© Uzlíček 8/2009 www.uzlicek.cz
Teď nevím, kam Vás mám zařadit. Býval bych si řekl, že jste racionální člověk, když všechny hormonální záležitosti berete tak chladně a s rozumem, ale v souvislosti s tím, co jste před chvílí řekla, bych se asi mýlil... Považuji se za silně emočního člověka. Každou věc prožívám. Když mi dávali holky do břicha, řekla jsem jim »ahoj, děti«. A poté, co mi paní doktorka oznámila, že obě srdíčka bouchají, vyletěla jsem z ordinace a radostí křičela na chodbě - žádné tiché oznámení! Jako každý Beran jsem i vznětlivá. Když se naštvu, řeším všechno z jedné vody načisto. Výhodou ale je, že lidi narození v tomhle znamení si v sobě problémy nenosí. Pohádám se se zaměstnancem, vyčtu mu, co se mi nelíbilo, a pak za ním klidně jdu, jestli si se mnou nedá kafe. Prostě v pohodě. Co mi leželo na srdci, to jsem řekla, a zbavila jsem se tak nevyřešené věci. Ty nemám ráda, protože mě pak v noci probouzejí - a já potřebuji spát. I nepříjemný telefon si raději odbudu hned, než aby to pak ve mně leželo.
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKŮV ROZHOVOR HVĚZDNÉ MAMINKY
dáno tím, že jsem brzo nastoupila do práce, a tím i do plného tréninku. A tělo si vybralo: buď budu vyrábět mlíko, nebo zachovám dobrý svalový aparát, aby to ta Hanka vydržela. Takže jsem u dvojčat od čtvrtého měsíce šla cestou umělé výživy.
Zajímala by mě ještě jedna věc, týkající se plastické operace prsou. Některé ženy k ní raději sáhnou až poté, co si odbudou mateřství. Vy jste ale zvolila opačný postup. Nebyl se silikonovými implantáty žádný problém při kojení ani předtím při těhotenství? Implantáty mám pod svalem, takže nijak nenarušují mléčnou žlázu. Holky jsem kojila necelé čtyři měsíce, Filipa patnáct. Vím, že někdo dokáže kojit déle, ale u mě to bylo
A nemusejí mít čtenářky strach, že by se jim draze zaplacená prsa po porodu změnila? Kdepak. Tvar i velikost u mě zůstaly stejné jako před těhotenstvím. Ještě bych se rád zeptal na jednu maličkost. Zmínila jste, že se angažujete v činnosti a spolupracujete s dětmi z dětských domovů. Neláká Vás adopce některého z nich?
Všechny ty děti mají za sebou něco, co prožily a co v nich je ukryté. Každé z nich ví, že je v dětském domově, a že se něco děje. Musela bych být připravená na to, abych to celé dokázala psychicky zvládnout a vysvětlit mu, proč je u mě a ne u své mámy. Myslím, že umím s dětmi mluvit, a že je nám spolu dobře, ale kdybych si měla nějaké adoptovat, musela bych být ještě silnější - na to, abych se dovedla poprat s jeho povahou, abych se mu uměla přizpůsobit, abych mu uměla porozumět. Jako biologická matka vím, že Sofie byla v břiše málo vyživovaná, a proto je víc nervózní, když nedostane včas jídlo. Potřebuje okamžitý servis, což já vím a jejím potřebám rozumím. Je odtažitější a rezervovaná, málokdy se přivine a nesměje se tolik jako třeba Alexandra, která na svět přišla ani neví jak. Ona chtěla být ještě v břiše, spinkat a o nic se nestarat. Smích musím Sofinku teprve učit. A Alexandru zase, jak být zodpovědná, jelikož ona má vše na háku. No a Filip je citově velmi založený člověk, takže je potřeba, abych se s ním otevřeně bavila. Asi víte, kam tím vším směřuju. Zatímco u svých potomků jejich geny snadno přečtu a vím, co od nich čekat, u adoptovaného dítěte bych musela hrozně moc přemýšlet, abych ho pochopila a abych mu neublížila. To je hrozně těžké a já se na to necítím připravena. Proto obdivuju všechny, co se pro adopci rozhodnou. Vždycky jste chtěla mít hodně dětí? Když mi bylo nějakých osmnáct devatenáct a s holkama jsme se o tom jako puberťačky bavily, vždycky jsem tvrdila, že budu mít tři děti. Pak ale přišlo období, kdy jsem nechtěla mít děti vůbec! Dělala jsem sportovní aerobik a začala se v životě hledat - někdo tomu říká, že dělá kariéru, já se jen hledala. Pak ale začaly tikat biologické hodiny. S Jindrou jsme spolu byli šest let a já mu jednou o Vánocích řekla, že ho mám ráda, ale že už si připadám nějak sama. Zeptal se mě, jak to myslím, a já mu odpověděla, že s ním chci strávit celý život, ale ráda bych k tomu měla ještě někoho. No a v létě jsme otěhotněli! Pak jsme měli Filipa, ale když mu bylo osm, tak jsme s Jindrou přišli na to, že už se zase začínáme trošku nudit, přitom v sobě máme energii na další děti. Teď už vím, že další děti vzhledem k věku nepřijdou. Cítím se citově uspokojená.
13
© Uzlíček 8/2009 www.uzlicek.cz
živin pupeční šňůrou. Proto jsme se rozhodli pro hospitalizaci a do mého těla byly prostřednictvím kortikoidů dodány látky, potřebné k tomu, aby holky měly dovyvinuté plíce. Injekce jsem dostávala tři dny a rodila týden po hospitalizaci.
ZPĚT NA OBSAH
UZLÍČKŮV ROZHOVOR HVĚZDNÉ MAMINKY
VIZIT K HAN A Y KY NYC HO VÉ
INZERCE
Jedna z našich nejpopulárnějších a nejznámějších cvičitelek a trenérek vystudovala pedagogiku a pracovala jako vychovatelka v Kroměříži v Domově mládeže. Později dokončila školu aerobiku v Praze, kam se následně přestěhovala a tomuto sportu se začala věnovat závodně. Vlastní dva bronzy z mistrovství ČR v aerobiku (1995 a 1996), ale známou se stala především díky cvičení v pořadu Snídaně s Novou. V současné době provozuje fit centrum v pražských Modřanech, zřídila si vlastní internetovou televizi www.hejbejse.tv a vydává DVD i knihy, na nichž radí, jak se udržet fit, a v nichž osvědčila i své těhotenské zkušenosti (»Hejbejte se, těhulky« resp. »Aktivní těhotenství«). Na počátku letošního roku visely její portréty po celé Praze - to když připravila seriál, jak získat dobrou postavu, pro Mladou frontu Dnes. Čtyřicetiletá Hana Kynychová je podruhé vdaná, s manželem Jindřichem Obrdlíkem mají syna Filipa (nar. 2000) a dvojčata Sofii a Alexandru (2007).
14
Co může být citlivější než pokožka vašeho novorozeného miminka? A existuje pro koupání něco tak jemného jako čistá voda? Ano, naše Koupel pro celé tělo i vlásky, která byla speciálně vyvinuta pro citlivou pokožku novorozenců. Neobsahuje mýdlo, takže pokožku nevysušuje. A díky jedinečnému složení „Už ani slzu“ je dostatečně jemná pro mytí tělíčka i prvních vlásků vašeho děťátka. Už od prvního dne.
JOHNSON’S® Baby Koupel pro celé tělo i vlásky používá 98 % porodnic v České republice.
© Uzlíček 6/2008 www.uzlicek.cz
AUTOR: Petr Kojzar FOTO: -mat-
© Uzlíček 8/2009 www.uzlicek.cz
Pro šetrné koupání od narození.
Tento článek vám přinesl multimediální časopis
.cz Přestaňte utrácet za tištěné časopisy pro těhotné ženy a maminky s dětmi!
STÁHNĚTE SI JE VE FORMÁTU PDF čtěte a poslouchejte také v mobilu
ZDARMA!
Každý měsíc 80 stran odborných informací a zábavy pro těhotné ženy a rodiče ZDE... videa
soutěže
www.uzlicek.cz
MP3 pohádky
© Uzlíček
omalovánky