Genetika Nauka o dě dědič dičnosti a promě proměnlivosti
Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin
molekulá molekulární rní buně buněk organismů organismů populací populací
Předávání vloh z buňky na buňku
Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků na úrovni populací
Základní pojmy Znaky = vš všechny vlastnosti organismů organismů morfologické morfologické – dané dané tvarem a velikostí velikostí morfé morfé = podoba funkč funkční – schopnost vykoná vykonávat urč určité ité funkce psychické psychické – u člově lověka (nadá (nadání, inteligence, temperament)
1
Znaky Kvalitativní Kvalitativní vyskytují vyskytují se u rů různých jedinců jedinců v rů různých formá formách (kvalitá (kvalitách)
př. barva kvě květů růže, ůže, krevní krevní skupiny, barva vlasů vlasů u člově lověka
Kvantitativní Kvantitativní liší liší se u rů různých jedinců jedinců stupně stupněm (mí (mírou) své svého vyjá vyjádření ení
př., výš výška, inteligence, krevní krevní tlak
Fenotyp = soubor vš všech znaků znaků dané daného organismu
Gen, vloha molekulá molekulární rní předpoklad pro kaž každý znak úsek DNA, nesoucí nesoucí informaci pro stavbu jedné jedné bílkoviny
Alela forma (varianta genu) obsahuje informaci pro konkrétní formu příslušného znaku 1 gen se může vyskytovat v jedné nebo v několika formách (alelách) Př. Gen nese informaci pro barvu očí octomilky, alela (forma genu) určuje, o jakou barvu se jedná (alela pro červenou barvu, bílou barvu)
2
Genotyp = soubor všech genů daného organismu
Genom = soubor všech genů v jedné buňce (jaderný a michondriální genom)
Plasmon = soubor genů lokalizovaných mimo jádro
Geny velké velkého a malé malého účinku Kvalitativní Kvalitativní znaky jsou vě většinou podmiň podmiňová ovány malým množ množství stvím genů genů, často genem jediným gen velké velkého účinku Kvantitativní í znaky jsou výsledkem Kvantitativn spolupů spolupůsobení sobení většího šího poč počtu genů genů, z nichž nichž má kaž každý jen malý fenotypový projev geny malé malého účinku Soubor = polygenní polygenní systé systém
Molekulární základy dědičnosti Struktura DNA a RNA Ústř střední ední dogma molekulá molekulární rní biologie
3
DNA
© Espero Publishing, s.r.o.
NUKLEOTID základní kladní stavební stavební jednotka DNA fosfát
báze cukr
Dvojš Dvojšroubovice DNA
© Espero Publishing, s.r.o.
4
Párová rování bazí bazí
A–T C-G
Chemická Chemická struktura RNA
© Espero Publishing, s.r.o.
Párová rování bází ve vlá vlákně kně RNA U - A C - G
© Espero Publishing, s.r.o.
5
Uracil – adenin
© Espero Publishing, s.r.o.
Ústř střední ední dogma molekulá molekulární rní biologie
© Espero Publishing, s.r.o.
Ústř střední ední dogma molekulá molekulární rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny replikace
DNA
tr
ce rip k s an
RNA
lac ns tra
e
protein
reverzní transkripce informace
funkce
6
Kaž Každý gen obsahuje informaci pro tvorbu proteinu
© Espero Publishing, s.r.o.
Kód, triplet Překlad genetické genetické informace do struktury proteinu probí probíhá podle urč určité itého klí klíče = genetický kó kód Kód – tripletový tj. kaž každá trojice nukleotidů nukleotidů urč určuje jednu aminokyselinu
UCG AGC
CAU GUA
Ser
His
GCC CGG Ala
kodony v mRNA antikodony tRNA aminokyseliny
Většina aminokyselin je kó kódová dována více než než jední jedním kodonem. kodonem.
Kodony UAA, UAG, UGA signalizují signalizují konec sekvence.
7
Geny Strukturní Strukturní nese informaci o primá primární rní struktuř struktuře proteinu
Regulač Regulační úsek DNA, plní plnící regulač regulační funkci vazebná vazebná místa pro specifické specifické proteiny,urč proteiny,určují ující, zda gen bude či nebude př přepisová episován
Geny pro RNA nesou informaci pro stavbu tRNA a rRNA
Molekulární základy dědičnosti Replikace DNA
Realizace genetické genetické informace (genová (genová exprese) transkripce
DNA
translace
RNA replikace
protein
= zdvojování vláken DNA
DNA
8
Kdy dochází k replikaci DNA? K replikaci dochá dochází u buně buněk, které které se budou dá dále dě dělit, a to v syntetické syntetické fázi buněč ného cyklu. buněčn
Replikace DNA = tvorba kopií molekul nukleových kyselin, zajišťující přenos z DNA do DNA Vzor (matrice, templá templát) pro tvorbu kopie (repliky) Materiá Materiál na výrobu
původní vodní vlá vlákno DNA
volné volné nukleotidy
Dělní lníci
heliká helikáza, za, RNA polymerá polymeráza, za, DNA polymerá polymeráza, za, DNA ligá ligáza Energii dodá dodává ATP Dvojš Dvojšroubovice se rozplé rozplétá a oba řetě etězce slouž slouží jako matrice pro synté syntézu komplementá komplementární rních řetě etězců zců Vzniknou dvě dvě molekuly DNA, kaž každá má jedno pů původní vodní vlá vlákno a jedno nově nově syntetizované syntetizované - SEMIKONZERVATIVNÍ SEMIKONZERVATIVNÍ
Replikace DNA Dvojšroubovice se rozplétá a oba řetězce slouží jako matrice pro syntézu komplementárních řetězců Vzniknou dvě molekuly DNA, každá má jedno původní vlákno a jedno nově syntetizované
9
Dvojš Dvojšroubovice DNA se rozvolň rozvolňuje na urč určité itém mí místě stě - v poč počátku replikace Iniciační místo Replikační vidlička
© Espero Publishing, s.r.o.
Kaž Každý chromozó chromozóm má má stovky takových poč počátků tků
Replikace DNA původní vlákno = matrice, templát G
A
C
T
G
T
G
C
A
T
G
A
C
A
C
G
T
C
A
C
G
T
Napojení primerů A
© Espero Publishing, s.r.o.
A
C
T
G
T
G
C
nově syntetizované vlákna
10
Synté Syntéza DNA Vlá Vlákno DNA je asymetrické 3'-konec - hydroxylová skupina pentosy 5'-konec - fosfátová skupina
© Espero Publishing, s.r.o.
Vlákno DNA se může prodlužovat jen v jenom směru 5´ → 3´ V opačném směru 3´ → 5´ jsou syntetizovány krátké úseky, které jsou pak dodatečně spojovány.
© Espero Publishing, s.r.o.
Rychlost replikace U bakterií bakterií 1000 nukleotidů nukleotidů za sekundu U eukaryotní eukaryotní buň buňky replikace chromozomu trvá trvá 3 minuty replikace genomu - 8 hodin
11
Molekulární základy dědičnosti Proteosynté Proteosyntéza
Proteosyntéza = výroba bí bílkovin 2 fá fáze: ze: 1. genetická genetická informace je nejprve zkopí zkopírová rována z DNA do mRNA přepis informace z DNA do RNA transkripce 2. informace je př přelož eložena z poř pořadí adí bazí bazí v RNA do poř pořadí adí aminokyselin v bí bílkovině lkovině překlad translace
Přenos genetické informace transkripce
DNA
translace
RNA
protein
replikace
DNA
12
Transkripce Transkripcí Transkripcí vzniká vzniká RNA, která která je komplementá komplementární rní k části jednoho řetě etězce DNA
© Espero Publishing, s.r.o.
Transkripce = př přepisová episování genetické genetické informace z DNA do RNA Vzor (matrice, templát) Materiál na výrobu Dělníci Energii
vlákno DNA volné nukleotidy
RNA polymerázy dodává ATP
Genetická informace se převádí z pořadí nukleotidů v DNA do pořadí nukleotidů v RNA Výsledek = tzv. primární transkript je dále upravován
DNA je transkribová transkribována enzymem RNARNA-polymerá polymerázou
Rychlost transkripce 80 tripletů za sekundu 1 chyba na 104 nukleotidů
© Espero Publishing, s.r.o.
13
Sestř Sestřih RNA Poté Poté co vznikne molekula mRNA, mRNA, dochá dochází k její její úpravě pravě – tzv. sestř sestřihu (probí (probíhá podobně podobně jako sestř sestřih filmu) DNA totiž totiž obsahuje kromě kromě sekvencí sekvencí nesoucí nesoucích informaci (kó (kódují dujících sekvencí sekvencí tzv. exony) exony) i nekó nekódují dující sekvence (tzv. introny). introny). Tyto sekvence jsou po vzniku mRNA z její její molekuly vystř vystřiženy.
Sestř Sestřih RNA
© Espero Publishing, s.r.o.
Přenos genetické informace transkripce
DNA
translace
RNA
protein
replikace
DNA
14
Translace = př překlad genetické genetické informace z poř pořadí adí nukleotidů nukleotidů v RNA do poř pořadí adí aminokyselin v bí bílkovině lkovině ribosóm
Místo
Vzor (matrice, templát)
vlákno RNA
Materiál na výrobu Dělníci
enzymy v ribosómu
Pomocníci Energii
aminokyseliny
T- RNA dodává ATP
Molekula tRNA transferová transferová RNA, př přenáší enáší urč určitou aminokyselinu Zde se váže určitá aminokyselina
© Espero Publishing, s.r.o.
antikodon
= triplet, kterým se váže tRNA na komplementární kodón mRNA
Překlad genetické genetického kó kódu © Espero Publishing, s.r.o.
Navázání aminokyseliny
aminokyselina tRNA
Připojení antikodónu tRNA na kodón mRNA
15
Tvorba bí bílkoviny probí probíhá v ribozó ribozómu. mu. Ribozó Ribozóm se sklá skládá ze dvou podjednotek Velká ribosomální podjednotka
malá ribosomální podjednotka © Espero Publishing, s.r.o.
Zahá Zahájení jení proteosynté proteosyntézy = iniciace
Translace mRNA začíná na určitém kodonu – tzv iniciační kodon - AUG
Speciální molekula tRNA – tzv. iniciační tRNA s navázaným mehioninem zahajuje translaci
© Espero Publishing, s.r.o.
velká ribosomální podjednotka
Vlákno mRNA kompletní ribosom iniciační kodon - AUG
Zahájení proteosyntézy = iniciace
16
tRNA s navázanou aminokyselinou
Translace molekuly mRNA
tRNA s navázanou aminokyselinou se napojí na příslušný antikodon mRNA
prodluž prodlužová ování molekuly = elongace
Mezi dvěma aminokyselinami vedle sebe vznikne peptidová vazba Malá podjednotka ribozomu se posune o tři nukleotidy vpřed
Opaková Opakování tří fází:
© Espero Publishing, s.r.o.
4
Vznikající peptidový peptidová řetězec vazba
5
4 5
17
Translace je ukončena navázáním terminačních faktorů na stop kodon
Koneč Konečná fáze proteosynté proteosyntézy = terminace
Ribozomové jednotky se rozpojí © Espero Publishing, s.r.o.
Na jedné e najednou jedné molekule mRNA se můž může vytvá vytvářet ví více molekul bí bílkovin Polyribosom
© Espero Publishing, s.r.o.
Ribosó Ribosómy jsou vá vázány na endoplazmatické endoplazmatické reticulum. reticulum. Zde dochá dochází k úpravě pravě vyrobených bílkovin.
© Espero Publishing, s.r.o.
18
Základy CYTOGENETIKY
Eukaryotní buňka DNA je obsaž obsažena v:
jádro mitochondrie 16 500 pí písmen genet.k ódu genet.kó 37 genů genů 3 000 mitochondrií mitochondrií vají vajíčko – až 100 000 mitochondrií mitochondrií
chloroplasty
http://www.scar.utoronto.ca/~olaveson/chloroplast.jpg
www.futura-sciences.com/img/mitochondrie.jpg
Eukaryotní buňka Jádro
Geny jsou př převá evážně umí umístě stěny na chromozomech soustř soustředě eděných v já jádře.
Chromozó Chromozómy
Jádra vš všech buně buněk jednoho organismu mají mají stejnou chromozomovou výbavu stejný poč počet stejný tvar stejné stejné rozmě rozměry stejný obsah genů genů
Haploidie Diploidie
19
Chromosomy jsou většinou značně rozvolněné a nejsou viditelné (tzv. interfázové chromosomy) Na počátku dělení buňky dochází k jejich spiralizaci, zkracování a tím i zviditelnění (tzv. mitotické chromosomy).
Úrovně rovně kondenzace chromatinu
Stavba chromozomu Kaž Každý chromosom se sklá skládá z chromatidy jedné DNA a jedné molekuly komplexu bí bílkovin (histonů (histonů) Komplex DNA a proteinů proteinů = chromatin V Sného cyklu S-fázi buněč buněčn dochá dochází ke zdvojení zdvojení DNA, centomera takž takže v době době dělení lení buň buňky je chromozó řen dvě ěma Centomera místo, kde se chromozómjetvoř tvo dv stejnými částmi - chromatidami chromozóm připojuje na vlákna dělícího vřeténka http://folding.stanford.edu/education/GAH/chromosomes.jpg
20
Mitotické Mitotické chromosomy na sní snímku z elektronové elektronového mikroskopu
Lidské chromosomy
Homologní chromozomy
Kaž Každá somatická somatická buň buňka je diploidní diploidní.
vajíčko
spermie
pár homologních chromozomů
Jedna chromozomová chromozomová sada (v kaž každé buň buňce) pochá pochází od otce, jedna od matky.
21
Diploidní Diploidní poč počty chromozomů chromozomů některých rostlin a živoč ivočichů ichů Hrá Hrách setý Ječ Ječmen obecný Rajč Rajče jedlé jedlé Jasan ztepilý Lípa srdč srdčitá itá Žížala obecná obecná Štika obecná obecná Kapr obecný Pes domá domácí Šimpanz uč učenlivý
14 14 24 46 82 36 18 104 78 48
Prouž Proužková kování lidských chromosomů chromosomů
Mitóza Specifické Specifické dělení lení buněč ného já buněčn jádra, zajiš zajišťují ující přesné esné rozdě rozdělení lení jaderné jaderné hmoty
2n
2n
22
anafáze
profáze
metafáze telofáze
profáze
metafáze anafáze telofáze
Meióza Zajiš Zajišťuje sní snížení ení diploidní diploidního poč počtu chromozomů chromozomů na haploidní haploidní Probí Probíhá ve dvou na sebe navazují navazujících dělících cyklech 1. fá fáze = heterotypické heterotypické dělení lení 2. fá fáze = homeotypické homeotypické dělení lení
23
Heterotypické dělení segregace chromozomů
bivalenty
Homeotypické dělení
Kombinace chromozomů
www.science.siu.edu/plant-biology/PLB117/JPEGs%20CD/0272.JPG
24
V prů průběhu profá profáze heterotypické heterotypického dělení lení se homologické homologické chromozomy spojují spojují v tzv. bivalenty. e dochá bivalenty. Př Při tom můž může docházet k výmě výměně částí stí nesesterských chromatid – crossingcrossing-over. over. crossingcrossing-over
bivalenty
25