HÁDANKA
PAPRSEK ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
Poznáte nás?
LEDEN
PŘÍBĚHY NAŠICH ČTENÁŘŮ VZPOMÍNÁNÍ NA DOBY DÁVNO MINULÉ V poslední době se často mluví a píše o tom, že se lidský věk prodlužuje. Je to neuvěřitelné. Ale v mém věku, kdy se mi letos na jaře „přehoupla pětaosmdesátka“, znala jsem (jen v naší obci) tři babičky, které se dožily 100 let. Jedna zemřela asi před 15 roky, druhá před 3 a třetí oslavila toto významné jubileum letos v polovině října. Nám starým, když chce někdo polichotit, říká: „Vy dobře vypadáte, nechce se mi věřit, že je Vám již tolik let.“ A my většinou odpovídáme – s lehkým úsměvem – „ale hodně pamatujeme“. A věru, když nám Pán Bůh pomůže, abychom ještě dokázali uspořádat naše myšlenky tak, aby se z nich uvilo hezké klubíčko vzpomínek, bylo by toho hodně k vyprávění. Zvláště u nás na venkově, kde se lidé vzájemně znali, některé rodiny byly příbuzné, udržovaly se rodinné tradice, po sousedsku se slavily různé svátky, svatby, křtiny apod. a kdy každý s každým prožíval i ty smutné chvíle, kdy se celá ves loučila s některým z jejich přátel. Lidé měli k sobě jaksi blíž. Sto let je jistě dlouhá doba, hodně se toho změnilo nejen ve vývoji života na vesnicích, ale i po té citové stránce a k Pánu Bohu. Proto bych ráda, tu naši rodnou vesničku, přiblížila všem tak, jak se jeví v mých vzpomínkách. Žili tu domkáři, chalupníci, rodiny selské a tyto tři skupiny si vzájemně pomáhaly. Ty chudší ve špičkových pracích pomáhaly těm zámožnějším a ty jim na oplátku pomohly svými stroji a koňským potahem obdělat a sklidit jejich, mnohdy jen to jediné políčko, kde pěstovaly několik brázd brambor, jetele a obilí pro své domácí hospodářství. Bylo tu hodně řemeslníků. Dnes se tomu říká – soukromí podnikatelé. Zvláště truhláři, skuteční mistři svého řemesla, ale bylo tu i několik vyučených a šikovných zedníků. Byl tu i tesař, který na návsi pod kostelem osekával dlouhé klády, po kterých jsme jako děti radostně poskakovaly. Tři rodiny, které měly krejčovství. Pan mistr, nebo paní mistrová šili celé obleky, buď z nových látek donesených, nebo podle jejich vzorníčků objednaných. Hodně se však přešívalo, opravovalo a spravovalo, takže „Singrovka nezahálela“.
Na konci vsi, v malém domku drobný a ochotný švec na svém verpánku pečlivě podrazil prošlapané podrážky u bot, nebo jen malými „příštipky“ opravil ukopnuté špičky a jak jsme tomu říkali „sešmajdané kramfleky“. Naproti naší chalupě stávala stará kovárna, kde malým okénkem bylo vidět probleskující plamínek z nevyhasínající výhně a opodál, jak kovářský mistr poťukává na kovadlině. Před kovárnou pod přístřeškem občas podupávali koně, kteří hospodáři i z okolních vsí přivedli, aby je pan mistr okoval novými podkovami. Byly tu dvě hospůdky, u jedné bylo větší hospodářství, u druhé zase malý krámek s potravinami, kde starý pán do pěkně ukroucených papírových kornoutů, nám dětem, nasypal „buráky“, nebo tenkrát tolik oblíbené voňavé a lahodné „cukrlátka“ – fialky, nebo duhové špalíky. Ve druhém „kupectví“, kromě potravin, mohli hospodáři nakoupit i drobné nářadí – motyčky, lopaty, hrábě, srpy, kosy apod., ale třeba i svíčky a petrolej, kterými se tenkrát svítilo, než byla zavedena elektřina. Ale i věci pro domácnost a na ruční práce, jako jehly, špendlíky, špulky, nití, nebo svazečky režných, kterými nám maminky silnějšími zbytky látek podšívaly punčochy, aby nás to v dřevěných pantoflích nestudilo. Nemohu zapomenout i na naši milou, pečlivou a nesmírně obětavou „porodní babičku“, která mnohdy i pěšky docházela i do okolních vsí pomáhat maminkám při narození jejich dětí. A byl by z nás velký, dlouhý zástup, které ona první držela ve svých něžných rukou, aby nás pak po vykoupání a jemném přebalení vložila do náručí šťastným maminkám. Protože tu máme hezký, stále pečlivě udržovaný svatováclavský kostel, byla tu i stará kamenná fara s p. farářem, naproti obecná škola, kde bydlel s rodinou vpravdě otcovsky starostlivý p. řídící učitel, který s mladším p. učitelem nebo pí. učitelkou nám místním dětem, ale i z okolních vsí (přespolním) vštěpovali první základy školního vzdělání. Tento příspěvek je od paní Jiřinky z Cetoraze a bude mít ještě pokračování v příštím čísle.
PRANOSTIKY Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu. Mlhavý leden – mokré jaro. Když roste tráva v lednu, roste špatně v létě. Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu. Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
LEDNOVÉ ZAMYŠLENÍ Mráz v okna duje, všude spousta sněhu, takový by měl být leden. Ale začíná rok a dojmy z nevlídného počasí alespoň v prvních dnech přehlušují úvahy na téma – bude tento rok lepší než předchozí? Co přinese, co nás čeká? V předvečer svatých Tří králů, tedy 5. ledna se odedávna označovávaly dveře domů i bytů jejich iniciálami a letopočtem. Toto označení ale v překladu latinských slov Christus Mansionen Benedicat znamená: Kriste požehnej tomuto obydlí. Svatí Kašpar, Melichar a Baltazar jsou mimo jiné patrony cestujících, poutníků a také patrony proti nečasu. Jistě by měli být vzorem pro ty, kdo hledají, protože najít smysl života a cestu může jenom ten, kdo umí naslouchat znamením, která ho na cestě provázejí.
HUMOR LÉČÍ Při zasedání Parlamentu České republiky praví jeden poslanec vládní koalice druhému: „Pane kolego, pojďte radši na oběd! Život je příliš krátký, než abychom ho promarnili zbytečným tlacháním.“
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK V následujících názvech jídel a potravin byla přeskupena písmena, výsledkem jsou nesrozumitelná slova. Přeskupte písmena tak, aby z každého „popleteného“ výrazu vznikl název jídla. ČVIPEČAČI…………………………………………………………… TLÁSA………………………………………………………………… DLÁMAKANE………………………………………………………... ČKSÍVVOÁ…………………………………………………………… NÁPEŠT………………………………………………………………. KUBLENAD…………………………………………………………... ČELO………………………………………………………………….. ZÍKŘE………………………………………………………………… OTIZRO………………………………………………………………. TEJNIRCI……………………………………………………………… ŇEZLAKČA…………………………………………………………... ŠTIPAKA……………………………………………………………… FÉLI…………………………………………………………………… ROBMÁKABR………………………………………………………... VINA…………………………………………………………………... PJETR…………………………………………………………………. YKNO…………………………………………………………………. TRÁJA………………………………………………………………… VRAKČIKA…………………………………………………………… NUŠAK………………………………………………………………... MDÍVENOK…………………………………………………………... APLIČKANA………………………………………………………….. KSÁBLOA…………………………………………………………….. CHNAKA……………………………………………………………… LUKDAJA…………………………………………………………….. TRVĚKNÍ……………………………………………………………... SUKUSK………………………………………………………………. MZIRNZAL…………………………………………………………… ŠÍDARAY……………………………………………………………... LDÁČKOAO………………………………………………………….. GYTPAŠE……………………………………………………………...
NEBESKÝ TELEFON Nevím, zda jsi slyšel o tom, co je nebeský telefon. Jen se trochu zamysli a ztiš, brzy to také pochopíš. Netřeba nákladného vedení, abys dostal s nebem přímé spojení. Aparát je v tvém pokoji postaven, klekneš-li k modlitbě, jsi hned napojen. A během vteřiny jedné se sluchátko v nebi zvedne. Potom se můžeš vyznat ze své nouze, nikdo ti neřekne, že mluvíš dlouze. Přijdeš-li pokorně v Boží bázni, hlas tvůj jak zvonek v nebi zazní a nemusíš se bát, muži ani ženo, že nebeské spojení bude obsazeno, neb jak se stává na zemi, že bys dostal špatné spojení. Nic podobného se tam nevytvoří, kde dítě s nebeským Otcem hovoří. Příspěvek od paní Marie K.
OZNÁMENÍ Od ledna 2009 máme novou sociální pracovnici – paní Marii Jelínkovou (pracovala v DD Pacov), která vás bude postupně navštěvovat ohledně individuálním plánům. Během ledna si vás dovolíme požádat o vyplnění dotazníku spokojenosti za rok 2008, který bude sloužit ke zvýšení kvality našich služeb. Stále platí výzva k tomu, abyste přispívali do Paprsku. Vám, kdo jste přispěli, děkujeme.
VNÁŠET DO STÁŘÍ SVĚTLO My starší staří bychom neměli tvořit žádnou izolovanou skupinu, která by žila v uzavřeném ghetu, ale měli bychom být zapojeni do života ve svém okolí a toto okolí nás také musí udržovat „naživu“. Mnozí potlačují myšlenku na vlastní stáří. Teprve před odchodem ze zaměstnání je najednou napadne, že by rádi měli pohodlné stáří. Nejprve se starají o vnějšek – renovují byt nebo ho vyměňují za výhodnější. To je začátek, který vyvolává další otázky: Čemu bych se měl teď věnovat? Na co jsem během života neměl čas a chtěl to dělat v důchodu? Mám teď na to ještě chuť? K čemu mi ještě stačí síly? Na to si musí odpovědět každý sám. Ve stáří se totiž ještě lidé od sebe liší víc než v mládí. Stanuli jsme na prahu nové životní etapy. Budeme klást větší důraz na smysl a cíl svého života, a menší na výkony a užitek. Jsme osvobozeni od povinností v zaměstnání, můžeme své dny utvářet sami. Většina seniorů vnímá jako klad to, berou-li je druzí vážně a váží-li si jich. Důležité je udržovat vztahy s příbuznými a s přáteli, uchovávat si zájem o informace z rádia a televize, z knih, časopisů atd. Z knihy Zdeňka Cyrila Fišera: Dobrodružství třetího věku
ARABSKÁ HÁDANKA Byl jednou jeden Arab a ten měl sedmnáct velbloudů. Když umíral, odkázal zvířata svým třem synům. V závěti stálo: Nejstarší dostane polovinu velbloudů, prostřední třetinu a nejmladší devítinu! Nám se to dnes samozřejmě nezdá spravedlivé, ale co dělat, v historce tomu tak je. Synové počítali a počítali, ale ať dělali, co dělali, úkol jim nevycházel. Jak by taky? Když si už chlapci nevěděli rady, odebrali se k chudému starci, který vlastnil jediného velblouda, a ptali se ho na radu. Muž chvíli přemýšlel, a pak přivedl svého velblouda. Postavil ho do řady s jejich zvířaty, takže jich bylo osmnáct. A podívejme: už se to těžké počítání stalo snadným! Každý ze synů dostal, co mu patřilo a jeden velbloud zbyl. Toho si stařec s úsměvem odvedl domů, provázen děkováním všech tří synů.
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ ROBIN (Zdena Frýbová) …..maličký Robin se potkává se zlým kohoutem tety Hany…… „Rudolfe! Tatínku!“ zaječely jsme s Alenou současně, ale než ten doběhl, než se přihnala Hana s pohrabáčem, než jsme se já s Alenou dokázaly pohnout, už se to semlelo. Kohout zamával křídly a vyrazil, mně se zatmělo před očima, a když jsem se křečovitě přiměla je otevřít, připravena k pohledu na psa do krve porvaného, naskytl se mi tento obrázek: Robin pokojně stojí u stromu, zakousnut Valentýnovi kdesi pod krkem, a rozšafně jím tříská o strom. Kohout už jen chroptil, když ho Rudolf vypáčil z Robinkovy růžové tlamičky. „Zabij ho! Okamžitě ho zabij, ať se netrápí!“ vzlykavě křičela na otce Alenka. Jenže Valentýn zdaleka nepotřeboval ránu z milosti. Víc než doopravdy poraněn se zmítal v agónii pošlapané důstojnosti. Vzápětí se vzchopil a náramně rychle zmizel z našeho dohledu. Haně plály tváře a nadskakovala vzrušením: „Minulý měsíc napadl vlčáka. Vlčáka – představte si to! Krvácel z čenichu, jak se nechal od Valentýna zřídit, než se vzpamatoval a utekl. Myslela jsem, že tohle je Robinův konec. Že Valentýnovi ho ze spárů nevyrvete.“ Teprve teď jsem se dozvěděla, co se odehrálo před mýma zavřenýma očima. Když kohout zaútočil, Robin uskočil do strany a současně proti ptákovi vyrazil z boku. Jediným skokem se mu zakousl pod krkem a v příští vteřině už ho otloukal o strom. „Je silný, statečný a obratný,“ prohlásila o Robinovi teta Hana a zdálo se, že velebený pukne pýchou. Zato Valentýn se scvrkl. Když jsme odcházeli, stál přikrčen u plotu na bezpečné straně dvorku a sledoval nás nenávistným pohledem. Svým způsobem mu Robin zachránil život. Hana ho nemusela nechat podříznout, protože jeho agresivita touto příhodou vzala zasvé. Mrzoutil sice dál, ale to už byla jeho věc – pozitivní příklon k životu jsme z něho nikdy dolovat nemínili. Naše občasné návštěvy mu ovšem dávaly zabrat. Robin si totiž okamžitě udělal pod pletivem plotu tunýlek ze zahrady do dvorku, a tam zálibně – Valentýnovi před krví podlitým zrakem – citýroval
NOVINKY NA SILNICI Letošní rok přináší pro řidiče některé novinky. Tou hlavní je, že už není zapotřebí při dopravní nehodě pokaždé volat policii, pokud je škoda menší než sto tisíc korun, nedojde-li k usmrcení či zranění osob a není v důsledku nehody poškozena komunikace ani nic jiného. V každém případě musí účastníci jako dosud zastavit, prokázat si navzájem svou totožnost a sepsat společný záznam o dopravní nehodě na formulář, který je řidič povinen mít ve voze.
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2009 V období od 2. do 11. ledna jste se mohli setkat se skupinkami koledníků – Tří králů při celorepublikové sbírce Charity Česká republika, která je organizována v našem městě od roku 2001. Není to jednoduchá akce. Člověk raději dává ze svého přebytku, než by se někoho doprošoval. Neděláme to však pro sebe, ale pro chudé dnešních dnů. Poslechněte si příběh světce, rodáka z Jižní Moravy, sv. Klementa Maria Hofbauera. V tvrdých podmínkách skutečné bídy založil školu pro chudé chlapce, a několik z nich vzal s sebou do kláštera, přestože nevěděl, jak je nasytí. Když potom žádal pro své hladové chlapce peníze v hostinci, plivl mu jeden muž do tváře s poznámkou: „Tu máš.“ Světec si otřel tvář i oči a řekl: „ Pane, to bylo pro mne. Nyní prosím o almužnu pro své chudé.“ Nastavil ruku a dostal peníze. I nás potkaly při sbírce různé těžkosti a nepříjemnosti, zakusili jsme i nepochopení a odmítnutí. Někde třeba ani neotevřeli dveře, někde zabouchli před nosem. Venku byla zima, ale měli jsme na paměti, že to neděláme pro sebe, ale pro statisícový zástup potřebných. Hladových, kteří potřebují jídlo, aby jim neumíraly děti, bezdomovců, kteří mrznou s příchodem zimy a nemají žádné „doma“, dětí, které nikdy neřeknou „mami“, lidí, stojících nad troskami svého domu, opuštěných dědečků a babiček umírajících za plentou, nemluvě o duševním utrpení mnoha lidí. Bylo ale i plno rodin, kde nás radostně přivítali a bohatě obdarovali. A možná se ani necítili jako dárci, ale jako obdarovaní. Dostali totiž možnost podílet se na pomoci trpícím bližním a tak se zapojili do díla milosrdné lásky. Na tomto místě chci poděkovat všem dárcům a také chci obdivovat odvahu, nadšení a ochotu koledníků, kteří se pustili do realizace tohoto projektu. Letošní Tříkrálová sbírka probíhala v Pacově, Jetřichovi, Bratřicích, Velké Chyšce, Holýšově, Mezilesí, Zelené Vsi, Pošné, Zhoři, Salačově Lhotě a Obratani. Na účet Charity Česká republika do Prahy bylo odesláno 42 480,- Kč. Alena Kokešová
OHLÉDNUTÍ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY ZA ROKEM 2008 Obvykle se začátkem nového roku hodnotí, jaký byl rok uplynulý, dělají se různé statistiky a uzávěrky, plánuje se, co bude dál. My budeme opět s napětím očekávat, zda se nám dostane dotací od Ministerstva práce a sociálních věcí, od Kraje Vysočina a od Města Pacova, které jsou nezbytné k tomu, aby mohla naše služba fungovat i v tomto roce. Pro vaši informaci přehled služeb, které jsme poskytli v roce 2008: Nákupy a pochůzky: 209 hodin Úklid a údržba domácnosti: 151 hodin Topení v kamnech, včetně donášky a přípravy topiva, údržba topných zařízení: 106 hodin Praní a žehlení prádla: 284 kg Dohled nad dospělým občanem: 217 hodin Pomoc při úkonech osobní hygieny: 94 hodin Pomoc při použití WC: 57 hodin Dohled nad užíváním léků: 160x Aplikace inzulínu: 48x Příprava léků na týden: 44x Pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek: 126 hodin Pomoc při prostorové orientaci a samostatném pohybu ve vnitřním prostoru: 64 hodin Pomoc při přípravě jídla a pití (včetně úklidu a mytí nádobí): 140 hodin Vynesení odpadků, vyvezení popelnice: 226x Převlečení ložního prádla: 12x Pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík: 6x Vyřizování úředních záležitostí: 23x Počet rozvezených obědů: 9 650 Doprava služ. vozidlem ve městě: 641x Celkem uživatelů: 96 Průměrný věk: 79 let
slepice. Protože byly Haniny, ani jedné se nedotkl, ale zahnal je do jednoho kouta dvorku, za chvíli zas do druhého, pak zas do kurníku, netrpěl jim žádné courání, ale musely se držet pěkně v houfu… zatímco Valentýn pracoval k srdečnímu selhání. Čekávala jsem, kdy zaštká, křídlem si překryje odvrácenou tvář a rozechvěje se vzlyky. Teta Hana řekla:“Mně vykládejte, že Robin zlobí. Podívejte se, jak je hodný, když má co na práci. On prostě potřebuje mít co organizovat, on zkrátka potřebuje p o d ř í z e n é.“ Rudolf se zeptal, co myslí, že by bylo lepší: pořídit mu do kuchyně kachny nebo králíky? Ten den, kdy jsem Haně s pláčem telefonovala, že Robin mi sežral čtyři stránky z rukopisu, který mám zítra v ústavu odevzdat, Hana řekla: „Přestože je krásný, je duchaplný, je okouzlující, má šarm a je vtipný. Ale u tebe Milenko, která jsi vždycky měla smysl pro humor, mne zaráží, že tyhle jeho jedinečné vlastnosti neoceňuješ.“ (pokračování příště)
PŘÍSLOVÍ Každý je tak starý, jak se cítí. Staří chodí špatně, ale radí dobře. Nikdo není tak starý, aby se už nemusel nic učit. Čím je člověk starší, tím víc se musí učit. Se špatnou náladou se stárne velmi rychle.
RECEPTÁŘ (tentokrát „slané“ koláče)
PÓRKOVÝ KOLÁČ S ANANASEM balíček lístkového těsta, 2 velké pórky, olej, 200g šunky, plechovka ananasu, 200g tvrdého strouhaného sýra, vejce na potření, sezamová semínka na posypání Postup: Pórek nakrájíme na 4mm kolečka a orestujeme na oleji. Přidáme na kostičky nakrájenou šunku, stáhneme a přidáme pokrájený ananas. Polovinu těsta rozválíme, dáme na plech, uděláme vyšší okraje, poklademe pórkovou směsí, posypeme sýrem a přikryjeme druhou vyválenou plackou. Okraje spojíme, koláč trochu propícháme vidličkou, potřeme vejcem a posypeme sezamovými semínky. Pečeme dorůžova.
BROKOLICOVÝ KOLÁČ 1 a ¼ hrnku polohr. mouky, 1 kypřící prášek, 6 lžic másla, 1 vejce, 2 lžíce studené vody, sůl na náplň: 1 brokolice (krátce povařená), měkký tvaroh, 200g strouhaného tvrdého sýra, lžíce oleje, ½ hrnku mléka, sůl, pepř, bazalka Postup: Suroviny na těsto smícháme a prohněteme. Rozválíme na plech a na těsto rozetřeme náplň. Náplň – tvaroh, sýr, mléko, olej, sůl a koření smícháme a zamícháme napůl uvařenou brokolici rozebranou na růžičky a nadrobno pokrájený košťál. Pečeme ve středně vyhřáté troubě asi 30 minut. Koláč je chutný teplý i studený.
Čím přikrmovat Nejběžnějším krmivem jsou směsi olejnatých semen (slunečnice, mák, proso, lněné a konopné semeno, řepka), lákající především zrnožravé ptáky. Nabídku můžeme zpestřit nasekanými vlašskými či lískovými ořechy. Drozdovitým ptákům předkládáme různé druhy bobulovin (jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého), ale i jablka (celé plody i pokrájené sušené křížaly) nebo rozinky. Bobuloviny můžeme nasbírat při podzimní procházce a doma je zmrazit či naopak usušit, pak je před podáním znovu namočíme. Lůj neboli živočišný tuk získáme nejčastěji hovězí, ale i skopový, použitelný je také tuk králičí. Naopak vepřové sádlo ptáci dobře nepřijímají. Využijeme i rostlinné oleje ve formě tzv. ztužených pokrmových tuků bílé barvy (nikoliv margaríny!), které jsou lépe stravitelné, obsahují méně nasycených mastných kyselin a více vitaminů. Kuchyňské zbytky musíme pečlivě vybírat, abychom ptákům neublížili!!! Nepřikrmujeme slanými, kořeněnými, uzenými a plesnivějícími či jinak zkaženými potravinami včetně přepáleného tuku. Také ptákům nedáváme neuvařenou rýži, sušený kokos a těstoviny, které v trávicím traktu ptáků nabobtnají a můžou vést až k úhynu! Kousky tvrdého nesoleného pečiva a chleba musíme nejdříve namočit, než je položíme na krmítko. Z našeho jídelníčku můžeme ptákům nabídnout např. ovesné vločky, strouhanou mrkev, tvaroh či tvrdý sýr, kousky masa nebo vařených brambor a rýži, ale pouze nebyla-li vařena s kořením. Řadu ptáků také potěší odřezky ze slaniny či masa nakrájené na drobné kousky.
„Jestli to zrno sezobneš, tak hádej, co sezobnu já.“
ZAJÍMAVOSTI Z PŘÍRODY
DOMÁCÍ LÉKAŘ
JAK KRMIT PTÁČKY V ZIMĚ
CÉVNÍ ONEMOCNĚNÍ (pokračování)
Druhy krmítek Nejrozšířenějším způsobem přikrmování jsou klasická dřevěná krmítka. Základna má být dostatečně prostorná, aby se na ní ptáci netísnili. Důležitá je dostatečně velká stříška chránící potravu před vlhkostí a sněhem. Okraj je vhodný udělat zvýšený (asi 2 cm), aby se zabránilo vypadávání krmiva a jeho rozfoukání větrem. V rozích krmítka ponecháme mezery pro odtok vody. Jednodušší variantou je krmítko závěsné. Na ně potřebujeme jen širší květináč, prázdnou polovinu kokosového ořechu, nebo borové či smrkové šišky. Květináč, kokos zalijeme tukovou směsí (rozehřátý tuk se semínky či drcenými ořechy) a necháme vychladnout a ztuhnout, šišku do této směsi namočíme. Vyvěšujeme na místa, na která nesvítí slunce, aby se tuk nerozpustil. Přikrmování na zemi Abychom přilákali co nejvíce druhů, myslíme i na ty ptáčky, kteří se rádi krmí na zemi. Nejjednodušším způsobem jejich přikrmování je pohodit pár hrstí semínek na přehledném místě. Nevýhodou je, že na zásyp prší a sněží. Řešením může být šikmá stříška. Kam s krmítkem Vyrobené krmítko umístíme na volném prostranství na klidném a přehledném místě, minimálně 1,5 metru nad zemí a alespoň 2 m od nejbližšího stromu. Na stromě je dobré krmítko zavěsit pomocí drátu nebo provázku za větev. Tímto opatřením předejdeme napadení ptáků toulavou kočkou nebo kunou. Krmítko také nikdy nedáváme do blízkosti nechráněné skleněné plochy, do které by mohli ptáci narazit. Vždy pamatujeme na to, aby krmné místo zůstávalo v čistotě. Pravidelně odstraňujeme ptačí trus, slupky semínek a případné kazící se zbytky.
Náhlá mozková příhoda („mrtvice“) může být způsobena krevní sraženinou, která se vytvoří přímo v mozkových cévách nebo v cévách vedoucích do mozku. Stejně jako u onemocnění věnčitých tepen je i u „mrtvice“ nejčastější příčinou zúžení cév pláty nebo prasklinou zesláblé cévy, kdy krev začne prosakovat do mozku. Periferní vaskulární choroba je způsobena zúžením cév v horních nebo dolních končetinách. Jestliže se neléčí, může dojít ke gangréně a ztrátě končetiny, ve většině případů končetiny dolní. Má-li váš lékař podezření na zúžení tepen, měl by vám doporučit změnu diety i celého způsobu života a předepsat léky na snížení vysoké hladiny cholesterolu nebo vysokého krevního tlaku. Někdy je možné zablokované tepny uvolnit tzv. balonkovou angioplastikou nebo chirurgickým voperováním „by-passu“ (přemostění náhradní cévou). Kdy vyhledat lékařskou pomoc při cévních onemocněních: Okamžitě volejte linku 155, jestliže: - cítíte mírnou až prudkou svíravou bolest na prsou, doprovázenou nucením na zvracení, zvracením, pocením, dušností, pocitem úzkosti - bolesti v hrudníku, které jste měli již dříve, tentokrát po 5-10 minutách nepolevují - bolesti na hrudníku přetrvávají i v klidu - máte některé příznaky mozkové příhody – ztráta řeči, porucha rovnováhy, necitlivost končetin, svěšený koutek u úst
