SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Účetnictví a finanční řízení podniku
FINANČNÍ ANALÝZA ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU RODINNÉHO TYPU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Marie Krčková
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. František Kalouda, MBA, CSc.
Znojmo, duben 2009
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Akademický rok: 2008/2009
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor
Yveta Wilkowská
Bakalářský studijní program
Ekonomika a management
Obor
Účetnictví a finanční řízení podniku
Název tématu:
FINANČNÍ ANALÝZA ZEMĚDĚLSKÉHO PODNIKU RODINNÉHO TYPU
Zásady pro vypracování: 1. Cíl BP , popis podniku, definice požadavků na informační zajištění 2. Popis současného stavu problematiky BP v daném podniku. 3. Na základě analýzy silných a slabých stránek současného stavu navrhněte žádoucí budoucí stav předmětu řešení DP. 4. Definujte podmínky, které musí být pro dosažení žádoucího budoucího stavu splněny. 5. V konkrétních podmínkách analyzovaného podniku navrhněte opatření, vedoucí k cílovému stavu. 6. Zpracujte souhr, v podobě řešeného problému, metod jeho řešení a výsledků řešení BP.
Rozsah práce:
35
Seznam odborné literatury: 1. JMÉNO AUTORA, Název publikace
Datum zadání bakalářské práce:
prosinec 2008
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2009
L. S.
Yveta Wilkowská
Ing. František Kalouda, MBA, CSc.
autor
vedoucí bakalářské práce
Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje finanční situace zemědělského podniku BONAGRO, a.s. za období let 2002 až 2007. Na základě této analýzy jsou identifikovány pozitivní i negativní trendy ve vývoji a jsou doporučena možná řešení problémových oblastí.
Abstract This dissertation deals with the overall financial situation of BONAGRO, a.s., an agricultural company, in the period 2002 to 2007. It identifies positive and negative trends throughout its development and proposes possible solutions to various problem areas.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je původní, vypracovala jsem ji samostatně s použitím uvedených zdrojů a pod vedením svého vedoucího bakalářské práce. Prohlašuji, že citace použitých zdrojů je úplná.
Ve Znojmě, dne 20. dubna 2009
………………..………………. podpis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Františku Kaloudovi, MBA, CSc. za jeho podnětné připomínky a rady při vypracování této práce a také společnosti BONAGRO, a.s. za ochotu při poskytnutí potřebných podkladů k této práci.
OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................8 1 CÍL PRÁCE A METODIKA..............................................................................................9 2 FINANČNÍ ANALÝZA Z POHLEDU TEORIE.............................................................11 2.1 Zdroje informací pro finanční analýzu ......................................................................11 2.2 Uživatelé finanční analýzy.........................................................................................12 2.3 Metody finanční analýzy ...........................................................................................14 2.3.1 Metody technické finanční analýzy ....................................................................14 2.4 Elementární metody finanční analýzy .......................................................................15 2.4.1 Analýza absolutních ukazatelů ...........................................................................15 2.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů...........................................................................16 2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů..........................................................................17 2.4.4 Ostatní ukazatele.................................................................................................23 2.5 Cíl finanční analýzy ...................................................................................................24 2.6 Postupy zpracování finanční analýzy ........................................................................24 2.7 Rizika finanční analýzy .............................................................................................25 3 PRAKTICKÁ APLIKACE FINANČNÍ ANALÝZY ......................................................27 3.1 Charakteristika analyzovaného podniku....................................................................27 3.2 Specifika zemědělské výroby ....................................................................................28 3.3 Finanční analýza podniku ..........................................................................................29 3.3.1 Analýza rozvahy .................................................................................................29 3.3.1.1 Vertikální analýza ........................................................................................29 3.3.1.2 Horizontální analýza ....................................................................................34 3.3.2 Analýza výkazu zisku a ztráty ............................................................................40 3.3.2.1 Vertikální analýza ........................................................................................40 3.3.2.2 Horizontální analýza ....................................................................................43 3.3.3 Analýza likvidity.................................................................................................48 3.3.4 Analýza čistého pracovního kapitálu ..................................................................50 3.3.5 Analýza rentability..............................................................................................52 3.3.6 Analýza aktivity..................................................................................................53 3.3.7 Analýza zadluženosti ..........................................................................................55
3.3.8 Analýza predikce finanční tísně..........................................................................56 3.3.9 Souhrnné zhodnocení finanční situace podniku .................................................57 3.3.10 Návrhy na opatření............................................................................................61 ZÁVĚR ................................................................................................................................63 POUŽITÉ ZDROJE.............................................................................................................65 PŘÍLOHY ............................................................................................................................66
ÚVOD Finanční analýza je v moderních podnicích nedílnou součástí finančního řízení. V souvislosti s rozvojem tržní ekonomiky v České republice se v posledních letech stala důležitým nástrojem hodnocení ekonomické situace podniků. V neustále se měnícím ekonomickém prostředí se úspěšný podnik bez rozboru finanční situace již neobejde. Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýza v sobě zahrnuje hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucího vývoje podniku z pohledu jeho finančních podmínek. Finanční situace podniku je také často nazývána pojmem finanční zdraví. Cílem finanční analýzy je tedy poznat finanční zdraví podniku, identifikovat jeho slabé stránky, které by mohly v budoucnu působit problémy, a stanovit silné stránky, na základě kterých může podnik dál rozvíjet svoji činnost a upevňovat spoje postavení na trhu. Obecný postup finanční analýzy zahrnuje zobrazení uplynulého vývoje finančního hospodaření podniku, určení příčin zlepšení nebo zhoršení situace a navržení směru dalšího vývoje činnosti podniku. Základními metodami jsou fundamentální a technická finanční analýza. Fundamentální analýza se zabývá především kvalitativním hodnocením činnosti podniku. Technická analýza čerpá informace z finančního účetnictví, které zpracovává matematickými a statistickými metodami Informace týkající se finanční situace podniku, tedy výstupy finanční analýzy, jsou předmětem zájmu mnoha subjektů přicházejících do kontaktu s daným podnikem, z nichž každý má své specifické zájmy. Uživateli finanční analýzy jsou především manažeři, vlastníci (akcionáři), investoři, banky a jiní věřitelé, obchodní partneři (dodavatelé i odběratelé), konkurenti, ale i zaměstnanci, stát a jeho orgány. Předmětem této bakalářské práce je analýza vývoje finanční situace zemědělského podniku BONAGRO, a.s. Informace jsou čerpány z účetních výkazů za roky 2002 až 2007 a z dalších dostupných zdrojů. Hodnocení finanční situace podniku zahrnuje analýzu struktury a vývoje položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a analýzu s využitím poměrových ukazatelů, kterými je hodnocena likvidita, aktivita a rentabilita podniku. Cílem je identifikovat problémové oblasti v hospodaření podniku a podat možné návrhy na zlepšení situace do budoucna. Protože se jedná o konkrétní data konkrétního podniku, mohou být tyto informace využity vedením podniku v jeho finančním řízení.
8
1 CÍL PRÁCE A METODIKA Tato bakalářská práce se zabývá zpracováním finanční analýzy vybraného zemědělského podniku. Zvolila jsem zemědělský podnik BONAGRO, a.s., který má sídlo v okrese Brno – venkov. Pomocí finanční analýzy je hodnocen vývoj finanční situace zvoleného podniku v období let 2002 až 2007. Cílem je podat co nejvěrnější obraz o jeho finanční situaci a na základě tohoto rozboru stanovit silné stránky, na základě kterých může dál podnik rozvíjet svoji činnost. Cílem je také identifikovat slabé stránky v oblasti financování činnosti podniku, které by mohly v budoucnu působit problémy, objasnit pravděpodobné příčiny negativního vývoje finanční situace v minulosti a navrhnout možná rámcová opatření ke zlepšení situace.
Metodický postup
Teoretická část se zabývá definováním finanční analýzy, charakteristikou zdrojů informací pro finanční analýzu a vymezením jejích uživatelů. Přímé citace jsou typograficky odlišeny kurzívou. Dále jsou popsány metody finanční analýzy:
analýza absolutních ukazatelů,
analýza rozdílových ukazatelů,
analýza poměrových ukazatelů,
analýza soustav ukazatelů,
bonitní a bankrotní modely.
Praktická část spočívá v zobrazení uplynulého vývoje finanční situace podniku podle údajů ve výkazech účetní závěrky, a to z rozvahy a výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu, které jsou přílohou č. 1 a 2 této práce, z příloh k účetním závěrkám za tato období a z výroční zprávy za rok 2007. Pro potřeby finanční analýzy byly položky účetních výkazů sloučeny do skupin. Finanční analýza zahrnuje mnoho metod a různých ukazatelů k hodnocení finanční situace podniku, využití všech by však přesahovalo rámec bakalářské práce. Vybrané finanční ukazatele jsou sledovány v delším časovém období a mají tak lepší vypovídací
9
schopnost. Vybraný počet ukazatelů také umožňuje zabývat se danou problematikou podrobněji. Pro posouzení finanční situace podniku byly použity následující metody a ukazatele:
horizontální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty s vyjádřením změn jednotlivých položek výkazů v absolutní hodnotě i v procentech,
vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Tyto metody zahrnují analýzu struktury a vývoje položek majetku podniku a zdrojů jeho financování a položek výnosů a nákladů.
analýza s využitím poměrových ukazatelů, kterými je hodnocena likvidita, aktivita, rentabilita a finanční stabilita podniku. Jednotlivé dílčí části analýzy obsahují podrobný rozbor a hodnocení zjištěných
výsledků v souvislosti s událostmi, které tyto výsledky mohly ovlivnit. Na základě zjištěných informací jsou identifikovány problémové oblasti i pozitivní skutečnosti. Poslední kapitola obsahuje shrnutí veškerých informací a návrh rámcových opatření, která by mohla vést ke zlepšení situace v problémových oblastech hospodaření podniku.
10
2 FINANČNÍ ANALÝZA Z POHLEDU TEORIE Finanční analýza představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku. Zajišťuje zpětnou vazbu mezi očekávanými výsledky řídících rozhodnutí a skutečností. Je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje informace pro finanční rozhodování. (VALACH, 1999, s. 91) Finanční analýza má v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou dlouhodobou tradici. Rovněž v České republice se v posledních 15 letech stala důležitým nástrojem při hodnocení ekonomické situace podniku. Co je finanční analýza? Existuje celá řada způsobů, jak definovat finanční analýzu. Finanční analýza je chápána jako rozbor finanční situace podniku. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 40) Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. (VALACH, 1999, s.91) Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti,
současnosti
a
předpovídání
budoucích
finančních
podmínek.
(RŮČKOVÁ, 2007, s. 9) Finanční analýza je analýzou financí podniku. (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2007, s. 19) Toto jsou definice, které jsou uváděny v odborné literatuře. Jejich obsah lze shrnout asi takto: finanční analýza je zobrazením vývoje finančního hospodaření podniku v uplynulých letech. Na základě rozboru tohoto vývoje lze určit příčiny zlepšení nebo zhoršení situace podniku. Tento rozbor potom slouží vedení podniku k rozhodování o směru jeho další činnosti.
2.1 Zdroje informací pro finanční analýzu Zdroje informací pro finanční analýzu můžeme rozdělit do dvou základních skupin:
zdroje informací zveřejňované,
zdroje informací nezveřejňované (vnitropodnikové).
11
Základním zdrojem zveřejňovaných informací je účetní závěrka, jejímž obsahem je:1
rozvaha, kde jsou uvedeny jednotlivé položky aktiv a pasiv, které zachycují stav majetku v podniku a zdrojů jeho krytí v peněžním vyjádření, zpravidla k poslednímu dni účetního období,
výkaz zisku a ztráty, který konkretizuje náklady a výnosy za jednotlivé činnosti, které se podílely na tvorbě výsledku hospodaření běžného období,
příloha k účetní závěrce, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka může obsahovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o
změnách vlastního kapitálu. Dalšími veřejnými zdroji jsou např. výroční zpráva, prospekt cenných papírů, informace o podniku v médiích, údaje státní statistiky apod. Nezveřejňovanými zdroji informací jsou:
výkazy vnitropodnikového účetnictví,
kalkulace,
firemní statistiky a plány.
2.2 Uživatelé finanční analýzy Informace týkající se finanční situace podniku, tedy výstupy finanční analýzy, jsou předmětem zájmu mnoha subjektů přicházejících do kontaktu s daným podnikem, z nichž každý má své specifické zájmy. Cílem finanční analýzy je podat těmto zájemcům co nejvěrnější obraz o jeho finanční situaci. Z hlediska uživatele finanční analýzy rozlišujeme finanční analýzu na interní a externí.
Manažeři Znalost finanční situace podniku umožňuje manažerům přijmout vhodná rozhodnutí týkající se činnosti firmy v příštích obdobích. Tyto informace jim umožňují zpětnou vazbu mezi rozhodováním a jeho praktickými výsledky. Výhodou je, že manažeři nejsou odkázáni jen na účetní závěrku, ale mají přístup k účetním informacím průběžně. To jim umožňuje včas zachytit případný negativní vývoj situace a přijetí opatření k nápravě.
1
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
12
Investoři Mezi investory lze zařadit i akcionáře a vlastníky, kteří do podniku vložili kapitál. Zajímají se zejména o stabilitu a likviditu podniku a o dosahování disponibilního zisku na němž závisí výše jejich dividend. Tato skutečnost bývá zdrojem rozporů mezi manažery a vlastníky. Potenciální investoři, kteří chtějí do podniku vložit svoje peněžní prostředky, si prostřednictvím finanční analýzy ověřují, zda je jejich rozhodnutí správné.
Banky a jiní věřitelé Na základě analýzy finančního hospodaření podniku banky posuzují před poskytnutím úvěru bonitu dlužníka. Jejich zájmem je zjištění, zda má podnik dostatečné finanční zdroje ke splácení dalších závazků. Stabilita úvěrových podmínek je často vázána na hodnoty vybraných finančních ukazatelů. (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2007, s. 29)
Obchodní partneři Dodavatelé se zajímají o to, zda bude podnik schopen hradit splatné závazky. Cílem dlouhodobých dodavatelů je zajistit svůj odbyt u perspektivního zákazníka. Odběratelé chtějí mít jistotu, že dodavatelský podnik bude schopen dlouhodobě dostát svým závazkům, tzn. že svým případným bankrotem neohrozí zajištění jejich výroby.
Konkurenti Využívají finanční informace podobných podniků nebo celého odvětví ke srovnání se svými výsledky hospodaření.
Zaměstnanci Mají zájem na prosperitě a stabilitě svého podniku z hlediska jistoty zaměstnání a mzdové a sociální perspektivy.
Orgány státní správy Využívají finanční informace pro statistiku, kontrolu plnění daňových povinností, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí apod.
13
2.3 Metody finanční analýzy Na základě rozvoje matematických, statistických a ekonomických věd vznikla celá řada metod hodnocení finančního zdraví podniku. Je však třeba dbát na přiměřenost volby metod analýzy s ohledem na účelnost, nákladovost a spolehlivost.
Základními metodami finanční analýzy jsou:
fundamentální analýza, která se soustřeďuje na kvalitativní hodnocení informací o podniku, její základní metodou je odborný odhad. Tato metoda vyžaduje značné praktické i teoretické zkušenosti analytika.
technická analýza, která spočívá v kvantitativním zpracování ekonomických údajů, při kterých
jsou
používány
matematické,
matematicko-statistické
algoritmizované metody. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006,s. 43)
2.3.1 Metody technické finanční analýzy Elementární metody: (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 44)
Analýza absolutních (extenzivních) ukazatelů:
horizontální analýza (analýza trendů),
vertikální (procentní) analýza.
Analýza fondů finančních prostředků: (taky analýza rozdílových ukazatelů)
analýza čistého pracovního kapitálu,
analýza čistých pohotových prostředků,
analýza čistých peněžně pohledávkových fondů.
Analýza poměrových ukazatelů:
analýza ukazatelů likvidity,
analýza ukazatelů finanční stability,
analýza ukazatelů aktivity,
analýza ukazatelů rentability,
analýza ukazatelů založených na cash flow,
analýza ukazatelů kapitálového trhu. 14
a
další
Analýza soustav ukazatelů:
pyramidové soustavy ukazatelů.
Vyšší metody: Matematicko – statistické metody, Nestatistické metody.
Elementární metody finanční analýzy jsou obecně nejpoužívanějšími metodami, proto se v dalším výkladu budeme podrobněji zabývat pouze těmito.
2.4 Elementární metody finanční analýzy Finanční analýza není upravována žádnými obecně závaznými předpisy, z toho vyplývá nejednotnost používané terminologie různými autory. V různé literatuře jsou často používány různé pojmy se stejným obsahem, zejména u ukazatelů rentability. Z důvodu srozumitelnosti a jednoznačnosti definování ukazatelů rentability proto byly použity informace pouze z jednoho zdroje2.
2.4.1 Analýza absolutních ukazatelů Horizontální analýza (analýza trendů) se zabývá změnami absolutních ukazatelů v čase, tzn. o kolik se změnila konkrétní položka. Změny mohou být vyjádřeny absolutní hodnotou (rozdíl hodnot základního a běžného období) nebo kolik tato změna činí v procentech. Vertikální analýza (procentní rozbor) se zabývá vnitřní strukturou absolutních ukazatelů. Je základem pro podrobnější analýzu jednotlivých položek. Tato metoda umožňuje srovnávání s předchozím obdobím v rámci jednoho podniku, ale také s jinými podniky v tomtéž oboru podnikání. Struktura aktiv informuje o tom, do čeho podnik investoval kapitál a do jaké míry byla při tom zohledňována výnosnost (vhodný poměr mezi stálými a oběžnými aktivy).
2
RŮČKOVÁ P. Finanční analýza. Metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 2008. 120 s. ISBN 97880-247-2481-2.
15
Struktura pasiv ukazuje, z jakých zdrojů byl majetek pořízen. Vhodným rozložením zdrojů může podnik omezit finanční riziko. Pomocí horizontální a vertikální analýzy jsou hodnoceny údaje obsažené v rozvaze, výkazu zisku a ztráty a výkazu casch flow. Analýza absolutních ukazatelů je také označována jako analýza extenzivních nebo stavových ukazatelů. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 42)
2.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů Bývá označována jako analýza fondů finančních prostředků nebo tokových ukazatelů. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 44) Zabývá se hlavně analýzou výkazu zisku a ztráty a cash flow, které v sobě nesou primárně tokové položky, ale také analýzou rozvahy. Ve finanční analýze se pojmem „fondy“ označují ukazatele vypočítané jako rozdíl mezi konkrétními položkami aktiv a pasiv. Jde tedy o jiný význam než v účetnictví. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 60) Nejpoužívanějšími fondy ve finanční analýze jsou čistý pracovní kapitál, čisté pohotové prostředky a čisté peněžně pohledávkové finanční fondy.
Čistý pracovní kapitál (také provozní kapitál) je část krátkodobého majetku, který je financován dlouhodobými finančními zdroji. Tzn. je to část prostředků, které by podniku dovolily v omezeném rozsahu pokračovat v činnosti, kdyby byl nucen splatit všechny svoje krátkodobé závazky. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 51)
čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobá pasiva
Čisté pohotové prostředky (také čistý peněžní majetek) zohledňují okamžitě splatné závazky. Ukazatel vychází z nejlikvidnějších aktiv. Výpočet tohoto ukazatele vyžaduje podrobné informace o době splatnosti závazků, z údajů z běžné účetní závěrky jej nelze vypočítat.
čisté pohotové prostředky = pohotové finanční prostředky – okamžitě splatné závazky
16
Čistý peněžně pohledávkový fond představuje určitý kompromis mezi předchozími rozdílovými ukazateli. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 60) čistý peněžně pohl. fond = oběžná aktiva – zásoby – nelikvidní pohledávky – krátkodobé závazky
2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů, označována také jako analýza intenzivních ukazatelů, je základním metodickým nástrojem finanční analýzy. Patří sem hodnocení likvidity, finanční stability (zadluženosti), aktivity a rentability podniku a hodnocení kapitálového trhu a cash flow. Tyto ukazatele mají nejširší vypovídací schopnost. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 48)
Ukazatele likvidity Likvidita podniku je schopnost podniku uhradit včas svoje závazky, je tedy důležitá z hlediska finanční rovnováhy podniku. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 49)
Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně) představuje nejužší vymezení likvidity. Z důvodu zachování nejvyšší likvidnosti se pohotovými peněžními prostředky myslí peníze v pokladně a na účtech. Podle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu je uváděna hodnota tohoto ukazatele 0,2. Tato hodnota je však označována jako hodnota kritická. Pro Českou republiku je uváděna i minimální hodnota 0,6, která však platí pro poměr pohotových peněžních prostředků a okamžitě splatných závazků. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 49) Na druhou stranu však nedosažení těchto hodnot ještě nemusí znamenat finanční problémy podniku.
pohotové peněžní prostředky Okamžitá likvidita = krátkodobé závazky Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) – doporučené hodnoty jsou v rozmezí 1 – 1,5. Z těchto hodnot je patrné, že by byl podnik schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodat svoje zásoby.
17
oběžná aktiva - zásoby Pohotová likvidita = krátkodobé závazky Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. To znamená, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva na hotovost. Doporučené hodnoty tohoto ukazatele jsou 1,5 – 2,5.
oběžná aktiva Běžná likvidita
= krátkodobé závazky
Omezením vypovídací schopnosti těchto ukazatelů je skutečnost, že se nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska jejich likvidnosti a ke struktuře krátkodobých závazků z hlediska doby splatnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že čím vyšší hodnoty ukazatelů je dosaženo, tím lépe. Na druhou stranu však příliš vysoká míra likvidity (nadměrná výše oběžných aktiv) vede k neefektivnímu využívání do podniku vložených prostředků a tak nepříznivě ovlivňuje jejich výnosnost. U ukazatelů likvidity je v časové řadě upřednostňována stabilní situace bez velkých výkyvů. To staví podnik do příznivějšího světla u věřitelů i investorů.
Ukazatele zadluženosti (finanční stability) Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv a činnosti cizí zdroje (dluh). (VALACH, 1999, s. 105) Ukazatele vycházejí z rozboru vzájemných vztahů mezi položkami závazků, vlastního a celkového kapitálu.
Ukazatel věřitelského rizika je základním ukazatelem, vyjadřuje celkovou zadluženost. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota ukazatele tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je riziko jak věřitelů, tak akcionářů. (VALACH, 1999, s. 106) Podle „zlatého pravidla“ by podíl cizích zdrojů a celkových aktiv měl činit 50%. Pro výši tohoto ukazatele však nelze stanovit přesné zásady, protože pokud podnik dosahuje stabilně vysokých zisků, bude schopen bez větších potíží splácet další závazky. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 88)
18
cizí zdroje ukazatel věřitelského rizika = celková aktiva Koeficient samofinancování je doplňkovým ukazatelem ukazatele věřitelského rizika, jejich součet se rovná 1. Vyjadřuje podíl, v jakém jsou celková aktiva financována penězi vlastníků. Vyjadřuje v podstatě finanční nezávislost firmy.
vlastní kapitál koeficient samofinancování
= celková aktiva
Oba výše uvedené koeficienty patří mezi nejvýznamnější pro celkové hodnocení finanční situace podniku.
Ukazatel úrokového krytí udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Používá se pro zjištění přiměřenosti zadlužení. Tzn. kolik zisku zůstane k rozdělení (např. akcionářům) po odečtení úroků. Tento ukazatel může být pro podnik vodítkem, zda je pro něj únosné případné další dluhové zatížení. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 59)
EBIT ukazatel úrokového krytí
= nákladové úroky
EBIT – zisk před zdaněním a úroky
Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjadřují počet obrátek aktiv (zásob, pohledávek) a pasiv (závazků) nebo dobu jejich obratu. Jejich rozborem lze ukázat, jak podnik hospodaří s jednotlivými složkami svých aktiv a jaký to má vliv na výnosnost a likviditu. Tyto ukazatele je nutno vyhodnocovat s přihlédnutím k velikosti podniku (velké podniky si mohou dovolit delší dobu splatnosti pohledávek) a podnikatelské činnosti (vliv na obrat zásob). Obecně platí, že doba obratu pohledávek by měla být kratší než doba obratu závazků, v opačném případě by docházelo k druhotné platební neschopnosti. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 105)
19
Obrat celkových aktiv – ukazatel je také označován jako vázanost celkového vloženého kapitálu a je součástí pyramidového rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu. tržby obrat celkových aktiv = celková aktiva Obrat zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, že by měla být vysoká obratovost a krátká doba obratu zásob. Ukazatel je však třeba posuzovat v souvislosti s optimální výší zásob nutnou pro zabezpečení plynulosti výroby. Doba obratu zásob ukazuje, kolik dnů jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. K výpočtu se doporučuje používat místo statického údaje z rozvahy průměrného stavu zásob za období.
tržby obrat zásob
= zásoby 365
doba obratu zásob = obrat zásob Obrat pohledávek udává, jak dlouho je majetek podniku vázán ve formě pohledávek, tzn. za jak dlouho jsou pohledávky v průměru splaceny. Obecně by mělo platit, že doba obratu pohledávek by měla být stejná jako doba splatnosti faktur. Doba obratu pohledávek vyjadřuje, jak dlouho se majetek podniku v průměru vyskytuje ve formě pohledávek.
tržby obrat pohledávek
= pohledávky 365
doba obratu pohledávek = obrat pohledávek Obrat závazků vypovídá o tom, jak rychle jsou spláceny závazky podniku. Obecně platí, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek. Tento ukazatel by měl vycházet pouze ze závazků a tržeb z obchodního styku. 20
tržby obrat závazků
= závazky 365
doba obratu závazků = obrat závazků Ukazatele rentability Rentabilita (výnosnost) je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje (dosahovat zisku) použitím investovaného kapitálu. Obecně lze říci, že ukazatele rentability slouží k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti podniku a v časové řadě by měly mít rostoucí tendenci. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 51) Nejvýznamnějším způsobem hodnocení podnikatelské činnosti je porovnání celkového zisku s výší vloženého kapitálu (zdrojů), kterého bylo použito k jeho dosažení. Obecně lze tento vztah vyjádřit jako zisk / kapitál. (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2007, s. 80) Na tomto místě je třeba podotknout, že finanční analýza využívá tří kategorií zisku:
zisk před odečtením úroků a daní (EBIT) = provozní výsledek hospodaření. Užívá se při mezipodnikových srovnáváních (rozdílná výše daní a úroků ovlivňuje VH).
zisk po zdanění (EAT) = výsledek hospodaření za běžné účetní období. Užívá se v ukazatelích, které hodnotí výkonnost firmy.
zisk před zdaněním (EBT) = provozní výsledek hospodaření před odečtením daní. Užívá se při srovnání podniků s rozdílným daňovým zatížením. Protože je zisk základem pro výpočet daně z příjmu (a tedy nutnosti zaplatit daň),
budeme
uvažovat
při
výpočtu
rentability
se
ziskem
po
zdanění
(EAT).
(ČECHOVÁ,2006, s. 142)
Rentabilita celkového kapitálu (ROA) odráží celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 52), vyjadřuje celkovou efektivnost podniku.
zisk ROA = celkový vložený kapitál Rentabilita
celkového
investovaného
kapitálu
(ROCE)
vyjadřuje
míru
zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastním i cizím dlouhodobým 21
kapitálem. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 53), tedy výnosnost dlouhodobých zdrojů podniku. Investovaný kapitál představují prostředky vložené věřiteli a akcionáři (emitované obligace, dlouhodobé bankovní úvěry, vlastní kapitál).
zisk ROCE = dlouhodobé dluhy + vlastní kapitál Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři či vlastníky podniku. Růst tohoto ukazatele může znamenat např. zlepšení výsledku hospodaření nebo pokles úročení cizího kapitálu. Obecně platí, že by tento ukazatel měl být vyšší než úroková míra bezrizikových cenných papírů. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 54)
zisk ROE = vlastní kapitál Rentabilita tržeb (ROS) vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisk při dané úrovni tržeb, tedy kolik dokáže podniku vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 56) Tento ukazatel slouží také k vyjádření ziskové marže, kterou je možno porovnávat s oborovým průměrem. V tomto případě je nutné použít zisk čistý (po zdanění). Obecně platí, že jsou-li hodnoty nižší než oborový průměr, pak jsou ceny výrobků nízké a náklady vysoké.
zisk ROS = tržby Rentabilita nákladů (ROC) je doplňkovým ukazatelem k rentabilitě tržeb a vyjadřuje poměr celkových nákladů k tržbám podniku. Obecně platí, že čím je nižší hodnota tohoto ukazatele, tím lepší výsledky hospodaření podnik dosahuje, neboť 1 Kč tržeb dokázal vytvořit s menšími náklady. (RŮČKOVÁ, 2007, s. 56) Ke zvýšení zisku lze však dojít i zvýšením odbytu. zisk ROC = 1 -
= 1 – rentabilita tržeb (ROS) tržby
22
2.4.4 Ostatní ukazatele Ostatní používané ukazatele jsou uvedeny jen stručně, protože jejich použití v praktické finanční analýze by přesahovalo rámec této bakalářské práce. Ukazatele kapitálového trhu se zabývají hodnocením činnosti z pohledu zájmu akcionářů, pro něž je základní informací tržní cena akcie. Používají se pouze u akciových společností obchodovaných na kapitálovém trhu. Ukazatele cash flow pracují s reálnými finančními toky, proto zpřesňují náhled na finanční situaci podniku. Analýza soustav ukazatelů (také souhrnné indexy hodnocení) (RŮČKOVÁ, 2007, s. 70) využívá výše uvedené rozborové postupy a vzájemně je kombinuje. Podstatou je sestavení modelu, který zobrazuje vzájemné vazby mezi dílčími ukazateli. Model pak vytváří souhrn ukazatelů, které lze postupně rozkládat na další dílčí ukazatele. Funkcí modelu je:
vysvětlit vliv změny jednoho nebo více ukazatelů na celé hospodaření firmy,
ulehčit a zpřehlednit analýzu dosavadního vývoje podniku,
poskytnout podklady pro výběr rozhodnutí z hlediska firemních či externích cílů.
Do této skupiny ukazatelů patří:
pyramidové soustavy ukazatelů, nejznámějším je pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu Du Pont,
bankrotní modely, které odpovídají na otázku, zda podnik do určité doby zbankrotuje (Altmanovo Z-skóre, model IN95 index důvěryhodnosti),
bonitní modely, které pomocí bodového hodnocení stanovují bonitu (hodnotu) podniku pro mezipodnikové srovnávání (Tamariho model, Kralickův Quicktest).
V praktické části této
práce je komplexně hodnocena finanční
situace
analyzovaného podniku s použitím bankrotního modelu IN95 – index důvěryhodnosti.
IN95 = V1 x A/CZ + V2 x EBIT/U + V3 x EBIT/A + V4 x T/A + V5 x OA/(KZ+KBU) + V6 x ZPL/T
A
– aktiva
CZ
– cizí zdroje
23
EBIT – výsledek hospodaření před zdaněním a úroky U
– nákladové úroky
T
– tržby
OA
– oběžná aktiva
KZ
– krátkodobé závazky
KBU – krátkodobé bankovní úvěry ZPL
– závazky po lhůtě splatnosti Symboly V1 až V6 představují váhy (koeficienty), které jsou rozdílné pro
jednotlivá odvětví ekonomiky v České republice, s výjimkou koeficientů V2 a V5, které jsou stejné pro všechna odvětví. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s.149)
2.5 Cíl finanční analýzy Cílem finanční analýzy je podat co nejvěrnější obraz o finanční situaci podniku jak externím zájemcům tak i vedoucím pracovníkům podniku samotného. Rozborem finanční situace podniku lze identifikovat jeho slabé stránky, které by mohly v budoucnu působit problémy, a stanovit silné stránky, na základě kterých může podnik dál rozvíjet svoji činnost a upevňovat spoje postavení na trhu. Od finanční analýzy se tedy očekává, že vyjádří míru finančních rizik při stávajícím způsobu financování a majetkových poměrech podniku a odhadne míru provozních rizik, jimž by mohl podnik odolat. (GRÜNWALD, HOLEČKOVÁ, 2007, s. 20)
2.6 Postupy zpracování finanční analýzy Na základě cílů, formulovaných uživateli finanční analýzy, zvolíme vhodnou metodu z hlediska časové i finanční náročnosti. V běžné podnikatelské praxi se využívají jen vybrané finanční ukazatele, které se sledují v delším časovém horizontu a mají tak lepší vypovídací schopnost. (RŮČKOVÁ, 207, s. 12) Při analýze podniku je třeba přihlédnout k jeho postavení v rámci odvětví a národního hospodářství. V rámci jednoho podniku lze provádět pouze časová srovnání s přihlédnutím k zásadním změnám v podniku, které toto srovnání mohou ovlivňovat. 24
Analýza podniku se soustřeďuje na současný stav podniku a jeho předpokládaný vývoj. Provádí se jak analýza kvalitativní (image společnosti, struktura managementu a úroveň řízení, struktura vlastnictví), tak analýza kvantitativní (vychází z účetních výkazů). Obecný postup lze stanovit takto:
zobrazit uplynulý vývoj finanční situace podle údajů ve výkazech účetní závěrky,
rámcově posoudit situaci na základě vybraných ukazatelů,
provést podrobný rozbor problémových oblastí a určit pravděpodobné příčiny zlepšení nebo zhoršení situace podniku,
navrhnout možná opatření ke zlepšení situace a zhodnocení rizik.
2.7 Rizika finanční analýzy V závěru teoretické části bychom se ještě měli zastavit u některých problémových oblastí
finanční
analýzy.
Literatura
(GRÜNWALD,
HOLEČKOVÁ,
2007,.s.13,
MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s.43) se shoduje v konstatování, že na rozdíl od finančního účetnictví není finanční analýza upravována žádnými obecně závaznými legislativními předpisy
nebo
všeobecně
uznávanými
jednotnými
standardy.
Z toho
vyplývá
i nejednotnost používané terminologie různými autory. V praxi to vede k tomu, že celá řada autorů používá stejné pojmy s různým obsahem nebo naopak různé pojmy se stejnou představou o jejich obsahu. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s.43) To znamená, že do hodnot vypočítaných ukazatelů mohou vstupovat různé údaje a potom tyto ukazatele nejsou srovnatelné, nemají stejnou vypovídací hodnotu. Tato skutečnost může vést k tomu, že srovnání těchto ukazatelů u různých podniků je zavádějící. Tyto skutečnosti se objevují zejména v definování některých ukazatelů rentability. Výsledky finanční analýzy jsou zcela závislé na pravdivosti vstupních údajů. Kvalitní podklady jsou alfou a omegou dobré finanční analýzy. Sebelepší metoda nebo technika analýzy nemůže poskytnout ze špatných podkladů hodnotné výsledky. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s.23) To je také důvod, proč je kladen důraz na pravdivost a věrnost zobrazení a srovnatelnost informací obsažených v účetních výkazech podniků3.
3
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §7
25
Dalším rizikem je riziko izolované interpretace určitého ukazatele nebo určité hodnoty. Finanční analýza je činnost komplexní povahy, v jejímž rámci dochází k zachycení všech stránek obrazu finanční situace podniku a současně i k respektování vazeb mezi nimi. Typickým příkladem je důraz na dosažení zisku v hodnocení finanční situace, ale pomíjí se hledisko likvidity a finanční stability. Určitá omezení vypovídací schopnosti účetních výkazů vyplývají i ze skutečnosti, že v podmínkách České republiky tyto preferují spíše právní stav než reálnou ekonomickou situaci. (LANDA, 2008, s. 60) Např. majetek, zásoby a pohledávky jsou v rozvaze uvedeny v historických cenách nikoli v reálném ocenění. Tuto problematiku řeší použití zásady opatrnosti při vykazování majetku a závazků4. Základními nástroji reálného vyjádření hodnoty majetku jsou:
tvorba opravných položek k nedobytným pohledávkám a neprodejným zásobám,
tvorba rezerv, odpisy majetku,
časové rozlišení nákladů a výnosů, dohadné položky,
použití reálné hodnoty u vybraných složek finančních aktiv.
Do výpočtu finančních ukazatelů potom vstupují „netto“ hodnoty majetku. Záleží ale na podniku, do jaké míry se touto zásadou řídí.
4
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §25, §26
26
3 PRAKTICKÁ APLIKACE FINANČNÍ ANALÝZY 3.1 Charakteristika analyzovaného podniku Historie a popis podniku Základní údaje z výpisu z obchodního rejstříku: Obchodní firma:
BONAGRO, a.s.
Sídlo:
Blažovice, Jiříkovická 340, okres Brno-venkov, PSČ 664 08
Identifikační číslo:
499 76 524
Právní forma:
Akciová společnost
Akciová společnost BONAGRO vznikla v roce 1994 transformací zemědělského družstva. Veškeré akcie společnosti jsou na jméno, převoditelnost akcií je omezená a je vázána na předchozí souhlas představenstva. Akcie tedy nejsou obchodovány na kapitálovém trhu. Ke konci analyzovaného období, tedy k 31.12.2007, vlastnilo akcie 1 917 akcionářů, základní kapitál byl ve výši 183 870 000,- Kč. Hlavním předmětem podnikání je základní zemědělská prvovýroba, a to výroba živočišná i rostlinná. V roce 2004 se uskutečnila fúze se společností AGROCOM Viničné Šumice, a.s. a v roce 2006 se společností OBIMA, a.s. v Pozořicích. Tyto události významně ovlivnily hospodaření analyzovaného podniku.
Předmět podnikání Podnik hospodaří v historicky zemědělské produkční oblasti Moravy, v okrese Brno – venkov, na 4 163 hektarech pronajaté zemědělské půdy. Z toho 96% tvoří orná půda, zbytek tvoří sady, vinice a travní porosty. Hlavní činností živočišné výroby je chov skotu, prasat a krůt, tj. výroba masa a mléka. Rostlinná výroba se zabývá především pěstováním cukrové řepy a obilovin. Část rostlinné produkce je spotřebována v živočišné výrobě jako krmivo, část je prodána.
Postavení podniku na trhu Jak již bylo uvedeno, BONAGRO, a.s. hospodaří na 4 163 hektarech půdy. Ve srovnání s celostátním průměrem je to velká výměra. Průměrná výměra půdy obdělávaná
27
obchodními společnostmi v ČR je 680 ha, u družstev je to 1 447 ha. (SYNEK, 2006, s. 293) Velká výměra obdělávané půdy umožňuje diverzifikovat pěstované plodiny. V současnosti jsou střediska podniku v obcích Blažovice, Jiříkovice, Šlapanice, Kobylnice, Ponětovice, Prace, Dvorska, Tvarožná, Viničné Šumice a Pozořice. Je to poměrně rozsáhlá oblast působnosti, přejezdy mezi středisky však zatěžují rozpočet vysokými náklady na vnitropodnikovou dopravu. Společnost má velký význam v regionu, neboť zaměstnává více jak 200 zaměstnanců, převážně obyvatel okolních obcí. Problémem zemědělské výroby je poměrně úzký okruh odběratelů. Jedná se převážně o velké zpracovatelské podniky, které si určují nákupní ceny mléka, masa nebo obilí. Z rozboru hospodaření za roky 2004 až 2007, obsaženého ve výroční zprávě za rok 2007, je patrné že realizační ceny produktů analyzovaného podniku byly v jednotlivých letech sledovaného období značně rozdílné. Tato skutečnost výrazně ovlivňuje úroveň tržeb. Jistou výhodou podniku BONAGRO, a.s. je, že vlastní obchodní podíly v podnicích, které jsou jeho klíčovými odběrateli. Pro zabezpečení chodu živočišné výroby jsou strategickým vstupem krmiva. Klíčovým dodavatelem je sušička a míchárna krmiv, kde podnik vlastní 60 % podíl. Zde se zpracovávají především rostlinné produkty podniku BONAGRO, a.s.
3.2 Specifika zemědělské výroby Zemědělská výroba má oproti průmyslové některé zvláštnosti, k nimž patří: (SYNEK, 2006, s. 290)
velká závislost na přírodních podmínkách,
časový nesoulad průběhu výrobního a pracovního procesu,5
sezónnost práce, nerovnoměrné rozložení práce se projevuje hlavně v rostlinné výrobě. Tyto zvláštnosti ovlivňují nerovnoměrnost příjmů a výdajů podniku během roku,
závislost na přírodních podmínkách ztěžuje organizaci práce. V neposlední řadě výsledky hospodaření ovlivňuje i úrodnost půdy. 5
např. výroba pšenice trvá 10 měsíců, proces obdělávání 1 ha pole trvá cca 70 hod.
28
3.3 Finanční analýza podniku Ze zvláštností v zemědělství vyplývají i určité zvláštnosti ekonomiky a evidence (účetnictví). (SYNEK, 2006, s. 291) Hlavní položky stálých aktiv v rozvaze tvoří hospodářské budovy, zemědělské stavby, stroje a mechanizace, trvalé porosty kultur, půda a hospodářská zvířata. Hlavními položkami zásob (oběžných aktiv) jsou víceleté kultury, zásoby krmiv a steliv (nakoupené i vlastní výroby) a zvířata. Strana pasiv se v podstatě neliší od průmyslových podniků. Ve výkazu zisku a ztráty jsou hlavními provozními výnosy tržby za zemědělské výrobky (rostlinné - obilí, cukrová řepa, živočišné – maso, mléko), hlavními provozními náklady jsou výdaje za osiva, krmiva, hnojiva, pohonné hmoty a energie. Evidenci komplikuje časový posun nákladů a výnosů (např. hnojiva nakoupená na podzim se spotřebují z části na podzim a zčásti na jaře, vypěstované a uskladněné krmivo se spotřebuje až příští rok), obtížné je také přiřazení společných nákladů na různorodou produkci (pěstování obilí na zrno i slámu). Při rozboru výsledků hospodaření zemědělských podniků se používají stejné ukazatele jako v ostatních podnicích. Při výpočtech ukazatelů a jejich hodnocení je však nutné brát v úvahu zvláštnosti zemědělství. (SYNEK, 2006, s. 291)
3.3.1 Analýza rozvahy Smyslem analýzy rozvahy podniku BONAGRO a.s. je posoudit strukturu jeho majetku a zdrojů jeho financování a také vývoj změn jednotlivých složek v čase. Výchozí data jsou obsažena v rozvaze v plném rozsahu za období 2002 - 2007, která je přílohou č. 1.
3.3.1.1 Vertikální analýza Vertikální analýza představuje procentní rozbor položek rozvahy v daných obdobích. Cílem je posoudit podíly jednotlivých složek majetku a kapitálu (aktiv a pasiv) na celkové bilanční sumě. Aktiva vyjádřená v rozvaze jsou přehledem o stavu majetku podniku. Strukturu aktiv tvoří stálá aktiva, oběžná aktiva a ostatní aktiva, viz tabulka č. 1 a graf č. 1.
29
Tabulka č. 1: Vertikální analýza aktiv Položka / Rok
2002
2003
294 030
100% 313 040
Stálá aktiva
176 014 59,86% 202 640 64,73% 227 993 58,72% 218 995 58,88% 247 957 59,19% 259 639 62,46%
DHM
0
%
100% 388 253
0,00%
0
tis. Kč
%
100% 371 941
0,00%
150
tis. Kč
2007
Aktiva celkem
0,00%
tis. Kč
2006
%
0
%
2005
tis. Kč
DNM
tis. Kč
2004
100% 418 926
0,04%
104
%
tis. Kč
100% 415 686
0,02%
54
% 100%
0,01%
158 576 53,93% 184 198 58,84% 207 561 53,46% 188 349 50,64% 215 880 51,53% 227 592 54,75%
DFM
17 438
Oběžná aktiva Zásoby
5,93%
18 442
5,89%
20 432
5,26%
30 496
8,20%
31 973
7,63%
31 993
7,70%
117 374 39,92% 109 489 34,98% 158 873 40,92% 151 741 40,80% 170 281 40,65% 155 357 37,37% 65 024 22,11%
Dlouhod. pohledávky
0
63 918 20,42%
0,00%
0
82 064 21,14%
82 892 22,29%
81 031 19,34%
0,00%
-1 689 -0,44%
-1 689 -0,45%
-1 897 -0,45% -10 597 -2,55%
74 802 17,99%
Krátkod. pohledávky
34 190 11,63%
31 432 10,04%
56 037 14,43%
54 456 14,64%
77 300 18,45%
76 034 18,29%
Finanční majetek
18 160
6,18%
14 139
4,52%
22 461
5,79%
16 082
4,32%
13 847
3,31%
15 118
3,64%
642
0,22%
911
0,29%
1 387
0,36%
1 205
0,32%
688
0,16%
690
0,17%
Ostatní aktiva
Zdroj: rozvaha, vlastní výpočty Na celkových aktivech se stálá aktiva podílejí v průměru 60,64% a oběžná aktiva 39,11%. Podíl stálých aktiv ve sledovaném období nezaznamenává žádné výraznější výkyvy, pohybuje se v rozmezí 59 – 65% a v čase má mírně rostoucí tendenci. Podíl oběžných aktiv vzrostl v letech 2004 – 2006 na více jak 40%, v roce 2007 se podíl snížil na 37,37%. Rovněž tato složka majetku nevykazuje žádné podstatné výkyvy.
Graf č. 1: Struktura celkových aktiv Struktura celkových aktiv 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2002
2003 Stálá aktiva
2004
2005 Oběžná aktiva
2006
2007
Ostatní aktiva
Největší podíl stálých aktiv tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Je to významná složka majetku, která tvoří více jak 50 % podíl na celkových aktivech a ve sledovaném období nevykazuje výraznější výkyvy. Tento podíl dlouhodobého hmotného majetku 30
odpovídá
potřebám
zemědělské
výroby,
zahrnuje
budovy,
stroje,
pozemky
a chovná zvířata. V grafu č. 2 můžeme zaznamenat mírný nárůst podílu dlouhodobého finančního majetku, jeho podíl na celkových aktivech je v průměru 6,77%. Jedná se o investice do majetkových podílů do jiných zemědělských podniků. Podíl dlouhodobého nehmotného majetku je v porovnání s předešlými položkami zanedbatelný, netvoří ani 1%.
Graf č. 2: Struktura stálých aktiv Struktura stálých aktiv 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2002
2003 DNM
2004
2005 DHM
2006
2007
DFM
Největší podíl na oběžných aktivech tvoří zásoby, jejich podíl na celkových aktivech je v průměru 20,55%. Stav ve sledovaném období je vyrovnaný, pouze v letech 2006 a 2007 došlo k poklesu podílu zásob až na 17,99%. Nejvýznamnějšími složkami zásob jsou výrobky, zvířata a nedokončená výroba. Podíl pohledávek na celkových aktivech tvoří v průměru 14,58%, je zde patrný zřetelný růst jejich podílu. Nejvyšší podíl pohledávek je v roce 2006, a to 18,45%. Podíl celkových pohledávek snížila opravná položka k dlouhodobým pohledávkám ve výši 10.597 tis. Kč, vytvořená v roce 2007. Podíl krátkodobého finančního majetku, viz graf č. 3., na celkových aktivech je v průměru 4,62% a vykazuje klesající trend. Podle literatury (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s. 59) by podíl finančního majetku na celkových aktivech neměl klesnout pod 10%. Pokles podílu finančních prostředků může souviset s nárůstem podílu pohledávek z obchodního styku a může znamenat problémy v oblasti likvidity.
31
Graf č. 3.: Struktura oběžných aktiv Struktura oběžných aktiv 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% -5,00% 2002
2003
Zásoby
2004
Dlouhodobé pohledávky
2005
2006
Krátkodobé pohledávky
2007
Finanční majetek
Pasiva vyjádřená v rozvaze jsou zdrojem financování majetku podniku. Strukturu pasiv, která je obsahem tabulky č. 2, tvoří vlastní kapitál, cizí zdroje a ostatní pasiva. Strukturu celkových pasiv znázorňuje i graf č. 4.
Tabulka č. 2: Vertikální analýza pasiv Položka / Rok
2002
2003
294 030
100% 313 040
Vlastní kapitál
193 598 65,84% 188 264 60,14% 231 001 59,50% 229 965 61,83% 243 445 58,11% 239 131 57,53%
Základní kapitál
148 436 50,48% 148 436 47,42% 175 772 45,27% 175 772 47,26% 181 886 43,42% 184 050 44,28%
2 483
VH minulých let
5 577
1,90%
VH účet. období
681
0,23%
Cizí zdroje
0,84%
100% 388 253
36 437 11,64% 2 517
0,80%
6 221
1,99%
-5 347 -1,71%
%
tis. Kč
100% 371 941
%
tis. Kč
2007
Pasiva celkem
Fondy ze zisku
tis. Kč
2006
%
36 421 12,39%
%
2005
tis. Kč
Kapitálové fondy
tis. Kč
2004
100% 418 926
%
tis. Kč
100% 415 686
% 100%
36 437
9,38%
36 437
9,80%
36 437
8,70%
30 226
7,27%
2 966
0,76%
3 818
1,03%
4 074
0,97%
4 497
1,08%
-1 214 -0,31%
11 913
3,20%
12 581
3,00%
17 938
4,32%
2 025
0,54%
8 467
2,02%
2 420
0,58%
17 040
4,39%
95 649 32,53% 119 890 38,30% 150 823 38,85% 135 242 36,36% 166 815 39,82% 168 164 40,45%
Rezervy
0
0,00%
0
0,00%
6 600
1,70%
6 600
1,77%
8 600
2,05%
4 600
1,11%
Dlouhod. závazky
0
0,00%
11 766
3,76%
11 766
3,03%
11 766
3,16%
11 766
2,81%
11 766
2,83%
Krátkod. závazky
30 879 10,50%
28 596
9,13%
56 794 14,63%
39 473 10,61%
59 045 14,09%
57 196 13,76%
Bankovní úvěry
64 770 22,03%
79 528 25,41%
75 663 19,49%
77 403 20,81%
87 404 20,86%
94 602 22,76%
Ostatní pasiva
4 783
1,63%
4 886
1,56%
6 429
1,66%
6 734
1,81%
8 666
2,07%
8 391
2,02%
Zdroj: rozvaha, vlastní výpočty
Vlastní kapitál se na celkových pasivech podílí v průměru 60,49 %, jeho výše ve sledovaném období mírně kolísá v rozmezí cca 8% a má klesající tendenci. V roce 2007 je podíl vlastního kapitálu nejnižší, tvoří 57,53% celkových pasiv. Podíl cizích zdrojů na 32
celkových pasivech je v průměru 37,72%. Podíl cizích zdrojů v čase mírně kolísá, vykazuje ale rostoucí trend. V roce 2007 je podíl cizích zdrojů nejvyšší, a to 40,45%. Graf č. 4: Struktura celkových pasiv Struktura celkových pasiv 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2002
2003
2004
Vlastní kapitál
2005 Cizí zdroje
2006
2007
Ostatní pasiva
Z toho vyplývá, že podnik dává přednost financování majetku z vlastních zdrojů. Tato kapitálová struktura však může být problematická z hlediska rentability, protože teoreticky je vlastní kapitál zpravidla dražší než kapitál cizí. Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech je stejný jako je podíl stálých aktiv na celkových aktivech. Z toho je zřejmé, že část dlouhodobého majetku je financována z vlastních zdrojů.
Graf č. 5: Struktura vlastního kapitálu Struktura vlastního kapitálu 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2002
2003
2004
2005
2006
2007
-10,00% Základní kapitál
Kapitálové fondy
Fondy ze zisku
33
HV minulých let
HV účet. Období
Největší podíl vlastního kapitálu tvoří základní kapitál, jeho podíl na celkových pasivech je v průměru 46,35%. V průběhu období tento podíl mírně kolísá v rozmezí 7%. V žádném období však nebyl podíl základního kapitálu na celkových pasivech nižší než podíl cizích zdrojů. Struktura vlastního kapitálu je znázorněna v grafu č. 5. Dalšími složkami vlastního kapitálu jsou fondy ze zisku a kapitálové fondy, které tvoří podíl na celkových pasivech v průměru zhruba 10%. Největší podíl zde tvoří emisní ážio. Více jak polovinu cizích zdrojů, viz graf č. 6, tvoří bankovní úvěry, jejich podíl na celkových pasivech je v průměru 21,89%. Nejvyšší podíl bankovních úvěrů byl v roce 2003. Bankovní úvěry jsou rozhodujícím cizím zdrojem financování a výrazně mohou ovlivňovat finanční stabilitu podniku. Krátkodobé závazky tvoří průměrný podíl na pasivech 12,12%, oproti začátku sledovaného období mírně vzrostly. Podíl krátkodobých závazků je pouze o 2,46% v průměru nižší než podíl krátkodobých pohledávek na celkových aktivech. Jejich výše ovlivňuje likviditu podniku. Nezanedbatelné jsou i dlouhodobé závazky, jejich podíl na celkových pasivech je v průměru 2,6%.
Graf č. 6: Struktura cizích zdrojů Struktura cizích zdrojů 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 2002 Rezervy
2003
2004
Dlouhodobé závazky
2005 Krátkodobé závazky
2006
2007 Bankovní úvěry
3.3.1.2 Horizontální analýza Horizontální analýza vyjadřuje, o kolik se změnily jednotlivé položky rozvahy v čase, a to jak v absolutním, tak v procentním vyjádření. Cílem je posoudit vývoj jednotlivých položek v čase a pokusit se vysvětlit jejich změny v souvislosti s událostmi 34
v podniku. Protože těchto položek je mnoho, budeme se zabývat pouze změnami významnými. Z tabulky č. 3 je zřejmé, že meziroční změny celkových aktiv jsou dosti rozdílné, v roce 2004 došlo k nárůstu o 75 mil. Kč oproti roku 2003 a na druhé straně v roce 2005 došlo k poklesu o 16 mil. Kč oproti roku 2004.
Tabulka č. 3: Horizontální analýza aktiv Položka / Rok
2003/2002
2004/2003
2005/2004
2006/2005
2007/2006
tis.Kč % podíl tis.Kč % podíl tis.Kč % podíl tis.Kč % podíl tis.Kč % podíl Aktiva celkem
19 010
6,47% 75 213
Stálá aktiva
26 626
15,13% 25 353
DNM
0
DHM
25 622
DFM
1 004
0,00%
24,03% -16 312
-4,20% 46 985
12,63%
-3 240
-0,77%
12,51%
-8 998
-3,95% 28 962
13,22%
11 682
4,71%
0,00%
150
-46
-30,67%
-50
-48,08%
12,68% -19 212
-9,26% 27 531
14,62%
11 712
5,43%
1 990
10,79%
10 064
49,26%
4,84%
20
0,06%
12,22% -14 924
-8,76%
-2,25%
-6 229
-7,69%
0
16,16% 23 363 5,76%
0,00%
1 477
Oběžná aktiva
-7 885
-6,72% 49 384
45,10%
-7 132
-4,49% 18 540
Zásoby
-1 106
-1,70% 18 146
28,39%
828
1,01% -1 861
Dlouhodobé pohledávky
0
0,00% -1 689
0,00%
0
-208
12,31%
-8 700
458,62%
Krátkodobé pohledávky
-2 758
-8,07% 24 605
78,28%
-1 581
-2,82% 22 844
41,95%
-1 266
-1,64%
Finanční majetek
-4 021
-22,14%
8 322
58,86%
-6 379
-28,40% -2 235
-13,90%
1 271
9,18%
269
41,90%
476
52,25%
-182
-13,12%
-42,90%
2
0,29%
Ostatní aktiva
0,00%
-517
Zdroj: rozvaha, vlastní výpočty Významnými událostmi v analyzovaném podniku jsou uskutečněné fúze s jinými zemědělskými podniky v letech 2004 a 2006. Tyto události významně ovlivnily meziroční změny hodnot zejména dlouhodobého hmotného majetku, zásob a krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů v těchto letech. Strukturu celkových aktiv v absolutním (peněžním) vyjádření zobrazuje graf č. 7. Hodnota stálých aktiv podniku se během sledovaného období stále mírně zvyšuje, což je pozitivní vývoj. Jejich hodnota v roce 2007 byla o 83,6 mil. Kč vyšší oproti roku 2002. Téměř 90% hodnoty stálých aktiv tvoří hodnota dlouhodobého hmotného majetku, viz graf č. 8. Největší nárůst byl zaznamenán v letech 2004 (23,3 mil. Kč) a 2006 (27,5 mil. Kč). V roce 2005 došlo k meziročnímu poklesu hodnoty dlouhodobého hmotného majetku o 19,2 mil. Kč. Tento stav ovlivnilo snížení hodnoty movitých věcí o 20,6 mil. Kč, kdy zřejmě došlo k jejich vyřazení z majetku podniku.
35
Graf č. 7: Struktura aktiv tis. Kč
Struktura aktiv
300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002
2003 Stálá aktiva
2004
2005
Oběžná aktiva
2006
2007
Ostatní aktiva
Graf č. 8: Struktura stálých aktiv Struktura stálých aktiv tis. Kč
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002
2003
2004
DNM
2005 DHM
2006
2007
DFM
Pozitivní je i růst hodnoty dlouhodobého finančního majetku, který představuje podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem a ostatní dlouhodobé cenné papíry. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2005, a to o 10 mil. Kč oproti roku 2004, kdy podnik nakoupil akcie jiného zemědělského podniku. Nejvyšší hodnoty dosahovala celková oběžná aktiva v roce 2006 (170 mil. Kč). Meziroční nárůst byl zaznamenám v letech 2004 a 2006. Strukturu oběžných aktiv znázorňuje graf č. 9.
36
Graf č. 9: Struktura oběžných aktiv Struktura oběžných aktiv tis. Kč
100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
-20 000 Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Finanční majetek
V roce 2004 došlo k velkému nárůstu zásob (o 18,1 mil. Kč), zatímco v ostatních letech hodnota zásob spíše klesala. Nejvyšší pokles byl v roce 2007, o 6,2 mil. Kč. Snižování stavu zásob je obecně pozitivním jevem, může být ale důsledkem například snížené produkce podniku. Pro přesné zjištění příčin tohoto stavu by však bylo třeba provést hlubší analýzu výroby a struktury zásob. Stav krátkodobých pohledávek se za sledované období zvýšil o 41,8 mil. Kč v roce 2007 oproti roku 2002. Tento vývoj je obecně negativním jevem, může být způsoben zhoršenou platební morálkou odběratelů nebo nevhodnou úvěrovou politikou podniku. V tomto případě je ale nárůst pohledávek v letech 2004 (o 24,6 mil. Kč) a 2006 (o 22,8 mil. Kč) s největší pravděpodobností způsoben převzetím pohledávek od sloučených podniků, protože v ostatních letech je patrný meziroční pokles pohledávek. Celkový stav pohledávek snižuje opravná položka ve výši 10,5 mil. Kč vytvořená v roce 2007. Nárůst finančního majetku byl zaznamenán v letech 2004 (o 22,4 mil. Kč) a 2007 (o 1,2 mil. Kč), v ostatních letech došlo k poklesu. Tento stav však nemusí nutně znamenat, že podnik může mít problémy s úhradou svých závazků. Stav finančního majetku je třeba posuzovat v souvislosti s likviditou podniku. Meziroční změny celkových pasiv, viz tabulka č. 4 a graf č. 10, korespondují se změnami celkových aktiv. Již zmiňované fúze v letech 2004 a 2006 ovlivnily i meziroční
37
změny pasiv, zejména základního kapitálu, krátkodobých závazků z obchodního styku a hospodářského výsledku v těchto letech. Tabulka č. 4: Horizontální analýza pasiv Položka / Rok
2003/2002 tis.Kč
2004/2003
% podíl
tis.Kč
2005/2004
% podíl
tis.Kč
% podíl
2006/2005
2007/2006
tis.Kč % podíl tis.Kč % podíl
Pasiva celkem
19 010
6,47% 75 213
Vlastní kapitál
-5 334
Základní kapitál
0
Kapitálové fondy
16
0,04%
0
0,00%
0
0,00%
0
Fondy ze zisku
34
1,37%
449
17,84%
852
28,73%
256
6,71%
423
10,38%
HV minulých let
644
11,55%
-7 435
-119,51%
13 127
1081,30%
668
5,61%
5 357
42,58%
HV účet. období
-6 028
-885,17% 22 387
418,68% -15 015
-88,12%
6 442
318,12% -6 047
-71,42%
Cizí zdroje
24 241
25,34% 30 933
25,80% -15 581
Rezervy
24,03% -16 312
-4,20% 46 985
12,63% -3 240
-0,77%
-2,76% 42 737
22,70%
-1 036
-0,45% 13 480
5,86% -4 314
-1,77%
0,00% 27 336
18,42%
0
0,00%
6 114
-10,33% 31 573
0
0,00%
6 600
0,00%
0
0,00%
2 000
Dlouhodobé závazky
11 766
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
Krátkodobé závazky
-2 283
-7,39% 28 198
Bankovní úvěry
14 758
22,79%
-3 865
-4,86%
1 740
Ostatní pasiva
103
2,15%
1 543
31,58%
305
98,61% -17 321
-30,50% 19 572
3,48%
2 164
1,19%
0,00% -6 211
-17,05%
23,35%
1 349
0,81%
30,30% -4 000
-46,51%
0,00%
0
0,00%
49,58% -1 849
-3,13%
2,30% 10 001
12,92%
7 198
8,24%
4,74%
28,69%
-275
-3,17%
1 932
Zdroj: rozvaha, vlastní výpočty
Graf č. 10: Struktura pasiv Struktura pasiv
tis. Kč 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002
2003
2004 Vlastní kapitál
2005 Cizí zdroje
2006
2007
Ostatní pasiva
Na meziročních změnách vlastního kapitálu se nejvýznamněji podílí změny základního kapitálu. V roce 2004 došlo k jeho navýšení o 27,3 mil. Kč a v roce 2006 o 6,1 mil. Kč na základě fúzí. Úroveň hospodářského výsledku za běžné období je v jednotlivých letech značně rozdílná. Největší meziroční pokles v procentním vyjádření byl zaznamenán v roce 2003 (o 885%) a v absolutním vyjádření v roce 2005, o 15 mil. Kč. Naopak největší nárůst byl 38
v roce 2004 o 22,3 mil Kč (tj. 418%) oproti roku 2003. Toto lze hodnotit jako stav negativní, protože navenek působí dojmem nevyrovnaného hospodaření podniku. Pravděpodobné příčiny těchto výkyvů pomůže objasnit analýza výkazu zisku a ztráty. Strukturu vlastního kapitálu v jednotlivých letech znázorňuje graf č. 11. Graf č. 11: Struktura vlastního kapitálu Struktura vlastního kapitálu tis.Kč 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
-50 000 Základní kapitál
Kapitálové fondy
Fondy ze zisku
HV minulých let
HV účet. Období
Podnik v roce 2004 vytvořil rezervu na opravu dlouhodobého hmotného majetku ve výši 6,6 mil. Kč, která byla v roce 2006 navýšena o 2 mil. Kč a v roce 2007 částečně čerpána. Od roku 2003 je zaúčtován dlouhodobý závazek ve výši 11,7 mil. Kč, který zůstal beze změny po celé sledované období. Převážnou část cizích zdrojů tvoří bankovní úvěry, v roce 2007 to bylo 94,6 mil. Kč. V roce 2006 došlo k navýšení úvěrů u 10 mil. Kč a v roce 2007 o dalších 7 mil. Kč. Z toho je zřejmé, že podnik začal více využívat dlouhodobé zdroje k financování svých aktivit. Meziroční nárůst krátkodobých závazků byl zaznamenán v letech 2004 a 2006. V roce 2004 se zvýšila hodnota krátkodobých závazků o 28,1 mil. Kč, což je o 98,6% více jak v roce 2003. V roce 2006 se zvýšily závazky o 19,5 mil. Kč, což je o 49,5% více jak v roce 2005. Tento stav v roce 2004 nejvíce ovlivnil nárůst závazků z obchodního styku. (o 18,5 mil. Kč) a jiných závazků (o 13,2 mil. Kč). V roce 2006 se zvýšily závazky z obchodního styku o 39,2 mil. Kč, zatímco jiné závazky se snížily o 12,2 mil. Kč. Nárůst závazků může znamenat problémy s platební schopností podniku. Tento stav je třeba posuzovat i v souvislosti s analýzou likvidity a finanční stability podniku. V tomto
39
případě k nárůstu závazků došlo s největší pravděpodobností vlivem převzetí závazků sloučených podniků. V ostatních letech závazky mírně klesaly, což výše uvedený předpoklad potvrzuje. Strukturu cizích zdrojů v jednotlivých letech znázorňuje graf č. 12. Graf č. 12: Struktura cizích zdrojů Struktura cizích zdrojů tis. Kč 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2002 Rezervy
2003
2004
Dlouhodobé závazky
2005 Krátkodobé závazky
2006
2007
Bankovní úvěry
3.3.2 Analýza výkazu zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty je přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření podniku za účetní období (rok). Smyslem analýzy tohoto výkazu je posouzení vlivu jeho jednotlivých položek na výsledek hospodaření. Výchozí data jsou obsažena ve výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu za období 2003 – 2007, který je přílohou č. 2.
3.3.2.1 Vertikální analýza Vertikální analýza představuje procentní rozbor položek výkazu s cílem posoudit podíl jednotlivých položek na celkových výnosech a nákladech. Struktura výnosů a nákladů je obsažena v tabulce č. 5. Provozní výnosy tvořily, viz graf č. 13, v průměru 98,4% celkových výnosů podniku BONAGRO, a.s. Podíl tržeb z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží byl v průměru 72,9%, což odpovídá jeho podnikatelské činnosti. Pouze v letech 2003 až 2005 klesl tento podíl na zhruba 64%, v souvislosti se zvýšením podílu tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Podíl těchto tržeb byl v uvedených obdobích zhruba
40
21,7% v průměru. Podíl ostatních provozních výnosů byl průměrně 12,2% a ve sledovaném období nezaznamenal výraznější výkyvy. Tabulka č. 5: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Výnosy Položka/Rok Tržby z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží
2002 tis.Kč
%
2003 tis.Kč
2004 tis.Kč
%
%
2005 is.Kč
%
2006 is.Kč
%
2007 tis.Kč
%
165 892 78,77% 156 816 64,27% 210 398 64,97% 200 364 63,31% 295 799 82,82% 313 907 83,47%
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
15 210
Ostatní provozní výnosy
25 006 11,87% 28 973 11,87% 37 956 11,72% 41 368 13,07% 44 820 12,55% 47 400 12,60%
Provozní výnosy celkem
206 108 97,86% 238 884 97,91% 318 325 98,30% 311 414 98,40% 353 112 98,87% 373 069 99,20%
Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů
7,22% 53 095 21,76% 69 971 21,61% 69 682 22,02% 12 493
3,50% 11 762
3,13%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
325
0,09%
4 507
2,14%
5 111
2,09%
4 869
1,50%
4 948
1,56%
3 914
1,10%
2 668
0,71%
Ostatní finanční výnosy
0
0,00%
0
0,00%
560
0,17%
108
0,03%
116
0,03%
10
0,00%
Finanční výnosy celkem
4 507
2,14%
5 111
2,09%
5 429
1,68%
5 056
1,60%
4 030
1,13%
3 003
0,80%
0
0,00%
0
0,00%
60
0,02%
4
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
Výnosové úroky
Mimořádné výnosy Výnosy celkem
210 615 100,00% 243 995 100,00% 323 814 100,00% 316 474 100,00% 357 142 100,00% 376 072 100,00%
Náklady Položka/Rok Výrobní a prodejní náklady Osobní náklady Daně a poplatky
2002 tis.Kč
%
2004 tis.Kč
%
2005 tis.Kč
%
2006 tis.Kč
%
2007 tis.Kč
%
47 387 22,57% 46 039 18,46% 57 093 18,61% 62 108 19,75% 64 875 18,61% 67 307 18,01% 3 063
3 726
1,00%
24 748 11,79% 26 883 10,78% 33 805 11,02% 35 233 11,20% 34 321
9,84% 30 450
8,15%
13 030
6,21% 50 297 20,17% 57 396 18,71% 58 111 18,48% 12 047
3,46%
9 153
2,45%
0,30%
1,21%
8 802
2,36%
Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní náklady
631
Prodané cenné papíry a vklady
2003 tis.Kč
112 761 53,71% 111 837 44,85% 137 537 44,83% 140 737 44,76% 217 452 62,37% 238 760 63,90%
Odpisy dlouhodobého majetku
Provozní náklady celkem
%
1,46%
3 308
802
1,33%
0,32%
3 962
6 531
1,29%
2,13%
3 836
2 608
1,22%
0,83%
3 697
4 203
1,06%
201 620 96,04% 239 166 95,92% 296 324 96,59% 302 633 96,24% 336 595 96,54% 358 198 95,86% 0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
0
0,00%
2 164
0,58%
Nákladové úroky
4 869
2,32%
6 511
2,61%
6 066
1,98%
4 635
1,47%
5 494
1,58%
6 272
1,68%
Ostatní finanční náklady
3 901
1,86%
3 360
1,35%
4 684
1,53%
5 000
1,59%
5 178
1,49%
5 523
1,48%
Finanční náklady celkem
8 770
4,18%
9 871
3,96% 10 750
3,50%
9 635
3,06% 10 672
3,06% 13 959
3,74%
-456
-0,22%
292
0,12%
-469
-0,15%
1 933
0,61%
52
0,01%
1 440
0,39%
0
0,00%
13
0,01%
169
0,06%
248
0,08%
1 356
0,39%
55
0,01%
Daň z příjmu z běžné činnosti Mimořádné náklady Náklady celkem
209 934 100,00% 249 342 100,00% 306 774 100,00% 314 449 100,00% 348 675 100,00% 373 652 100,00%
Zdroj: Výkaz zisku a ztráty, vlastní výpočty
41
Graf č. 13: Struktura výnosů Struktura výnosů 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 2002
2003
2004
Tržby z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží Ostatní provozní a finanční výnosy
2005
2006
2007
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
Stejně jako provozní výnosy tak i provozní náklady tvořily podstatnou část nákladů, a to v průměru 96,2%, viz graf č. 14. Nejvyšší podíl na celkových nákladech měly výrobní a prodejní náklady, a to v průměru 52,4%. Vlivem vyřazení prodaného majetku a materiálu se tento podíl v letech 2003 až 2005 snížil na necelých 45% a zvýšil se podíl nákladů, které představuje jeho zůstatková cena. Další významnou složkou nákladů jsou osobní náklady. Ty představují v průměru 19,3% celkových nákladů a jejich podíl ve sledovaném období byl téměř konstantní. Podíl nákladů, které představují odpisy dlouhodobého majetku, byl v průměru 10,4%. Výše odpisů se pohybovala v souvislosti se změnami hodnoty dlouhodobého majetku. Graf č. 14: Struktura nákladů Struktura nákladů 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2002
2003
2004
Výrobní a prodejní náklady Odpisy dlouhodobého majetku Ostatní provozní a finanční náklady
2005
2006
2007
Osobní náklady Zůst. cena prodaného dl. majetku a materiálu
42
3.3.2.2 Horizontální analýza Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty je obsahem tabulky č. 6 a vyjadřuje, o kolik se změnily jednotlivé položky nákladů a výnosů v čase, a to jak v absolutním, tak v procentním vyjádření. Cílem je posoudit vývoj jednotlivých položek a vysvětlit jejich změny v souvislosti s událostmi v podniku.
Tabulka č. 6: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Výnosy Položka/Rok
2003/2002 tis. Kč
Tržby z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní výnosy Provozní výnosy celkem Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů
-9 076
%
2004/2003 tis. Kč
-5,47% 53 582
32 776
2005/2004 tis. Kč
%
31,78%
-289
-0,41% -57 189 -82,07%
8 983
31,00%
3 412
15,90% 79 441
33,26%
-6 911
15,86%
8,99%
0
0,00%
0
0,00%
604
13,40%
-242
-4,73%
79
1,62%
Ostatní finanční výnosy
0
0,00%
560
Finanční výnosy celkem
604
13,40%
318
6,22%
0
0,00%
60
0,00%
15,85% 79 819
32,71%
Výnosy celkem
33 380
3 452
-2,17% 41 698
0,00%
Mimořádné výnosy
%
-4,77% 95 435
0
Výnosové úroky
2006/2005 tis. Kč
34,17% -10 034
37 885 249,08% 16 876 3 967
%
47,63% 18 108
% 6,12%
-731
-5,85%
2 580
5,76%
13,39% 19 957
5,65%
8,34%
0,00%
325
-1 034 -20,90%
-1 246
-31,83%
7,41%
-106
-91,38%
-6,87%
-1 026 -20,29%
-1 027
-25,48%
-56 -93,33%
-4 -100,00%
0
0,00%
12,85% 18 930
5,30%
-452 -80,71% -373
0
2007/2006 tis. Kč
8
-7 340 -2,27% 40 668
Náklady Položka/Rok
2003/2002 tis. Kč
Výrobní a prodejní náklady Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
tis. Kč
%
tis. Kč
%
3 200
2,33% 76 715
-1 348
-2,84% 11 054
24,01%
5 015
8,78%
2 767
4,46%
2007/2006 tis. Kč
54,51% 21 308 2 432
% 9,80% 3,75%
245
8,00%
654
19,77%
-126
-3,18%
-139
-3,62%
29
0,78%
2 135
8,63%
6 922
25,75%
1 428
4,22%
-912
-2,59%
-3 871
-11,28%
37 267 286,01%
7 099
14,11%
715
1,25% -46 064 -79,27%
-2 894
-24,02%
37 546
27,10%
5 729 714,34%
18,62% 57 158
6 309 0
0,00%
0
0,00%
1 642
33,72%
-445
-6,83%
Ostatní finanční náklady
-541
-13,87%
1 324
39,40%
Finanční náklady celkem
1 101
12,55%
879
748 164,04% 13
-3 923 -60,07%
23,90%
0
Mimořádné náklady
%
22,98%
Provozní náklady celkem
Daň z příjmu z běžné činnosti
tis. Kč
2006/2005
-0,82% 25 700
171
Nákladové úroky
2005/2004
-924
Ostatní provozní náklady
Prodané cenné papíry a vklady
%
2004/2003
1 595
2,13% 33 962
61,16%
4 599 109,42%
11,22% 21 603
6,42%
0,00%
0
0,00%
2 164
0,00%
-1 431 -23,59%
859
18,53%
778
14,16%
6,75%
178
3,56%
345
6,66%
8,90%
-1 115 -10,37%
1 037
10,76%
3 287
30,80%
-761 -260,62%
2 402 512,15%
-1 881 -97,31%
156 1200,00%
79 46,75%
1 108 446,77%
18,77% 57 432
23,03%
316
Náklady celkem
39 408
Hospodářský výsledek za účetní období
-6 028 -885,17% 22 387 418,68% -15 015 -88,12%
Zdroj: Výkaz zisku a ztráty, vlastní výpočty 43
7 675
2,50% 34 226
1 388 2669,23% -1 301
-95,94%
10,88% 24 977
7,16%
6 442 318,12%
-6 047 -71,42%
Strukturu výnosů podniku v absolutním vyjádření za sledované období znázorňuje graf č. 15. Z grafu je zřejmé, že se tržby z vlastní podnikatelské činnosti vyvíjejí s různou dynamikou. K poklesu tržeb došlo v letech 2003 a 2005, a to vždy přibližně o 10 mil. Kč, což činí snížení přibližně o 5% oproti předcházejícím obdobím. Z rozboru hospodaření podniku za roky 2004 – 2007, zveřejněného ve výroční zprávě za rok 2007, vyplývá, že v roce 2005 došlo k významnému snížení prodejních cen pšenice (o 13,5%), ječmene (o 26,2%) a cukrovky (o 32,1%). Vzhledem k tomu, že se jedná o hlavní produkty rostlinné výroby podniku BONAGRO, a.s., je tato skutečnost nejpravděpodobnější příčinou propadu tržeb v roce 2005. Příčiny snížení tržeb v roce 2003 nelze blíže identifikovat, protože k tomuto období nejsou k dispozici bližší údaje. Pozitivní skutečností však je, že v ostatních letech se tržby zvyšovaly, nárůst v letech 2004 a 2006 byl ovlivněn zvýšením produkce v souvislosti s již zmiňovanými fúzemi. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2006, a to o 95,4 mil. Kč, což činí o 47,6% více oproti roku 2005 a v roce 2007 došlo k dalšímu zvýšení o 6,1%. Tržby z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a materiálu byly nejvyšší v letech 2003 až 2004, v roce 2006 se tržby snížily o 82% a v roce 2007 o dalších 5,8%. Tyto tržby však nejsou pravidelné, jsou tedy jakýmsi „vylepšením“ hospodářského výsledku. Co se týká ostatních provozních a finančních výnosů, ty vykazují mírný trvalý nárůst.
Graf č. 15: Struktura výnosů Struktura výnosů
tis. Kč 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002
2003
2004
2005
Tržby z prodeje vlastních výrobků, služeb a zboží Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Ostatní provozní a finanční výnosy
44
2006
2007
Strukturu nákladů podniku v absolutním vyjádření za sledované období znázorňuje graf č. 16. Vývoj výrobních a prodejních nákladů přibližně kopíruje vývoj odpovídajících tržeb. K navýšení výrobních a prodejních nákladů došlo v roce 2004 (o 22,9%) a v roce 2006 (o 54,5%). Ke zvýšení těchto nákladů dochází v souvislosti se zvýšením produkce, ale projevuje se zde i vliv neustále se zvyšujících cen vstupů. Osobní náklady mají ve sledovaném období jen mírně vzestupnou tendenci, žádné výraznější výkyvy ale nezaznamenaly. Zvýšení odpisů v roce 2004 (o 25,7%) a 2005 (o 4,2%) odpovídá zvýšení hodnoty majetku zařazením nedokončeného hmotného majetku do užívání. Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu také kopíruje vývoj tržeb za jejich prodej. Prodej majetku a materiálu nebyl v žádném období ztrátový a zisk se podílel na vylepšení hospodářských výsledků podniku. Do položky ostatní provozní a finanční náklady byly zahrnuty všechny ostatní položky nákladů (daně, poplatky, mimořádné, finanční a ostatní náklady), protože byly ve srovnání s výše uvedenými náklady málo významné. Tato složka nákladů také vykazuje trvalý mírný nárůst, v roce 2002 dosáhly tyto náklady 29,5 mil. Kč, v roce 2007 již 50,4 mil. Kč. Tyto náklady se však nezvyšují v souvislosti se zvyšováním produkce podniku.
Graf č. 16: Struktura nákladů Struktura nákladů
tis. Kč 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002
2003
2004
Výrobní a prodejní náklady Odpisy dlouhodobého majetku Ostatní provozní a finanční náklady
2005
2006
2007
Osobní náklady Zůst. cena prod dl. majetku a materiálu
45
Hospodářský výsledek Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb představují nejpodstatnější položku výnosů, stejně jako výkonová spotřeba (výrobní náklady) představuje nejpodstatnější položku nákladů. To znamená, že nejpodstatněji ovlivňují výši hospodářského výsledku podniku. Výkony a výkonovou spotřebu v absolutním vyjádření obsahuje tabulka č. 7.
Tabulka č. 7: Výkony, výkonová spotřeba 2002 tis. Kč
Položka / rok
2003 tis. Kč
2004 tis. Kč
2005 tis. Kč
2006 tis. Kč
2007 tis. Kč
Výkony celkem
181 193
172 976
229 715
215 221
298 954
310 068
Tržby z prodeje vl. výrobků a služeb
165 892
156 816
210 398
200 364
288 432
301 418
1 406
-3 670
7 508
1 263
-3 566
-4 730
Změna stavu vnitrop. zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba
13 895
19 830
11 809
13 594
14 088
13 380
112 761
111 837
137 537
140 737
211 347
226 442
Zdroj: Výkaz zisku a ztráty, vlastní výpočty Z grafu č. 17 je patrné, že se tyto položky ve sledovaném období nevyvíjely stejně. Zatímco u výkonové spotřeby lze sledovat trvalý nárůst (kromě roku 2003, kdy náklady klesly o necelý 1 mil. Kč), u tržeb došlo v letech 2003 a 2005 k poklesu. Zajímavé je porovnání meziročních změn nákladů a výnosů procentním vyjádření (viz tabulka č. 6). V roce 2004 došlo ke zvýšení tržeb o 34,1%, zatímco náklady se zvýšily pouze o 22,9%.
Graf č. 17: Tržby, výkonová spotřeba Výkony, výkonová spotřeba tis. Kč 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2002 Výkony celkem
2003
2004
2005
Tržby z prodeje vl. výrobků a služeb
46
2006
2007
Výkonová spotřeba
Toto je stav pozitivní, protože jedna koruna tržeb byla vyprodukována s nižšími náklady než např. v roce 2003. V letech 2006 a 2007 došlo rovněž k růstu tržeb, ale současně i nárůstu nákladů a to o vyšší procentní podíl. Tento stav je třeba posoudit i v souvislosti s rentabilitou tržeb. Celkové výkony ovlivňují i položky výnosů změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby a aktivace. V letech 2003, 2006 a 2007 změna stavu vnitropodnikových zásob nabývá záporných hodnot. To znamená, že došlo k prodeji zásob z předešlých období. Aktivace je ocenění majetku (v tomto případě zásob např. krmiva) vytvořeného vlastní výrobou a také ovlivňuje celkové výkony. Z porovnání stavu celkových výkonů a tržeb lze soudit, že podstatná část produkce za období je prodána. Tabulka č. 8 a graf č. 18 porovnávají provozní hospodářský výsledek, hospodářský výsledek z finančních operací, hospodářský výsledek před zdaněním a za účetní období. Z grafu je patrné, že výše všech znázorněných kategorií hospodářského výsledku v jednotlivých letech je značně rozdílná.
Tabulka č. 8: Hospodářský výsledek Položka / rok Provozní hospodářský výsledek Hospodářský výsledek z finančních operací Hospodářský výsledek za účetní období
2002 tis. Kč
2003 tis. Kč
2004 tis. Kč
2005 tis. Kč
2006 tis. Kč
2007 tis. Kč
4 488
-282
22 001
8 781
16 517
14 871
-4 263
-4 760
-5 321
-4 579
-6 642
-10 956
681
-5 347
17 040
2 025
8 467
2 420
Zdroj: Výkaz zisku a ztráty, vlastní výpočty
I když v roce 2003 došlo k mírnému poklesu výkonové spotřeby i osobních nákladů, přesto provozní hospodářský výsledek klesl až na –282 tis. Kč. Tento záporný výsledek nejvíce ovlivnil pokles tržeb o 9 mil. Kč a změna stavu vnitropodnikových zásob o -5 mil. Kč. Příčiny tohoto stavu však nelze určit pro nedostatek bližších informací. Nejvyššího provozního výsledku dosáhnul podnik v roce 2004, a to 22 mil. Kč. Jak již bylo uvedeno, došlo v tomto roce k růstu tržeb, který byl výraznější než růst výkonové spotřeby.
47
Graf č. 18: Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek
tis. Kč 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 -10 000 -15 000 2002
2003
2004
Provozní hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období
2005
2006
2007
Hospodářský výsledek z finančních operací
V roce 2005 došlo ke snížení provozního výsledku o 13,2 mil. Kč, tento stav nejvíce ovlivnil již zmíněný významný propad tržeb a nárůst zejména provozních nákladů. V letech 2006 a 2007 došlo k pozitivnějšímu vývoji, kdy se provozní hospodářský výsledek zvýšil, ale úrovně z roku 2004 již nedosáhnul. Provozní činnost je základem podnikatelské činnosti analyzovaného podniku a její výsledky nejvíce ovlivňují výsledek hospodaření za účetní období. Z tohoto provozního zisku mohou být uhrazeny případné neziskové činnosti podniku. Hospodářský výsledek z finančních operací je v každém období záporný. Toto je však stav u podniků výrobního typu běžný, jsou zde zahrnuty veškeré finanční náklady podniku (bankovní poplatky, pojištění majetku a zaměstnanců). Úroky z bankovních úvěrů zde finanční výsledek ovlivňují jen do určité míry, protože podnik v každém roce získal dotace na úhradu úroků v průměrné výši 78%. Hospodářský výsledek za účetní období představuje výsledný zisk (hospodářský zisk mínus finanční ztráta) po odečtení daně z příjmů.
3.3.3 Analýza likvidity Cílem analýzy likvidity podniku BONAGRO, a.s. je posoudit vývoj jeho schopnosti včas hradit svoje krátkodobé závazky. Údaje pro tuto analýzu byly čerpány z účetních výkazů v plném rozsahu za roky 2003 – 2007, které jsou přílohou č. 1 a 2. V analýze likvidity byly použity následující ukazatele: Okamžitá likvidita = pohotové peněžní prostředky / krátkodobé závazky 48
Pohotová likvidita = oběžná aktiva – zásoby / krátkodobé závazky Běžná likvidita
= oběžná aktiva / krátkodobé závazky
Poznámka: krátkodobé závazky v ukazatelích zahrnují krátkodobé závazky z rozvahy a běžné (krátkodobé) bankovní úvěry. Vývoj jednotlivých stupňů likvidity je znázorněn v tabulce č. 9 a grafu č. 19. Tabulka č. 9: Ukazatele likvidity Položka / Rok
Doporučené hodnoty
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Okamžitá likvidita
min. 0,2
0,40
0,29
0,29
0,27
0,22
0,26
Pohotová likvidita
1- 1,5
1,14
0,94
1,00
1,16
1,41
1,41
1,5 - 2,5
2,56
2,25
2,07
2,55
2,68
2,72
Běžná likvidita
Zdroj: vlastní výpočty
Graf č. 3.3.1: Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2002
2003 Běžná likvidita
2004
2005
Pohotová likvidita
2006
2007
Okamžítá likvidita
Okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně) představuje nejužší vymezení likvidity, ve jmenovateli ukazatele bývají někdy používány pouze okamžitě splatné závazky. Doporučená minimální hranice tohoto ukazatele je 0,2. Z vypočtených ukazatelů je patrné, že okamžitá likvidita sledovaného podniku se od roku 2004 trvale drží při minimální hranici, pouze v roce 2002 dosáhla příznivější hodnoty 0,4. Protože okamžitá likvidita záleží na okamžitém stavu peněžních prostředků,
49
lze tento ukazatel považovat pouze za orientační. Dále je třeba zohlednit skutečnost, že se jedná o hodnoty ukazatelů na konci roku, v průběhu roku může být situace jiná.
Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) představuje schopnost podniku vyrovnat se se svými dluhy aniž by musel prodat svoje zásoby. V případě hodnoty ukazatele 1:1 by inkasované krátkodobé pohledávky a peníze právě tak uhradily stávající dluhy. Z hodnot tohoto ukazatele je patrné, že s výjimkou roku 2003 se pohotová likvidita pohybuje v doporučeném rozmezí 1 – 1,5 a od tohoto roku je vývoj likvidity příznivý. Znamená to, že po zpeněžení všech pohledávek by byl podnik bez problémů schopen uhradit všechny spoje krátkodobé dluhy.
Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) ukazuje, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá svoje aktiva na hotovost. U tohoto ukazatele lze sledovat příznivý stav ve všech obdobích, kdy se tento ukazatel (s výjimkou roku 2004) pohybuje u horní hranice doporučeného rozmezí. Obecně platí, že
čím je hodnota ukazatele vyšší, tím pravděpodobnější je
zachování platební schopnosti podniku. Běžnou likviditu podniku však ovlivňuje výše zásob, které vystupují v čitateli tohoto ukazatele.
3.3.4 Analýza čistého pracovního kapitálu Čistý pracovní kapitál (také provozní kapitál) je část krátkodobého majetku, který je financován dlouhodobými zdroji. Tento ukazatel má úzkou návaznost na ukazatel běžné likvidity. Čistý pracovní kapitál je znázorněn v tabulce č. 10 a grafu č. 20.
čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobá pasiva
Z tabulky č. 10 je patrné, že u analyzovaného podniku převyšují oběžná aktiva nad krátkodobými zdroji. Čistý pracovní kapitál tvoří v průměru za sledované období 59% oběžných aktiv. Výši pracovního kapitálu ovlivňují relativně vysoké zásoby, které v letech 2002 až 2005 tvořily více jak polovinu oběžných aktiv. V letech 2006 a 2007 se podíl zásob snížil vlivem nárůstu pohledávek. Celkově lze tento stav hodnotit jako pozitivní,
50
protože kdyby byl podnik nucen uhradit všechny svoje krátkodobé závazky, byl by v omezeném rozsahu schopen pokračovat ve své činnosti.
Tabulka č. 10: Čistý pracovní kapitál Položka / Rok (tis. Kč) Oběžná aktiva
2002
2003
2004
2005
2006
2007
117 374
109 489
158 873
151 741
170 281
155 357
Zásoby
65 024
63 918
82 064
82 892
81 031
74 802
Pohledávky
34 190
31 432
54 348
52 767
75 403
65 437
Finanční majetek
18 160
14 139
22 461
16 082
13 847
15 118
Krátkodobé závazky
45 879
48 596
76 794
59 473
63 433
57 196
Čistý pracovní kapitál
71 495
60 893
82 079
92 268
106 848
98 161
Položka / Rok
2002
Oběžná aktiva
2003
2004
2005
2006
2007
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
100,00%
Zásoby
55,40%
58,38%
51,65%
54,63%
47,59%
48,15%
Pohledávky
29,13%
28,71%
34,21%
34,77%
44,28%
42,12%
Finanční majetek
15,47%
12,91%
14,14%
10,60%
8,13%
9,73%
Krátkodobé závazky
39,09%
44,38%
48,34%
39,19%
37,25%
36,82%
Čistý pracovní kapitál
60,91%
55,62%
51,66%
60,81%
62,75%
63,18%
Zdroj: vlastní výpočty
Graf č. 20: Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál
tis. Kč
180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2002
2003
2004 Oběžná aktiva
51
2005
2006
Čistý pracovní kapitál
2007
3.3.5 Analýza rentability Pomocí ukazatelů rentability lze hodnotit celkovou efektivnost činnosti podniku. K analýze byly použity následující ukazatele: Rentabilita celkového kapitálu (ROA)
=
provozní VH / celkový vložený kapitál
Rentabilita celk. investovaného kapitálu (ROCE) = VH po zdanění / (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb (ROS)
=
=
VH po zdanění / vlastní kapitál
provozní VH / tržby z provozní činnosti
Protože k těmto ukazatelům nebývají uváděny doporučené hodnoty, budeme sledovat jejich vývoj v čase. Vypočítané hodnoty ukazatelů rentability obsahuje tabulka č. 11 a jejich vývoj v čase je znázorněn v grafu č. 21.
Tabulka č. 11: Ukazatele rentability Položka / Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rentabilita celkového kapitálu (ROA)
0,0153
-0,0009
0,0567
0,0236
0,0394
0,0358
Rentabilita celk. investovaného kapitálu (ROCE)
0,0028
-0,0206
0,0571
0,0068
0,0250
0,0070
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
0,0035
-0,0284
0,0738
0,0088
0,0348
0,0101
Rentabilita tržeb (ROS)
0,0248
-0,0013
0,0785
0,0325
0,0536
0,0457
Zdroj: vlastní výpočty
Z vypočtených hodnot ukazatelů rentability je patrné, že vývoj všech ukazatelů v podstatě kopíruje vývoj hospodářského výsledku v jednotlivých letech. Nejnepříznivější byla situace v roce 2003, kdy hospodářský výsledek dosáhnul záporné hodnoty a tedy i všechny ukazatele mají zápornou hodnotu. Nejpříznivější byla situace v roce 2004, kdy podnik dosáhnul vysokého zisku. Rentabilita celkového kapitálu (ROA) odráží celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byla financována provozní činnost podniku. Tento ukazatel vykazuje relativně nejmenší výkyvy. Rentabilita celkového investovaného kapitálu (ROCE) vyjadřuje výnosnost dlouhodobých zdrojů podniku, tedy vlastního i cizího dlouhodobého kapitálu.
52
Graf č. 21: Ukazatele rentability
Ukazatele rentability 0,1000 0,0800 0,0600 0,0400 0,0200 0,0000 -0,0200
2002
2003
2004
2005
2006
2007
-0,0400 Rentabilita celkového kapitálu (ROA) Rentabilita celk. investovaného kapitálu (ROCE) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita tržeb
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje účinnost reprodukce kapitálu vloženého akcionáři. Tento ukazatel dosáhnul absolutně nejvyšší hodnoty v roce 2004. Rentabilita tržeb (ROS) vyjadřuje, kolik dokáže podnik vyprodukovat efektu na 1 Kč tržeb. Tyto ukazatele vykazují v průměru nejvyšší hodnoty, i když v jednotlivých obdobích také velmi rozdílné. Obecně lze říci, že všechny vypočítané ukazatele jsou velmi nízké. To znamená, že podnik vyrábí s vysokými náklady. K vynesení přesnějších závěrů by bylo vhodné porovnat ukazatele rentability s ukazateli oborovými.
3.3.6 Analýza aktivity Úkolem analýzy aktivity podniku je posoudit obratovost položek oběžných aktiv zásob, pohledávek a závazků.
Byly použity následující ukazatele: Obratovost zásob
=
tržby / průměrný stav zásob
Obratovost pohledávek
=
tržby / průměrný stav pohledávek
Obratovost závazků =
tržby / průměrný stav závazků
53
Obratovost a dobu obratu zásob, pohledávek a závazků udávají údaje v následující tabulce č. 12 a grafu č. 22.
Tabulka č. 12: Ukazatele aktivity Položka / Rok
2002
Obratovost zásob Doba obratu zásob (ve dnech) Obratovost krátkodobých pohledávek Doba obratu pohledávek (ve dnech) Obratovost krátkodobých závazků Doba obratu závazků (ve dnech)
2003
2004
2005
2006
2007
2,79
3,26
3,84
3,27
3,76
4,18
131,05
112,10
95,02
111,48
97,04
87,33
5,30
6,40
6,54
4,96
4,75
4,56
68,91
57,05
55,84
73,53
76,87
79,99
3,95
4,32
3,65
4,54
4,86
5,69
92,47
84,50
99,97
80,38
75,10
64,10
Zdroj: vlastní výpočty
Graf č. 22: Ukazatele doby obratu Ukazatele doby obratu
dny 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 2002
Doba obratu zásob
2003
2004
2005
Doba obratu pohledávek
2006
2007
Doba obratu závazků
Obratovost zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. To znamená, za jak dlouho se zásoby promění v peníze (respektive v pohledávky). Z vypočtených údajů je zřejmé, že obratovost zásob se ve sledovaném období postupně zvyšovala, což lze hodnotit jako pozitivní. Doba obratu zásob je průměrně 105 dnů. Vzhledem k tomu, že hlavní činností podniku je zemědělská výroba s dlouhým výrobním cyklem, je to podle mého názoru doba poměrně krátká. Obratovost krátkodobých pohledávek udává, jak dlouho je majetek podniku vázán v pohledávkách, to je za jak dlouho budou pohledávky splaceny. Obratovost krátkodobých pohledávek vykazuje v druhé polovině sledovaného období snižující 54
se trend. Toto je skutečnost nepříznivá, protože může docházet k problémům s likviditou. Doba obratu pohledávek je průměrně 68 dnů, což jistě není běžná doba splatnosti. Obratovost krátkodobých závazků udává, jak rychle jsou spláceny závazky podniku. Z ukazatelů je patrná rostoucí rychlost obratu krátkodobých závazků, která byla v roce 2006 na téměř stejné úrovni jako u pohledávek, v roce 2007 již byla ale výrazně vyšší. Doba obratu závazků byla v roce 2007 téměř o 16 dnů kratší než u pohledávek. Toto je jistě stav nežádoucí. V průměru je doba obratu závazků 81 den.
3.3.7 Analýza zadluženosti Analýza zadluženosti, nebo také finanční stability, ukazuje, v jakém rozsahu je majetek společnosti financován cizími zdroji. Byly použity tyto ukazatele: ukazatel věřitelského rizika =
cizí zdroje / celková aktiva
koeficient samofinancování =
vlastní kapitál / celková aktiva
ukazatel úrokového krytí
EBIT / nákladové úroky
=
Tabulka č. 13: Ukazatele zadluženosti Položka / Rok
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Ukazatel věřitelského rizika
32,53%
38,30%
38,85%
36,36%
39,82%
40,45%
Koeficient samofinancování
65,84%
60,14%
59,50%
61,83%
58,11%
57,53%
104,62%
22,36%
373,18%
185,39%
255,06%
161,54%
Ukazatel úrokového krytí
Zdroj: vlastní výpočty
Z hodnot ukazatelů zadluženosti v tabulce č. 13 a grafu č. 23 je patrné, že v souvislosti s poklesem koeficientu samofinancování roste ukazatel věřitelského rizika. Vychýlení z vývojového trendu těchto ukazatelů v roce 2005 bylo způsobeno výrazným snížením krátkodobých závazků podniku. K poklesu koeficientu samofinancování v letech 2006 a 2007 došlo vlivem nárůstu dlouhodobých bankovních úvěrů. Nicméně hodnota tohoto koeficientu ukazuje, že na konci roku 2007 byl majetek podniku financován z 57,5 % z vlastních zdrojů. Lze tedy konstatovat, že podnik není předlužený. Hodnota ukazatele úrokového krytí kolísá v souvislosti s výkyvy výsledků hospodaření. Z hodnoty ukazatele 161,5 % v roce 2007 však vyplývá, že podnik by měl být opatrný při dalším využívání cizích zdrojů financování. 55
Graf. č. 23: Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2002
2003
2004
2005
Ukazatel věřitelského rizika
2006
2007
Koeficient samofinancování
3.3.8 Analýza predikce finanční tísně K analýze predikce finanční tísně byl použit index důvěryhodnosti IN95, který je jedním z bankrotních modelů hodnocení finanční situace podniku (finančního zdraví). Tyto modely umožňují na základě jediného ukazatele odhadnout, zda se podnik ocitnul ve finanční tísni, to znamená, že je vážně ohrožen bankrotem. Autoři6 tohoto modelu v konstrukci koeficientů V1 až V6 zohlednili specifika české ekonomiky. Velikost koeficientů je rozdílná pro jednotlivá odvětví. Pro hodnocení finanční situace vybraného podniku byly použity koeficienty stanovené pro zemědělství. (MRKVIČKA, KOLÁŘ, 2006, s.149) Kritéria hodnocení indexu IN95:
hodnota indexu větší než 2 ukazuje na dobré finanční zdraví podniku,
hodnota indexu mezi 1 a 2 představuje nevyhraněné výsledky,
hodnota indexu menší než 1 ukazuje na vážné finanční problémy a následné možné existenční problémy podniku. Z tabulky č. 14 a grafu č. 24 je zřejmé, že index IN95 dosahuje, s výjimkou roku
2003,
hodnot vyšších než 2. Lze tedy říci, že i přes nízkou úroveň rentability je
analyzovaný
podnik
finančně
zdravý
existenční problémy. 6
Inka a Ivan Neumaierovi
56
a
nehrozí
mu
v nejbližším
období
Tabulka č. 14: Index důvěryhodnosti IN95 koeficient
2002
2003
2004
2005
2006
2007
(A/CZ) x V1
0,24
0,74
0,63
0,62
0,66
0,60
0,59
(EBIT/U) x V2
0,11
0,12
0,02
0,41
0,20
0,28
0,18
(EBIT/A) x V3
21,35
0,37
0,10
1,24
0,49
0,71
0,52
(T/A) x V4
0,76
0,54
0,59
0,63
0,65
0,65
0,69
(OA/(KZ+KBU)) x V5
0,1
0,26
0,23
0,21
0,26
0,27
0,27
14,57
0,41
0,33
0,27
0,38
0,80
0,66
X
2,43
1,90
3,38
2,64
3,31
2,91
(ZPL/T) x V6 IN95
Zdroj: vlastní výpočty
Graf č. 24:Index důvěryhodnosti IN95 Index důvěryhodnosti IN95 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2002
2003
2004
2005
2006
2007
IN95
3.3.9 Souhrnné zhodnocení finanční situace podniku V předešlých kapitolách byla provedena finanční analýza vybraného zemědělského podniku BONAGRO, a.s. Jeho hlavní podnikatelskou činností je zemědělská prvovýroba. Výchozími podklady pro zpracování byly účetní výkazy podniku, a to rozvaha a výkaz zisku a ztráty, přílohy k účetním závěrkám a výroční zpráva podniku za rok 2007. Hodnocení bylo provedeno za období let 2002 až 2007. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že podnik v roce 2004 a 2006 uskutečnil fúze s jinými zemědělskými podniky. Tyto skutečnosti výrazně ovlivnily stav některých položek rozvahy a hospodaření podniku jako celku. Vliv změn v hospodaření se projevil nejvýrazněji v ukazatelích rentability.
57
Struktura majetku a zdrojů jeho financování Zemědělský podnik lze v podstatě považovat za podnik výrobní, který musí mít zázemí zabezpečující plynulost výrobního procesu. To znamená, že podstatnou část jeho majetku tvoří dlouhodobý hmotný majetek a zásoby. Pozitivní skutečností je, že téměř všechny položky majetku i zdrojů nevykazují ve sledovaném období žádné dramatické výkyvy. Nejvýraznější podíl, v průměru 54 % celkového majetku (aktiv), tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Pozitivní skutečností je růst dlouhodobého finančního majetku, kde podnik ukládá volné finanční prostředky. Jedná se především o podíly v jiných zemědělských podnicích. Podíl zásob na majetku tvoří v průměru 20,5%, přičemž v roce 2007 klesnul tento podíl až na 18%, což představuje necelých 75 mil. Kč. Z tohoto hodnocení lze soudit, že podnik nemá nijak nadbytečné zásoby. Pro vynesení přesnějších závěrů by bylo třeba znát podrobnější informace o skladbě zásob a provést podrobnější analýzu. Nepříznivý stav můžeme zaznamenat u krátkodobých pohledávek, jejich výrazný nárůst byl zaznamenán v letech 2004 a 2006, nejvyšší byly pohledávky v roce 2006. Do této situace se podnik zřejmě dostal převzetím pohledávek fúzovaných podniků, protože v ostatních letech je patrný meziroční pokles. Podíl vlastního kapitálu na zdrojích financování (pasivech) činnosti podniku je v průměru 60%, nejvýznamnější složkou je vlastní kapitál, který byl navýšen v letech 2004 a 2006. Podíl cizích zdrojů je v průměru 38%, z čehož vyplývá, že podnik dává přednost financování z vlastních zdrojů. V cizích zdrojích převažují dlouhodobé bankovní úvěry. U krátkodobých závazků můžeme zaznamenat obdobný vývoj jako u pohledávek, tedy výrazný nárůst v letech 2004 a 2006.
Struktura výnosů a nákladů Vývoj položek výnosů a nákladů již není tak stabilní. Nejvýznamnější podíl výnosů tvoří tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. K největšímu propadu tržeb došlo v roce 2005 vlivem výrazného snížení realizačních cen obilí a cukrové řepy, které jsou hlavními produkty rostlinné výroby podniku. Nezanedbatelný podíl na tržbách, zhruba 21%, v letech 2003 až 2005 tvořily tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu. Největší podíl nákladů tvoří výrobní a prodejní náklady, na těchto položkách je nejvíce patrný nárůst v jednotlivých letech. Zcela jistě zde působí vliv stále se zvyšujících
58
cen především energií a pohonných hmot. Osobní náklady si zachovávají po celé období téměř konstantní úroveň, nárůst je patrný u ostatních nákladů. Nejvýraznější změny v jednotlivých obdobích zaznamenal výsledek hospodaření, a to ve všech jeho kategoriích. Nejvyššího VH za účetní období bylo dosaženo v roce 2004 (přes 17 mil. Kč), naopak v roce 2003 byl VH záporný. Pozitivní je ale rostoucí trend výkonů ve sledovaném období, a ty nejvýrazněji ovlivňují výsledky hospodaření.
Likvidita, čistý pracovní kapitál Velmi příznivé je hodnocení likvidity podniku. Hodnoty ukazatelů pohotové a běžné likvidity se trvale pohybují nad doporučenými hodnotami, v čase se pohybují bez výraznějších výkyvů a mají rostoucí trend. Hodnoty okamžité likvidity se trvale pohybují u nejnižší doporučené hranice. Okamžitá likvidita je citlivá na změny pohotových peněžních prostředků, proto lze vedení podniku doporučit vyhodnocování okamžité likvidity v kratších časových intervalech. Protože při výpočtu hodnot tohoto ukazatele byly použity stavové údaje z koce roku, lze tento ukazatel považovat pouze za orientační. Ukazatel pohotové likvidity dosáhnul na konci období hodnoty 1,41. To znamená, že je podnik schopen splatit svoje krátkodobé závazky, i kdyby se opozdila úhrada části pohledávek odběrateli. Tento ukazatel ovlivňuje výše pohledávek a finančních prostředků. Vyšší hodnota tohoto ukazatele je příznivá pro věřitele, ale méně příznivá pro akcionáře a vedení podniku. Ukazatel běžné likvidity dosáhnul v roce 2007 hodnoty 2,72. Tento ukazatel ovlivňuje mimo výše uvedených položek i stav zásob. V tomto případě byl ukazatel ovlivněn nárůstem finančních prostředků a poklesem krátkodobých závazků. Obecně platí, že čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím pravděpodobnější je zachování platební schopnosti podniku. Hodnoty ukazatelů likvidity byly vypočítány z údajů v rozvaze ke konci účetních období. Neprodejné zásoby a nedobytné pohledávky zkreslují hodnoty ukazatelů pohotové a běžné likvidity. Aby měly tyto ukazatele větší vypovídací hodnotu, bylo by vhodné upravit hodnotu zásob o zásoby neprodejné a pohledávky ponížit o pohledávky nedobytné. V případě, že takovéto pohledávky a zásoby existují, bylo by vhodné vytvořit k nim opravné položky. S likviditou úzce souvisí ukazatel čistého pracovního kapitálu. Čistý pracovní kapitál je rozdílem hodnot, které vstupují do výpočtu běžné likvidity. Příznivou skutečností je, že podnik tvoří čistý pracovní kapitál v dostatečné výši. V čase se jeho hodnota zvyšuje 59
v návaznosti na zvyšování hodnoty oběžného majetku. Znamená to, že kdyby byl podnik nucen v krátké době uhradit všechny svoje krátkodobé závazky, byl by schopen v omezeném rozsahu pokračovat ve své činnosti.
Rentabilita Již méně příznivá situace vyplývá z hodnocení ukazatelů rentability. K těmto ukazatelům nemáme doporučené hodnoty, obecně by však ukazatele měly mít v čase rostoucí tendenci. Je však nutno konstatovat, že všechny ukazatele rentability jsou velmi nízké a v podstatě kopírují rozkolísaný vývoj výsledků hospodaření v čase. Nejvyšších hodnot dosahuje rentabilita tržeb, relativně nejmenší výkyvy vykazuje rentabilita celkového kapitálu. Příčinou tohoto stavu je nízká úroveň dosahovaných výsledků hospodaření, kdy růst výkonové spotřeby je rychlejší než růst tržeb. To znamená, že podnik vyrábí s příliš vysokými náklady. K vynesení přesnějších závěrů by bylo vhodné porovnat ukazatele rentability analyzovaného podniku s ukazateli oborovými. Nicméně i přes nízkou úroveň rentability index důvěryhodnosti IN95 dosahuje hodnot vyšších než 2. Z toho lze usuzovat, že se podnik nepotýká s finančními problémy, které by ohrožovaly jeho další existenci.
Aktivita Doba obratu zásob se během sledovaného období zkrátila ze 131 dne v roce 2002 na 87 dnů v roce 2007. Znamená to, že zásoby se rychleji přeměňují na finanční prostředky. Toto je velmi pozitivní vývoj. Vzhledem k dlouhému výrobnímu cyklu, který představuje zemědělská výroba, je to podle mého názoru doba velmi krátká.. Doba obratu krátkodobých pohledávek se ve druhé polovině sledovaného období výrazně zvýšila, a to až na 80 dnů. Naproti tomu se zkrátila doba obratu krátkodobých závazků na 64 dny. Toto je jistě nepříznivá situace, protože úhrada závazků podniku probíhá rychleji než inkaso pohledávek od odběratelů. K výrazné změně ve vývoji obou ukazatelů došlo v roce 2005, kdy byl zaznamenán velmi vysoký nárůst pohledávek po lhůtě splatnosti. I zde se zřejmě projevil vliv převzatých pohledávek a závazků v letech 2004 a 2006. Porovnáním doby obratu pohledávek s průměrnou dobou splatnosti lze zjistit, o kolik dnů se inkaso zpožďuje.
60
Zadluženost V souvislosti se snižujícím se podílem samofinancování činnosti podniku roste ukazatel věřitelského rizika. Nicméně hodnota koeficientu samofinancování ukazuje, že na konci roku 2007 byl majetek podniku financován z 57,5 % z vlastních zdrojů. Lze tedy konstatovat, že podnik není předlužený. Z hodnoty ukazatele 161,5 % v roce 2007 však vyplývá, že podnik by měl být opatrný při dalším využívání cizích zdrojů financování.
3.3.10 Návrhy na opatření Přestože některé z ukazatelů provedené finanční analýzy zemědělského podniku BONAGRO, a.s. vykazují příznivé hodnoty, byly zjištěny i některé problematické oblasti. Podle mého názoru jsou to problémy v oblasti inkasa pohledávek a rentability (ziskovosti) činnosti podniku. I když ukazatele likvidity jsou velmi příznivé, doba obratu krátkodobých pohledávek a závazků již tak příznivá není, v roce 2007 byla doba obratu závazků dokonce kratší než doba obratu pohledávek. Podnik má velké množství finančních prostředků vázaných v krátkodobých pohledávkách. Stav pohledávek na konci roku 2007 byl o 19 mil. Kč vyšší než krátkodobých závazků a stejně vysoký jako stav zásob. Příznivé je, že oproti roku 2005 došlo k výraznému snížení pohledávek po době splatnosti, které tvoří necelých 10% krátkodobých pohledávek. Znepokojující je ale výše závazů po splatnosti, které tvoří téměř 30% krátkodobých závazků. Zkracující se doba obratu závazků by v budoucnu mohla negativně ovlivnit platební schopnost podniku, hlavně pohotovou likviditu.
Doporučení možných opatření pro zlepšení finanční situace podniku:
s významnými odběrateli dohodnout delší dobu splatnosti nebo splátkový kalendář,
u problémových méně významných odběratelů a drobných odběratelů realizovat platby v hotovosti, případně platby předem (zálohy),
důsledně sledovat úhrady pohledávek v návaznosti na jejich splatnost,
po marném uplynutí lhůty splatnosti zahájit vymáhání pohledávky nejprve vlastními silami, v případě neúspěchu soudní cestou nebo formou exekuce,
lze využít i motivačních prostředků jako je skonto při dřívější úhradě nebo množstevní slevy významným odběratelům.
61
Hlavním problémem v oblasti rentability je zvyšující se nákladovost výnosů. Růst nákladů nepříznivě ovlivňuje nepřetržitý růst cen především energií a pohonných hmot. Z rozboru hospodaření za období 2004 až 2007, obsaženého ve výroční zprávě za rok 2007, vyplývá, že produkce vyjádřená v měrných jednotkách byla ve sledovaném období vcelku stabilní, bez velkých výkyvů. Tomu však neodpovídá vývoj tržeb, protože realizační ceny rostou pomaleji než ceny vstupů a v roce 2005 se prodejní ceny hlavních produktů podniku dokonce ještě snížily. Doporučením v této oblasti je zaměřit se na snižování nákladovosti výroby. Toto je však velmi obtížný úkol, zvláště v zemědělské výrobě. Nicméně i zde jsou určité možnosti úspor, například:
s klíčovými dodavateli (ale i odběrateli) uzavírat rámcové dlouhodobé smlouvy, které by zabezpečily stabilní ceny v delším časovém horizontu,
v rámci výše uvedených smluv je možné dohodnout odběratelské množstevní slevy. Podnik pro příští období plánuje investice do modernizace kravína a nákup
zemědělské mechanizace v hodnotě více jak 30 mil. Kč. Tato zlepšení mohou být přínosem ke zvýšení efektivnosti některých oblastí výroby podniku. I když podnik využívá k financování své činnosti ve větší míře vlastní zdroje, z důvodu velmi nízké rentability by měl být opatrný při dalším využívání cizích zdrojů. Je pravděpodobné, že by se potom mohl dostat do finančních obtíží, protože další úroky by nebyly dostatečně kryty z dosaženého zisku.
62
ZÁVĚR V této bakalářské práci jsem se zabývala zpracováním finanční analýzy zemědělského podniku BONAGRO, a.s., pomocí níž jsem hodnotila vývoj finanční situace podniku za období let 2002 až 2007. Cílem bylo podat co nejvěrnější obraz o finanční situaci tohoto podniku a stanovit jeho silné a slabé stránky v oblasti financování jeho činnosti. Na základě teoretických poznatků, které jsou obsahem první části této práce, jsem vybrala následující metody a ukazatele finanční analýzy:
horizontální a vertikální analýzu rozvahy, která hodnotí vývoj a strukturu majetku a zdrojů financování činnosti podniku,
horizontální a vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty, která hodnotí vývoj a strukturu výnosů a nákladů podniku,
analýzu s využitím poměrových ukazatelů, kterými je hodnocena likvidita, aktivita, rentabilita a finanční stabilita podniku,
analýzu predikce finanční tísně s využitím bankrotního modelu indexu důvěryhodnosti IN95, kterým je komplexně hodnocena finanční situace podniku. Hospodaření podniku výrazně ovlivnily fúze s jinými zemědělskými podniky
v letech 2004 a 2006. Z rozboru rozvahy vyplývá pozitivní skutečnost, že položky aktiv a pasiv nevykazují ve sledovaném období žádné dramatické výkyvy. Více jak 50% majetku podniku tvoří dlouhodobý hmotný majetek. Zásoby tvoří v průměru 20,5% aktiv a doba jejich obratu se během sledovaného období zkrátila. Toto je podle mého názoru odpovídající struktura majetku s ohledem na zemědělskou výrobu podniku. Vlastní kapitál tvoří v průměru 60% pasiv, podíl cizích zdrojů tvoří v průměru 38%, převažují dlouhodobé bankovní úvěry. Z vypočtených ukazatelů zadluženosti vyplývá, že majetek podniku byl na konci období financován z 57,5% z vlastních zdrojů, což znamená jistou míru finanční nezávislosti podniku. Z hodnot ukazatele úrokového krytí však vyplývá, že podnik by měl být opatrný při dalším využívání cizích zdrojů financování. V oblasti likvidity dosahuje podnik velmi dobrých výsledků. Všechny vypočtené hodnoty ukazatelů se pohybují v rozmezí doporučených hodnot. Pozitivní skutečností je rovněž tvorba čistého pracovního kapitálu, který tvoří v průměru 59% oběžných aktiv.
63
Již méně příznivá situace vyplývá z hodnocení ukazatelů rentability, které dosahují velmi nízkých hodnot a jejich vývoj v čase vykazuje výrazné kolísání v souvislosti s kolísáním výsledků hospodaření. Příčinou nízkých hodnot ukazatelů rentability je podle mého názoru nízká úroveň dosahovaných zisků. Výkony podniku sice v čase rostou, ale růst nákladů má větší dynamiku než růst tržeb. Problémem je nárůst krátkodobých pohledávek a závazků a existence pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti. S tímto souvisí prodlužování doby obratu pohledávek, která v roce 2007 byla již delší než doba obratu závazků. Tato skutečnost by v budoucnu mohla negativně ovlivnit platební schopnost podniku. Pro zamezení dalšího negativního vývoje v oblasti pohledávek doporučuji s ohledem na zájmy obou stran sjednat s významnými odběrateli delší dobu splatnosti nebo splátkové kalendáře. S ostatními odběrateli lze sjednat platby v hotovosti. Neméně důležité je sledování splatnosti pohledávek a v případě prodlení s úhradami jejich vymáhání. V souvislosti se sledováním vývoje pohledávek doporučuji i vyhodnocování zejména okamžité likvidity v kratších časových obdobích. Lze tak včas zaznamenat hrozící problémy v platební schopnosti podniku a operativně přijmout opatření k nápravě. Doporučením v oblasti zvýšení rentability činnosti podniku je zaměřit se na snižování nákladovosti výroby. Vím že v oblasti zemědělské výroby je toto velmi obtížný úkol, ale jednáním s klíčovými dodavateli a sjednáním dlouhodobých rámcových smluv by podnik mohl dosáhnout alespoň stabilních cen na delší časové období. Závěrem lze říci, podle mého názoru, že finanční situace zemědělského podniku BONAGRO, a.s. je uspokojivá a podnik je schopen dál podnikat a upevňovat svoje postavení na trhu zemědělských produktů. Toto potvrzují i hodnoty indexu důvěryhodnosti IN95. Realizace plánovaných investic do modernizace provozu živočišné výroby jistě bude přínosem ke zvýšení efektivnosti této výroby. Tímto považuji za splněný cíl stanovený na začátku této bakalářské práce. Při hodnocení finanční situace podniku a při formulování návrhů na opatření jsem vycházela z podkladů poskytnutých mi podnikem, z poznatků získaných studiem uvedené literatury i z praktických zkušeností.
64
POUŽITÉ ZDROJE ČECHOVÁ,
A.
Manažerské
účetnictví.
Brno:
Computer
Press,
2006.
182s.
ISBN 80-251-1124-5. GRÜNWALD
R.,
HOLEČKOVÁ
J.
Finanční
analýza
a
plánování
podniku.
Praha: Ekopress, 2007. 318s. ISBN 978-80-86929-26-2. LANDA M.
Jak číst
finanční
výkazy.
Brno:
Computer Press,
2008.
176s.
2006.
228s.
ISBN 978-80-251-1994-5. MRKVIČKA
J.,
KOLÁŘ
P.
Finanční
analýza.
Praha:
ASPI,
ISBN 80-7357-219-2. PETŘÍK T. Ekonomické a finanční řízení firmy. Grada, 2005. 375s. ISBN 80-247-1046-3. RŮČKOVÁ P. Finanční analýza. Metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 2007. 120s. ISBN 978-80-247-2481-2. SYNEK M. Podniková ekonomika. Praha: C.H.Beck, 2006. 475s. ISBN 80-7179-892-4. VALACH J. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress, 1999. 324s. ISBN 80-86119-21-1.
65
PŘÍLOHY
Příloha č. 1
Rozvaha v plném rozsahu za období 2002 – 2007
Příloha č. 2
Výkaz zisku a ztráty za období 2002 – 2007
66
67
ROZVAHA v plném rozsahu (v tis. Kč)
Označ.
A. B. B.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. B.II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. B.III. 1. 2. 3. 4. 5. C. C.I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C.II. 1. 2. 3. 4. 5. C.III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. C.IV. 1. 2. 3. D. D.I. 1. 2. 3. D.II.
AKTIVA
Č.ř.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný vlastní kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Budovy, haly a stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Opravná položka k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a vklady Půjčky podnikům ve skupině Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetnímí jedotkami s podstatným vlivem Pohledávky za společníky, členy družstva Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Sociální zabezpečení Stát - daňové pohledávky Odložená daňová pohledávka Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Kursové rozdíly aktivní Dohadné účty aktivní
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60
294 030 0 176 014 0 0 0 0 0 0 0 0 158 576 3 864 83 081 59 347 274 11 337 0 4 038 0 -3 365 17 438 -4 245 6 410 15 273 0 0 117 374 65 024 4 740 12 184 23 602 22 262 0 2 236 0 0 0 0 0 0 34 190 33 913 0 0 277 0 0 0 0 18 160 131 18 029 0 642 218 218 0 0 424
313 040 0 202 640 0 0 0 0 0 0 0 0 184 198 4 170 89 155 43 867 232 11 383 0 37 587 0 -2 196 18 442 50 6 411 11 981 0 0 109 489 63 918 7 636 12 066 20 542 21 771 0 1 903 0 0 0 0 0 0 31 432 30 891 0 0 548 0 0 0 -7 14 139 596 13 543 0 911 376 376 0 0 535
388 253 0 227 993 0 0 0 0 0 0 0 0 207 561 5 992 117 480 71 902 268 12 981 0 699 0 -1 761 20 432 50 7 082 13 300 0 0 158 873 82 064 8 760 13 952 33 265 24 733 0 1 354 -1 689 0 0 -1 689 0 0 56 037 51 229 0 0 3 114 0 0 0 1 694 22 461 372 22 089 0 1 387 1 387 1 387 0 0 0
371 941 0 218 995 150 0 0 150 0 0 0 0 188 349 7 652 115 750 51 285 188 12 642 0 2 156 0 -1 324 30 496 450 7 082 22 964 0 0 151 741 82 892 8 169 12 503 33 831 26 872 0 1 517 -1 689 0 0 -1 689 0 0 54 456 51 845 0 0 2 374 0 0 0 237 16 082 286 15 796 0 1 205 1 065 1 065 0 0 140
418 926 0 247 957 104 0 0 104 0 0 0 0 215 880 7 950 145 522 51 582 109 11 413 0 191 0 -887 31 973 450 7 082 24 441 0 0 170 281 81 031 10 171 11 540 27 894 31 383 43 0 -1 897 0 0 -1 897 0 0 77 300 71 451 0 0 3 675 0 0 0 2 174 13 847 493 13 354 0 688 688 688 0 0 0
415 686 0 259 639 54 0 0 54 0 0 0 0 227 592 9 206 156 695 51 111 68 10 518 0 444 0 -450 31 993 450 7 082 24 461 0 0 155 357 74 802 8 723 12 693 28 787 24 599 0 0 -10 597 0 0 -10 597 0 0 76 034 71 639 0 0 829 0 0 0 3 566 15 118 382 14 736 0 690 690 690 0 0 0
68
ROZVAHA v plném rozsahu (v tis Kč)
Označ.
PASIVA
Č.ř.
PASIVA CELKEM
61
A.
Vlastní kapitál
62
A.I.
Základní kapitál
63
1. Základní kapitál 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 3. Změny základního kapitálu A.II. Kapitálové fondy 1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách A.III. Fondy ze zisku 1. Zákonný rezervní fond/ nedělitelný fond 2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Hospodářský výsledek minulých let 1. Nerozdělený zisk minulých let 2. Neuhrazená ztráta minulých let A.V. Hospodářský výsledek běž. účet. období (+,-) B. Cizí zdroje B.I. Rezervy 1. Rezervy zákonné 2. Rezerva na kursové ztráty 3. Ostatní rezervy B.II. Dlouhodobé závazky 1. Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem 2. Závazky k podnikům s podstatným vlivem 3. Dlouhodobé přijaté zálohy 4. Emitované dluhopisy 5. Dlouhodobé směnky k úhradě 6. Jiné dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky 1. Závazky z obchodního styku 2. Závazky ke společníkům a sdružení 3. Závazky k zaměstnancům 4. Závazky ze sociálního zabezpečení 5. Stát - daňové závazky a dotace 6. Odložený daňový závazek 7. Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem 8. Závazky k podnikům s podstatným vlivem 9. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Běžné bankovní úvěry 3. Krátkodobé finanční výpomoci C. Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv C.I. Časové rozlišení 1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období C.II.
Dohadné účty pasivní
64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110
2002 294 030 193 598 148 436 150 600 -2 164 0 36 421 32 691 3 730 0 0 2 483 2 438 45 5 577 5 577 0 681 95 649 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 30 879 18 099 66 2 859 1 084 371 7 213 0 0 1 187 64 770 49 770 15 000 0 4 783 17 17 0 4 766
2003
2004
2005
2006
2007
313 040
388 253
371 941
418 926
415 686
188 264
231 001
229 965
243 445
239 131
148 436
175 772
175 772
181 886
184 050
150 600 -2 164 0 36 437 32 691 3 746 0 0 2 517 2 472 45 6 221 6 221 0 -5 347 119 890 0 0 0 0 11 766 11 766 0 0 0 0 0 28 596 16 556 0 2 696 1 318 215 7 505 0 0 306 79 528 59 528 20 000 0 4 886 18 18 0
177 936 -2 164 0 36 437 32 691 3 746 0 0 2 966 2 542 424 -1 214 0 -1 214 17 040 150 823 6 600 6 600 0 0 11 766 11 766 0 0 0 0 0 56 794 35 125 0 3 134 1 598 -3 625 7 036 0 0 13 526 75 663 55 663 20 000 0 6 429 17 17 0
177 936 -2 164 0 36 437 71 491 3 746 -38 800 0 3 818 3 394 424 11 913 11 913 0 2 025 135 242 6 600 6 600 0 0 11 766 11 766 0 0 0 0 0 39 473 19 399 97 3 492 1 698 -8 799 8 970 0 0 14 616 77 403 57 403 20 000 0 6 734 53 53 0
183 870 -2 164 180 36 437 71 491 3 746 -38 800 0 4 074 3 512 562 12 581 12 581
183 870 0 180 30 226 65 280 3 746 -38 800 0 4 497 3 935 562 17 938 17 938
8 467 166 815 8 600 8 600 0 0 11 766 11 766 0 0 0 0 0 59 045 58 600 75 3 831 1 798 -16 630 9 021
2 420 168 164 4 600 4 600 0 0 11 766 11 766 0 0 0 0 0 57 196 48 937 114 3 377 1 808 -12 589 10 461
2 350 87 404 83 016 4 388 0 8 666 0 0 0
5 088 94 602 94 602 0 0 8 391 0 0 0
4 868
6 412
6 681
8 666
8 391
69
-2,00% -5,00% 7,85% #DIV/0! -17,89%
0,00% 0,00%
2,00% 2,00% 0,00% 2,00%
70
Příloha č. 2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v plném rozsahu (v tis. Kč)
Označ. I. A. + II. 1. 2. 3. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. 4. D. E. III. F. IV. G. V. H. VI. I. VII. J. * VIII. K. IX. 1. 2. 3. X. XI L. XII. M. XIII. N. XIV. O. XV. P. * R. 1. 2. ** XVI. S. T. 1. 2. * R. ***
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zúčtování rezerv a čas. rozlišení provozních výnosů Tvorba rezerv a čas. rozlišení provozních nákladů Zúčtování opravných položek do provozních výnosů Zúčtování opravných položek do provozních nákladů Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů Prodané cenné papíry a vklady Výnosy z finančních investic Výnosy z cenných papírů a vkladů v podnicích ve skupině Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z ostatních finančních investic Výnosy z krátkodobého finančního majetku Zúčtování rezerv do finančních výnosů Tvorba rezerv na finanční náklady Zúčtování opravných položek do finančních výnosů Zúčtování opravných položek do finančních nákladů Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Hospodářský výsledek z finančních operací Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Hospodářský výsledek za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný hospodářský výsledek Převod podílu na hosp. výsledku společníkům Hosp. výsledek za účetní období Hosp. výsledek před zdaněním
Č.ř.
2002
2003
2004
01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
0 0 0 181 193 165 892 1 406 13 895 112 761 89 650 23 111 68 432 47 387 34 986 0 12 397 4 3 063 24 748 15 210
0 0 0 172 976 156 816 -3 670 19 830 111 837 84 323 27 514 61 139 46 039 33 575 0 12 460 4 3 308 26 883 53 095
0 0 0 229 715 210 398 7 508 11 809 137 537 105 436 32 101 92 178 57 093 41 770 0 15 255 68 3 962 33 805 69 971
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 71 61
13 030 2 010 0 0 0 7 695 631 0 0 4 488 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 507 4 869 0 3 901 0 0 -4 263 -456 0 -456
50 297 510 0 0 0 12 303 802 0 0 -282 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 111 6 511 0 3 360 0 0 -4 760 292 0 292
681 0 0 0 0 0 0 0 681 225
-5 334 0 13 0 0 0 -13 0 -5 347 -5 055
2005
2006
2007
0 0 0 215 221 200 364 1 263 13 594 140 737 106 089 34 648 74 484 62 108 45 350 0 16 753 5 3 836 35 233 69 682
7 367 6 105 1 262 298 954 288 432 -3 566 14 088 211 347 172 321 39 026 88 869 64 875 47 021 288 17 543 23 3 697 34 321 12 493
12 489 12 318 171 310 068 301 418 -4 730 13 380 226 442 187 315 39 127 83 797 67 307 48 898 288 18 115 6 3 726 30 450 11 762
57 396 0 6 090 0 0 18 639 441 0 0 22 001 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 869 6 066 560 4 684 0 0 -5 321 -469 0 -469
58 111 0 0 0 0 26 511 2 608 0 0 8 781 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 948 4 635 108 5 000 0 0 -4 579 1 933 0 1 933
12 047 0 1 999 0 0 34 298 2 204 0 0 16 517 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 914 5 494 116 5 178 0 0 -6 642 52 0 52
9 153 0 6 597 0 0 38 750 2 205 0 0 14 871 325 2 164 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 668 6 272 10 5 523 0 0 -10 956 1 440 0 1 440
17 149 60 169 0 0 0 -109 0 17 040 16 571
2 269 4 248 0 0 0 -244 0 2 025 3 958
9 823 0 1 356 0 0 0 -1 356 0 8 467 8 519
2 475 0 55 0 0 0 -55 0 2 420 3 860
72
