Franchising jako možnost podnikání, současný stav a nové příležitosti jeho využití ve městě Znojmě

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Franchising jako možnost podnikání, současný stav a nové příležitosti jeho využití ve městě Znojmě BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Lenka Wieznerová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Věra PLHOŇOVÁ, Ph.D.

Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci „Franchising jako možnost podnikání, současný stav a nové příležitosti jeho využití ve městě Znojmě“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

Ve Znojmě, dne 15. 4. 2013

........................................................ Lenka Wieznerová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí své bakalářské práce Ing. Věře Plhoňové, Ph.D. za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá představením franchisingu jako formy podnikání, jejíž vývoj i přes hospodářskou krizi každým rokem vzrůstá a je ideálním způsobem podnikání jak pro začínající podnikatele, tak i pro ty, kteří již podnikají. Součástí práce je kvantitativní výzkum, který vede ke zjištění informovanosti o franchisingu u obyvatel města Znojma a také kvalitativní výzkum, jehož součástí jsou řízené rozhovory s podnikateli, kteří franchising ke své činnosti již využívají. Závěr praktické části je věnován návrhu a představení franchisingového systému, který by mohl vyplnit volný prostor na trhu ve městě Znojmě. Klíčová slova: franchising, franchisor, franchisant, podnikání, služba

ABSTRACT This bachelor thesis deals with presentation of franchising as a form of business whose importance increases every year, in spite of economic crisis and which is an ideal form of business for both beginning and established businesspeople. Part of this work is quantitative research focusing on franchising awareness among Znojmo inhabitants as well as qualitative research dealing with controlled interviews with businesspeople using franchising in their business. The conclusion of the practical part is devoted to proposal and introduction of a franchising system that could fill the market gap in the town of Znojmo. Key words: franchising, franchisor, franchisee, business, service

Obsah: 1

ÚVOD............................................................................................................................. 9

2

CÍL PRÁCE A METODIKA........................................................................................ 11

3

TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 12 3.1

Definice franchisingu ............................................................................................ 12

3.2

Základní pojmy ..................................................................................................... 12

3.3

Historie franchisingu ............................................................................................. 13

3.4

Základní charakteristika franchisingu ................................................................... 15

3.4.1

Charakteristické znaky franchisingu .............................................................. 15

3.4.2

Formy franchisingu ........................................................................................ 15

3.4.3

Druhy franchisingu ........................................................................................ 16

3.5

Výhody a nevýhody franchisingu ......................................................................... 17

3.5.1

Výhody franchisingu z pohledu franchisora a franchisanta........................... 17

3.5.2

Nevýhody franchisingu z pohledu franchisanta a franchisora ....................... 18

3.5.3

Makroekonomické výhody a rizika franchisingu .......................................... 19

3.6

Právní úprava franchisingu v ČR .......................................................................... 20

3.6.1

Franchisová smlouva ..................................................................................... 20

3.6.2

Obsah franchisové smlouvy ........................................................................... 21

3.6.3

Informační povinnost před uzavřením franchisové smlouvy ........................ 23

3.7

Způsoby financování franchisingu ........................................................................ 24

3.8

Franchisové svazy a instituce podporující franchising ......................................... 26

3.8.1

Evropská franchisová federace ...................................................................... 26

3.8.2

Česká asociace franchisingu .......................................................................... 26

3.8.3

Český institut pro franchising ........................................................................ 27

3.8.4 3.9

4

PROFIT system franchise services s.r.o. ....................................................... 27

Marketingový výzkum .......................................................................................... 27

3.9.1

Proces marketingového výzkumu .................................................................. 28

3.9.2

Druhy marketingových informací .................................................................. 28

3.9.3

Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum ....................................... 29

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 31 4.1

Vývoj franchisingových systémů v České republice ............................................ 31

4.1.1

Struktura franchisového trhu v ČR v roce 2011 ............................................ 33

4.1.2

Stuktura vlastních a franchisových poboček ................................................. 34

4.1.3

Expanze českých systémů do zahraničí a zahraniční sítě .............................. 38

4.1.4

Franchisové systémy ve Znojmě.................................................................... 40

4.1.5

Kvalitativní marketingový průzkum .............................................................. 41

4.2

Kvantitativní marketingový průzkum ................................................................... 44

4.2.1

Realizace kvantitativního marketingového průzkumu .................................. 44

4.2.2

Vyhodnocení marketingového průzkumu a analýza získaných dat ............... 45

4.2.3

Návrhy doporučení ke zvýšení informovanosti o franchisingu ..................... 54

4.3

Návrh franchisingového systému .......................................................................... 57

4.3.1

Kalkulace počátečních nákladů v případě realizace nové prodejny .............. 60

5

ZÁVĚR ......................................................................................................................... 64

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 67

7

PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 72

1 ÚVOD Již zavedené a známé společnosti jako je McDonald´s, OBI, REMAX, PANERIA, VODAFONE, BARUM a mnoho dalších, zná jistě každý z nás. Ale jakou formou tyto firmy provozují svou podnikatelskou činnost, troufnu si říct, ví jen málokdo. Tato forma podnikání se označuje jako „franchising“. O franchisingu můžeme laicky hovořit jako o tzv. „podnikání na klíč“ nebo „podnikání pod cizím jménem“. Franchising, jako metoda podnikání, není v České republice tak rozšířen jako v zahraničí. V naší zemi se počátek rozvoje franchisingu datuje do roku 1990, kdy do ČR začaly vstupovat první zahraniční franchisové systémy. Rychlejšímu rozšiřování franchisingu bránila zejména malá informovanost, omezená nabídka poradenských služeb, odborné literatury a vůbec nízká znalost jeho fungování a tím i nedůvěra k tomuto způsobu podnikání. Dalšími výraznými faktory byly i problémy s financováním tohoto druhu podnikání, nedokonalá legislativa a právní povědomí, což odrazovalo zejména zahraniční systémy, aby vstupovaly na český trh. Vývoj na trhu v posledních letech však ukazuje, že se bude tento způsob podnikání čím dál tím více prosazovat a uplatňovat i v českém podnikatelském a tržním prostředí. Praxe dokazuje, že i přes obtížnou hospodářskou situaci, která v každém hospodářství zákonitě periodicky vzniká, se mohou franchisové systémy dobře udržet na trhu, prosperovat a růst. Franchisová forma podnikání se uplatňuje zejména v oblasti malého a středního podnikání. Je vhodná jak pro osoby právnické, tak i fyzické. Ze zkušeností a praxe v zahraničí se franchising nejčastěji uplatňuje v obchodě, ve službách a gastronomii. Pro expanzi na nové trhy, především zahraniční, se nejvíce uplatňuje tzv. master-franchising. Tvrdá konkurence na trhu vyžaduje od každého začínajícího podnikatele důkladně promyšlený podnikatelský záměr. A právě využití již ověřeného a na trhu zaběhnutého podnikatelského konceptu počáteční fázi podnikání značně usnadní, spolu s velkou

9

podporou ze strany franchisora (poskytovatele franchisy). Podnikání formou franchisingu neznamená jistotu úspěchu, ale určitým způsobem snižuje riziko neúspěchu. Jak jsem již uvedla, rozvoji franchisingu v ČR bránila zejména nedostatečná informovanost. Současná situace je již naštěstí jiná. Na našem trhu působí několik franchisových svazů a institucí, které fungují jak pro laickou, tak i odbornou veřejnost. Pořádají pro ně vzdělávací kurzy, odborné semináře, poskytují poradenskou činnost a zpravidla soustřeďují nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů. Ve své práci představuji Evropskou franchisovou federaci, Český institut pro franchising a zejména Českou asociaci franchisingu a firmu PROFIT systém franchise s.r.o., které mi byly velkou oporou při vypracování mé bakalářské práce.

10

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Bakalářská práce se věnuje podnikání s využíváním franchisingových systémů. Prvním cílem je provedení analýzy současných franchisingových systémů působících na území ČR. Dalším cílem mé práce je zjistit míru povědomí o franchisingových aktivitách a spokojenosti s nabídkou obchodů a služeb obyvatel ve městě Znojmě.

K provedení analýzy franchisingových systémů budou využita sekundární data (zdrojem dat bude Franchising Report ČR 2011 ). Dále bude proveden kvalitativní marketingový průzkum některých, již fungujících franchisových systémů ve Znojmě. Tímto bych chtěla získat zejména informace týkající se franchisingu z hlediska praxe.

Další součástí práce bude kvantitativní průzkum mezi obyvateli města Znojma, na základě dotazníkového šetření, který vyústí v ozřejmění stavu informovanosti o sledované tématice a bude i sledovat poptávku po službách nabízených tímto způsobem. Vyhodnocení tohoto průzkumu mi bude sloužit jako podklad pro návrh franchisingového systému, který by mohl na sledovaném území vyplnit volný prostor na trhu.

11

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Definice franchisingu V současné době neexistuje jednotná definice franchisingu. Podle Řezníčkové (2004) vedou k rozdílným definicím franchisingu zejména různé formy franchisových systémů, rozvoj jednotlivých prvků franchisingu i odlišnosti té které země. Evropská franchisová federace (EFF) hájí etickou vizi rozvoje franchisingu tak, jak je vyjádřeno v Evropském kodexu etiky franchisingu sestaveném v roce 1972 a kterou používá i Česká asociace franchisingu (ČAF). Definice dle Evropského kodexu etiky zní takto: „Franchising je odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádí na trh zboží a/nebo služby a/nebo technologie. Opírá se o úzkou a nepřetržitou spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podniků, franchisora a jeho franchisantů. Franchisor zaručuje svým franchisantům právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. Toto právo franchisanta opravňuje a zavazuje užívat za přímou nebo nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy, jeho ochrannou známku, servisní známku nebo jiná práva z průmyslového nebo duševního vlastnictví, jakož i khow-how, hospodářské a technické metody a procedurální systém, v rámci a po dobu trvání písemné franchisové smlouvy, za tímto účelem uzavřené mezi stranami, a za trvalé obchodní a technické podpory ze strany franhisora“. (ČAF, 2008, s. 16)

3.2 Základní pojmy V samotném franchisingu je několik základních pojmů, které by měl znát každý, kdo se o tento způsob podnikání alespoň trochu zajímá. ČAF (2008, s. 70) je ve své publikaci uvádí následovně: Franchisa – licence (právo) opravňující franchisanta k provozování odbytové koncepce franchisora vlastním jménem na vlastní účet Franchisor – franchisový poskytovatel, poskytovatel franchisy

12

Franchisant – franchisový příjemce, nabyvatel franchisy Franchisová smlouva – dlouhodobá smlouva upravující základní vztahy mezi franchisorem a franchisantem. Franchisový balík – souhrn práv, znalostí a dalších plnění poskytovaných franchisorem, umožňující provozovat franchisu. Franchisové poplatky – platby, které platí franchisant franchisorovi za licenci a služby. Franchisová síť – obchodní a organizační propojení franchisora a všech jeho franchisantů koordinované a podporované prostřednictvím franchisové centrály. Master-franchising

–

franchising

přesahující

území

státu,

tzn.

provozovaný

v mezinárodním měřítku. Master-franchisa – franchisová licence pro území cizího státu (zpravidla pro celé území). Master-franchisor – vlastník franchisového konceptu udělující franchisu do zahraničí. Master-franchisant – tuzemský držitel franchisové licence udělované zahraničním franchisorem. Master-franchisová smlouva – (master – hlavní) smlouva upravující základní vztahy mezi master-franchisorem a master-franchisantem, opravňující master-franchisanta uzavírat jako franchisor franchisové smlouvy s dalšími franchisanty.

3.3 Historie franchisingu V dějinách světového franchisingu není dodnes jasné kdo, kdy a komu prodal první licenci k podnikání. Původ slova „franchise“ pochází již ze středověké Francie, kde se používalo v souvislosti s předáním privilegií třetí osobě, která za odměnu směla ve státním zájmu vyrábět a obchodovat s výrobky na určeném území. Dnes se používá v anglicky, německy hovořících zemích, ale i v jiných zemích výraz „franchising“ (čti frenčajzing), pocházející

13

z angličtiny. V německy mluvících zemích se častěji vyslovuje jako „franšizing“ (Štensová, 2002, s. 6) První „moderní“ franchisové systémy vznikly v počátcích industrializace. Zejména USA bývá uznávána za kolébku moderního franchisingu a to vzhledem k rozmachu s jakým se franchisové systémy vytvářely. Za otce franchisingu jsou považováni Izák Singer a John L. Pemberton. První z nich, firma Singer Sewing Machine Company, se již v letech 1860 1863 zabývala průmyslovým a odbytovým systémem šicích strojů značky Singer. V polovině 19. století vytvořila síť distributorů, kteří za poplatek mohli prodávat její produkty v určené oblasti. Koncem 19. století se John S. Pemberton rozhodl poskytovat své know-how dalším producentům nápojů, kteří díky tomu mohli vyrábět i prodávat úplně stejnou Coca-colu, jakou vymyslel Pemberton. (Historie franchisingu, [2008-03-05]) Koncem devadesátých let minulého století firma General Motors, jako jedna z prvních, formulovala franchisovou smlouvu, na jejímž základě získal nezávislý prodejce licenci na prodej elektrických a parních automobilů. Na počátku 20. století dochází k dalšímu rozvoji, kdy je franchising užíván také v oblasti drogistického zboží a prodejem pohonných látek u čerpacích stanic. (Řezníčková, 2004, s. 1) K opravdovému rozkvětu franchisingu dochází po druhé světové válce v USA a to v mnoha dalších odvětvích hospodářství, zejména ve službách a gastronomii. Tyto obory vyžadovaly větší podporu ze strany majitelů licencí. Franchisanti tak získávali znalosti spojené nejenom s prodejem produktu či poskytováním služby, ale také z vedení celého podniku tzn. vizualizace místa, uniforem personálu přes způsoby realizace služeb, obsluhy klienta, až po pokyny v propagaci a marketingu. Takovému modelu se již dá říkat franchising. Franchisoři v USA rozvíjeli své sítě velmi dynamicky a v 60. letech začali expandovat do Evropy. Synonymem této vlny franchisingu se stal řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald´s, který vznikl v roce 1955 v USA a postupně se začal rozšiřovat po celém světě. (Historie franchisingu, [2008-03-05])

14

3.4 Základní charakteristika franchisingu Jaroslav

Tamchyna

(2005)

popisuje

franchising

jako

„opakování

úspěšného

podnikatelského nápadu na více místech pod stejnou značkou“. Ještě stručněji jej lze vyjádřit jako „podnikání na klíč“ nebo „jednou vymyslet a stokrát prodat“.

3.4.1 Charakteristické znaky franchisingu Při rozboru definic vyplývají následující charakteristické znaky franchisingu: (Řezníčková, 2009, s. 8) •

dlouhodobá smluvní spolupráce franchisora a franchisanta,

•

vertikálně organizovaná struktura systému,

•

právní a částečně podnikatelská samostatnost fanchisanta,

•

poskytnutí práva užívat ochrannou známku, obchodní firmu (jméno) franchisora, obchodní značku jeho výrobků, služeb, technologií, výrobní a obchodní tajemství, know-how, image, zkušenosti, odbytové a marketingové programy

•

povinnost franchisanta jednat stanoveným způsobem,

•

právo franchisora řídit a kontrolovat franchisový systém,

•

podpora franchisora při výstavbě a vedení podniku.

3.4.2 Formy franchisingu Dle Jakubíkové (1997) rozlišujeme dvě základní formy franchisingu: Franchising výrobkově odbytový (Product Distribution Franchising). V tomto případě se ve vztahu mezi franchisorem a franchisantem klade důraz na podstoupení práva k odbytu určitého zboží. Franchisanti souhlasí s tím, že budou prodávat nejnovější produkty pod výrobní značkou dodavatele nebo pod jeho ochrannou značkou v rámci omezení distribuční sítě. Podnikatelský franchising (Business Format Franchising). Tato forma klade důraz na větší propojenost mezi franchisorem a franchisantem. Franchisanti mají zajištěnou pomoc v celém komplexu aktivit spojených s podnikáním tj. jak před samotným zahájením podnikání, tak i v průběhu podnikatelské činnosti.

15

3.4.3 Druhy franchisingu Franchisové systémy stémy můžeme mů dělit podle různých zných kritérií, mimo jiné podle druhu hospodářské činnosti, know-how know či způsobu sobu organizace systému. Mezi nejdůležitější nejd klasifikace patří: (Druhy franchisingu, [2008-03-06]) 1. Podle druhu činnosti: •

distribuční ní franchising

•

franchising služeb

•

výrobní franchising

•

smíšený franchising

2. Podle druhu know-how how předávaného p franchisantovi: •

franchising distribuce produktu

•

franchising formulace podniku

3. Podle organizace systému: •

mnohonásobný franchising

•

regionální zastoupení

•

jednoduchý franchising, franchising, ve kterém má franchisant zakázanou jakoukoliv činnost, která by mohla vést k prozrazení důležitých ležitých informací a údajů údaj týkajících se franchisového systému třetím t etím osobám. Franchisant tedy není oprávněn oprávn provádět master-franchising. franchising. Obrázek 1 Jednoduchý franchising

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Řezníčková čková (2004, s. 13) 16

•

franchising,, master-franchising

ve

kterém

franchisor

poskytuje

franchisantovi

právo

poskytovat franchising dalším franchisantům franchisant m (subfranchising), ikdyž s poněkud omezenými oprávněními, oprávně v přesně smluvně vymezené oblasti. Obrázek 2 Master - franchising

FRANCHISOR

MASTER FRANCHISANT

FRANCHISANT

FRANCHISANT

FRANCHISANT

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Řezníčková ková (2004, s. 12)

3.5 Výhody a nevýhody franchisingu Než se rozhodneme vydat se cestou franchisingu, ať a už jako franchisor nebo jako franchisant, je třeba řeba eba zvážit výhody a nevýhody tohoto systému. Je samozřejmostí, samoz že obě strany mají snahu minimalizovat nevýhody a maximalizovat výhody, ale zároveň zárove by měly brát v úvahu jejich společné společ cíle tj. zejména získání výhodnější ější pozice na trhu, nižší náklady a promyšlenější ější organizace řízení. (Řezníčková, ková, 2004, s. 15)

3.5.1 Výhody franchisingu z pohledu franchisora a franchisanta Dobřee koncipovaný franchising přináší p výhody oběma ma stranám. Franchisorovi rozšíření rozší jeho podnikatelských aktivit a to zejména v podobě příjmů z poplatků poplatk za poskytnutí franchisy a franchisant se na druhou stranu může m že cítit jako samostatný podnikatel, který získal osvědčený ený produkt a centrálně centráln zabezpečované vané služby. (Veber, 2008, s. 275) Česká eská asociace franchisingu (2008) hodnotí výhody franchisingu následovně: následovn 1. Z pohledu franchisora: rychlá expanze celého systému – jelikož pobočkový kový systém lze vybudovat jen se značnými nými investicemi a velkými mzdovými náklady náklady a využitím této metody se tyto 17

náklady rapidně sníží díky financování vlastní pobočky franchisantem a svými průběžnými poplatky se podílí na spolufinancování centrály. budování pozice značky – a to jednotným vystupováním a standardizovaným vzhledem, který se dobře pamatuje a franchisovému řetězci je dán určitý profil a podoba. Blízkost k zákazníkům – prostřednictvím franchisanta je neustále informován o přáních a potřebách zákazníků a zároveň je na ně schopen pružně a rychle reagovat. silná pozice v konkurenčním boji – jednotnou prezentaci systému umožňuje jednotná marketingová a reklamní koncepce. franchisant, jako motivovaný partner – jelikož jako samostatný podnikatel se snaží přispět k pozitivnímu rozvoji franchisového systému i ve vlastním zájmu. 2. Z pohledu franchisanta: úspěšný systém a ověřená koncepce – díky tomu se franchisant vyhne počátečním překážkám a omylům a rychle se stává známým. vyvážená cesta k ekonomickému úspěchu – díky užitku ze zkušeností, které získal od franchisora současně s nákupem franchisového konceptu. každý si může najít svůj obor podnikání - ve většině případů si mohou zájemci zvolit obor, v kterém mají jen minimální praxi nebo vůbec žádnou. Díky poskytnutému školení a tréninku ze strany franchisora získá potřebné schopnosti samostatně vést a řídit podnik. zvyšování kvalifikace franchisantů a jejich zaměstnanců – díky široké podpory franchisové centrály. výhodné nákupní podmínky omezený počet franchisových poboček v regionu – tím nedochází ke konkurenci ve vlastní síti.

3.5.2 Nevýhody franchisingu z pohledu franchisanta a franchisora Všechno má své „pro a proti“, to znamená, že také franchisové podnikání přináší určité nevýhody a rizika. Česká asociace franchisingu (2008) upozorňuje především na ty to nevýhody: 18

1. Z pohledu franchisora: nedodržení standardů sítě ze strany franchisanta – svým neodpovědným jednáním může poškodit dobré jméno a způsobit tím např. snížení tržeb ostatním franchisantům. franchisant je samostatný podnikatel – tzn., že se k němu musí chovat jako k partnerovi a ne jako k podřízenému. Nemůže mu nic nařizovat, pouze ho o svém návrhu přesvědčit. neúplná kontrola nad provozovnou – franchisor nemá takovou kontrolu nad provozovnou, jako kdyby si vedl pobočku sám s vlastními zaměstnanci. vlastní výrobky – franchisor často čelí nátlaku ze strany franchisanta na zařazení výrobků nebo služeb, které nejsou součástí jejich dohody. osamostatnění franchisanta – po zavedení a několikaletém úspěšném provozování vlastní firmy, nabude franchisant dojmu, že už není třeba platit franchisové poplatky, že již nepotřebuje podporu franchisora a snaží se osamostatnit.

2. Z pohledu franchisanta: omezení podnikatelské samostatnosti – franchisant bude vždy částečně omezen franchisorem ve vlastní kreativitě v podnikání a musí se ve své činnosti řídit pravidly danými provozní příručkou a dodržovat ustanovení franchisové smlouvy. právo franchisora na kontrolu provozovny platba

franchisových

poplatků

–

licenční

poplatek,

průběžný

poplatek,

marketingový poplatek atd. pomalejší návratnost vložených prostředků – ale jistější předkupní právo franchisora na provozovnu jednotná image systému – podpisem smlouvy přijímá koncept jako celek a jako takový ho musí provozovat.

3.5.3 Makroekonomické výhody a rizika franchisingu Franchising je také přínosný ze společenského a makroekonomického hlediska, a to především proto, že podporuje malé a střední podnikatele, kteří jsou hnacím motorem

19

ekonomického rozvoje. Dává jim možnost získat řadu konkurenčních výhod, které mají velké obchodní společnosti. (Tamchyna, 2005, s. 5) Vzhledem k této podpoře dochází k tvorbě nových samostatných míst a udržení stávajících podniků a z toho vyplývající tvorba a udržení stávajících pracovních míst. (Řezníčková, 2004, s. 18) Díky své flexibilitě, znalosti trhu a své velikosti může franchising pracovat rychle, efektivně a se zaměřením na konečného spotřebitele. Z toho vyplývá, že má spotřebitel záruku kvalitní značky, což si spojuje s poskytováním kvalitních služeb, prodejem kvalitních a odzkoušených výrobků, což je v dnešní době velice důležité. (ČAF, 2008, s. 19) Makroekonomická rizika lze podle Řezníčkové (2004) spatřovat zejména v nebezpečí monopolizace trhu určitých výrobků nebo služeb expandující franchisorovou firmou nebo přinejmenším v dominanci několika konkurenčních firem. Tato problematika se však redukuje na otázky ochrany hospodářské soutěže. Jelikož franchisingové smlouvy není možno předem a paušálně označovat za dohody omezující nebo vylučující hospodářskou soutěž (někdy zjednodušeně označované za kartelové).

3.6 Právní úprava franchisingu v ČR Stejně jako v mnoha dalších evropských zemích chybí i v České republice zákonná úprava franchisingu. Tuto skutečnost však není třeba vnímat negativně, neboť v současné době nenajdeme ani žádné ustanovení českého právního řádu, jež by franchising jako takový nebo některý z jeho prvků nedovolovalo či zásadním způsobem omezovalo. Základním právním předpisem pro franchising je obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.)1. Touto normou se řídí jak samotná franchisingová smlouva, tak i další vztahy mezi franchisorem a franchisantem, i mezi franchisanty navzájem. (ČAF, 2008, s. 35)

3.6.1 Franchisová smlouva Franchisingová, resp. master-franchisingová smlouva je z pohledu českého právního řádu tzv. inominátním kontraktem, tedy nepojmenovanou smlouvou. Zjednodušeně řečeno, zákon

nepředepisuje

podstatné

náležitosti,

1

které

franchisingová

smlouva

musí

Pozn.: Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství.

20

obsahovat. Svým charakterem je franchisingová smlouva smíšeným kontraktem, ve kterém lze najít prvky kupní smlouvy, nájemní, resp. podnájemní smlouvy, licenční smlouvy, komisionářské smlouvy i jiných. (Franchising z hlediska práva, [2011-01-28]) Vzhledem k tomu, že smlouvy o franchisingu pravidelně obsahují ustanovení, jež mohou narušovat hospodářskou soutěž – např. ujednání týkající se cen, exkluzivity, zákazu konkurence, povinného odběru od franchisora, zákazu aktivního prodeje mimo vymezené území apod., je nutné brát v úvahu i právní předpisy upravující nekalou soutěž a kartelové právo, tj. obchodní zákoník a zákon o ochraně hospodářské soutěže. (ČAF, 2008) Zbyněk Loebl (1994), definuje nekalou soutěž jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž je zakázána a považuje se za ni zejména: •

klamavá reklama

•

klamavé označování zboží a služeb

•

vyvolávání nebezpečí záměny

•

parazitování na pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele

•

podplácení

•

zlehčování

•

porušování obchodního tajemství

•

ohrožování zdraví spotřebitele a životního prostředí.

Kartel tvoří skupina výrobců nebo obchodníků stejného oboru, kteří vytvářejí spojenou prodejní organizaci, často nazývanou syndikát2, jejímž cílem je odstranit vzájemnou konkurenci a zvýšit tak zisk. Obsahem kartelové smlouvy je stanovení prodejních cen, rozdělení teritorií, kvotace objemu výroby apod. Byly velmi rozšířenou formou kooperace ještě na počátku tohoto století, nyní jsou zakázány v Evropě, USA i v jiných státech. V neformální podobě se však vyskytují i dnes. (Miloslav Synek a kol., 2000, s. 8)

3.6.2 Obsah franchisové smlouvy Podle Martina Mendelsohna (1994, s. 60) je smlouva o franchisingu právní dokument, ve kterém je popsána celá transakce. Musí přesně odrážet dané sliby a musí být 2

SYNDIKÁT je forma sdružení podniků, které mají vlastní výrobní, ale ne obchodní samostatnost.

21

spravedlivá. Současně musí zajistit dostatečné řídící mechanismy, které ochrání celistvost systému. Následující smluvní podmínky tvoří nepostradatelné minimum: (Řezníčková 2009, s. 155) •

práva, příslušející franchisorovi;

•

práva, příslušející franchisantovi;

•

zboží a/nebo služby, jež jsou k dispozici jednotlivému franchisantovi;

•

povinnosti franchisora;

•

povinnosti jednotlivého franchisanta;

•

platební povinnosti jednotlivého franchisanta;

•

délka trvání smlouvy, jež by měla být taková, aby franchisant mohl amortizovat své vstupní franchisové investice;

•

ustanovení pro prodloužení smlouvy;

•

podmínky, za kterých může jednotlivý franchisant franchisový podnik prodat nebo převést na třetí osobu, jakož i franchisorova eventuální předkupní práva v této věci;

•

ustanovení, vztahující se na použití franchisorových typických znaků, jména firmy, ochranné známky výrobků a služeb, firemního štítu, loga nebo jiných zvláštních identifikačních znaků;

•

franchisorovo právo přizpůsobit franchisový systém novým nebo změněným poměrům;

•

ustanovení o ukončení smlouvy;

•

ustanovení, podle něhož se hmotný a nehmotný majetek, patřící franchisorovi nebo jinému majiteli, okamžitě po ukončení smlouvy vrací.

Bez ohledu na skutečnost, že existuje evropský kodex etiky franchisingu, je při uzavírání franchisové smlouvy užitečné dbát některých doporučení Americké asociace nájemců. Anna Staňková (2007, s. 96) popisuje ve své publikaci skutečnosti, které je třeba obzvláště podrobit podrobné analýze, popřípadě požadovat jejich vynechání nebo upravení ve smlouvě: Franchisová smlouva může obsahovat doložku o tom, že franchisant nebude konzultovat žádné podrobnosti týkající se zkušeností s jejím provozováním s nikým, kdo je mimo systém.

22

Dále může obsahovat doložku, že jakékoliv spory budou řešeny u soudu domovského státu poskytovatele. V takovémto případě by cestování k soudu značně zvýšilo cestovní náklady a zároveň dávalo výhodu domácího prostředí poskytovatele. Konkurenční doložku, která může franchisanta dost omezit v jeho aktivitách. Příliš krátký čas na odstranění nedostatků. Podmínku jediného závazného dodavatele – nejčastěji poskytovatele franchisy. Možnost nakupování z alternativních zdrojů může být přitom výhodnější. Povinný subleasing základních prostředků a pozemků přes poskytovatele, který tak může realizovat zisk bez nesení rizika. Nedostatek kontroly nad použitím fondů určených na reklamu a propagaci, jelikož poskytovatel nemusí vždy vynaložit příslušné částky na území, kde franchisant provozuje svoji činnost. Mnozí poskytovatelé zahrnují do smlouvy nereciproční poplatky za vedení eventuálních soudních sporů. Někdy je přímo ve smlouvě uvedeno, že veškeré náklady sporů hradí franchisant. Nové a odlišné podmínky při obnově smlouvy. Jednostranné doplňky ke smlouvě dávající poskytovateli právo ke změně některých politik, jež nejsou v základní smlouvě. Jako hlavní zdroj informací pro příjemce franchisy slouží ve většině případů tzv. manuál, dokument obsahující veškeré, pro podnikání na základě franchisy, relevantní údaje, postupy a instrukce. Manuál bývá nejčastěji přílohou franchisové smlouvy a vzhledem k tomu, že z velké části obsahuje know-how3franchisora, mělo by být jeho používání ve smlouvě jednoznačně vymezeno. (ČAF, 2008, s. 36)

3.6.3 Informační povinnost před uzavřením franchisové smlouvy Některé státy zakotvily ve svých právních úpravách či v judikatuře tzv. informační povinnost před uzavřením smlouvy. České soudy se touto otázkou doposud nezabývaly, takže lze v tomto ohledu obecně vycházet pouze ze zásady dobré víry odvozené ze zásady dobrých mravů a zásad poctivého obchodního styku. Poskytovateli franchisy lze nicméně 3

KNOW-HOW je soubor nepatentovaných praktických znalostí, vycházejících ze zkušeností získaných a ověřených franchisorem, které jsou utajované, podstatné a identifikovatelné.

23

doporučit, aby příjemci franchisy poskytl před uzavřením samotné franchisingové smlouvy informace v následujícím rozsahu (ČAF, 2008, s.36): Tabulka 1 Informační povinnost před uzavřením smlouvy Kdo jsem?

Obchodní firma a sídlo poskytovatele franchisy, dosavadní vývoj podnikatelské činnosti.

Co dělám?

Zahájení franchisového podnikání, počet vlastních podniků, počet příjemců franchisy, informace o realizaci pilotního projektu atd.

Co nabízím?

Služby poskytované cetrálou, práva průmyslového vlastnictví náležící poskytovateli franchisy, podpora ze strany poskytovatele franchisy

Kolik to stojí?

Specifické požadavky na příjemce franchisy, kapitálová náročnost, pracovní vytížení, poplatky spojené s franisou atd.

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z ČAF (2008, s. 36)

3.7 Způsoby financování franchisingu Mnozí podnikatelé se potýkají s nedostatkem financí potřebných pro rozjezd nebo rozšíření firmy. Dobře zpracovaný a reálný podnikatelský plán usnadní jednání jak s potenciálními partnery, investory, tak i s bankami, jelikož by měl obstát v konkurenčním prostředí a zajistit návratnost vložených finančních prostředků. V tomto ohledu je franchisant ve výhodě, neboť podnikatelský plán zpracovává většinou za podpory franchisora, který mu poskytne řadu velmi cenných vstupů a posoudí reálnost popsaného záměru. (ČAF, 2008, s. 49) Poskytovatel finančních zdrojů většinou vyžaduje především komplexní, realistický a kvalitně zpracovaný Business Plan, který musí minimálně obsahovat: (Způsoby financování franchisingu, [2012-12-02]) -

vizi pro konkrétní podnikatelský záměr,

-

formulaci cílů a záměrů společnosti,

-

strategii pro dosažení stanovených cílů,

24

-

rozvojový plán neboli detailní projektové očekávání a plánování podniku na nejméně 3-5 let (výnosy, struktura nákladů, výsledek hospodaření, cash-flow apod.),

-

analýzy tržního prostředí a konkurence,

-

marketingové trendy v dané oblasti podnikání,

-

SWOT analýzu,

-

simulování případných rizik,

-

organizační schéma, transparentní popis rozhodovacích procesů,

-

popis právních a majetkových struktur dané společnosti.

Česká asociace franchisingu (Způsoby financování franchisingu [2012-12-02]) věnuje problematice financování již několik let značnou pozornost a vyvinula úsilí a iniciativu směrem k finančním institucím, státním orgánům a jiným nositelům financování s návrhem spolupráce při řešení tohoto zásadního problému. Pro financování franchisingu jsou použitelné následující finanční zdroje: •

Bankovní úvěry

•

Půjčky z privátních zdrojů

•

Státní programy podpory pro malé a střední podnikatele

•

Finanční nebo strategický partner

•

Leasing - je alternativní forma, jak nakoupit dlouhodobý majetek bez výrazného dlouhodobého zadlužení.(Veber, 2008, s. 112)

•

Faktoring – jedna z forem krátkodobého financování, založená na odkupu krátkodobých pohledávek z obchodního styku před dobou jejich splatnosti. (Veber, 2008, s. 113)

•

Forfaiting – jedná se o odkup středně a dlouhodobých pohledávek forfaitingovou organizací. (Veber, 2008, s. 213)

•

Venture capital – rizikový kapitál, je financování soukromých růstových podniků formou navýšení jejich základního jmění. Je to partnerství podnikatele a investora. (Co je Venture Capital?, [2012-12-02])

•

Strukturální fondy EU

25

3.8 Franchisové svazy a instituce podporující franchising Franchisové svazy vznikly za účelem prosazování, podpory a rozvoje franchisového podnikání a představují dobrovolné sdružení franchisorů a franchisových podnikatelů na národní úrovni. Franchisové svazy poskytují svým členům celou řadu služeb a výhod a spolupracují

s daňovými,

účetními,

auditorskými

firmami

nebo

advokátními,

popř. právnickými kancelářemi, které jsou zaměřené na poskytování právních služeb týkajících se franchisingu. (Řezníčková, 2004, s. 133) Působnost franchisových svazů je důležitá také pro laickou a odbornou veřejnost, jelikož pro ně pořádají vzdělávací kurzy a odborné semináře, kde si mohou prohloubit znalosti o franchisingu jako způsobu podnikání. Franchisové svazy zpravidla soustřeďují nabídku franchisingu od jednotlivých franchisorů, která tvoří obsah franchisového katalogu vydávaného jednotlivými franchisovými svazy. (Řezníčková, 2004, s. 134)

3.8.1 Evropská franchisová federace EFF (The European Franchise Federation), sídlící v Bruselu, je mezinárodní nezisková asociace založená v roce 1972 evropskými franchisovými svazy, která zastupuje franchisové podnikání v Evropě. EFF zahrnuje členské státy EU, ale také země, které nejsou členy EU, ale které jsou potenciálními členy, nebo které mají nějaké oficiální spojení s EU. V současné době má federace 20 členů: Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Švýcarsko, Velká Británie, Chorvatsko, Srbsko, Švýcarsko, Turecko. (The Aims of the Federation, [2012-12-02]) Posláním EFF je vědecké studium franchisingu, koordinace činností svých členů a podpora franchisingu jako způsobu podnikání. (Řezníčková, 2004, s. 134)

3.8.2 Česká asociace franchisingu ČAF (Česká asociace franchisingu) je nezisková, profesní organizace sdružující na národní úrovni poskytovatele franchisingu a odborníky zaměřující se na problematiku franchisingu např. v oblasti práva a poradenství. Vznikla v roce 1993 a jejími členy jsou jak velké, známé, mezinárodní systémy, tak i menší tuzemské franchisové systémy. Posláním ČAF je podpora rozvoje stávajících franchisových systémů a vytváření příznivějších podmínek 26

pro rozvoj tohoto způsobu podnikání. Členem ČAF se může na základě Stanov stát fyzická nebo právnická osoba, pokud o jejím přijetí za člena rozhodne Správní rada ČAF schválením písemné přihlášky a pokud splní podmínky stanovené Stanovami ČAF. (ČAF, 2008, s. 6)

3.8.3 Český institut pro franchising ČIFRA (Český institut pro franchising) je národní centrum pro vzdělávací, popularizační, poradenskou, publikační a vědeckou činnost ve franchisingu a v oborech s ním souvisejících. Podle RNDr. Jaroslava Tamchyny vznikl zejména proto, „aby co nejvíce podnikatelů, zejména těch menších, mohlo tuto po celém světě osvědčenou metodu podnikání snadno poznat, dobře pochopit a rychle použít.” Český institut pro franchising je zaměřen na podporu malých a středních podniků a živnostníků, ale má co nabídnout i velkým podnikům a obchodním sítím. Chce být užitečný pro banky, leasingové a pojišťovací společnosti, poradenské, právní a patentové kanceláře, státní instituce, školy a média. (O nás, [2012-12-02])

3.8.4 PROFIT system franchise services s.r.o. Firma PROFIT system je konzultační firma, která se zabývá komplexním poradenstvím ve franchisingu a partnerskou spoluprácí. Specializuje se na vypracování franchisových paketů, především na přípravě obchodního a finančního modelu, franchisové smlouvy a provozní příručky, podporuje franchisory a organizátory partnerských systémů při náboru franchisantů a partnerů. Firma působí na území Střední a Východní Evropy od roku 1998 a je provozovatelem portálů FranchisingINFO.cz, Franchising.pl, Franchising.ua a úzce spolupracuje s Českou asociací franchisingu na propagaci myšlenky franchisingu. Zpracovala také Franchising Report Česká republika 2011, ve které se zabývá vývojem franchisingového trhu v ČR . (Franchising Report Česká republika 2011, s. 2)

3.9 Marketingový výzkum Americká Marketingová Asociace definuje marketingový výzkum následovně: „Marketingový výzkum je funkce, která spojuje spotřebitele, zákazníka a veřejnost s marketingem prostřednictvím informací, které slouží k identifikaci a definování marketingových příležitostí a problémů; k vytváření, zdokonalování a zhodnocení 27

marketingové činnosti a ke zlepšení porozumění trhu jako procesu. Marketingový výzkum specifikuje požadované informace k řešení těchto problémů, navrhuje metody pro sběr informací, řídí a realizuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje poznatky a jejich důsledky.“ (Beri, 2008, s. 4)

3.9.1 Proces marketingového výzkumu Marketingový výzkum má čtyři základní kroky: Obrázek 3 Proces marketingového výzkumu

Definování

Příprava plánů

Realizace

Vypracování

problémů a cílů

výzkumu,

výzkumu,

zprávy a

výzkumu

návrh metodiky

shromažďování

prezentace

a analýza dat

výsledků

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z (Kotler 2004, s. 228) Podle Foreta (2006, s. 93) je hlavním cílem marketingového výzkumu poskytnutí podstatných a objektivních informací o situaci na trhu. Především se jedná o informace o zákazníkovi. Mezi základní informace, které zjišťujeme, řadíme: Kdo to je? – tzn. jeho osobní socioekonomické charakteristiky, jako jsou vzdělání, místo bydliště, věk, ekonomická aktivita atd. Kde a co? – kde a co nakupuje nebo nenakupuje. Spokojenost? – jestli je spokojený nebo naopak nespokojený s nabídkou, co by chtěl nebo potřeboval.

3.9.2 Druhy marketingových informací Informace shromažďované a zkoumané v procesu marketingového výzkumu lze třídit podle nejrůznějších kritérií. Foret (2008) uvádí ve své publikaci toto členění:

28

-

primární a sekundární informace, pocházející z primárního či sekundárního výzkumu.

-

harddata, která zachycují výsledky činnosti, výskyt jevu, chování) a softdata vypovídající o stavu vědomí.

-

kvantitativní (změřené) a kvalitativní (slovní, popisné)

Jak jsem již uvedla v úvodu, podnikání formou franchisingu je vhodné zejména pro začínající malé a střední podnikatele. A právě sběr a analýza dat o situaci na trhu, konkurenci, potenciálních zákaznících a o reakcích na nové nabídky, jsou důležitou součástí při výběru vhodné franchisy. Mnoho menších firem a začínajících podnikatelů může být toho názoru, že marketingová analýza může být prováděna pouze odborníky ve velkých podnicích, které disponují velkým rozpočtem. Ovšem i oni mohou získat kvalitní marketingové informace jednoduše sledováním věcí kolem sebe. Efektivní metodou může být např. shromažďování sekundárních dat, pozorování, experiment či právě marketingový výzkum. (Kotler, 2004, s. 252) V praktické části využívám ke zjištění potřebných informací primární marketingový výzkum a to: kvalitativní i kvantitativní, kde podstatným metodologickým principiem je dotazování.

3.9.3 Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum Kvalitativní a kvantitativní marketingový výzkum trhu se liší charakterem jevů, které analyzují. Zatímco kvantitativní průzkum se ptá „Kolik?“, kvalitativní průzkum zkoumá „Proč?“, „Z jakého důvodu?“. (Kozel, 2006, s.120) KVANTITATIVNÍ VÝZKUM se zabývá získáváním údajů o četnosti výskytu něčeho, co již proběhlo nebo se děje právě nyní. Abychom mohli získat statisticky spolehlivé výsledky, pracujeme s velkými soubory respondentů v procesu formálního dotazování, pozorováním nebo analýzou sekundárních dat. (Kozel, 2006, s. 120)

29

Kvantitativní výzkumy jsou časově i finančně náročnější, ale přinášejí nám obvykle výsledky v přehlednější podobě. (Foret, 2008, s. 14) KVALITATIVNÍ VÝZKUM pátrá po příčinách, proč něco proběhlo nebo se děje. Účelem je zjistit motivy, mínění a postoje vedoucí k určitému chování. Využíváme k tomu individuální hloubkové nebo skupinové rozhovory a projektivní techniky. (Kozel, 2006, s. 106) Kvalitativní výzkum je rychlejší, méně nákladný a není tak náročný na realizaci, tak jako kvantitativní

výzkum,

ale

má

i

významná

omezení

vzhledem

k malému

a

nereprezentativnímu souboru respondentů. (Foret, 2008, s. 14) Závěrečná zpráva ke kvantitativnímu výzkumu obsahuje číselné statistické charakteristiky, ale také vizuálně názorné grafy. Naopak závěrečná zpráva z kvalitativního průzkumu má zpravidla podobu spíše shrnujícího verbálního popisu zjištěných skutečností. (Foret, 2006, s. 118)

30

4 PRAKTICKÁ ČÁST Č O tom, že se franchising stává čím dál tím víc populárnější ě měě přesvědčilo př zejména současné působení několika ěkolika desítek franchisových konceptů konceptů ve Znojmě. Znojm Samotným vývojem franchisových konceptů koncept na celém území ČR R se zabývá firma PROFIT system franchise services s.r.o., která od o roku 2010 zvěřejňuje uje výsledky průzkumů pr v rozsáhlé zpravě Franchising Report Česká republika, ze které čerpám data k analýze vývoje franchisingu u nás.

4.1 Vývoj franchisingových systémů systém v České republice Jak jsem již uvedla v úvodu, úvodu počátek rozvoje franchisingu v ČR se datuje od roku 1990. Mezi první rvní franchisové systémy, které vstoupily na český eský trh a působí zde dodnes patří pat Hudy Sport (1990), Europcar (1991) a Botanicus (1992). Podle odborníkůů firmy PROFIT systém, systém tak údaje, které získali ve výzkumech, výzkumech poukazují na značné né zrychlení franchisového trhu v České eské republice. Jak lze vidět vid v následujícím grafu, tak v roce 2011 působilo pů na českém eském trhu 168 franchisových systémů, systém což je o 12 % více než v roce 2010. Rok 2012 by měl m být opětt charakteristický rychlejším rozvojem franchisingu, ikdyž ještě stále není jisté, zda počet systémů přesáhne řesáhne na konci období 190. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 13) 13 Graf 1 Vývoj franchisových systémů systém v ČR v letech 2003 - 2011 180

168

Počet franchisových systémů

160 131

140

143

137

150

120 100

90

80 60 40 20 0 2003

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011 31

Rok 2010 byl průlomový. Výzkumy ukázaly, že činnost poskytovatelů a příjemců franchisových licencí se vyvíjela rychleji než celý trh České republiky vycházející z hospodářské krize. České firmy se neodvolávají pouze na zahraniční koncepty, ale často se snaží vytvořit vlastní podnikatelský koncept, který je přizpůsobený podmínkám českého hospodářství. Rozvoj vlastních firem s využitím franchisy se stává pro ně mnohem atraktivnější než vytváření vlastních poboček vlastními prostředky a provozování podnikatelské činnosti jako franchisant s využitím již prověřeného a fungujícího systému se stává čím dál tím více populární. Samozřejmě k tomu přispěla podstatně větší informovanost o franchisingu. V roce 2011 byl zaznamenán historicky rekordní nárůst franchisového trhu v ČR. Český trh zaznamenal nejvyšší počet (18) nově otevřených franchisových systémů z toho bylo 9 českých a 9 zahraničních (Austrálie, Velká Británie (2), Kanada, Maďarsko, Polsko, Španělsko, Švédsko a USA). Na český trh franchisingu vstupují systémy jako např. Cyklo Point, PENAM, Maxíkova školka, Svět zdraví, Husse apod. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 15) Graf 2 Vstup franchisových systémů na český trh 20

18

Počet franchisových značek

18 15

16 14

12

12 9

10 8

6

6 3

4 2

1

1

1

6

11

11 9

6

5

4 2

3

4 2

0

Rok

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011

32

15

11

4.1.1 Struktura ruktura franchisového trhu tr v ČR v roce 2011 Podle České eské asociace franchisingu je franchising nejvíce používán pro sítě sít restaurací, hotelů,, kaváren, rychlého občerstvení, ob erstvení, maloobchodních prodejen a služeb. služeb Každým rokem se nabídka franchisových systémů systém zvyšuje a to zejména ze zemí EU. Franchisoři z celého světa využívají většinou ětšinou svých master-franchisantů master nebo centrál pro expanzi na trhy střední st a východní Evropy, včetně četně České republiky. Franchisový trh lze tedy rozdělit rozd t na dva sektory a to SLUŽBY a OBCHOD. Vzhledem k narůstajícímu ůstajícímu zájmu bylo v roce 2011 v sektoru služeb vyčleněno další odvětví Automoto. Ve službách dominují zejména odvětví odv Gastronomie (28 %) a Realitní služby (20 %), ), které společně společ tvoří 48 % ze všech služeb lužeb poskytovaných na území České republiky. V roce 2011 zaznamenal největší nejv rozvoj odvětví Krása a fitness (14 %), která se rozšířila ila o 5 nových franchisových sítí ( Depil-body, Depil body, FitCurves, Jumping, Kieser-train, Kieser Světt zdraví). Následují pak Služby cestovního ruchu (10 %), Vzdělávání ělávání (8 %), Obchodní služby (5 %), Služby různé (5 %), Automoto (5 %) a Bankovní a finanční finan služby (4 %). Největším překvapením ekvapením byl pokles počtu po systémů o 8 v sekci Služby růžné rů (B2C), ale také v Gastronomii, kde franchisovou činnost innost opustili 2 poskytovatelé licencí. (Franchising Report Česká eská republika 2011, s. 22) Graf 3 Rozdělení lení sektoru - SLUŽBY

Počt systémů v roce 2011

30 25

27 20

20 15

14 10

8

10

5

5

5 0

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011.

33

5

4

ůst počtu po systémů a to o Naopak v sektoru obchodu byl zaznamenán podstatně větší nárůst 13, oproti sektoru služeb, kde jich bylo 5 a pouze 3 franchisoři franchisoři svou činnost ukončili. Tento rychlý vývoj vyplynul zejména z důsledku zvýšené péče če o vzhled člověka a zvýšené celkové spotřeby eby produktů v ČR. Nadpoloviční většinu ětšinu zde zaujímají systémy ze sektoru Oděvy vy a obuv (33 %) a Potraviny (20 %), které soustřeďují ř ďují 37 franchisových sítí. Sektor Kosmetiky a zdraví oproti roku 2010 klesl o dvěě franchisové sítě, sít což činí 7 %,, ale stále se drží na třetí tř příčce. Následuje pak Bydlení a stavba (14 %), Maloobchod různé (14 %) a Produkty pro děti d (3 %). (Franchising Report Česká Česk republika 2011, s. 23) Graf 4 Rozdělení lení sektoru - OBCHOD

Počet systémů v roce 2011

25

23

20 15

14 11

10

10

10 5

2

0

Odvětví obchodu

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011.

4.1.2 Stuktura vlastních a franchisových poboček pobo V úvodu této podkapitoly bych ráda objasnila rozdíl mezi vlastní pobočkou pobo poboč a franchisovou pobočkou. Vlastní pobočka je prodejní místo, provozovna, jejímž vlastníkem je sám franchisor, tzn. vlastník tník ochranné známky, know-how know a franchisového balíku. Před řed prodejem pro licence by 34

měll franchisor otestovat vlastní koncepci na vlastních pobočkách pobočkách a případné p nedostatky odstranit a upravit pro zlepšení nabídky budoucím franchisantům. franchisantům. (Franchising Report Česká eská republika 2011, s. 10) Franchisová pobočka je provozovna, prodejní prodejní místo pro podnikání vymezené franchisovou smlouvou, které je součástí součástí systému a jejímž vlastníkem je franchisant, který může m být vlastníkem více než jedné franchisové pobočky. pobo (Franchising Report Česká republika 2011, s. 10) Jak jsem již uvedla, tak v roce 2011 působilo na českém eském trhu 168 franchisových systémů. systém Z toho počet et vlastních poboček pobo činil 5 452, franchisových poboček poboč 4 366 a počet franchisantů 2 096. lastní provozovny, provozovny franchisové pobočky ky a franchisanti v letech 2010 - 2011 Graf 5 Vlastní 6000

5452 5076

5000 4366

Počet

4000

3476 2906

3000

2010 2029

2011

2000 1000 150 168 0 Vlastní provozovny

Franchisové provozovny

Počet franchisantů

Počet systémů

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011.

počet franchisových poboček pobo o Z následující tabulky vyplývá, že oproti roku 2010 vzrostl počet 25,6 % a o 7,4 % vlastních provozoven. Do budoucna lze předpokládat, p př že podíl franchisových poboček ček převýší převýší podíl vlastních provozoven, jelikož některé n společnosti, 35

které mají vlastní pobočky, poboč teprve franchisový systém začínají čínají rozvíjet a provozují jen vlastní pobočku ku nebo spolupracují prozatím jen s několika kolika franchisanty. (Franchising v České eské republice 2011, s. 25) Tabulka 2 Vývoj franchisových poboček pobo ek a vlastních provozoven v letech 2010 - 2011 2010

2011

nárůst

nárůst %

Vlastní provozovny

5 076

5 452

376

7,4

Franchisové provozovny

3 476

4 366

890

25,6

Počet franchisantů

2 029

2 906

877

43,2

150

168

18

12

Počet systémů

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. Graf 6 TOP 10 Franchisové pobočky pobo 500

475

450 369

Počet poboček

400 334

350

274

300 250

225

205

220 190

200

189 160

150

150

142

Vlastní pobočky

100 50

Franchisové pobočky

41 1

0

1

1

0

0

0

0

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. V grafu č.. 6 jsou znázorněny znázorně největší franchisové systémy v ČR podle počtu po franchisových poboček. Patříí mezi ně drogerie TETA, která má celkem 475 provozoven, oproti 205 vlastním pobočkám. čkám. Jen ve Znojmě Znojm jich je 5. Dále je třebaa rozlišit franchisové sítě, sít které provozují 100 % podíl franchisových poboček pobo ek tzn., že tyto systémy mají všechny pobočky pobo 36

založené na principu franchisingu a nemají vlastní pobočku. Patří sem např. RE/MAX, Brněnka, Relay nebo minipekárny Fornetti. S vysokým počtem franchisových poboček fungují také systémy, které mají pouze jednu vlastní pobočku a patří sem např. Insia, Jumping nebo také Hudební škola Yamaha, která má vlastní pobočku právě ve Znojmě a která v roce 2011 otevřela dalších 92 franchisových poboček. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 27) V roce 2011 připadalo na jednoho franchisanta 1,5 franchisových poboček oproti roku 2010, kdy to bylo 1,7 franchisových poboček. Z toho vyplývá, že zájem o franchisu v České republice se výrazně zvýšil a podnikatelé, ale i potenciální podnikatelé čím dál tím více upřednostňují ověřené nápady, které poskytují větší příležitosti pro dosažení úspěchu na trhu. Tabulka 3 Franchisové systémy dle největšího počtu zaměstnanců

Hruška Jumping Brněnka Insia Relay Fornetti FLOP RE/MAX Best Drive Hudební škola Yamaha Ostatní společnosti Celkem

Počet franchisantů 240 203 190 189 160 155 142 109 83 69

Počet franchisových poboček 274 220 225 189 160 190 142 129 90 334

1366 2903

Počet poboček na 1 franchisanta 1,14 1,08 1,18 1 1 1,23 1 1,18 1,08 4,84

3298 4366

1,77 1,5

Zdoj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011.

Největší počet franchisantů má franchisová síť Hruška (240), kde na jednoho franchisanta připadá 1,14 franchisových poboček. Nejvíce franchisových poboček (4,84) na jednoho franchisanta připadá v síti Hudební škola Yamaha. Velký zájem ze strany franchisantů zaznamenal koncept Jumping, který v roce 2010 zaujímal šestou příčku a v roce 2011 se 37

jejich počet zvýšil ze 108 na 203, tedy o 95. Existují také franchisové sítě, které mají stejný počet franchisantů jako franchisových poboček a patří sem např. Insia (189), Relay (160) nebo jistě všem známý FLOP (142) viz následující tabulka. Průměrně připadá na jednoho franchisanta 1,5 franchisových poboček. (Franchising Report Česká republika 2011, s.28) Na českém trhu převládají franchisové systémy, které upřednostňují zaměstnávání menšího počtu zaměstnanců. Z celkového počtu 168 systémů celých 91 zaměstnává maximálně 5 pracovníků, 32 systémů má 6 až 10 zaměstnanců a v 7 systémech pracuje 7 až 15 osob. Z toho vyplývá, že převažují tzv. mikro podniky a menší podniky s maximálním počtem 10 zaměstnanců. Existují pouze 4 systémy, ve kterých je zaměstnáno více než 50 pracovníků. Patří sem McDonald´s, OBI, Alois Dallmayr Kaffee a Ambiente restaurant group. V průměru připadá na jednu franchisovou provozovnu 3,2 zaměstnanců. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 31)

4.1.3 Expanze českých systémů do zahraničí a zahraniční sítě Počátky franchisingu v ČR se vyznačovaly převahou zejména zahraničních franchisových systémů. Ale výsledky výzkumu v roce 2011 nám ukazují, že dochází k dozrávání franchisového trhu v České republice a má na to vliv zejména vznik většího počtu nových českých konceptů. Statistiky nám ukazují, že čeští podnikatelé častěji vytvářejí nové franchisové systémy než zahraniční podnikatelé. V roce 2011 působilo z celkového počtu 168 franchisových systémů 93 českých (55 %), což je o 20 více než v roce 2010. Zatímco účast zahraničních systémů se snížila ze 77 na 75 (45 %). (Franchising Report Česká republika 2011, s. 33)

38

eské a zahraniční zahranič systémy na trhu v ČR v letech 2010 - 2011 Graf 7 České 100

93

90 Počet systémů

80

77

73

75

70 60 50

Česká republika

40

Zahraničí

30 20 10 0 2010

2011

Zdroj: droj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. V roce 2011 jsme zaznamenali také další expanzi českých eských franchisových systémů systém do zahraničí což můžeme ůžeme názorně názorn vidět v následujícím grafu. Z 93 českých franchisových systémů jich působí ůsobí na zahraničním zahrani trhu celkem 38. Velký vliv má na to kvalitnější kvalitn propracovanost systému, větší vě informovanost, či podrobnější jší znalost zahraniční zahrani legislativy a zahraničních trhů. (Franchising Česká Republika 2011, s. 35) Graf 8 Expanze českých franchisových systémů systém do zahraničí v letech 2010 - 2011 60

55

50 42 38

Počet systémů

40 31 30

ANO NE

20 10 0 2010

2011

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z Franchising Report ČR 2011. 39

Stejně jako na českém franchisovém trhu i u českých franchisových systémů, působících v zahraničí, převládají služby nad obchodem. Z 38 českých systémů jich působí 20 ze sektoru služeb a 18 se sektoru obchodu. Ze sektoru služeb bych vybrala systémy jako např. Potrefená Husa, Švejk restaurant, Pilsner Urquell originál restaurant, Dobrá čajovna, The Pub aj. Z oblasti obchodu jsou zastoupeny systémy nejvíce ze sekce Oděvy a obuv a to Alpine Pro, Bushman, Husky, HUDY Sport, ENVY aj. (Franchising Report Česká republika 2011, s. 35)

4.1.4 Franchisové systémy ve Znojmě Dle zjištěných informací bohužel neexistuje kompletní seznam všech franchisových systémů, které na území ČR působí. Snažila jsem se zjistit také informace o počtu systémů, které působí přímo ve Znojmě, ale takové konkrétní statistické údaje k dispozici nejsou. Vlastním šetřením jsem zjistila, že ve Znojmě působí minimálně tři desítky franchisových systémů. Velice úspěšný je franchisový systém Hudební škola Yamaha, který vznikl v Japonsku v roce 1954 a jehož majitel je generálním poskytovatelem tohoto franchisového systému pro Českou republiku a Slovensko. Systém vstoupil na český trh v roce 1994 a v současné době jsou programy Hudební školy Yamaha využívány na 334 pobočkách a navštěvuje je téměř 12 000 žáků. Dalším úspěšným konceptem je dámské fitcentrum Hany bany, které působí na trhu od roku 2007. Majitel fitcentra je zároveň poskytovatelem licence. Vzhledem k tomu, že tento systém působí na trhu pouze 6 let, tak se velice dobře vyvíjí. V současné době má 3 vlastní provozovny (ve Znojmě, Jihlavě a Bratislavě) a 16 franchisových provozoven. Dle aktuálních informací franchisora se snaží hledat vhodné partnery také v Polsku, Maďarsku, Rusku, Rakousku a na Slovensku. Jako poslední musím zmínit také franchisový koncept Fitness food menu, který ve Znojmě působí od roku 2010. Majitel konceptu uvádí, že v době, kdy tento projekt vznikal, se opírali o stěžejního obchodního partnera, kterým je výše zmiňované fitcentrum Hany Bany a v podstatě vznikl primárně pro to, aby dodávali tamním zákazníkům komplexní formu stravování, která obsahuje čerstvé, zavakuované, nutričně vyvážené 5-ti chodové menu dle odpovídající kalorické hodnoty. Název Fitness food menu je ale zavádějící, jelikož je určen

40

všem, kteří se chtějí „zdravě“ a vyváženě stravovat. Tento koncept uvádím záměrně z toho důvodu, abych ukázala, že i z pouhé myšlenky nebo dobrého nápadu lze vytvořit zajímavý a do budoucna úspěšný franchisový systém, kterým Fitness food menu určitě je. Vzhledem k tomu, že působí na trhu pouze 3 roky, tak už nyní má 6 vlastních provozoven, 8 franchisových provozoven a chystá expandovat také do zahraničí. Dalšími franchisovými systémy, které ve Znojmě působí jsou např. Fornetti, Vodafone, Telefonica O2, RE/MAX, OXALIS – čaj a káva, Prink 564, CK Nova, drogerie TETA, prodejny FLOP, INSIA, Paneria, Benzina, OMV, Partners, Coccodrillo, Husse, Nature house, Orange academy a také Hellen Doron Early English, který poskytuje služby v oblasti výuky cizích jazyků a mnoho dalších.

4.1.5 Kvalitativní marketingový průzkum V souvislosti s představením a vývojem franchisových systémů v ČR jsem provedla také kvalitativní marketingový průzkum mezi znojemskými podnikateli, kteří využívají některý z franchisových konceptů ke své činnosti. Cílem tohoto průzkumu bylo provést řízené rozhovory s těmito franchisanty a získat jejich praktické zkušenosti v podnikání s využitím franchisy. Vybrala jsem si 5 franchisových systémů, které ve Znojmě působí. Tři z nich působí v oblasti SLUŽEB a dva v oblasti OBCHODU. Vzhledem k zachování určité anonymity a ochotě franchisantů k realizaci tohoto průzkumu, záměrně neuvádím názvy vybraných systémů. K realizaci tohoto průzkumu jsem si vytvořila dotazník, který obsahoval následujících 11 otázek: 1. Kde jste se o možnosti podnikání formou franchisingu dozvěděli? Všichni oslovení se shodně vyjádřili, že se o této možnosti podnikání dozvěděli zejména z internetových nabídek, dále pak z tisku, médií a jeden franchisant uvedl také veletrh Franchise Meeting Point v Brně.

41

2. Začali jste ihned podnikat s využitím franchisingu nebo jste podnikali již před tím? Všem osloveným předcházelo jejich současnému podnikání s využitím franchisingu vlastní podnikání. V jednom případě již franchisant podnikal v oboru, ve kterém nakonec využil i franchisingu na základě nabídky franchisora téměř 9 let. 3. Byl Váš vstup do systému rychlý a hladký? Žádné problémy oslovení neuváděli. Vstup byl rychlý, většinou bezproblémový. Předcházeli tomu samozřejmě určité administrativní povinnosti jak ze strany franchisora, tak i ze strany franchisanta. 4. Bylo uzavírání franchisové smlouvy v pořádku? Byl jste na začátku dostatečně srozuměn se smluvními podmínkami? V tomto případě neshledal žádný franchisant problém, vše proběhlo v pořádku. 5. Byly veškeré sliby franchisora pravdivé a reálné? Ve 3 případech franchisanti uvedli, že pravdivé byly, ale je samozřejmě potřeba si před zapojením do franchisingu ověřit, jak daný systém funguje, případně kontaktovat již stávající franchisanty, kteří daný systém již využívají a zjistit jak jsou se systémem spokojeni. Dva z nich uvedli, že ne vždy je vše 100 %, sice pravdivé byly, ale reálné úplně ne, ale to už závisí také na výběru franchisy, lokalitě a oboru ve kterém podnikáme. 6. Byl franchisorem slibovaný odhad výnosů a návratnost počáteční investice pravdivá? V této otázce se již odpovědědi franchisantů rozchází. Je to také ovlivěno tím, ve kterém oboru je franchising využíván. V některých oborech může být návratnost počáteční investice dlouhodobější záležitostí. Ve dvou případech se franchisanti shodují, že výnosy nejsou tak vysoké, jak předpokládali. Ostatní odpověděli v podstatě kladně, kde odhady výnosů poskytnutých franchisorem souhlasí. Ale musíme vzít v potaz, že se jedná opravdu jen o odhady, franchisor nic neslibuje, poskytuje nám know-how, marketingovou podporu a již zavedenou značku. Franchisant je samostatný podnikatel a již záleží na něm, jak dalece bude jeho podnikání výnosné. 42

7. Myslíte si, že jednání o půjčce s bankou či jinými finančními institucemi je pro začínající podnikatele, kteří využívají již ověřený podnikatelský koncept, snazší? Ani jeden s podnikatelů mi na tuhle otázku nedokázal odpovědět, jelikož o půjčce nejednali, tudíž s tím nemají zkušenost. 8. Bylo Vám poskytnuto dostatečné a profesionální proškolení a trénink? Proškolení a trénink hodnotí všichni velice kladně a byli spokojeni s úrovní i profesionalitou ze strany franchisora. 9. Jakou nabízí franchisor pomoc – je trvalá a intenzivní? V některých případech funguje systém obchodních zástupců franchisora, jedná se zejména o dodávky zboží apod. Průběžná školení, aktualizace systému a průběžná podpora funguje. 10. Jsou manuály dostatečně podrobné a jsou aktualizovány? Manuály jsou v podstatě součástí franchisového balíku, franchisatni se shodli, že jsou podrobné, ale někteří je již po letech podnikání využívají minimálně. 11. Jste spokojeni s Vaší volbou franchisingového systému, nebo byste v současnosti volili jiný systém anebo byste již franchisingový systém nevolili? Většina z nich mi odpověděla, že jsou se svou volbou i přes drobně nedostatky spokojeni. V jednom případě, kdy i výnosnost systému není taková jakou si franchisant představoval, jelikož uvedl, že předběžná analýza podnikatelského záměru franchisora byla nadnesená a tím se předpoklad ekonomických výsledků nenaplnil. I přes to je to pro něj cenná zkušenost a franchising považuje za výborný způsob podnikání. Další zajímavou připomínkou jiného franchisanta bylo, že je zásadní se s odstupem času úplně osamostatnit a franchising doporučuje jako dobrou volbu pro začínající podnikatele. Získané informace z provedeného kvalitativního průzkumu mezi franchisanty na mě působí velice pozitivně. Ovšem nerada bych prezentovala franchising jako 100 % záruku úspěchu. V žádném případě tomu tak není, což nám dokazuje také praktická zkušenost jednoho z dotazovaných franchisantů, který nebyl se svým podnikáním 43

s využitím franchisy spokojen. V zásadě je na každém jednotlivci, jak se k podnikání postaví, ať už s využitím franchisingu či nikoliv. Franchising je prezentován jako „úspěšný a snadnější start podnikání“ a dle statistických údajů tomu tak opravdu je.

4.2 Kvantitativní marketingový průzkum Hlavním cílem mé bakalářské práce je realizace a vyhodnocení marketingového průzkumu mezi obyvateli města Znojma. Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, jak dalece je pojem franchising v povědomí obyvatel (zda-li vůbec?), jestli propagace franchisingu je dostatečná a jak jsou obyvatelé Znojma spokojeni s nabídkou obchodů a služeb ve Znojmě a co by naopak ve městě uvítali?

4.2.1 Realizace kvantitativního marketingového průzkumu Ke zjištění potřebných dat jsem si zvolila primární marketingový průzkum s využitím jedné z nejrozšířenějších marketingových technik a to přímého dotazování, které probíhalo prostřednictvím dotazníku v elektronické podobě. Vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku se jedná o kvantitativní průzkum, jelikož jeho objektem jsou obyvatelé města Znojma ve věku od 15 let a více. Samotný dotazník obsahuje 12 uzavřených otázek a 1 otázku otevřenou. Z toho 4 uzavřené otázky se týkají zjišťování identifikačních údajů a to pohlaví, věku, vzdělání a současného zaměstnání respondentů. Počet a formulaci otázek jsem volila tak, aby byly srozumitelné, konkrétní a dotazovaným jejich vyplňování nezabralo příliš mnoho času. Samotný průzkum byl prováděn prostřednictvím aplikace Google. Před samotnou realizací průzkumu, jsem provedla předvýzkum na 15 respondentech a odstranila určité technické nedostatky v dotazníku. Realizace průzkumu proběhla v období od 25. 10. 2012 do 20. 12. 2012. Jak jsem již uvedla výše, dotazník byl sestaven v elektronické podobě a šířen prostřednictvím emailů, školního informačního systému Moggis a sdílením na sociální síti Facebook. Vzhledem k tomu, že jsem žádala dotazované respondenty o další přeposílání a sdílení odkazu na dotazník, nemohu posoudit, jaká byla skutečná návratnost dotazníku, ale vzhledem k počtu

44

212 vyplněných ných dotazníků, dotazníků považuji tento počet za dostačující k realizaci a vyhodnocení průzkumu.

4.2.2 Vyhodnocení marketingového průzkumu a analýza získaných dat Otázka č. 1 Co si vybavíte pod pojmem FRANCHISING? První otázka dotazníku patří k těm nejdůležitějším jším a vede ke zjištění, zjišt zda-li vůbec respondenti znají pojem franchising. Rozděluje R luje respondenty na dvě skupiny. Ti, kteří se s pojmem mem franchising nikdy nesetkali a neznají ho, odkazuji na pokračování pokra v dotazníku k otázce č. 3. V následující sledující tabulce vidíme, že z celkového počtu čtu respondentů respondent jich 38 tento pojem vůbec nezná, 23 respondentů se s tímto pojmem již setkalo,, ale přeci p jen si nejsou zcela jisti, co si pod tímto pojmem představit. p Nicméně z celkového počtu poč respondentů 212 jich 151 odpovědělo, ě ělo, že se jedná o formu podnikání. Tzn., že 71 % všech dotazovaných zná význam pojmu franchising. Graf 9 Informovanost respondentů respondent o franchisingu

38; 18% Nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkala 23; 11%

Nejsem si jistý/jistá, co tento pojem znamená, ale už jsem o něm slyšel/a Možnost/forma podnikání

151; 71%

Zdroj: [vlastní zpracování]

45

te zdroj, ve kterém jste se s pojmem franchising poprvé setkal/a? Otázka č. 2 Uveďte Graf 10 Zdroj informací o franchisingu

38; 18%

29; 14%

Média 28; 13%

Internet Tisk Veletrh

6; 3% 6; 3%

Studium Neodpovídalo

105; 49%

Zdroj: [vlastní zpracování] Graf č.. 10 nám znázorňuje znázorň zdroje, ze kterých se respondenti o franchisingu prvotně dozvěděli. 38 respondentů na tuhle otázku neodpovídalo vůbec, ůbec, jelikož se s pojmem franchising nikdy nesetkali a tudíž jsem je v první otázce odkázala na otázku č. 3. Nejvíce z nich se setkalo s pojmem franchising při studiu a to celkem 105 respondentů. respondent Mezi další nejpočetněji ji volené zdroje patřila média, která volila 29 respondentů respondent a internet 28 respondentů. Nejméněě respondentů respondent volilo jako zdroj tisk a veletrh a to v obou případech 6. Otázka č. 3 Pokud byste měl/a m l/a možnost podnikat formou franchisingu, tzn. zakoupením licence jiné firmy a podnikat pod jménem již existující existující zavedené značky, znač využil/a byste této možnosti? V zadání této otázky jsem se snažila nastínit význam pojmu franchising, aby byli schopni na ni odpovědět ět i Ti respondenti, kteří kte í pojem franchising neznají. 99 respondentů neví, jestli by možnosti podnikání podni formou franchisingu využili, 45 respondentů respondent by zájem nemělo vůbec a 68 respondentů odpovědělo, odpov lo, že by se o tuto formu podnikání alespoň alespo zajímalo.

46

Graf 11 Zájem o podnikání formou franchisingu

68; 32% Ano, určitě bych se o tuto možnost podnikání zajímal/a 99; 47%

Ne, neměl/a bych zájem Nevím

45; 21%

Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 4 Myslíte si, že dostupnost informací a propagace franchisingu je dostatečná? dostate Graf 12 Dostupnost informací a propagace franchisingu

30; 14% 44; 21%

Ano, pokud se o něj zajímáte Ne, pro laickou veřejnost Nevím

138; 65%

Zdroj: [vlastní zpracování]

47

Opětt jedna ze zásadních otázek průzkumu. pr Jelikož zjištění ění povědomí pově o této formě podnikání je jedním z hlavních cílů cíl mé práce a propagace franchisingu s tím velice úzce souvisí. 138 respondentů odpovědělo, lo, že propagace franchisingu pro laickou veřejnost ve není dostatečná. Naopak 44 respondentů respondent si myslí, že pokud se o tuto formu podnikání zajímáte, tak informací je dostatek. Pouze 30 z celkového počtu respondentůů se nevyjádřilo. nevyjád Otázka č. 5 Měl/a byste zájem o získání podrobnějších jších informací o franchisingu? Tato otázka volněě navazuje na otázku předcházející. p I přes es to, že 65 % z celkového počtu respondentů si myslím, že dostupnost informací a propagace franchisingu pro laickou veřejnost není dostatečná, čná, tak celkem 83 respondentů nemá zájem o získání podrobnějších podrobn informací. 103 respondentů respondent by mělo lo zájem se o franchisingu dozvědět dozv více a 26 respondentů, kteří ří již podnikají nebo přemýšlí, p že začnou nou podnikat, by více informací o franchisingu uvítalo. respondent o franchising Graf 13 Zájem respondentů

26; 12%

Ano, již podnikám/přemýšlím, že začnu podnikat

83; 39%

Ano, ale nechci podnikat

Ne

103; 49%

Zdroj: droj: [vlastní zpracování] Cílem otázky čč. 6 a č. 7 bylo zjistit míru spokojenosti obyvatel města města Znojma s nabídkou obchodů a služeb ve Znojmě Znojm a v závislosti na výsledcích těchto ěchto otázek bude navržen franchisový koncept, který by mohl vyplnit volný prostor na trhu na sledovaném území. 48

službu o které si myslíte, že je jí ve Znojmě Znojm nedostatek? Otázka č. 6 Vyberte z nabídky službu, Z následujících výsledků vyplývá, že lidé jsou v podstatě spokojeni s nabídkou služeb ve městě. Celkem 69 dotazovaných si myslí, že nabídka služeb je dostatečná. dostate Nejvíce respondentů postrádá ve městě m službu v oblasti vzdělávání (65), ), služby pro cestovní ruch (27), gastronomie (20), ), krása a fitness (18) a auto-moto (9). ). Nejméně respondentů volilo oblast realitních a bankovních služeb (2). Graf 14 Poptávka po službách ve Znojmě Znojm

65; 31%

69; 33%

Vzdělání Krása a fitness Cestovní ruch Bankovní a finanční služby Gastronomie Auto Auto-moto Realitní služby

2; 1% 9; 4%

18; 8% 20; 9% 2; 1%

Žádné

27; 13%

Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 7 Vyberte možnost z nabídky obchodů, o které si myslíte, že je jí ve Znojmě Znojm nedostatek? V grafu č. 15 můžeme ůžeme vidět, vidě že spokojenost s nabídkou obchodůů ve městě mě opět převažuje, jelikož celkem 72 respondentů respondent si nemyslí, že by nabídka byla nedostatečná. nedostate Největší počet dotazovaných postrádá nabídku z oblasti produktů pro děti (52) a obchodů obchod s oděvy a obuví (48). Další nejpočetněji č ěji volenou odpovědí, odpov kde je nabídka nedostačující, čující, je oblast bydlení a stavba (27), kosmetika a zdraví (11) a nejméně, a to pouze 2 respondenti si myslí, že ve městě je nedostatek obchodů obchod s potravinami.

49

obchod ve Znojmě Graf 15 Poptávka po nabídce obchodů

52; 24% 72; 34%

Produkty pro děti Oděvy a obuv Kosmetika a zdraví Bydlení a stavba Potraviny Žádné

2; 1%

48; 23%

27; 13% 11; 5%

Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 8 Uveďte te vlastní návrh možností z oblasti obchodu a služeb, které byste ve Znojmě uvítal/a? Tato otázka jako jediná byla otevřená, otev ená, kde mohli respondenti uvést vlastní názor, o jakou konkrétní službu by měli mě zájem. Setkala jsem se zde nejvíce s poptávkou po velkých obchodních centrech, jako jsou ve velkých městech m stech a to zejména kvůli kv větší nabídce obchodů se značkovým oblečením, produktů pro děti ti a také multikinu. Často uváděna byla také restaurace McDonald´s, IKEA, sportovní potřeby, pot obchod s hudebninami, taneční škola, opravárenské služby, hotel pro psy, obchod s jezdeckými potřebami a potřebami pot pro koně,, více benzínových pump a také kvalitnější knihovna, která by nabízela nabíze více odborných titulů. Mimo jiné je také poptávka po kvalitnějších kvalitnějších a zejména tuzemských potravinách a farmářských řských trzích, což mě m ovlivnilo při výběru ěru vhodného franchisového systému. Návrh výstavby velkého obchodního centra ve Znojmě Znojm měě přivedl řivedl k zamyšlení, zda-li by pro město byla přínosem řínosem či č ne? Znojmo je jedno z mála větších měst ěst nad 30 000 obyvatel, kde nákupní centrum nestojí. nestojí. Není snad tato oblast pro investory dostatečně dostate atraktivní? Jedním z důvodůů může ůže být vysoká nezaměstnanost nezam stnanost na Znojemsku. Dle údajů ČSÚ je 50

v okrese Znojmo více jak 15% míra nezaměstnanosti, kde na 1 volné pracovní místo připadá 36,5 uchazečů, z čehož vyplývá, že i kupní síla této oblasti je opravdu nízká. Připomeňme si také, že nedaleko Znojma se nachází velké outletové centrum Freeport. Najdeme zde kavárny, restaurace, cca 75 obchodů s nabídkou více jak 200 módních světových značek. Přímo ve Znojmě je nákupních příležitostí také dost. V roce 2010 bylo vybudováno menší obchodní centrum STOP SHOP nabízející značky obchodů jako např. Deichmann obuv, New Yorker, Sportisimo, Kik, Takko apod. Nesmím opomenout také velkou nabídku hypermarketů a supermarketů jako je Interspar, Albert, Kaufland, Lidl, Billa či Penny market. Poptávka po multikině ve Znojmě byla také jedna z nejčastějších odpovědí, ale dle mého názoru je nově zrekonstruované kino ve Znojmě naprosto dostačující vzhledem k počtu obyvatel ve městě a navíc ne každý si může dovolit zaplatit tak vysoké vstupné, jaké v multikinech bezesporu je. Pro náročnější klientelu je k dispozici nabídka multikin a obchodních center v nedalekém Brně. Trendu výstavby nákupních center se zřejmě neubráníme, ikdyž v poslední době je spíše na ústupu, ale dle mého názoru vede jen ke krachům malých a středních podnikatelů, kteří s tak velkou konkurencí nedokáží dlouho bojovat.

Otázka č. 9 V současné době jste? V grafu č. 16 můžeme vidět, že největší část respondentů, kteří na dotazník odpovídalo, jsou zaměstnanci (104), dále pak studenti (61), ženy na MD (16), nezaměstnaní (13), OSVČ (12) a nejméně bylo důchodců a to celkem (6).

51

Graf 16 Povolání respondent

61; 29%

16; 7% 12; 6%

Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 10 Vaše nejvyšší ukon Graf 17 Vzdělání respondent

Zdroj: [vlastní zpracování]

respondent kteří ří se průzkumu pr zúčastnili Výše uvedený graf nám ukazuje, že u respondentů, převažovalo vzdělání ělání středoškolské stř (167), následované vysokoškolským vzděláním vzd (19) a vyučených s maturitou (17). ( Nejméně respondentů (9), kteří ří odpovídali, byli vyučení vyu a žádný respondent neměl ěl „pouze“ základní vzdělání. vzd Otázka č. 11 Věk? Co se týče věkové kové kategorie, tak nejpočetnější nejpo skupinu tvoří ří respondenti ve věku v 15-25 let (86), 26-35 (57), 36-45 45 (46), ( 46-55 (15) a nejméně respondentůů bylo ve věku v 56 a více let (8). k respondentů Graf 18 Věk

15; 7%

8; 4%

86; 40%

46; 22%

15-25 26-35 36-45 46-55 56 a více let

57; 27%

Zdroj: [vlastní zpracování] Otázka č. 12 Pohlaví? V následujícím grafu vidíme, že ochotnější ochotn k vyplnění ní mého dotazníku byly ženy a to v celkovém počtu 134 z 212, zatímco mužů odpovědělo 78.

53

respondent Graf 19 Pohlaví respondentů

78; 37% Muž Žena 134; 63%

Zdroj: [vlastní zpracování]

4.2.3 Návrhy doporučení doporučení ke zvýšení informovanosti o franchisingu Z výše uvedených výsledků výsledk průzkumu vyplývá, že většina ětšina respondentů respondent zná pojem franchising, ale ne zcela jistě jist všichni ví, co si pod ním úplně představit. ředstavit. Podstatou mé práce je především představit ředstavit tuto formu podnikání, která v současné časné době dob sice zažívá expanzi, ale stále si myslím, že propagace a informovanost o něm, n ně je nedostatečná. Z vlastní zkušenosti musím podotknout, že i já sama jsem se o franchisingu dozvěděla dozv až přii studiu na vysoké škole a také z odpovědí respondentů vyplývá, že nejčastějším nej zdrojem informací je právěě studium a myslím si, že je to jedna z nejefektivnějších nejefektivně forem, jak do budoucna zvýšit informovanost o této formě form podnikání. V průzkumu jsem se také respondentů dotazovala na jejich názor ohledně ohledn propagace a dostupnosti informací o franchisingu a celkem 138 dotazovaných se shodlo, že pro laickou veřejnost ve je nedostatečná a 44 z nich odpovědělo, odpov že pokud se o něj zajímáte, takk informací je dostatek, což mohu z vlastní zkušenosti potvrdit. Přii psaní mé práce jsem se snažila vyhledat co nejvíce aktuálních informací. Mimo publikací, které jsem využila ke zpracování teoretické části práce, jsem čerpala zejména z internetu, který nám ám nabízí opravdu velké množství informací o franchisingu. V následující tabulce uvádím nejčastěji častěji využívané webové portály, které propagují franchising, poskytují základní informace pro širokou veřejnost, ve 54

ale i pro potenciální zájemce o tuto formu podnikání a současně prezentují samotné franchisové systémy, které v ČR působí. Tabulka 4 Internetové zdroje o franchisingu INTERNETOVÉ ZDROJE : www.czech-franchise.cz www.avexsystem.cz www.ifranchising.cz www.franchising.com www.vystavafranchisingu.cz www.franchising-academy.cz www.franchising-start.cz Zdroj: [vlastní zpracování] Co se týče tisku a médií, jako zdroje informací, musím podotknout, že v této oblasti je nabídka velmi nízká a setkáváme se s nimi pouze sporadicky. Na našem trhu je v současnosti v nabídce pouze magazín Vlastní firma FRANCHISING, který vydává společnost PROFIT system. V roce 2012 vycházel časopis čtvrtletně a v letošním roce jednou za dva měsíce. Vzhledem k tomu, že si můžete tento magazín objednat buďto online na portálu Franchising.cz a nebo ho můžete zakoupit pouze na vybraných místech a to v síti maloobchodních prodejen Relay, Inmedio, M-Trafik a Peal, je dostupnost tohoto magazínu pro laickou veřejnost opět ne příliš velká. Dalším je pak časopis START pro podnikání a franchising, který vychází čtvrtletně a zaměřuje se zejména na poradenskou činnost, poskytuje tipy, rady a trendy v podnikání jako takovém. Odbornost časopisu zajišťují zejména poradci, kteří působí v České asociaci franchisingu a další specialisté z podnikatelské oblasti. Časopis je volně ke stažení na webu podnikani-start.cz a distribuce je cíleně zaměřena zájemcům o franchising tzn. franchisorům, potenciálním franchisantům, profesním svazům a sdružením, informačních center, bankovních či finančních institucí a do malých a středních podniků. V obou magazínech se také můžeme setkat s prezentací různých franchisových systémů, které u nás působí nebo se chystají na náš trh vstoupit.

55

Důležitou roli v rozvoji franchisingu u nás sehrál bezesporu vznik České asociace franchisingu v roce 1993, jejímž hlavním cílem je právě propagace a popularizace této moderní formy podnikání. ČAF vyvíjí také vzdělávácí činnost v oblasti franchisingu a to pořádáním workshopů, neformálních setkání členů, partnerů a příznivců franchisingu, pořádá odborné přednášky, semináře a konference, výstavy a veletrhy. V rámci propagace franchisingu bych ještě ráda zmínila úspěšný projekt ŠKOLA FRANCHISINGU, která vznikla ve spolupráci s Franchise & Retail Academy a poradenskou kanceláří RNDr. Jiřího Lošťáka. Absolventi této školy se setkávají jednou měsíčně a výuka je soustředěna do celkem 8 bloků. Hodnocení absolventů probíhá v celém průběhu studia, které je podmíněno zejména průběžnou aktivitou, pravidelnou účastí na blocích, workshopech a prezentacích. Podstatou tohoto projektu je zejména seznámení posluchačů s teorií franchisingu, poskytnout jim teoretické i praktické rady a zkušenosti pro tvorbu franchisového konceptu, jeho vedení a rozvoj. Po úspěšném absolvování této školy, obdrží každý z absolventů certifikát. Osobně bych pro zájemce o franchising, ale i pro širokou veřejnost doporučila návštěvu veletrhu v Brně Franchise Meeting Point. I já sama jsem tento veletrh 2x navštívila a byl mi určitě velkým přínosem. Veletrh se koná jednou ročně v areálu BVV v Brně a je jednou z největších přehlídek franchisových systémů v ČR a na Slovensku. Návštěvníci získají spoustu cenných informací o franchisingu, konají se zde prezentace a přednášky špičkových odborníků a franchisových poradců. Mimo jiné se zde prezentují franchisové systémy, které působí v ČR, na Slovensku a také ty, které se chystají vstoupit na náš trh a hledají vhodné master-franchisanty či franchisanty. Cílem veletrhu je zejména podpora franchisových systémů a rozvoje této formy podnikání v ČR a na Slovensku. Veletrh je určen jak pro širokou veřejnost, tak zejména malým a středním podnikatelům. Jak jsem již uvedla, pokud se o franchising zajímáte, tak je spousta zdrojů, ze kterých lze čerpat. Já jsem se ale spíše chtěla pokusit najít cestu, jak přijít s těmito informacemi přímo k „laické veřejnosti“, k lidem, kteří by chtěli podnikat, ale nevědí jak začít nebo v jaké oblasti se uplatnit a o možnosti podnikání formou franchisingu nevědí. V první řadě mě jako „laika“ napadla Hospodářská komora ČR. Je to instituce, která zastupuje podnikatelskou veřejnost a jejím posláním je přeci vytváření příležitostí pro podnikání a 56

podpora malých a středních podnikatelů, kteří svou činnost již provozují nebo chtějí začít podnikat. Kontaktovala jsem HK ve Znojmě i v Praze, ale k mému překvapení mi odpověděli, že v oblasti franchisingu bohužel žádnou speciální aktivitu ani poradenství nevyvíjejí. Na letošním veletrhu Franchise Meeting Point v Brně jsem se setkala s panem RNDr. Jiřím Lošťákem, kterého jsem již výše zmiňovala. Franchisingu se věnuje již od roku 1998, je členem České asociace franchisingu a členem správní rady ČAF. V roce 2004 si otevřel vlastní poradenskou kancelář v Olomouci, která se specializuje na vývoj franchisových systémů, export a import franchis a také na přednáškovou činnost pro studenty vysokých škol, MBA, kurzy franchisingu apod. Právě přednášková činnost mě velice zaujala. Pana Lošťáka jsem následně oslovila, zda by byl v případě zájmu školy ochoten uskutečnit propagační přednášku také na SVŠE ve Znojmě nejen pro studenty, ale i pro širokou veřejnost? Což mi vzápětí velice ochotně přislíbil, že by to žádný problém nebyl a přednášku „ZDARMA“, pouze za úhradu cestovních nákladů, rád zrealizoval. Dále uvedl, že nám v rámci projektu ŠKOLA FRANCHISINGU, může nabídnout také spolupráci formou seminářů, pokud by se našel vhodný akademik, který by byl ochoten v tomto směru spolupracovat a samozřejmě pokud by to bylo v zájmu školy. Dle mého názoru, je realizace propagační přednášky o franchisingu v rámci zvýšení povědomí o franchisingu u obyvatel města Znojma, tou nejjednodušší cestou, jak tuto formu podnikání představit i laické veřejnosti.

4.3 Návrh franchisingového systému V rámci kvantitativního průzkumu mezi obyvateli města Znojma jsem chtěla zjistit, jestli obyvatelé Znojma postrádají některou z nabídky obchodů či služeb ve Znojmě. V obou případech převažovaly odpovědi, kde respondenti uvedli, že žádné služby ani obchody ve Znojmě nepostrádají, že je všeho dostatek. Konkrétně v oblasti SLUŽEB odpovědělo z celkového počtu (212) respondentů 69 a v oblasti nabídky OBCHODŮ jich bylo celkem 72, kterým nabídka přijde dostačující. Jelikož i já si myslím, že aktuální situace nabídky služeb a obchodů ve Znojmě je uspokojivá, tak jsem se rozhodla a to i přes to, že respondenti uvedli sektor „potraviny“

57

pouze ve dvou případech a nabídka potravinových řetězců je možná až příliš velká, pro franchisový koncept „NÁŠ GRUNT”. Obrázek 3 Logo franchisového konceptu

Zdroj: Náš Grunt [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.nasgrunt.cz/ Jedná se o první farmářskou prodejnu v ČR budovanou formou uceleného konceptu. Provozovatelem konceptu NÁŠ GRUNT je společnost ČESKÝ GRUNT CZ, s.r.o., která vznikla jako ryze česká firma s českým kapitálem. Podle jednoho ze zakladatelů společnosti pana Jiřího Málka, odstartovali vznik společnosti dvě myšlenky, a to zejména poskytnout spotřebitelům tradiční poctivé a kvalitní potraviny a na druhé straně podpořit malé a střední tuzemské výrobce a farmáře, kteří jsou prioritními dodavateli produktů do těchto prodejen. Aktuální nabídka je samozřejmě závislá na regionu a sezóně. V prodejnách NÁŠ GRUNT najdeme ucelený sortiment farmářských potravin zpracovaných běžným způsobem, ale i BIO výrobky, jako jsou sýry, mléčné výrobky, pečivo, vajíčka, maso a uzeniny, med, domácí mošty, víno, pálenky, dětské pochoutky, domácí delikatesy a mnoho dalších. Jak jsem již uvedla, je to v závislosti na regionu, kde se prodejna nachází, protože franchisant si vybírá s pomocí franchisora dodavatele především ze svého regionu. Dodavateli jsou místní farmáři a výrobci. Z toho vyplývá, že i konečná cena produktů je výhodná nejen pro konečné zákazníky, ale i pro dodavatele a provozovatele prodejny, jelikož nejsme nuceni platit vysoké marže velkoobchodům a dopravcům. Síť prodejen NÁŠ GRUNT vzniká kombinací vlastních prodejen a franchisových poboček. První dvě prodejny byly otevřeny v roce 2010 v Praze pod značkou Český grunt, v roce 2011 působilo již 10 prodejen a v roce 2012 se síť rozšířila o dalších 10 franchisových

58

partnerů. Na podzim roku 2012 se také díky expanzi na Moravu a probíhajícím jednáním se zahraničními partnery společnost přejmenovala na NÁŠ GRUNT. Cílem společnosti je především rozšíření síťě kamenných prodejen do všech krajů a nejvýznamnějších regionů ČR a tím podpořit odbyt poctivých domácích potravin a výrobků a také podpořit činnost malých a středních výrobců a farmářů. V současné době spolupracuje NÁŠ GRUNT s cca 150 farmáři a dodavateli z celé ČR. Následující informace čerpám zejména z webových stránek franchisového konceptu nasgrunt.cz. (Franšízový koncept Náš GRUNT, [2013-04-15]). Pro zájemce o licenci: Franchisor nabízí potenciálním franchisantům komplexní podporu: •

Ověřené know-how

•

Asistenci při výběru vhodné lokality

•

Pomoc s přípravou a realizací nové prodejny

•

Možnost stavby prodejny na klíč

•

Pomoc s výběrem zaměstnanců

•

Vstupní a průběžné školení zaměstnanců a franšízanta

•

Prověřené dodavatele a pomoc s výběrem dalších

•

Marketingovou a PR podporu

•

Kompletní franchisingový manuál

•

Zásobování a logistiku

•

Průběžný monitoring a návrhy zlepšení provozu

•

Akce na prodejnách

•

Trvalý vývoj konceptu

•

Smlouva se zpravidla sjednává na dobu 10 let

Základní požadavky franchisora na franchisanta a provozovnu •

Ochota podílet se na rozvoji sítě

•

Zkušenosti s podnikáním v oboru výhodou

•

Vstřícný přístup k zákazníkům

59

•

Město s min. 15 000 obyvateli

•

Velikost prodejny alespoň 50 m2

•

Umístění prodejny na růšné ulici

4.3.1 Kalkulace počátečních nákladů v případě realizace nové prodejny Každé podnikání je spojené s počátečními náklady, se kterými musí začínající podnikatel počítat, a proto je důležité si vypracovat předběžnou analýzu počátečních investic. Dle informací, které jsem získala přímo od franchisora, se počáteční investice pro realizaci nové prodejny pohybuje okolo cca 850 tis. Kč bez DPH a zahrnuje: •

nákup licence

•

vybavení prodejny

•

vstupní školení

•

první závoz zboží

Z toho 500 tis. Kč bez DPH zahrnuje samotné vybavení prodejny, které franchisor poskytuje. Mezi povinné prvky výbavy patří: •

obslužný chladící pult

•

regál na pečivo

•

přístěnná chladící vitrína

•

regál na drobné zboží

•

regál na ovoce a zeleninu

•

elektronická pokladna s váhou

•

nářezový stroj

•

závěsná světla pro osvětlení prodejní linky

•

lednice a regály do zázemí

•

interiérové a exteriérové označení prodejny

•

interiérové doplňky

Následující kalkulace představuje předpokládané počáteční náklady, které bude muset začínající podnikatel vynaložit v období před zahájením podnikání, tzn. před samotným otevřením prodejny:

60

Tabulka 5 Předpokládané počáteční náklady pro realizaci nové prodejny

INVESTICE

cena bez DPH

nákup licence vybavení prodejny vstupní školení první závoz zboží Celkové náklady spojené s nákupem licence živnostenské oprávnění pronájem provozovny 50 m2 /200,- Kč/m2 měsíční záloha na energie měsíční paušál na mobilní telefon minimální měsíční záloha na sociálním pojištění (r. 2013) minimální měsíční záloha na zdravotním pojištění (r.2013)

Celkové náklady

850 000,- Kč 1 000,- Kč 10 000,- Kč 3 500,- Kč 1 000,- Kč 1 890,- Kč 1 748,- Kč

869 138,- Kč

Zdroj: [vlastní zpracování] Berme v úvahu, že franchisant je začínající podnikatel. Před samotným zahájením podnikání je třeba vědět, jakým druhem živnosti se bude zabývat. K otevření farmářské prodejny je třeba si vyřídit tzv. živnost volnou, pro kterou živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti. Správní poplatek za vyřízení této živnosti činí 1000,Kč. Při samotné registraci živnosti lze vyplnit jednotný registrační formulář, který mu umožní se dále registrovat i k dani z příjmů fyzických osob, ke zdravotnímu pojištění a sociálnímu pojištění. V závislosti na konzultaci s franchisorem jsem záměrně neuvedla do počátečních investic pořízení automobilu a náklady s ním spojené (leasing, silniční daň, náklady na pohonné hmoty atd.), jelikož dle franchisora zpravidla v počátcích neuvažují o pořízení automobilu, neboť dodavatelé zásobují prodejny buď přímo, nebo franchisant využívá dopravu franchisora. Počáteční investice je tedy cca 869 138,- Kč bez DPH a jedná se o výčet nezbytných nákladů před samotným zahájením provozu prodejny. Do budoucna lze předpokládat, že bude franchisant nucen zaměstnat také jiného pracovníka do prodejny, čímž mu vzniknou další mzdové náklady a s tím spojené odvody

61

sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. V následující tabulce je znázorněn výpočet čisté měsíční mzdy prodavačky v prodejně: Tabulka 6 Výpočet čisté mzdy zaměstnance prodejny

Jednotlivé položky k výpočtu čisté mzdy: Hrubá mzda Zdravotní pojištění - franchisant (9%) Sociální pojištění - franchisant (25%) Zdanitelná (superhrubá mzda) Daň ze mzdy před slevami (15%) Slevy na dani: - na poplatníka - na 2 děti (2x 1117) Daň po slevách Zdravotní pojištění - zaměstnanec srážka (4,5%) Sociální pojištění - zaměstnanec srážka (6,5%) Ostatní srážky

K výplatě

Kč 15 000 1 350 3 750 20 100 3 015 2 070 2 234 -1 289 675 975 0

14 639

Zdroj: [vlastní zpracování] Mezi výhody podnikání pod značkou Náš grunt bych uvedla zejména maximální podporu franchisora v samotném začátku podnikání a pomoc s výběrem dodavatelů, či doporučení dodavatelů se kterými již spolupracuje. Samozřejmě i tento systém má z mého pohledu určité nevýhody a to zejména odvody pravidelných poplatků franchisorovi, které jsou dány procentem z obratu. Musím přiznat, že při výběru vhodného franchisového konceptu, mě svým způsobem ovlivnily také současné skandály týkající se dovozových potravin ze zahraničí, ať už jsou to masné výrobky bez masa, či náhražky hovězího masa masem koňským, mléčné výrobky bez mléka nebo čokoláda bez kakaa? Setkáváme se s tímto problémem čím dál častěji a naštěstí si to začínají uvědomovat i spotřebitelé! V následujícím obrázku jsou znázorněna statistická data vývoje preferencí domácích spotřebitelů po českých výrobcích. Marketingový průzkum provádí společnost Český výrobek a.s., jejímž cílem je právě podpora potravinářských i nepotravinářských českých výrobků.

62

Obrázek 4 Zájem spotřebitelů o české výrobky

Zdroj:

Údaje

převzaty

z Výsledky

průzkumů

[online].

[cit.

2013-04-15].

˂http://www.ceskyvyrobek.eu/kategorie/vysledky-pruzkumu˂. Z výše uvedených údajů můžeme vidět, že poptávka po kvalitních českých výrobcích rok od roku stoupá. Ovšem ikdyž většina populace v průzkumu potvrdí, že dávají přednost české produkci, tak v reálu pak v supermarketu sáhnou po tom nejlevnějším. Je to zřejmě „běh“ na dlouhou trať, ale věřím, že situace se do budoucna změní. Na oblibě farmářských trhů vidíme, že se lidé pomalu začínají vracet ke kořenům a začínají upřednostňovat kvalitu a přirozenost.

63

5 ZÁVĚR Revoluční rok 1989 a léta po něm následující, znamenaly pro ČR mimo jiné, také rozvoj soukromého podnikání. Jsou úspěšní i méně úspěšní podnikatelé. Někteří provozují svou činnost i nadále, jiní v tvrdé konkurenci neuspěli. V podnikání je velice důležitá píle, motivace, odhodlání něčeho dosáhnout, ale také lidé, kterými se obklopujeme. Někteří z nás mají tzv. „byznys v krvi“, ale jsou i tací, kterým i přes výše uvedené vlastnosti, kterými disponují, k úspěšnému podnikání stále něco chybí. Jsou to např. zkušenosti, které začínající podnikatel postrádá nebo také „nápad“ v čem vlastně začít podnikat? I z tohoto důvodu, jsem si vybrala „franchising“ jako téma své práce, abych představila způsob podnikání, který se začínajícím i stávajícím podnikatelům nabízí, těm kteří mají strach z přílišného rizika, které bezesporu k podnikání patří. Teoretická část je vymezená zejména k představení franchisingu samotného. Seznamuje zde čtenáře se základními pojmy, které se v této oblasti vyskytují, aby následně lépe pochopili souvislosti, které v práci prezentuji. Velký důraz kladu na franchisovou smlouvu, jelikož franchising není v ČR právně upraven, proto by každá smluvní strana měla již od začátku znát svá práva a hlavně povinnosti, aby se předešlo případným budoucím neshodám a sporům mezi partnery. Praktická část je zaměřena zejména na provedení analýzy současných franchisingových systémů působících v České republice. Hlavním zdrojem sekundárních dat, které ve své práci uvádím je výroční zpráva Franchising Report Česká republika 2011 firmy PROFIT systém franchise services s.r.o., která se výzkumem franchisového trhu v ČR zabývá. Z uvedených výsledků je patrné, že zájem o franchising i přes stávající hospodářskou krizi stále roste. V roce 2011 působilo na území ČR 168 franchisových systémů. Dle nejaktuálnějších informací, které jsem získala na veletrhu Franchise Meeting Point v Brně je rok 2012 nejproduktivnějším za posledních 5 let, kdy odhadovaný celkový počet systémů by měl dosáhnout počtu 200 systémů a do roku 2015 až 220. Součástí analýzy franchisových systémů bylo také představení některých franchisových konceptů, které na sledovaném území v současnosti působí a provedení kvalitativního marketingového průzkumu mezi podnikateli ve Znojmě, kteří podnikají formou franchisingu. Na základě

64

řízených rozhovorů s nimi a získaných praktických zkušeností téměř všech franchisantů mi bylo potvrzeno, že podnikání formou franchisingu je úspěšné a jsou s touhle formou podnikání spokojeni. Jednou z nejdůležitějších částí mé práce byla realizace kvantitativního marketingového průzkumu mezi obyvateli města Znojma, jehož cílem bylo zjistit zejména míru informovanosti obyvatel v oblasti franchisového podnikání, jestli vůbec znají pojem franchising a jak dalece jsou spokojeni s nabídkou obchodů a služeb ve Znojmě. Dle zjištěných výsledků výzkumu je k mému překvapení informovanost obyvatel vysoká, jelikož z celkového počtu 212 dotazovaných jich 151 vědělo, že se jedná o formu podnikání, 38 se už s tímto pojmem setkalo, ale přesně neví co si pod ním představit a pouze 23 respondentů vůbec netušilo, co pojem franchising znamená. Nejčastěji se respondenti o franchisingu dozvěděli v rámci studia, což i já pokládám do budoucna za nejjednoduší způsob propagace a popularizace této formy podnikání. V rámci zvýšení informovanosti o franchisingu na sledovaném území, navrhuji realizaci propagační přednášky o franchisingu na SVŠE ve Znojmě, kterou mi v případě zájmu školy přislíbil pan RNDr. Jiří Lošťák, který je poradcem a konzultantem v oblasti franchisového podnikání. V této oblasti se pohybuje již od roku 1994 a s franchisingem má velké zkušenosti. Přednáška by byla nejen pro studenty školy, ale i pro širokou veřejnost. Zajímala mě také spokojenost respondentů se současnou nabídkou obchodů a služeb ve Znojmě a na základě získaných informací jsem navrhla franchisový koncept, který by mohl vyplnit volný prostor na trhu a být přínosem pro obyvatele města. Vzhledem k tomu, že většina respondentů odpověděla, že jsou spokojeni se současnou nabídkou, franchisový koncept jsem navrhla na základě vlastního uvážení. Jedná se o první farmářskou prodejnu NÁŠ GRUNT, která je provozovaná na základě uceleného konceptu. Pro tento franchisový koncept jsem se rozhodla zejména z důvodu narůstajícího zájmu spotřebitelů o kvalitní české potraviny a také proto, že mě zaujala samotná filozofie konceptu a to „poskytnout spotřebitelům tradiční poctivé a kvalitní potraviny a na druhé straně podpořit malé a střední tuzemské výrobce a farmáře, kteří jsou prioritními dodavateli produktů do těchto prodejen“. Pro potenciálního zájemce o zakoupení licence tohoto franchisového konceptu, uvádím kalkulaci počátečních nákladů spojených s realizací nové prodejny před jejím samotným otevřením a mzdové náklady na jednoho zaměstnance v případě, že by 65

franchisant do budoucna zaměstnal další prodavačku. Navrhovala bych také realizaci kvantitativního průzkumu mezi obyvateli Znojma, zda-li by byl zájem o otevření prodejny a o farmářské výrobky vůbec a také provedení analýzy současných výrobců a farmářů na Znojemsku, což by mohlo pomoci budoucímu franchisantovi v rozjezdu nové prodejny.

66

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY LITERATURA BERI, G. C. Marketing Research. 4. New Delhi: Tata McGraw-Hill Publishing Company Limited, 2008. 577 p. ISBN 978-0-07-062022-3. ČESKÁ ASOCIACE FRANCHISINGU. Franchising v České republice. Praha: Daranus, a.s., 2008. 147 s. ISBN 978-80-254-2136-9. FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2006. 443 s. ISBN 80-251-1041-9. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. Brno: Computer Press, a.s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Franchising. 1. Plzeň: Západočeská universita, 1997. 97 s. ISBN 80-7082-339-9. KOTLER, Philip; AMSTRONG, Gary. Marketing. 6. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 835 s. ISBN 80-247-0513-3. KOZEL, Roman a kol. Moderní marketingový výzkum. 1. Praha: Grada, 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-X. LOEBL, Zbyněk; LUKAJOVÁ, Dana. Franchising - úspěch bez čekání. 1. Praha: Grada, 1994. 88 s. ISBN 80-7169-050-3. MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní marketing. 3. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2986-2. MENDELSOHN, Martin; ACHESON, David. Franchising: moderní forma prodeje. 1. Praha: Management Press, 1994. 122 s. ISBN 80-85603-53-3. PROFIT system franchise service s.r.o. Franchising Report Česká republika 2011. 2. Praha, 2011. 45 s. 67

ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 2. Praha: C. H. Beck, 2004. 205 s. ISBN 80-7179-894-0. ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: Podnikání pod cizím jménem. 3. Praha: C. H. Beck, 2009. 189 s. ISBN 978-80-7400-174-1. STAŇKOVÁ, Anna. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. Praha: C. H. Beck, 2007. 199 s. ISBN 978-80-7179-926-9. SYNEK, Miloslav a kol. Podniková ekonomika. 2. Praha: C. H. Beck, 2000. 456 s. ISBN 80-7179-300-4. ŠTENSOVÁ, Antónia. Franchising. Bratislava: Ekonóm, 2002. 92 s. ISBN 80-225-14993. TAMCHYNA, Jaroslav. Stručně o franchisingu. Český institut pro franchising, 2005. 6 s. VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

INTERNETOVÉ ZDROJE BusinessInfo.cz.

Co

je

Venture

Capital?

[online].

[cit.

2012-12-02].

˂

http://www.venturefond.eu/venture-capital-venture-fond˂. Druhy franchisingu [online]. 06.03.2008, [cit. 2012-12-02]. ˂ http://franchising.cz/abcfranchisingu/6/druhy-franchisingu˂. Franchising

z hlediska

práva

[online].

28.01.2011,

[cit.

2012-12-02].

˂http://www.ipodnikatel.cz/Franchising/odbornik-radi-na-tema-franchising-v-pravucr.html˂. Franšízový koncept Náš GRUNT [online]. [cit. 2013-04-15]. ˂ http://www.nasgrunt.cz/88hledame-partnery.html˂.

68

Historie franchisingu [online]. 05.03.2008, [cit. 2012-12-02]. ˂http://franchising.cz/abcfranchisingu/1/historie-franchisingu˂. Náš Grunt [online]. [cit. 2013-04-15]. ˂http://www.nasgrunt.cz/˂. O nás [online]. [cit. 2012-12-02]. ˂ http://www.ifranchising.cz/o-nas.php˂. The

Aims

of

the

Federation

[online].

[cit.

2012-12-02].

˂

http://www.eff-

franchise.com/spip.php?rubrique14˂. Výsledky

průzkumů

[online].

[cit.

2013-04-15].

˂http://www.ceskyvyrobek.eu/kategorie/vysledky-pruzkumu˂. Způsoby financování franchisingu [online]. [cit. 2012-12-02]. ˂http://www.czechfranchise.cz/franchising/financovani-franchisingu˂.

SEZNAMY TABULKY Tabulka 1 Informační povinnost před uzavřením smlouvy Tabulka 2 Vývoj franchisových poboček a vlastních provozoven v letech 2010 - 2011 Tabulka 3 Franchisové systémy dle největšího počtu zaměstnanců Tabulka 4 Internetové zdroje o franchisingu Tabulka 5 Předpokládané počáteční náklady pro realizaci nové prodejny

GRAFY Graf 1 Vývoj franchisových systémů v ČR v letech 2003 - 2011 Graf 2 Vstup franchisových systémů na český trh

69

Graf 3 Rozdělení sektoru - SLUŽBY Graf 4 Rozdělení sektoru - SLUŽBY Graf 5 Vlastní provozovny, franchisové pobočky a franchisanti v letech 2010 - 2011 Graf 6 TOP 10 Franchisové pobočky Graf 7 České a zahraniční systémy na trhu v ČR v letech 2010 - 2011 Graf 8 Expanze českých franchisových systémů do zahraničí v letech 2010 - 2011 Graf 9 Informovanost respondentů o franchisingu Graf 10 Zdroj informací o franchisingu Graf 11 Zájem o podnikání formou franchisingu Graf 12 Dostupnost informací a propagace franchisingu Graf 13 Zájem respondentů o franchising Graf 14 Poptávka po službách ve Znojmě Graf 15 Poptávka po nabídce obchodů ve Znojmě Graf 16 Povolání respondentů Graf 17 Vzdělání respondentů Graf 18 Věk respondentů Graf 19 Pohlaví respondentů

OBRÁZKY Obrázek 1 Jednoduchý franchising

70

Obrázek 2 Master - franchising Obrázek 3 Logo franchisového konceptu Obrázek 4 Zájem spotřebitelů o české výrobky

PŘÍLOHY Příloha 1 Kvalitativní průzkum (řízené rozhovory) Příloha 2 Kvantitativní průzkum (dotazník)

71

7 PŘÍLOHY Příloha 1 – KVALITATIVNÍ PRŮZKUM (řízené rozhovory) 1. Kde jste se o možnosti podnikání formou franchisingu dozvěděli? 2. Začali jste ihned podnikat s využitím franchisingu nebo jste podnikali již před tím? 3. Byl Váš vstup do systému rychlý a hladký? 4. Bylo uzavírání franchisové smlouvy v pořádku? Byl jste na začátku dostatečně srozuměn se smluvními podmínkami? 5. Byly veškeré sliby franchisora pravdivé a reálné? 6. Byl franchisorem slibovaný odhad výnosů a návratnost počáteční investice pravdivá? 7. Myslíte si, že jednání o půjčce s bankou či jinými finančními institucemi je pro začínající podnikatele, kteří využívají již ověřený podnikatelský koncept, snazší? 8. Bylo Vám poskytnuto dostatečné a profesionální proškolení a trénink? 9. Jakou nabízí franchisor pomoc – je trvalá a intenzivní? 10. Jsou manuály dostatečně podrobné a jsou aktualizovány? 11. Jste spokojeni s Vaší volbou franchisingového systému, nebo byste v současnosti volili jiný systém anebo byste již franchisingový systém nevolili?

Příloha 2 – KVANTITATIVNÍ PRŮZKUM (dotazník) DOTAZNÍK – FRANCHISING Dobrý den, věnujte mi prosím několik minut svého času k vyplnění následujícího dotazníku. Získané informace mi poslouží jako důležité podklady k vypracování mé bakalářské práce a také ke zjištění spokojenosti obyvatel města Znojma se současnou nabídkou obchodů a služeb ve Znojmě. Děkuji za ochotu a přeji příjemný den. Wieznerová Lenka - studentka SVŠE Znojmo. *Povinné pole 1. Co si vybavíte pod pojmem FRANCHISING? * nikdy jsem se s tímto pojmem nesetkal/a (pokračujte ot.č.3) nejsem si jistý/á, co tento pojem znamená, ale už jsem o něm slyšel/a možnost / forma podnikání 2. Uveďte zdroj, ve kterém jste se s pojmem franchising poprvé setkal/a?(lze uvést i více možností) v médiích na internetu v tisku na veletrhu při studiu 3. Pokud by jste měl/a možnost podnikat formou franchisingu, tzn. zakoupením licence jiné firmy a podnikat pod jménem již existující zavedené značky, využil/a byste této možnosti? * ano, určitě bych se o tuto možnost podnikání zajímal/a ne, neměl/a bych zájem nevím 4. Myslíte si, že dostupnost informací a propagace franchisingu je dostatečná? * ano, pokud se o něj zajímáte ne, pro laickou veřejnost nevím 5. Měl/a by jste zájem o získání podrobnějších informací o franchisingu? * ano, již podnikám / přemýšlím, že začnu podnikat ano, ale nechci podnikat ne 6. Vyberte z nabídky službu, o které si myslíte, že je jí ve Znojmě nedostatek? * vzdělávání

krása a fitness služby pro cestovní ruch bankovní a finanční služby gastronomie auto-moto realitní služby žádné 7. Vyberte možnost z nabídky obchodů, o které si myslíte, že je jí ve Znojmě nedostatek? * produkty pro děti oděvy a obuv potraviny kosmetika a zdraví bydlení a stavba žádné 8. Uveďte vlastní návrh možností z oblasti obchodu a služeb, které byste ve Znojmě uvítal/a? * 9. V současné době jste? * zaměstnaný/á nezaměstnaný/á OSVČ MD student důchodce 10. Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? * základní vyučen vyučen s maturitou středoškolské s maturitou vysokoškolské 11. Věk? * 15-25 26-35 36-45 46-55 56 a více let 12. Pohlaví? * muž žena