VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ
LADISLAV PLÁNKA
GE18 KARTOGRAFIE A ZÁKLADY GIS MODUL 04 Ú EDNÍ MAPY
STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
© Ladislav Plánka, Brno 2006
Obsah
OBSAH 1 Úvod ...............................................................................................................7 1.1 Cíle ........................................................................................................7 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................7 1.3 Doba pot ebná ke studiu .......................................................................7 1.4 Klí ová slova.........................................................................................7 2 Státní mapová díla........................................................................................8 2.1 Katastrální mapy ...................................................................................8 2.1.1 eskoslovenský pozemkový katastr .....................................12 2.1.1.1 Mapy eskoslovenského pozemkového katastru ..................16 2.1.1.2 Geodetické základy eskoslovenského pozemkového katastru19 2.1.1.3 Kartografické zobrazení map eskoslovenského pozemkového katastru ..........................................................20 2.1.1.4 Klad list map eskoslovenského pozemkového katastru ....20 2.1.2 Technickohospodá ské mapy (THM) ...................................24 2.1.2.1 Technickohospodá ské mapy v S-42 ....................................25 2.1.2.2 Technickohospodá ské mapy v S-JTSK ...............................27 2.1.3 Jednotná evidence p d ..........................................................30 2.1.3.1 Zakládání JEP p esnou metodou...........................................32 2.1.3.2 Zakládání JEP zjednodušeným zp sobem ............................33 2.1.4 Mapy evidence nemovitostí (EN) .........................................33 2.2 Mapy pro hospodá skou výstavbu ......................................................35 2.2.1 Základní mapy velkého m ítka (ZMVM) ...........................36 2.2.1.1 Technické podmínky tvorby a údržby základních map velkých m ítek.....................................................................37 2.2.1.2 Tvorba ZMVM......................................................................42 2.2.1.3 Údržba ZMVM .....................................................................43 2.2.1.4 Obsah ZMVM.......................................................................43 2.2.2 Základní mapy st edních m ítek..........................................44 2.2.2.1 Geodetické a kartografické základy......................................45 2.2.2.2 Klad a ozna ení mapových list ZM ....................................45 2.2.2.3 Obsah Základní mapy ...........................................................47 2.2.3 Mapy územních celk ...........................................................50 2.2.4 Mapy správního rozd lení.....................................................50 2.2.5 Klady list map .....................................................................50 2.2.6 Odv tvová tématická mapová díla........................................50 2.3 Státní mapa..........................................................................................51 2.4 Vojenské topografické mapy ..............................................................56 2.4.1 Úprava mapových d l t etího vojenského mapování............60 2.4.2 Prozatímní vojenské mapování .............................................64 2.4.3 Definitivní vojenské mapování .............................................68 2.4.4 Období II. sv tové války.......................................................70 2.4.5 Vojenská topografická mapa eskoslovenské lidové armády71 - 5 (95) -
Název p edm tu · Modul #
2.4.5.1 Historický vývoj topografických map.................................. 73 2.4.5.2 Geodetický základ ................................................................ 87 2.4.5.3 Nomenklatura mapových list ............................................. 90 2.4.5.4 Obsah topografických map................................................... 92 2.4.5.5 Obsah topografických map................................................... 92 3 Záv r ........................................................................................................... 95 3.1 Shrnutí ................................................................................................ 95 3.2 Studijní prameny ................................................................................ 95
- 6 (95) -
Úvod
1
Úvod
1.1
Cíle
Kartografická díla vytvá ená pro pot eby státu a financovaná státem a už pro ú ely v ejné správy nebo ú ely vojenské b žn ozna ujeme jako státní. V tomto modulu jsem si dovolil ozna it taková díla, jež svou historickou úlohu státních mapových d l v tšinou ukon ily (s adou výjimek nap . v oblasti kartografických d l) jako díla ú ední, abych je jednozna n odlišil od aktuálních státních mapových d l. Cílem tohoto modulu je podat stru ný p ehled historických státních mapových d l a jejich geodetických a kartografických základ tak, aby bylo možno lépe porozum t jejich sou asník m.
1.2
Požadované znalosti
Pro pochopení konkrétních kartografických d l je t eba znát kartografickou terminologii obsaženou v modulu 01 (Úvod do kartografie), jakož i základní zásady kartografické interpretace a generalizace obsažené v modulech 02 (Kartografická interpretace) a 03 (Kartografická generalizace a kartometrie).
1.3
Doba pot ebná ke studiu
Pro zvládnutí celého rozsahu p edm tu jsou v denním studiu plánovány jen v letním semestru 3 hodiny p ednášek a 3 hodiny cvi ení. P i délce trvání semestru 13 týdn to odpovídá 13 x 6, tj. 78 hodin ízeného studia pro všechny moduly. Prezentovaný rozsah látky proto není zvládnutelný bez samostudia a ur ité specializace, která je závislá na konkrétním zam ení studenta, resp. jeho bakalá ské práce.
1.4
Klí ová slova
Státní mapová díla, katastrální mapy, Základní mapy velkých a st edních m ítek, vojenské topografické mapy.
- 7 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
2
Státní mapová díla
Za státního mapového díla považujeme taková mapová díla, která jsou vyhotovená ve státním zájmu. Jejich vytvá ení, vydávání, udržování, obnovování i jejich dokumentace je v p sobnosti státního orgánu. Podle jeho obsahu lze rozlišit: •
základní státní mapové dílo,
•
tematické státní mapové dílo
Základní státní mapová díla mají základní všeobecn využitelný obsah, souvisle zobrazují celá státní území podle jednotných zásad a jsou vytvo ená a vydávaná orgánem státní správy ve ve ejném zájmu. Tematickým státním mapovým dílem se rozumí kartografické dílo zobrazující, zpravidla na podklad základního státního mapového díla, tematické skute nosti ur ené a vydávané orgánem státní správy ve ve ejném zájmu. Jednozna ný státní zájem na mapování a mapové tvorb se u nás projevuje již od 2. poloviny 18. století v souvislosti se zabezpe ováním vojenských pot eb a pozd ji i pro zp esn ní vlastnických vztah k nemovitostem a ur ování pozemkových daní.
2.1
Katastrální mapy
Pro pot eby ur ování a zaznamenávání vlastnických vztah k nemovitostem se b hem složitého vývoje vykrystalizovalo mapové dílo, které je všeobecném pov domí známo pod ozna ením katastrální mapa. Slouží pro pot eby katastru nemovitostí a je grafickým podkladem pro ur ování právních vztah k nemovitostem a k ur ování dan z nemovitosti, ímž byl, je a bude zásadn ovlivn n jejich obsah i zp sob zpracování. Jinak e eno je katastrální mapa polohopisná mapa velkého m ítka zobrazující všechny nemovitosti a katastrální území, jež jsou p edm tem katastru nemovitostí. V sou asné dob p edstavuje grafický, p ípadn digitální technicko-právní podklad pro výkon státní správy. Krom této právní funkce plní významnou funkci eviden ní a v r zné mí e mohou být využívány také k technickému projektování. Jsou v tšinou zpracovávány v m ítku 1:5000 a v tším, a proto jsou n kdy ozna ovány jako mapy velkých m ítek. Vzhledem k náro nosti zpracovávání katastrálních map pro celé státní území, jsou v sou asné dob využívány ke katastrálním ú el m mapy, jež mají sv j p vod v r zných historických obdobích po roce 1817. Struktura t chto map k roku 1992 uvádí Obr. 2-1 a k roku 1996 Tabulka 2-1.
- 8 (95) -
Státní mapová díla
Obr. 2-1Mapové listy a plocha území podle druh katastrálních map
- 9 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04 Tabulka 2-1Skladba katastrálních map v eské republice v roce 1996 podle p vodu
P vod mapy DKM ZMVM ve 3. t íd p esnosti ZMVM ve 4. t íd p esnosti THM 1:1000 THM 1:2000, p vodn v S-42, p evedeno do S-JTSK THM 1:2000, mapováno v S-JTSK FÚO 1:2000 Instrukce A 1:1000 Instrukce A 1:2000 íseln m ené mapy v systému Gusterberg a Sv. Št pán p evedené do S-JTSK Mapy m ené stolovou metodou v systému Gusterberg a Sv. Št pán 1:2880 Jiné
P ibližné pokrytí území v % 1 2 10 1 5 6 1 1 2 1 69 1
Obsahem m ického operátu eskoslovenského pozemkového katastru jsou katastrální mapy r zného druhu, dnes již asto neplatné, protože b hem posledních desetiletí nebyly dopl ovány zm nami polohopisu. Mají však sv j náležitý historický význam a budou i nadále sloužit k objas ování spole enských pom r v p íslušném období a sloužit jako pr kazný výchozí podklad k vyšet ení polohy pozemk a pr b h d ív jších vlastnických hranic. K t mto ú el m velmi dob e poslouží i mapy velkých m ítek. Podle SN 01 3410, schválené dne 18.9.1978 jsou za mapy velkých m ítek pokládána taková díla, která byla vytvo ena v m ítkách 1:200, 1:250, 1:500, 1:1000. 1:2000 a 1:5000. Podle obsahu je d líme na základní a tematické (ú elové). Ve smyslu uvedené normy se mezi mapy velkých m ítek nezahrnují topografické mapy a státní mapa 1:5000 - odvozená, by by byly vytvo eny v n kterém z uvedených m ítek. Tabulka 2-2 Mapové podklady využitelné p i obnov katastrálního p epracováním v S-JTSK a zastoupení t chto podklad na území R
Druh katastrální mapy Nové mapování podle Instrukce A v letech 1930 – 1960 Nové technickohospodá ské mapování (THM) v letech 1961 – 1980 ZMVM vzniklá novým mapováním v letech 1981 – 1994 íselné mapování v letech 1900 – 1930 v zobrazení Cassini-Soldner, pozd ji graficky transformované do S-JTSK CELKEM
- 10 (95) -
operátu
Po et katastrálních území
Procentuální vyjád ení
358
9,5
1371
37
1870
50,5
100
3
3699
100
Státní mapová díla
Sou ástí státního mapového díla jsou tyto soubory katastrálních a velkom ítkových map: •
mapy stabilního katastru (sáhové mapy)
•
mapy eskoslovenského pozemkového katastru (novom ické mapy)
•
technickohospodá ské mapy (THM)
•
základní mapy velkého m ítka (ZMVM)
•
mapy evidence nemovitostí
V souvislosti se spole enskými zm nami v eskoslovensku byl v roce 1989 vydán zákon NR . 344 Sb. o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Výrazn se v n m uplat ují i mapy stabilního katastru, které jsou postupn p evád ny do dekadického m ítka a do jednotného sou adnicového systému. Technický stav map stabilního katastru je v sou asné dob dobrý. Jsou velmi cenné p edevším zobrazením vlastnických vztah uvnit slou ených pozemk , tvo ících rozlehlé hony nebo lesní celky. Jsou p epracovávány do dekadického m ítka a do standardního kladu mapových list v sou adnicovém systému JTSK podle norem SN O1 3410 a 01 3411 (Mapy velkých m ítek). Z hlediska tvorby státního mapového díla, zajiš ujícího ádnou evidenci nemovitého majetku, jsou nejd ležit jšími právními normami tyto zákony a vyhlášky: •
Zákon . 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí eské republiky (tzv. nový katastrální zákon), ve zn ní zákona . 89/1996 Sb.
•
Zákon . 359/1992 Sb. o zem m ických a katastrálních orgánech, ve zn ní zákona . 107/1994 Sb., zákona . 200/1994 Sb. a zákona . 62/1997 Sb.
•
Vyhláška eského ú adu zem m ického a katastrálního . 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon . 256/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných v cných práv k nemovitostem, ve zn ní zákona . 210/1993 Sb., zákona . 90/1996 Sb., zákona eské národní rady . 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí eské republiky, ve zn ní zákona . 89/1996 Sb. a ve zn ní vyhlášky . 179/1998, která novelizuje vlastní vyhlášku . 190/1996 Sb.
•
Návod eského ú adu zem m ického a katastrálního .j. 21/1997-23 ze dne 30. dubna 1997 pro obnovu katastrálního operátu, ve zn ní dodatku . 1/1998.
•
Prozatímní návod eského ú adu zem m ického a katastrálního .j. 5238/1998-23 ze dne 21. prosince 1998 pro obnovu katastrálního operátu p epracováním souboru geodetických informací a pro jeho vedení
•
Struktura a vým nný formát digitální katastrální mapy a souboru popisných informací katastru nemovitostí eské republiky, ÚZK .j. 5729/1993-22 ve zn ní dodatku . 1, ÚZK .j. 1116/1995-22 a dodatku . 2, ÚZK .j. 1618/1997-22 a dodatku . 3
- 11 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
2.1.1
eskoslovenský pozemkový katastr
Za první sv tové války bylo vedení pozemkového katastru velmi zanedbáno. Finan ní správa se snažila po válce uvést katastr zp t do po ádku. To se však nepoda ilo; nedostatek personálu a skrovné prost edky dovolily jen formální úpravy katastrálního operátu a sjednocování p edpis . Pronikav jší zm ny nemohly být provedeny. V tší zm ny držby, jako byla pozemková reforma, dlouhodobé pachty a scelování pozemk , a dále pak úv rové t žkosti v bývalé zemi Slovenské a Zakarpatské, vyplývající z neúplnosti a nesprávnosti soupis nemovité držby, jakož i r znost a nejednotnost p edpis p im ly tehdejší vládu k vydání nového katastrálního zákona ze dne 16. prosince 1927, . 177 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení, který za al platit od 1. ledna 1928. Od roku 1824 se katastrální mapy v našich zemích vyhotovovaly a dopl ovaly po dobu asi 100 let podle r zných nejednotných technologických p edpis . Katastrální problematiku v nov vzniklá SR ešil v echách Zákon . 83/1883 . z., na Slovensku a Zakarpatské Ukrajin platily zákony uherské a v Horním Slezsku zase zákony pruské. Ke sjednocení postup pro tvorbu nového mapového díla, p edstavujícího soubor map eskoslovenského pozemkového katastru tak vydání nového katastrálního zákona sm ovalo. Unifika ní katastrální zákon 177/1927 Sb. nahradil tak ka veškeré d íve platné katastrální normy a usm rnil veškerou katastrální m ickou službu i služby podobné na celém území republiky v jednotný vývoj a prohloubil a rozší il ú ely, jimž pozemkový katastr sloužil. Katastrální mapa se stala podkladem nejen topografického mapování, ale i zastavovacích a polohopisných plán a prací kartografických, písemný operát pozemkového katastru se zárove stává jediným podkladem ve ejných knih a pozemkové statistiky v bec. A tak se tento zákon stal základem pro budování jednotného eskoslovenského katastru, jenž je ve své podstat pro území ech, Moravy a Slezska reambulovaným, revidovaným a dopl ovaným katastrem stabilním. eskoslovenský pozemkový katastr p evzal veškerý platný operát stabilního katastru tak, jak se dochoval do 31.12.1927. Geodetickým základem polohopisu nových katastrálních map se stala Jednotná trigonometrická sí katastrální (JTSK) budovaná v letech 1920 - 1957 a za kartografické zobrazení bylo p ijato konformní kuželové zobrazení v obecné poloze (K ovákovo). Toto zobrazení stanovilo ministerstvo financí po dohod s ministerstvy zem d lství, ve ejných prací, národní obrany a školství na návrh eskoslovenského komitétu geodetického a geofyzikálního. Ve smyslu ustanovení § 10 katastrálního zákona (177/1927 Sb.) a § 10 provád cího na ízení . 64/1930 Sb. za ala budovat finan ní správa základ pro veškeré katastrální, ale i vojenské aj. m ické práce na území celé eskoslovenské republiky v JTSK a základní trigonometrické síti (ZTS) za sou innosti výše zmín ných ministerstev a Národní rady badatelské. Základní trigonometrická si (ZTS) byla budována pro ov ení JTSK a pro v decké ú ely, zejména k poznání tvaru Zem ; spojuje se s obdobnými sít mi sousedních stát podle mezistátních dohod. Takovéto dohody bylo dosaženo v roce 1931 s Polskem, v roce 1932 s Rakouskem, v roce 1933 s Rumunskem a v roce 1935 áste n s N meckem. Nesjednala se dohoda s Ma arskem.
- 12 (95) -
Státní mapová díla
Jako definitivní jednotné celostátní zobrazení bylo sice schváleno a zavedeno až v roce 1937, v zájmu dosažení vnitrostátní jednoty se však v n m za alo mapovat již v roce 1934. K provád ní katastrálního zákona byla vydána vládní na ízení . 205/1928 a . 64/1930 Sb., n kolik ministerských vyhlášek, uve ejn ných ve Sbírce zákon a na ízení, a více instrukci pro úpravu jednotlivých obor katastrální služby. Tyto p edpisy m ly za ú el unifikovat službu katastrální. T mito normami se provádí unifikace katastrálních prací z celostátního hlediska a poskytuje se žádoucí p ehled o platných p edpisech. N které z norem, zejména Instrukce A a B pro katastrální m ické práce, byly velmi obsáhlé a významem p esahovaly obvyklý resortní služební p edpis, pon vadž byly d ležitými také pro jiné státní ú ady a samosprávy, oprávn né vyhotovovat geometrické (polohopisné) plány a pro ú edn oprávn né civilní geometry. Instrukce A a B v tehdejší dob vzbudily pozornost i v cizin , což se projevilo i tím, že b hem uplynulého prvého desetiletí byl projeven zájem o s. p edpisy katastrálního m ení a pozemkového katastru, takže byly vym n ny s podobnými p edpisy jiných stát . „Návrh návodu, jak vykonávati katastrální m ické práce pro založení pozemkového katastru p vodním m ením“ byl vydán v roce 1932. Vlastní „Návod, jak vykonávati katastrální m ické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním ízením“, ozna ený písmenem „A“ – odtud „Návod A“, nebo ast ji podle podtitulu „Instrukce A pro katastrální m ické práce“, zkrácen „Instrukce A“, nebo též podle barvy desek knižní vazby „ ervený návod“ vyšel esky v roce 1940 (s ú inností od 1.7.1939) ve dvou svazcích, v nichž první obsahuje text a druhý grafické, tabulkové, mapové a jiné p ílohy. N mecky vyšla tato instrukce soub žn pod názvem „Anleitung, wie Katastervermessungsarbeiten für die Erneuerung des Grundkatasters durch ein neues Katasterverfahren auszuführen sind (zur Unterweisung A für Katastervermessungsarbeiten)“. Platila pro tvorbu polohopisných map velkých m ítek po dobu tém 30 let. Podle n ho se v polohových sítích budovaly sít m ických bod a p ímek, k podrobnému m ení polohopisu se užívalo p evážn ortogonální metody a v povále ném období n kdy i metody polární. Protože byly do eskoslovenského pozemkového katastru v roce 1919 p evzaty i dosavadní katastrální mapy v zobrazení Cassini – Soldnerov a na území Slovenska a Podkarpatské Rusi i mapy ve stereografickém zobrazení (podle Horského), mapy ve válcovém zobrazení (podle Faschinga) a n které komasa ní mapy, byl v roce 1933 vydán na základ výnosu ministerstva financí z roku 1932 technický popis k dom ování zm n a k jejich zobrazování v katastrálních mapách pod názvem „Návod, jak vykonávati m ické práce pro vedení pozemkového katastru“, ozna ený písmenem „B“ – odtud „Návod B“ nebo ast ji podle podtitulu „Instrukce B pro katastrální m ické práce“, zkrácen „Instrukce B“ nebo též podle barvy desek knižní vazby „zelený návod“ pro udržování služebních map velkých m ítek. Tato sm rnice, naposledy nov upravená v roce 1960, sjednocovala postupy údržby všech do té doby vyhotovených katastrálních map. Obsah map byl podle ní ešen tak, aby mohly sloužit nejen da ové a majetko-právní evidenci, ale i ú el m technického projektování. Základní polohové bodové pole tvo ila JTSK a Podrobná trigonometrická sí katastrální. Podrobné polohové bodové pole bylo vytvo eno zhuš ovacími - 13 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
body a polygonovými sít mi. Zhuš ovací body byly ur eny se st ední sou adnicovou chybou 0,03 m a ozna ovaly se v rámci triangula ního listu ísly 01, 02, 03 s p íslušným pomístním názvem. Body polygonových sítí byly ur ovány s p esností charakterizovanou st ední sou adnicovou chybou 0,06 m. Výškopisná m ení, pokud k nim p i katastrálním mapování ojedin le došlo, byla vykonána v eskoslovenské jednotné nivela ní síti I. - III. ádu a v nivela ní síti IV. ádu. Nadmo ské výšky se ur ovaly ve výškovém systému jadranském.
Obr. 2-2 Sou adný systém JTSK
Katastrální m ení pro obnovení pozemkového katastru se podle vládního na ízení . 64 ze dne 23. kv tna 1930, jímž se áste n provád ly vybrané hlavy platného katastrálního zákona, nazývají „nové“. M ický operát p i obnovení pozemkového katastru novým katastrálním ízením se pak nazýval
- 14 (95) -
Státní mapová díla
„nový m ický operát“, a to první, druhý atd. podle toho, jestli bylo takové obnovení provedeno po prvé, po druhé apod. Pro podrobné mapování polohopisu v t icátých až padesátých letech se tak vžil název „Nová m ení“ a m ické ná rty se nazývaly „novom ické“. V ná rtech byla zobrazena ze sou adnic m ická sí . Každý podrobný bod se zobrazoval v m ítku do ná rtu na základ nam ených údaj , tj. stani ení na m ické p ímce a kolmice k ní. Tento zp sob vedení ná rt umož oval hned p i m ení v terénu graficky kontrolovat polohu dvojice zam ených bod kontrolní om rnou. íselné hodnoty nam ených údaj se zapisovaly do ná rtu p ímo v terénu trvalým zp sobem bez dodate ného p ekreslování. P i obnovování pozemkového katastru do roku 1927 bylo v mapách používáno dekadických m ítek 1:2500, 1:1250, 1:2000 a 1:1000, ale stále ješt v zobrazení Cassini - Soldnerov . Listy 1:2000 a 1:1000 se za aly ojedin le vyhotovovat už p ed vznikem eskoslovenského státu. M ly rozm r 64 x 50 cm. Listy 1:2000 byly vytvo eny rovnob žkami s osou Y po 1000 m a rovnob žkami s osou X po 1280 m. Mapové listy 1:1000 vznikly rozd lením listu 1:2000 na tvrtiny. Poloha mapových list obou uvedených m ítek nezávisela na d lení triangula ního listu. Byla dána sou adnicemi nejvzdálen jšího rohu vzhledem k po átku, nap . k trigonometrickému bodu Sv. Št pán. Písemný operát eskoslovenského pozemkového katastru zakládal pro každé katastrální území (k.ú.) parcelní protokol, pozemnostní archy, rejst ík vlastník , seznam partifikát aj. Katastrální operát eskoslovenského pozemkového katastru je vlastním pozemkovým katastrem; jsou v n m zobrazeny, sepsány a popsány veškeré pozemky daného území. D lí se na operát m ický, tj. mapy (geometrické zobrazení pozemk ) a operát písemný (tj. pozemkové soupisy a popisy). Dalšími ástmi operátu jsou sbírka listin a úhrnné výkazy. M ický operát se skládal z katastrální mapy p vodní nebo otisku a p íru ní (indika ní) katastrální mapy, d íve též nazývané indika ní skizzou. Písemný operát byl tvo en rejst íkem parcel, parcelním protokolem, pozemnostními archy, seznamem pozemnostních arch , rejst íkem držitel , seznamem parifika ní p dy a záznamem zm n. Sbírka listin pak obsahovala výpisy z triangula ních údaj , popisy hranic katastrálních území, zápisníky m ených sm r (úhl ) a délek, polní ná rty a geometrické (polohopisné) plány, místopisy m ických bod , výpo etní protokoly, vyhlášky o katastrálním ízení, ohlašovací listy, soudní usnesení (výroky), seznamy nesrovnalostí, výkazy a záznamy zm n, reklama ní a odvolací listiny a vy azené ásti pozemkového katastru. Katastrální operát byl zpravidla vyhotoven pro každé katastrální území samostatn a tudíž byl pro takovouto územní správní jednotku pozemkovým katastrem; tyto operáty byly uloženy u p íslušného katastrálního m ického ú adu z celého obvodu p sobnosti tohoto ú adu (tzv. m ického okresu). Katastrální m ické ú ady m ly za úkol udržovat operáty ve stavu použivatelném a ve shod se skute ným stavem v p írod . Za tím ú elem konaly ob asné p ehlídky, revize pozemkových držeb a jiná opat ení. Zjišt né zm ny zakreslovaly a zapisovaly do katastrálního operátu, p i emž zm nou dot ený držitel musel zaplatit náhradu (ve smyslu ustanovení § 94 kat. zák. 177/1927 Sb.). Tyto náhrady byly stanoveny vyhláškou Ministerstva financí z
- 15 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
13. kv tna 1938, . 108 Sb. Náhrady se vybíraly a vymáhaly jako da pozemková. Tehdejší tyto náhrady byly dosti vysoké, zejména v obcích, kde se provád ly ve v tší mí e šet ení jakostních t íd, a mohly jít až do tisícových ástek. Proti provedení zápisu zm ny do pozemkového operátu se mohly držitelé odvolat. Operáty pozemkové katastru byly ve ejné; bývaly zap j ovány i jiným ú ad m a soud m. Také držitelé pozemk a jiní zájemci si mohly za poplatek vyžádat opis, výpis nebo snímek n které ásti operátu, nebo sami mohly nahlížet do ásti pozemkového operátu a d lat si tužkové poznámky nebo ná rtky z volné ruky, p i dbalosti všech p edepsaných opat ení, aby operáty nebyly poškozeny, zni eny nebo zápis a zákres v nich nebyl m n n. Rozmnožovat ásti pozemkových operát bylo vyhrazeno pouze Ministerstvu financí. Ministerstvo stanovovalo také vyhláškami v ur itých asových obdobích sazby poplatk za opisy, výpisy, otisky nebo snímky z operátu pozemkového katastru. Jedna z posledních cenových úprav, než byl komunisty pozemkový katastr v roce 1954 zrušen, byla uve ejn na vyhláškou ministerstva financí 27. listopadu 1945 pod ozna ením 55.079/45-X (V stník ministerstva financí . 15/1945). Obsahem m ického operátu eskoslovenského pozemkového katastru jsou katastrální mapy r zného druhu, z nichž n které nebyly v posledních desetiletích dopl ovány zm nami polohopisu. Mají však sv j náležitý historický význam a budou i nadále sloužit k objas ování spole enských pom r v p íslušném období. P edstavují pr kazný výchozí podklad k vyšet ení polohy pozemk a pr b h d ív jších vlastnických hranic. 2.1.1.1
Mapy eskoslovenského pozemkového katastru
Katastrální mapa je podstatnou ásti m ického operátu pozemkového katastru. Mapa zachycovala v rný obraz pozemkových, hospodá ských a právních pom r pozemkového souboru za ú elem technického, kancelá ského a dokumenta ního zpracování. Název mapa není sice výstižný, nicmén je u nás pro katastrální praxi všeobecn vžitý. Podle dikce katastrálního zákona . 177/1927 Sb. byla katastrální mapou taková mapa, které obsahovala p esné geometrické zobrazení hranic katastrálních území a vyšších správních jednotek, hranic držebnostních, hranic obd lávání a užívání pozemku, jakož i jiných hranic uvnit jedné držby trvale vyzna ených, p dorysy budov a jiných trvalých za ízení, staveb pozemních, vodních, meliora ních, vodárenských, kanaliza ních, železni ních, elektrárenských, dále polohy mezník , výškových znak , trigonometrických a polygonových bod , památek a strom památkov cenných apod. V map byly dále uvedeny parcelní ísla, p edepsané zna ky a zkratky, názvy a jiné údaje. Dále mapa obsahovala mimorámcové údaje, tj. data o použité metod katastrálního m ení a zobrazení a data o reprodukci mapy a m ítko, ve kterém mapa byla vyhotovena. Tak jako dnes, i tehdy musela katastrální mapa spl ovat ur itá kritéria p esnosti, protože nez ídka bývala jediným pr kazem pozemkové držby. Její p esnost se musela pohybovat v ur itých mezích, tzn. rozdíly délek odsunutých na map a týchž délek m ených p ímo v p írod nesm ly p ekro it p ípustné odchylky, stanovené m ickými p edpisy. Nov vyhotovované mapy musely vyhovovat Návodu A. Tehdejšímu novému mapování byla podrobena všechna tehdejší okresní m sta, ímž vznikaly novom ické mapy. Katastrální mapy se vyhotovovaly zpravidla v m ítku 1:2 - 16 (95) -
Státní mapová díla
000; výjime n také v m ítku 1:1 000, nebo 1:4 000, a to v p ípadech, kdy jde o cenné a hust zastav né nebo hust parcelované pozemky anebo naopak. Dále byly v platnosti mapy stabilního katastru, vyhotovené v sáhovém m ítku 1:2 880, 1:1 440 i 1:720 nebo v m ítku metrickém 1:2 500, 1:1 250 i 1:625. Kv li zákresu bod ze sou adnic byla na obvodu mapového rámu i uvnit na ploše každého listu vyzna ena tvercová sou adnicová sí . Listy katastrálních map v S-JTSK m ly bo ní rámy rovnob žné se sm rem sou adnicové osy X, nemohly být proto orientovány p esn k severu. Aby byla umožn na návaznost jejich kresby na jiné mapy ohrani ené geografickou sítí, byly v rozích mapového rámu krom sou adnic JTSK uvedeny i sou adnice zem pisné a v jiných vydáních map byly tyto rohové údaje nahrazeny vyzna ením p tivte inových dílk geografické sít na obvod rámu. Severní sm r byl vyzna en šipkou vn rámu. Obsah katastrálních map byl dán zmín ným zákonem . 177/27 Sb. Mapoval se polohopis, využitelný pro ú ely pozemkového katastru. Mapa byla geometrickým zobrazením hranic katastrálních území a jiných správních územních jednotek, hranic parcel a jejich díl a hranic vlastnictví. K popisu uvnit listu pat ila zejména parcelní ísla, mapové zna ky, ísla geodetických bod a místní a pomístní názvosloví. Do n kterých list 1:2000 a 1:1000 byl pozd ji dopln n výškopis v jadranském systému. P ílohami katastrálních map byly výškopisné mapy (tzv. výškopisné p íložky). P i katastrálních m ických pracích pro odvození pozemkového katastru novým katastrálním ízením se používaly tyto katastrální m ické metody (metody katastrálního m ení): •
íselné, tj. takové, p i nichž se m ické údaje ur ující polohu bod vyjad ují ísly, a to konkrétn metoda polygonová, tj. metoda pravoúhlých sou adnic, metoda polární s optickým m ením vzdáleností, tj. metoda polárních sou adnic i metoda polární a kone n metoda protínání vp ed,
•
graficko- íselné, tj. takové, p i nichž se poloha bod ur uje z ásti graficky a z ásti íselnými údaji, a to konkrétn metoda m ického stolu, i metoda stolová.
Mapy tedy byly vyhotoveny vesm s íselnými geodetickými metodami. Svojí p esností vyhovují i náro ným požadavk m technického projektování. Na obvod mapového rámu i uvnit mapového listu byla vyzna ena tvercová sou adnicová sí , která byla konstruována tak, že se všechny strany sek ního rámu mapového listu bez z etele na m ítko rozd lily na úseky po 5 cm po ínaje od po átku sou adnicové soustavy. árkami o délce 15 mm vn mapového pole pak byly na sek ním rámu vyzna eny dílky kilometrové sou adnicové hodnoty (kilometrová sí ), árkami o délce 6 mm dílky stometrové sou adnicové hodnoty (hektometrová sí ) a árkami o délce 3 mm dílky ostatních sítí. Uvnit mapového pole byly na sek ním rámu vyzna eny všechny dílky árkami o délce 2 mm a v mapovém poli pr se íky ob jeden spojovaných protilehlých dílk na sek ním rámu, a to k ížky o velikosti 4 mm (tj. po 10 cm po ínaje od po átku sou adnicového systému). Mapové originály se vyhotovovaly na kvalitním kladívkovém papí e o gramáži nejmén 300 g.m2 o velikosti 65 x 81 cm nalepeném bezvodým lepidlem na
- 17 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
tenké hliníkové fólii stejných rozm r o tlouš ce 1,3 mm, aby se minimalizovala jejich rozm rová deformace (srážka). Mapování probíhalo nejintenzivn ji v letech 1933 – 1938 a prakticky skon ilo až v roce 1961, kdy byla vydána nová Instrukce pro technickohospodá ské mapování. Zmapováno bylo pouze asi 3,6 % plochy dnešní R (necelých 7 % povrchu eskoslovenského státu), a tak tyto mapy nemohly nahradit mapy stabilního katastru, které po reambulaci, revizi a dopln ní na aktuální stav podle „Instrukce B“ z staly i nadále nejpoužívan jší podrobnou polohopisnou mapou na v tšin území R.
Obr. 2-3 Mapa pozemkového katastru z roku 1927
eskoslovenský pozemkový katastr byl soustavn udržován v souladu se skute ným stavem až do roku 1938, kdy kon í v d sledku vzniku Protektorátu vedení pozemkového katastru. Stagnace trvala až do roku 1945. Pozd jší nastalé zm ny se nepoda ilo evidovat v plném rozsahu. Povinnost zápisu vlastnictví pozemku do pozemkových knih byla zrušena vydáním ob anského zákoníku v roce 1950. P evod nemovitostí nabyl pak platnosti registrací smlouvy u státního notá ství. Úpln zanikla údržba eskoslovenského pozemkového katastru v d sledku realizace operátu Jednotné evidence p dy (JEP) v roce 1954 (vládní na ízení z 31.8. 1954). Po archivování pozemkového katastru v roce 1956 byla též ukon ena aktualizace a obnova jeho mapového elaborátu, tvo eného p evážn mapami stabilního katastru. Definitivn byly zápisy do pozemkových knih ukon eny v roce 1964 vydáním zákona . 22/64 Sb. o evidenci nemovitostí. V letech 1945 až 1948 ješt fungoval Pozemkový katastr. S nástupem KS k moci dochází i k podstatným zm nám v evidenci p dy. V roce 1951 se vyhotovovaly pro každý zem d lský závod v katastrálním území tzv. - 18 (95) -
Státní mapová díla
Závodové listy. V t chto listech bylo uvedeno dobrovolné p iznání držitel pozemk pat ících k závodu. Vým ry byly odhadovány. Vše bylo organizováno pod záštitou tehdejších MNV (Místní národní výbor). V roce 1952 prob hla blesková štítková akce, jejímž úkolem bylo spolehliv ur it vým ru orné a jiné zem d lské p dy. Organizace se ujal ONV (Okresní národní výbor). Výsledek akce byl zapisován do Eviden ního lístku. 31. srpna 1954 pak byl vládním na ízením zrušen Pozemkový katastr a zárove na ízeno zp esn ní štítkové akce. Vládní na ízení p ikazovalo revizi všech kultur, globální vy íslení p dy podle kultur a sektor a zp esn ní údaj v Eviden ních listech údaji z pozemnostních arch . Do této doby se též datuje vznik zem m ických družstev. 2.1.1.2
Geodetické základy eskoslovenského pozemkového katastru
Po roce 1919 p evzala eskoslovenská republika trigonometrické sít r zného p vodu, nestejné p esnosti a založené na r zných geodetických základech. Staré katastrální trigonometrické sít z let 1821 - 1864 s mnoha ztracenými body byly velmi nep esné. Vojenská trigonometrická sí (1862 - 1898) byla sice zam ena p esn ji, ale vyrovnaná jen empiricky a její body m ly pouze zem pisné sou adnice vztažené k Besselovu elipsoidu. Nepokrývala celé území a m lo rovn ž mnoho ztracených bod . Pravoúhlé rovinné sou adnice bod ostatních trigonometrických sítí byly v 8 r zných sou adnicových systémech p i 5 r zných kartografických zobrazeních. Za takového stavu bylo d ležitým úkolem triangula ní kancelá e ministerstva financí vybudovat novou dostate n p esnou trigonometrickou sí , do které by se p evedly i výsledky starších m ení. Tato sí dostala ozna ení „Jednotná trigonometrická sí katastrální – JTSK“). Požadavek rychlého vybudování nové jednotné sít nep ipoušt l klasický postup od m ení základen k vybudování základní sít ani provést spojení se sít mi okolních stát . Pro vytvo ení JTSK byla v letech 1920 - 1927 vybudována sí I. ádu (z po átku ozna ována jako „základní“) s 237 body (bez jižního Slovenska). Na 54 bodech byly p evzaty m ené osnovy sm r vojenské triangulace z let 1862 - 1898. V prázdných prostorech kolem Brna a na východním Slovensku byla sí dopln na stejn jako ídká sí v echách. Sí byla vyrovnána metodou nejmenších tverc v rovin , nikoliv na elipsoidu a proto bylo nutné co nejd íve ešit otázku kartografického zobrazení (viz dále). Prakticky dala nové síti rozm r tzv. Josefská základna a poloha elipsoidu byla získána z astronomických m ení na bod Hermannskogel u Vídn . Zna ná tížnicová odchylka zp sobila sto ení sít asi o 10“ ve sm ru hodinových ru i ek s posunem celé trigonometrické sít asi o 14“ k východu, které však není na závadu pro technické použití sít . Od roku 1927 se postupn budovala JTSK podle pot eb praxe. Zhušt ním bod p vodní vojenské trigonometrické sít v echách vznikla sí I. ádu s 361 bodem s pr m rnou délkou strany 25 km. Do sít I. ádu se vkládaly body II. ádu o stranách cca 13 km, III. ádu o stranách asi 7 km a IV. ádu o stranách asi 4 km. P itom se dbalo na to, aby do JTSK p ešly všechny body vojenské triangulace, v tšina bod katastrální triangulace a body ze sít pohrani ních a jiných triangulací. Mezi body JTSK I - IV. ádu se vkládaly body podrobné (místní) trigonometrické sít V. ádu o pr m rné délce stran asi 2 km a pozd ji
- 19 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
ješt body zhuš ovací o stranách asi 1 km, které nepat í do trigonometrické sít . Podrobné polohové bodové pole pro pot eby mapování bylo vytvo eno zhuš ovacími body a polygonovými sít mi. Body polygonových sítí byly ur ovány s p esností charakterizovanou st ední chybou 0,06 m. Triangula ní údaje JTSK jsou obsaženy v triangula ním operátu, který je sestaven podle tzv. základních triangula ních list . Body I. ádu se íslovaly pr b žn na celém území eskoslovenské republiky. Body II - IV. ádu se íslovaly pr b žn v každém základním triangula ním list . ád trigonometrického bodu se ozna il p ipsáním íslic 1 - 5 k po adovému íslu trigonometrického bodu (nap . 71 - trigonometrický bod . 7 I. ádu, 152 trigonometrický bod . 15 II. ádu, 273 - trigonometrický bod . 27 III. ádu). Úplné ozna ení trigonometrického bodu V. ádu obsahovalo navíc i p ed azené sou adnice jihozápadního rohu triangula ního listu (nap . 980 - 1020:275, tj. bod . 27 V. ádu na triangula ním list 980 - 1020). Krom ísel m ly trigonometrické body i název, zpravidla shodný s místním názvem. Pokud byly ke zhušt ní sít V. ádu budovány i zhuš ovací body, íslovaly se pr b žn v triangula ním list s p ed adnou 0 (nap . 025, tj. zhuš ovací bod . 25). Ojedin lá výšková m ení byla vykonána v s. jednotné nivela ní síti I. – III. ádu a v nivela ní síti IV. ádu. Nadmo ské výšky se ur ovaly v jadranském výškovém systému. 2.1.1.3
Kartografické zobrazení map eskoslovenského pozemkového katastru
Pro eskoslovenské území odvodil J.K ovák obecné konformní kuželové zobrazení s minimální délkovou opravou ze zobrazení od -10 do +14 cm na 1 km a jediným sou adnicovým systémem v jediném kvadrantu. Osou X je obraz zemského poledníku o zem pisné délce 42°30´ východn od Ferra. Po átek sou adnic je vzdálen 1 381 414,550 m na sever od bodu daného zem pisnými sou adnicemi 47°30´ severní zem pisné ší ky a 42°30´ východn od Ferra zem pisné délky (1 298 039,0046 m na sever od bodu o severní zem pisné ší ce 48°15´a o zem pisné délce 42°30´východn od Ferra). Kladný sm r osy X je k jihu. Kolmice vedená po átkem sm rem na západ je kladným sm rem osy Y. Pomocí tohoto zobrazení byla trigonometrická sí p evedena do roviny. Referen ní plochou z stal Bessel v elipsoid (f = 1:299,15). Protože se katastrální mapy vytvá ejí pro ú ely pozemkové dan , nebyla jim po dobu socialistické orientace našeho státu v nována dostate ná pozornost. 2.1.1.4
Klad list map eskoslovenského pozemkového katastru
V jednotné trigonometrické síti zavedené na území SR po roce 1920 a uzákon né katastrálním zákonem . 177/1927 je poloha všech bod vyjád ena v jediném systému pravoúhlých sou adnic ( R tento systém p evzala). Systém je ur en tak, že se celé území R nachází v prvním kvadrantu. Rovnob žky s osami sou adnicového systému JTSK vedené ve vzdálenostech po 50 km od po átku, rozd lily kladný (JZ) kvadrant sou adnicového systému na sloupce a vrstvy. Ty se ozna ovaly vzestupnými ímskými íslicemi L, C, CL, CC ..., tj. 50, 100, 150... km ve sm ru od osy Y a X. Ve sm ru X p ipadla na vrstvu zasahující na území našeho státu ísla LM, M, MLC...MCD, tj. 950,1000, 1050,...1400. Vzniklé tverce vytvo ily (nejvyšší) eviden ní jednotku bývalé eskoslovenské trigonometrické sít , které se ozna ovaly jako základní
- 20 (95) -
Státní mapová díla
triangula ní listy (ZTL). Byly konstruovány v m ítku 1:100 000. Polohu každého z nich udávalo íslo sloupce a íslo vrstvy, která byla spojena pomlkou ve dvoj íslo. Tyto údaje p edstavovaly pravoúhlé sou adnice jihozápadního rohu základního triangula ního listu zobrazujícího území 50 x 50 km. Každý ZTL byl až do roku 1969 také ozna en názvem nejv tší obce, která p ipadla do tverce vymezeného jeho rámem. Nap . list Plze DCCCLMC leží ve sloupci DCCCL a ve vrstv MC, a proto mají pravoúhlé sou adnice jeho jihozápadního rohu hodnotu Y = 850 000 a X = 1 100 000.
Obr. 2-4 Sou adnicový systém jednotné trigonometrické sít katastrální a rozd lení území eskoslovenska na základní triangula ní listy
Obr. 2-5 „Nové“ íslování základních triangula ních list a triangula ních list
Základní triangula ní list se d lil na 5 sloupc a 5 vrstev po 10 km. Vznikly tak tvercové triangula ní listy (TL), které se zobrazovaly v m ítku 1:20 000. Obsahovaly body IV. ádu JTSK spojené do jednoduché sít a dopln né o body V. ádu a o zhuš ovací body, dále hranice katastrálních území a obcí i s jejich názvy, obrazy poledník a rovnob žek a rozd lení na mapové listy 1:2000.
- 21 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
Sou adnice jihozápadního rohu triangula ního listu v km byly p vodn v nadpise uvád ny v arabských íslicích (nap . 650-1070), které zárove p edstavovaly ozna ení jejich kladu. Od „jisté doby“ jsou ZTL i TL íslovány konven n tak, že ZTL jsou, s ur itými výjimkami, v síti pokrývající území bývalého eskoslovenska ozna ovány arabským dvoj íslím (01 - ??) pr b žn po ádcích z leva doprava (tak jak jsme zvyklí íst a psát) a každý TL je pak íslován arabským dvoj íslím (01 - 25) v rámci každého ZTL od severovýchodního rohu ZTL k jihu po vrstvách a následn obdobn v dalších sloupcích. Triangula ní listy pak jsou základními eviden ními jednotkami, jejichž nomenklatura se uvádí v hlavi ce zápisníku m ených vodorovných sm r a výškových úhl ve tvaru ZZTT (ZZ - íslo ZTL, TT - íslo TL). Z triangula ních list byl odvozen klad list map eskoslovenského pozemkového katastru m ítka 1:2000. D lením triangula ního listu 10 x 10 km na 8 sloupc a na 10 vrstev se vytvo ily mapové listy (ML) v základním (normálním) m ítku 1:2 000, sestavením ty t chto list vznikl mapový list 1:4000 a rozd lením listu 1:2 000 na tvrtiny vznikly mapové listy 1:1 000. V od vodn ných p ípadech vznikaly i mapové listy v m ítku 1:500. Sou adnice jihozápadního rohu všech t chto map zárove p edstavovaly ozna ení jejich kladu. P esnost s jakou byly tyty sou adnice uvád ny p ímo souvisela s m ítkem map. Na jedno desetinné místo (nap . 730,0 – 1130,0) byly uvád ny sou adnice map v m ítku 1:4000, na dv desetinná místa (nap . 730,00 – 1130,00) sou adnice map základního m ítka a na t i desetinná místa sou adnice map v m ítku 1:1000. Pro p ípad nutnosti vykreslit ve zvoleném m ítku mapového listu tak malé pozemky, nebo jejich skupiny, že by nebyly graficky rozlišitelné, p ipoušt lo se pro vypracovat ve v tším m ítku tzv. „p íložnou mapu“. V takto zpracovaném území se v základním mapovém listu objevila místo kresby poznámka „P.m.“.
Obr. 2-6 Rozd lení ZTL na TL a TL na mapy m ítka 1:2000.
Rámy mapových list všech t í velkých m ítek m ly obdélníkový tvar a konstantní rozm r 62,5 (ve sm ru východ – západ) x 50,0 cm (ve sm ru sever – jih). Byly ale také vyhotovovány i polovi ní mapové listy bu o rozm rech 25,0 x 62,5 cm nebo 31,25 x 50,0 cm. Rámové a mimorámové údaje list se
- 22 (95) -
Státní mapová díla
n kdy m nily p i r zných opakovaných vydání map b hem n kolika desetiletí. V rozsahu technické jednotky mapování, tj. katastrálního území, se mapové listy 1:2000 ozna ovaly v nadpise po adovými ísly po ínaje . 1 u nejsevern jší vrstvy a dále postupn od západu k východu. Mapy 1:1000 se íslovaly tak, že list 1:2000 se rozd lil na 2 sloupce a 2 vrstvy íslované v po adí 1,2,3,4. Ozna ení mapy 1:1000 obsahovalo po adové íslo mapy 1:2000 lomené íslem tvrtiny nap . 22/3. Ke jmenovateli se p ipojovalo jedno z písmen a,b,c,d pokud se m la ozna it mapa v m ítku 1:500. Mapy v m ítku 1:4 000 se ozna ovaly ísly všech ty mapových list normálního m ítka (nap . 1-2-3-4). Krom po adového ísla m l každý mapový list vpravo naho e jemné ozna ení obsahující název nebo názvy zobrazených katastrálních území, p ípadn jejich ástí, dopln ný názvem obce a okresu. V mapách vyhotovených po roce 1949 byl v nadpise uveden i název kraje. V ur itém období p ed rokem 1949 se ke jmennému ozna ení p ipojovala dvojice ísel odd lených poml kou. ísla p edstavovala sou adnice Y,X jihozápadního rohu listu. Byla to nejvyšší hodnota sou adnic, která se na listu mohla vyskytnout. Pro m ítko 1:4000 se uvád ly kilometrové sou adnice jihozápadního rohu listu na jedno desetinné íslo, pro m ítka 1:2000 na dv desetinná ísla a pro m ítka 1:1000 na t i desetinná místa a pro m ítko 1:500 na ty i desetinná místa. P esto, že za desetinnou árkou byly v n kterých p ípadech uvedeny pouze nuly, jejich po et byl p edepsán a nesm ly být v ozna ení mapového listu vynechány. Úplné ozna ení listu katastrální mapy 1:2000 bylo nap .: 6 Bílovice nad Svitavou, nebo 3 Út chov, okres Brno, kraj brn nský, 596,25-1152,00. Tabulka 2-3 D lení map eskoslovenského pozemkového katastru
Druh listu ZTL TL ML ML ML ML
M ítko
Rozm r zobrazeného území (v km) 1:100 000 50x50 1:20 000 10 x 10 1:4 000 2,5 x 2,0 1:2 000 1,25 x 1,0 1:1 000 0,625 x 0,500 1:500 0,3125 x 0,2500
Rozm r rámu list (v cm) 50 x 50 50 x 50 62,5 x 50 62,5 x 50 62,5 x 50 62,5 x 50
P íklad ozna ení jihozápadního rohu listu v nadpise DCL-MCL 650-1150 675,0-1078,0 648,75-1064,00 22 601,625-1150,500 22/3 750,0000-1150,0000 22/3a
Z hlediska kartografického je t eba zmínit i tzv. „polní ná rty“, vyhotovované v pr b hu katastrálního m ení zpravidla p ibližn v m ítku 1:1 000 až 1:250, ale i v jiném, které obsahovaly výsledky m ení a místního šet ení, tj. všechny údaje nutné pro vyhotovení katastrálního operátu. Jejich souhrn pro katastrální území tvo í sbírku polních ná rt katastrálního území, jejíž titulní list tvo í p ehled kladu polních ná rt . Pokud se katastrální mapa tvo ila pro celé katastrální území v jednom m ítku, íslovaly se polní ná rty, náležející k témuž mapovému listu a vyhotovené ve stejném m ítku jako katastrální mapa po vrstvách od západu k východu, po ínaje severozápadním kvadrantem ímskými íslicemi I až IV. Jsou-li polní ná rty ve dvojnásobném m ítku ve - 23 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
srovnání s katastrální mapou, pak se každý kvadrant tvrtí a ozna í arabským íslem ve zlomku, nap . II/3, je-li použito ty násobné m ítko katastrální mapy, pak se ve jmenovateli objeví jedno z písmen a,b,c,d, nap . II/3b. Vyhotoví-li se polní ná rt pro n který list katastrální mapy v polovi ním m ítku (nap . pro základní m ítko 1:2 000 v m ítku 1:4 000) katastrální mapy, pop . pro celý list mapy pouze jeden polní ná rt, pak se ozna í všemi ímskými íslicemi takto: I-II-III-IV.
2.1.2
Technickohospodá ské mapy (THM)
V d sledku „rozvoje jednotlivých odv tví národního hospodá ství“ a výstavby vzr stala velmi rychle pot eba podrobných map s výškopisem. Proto bylo v roce 1961 podle m ické „Instrukce pro technickohospodá ské mapování v m ítkách 1:500, 1:1000, 1:2000 a 1:5000“ zahájeno celostátní mapování, jejímž výsledkem byly technickohospodá ské mapy v m ítkách 1:5000 (lesnatá území), 1:2000, 1:1000 a 1:500. Mapy m ly vyhovovat (po p ípadných dopl cích) p evážné v tšin soudobých technických požadavk a „zdokonalené pot eb socialistické evidence pozemk ). Nebylo-li možné ve zvolených m ítkách souvisle zobrazit pro n které prostory (m sta, velké obce, pr myslové závody aj.) nápl stanovenou pro základní mapy, zobrazily se tyto omezené prostory na p íložných mapách v tších m ítek, které mohly být i v nesouvislém zobrazení. Podle „Instrukce“ jsou technickohospodá ské mapy „mapy velkých m ítek (1:5000 a v tších), po izované pro technické a hospodá ské ú ely. Zobrazují na podklad p esného bodového pole p edm ty m ení a výškové pom ry zemského povrchu s p esností danou m ítkem mapy a stanovenou metodou mapování, aby vyhovovaly podle pot eby ú el m technického projektování. Krom toho se v technickohospodá ských mapách vyzna ují a v písemném operátu evidují p edm ty šet ení v rozsahu odpovídajícím všeobecné hospodá ské pot eb, p ípadn pokud jde o mapy ú elové i r zným speciálním ú el m“. Podle obsahu se technickohospodá ské mapy d lily na: 1. základní a 2. ú elové Základní mapy, které byly vytvá eny jako celostátní mapové dílo, sloužily zárove jako ú elové mapy evidence nemovitostí. Zobrazují geodetické základy, pozemky (hranice správní a hranice parcel), budovy a technická za ízení trvalého rázu, p edevším pak povrchové znaky inženýrských sítí. Polohopis byl zobrazen podle vlastního zna kového klí e. Výškopis byl zobrazován vrstevnicemi, kótami a technickými šrafami. Popis uvnit mapového pole zahrnuje místní a pomístní názvy, obecná (druhová) ozna ení, ísla a ozna ení bod bodového pole, íselné výškové údaje a parcelní ísla. V ú elových mapách vyhotovených na podklad základní mapy, byly zobrazeny ješt další p edm ty m ení a šet ení, a to v rozsahu pot ebném pro ur itý ú el. THM vznikaly p vodn v Gaussov zobrazení na Krasovského elipsoidu ve t ístup ových zobrazovacích pásech. Vyhotovovaly se v sou adnicovém
- 24 (95) -
Státní mapová díla
systému 1942 (S-42) a ve výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv) a v jednotném kladu list . V systému 1942 a v odpovídající nomenklatu e mapových list bylo toto mapové dílo vydáváno podle této „Instrukce“ v r zné úprav do roku 1969. Další THM pak vznikaly již v S-JTSK. Do tohoto systému se také postupn p evád ly THM p vodn vytvo ené v S-42. Technickohospodá ské mapy byly reprodukovány dvoubarevn (situace a popis ern , vrstevnice hn d ). 2.1.2.1 Technickohospodá ské mapy v S-42 Geodetické základy polohopisu p edstavovaly body základního a podrobného bodové pole. Základní polohové bodové pole zahrnovalo body eskoslovenské státní trigonometrické sít (1. - 4. ádu) a eskoslovenské podrobné trigonometrické sít p evedené do sou adnicového systému 1942. Podrobné bodové pole rovn ž v S-42, obsahovalo body 6. - 9. ádu, tj. body zhuš ovací, body zvýšené p esnosti, body normální p esnosti a stabilizované body, jejichž poloha byly ur ena v sou adnicích fotogrammetrickými metodami. Pro ú ely THM byly ur eny zhuš ovací body tak, aby spolu s trigonometrickými body vytvo ily bodové pole o hustot 1 bod na 1 km2. Geodetické základy výškopisu tvo ily body výškového bodového pole. Základní výškové bodové pole obsahovalo body eskoslovenské jednotné nivela ní sít I. - III. ádu (vhodn dopln no body IV. ádu) rozmíst né v pr m rné vzdálenosti 1 km v nivela ních po adech mimo obec, v obcích pak ve vzdálenosti 0,6 km. Podrobné výškové bodové pole zahrnovalo výškové body stabilizované nivela ními zna kami a body polohového bodového pole, jejichž výšky byly ur eny technickou nivelací. Nadmo ské výšky se ur ovaly ve výškovém systému baltském po vyrovnání (pro ú elové mapy bylo ve výjime ných p ípadech povoleno použít jadranský výškový systém). P ehledné ná rty bodového pole byly vyhotovovány pro každý mapový list topografické mapy 1:10 000 na trvanlivé pr svitce vztažené k této map . V ná rtu se pak vyzna il klad list základní mapy 1:2 000. Body podrobného bodového pole se íslovaly samostatn pro každý mapový list 1:10 000. Pro ur ování polohy bod v podrobném bodovém poli se užívalo protínání, metody trojúhelníkového et zce, polygonové metody, metody trlaterace a fotogrammerické metody. Pro podrobné m ení bylo geodetických ( íselných) metod použito zejména pro mapy v m ítkách 1:1000 a 1:500 v území s hustou zástavbou. K m ení polohopisu sloužily p edevším metody polární (v p ehledném terénu), metody ortogonální (v sídlištích, pr myslových objektech a v nep ehledném málo sklonitém terénu), metody protínání (v p ehledném terénu s ídkým polohopisem nebo pro zam ení bod v obtížném terénu), metody íselné tachymetrie a stolové a buzolní tachymetrie. Na plošn v tších územích byly na p ehledných územích používány fotogrammetrické metody, a to metoda univerzální a kombinovaná. V nep ístupných velmi svažitých územích i menšího rozsahu bylo jako dopl ující použito metody pozemní fotogrammetrie. íselná polohopisná p esnost bodového pole byla stanovena pr m rem st edních polohových chyb souboru ur ovaných bod a maximálními p ípustnými polohovými odchylkami jednotlivých bod , které tvo í dvojnásobek st edních chyb, a to odstup ovan pro jednotlivé kategorie bod . - 25 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
Pro m ení délek základen a polygonových stran se užívalo p ímého m ení pásmem nebo latí, optických dvojobrazových dálkom r a elektronických dálkom r (geodimetr, tellurometr), nebo se vzdálenosti ur ovaly paralakticky na základnovou la nebo na odvozenou základnu. Pro ur ování nadmo ských výšek bodového pole byla použita p esná nivelace pro po ady IV. ádu, technická nivelace, trigonometrická nivelace, trigonometrické m ení výšek a fotogrammetrické ur ení výšek. Z geodetických metod m ení výškopisu se používala plošná nivelace (v rovinném a mírn svažitém terénu pokud existovala hustá sí polohopisn ur ených bod ), polární metody ve spojení s polohopisným m ením a íselné tachymetrie. Výškov se zam ovaly body polohopisu a podrobné výškové body pot ebné pro konstrukci vrstevnic. Z fotogrammetrických metod se jako základní užívala univerzální metoda a jako dopl ující pozemní fotogrammetrická metoda. P esnost v ur ení nadmo ských výšek byla stanovena tak, že pro body nivela ních po ad I. - IV. ádu se užívalo kritérií podle „Nivela ní instrukce“, pro body stabilizované nivela ními zna kami a ur ené technickou nivelací (tzv. stabilizovaná technická nivelace) byla p ípustná odchylka v záv ru po adu ∆h = 20 R (v mm) p i Rmax = 6 km, Pro body polohového bodového pole stabilizovan0 kameny (nikoliv nivela ními zna kami) byla p i použití technické nivelace stanovena p ípustná odchylka v uzáv ru po adu ±30 ∆h = 20 R (v mm) p i Rmax = 6 km, p i použití trigonometrické nivelace ∆h = 80 R (v mm) p i Rmax = 3 km a fotogrammetrické ur ení výšky bod polohového bodového pole m lo stanovenou st ední chybu mH = 0,18 m a maximální chybu ±0,50 m. Ve velkých souvislých lesních prostorech m že být výškopis p evzat z map menších m ítek (nejvýše 1:10 000). Kresba vrstevnic je v tomto p ípad provedena barvou slabší intenzity (rastrem) než vrstevnice normální a p vod p evzatých vrstevnic s výrazn uvede v okrajovém ná rtku. Tabulka 2-4 P esnost polohopisu THM v S-42
Druh bodu a jejich íslování
Zhuš ovací body (6. ád) Body podrobného polohového bodového pole zvýšené p esnosti (7. ád), ur ené z bod základního bodového pole a bod zhuš ovacích hlavními polygonovými po ady nebo trojúhelníkovými et zci nebo protínáním /2001 - 2999 Ostatní body podrobného polohového bodového pole normální p esnost (8. ád) ur ené protínáním s vedlejšími polygonovými po ady /3001 - 3999 Fotogrammetricky ur ené body polohového pole (9. ád) / 4001 – 4999 Nestabilizované body /5001 - 5999
- 26 (95) -
Stanovená p ípustná st ední sou adnicová chyba (v m) ± 0,03
Mezní odchylka (v m) ± 0,04
± 0,045
± 0,09
± 0,06
± 0,12
± 0,12
± 0,36
Státní mapová díla
List THM v m ítku 1:5000 zahrnuje území vymezené zem pisnou sítí o velikosti l´15´´zem pisné ší ky a 1´52,5´´zem pisné délky. Rozm r rámu není konstantní.Má p ibližnou velikost 46 x 46 cm. V ozna ení listu je zahrnuto íslo vrstvy a íslo zobrazovacího pásu mezinárodní mapy sv ta 1:1 000 000, po adové íslo mapy 1:100 000 a v závorce vlastní íslo mapy 1:5000. Jednotlivé znaky byly odd leny poml kou, nap . M-33-64-(212). Klad, ozna ení a rozm ry THM 1:5000 byly shodné s kladem, ozna ením a rozm ry topografické mapy 1:5000 z padesátých let 20. století. List THM 1:2000 vznikl z TM 1:5000 rozd lením na 2 sloupce a 2 vrstvy. M l ozna ení p íslušné mapy 1:5000 dopln né íslem 1 - 4 odpovídajícího listu 1:2000. Obdobným zp sobem byly rozd lovány a ozna ovány i THM v tších m ítek. Konstruk ní list byl zpracováván na kladívkovém papí e nalepeném na hliníkové nebo zinkové desce nebo na bílé rycí vrstv na nesrážlivé podložce. Sou adnice roh mapových list pro mapy 1:5 000 byly sestaveny v tabulkách. Pro v tší m ítka se sou adnice rohových bod mapových list zjiš ovaly interpolací (kvadratickou v rovnob žkách a lineární v polednících). Ze sou adnic vynesený sek ní rám pak tvo ily p ímé spojnice rohových bod . Sou ástí mapového pole (ale i okraje mapy) je i tvercová sí o stran 10 cm v souhlase s pat i nými hektometrickými hodnotami sou adnic. Mapy byly tišt ny dvoubarevn (polohopis a popis ern , výškopis hn d ) na mapový papír formátu 68 x 80 cm (obvykle 140 g.m2).
1:5000 1:2000 1:1000 1:500
P íklad ozna ení mapového listu
Geografické rozm ry listu
P ibližná plocha v ha
M ítko THM v S-42
P ibližný formát v cm
Tabulka 2-5 Nomenklatura THM v S- 42
M-33-64-(212) M-33-64-(212)-2 M-33-64-(212)-23 M-33-64-(212)-233
l´15´´x 1´52,5´´ 37,5´´x 56,25´´ 18,75´´x 28,125´´ 9,375´´x 14,0625´´
46 x 46 58 x 58 58 x 58 58 x 58
520 130 32 8
2.1.2.2 Technickohospodá ské mapy v S-JTSK V letech 1969 - 1981 se na základ sm rnice z roku 1969 (její první modifikace je z roku 1975) p istoupilo k tvorb THM v sou adnicovém systému JTSK a ve výškovém systému baltském po vyrovnání v m ítkách 1:5000, 1:2000, 1:1000 a 1:500. Rozm ry, klad a ozna ení list THM, vycházející ze základních triangula ních list a z d íve projektované Státní mapy 1:50 000, byly po roce 1969 shodné s d ív jšími SMO-5, novom ickými mapami podle „Instrukce A“ a také s pozd jšími tzv. základními mapami velkých m ítek (ZMVM). Mapové zna ky se zobrazovaly ru n podle SN 73 01 20.
- 27 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
Klad a rozm ry mapových list m ítka 1:5 000 byly odvozeny d lením triangula ního listu na 4 sloupce a 5 vrstev. Vznikly tak obdélníky o rozm rech 2500 x 2000 m (sek ní rám má rozm ry 50 x 40 cm). Další klad a d lení mapových list pro mapy 1:2000 až 1:500 byl odvozen postupným tvrcením osovým k ížem. Rozm ry mapového listu odpovídaly rozm r m mapových list podle map Instrukce A, tzn. 62,5 x 50 cm. Ozna ování mapových list m ítka 1:5000 je identické s ozna ením SMO-5 a je tedy tvo eno názvem bývalé Státní mapy 1:50 000 a ozna ením sloupce a vrstvy v nichž mapový list leží. Ozna ování mapových list v tších m ítek vzniká p ipojováním ísla odpovídající tvrtiny listu, v níž mapa leží. Pro ozna ení list v písemném operátu evidence nemovitostí se užily kódy složené z íslic mapové nomenklatury.
Obr. 2-7 Rozd lení listu THM 1:5000 ozna eného M-33-97-(132) na listy THM velkých m ítek v S-42
Vým ry se po ítaly analyticky ze sou adnic lomových bod , vypo tených z p ímo m ených prvk anebo z transformovaných modelových sou adnic. Vým ry jednotlivých parcel a díl se uzavíraly na vým ry skupin a tyto vým ry skupin na vým ru katastrálního území. P i THM se vyhotovoval i písemný operát evidence nemovitostí. Po p evzetí výsledného operátu na St edisku Geodézie byla vyhlášena jeho platnost. Za átkem sedmdesátých let byla v resortu geodézie zahájena automatizovaná tvorba THM v S-JTSK. Výškopis se zobrazoval bodov automatickým koordinátografem, vrstevnice se zpo átku konstruovaly ru n . Tabulka 2-6 Nomenklatura THM v S-JTSK
Plocha Kód Rozm r Rozm ry zobrazov v písemném M ítko sek ního Ozna ení zobrazovaného aného operátu mapy rámu mapy území (v m) území evidence (v cm) (v ha) nemovitostí 1:5000 50 x 40 2500 x 2000 500 Cheb 8-3 83 1:2000 62,5 x 50 1250 x 1000 125 Cheb 8-3/4 83 4 1:1000 62,5 x 50 625 x 500 31,25 Cheb 8-3/42 83 42 1:500 62,5 x 50 312,5 x 250 7,8125 Cheb 8-3/423 83 423 1:250 62,5 x 50 156,25 x 1,953125 Cheb 8-3/4231 125,00 1:200 62,5 x 50 125 x 100 1,25 Cheb 8-3/4/2-7
- 28 (95) -
Státní mapová díla
V pr b hu následujících let se ukázalo, že není únosné dále zabezpe ovat tvorbu celostátního mapového díla THM ve velkém m ítku, s výškopisem a se zákresem povrchových znak inženýrských sítí. Vzr staly problémy s údržbou obsahu operátu, hlavn m ického. Od roku 1981 se proto vyhotovuje místo THM nové mapové dílo nazvané Základní mapa SFR velkého m ítka (ZVMV), obsahující polohopis využitelný p edevším pro ú ely evidence nemovitostí. THM obsahují polohopis, výškopis a popis. Nejd ležit jšími prvky polohopisu jsou body geodetického podkladu, hranice katastrálních území a pozemk , stavební objekty, objekty dopravní sít , potrubní a elektrická vedení, vodstvo a jiné prvky území d ležité pro technickou a hospodá skou praxi. Krom toho se v mapách vyzna ovaly a v písemném operátu evidovaly p edm ty šet ení v rozsahu odpovídajícím tehdejší všeobecné hospodá ské pot eb . Obsah map je vymezen SN 73 0120 Zna ky základních technickohospodá ských map (1968), u map vyhotovených pozd ji též návrhy zm n a oprav z roku 1970 a 1972. Základní THM jsou vyhotovovány zpravidla po celých mapových listech. Neúplné mapy se vyskytují jenom na okrajích mapovaného území. Pokud nebylo možné ve zvoleném m ítku základní mapy zobrazit v n kterých prostorech stanovený obsah, byly vyhotovovány p íložné mapy dvojnásobného nebo ty násobného m ítka. Výškopis je zobrazen základními vrstevnicemi po 1 m, výškovými kótami a technickými šrafami s údaji relativních výšek. Výškopis nebyl vyhotovován u všech map. V pr b hu tohoto mapování byla po átkem 70. let 20. století zahájena automatizovaná tvorba polohopisu map velkých m ítek. Výškopis se zobrazoval bodov za použití automatického koordinátografu, vrstevnice se konstruovaly klasickou ru ní interpolací mezi zobrazenými podrobnými výškovými body. Vým ry parcel se po ítaly ze sou adnic lomových bod . Zárove byl vyhotovován písemný operát pro pot eby evidence nemovitostí. P esnost podrobného m ení pro mapy 1:1000 a 1:2000 je charakterizována st ední chybou podrobných bod 0,14 m a st ední výškovou chybou 0,20 m. P esnost podrobného m ení pro mapy m ítka 1:5 000 je charakterizovaná st ední sou adnicovou chybou 0,28 m a st ední výškovou chybou 0,40 m. St ední polohová chyba bod zm ených na map je však ovlivn na ješt chybou grafického zobrazování a m ení na map . Celkov byly zpracovány THM r zných m ítek v grafické nebo podob v rozsahu 11,5 % plochy území R.
íselné
Velmi bohatý obsah t chto map, koncipovaný pro mnohostranné technické a hospodá ské využití v pr b hu dalších let velmi rychle zastarával a vznikaly problémy s jeho aktualizací. Proto se v roce 1981 p istoupilo k jeho redukci s p ednostním uspokojováním pot eb evidence nemovitostí. Vzniklo tak nové mapové dílo, tzv. základní mapy velkého m ítka.
- 29 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
2.1.3
Jednotná evidence p d
Od 1.7. 1971 se vyhotovovala odvozením ze základních THM map m ítka 1:5000 a v tších, pokud pokrývaly úplný mapový list m ítka 1:5000 technickohospodá ská mapa m ítka 1:5000 – odvozená (THMO-5). Technologický postup pro její vyhotovení vycházel z par. 6 Sm rnice pro technickohospodá ské mapování ( ÚGK, . 2500/1969-2). Mapovým podkladem pro ni mohly být i jiné mapy velkých m ítek vyhotovené íselnou metodou (podle Instrukce A, THM v systému S-42). THMO-5 nejsou mapami evidence nemovitostí. Sloužily pot ebám plánování a hospodá ské výstavby. V prostorech, v nichž byly vydány mapy THMO-5, nahrazovaly tyto mapy SMO-5, jejichž nová vydání se již neopakovala. Obsahuje bodové pole v plném rozsahu, hranice parcel (bez parcelních ísel a slu ek), ozna ení druhu pozemku a zp sobu jeho využívání, komunikace, stavby, vodstvo, názvosloví a výškopis, který je znázorn n kótami, šrafami a vrstevnicemi. Pokud byly výškopisné podklady vyhotoveny v r zném intervalu vrstevnic, zachoval se v THMO-5 interval podkladových map. Jestliže nebyly vrstevnice na podkladových mapách k dispozici, musely být p evzaty z topografických map 1:5000 a 1:10 000 (v etn Základních map SR). Jednotná evidence p dy Dne 25.1. 1956 vydává komunistická vláda usnesení . 192, které ukládalo založení Jednotné evidence (JEP), v níž byly p ednostn evidovány užívací vztahy k pozemk m na rozdíl od evidencí p edchozích. Operát JEP tedy nesloužil k prokazování majetko-právních vztah k nemovitostem. V souladu s vládním usnesením bylo rozhodnuto: a) vytvo it základní technický podklad JEP, tedy mapu, b) operát JEP bude udržován v souladu se skute ným stavem, c) bude vyhotoven zcela nový operát JEP. Údržba a obnova operátu probíhala dv ma metodami: a) p esnou (cca 25 % území) - na podklad m ení a šet ení, p i emž pr m rná odchylka inila 60 cm na 100 m. Této metody se využilo p i spln ní p edpokladu, že kolektivizace postupuje dosti rychle (tedy velký objem slu ování pozemk drobných vlastník do v tších p dních celk ). b) zjednodušenou (ca 70 % území) - áste n byly p evzaty údaje z p edchozích akcí, jež byly dopln ny o údaje zjišt né krokováním a odhadem. Operát Jednotné evidence p dy (JEP) vznikal od roku 1956 (vládním na ízením z 31.8.1954). Jeho mapová díla byla konstruována na podklad existujících map velkých m ítek (sáhových i metrických). Bylo ur eno k ízení zem d lské výroby a k rozpis m výrobních úkol a dodávek zem d lských závod . Jeho kvalita byla velmi r znorodá. Struktura operátu JEP byla podobná p edchozí dle Pozemkového katastru, a skládala se z m ického operátu, písemného operátu (soupisu parcel, eviden ních list - EL, seznamu uživatel a jejich rejst íku), sbírky listin a úhrnných výkaz (nap . ÚHDP - úhrnné hodnoty druh pozemk )
- 30 (95) -
Státní mapová díla
M ický operát byl tvo en pozemkovou mapou, eviden ní mapou a pracovní mapou. Pozemková mapa zachycovala skute ný stav pozemkových, hospodá ských, vlastnických, držebnostních a užívacích pom r v daném katastrálním území. Pro její vyhotovení se použily otisky katastrálních map s modrým odstínem (tzv. kyanotypické kopie - modrokopie). Modrotiskové podkladové mapy se používaly z toho d vodu, že v pozemkové map se platný stav vytáhl ernou tuší nebo rum lkou, ímž se obnovila kresba platného stavu a stav neplatný se ponechal. Vzhledem k tomu, že p i kopírování modrá kresba neplatného stavu nebyla schopná reprodukce, v nové map se tudíž nezobrazila. Na nové modrokopii tak byl vyzna en pouze platný stav. Jako eviden ní mapa sloužil otisk mapy pozemkové. Používala se pro vedení JEP na tehdejších místních národních výborech. Zákres zm n hranic se provedl ern a veškerý neplatný stav se škrtal erven . Do p dorys obytných budov se vpisovala modrým šikmým písmem jejich ísla popisná. Pracovní mapou byl otisk mapy pozemkové podlepený kartonem a roz ezán na menší ásti. Mapa sloužila pro terénní práce. Do mapy se vyzna ovaly nov zam ené i zm n né p edm ty m ení a šet ení jen s p ibližnou p esností a v tšinou obsahovala i kóty v terénu p ímo m ené. Aby se nesnížila p ehlednost mapy, bylo povoleno vyhotovovat tzv. kótované polní ná rty, které tvo ily p ílohu této mapy. Terénní šet ení muselo být vedeno tak, aby se podle n ho daly zam ené zm ny zobrazit do pozemkové mapy a provést pot ebné výpo ty. Vážným nedostatkem JEP bylo zanedbání ádné evidence vlastnických vztah , ú elov zanedbané, nemožnost rozlišit na map vlastnickou hranici od užívací i druhu pozemku, opomenutí vazby na pozemkové knihy a celkové snížení geometrické kvality pozemkových map vlivem výrazného zvýšení mezních odchylek a tzv. úsporného a ú elného zp sobu zam ování zm n. Dalším negativním prvkem p i zakládaní JEP bylo najímání mén kvalifikovaného personálu pro polní a kancelá ské práce z d vodu požadavku rychlého zvládnutí založení JEP na celém území republiky v relativn krátkém asovém horizontu. Z hlediska v cných práv je podstatné, že se neevidují vlastnické, nýbrž užívací vztahy, tedy, evidován je hlavn uživatel. Evidence nemovitostí, v plném rozsahu p evzala m ický operát JEP pro svou pot ebu a veškeré neduhy mapo se tak automaticky p enesly do kvality map EN. Ovšem ne všechny mapy EN mají sv j p vod v mapách JEP, pon vadž od roku 1961 probíhalo Technicko-hospodá ské mapování (THM), jehož výsledky byly použity i pro pot ebu stávající JEP a pozd jší EN. Do map eskoslovenského pozemkového katastru byly na základ vyšet ení a jednoduchého zam ení zm n dokreslovány hranice skute ného užívání pozemk , asto bez p íslušného majetkoprávního ízení. Mapy JEP nebyly pr kazním materiálem pro vlastnické vztahy k nemovitostem. v rámci tzv. socializace znamenaly p echod od katastrální evidence vlastník k evidenci uživatel Do roku 1960 byla provedena obnova map sáhových m ítek reprodukcí v souvislém zobrazení. Listy se zaplnily souvislou kresbou po celé ploše. Do té doby v katastrálních mapách Cassini - Soldnerova kartografického zobrazení
- 31 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
kon il zákres polohopisu na hranici katastrálního území. Po této obnov map z staly nepokreslené plochy jen v listech zasahujících do území sousedních stát , nebo v listech zobrazujících území, kde platila katastrální mapa v SJTSK. P i hromadném sestavování map docházelo na zobrazených stykových hranicích k.ú. a na rozích rám kv li nestejným srážkám papíru jednotlivých list k r zným p ekryt m. Na jednom listu se mohou vyskytnout 2 rámy posunuté o n kolik mm, jeden je zakreslený plnou arou a druhý árkovan . Podobné posuny (až do velikosti 10 mm) se ob as objevují i v zákresu hranic katastrálního území na map EN 1:2880. JEP byla zákonem . 22/64 Sb. nahrazena Evidencí nemovitostí (EN). 2.1.3.1 Zakládání JEP p esnou metodou Veškeré práce p i zakládání JEP p esnou metodou vycházely z pokyn , jež byly vydány ve "Sm rnici . 1 pro založení jednotné evidence p dy .ZS: 242334-8000/56". Sm rnice obsahovala popis prací p i místním šet ení, m ení a vyhotovení výsledného operátu JEP. Tvorba operátu JEP vycházela mj. z požadavku ú elného a úsporného m ení. Nelze se proto divit, že tato podmínka vedla k výraznému snížení m ické kvality obsahu nov vznikajícího díla. Za ú elné se považovalo takové m ení, které umož ovalo co nejjednodušší a p itom správný zákres m ené zm ny do mapy. Za úsporné m ení se považovalo takové m ení, kdy nap . nebyly m eny žádná nadbyte né hodnoty, tedy kup íkladu délky se m ily jen jednou i se vypoušt ly kontroly správnosti zam ení pomocí om rných. Výchozím podkladem pro zpracování pozemkové mapy JEP byla platná katastrální mapa bývalého pozemkového katastru z roku 1927, dopln ná zm nami podle platných listin a doklad . V období platnosti JEP byly do katastrální mapy, uložené v archivech tehdejších St edisek geodézie, zakreslovány pouze zm ny hranic katastrálních území, ádn omezníkovaných a zam ených podle d ív jších platných p edpis (Instrukce B z roku 1933) nebo zm ny zam ené podle Instrukce B v p ípad nevyhnutelné pot eby pro výpo et vým r nových i zm n ných parcel, kdy tyto vým ry m ly být podkladem pro kupní nebo jiné nabývací tituly, nebo pro vyhotovení geometrických plán i jiných dokument pro notá sko-technické práce. Zm ny se zakreslovaly rum lkou, tužkou se vykreslily slu ky, vyjad ující p íslušnost k p vodnímu zákresu, aby bylo na první pohled z ejmé, že zm ny nebyly provedeny v písemném operátu JEP. Po ú innosti zákona . 22/1964 Sb., o Evidenci nemovitostí, byly zm ny zakreslovány modrou tuší. Zakreslování zm n do pozemkové mapy bylo poplatné používané ú elnosti a úspornosti všech prací na mapovém operátu. Aplikovaly se takové p ístupy, které vedly k rychlému a pro JEP posta ujícímu zobrazení zm n. Nebyly respektovány p edchozí m ické p edpisy a za vyhovující p esnost v zobrazení zm ny bylo dosažení odchylky délky odm ené na map a v terénu p ímo m ené, jež nep esahovala trojnásobek mezní odchylky, stanovený tabulkou VIII/1 v Instrukci B. Zobrazování zm n se mohlo provád t i jednoduchými zp soby a pom ckami, nap . odpichovátkem, pantograficky, k ížovými m rami, propíchnutím obrazce zobrazeného na pr svitném materiálu apod. Vým ry zm n ných parcel se pro ú ely JEP p ebíraly bu z platných - 32 (95) -
Státní mapová díla
katastrálních operát nebo z jiných m ických dokument (geometrické plány atd.) nebo se ur ily výpo tem. P i výpo tu vým r byly pro dvojí ur ení vým ry jednotlivých parcel povoleny dvojnásobky a pro uzáv r skupiny až t ínásobky mezních odchylek uvedených v tabulce XV Instrukce B (sáhová m ítka) resp. XXIV Instrukce A pro dekadická m ítka. Taktéž existovala celá ada zjednodušujících výjimek, po ínaje vynecháním druhého kontrolního výpo tu a kon e oby ejným alikvotním d lením na ur itý po et nových parcel i ode ítáním i s ítáním vým r parcel bývalého pozemkového katastru. Definitivní podoba zm n se vyrýsovala ernou tuší, stávající neplatné hranice, mapové zna ky a parcelní ísla se škrtla fialovou barvou. Pokud se jednalo o hranice p ímo nem ené nebo o hranice druh pozemk v rámci jednoho vlastníka, tak byly tyto vyvedeny arou árkovanou. 2.1.3.2 Zakládání JEP zjednodušeným zp sobem Na rozdíl metody p edchozí byly v tomto p ípad polní i kancelá ské práce omezeny na minimum. V prosinci roku 1956 vydává tehdejší ÚSGK "Sm rnici . 6 pro zakládání evidence p dy zjednodušeným zp sobem .SZ: 242-33414213/56". Zásady vedení JEP podle této sm rnici je možno shrnout do následujících bod : •
minimalizace místního šet ení, které se konalo jen pro odstran ní námitek v zápisech eviden ních list ,
•
polní m ické práce budou provedeny pouze v nezbytných p ípadech pro odstran ní námitek a nesrovnalostí ve stávající pozemkové evidenci nebo pro ur ení vým r nových parcel, kdy neexistují jiné m ické podklady nebo ur ení vým ry jiným spolehlivým zp sobem,
•
výpo ty vým r se provedou s maximálním zjednodušením,
•
základním mapovým operátem zde bude mapa pracovní.
Podkladovými materiály pro vyhotovení mapového a písemného operátu JEP zjednodušeným zp sobem byly prakticky všechny dostupné a platné m ické a písemné doklady p edchozích pozemkových evidencí v etn map katastrálních a p íru ních. Obsah a grafická forma pracovní mapy, jakožto základu mapového operátu, bylo na výstupu samoz ejm shodné jako p i zakládání JEP p esnou metodou.
2.1.4
Mapy evidence nemovitostí (EN)
V letech 1956 - 1960 byly na Slovensku, ale v malém rozsahu i na Morav , v m ítku 1:2 880 nebo 1:5 000 vyhotovovány fotogrammetricky tzv. náhradní mapy, a to v katastrálních územích, které nem ly žádné mapy vyhovující tehdejší Evidenci nemovitostí. Na základ zákona 22/1964 Sb. vzniká Evidence nemovitostí, která nahrazuje JEP (Jednotnou evidenci p dy). Od p edchozí evidence nastává ur itý zlom, nebo p edm tem evidence jsou nejen užívací, ale i vlastnické vztahy. Oproti sou asnosti bylo tehdy vlastnictví prokazatelné jen na základ ádn registrovaného nabývacího titulu u státního notá e, tzn. že zápis v Evidenci
- 33 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
nemovitostí nem l intabula ní (právotvorný) charakter. Vlastnické vztahy se zakládaly ve dvou etapách: a) 1964-1966 na základ došlých listin na St edisko geodézie (SG), b) 1966-1992 komplexní zakládání právních vztah k nemovitostem (PVN), tzn. došlé listiny, místní šet ení a údaje Pozemkového katastru. Evidence nemovitostí p evzala omezen legality, formální publicity aj.
zásady pozemkové knihy, nap .
Technickým podkladem m ického operátu (jako u JEP) se stala mapa evidence nemovitostí v m ítku 1:5 000 i v tším, která se roz le ovala na mapu pozemkovou, pracovní a eviden ní. Pozemková mapa je základní mapa EN, která vzniká p ímým m ením. Touto mapou je tedy ZMVM (Základní mapa velkého m ítka), dosud platné mapy Stabilního katastru v m ítku 1 : 2 880 i mapy vyhotovené podle Návodu A nebo sm rnic pro Technicko-hospodá ské mapování (THM). Mapa byla uložena v SG a udržována v souladu se skute ným stavem. Pracovní mapa p edstavovala podlepený otisk mapy pozemkové, roz ezaný na ásti, sloužící- jako podklad pro práce v terénu (zm ny se nesm ly vyzna ovat trvalým zp sobem). Eviden ní mapy vznikly na otisku mapy pozemkové a byly zpracovávány pro pot eby tehdejších národních výbor . Podle sm rnice z roku 1963 docházelo ke grafickým transformacím pozemkových map do souvislého zobrazení. Podkladem byla matrice na plastové fólii pro platné mapy Stabilního katastru. Principem spojování bylo vytvo it základní, který bude co nejvíce pokreslen a vznikne spojením n kolika mapových list . Ostatní mapové listy tvo ily listy vedlejší a list základní dopl ovaly. D vodem této operace byl stav pozemkových map JEP, které z hlediska reproduk ního nevyhovovaly. Byly totiž po ízeny na otisku mapy katastrální mokrou cestou, tudíž po zákresu zm ny se špatn reprodukovaly. Od roku 1978 docházelo k hromadnému p evodu papírových pozemkových map na plastové PET fólie. Mapy evidence nemovitostí (EN) vznikaly po roce 1964 z p vodních map eskoslovenského pozemkového katastru, obnovených již v roce 1960 reprodukcí v souvislém zobrazení se zám rem sloužit ú el m jednotné evidence p dy. Po p ijetí zákona . 22/64 Sb. o evidenci nemovitostí, byl založen nový m ický a písemný operát a pozemkové mapy se za aly vydávat pod názvem mapa evidence nemovitostí. Na rozdíl od katastrálních map zobrazovaly mapy EN sou asné užívací i vlastnické vztahy p ed rokem 1964. Obsah map EN byl soustavn aktualizován, zobrazovaly se v nich zm ny polohopisu, pokud byly tyto zm ny právn zaregistrovány. Katastrální mapy tak p evzaly úlohu archívních materiál s p vodními parcelními ísly, které nebyly udržovány v souladu s písemným operátem EN a se skute ností. Polohopis map EN tvo í zejména správní hranice, hranice parcel a jejich díl . Na lomových bodech obvodu parcel jsou vyzna eny mezníky a mimo to se v map zobrazují body polohových polí. K popisu uvnit listu pat í parcelní ísla,
- 34 (95) -
Státní mapová díla
mapové zna ky, po adová ísla geodetických bod a názvosloví. Popis vn rámu bývá rozdílný podle druhu p vodní podkladové mapy. Výškopis není sou ástí mapy EN, n které listy v S-JTSK však byly výškopisem dopln ny. Nej ast ji jsou mapy EN vyhotoveny v sáhovém m ítku 1:2880 a v jeho násobcích nap . 1:1440. V S-JTSK existují mapy EN pouze na 28 % rozlohy území R. Jejich základní m ítko je 1:2000, pro zobrazování m st bývá užito m ítka 1:1000. Zvláštností jsou mapy EN pro území vnit ního Brna 1:1000. P estože mají dekadické m ítko a obsah aktualizovaný na základ reambulace z let 1966 1969, jsou vyhotoveny v sou adnicovém systému Sv. Št pán (sou adnice bod PBPP mají záporné hodnoty). Listy mají rozm r 64 x 50 cm a samostatný klad. Tyto mapy se postupn p evád jí do S-JTSK. V tšina map EN vznikla aktualizací obsahu p vodních katastrálních map v Cassini-Soldnerov zobrazení, nej ast ji v sáhovém m ítku. Sou adnicové osy X v každém sou adnicovém systému map stabilního katastru vycházejí z r zných po átk a protože jsou totožné se zem pisnými poledníky, sbíhají se sm rem k pólu. Bo ní áry sek ních rám map jsou vždy rovnob žné s jediným základním poledníkem p íslušného sou adnicového systému. P i sestavování souvislé mapy z list r zných sou adnicových systém (nap . Gusterberg a Sv. Št pán) proto bývají rámy sousedících list vzájemn vychýleny a jejich kresba na sebe nenavazuje. Na styku mapových rám v takových p ípadech slouží za stykovou áru n která hranice zobrazená v sousedících listech obou systém ve stejném m ítku. Všechny listy map EN byly po roce 1978 p evedeny na PET fólie.
2.2
Mapy pro hospodá skou výstavbu
P sobnost orgán a organizací geodézie a kartografie v oblasti tvorby, obnovy a vydávání kartografických d l byla stanovena zákonem . 46/1971 Sb. o geodézii a kartografii. innost uvedených orgán a organizací na tomto úseku byla zam ena p edevším na zabezpe ení map pro hospodá skou výstavbu (národní hospodá ství, státní správu, projek ní innost, vzd lávání atd.), které zahrnovaly: 1. státní mapová díla len ná na •
základní mapy velkých m ítek
•
základní mapy st edních m ítek
•
mapy územních celk ,
•
mapy správního rozd lení
•
klady list map a
2. odv tvová tématická mapová díla. Vydavatelem t chto map byl eský ú ad geodetický a kartografický a Slovenský úrad geodézie a kartografie. Se z etelem na územní platnost t chto úst edních orgán byla jejich vydavatelská innost v prostoru hranice mezi SR a SSR p esn vymezena delimitací mapových list jednotlivých
- 35 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
mapových d l. Mapy byly, až na n které výjimky vztahující se na území SR, zpracovávány, obnovovány a vydávány v souladu s technickými p edpisy platnými pro celé území SSR. Byly ur eny p evážn pro vnit ní pot ebu státních orgán a socialistických organizací, které m ly za povinnost zacházet s nimi jako se spisy v souladu se spisovým ádem.
Mapy velkých m ítek zahrnovaly mapy m ítek 1:5000 a v tších, které plnily p edevším funkci m ického operátu evidence nemovitostí a státní mapové dílo v m ítku 1:5000. Mapy velkých m ítek v souhrnu pokrývaly celé území SSR a zpravidla zobrazovaly pouze polohopis. Do této skupiny map pat ily: •
mapy evidence nemovitostí, pro jejichž tvorbu byly využity katastrální mapy zpracované do roku 1932 v katastrálních sou adnicových systémech v sáhovém m ítku 1:2880, resp. 1440 a tzv. novom ické mapy zpracované v letech 1932 - 1955 v S-JTSK v m ítkách 1:1000, 1:2500 a 1:2000
•
technickohospodá ské mapy m ítek 1:1000, 1:2000 a výjime n 1:5000,které byly vyhotoveny novým mapováním, zpravidla v etn výškopisu, v letech 1955 - 1983 v S-JTSK.
•
základní mapy SSR (Základní mapy velkého m ítka) m ítek 1:1000 nebo 1:2000, výjime n i 1:5000 v S-JTSK, zpracovávané od roku 1981.
Státní mapové dílo v m ítku 1:5000 bylo v této etap mapové tvorby státním mapovým dílem nejv tšího m ítka, které na celém území SSR obsahovalo jak polohopis, tak výškopis. Tvo í je: •
Základní mapy SSR 1:5000 (Základní mapy velkého m ítka) dopln né výškopisem,
•
Státní mapa 1:5000 - odvozená a
•
Technickohospodá ská mapa 1:5000 - odvozená, jejíž tvorba byla záhy ukon ena.
2.2.1
Základní mapy velkého m ítka (ZMVM)
Základní mapa SSR velkého m ítka (ZMVM) se po izuje od roku 1981 na základ „Sm rnice pro tvorbu Základní mapy SSR velkého m ítka“ ( . 984 210 S/81 ze dne 2.7.1981) podle SN 01 3410 a 01 3411 schválených 18.9.1978 s ú inností od 1.5.1980, resp. 1.7.1980 (a vydaných v roce 1979, resp. 1980 a obnovených v roce 1990). Byla po izována p edevším jako podklad pro obnovu písemného operátu evidence nemovitostí (zákon . 22/1964 Sb. a vyhláška . 23/1964 Sb., ve zn ní vyhlášky . 133/1965 Sb.) a sloužila i jako podklad pro vyhotovování tematických map a pro údržbu map st edních m ítek. Byla ur ena pro hospodá skou sféru. Dnes slouží jako podklad katastru nemovitostí podle zákona . 344/92. Obsahuje jen geodetické body, polohopis a popis. Základní mapa v m ítku 1:5 000 byla zpracovávána ve dvou verzích, z nichž jedna obsahuje i výškopis ve výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv). V soub žné verzi se výškopis zobrazoval jen výjime n .
- 36 (95) -
Státní mapová díla
Sou ástí polohopisu jsou hranice katastrálních území, vlastnické hranice, hranice druh pozemk , budovy, dopravní za ízení, dopravní sí , vodohospodá ské stavby aj., popis tvo í ísla bod bodového pole, hrani ních znak , místní a pomístní názvosloví a parcelní ísla. Oproti THM je jejich obsah redukován. ZMVM je tvo ena na podklad dosavadního písemného a m ického operátu evidence nemovitostí, v p ípad p ímého m ení na podklad místního šet ení. Výškopis je zastoupen výškovými kótami, vrstevnicemi se základním intervalem po 1 m a technickými šrafami s údaji o relativních výškách. P edm ty polohopisu a výškopisu se zam ují a zobrazují jako jejich pravoúhlé pr m ty na referen ní plochu použitého sou adnicového systému. Mapy se zpracovávají v p ti t ídách p esnosti (obvykle ve t ídách 3, 4, resp. 5, tj. se st ední sou adnicovou chybou ur ení podrobných polohových bod 14, 26, resp. 50 cm) podle hospodá ského významu a typu mapovaného území. Mohou mít ve smyslu normy SN 01 3410 formu: •
grafickou
•
íselnou tehdy, je-li krom grafické formy zpracován i seznam podrobných bod polohopisu,
•
digitální tehdy, jsou-li údaje o p edm tech obsahu mapy zpracovány a uloženy tak, aby je bylo možno zobrazit automatizovan .
Do roku 1992 bylo ve všech t ech formách zpracováno 11,8 % plochy území státu. Mapování od té doby, by i s r znou intenzitou, probíhá i nadále. ZMVM by m ly postupn nahradit mapy stabilního katastru. Základní mapa se tvo í jako: 1. p vodní, a to • p ímým m ením na podklad místního šet ení, resp. fotogrammetrickým vyhodnocováním nebo využitím výsledk íselné údržby dosavadních map 2. odvozená, a to • odvozením nebo p epracováním p vodní mapy (je-li v dekadickém m ítku) do celostátní zobrazovací soustavy bu z map stejného nebo v tšího m ítka se z etelem k p esnosti p vodního mapování, ze kterého vzešly, nebo u tematických map z menšího m ítka nejmén však z m ítka 1:5 000 u polohopisu a z m ítka 1:10 000 u výškopisu. 3.
áste n odvozené, a to
• kombinací obou zp sob P i tvorb základní mapy se využívají vyhovující dokumentované výsledky geodetických a kartografických prací (viz vyhl. . 59/1973 Sb.). Technickou jednotkou mapování pro tvorbu ZMVM je celé katastrální území (k.ú.). 2.2.1.1 Technické podmínky tvorby a údržby základních map velkých m ítek ZMVM se vyhotovují v m ítkách 1:200 nebo 1:250, 1:500, 1:1000 až 1:5000v sou adnicovém systému JTSK
- 37 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
a ve výškovém systému baltském - po vyrovnání (Bpv) nebo, v od vodn ných p ípadech, ve výškovém systému jadranském. Ú elové mapy velkých m ítek lze vyhotovovat i v jiných sou adnicových a výškových systémech. Geometrickým základem map jsou geodetické body podle SN 73 0415. Klad a ozna ení mapových list je stejná jako u THM vytvo ených v S-JTSK. Souvislý klad list navazuje na d lení eviden ní jednotky, tj. triangula ního listu v S-JTSK. Klad a ozna ení mapových list jsou pravoúhlé. Jsou odvozeny stejn jako SMO-5 ze Státní mapy 1:50 000.Klad mapových list je pravoúhlý, daný rovnob žkami s osami Y a X sou adnicového systému. Tabulka 2-7 T ídy p esnosti mapování ZMVM
T ída p esnosti mapování Základních map Ú elových map 2 2, 3 3 2, 3, 4 4 3, 4, 5 5 4, 5
M ítko mapy 1:200, 1:250 1:500 1:1000 1:2000 1:5000
Rozhraní m ítek základních map tvo í vždy sek ní rámy mapových list . P esnost výsledných sou adnic a výšek podrobných bod mapy je dána p esností ur ení sou adnic a výšek použitých bod geometrického základu a p esností ur ení sou adnic a výšek podrobných bod mapy. P esnost se vyjad uje ve vztahu k blízkým bod m podrobného bodového pole, pop . základního bodového pole. P esnost bod podrobného bodového polohového pole by m la být alespo o t ídu vyšší než je t ída p esnosti výsledné mapy. P esnost mapy v grafické form je dána p esností íselných výsledk tvorby nebo údržby mapy a p esností jejich zobrazení. P esnost výsledk tvorby a údržby map se stanoví pomocí charakteristik p esnosti a kritérií p esnosti. Dosažení stanovené p esnosti se ov uje testováním výsledk tvorby a údržby mapy vzhledem k daným kritériím p esnosti. Základní mapy se vyhotovují ve t ídách p esnosti 3 - 5 tak, aby podrobné body ásti území, ve kterém se provádí tvorba nebo údržba mapy, byly za azeny vždy do jedné t ídy p esnosti. V jiné t íd p esnosti než polohopis m že být vyhotoven výškopis. Stanovené t ídy p esnosti musí být vyzna eny v map . Pro ú elové mapy mohou být podrobné body vybraných (nebo v projektu dohodnutých) p edm t polohopisu nebo výškopisu ur eny ve vyšší t íd p esnosti, než je stanovená t ída p esnosti základní mapy, tato skute nost však musí být zvláš vyzna ena v popisu mapy. Charakteristikou p esnosti ur ení sou adnic podrobných bod polohopisu je základní st ední sou adnicová chyba mxy mxy =
mx2 + my2 2
kde mx , my jsou základní st ední chyby ur ení sou adnic x, y.
- 38 (95) -
( 2-1)
Státní mapová díla
Charakteristikou relativní p esnosti ur ení sou adnic x, y dvojice podrobných bod téže t ídy p esnosti je základní st ední chyba md délky „d“ p ímé spojnice dvojice bod , vypo tené z jejich sou adnic. Sou adnice podrobných bod z území na kterém se realizuje tvorba nebo údržba mapy stejné (jedné) t ídy p esnosti, musí být ur eny tak, aby: a) charakteristika mxy nep esáhla kriterium uxy , uvedené v Tabulka 2-8 b) charakteristika md nep esáhla kritérium ud , vypo tené pro každou délku d
podle vztahu:
ud = 1,5.
d + 12 .u (v m) d + 20 xy
( 2-2)
Tabulka 2-8 Mezní kritéria p esnosti
T ída p esnosti 1 2 3 4 5
uxy (m)
uH (m) 0,03 0,07 0,12 0,18 0,35
0,04 0,08 0,14 0,26 0,50
uV (m) 0,30 0,40 0,50 0,80 1,50
Charakteristikou p esnosti zobrazení podrobných bod mapy v grafické form je základní st ední sou adnicová chyba mxy daná vzorcem 1, kde mx , my jsou základní st ední chyby zobrazení bodu na podklad jeho výsledných sou adnic. Podrobné body musí být zobrazeny tak, aby charakteristika p esnosti zobrazení mxy nep esáhla kritérium, dané hodnotou 0,16 mm na map . P esnost výsledk tvorby a údržby map se ov uje: • v pr b hu tvorby nebo údržby mapy pr b žnými kontrolami m ickými i kontrolami v cné nápln operátu, • p i dokon ení tvorby nebo údržby mapy záv re nými kontrolami v cné nápln i kontrolami m ickými.
Ov uje se hlavn , zda byl dodržen technologický postup a zda dosažené výsledky vyhovují daným kritériím p esnosti, stanovené pro t ídu p esnosti mapování. Dosažená p esnost se ov uje testováním výsledk na výb ru podrobných bod polohopisu nebo výškopisu z území, ve kterém se realizuje tvorba nebo údržba mapy v jedné t íd p esnosti. Testuje se statistická hypotéza, že výb r p ísluší stanovené t íd p esnosti. U základní mapy a u základních ú elových map se test provede na hladin významnosti ( SN 01 0104) α = 5 %, u ostatních map je tato hodnota doporu ená. Podrobné body polohopisu nebo výškopisu se pro ov ení p esnosti vyberou tak, že: • jsou jednozna n identifikovatelné ( SN 73 0401), • tvo í reprezentativní výb r ( SN 01 0215), • jsou rozmíst ny po celém území,
- 39 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
• nezahrnují body, umíst né v bezprost ední blízkosti bod bodového pole, použitých p i tvorb nebo údržb mapy.
Reprezentativní výb r se stanoví po tem nejmén 100 bod (u sou adnic a výšek) nebo nejmén sto dvojic bod (u délek jejich spojnic). Dosažení p esnosti zobrazení bod u grafické formy mapy se ov uje porovnáním délek p ímých spojnic dvojic podrobných bod , ur ených z p ímého m ení, s délkami, ur enými z mapy. Dosažení p esnosti ur ení sou adnic podrobných bod polohopisu se ov uje: • v pr b hu tvorby nebo údržby mapy pomocí om rných m r objekt nebo kontrolním m ením délek p ímých spojnic jiných vybraných bod a jejich porovnáním s délkami, vypo tenými ze sou adnic, • u výsledné formy mapy nezávislým kontrolním m ením a výpo tem sou adnic výb ru podrobných bod polohopisu a jejich porovnáním s jejich výslednými sou adnicemi nebo kontrolním zam ením délek p ímých spojnic podrobných bod výb ru a jejich porovnáním s délkami, ur enými ze sou adnic.
K ov ení délek p ímých spojnic podrobných bod p esnosti se ur í rozdíly délek
polohopisu jedné t ídy
∆d = d m − d k ,
(2-3)
kde dm je délka spojnic vypo tená z výsledných sou adnic, nebo ur ená z hodnot odm ených na map a d k je délka spojnice ur ená p ímým m ením. U nezávislého kontrolního ur ení délky spojnice z p ímého m ení musí být tato délka ur ena s p esností, danou základní st ední chybou md , nep esahující v p ípad spojnice dm vypo tené ze sou adnic trojnásobek hodnoty ud a v p ípad spojnice dm ur ené z hodnot odm ených na map p tinásobek hodnoty ud , kde ud se vypo te podle vzorce 2. P esnost se pokládá za vyhovující tehdy, když: •
•
absolutní hodnoty všech rozdíl vyhovují kritériu
délek, vypo tených podle vzorce 3
∆d ≤ 2ud . k (v m)
(2-4)
∆d ≤ ud . k
(2-5)
kriterium (v m)
je spln no pro 60 % a více testovaných délek d, p i emž ud se vypo te podle vzorce 2 a koeficient k má hodnotu: − pro p ípad, kdy délka sou adnic k=1,0
d m je spojnice vypo tená z výsledných
− pro p ípad, kdy délka d m je spojnice ur ená z hodnot, odm ených na map platí pro − m ítka 1:200, 1:250 a 1:500 − m ítko 1:1000
k=1,1 k=1,2
- 40 (95) -
Státní mapová díla
− m ítko 1:2000
k=1,3
− m ítko 1:5000
k=1,6
V p ípad , že n které rozdíly délek ∆d nevyhovují kritériu 4, prov í se správnost ur ení p íslušných dvojic podrobných bod , pop . i sousedních bod a zjišt né nesprávnosti se opraví. K testování p esnosti sou adnic x,y podrobných bod polohopisu se vypo tou pro body výb ru rozdíly sou adnic
∆x = xm − xk
a
∆y = ym − yk ,
(2-6)
kde xm , ym jsou výsledné sou adnice podrobných bod polohopisu a xk , yk jsou sou adnice týchž bod z kontrolního m ení. Dosažení stanovené p esnosti se testuje pomocí výb rové st ední sou adnicové chyby sxy , vypo tené jako kvadratický pr m r st edních chyb sou adnic sx , sy , které se ur í ve výb ru o rozsahu N bod ze vztah : sx =
1 k.N
N
∆xi2
i =1
1 k.N
a sy =
N i =1
∆yi2
(2-7)
Hodnota koeficientu k ve vzorcích 7 a ve vzorci 2 je stejná, má-li kontrolní ur ení stejnou p esnost jako metoda m ení polohopisu nebo je k=1, má-li kontrolní ur ení p esnost podstatn vyšší, tj. mxy ≤ 0 ,7 .uxy , kde uxy je dáno v tabulce xxx. P esnost ur ení sou adnic se pokládá za vyhovující, když: a) polohové odchylky
∆p = ∆x 2 + ∆y 2
(2-8)
∆p ≤ 17 , .uxy
(2-9)
vyhovují kritériu b) je p ijata statistická hypotéza, že výb r p ísluší stanovené t íd p esnosti, tj. výb rová st ední chyba
sxy =
(
1 2 2 s + sy 2 x
)
(2-10)
vyhovuje kritériu
sxy ≤ W2 N . uxy ,
(2-11)
kde uxy je p evzato z Tabulka 2-8 a hodnoty sx , sy se vypo tou podle vzorce 7. Koeficient W2 N má p i volb hladiny významnosti α = 5% hodnotu rovnou 1,1 pro výb r o rozsahu N od 100 do 300 bod a hodnotu rovnou 1,0 pro výb r bod v tší než 300. P i volb jiné hladiny významnosti má koeficient W2 N hodnotu
W2 N =
Χ 2α ( 2 N ) 2N
,
- 41 (95) -
(2-12)
Kartografie a základy GIS · Modul 04
kde Χ 2α ( 2 N ) je kritická hodnota rozd lení Χ 2 („chí kvadrát“) o 2N stupních volnosti na hladin významnosti α ( SN 01 0250). Pr b žné a kone né výsledky tvorby a údržby mapy se ov ují též za ú elem odhalení a odstran ní hrubých a systematických chyb. K tomu se zejména u polohopisu využije ov ování pomocí rozdíl délek mezi totožnými body nebo pomocí rozdíl sou adnic totožných bod a u výškopisu pomocí rozdíl výšek totožných bod . 2.2.1.2 Tvorba ZMVM P i tvorb mapy se v etap sb ru dat použije takové geodetické nebo fotogrammetrické metody, která zajistí vytvo ení kone ného výsledku ve stanovené t íd p esnosti. T ída p esnosti bod podrobného polohového bodového pole ( SN 73 0415), použitých p i tvorb nebo údržb mapy musí být ve shodné nebo vyšší t íd p esnosti než je u vyhotovované mapy. Pro tvorbu ZMVM se musí využít pokud je to možné a výhodné v závislosti na požadované t íd p esnosti mapy, stávající íselné a grafické podklady, tj. d íve vyhotovené mapy, geometrické plány a m ické elaboráty, polohové bodové pole aj. Všechny podklady je t eba ov it s ohledem na požadovanou t ídu p esnosti ve smyslu SN 01 3410 a ve smyslu souladu p ebíraného obsahu mapy se skute ností. Jsou-li spln ny tyto podmínky, lze vyhotovit základní mapu jako p epracovanou metodou kartometrie ( SN 73 0401), nebo s využitím výsledk podrobného m ení nebo digitální formou mapy. V tomto p ípad se musí ov it p esnost podrobných bod nov vytvo ené mapy podle výše uvedených vzorc 3 - 12, p i emž výb ry bod pro ov ení musí spl ovat podmínky jednozna né identifikovatelnosti, podmínky reprezentativního výb ru a rozmíst ní po celém území. Do výb ru nesmí být zahrnuty body v bezprost ední blízkosti bod bodových polí použitých pro kresbu mapy. Rozlišovací úrove , tj. nejkratší délka spojnice podrobných bod polohopisu, podrobných tvar (výstupk ) p edm t m ení polohopisu se stanoví:
•
pro jejich zam ení a zpracování v íselné nebo digitální form hodnotou, která se rovná 1,5 násobku hodnoty kritéria uxy pro stanovenou t ídu p esnosti podle tabulky xxx
•
pro její hodnotu 0,2 mm na map .
Je-li pro stanovenou t ídu p esnosti a pro dané m ítko hodnota rozlišovací úrovn ve druhém p ípad menší než v prvním p ípad , volí se rozlišovací úrove zam ení podle ú elu mapy. Pro zam ení a zpracování podrobných tvar (výstupk ) p edm t m ení polohopisu základní mapy, u nichž alespo jedna ást tvo í vlastnickou hranici, se stanoví rozlišovací úrove hodnotou 0,10 m. Výsledkem tvorby základní mapy v íselné form je registr sou adnic a m ický originál. Výsledkem tvorby základní mapy v digitální form je báze dat základní mapy. Registr sou adnic tvo í seznam sou adnic bod bodového pole a podrobných bod , uložený na pam ovém mediu po íta e. Bázi dat základní mapy tvo í polohopis základní mapy, uložený na pam ovém mediu po íta e - obsahuje seznam sou adnic bod a informace o spojení podrobných
- 42 (95) -
Státní mapová díla
bod a o jejich p íslušnosti k parcelám. Registr výšek tvo í seznam výšek bod bodového pole a podrobných bod , uložený na pam ovém mediu po íta e. Základní mapa se vyhotovuje ve t ídách p esnosti 3,4,5, p i emž v rámci technické jednotky /tj. katastrálního území/ m že být vytvo ena v r zných t ídách p esnosti. Zobrazuje se v m ítkách 1:1000, 1:2000, 1:5000. P esnost výškopisu Základní mapy 1:5000 musí vyhovovat SN 01 3410. Základní mapa se vyhotovuje souvisle na úplných mapových listech. Neúplné mapové listy vznikají jen na okraji mapovaného území v p ípad , že v sousedním prostoru nebyla d íve vyhotovena mapa S_JTSK. Rozhraní m ítek tvo í u grafické formy základní mapy rámy mapových list . V od vodn ných p ípadech mohou rozhraní m ítek tvo it katastrální území nebo hranice místních tratí /intravilánu/. Je-li to pot ebné, vyhotoví se pro základní mapu 1:2000 nebo 1:5000 p íložná mapa ve v tším m ítku /1:1000, 1:2000/. Obsah p íložné mapy se v p íslušné základní map nezobrazuje. P i zobrazování území p i státní hranici, na okraji mapovaného území a na p íložných mapách se nevyhotovují samostatné mapové listy pro ásti území s malým rozsahem. Dovoluje se souvislé zobrazení t chto ástí za rám mapového listu a to tehdy, jestliže kresba nep esahuje 50 mm za rám mapového listu a není-li znemožn no uvedení mimorámových údaj . ást území, zobrazená vn rámu, neozna uje se jako samostatný mapový list. Samostatný mapový list se založí p i eventuelním pokra ování mapování za p vodní rozsah. 2.2.1.3 Údržba ZMVM Údržba mapy je soustavné dopl ování mapy zm nami jejího obsahu. Údržbou se nesmí snížit t ída p esnosti stávající mapy. Dodržení této podmínky se ov uje posouzením podle kritérií pro stanovenou t ídu p esnosti a to p im en podle rozsahu údržby. U malého po tu zm n polohopisu nemusí být dodržena podmínka reprezentativního výb ru, ale ov ení se provede jako sou ást zam ení zm n, zejména pomocí r zných nezávisle zam ených kontrolních délkových m r. P i rozsáhlé údržb polohopisu se k ov ení délek spojnic bod vyberou p edevším takové dvojice bod , z nichž jeden je sou ástí zm ny a druhý sou ástí stávající mapy. Bod stávající mapy zvolený k ov ení délek spojnice bod musí být samoz ejm sám dostate ným zp sobem ov en ke stávající situaci. P i m ení v rámci údržby se vychází z bod geometrického základu, zejména se využije bod geodetických a identických bod polohopisu náležit ov ených po stránce identity s p vodním m ením. Ve druhém p ípad je možno p i údržb zam it polohopisnou zm nu na tyto body jen tehdy, byla-li náležit ov ena jejich identita s mapou a jde-li o body, jejichž sou adnice jsou ur eny v p íslušné t íd p esnosti. 2.2.1.4 Obsah ZMVM Základní mapa obsahuje geodetické body, polohopis, popis, p ípadn výškopis. P edm tem polohopisu jsou hranice, druhy pozemk (kultury), budovy a další prvky polohopisu podle SN 01 3411. P edm tem výškopisu jsou výšky podrobných bod , šrafy s údaji relativních výšek a základní vrstevnice
- 43 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
s intervalem jednoho metru (zesílené s intervalem 5 m), Podrobné vymezení obsahu základní mapy stanoví Sm rnice pro tvorbu ZMVM a metodické návody pro tvorbu ZMVM. Zobrazení p edm t m ení a jejich vyzna ení zna kami a popisem stanovuje SN 01 3411. Výsledky tvorby základní mapy se dokumentují. Dokumentace základní mapy obsahuje zejména:
•
výsledek tvorby základní mapy
•
elaboráty výsledk m ení a výpo t (ná rty v etn p ehled , zápisníky, výpo etní protokoly nebo sestavy aj.)
•
pomístní názvosloví
•
technickou zprávu, jejíž sou ástí technické zprávy je výsledek pr kazného ov ení stanovené p esnosti mapy, a pr vodní záznam
•
další doklady pro pot ebu evidence nemovitostí.
2.2.2
Základní mapy st edních m ítek
Vládní usnesení . 327 z 18.9.1968 „Používání sou adnicových systém a geodetických a kartografických materiál na území SSR“ velmi omezilo možnosti využívání topografických map st edních m ítek území R. Topografické mapy se zobrazenou sou adnicovou sítí sou adného systému S42 nebylo možno v civilním sektoru, krom zvláš projednaných a schválených výjimek (nap . plynárenství, správa produktovod , uranový pr mysl aj.), nadále používat. Od roku 1969 se proto vrací eský ú ad geodetický a kartografický k p vodní koncepci založené na K ovákov zobrazení. Na jeho podklad vytvo il zcela nové topografické mapové dílo s novým kladem mapových list a novým klí em mapových zna ek, které vyhovovalo pot ebám národního hospodá ství, státní správy, projek ních inností, vzd lávání aj. i jako mapový podklad pro tvorbu tematických kartografických d l a map menších m ítek. Již od svého po átku bylo zcela v jednozna né p sobnosti civilní zem m ické služby. Nové mapové dílo bylo ozna eno jako Základní mapa SSR a bylo konstruováno v m ítkové ad 1:10 000 (ZM10), 1:25 000 (ZM25), 1:50 000 (ZM50), 1:100 000 (ZM100) a 1:200 000 (ZM200). Ve všech m ítkách mapy pokryly celé území státu. Sv j název áste n m nily podle aktuálního názvu státu ( SR, SSR, SSR, SFR). Mapy v m ítkách 1:100 000 a 1:200 000 sloužily také jako podklad pro tvorbu map územních celk . Základní mapa je zásadn mapou odvozenou, tj. nevzniká novým mapováním, nýbrž odvozením z vojenských topografických map jako jejich p epracovaná neutajovaná verze. K novému mapování se p istupuje pouze u polohopisu map m ítka 1:10 000, a to ve výjime ných p ípadech, kdy došlo k velkým zm nám v krajin . Základní mapa m la tajnou verzi s vyzna ením sou adnicových sítí a bodového pole a služební verzi bez sítí a bodového pole, bez zobrazení jakýchkoli geografických i rovinných sou adnic a s etnými polohovými nep esnostmi a ochuzeným obsahem. Vydavatelem Základním map SSR byl eský ú ad geodetický a kartografický s tím, že mapy byly ur eny pouze pro „vnit ní pot ebu státních orgán a socialistických organizací“ a nebyly p edm tem ve ejného rozši ování. - 44 (95) -
Státní mapová díla
2.2.2.1 Geodetické a kartografické základy Základní mapy SSR jsou vytvo eny v S-JTSK v K ovákov konformním kuželovém zobrazení v obecné poloze na Besselov elipsoidu ve výškovém systému Balt po vyrovnání. Použití systému JTSK ani mapy st edního m ítka není p íliš vhodné. Z d vodu minimalizace délkového zkreslení je totiž p izp soben tvaru a rozloze bývalé R S a neumož uje zobrazovat rozsáhlejší území za hranicemi státu. Má tedy paradoxn lokální charakter, což neodpovídá pot ebám konstrukce moderní mapy st edního m ítka. Na druhé stran došlo jejím zavedením k áste nému sjednocení geodetických a kartografických základ map st edního m ítka s mapami velkých m ítek, užívanými pro katastrální ú ely, tj. se Základními mapami velkého m ítka (ZMVM). Toto sjednocení se však netýká systému kladu a ozna ení mapových list . P esto, že se tyto mapy vyhotovují v S-JTSK, nejsou sek ní rámy jejich list rovnob žné s osami sou adnicového systému, ale jsou tém rovnob žné s geografickou sítí. V každém p ípad jsou však p ímkové. Mapové listy nemají standardní rozm r a pravoúhelníkový tvar. O ur ité standardizaci lze hovo it pouze u map v m ítku 1:200 000, jejichž sek ní rám má tvar pravidelného lichob žníku (stejný rozm r však mají pouze mapové listy ležící ve stejné zem pisné ší ce), ale sek ní rámy map v tších m ítek jsou obecnými ty úhelníky r zných rozm r ,dokonce i v rámci jednoho m ítka. Vzhledem ke geografické síti jsou mapové listy orientovány tak, že východní rameno tvrtého sloupcového lichob žníka (obsahuje 5 list ZM 1:200 000) je ztotožn no s pomocnou p ímkou A,B. Body A a B jsou ur eny v zem pisných sou adnicích a leží na stejném poledníku. Jihovýchodní roh tvrtého sloupcového lichob žníka leží na p ímce ur ené body A,B (p ímka tvo í východní okraj tohoto sloupcového lichob žníku) ve vzdálenosti s na jih od bodu A. Tímto zp sobem je klad mapových list p ipojen do S-JTSK a jejich rohy jsou ur eny v pravoúhlých rovinných sou adnicích. tvercová sou adnicová (kilometrová) sí S-JTSK je sm rov odchýlena od rámových ar o úhlovou hodnotu, p edstavující meridiánovou konvergenci platnou pro p íslušný list. V eských zemích dosahuje tato odchylka velikosti n kolika stup a vzr stá sm rem od východu k západu. Meridiánová odchylka se projevuje i s ohledem na tvercovou sou adnicovou sí S-42. Listy ZM, jejichž bo ní rámová ára je totožná s pomocnou p ímkou A.B lze považovat za orientované k severu. Mapové dílo bylo p vodn konstruováno tak, aby z ozna ení mapového rámu nebylo možno klasickými postupy matematické kartografie ur it sou adnice jeho roh na elipsoidu ani v rovin . 2.2.2.2 Klad a ozna ení mapových list ZM Klad mapových list Základních map se odvozuje z map základního m ítka 1:200 000 (ZM200) a do jisté míry navazuje na geografickou sí poledník a rovnob žek. Pole ZM200 jsou vymezena um lou konstrukcí v zobrazovací rovin S-JTSK bez návaznosti na mapová díla okolních stát . Je p edstavována soustavou pravideln se sbíhajících ar, které velmi zhruba sledují obraz poledník , Dvojice sousedních paprsk vymezuje lichob žníkový sloupec, ve kterém je umíst no 3 (resp. na Slovensku 2) - 5 list ZM200 tvaru - 45 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
rovnoramenného lichob žníku tak, že jejich základny od severu k jihu rostou v nejdelším lichob žníkovém pásu (tj. ve tvrtém) od 47 cm po 50 cm, tj. délka horní strany každé mapy je oproti dolní stran (základn ) vždy o 6 mm zkrácena. Výška lichob žník je konstantní a iní 38 cm. Ozna ení ZM200 se skládá z názvu nejv tšího sídla (podle po tu obyvatel) zobrazeného v map a z dvojice ísel, kde první (0 – 3, resp. na Slovensku ješt 4) zna í íslo vrstvy a druhé (0 – 5, resp. na Slovensku až 8) zna í íslo sloupce (nap . Zlín 25). íslování je ešeno v rozsahu celého území bývalé eskoslovenské federace.
Obr. 2-8 Klad, ozna ení a rozm r mapových list Základní mapy m ítka 1:200 000 a 1:100 000
Nomenklatura každého mapových list v tších m ítek v sob nese krom názvu nejv tšího sídla zobrazeného v map (zde není povinné) ozna ení všech list menších m ítek. Listy ZM v tších m ítek vznikají postupnou lineární interpolací, tj. tvrcením listu (d lením na ty i díly podle st ední p í ky a spojnice p lících bod obou základen mapového rámu) vždy nejblíže menšího m ítka a p idáním íselného ozna ení kvadrantu. Systém tvrcení není zachován pouze u nejv tšího m ítka 1:10 000, které vzniká rozd lením a pr b žným o íslováním listu ZM50. Z geometrické podstaty interpolace vyplývá, že si mapové listy všech m ítek zachovají rovnob žnost dolní a horní základny a výšku 38 cm. Horní základna je oproti dolní kratší o 0,4 mm (pro ZM10), o 0,75 mm (pro ZM25), o 1,5 mm (pro ZM50) a o 3,0 mm (pro ZM100). Jednotlivé listy téhož m ítka obecn nemají stejné rozm ry. délky úhlop í ek ani plochu. Sou adnice jejich roh nejsou okrouhlé hodnoty ani v rovinném systému S-JTSK, ani v geografických sou adnicích ϕ, λ.
- 46 (95) -
Státní mapová díla
Obr. 2-9 Klad a ozna ení list ZM100, ZM50, ZM25 a ZM10 Tabulka 2-9
200 000 100 000
ZM200
2x2
Po et vzniklých list 4
50 000
ZM100
2x2
4
12-42
25 000
ZM50
2x2
4
12-424
10 000
ZM50
5x5
25
12-42-15
M ítkové íslo
Výchozí D lení mapa
P íklad ozna ení 12 12-4
Celkový po et map R
SR
(19) 17 11 (59,64) 58 26 (211, 217) 127 205 (787) 774 461 (4555, 4550, 4572, 4573) 2757 4522
Celé území SFR pokrývá 28 mapových list 1:200 000. Poslední (tu ný) údaj v sloupci R udává po et mapových list spadajících do vydavatelské p sobnosti eského ú adu geodetického a kartografického. 2.2.2.3 Obsah Základní mapy Základní mapy obsahují polohopis, výškopis a popis, a to jen na území státu. ZM10 vznikla odvozením z p vodní topografické mapy (TM10) vzniklé mapováním v letech 1957 - 1971. Tzv. prozatímní vydání ZM10 vzniklo fotomechanickým zv tšením prozatímní Základní mapy 1:25 000 v ernobílém provedení. První vydání tohoto m ítka bylo zpracováno v letech 1971 – 1988. Od roku 1981 je zajiš ována jejich aktualizace a obnova, která byla ukon ena v roce 2000. ZM10 m la již od po átku dv verze, první pro vnit ní pot ebu státních orgán a socialistických organizací a druhou, s ozna ením „Tajné“, která obsahovala polohové a výškové bodové pole, pravoúhlou sou adnicovou
- 47 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
sí po 1 km v S-JTSK a zem pisnou sí . Po 1.1.1992 byla obnova a vydávání první verze zastaveno a druhá verze ztratila utajovaný charakter. Výškopis je zobrazen vrstevnicemi se základním intervalem 2 m (v horském terénu 5 m), šrafami a výškovými kótami. Na území Prahy a Brna je vydávána formou uli ní mapy (ZM10 s dopl kovým obsahem), tj. s vyzna ením názv ulic a prostranství s barevnou výplní budov a blok budov. V sou asné dob obsahují tyto mapy i body polohového a výškového bodového pole, rovinnou pravoúhlou sou adnicovou sí s krokem 1 km a zem pisnou sí po 1' (postupn i WGS84).
Obr. 2-10 Klad list Základních map st edních m ítek
V rámci výstavby Státního informa ního systému se p evádí ZM10 do digitální formy. Projekt se nazývá ZABAGED (Základní báze geografických dat) a realizuje jej Zem m ický ú ad v Praze. na bázi technologií firmy INTERGRAPH. Verze ZABAGED/2, dokon ená v roce 1995, obsahuje rastrový obraz ZM10, verze ZABAGED/1 s vektorov ešenou topologií dle tematických vrstev se v sou asné dob vytvá í (plánované ukon ení v roce 2003). ZM25 vznikla odvozením ze ZM10 nebo jako prozatímní verze z topografických map stejného m ítka p i zachování jejich klí e mapových zna ek, avšak s redukcí obsahu. Ob verze byly v roce 1995 zastoupeny p ibližn ve stejném pom ru. V porovnání s ostatními m ítky vznikala mapa tohoto m ítka velmi pomalu, na Slovensku nebyla vydávána v bec. Podíl map odvozených ze ZM10 se postupn zvyšuje. Od roku 1984 je sou asn zajiš ována postupná obnova vydaných mapových list . Obsah mapových list vydávaných od roku 1993 je dopln n pravoúhlou rovinnou sou adnicovou sítí po 1 km v S-JTSK a zem pisnou sítí s krokem po 1´. Obnovené vydání t chto map navazuje na obnovu ZM10. Interval základních vrstevnic je 5 m. ZM50 vznikla odvozením z vojenských topografických map 1:50 000 v letech 1971 – 1973. Jejich obsah byl pro tento ú el redukován a kartograficky p epracován do vlastního klí e mapových zna ek. P edm tem polohopisu
- 48 (95) -
Státní mapová díla
ZM50 (viz Instrukce ÚGK z roku 1986) jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice, porost a povrch p dy. Reliéf terénu je znázorn n kótami a vrstevnicemi v základním intervalu 10 m. Mapa je aktualizovaná pomocí tzv. „kyvadlové mapy zm n“ vedené na katastrálních ú adech. Byla jedinou mapou z balíku základních map st edních m ítek, která podléhala pr b žné údržb . Její obnova probíhala cca v p tiletém cyklu postupn na celém území SR. Hrani ní listy zobrazuji i obsah mimo území státu. V sou asné dob je na mapách zobrazena i rovinná pravoúhlá sou adnicová sí po 5 km a zem pisná sít WGS84 s krokem 1'. Jedná se o nejpoužívan jší mapový podklad pro odv tvové tematické mapy. Interval základních vrstevnic je 10 m. P edm tem polohopisu ZM100 (viz Instrukce ÚGK z roku 1988) jsou sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice, porost a povrch p dy. Reliéf terénu je znázorn n kótami a vrstevnicemi v základním intervalu 10 m. ZM100 vznikla fotografickým zmenšením a montáží ZM50 a úpravou jejího obsahu. Obnova ZM 100 je odvislá na obnov ZM50. Interval základních vrstevnic je 10 m. Polohopis ZM200 (viz Instrukce ÚGK z roku 1990) zahrnuje sídla a jednotlivé objekty, komunikace, vodstvo, hranice, porost a povrch p dy. Reliéf terénu je znázorn n kótami a vrstevnicemi v základním intervalu 50 m. ZM200 vznikla odvozením z vojenských topografických map 1:200 000, u obnovených map jsou dopl ovány kartograficky generalizované zm ny podle ZM50. Klí mapových zna ek se tém shoduje s klí em pro ZM50, po et mapových zna ek je však redukován. Interval základních vrstevnic je 50 m. Mapy jsou p tibarevné (ZM10, ZM25), šestibarevné (ZM50), sedmibarevné (ZM100) a osmibarevné (ZM200). Polohopis a popisné dopl ky tvo ící sou ást zna ek je hn došedý, b ehovky vodních tok a vodních ploch, jakož jejich popis p ípadná plošná výpl je kreslena mod e (plným tónem nebo rastrem), lesní p da a n které porosty jako nap . sady, chmelnice, vinice, h bitovy a parky jsou kresleny šedozelen (plným tónem nebo rastrem), místní a pomístní názvosloví (v Praze a v Brn i popis ulic a ve ejných prostranství) a popisné dopl ky jsou šedé a výškopis je kreslen hn dou barvou. Do ZM50 - ZM200 je karmínovou barvou dotiskován pr b h administrativních hranic. Celkové barvené lad ní mapy je zám rn mén výrazné, nebo mapa je ur ena p edevším pro p ímý zákres tematických informací uživateli. V sou asné dob se opat ují dotiskem bodového pole a sou adnic. Tvorbu Základní mapy ur ují technické p edpisy vydané ÚGaK (nyní ÚZK) pro jednotlivá m ítka, a to:
• metodický návod pro tvorbu a vydávání Základní mapy SFR),
R (d íve
SSR,
• instrukce pro tvorbu, obnovu a vydávání Základní mapy R, • p ílohy k instrukci (Seznam mapových zna ek a Vzorový list). Základní mapa se rozmnožuje ofsetovým tiskem na papír o hmotnosti 100 – 120 g.m-2 a formátu obvykle 470 x 630 mm.
- 49 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
2.2.3
Mapy územních celk
Mapa okres SR 1.100 000 byla zpracována na podklad ZM SSR 1:100 000, první vydání v roce 1987. Ve vydavatelské p sobnosti eského ú adu geodetického a kartografického bylo zpracováno 68 mapových list . Mapa byla obnovována v p tiletém cyklu v závislosti na obnov ZM100. Mapy okres SR v m ítku 1:100 000 (1987) vypl ují obvykle pro jeden okres celý formát mapového listu (mapa na spadávání). Mapové listy tvo í obdélníky, jejichž severní a jižní strana je kolmá k pomyslnému st ednímu poledníku znázor ovaného území. P edm tem polohopisu jsou sídla a jednotlivé objekty,komunikace, vodstvo, hranice, porost a povrch p dy. Výškopis je vyjád en jen kótovanými body s nadmo skou výškou. Grafickým podkladem pro jejich tvorbu byly tiskové podklady Základní mapy 1:100 000. S ur itými úpravami byl použit také zna kový klí z této mapy a zcela totožn z touto mapou je barevné ešení Mapy okres . Na obdobných principech byla zpracována a vydána Mapa kraj SR v m ítku 1:200 000 (1987).
Mapa kraj SR 1:200 000 - ve vydavatelské p sobnosti eského ú adu geodetického a kartografického bylo zpracováno 7 mapových list . P edpokládal se p tiletý cyklus její obnovy v závislosti na odbytu map jednotlivých kraj . Administrativní mapa SSR 1:500 000 obsahov navazuje na Mapu kraj SR. Mapa byla obnovována minimáln jedenkrát za deset let.
2.2.4
Mapy správního rozd lení
Mapy správního rozd lení hranicí kraje.
SSR 1:200 000 má mapový obsah ohrani ený
Mapy správního rozd lení SSR 1:1 000 000 a 1: 2 000 000 poskytují informace o rozd lení SSR na kraje a okresy.
2.2.5
Klady list map
Na podklad Administrativní mapy SSR 1:500 000 je zpracován:
• •
Klad list Základních map st edních m ítek, tj. p ehled kladu ZM všech m ítek v m ítku 1:500 000 a Klad list Státní mapy 1:5000 - odvozené.
Na podklad Mapy správního rozd lení m ítku zpracován:
SSR 1:2 000 000 je ve stejném
Klad list základních map st edních m ítek.
2.2.6
Odv tvová tématická mapová díla
Soubor odv tvových tématických map v m ítku 1:50 000 byl zpracován na jednotném mapovém podkladu, a to na Základní map SSR 1:50 000. Tvo í jej:
•
P ehled výškové (nivela ní) sít 1:50 000,
- 50 (95) -
Státní mapová díla
•
Silni ní mapa SSR 1:50 000,
•
Mapa základních sídelních jednotek SSR 1:50 000
•
Základní vodohospodá ská mapa SSRR 1:50 000
•
Silni ní mapa kraj
•
SR 1:200 000
eskoslovenská jednotná nivela ní sí I. - III. ádu v m ítku 1:500 000.
Mapa základních sídelních jednotek SSR ( R) 1:50 000 je zpracována formou jednobarevného p ítisku hranic ZSJ do Základní mapy 1:50 000. Její tematický obsah byl p vodn zpracován TERPLANem Praha (vydáno bývalou Státní komisí pro v deckotechnický a investi ní rozvoj). Silni ní mapa SSR ( R) 1:50 000 je zpracována formou ty barevného p ítisku tematického obsahu do Základní mapy R 1:50 000. Zobrazuje dálnice a silnice s rozlišením t íd, ísla silnic, uzlové body lokaliza ního systému silni ní databanky, mimoúrov ové k ižovatky, mosty, podjezdy, polom ry zatá ek, stoupání, sout sky, kilometráže po 1 km aj. Vydávala se jako ú elový náklad pro Ministerstvo vnitra - odbor dopravy. Její generalizovanou podobu SSR ( R) 1:200 000, její polohopisný p edstavuje Silni ní mapa kraj základ tvo í Mapa kraj SR 1:200 000. Mapa „P ehled trigonometrických bod a bod podrobného bodového polohového pole 1. t ídy p esnosti“ je zpracována v m ítku 1:50 000 formou jednobarevného p ítisku do Základní mapy 1:50 000. Obsahuje klad eviden ních jednotek, tj. triangula ní listy v S-JTSK, jejich ozna ení a jim p íslušné trigonometrické body, orienta ní body a body podrobného bodového polohového pole (PBPP) 1. t ídy p esnosti. V map je také zobrazen klad list SMO-5. Mapa „P ehled výškové (nivela ní) sít SSR ( R) 1:50 000“ je zpracována formou jednobarevného p ítisku do Základní mapy 1:50 000. Obsahuje státní nivela ní sít I. až III. ádu, nivela ní sít IV. ádu a podrobné nivela ní sít , ozna ení a pr b h jednotlivých nivela ních po ad , zákres vybraných jednotlivých nivela ních bod a jejich íselné ozna ení.
Základní vodohospodá ská mapa SSR ( R) 1:50 000 se vydávala p vodn jako ú elový náklad pro Ministerstvo lesního a vodního hospodá ství). Je zpracována formou ty barevného p ítisku vodohospodá ského tematického obsahu do Základní mapy R 1:50 000. Zobrazuje sí vodních tok s vodohospodá skými objekty na nich, hydrologické len ní povodí vodních tok , záplavová území, vodní nádrže s íselnými charakteristikami, za ízení pro vodárenské odb ry, pásma ochrany vodních zdroj , evidované prameny istírny odpadních vod aj.
2.3
Státní mapa
Po druhé sv tové válce vzniká Státní zem m ický a kartografický ústav (SZKÚ), který p ebírá gesci nad tvorbou topografických map pro ve ejné ú ely. V roce 1953 byl za len n do Úst ední správy geodézie a kartografie (ÚSGK). Mapování pro vojenské pot eby p ešlo pod obnovený Vojenský zem pisný ústav v Praze a pozemkový katastr byl veden v tradi ní form až do
- 51 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
roku 1956 (1954), kdy jej postupn za ala nahrazovat tzv. jednotná evidence p dy (JEP). V oboru topografických map dochází v prvních povále ných letech k urychlené revizi map 1:75 000, které v té dob jako jediné souvisle pokrývaly celé státní území. Pokra ovalo rovn ž definitivní mapování v m ítku 1:20 000 podle p edvále né koncepce, na jehož základ bylo vydáno 18 list Státní mapy 1:50 000 v K ovákov zobrazení, tvo ené pravoúhlými sek ními listy.
Státní mapa SR (SM 10) v m ítku 1:10 000 vznikla kombinací stolového m ení a fotogrammetrického zpracování leteckých snímk . Byla zpracovávána do roku 1946. Klad a zna ení mapových list vychází z hypotetické mapy 1:50 000 (SM 50), která m la rozm ry 25 km a 20 km (ší ka a výška), p i emž rám jejího listu je souhlasn orientován s rovinným sou adným systémem S-JTSK. Mapové listy SM 10 zobrazovaly území 4 a 5 km a byly ozna eny sou adnicemi severovýchodního rohu v km a významným sídlem z plochy listu SM 50 (nap . Sedl any 725-1080). Jejich tvorba byla zastavena v roce 1946. Státní mapa SR (SM 5) v m ítku 1:5 000 byla zpracovávána od roku 1946 až do roku 1954. Mapové listy vznikaly d lením SM 50 na 10 sloupc a 10 vrstev a jejich ozna ení bylo obdobné jako ozna ení map SM 10. Ve stejném období byla pro hospodá sky exponované oblasti vyhotovována Státní mapa 1:5000 - hospodá ská (SMH-5), ob pak v sou adném systému JTSK a ve výškovém systému jadranském. Mapy vznikaly p ímým m ením metodou stolové nebo íselné tachymetrie, což bylo asov velmi náro né. Pro pokrytí celého území dnešní R bylo pot eba vyhotovit cca 16 000 mapových list o rozm rech 50 x 40 cm (pro území Slovenska 10 400). V map je zakreslen jak polohopis, tak výškopis, který je vyjád en kótami a vrstevnicemi v základním intervalu 1 m. Její otisky jsou t íbarevné, polohopis šed , výškopis hn d a popis ern . Výše uvedené státní mapy však ani v jednom m ítku nepokryly dostate n velkou plochu státu, natož pak celé jeho území tak rychle, jak to vyžadovala hospodá ská pot eba, a proto se v padesátých letech p estaly vyhotovovat. V roce 1950 se na základ rozhodnutí ministerstva techniky ze dne 15. srpna p ikro ilo ke konstrukci mapového provizória, tzv. Státní mapy odvozené (SMO 5) v t ch územích, pro které nebyla SMH-5 vyhotovena, tedy pro velkou ást území republiky. Tvorba SMH-5 byla sou asn zastavena. Stejn jako státní mapa hospodá ská je i státní mapa odvozená zpracována v obecném konformním kuželovém zobrazení na Besselov elipsoidu v sou adném systému JTSK. Od roku 1961 jsou nadmo ské výšky udávány ve výškovém systému Baltském - po vyrovnání (d íve v takovém výškovém systému, ve které byl zpracována použitá podkladová mapa). Rozd lení státního území na jednotlivé mapové listy bylo provedeno obdobn jako u THM a ZMVM v m ítku 1:5000 tak, že v sou adnicové síti K ovákova zobrazení byly vedeny rovnob žky s osou Y ve vzdálenostech po 2 km a s osou X po 2,5 km. Tím vznikly pravoúhlé listy o rozm rech 50 x 40 cm zobrazující plochu 5 km2. P i ozna ování mapových list se vycházelo z p edpokládané mapy 1:50 000 v K ovákov zobrazení, ohrani ené rovnob žkami se sou adnicovou sítí v ose Y po 20 km a v ose X po 25 km. Jeden list mapy 1:50 000 tedy obsahoval 10 sloupc a 10 vrstev mapových list 1:5000. Listy SMO 5 jsou ozna eny
- 52 (95) -
Státní mapová díla
názvem nejd ležit jšího místa na p íslušném mapovém listu 1:50 000 a íslem sloupce a vrstvy, jimiž byla tato mapa rozd lena na listy 1:5000 (nap . Brno 46). SMO-5 pokryly v prvním vydání celé území státu podle p vodního projektu ješt v padesátých letech 20. století. Instrukce z roku 1992 nomenlaturu mapových list Státních map a SMO-5 mírn upravila (viz obr. 114). Tvorba a obnova SMO-5 byla nakrátko p erušena v roce 1960. 25. ervna 1963 vyšla Sm rnice pro druhé vydání SMO-5. Na základ Sm rnice eského ú adu geodetického a kartografického z roku 1970 se v roce 1971 za alo s opakovaným vydáváním SMO-5 (S-JTSK, Bpv). Používá se p i tom p esn jších polohopisných a výškopisných podklad , takže celková p esnost mapy je dobrá, závislá na p esnosti použitých mapových podklad . Polohopis a popis je na nich vytišt n šed a výškopis (vrstevnice) hn d .V roce 1983 byla vydána inovovaná Instrukce pro tvorbu, obnovu a vydávání SMO-5 a v roce 1992 stejnojmenná Instrukce, odrážející politicko-spole enské zm ny po roce 1989. Zatímco klad list SMO-5 je shodný s kladem list SM5 a SMH5, je jejich mapový obsah odvozený. Polohopis byl p evzat z katastrálních map, v tšinou map stabilního katastru. Byl mírn generalizován, byla vypušt na parcelní ísla a celá mapa byla vykreslena v novém zna kovém klí i. Výškopis je vyzna en kótami a vrstevnicemi, které byly v tšinou p evzaty ze zv tšených vojenských topografických map m ítka 1:25 000, vznikajících v období 1953 – 1957 (resp. z topografických sekcí 3. vojenského mapování), resp. výškopisných plán p evážn ve výškovém systému jadranském. U obnovených vydání je od po átku 70. let, kdy bylo dokon eno topografické mapování v m ítku 1:10 000, p ebírán výškopis p evážn z t chto map, který je konstruován ve výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv).
Obr. 2-11 Klad list mapy Státní mapy 1:50 000 a SMO-5
SMO-5 obsahuje polohopis, výškopis, popis a mimorámové údaje. Polohopis zahrnuje základní polohové a výškové bodové pole a bodové pole 1. t ídy
- 53 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
p esnosti, hranice územních celk , katastrálních území, hranice pozemk , hranice zastav ného území obce, hranice chrán ných území a ochranných pásem, druhy pozemk a jejich hranice. Obsahuje také stavební objekty, dopravní sí a dopravní za ízení, elektrická vedení, t žební za ízení, vodstvo, vodohospodá ské stavby a za ízení. Výškopis je znázorn n vrstevnicemi, technickými šrafami, výškovými kótami a zna kami terénních stup a skal. Základní interval vrstevnic m že být 1, 2, 2,5 nebo 5 m v závislosti na použitých výškopisných podkladech. V rámci mapového listu je vždy jednotný. P edm tem popisu jsou místní a pomístní názvy, druhová ozna ení a ísla polohového bodového pole, v n kterých p ípadech, v tzv. mapách s rozší eným obsahem, také ísla dom , názvy ulic a ve ejných prostranství, které byly tišt ny v modré barv . Obsahem mimorámových údaj jsou údaje o použitém sou adnicovém a výškovém systému, ozna ení mapového listu, údaje o použitých mapových podkladech aj.
Obr. 2-12 Rozd lení listu mapy 1: 50 000 na listy SMO 5
Rozvojem investi ní výstavby a naléhavými úkoly evidence nemovitostí, které vláda uložila resortu geodézie a kartografie za átkem 60. let 20. století, byla vyvolána zvýšená pot eba podrobných map. Protože existující fond katastrálních map v tšinou neodpovídal skute nému stavu v p írod a oprava nebo obnova starých map nebyla vždy dostate n ú inná, bylo p ipravené nové technickohospodá ské mapování v m ítkách 1:500, 1:1000, 1:2000 nebo 1:5000. Práce, by v pon kud pozm n né koncepci jako základní velkom ítkové mapování probíhají dodnes. Pro vojenské ú ely bylo rozhodnutím sl. vojenské správy v roce 1948 mapování v K ovákov zobrazovací soustav zastaveno a p ikro ilo se k zavedení Gauss-Kr gerova zobrazovacího zp sobu. Použití mapových zna ek není na obnovených SMO-5 jednotné. V p ípad , kdy byly k odvození polohopisu použity p ímo podklady THM v m ítku 1:5000, jsou použity zna ky podle SN 73 0120. V p ípad , kdy byl polohopis tvo en z podklad ZMVM nebo THM m ítka 1:1000 nebo 1:2000, p ípadn map eskoslovenského pozemkového katastru jsou použity zna ky podle SN
- 54 (95) -
Státní mapová díla
01 3411. V p ípadech, kdy byly k odvození polohopisu využity p ímo tiskové podklady pozemkových map, byl využit samostatn zpracovaný seznam mapových zna ek.
Obr. 2-13 Rozd lení listu mapy 1: 5 000 na listy v tších m ítek
SMO-5 obsahuje polohopis, výškopis, popis a mimorámové údaje. Polohopis zahrnuje základní polohové a výškové bodové pole a bodové pole 1. t ídy p esnosti, hranice územních celk , katastrálních území, hranice pozemk , hranice zastav ného území obce, hranice chrán ných území a ochranných pásem, druhy pozemk a jejich hranice. Obsahuje také stavební objekty, dopravní sí a dopravní za ízení, elektrická vedení, t žební za ízení, vodstvo, vodohospodá ské stavby a za ízení. Výškopis je znázorn n vrstevnicemi, technickými šrafami, výškovými kótami a zna kami terénních stup a skal. Základní interval vrstevnic m že být 1, 2, 2,5 nebo 5 m v závislosti na použitých podkladech. P edm tem popisu jsou místní a pomístní názvy, druhová ozna ení a ísla polohového bodového pole, v n kterých p ípadech, v tzv. mapách s rozší eným obsahem, také ísla dom , názvy ulic a ve ejných prostranství, které byly tišt ny v modré barv . Obsahem mimorámových údaj jsou údaje o použitém sou adnicovém a výškovém systému, ozna ení mapového listu, údaje o použitých mapových podkladech aj. P esnost SMO-5 je závislá na použitých polohopisných a výškopisných podkladech, které nemusí být pro celou mapu stejné. Mapy jsou obvykle tišt né dvoubarevn , a to polohopis, popis a mimorámové údaje šed a výškopis hn d . Mapy se dob e uplat ují jako podklad pro územní plánování a zpracování tematických map. SMO-5 by m ly být postupn nahrazeny ZMVM v m ítku 1:5000. V sou asné dob je kartografický obraz celého území R v m ítku 1:5000 složen z t chto mapových d l:
•
ZMVM dopln ná výškopisem
- 55 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
•
THM
•
Pozemková mapa vojenského újezdu
•
SMO-5
2.4
Vojenské topografické mapy
Pot eba aktuálních mapových a geodetických podklad k zajišt ní obrany, k prosazení státní suverenity na celém území, pro konstituování správy státu a ízení hospodá ství eskoslovenska vedla k tomu, že již 27. 11. 1918 vydalo vrchní velitelství eskoslovenské branné moci rozkaz íslo 8 o z ízení své nové sou ásti – odd lení pro vojenské zem pisné záležitosti (kartografie). Sou asn byly vydány rozkazy o odevzdání map a kartografického materiálu a o odevzdání m i ských p ístroj , jež byly v dosahu branné moci, tomuto odd lení. Že se nejednalo o pouhé kartografické odd lení dokazuje jak formulace rozkazu, tak i následné opat ení z 18. 12. 1918, kterým bylo do nov vytvá eného ministerstva národní obrany (MNO) v len no jako jeho IX. odbor kartografické odd lení (Zem pisný ústav). Tím byl dán základ vzniku vojenské zem pisné služby eskoslovenské branné moci a Vojenského zem pisného ústavu. Rozhodnutím o nové organizaci MNO z 15. 10. 1919 byl IX. odbor p etvo en v samostatný eskoslovenský vojenský zem pisný ústav, podléhající MNO prost ednictvím hlavního štábu. V roce 1923 bylo pojmenování ústavu zm n no na Vojenský zem pisný ústav (VZÚ). Výše uvedené rozhodnutí je proto považováno za právní dokument zakládající Vojenský zem pisný ústav jako samostatnou sou ást s. armády. Velitelem IX. odboru MNO – kartografického odd lení (Zem pisný ústav) byl jmenován pplk. gšt. Karel Rausch, pozd jší velitel eskoslovenského vojenského zem pisného ústavu í Vojenského zem pisného ústavu. Hlavní úkoly nov vytvo eného ústavu byly následující:
eskoslovenského vojenského zem pisného
•
p evzetí geodetických a kartografických podklad a dokument týkajících se území SR od víde ského Vojenského zem pisného ústavu;
•
vyhotovení mapových podklad pro mírová jednání o státní hranici a její demarkace v terénu;
•
zabezpe ení ozbrojených sil a státních orgán SR mapami k prosazení státní suverenity na celém území státu a zajišt ní jeho obrany, k organizaci státní správy a hospodá ství;
•
provád ní zem m ických prací na území státu pro armádu i státní správu;
•
vyhotovení nových map pro školství a ve ejnost.
SR pro pot eby obrany a hospodá ství státu,
- 56 (95) -
Státní mapová díla
Obr. 2-14 První mapa samostatného eskoslovenska vydaná v lednu 1919 (prozatímní mapa v m ítku 1 : 200 000, trojbarevná), - n mecké a ma arské názvosloví bylo nahrazeno eským a slovenským podle návrhu profesora Niederleho
Prvním úkolem VZÚ bylo zabezpe it nejen armádu, ale i státní správu mapami s eským, respektive slovenským názvoslovím. Na území SR zbylo nepatrné množství map vydaných bývalým víde ským Vojenským zem pisným ústavem a získání dalších kartografických podklad i techniky v té dob vyžadovalo mimo ádné úsilí a zavedení zvláštních opat ení. Proto bylo nezbytné vydat na základ dostupných podklad eskoslovenské prozatímní generální mapy v m ítku 1 : 200 000 s novým názvoslovím. První listy map vyšly již v lednu 1919. Podle organizace z roku 1920 m l tyto hlavní složky:
eskoslovenský vojenský zem pisný ústav
•
velitelství,
•
odbor astronomicko-geodetický (AGO),
•
odbor topografický (TO),
•
odbor topografický (KO),
•
odbor reproduk ní (RO),
•
odbor pro popis a statistiku vále ných jeviš (PO).
V p ípad mobilizace m l eskoslovenský vojenský zem pisný ústav za úkol postavit velitelství vále ného vym ování p i vále ném vrchním velitelství, t i armádní geodeticko-topografická odd lení a dvanáct divizních topografických odd lení. Významným úkolem topografického odboru bylo v letech 1920–1924 zam ení a vykreslení výškopisného tachymetrického plánu Prahy v m ítku 1 : 5 000, celkem šlo o 84 mapových list o rozm rech 569 x 455 mm. Plán byl
- 57 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
nezbytným podkladem pro plánování, urbanistické ešení a rozvoj výstavby hlavního m sta Prahy. Pr kopnickým inem bylo v roce 1922 první, zkušební použití pozemní stereofotogrammetrie pro mapovací práce.
Obr. 2-15 Tachymetrický plán Velké Prahy zpracovaný VZÚ v letech 1920–1925, dvoubarevný, m ítko 1 : 5 000
Krom reambulace topografické mapy v m ítku 1:25 000 a revize speciální mapy tvo il VZÚ i speciální mapy menších m ítek – nap íklad mapy vzdáleností v m ítku 1 : 300 000 (zvané též mapa pochodová), p ehledné mapy SR 1 : 750 000 nebo letecké mapy 1 : 200 000. Vysoké ocen ní odborník získaly nást nné školní mapy v m ítkách 1 : 400 000 a 1 : 1 000 000, jejichž tvorba se stala pro kartografy ústavu tradicí. Nedostatek mapových i statistických podklad z území eskoslovenska, tak jak se negativn projevil p i práci a jednáních eskoslovenské delegace na pa ížské mírové konferenci, vedl k tomu, že již v roce 1920 ministerstvo zahrani ních v cí iniciovalo jednání a posléze v roce 1924 prosadilo ve vlád rozhodnutí o zpracování a vydání Atlasu Republiky eskoslovenské.
Obr. 2-16 Schéma, zve ejn né v Technickém obzoru F. Fialou, znázor ující velikost zkreslení jednotlivých kartografických zobrazení navrhovaných pro eskoslovenskou republiku
- 58 (95) -
Státní mapová díla
Vlastní mapová tvorba byla v mladém stát pom rn malá. Krom výše zmín né reambulace map t etího vojenského mapování se zájem státu soust edil na nová topografická mapování. Pro pot eby škol a ú ad za ínají ve v tší mí e vznikat zejména p ehledné a tematické mapy až ve druhé polovin dvacátých let. Z takovýchto map zmíníme tituly v nované p edevším Morav . V roce 1922 byla v m ítku 1:400 000 zpracována „Podrobná mapa Moravy a Slezska“, v roce 1924 mapa „Morava a Slezsko“ v m ítku 1:750 000, v roce 1926 „Místopisná mapa Moravy a Slezska“ a další, z nichž mnohé byly opravenými vydáními z p edcházejících let. Jsou vydávány mapy s geologickým a národov dným zam ením a po átkem t icátých let se objevují i první automapy, jako nap . „Silni ní mapa zem Moravskoslezské pro automobilisty“ v m ítku 1:450 000. Celá ada map, a to nejen map pro školské pot eby, byla soub žn vydávána i v n meckém zn ní. Pro pot eby armády byla zahájena i systematická tvorba map speciálních. Zahrnovala podrobné mapy výcvikových prostor a za ízení, normální mezinárodní leteckou mapu 1 : 200 000 a generální mezinárodní leteckou mapu v rozsahu mezinárodní mapy sv ta 1 : 1 000 000 s plány letiš 1 : 100 000, mezinárodní mapu sv ta 1 : 1 000 000, mapu vzdáleností (pochodovou) 1 : 300 000 i mapky a schémata, jež byly p ílohami vojenskogeografických popis . Ústav zpracovával a vydával i mapy pro pot eby státní správy, pro školy a pro ve ejnost. Šlo o geologické mapy 1 : 25 000, státní geologickou mapu 1 : 75 000, mapu p dních pom r 1 : 75 000, botanickou mapu 1 : 75 000, mapu politického a soudního rozd lení státu 1 : 800 000, mapy politických okres 1 : 100 000, podélné profily vodních tok a další. V hlas si získaly mapy pro školy zpracovávané v m ítkách 1 : 400 000 a 1 : 1 000 000 (nejznám jším autorem školních map eskoslovenské republiky byl pplk. Mat j Semík), mapy turistické vytvo ené na podklad speciálních map 1 : 75 000 a automapy ur ené pro ve ejnost a tišt né pro r zná nakladatelství. S postupujícím rozvojem struktury státní správy a hospodá ství získávala na naléhavosti otázka stanovení a zavedení jednotné sou adnicové soustavy a zejména jednotného kartografického zobrazení pro celé území státu, pro vojenské i civilní pot eby. Proto byla koncem roku 1918 p i Národním komitétu geodetickém a geofyzikálním ustavena kartografická subkomise, která m la vypracovat a p edložit pot ebné návrhy a doporu ení. Již v této dob vzniká dvojí koncepce ešení. První, vojenské ešení, navržené mjr. RNDr. Ladislavem Benešem, doporu uje zavedení kuželového konformního zobrazení v normální poloze, které vyhovovalo v p ípadn nutnosti obranným pot ebám SR i za hranicemi státu. Druhé ešení, motivované p edevším pot ebami katastrálními a velkom ítkového mapování a ur ování ploch, navrhla triangula ní kancelá ministerstva financí. Jednalo se o kuželové konformní zobrazení v obecné poloze, které vypracoval Ing. Josef K ovák, vedoucí triangula ní kancelá e ministerstva financí. Další varianty zobrazení pro SR vypracovali a navrhli také prof. Fiala a prof. Semerád. Pro katastrální a velkom ítkové mapování za alo být K ovákovo zobrazení používáno již od roku 1920. Vojenský zem pisný ústav p ipravující se k zahájení nového mapování zvolil zobrazení Benešovo. Pro jeho zavedení a použití vypo etl a zpracoval do roku 1923 mjr. RNDr. Beneš pot ebné zobrazovací a geodetické tabulky. Od tohoto roku bylo Benešovo zobrazení
- 59 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
používáno p i prozatímním vojenském mapování v m ítku 1 : 10 000 a 1 : 20 000. K uzákon ní kone ného, jednotného ešení kartografické projekce pro mapy území SR však došlo až v roce 1937. Podle organizace z 15. 2. 1949 byl Vojenský zem pisný ústav jako jeden z úst edních ústav s. armády pod ízen ná elníkovi hlavního štábu, a to prost ednictvím 1. odd lení (opera ního), v n mž bylo systemizováno místo d stojníka pro styk s VZÚ a jeho ízení. P i reorganizaci v roce 1950 byl hlavní štáb p ejmenován na generální štáb a v n m byl jako sou ást opera ní správy vytvo en ídící orgán vojenské zem pisné, nov vojenské topografické služby – topografické odd lení, kterému byl Vojenský zem pisný ústav i nadále pod ízen. V roce 1951 bylo rozhodnuto rozd lit VZÚ na t i samostatné ústavy, posílit je a dislokovat do vhodných posádek. Výsledkem byl vznik 1. Vojenského zem pisného ústavu v Praze p ejmenovaného v roce 1952 na 1. Vojenský kartografický ústav a v roce 1958 zp t na tradi ní historický název Vojenský zem pisný ústav, 2. Vojenského zem pisného ústavu v Dobrušce, p ejmenovaného v roce 1952 na Vojenský topografický ústav a 3. Vojenského zem pisného ústavu v Banské Bystrici. ústav (reproduk ní odbor a další složky v Harmanci), p ejmenovaného v roce 1952 na 2. Vojenský kartografický ústav a v roce 1958 na Vojenský kartografický ústav. V roce 1969 byl celý ústav soust ed n v Harmanci.
2.4.1
Úprava mapových d l t etího vojenského mapování
eskoslovensko, jako nástupnický stát Rakouska-Uherska, po velmi složitých jednáních vedených prakticky až do roku 1924, postupn p ebíralo od Víde ského zem pisného ústavu geodetické a kartografické (originály a reproduk ní podklady topografické sekce 1:25 000, speciální mapy 1:75 000 a generální mapy 1:200 000 tohoto mapování) podklady z celého území SR, a to ve velmi r znorodé kvalit . Nap íklad ást podklad pro zhotovení speciální mapy v m ítku 1 : 75 000 byla p ejímána ve form kartografických originál zhotovených na k ídovém papíru v m ítku 1 : 60 000, ást pouze ve form kopií nebo tisk . K ásti t chto map byly p evzaty rytiny na m d ných deskách. Celkem bylo od víde ského VZÚ p evzato:
•
699 list topografických sekcí v m ítku 1 : 25 000 ve form tisk , originál a negativ ;
•
189 list speciální mapy v m ítku 1 : 75 000 ve form originál v m ítku 1 : 60 000 a m dirytin v m ítku 1 : 75 000;
•
33 list generální mapy v m ítku 1 : 200 000 ve form reproduk ních podklad ;
•
7 list map vzdáleností a p ehledných map v m ítku 1 : 750 000.
- 60 (95) -
Státní mapová díla
Obr. 2-17 P vodní rakouská topografická mapa z roku 1894, jednobarevná, m ítko 1 : 25 000
Obr. 2-18 Výsledek reambulace topografické mapy – sekce z roku 1924, dvoubarevná mapa, m ítko 1 : 25 000
Podstatnou ást m ických a mapových podklad , týkajících se území SR, p evzal eskoslovenský vojenský zem pisný ústav v Praze. Jeho prvo adým úkolem bylo zabezpe it mapové podklady pro mírová jednání v Pa íži a urychlen upravit a aktualizovat mapy 3. vojenského mapování pro pot eby eskoslovenského státu. Podle koncepce p ijaté v roce 1920 byl eskoslovenský vojenský zem pisný ústav vybudován tak, aby v dob asi deseti let mohl p ivést do souladu se skute ností speciální mapu v m ítku 1 : 75 000, jediné podrobné mapové dílo zobrazující na 188/189 listech celé území eskoslovenské republiky. Úprava všech p evzatých topografických map v m ítkách 1:25 000, 1:75 000 a 1:200 000 spo ívala v tzv. reambulaci. Pro v tší m ítka byla ukon ena p ibližn v roce 1934, ale mapy v m ítku 1:25 000 nebyly v p evážné v tšin upraveny ani minimáln (p eklad názvosloví do eštiny, resp. slovenštiny).
- 61 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
V procesu reambulace, který probíhal pouze podél státní hranice a v okolí velkých m st, bylo opraveny listy topografických sekcí asi z t etiny plochy státu. Na mapách topografické sekce byla provedena:
• oprava polohových protínáním,
nep esností a dopln ní polohopisu grafickým
• odstran ní hrubých nesrovnalostí ve výškopisu, znázorn ní terénu vrstevnicemi a výškovými kótami význa ných terénních bod , • dopln ní mapového obsahu s užitím nového kartografického jazyka, v etn nového zna kového klí e z roku 1921, • po ešt ní místního a pomístního názvosloví, • dvoubarevná reprodukce (polohopis ern , vrstevnice hn d ), • dotisk zelené barvy pro lesní porosty a kilometrové sít S-JTSK.
Obr. 2-19 Speciální mapa z roku 1883, p vodní rakouské vydání ve velitelské úprav , podlepená plátnem, jednobarevná, m ítko 1 : 75 000
P i reambulaci map v m ítku 1 : 25 000 se m nila forma grafického zpracování mapy. Výsledky reambulace se kresebn zpracovávaly na dvou modrokopiích – první pro situaci, druhé pro výškopis – vrstevnice. Na základ revize a m ení v terénu bylo šrafování nahrazeno vrstevnicemi a dopln ny výškové kóty. Polohopis byl opraven na sou asný stav, bylo zavedeno nové místní a pomístní názvosloví, prov ena sídla, komunikace, správní rozd lení a porosty. Mapa byla vykreslena v eském upraveném zna kovém klí i.
- 62 (95) -
Státní mapová díla
Obr. 2-20 Speciální mapa po provedené revizi, standardní vydání z roku 1928, dvoubarevná, m ítko 1 : 75 000
Obr. 2-21 Speciální mapa z roku 1938, standardní vydání, s kilometrovou sítí v systému JTSK, ty barevná, m ítko 1 : 75 000
Topografický odbor VZÚ sestavil v kv tnu 1919 první mapovací odd lení a v ervenci zahájil revizi speciálních map 1 : 75 000 v okolí Bratislavy a Nitry. V p íhrani ních oblastech ech byla zahájena reambulace map v m ítku 1 : 25 000. K novému m ení nebylo možné p ikro it, protože k tomu nebyly dosud vypracovány pot ebné teoretické základy, citeln chyb li zkušení topografové, ale i technika. Pro pot eby armády však p esto byly provedeny m ické práce v r zných vojenských prostorech (Milovice, Brdy apod.). eskoslovenský vojenský zem pisný ústav p epracoval postupn všechny speciální mapy 1:75 000 pokrývající území státu na vydání
- 63 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
s eským/slovenským názvoslovím a zeleným p ítiskem les , mapy následn nep etržit opravoval a dopl oval na soudobný stav a nakonec na nich zkoušel i vícebarevnou úpravu. Na speciálních mapách prob hla reambulace v letech 1923 – 1937(9). Obtížná byla zejména u nestandardizovaných pomístních (hydrografických, orografických aj.) názv . Výsledné kartografické provedení bylo nejprve dvoubarevné - kresba ern , lesy zelen , pozd ji ty až p tibarevné (polohopis a popis ern , vodstvo mod e, lesy zelen , vrstevnice a šrafy hn d a stínování reliéfu terénu šedohn d ). Na rámu mapy byla vytišt na v minutovém d lení zem pisná délka a ší ka od Ferra i Greenwiche. Po roce 1935 byla dotiskována kilometrová sou adná sí S-JTSK, která m la s ohledem na polohovou p esnost speciální mapy jen orienta ní povahu. P i revizi speciálních map v m ítku 1 : 75 000 z stávala forma grafického zpracování mapy, tj. zna kový klí a šrafování, zachována. Topografové provád li revizi v terénu na hn dokopiích tvrtiny listu tak, že kontrolovali a opravovali názvosloví a polohopis na sou asný stav; u polohopisu byl kladen d raz na opravu a dopln ní komunikací. Dále opravovali hrubé nep esnosti výškových údaj a vyjád ení terénních tvar a vypracovávali koncept zelené výpln lesních ploch a oleátu písma. P i tom byly využívány údaje o zm nách zaznamenané eviden ním odd lením i letecké snímky dodané leteckými útvary. Výsledky revize se kartograficky zpracovávaly na originálech speciální mapy zv tšených do m ítka 1 : 60 000, a to tak, že se na k ídovém originálu mapy vyškrábaly všechny chybné situace a názvy a nahradily se novými. Pro generální mapy byly vykresleny zcela nové originály polohopisu s eským názvoslovím. K reambulaci bylo použito i leteckých snímk , katastrálních operát , regula ních plán a hospodá ských map. Reambulované mapy si získaly velkou popularitu mezi turistickou ve ejností. Velmi dob e sloužily i pot ebám geologického mapování. Situace a názvosloví byla upravena také na všech mapových listech generální mapy 1:200 000 na území naší republiky. V roce 1930 byla ustanovena Názvoslovná komise p i Národní rad badatelské. Dlouhou dobu, prakticky až do roku 1956, bylo mapové dílo vzniklé františkovo-josefským 3. vojenským mapováním jediným topografickým mapovým dílem pokrývajícím celé státní území bývalého eskoslovenska. Speciální mapy z tohoto mapování byly použity jako vále né mapy jak v I., tak ve II. sv tové válce.. Vlastní eskoslovenské mapové dílo se rodilo velice dlouho a velice t žce.
2.4.2
Prozatímní vojenské mapování
Prioritním úkolem celostátního významu bylo pro VZÚ vytvo ení nového eskoslovenského mapového díla st edních m ítek, které by svým pojetím a obsahem nahradilo zastaralé mapy bývalého rakouského VZÚ. S uvážením pot eb obrany státu, tehdejších zásad vedení boje, taktiky a opera ního um ní byla navržena následující koncepce a skladba nového mapového díla:
- 64 (95) -
Státní mapová díla
1. Topografické mapy zpracovat v Benešov zobrazení, p ehledné mapy menších m ítek v zobrazení optimáln vyhovujícím poloze a velikosti území a ú elu mapy. 2. Jako topografické mapy zpracovat a vydat:
•
pro taktický stupe velení základní topografickou mapu v m ítku 1 : 20 000 (v p ípad zvláš významných oblastí v m ítku 1 : 10 000) vyhotovenou novým mapováním;
•
pro takticko-opera ní stupe velení speciální topografickou mapu v m ítku 1 : 50 000 jako mapu odvozenou z map základních.
3. Jako mapy menších m ítek zpracovat a vydat:
•
pro opera ní a strategický stupe Evropy v m ítku 1 : 500 000;
•
pro všeobecnou pot ebu p ehlednou mapu eskoslovenské republiky v m ítku 1 : 1 000 000.
velení p ehlednou mapu st ední
eskoslovenský vojenský zem pisný ústav provád l nové vlastní topografické mapování prakticky až od roku 1923, kdy zahájil tzv. prozatímní mapování SR. Toto mapování probíhalo klasickou, velmi pracnou stolovou metodou sou asn s reambulací map t etího vojenského mapování až do roku 1933 podle Benešova normálního kuželového zobrazení. Bessel v elipsoid byl protnut kuželem ve dvou nezkreslených rovnob žkách. Po átek rovinné soustavy byl zpo átku zvolen do pr se íku poledníku 35°45´ východn od Ferra a rovnob žky 49°15´severní zem pisné ší ky a v rovin posunut o 1000 km na západ a 500 km na jih. Ve stejné dob však probíhaly práce na budování katastrální sít JTSK, jež pokra ovaly pom rn rychlým tempem. VZÚ proto triangulaci využil i pro probíhající topografické mapování. V období 1926/1927 - 1933 pak realizoval v Benešov normálním kuželovém zobrazení a v S-JTSK mapy v m ítku 1:10 000, tj. TM10 a 1:20 000, tj. TM20. Ze zám ru - pokrýt p vodními topografickými mapami celé státní území - však byly zpracovány pouze 3 listy TM10 (Ostravsko, Brdy - 1160 km2 /podle jiného zdroje Milovice a B ezové Hory, T šínsko - 1 394 km2) a 3 listy TM20 (Hlu ínsko a st ední Slovensko - 3518 km2)/ podle jiného zdroje Brdsko a okolí Opavy, st ední Slovensko u Kremnice - 1630 km2, resp. podle VZÚ 2 527 km2 ) a pokryly pouze cca 3,3 % tehdejšího státního území (asi 3,6 % bez Podkarpatské Rusi). Na podklad map TM10 a TM20 m ly být pozd ji odvozeny mapy v m ítkách 1:50 000, 1:500 000 a 1:1 000 000 (k tomu však nedošlo). Vyhotovené mapy byly dvoubarevné, polohopis a popis ern , výškopis hn d . Interval vrstevnic byl u TM20 5 m a kóty se uvád ly s p esností na metry. Podkladem pro nové mapování byl „vym ovací list“ s árovým zákresem polohopisu získaného pantografováním z katastru a s vynesenými geodetickými body. Toto nové mapování však nem lo charakter souvislého celostátního mapování, mapovány byly nesouvislé lokality. Tento stav trval fakticky až do roku 1952. Klad a zna ení mapových list vycházel z topografických sekcí t etího vojenského mapování. Mapový list topografické sekce t etího vojenského mapování v m ítku 1:25 000 o rozm rech 7´30“ zem pisné ší ky a 15´ zem pisné délky byl rozd len na 4 listy TM20 o rozm rech 7´30“ zem pisné délky a 3´45“ zem pisné ší ky. Ozna ení listu TM20 se získalo p idáním - 65 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
jednoho z písmen a - d k ozna ení p íslušné topografické sekce 1:25 000 (nap . 4053/4-c). Dalším tvrcením TM20 se obdržely listy TM10 o rozm rech 3´45“ zem pisné délky a 1´52,5“ zem pisné ší ky, které se ozna ily p idáním arabské íslice 1 - 4 (nap .4053/4-c-4).
Obr. 2-22 Normální kuželové zobrazení - návrh podle Benešem (schema)
Obr. 2-23 Tvorba nomenklatury topografických map prozatímního vojenského mapování
S ohledem na plánovanou dlouhou dobu zpracování a vydání nových topografických map bylo rozhodnuto, aby i p es z ejmé nedostatky a nevýhody byly soub žn s novým mapováním revidovány, modernizovány a nadále používány mapy v m ítkách 1 : 75 000 a 1 : 200 000. Tato dvojkolejnost však t íštila síly topografického odboru a byla jednou z p í in pomalého postupu nového mapování, které navíc nebylo provád no souvisle plošn , ale ve vybraných lokalitách po celém území státu. Aby bylo možné využít mapy pro p ipojování prvk bojových sestav a ur ování sou adnic cíl , byly topografické mapy v m ítku 1 : 25 000 a speciální mapy v m ítku 1 : 75 000 dopl ovány kilometrovou sítí. Avšak samo kartografické zobrazení t chto map a z n ho vyplývající délkové i úhlové zkreslení, polohová nep esnost vyplývající z metody mapování a mnohdy i obsahové zastarání mapy snižovaly hodnotu a použitelnost takto dopln né kilometrové sít – mohla být použita jen jako sí orienta ní s p edpokládanou polohovou chybou 50 až 200 metr . Se vší
- 66 (95) -
Státní mapová díla
naléhavostí se tedy prokázala pot eba nových, moderních a p esných vojenských map.
Obr. 2-24 Ukázka topografické mapy v m ítku 1 : 10 000 nového topografického mapování SR v Benešov zobrazení z roku 1926 (dvoubarevná)
Obr. 2-25 Topografická mapa z roku 1930, Benešovo zobrazení, dvoubarevná, originální m ítko 1 : 20 000
Pomalé tempo nového mapování, dané tehdejšími technologiemi a navíc zpomalované i spory o kartografické zobrazení, zp sobilo, že na v tšin území byly jediným uceleným mapovým dílem pro eskoslovenskou armádu p i p íprav na obranu republiky revidované a graficky i barevn upravené mapy v m ítkách 1 : 25 000, 1 : 75 000 a 1 : 200 000 p evzaté z rakouského VZÚ. P epracování a oprava speciálních map v m ítku 1 : 75 000 (189 list ) byla dokon ena v b eznu roku 1936. S p ítiskem eskoslovenského systému
- 67 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
hrani ních opevn ní tyto mapy pak využila a vydala n mecká zpravodajská služba p i p íprav napadení eskoslovenska. Naší armádou byly používány i po roce 1945 až do vydání takzvaných prozatímních map. V nedotknutelných zásobách map n kterých útvar se tyto mapy zachovaly dokonce až do roku 1964–1965. Za referen ní plochu pro geodetické výpo ty byl zvolen elipsoid Bessel v, výšky byly ur ovány ve výškovém systému jaderském. Pro praktickou geodézii a mapování byly používány systémy pravoúhlých rovinných sou adnic – pro vojenské mapování se do roku 1933 používal sou adnicový systém odvozený mjr. RNDr. L. Benešem, pro civilní vym ování a katastrální mapování byly sou adnice geodetických bod udávány a výpo ty se provád ly v sou adnicovém systému Jednotné trigonometrické sít katastrální.
Obr. 2-26 Ukázka speciální mapy v m ítku 1 : 75 000 z roku 1938 s p ítiskem kilometrové sít v systému JTSK, standardní vydání
2.4.3
Definitivní vojenské mapování
V roce 1933 byly dopracovány teoretické základy a provád cí instrukce pro nové vojenské mapování. V zájmu p ekonání p etrvávajících rozpor mezi armádou a civilními resorty a tím dané patové situace rozhodlo se ministerstvo národní obrany, i p es trvající rozpornost stanovisek Národního komitétu geodetického a geofyzikálního, zahájit již od roku 1934 nové mapování v m ítku 1 : 20 000 (vybrané prostory v m ítku 1 : 10 000), a to v obecném konformním kuželovém zobrazení K ovákov , a koliv oficiáln dosud jako celostátní stanoveno nebylo. Práce byly na ja e 1934 skute n zahájeny, s hlavním úsilím na st edním Slovensku. K ovákovo zobrazení bylo v eskoslovenské republice oficiáln zavedeno jako definitivní a celostátní i pro topografické mapování až v roce 1937 výnosem ministerstva financí z 16. 12. 1937. Mapový list v m ítku 1 : 20 000 - 68 (95) -
Státní mapová díla
v K ovákov zobrazení m l pravoúhlý rám tvo ený kilometrovou sítí 8 x 10 km; mapy byly zpracovávány v novém zna kovém klí i z roku 1934. O nedo ešení n kterých sporných otázek sv d í skute nost, že na t chto nových mapách byla zem pisná délka udávána od poledníku Ferra i Greenwiche. Pro velkom ítkové mapování se od roku 1927 za íná užívat K ovákovo šikmé kuželové konformní zobrazení nejprve pro ú ely evidence nemovitostí, pro kterou byly vyhotovovány nové podrobné mapy, p edevším v m ítku 1:2 000 a 1:1 000, jejichž rámce byly rovnob žné s osami sou adnic S-JTSK. Protože civilní triangulace a mapování pokra ovaly rychleji než vojenské, opustilo MNO normální kuželové zobrazení a od roku 1933 zavedlo i pro tzv. definitivní vojenské mapování K ovákovo zobrazení. I toto vojenské mapování (1934 - 1938) provád né op t Vojenským zem pisným ústavem m lo pokrýt celé státní území, a to v p vodním mapovacím m ítku 1:20 000 (TM20, tzv. p ticentimetrová mapa) a v odvozeném m ítku 1:50 000 (TM50, tzv. dvoucentimetrová mapa). Jejich geodetickým základem je S-JTSK dopln ná dalšími body tak, že na 1 km2 p ipadaly 2 – 4 trigonometrické body, K vrstevnicovému znázorn ní reliéfu terénu byly ur eny výšky 40 – 120 bod na 1 km2. Mapa 1:20 000 p ipomíná dvoubarevné reambulované sekce, mapa 1:50 000 m la být ty barevná (situace, názvy a výškové kóty ern , vrstevnice hn d , lesy zelen a vody mod e). Mapy o rozm ru 50 x 40 cm se však do roku 1938 nedostaly na ve ejnost. Mapování bylo p erušeno vále nými událostmi, následn bylo od jejich vydávání zcela upušt no.
Obr. 2-27 Ukázka jednoho z prvních list mapy v m ítku 1 : 20 000 zpracované Vojenským zem pisným ústavem v roce 1933 v K ovákov zobrazení
Klad a ozna ení mapových list bylo odvozeno z rovinného sou adnicového systému S-JTSK. Po átek sou adnic, který byl také po átkem d lení mapových list , byl položen mimo hranice republiky a m l sou adnice Y = 0 a X = 1400 km. Mapové listy 1:20 000 byly ohrani eny rovnob žkami s osou X po 10 km a s osou Y po 8 km (mapové pole má rozm ry 50 x 40 cm). Ozna ovaly se kilometrovými (rovinnými) sou adnicemi severovýchodního rohu a názvem významného sídla nebo nejvýzna n jšího terénního tvaru na map (nap . 5701272 Bratislava). Mapy 1:50 000 m ly být zhotovovány na podklad mapy
- 69 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
1:20 000. Každý z map menšího m ítka obsahovala 6 map 1:20 000. Sek ní rám byl omezen kilometrovými arami tak, že p i velikosti 40 x 48 cm vymezoval prostor 20 x 24 km. Zásady nomenklaturního ozna ení byly stejné jako u podkladové mapy. Mapy obou m ítek m ly vyhovovat pro vojenskou i civilní pot ebu. M ly informovat vojska p im en k m ítku o možnostech a p ekážkách pohybu a odpo inku, o možnostech orientace a pozorování, soust ed ní a bojového rozmíst ní vojsk apod. Proto m ly krom znázorn ní obecných objekt polohopisu a výškopisu obsahovat nap . i znázorn ní pr jezdnosti sídliš , odolnost zastav ných ástí proti ohni a palb p chotních zbraní aj. Terén m l být znázorn n základními vrstevnicemi po 10 m (1:20 0000), resp. po 20 m (1:50 000), v plochém terénu i vrstevnicemi o polovi ním intervalu. Ke zvýrazn ní plasticity terénu m lo být na map 1:50 000 použito konven ní stínování, p i nep íznivé poloze svah mohlo být provedeno nasvícení svah i z jiného úhlu. Rámové údaje obsahovaly krom kilometrových sou adnic i sou adnice zem pisné po 20“, resp. po 1´. Mapy byly ty barevné, polohopis a popis ern , lesy zelen , vodstvo mod e, vrstevnice hn d . Základní metodou mapování byla stále metoda stolová. Do roku 1938 bylo v m ítku 1 : 20 000 takto zmapováno 12 275 km2, tedy necelých 10 % státního území, tj. asi 170 mapových list , p evážn ze Slovenska a Moravy (podle jiných zdroj asi 7,5 %, tj. asi 10 700 km2 tehdejšího eskoslovenského státního území), ale i z této plochy dnes nejsou všechny vyhotovené mapové listy k dispozici (ztratily se v roce 1944). Ve t icátých letech za al VZÚ zahájil vydávání leteckých map v m ítku 1:500 000. Vydal však jediný list ze série mezinárodní mapy sv ta (M-33 Praha).
2.4.4
Období II. sv tové války
Protektorátní vláda dne 6. 4. 1939 rozhodla o pod ízení VZÚ ministerstvu vnitra. Dne 18. 4. 1939 byl ústav ministerstvem vnitra p evzat a dostal název Zem pisný ústav ministerstva vnitra (ZÚMV). Ústav tedy z stal zachován jako celek, v p vodní budov . Zem pisný ústav ministerstva vnitra z stal v budov VZÚ v Praze-Buben i pouze do konce roku 1939. Pak ji musel opustit a p edat i s veškerými podklady, za ízením a inventá em N meckému kartografickému ústavu (Deutsches kartographisches institut). Z n ho pozd ji vznikl Kriegskarten und Vermessungsamt Prag – vojenský ústav pod ízený a ur ený výhradn pro pot eby nacistické branné moci. ZÚMV byl p est hován do Veletržního paláce, jeho reproduk ní odbor a fotogrammetrické odd lení do budovy bývalé tiskárny firmy Šulc v Praze VII, pozd jší tiskárny podniku Kartografie. Zem pisný ústav ministerstva vnitra byl zrušen v zá í 1942. Vládním na ízením íslo 248/1942 Sb. byly napln ny centralistické tendence n kterých zem m ických kruh . Dnem 26. 9. 1942 byl z ízen Zem m ický ú ad echy a Morava (ZÚ M), do kterého byly krom Zem pisného ústavu ministerstva vnitra za len ny i triangula ní kancelá ministerstva financí, nivelace z ministerstva ve ejných prací a další. Mimo z stal pouze katastr a katastrální ú ady.
- 70 (95) -
Státní mapová díla
Podle pokyn n meckého vedení byl proveden p evod eskoslovenských geodetických základ do n meckého vojenského sou adnicového systému (Deutsches Heeresgitter – DHG) pro pot eby vojenské a n meckého íšského sou adnicového systému (Deutsches Reichsgitter – DRG) pro pot eby civilní, zejména velkom ítkové práce a mapování. Do topografických map v m ítku 1 : 25 000 a speciálních map v m ítku 1 : 75 000 získaných ze zásob eskoslovenské armády byla dotiskována kilometrová sí v DHG. Celkem tak bylo zpracováno p es 18 000 km2 území. Druhá sv tová války dále zasáhla do eskoslovenské kartografické tvorby:
• ponecháním pozemkového katastru pod ministerstvem financí • tvorbou mapových d l podle n meckých p edpis . Mapové práce využívaly t í- a šestistup ové pásy Gauss-Krügerova zobrazení na Besselov elipsoidu. Základním bodem byla v ž astronomické observato e v Postupimi. Výškový systém byl n mecký, tj. „normální nula“, vztažený k amsterodamskému normálu. Na t chto základech bylo od roku 1940 mapováno v m ítku 1:25 000 na území Moravy (13 700 km2), v m ítku 1:5000 kolem eky Moravy a Odry v prostoru plánovaného pr plavu Odra Dunaj (280 km2). •
ze starších prací pokra ovalo mapování v normálním kuželovém zobrazení v m ítku 1:10 000 na Benešovsku, kde bylo zpracováno asi 630 km2 a probíhala reambulace topografických map m ítka 1:25 000 t etího vojenského mapování. Do osvobození byly reambulovány mapy na ploše území asi 20 000 km2. Speciální mapy 1:75 000 z tehdejšího protektorátního území byly zv tšeny do m ítka 1:50 000 a áste n upraveny. Do map m ítek 1:75 000 a 1:200 000 bylo fialovou barvou dotisknuto n mecké názvosloví.
•
na Slovensku probíhaly, na rozdíl od ech a Moravy, práce na topografických mapách definitivního mapování, ale mapy nebyly (k roku 1957) nalezeny.
2.4.5
Vojenská topografická mapa armády
eskoslovenské lidové
Vojenský zem pisný ústav byl v souladu s dekretem prezidenta republiky íslo 11 ze dne 3. 8. 1944 a pak i podle zákona íslo 12/1946 Sb. obnoven ve stavu, organizaci a s p sobností jako p ed 15. 3. 1939. V len n do n ho byl i slovenský Vojenský zem pisný ústav Bratislava. Byly zavedeny globáln použitelné rovinné sou adnicové systémy – sov tský systém roku 1942, jehož referen ním elipsoidem byl elipsoid Krasovského, i americký systém UTM, jehož referen ním elipsoidem byl elipsoid Hayford v. Pro topografické mapy byla zavedena prakticky shodná p í ná válcová konformní kartografická zobrazení se šestistup ovými pásy, která se lišila pouze tím, že u sov ty používaného zobrazení (Gaussovo-Krügerovo) se projek ní válec v osovém poledníku zemského povrchu dotýká, zatímco u amerického zobrazení (Mercatorovo) projek ní válec zemský povrch protíná v polednících tak, aby na osovém poledníku bylo délkové zkreslení rovno 0,9996. - 71 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
Z tohoto hlediska se jevil jako nadále neudržitelný stav odpovídající fakticky roku 1939, kdy na území SR neexistovalo jednotné, homogenní, aktuální a dostate n p esné topografické mapové dílo, kdy K ovákovo zobrazení a sou adnicový systém Jednotné trigonometrické sít katastrální byly prakticky použitelné pouze pro území vlastního státu. Je také t eba p ipomenout, že v roce 1945 stále ješt existovalo na eskoslovenském státním území n kolik rovinných sou adnicových systém (t i katastrální systémy z doby RakouskoUherska – tj. Gusterberg, Svatý Št pán a Gellerthegy, dále systémy JTSK, DRG a DHG a systém odvozený RNDr. Benešem). Obdobná pestrost byla v kartografii, kde vedle map v zobrazení polyedrickém existovaly mapy nového mapování v zobrazení Benešov , K ovákov a Gaussov -Krügerov , v r zných m ítkách, kladech list a zna kových klí ích. Krom toho bylo možné získat od spojenc mapy ur itých prostor , které zpracovali a vydali z r zných podklad a pramen za války. Žádné nové mapové dílo však nepokrývalo souvisle celé naše státní území. Po prostudování dostupných poznatk bojujících armád, po zvážení všech výhod i nevýhod uložilo MNO v roce 1946 Vojenskému zem pisnému ústavu jako první úkol vytvo it nové ucelené vojenské kartografické dílo, které by odpovídalo zkušenostem z poslední války, bylo postaveno na v deckých základech, bylo použitelné pro širší prostor, než je pouze území vlastního státu, a zárove mohlo být využito pro hospodá skou, technickou a v deckou innost. Bezprost edn po válce byla topografická a kartografická innost VZÚ koncep n velmi neujasn ná. Až do roku 1948 nap . pokra ovalo nové mapování v K ovákov zobrazení v m ítku 1 : 20 000 a sou asn reambulace map v m ítku 1 : 25 000 a rychlá revize speciálních map 1 : 75 000 podle zásad z roku 1939; v roce 1946 podává VZÚ návrh, aby bylo p istoupeno k mapování v m ítku 1 : 25 000, v Gaussov -Krügerov zobrazení v 6° pásech a v p tinovém d lení kladu mapových list (mapováno tak bylo v letech 1949– 1950); V d sledku r zných hledisek, z nichž se posuzoval použitý zobrazovací systém, nepoda ilo se po roce 1945 sjednotit zájmy obrany státu a civilní geodézie a kartografie. Vyvinula se dvojí odborná linie – vojenská a civilní, každá jinak orientovaná. Civilní orgány trvaly na zachování K ovákova zobrazení, navrhovaly m ítkovou adu map ur enou m ítky 1 : 5 000, 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 250 000, 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000, která opomíjela tehdy vojensky významné a žádané m ítko 1 : 25 000. D lení kladu list nesouviselo s mezinárodní mapou ani s d lením p ijatým v SR p ed rokem 1939. Rámy map byly shodné s kilometrovou sítí. V roce 1951 bylo po dohod s MNO upušt no od zpracovávání map podle výše uvedených zásad. V oboru geodetických základ v roce 1946 MNO rozhodlo, aby s využitím podklad získaných po okupantech byly eskoslovenské geodetické základy v JTSK transformovány do sou adnicového systému, jehož zem pisné sou adnice definované na referen ním elipsoidu Besselov budou p evedeny na pravoúhlé sou adnice v zobrazení Gaussov -Krügerov se šestistup ovými poledníkovými pásy a s po áte ním poledníkem Greenwiche. Vznikl tak rovinný sou adnicový systém roku 1946, zkrácen ozna ovaný jako S-1946. Pro S-1946 byl referen ním elipsoidem Bessel v elipsoid, základním bodem
- 72 (95) -
Státní mapová díla
byla kopule hv zdárny Potsdam a výškový systém byl vztažen k hladin Jaderského mo e. Protože se jednalo o ešení do asné, neodpovídající požadavku unifikace geodetických základ se základy SSSR, požádal koncem roku 1946 VZÚ eskoslovenský Národní komitét geodetický a geofyzikální (NKGG) o vypracování návrhu na p evedení geodetických základ státu ze sou adnicového systému JTSK do sou adnicového systému sov tského s referen ním elipsoidem Krasovského, který byl pozd ji ozna en jako rovinný sou adnicový systém roku 1952, zkrácen S-1952. Až do konce roku 1948 také pokra ovalo podle p edvále né koncepce v severovýchodních echách a na severní Morav nové topografické mapování v m ítku 1 : 20 000 v K ovákov zobrazení. Protože nebylo dosaženo pot ebné dohody mezi civilními zem m ickými orgány a vojenskou správou o koncepci nového jednotného státního mapového díla, podal VZÚ s uvážením pot eb obrany návrh na nahrazení speciálních map v m ítku 1 : 75 000 mapami v m ítku 1 : 50 000, které byly zpracovány již v Gaussov -Krügerov zobrazení, v šestistup ových pásech, s referen ním elipsoidem Besselovým, v upraveném eskoslovenském zna kovém klí i a v kladu list tzv. p tinového d lení, jenž byl jakýmsi kompromisem mezi kladem používaným N mci (tzv. tvrtinové d lení) a kladem sov tským (tzv. šestinové d lení). Rozhodnutím z 20. 11. 1947 MNO stanovilo, aby nové mapování a tvorba odvozených map v s. armád byly provád ny v Gaussov -Krügerov zobrazení, rovinném sou adnicovém systému roku 1946 a p tinovém d lení kladu list . Zpracování map s využitím nov po ízených leteckých snímk bylo zahájeno na podzim roku 1949 v odlou ené ásti VZÚ v Banské Bystrici bez náležité p ípravy, náro ného ízení a p i nedostatku vycvi ených kresli . Práce proto byly pro nízkou kvalitu v dubnu 1950 zastaveny. Od roku 1955 p ebírá z d vodu utajování dominantní postavení vojenská kartografie. Mapovacími a kartografickými pracemi se zabýval Vojenský zem pisný ústav v Praze (VZÚ), Vojenský topografický ústav v Dobrušce (VTOPÚ) a Vojenský kartografický ústav (VKU) v Harmanci (SR) ve spolupráci s vojenskou topografickou základnou v Praze, výzkumným st ediskem VS 090 a polními útvary topografické služby. Tyto složky ve spolupráci s ÚSGK tvo í a vydávají p vodní topografické mapy v m ítku 1:25 000 v šestistup ových poledníkových pásech odvozených na Krasovského elipsoidu v Gauss - Krügerov konformním transversálním válcovém zobrazení a mapy odvozené v m ítku 1:50 000 (TM) 1:100 000 (TM100), 1:200 000 (TM200) a 1:500 000 (TM500) a 1:1 mil. (TM1000), které zobrazuje celé státní území i s p ilehlým okolím. Od svého vzniku je pak toto mapové dílo p edm tem pravidelné obnovy. V sou asné dob zní oficiální název vojenské mapovací služby „Geografická služba Armády eské republiky (GeoSl A R). 2.4.5.1
Historický vývoj topografických map
V roce 1945 stála eskoslovenská kartografie p ed staronovým problémem, a to urychlen vytvo it nové kartografické dílo, které by vyhovovalo technickým a hospodá ským zájm m civilního státního sektoru i pot ebám armády. Z r zných d vod však nedošlo k obecné shod na dalším užívání JTSK a K ovákova konformního kuželového zobrazení, a tak se v oboru geodézie a kartografie za aly paraleln rozvíjet dv odborné linie, vojenská a civilní. - 73 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
Civilní zem m ická služba zachovala zobrazovací systém používaný p ed válkou a pro tvorbu map byly ponechány v platnosti zásady, platné pro st ední m ítka u vojenské správy do roku 1939. Naléhavost pot eby dokonalejších map m ítek menších než 1:25 000 v civilní technické praxi byla v letech 1946 - 1949 ešena zpracováním odvozených map 1:50 000. Základním kartografickým materiálem byly mapy 1:25 000 z vym ování v letech 1940 1944, v ásti území také mapy 1:10 000 z let 1925 - 1928, mapy 1.25 000 z roku 1928, reambulované mapy 1:25 000 z let 1943 - 1945 a n která n mecké a polské dopl ující materiály m ítka 1:100 000. Základem t chto map byly eskoslovenská jednotná trigonometrická sí v obecném konformním kuželovém zobrazení a sí p esné nivelace vztažená k terstskému normálu Jaderského mo e. Oproti d ív jším zásadám pro sestavení map tohoto m ítka bylo zm n no d lení kladu list , a to tak, že mapa zobrazovala území 25 x 20 km a rozm r rámu mapy byl 50 x 40 cm. M ítková ada, jejíž vybudování se zamýšlelo, byla ur ena m ítky 1:5 000, 1:10 000, 1:50 000, 1:100 0000, 1:250 000. 1:500 000 a 1:1 000 000. D lení kladu list nesouviselo s mezinárodní mapou 1:1 000 000 ani s d lením p ijatým v SR p ed rokem 1939. Rámy mapy byly shodné s kilometrovou sítí a neshodovaly se tudíž se sm ry zem pisné sít . Takové d lení m lo proto jen lokální charakter. P ed válkou zavedená nomenklatura se zm nila tak, že list mapy byl ozna en kilometrovou hodnotou sou adnic jihozápadního rohu, tudíž nejv tšími pravoúhlými sou adnicemi listu s p ipojením nejv tšího sídla na map . Zna kový klí byl nov vytvo en kombinací zna ek pro mapy 1:50 000 platných do roku 1939 se zna kami používanými v letech okupace a s n kterými nov zavedenými i upravenými zna kami. Terén byl v map vyjád en základními vrstevnicemi 10 m a dopl ujícími 5 a 2,5 m, dále íselnými údaji nadmo ských výšek u trigonometrických a pevných bod , udávanými na celé metry. V rámu mapy byla vyzna ena a o íslována kilometrová sí po 5 km a geografická sí po 1 minut . Mapa byla vydána jako sedmibarevná, a to ern (popisné údaje, kilometrová a geografická sí , mapové rámy), šed (polohopis), sv tle mod e (vodstvo), syt mod e (b ehovky), zelen (lesy), hn d (vrstevnice) a erven (rastrování státních hranic). Celkem bylo zpracováno 22 list v prostoru st ední a severovýchodní Moravy a st edních ech. Do téže doby spadá také pokus o vytvo ení p vodní mapy v m ítku 1:50 000, který se však nezda il. V roce 1951 bylo v dohod s vojenskou správou od jejich dalšího vydávání upušt no. Vojenská správa zpracovávala mapy až do roku 1948 také podle zásad platných p ed rokem 1939. V roce 1946 bylo vojenské zem pisné služb uloženo vytvo it pro celé státní území nové mapové dílo, které by odpovídalo pot ebám obrany státu a zárove umož ovalo využití pro hospodá skou, technickou a v deckou innost. První návrhy z let 1946 – 1949 p edpokládaly náhradu map m ítka 1:75 000 mapami m ítka 1:50 000 nové konstrukce. V roce 1947 bylo zavedeno podle návrhu Vojenského zem pisného ústavu z roku 1946 pro práce provád né v oboru vojenské správy p í né válcové zobrazení Gauss-Krügerovo se 6° poledníkovými pásy, ve kterém byly v letech 1949 - 1950 zpracovávány mapy m ítka 1:25 000. Toto zobrazení vyhovovalo jednozna n se prosazujícímu názoru o pot eb mezinárodního sjednocení nového topografického mapového díla, který dále bazíroval na univerzálním - 74 (95) -
Státní mapová díla
sou adnicovém systému, kladu a ozna ení mapových list . Z technického hlediska byla situace v Evrop pom rn p íznivá, protože mnoho zemí, zejména N mecko a Sov tský svaz (ten od roku 1928) používalo topografické mapy se stejným kartografickým zobrazením, i když definovaném na jiném elipsoidu. Spojenecký systém byl v této dob ne dosti p esn ozna ován zkratkou UTM (Universal Transversal Mercator) a oproti ostatním se lišil na základním poledníku zkreslenou hodnotou 0,9996. Sou adnicový systém S-46 (S-1946), navržený pro eskoslovensko (Bessel v elipsoid a po átek sou adnicového systému v bod Potsdam - Postupim), byl považován za první p iblížení k systému S-1942 zavedenému v Sov tském svazu. S-46 vznikl využitím výsledk transformace systému JTSK do n meckého vojenského systému DHG (Deutsches Heeresgitter)1 založeném na Gauss-Krügerových šestistp ových poledníkových pásech, provedené již v roce 1944, se kterým byl v podstat totožný. V tšina prací tak již byla hotova. V souladu s m ítkovou adou užívanou v N mecku a v SSSR bylo rozhodnuto zpravovat mapy v m ítkách 1:25 000 (základní mapy) a 1:50 000, 1:100 000, 1:200 000, 1:500 000, 1:1 000 000 (odvozené mapy). P estože všechny používané a navrhované systémy d lení mapových list vycházely z d lení Mezinárodní mapy sv ta 1 . 1 000 000, ve v tších m ítkách se více i mén rozcházely. P vodn navržený klad mapových list území SR, tzv. p tinového d lení byl kompromisem mezi kladem n meckým (tzv. tvrtinové d lení) a kladem Sov tského svazu (tzv. šestinové d lení). Podstata rozdíl systému tvrtinového, p tinového a šestinového d lení kladu mapových list spo ívá v následujícím:
•
Všechny systémy vycházejí z mezinárodní mapy sv ta v m ítku 1 : 1 000 000 (6 ° x 4 °) a shodn ji d lí na 4 mapy v m ítku 1 : 500 000.
•
N mecký tvrtinový systém (Der Deutsche Heeresblattschnitt – DHB) používal d lícího pom ru 1 : 4 konsekventn pro všechna mapová m ítka – po ínaje 1 : 500 000 až po 1 : 25 000. Formát mapy byl nevhodn veliký, u m ítek 1 : 200 000 až 1 : 25 000 inil na 50 stupni zem pisné ší ky 56 x 54 cm.
•
P tinový systém, navrhovaný VZÚ v roce 1946 (obdoba ArminBürkleova n meckého návrhu nového d lení), volil pro vytvo ení mapy v m ítku 1 : 200 000 d lící pom r 1 : 5, ímž bylo z jednoho listu mezinárodní mapy sv ta 1 : 1 000 000 vytvo eno 25 list mapy v m ítku 1 : 200 000. V dalším d lení po ínaje mapou 1 : 100 000 se mapy v tších m ítek vytvá ely již d lícím pom rem 1 : 4. Zásadní nevýhodou tohoto návrhu bylo, že mapa v m ítku 1 : 500 000 neobsahovala celistvý po et list mapy v m ítku 1 : 200 000.
•
Sov tský šestinový systém, zavedený posléze i pro eskoslovenské vojenské mapy, používá pro mapu v m ítku 1 : 200 000 d lící pom r stran 1 : 6. Mezinárodní mapa sv ta 1 : 1 000 000 se tedy d lí na 36
1
Ve stejném období, tj. v období Protektorátu, se pro mapování ve velkých m ítkách používal obdobn koncipovaný sou adný systém DRG (Deutsches Reichsgitter). Na rozdíl od DHG zde byla JTSK transformovaná do n mecké trigonometrické sít zobrazené ve 3° pásech GaussKrügerova zobrazení.
- 75 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
map v m ítku 1 : 200 000. Po ínaje mapou v m ítku 1 : 100 000 je použit d lící pom r 1 : 4. Mapa v m ítku 1 : 1 000 000 tak obsahuje 36 map v m ítku 1 : 200 000, 144 map v m ítku 1 : 100 000 atd., p itom mapa v m ítku 1 : 500 000 obsahuje 6 ucelených list mapy 1 : 200 000. Výhodou tohoto systému je p íznivá velikost mapových list a logický konsekven ní systém nomenklaturního ozna ování mapových list umož ující jednoduše ur it m ítko mapy a její polohu na povrchu Zem . Tabulka 2-10 Srovnání topografických map r zných systém
Mapa m ítka 1:1 mil. 1:500 000 1:200 000 1:100 000 1:50 000 1:25 000 1:1 mil. 1:500 000 1:200 000 1:100 000 1:50 000 1:25 000
Sou adný systém Arminsov tský DHB VZÚ 1946 Bürkle2 Rozm ry list (po et list v map 1:1 000 000) 4°x 6° (1) 4°x 6° (1) 4°x 6° (1) 4°x 6° (1) 2°x 3° (4) 2°x 3° (4) 2°x 3° (4) 2°x 3° (4) 48´x 72´ 40´x 60´(36) 60´x 90´(16) 48´x 72´(25) (25) 24´x 36´ 24´x 36´ 20´x 30´(144) 30´x 45´(64) (100) (100) 12´x 18´ 12´x 18´ 10´x 15´(576) 15´x 22´30´´(256) (400) (400) 5´x 7´30´´ 7´30´´x 11´15´´ 6´x 9´(1600) 6´x 9´(1600) (2304) (1024) Nomenklaturní ozna ení M-33 M-33 M-33 M-33 M-33-A M-33-NO M-33-AB M-33-AB M-33-VI M-33-NO-2 M-33-a-e M-33-a-e M-33-12 M-33--NO-2-b M-33-09 M-33-09 M-33-12-B M-33-NO-2-04 M-33-09-B M-33-09-B M-33-12-B-b M-33-NO-2-04-b M-33-09-B-b M-33-09-B-b
V p tinovém d lení se s využitím eskoslovenského zna kového klí e platného p ed rokem 1939 skute n v letech 1949 - 1950 v západních a severozápadních echách mapovalo. Protože však z praktického hlediska byly pro mapování stolovou metodou mapové listy 1:25 000 p íliš velké, byly využívány tzv. vym ovací listy. Ty vznikly rozd lením mapy 1:50 000 na 6 díl . P edpokládaná systemati nost d lení je ezáním mapových list zcela narušena. Um lé sestavování u ezaných ástí do vym ovacích list bylo velmi nepraktické, protože se listy mapy 1:25 000 tvo ily nesoustavn a nejednotn . Složité a t žkopádné nomenklaturní ozna ení vedlo navíc k astým nedorozum ním. Zmapováno však bylo v uvedeném m ítku 1:25 000 jen cca 1000 km2. Reproduk ní práce byly dovedeny jen k nátisk m. Ani jeden mapový list základní i odvozené mapy vydán nebyl. Návrh VZÚ z roku 1946 byl schválen MNO v roce 1947 a stal se oficiálním p edpisem pro geodetické a kartografické práce provád né v p sobnosti vojenské správy. Platil však jen do roku 1950. 2
Sixt von Armin s využitím myšlenek Bürkleho byl vít zem sout že. Podaný návrh však nebyl nikdy realizován. Návrh VZÚ z n j jednozna n vycházel (je s ním shodný).
- 76 (95) -
Státní mapová díla
Zpracování takto definovaných topografických map bylo zahájeno na podzim 1949 a vycházelo ze všech v té dob dostupných mapových podklad . K aktualizaci obsahu map byly využity nov po ízené letecké snímky, s jejichž pomocí se aktualizovaly p edevším lesní porosty a z asových d vod jen áste ná b žná revize v terénu, která se omezila jen na komunikace a velké objety. V p evážné ásti se realizovaly na odlou eném pracovišti VZÚ v Banské Bystrici.
Obr. 2-28 Schéma len ní mapy 1:50 000 v systému VZÚ 1946 na vym ovací listy
Po únoru 1948 velmi sílila myšlenka spole ného kartografického díla vznikajícího „socialistického tábora“. Protože však ke geodetickému navázání eskoslovenské a sov tské sít nebylo dostatek sov tských údaj , ešila se naléhavost aktualizace a zlepšení eskoslovenského mapového díla r znými návrhy. V roce 1948 vznikl návrh na dopln ní a opravení map 1:75 000 podle leteckých snímk . K tomu ú elu bylo použito leteckého snímkování území SR z let 1937 - 1938. Zbývající dv t etiny státu byly snímkovány v roce 1949 normálními a v roce 1950 širokoúhlými komorami v m ítku cca 1:25 000. P i snímkování a revizi map byly vynechány prostory zmapované v m ítku 1 : 20 000 a 1:25 0000 po roce 1934 (v t chto územích již byla mapa 1:75 000 opravena d íve). Než se za alo s opravou map 1:75 000 byl uvedený návrh pozm n n v tom smyslu, že místo map m ítka 1:75 000 m ly být vyhotovovány mapy m ítka 1:50 000 „p tinového“ d lení podle zásad obsažených v návrhu VZÚ z roku 1946. Inovovaný návrh se však obtížn prosazoval díky politickým a vojenským tlak ze strany SSSR. Na ízením MNO z ervna 1950 byla otázka sjednocení eskoslovenských a sov tských geodetických základ a kartografických d l definována jako základní princip, z n hož je t eba p i všech navrhovaných opat eních v oboru
- 77 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
vojenské topografické služby vycházet. Sou asn sjednocení.
definuje i dv
etapy
V první etap , charakterizované jako prozatímní opat ení, bylo ur eno vyhotovit mapy 1:50 000, které budou sov tským mapám maximáln p izp sobené. V druhé, definitivní etap bylo postupn provedeno navázání eskoslovenských a sov tských polohových sítí, byl p evzat sov tský nivela ní normál. Nov vzniklé kartografické dílo SR se po jejím napln ní stalo shodným s dílem sov tským. Provedení první etapy znamenalo:
•
p ijmout Gauss-Krügerovo zobrazení
•
p evzít sov tský klí mapových zna ek z roku 1926
•
použít klad a nomenklaturu sov tských mapových list .
Navázat polohov a výškov p ímo na sov tské základy nebylo z po átku pro nedostatek základních údaj , pot ebných k p evodu eskoslovenských hodnot na hodnoty sov tské, možné. Bylo proto využito transformace eskoslovenské trigonometrické sít do Gauss-Krügerova zobrazovacího systému, na které bylo pracováno v dob okupace a v letech 1945 - 1947. Tím byl áste n realizován návrh VZÚ z roku 1946, a proto je sou adnicová soustava, použitá v prozatímních mapách, ozna ována jako „systém roku 1946“. Je považována za první p iblížení k cílovému sov tskému systému „S-1942“. P evzetí sov tských smluvených mapových znak (v eské verzi viz Topo-IV3) inilo ur ité potíže (zna kový klí nap . vyžadoval zákres objekt a jev , které nebyly p i eskoslovenském mapování do té doby zjiš ovány), a tak byla jednotná aplikace nového p edpisu zajišt na srovnávací tabulkou smluvených zna ek. P íprava a realizace nových, již unifikovaných topografických map, probíhala soub žn s vydáváním tzv. Státních map. Protože však nové zmapování celého státního území nebylo v dohledné dob reálné, byl rozhodnutím z 23.5.1950 stanoven definitivní p echod na šestistup ového d lení kladu list . Rozhodnutím MNO z 23. 5. 1950 bylo stanoveno, že se ve vojenském mapování p ejde na šestinové d lení kladu list map a mapy se budou zpracovávat v sov tském zna kovém klí i. Sou asn MNO uložilo úkol p ikro it cílev dom k 1. etap unifikace eskoslovenského vojenského mapového díla s mapami sov tskými. Výsledkem bylo zpracování a vydání tzv. prozatímních map území SR – a to jednak v m ítkách 1 : 50 000 a 1 : 100 000, v sou adnicovém systému roku 1946 (byly dokon eny v roce 1953), jednak v m ítku 1 : 200 000, v sou adnicovém systému roku 1952 (dokon ené v roce 1955). Zpracováno a vydáno bylo 450 mapových list v m ítku 1 : 50 000 a 137 mapových list v m ítku 1 : 100 000. Prozatímní mapy byly rychle zavedeny do zásobování a užívání v armád a poskytnuty státním a ú edním civilním orgán m. Sou asn bylo od roku 1949 z rozhodnutí MNO zahájeno nové topografické mapování západních a jihozápadních pohrani ních oblastí ech, a to již v m ítku 1 : 25 000, v Gaussov -Krügerov zobrazení, v sou adnicovém systému roku 1946 a zpo átku i v kladu list „p tinového d lení“. Tyto práce byly zastaveny v roce 1952, kdy byla zahájena p íprava na nové mapování v sou adnicovém systému roku 1952 a „šestinovém d lení“ kladu list . - 78 (95) -
Státní mapová díla
Tabulka 2-11 P ehled topografického mapování území (Zem m i 5/2001, str.26)
Období 1923/1925 1926/1933 1926/1933 1935/1939 1940/1945 1940/1945 1940/1945 1946 1949 1949 1946/1950 (pro pot eby armády)
eskoslovenska po roce 1918
Systém, M ítko zobrazení T šínsko, Milovice polyedrické 1 : 10 000 S-JTSK, Ostravsko, Brdy 1 : 10 000 Benešovo Hlu ínsko, st ední S-JTSK, 1 : 20 000 Slovensko Benešovo Ji ín, Krkonoše, Malacky, S-JTSK, 1 : 20 000 Lu enec, Levice, K ovákovo Humenné, Michalovce DRG, Dunaj-Odra 1 : 5 000 GaussKrügerovo DRG, Sedl any-Neveklov 1 : 10 000 GaussKrügerovo S-JTSK, st ední Morava 1 : 25 000 K ovákovo Jeseníky, Broumov, S-JTSK, 1 : 20 000 Žamberk, M.Hradišt , K ovákovo Liberec, Boletice, Libava S-1946, Kynžvart, Turnovsko, 1 : 25 000 GaussLomnice n.P. Krügerovo Turnov, Havlí k v Brod, K ovákovo 1 : 20 000 P íbram celá SR; kartograficky S-1946, kartografické zpracování 1 : 50 000 Gaussvšech tehdy dostupných 1 : 100 000 Krügerovo kartografických materiál 1 : 200 000 Prostor
Plocha v km2 235 1 160 3 518 10 700 240 635 13 780 7 050 920 350 128 000
V letech 1950(1) – 1953 se poda ilo zpracovat a vydat áste n unifikované mapy m ítka 1:50 000 a 1:100 000 prozatímního vydání zpracované již v sou adnicovém systému S-1946, a do roku 1955 též mapy 1:200 000 zpracované již v sou adnicovém systému S-1952. Využito bylo všech do té doby vyhotovených topografických map. Zpracování takto definovaných topografických map bylo zahájeno na podzim 1949 a protože nové zmapování celého státního území nebylo v dohledné dob reálné, vycházelo ze všech v té dob dostupných mapových podklad . Byly to p edevším mapy 1:75 000, dopln né a opravené v letech 1949 - 1950 podle leteckých snímk , s jejichž pomocí se aktualizovaly p edevším lesní porosty, a na základ áste né zb žné terénní revizi, která se omezila jen na komunikace a velké objety (54,9 % území SR), reambulované mapy 1:25 000 (15,6 %), mapy nového vym ování 1:25 000 (4,6 %), mapy m ítka 1:20 000 z vym ování provedených po roce 1939 (15,6 %), mapy m ítka 1:50 000 zpracované civilní zem m ickou službou v letech 1946 - 1949 (7,6 %), mapy
- 79 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
m ítka 1:10 000 z vym ování po roce 1920 (0,9 %) a na zbytku území (0,8 %) bylo použito map cizího p vodu. P esnost a nápl prozatímních map není jednotná a je závislá na použitém kartografickém materiálu. Mapy obsahují polohopis, výškopis, jehož hlavním interpreta ním znakem jsou vrstevnice s odlehlostí vrstev 10 m a popis, odrážejí p em nu SR v „národní stát“.
Obr. 2-29 Vý ez prozatímní topografické mapy z roku 1950 v m ítku 1 : 50 000
Prozatímní mapa 1:50 000 se stala podkladem také pro prozatímní mapu 1:100 000. Ta byla vyhotovena fotografickým zmenšením p vodní mapy, áste nou generalizací n kterých prvk obsahu mapy a použitím jiných druh písma pro názvosloví. Základem pro vyjád ení výškopisu jsou vrstevnice s odlehlostí 20 m. Prozatímní mapy m ítek 1:50 000 a 1:100 000 systému roku 1946 vzniklé v letech 1950 – 1953 jsou prvními eskoslovenskými ucelenými a jednotnými kartografickými díly, která byla od vzniku SR zpracována v rozsahu celého státního území. 166 list mapy 1:75 000 tak nahradilo 450 list mapy 1:50 000 a 137 list mapy 1:100 000. V p evážné ásti se realizovaly na odlou eném pracovišti VZÚ v Banské Bystrici. P íprava a realizace t chto topografických map probíhala soub žn s vydáváním tzv. Státních map. V letech 1945 - 1951 byla r zným zp sobem upravována i p vodní mapa 1:200 000 („generálka“). Úprava se týkala jen jednotlivých list mapy. První pokus o systematickou úpravu byl podniknut v prvních povále ných rocích, ale nebyl dokon en. Šlo v n m o náhradu šrafovaného znázorn ní reliéfu terénu vrstevnicemi. Ty byly z mapy 1:75 000 okopírovány na pr svitky, generalizovány a fotograficky zmenšeny do m ítka 1:200 000. Pozitivní kopie zmenšenin byly smontovány do rámu mapy tvo ily podklad pro zhotovení kartografického originálu, rytého do asfaltové vrstvy, nalité na astralonovou folii. Takto bylo po ízeno vrstevnicové znázorn ní asi pro 75 % list map 1:200 000. Reproduk ní práce ale nebyly provedeny a žádný list mapy nebyl vytišt n. Provedený pokus p edstavuje první použití um lé pr svitné folie mapy jako nositele rycí vrstvy v SR. Po dokon ení prozatímní mapy 1:100 000 bylo rozhodnuto vyhotovit novou vrstevnicovou mapu 1:200 000. Protože však v letech 1951 - 1953 byla již - 80 (95) -
Státní mapová díla
hotova transformace eskoslovenské trigonometrické sít do sou adnicového systému roku 1952, byla již vyhotovena v novém systému. Jedná se tedy o první eskoslovenské mapové dílo konstruované na Krasovského elipsoidu a sou asn první, které je geodeticky navázáno na sov tské geodetické základy. Výškov z stala mapa vztažena na hladinu Jaderského mo e. Polohopis a popis je generalizován, výškopis je v prvním plánu zobrazen vrstevnicemi s odstupem základních hladinových ploch 40 m. Mapu 1:200 000 bylo nutné úpln nov vytvo it (do roku 1955 pokryla celé území státu), p esto musí být hodnocena jako prozatímní, protože podkladové mapy 1:100 000 nejsou v rozsahu území SR stejn p esné. Rozhodující úsilí kartografického odboru v letech 1951–1953 vyžadovalo kamerální zpracování prozatímních map v m ítkách 1 : 50 000 a 1 : 100 000 v S-1946 a do roku 1955 zpracování prozatímních map v m ítku 1 : 200 000 v S-1952. Sou asn s tím byly z r zných podklad sestavovány a kartograficky zpracovávány mapy v m ítkách 1 : 100 000 a 1 : 200 000 v S-1952 ze stanoveného zahrani ního území. Od roku 1952 se kartografický odbor naplno podílel na technologické a materiálové p íprav , zkouškách kartografického zpracování a tisku map nového mapování státu. Pro pot eby národního hospodá ství a výstavby rozhodla Úst ední správa geodézie a kartografie v roce 1954 vybudovat na celém státním území eskoslovenské republiky státní mapové dílo v mezinárodní úprav Gaussova zobrazení v soustav šestistup ových pás v rozm rech Krasovského elipsoidu v m ítkové ad 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000 a 1:100 000 (tehdy ozna ované jako „nové mapy“). Od roku 1954 pak VZÚ již plnil jeden z nejnáro n jších úkol , a to z topografických originál nového mapování v m ítku 1 : 25 000 kartograficky a litograficky zpracovat kartografický originál pro tisk t chto map a v návaznosti na to z nich plynule zpracovávat kartografické originály map odvozených m ítek, tj. map v m ítku 1 : 50 000, z nich map v m ítku 1 : 100 000 a z t chto map nakonec mapy v m ítku 1 : 200 000. Soub žn se zpracovávaly mapy v m ítkách 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000 na základ map dodaných topografickou službou Sov tského svazu. V souladu s tehdejší vojenskou doktrínou a požadavky velení armády koncem padesátých let z celkového po tu 2 213 mapových list v m ítkách 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000, 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000, jež byly pé í topografické služby vyhotoveny a zavedeny do zásobování, bylo 71 % mapových list ze zahrani ního území a pouze 29 % z území vlastního státu. Úkol nového mapování území SR v m ítku 1 : 25 000 byl spln n již v roce 1957. Nové mapy z celého území státu v m ítkách 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000 v S1952 byly zavedeny do zásobování do konce roku 1960, nové mapy v m ítku 1 : 200 000 do konce roku 1965. Byly zahájeny p ípravy na transformaci eskoslovenských geodetických základ ze sou adnicového systému JTSK do sou adnicového systému sov tského. Sou asn byly p ipravovány technické a ekonomické rozbory, teoretické základy i praktická organiza ní a technologická opat ení k provedení nového celostátního topografického mapování a ke zpracování a vydání nového vojenského mapového díla SR – po ínaje topografickou mapou v m ítku 1 : 25 000 jako m ítku základním, díla, které zahrne i mapy v m ítkách odvozených, tj. 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000, 1 : 500 000 a 1 : 1 000 000. - 81 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
Pro zpracování mapy 1 : 25 000 byly stanoveny tyto zásady: a) Použít všech d ív jších topografických vym ování v r zných m ítkách (1 : 10 000, 1 : 20 000, 1 : 25 000, a v n kterých p ípadech i map 1 : 5 000), ne však starších než z roku 1930, doplnit je podle leteckých snímk a topografickou revizí v poli, aby odpovídala sou asnému stavu v p írod . b) Ostatní území podle jeho specifického charakteru zpracovat zásadn fotogrammetrickými metodami. Stolové metody použít jen v nezbytn nutných p ípadech tam, kde nebylo možné vyhotovit letecké snímky, zejména na západní hranici SR, pop ípad tam, kde se objevily na leteckých snímcích nedostatky. c) Zajistit topografickou revizí v poli jednotnost zpracování map v duchu p edpisu o nových smluvených zna kách. d) Odd lit zpracování kartografického originálu mapy od vyhotovení polních topografických originál a zajistit i u nich jednotnost kartografického a reproduk ního provedení. e) Mapy vyhotovit v relativn krátké lh t do roku 1958. Po provedení a vyhodnocení výsledk zkušebních prací byly pro tvorbu základních map v m ítku 1 : 25 000 stanoveny ty i mapovací postupy, známé pod názvy metoda univerzální (stereofotogrammetrická), metoda kombinovaná (podkladem pro mapování je fotoplán), revize d ív jších m ení (podkladem pro mapování je modrokopie montáže starších map) a metoda stolová (klasické mapování eklimetrem na m ickém stolku), a jejich kombinace podle terénních podmínek.
Obr. 2-30 Schéma charakterizující použití jednotlivých metod p i mapování území eskoslovenska v letech 1953–1957
Tvorba do sou asnosti využívaných topografických map, které koncep n navazovaly na mapy prozatímního vydání, vycházela již z nového mapování celého státního území v m ítku 1:25 000, tj. TM25, které prob hlo v letech 1953(2) -1957(8) na podklad transformace S-JTSK (Bessel v elipsoid) v sou adnicovém systému S-1952 (1736 mapových list ), v n mž byla zpracována i první vydání odvozených map menších m ítek. Hlavní mapovací metodou byla letecká fotogrammetrie. Klad a ozna ení mapových list z staly - 82 (95) -
Státní mapová díla
zachovány. Mapy byly ur eny jak pro pot ebu obrany zem , tak i národního hospodá ství, v du a kulturu, z staly však v p sobnosti Ministerstva obrany. Na jejich zpracování se podílely vojenské (80 %) i civilní organizace (20 %). Od roku 1965 dosud je zabezpe ována výhradn orgány Ministerstva obrany jejich aktualizace a obnova.
Obr. 2-31 Ukázka topografického originálu mapového listu v m ítku 1 : 25 000 nového topografického mapování zhotovená stolovou metodou
Obr. 2-32 Ukázka topografického originálu mapového listu v m ítku 1 : 25 000 nového topografického mapování zhotovená univerzální metodou
Na základ usnesení konference geodetických služeb SSSR a lidov demokratických stát , konané v roce 1954 ve Varšav , p ijala eskoslovenská vláda usnesení íslo 1391/1955, kde v plánu pracovních úkol bylo stanoveno, že mají být ve spolupráci Úst ední správy geodézie a kartografie (ÚSGK) a MNO do 31. 12. 1967 vyhotoveny v S-1942 a v Gaussov --Krügerov zobrazení celostátní topografické mapy v m ítku 1 : 10 000 v 6° pásech a v oblastech národohospodá sky d ležitých mapy v m ítku 1 : 5 000 ve 3° pásech. Mapování bylo skute n zahájeno v roce 1957. Oproti p vodním
- 83 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
plán m bylo toto mapování dokon eno až v roce 1973, p i emž z celkového po tu 6 417 mapových list v m ítku 1 : 10 000 území SR zpracovala svými kapacitami ÚSGK 5 128 list , tj. 79,9 %, a MNO 1 289 list , tj. 20,1 %. S odstupem doby kritická analýza ukázala, že dvojí topografické mapování státu v m ítku 1 : 25 000 a následn 1 : 10 000 v pr b hu 18 let bylo neúm rné pot ebám, ale i možnostem státu. To se prokázalo zejména p i zajiš ování údržby t chto map, která byla nad kapacitní možnosti civilní i vojenské služby, a tak mapové dílo v m ítku 1 : 10 000 bylo po roce 1975 fakticky zakonzervováno.
Obr. 2-33 Ukázka topografického originálu mapového listu v m ítku 1 : 25 000 nového topografického mapování zhotovená kombinovanou metodou
Obr. 2-34 Ukázka topografického originálu mapového listu v m ítku 1 : 25 000 nového topografického mapování zhotovená tzv. revizí d ív jších m ení
- 84 (95) -
Státní mapová díla
Obr. 2-35 Ukázka tisku topografické mapy v m ítku 1 : 25 000 nového topografického mapování v letech 1953–1957
Topografická mapa v m ítku 1:10 000 vznikala za spolupráce ÚSGK (20/10 %) a vojenské topografické služby GŠ SLA (80/90 %) v letech 1957 – 1971 pro celé území státu se zachováním geodetických a kartografických základ unifikovaných topografických map. Jeho pot eba byla vyvolána p edevším požadavky územn technického plánování a projektování. Jako mapovací metoda p evládala letecká fotogrammetrie a v rovinatých a zalesn ných terénech tachymetrie. Mapa je sedmibarevná s intervalem vrstevnic po 2 m. Vznikla sice podle zna kového klí e TOPO-IV-4 a jeho pozd jších úprav, ale vojenská toposlužba od t chto map zcela upustila. P vodní vydání t chto map nebylo v dalších letech obnovováno. Mapy posloužily jako podklad k odvození Základní mapy 1:10 000 a od roku 1991 byly p evedeny do p sobnosti ÚZK. Z území eskoslovenska bylo vyhotoveno 6432 list mapy tohoto m ítka, p i emž vojsko zpracovalo v pohrani ním pásmu a ve vojenských výcvikových prostorech 1289 list . Vybrané prostory zpracoval ÚSGK také v m ítku 1:5 000. Rovinné sou adnice obou m ítek byly uvažovány v rámci 3° pás . Velkorysý projekt topografické mapy velkého m ítka (1:5 000) však nebyl dokon en a pot eba mapy velkého m ítka byla vy ešena vytvo ením Státní mapy odvozené. Krom uvedených hlavních úkol zpracovával kartografický odbor podle požadavk a ve spolupráci s druhy vojsk a správami MNO etné speciální mapy – nap íklad prozatímní leteckou mapu SR 1 : 200 000, mapu linkových spoj 1 : 100 000 nebo takzvané tankové mapy 1 : 100 000 charakterizující podrobn pr chodnost terénu v ur ité ásti republiky pro pásová a kolová vozidla. S využitím map nového mapování byla zahájena i tvorba map výcvikových prostor v m ítkách 1 : 25 000 a 1 : 50 000, plán m st v m ítkách 1 : 10 000 a 1 : 15 000. V roce 1969 bylo rozhodnuto, s využitím podklad k eskoslovenskému vojenskému atlasu. zpracovat a vydat jako služební pom cku Vojenský zem pisný atlas (vyšel v roce 1975). Prvním tematickým souborem speciálních map byly p íložné mapy v m ítku 1 : 200 000 k vojenskogeografickým p íru kám, a to mapa pr chodnosti, týlová, dopravní a hypsometrická, pr jezdní plány m st a velitelské zem pisné p íru ky pro jednotlivé mapy v m ítku 1 : 200 000. V dalším období byly - 85 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
zpracovány a vydány nap íklad mapy izogon v m ítkách 1 : 750 000, 1 : 1 000 000 a 1 : 4 000 000, mapa v m ítku 1 : 50 000 s p ítiskem trigonometrických bod a nivela ní sít , mapa se zvýrazn nými vrstevnicemi a mapa výškových p ekážek – obojí v m ítku 1 : 100 000, orienta ní letecká mapa v m ítku 1 : 500 000, automapa v m ítku 1 : 400 000, silni ní mapy v m ítkách 1 : 50 000 a 1 : 200 000, železni ní mapa v m ítku 1 : 200 000 a mapa eky Rýna v m ítku 1 : 25 000.
Obr. 2-36 Geometrická p edstava Gaussova zobrazení
Sou ástí rozvojových úkol ústavu byla i tvorba služebních p edpis , odborných instrukcí a technologických pokyn . Z významných p edpis je možné uvést nap íklad: Topo-II-2 – Seznam sou adnic roh speciálních map v p í ném stejnoúhlém válcovém zobrazení, Topo-II-3 –Sestrojení rovinné kilometrové sít v p í ném stejnoúhlém válcovém zobrazení v mapách starého mapování, Topo-I-1 – Ozna ování a pojmenování mapových list válcového zobrazení m ítek 1 : 1 000 000, 1 : 500 000, 1 : 200 000, 1 : 100 000, 1 : 50 000, 1 : 25 000, 1 : 10 000, Topo-IV-1 – Dopl ování a opravy map Vojenského zem pisného ústavu, Topo-IV-3 – Smluvené zna ky, písmo a smluvené zkratky pro topografické mapy m ítek 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000. Do roku 1970 byly topografické mapy všech m ítek využívány jak pro pot eby obrany zem , tak i národního hospodá ství, v dy a kultury, i když byly ozna eny jako tajné. Teprve s požadavky Vládního usnesení . 327 ze dne 18.9.1968 a zahájením tvorby Základních map st edních m ítek za alo být použití topografických map omezováno jen na armádu. Po roce 1990 byly tyto topografické mapy odtajn ny a op t uvoln ny pro civilní využití. Pod vlivem konfronta ní atmosféry v mezinárodních vztazích byly zejména sov tskou stranou od roku 1965 prosazovány krajní požadavky na utajování map a kartografických materiál . Po rozporuplných jednáních, v období, kdy možnosti dálkového pr zkumu Zem (kosmického pr zkumu) umož ovaly stále komplexn jší a podrobn jší globální topografický pr zkum Zem , vláda SSR pod tlakem štábu Spojeného velení armád stát Varšavské smlouvy p ijala vládní usnesení íslo 327/1968, jež ve svých d sledcích vedlo k duplicitnímu vytvo ení dalšího mapového díla st edních m ítek na území SSR. V d sledku tohoto usnesení a na n j navazujících provád cích opat ení byla na území eskoslovenska v dalším období udržována dv obsahov blízká
- 86 (95) -
Státní mapová díla
mapová díla st edních m ítek – a to vojenské v sou adnicovém systému roku 1942 (S-1942) a civilní v sou adnicovém systému Jednotné trigonometrické síti katastrální (S-JTSK). Vládní usnesení íslo 327/1968 stanovilo: „Geodetické a kartografické dílo, jehož základy byly stanoveny vládním usnesením ze dne 28. 7. 1953, o zm n geodetických základ SR, bude používáno pro pot eby obrany státu v ozbrojených silách SSR a spravováno ministerstvem národní obrany. V nevyhnutelných p ípadech m že být se souhlasem ministerstva národní obrany uvedené dílo použito Úst ední správou geodézie a kartografie i jinými státními orgány a socialistickými organizacemi. Použitý sou adnicový systém bude ozna ován jako sou adnicový systém 1942 (dále S-1942) a bude d sledn utajován. V Úst ední správ geodézie a kartografie a v ostatních státních orgánech a socialistických organizacích se bude používat geodetické a kartografické dílo v sou adnicovém systému Jednotné trigonometrické sít katastrální (dále SJTSK), spravované podle p edpis pro geodetické a kartografické práce v civilním sektoru.“ 2.4.5.2 Geodetický základ
Obr. 2-37 Definice sou adnicových os systému S-1942 se schematickým znázorn ním úpravy sou adnic v poledníkových pásech
Geodetický polohopisný základ topografických map byl do roku 1945 dán body eskoslovenské trigonometrické sít , která byla definována rovinnými sou adnicemi v K ovákov zobrazení nebo v období druhé sv tové války body - 87 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
trigonometrické sít v Gauss-Krügerov zobrazení. Ke sjednocení polohopisných geodetických základ došlo po transformaci eskoslovenské jednotné trigonometrické sít do mezinárodního systému. Vznikl tzv. sou adnicový systém roku 1952. Je charakterizován referen ní plochou, kterou je dvojosý rota ní elipsoid Krasovského. Referen ním bodem je st ed hv zdárny Pulkovo a zobrazovací soustavou je Gaussovo p í né válcové konformní zobrazení v Krügerov úprav se šestistup ovými a t ístup ovými pásy3. Sou adnicový systém 1952 se užíval jako prozatímní v letech 1952 1958. Rovinný sou adnicový systém byl p ijat na konferenci geodetických služeb v roce 1952 v Sofii (proto je ozna ován jako S-52) a ve svém po átku byl založen pouze na jediném trigonometrickém bod na sov tsko eskoslovenské hranici, jenž m l dán sou adnice jak v sov tském sou adnicovém systému S-42 na Krasovského elipsoidu, tak v S-JTSK. V letech 1956 – 1958 (57) byl po vyrovnání sou adnic všech 144 bod stávající eskoslovenské astronomicko-geodetické sít s trigonometrickou sítí západní ásti tehdejšího SSSR a se sít mi stát bývalého vojenského uskupení socialistických stát (tzv. Varšavská smlouva), nahrazen S-52 sou adnicovým systémem S-42 (shodným obsahov i ozna ením se systémem sov tským), resp. pozd ji sou adnicovým systémem S-42/83, který vycházel ze zam ení základny kosmické triangulace a na ni navazujícího vyrovnání Jednotné astronomicko-geodetické sít socialistických stát , p i n mž byla zp esn na a nov vyrovnána i eskoslovenská astronomicko-geodetická sí . V sou asné dob se do t chto map dotiskuje kilometrová sí v systému WGS-84. Rozdíl v sou adnicích trigonometrických bod všech systém se graficky neprojeví na mapách až do m ítka 1:25 000. Maximální rozdíl v sou adnicích se totiž pohybuje kolem 6 m, což v m ítku mapy 1:25 000 p edstavuje zanedbatelnou hodnotu 0,2 mm. Podle použitého systému jsou tyto topografické mapy asto ozna ovány též jako mapy sou adnicového systému 1942 (ve starším vydání systému 1952). Ší ka šestistup ových (t ístup ových) pás na rovníku je asi 668 km a v našich zem pisných ší kách mohou v topografických mapách 1:10 000 dosahovat pr m rn 430 km. Délkové zkreslení je v šestistup ovém pásu v mezích 0 - 62 cm na 1 km, ve t ístup ovém pásu 0 - 15,5 cm na 1 km. Toto zkreslení je kladné, tzn. délky v rovin jsou v tší než na elipsoidu. Délkové zkreslení pásu v m ítku topografických map zaniká, úhlové zkreslení je nulové (zobrazení je konformní). Tabulka 2-12 Rozsah sou adnicových hodnot (zaokrouhleno na celé km) ve vybraných zem pisných ší kách každého poledníkového pásu
Zem pisná ší ka 0° 50° 90°
X (km) 0 5 541 10 002
3
Y (km) 0 až ± 334 0 až ± 215 0
Y (km) + 500 (km) 166 až 834 285 až 715 500
Gaussovo (Gaussovo-Krügerovo, Gauss-Krügeorovo) zobrazení bylo ú edn zavedeno v N mecku v roce 1922 a pozd ji i v dalších evropských státech na Besselov , resp. Krasovského elipsoidu. asto se pro toto zobrazení, nepatrn upravené, užívá názvu Mercatorovo zobrazení, p estože jsou ob zobrazení z teoretického pohledu velmi rozdílná. Zatímco je Gaussovo zobrazení složitého typu, je odvození Mecatorova zobrazení jednoduché.
- 88 (95) -
Státní mapová díla
Obr. 2-38 Rozvinutí poledníkových pás Gaussova zobrazení do roviny
Topografické mapy 1:1 000 000 byly v modifikovaném polykónickém zobrazení.
do
roku
1985
vytvá eny
D lení 6° pás za íná 0-tým poledníkem, p i emž jejich íslování probíhá pr b žn od západu na východ arabskými íslovkami. T ístup ové pásy jsou uspo ádané tak, že greenwichský poledník je základním poledníkem prvního pásu. Jejich íslování je provedeno podle stejného principu jako u šestistup ových pás . Území našeho státu zasahuje do dvou šestistup ových pás . 3 (33. pás MMS)) a 4 (34. pás MMS) se základními poledníky 15° a 21° východní délky (od Greenwiche). T ístup ové pásy . 4, 5, 6 se st edními poledníky 12°, 15° a 18° východní délky (od Greenwiche) bylo použito pro topografické vícebarevné mapy 1:5000 a pozd ji i pro jiné druhy map, nap . i pro technickohospodá ské mapy. Každý šestistup ový (t ístup ový) pás je zobrazen do roviny samostatn . Má vlastní systém pravoúhlých rovinných sou adnic, jehož po átek se shoduje s pr se íkem základního (osového, dotykového) poledníku s rovníkem. Obraz severního oblouku základního poledníku je kladnou ástí osy X a obraz rovníku osou Y. Po adnice sm ující na západ od základního poledníku jsou záporné, na východ kladné. T chto p vodních sou adnic se užívalo jen p i p evodech výpo t z jednoho pásu do druhého, p i emž body geodetického polohopisného základu ležící v p ekrytovém pásu jsou dány sou adnicemi v obou pásech. V seznamech sou adnic, p i výpo tech v mapování a pro popis map se používalo smluvených po adnic, získaných z p vodních p ipo tením hodnoty 500 km a p ed azením po adového ísla (resp. pouze zbytek modulu deseti ísla) p íslušného pásu. Nap . bod ve 3. (tj. 33) pásu o po adnici y = -124526,12 m má smluvenou po adnici -124526,12 + 3 500 000 = 3 375 473,88 m. Stejný princip posunutí po átku o 500 km na západ platí i pro t ístup ové pásy. 0brazy poledník a rovnob žek tvo ících mapový rám nelze exaktn vyjád it jako funkce X,Y (nap . polynomickou funkcí). P i konstrukci mapového rámu - 89 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
se jeho východní a západní ást zobrazí pro mapy m ítka 1:500 000 p ímkov (maximální zak ivení je 33 mm, tj. 0,07 mm v m ítku mapy) a severní a jižní ást jako ást parabolického oblouku o velmi malém vzep tí, maximálním ve st edu p íslušné ásti mapového rámu. Toto prohnutí je již z etelné a musí být bráno v potaz u map m ítka 1:100 000 a menších (pro m ítko 1:500 000 iní 1089 m, tj. 2,18 mm v m ítku mapy). Meridiánová konvergence (zde úhlový rozdíl mezi místním a osovým poledníkem pásu, též odklon zobrazení tvercové kilometrové sít od mapového rámu, nep esáhne pro naši zem pisnou ší ku na okraji pásu hodnotu 3°. Na mapách je p echod z jednoho pásu do druhého usnadn n pomocí tzv. p ekrytových pás , což jsou pruhy o r zné ší i na západním a východním okraji pásu, ve kterých je nazna en i sou adnicový systém sousedního pásu. Na topografických mapách jsou vykreslovány p ekrytové sít do vzdálenosti 2°od okrajových poledník jednotlivých pás . Nadmo ské výšky jsou vztaženy k nulovému horizontu kronštadtského vodo tu (redukce v i jadranskému systému je - 0.68 mm pro S-52, výškový systém baltský -0,46 m). Po roce 1957 byl postupn zavád n výškový systém baltský po vyrovnání (Bpv) s redukcí oproti d ív jšímu jadranskému systému o hodnotu –0,40 m. íselným geodetickým základem polohopisu jsou body eskoslovenské trigonometrické sít , zhuš ovací body a polygonové body trvale osazené. Body jsou ur eny pravoúhlými sou adnicemi v p íslušném šestistup ovém pásu. íselným geodetickým základem výškopisným jsou body eskoslovenské jednotné nivela ní sít . P esnost výškopisu znázorn ného vrstevnicemi lze pro mapu m ítka 1:25 000 charakterizovat st ední chybou
mh = 1,1 + 8,7tgα , kde je sklon reliéfu terénu. U odvozených topografických map menších m ítek se v tomto vztahu zv tšuje p edevším vliv sklonu svahu, a to p ibližn úm rn s odmocninou m ítkového ísla mapy. 2.4.5.3 Nomenklatura mapových list P i konstrukci rámu mapy se západní a východní rám mapové sekce zobrazují p ímkov ásti poledník , severní a jižní rám je ástí rovnob žek, tvo ících kruhový oblouk velmi malého vzep tí ve st edu mapového rámu. Klad a ozna ení mapových list vojenských topografických map vychází z roz len ní a ozna ení list mezinárodní mapy sv ta (MMS) v m ítku 1:1 000 000. Území R pokrývají mapové listy s ozna ením M-33 a M-34. Mapové listy ve v tších m ítkách vznikly z mapových list 1:1 000 000 jejich postupným d lením. Rozd lením miliónové mapy na 12 vrstev a 12 sloupc vzniká 144 mapových list v m ítku 1:100 000 o rozm rech 20′ x 30′. Mapový list se dále d lí osovým k ížem na ty i tvrt o rozm rech 10′ x 15′ ozna ované písmeny A,B,C,D, z nichž každá tvo í list mapy v m ítku 1:50 000. Dalším obdobným d lením vzniknou mapové listy v m ítku 1:25 000 o rozm rech 5′ x 7′30″, ozna ené písmeny a,b,c,d. Rozd lením tohoto listu na ty i ásti o rozm rech 2′30″ x 3′45″ a ozna ené 1,2,3,4 vzniknou mapové listy v m ítku 1:10 000.
- 90 (95) -
Státní mapová díla
Obr. 2-39 Vztah zem pisné a kilometrové sít v S-42 (schema)
Obr. 2-40 Listy mapy 1:1 000 000 a 1:100 000 zahrnující území eskoslovenska
Rozd lením jednoho mapového listu v m ítku 1:100 000 na 16 vrstev a 16 sloupc vznikne 256 list mapy 1:5 000 o rozm rech 1′15″ x 1′52,5″. Tyto listy jsou, obdobn jako listy map v m ítku 1:100 000 íslovány po vrstvách (po ínaje nejsevern jší) od západu k východu (tak, jak jsme zvyklí íst a psát). Mapové listy v tších m ítek pak vznikají postupným d lením osovým k ížem a jsou íslovány pr b žn arabskými íslicemi 1 - 4.
- 91 (95) -
Kartografie a základy GIS · Modul 04
2.4.5.4 Obsah topografických map Topografické mapy jsou ešeny podle jednotných mezinárodních zásad p ijatých lenskými státy Varšavské smlouvy. Jsou využívány jako ucelený soubor map celé m ítkové ady 1:25 000 až 1:1 000 000. Pokrývají celé státní území a na odpovídajícím stupni generalizace zobrazují všechny základní topografické objekty a jejich charakteristiky, tedy geodetické body, sídla, pr myslové, zem d lské a kulturní objekty, komunikace, vodstvo, rostlinný a p dní kryt, hranice a ohrady, reliéf terénu a popisné údaje.
Obr. 2-41 Rozd lení listu mapy 1:100 000 na listy map v tších m ítek Tabulka 2-13
M ítkové íslo 1 000 000 500 000 200 000 100 000 :50 000 :25 000 10 000 :5 000 :2 000 1 000 500
Ozna ení M-33 M-33-A M-33-IX M-33-104 M-33-104-A M-33-104-A-c M-33-104-A-c-1 M-33-104-(256) M-33-104-(256)-1 M-33-104-(256)-12 M-33-104-(256)-123
Zem pisná ší ka x délka 4° x 6° 2° x 3° 40´x 1° 20′ x 30′ 10′ x 15′ 5′ x 7′30″ 2′30″ x 3′45″ 1′15″ x 1′52,5″ 37,5 x 56,25 18,75 x 28,125 9,375 x 14,0625
Pr m rné rozm ry mapového rámu v cm (44)45 x 43 (44)45 x 43 36 x 37 36 x 37 36 x 37 36 x 37 (45)45,4 x 46,3(46) (46)45,4 x 46,3(46) 58 x 58 58 x 58 58 x 58
2.4.5.5 Obsah topografických map Topografické mapy jsou ešeny podle jednotných mezinárodních zásad p ijatých lenskými státy Varšavské smlouvy. Jsou využívány jako ucelený soubor map celé m ítkové ady 1:25 000 až 1:1 000 000. Pokrývají celé státní - 92 (95) -
Státní mapová díla
území a na odpovídajícím stupni generalizace zobrazují všechny základní topografické objekty a jejich charakteristiky, tedy geodetické body, sídla, pr myslové, zem d lské a kulturní objekty, komunikace, vodstvo, rostlinný a p dní kryt, hranice a ohrady, reliéf terénu a popisné údaje. Topografické mapy m ítek 1:25 000 až 1:200 000 jsou zpracovány podle p edpisu Topo-4-3 a mapy m ítek 1:500 000 a 1:1 000 000 podle p edpisu Topo-4-9. Všechny mapy jsou v p sobnosti ministerstva obrany, které také zajiš uje jejich aktualizaci a obnovu.. Topografické mapy 1:25 000 jsou ty barevné s tímto p i azením:
•
erná – polohopis (v etn všech trigonometrických bod a pravoúhlé kilometrové sít po 1 km), popis a mimorámové údaje,
•
oranžová (plný tón) – výpl dálnic a silnic I. a II. t ídy, výpl spalných blok budov, vrstevnice
•
oranžová (zeslabený tón/rastr) – výpl silnic III. t ídy, výpl spalných blok budov a lemovka státní hranice,
•
modrá (plný tón) – b ehové áry vodních ploch a jejich popis,
•
modrá (zeslabený tón/rastr) – výpl vodních ploch,
•
zelená (plný tón) – vzrostlé lesy,
•
zelená (zeslabený tón/rastr) – zahrady, k oviny, nízký les apod.
ar
Výškopis je na map 1:25 000 vyjád en základními vrstevnicemi s intervalem 5 m, výškovými body a relativními kótami. Pro terénní tvary, které nelze znázornit vrstevnicemi jsou použity zvláštní zna ky. Topografické mapy menších m ítek byly odvozeny z map m ítka bezprost edn vyššího v m ítkové ad . Jejich první vydání bylo zpracováno po átkem šedesátých let 20. století a jejich barevné a obsahové ešení je p i aplikaci úm rného stupn generalizace stejné jako u map m ítka 1:25 000. Teprve mapy v m ítkách 1:500 000 a 1:1 000 000 jsou tišt ny v sedmi barvách a p i interpretaci výškopisu je použito také stínování. Vydavatelem vojenských topografických map je Generální štáb Armády eské republiky a zpracovatelem její topografická služba. Mapy 1:100 000 jsou také eviden ní jednotkou pro íslování trigonometrických bod v Gauss-Krügerov zobrazení v S-42. Grafická evidence (zákresy bod ) se vede v mapách m ítka 1:50 000.
- 93 (95) -
Záv r
3
Záv r
3.1
Shrnutí
Modul obsahuje informace o mapových dílech, která si v období trvání eskoslovenského státu mohla init nárok na to, aby byla (nebo mohla být) ozna ena jako státní mapová díla. Zám rem bylo, zam it se pouze na kartografickou stránku t chto d l, ale v zájmu úplnosti jsou uvedeny i jiné informace, jež by se spíše hodily do p edm tu mapování nebo katastr nemovitostí. Snad nebude jiný úhel pohledu (nebo jiné zdrojové materiály) na škodu a p ípadné nesrovnatelnosti pouze tená e vyburcují k dalším studijním aktivitám. Jsou probírány:
•
jednotlivé druhy katastrálních map,
•
mapy pro hospodá skou výstavbu,
•
státní mapy a
•
vojenské topografické mapy vzniklé jak reambulací map t etího vojenského mapování, tak novým mapováním.
P edložený modul tvo í spolu s ostatními v rámci studijních opor pro p edm t GE18 ned litelný komplex. Jeho text vychází z dlouholeté p ednáškové innosti v daném oboru a p esto si neklade nároky na úplnost a bezchybnost. V dalším období se p edpokládá jeho pr b žná aktualizace.
3.2
Studijní prameny
Studijní prameny jsou v celkovém souhrnu uvedeny v modulu 01 (Úvod do kartografie).
- 95 (95) -