GEOPARK JAKO NÁSTROJ UDRŢITELNÉHO ROZVOJE (NA PŘÍKLADU NG ŢELEZNÉ HORY)

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch

GEOPARK JAKO NÁSTROJ UDRŢITELNÉHO ROZVOJE (NA PŘÍKLADU NG ŢELEZNÉ HORY) Geopark as a tool of sustainable development (on example NG Ţelezné hory) Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Martin ŠAUER, Ph.D.

Kateřina HUDEČKOVÁ

Brno, 2015

J mé no a p ř í j mení aut or a:

Kateřina Hudečková

Ná z e v bakal ář ské pr áce:

Geopark jako nástroj udrţitelného rozvoje (na příkladu NG Ţelezné hory)

Ná z e v pr áce v angličt i ně:

Geopark as a tool of sustainable development (on example NG Ţelezné hory)

Ka t e dr a:

Regionální ekonomie a správy

Ve doucí bakal ář ské pr ác e:

Ing. Martin Šauer, Ph.D.

Rok obhaj oby:

2015

Anotace Předmětem bakalářské práce je představení geoparku a jeho klíčových aktivit. Teoretická část se věnuje geoparkům a jejich situaci v rámci České republiky. Zaměřuje se na geoturismus jako formu cestovního ruchu prováděnou právě v geoparcích. Spojuje geoparky s udrţitelným rozvojem, neboť jsou povaţovány za jeden z jeho nástrojů pro ochranu území. Další část představuje Národní geopark Ţelezné hory a jeho vybrané aktivity. Praktická část se zabývá místním obyvatelstvem, jak vnímá geopark a jeho aktivity.

Annotation The goal of this thesis is to introduce geopark and its key activities. The theoretic part attends to geoparks and thein situation in the Czech Republic. Then it focuses on geotourism as a form of tourism which is performed in geoparks. Finally it connects geoparks with sustainable development because geoparks are considered to be one of the tools of sustainable development for area protection. The next part introduces National geopark Ţelezné hory and its selected activities. The practical part is occupied with local inhabitants, how they perceive geopark and its activities.

Klíčová slova Udrţitelný rozvoj, geoturismus, geoparky, Národní geopark Ţelezné hory, aktivity, informovanost

Keywords Sustainable development, geotourism, geoparks, Národní geoapark Ţelezné hory, activities, awareness

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Geopark jako nástroj udrţitelného rozvoje (na příkladu NG Ţelezné hory)“ vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne: vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině a přátelům, kteří mě během celého studia podporovali.

OBSAH Obsah ........................................................................................................................................11 Úvod..........................................................................................................................................13 1

2

3

Teoretická východiska práce .............................................................................................14 1.1

Udrţitelný rozvoj .......................................................................................................14

1.2

Geoturismus ...............................................................................................................17

1.3

Geoparky ....................................................................................................................19

Národní geopark Ţelezné hory ..........................................................................................29 2.1

Vymezení území.........................................................................................................29

2.2

Charakteristika území.................................................................................................31

2.3

Geoturismus ...............................................................................................................36

2.4

Aktivity spojené s geoparkem ....................................................................................38

Hodnocení aktivit geoparku a jeho spolupráce .................................................................43 3.1

Metodika ....................................................................................................................43

3.2

Hodnocení klíčové spolupráce geoparku ...................................................................43

3.3

Hodnocení vnímání aktivit geoparku místními obyvateli ..........................................46

Závěr .........................................................................................................................................55 Seznam pouţitých zdrojů ..........................................................................................................57 Seznam grafů ............................................................................................................................61 Seznam obrázků ........................................................................................................................61 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................62 Seznam příloh ...........................................................................................................................63 Přílohy .......................................................................................................................................64

12

ÚVOD Geoparky jsou stálým fenoménem posledních patnácti let. Jsou povaţovány za jeden z účinných nástrojů ochrany území v rámci udrţitelného rozvoje. Jsou zde rozvíjeny aktivity slouţící pro podporu návštěvnosti, vzdělanosti a také rozvoje území. K celkovému rozvoji regionu pak přispívá také geoturismus. Tato forma cestovního ruchu se vyskytuje právě v geoparcích. V oblasti geoparku se nacházejí památky geologického, přírodního a kulturního charakteru, které si návštěvníci mohou prohlédnout. V geoturismu i samotných geoparcích hrají také velkou roli místní obyvatelé. Ti se podílejí na jeho vzniku a chodu, ať uţ přímým nebo nepřímým způsobem. Cílem této bakalářské práce je představení pojmu geopark a identifikace klíčových aktivit, na kterých se podílí. Na toto vymezení poté navazuje hodnocení vnímání těchto aktivit místním obyvatelstvem, které je různými způsoby zapojeno do vzniku a následného chodu geoparku. Jako základní metoda pro analýzu dostupných domácích a zahraničních zdrojů byla v teoretické části vyuţita analyticko-syntetická metoda. V rámci udrţitelného rozvoje jsou určeny principy a nástroje rozvoje území, pod které spadají právě geoparky. V rámci geoturismu jsou vymezeny principy, na kterých tato forma cestovního ruchu pracuje a cíle, které mají přispět k celkovému rozvoji území. V rámci problematiky geoparků jsou stanoveny cíle, kterých má být dosaţeno a představena kritéria slouţící pro vznik geoparku. Dále je nastíněna situace geoparků v České republice. Také jsou představeny sítě geoparků, v rámci kterých mohou navzájem spolupracovat. V další části je představen Národní geopark Ţelezné hory. Je vymezeno území, charakterizováno logo, představen řídící orgán, partneři a hlavní subjekty spolupráce tohoto geoparku. Dále je tento geopark vymezen z hlediska geoturismu, kdy jsou stanoveny zdejší druhy turistiky, představena místní regionální značka, která přispívá k rozvoji území a identifikována role geoprůvodců. Nakonec jsou uvedeny aktivity, na kterých se geopark podílí. Praktická část se skládá z analýz, které vyjadřují současný stav, tedy jak jsou geopark a jeho aktivity vnímány místním obyvatelstvem a jak vypadá jeho vztah s hlavními subjekty spolupráce. Za hlavní subjekty spolupráce jsou povaţována turistická informační centra a školy.

13

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Geoparky se za posledních několik let staly velmi ţádanou záleţitostí. V naší zemi se však stále jedná o jev poměrně nový. I přesto u nás existuje jiţ celkem šest národních geoparků, neboť jsou povaţovány za jeden z nástrojů udrţitelného rozvoje. Umoţňují místním obyvatelům aktivně se podílet na rozvoji daného území. Především pak v oblasti ekonomického rozvoje regionu. Tomu geoparky napomáhají pomocí novější formy cestovního ruchu, tzv. geoturismu. Geoturismus je tedy zaloţený na geologickém dědictví Země, které se nachází právě v geoparcích.

1.1

Udržitelný rozvoj

Pro pojem udrţitelný rozvoj jiţ existuje mnoho definic. Podle českého zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí je udrţitelný rozvoj definován takto: „Trvale udrţitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Za nejznámější a nejlepší definici se povaţuje ta, kterou jiţ v roce 1987 uvedla Světová komise pro ţivotní prostředí a rozvoj OSN: „…takový rozvoj, který naplňuje potřeby současných generací, aniţ by ohrozil schopnost budoucích generací naplňovat potřeby jejich vlastní“ (Nováček, 2010, s. 217). Udrţitelný rozvoj můţeme také brát jako určitou rovnováhu mezi jeho třemi hlavními pilíři – ekonomickým, environmentálním a sociálním. V rámci ekonomického pilíře jde o trvale udrţitelný hospodářský rozvoj. Sociální pilíř se zabývá člověkem, přesněji jeho potřebami, zdravím, vzděláním a sociální soudrţností. Environmentální pilíř zahrnuje stanoviska týkající se přírody, krajiny a ţivotního prostředí (Maier, 2012). Principy udržitelného rozvoje V roce 1992 se v Rio de Janeiru konala Konference Spojených národů o ţivotním prostředí a rozvoji, na které byl schválen důleţitý dokument Agenda 21. Tento dokument velmi podrobně rozebírá principy trvale udrţitelného rozvoje a je tak pro tento pojem jedním ze základních textů (Moldan, 1996). Deset základní principů udrţitelného rozvoje je podle České informační agentury ţivotního prostředí (CENIA, 2015):

14

propojení základních oblastí ţivota Propojení oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Z dlouhodobého hlediska není efektivní, aby byla zohledňována pouze jedna nebo dvě zmíněné oblasti. dlouhodobá perspektiva Je potřeba, aby všechna rozhodnutí byla zvaţována z hlediska dlouhodobých dopadů. Proto je nutné strategické plánování. kapacita ţivotního prostředí je omezená Ţivotní prostředí lidé vyuţívají jako zdroj různých surovin, látek a také funkcí, které jsou potřebné k ţivotu. Ovšem také ho vyuţívají jako prostor, kde mohou odkládat své odpady, a tím ho znečišťovat. předběţná opatrnost Poznání lidí o zákonitostech fungujících v ţivotním prostředí je zatím stále ještě na nízké úrovni. Ne vţdy jim jsou známy důsledky, které mohou nastat z některých jejich činností, a proto je důleţité dodrţovat jistou opatrnost. prevence Je obecně známo, ţe pravidelná prevence je mnohem efektivnější neţ pozdější řešení jiţ vzniklých dopadů. Na řešení vzniklých problémů je navíc potřeba mnohem více časových, lidských a finančních zdrojů. kvalita ţivota Lidé mají přirozené právo na kvalitní ţivot. Ať uţ se jedná o stránku společenskou, duchovní, kulturní nebo materiální. sociální spravedlnost Chudoba je v sociálním pilíři udrţitelného rozvoje stále přetrvávající záleţitostí. Různé příleţitosti a odpovědnosti by proto měly být děleny mezi rozdílné země, regiony i sociální skupiny. zohlednění vztahu lokální – globální Činnosti, které se odehrávají na místní úrovni, ovlivňují problémy vyskytující se na úrovni globální. Mohou problémy vytvořit nebo je pomoci vyřešit. Toto působení platí i v opačném směru.

15

vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (rovnost práv) Jinými slovy znamená zajištění národnostní, rasové i jiné rovnosti. Také zajištění zdravého ţivotního prostředí a sociální spravedlnosti jak pro generace současné, tak i ty budoucí. demokratické procesy Do počáteční fáze plánování by měla být zapojena i široká veřejnost. Dochází tak k vytváření objektivnějších plánů, a především také k obecné podpoře při jejich následné realizaci. Nástroje udržitelného rozvoje Autoři Mowforth a Munt (2009) rozdělují nástroje pro trvale udrţitelný rozvoj do více skupin. Jednou z nich je skupina týkající se ochrany území. Do té pak můţeme zařadit více forem ochrany přírody a krajiny. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu. Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, ochranu všech druhů rostlin a ţivočichů a také ochranu neţivé části přírody a krajiny. Pod nástroje obecné ochrany přírody a krajiny spadají (MŢP, 2015): významný krajinný prvek, územní systém ekologické stability, fragmentace krajiny, krajinný ráz, geoparky, ochrana lesů, ochrana dřevin rostoucích mimo les, ochrana a vyuţití jeskyní. Naproti tomu zvláštní ochrana přírody a krajiny je povaţována za jeden z nejdůleţitějších nástrojů této ochrany. Provádí se pomocí zvláště chráněných území. Tato území nejčastěji představují lokality s jedinečnou biologickou rozmanitostí a geologickou strukturou. Dále také lokality s charakteristickou kulturní krajinou nebo významné pro vědecký výzkum. Zvláště chráněná území se dělí na (MŢP, 2015): národní parky, chráněné krajinné oblasti, 16

národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky. Původním úmyslem organizace UNESCO bylo zařadit geoparky pod zvláště chráněná území. V mnoha zemích však do této kategorie nespadají (Hose, 2011). Stejně tak je tomu i v České republice.

1.2 Geoturismus Geoturismus jako pojem můţeme rozloţit na dvě části. První část slova je „geo“, coţ znamená zemský, neboli týkající se Země. Podle Dowlinga (2013) se v této části jedná především o pojmy geologie a geomorfologie. Geologie představuje vědu, která se zabývá Zemí. V rámci této vědy se zkoumá vývoj Země během let, její sloţení a také stavba zemské kúry. Geomorfologie se pak zabývá zemským povrchem. Zkoumá především tvary zemského povrchu a jejich vývoj. Druhá část slova je „turismus“. Ten lze obecně vyjádřit jako odvětví, které souvisí s cestováním (Kraus, 2005). Celkově tedy geoturismus můţeme označit za určitou formu cestovního ruchu, která je zaloţená na poznávání vývoje Země, kdy lidé navštěvují geologicky zajímavá místa, která jsou spojená s významným geologickým dědictvím (Zelenka, Pásková, 2012). V současné době má geoturismus velmi mnoho různých definic. Snaţili se jej vysvětlit autoři z celého světa. Jako první zveřejnil svou definici anglický autor Hose v roce 1995: „Zajištění určité interpretace a sluţeb, které umoţní turistům získat znalosti a porozumění o geologii a geomorfologii místa (včetně jeho přínosu pro rozvoj věd o Zemi) nad úroveň pouhého estetického pochopení“ (překlad z Hose, 1995, s. 16). Další podobnou definici vyslovili v roce 2006 australští autoři Dowling a Newsome: „Cestovní ruch, který se týká konkrétně geologie a geomorfologie a také přírodních zdrojů krajiny, reliéfu, fosílií, hornin a minerálů, s důrazem na pochopení procesů, které tyto jevy vytvořili a vytvářejí“ (překlad z Dowling, Newsome, 2006, s. 4). Předchozí definice patří spíše k začátkům geoturismu. Následující definice jsou oproti těm předešlým jiţ zmodernizovány a vyjadřují geoturismus v jeho současné podobě. Íránský autor Sadry se vyjadřuje o geoturismu takto: „Geoturismus je forma cestovního ruchu zaloţená na znalostech, jde o mezioborové spojení cestovního ruchu s ochranou a abiotických přírodních atributů, které navíc zvaţuje souvislost kulturních sloţek spolu s geologickými místy pro 17

širokou veřejnost“ (překlad z Sadry, 2009, s. 184). Své definice také nově vymezili jiţ zmínění autoři Hose a Dowling a Newsome. Hose upravil svou původní definici takto: „Zajištění určité interpretace a sluţeb pro geologická a geomorfologická místa a jejich topografii spolu s propojením artefaktů, které se vyskytují přímo na místě nebo i mimo něj, aby byly zachovány pomocí vzdělávání a výzkumu pro současné i budoucí generace“ (překlad z Hose, 2011, s. 17). Dowling a Newsom pak vytvořili pro geoturismus zcela novou definici: „Forma cestovního ruchu zabývajícího se přírodními oblastmi, která se zaměřuje především na krajinu a geologii. Podporuje cestovní ruch na geologických místech, ochranu geologické rozmanitosti a porozumění vědám o Zemi skrz pochopení a vzdělávání. Toho můţe být dosaţeno návštěvami geologických míst, vyuţitím geo-stezek a vyhlídek, geo-průvodců nebo dalších aktivit spojených s geologií, a také pomocí návštěvnických center, která se nacházejí na těchto místech“ (překlad z Dowling, Newsome, 2010, s. 25). Principy geoturismu Geoturismus má mnoho charakteristik, které jsou vzájemně provázané. Tyto charakteristiky by měly geoturismus vyjadřovat v jeho současné podobě. Existuje pět klíčových principů, které jsou zásadní pro geoturismus. První tři charakteristiky jsou povaţovány za nezbytné pro vyjádření geoturismu, další dvě jsou pak ţádoucí pro všechny formy cestovního ruchu (Dowling, 2010). Geoturismus: vychází z geologie Geoturismus je zaloţený na geologickém dědictví Země. Zaměřuje se na geologické jevy a geologické procesy. Zaměření se na Zemi a její geologické jevy je nezbytné pro plánování, rozvoj a také organizaci geoturismu. je dlouhodobě udrţitelný Geoturismus podporuje ekonomickou realizovatelnost, posílení komunity a také geo-ochranu. To vyţaduje ujištění, ţe geoturismus nebude působit jakékoli poškození geologických jevů nebo jejich okolních oblastí, obzvláště v přírodním prostředí. je geologicky naučný Pro vytvoření příjemného a významného záţitku z geoturismu jsou velmi důleţité dva nástroje. Vzdělávání o Zemi a také geologický výklad. Geoturismus přitahuje lidi, kteří si přejí určitým způsobem ovlivnit zemské

18

prostředí, a zároveň jím sami chtějí být ovlivněni. Doufají, ţe se rozvinou jejich vědomosti a také pochopení a povědomí o geoturismu. je prospěšný pro místní Zapojení místních komunit přináší prospěch nejen komunitám a prostředí, ale také zlepšuje kvalitu turistického záţitku. Místní komunity mohou být zahrnuty do různých akcí geoturismu. Mohou také zajistit znalosti, sluţby, vybavení a produkty. vyvolává turistovu spokojenost Je velmi těţké přesně vyjádřit, kdo je geoturista. Je zde spektrum geoturistů od obecných návštěvníků aţ po geo-turisty, kteří mohou být geo-amatéry, geo-specialisty nebo geo-experty. Spokojenost geoturistů s jejich geo-záţitky je nepostradatelná pro dlouhodobou ţivotaschopnost geoturistického odvětví. Cíle geoturismu V geoturismu jde o vytvoření místa, ve kterém si budou jak místní obyvatelé, tak i turisté uţívat danou geologickou krajinu. Jde o vytvoření záţitku, který spojí dohromady krajinu, místní obyvatele a návštěvníky. Obchodní činnost v dané krajině je většinou zajišťována právě místními obyvateli, kteří poskytují např. ubytování a stravování nebo prodávají místní produkty. To vše zároveň pomáhá k celkovému rozvoji daného území. Dowling (2010) vyzdvihl pět cílů, které by měly napomoci k udrţitelnému rozvoji území i geoturismu: Stále rozvíjet povědomí a porozumění týkající se významných přínosů, které můţe geoturismus přinést jak ţivotnímu prostředí a místním komunitám, tak i ekonomice. Podporovat rovnost v geologickém vývoji. Zlepšovat kvalitu ţivota hostitelských komunit. Poskytnout návštěvníkům vysokou kvalitu geologického záţitku. Udrţovat kvalitu geologického dědictví, na kterém zároveň závisí i zmíněné cíle.

1.3 Geoparky Geopark, jinými slovy také geologický park, představuje území s významným geologickým dědictvím. Dále také zahrnuje i prvky přírodní, archeologické, ekologické, historické a kulturní (Dowling, 2010). Zároveň jde o území, které reprezentuje dané geologické dědictví 19

na místní, regionální, národní, evropské i globální úrovni. Má jasně vymezené hranice a tvoří dostatečně velkou oblast, která umoţní podporu trvale udrţitelného rozvoje. Geoparky vznikají především na základě podnětů od místního obyvatelstva, které dostatečně chápe hodnoty vyjadřující krajinu, ve které ţijí (Zelenka, Pásková, 2012). Právě místní obyvatelé hrají v geoparku velmi důleţitou roli. Různými způsoby se podílejí právě na jeho vzniku i samotném chodu. Mohou být v geoparku přímo zaměstnáni jako geoprůvodci, kteří prezentují návštěvníkům daná území. Nepřímo se mohou na provozu geoparku podílet tím, ţe návštěvníkům poskytnou ubytovací, stravovací nebo dopravní sluţby. Také jim mohou nabídnout místní produkty, které sami vytvořili nebo pomáhají geoparku po umělecké a řemeslné stránce (Kolářová, 2007; Fialová, 2011). Cíle geoparků Geoparky také musí naplňovat určité předem vymezené cíle. Ať uţ jde o cíle platné na národní, evropské i světové úrovni. Na úrovni světové, respektive evropské, jde především o naplnění tří hlavních cílů. Zajištění ochrany geologicky významných míst spojených s určitým geologickým dědictvím pro budoucí generace, a tím zároveň zamezit aktivitám, které vedou k jejich poškozování. Pomocí vzdělávání se snaţit zlepšit znalost lidí o vědách zaměřujících se na Zemi. A také podporovat místní ekonomický rozvoj především pomocí geoturismu (Farsani a kol., 2012). Na úrovni národní jde především o moţnost více poučit veřejnost o daném místě, podílet se na výuce a výzkumu týkajících se geologických věd. Spolupracovat

s jinými

institucemi

při

vytváření

vhodných

produktů

spojených

s geologickým dědictvím a hlavně také vyvolat zájem u místních obyvatel i turistů, aby dané místo navštívili (Směrnice MŢP č.6/2007). Historie geoparků v České republice Geoparky se na území České republiky objevily teprve nedávno. Prvním geoparkem u nás se stal Český ráj. Ten od roku 2005 patří do Evropské sítě geoparků a zároveň i do Světové sítě geoparků UNESCO (zatím jako jediný ze všech geoparků v ČR). V pořadí druhým se na našem území stal geopark Egeria. Ten se v roce 2010 zařadil do národní sítě geoparků. Dalšími národními geoparky byly v roce 2012 vyhlášeny geoparky Ţelezné hory a GeoLoci. V roce 2014 se zatím posledními národními geoparky staly Kraj blanických rytířů a Podbeskydí. V současné době má tedy Česká republika jiţ šest národních geoparků a mnoho

20

dalších se snaţí o získání tohoto titulu, např.: Geopark Vysočina, Geopark Joachima Barranda a další. Kritéria vzniku národních geoparků Aby se dané území dalo povaţovat za geopark, musí splňovat určitá kritéria. Jsou k dispozici všeobecná kritéria, která by měl naplňovat kaţdý geopark. Dále jsou k dispozici kritéria platná pro Českou republiku, která se pouţívají při hodnocení území, které se chce stát národním geoparkem. Němečtí autoři Eder a Patzak (2004) stanovili všeobecná kritéria. Kaţdý geopark by měl naplňovat alespoň tři základní prvky. V rámci ochrany by geoparky měly zachovat své geologické dědictví pro budoucí generace. Pomocí vzdělávání by měly poučit širokou veřejnost o geologických jevech, které v krajině probíhají a také o ţivotním prostředí jako celku. V neposlední řadě by geoparky pomocí cestovního ruchu měly zajistit trvale udrţitelný rozvoj daného území. Kritéria, která se v České republice vyuţívají při hodnocení území na národní geopark, stanovilo Ministerstvo ţivotního prostředí. Podle směrnice MŢP č. 6/2007 se kritéria dělí do pěti skupin. První skupina se zabývá územím. Hodnotí se, zda je vymezené území dostatečně velké, aby obsáhlo více geologických oblastí. Zda má stanovenou určitou strategii ochrany geologických zdrojů, aby nedocházelo k jejich poškozování. Ale především zda území obsahuje lokality bohaté na geologické, přírodní a kulturní dědictví. Druhá skupina kritérií vymezuje řídící orgán geoparku. Tím se můţe stát prakticky kdokoli, jelikoţ právní forma řídícího orgánu není pevně stanovena. Tento subjekt však přebírá odpovědnost za komunikaci s dalšími subjekty v rámci geoparku. Hodnotí se tedy, zda je vybraný subjekt dostatečně vhodný pro řízení geoparku. Dále jsou také vymezeny zdroje financování na bezproblémový chod a správu geoparku. V rámci třetí skupiny kritérií se jedná o aktivity spojené s informacemi, interpretací a výzkumem. Geopark by měl poskytnout moţnost zúčastnit se různých vzdělávacích programů spojených právě s tímto místem a zároveň zajistit potřebné výukové a propagační materiály. Také zajistit nabídky pro všechny druhy škol nebo pro různá výzkumná zařízení. V neposlední řadě by měli zajistit také tzv. „geo-průvodce“. Ti jsou převáţně vybíráni z obyvatel, kteří ţijí právě uvnitř geoparku.

21

Čtvrtá skupina se zaobírá geoturismem. Geoparky by měly aktivně spolupracovat s informačními centry, která se nachází na jejich území. Informační centra by naopak měla pomáhat geoparku v poskytování informačních a propagačních materiálů. V rámci geoturismu by měl geopark na svém území také zajistit infrastrukturu pro turistické aktivity, poskytnout informace o veřejné dopravě a jejím vyuţití. Ovšem také by se měl zajímat o své návštěvníky, sledovat jejich pohyb a zjišťovat jejich názory týkající se geoparku. Poslední pátá skupina se zabývá regionálním udrţitelným rozvojem. V tomto bodě se počítá s aktivním zapojením místních obyvatel do činností geoparku. Tím geopark zároveň podporuje i regionální produkty, které pocházejí právě od místních obyvatel. Také se zde řeší otázka geoproduktů, které by měl geopark vytvořit pro svou lepší podporu. Geoprodukty mohou mít nejrůznější podoby, jako knihy a propagační materiály o geoparku nebo různé upomínkové předměty. Sítě geoparků Na celém světě jiţ existuje více neţ 100 geoparků a jejich počet se neustále navyšuje. Geoparky se proto sdruţují do sítí na různých úrovních – národních, evropské i globální, aby si mohly vyměňovat informace a zkušenosti, a tím se navzájem podporovat. Světová síť geoparků UNESCO Světová síť geoparků UNESCO vznikla v roce 2004 na základě Pekingské deklarace, která se zabývá ochranou geologického dědictví. V Pekingu se tehdy konala první Mezinárodní konference o geoparcích. V září roku 2014 měla světová síť celkem 111 geoparků z 32 zemí světa. Česká republika má v této síti pouze jediného zástupce a to Geopark Český ráj. Tato síť představuje dobrovolnou síť světových geoparků, která je podporována organizací UNESCO. Členové sítě spolu navzájem spolupracují, podílejí se na společných projektech a vyměňují si své zkušenosti, znalosti od expertů a někdy i zaměstnance (Global Network of National Geoparks, 2015; European Geoparks Network, 2015).

22

Obrázek 1: Logo Světové sítě geoparků UNESCO

Zdroj: www.globalgeopark.org

Evropská síť geoparků Evropská síť geoparků byla zaloţena v roce 2000 čtyřmi oblastmi z různých evropských zemí – Francie, Německa, Španělska a Řecka. Je podporována Evropskou unií a také organizací UNESCO (Zouros, 2004). Podle Madonské deklarace z roku 2004 se kaţdý evropský geopark stává současně i světovým geoparkem UNESCO. Do evropské sítě se můţe zařadit pouze geopark, který je národním geoparkem. Česká republika má v této síti opět jen jednoho zástupce - Geopark Český ráj. V záři roku 2014 měla evropská síť celkem 64 geoparků z 22 evropských zemí. V rámci sítě probíhá neustálá komunikace mezi jejími členy. Zástupci geoparků si domlouvají různá setkání, pořádají pravidelné konference a zakládají společné projekty. Díky tomu mohou geoparky sdílet získané informace a zkušenosti, a tím se navzájem podporovat ve své činnosti (European Geoparks Network, 2015). Obrázek 2: Logo Evropské sítě geoparků

Zdroj: www.europeangeoparks.org

Národní síť geoparků Národní síť geoparků České republiky vznikla v roce 2007. V současné době je členem šest geoparků – Český ráj, Egeria, GeoLoci, Ţelezní hory, Kraj blanických rytířů a Podbeskydí. Členství je udělováno na 4 roky, po uplynutí této lhůty je území opět zhodnoceno, a následně 23

se jeho status národního geoparku obnoví nebo zruší. Hlavním poradním orgánem je Rada národních geoparků, která hodnotí podané ţádosti jednotlivých území o vyhlášení národním geoparkem a následně tato území zařazuje mezi národní geoparky (AOPK ČR, 2015). Národní síť by měla místním geoparkům umoţnit pravidelnou výměnu informací, sdílet nabyté zkušenosti a případně i vytvořit společné projekty (MZV ČR, 2015). Obrázek 3: Logo Národní sítě geoparků

Zdroj: www.geology.cz

Geoparky v České republice V České republice jiţ existuje poměrně mnoho geoparků. Národních geoparků je u nás celkem šest. Geoparků, které jsou zatím pouze vhodnými kandidáty na národní geopark, je pět. Obrázek 4: Mapa geoparků v České republice

Zdroj: www.geology.cz 24

Národní geoparky Český ráj Národní geopark Český ráj se nachází na severovýchodě Čech. Svou rozlohou, která činí 700 km2, se rozkládá na území tří krajů – Libereckého, Středočeského a Královéhradeckého. Je to první geopark, který vznikl na území České republiky. V roce 2005 byl zatím jako jediný z českých geoparků zařazen do Evropské sítě geoparků a zároveň také do Světové sítě geoparků UNESCO (Geopark Český ráj, 2015). Obrázek 5: Logo Národního geoparku Český ráj

Zdroj: www.geopark-ceskyraj.cz

Egeria Národní geopark Egeria leţí v západních Čechách. Jeho rozloha je 2 462 km2, díky které pokrývá téměř celý Karlovarský kraj. Národním geoparkem se stal v roce 2010. Společně s národním geoparkem GeoLoci je členem Českobavorského geoparku (Geopark Egeria, 2015). Obrázek 6: Logo Národního geoparku Egeria

Zdroj: www.geopark.cz

25

GeoLoci Národní geopark GeoLoci se stejně jako geopark Egeria nachází v západních Čechách. Se svou rozlohou 1 405 km2 zaujímá asi čtvrtinu Plzeňského kraje. Titul národní geopark získal v roce 2012. Spolu s národním geoparkem Egeria je také součástí Česko-bavorského geoparku (Geopark GeoLoci, 2015). Obrázek 7: Logo národního geoparku GeoLoci

Zdroj: www.geoloci.webnode.cz

Kraj blanických rytířů Národní geopark Kraj blanických rytířů leţí ve středních Čechách. Z velké části se rozprostírá ve Středočeském kraji, zbývající malá část náleţí do Jihočeského kraje. Rozloha geoparku je téměr 630 km2. Od roku 2014 je národním geoparkem (Geopark Kraj blanických rytířů, 2015). Obrázek 8: Logo Národního geoparku Kraj blanických rytířů

Zdroj: www.blanicti-rytiri.cz

Podbeskydí Národní geopark Podbeskydí se nachází na východě České republiky. Leţí v Moravskoslezském kraji a velmi malou částí také v kraji Zlínském. Zaujímá území o rozloze 540 km2. Spolu s geoparkem Kraj blanických rytířů se v roce 2014 stal národním geoparkem (Geopark Podbeskydí, 2015). 26

Obrázek 9: Logo Národního geoparku Podbeskydí

Zdroj: www.geoparkpodbeskydi.cz

Ţelezné hory Národní geopark Ţelezné hory se nachází ve východních Čechách. Se svou rozlohou 777 km2 se nachází ve dvou krajích, Pardubickém a Vysočina. Titul národní geopark mu byl udělen v roce 2012, stejně jako geoparku GeoLoci (Geopark Ţelezné hory, 2015). Obrázek 10: Logo Národgního geoparku Železné hory

Zdroj: www.geoparkzh.cz

Kandidátská území na národní geopark Jeseníky Geopark Jeseníky se nachází na severní Moravě. Leţí v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Jeho rozloha je 2 240 km2, tím se stává druhým největším geoparkem v České republice (Geopark Jeseníky, 2015). Vysočina Geopark Vysočina se nachází v jihozápadní části kraje Vysočina. Se svojí rozlohou 50 km2 je nejmenším geoparkem v České republice (Geopark Vysočina, 2015). Geopark Joachima Barranda Geopark Joachima Barranda se rozprostírá na jihozápad od hlavního města Prahy. Jeho převáţná část leţí ve Středočeském kraji, jeho druhá část pak zasahuje aţ do hlavního města. Zaujímá plochu o rozloze necelých 475 km2 (Geopark Joachima Barranda, 2015). 27

Ralsko Geopark Ralsko leţí v severních Čechách. Celou svou rozlohou, která činí 294 km2, se nachází na území Libereckého kraje (Geopark Ralsko, 2015). Broumovsko Geopark Broumovsko se nachází ve východní části Královéhradeckého kraje. Prozatím je toto území nejnovějším kandidátem na národní geopark (Geopark Broumovsko, 2015).

28

2 NÁRODNÍ GEOPARK ŽELEZNÉ HORY Ţelezné hory se v roce 2012 staly teprve třetím národním geoparkem v České republice. Nicméně myšlenka o povýšení Ţelezných hor na geologicky cenné území se objevila jiţ v 60. letech minulého století. Za touto ideou stál geolog RNDr. Jindřich Vodička. Ten se oblastí Ţelezných hor zabýval jiţ ve svých vysokoškolských pracích a poté i celý svůj ţivot. Snaţil se tak o zviditelnění tohoto geologicky pestrého území. Spolu s ním se v dalších letech na popularizaci Ţelezných hor podílel také RNDr. Jiří Hruška. V 90. letech se pak část Ţelezných hor stala chráněnou krajinnou oblastí, coţ upoutalo pozornost široké veřejnosti. Spolu s rozmachem geoparků po celém světě během několika posledních let se i zde zrodila myšlenka jeden vybudovat. Stojí za ní RNDr. Daniel Smutek. Jak však uvádí Doucek a kol. (2014), zásadní pro vznik geoparku byla aţ účast na zasedání Rady národních geoparků v Srbsku, která se konala začátkem roku 2011. Poté byla vypracována ţádost o vstup na kandidátskou listinu národních geoparků a následně také nominační dokumentace. V té byl geopark přesně definován a také zde byly podrobně popsány geologické a turisticky zajímavé lokality. Na konci roku 2011 se konalo zasedání Rady národních geoparků, na kterém byl Geopark Ţelezné hory doporučen, aby mu byl udělen titul Národní geopark. Slavností předání tohoto titulu a příslušného certifikátu proběhlo 24. dubna 2012 na Ministerstvu ţivotního prostředí České republiky.

2.1 Vymezení území Geografické vymezení území Národní geopark Ţelezné hory se nachází ve východních Čechách. Má tedy velmi strategickou polohu, téměř na rozhraní Čech a Moravy. Se svou rozlohou 777 km2 zasahuje do dvou krajů. Převáţná část území geoparku leţí v Pardubickém kraji, zbývající část na jihu zasahuje do kraje Vysočina. Podrobnější vymezení území se dá určit těmito obcemi: na severu Heřmanův Městec, Chrudim, Slatiňany a Chrast, na východě Luţe, Nové Hrady, Budislav, Proseč a Krouna, na jihu Hlinsko, Ţdírec nad Doubravou, Chotěboř a Maleč, na západě Třemošnice, Ronov nad Doubravou, Zdechovice a Chvaletice. Přibliţně jednu třetinu geoparku také tvoří Chráněná krajinná oblast Ţelezné hory, která zde existuje jiţ od roku 1991. Oblast Ţelezných hor je tedy dostatečně bohatá jak na přírodní památky, tak i na památky s kulturně-historickým významem (Geopark Ţelezné hory, 2015).

29

Obrázek 11: Umístění Národního geoparku Železné hory v rámci ČR

Zdroj: www.geoparkzh.cz

Obrázek 12: Mapa Národního geoparku Železné hory

Zdroj: www.geoparkzh.cz 30

Přírodní a kulturní zázemí Jak jiţ bylo řečeno, na území geoparku se nachází jedno velkoplošné chráněné území a to Chráněná krajinná oblast Ţelezné hory. Ta zabírá téměř třetinu z celé jeho rozlohy. Dále se však na území geoparku nachází také spousta maloplošných chráněných území – národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památky. Jako příklad můţe být zmíněna NPR Lichnice-Kaňkovy hory, která představuje velmi pestré území, které slouţí jako domov pro mnoho chráněných a ohroţených druhů ze světa rostlin i zvířat. Dále také PR Polom, která představuje pozůstatek místního pralesa. A nakonec PP Na Skalách, která symbolizuje pozůstatky příbojových zón druhohorního moře (Infocentrum Heřmanoměstecko, 2015). Na území geoparku se také nachází více neţ 100 významných geotopů. Ty se dají rozčlenit do pěti kategorií podle jejich geologické charakteristiky – starohory, prvohory, druhohory, plutonity a hydrogeologie. Geotop tedy představuje geologicky zajímavou lokalitu nejen po vědecké stránce, ale také z hlediska geoturismu (Geopark Ţelezné hory, 2015; Zelenka, Pásková, 2012). Území geoparku je ovšem také velmi bohaté po stránce kulturní. Je zde mnoho měst s velmi dlouhou a bohatou historií, jako např. Chrudim, Heřmanův Městec, Chotěboř, Hlinsko, Skuteč nebo Ronov nad Doubravou. Pozůstatky historie jsou pak návštěvníkům předávány pomocí zámků a hradů, např. zámky v Nových Hradech a Slatiňanech nebo zříceniny hradů Lichnice a Oheb. Historii a kulturu lze také pochopitelně spojit v jedno, a to například prostřednictvím muzea. Za nejvýznamnější muzea v oblasti jsou povaţována Regionální muzeum v Chrudimi, Muzeum obuvi a kamene ve Skutči a Muzeum vápenictví – Berlova vápenka v Třemošnici (Doucek a kol., 2014). Dále se zde konají nejrůznější akce, trhy a jarmarky (převáţně vánoční, velikonoční, farmářské a řemeslné).

2.2 Charakteristika území Ţelezné hory mají velmi pestré geologické sloţení. Tuto pestrost mohou představit na relativně malém území a tedy i za velmi krátký čas. A právě z této charakteristiky vychází motto geoparku, které zní „Historií Země za dva dny“. Dlouhodobý cíl geoparku představuje začlenění se do sítě evropských geoparků a tím zároveň i do světové sítě geoparků UNESCO (Doucek a kol., 2014).

31

Logo geoparku Pro rozvoj a udrţitelnost geoparku je nutné, aby měl dostatečnou marketingovou propagaci. Té můţe také napomoci fakt, ţe je geopark členem sítí geoparků (národní, evropská, celosvětová). Pokud je členem, můţe vyuţívat jejich loga, a tím současně reprezentovat určité hodnoty. Velmi důleţité je však také logo samotného geoparku. To by mělo vyjadřovat jeho charakteristické rysy. Logo Geoparku Ţelezné hory je zaloţeno na geologických charakteristikách celé oblasti. Pět barevných šestiúhelníků, ze kterých se logo skládá, vyjadřuje pět nejvýznamnějších geologických jednotek, které se zde nacházejí. Jednotlivé barvy šestiúhelníků vycházejí z geologické barevné škály jednotlivých hornin. Šedá barva reprezentuje starohory, fialová prvohory, zelená druhohory, růţová plutonity (vyvřeliny) a modrá reprezentuje hydrogeologii. Tvar, do kterého jsou pak všechny šestiúhelníky poskládány, připomíná tvar, jaký má geopark ve skutečnosti (Doucek a kol., 2014). Obrázek 13: Logo Národního geoparku Železné hory

Zdroj: www.geoparkzh.cz

Řídící subjekt geoparku Stanovení řídícího orgánu geoparku je velmi důleţité. Je to jedno z pěti kritérií, která musí geopark splňovat, pokud se chce stát národním geoparkem. Jak jiţ bylo zmíněno, právní forma řídícího subjektu není pevně stanovena, tudíţ se jím můţe stát prakticky kdokoli. Řídícím orgánem Národního geoparku Ţelezné hory je obchodní společnost Vodní zdroje Chrudim, spol. s r.o. V porovnání s ostatními geoparky v České republice mají Ţelezné hory jako jediný geopark za řídící orgán soukromý subjekt. Ostatní geoparky spadají převáţně pod obecně prospěšné společnosti nebo občanská sdruţení. Vodní zdroje podnikají především ve vodním hospodářství a ochraně ţivotního prostředí, svými aktivitami však působí i v kultuře (Vodní zdroje Chrudim, 2015).

32

Partneři geoparku Národní geopark Ţelezné hory spolupracuje i s mnoha jinými subjekty – partnery, kteří se také určitým způsobem podílejí na jeho chodu (Geopark Ţelezné hory, 2015). Jsou jimi: Pardubický kraj a kraj Vysočina Geopark svou rozlohou zasahuje právě do těchto dvou krajů. Jeho převáţná část leţí v Pardubickém kraji, zbývající menší část na jihu leţí v kraji Vysočina. Kraje podporují geopark především proto, ţe můţe pomoci místnímu cestovnímu ruchu tím, ţe přiláká další skupinu turistů. Zároveň kraje můţou poskytnout dotace na propagaci cestovního ruchu, např. podpora projektů a aktivit souvisejících s geoparkem nebo výstavba návštěvnické infrastruktury (Pardubický kraj, 2015; Kraj Vysočina, 2015). MAS Ţeleznohorský region Toto sdruţení se zabývá rozvojem regionu, především pak v oblasti venkovské turistiky. Ta bezpochyby souvisí s ochranou přírody, ekologickým myšlením a návratem k tradičním ţivotním hodnotám. Geoparku tak pomáhá při budování infrastruktury a především při jeho propagaci ve svých vlastních propagačních materiálech (MAS Ţeleznohorský region, 2015). Město Chrudim Geopark Ţelezné hory aktivně spolupracuje s městem Chrudim, jelikoţ zde sídlí jeho řídící orgán (Vodní zdroje Chrudim). Vzájemná spolupráce města a geoparku probíhá na několika úrovních. Spolupracují v oblasti marketingu cestovního ruchu, kdy vznikají propagační materiály a probíhají marketingové kampaně v médiích a na školách. Dále také spolupracují na různých projektech např. budoucí stavba návštěvnického centra Podhůra nebo Konference národních geoparků konající se zde v květnu 2015 (Chrudim, 2015). Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky MŢP České republiky je partnerem Národního geoparku Ţelezné hory, neboť vyhlašuje národní geoparky a také spravuje síť národních geoparků na našem území. Zároveň také stanovuje kritéria, která musí geopark splňovat, aby se mohl stát právě národním geoparkem a zařadit se do místní národní sítě (MŢP, 2015).

33

Chráněná krajinná oblast Ţelezné hory CHKO Ţelezné hory pokrývá zhruba třetinu území geoparku. Vzájemná spolupráce probíhá ve formě společných projektů, které mají více upozornit na geologický význam Ţelezných hor a budování návštěvnické infrastruktury, např. naučné tabule umístěné v přírodě (CHKO Ţelezné hory, 2015). Destinační společnost Východní Čechy Úkolem destinační společnosti je koordinace a kooperace poskytovatelů sluţeb cestovního ruchu v daném území. Destinační společnost Východní Čechy tedy realizuje nejrůznější aktivity, které vedou k rozvoji cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Místnímu geoparku pak pomáhá jeho propagací na různých prezentačních akcích a veletrzích, kterých se společnost účastní (Destinační společnost Východní Čechy, 2015). Turistická oblast Chrudimsko-Hlinecko Tato turistická oblast tvoří převáţnou část území geoparku. Na svém internetovém portálu propaguje různé aktivity a projekty spojené s geoparkem. Zároveň také návštěvníkovi poskytne ucelené informace o tomto regionu – místní obce, přírodní a kulturní památky, ubytování a spoustu další uţitečných informací (Chrudimsko-Hlinecko, 2015). Turistický průvodce Ţelezné hory.net Tento web vznikl pro větší podporu regionu. Podstatou spolupráce s geoparkem je vzájemná propagace aktivit na internetových stránkách a podpora při realizaci projektů (Ţelezné hory.net, 2015). Regionální muzeum v Chrudimi Regionální muzeum v Chrudimi spolupracuje s geoparkem tím způsobem, ţe mu poskytuje prostory nejen pro různé výstavy, ale i pro jeho samotnou prezentaci. Dále pak spolupracují v oblasti vzdělávání, kdy se muzeum podílí na různých programech, exkurzích a doprovodných akcí pro školy i pro veřejnost (Regionální muzeum v Chrudimi, 2015). Další významné subjekty spolupráce Národní geopark Ţelezné hory však spolupracuje i s mnoha dalšími institucemi. Podle zástupce geoparku Mgr. Jana Doucka jsou za nejdůleţitější povaţovány turistická informační centra a také školy. Nicméně velkou roli v geoparku hrají především místní obyvatelé. 34

Místní obyvatelé Geoparky vznikají především na základě podnětů právě od místního obyvatelstva. To je důkazem, ţe lidé dostatečně chápou hodnoty vyjadřující krajinu, ve které ţijí (Zelenka, Pásková, 2012). Různými způsoby se mohou podílet na jeho vzniku i samotném chodu. Mohou být zapojeni přímo, jako zaměstnanci geoparku, nebo nepřímo, jako poskytovatelé ubytovacích, stravovacích či jiných sluţeb. Mnoho obyvatel se však na vzniku a chodu geoparku aktivně nepodílí. Představují spíše jen jeho potenciální návštěvníky. Národní geopark Ţelezné hory vznikl v roce 2012. Jde tedy o poměrně novou záleţitost. Stejně tak i geoparky obecně jsou v naší zemi poměrně novou záleţitostí. Je tedy dobré vědět, zda lidé mají nějaké povědomí o existenci geoparků, aby mohly být učiněny případné kroky k jejich zviditelnění. Turistická informační centra Turistická informační centra mají v celém cestovním ruchu velmi důleţité postavení. Napomáhají rozvíjet cestovní ruch v dané oblasti. Dávají návštěvníkům tipy na výlety se zajímavými turistickými cíly a poskytují propagační a informační materiály o těchto zajímavých místech. Dále návštěvníkům dávají moţnost zakoupit si různé suvenýry jako památku na toto místo a zároveň také propagují a prodávají místní regionální produkty. V celé oblasti Národního geoparku Ţelezné hory je celkem 13 turistických informačních center – Skuteč, Heřmanův Městec, Hlinsko, Chrudim, Luţe, Nasavrky, Toulovcovy Maštale, Seč, Slatiňany, Zdechovice, Třemošnice, Chotěboř a Ţdírec nad Doubravou. Všechna tato informační centra se podílejí na propagaci cestovního ruchu i na propagaci samotného geoparku. Školy Geopark představuje geologicky cenné území, v kterém jsou rozvíjeny aktivity na podporu rozvoje oblasti a podporu návštěvnosti a vzdělanosti (Geopark Ţelezné hory, 2015). Vzdělávání je tedy jedním z charakteristických prvků geoparku. Podle zástupce Národního geoparku Ţelezné hory, Mgr. Jana Doucka, představují ţáci největší skupinu návštěvníků geoparku. Také uvedl, ţe geopark spolupracuje s téměř všemi školami na jeho území. Nicméně spolupracuje i se spoustou škol, které se nachází mimo hranice geoparku. Spolupráce mezi školami a geoparkem pak probíhá přes nejrůznější aktivity a projekty. 35

2.3 Geoturismus Geoturismus představuje formu udrţitelného cestovního ruchu, který je zaloţený na poznávání vývoje Země. Jeho hlavními atraktivitami jsou geotopy (geologicky zajímavé lokality), které se vyskytují v geoparcích (Geopark Vysočina, 2015). Proto je dobré, aby v dané oblasti byl dostatek turistických tras, které návštěvníkům umoţní tyto geotopy poznat. Geoturismus zároveň pomáhá místním komunitám v podpoře regionálních produktů a tím i v podpoře celého regionu. Ţelezné hory mají pro geoturismus velký potenciál. Je zde spousta moţností nejen pro pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku, hippoturistiku, ale i pro zimní turistiku. Oblast geoparku má velmi hustou a kvalitní síť turistických značených stezek, které jsou napojeny na stezky naučné. Ty návštěvníky seznamují s daným místem a jeho historií. Hornatý terén pak návštěvníkům nabízí výhled do okolí. Díky tomu je zde velké zastoupení vyhlídek a rozhleden (např. Bára na Podhůře, Boika, Toulovcova rozhledna a další). Cykloturistika je ve zdejším regionu velmi oblíbená. Pro návštěvníky představuje poměrně rychlý způsob, jak poznat zdejší krajinu. Na území geoparku existuje mnoho cyklotras a několik z nich je zaměřených právě na geologii (např. Naučná geologická cyklostezka MAGMA nebo Stezka za poznáním historie vápenictví). Vodní turistika a s ní spojené vodní sporty jsou na území geoparku provozovány především na vodní nádrţi Seč. Ta představuje nejrozsáhlejší rekreační areál v celém Pardubickém kraji. Další moţnost pro vodní turistiku, především pak pro potápění, představují zatopené lomy (např. lomy u obce Leštinka nebo lomy v okolí Skutče). Hippoturistika má v oblasti Ţelezných hor poměrně velké zastoupení, také díky existenci hřebčína ve Slatiňanech. Nejvíce hippostezek a jezdeckých okruhů je rozmístěno u obce Kovářov. Tyto stezky jsou zároveň budovány tak, aby nezasahovaly do ostatních cyklotras nebo stezek pro pěší. V poslední době se zde také rozmáhá zimní turistika. Nacházejí se zde dvě lyţařská centra – Ski areál Hluboká a Lyţařský areál Trhová Kamenice. Vzniklo zde také několik upravovaných běţkařských tras. Ty vznikly díky velké poptávce ze strany návštěvníků i místních obyvatel (Doucek a kol., 2014).

36

Regionální značka Regionální značka, kterou jsou označeny některé místní produkty, představuje jeden z důleţitých prvků, který napomáhá udrţitelnému rozvoji v oblasti. Určitým způsobem zviditelňuje region z hlediska cestovního ruchu. Zároveň garantuje, ţe produkt je původní a jedinečný, má určitou kvalitu a je šetrný k ţivotnímu prostředí. V roce 2011 získaly i Ţelezné hory svou regionální značku. Krátce poté bylo certifikováno 21 produktů z této oblasti. Některé místní produkty tedy nesou značku ŢELEZNÉ HORY regionální produkt®. Na značce je vyobrazená sova – Výr velký, který je symbolem celé oblasti Ţelezných hor. V současné době mají Ţelezné hory celkem 50 certifikovaných produktů. Jedná se především o výrobky potravinářské, keramické, kovářské, dřevěné a také ručně vyráběné. Je tedy zřejmé, ţe počet certifikovaných produktů roste velmi rychle. V dnešní době je totiţ zaručený původ produktu pro lidi velmi důleţitý, obzvláště u produktů potravinářských (ARZ, 2015). Obrázek 14: Regionální značka Železných hor

Zdroj: www.regionalni-znacky.cz

Geoprůvodci S geoturismem a geoparkem jsou spojeni také geoprůvodci. Geoprůvodce, neboli georanger, představuje vyškoleného průvodce, který je schopen seznámit návštěvníky s územím geoparku. Geoparky tak činí formou poutavých příběhů a zajímavých záţitků z oblasti geologie, které si návštěvníci snáze zapamatují, coţ zároveň přispívá k jejich vzdělání. Důleţitý je tedy nejen samotný teoretický výklad, ale i praktické ukázky. Samotní geoprůvodci by pak měli být vybíráni především z místního obyvatelstva, protoţe se předpokládá, ţe danou oblast znají nejlépe (Geopark Ţelezné hory, 2015). Jak uvedl sám 37

ředitel Geoparku Ţelezné hory RNDr. Daniel Smutek v rozhovoru pro partnerský internetový web Ţelezné hory.net: „…podařilo se proškolit 16 geoprůvodců a v současnosti jsou dokončovány přípravy turistických lektorovaných programů“ (Ţelezné hory.net, 2015). Role geoprůvodců sebou nese i jisté přínosy. Vzniknou nová pracovní místa a tím i příjmy pro místní obyvatele, moţnost certifikovaných a systematicky vzdělávaných průvodců a samozřejmě také moţnost postupně rozšiřovat poznatky o daném geoparku (Geoturismus a geoparky, 2015). Všechny druhy turismu mají určité dopady, výjimkou není ani geoturismus. Geoparky zahrnují místa, která jsou přírodně cenná a mnohdy i chráněná, proto je nutné dbát na negativní dopady, které geoturismus můţe přinést. Návštěvníci mohou mít vliv na krajinu i na místní obyvatele. Pěší turistika a cykloturistika jsou brány jako aktivity, které mají minimální dopady na krajinu. Ale to platí pouze za předpokladu, ţe vytyčené trasy jsou dostatečně udrţovány a návštěvníci se pohybují výhradně po těchto trasách. Pokud jeden z předpokladů není dodrţován, mohou se objevit problémy, jako sešlap, eroze nebo vytvoření paralelních stezek. Horolezectví v přírodě je také povaţováno za jeden z negativních dopadů, jelikoţ skály a jiné skalní útvary patří mezi atraktivity, které jsou součástí geoparku. Aby byly dopady horolezectví minimální, jsou různými organizacemi vytvářena pravidla lezení (např. vhodné obutí, způsob jištění a další). Role geoprůvodce je tedy velmi vítaná. Budou dbát na to, aby se návštěvníci k přírodě chovali ohleduplně a pohybovali se na vytyčených trasách. To vše zároveň také pomůţe minimalizovat negativní dopady. Návštěvníky můţe být však negativně ovlivněno i místní obyvatelstvo. Mohou se změnit sluţby v daném místě, jejich sloţení, způsob distribuce nebo dokonce cena. S odlišnými návštěvníky můţe přijít také odlišný ţivotní styl, který můţe případně narušit dosavadní způsob ţivota. Pokud bude dané území velmi ţádané, mohou nastat určité problémy v podobě přelidnění nebo velkého počtu dopravních prostředků, které pak budou mít negativní vliv na místní ţivotní prostředí (Doucek a kol., 2014).

2.4 Aktivity spojené s geoparkem Národní geopark Ţelezné hory se pod záštitou společnosti Vodní zdroje Chrudim podílí na mnoha aktivitách spojených s rozvojem oblasti, cestovním ruchem, vzděláváním a výzkumem.

38

Nosné projekty geoparku Tyto projekty mají formu exkurzí. Návštěvníkům jsou představeny lokality, které reprezentují geologické celky nacházející se v Ţelezných horách. Geologické celky se skládají z pěti hlavních skupin: starohory, prvohory, druhohory, plutonity a hydrogeologie. Projekty jsou dva: Historií Země za dva dny Tato exkurze prezentuje pestré geologické sloţení Ţelezných hor. Podrobněji se tedy zabývá loţisky, vulkanickou činností, paleontologií nebo těţbou. Týká se těchto lokalit: Podhořany, Licoměřice, Lichnice-Kaňkovy hory, BěstvinaJavorka, Litošice, Sovolusky, Lipoltice, Heřmanův Městec, Brloh, Chrtníky, Prachovice, Mrákotín, Kraskov, Ctětín, Rabštejnská Lhota, Doly u Luţe, Přibylov, Střemošnice, Nové Hrady, Podlaţice, Luţe-Košumberk (Doucek a kol., 2014). Putování za vodu Tato exkurze je zaměřená na geologický celek hydrogeologie. Přesněji pak na podzemní vody, prameny, vrty, jímání podzemní vody a jeho historie. Návštěvníci se tedy naučí něco o zákonitostech oběhu povrchových a podzemních vod, jak se hledá a vyuţívá podzemní voda a jaká jsou pravidla pro její ochranu. Tato exkurze se týká těchto lokalit: Roudná, Zderaz, Kapalice, Nadymač, Nové Hrady, Doubravice, Jenišovice, Blansko, Podlaţice, Horní Studenec, Kladruby, Blatnice, Bílý Kůň, Svatá Anna, Podskala, Vápenný Podol, Čečkovice, Běstvina, Ţlebské Chvalovice a Licoměřice (Doucek a kol., 2014). Další projekty Geopark se také účastní spousty dalších projektů. Některé z nich jsou jiţ úspěšně ukončeny a jiné stále probíhají. Vybrané ukončené projekty o Geopark Gymnázia Chotěboř Geopark Ţelezné hory zde spolu s Gymnáziem Chotěboř vybudoval vlastní malý geopark. Jsou zde vystaveny vzorky hornin, které pocházejí z různých míst Geoparku Ţelezné hory. Je vyuţíván pro účely školy i pro veřejnost (Geopark Gymnázia Chotěboř, 2015).

39

o Venkovní geologická expozice V rámci tohoto projektu byla vybudována na pozemku společnosti Vodní zdroje Chrudim venkovní část geologické expozice. Jsou zde umístěny stojany s velkými leštěnými kamennými deskami, které představují různé typy hornin (Geopark Ţelezné hory, 2015). Vybrané probíhající projekty o Ţelezné hory – geologicky významná oblast V rámci tohoto projektu bude vybudována geovědní infrastruktura a vypracovány metodiky, propagační a informační materiály, které by měly zajistit vyšší informovanost návštěvníků o tomto regionu (Geopark Ţelezné hory, 2015). o Kameny a voda Tento projekt je zaměřený na rozvoj znalostí ţáků v oboru udrţitelného rozvoje. To by mladým lidem mělo pomoci uplatnit se v případném dalším vzdělání tohoto oboru (Geopark Ţelezné hory, 2015). Stálé expozice Geopark Ţelezné hory také pomáhal s vybudování několika stálých expozic na různých místech v oblasti. Geologické sbírky ve Vodních zdrojích Chrudim, spol. s r. o. Uvnitř jsou umístěny sbírky minerálů, hornin a zkamenělin z různých míst České republiky i ze světa. Venkovní část sbírek zahrnuje Geologickou stezku, která představuje horniny z minulosti Chrudimska (Vodní zdroje Chrudim, 2015). Městské muzeum ve Skutči – Expozice kamenictví Tato expozice ukazuje návštěvníkům historické i současné zpracování kamene. Ve venkovní části je pak vytvořen model kamenolomu a jeho jednotlivá pracoviště, která si návštěvníci mohou vyzkoušet na vlastní kůţi (Geopark Ţelezné hory, 2015). Berlova Vápenka Třemošnice – Muzeum vápenictví Tato expozice byla slavnostně otevřena v roce 2010. Za nejdůleţitější část je povaţována zrekonstruovaná vápenná pec, kterou si návštěvníci mohou

40

prohlédnout zevnitř. V muzeu se pak poučí o historii vápenictví a geologii ve zdejší oblasti (Geopark Ţelezné hory, 2015). Venkovní geologická expozice v Heřmanově Městci Tato venkovní expozice je tvořena deseti bloky hornin z Geoparku Ţelezné hory. Část kaţdého bloku je naleštěna, aby bylo moţné vidět strukturu horniny (Geopark Ţelezné hory, 2015). Venkovní geologická expozice v Malči Tato venkovní expozice byla umístěna v prostorách Základní a mateřské školy Maleč (ZŠ a MŠ Maleč, 2015). Naučné stezky Na území geoparku se vyskytuje i několik naučných stezek. Některé z nich jsou zaměřené na geovědní tématiku. Národní geopark Ţelezné hory, resp. Vodní zdroje Chrudim, se podílel na vzniku většiny těchto naučných stezek. Dále se také podílel na vybudování návštěvnické infrastruktury v těchto oblastech. Naučná cyklostezka MAGMA Tato cyklostezka se stala první geologickou cyklotrasou na území České republiky. Její název MAGMA je odvozený ze spojení slov MAlebný Geologický MAglajz, který vyjadřuje sloţitou geologickou minulost Ţelezných hor. Tato stezka vede z Hlinska do Chrudimi a je dlouhá 56 kilometrů. Na trase je pro návštěvníky připraveno osm zastávek s informačními tabulemi – Srní, Horní Bradlo, Nasavrky, Křiţanovice, Lukavice, Škrovád, Rabštejnská Lhota a Píšťovy (Chrudimsko-Hlinecko, 2015). Naučná stezka Město u dvou moří Tato naučná stezka se nachází ve městě Heřmanův Městec a jeho blízkém okolí. Její název a zaměření je odvozeno od faktu, ţe kdysi dávno, se právě v této oblasti nacházela dvě moře. Trasa je dlouhá 3 kilometry a pro návštěvníky je připraveno šest zastávek (Infocentrum Heřmanoměstecko, 2015). Naučná stezka Kolem prachovického lomu Tato stezka je dlouhá 3,5 kilometru a vede od Prachovického lomu do Vápenného Podola. Informuje návštěvníky o historii a současnosti lomu, zkamenělinách dávných ţivočichů nalezených právě v tomto lomu, o jeskynním

41

systému a také o minerálech a horninách, které se zde nacházejí. Na trase je celkem šest zastávek s naučnými tabulemi (Ţelezné hory.net, 2015). Naučná stezka Vápenka Tato naučná stezka se nachází v okolí obce Polánka. Vznikla, aby posílila povědomí o vápenictví v Ţelezných horách. Návštěvníci zjistí něco o historii těţby vápence a podívají se k pozůstatkům vápenné pece. Tato trasa je velmi krátká, měří pouze 1 kilometr (Geopark Ţelezné hory, 2015). Naučná stezka Raškovickými lomy Tato stezka se nachází mezi obcemi Horní Raškovice a Svinčany. Návštěvníci se dovědí o těţbě křemence, která zde v minulosti probíhala a zanechala po sobě několik malých lomů. Ty jsou všechny spojeny právě touto naučnou stezkou, která je dlouhá 2,2 kilometru a má šest zastávek. Dále informuje návštěvníky o historii obce a ţivotě na vesnici (Geopark Ţelezné hory, 2015). Výstavy Geopark Ţelezné hory se také podílí na pořádání výstav týkajících se geologie. Putovní výstava Národní geopark Ţelezné hory, MAROKO – ráj pro sběratele, Výstava Svět krystalů, Děti a geologie, a další.

42

3 HODNOCENÍ

AKTIVIT

GEOPARKU

A

JEHO

SPOLUPRÁCE 3.1 Metodika Cílem této bakalářské práce je identifikace klíčových aktivit geoparku a hodnocení vnímání těchto aktivit místním obyvatelstvem. Pro tento účel byl vybrán jeden konkrétní geopark, a to Národní geopark Ţelezné hory. Tento geopark byl tedy náleţitým způsobem představen a byly identifikovány aktivity, na kterých se podílí. Pro tyto potřeby bylo vyuţito především oficiálních internetových stránek geoparku. Také zde byly pouţity obrázky pro jeho lepší identifikaci. V rámci praktické části byl proveden průzkum v řadách místního obyvatelstva, který probíhal osobně pomocí dotazníkového šetření. Respondenti byli vybíráni náhodně a celkem jich odpovědělo 162. V průzkumu byla zjišťována informovanost místního obyvatelstva o geoparku a jeho aktivitách. Na základě získaných odpovědí a jejich následném zhodnocení byly vytvořeny grafy, které reprezentují současnou situaci. Turistická informační centra byla oslovena pomocí řízených rozhovorů, kdy odpovídaly na přesně vymezené otázky, které se týkaly jejich spolupráce s geoparkem. Pro školy v oblasti geoparku byla vybrána forma elektronické komunikace, kdy také odpovídaly na přesně vymezené otázky o spolupráci s geoparkem.

3.2 Hodnocení klíčové spolupráce geoparku Národní geopark Ţelezné hory spolupracuje s mnoha institucemi. Jak jiţ bylo řečeno, za velmi důleţitá jsou povaţována především turistická informační centra nacházející se v oblasti geoparku a také školy v geoparku i mimo něj. Spolupráce s místními turistickými informačními centry V celé oblasti Národního geoparku Ţelezné hory je celkem 13 turistických informačních center – Skuteč, Heřmanův Městec, Hlinsko, Chrudim, Chotěboř, Luţe, Nasavrky, Toulovcovy Maštale, Seč, Slatiňany, Třemošnice, Zdechovice a Ţdírec nad Doubravou. Všechna tato informační centra se podílejí na propagaci cestovního ruchu i na propagaci samotného geoparku. Místní turistická informační centra aktivně spolupracují s geoparkem také proto, ţe mají společný projekt QUEST Národním geoparkem Ţelezné hory. Jde o honbu za pokladem, kdy 43

návštěvníci na jednotlivých soutěţních okruzích sbírají indicie, které jim pomohou odhalit heslo k získání pokladu. Kaţdé zúčastněné informační centrum má svůj vlastní soutěţní okruh s indiciemi, na kterém se návštěvníci podívají na zajímavá místa geoparku a zároveň se o něm i něco naučí (Geopark Ţelezné hory 2015). Zatím proběhy dva ročníky této soutěţe (v roce 2013 a 2014), kdy na konci kaţdého roku proběhlo slosování o 10 sběratelských geologických odměn. Celkový zájem o tuto soutěţ byl podle oslovených informačních center spíše malý. V roce 2013 byl zájem vyšší, jelikoţ šlo o novou věc. Nejvíce se o ni zajímali lidé, kteří navštívili nebo ţijí v okolí Chrudimi, Heřmanova Městce a Třemošnice. V roce 2014 byl zájem o tuto soutěţ v porovnání s předešlým rokem jiţ menší. Místa s největším zájmem však zůstala stejná – Chrudim, Heřmanův Městec a Třemošnice. Vzájemnou spolupráci s geoparkem hodnotí oslovená infocentra velmi kladně. Geopark jim poskytuje propagační a informační materiály, různé broţury a letáky. Několik informačních center se však shodlo, ţe těchto materiálů by mohlo být více, aby byla propagace geoparku také větší. Na otázku, jakým způsobem pomáhají informační centra šířit povědomí o geoparku, se všechny odpovědi shodovaly. Infocentra poskytují tištěné propagační materiály a letáky, které jsou vystavené a volně dostupné. Pochopitelně informují návštěvníky také osobně a doporučují jim zajímavá místa v geoparku. Propagace probíhá i na webových stránkách jednotlivých informačních center a samozřejmě také pomocí soutěţe QUEST. Bohuţel návštěvníci se o samotný geopark příliš nezajímají. Spíše se zajímají o přírodní, kulturní a historické zajímavosti. Aţ poté jim pracovníci informačních center doporučí navštívit právě Geopark Ţelezné hory. Většina infocenter však doporučí pouze lokality ve svém okolí a uţ neinformují návštěvníky o geoparku jako celku. Na závěr oslovená informační centra odpovídala na otázku, co očekávají od geoparku do budoucna. Všechna doufají, ţe i nadále budou s geoparkem aktivně spolupracovat. Velkou šanci jednotlivá informační centra vidí především v tom, ţe geopark by mohl přitáhnout mnoho nových návštěvníků do jednotlivých oblastí. Na druhou stranu by jim však geopark měl poskytnout více propagační a informačních materiálů, coţ by umoţnilo jeho lepší propagaci. Zároveň také doufají v proškolení geoprůvodců, po kterých se někteří návštěvníci ptají. Geoprůvodci by přes infocentra mohli poskytovat své sluţby, a tím zajistit větší návštěvnost geoparku.

44

Spolupráce s místními školami Geopark představuje geologicky cenné území, v kterém jsou mimo jiné rozvíjeny aktivity na podporu vzdělanosti jak ţáků ve školách, tak i široké veřejnosti. Právě ţáci představují největší skupinu návštěvníků geoparku. Na celém území geoparku je mnoho základních i středních škol. Osloveny byly školy, které se nachází přímo na území Národního geoparku Ţelezné hory. Střední školy tvořily čtvrtinu osloveného celku, zbytek pak představovaly školy základní. Bohuţel tento průzkum se setkal s velkým nezájmem škol odpovědět na dané otázky. Celková návratnost dotazníků pro školy byla pouhých 34%. Střední školy odpověděly na stanovené otázky mnohem ochotněji neţ školy základní.

Graf 1: Návratnost dotazníků ze škol 100 90 80

Procenta

70 57

60 50 40

27

30 20 10 0 Střední školy

Základní školy

Zdroj: vlastní zpracování

Ovšem i z tohoto malého počtu odpovědí se dá shrnout, ţe s geoparkem spolupracují především školy ve větších městech s více ţáky. Zároveň to jsou školy, které se nacházejí v blízkosti zajímavých lokalit geoparku (např. Gymnázium Chotěboř, ZŠ Heřmanův Městec, Gymnázium Josefa Ressela Chrudim). Ze středních škol se pak jedná o školy, které mohou mít s geologií určité spojení (Gymnázium Chotěboř, Gymnázium Josefa Ressela Chrudim, SŠ 45

zemědělská a VOŠ Chrudim). Školy, které odpověděly, ţe s geoparkem nespolupracují většinou, jako důvod uvedly, ţe toto téma není náplní jejich školního vzdělávacího programu. Spolupráce mezi školami a geoparkem probíhá přes nejrůznější projekty. Školy se například účastnily projektu Kameny a voda, který je zaměřený na podporu vzdělanosti ţáků. Mnoho škol se také zúčastnilo projektu Geovědy, který naopak slouţí k podpoře vzdělanosti pedagogických pracovníků. Navštěvují stálé expozice (ve Vodních zdrojích Chrudim nebo Heřmanově Městci), výstavy zabývající se samotným Národním geoparkem Ţelezné hory a také naučné stezky. S Gymnáziem Chotěboř pak geopark spolupracoval na společném projektu vlastního geoparku na území školy. Těchto i jiných projektů se školy účastní pravidelně. Nejčastěji jednou aţ dvakrát za rok. Záleţí na jejich školním vzdělávacím programu. Většina škol vyuţila jiţ zmíněného programu Geovědy. Tento program slouţí k vzdělávání pedagogických pracovníků základních a středních škol v geovědních oborech s důrazem na místní oblast. Cílem tohoto projektu je rozšířit povědomí o geologických oborech mezi pedagogy a naučit je novým způsobům prezentace geologie svým ţákům (Geovědy, 2015). Všechny školy byly se spoluprací velmi spokojeny. Uvedly, ţe pro učitele byla spolupráce velmi přínosná, zejména v oblasti zvýšení jejich dosavadních znalostí o regionu a také ve vyuţívání nových způsobů jak prezentovat geologii svým ţákům. O trochu menší přínos vidí v návaznosti na další vyučované předměty. Přínos pro ţáky školy hodnotily také velmi pozitivně. Spolupráce s geoparkem jim přinesla zpestření výuky (např. ve formě výstav a stálých expozic). Školy také vyuţily praktickou výuku v terénu, kde ţáci mohli vidět a osahat si názorné ukázky. Tím, ţe navštíví různá místa, se navíc naučí něco nového o regionu. Školy odpovídaly i na otázku, zda by na spolupráci něco změnily nebo zlepšily. Některé školy by nic neměnily. Některé se naopak shodly v otázce financování. Uvítaly by změnu především ve finanční náročnosti, která nemusí být pro ţáky a jejich rodiče vţdy přijatelná. Všechny školy, které odpověděly, ţe s geoparkem spolupracují, by chtěly tuto spolupráci udrţet i v budoucnu. Tedy pokud to bude moţné v rámci jejich časových a finančních moţností.

3.3 Hodnocení vnímání aktivit geoparku místními obyvateli Na příkladu Národního geoparku Ţelezné hory byl proveden průzkum na téma Informovanost místního obyvatelstva o geoparku a jeho aktivitách, kde byly dotazování obyvatelé z celé této oblasti. Jak jiţ bylo zmíněno, výzkum probíhal osobně pomocí dotazníkového šetření. 46

Základní charakteristiky respondentů Rozdělení podle místa bydliště V rámci této kategorie byli respondenti rozděleni podle obcí, které se vyskytují v okolí jednotlivých turistických informačních center. Více jak polovina dotazovaných obyvatel z okolí Slatiňan, Třemošnice, Hlinska a Heřmanova Městce zná geopark a jeho aktivity. Nejméně pak geopark a jeho aktivity znají lidé z okolí Skutče, Seče, Luţe a Toulovcových Maštalí. Všichni z okolí Chrudimi pak znají nebo navštívili Geologické sbírky ve Vodních zdrojích v Chrudimi. Všichni z okolí Skutče znají nebo navštívili místní Městské muzeum s expozicí kamenictví. Stejně tak všichni z okolí Třemošnice znají nebo navštívili zdejší Berlovu Vápenku s muzeem vápenictví a také místní Naučnou stezku Vápenka. Lze tedy říci, ţe lidé znají nebo navštěvují především aktivity v jejich nejbliţším okolí.

Graf 2: Rozdělení obyvatel podle obcí v blízkosti informačních center

5%

4%

CHRUDIM

12%

SLATIŇANY HEŘM. MĚSTEC

13%

11%

ZDECHOVICE TŘEMOŠNICE SEČ

4%

6%

NASAVRKY SKUTEČ LUŽE

10% 9%

TOUL. MAŠTALE HLINSKO

5%

6% 10%

ŽDÍREC CHOTEBOŘ

5%

Zdroj: vlastní zpracování

47

Rozdělení podle pohlaví Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 64% ţen a 36% muţů. Lze tedy říci, ţe na dotazníky jsou ochotné odpovídat především ţeny. Povědomí o geoparku je pak u obou pohlaví v podstatě vyrovnané. O trochu více jsou však informovány ţeny. Geopark a jeho aktivity zná celkem 40% ţen. Z muţů pak geopark a jeho aktivity zná více neţ třetina. Graf 3: Rozdělení obyvatel podle pohlaví

36% muž žena 64%

Zdroj: vlastní zpracování

Rozdělení podle věku Obyvatelé byli rozděleni do pěti věkových kategorií, které měly téměř stejné zastoupení. Nejvíce o geoparku věděli lidé ve věkové kategorii 40 – 49 let, kdy o geoparku vědělo více neţ 50%. Další skupiny, v rámci kterých věděla o geoparku téměř polovina, byly ve věku 50 – 59 let a do 29 let. Nejméně o geoparku a jeho aktivitách věděli lidé ve věkové skupině 30 – 39 let a nad 60 let.

48

Graf 4: Rozdělení obyvatel podle věku

14%

29 a méně 23% 30 - 39 40 - 49

19%

50 - 59 19%

60 a více

25%

Zdroj: vlastní zpracování Rozdělení podle vzdělání

Respondenti byli rozděleni do čtyř skupin podle dosaţeného vzdělání. Největší zastoupení měli obyvatelé středního vzdělání s maturitou. Nejvíce jsou však o geoparku informováni lidé s vysokoškolským vzděláním, kdy téměř polovina těchto lidí zná geopark a jeho aktivity. Další skupinou, která je poměrně dobře informovaná, jsou lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. Více jak třetina těchto lidí geopark i mnoho jeho aktivit zná. Lidé se středoškolským vzděláním s vyučením a se základním vzděláním o místním geoparku spíše nevědí. Graf 5: Rozdělení obyvatel podle dosaženého vzdělání

9% 20% základní 18%

střední s vyučením střední s maturitou vysokoškolské

53%

Zdroj: vlastní zpracování 49

Informovanost místních obyvatel Nejdříve byli místní obyvatelé dotazováni na pojem geopark. Jestli tento pojem znají a s čím si ho spojí. Téměř 25% všech respondentů tento pojem vůbec neznala, tudíţ si ho ani s ničím nespojila. Podstatná většina však tento pojem znala. Nejvíce respondentů si geopark spojilo s přírodou a její ochranou. Mnoho z nich také uvedlo, ţe geopark má vztah ke geologii, geologickému bohatství území a geologickému výzkumu. Někteří z nich nebyli takto přesní a uvedli pouze kameny, horniny, zkameněliny a dokonce i dinosaury. Část respondentů také uvedla, ţe je to místo, na kterém se nachází spousta přírodních, historických a kulturních památek. Rovněţ se objevilo pár jedinců, kteří v geoparku vidí určitý nástroj na podporu návštěvnosti a vzdělanosti. Podle definice, kterou uvádí Geopark Ţelezné hory (2015), tedy ţe se jedná o geologicky cenné území, kde jsou rozvíjeny aktivity na podporu rozvoje oblasti, návštěvnosti a vzdělanosti a kde se nachází mnoho kulturních, archeologických a historických památek, se téměř všichni respondenti v tomto pojmu nemýlí. Další otázky byly jiţ zaměřeny konkrétně na Národní geopark Ţelezné hory. Bylo zjišťováno, zda místní obyvatelé vědí, ţe v jednom geoparku ţijí a zda znají jeho jméno. Ze všech respondentů si je necelá polovina vědoma, ţe v jednom geoparku ţije. Je tedy vidět, ţe jsou o „svém“ území celkem dobře informovaní. Přesný název geoparku pak ze všech dotazovaných lidí zná více neţ třetina. Lze tedy říci, ţe více lidí ví, ţe v jednom geoparku ţije, neţ ţe znají jeho přesné jméno. Zároveň téměř 75% respondentů, kteří vědí, ţe v jednom geoparku ţijí, zná i jeho přesný název. Z toho vyplývá, ţe téměř polovině lidí není lhostejné, co se na jejich území děje a aktivně se zajímají o nejnovější záleţitosti v daném místě.

50

Graf 6: Lidé, kteří vědí, že žijí v geoparku

ano

43%

ne 57%

Zdroj: vlastní zpracování

Graf 7: Lidé, kteří znají jméno geoparku

34% ano ne 66%

Zdroj: vlastní zpracování

Přínosy a silné a slabé stránky Národního geoparku Železné hory Jak jiţ bylo řečeno, geoparky jsou v naší zemi poměrně novou záleţitostí. Proto je důleţité, aby místní obyvatelé byli dostatečně informováni o jejich přínosech. Největší přínos geoparku lidé vidí především v podpoře návštěvnosti. Dále také v propagaci geologického dědictví a obnově přírodních a kulturních hodnot. Za nejmenší přínos geoparku pak lidé povaţují vědu a výzkum.

51

Graf 8: Přínosy geoparku podle místních obyvatel 100 90 80 Procenta

70

62

60 50

59

56

49

45

40

28

30 20 10 0 Podpora regionálního rozvoje

Podpora návštěvnosti

Podpora vzdělanosti

Propagace Věda a výzkum geologického dědictví

Obnova přírodních a kulturních hodnot

Zdroj: vlastní zpracování

Pro samotný geopark je také velmi důleţité, jak ho vidí samotní místní obyvatelé. Co povaţují za jeho silné stránky a také naopak, co povaţují za jeho slabé stránky. Silné stránky pak mohou být obrazem dobré propagace geoparku, kdy jsou lidé dostatečně informováni o jeho chodu a aktivitách. Lidé tak zároveň dokáţou posoudit, v čem je geopark dobrý. Slabé stránky z pohledu místních obyvatel mohou být pro geopark dobrým signálem pro zlepšení jeho činností. Za silné stránky geoparku lidé povaţují především to, ţe podporuje regionální rozvoj, vzdělanost a návštěvnost. Dále také rozvíjí znalosti v oblasti geologie, ochrany přírody a ţivotního prostředí. Navíc návštěvníkům umoţňuje navštívit zajímavá místa, kde mohou vidět a osahat si fyzické ukázky. Za nejslabší stránku geoparku lidé povaţují především nedostatečnou propagaci, která má za následek malý zájem a informovanost obyvatel. Myslí si také, ţe pokud by do geoparku zavítalo příliš mnoho návštěvníků, mohlo by dojít k ničení místní přírody. Ze získaných odpovědí tedy vyplývá, ţe lidé si uvědomují jak přínosy, tak nedostatky geoparku. Zároveň si však uvědomují i určitá rizika, která se mohou vyskytnout. To jen dokazuje, ţe si lidé dostatečně cení hodnot, které se v místě nacházejí.

52

Vybrané aktivity, na kterých se podílí Národní geopark Železné hory Národní geopark Ţelezné hory se pod záštitou společnosti Vodní zdroje Chrudim podílí na mnoha aktivitách spojených s rozvojem oblasti, cestovním ruchem, vzděláváním a výzkumem. Vybrané aktivity, na kterých se geopark podílí, mohou lidé navštěvovat pravidelně. Patří mezi ně naučné stezky, geologické expozice a sbírky a muzea. Ze všech dotazovaných lidí jich více neţ polovina zná nebo navštívilo Městské muzeum ve Skutči s expozicí kamenictví, Berlovu Vápenku v Třemošnici s Muzeem vápenictví a také Geologické sbírky ve Vodních zdrojích v Chrudimi. Nejméně lidí pak zná nebo navštívilo Venkovní geologickou expozici v Malči a Naučnou cyklostezku MAGMA. Malou účast také zaznamenala hra Quest Národním geoparkem Ţelezné hory. Graf 9: Znalost obyvatel vybraných aktivit spojených s geoparkem 100 90 80 Procenta

70

59

60

51

50

50 40 25

30 14

20 10

26

7

21 12

6

11

0 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Vybrané aktivity

7.

8.

9.

10.

11.

1

(1 1. Quest NGŢH, 2. Městské muzeum ve Skutči – Expozice kamenictví, 3. Berlova Vápenka Třemošnice – Muzeum vápenictví, 4. Geologické sbírky ve Vodních zdrojích v Chrudimi, 5. Venkovní geologická expozice v Heřmanově Městci, 6. Venkovní geologická expozice v Malči, 7. Naučná stezka Kolem prachovického lomu, 8. Naučná stezka Vápenka, 9. Naučná stezka Raškovickými lomy, 10. Naučná stezka Město u dvou moří – Heřmanův Městec, 11. Naučná cyklostezka MAGMA)

Zdroj: vlastní zpracování

53

Dále byla zástupcům místních obyvatel poloţena otázka, zda by si tyto vybrané aktivity spojili právě s Národním geoparkem Ţelezné hory. Téměř polovina dotazovaných by si tyto aktivity s geoparkem určitě spojila. Celkem 40% obyvatel by si s geoparkem spojila jen některé z uvedených aktivit. Pouhých 13% obyvatel by si s geoparkem nespojilo ţádnou z těchto aktivit. Graf 10: Spojení vybraných aktivit s geoparkem

13%

4%

43%

ano některé ano některé ne ne

40%

Zdroj: vlastní zpracování

54

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce byla identifikace klíčových aktivit geoparku a hodnocení vnímání těchto aktivit místním obyvatelstvem. Předtím však bylo nutné v teoretické části definovat pojem geopark a určit aktivity, na kterých se podílí. Pro tyto účely byl vybrán Národní geopark Ţelezné hory, který byl náleţitě představen. Především pak byly vymezeny aktivity, kterých se tento geopark účastní. Dále byly také identifikovány dva významné subjekty jeho spolupráce – turistická informační centra a školy. V Národním geoparku Ţelezné hory je celkem třináct turistických informačních center. Ta se podílí na propagaci cestovního ruchu v celém regionu i na propagaci samotného geoparku. K jeho zviditelnění přispívají pomocí propagačních a informačních materiálů, různých broţur a letáků, ale především pomocí společného projektu, hry Quest Národním geoparkem Ţelezné hory. Na aktivity geoparku a jeho zajímavé lokality však upozorňují návštěvníky také osobně a na svých webových stránkách. Z hodnocení vzájemné spolupráce vyplynulo, ţe by bylo potřeba poskytnout více propagačních a informačních materiálů, aby informační centra mohla i nadále geopark dostatečně podporovat. Také by mohlo vzniknout více společných projektů, jako hra Quest, které by do jednotlivých oblastí geoparku přilákaly více návštěvníků. Jedním z charakteristických prvků geoparku je podpora vzdělanosti. V rámci této oblasti jsou uskutečňovány projekty, v kterých se ţáci i jejich učitelé naučí více o geologickém dědictví a rozšíří si své znalosti o celém regionu. Do této spolupráce se zapojují jak školy uvnitř geoparku, tak i mimo něj. Z průzkumu vyplynulo, ţe ze středních škol to jsou především školy, které se s geologií setkávají v rámci svého školního vzdělávacího programu. Ze základních škol se pak do této spolupráce zapojují školy nacházející se převáţně v blízkosti geologicky a turisticky zajímavých lokalit. Vzájemná spolupráce je pravidelná. Ţáci nejčastěji navštěvují stálé expozice, výstavy a naučné stezky, které jsou určitým způsobem spojeny právě s geologií i samotným geoparkem. Geoparky jsou poměrně novou záleţitostí, obzvláště pak v naší zemi. Jejich význam ale roste, o čemţ svědčí i to, ţe v České republice jiţ existuje šest národních geoparků a další se k nim plánují připojit. V návaznosti na to byl proveden průzkum informovanosti místních obyvatel o geoparku a jeho aktivitách. Na začátku se objevila malá překáţka v samotném pojmu geopark, kdy celá čtvrtina dotazovaných tento pojem slyšela poprvé. Bylo by tedy dobré geoparky v naší zemi více zviditelnit, coţ by také napomohlo k rozšíření samotného pojmu mezi širokou veřejnost. 55

Konkrétně o Národním geoparku Ţelezné hory lze říci, ţe téměř polovina místních obyvatel tento geopark a jeho aktivity zná. Většina lidí však zná pouze aktivity v jejich blízkém okolí, coţ můţe být také chyba turistických informačních center, které propagují pouze svou oblast. Pro celý geopark by bylo přínosnější, kdyby i v turistických informačních centrech byl propagován jako celek. Lidé také hodnotili jeho přínosy a nedostatky. Největší přínosy geoparku vidí v podpoře návštěvnosti, vzdělanosti a celkovému rozvoji regionu. Za nedostatky povaţují především slabou propagaci geoparku, která má za následek malý zájem a informovanost o tomto místě. Také si uvědomují, ţe příliš mnoho návštěvníků by toto geologické dědictví mohlo zničit. Tomu by se dalo předejít, kdyby se geoparky v rámci udrţitelného rozvoje zařadili pod zvláště chráněná území, jak původně zamýšlela i organizace UNESCO. Za přínos této bakalářské práce povaţuji souhrnné zpracování celého konceptu geoparků v teoretické části. Dále také představení Národního geoparku Ţelezné hory a jeho aktivit, na kterých se podílí a s kterými si ho návštěvníci mohou spojit.

56

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura: DOUCEK, J., PÁSKOVÁ, M., SMUTEK, D., ŠTYRSKÝ, J., ZELENKA, J. (2014): Geoprůvodce: speciální průvodce po geoparku Ţelezné hory. 2., rozš. vyd. Chrudim: Vodní zdroje Chrudim, 175 s. ISBN 978-80-87883-09-9. DOWLING, R. (2010): Geotourism´s Global Growth. Geoheritage, Springer, roč. 3, č. 1, s. 113. DOWLING, R. (2013): Global Geotourism – An Emerging Formo f Sustainable Tourism. Czech Journal of Tourism, roč. 11, č. 2, s. 59-79. DOWLING, R., NEWSOME, D. (2006): Geotourism. Elsevier Butterworth-Heineman, Oxford, 257 s. DOWLING, R., NEWSOME, D. (2010): Global geotourism perspectives. Godfellow Publishers, Oxford, 248 s. EDER, W., PATZAK, M. (2004): Geoparks – Geological Attractions: A Tool for Public Education, Recreation and Sustainable Economic Development. UNESCO, Division of Earth Science, Paříš, s. 162-164. FARSANI, N. T., COELHO, C., COSTA, C. & NETO DE CARVALHO, C. (2012): Geoparks & Geotourism – new approaches to sustainability for the 21st Century. Brown Walker Press, Florida, USA, s. 208. FIALOVÁ, D. (2011): Geopark – místo ochrany a prezentace geologických i kulturních hodnot. Geografické rozhledy, roč. 21, č. 3, s. 24-25. HOSE, T. A. (1995): Selling the Story of Britain´s Stone. Environmental Interpretation, roč. 10, č. 2, s. 16-17. HOSE, T. A. (2011): 3G´s for Modern Geotourism. Geoheritage, roč. 4, č. 1-2, s. 7-24. HOSE, T. A. (2011): The English Origins of Geotourism (As a Vehicle for Geoconservation) and Their Revelance to Current Studies. Acta geographica Slovenia, roč. 51, č. 2, s. 343-360. KOLÁŘOVÁ, H. (2007): Národní geoparky. Bedrník, časopis pro ekogramotnost, 2007, roč. 5, č. 1, s. 4-6. ISSN 1801-1381. KRAUS, J. (2005): Nový akademický slovník cizích slov A-Ţ. Vyd. 1. Praha: Academia, 879 s. ISBN 8020013512. MAIER, K. (2012): Udrţitelný rozvoj území. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 253 s. ISBN 9788024741987.

57

MOLDAN, B. (1996): Indikátory trvale udrţitelného rozvoje. Ostrava: Vysoká škola báňská, 87 s. ISBN 807078380x. MOWFORTH, M., MUNT, I. (2009): Tourism and sustainability: development globalisation and new tourism in the third world. 3rd ed. London: Routledge. XXIV, 424 s. ISBN 9780415414036. NOVÁČEK, P. (2010): Udrţitelný rozvoj. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 430 s. ISBN 9788024425146. SADRY, B. N. (2009): Fundamentals of Geotourism: With Emphasis on Iran. Samt Publishing. Teheran, 220 s. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2012): Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2 vyd. Praha: Linde Praha, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. ZOUROS, N. (2004): The European Geoparks Network. Episodes, roč. 27, č. 3, s. 165-171. Internetové zdroje: AOPK ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. [online]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/obecna-ochrana-prirody-a-krajiny/neziva-priroda/geoparky/ ARZ. Asociace regionálních značek. [online]. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/zelezne-hory/ CENIA. Česká informační agentura ţivotního prostředí. [online]. Dostupné z: http://www.ekoznacka.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB Destinační společnost Východní Čechy. [online]. Dostupné z: http://www.vychodnicechy.org/ European Geoparks Network. [online]. Dostupné z: http://www.europeangeoparks.org/ Geopark Broumovsko. [online]. Dostupné z: http://www.geopark.broumovsko.cz Geopark Český ráj. [online]. Dostupné z: http://geopark-ceskyraj.cz Geopark Egeria. [online]. Dostupné z: http://www.geopark.cz Geopark GeoLoci. [online]. Dostupné z: http://geoloci.webnode.cz Geopark Gymnázia Chotěboř. [online]. Dostupné z: http://geoparkgch.blogspot.cz/ Geopark Jeseníky. [online]. Dostupné z: http://www.geoparkjeseniky.cz Geopark Joachima Barranda. [online]. Dostupné z: http://www.barrandien.cz/geoparkjoachima-barranda 58

Geopark Kraj blanických rytířů. [online]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz Global Network of National Geoparks. [online]. Dostupné z: http://www.globalgeopark.org/ Geopark Podbeskydí. [online]. Dostupné z: http://www.geoparkpodbeskydi.cz Geopark Ralsko. [online]. Dostupné z: http://www.geoparkralsko.cz Geopark Vysočina. [online]. Dostupné z: http://www.geoparkvysocina.cz Geopark Ţelezné hory. [online]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/ Geovědy. [online]. Dostupné z: http://www.geovedy.cz/cs/ Geoturismus a geoparky. [online]. Dostupné z: https://www.uhk.cz/cs-CZ/portal-cestovnihoruchu/Digitalni-knihovna-vzdelavacich-objektu/Geografie-CR CHKO Ţelezné hory. [online]. Dostupné z: http://zeleznehory.ochranaprirody.cz/ Chrudim. [online]. Dostupné z: http://www.chrudim.eu/ Chrudimsko-Hlinecko. [online]. Dostupné z: http://www.navstevnik.cz/ Infocentrum Heřmanoměstecko. [online]. Dostupné z: http://www.zeleznehory-hm.cz/ Kraj Vysočina. [online]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/ MAS Ţeleznohorský region. [online]. Dostupné z: http://zeleznohorskyregion.cz/_maszr/menu.phtml MZV. Ministerstvo zahraničních věci. [online]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/cr_v_ unesco/geoparky_v_cr.html MŢP. Ministerstvo ţivotního prostředí. [online]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/priroda_krajina Pardubický kraj. [online]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/uvodni-strana Regionální muzeum v Chrudimi. [online]. Dostupné z: http://muzeumcr.cz/ Směrnice MŢP č.6/2007 k zabezpečení jednotného postupu rezortu při nominaci území na národní geopark. [online]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/res/data/108/014915.pdf?seek=1 Vodní zdroje Chrudim. [online]. Dostupné z: http://www.vz.cz/ Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí. [online]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-17 59

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [online]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114 ZŠ a MŠ Maleč. [online]. Dostupné z: http://zsamsmalec.cz/ Ţelezné hory.net. [online]. Dostupné z: http://www.zeleznehory.net/

60

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Návratnost dotazníků ze škol .......................................................................................45 Graf 2: Rozdělení obyvatel podle obcí v blízkosti informačních center ..................................47 Graf 3: Rozdělení obyvatel podle pohlaví ................................................................................48 Graf 4: Rozdělení obyvatel podle věku ....................................................................................49 Graf 5: Rozdělení obyvatel podle dosaţeného vzdělání ...........................................................49 Graf 6: Lidé, kteří vědí, ţe ţijí v geoparku ...............................................................................51 Graf 7: Lidé, kteří znají jméno geoparku ..................................................................................51 Graf 8: Přínosy geoparku podle místních obyvatel ..................................................................52 Graf 9: Znalost obyvatel vybraných aktivit spojených s geoparkem........................................53 Graf 10: Spojení vybraných aktivit s geoparkem .....................................................................54

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Logo Světové sítě geoparků UNESCO ..................................................................23 Obrázek 2: Logo Evropské sítě geoparků .................................................................................23 Obrázek 3: Logo Národní sítě geoparků ...................................................................................24 Obrázek 4: Mapa geoparků v České republice .........................................................................24 Obrázek 5: Logo Národního geoparku Český ráj .....................................................................25 Obrázek 6: Logo Národního geoparku Egeria ..........................................................................25 Obrázek 7: Logo národního geoparku GeoLoci .......................................................................26 Obrázek 8: Logo Národního geoparku Kraj blanických rytířů .................................................26 Obrázek 9: Logo Národního geoparku Podbeskydí ..................................................................27 Obrázek 10: Logo Národgního geoparku Ţelezné hory ...........................................................27 Obrázek 11: Umístění Národního geoparku Ţelezné hory v rámci ČR ....................................30 Obrázek 12: Mapa Národního geoparku Ţelezné hory .............................................................30 Obrázek 13: Logo Národního geoparku Ţelezné hory .............................................................32 Obrázek 14: Regionální značka Ţelezných hor ........................................................................37

61

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

ARZ

Asociace regionálních značek

CENIA

Česká informační agentura ţivotního prostředí

CHKO

Chráněná krajinná oblast

MAS

Místní akční skupiny

MZV

Ministerstvo zahraničních věci

MŢP

Ministerstvo ţivotního prostředí

NG

Národní geopark

NPR

Národní přírodní rezervace

OSN

Organizace spojených národů

PP

Přírodní památka

PR

Přírodní rezervace

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, věku a kulturu

62

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3

63

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Dotazníkové šetření pro bakalářskou práci (TIC) 1. Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci s geoparkem? (zkušenosti, silné a slabé stránky spolupráce)

2. Jaký byl zájem o společný projekt Quest? (tabulka - malý/velký) Rok 2013 2014

Zájem

3. Jakým způsobem pomáháte šířit povědomí o geoparku – jak ho propagujete?

4. Při propagaci kladete důraz na geopark jako celek nebo spíše na oblast v okolí vašeho infocentra?

5. Jaký je zájem vašich návštěvníků o geopark? (1 = návštěvníci se sami aktivně zajímají, 5 = návštěvníci se nezajímají vůbec) 1 2 3 4 5 6. Co očekáváte od geoparku jako vašeho partnera?

Příloha č. 2 Dotazníkové šetření pro bakalářskou práci (školy) 1. Spolupracovali jste nějakým způsobem s geoparkem nebo jste se účastnili některých jeho projektů? (výstavy, exkurze, naučné stezky, program Geovědy apod.)

2. Pokud ne, proč neproběhla spolupráce?

3. Pokud ano, jakých projektů?

4. Jak často spolupracujete nebo využíváte projektů?

5. Využili jste projekt Geovědy, který geopark nabízel pro učitele?

6. Jaký přínos pro vás měla spolupráce s geoparkem? (1 = nepřínosné, 5 = velmi přínosné) 1 Pro učitele Pro žáky

nové způsoby prezentace geologie návaznost na další vyučovací předměty vyšší znalost regionu zpestření výuky praktická výuka v terénu vyšší znalost regionu

7. Jak jste byli spokojení se spoluprací nebo projekty? (1 = nespokojeni, 5 = velmi spokojeni) 1 2 3 4 5

2

3

4

5

8. Je něco, co byste změnili/zlepšili?

9. Budete s geoparkem spolupracovat i v budoucnu?

Příloha č. 3 Dotazníkové šetření pro bakalářskou práci (místní obyvatelé) 1. S čím si spojíte pojem geopark?

2. Slyšeli jste někdy o těchto aktivitách/projektech? (můţete označit i více odpovědí) Quest NGŢH Městské muzeum ve Skutči – Expozice kamenictví Berlova Vápenka Třemošnice – Muzeum vápenictví Geologické sbírky ve Vodních zdrojích v Chrudimi Venkovní geologická expozice v Heřmanově Městci Venkovní geologická expozice v Malči Naučná stezka kolem prachovického lomu Naučná stezka – Vápenka Naučná stezka – Raškovickými lomy Naučná stezka – Heřmanův Městec – Město u dvou moří Naučná cyklostezka MAGMA 3. Spojili byste si tyto aktivity/projekty s geoparkem? Ano

Některé ano

Některé ne

4. Víte, že v jednom žijete? Ano 5. Víte, jak se jmenuje?

Ne

Ne

6. V čem myslíte, že spočívá přínos geoparku pro region? (můţete označit i více odpovědí) Podpora regionálního rozvoje Podpora návštěvnosti (cestovního ruchu) Podpora vzdělanosti Propagace geologického dědictví Věda a výzkum Obnova přírodních a kulturních hodnot 7. V čem vidíte jeho silné a slabé stránky?

8. Pohlaví Ţena 9. Věk

10. Bydliště (obec)

11. Vzdělání Základní Střední s vyučením Střední s maturitou Vysokoškolské

Muţ