FOLIMAGAZÍN I/2011
internetový magazín ZVVZ USK Praha a VŠ Praha
Lubor Blažek aktuálně Petra Kulichová o sobě Zpovědnice: Evanthia Maltsi Rozhovor s Terezou Brantlovou Mládež - Petra Bakajsová, Tereza Vondráčková
aktuálně
S koučem na aktuální témata 1. Přetrvávající zranění Evanthie Maltsi a několikatýdenní výpadek Michaely Ferančíkové. 2. Příchod maďarské pivotky Anny Vajdy do ZVVZ USK Praha. 3. Euroligové osmifinále s Cras Basket Taranto. To jsou tři zásadní témata, o kterých jsme na konci měsíce ledna hovořili s trenérem našeho klubu Luborem Blažkem.
Lubore, nakolik nám komplikovaly situaci v základní skupině EL zdravotní potíže, které některé hráčky neustále provázejí? Určitě nám ji zkomplikovaly. Evina (Maltsi), která je základním hráčem našeho týmu, má vlastně od začátku euroligové sezony zdravotní problémy. Táhne se to už měsíce. Samozřejmě nepříjemné i zranění Míši (Ferančíkové), protože bude chybět asi dva měsíce. Pro nás je absence těchto hráček problémem nejenom v samotných zápasech, ale i v trénincích. Nastalou situaci jsme řešili angažováním Anny Vajdy. Co můžeš říci na její adresu?
Svůj dosavadní vrchol asi měla v Pécsi, kde hrála velké zápasy. Hrála tam velmi dobře, ale potom byla zraněná a trošku se jí herně nedařilo. Ve Fenerbahce Istanbul toho odehrála velmi málo, myslím si, že se bude muset vrátit do své pohody. Předpoklady pro to rozhodně má a já věřím tomu, že se to podaří. Bude dostatek času na její začlenění do týmu, na adaptaci? To je otázka. Musí se pro to udělat hodně.
aktuálně
Hned po jejím příjezdu jsme na tréninku začali dělat první věci ve hře 5 na 5, první věci v obraně. Dohromady na to máme týden (do začátku osmifinále EL), uvidíme, co se za tu dobu dá stihnout. Každopádně je ode všech zapotřebí maximální soustředění na každý trénink, abychom Annu dostali do našich systémů v obraně i v útoku. Pojďme k Tarantu. Kdy začala příprava speciálně zaměřená na tohoto soupeře?
V úterý jsme začínali dělat věci v obraně, které budeme proti Tarantu hrát. Myslím si, že budeme vycházet z toho, co jsme hráli doposud. Ono totiž není možné přicházet na každé družstvo úplně s něčím novým, i když na Taranto se o to pokusíme. Víme, že chceme-li postoupit, budeme muset alespoň jednou vyhrát v Itálii. Ideální by bylo hned na první pokus, čímž by se soupeř dostal pod velký tlak, je to tak?
Určitě. Zdá se mi, že první pokus bude jednodušší než případný třetí, už třeba proto, že cestování je pro nás nevýhodné. Taranto není zrovna ideálně položené. Je v Itálii poměrně dole, takže cesta je složitější. A platí, že čím míň cestování, tím je to lepší. I z tohoto důvodu má první utkání obrovský význam.
rozhovor
„Taranto bereme jako velkou výzvu” V našem klubu kroutí svou první sezonu, předtím úspěšně působila v Trutnově a dlouhé roky veleúspěšně v brněnském Gambrinusu (později Friscu). Nejvyšší hráčka modrožlutého týmu Petra Kulichová (198 cm) sama o sobě sebekriticky tvrdí, že zatím nehraje tak dobře, jak by si představovala. „Doufám, že ve druhé půlce sezony se zvednu a pomůžu týmu lepšími výkony,“ věří v basketbalově lepší časy.
Petro, jak zatím hodnotíte krok, který jste v létě udělala, tedy odchod po dlouhých letech z Brna a přestup do ZVVZ USK? Musím říct, že to pro mě bylo velké rozhodnutí, protože jsem si vždycky přála jít do ciziny. Rozhodovala jsem se, jestli mám odejít do zahraničí nebo ještě zůstat v České republice a nakonec zvítězila Praha. Byla jsem hrozně ráda, že přišla nabídka z USK a považuji za dobré rozhodnutí, že jsem udělala tenhle krok. Přesun z Brna do Prahy jste zvládla bez problémů? Určitě. Na Prahu jsem si zvykla hodně rychle. Líbí se mi tady jak po basketové, tak i po osobní stránce. Jsem spokojená, vůbec nic mi nechybí.
ZVVZ USK Praha i Frisco Brno jsou euroligové kluby. Vy můžete porovnávat, jak by vyznělo porovnání pokud jde o fungování obou organizací? Přijde mi, že oproti Brnu je na USK lepší zázemí, lépe se tady o hráčky starají, nabízejí nám třeba větší možnosti regenerace atd. Nemůžu říct, že v Brně tohle nefungovalo, ale tady je to ve větší míře, což například urychluje regeneraci a návrat k basketbalu. Jak jste zatím spokojena sama se sebou pokud jde o vaše výkony? Po basketbalové stránce se mi teďka moc nedaří. Rozhodně ne tak, jak bych si přála. Doufám, že ve druhé půlce sezony se zvednu a pomůžu týmu lepšími výkony. Každá změna prostředí, zvláště po tak dlouhé době, znamená i novou motivaci. Vnímala jste to stejně? Určitě, určitě. Je tu jiný trenér – i když pana Blažka dobře znám z reprezentace -, ale každodenní práce je jiná. Poznávám jiný styl basketbalu atd. Můžu říct, že motivaci mám pořád
rozhovor
na klubovou sezonu. Věřím tomu, že kotník je v pořádku, že se s ním nemůže nic stát, a nemusím přemýšlet nad tím, jestli dobře dopadnu na palubovku a podobně…
a chci se furt zlepšovat. Doufám, že to půjde. Před časem vás na dlouhou dobu vyřadilo ze hry zranění kotníku. V současné době už vás nijak nelimituje? Ne, teď už mě to nelimituje. Jen občas, když jsem ve větší zátěži, to trošku cítím, ale na tohle se vůbec nechci vymlouvat. Kotník je v pořádku, drží, takže do zápasů nastupuji úplně v pořádku. Bylo to pro vás první takovéto zranění, které znamenalo dlouhý herní výpadek? Čili první návrat po tak dlouhé pauze? Ano, takovéhle zranění jsem měla poprvé. Byla jsem z toho trošku nešťastná, ale doktor a realizační tým, i v nároďáku, se o mě výborně starali, abych byla co nejlépe připravená na mistrovství světa i teďka
Zmínila jste touhu na sobě neustále pracovat a výkonnostně se posouvat dál a dál. V týmu je zdravé konkurenční prostředí, včetně podkošových hráček, což by vám k tomu mělo pomáhat, je to tak? Určitě. Já jsem moc ráda za to, že se mnou trenéři pracují. Jak pan Blažek, tak pan Beneš se mnou individuálně trénují. Když necestujeme a je čas, tak si jdeme zatrénovat. S tímhle jsem hrozně spokojená, třeba tohle v Brně vůbec nebylo. V tomto směru je to hodně velký posun. Pan Blažek mi natolik věří, že i když se mi nedaří,
tak mi dává najevo svou důvěru a individuálně se mi věnuje. Je pro vás hodně důležitá důvěra trenérů? Pro mě to znamená hrozně moc, já jsem za tohle hrozně vděčná. I když se mi nedaří, pan Blažek za mnou přijde a řekne mi: Hrála jsi dobře v obraně. To je pro mě opravdu důležitý. Já chci pomoct týmu i v útoku, což se mi zatím moc nedaří, ale mně moc pomáhá, když mi trenéři řeknou, že obrana byla super a útok přijde. Snad to tak bude. Pojďme se ohlédnout za základní skupinou v Evropské lize. Jak byste zhodnotila naše působení? Dvě utkání jsme prohráli velice těsně, hned na začátku soutěže, a kdybychom tyhle vyrovnané zápasy zvládli a vyhráli,
rozhovor
tak bychom šli do play-off z lepšího místa. Bohužel se nám to nepodařilo, ale my jsme s třetím místem spokojeni. I s tím, že jsme dostali Taranto. Myslím si, že základní část pro nás byla celkem úspěšná a doufám, že to tak bude pokračovat dál. V čem spatřujete největší pozitivum pokud jde o naši hru, a naopak kde máme největší rezervy? Za největší pozitivum bych označila naši týmovou hru, jednoznačně. Basket je týmový sport a pokud se nehraje týmově, tak se zápasy nedají hrát. A taky bych vyzvedla DeLishu Milton-Jones. To je hodně zkušená hráčka a když se ostatním nedaří, tak nás dokáže hrozně moc povzbudit – jak slovně, tak herně. Nebojí se vzít odpovědnost na sebe. A rezervy? Teďka máme trošičku problémy s obranou. Musíme vylepšit nějaké obranné systémy. Z obrany vychází útok, takže na defenzivní činnosti musíme zapracovat.
už se začínáme připravovat. Já si myslím, že je to pro nás výzva. Chceme Taranto porazit. Neříkáme si, že nemáme co ztratit, jak by to bylo třeba v sérii se Spartakem. Teď si říkáme, že chceme vyhrát a postoupit!
V osmifinálové sérii Evropské ligy nás čeká souboj s italským Tarantem. To je sice velice kvalitní protivník, ale zároveň soupeř, přes kterého se dá přejít do další fáze soutěže. Berete to proto vy, hráčky, jako velikou výzvu? My jsme byly rády, že – když už jsme prohráli poslední zápas v Istanbulu – jsme se dozvěděly, že v osmifinále narazíme na Taranto. Oni vůbec nebudou špatný tým. Co jsme si o nich už povídaly, hrají hrozně tvrdý basket, na který
Statistiky petry kulichové v letošní sezoně ŽBL: Počet odehraných zápasů:
Euroliga: 13
Počet odehraných zápasů:
10
Průměr odehraných minut:
19,1
Průměr odehraných minut:
21,5
Průměr nastřílených bodů:
4,4
Průměr nastřílených bodů:
2,6
Průměr doskočených míčů:
7,5
Průměr doskočených míčů:
6,2
Průměrný koeficient užitečnosti:
10,5
Na závěr se ještě zastavme u diváků. Vy jste byla z Brna zvyklá na velkou podporu fanoušků, ale v letošní euroligové sezoně se pravidelně zaplňuje i hala na Folimance. Potěšilo vás to? My jsme se o tom bavily s holkama. Ty říkaly, že v minulém roce lidi moc nechodili, ale ono je to určitě způsobené i úspěšným mistrovstvím světa. V týmu nás je pět šest hráček, které byly v nároďáku, k tomu i Lindsay… Myslím si, že šampionát diváky přitáhl k basketbalu a teď se chodí koukat i na zápasy Euroligy. My jsme za to samozřejmě hrozně vděční a máme radost z toho, že jsme je nalákaly i na Evropskou ligu.
zpovědnice
„Ztráta času? Dlouhý spánek,“ říká Evanthia Maltsi Zajímá vás, jak Evanthia Maltsi nejraději tráví svůj volný čas, jaký je její oblíbený způsob relaxace, co nejčastěji nakupuje? Nebo chcete vědět, na jakou práci by si nikdy netroufla, jakým mottem se řídí a koho ze světa sportu považuje za největší osobnost? Pokud ano, rozhodně čtěte dále. Naše nová rubrika nazvaná Zpovědnice vám dá na všechny výše položené otázky odpovědi.
Jak nejraději trávíš čas, který máš sama pro sebe? S přáteli. Vyrazit si ven na nákupy, na procházky...
Jaký je tvůj nejpříjemnější způsob relaxace? Poslech hudby.
Co všechno v běžném životě považuješ za „ztrátu času“? Spát déle než potřebuji.
Čím si krátíš cesty na utkání, čekání na letištích, v letadlech…? Čtením knih a sledováním filmů.
Na kterých webových stránkách nejčastěji surfuješ? Na facebooku, youtube, pak na hudebních a filmových stránkách.
zpovědnice
Vyber si McDonalds nebo česká kuchyně? Svíčková! Baseball nebo lední hokej? Ani jedno. Kočka nebo pes? Pes. O jaké práci jsi snila, když jsi byla malé dítě? Být profesionální basketbalistkou (smála se). Na jakou práci by sis nikdy netroufla? Být doktorkou nebo sestřičkou. Co je v životě tvým největším nepřítelem? Moje špatná stránka!
Co nakupuješ nejraději? Nejraději nakupuji oblečení, pak třeba hodinky, sluneční brýle...
Bez jaké technické vymoženosti si nedokážeš představit svůj život? Internet, mobilní telefon, hudební přehrávače…
V jakém oblečení se cítíš nejlépe? Džíny a triko.
Pokud jde o oblečení, dáš na poslední módní trendy? Ne, mám svůj styl.
Kterou osobnost ze světa sportu nejvíce obdivuješ? Michaela Jordana. Není potřeba říkat proč. Mluví sám za sebe.
Proč seš ráda, že hraješ basketbal? Protože ho miluji. Je to moje vášeň, oblíbená hra.
Statistiky EvanthiE Maltsi v letošní sezoně ŽBL: Počet odehraných zápasů:
Euroliga: 6
Počet odehraných zápasů:
3
Počet odehraných minut: 120 (průměr 20,0)
Počet odehraných minut: (průměr
64 21,3)
Průměr nastřílených bodů:
11,7
Průměr nastřílených bodů:
7,7
Průměr doskočených míčů:
3,0
Průměr doskočených míčů:
3,3
Průměr asistencí:
1,8
Průměr asistencí:
1,3
Průměrný rating:
12,3
Jakým mottem se v životě řídíš? Nikdy se nevzdávej svých snů. Pořád věř.
rozhovor
„Za hranicemi se s vámi nikdo nemazlí” Tereza Brantlová: Takhle hraje lídr! V posledním utkání před uzávěrkou tohoto čísla Folimagazínu se basketbalistkám VŠ Praha povedl senzační výsledek: v napínavé bitvě, která vrcholila prodloužením, totiž porazily brněnský Valosun v čele s vicemistryní světa Ivanou Večeřovou o pět bodů 83:78! Jak si v tomto zápase vedla námi zpovídaná Tereza Brantlová?
Náramně. Spolu s výborně hrajícími podkošovými hráčkami Kamilou Štěpánovou (19 bodů + 5 doskoků) a Adélou Nečáskovou (12 bodů + 14 doskoků, koeficient užitečnosti 31) byla jednoznačným vůdcem véešek. Během 31 odehraných minut přispěla svému týmu 18 body, 6 doskočenými míči a 8 získanými fauly (při střelbě z pole 5/8, trestných hodech 7/10, rating 22). “Musím říci, že náš tým má určitě na lepší umístění v tabulce než je předposlední místo,” říkala Tereza nedlouho před utkáním s Valosunem. A jak posléze ona sama i její spoluhráčky demonstrovaly, nemluvila do větru. VŠ Praha vylepšily svou aktuální bilanci výher a porážek na 4-11, čímž bodově srovnaly krok s osmým Hradcem Králové a za sedmými Karlovými Vary už zaostávají o jedinou výhru (toto platilo před uzávěrkou magazínu)! Terezo, začněme odjinud. Jak vnímáš svůj přesun do VŠ Praha z pohledu tvé hráčské kariéry? Za ty dlouhé roky v cizině jsem nasbírala spoustu zkušeností, které bych ráda předala mladším hráčkám. Těm, které mají zájem se učit. Přesun do VŠ neberu nijak specificky, beru ho jako další krok
v mé kariéře. A to, jestli je to krok dopředu či dozadu neřeším, protože je pro mě důležité, že hraji hru, která mě strašně baví a dávám tomu 100 %. Takže se určitě neohlížím zpátky, ale naopak koukám vpřed a těším se, co dalšího mi život, nejen ten basketbalový, přinese. Pomýšlíš v budoucnosti opět na zahraniční angažmá? Rozhodně pomýšlím, ale nechávám vše otevřené. Pro mě je důležité, abych byla spokojená jak herně, tak soukromě. A jestli tady v Čechách zůstanu ještě nějaký ten rok, to se uvidí, třeba zůstanu, třeba ne. Samozřejmě záleží na mnoha okolnostech. Každopádně se vždy rozhoduji podle svého svědomí, ale upřímně řečeno, zahraniční je pro mě velkou výzvou, která mě naplňuje. Je to boj a já ráda bojuju! Když se ohlédneš za posledními sezonami, v čem ses díky působení v cizině basketbalově posunula dopředu? Určitě jsem se posunula mentálně, vyspěla jsem. Jak už jsem zmínila, za hranicemi je to boj, kde se s vámi nikdo
rozhovor
nemazlí. Naučila jsem se soustředit sama na sebe a na to, abych pro družstvo odvedla maximální výkon. Myslím, že mentální stránka je velmi důležitým faktorem, který může pozitivně i negativně ovlivnit práci, pro kterou jste v týmu. A to je velmi důležité. Samozřejmě jsem v zahraničí vyspěla i herně, potkala jsem spoustu špičkových hráček a každé utkání bylo velkou školou, což je k nezaplacení! Ve VŠ máš vůdčí roli, spolu s Kamilou Štěpánovou. Vyhovuje ti pozice lídra týmu? Za svoji kariéru už jsem prošla snad každou rolí v týmu a musím říct, že pořekadlo “co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš” u mě platí. Já jsem vyrostla jako lídr týmu, a nejen jednoho, a proto mám k této roli asi nejblíže. Samozřejmě je velmi důležité, abych cítila důvěru trenéra, potom je vše jak má být. A myslím, že i spokojenost na obou stranách. Máš ráda, když na tobě leží velká odpovědnost? Ano, mám. Opravdu ráda přijímám jakékoliv výzvy, jak v životě, tak v basketbalu. Velká odpovědnost je velkou výzvou a vždycky se s ní velmi ráda poperu. Z každé této zkušenosti vycházím jako silnější člověk a to mě baví!
Jak se za dobu tvého působení v zahraniční změnila česká nejvyšší soutěž? Během této doby skončilo kariéru mnoho mých kamarádek a hráček, od kterých já, jako mladá hráčka, jsem se spoustu naučila. Liga se velmi omladila, zrychlila a vyrovnala. Určitě je to posun dopředu, protože jet u daleko větší motivace v každém utkání. A motivace je velmi důležitým faktorem pro každého hráče, ať už při výkonu samotném, či při cestě ke zlepšení.
Váš tým zatím posbíral v letošní sezoně tři vítězství. Odpovídá to papírovým předpokladům, nebo jste mohli mít lepší bilanci? Nerada bych spekulovala o tom, co mohlo či nemohlo být. Měli bychom dát do každého zápasu maximum, což si myslím, že se ne vždy podařilo. Tudíž byla utkání, která se dala vyhrát a my je prohrály. Ale je to sport,
rozhovor
stávají se i nepochopitelné věci a my musíme udělat maximum pro to, abychom se jich vyvarovaly. Jsme mladý tým, máme neustálené výkony, ale pevně věřím, že když všichni odvedeme na hřišti a v trénincích to, co máme, můžeme ještě překvapit a mít těch vítězství vice! Nedávno jste zvládli náročný zápas v Pardubicích. Vnímaly jste vy, hráčky, důležitost tohoto utkání?
Já můžu za sebe upřímně říci, že jsem si byla opravdu dobře vědoma důležitosti tohoto utkání. Nerada bych mluvila za ostatní, ale z příštupu a odvedené práce jsem si jistá, že tomu tak bylo i u mých mladých spoluhráček. Navíc si myslím, že i vedení odvedlo skvělou práci v přípravě a taktice na soupeře. Okolo tebe či Kamily Štěpánové je mladý tým. Zvýraznila důležitost právě par-
dubického zápasu vaši roli, tzn. snažily jste se nějak působit na své spoluhráčky, povzbudit je… Já si myslím, že by tam v tomto ohledu neměl být rozdíl, jestli hrajeme s Pardubicemi či jiným soupeřem. Povzbuzování a hecování je samozřejmostí, je to kolektivní sport. Navíc i v průběhu tohoto utkání jsem se naopak snažila holky uklidnit a dodat jim klid, že i když jsme udělaly několik chyb a soupeř dotahoval, tak i přesto nebyl důvod k panice, protože jsme byli lepším týmem! Je v další fázi sezony reálný tabulkový posun vzhůru, nebo je vaší prioritou zejména ponechat Pardubice pod sebou (k čemuž jste udělaly výrazný krok)? Já bych na obě otázky odpověděla kladně. Samozřejmě je naší prioritou ponechat Pardubice pod námi a udržet se v lize, ale zároveň musím říci, že náš tým má určitě na lepší umístění v tabulce než je předposlední místo. Dokázali jsme to několika vyrovnanými zápasy, které jsme si vlastními chybami prohrály. Sezona ještě není u konce, takže si myslím, že by bylo předčasné dělat jakékoliv závěry už nyní. Je jen na nás, mladém týmu, jak se s tím popereme a jak zabojujeme o co nejlepší umístění po posledním utkání sezony.
Foto: Ing. Miloš Březina
mládež USK
„Ráda se přiučím od Lauren Jackson“ V konkurenci dalších sportů sis vybrala basketbal. Čím nejvíce tě upoutala právě tato hra? Asi tím, že je to kolektivní sport.. Ve všem jsme tým – a to je základ úspěchu. Navíc, když jsem začala hrát basket, tak jsem byla dost vysoká, nad ostatními jsem „vyčuhovala“.
??
Ovlivňuje tě basket i v osobním životě? Čím? Rozhodně ano. Nemám tolik času na kamarády a rodinu, ale myslím, že už si většina na to zvykla
Petra Bakajsová
Narozena: 15. 10. 1993 Výška: 184 cm Pozice: pivot Družstvo: starší dorostenky
Máš nějaký basketbalový, nebo obecně sportovní vzor? Z českých hráček je to Hanka Horáková. Je neuvěřitelná! To co dokázala na mistrovství světa… klobouk dolů. A ze zahraničních hráček Lauren Jackson. Líbí se mi její styl hry. Na rozdíl od Hanky je to pivot, takže se můžu i něco přiučit. Je tvým snem zahrát si jednou v euroligovém týmu ZVVZ USK, nebo máš jiné cíle? Ano. Určitě bych byla ráda, kdybych dostala šanci a moh-
Petra očima trenérky Jany Klečkové: „Baky, jak jí říkáme, je bojovnou, silovou hráčkou, která patří mezi opory staršího dorostu. Možná i kvůli dobrému přístupu v týmu si ji hráčky vybraly za kapitánku. Bohužel jí tuto sezonu limitují zranění, ale i přesto se vždy snaží 100% připravit a odvádět co nejlepší výkon.“
la si zahrát Euroligu. A mé další sny? Snad jen u basketu vydržet, hrát ho pro radost, ale i profesionálně… Když se zamyslíš nad dlouhodobým tréninkovým procesem, co tě nejvíce baví a naopak, co nemáš příliš v lásce? Mezi mé neoblíbené činnosti patří technická cvičení, jako je například driblink. A nejvíc mě asi pobavilo cvičení „přihrávám, chytám, běžím, běžím, běžím“. Co považuješ na hřišti za svou nejsilnější stránku a na čem musíš v dalším období nejvíce pracovat? Zapracovat musím na všem. Všude mám mezery, někde menší, někde bohužel dost velké. Za svoji nejsilnější stránku považuji asi bojovnost. Na hodnotíš dosavadní výkony a výsledky svého týmu v letošní sezoně a s jakými ambicemi jdete do její další fáze? Držíme se někde kolem 4. místa. Náš cíl je dostat se do Final4 a pokusit se o titul, což nebude zase tak lehké.
mládež USK
„K mému cíli vede ještě dlouhá cesta“ V konkurenci dalších sportů sis vybrala basketbal. Čím nejvíce tě upoutala právě tato hra? Jelikož jsem věděla, že jsem poměrně vysoká, tak jsem toho chtěla využít a to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodla pro basketbal.
??
Tereza Vondráčková
Narozena: 7. 2. 1994 Výška: 182 cm Pozice: pivot Družstvo: mladší dorost
Ovlivňuje tě basket i v osobním životě? Čím? Basket mi zabírá určitě tolik času, že na jiné aktivity nemám vůbec čas. I ostatní kamarádi ze třídy mají mnohem víc času a to mě trochu mrzí. Ale basket mě baví, takže to hodlám obětovat. Máš nějaký basketbalový, nebo obecně sportovní vzor? Žádný konkrétní vzor sice nemám, ale ve světě existuje spousta hráčů i hráček, na které koukám v televizi ráda a obdivuji je. Je tvým snem zahrát si jednou v euroligovém týmu ZVVZ USK, nebo máš jiné cíle? Určitě ano, ale k tomu vede ještě dlouhá cesta. Proto se snažím na sobě ještě hodně pracovat, abych si v budoucnu takhle prestižní soutěž mohla zahrát taky.
Tereza očima trenérky Jany Klečkové: „Terezka je velice šikovná, silová, bojovná hráčka, která - jak sama píše - musí zapracovat na technice a driblinku. Patří k oporám mladšího dorostu a začíná se prosazovat i ve starším. Pro tým je nepostradatelná i svým přístupem. Má velice dobře našlápnuto, aby si splnila svůj sen.“
Když se zamyslíš nad dlouhodobým tréninkovým procesem, co tě nejvíce baví a naopak, co nemáš příliš v lásce? Určitě asi jako každý nemusím nějaké přehnané běhání a spíš si ráda zastřílím, nebo dělám jakákoliv střelecká cvičení. Dále mám ráda různé útočné situace, jako je například 3 na 3. Co považuješ na hřišti za svou nejsilnější stránku a na čem musíš v dalším období nejvíce pracovat? Je těžké posuzovat sama sebe, ale řekla bych, že pod košem mám celkem sílu a to je pro mě docela výhoda. Také mám určitě nedostatky v driblingu a podobných technických dovednostech. Na hodnotíš dosavadní výkony a výsledky svého týmu v letošní sezoně a s jakými ambicemi jdete do její další fáze? Ve starším dorostu si myslím, že jsme na tom slušně a doufám, že bychom se mohly dopracovat i do Final four. V mladších už je to o něco horší. Tam doufám, že se aspoň dostaneme do první osmičky.
mladší a starší dorostenky
partněři zvvz USK
www.uskbasket.cz
PARTNEŘI Vš PRAHA
Vydává: SK Folimanka, Redakce: René Peška, Ondřej Dufek, Foto: Luděk Šipla. Kontakt:
[email protected],
[email protected]