FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA SLAVISTIKY

RUSKÉ SVÁTKY A TRADICE V SOUČASNÉ DOBĚ RUSSIAN HOLIDAYS AND TRADITIONS NOWADAYS Bakalářská diplomová práce v českém jazyce

VYPRACOVALA: Michala Brejtrová VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Uljana Cholodová, Ph.D.

Olomouc 2014

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny.

V Olomouci dne

podpis

Děkuji Mgr. Uljaně Cholodové, Ph. D., za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní bakalářské práce poskytla.

podpis

Obsah ÚVOD..........................................................................................................................................7 1

SVÁTKY (ПРАЗДНИКИ) ........................................................................................................9 1.1

RUSKÉ SVÁTKY .............................................................................................................9

1.2

NOVÝ ROK (НОВЫЙ ГОД) .......................................................................................... 10

1.2.1

Oslava Nového roku ........................................................................................... 11

1.2.2

Tradice a rituály Nového roku ............................................................................ 12

1.2.3

Tradiční pokrmy ................................................................................................. 12

1.3

VÁNOCE (РОЖДЕСТВО) ............................................................................................. 13

1.3.1

Advent (Рождественский пост) ......................................................................... 13

1.3.2

Štědrý večer (Сочельник) .................................................................................. 14

1.3.3

Narození Krista – 7. ledna (Рождество Христово) .............................................. 15

1.3.4

Tradice a rituály Vánoc ....................................................................................... 15

1.3.5

Tradiční pokrmy ................................................................................................. 16

1.4

DEN SVATÉHO VALENTÝNA ........................................................................................ 16

1.4.1

Historie .............................................................................................................. 17

1.4.2

Tradice ............................................................................................................... 17

1.5

DEN OBRÁNCŮ VLASTI ............................................................................................... 18

1.5.1

Historie .............................................................................................................. 19

1.5.2

Tradice ............................................................................................................... 19

1.6

MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN (МЕЖДУНАРОДНЫЙ ЖЕНСКИЙ ДЕНЬ) .............................. 20

1.6.1

Historie .............................................................................................................. 21

1.6.2

Tradice ............................................................................................................... 21

1.7

MASLENICA (МАСЛЕНИЦА) ....................................................................................... 22

1.7.1

Historie .............................................................................................................. 22

1.7.2

Tradice a rituály ................................................................................................. 23

1.8

VELIKONOCE (ПАСХА) ................................................................................................ 24

1.8.1

Velikonoční bohoslužba (Пасхальное богослужание) ....................................... 25

1.8.2

Tradice a rituály ................................................................................................. 26

1.8.3

Tradiční pokrmy ................................................................................................. 27

1.9

SVÁTEK JARA A PRÁCE (ПРАЗДНИК ВЕСНЫ И ТРУДА)................................................ 28

1.9.1

Historie .............................................................................................................. 28 4

1.9.2 1.10

DEN VÍTĚZSTVÍ (ДЕНЬ ПОБЕДЫ) ................................................................................ 29

1.10.1

Historie .............................................................................................................. 30

1.10.2

Tradice ............................................................................................................... 31

1.11

DEN NEZÁVISLOSTI RUSKA (ДЕНЬ НЕЗАВИСИМОСТИ РОССИИ) ................................ 31

1.11.1

Historie .............................................................................................................. 32

1.11.2

Tradice ............................................................................................................... 32

1.12

HALLOWEEN (ХЕЛЛОУИН) ......................................................................................... 33

1.12.1

Historie .............................................................................................................. 34

1.12.2

Tradice ............................................................................................................... 35

1.13

2

Tradice ............................................................................................................... 29

DEN NÁRODNÍ JEDNOTY (ДЕНЬ НАРОДНОГО ЕДИНСТВА)......................................... 36

1.13.1

Historie .............................................................................................................. 36

1.13.2

Tradice ............................................................................................................... 37

TRADICE ............................................................................................................................ 39 2.1

RUSKÉ TRADICE ......................................................................................................... 39

2.2

NAROZENÍ DÍTĚTE (РОЖДЕНИЕ РЕБЁНКА) ................................................................. 40

2.2.1

Znamení při zjišťování pohlaví ............................................................................ 41

2.2.2

Porod (роды) ..................................................................................................... 41

2.2.3

Křtiny (крестины) .............................................................................................. 43

2.2.4

Křtící oběd (крестильный обед) ........................................................................ 45

2.2.5

Očistné obřady ................................................................................................... 46

2.2.6

Další lidové zvyklosti .......................................................................................... 47

2.2.7

První narozeniny ................................................................................................ 48

2.3

SVATBA (СВАДЬБА) ................................................................................................... 49

2.3.1

Historie .............................................................................................................. 49

2.3.2

Tradice před svatbou ......................................................................................... 50

2.3.3

Den svatby ......................................................................................................... 50

2.3.4

Svatební hostina (свадебный банкет) ............................................................... 52

2.3.5

Tradice a rituály ................................................................................................. 53

2.3.6

Rodina (семья) .................................................................................................. 54

2.4

SMRT (СМЕРТЬ) ......................................................................................................... 54

2.4.1

Tradice před smrtí .............................................................................................. 55

2.4.2

Znamení smrti (приметы смерти)...................................................................... 55

2.4.3

Tradice před pohřbem ....................................................................................... 56 5

2.4.4

Oblečení nebožtíka ............................................................................................ 56

2.4.5

Pohřeb (похороны) ........................................................................................... 57

2.4.6

Vzpomínání (помники) ...................................................................................... 58

ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 60 РЕЗЮМЕ ................................................................................................................................... 62 BIBLIOGRAFIE............................................................................................................................ 69 PŘÍLOHY.................................................................................................................................... 78 ANOTACE ................................................................................................................................ 104

6

ÚVOD Každá země, kraj i region má své tradice. V této práci se budeme zabývat ruskými tradicemi a jejich vznikem. Naším cílem je poskytnout co nejvíce informací o tradicích v Rusku v českém jazyce, jelikož takovýchto materiálů je velmi málo. Popíšeme zde tradiční ruské svátky, například Velikonoce, Maslenicu, Vánoce a Nový rok, ruské státní svátky, ale také tradice, které jsou spojené s narozením dítěte, svatebním obřadem nebo s pohřbem. Každé společenství dává tradicím jinou váhu a důležitost, ruský národ si na tradicích velice zakládá. Rusko má bohatou historii a ještě bohatší kulturu a právě na kulturu jsou zde patřičně hrdí. O tom jsme se mohli přesvědčit u příležitosti zimních olympijských her 2014 v Sochi. Rusové si svých svátků váží natolik, že když jim náhodou nějaký, pro ně velice důležitý svátek, připadne na víkend, tak si dopřejí volno následující pondělí. Nesmíme opomenout silný vliv převládajícího pravoslavného náboženství, které se s ruskými tradicemi a svátky prolíná. Některé z nejvýznamnějších mají dokonce svůj původ v náboženství. S některými svátky a tradicemi se člověk v průběhu svého života potkává pravidelně každý rok (Vánoce, Velikonoce) a některé prožije pouze jednou (narození, úmrtí). Proto jsme se rozhodli bakalářskou práci rozdělit do dvou kapitol. V první kapitole s názvem Svátky budou popsány všechny státní svátky a další důležité svátky, které se v Rusku slaví. Svátky v této kapitole budou řazeny chronologicky podle data jejich oslav. Do této kapitoly jsme také zařadili dva svátky, které nesouvisí ani s Ruskou historií, ani s náboženstvím. Je to Den svatého Valentýna a Halloween. Tyto svátky jsou populární po celém světě a mají dlouhou historii, proto jsme se rozhodli zjistit, zda jsou oslavovány i v Rusku a jak tyto oslavy probíhají. Druhou kapitolu s názvem Tradice jsme se rozhodli pojmout formou průběhu lidského života. Jinými slovy, zaměříme se na nejvýznamnější tradice, se kterými se člověk setká od svého narození přes svatbu až po úmrtí. Nebude zde také chybět krátká zmínka o významu slova tradice. V této kapitole budou tedy popsány různé lidové zvyklosti, které jsou spojeny s narozením 7

dítěte (porod, křtiny), svatbou (den svatby, svatební hostina) a se smrtí (znamení smrti, pohřeb). Bakalářskou práci doplňuje přiložený slovník pojmů obsažených v této práci a také bohatá obrázková příloha.

8

1 SVÁTKY (ПРАЗДНИКИ) V této kapitole se budeme věnovat nejoblíbenějším tradičním ruským svátkům, které se v současné době slaví, a také všem státním svátkům. Mezi

nejoblíbenější

svátky

patří

jednoznačně

oslava

Nového

roku.

Z náboženského hlediska mají největší význam Velikonoce. Každý tento svátek má nějakou svou historii a své tradice, které Rusové dodržují. 1.1

RUSKÉ SVÁTKY Nyní zde uvedeme státní ruské svátky podle dat, kdy se v každém roce

slaví, tedy podle ruského národního kalendáře. V tomto kalendáři nejsou zahrnuty Maslenica a Velikonoce, jelikož patří k pohyblivým svátkům. Dále zde nejsou zahrnuty Den svatého Valentýna a Halloween, jelikož nepatří k tradičním ruským svátkům. 1. 1. Новый год (Nový rok) – Tento svátek patří v Rusku k těm nejoblíbenějším. Rusové doma i na ulicích strojí novoroční stromky, pod které pokládají figurky Děda Mráze a jeho vnučky Sněhurky. 1. – 5. 1. новогодние каникулы (Novoroční prázdniny) 7. 1. Рождество Христово (Vánoce – narození Krista) – Pravoslavná církev nepřijala nový gregoriánský kalendář, zavedený v Rusku občanskými úřady v roce

1918,

ale

slaví

svátky

podle

starého

juliánského

kalendáře,

který se od toho současného liší o třináct dní. Večer 6. ledna se nazývá Сочельник (Štědrý večer), protože za starých časů v tento předvečer Vánoc Rusové jedli obřadní jídlo z naklíčené pšenice a medu, které se jmenuje «сочиво». V dnešní době se tradice Vánoc znovu obnovují. 23. 2. День защитника Отечества (Den ochranitele rodné země) – V tento den Rusové obvykle blahopřejí příslušníkům armády a vojenským veteránům. 8. 3. Международный женский день (Mezinárodní den žen) – I v současném Rusku se v tento den obvykle blahopřeje ženám a dávají se jim květiny a malé dárky. 1. 5. Праздник весны и труда (Svátek jara a práce) – Dříve se v tento den konaly demonstrace pracujících, nyní to bývají shromáždění různých skupin,

9

ale především lidové slavnosti. Nejčastěji lidé jezdí za město, užívají si volného dne, pracují na zahradě a odpočívají. 9. 5. День Победы (Den vítězství) – V tento den se koná vojenská přehlídka na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945 a tradiční přivítání veteránů této války. K náhrobním deskám padlých vojáků se kladou květiny. Večer bývá slavnostní ohňostroj. 12. 6. День России (Den Ruska) - Den přijetí deklarace o státní suverenitě Ruské Federace v roce 1991. 4. 11. День народного единства (Den národní jednoty) – Tento svátek byl zaveden až v roce 2005 místo Dne souhlasu a smíření, který se oslavoval 7. listopadu (zároveň tím byly nahrazeny oslavy jubilea Říjnové revoluce)1 1.2

NOVÝ ROK (НОВЫЙ ГОД) Nový rok patří v Rusku k nejoblíbenějším svátkům. V domech a na ulicích

se staví a zdobí novoroční stromky. Dávají na něj jablka, perníky, další různé ovoce a z papíru vyrobené ozdoby. Tento zvyk se objevil teprve nedávno. Přivezla ho německá princezna, která přijala pravoslavnou víru a vdala se za cara Mikuláše I. a stala se císařovnou (императрица) Alexandrou Fjodorovnou.2 Pod stromky se umisťuje Děda Mráz s bílými vousy v červeném kabátě a vedle něho se pak pokládají dárky. Ještě před tím, na Rusi, začínal nový rok 1. března a ve 14. století, přesněji od roku 1348, se slavil 1. září. To je totiž datum vyplývající z byzantského církevního kalendáře, který se na Rusi zavedl společně s přijetím křesťanství. Naposledy se Nový rok v tento den slavil v roce 1699. Ale už 20. prosince téhož roku uveřejnili v Moskvě rozkaz Petra I. k oslavování Nového roku 1. ledna, a to kvůli lepší shodě s evropskými národy ve smlouvách a jednáních. Bylo také ustanoveno, že domy se budou zdobit borovými,

1

Stěpanova Ludmila, Vychodilová Zdeňka, Zeměpisné a politické reálie současného Ruska, 3. Vydání, 2005, s. 45-46, ISBN 80-244-1164-4 2 Stěpanova Ludmila, Vychodilová Zdeňka, Zeměpisné a politické reálie současného Ruska, 3. Vydání, 2005, s. 47, ISBN 80-244-1164-4

10

smrkovými a jalovcovými větvemi, na znamení veselí si lidé budou navzájem přát a že se bude na nádvořích střílet z pušek a budou se vypouštět rakety.3 Hlavní postavou Nového roku je Děda Mráz (Дед Мороз) a jeho vnučka Sněhurka (Снегурочка). Děda Mráz je vysoký, statný, má bílé vousy, chodí v dlouhém červeném kabátě, bílých rukavicích a na nohách má válenky. Figurky těchto dvou postav staví Rusové pod stromeček. Děti Dědu Mrázovi píšou dopisy a on jim nosí dárky ve velkém pytli. Před spaním postaví děti vedle postele válenky nebo jiné vysoké boty, do kterých jim Děda Mráz dárky vloží. Děti věří, že Děda Mráz jezdí uprostřed hluboké noci na saních, a proto ho nikdy nevidí. 1.2.1 Oslava Nového roku Nový rok je také rodinný svátek. Celý den před Novým rokem, tedy poslední den v roce, se všichni připravují a k novoročnímu stolu si společně sedají až okolo desáté večer. Na stole je připraveno malé občerstvení a nějaký alkohol, ale ne šampaňské. Poté vyprovázejí starý rok – hlava rodiny (matka nebo otec) pronese proslov o tom, co se v tomto roce přihodilo, co bylo dobré a co zlé, a pak na tento odcházející rok vypijí skleničku vína, koňaku nebo vodky. O půlnoci vystupuje v televizi prezident s krátkou řečí, zdraví všechen lid a přeje jim do nového roku vše nejlepší. Pak začíná orloj odbíjet dvanáct úderů. Obvyklé jsou záběry na Kreml na Rudém náměstí, většinou padá sníh a mezi chrámy stojí prezident.4 V tuto chvíli muži nalévají šampaňské, což musí stihnout, než orloj přestane odbíjet, a pak popřejí «С новым годом, с новым счастьем» (Na nový rok, s novým štěstím). Potom si všichni přiťukávají Sovětským šampaňským. Toto šampaňské se, jak název napovídá, vyrábělo už v Sovětském Svazu. Po revoluci se již značka Sovětské šampaňské nesmí

3

Stěpanova Ludmila, Vychodilová Zdeňka, Zeměpisné a politické reálie současného Ruska, 3. Vydání, 2005, s. 47, ISBN 80-244-1164-4 4 Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.)

11

vyvážet za hranice.5 Stejně jako Češi, ani Rusové si bez šampaňského neumí oslavu Nového roku představit. 1.2.2 Tradice a rituály Nového roku Rusové se ještě v noci chodí procházet, potkávají známé a dávají si mezi sebou dárky. Obyčejně je to jeden, ale zato hodnotný. Když jsou děti větší, rodiče domů zvou Dědu Mráze se Sněhurkou, které představují nějací herci, a ti se ptají dětí, jestli byly hodné a jestli se dobře učily, a pak jim rozdají dárky. Ve školách, školkách a v dalších zařízeních pro děti se slaví také. Všichni se sejdou v hale, kde se hraje scénka o tom, že Děda Mráz nesl dětem dárky a zabloudil. S pomocí dětí ho zachrání jeho vnučka Sněhurka. Poté se povídají pohádky, zpívají se písničky a čtou se básničky. Poté přijde Děda Mráz se Sněhurkou a děti od nich dostanou dárky (většinou nějaké bonbony). 6 V Rusku existuje podobné přísloví, jako je u nás v Čechách. U nás se říká „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ a v Rusku je «Как встретиш Новый год, так его проведешь». Proto chce mít na Nový rok každý člověk bohatě vystrojený stůl, chce být šťastný a veselý, aby to tak po celý následující rok zůstalo. 1.2.3 Tradiční pokrmy Zatímco u nás v Česku se za tradiční novoroční jídlo považuje například čočková polévka, která má přinášet v nastávajícím roce bohatství do rodiny, v současném Rusku žádné tradiční jídlo není. Rusové obvykle připravují kachnu, krůtu nebo nějaké další drůbeží maso, mnohé rodiny si chystají zkrátka takové jídlo, které mají nejradši. Na stole se nachází také mnoho předkrmů a zákusků. K těmto jídlům patří například různé saláty, ať už zeleninové nebo ovocné, něco slaného, čemu se souhrnně říká соленья (například slané hřiby, zelí,

5 6

Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.) Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.)

12

okurky, brambory a další), dále uzená ryba a maso, obložené chlebíčky s kaviárem atd.7 Nejznámějším novoročním pokrmem je salát Оливье. Tento salát není populární jen v Rusku, ale také v zemích bývalého Sovětského svazu. Název tohoto jídla vznikl z příjmení kuchaře, který tento recept vymyslel – Люсьена Оливье. V Evropě a v Americe toto jídlo nazývají ruský salát. V dobách Sovětského svazu se recept neustále měnil, protože mnozí zaměňovali základní drahé suroviny za levnější. Dnes tudíž existuje mnoho variant tohoto salátu. Základními ingrediencemi ale jsou brambory, vejce, majonéza, hrášek, mrkev a nakládané okurky.8 Jak již bylo uvedeno výše, Nový rok je rodinný svátek a patří v Rusku k těm nejoblíbenějším. Oslavy Nového roku se podobají spíše našim Vánocům, jelikož Rusové v tento den staví stromeček, dávají si dárky, které nosí Děda Mráz, ten nám může připomínat našeho Ježíška. Za zajímavý můžeme pokládat také novoroční projev prezidenta, jelikož se koná již o půlnoci a teprve po něm přichází na řadu novoroční přípitek se šampaňským. 1.3

VÁNOCE (РОЖДЕСТВО) Vánoce se v každé zemi slaví trochu jinak. Rozdíly už jsou třeba v tom,

jaká bytost přináší dětem dárky. Například v Americe a ve Velké Británii to je Santa Claus, u nás Ježíšek a v Rusku Děda Mráz se svou vnučkou Sněhurkou - ti ale chodí na Nový rok. Liší se také data, kdy se Vánoce slaví. V Americe Santa Claus roznáší dárky v noci z 24. prosince na 25. prosince, a tak děti rozbalují dárky až 25. prosince ráno. V České republice Ježíšek přináší dárky 24. prosince večer po štědrovečerní večeři. 1.3.1 Advent (Рождественский пост) Předvánoční půst je poslední z dlouhodobých půstů v roce. Trvá čtyřicet dní. U pravoslavných křesťanů začíná 28. listopadu a končí 7. ledna. Lidé 7

Stěpanova Ludmila, Vychodilová Zdeňka, Zeměpisné a politické reálie současného Ruska, 3. Vydání, 2005, s. 48, ISBN 80-244-1164-4 8 http://povar.ru. http://povar.ru [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://povar.ru/recipes/salat_olive-752.html

13

se před dnem narození Krista mají očistit pokáním, modlitbou a půstem, aby s čistým srdcem, duší a tělem pietně přivítali Božího Syna na tomto světě. Protože velká část obyvatel Ruska aktivním bohoslužebním životem nežije a církevní svátky jsou v souvislosti s tím vykládány jinak. Maso (s výjimkou ryb) a mléčné výrobky se nesmí jíst vůbec. Ve středu a v pátek se nesmí jíst ani ryby Potraviny rostlinného původu, včetně rostlinného oleje, se během půstu jíst mohou. Sobota, neděle a velké svátky jsou považovány za slavnostnější dny než obyčejné dny pracovní, tak se malé množství alkoholu pít může.9 1.3.2 Štědrý večer (Сочельник) Tento den připadá na 6. ledna, tedy den před ruskými Vánocemi. Večer 6. ledna se nazývá Štědrý večer (Сочельник ), protože za starých časů v předvečer Vánoc Rusové jedli obřadní jídlo z naklíčené pšenice a medu, které se jmenuje «сочиво». Před západem slunce se hospodář společně s ostatními pomodlil. Poté se lidé na památku Betlémské hvězdy (Вифлеемская звезда) postili až do doby, kdy se na obloze objevila první hvězda. V tu chvíli se pak rodina usadila

ke

stolu.

Během

jídla

probíhaly

zvláštní

symbolické

obřady.

Potom zapálil svíčku a přilepil ji k jednomu z chlebů, který ležel na stole, a pak odešel na dvůr a přinesl otýpku slámy nebo sena. Sláma a nevymlácený svazek byly dříve povinným atributem tohoto svátku, neboť znamenaly probuzení a oživení tvořivosti přírody. Připomínaly také jesle, ve kterých po narození ležel Kristus.10 Stůl byl pokrytý čistým bílým ubrusem, před ikony se dávala nevymlácená otýpka rýže (jako symbol nové úrody) a kaše kuťja (кутья). Před slavnostním stolováním vzal hospodář hliněný hrnec s kuťjou a třikrát s ním obešel světnici. Potom vyhodil několik lžic této kaše z okna nebo ze dveří, aby symbolicky pohostil duchy. Potom se rodina opět pomodlila a začalo stolování (трапеза).

9

http://www.koolinar.ru. http://www.koolinar.ru [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.koolinar.ru/enciclopedia/comments/564 10 http://russian-traditions.ru. http://russian-traditions.ru [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://russian-traditions.ru/category/uncategorized/

14

Toto stolování se konalo v pietním tichu. Během stolování se věštilo, jaká bude budoucí úroda. Lidé jedli postní pšeničnou nebo ječmennou kaši s konopným nebo makovým mlékem zředěným medem (šáchorem jedlým) a také celou pečenou rybu a hustý kompot. 11 1.3.3 Narození Krista – 7. ledna (Рождество Христово) V pravoslavném Rusku se Vánoce slaví až po Novém roce, 7. ledna, ještě podle starého Juliánského kalendáře. Stejně tak je tomu třeba i na Ukrajině. Tento svátek v rodinném kruhu slaví především silně věřící lidé. Před Vánoci se v domě konal velký úklid, stavěl se a zdobil se stromeček, připravoval se vánoční stůl. Celý týden byl sváteční a dětem se dávaly dárky. Ke

vzpomínce

na první

den

narození

Krista

museli

křesťané

na bohoslužbu, přerušit půst a teprve potom mohli začít oslavovat. Laskavě a pohostinně přijímali koledníky. Nejmladšího z nich posadili na kožich, ustlaný v předním rohu místnosti kožešinou nahoru, aby kvočny seděly nerušeně na hnízdech a aby se vylíhlo co nejvíce kuřat. Ostatní koledníky obdarovali drobnými penězi, pirohy, moukou a preclíky.12 1.3.4 Tradice a rituály Vánoc Po Vánocích začíná týden Všech svatých (Святки), který zůstal ještě z pohanských časů.13 Během tohoto týdne Rusové obchází domy, koledují a za to dostávají nějaké pohoštění. Oblékají se do různých kostýmů a masek, aby je ostatní nepoznali. Těmto lidem se říká převlečení (Ряженные). Ženy si často oblékají mužské oblečení a muži naopak ženské. Mezi tradiční převleky patří také například medvěd, vlk, statkářka, koza, cikánka atp. V tomto období lidé často věští, dělají to většinou ženy, které se chtějí dozvědět, za koho se provdají. Existuje několik způsobů hádání. Dívka jde na dvůr, hodí za záda svou botu, a podle toho, kterým směrem bota leží, odtamtud bude její ženich. Další způsob je, když dívka, stojící opět na dvoře, 11

http://russian-traditions.ru. http://russian-traditions.ru [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://russian-traditions.ru/category/uncategorized/ 12 http://russian-traditions.ru. http://russian-traditions.ru [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://russian-traditions.ru/7-yanvarya-rozhdestvo-xristovo/#more-92 13 Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.)

15

pronese větu: „Řekni mi, řekni, odkud bude můj snoubenec?“. Potom všichni čekají, z jakého směru zaštěká pes. Na vesnici hádají také pomocí slepic. Vezmou živou slepici do domu, kde je na podlaze položeno něco zlatého, uhlí, sklenice s vodou, chléb a další věci. Je tma, takže slepice nevidí, co kde leží. Podle toho, kudy se rozběhne, se odhaduje, jaký bude život. Další tradiční hádání je hádání se zrcadlem. Dívka sedí sama v temné místnosti, zapálí dvě svíčky, jednu položí doleva a druhou doprava od zrcadla a čeká, zda zrcadlo ukáže jejího budoucího ženicha. 1.3.5 Tradiční pokrmy Během Sočelniku se jedlo sočivo, kterému se v současné době říká kuťja nebo také kolivo (коливо). Je to kaše z naklíčené pšenice a medu a někdy se do ní přidávaly ořechy a mák. Dále se podávala pečená ryba nebo také hustý ovocný kompot (взвар). Na Vánoce se připravovalo a jedlo drůbeží maso, například kachna, husa, slepice nebo krůta. Tento zvyk má velmi starý původ. Drůbež byla totiž považována za symbol života. Sníst drůbeží maso znamenalo prodloužit si život. Rusové jedli mnoho a chutně. Na Rusi patřilo k povinnému vánočnímu pohoštění podsvinče naplněné kaší nebo kančí hlava s křenem. V každém domě pekli hromady buchet, koláčů a různých pirožků pro hosty a koledníky.14 Podle výše uvedeného je zřejmé, že ruské Vánoce jsou církevní svátek, a většinou ho tedy slaví jen věřící lidé. To ale platí spíše o vesnických Vánocích. Ve velkých městech se konají vánoční trhy, které se podobají těm tradičním českým, a lidé si zdobí své byty a domy různými ozdobami a světelnými řetězy. Během týdne Všech svatých se v Moskvě také koná festival sportu a her, kterého se může zúčastnit kdokoli, aby změřil své síly s ostatními. 1.4

DEN SVATÉHO VALENTÝNA Den svatého Valentýna se slaví po celém světě vždy 14. února.

Je to svátek všech zamilovaných, svátek lásky mezi partnery. V tento den 14

http://russian-traditions.ru. http://russian-traditions.ru [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://russian-traditions.ru/7-yanvarya-rozhdestvo-xristovo/#more-92

16

si zamilované páry mezi sebou dávají různé dárky (často s motivem srdce) nebo květiny. V Rusku byl tento svátek velmi populární na začátku 90. let, ale v současné době pomalu ustupuje. Podle údajů sociologů z roku 2013 se ho v Rusku chystalo slavit jen 30% obyvatel a kupovat dárky mělo dokonce jen 10% obyvatel.15 Podle těchto údajů můžeme říci, že se tento svátek v Rusku netěší zdaleka tak velké oblibě jako tradiční ruské svátky. 1.4.1 Historie Dávní Slované nazývali měsíc únor výstižným názvem “лютень” od slova лютый – krutý, jelikož v toto roční období bylo velice pochmurné počasí a velké mrazy. Naopak v Anglii, Americe a dalších zemích slovo “february” označuje veselé a příjemné myšlenky. Tento den má jen částečně náboženské kořeny. Svůj název dostal podle křesťanského mučedníka Valentýna, který byl římskými pohany odsouzen k trestu smrti. Ve 3. století n. l. římský císař Claudius II. zakázal uzavírat manželství. Tvrdil totiž, že manželství drží muže doma, a oni tak nesplňují své poslání – být dobrými vojáky a bojovat za Řím. Mladý kněz Valentýn, i přes zákaz císaře, dál oddával zamilované páry. Byl za to uvězněn a odsouzen k trestu smrti. Ve vězení pořád myslel na svou milou a před popravou, 14. února roku

270,

jí

poslal

krátký

vzkaz

na

rozloučenou.

Ve

vzkazu

stálo

„od Valentýna“.16 1.4.2 Tradice Jak už bylo zmíněno výše, v tento den si mezi sebou dávají zamilovaní lidé

různé

dárky.

Muži

ke

kterým

připojí

nějaký

vzkaz,

dávají

se

verši)

s motivy

srdcí,

dále

s již

předepsanými

kupují

ženám

květiny,

většinou

také pak

rudé

pohlednice plyšoví

růže, (často

medvídci,

kteří drží v rukou srdíčko. Někteří dávají i cennější dárky, například šperky. 15

http://czech.ruvr.ru. http://czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2013_02_14/Svetsky-svatek-svateho-Valentyna/ 16 Брудная Л.И., Гуревич 3.М., Дмитриева О.Л., Енциклопедия обрядов и обычаев, издательство РЕСПЕКС, 1996, s. 142, ISBN 5-7345-0063-1

17

V Rusku, stejně tak jako v České republice, dávají dražší dárky spíše muži ženám. Blahopřejná pohlednice se pravděpodobně poprvé objevila právě v souvislosti se Dnem svatého Valentýna. Říká se, že první, kdo takovouto pohlednici poslal, byl Karel, vévoda Orleánský. Staré pohlednice jsou skutečným výtvorem umění. Vyráběly se z ažurového nebo raženého papíru a vrstvenými výplněmi vyšívaného hedvábí. Tradici dávat v Den svatého Valentýna červené růže založil Ludvík XVI., který dal v tento den červené růže Marii Antoinnetě. V Rusku v tento den lidé pečou různé pirohy, cukroví nebo nejčastěji perník. Vše musí mít samozřejmě tvar srdce a musí být náležitě ozdobeno.17 Tradice spojené s tímto dnem dodržují spíše mladí lidé. V Anglii nebo v Americe si lidé zvykli tento svátek slavit, ale v zemích, kam se tradice oslav Dne svatého Valentýna dostala mnohem později, nebývá svátek tak oblíbený. Dalo by se říci, že v dnešní době jeho oslavy v Rusku spíše upadají. Ale i přes to, že Rusové tento svátek příliš neslaví, připravila některá města různá překvapení. Například v Petrohradě snížili v tento den ceny vstupenek do městských muzeí a kin a v Blagověščensku mohli všichni se jménem Valentýn a Valentýna dostat v městských kavárnách a restauracích značnou slevu.18 Obecně ale platí, a to nejen v Rusku, že je tento svátek velice komercializován. Obchodníci důmyslně využívají reklam a lidé se s pocitem, že by přece jen měli dát najevo, že pro ně jejich partner něco znamená, nechávají zlákat. Nebýt vlivu reklamy a médií pravděpodobně by Den svatého Valentýna mnozí ani neslavili. 1.5

DEN OBRÁNCŮ VLASTI Tento ruský státní svátek, někdy také nazývaný Dnem mužů, připadá

na 23. února. Rusové jím projevují vděčnost a úctu vojákům, veteránům a jejich 17

Брудная Л.И., Гуревич 3.М., Дмитриева О.Л., Енциклопедия обрядов и обычаев, издательство РЕСПЕКС, 1996, s. 144, ISBN 5-7345-0063-1 18 http://czech.ruvr.ru. http://czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2013_02_14/Svetsky-svatek-svateho-Valentyna/

18

rodinám. Donedávna se tento svátek nazýval Den Sovětské armády a válečného loďstva. V únoru roku 1918, kdy skončila I. světová válka, Rudá armáda úspěšně odrazila nápor německých vojsk. 1.5.1 Historie Historie tohoto svátku začíná 28. ledna 1918. V tento den, během první světové války, přijala Rada lidových komisařů v čele s Vladimirem Leninem dekret o Pracovně-rolnické Rudé armádě. Datum oslav přijetí tohoto dekretu se neustále měnilo. V roce 1919 rozhodla Moskevská rada připojit oslavy tohoto svátku ke Dni červeného dárku, který byl 16. února, ale to komise nestihla uskutečnit, a proto byly oslavy až o týden později, tedy 23. února. V letech 1920 a 1921 se oslava výročí nekonala. V roce 1923 se psalo ve výnosu, že 23. února se bude slavit páté výročí od publikace dekretu. To ale nebyla pravda, jelikož dekret byl publikován hned po jeho přijetí. Desáté výročí se konalo 28. ledna.19 V roce 1938 se datum nezměnilo, ale oslavy už nebyly spojeny s dekretem, ale s odporem Rudé armády proti německým okupantům, jejichž postup na Petrohrad byl v roce 1918 zastaven. V roce 1942 se změnila pouze definice a v roce 1951 se objevil poslední výklad svátku. Podle zákona ze 13. března 1995 „O dnech vojenské slávy Ruska“ oficiální název svátku zněl „Den vítězství Rudé armády nad císařskými vojsky Německa v roce 1918 – Den obránců vlasti.“ 15. dubna 2006 se podle zákona název zkrátil jen na „Den obránců vlasti“. Od roku 2002 je tento den dnem pracovního klidu.20 1.5.2 Tradice Jak už bylo uvedeno výše, Rusové tento svátek někdy také nazývají Den mužů. Už od pradávna byli obránci muži. V tento den jsou tedy oslavováni všichni muži od malých chlapců až po staré veterány. Ostatní jim blahopřejí 19

http://ria.ru. http://ria.ru [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://ria.ru/spravka/20110223/336868820.html 20 http://ria.ru. http://ria.ru [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://ria.ru/spravka/20110223/336868820.html

19

a dávají jim dárky. Během tohoto svátku všude panuje všeobecné veselí a připravuje se sváteční jídlo. Všude zní přípitky „Za Armádu!“ (За Армию!) a „Za muže!“ (За мужчин!) a muži chodí s hrdě vztyčenou hlavou a narovnanými rameny a cítí se hrdě a silně.21 V tento den lidé také oslavují ženy – veteránky z Velké Vlastenecké války a vojačky. Jednou z tradic v Moskvě je slavnostní ceremonie u stěn Kremlu, položení věnců k Mohyle neznámého vojína. Do Alexandrovského parku přijíždí prezident Ruska, hlavy obou komor parlamentu, vojenské vedení, představitelé dalších odvětví vlády a lídři politických stran. Všichni drží minutu ticha, poté zazní státní hymna a následně jde rota čestných stráží (печётный караул) slavnostní pochod (марш). Večer se vyšší vedení země účastní svátečního koncertu, který je věnován Dni obránců vlasti. V Moskvě a dalších ruských městech se večer koná také ohňostroj. Pro většinu obyvatel Ruska je tento svátek velice důležitý a významný. Podle výsledků výzkumu Nadace „Общественное мнение“, provedeného v únoru roku 2013, to prohlašuje 77% dotázaných. 22 Podle shora uvedeného můžeme říci, že tento státní svátek patří k jedněm z nejstarších, i když dnem pracovního klidu se stal teprve v roce 2006. Den obránců vlasti má dlouhou historii, během které se neměnil jen název svátku, ale také datum a především důvod oslav. I přesto je tento svátek oblíbený u většiny ruské populace všech věkových kategorií. 1.6

MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN (МЕЖДУНАРОДНЫЙ ЖЕНСКИЙ ДЕНЬ) Mezinárodní den žen se slaví v mnoha zemích světa. V některých zemích,

jako je například Rusko, je tento den také dnem pracovního klidu. V České republice a dalších zemích je to obyčejný pracovní den. Ženy v tento den

21

Брудная Л.И., Гуревич 3.М., Дмитриева О.Л., Енциклопедия обрядов и обычаев, издательство РЕСПЕКС, 1996, s. 146, ISBN 5-7345-0063-1 22 https://ru.wikipedia.org. https://ru.wikipedia.org [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D0%BD%D1%8C_%D0%B7%D0%B0%D1%89%D0%B8%D 1%82%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D0%9E%D1%82%D0%B5%D1%87%D0%B5%D1%81%D1%82% D0%B2%D0%B0#.D0.94.D0.B5.D0.BD.D1.8C_.D0.B7.D0.B0.D1.89.D0.B8.D1.82.D0.BD.D0.B8.D0.BA.D0.B0_ .D0.9E.D1.82.D0.B5.D1.87.D0.B5.D1.81.D1.82.D0.B2.D0.B0_.D0.B2_.D0.A0.D0.BE.D1.81.D1.81.D0.B8.D0.B 8

20

dostávají od mužů různé dárky, především květiny. V Rusku patří Mezinárodní den žen k nejoblíbenějším svátkům. Tento svátek má dlouholeté kořeny v boji za rovnoprávnost, svobodu, spravedlivost, vzdělávání a rovnost žen a mužů. 1.6.1 Historie Jedním z předpokladů pro oslavování Mezinárodního dne žen se stal „pochod prázdných hrnců“, který uspořádaly newyorské tkadleny 8. března 1857. V roce 1910 v Kopenhagenu přišla s návrhem oslavovat Mezinárodní den žen, jako připomínku dne boje za rovnoprávnost žen, Clara Zetkin, aktivistka sociálně demokratického hnutí.23 V tomto a dalším roce se Mezinárodní den žen slavil 19. března. V roce 1912 se slavil 12. května. V roce 1913 se v Německu slavil 12. března, v Rakousku, Česku, Maďarsku, Švýcarsku a Nizozemsku 9. března, ve Francii a Rusku 2. března. Od roku 1914 se ve všech zemích slaví Mezinárodní den žen 8. března.24 V Rusku se poprvé Mezinárodní den žen slavil v roce 1913 v Petrohradě a dnem pracovního klidu se stal v roce 1965. 1.6.2 Tradice V současné době je tento svátek vnímán jako svátek jara a pozornosti k ženě. Muži v tento den mohou obdarovat své milované ženy různými dary a svou péčí. V tento den se mužská populace snaží projevit mimořádnou zdvořilost a pozornost ženám a snaží se ulehčit jejich život. Jak už bylo uvedeno výše, muži dávají ženám různé dary a květiny (většinou ty, které má daná žena nejraději). Tradiční pro tento svátek je kytička z krokusů, sněženek a dalších

23

http://czech.ruvr.ru. http://czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2012_03_08/67890576/ 24 Кондрашов, Анатолий Павлович, 3333 каверзных вопроса и ответа, издательство РИПОЛ классик, Москва, 2011, s. 123, ISBN 978-5-386-02954-8

21

květin rostoucích brzy na jaře, hyacinty a narcisy se pěstují přímo pro tento den. Další tradiční květinou může být samozřejmě mimóza neboli citlivka.25 Vzhledem k tomu, že je tento svátek oblíbený, konají se různé akce například v parcích nebo v muzeích. Lidé mohou navštívit taneční kurzy nebo výstavy, které jsou věnovány právě ženám. V klubech se pořádají párty, taneční zábavy a koncerty. V restauracích jsou připravovány ty nejlepší pokrmy, podává se výborné víno, někde hraje i živá hudba a pro každou ženu je připravena květina. V Čechách nejsou oslavy tohoto svátku zdaleka v takovém měřítku jako v Rusku. 1.7

MASLENICA (МАСЛЕНИЦА) Maslenica je svátek loučení se se zimou, přivítání jara a probuzení přírody

ze zimního spánku, tedy něco jako u nás masopust. Začíná po týdnu Všech svatých a pochází stejně jako on ještě z pohanských dob. Maslenica se dostala do cyklu velikonočních obřadů, slaví se osm neděl před Velikonocemi a přeměnila se ve zvláštní celotýdenní přípravy k největšímu přísnému Velikému půstu. Název Maslenica vznikl ze slova máslo (масло, жир). Tomuto svátku se také jinak říká Syrný týden (Сырная неделя). Odráží církevní zákaz masných potravin a ukazuje na hojnost různých mléčných jídel, jako je sýr, máslo, mléko nebo tvaroh. Poslední možností, kdy si věřící Rusové před tímto půstem mohou dát k jídlu maso, bývá neděle před Maslenicí.26 1.7.1 Historie Svátek se uchoval i po přijetí křesťanství v 10. století, ale název Maslenica vznikl teprve v 19. století. Po dobu osmdesáti pěti let, byl tento svátek oficiálně zakázán a vláda ho stanovila ruským oficiálním svátkem až v roce 2002. Od této doby se slaví jako dříve.27

25

Брудная Л.И., Гуревич 3.М., Дмитриева О.Л., Енциклопедия обрядов и обычаев, издательство РЕСПЕКС, 1996, s. 146, ISBN 5-7345-0063-1 26 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.195, ISBN 5-288-02197-X 27 Www.cestovatel.cz. Www.cestovatel.cz [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/maslenica-moskevsky-masopust/

22

Už v devatenáctém a na začátku dvacátého století se Maslenica stala oblíbeným svátkem, veselým a lehkomyslným, takže i název sám se stal synonymem nezadržitelného veselí a sladkého života. Ale i v dnešní době se nahlíží na její dávné rituální základy. Kdysi mezi nejvyššími slovanskými pohanskými bohy zaujímal zvláštní místo bůh Veles (v jiné variantě jméno znělo Volos). Byl to bůh plodnosti a bohatství. A Maslenica byla, podle všeho, věnována jemu, protože časově připadá právě na dávné Велесовы дни. 1.7.2 Tradice a rituály Každý den v tomto týdnu Maslenice má své jméno a dodržují se zvláštní rituály. Pondělí se nazývalo „Встреча“. V tento den začínali lidé oslavovat a přivolávat Maslenicy. Úterý – „Заигры“ nebo také „Заигрыши“. Během tohoto dne lidé sjížděli na saních ze zasněžených kopců. Shromažďovali celé saňové vlaky, projížděli ulicemi a vyzývali všechny k veselí. Zajezdit si musel snad každý, ale nejčastěji jezdili novomanželé. Mnoho zvyků a obřadů Maslenice je spojeno právě s novomanželi. Středa – „Лакомка“. Maslenica je svátek jídla a pití, všude se pije pivo a medovina, každý den se pečou palačinky (блины), které se ochucují například vařeným medem, marmeládou, lososovou pastou nebo kaviárem. Dále se dělají lívance (оладьи), perníky (пряники), pirohy, vaří se rybí polévka (уха) a připravují se míchaná vajíčka (яичница) a další. Čtvrtek – „Разгуляй-четверток“. V tento den nabírají oslavy plnou sílu. Pořádaly se pěstní boje (кулачные бои). Je to dávný zvyk, který se stal oblíbenou zábavou a všeobecným povyražením. Tyto boje byly také povinnou součástí pohanské tryzny a také sloužily jako demonstrace živé síly před tváří smrti. To podtrhuje vnitřní orientaci obřadů Maslenice na rozpor mezi životem a smrtí. Pátek – „Тещины вечерки“. Tento den je spojený s dávným posvatebním zvykem, kdy novomanželé chodili k tchýni na palačinky. Této návštěvě se říká «Идти к тёще на блины». 23

Sobota – „Золовкины посиделки“. V tento den k sobě nevěsty zvaly hlavně své švagrové, ale i ostatní příbuzní navštěvovali mladé hospodyně. Neděle – „Прощальный день“ nebo také „Прощеное воскресенье“. Neděle je posledním dnem Maslenicy. V tento den se Rusové s Maslenicí loučí, jako se symbolem zimy, chladna a smrti. Ze slámy vytvořili strašáka, kterého nastrojili a za stálého zpívání vynesli na ulici. Večer strašáka spálili na rituálním pazdeří nebo ho na saních hodili do řeky nebo roztrhali a rozsypali po poli, aby byla dobrá příští úroda.28 Maslenica se slaví i v dnešní době. Když se zeptáte někoho v Čechách, co si pod názvem Maslenica představí, většinou odpoví, že nějaké jídlo. Takřka

nikdo

neví,

že

je

to

svátek

podobný

našemu

masopustu.

Na rozdíl od ruského prostředí už se u nás masopust moc nedodržuje. V Rusku na vesnicích dodržují tradiční obřady a rituály a ve městech probíhají různé festivaly a folklorní představení. Na těchto festivalech se konají jarmarky, hrají

se

různá

divadla,

ale

především

můžeme

všude

vidět

stánky

s občerstvením. Vzhledem k tomu, že nejtradičnějším pokrmem tohoto svátku jsou

palačinky,

můžete

zde

ochutnat

nepřeberné

množství

náplní,

které se k palačinkám podávají. 1.8

VELIKONOCE (ПАСХА) Velikonoce patří mezi jarní svátky, před kterými křesťané drží dlouhý

a přísný čtyřicetidenní půst. Během tohoto půstu je zakázáno jíst kromě masa dokonce i rybu. Poslední neděle před Velikonocemi se nazývá Květná neděle (Вербное воскресенье).29 Lidé řežou větvičky vrby, jdou s nimi do kostela, kde je pokropí svěcenou vodou, a potom je vezmou domů a dají je za ikonu. Rusové věří, že vrba chrání dům před ohněm a nemocemi a že nosí štěstí.

28

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.196-204, ISBN 5-288-02197-X 29 Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.)

24

Po této neděli začíná týden utrpení (Страстная неделя), je to období příprav na Velikonoce.30 Lidé uklízejí svá obydlí a na každý den mají speciální rituály. Například ve čtvrtek musí vstávat velmi brzy a musí se jít umýt do jezera nebo do potoka, protože to přináší krásu a zdraví. Během tohoto týdne také zdobí vajíčka a pečou mazance (куличи), které se od těch českých ale liší. 1.8.1 Velikonoční bohoslužba (Пасхальное богослужание) Velikonoce se u nás slaví v pondělí, ale v Rusku už v neděli. O půlnoci mezi sobotou a nedělí probíhá v kostelech velikonoční mše. Duchovenstvo si pro tuto příležitost oblékne slavnostní oděv. Před úderem půlnoci zazní slavnostní vyzvánění zvonů, které ohlašují příchod velké minuty vzkříšení Krista. Přesně ve dvanáct hodin místního času, při zavřených „carských vratech“ (царские врата), duchovenstvo tiše zpívá.31 Poté se stáhne opona a duchovenstvo začne opět zpívat tytéž verše, ale hlasitěji. Otevírají se carská vrata a duchovenstvo zpívá tyto verše potřetí a ještě vyšším hlasem, ale jen do poloviny, a zpěváci, kteří stojí uprostřed kostela, zpívají polovinu druhou. Duchovenstvo vychází z oltáře a jdou společně s lidmi, obcházejí kolem kostela v procesí a u toho zpívají pořád stejné verše. Průvod kolem chrámu se koná za nepřetržitého vyzvánění zvonů.32 Když se průvod zastaví u západních dveří kostela, zvony přestanou bít. Poté se zpívá, čtou se básně a jde se dovnitř, kde se bude zpívat kánon. Velikonoční kánon je jedním z nejznámějších výtvorů církevního písemnictví. Uvádí věřící do smyslu samotného svátku vzkříšení Krista, a tím je přiměje celkově prožít a pochopit tuto událost.33 Dříve duchovní obcházel věřící a s každým si popřál, ale v dnešní době pronese přání pro všechny najednou, jelikož je v kostelech mnoho lidí.

30

Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.) http://www.paskha.ru. http://www.paskha.ru [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.paskha.ru/whatisit/divine.html 32 http://www.paskha.ru. http://www.paskha.ru [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.paskha.ru/whatisit/divine.html 33 http://www.paskha.ru. http://www.paskha.ru [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.paskha.ru/whatisit/divine.html 31

25

Carská vrata kostela zůstávají po celou velikonoční neděli otevřená na znamení toho, že Ježíš Kristus otevřel všem lidem dveře nebeského království.34 Na podlahu kostela lidé pokládají mazance a vajíčka a světí se jídlo, které budou jíst jako první po dlouhém půstu. Silně věřící Rusové dodržují tuto

tradici

spojenou

se

svěcením jídla

i

mimo

svou

rodnou

zemi,

jelikož je to pro ně velice důležité. 1.8.2 Tradice a rituály Když přijdou domů z bohoslužby, začíná tzv. Разговление – všichni začnou jíst tradiční velikonoční pokrmy. Každý musí sníst jedno vejce, kousek mazance a kousek paschy. Potom se chodí na návštěvy, kde si lidé vyměňují zdobená vajíčka. Vajíčka si vyměňují i nevěřící. Rusové s vajíčky také hrají různé hry, například je posílají dolů z kopce, tomu se říká houpačky (кочели).35 Na Rusi bylo oblíbenou hrou bruslení vajíček (катание яиц). Vytvořilo se dřevěné nebo papírové „kluziště“ ve tvaru žlabu, na jehož konec položili zdobená vajíčka, hračky a všelijaké drobnosti. Žlab mohl být nakloněný a děti k němu přicházely postupně a kutálely každý svoje vajíčko. Výhrou se stal ten předmět, kterého se vajíčko dotklo. Pokud se vajíčko nedotklo žádného předmětu, zůstalo pod žlabem a mohl ho vyhrát další hráč. Děti nebo

na

také

rády

hledaly

vajíčka.

Někdo

starší

nejdříve

v bytě

zahradě schoval kartonová, papírová nebo

plastová

vajíčka

s překvapením. Pokud bylo dětí mnoho, rozdělily se na skupiny a každá skupina se snažila nasbírat co nejvíce vajíček, aby vyhrála. Další hrou bylo „přiťukávání si“ vajíčky. Smyslem hry bylo udeřit tupým nebo ostrým koncem vajíčka vařeného na tvrdo vajíčko soupeře. Vyhrál ten, jehož vajíčko neprasklo.36

34

http://www.paskha.ru. http://www.paskha.ru [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.paskha.ru/whatisit/divine.html 35 Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.) 36 http://www.paskha.ru. http://www.paskha.ru [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://paskha.ru/celebrating/games.html

26

Během Velikonoc si lidé mezi sebou říkají: «Христос воскрес» a odpovídají na to: «Воистину воскрес».37 V tento den je v Rusku zvykem chodit na hřbitov ke hrobům zesnulých blízkých a příbuzných.38 1.8.3 Tradiční pokrmy Mezi tradiční pokrmy patří například mazance (куличи), které se od těch českých liší. Vypadají jako kopule, nahoře jsou ozdobené a uprostřed stojí svíčka. Každý člen rodiny musí mít svůj vlastní mazanec. Další jídlo se nazývá пасха. Je z tvarohu, který se smíchá s cukrem, sladkou smetanou a rozinkami. Hmota se potom dává do speciální formy, která se něčím zatíží, jelikož musí z paschy odtékat voda. Nejen u nás v České republice, ale i v Rusku jsou tradiční zdobená vajíčka (кращеные яица). O vzniku malovaných vajíček existuje mnoho legend. Jedna například říká, že zdobení vajíček začalo za doby římského imperátora Tiberia. Jednoho dne k němu přišla Marie Magdalena, aby mu oznámila o zázračném Kristově vzkříšení. Jako dárek mu přinesla obyčejné vajíčko, jelikož to byla chudá žena. Tiberius jí neuvěřil. Na znamení pravdivosti jejích slov se vajíčko před očima Tiberia zbarvilo do červena, což dokazovalo skutečnou sílu Boha a křesťanské víry. Podle této legendy červená barva symbolizuje krev prolitou Ježíšem na kříži.39 Jelikož jsou Velikonoce svátek křesťanský, slaví ho především věřící, i když v dnešní době se ve velkých městech pořádají různé akce, například městský velikonoční festival v Moskvě. Těchto festivalů se účastní i nevěřící lidé. Mohou na nich navštívit koncerty duchovní hudby, jarmarky, ukázky malování kraslic nebo školu zvoníků. V kostelech se během festivalů konají tradiční velikonoční bohoslužby.

37

Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.) Fozikoš Andrej, Taťjana Reiterová, REÁLIE rusky mluvících zemí, Основные факты из истории и действительности России и Беларуси, nakladatelství Fraus, 1. vydání, 1998, s. 59, ISBN 80-85784-76-9 39 http://crafts-school.com. http://crafts-school.com [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://craftsschool.com/pasha.html 38

27

1.9

SVÁTEK JARA A PRÁCE (ПРАЗДНИК ВЕСНЫ И ТРУДА) Svátek jara a práce je spojen s dělnickým hnutím za osmihodinovou

směnu. První demonstrace se konaly v USA v polovině 80. let 19. stol. Tento svátek se v Rusku, ale i v České republice a dalších zemích Evropy slaví od roku 1890. V dobách sovětské vlády se v Moskvě na Rudém náměstí konaly nejen demonstrace pracujících, ale i vojenské přehlídky. Na druhý den svátku se zpravidla konaly a doposud konají tradiční revoluční shromáždění pracujících. V devadesátých letech v Rusku svátek prvního máje ztratil svou ideologickou náplň a od roku 1992 se nazývá a slaví jako Svátek jara a práce. Dříve se tento svátek nazýval Mezinárodní den solidarity pracujících. 1.9.1 Historie Jak už bylo uvedeno výše, tento stále populární, za socialismu vzniklý svátek má původ v Americe. Je spojen s událostmi, které se staly v Chicagu v roce

1886.

Tehdy

dělníci

vyhlásili

stávku

(забастовка)

proti

patnáctihodinovému pracovnímu dni a požadovali u majitelů (владелец) továren přechod na osmihodinový pracovní den. Demonstrace trvaly čtyři dny. Ve výsledku byly zatčeny a odsouzeny stovky demonstrantů, šest dělníků bylo usmrceno a padesát zraněno. Ale ani to dělníky nezastavilo. V červnu roku 1889 bylo v Paříži rozhodnuto považovat 1. máj za den mezinárodního boje za osmihodinový pracovní den a za den mezinárodní solidarity proletářů všech zemí.40 V Rusku se tento svátek poprvé slavil v roce 1890, a to ve Varšavě (ta tehdy byla ruským územím), o rok později se slavilo také v Petrohradě. Tyto oslavy však byly nelegální. Od roku 1897 začal mít tento svátek politický charakter a byl doprovázen masovými demonstracemi. V roce 1917 byl poprvé oslaven legálně. Ve všech ruských městech vyšly do ulic miliony pracujících s hesly Komunistické strany. V Sovětském Svazu byl Den mezinárodní solidarity

40

http://gov.cap.ru. http://gov.cap.ru [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://gov.cap.ru/SiteMap.aspx?gov_id=81&id=195835

28

pracujících státním svátkem, byl oslavován velkými demonstracemi a 1. i 2. května byly dny pracovního klidu.41 V roce 1990 se konala poslední oficiální prvomájová demonstrace a v roce 1992 byl Mezinárodní den solidarity pracujících přejmenován na Svátek jara a práce. 1.9.2 Tradice V současné době tento svátek v Rusku ztratil svůj politický charakter a je oslavován spíše jako příchod jara. Konají se ale také různé demonstrace a setkání, kde lidé navrhují různé politické požadavky a prochází ulicemi s transparenty v rukou. Tradiční pro tento svátek jsou takzvané „маёвки“. Je to shromáždění celé rodiny nebo společnosti lidí, aby uspořádali piknik. Tato tradice pochází ještě z dob SSSR a zachovala se dodnes. V předrevolučním Rusku „маёвка“ představovala

nelegální

shromáždění

pracujících

pořádané

1.

května

za městem. Tato shromáždění byla pronásledována vládní policií. V dobách Sovětského Svazu se tato shromáždění stala z velké části formou společného odpočinku.42 V letošním roce vyšlo do ulic po celé Ruské federaci více než dva miliony demonstrantů. Většina transparentů se týkala připojení Krymu k Rusku. Ve městech se každoročně konají různé akce a sváteční koncerty, a také proto je tento svátek oblíbený jak mezi mládeží, tak i mezi starší populací. V současné době je ale vnímán spíše už jen jako svátek příchodu jara. 1.10 DEN VÍTĚZSTVÍ (ДЕНЬ ПОБЕДЫ) Den vítězství se slaví 9. května a patří v Rusku k nejoblíbenějším svátkům. Je to oslava vítězství sovětské armády nad nacistickým Německem 41

http://gov.cap.ru. http://gov.cap.ru [online]. [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://gov.cap.ru/SiteMap.aspx?gov_id=81&id=195835 42 https://ru.wikipedia.org. https://ru.wikipedia.org [online]. [2014-10-22]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B2%D0%BE%D0%B5_%D0%BC%D0%B0%D 1%8F_(%D0%BF%D1%80%D0%B0%D0%B7%D0%B4%D0%BD%D0%B8%D0%BA)#.D0.92_.D0.A0.D0.BE.D1. 81.D1.81.D0.B8.D0.B9.D1.81.D0.BA.D0.BE.D0.B9_.D0.A4.D0.B5.D0.B4.D0.B5.D1.80.D0.B0.D1.86.D0.B8.D0 .B8

29

ve Velké vlastenecké válce, která probíhala od roku 1941 do roku 1945. V Evropě se Den vítězství slaví 8. května a je považován za konec 2. světové války. Je to proto, že podle centrálního evropského času byl akt o kapitulaci podepsán 8. května, ale v Moskvě bylo již 9. května. V Rusku se v tento den konají velké vojenské přehlídky, ta největší na Rudém náměstí v Moskvě. 1.10.1 Historie Historie tohoto svátku je spojena s datem 9. května 1945. Tehdy byl v Berlíně podepsán akt o bezpodmínečné a úplné kapitulaci Německa. Berlín byl dobyt už 2. května, ale německá vojska prokazovala urputný odpor Rudé armádě ještě další týden.43 9. května 1945 se Den vítězství stal státním svátkem a dnem pracovního klidu. V šest hodin ráno moskevského času to v rádiu oznámil hlasatel Jurij Levitan. První Den vítězství se slavil tak, jako se později v historii SSSR a Ruska slavilo už jen málo svátků. Lidé na ulici si blahopřáli, objímali se, líbali se a plakali. Večer byla v Moskvě uspořádána Salva Vítězství (Салют Победы), největší v historii SSSR. Z tisíce děl bylo vystřeleno třicet sérií výstřelů.44 Dnem pracovního klidu byl 9. Květen ale jen tři roky. V roce 1948 bylo nařízeno zapomenout na válku a všechny síly vložit na obnovu válkou zničeného národního hospodářství. V roce 1965 byl za vlády Brežněva svátek obnoven, stal se dnem pracovního klidu znovu, obnovily se vojenské přehlídky i slavnostní salvy ve všech městech a uctívání veteránů.45

43

http://victory-day.ru. http://victory-day.ru [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://victoryday.ru/?Istoriya_prazdnika 44 http://victory-day.ru. http://victory-day.ru [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://victoryday.ru/?Istoriya_prazdnika 45 http://victory-day.ru. http://victory-day.ru [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://victoryday.ru/?Istoriya_prazdnika

30

1.10.2 Tradice Den vítězství ve válce nad fašistickým Německem je v Rusku, bývalých

sovětských

zemích

a

v mnoha

zemích

Evropy

jedním

z nejvýznamnějších svátků.46 V tento den se v Rusku konají velké vojenské přehlídky, i když v současné době spíše už jen při jubilejním výročí tohoto svátku. Dříve se konaly také různé demonstrace, kterých pomalu ubývá. 9. května je k vidění mnoho radosti, ale také smutku a žalu například při setkáních frontových vojáků. Během tohoto svátku Rusové pokládají věnce k památníkům slávy, bratrským mohylám a hrobům neznámého vojína, kde drží minutu ticha a poté zazní slavnostní salva. Na 9. května jsou také zorganizovány různé akce k uctění válečných veteránů a pracovníků zadní fronty, slavnostní koncerty, lekce statečnosti ve školách, rekonstrukce bitev a mnoho dalšího.47 Jak již bylo uvedeno výše, tento svátek je u Rusů velice oblíbený. Lidé se v tento den schází v ulicích, aby viděli vojenské přehlídky, navštívili koncerty a různé výstavy. Vojenské přehlídky v Rusku jsou velkolepé. Té největší, která se v tento den koná, se v letošním roce účastnilo 10 000 vojáků, okolo 150 jednotek pozemní vojenské techniky a asi 70 jednotek techniky vzdušné. 1.11 DEN NEZÁVISLOSTI RUSKA (ДЕНЬ НЕЗАВИСИМОСТИ РОССИИ) Den nezávislosti Ruska neboli Den Ruska je jeden z nejmladších státních svátků v zemi. 12. července 1990 se konal první sjezd národních poslanců RSFSR (Ruská sovětská federativní socialistická republika). Zde byla přijata Deklarace o státní suverenitě Ruska. V roce 1994 byl tento den vyhlášen státním svátkem. Rusové tento svátek považují za nejdůležitější ze všech současných státních svátků v zemi.

46

http://www.calend.ru. http://www.calend.ru [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.calend.ru/holidays/0/0/40/ 47 http://www.calend.ru. http://www.calend.ru [online]. [cit. 2014-10-30]. Dostupné z: http://www.calend.ru/holidays/0/0/40/

31

1.11.1 Historie Jak už bylo uvedeno výše, 12. července 1990 se konal první sjezd poslanců země, kde byla přijata Deklarace o státní suverenitě Ruska. Byla také prohlášena nejvyšší moc Ústavy Ruska a jejích zákonů. V Deklaraci byly schváleny rovné právní možnosti pro všechny občany, politické strany a společenské organizace. Důležitými mezníky v posílení ruské státnosti bylo přijetí nového názvu státu – Ruská federace (Rusko), nové Ústavy a státních symbolů.48 V roce 1991 se konaly první celonárodní přímé otevřené volby prezidenta země, ve kterých zvítězil Boris Jelcin. Od roku 1992 se svátek 12. července každoročně slavil jako Den přijetí Deklarace o státní suverenitě RSFSR. V roce 1994 přidal Boris Jelcin 12. červenci státní význam. V roce 1998 se začal tento svátek nazývat Den Ruska, ale k oficiální změně názvu došlo až 1. února 2002 po přijetí nového Pracovního zákoníku. Od této doby se svátek začal slavit ve všech regionech státu.49 1.11.2 Tradice V současné době je Den Ruska svátek svobody, státního míru a porozumění všech lidí na základě zákona a spravedlnosti. Tento svátek je symbolem národní jednoty a všeobecné odpovědnosti za současnost a budoucnost ruské vlasti. Vztah Rusů k tomuto svátků je dost nejednoznačný, mnozí tento den považují za tragické datum, kdy se začal rozpadat Sovětský svaz.50 V současné době se ale postoj k tomuto svátku mění k lepšímu, i přestože většina lidí

48

http://bibliopskov.ru. http://bibliopskov.ru [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://bibliopskov.ru/12.htm 49 http://bibliopskov.ru. http://bibliopskov.ru [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://bibliopskov.ru/12.htm 50 http://www.pozdravleniya.biz. http://www.pozdravleniya.biz [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.pozdravleniya.biz/prazdniki/istoriya_dnya_nezavisimosti_rossii/

32

považuje 12. července spíše jen za možnost oficiálně si odpočinout, strávit volný čas s rodinou, na venkově nebo při grilování.51 V tento den se v Rusku každoročně konají sváteční akce, ohňostroje a koncerty, proslovují se patriotické projevy a lidé nosí stuhy, které symbolizují státní vlajku Ruska. V Kremlu prezident předává státní prémie Ruské federace a na Rudém náměstí se odehrávají hlavní oslavy, které jsou zakončeny slavnostním ohňostrojem na počest tohoto svátku.52 V Krasnojarském kraji se konal od 12. do 14. července 2014 festival „Я люблю тебя, Россия!“. Cílem festivalu bylo vytvořit na území Krasnojarského kraje

jednotné

národně-kulturní

prostranství.

Organizátoři

doufali,

že se tento festival stane dalším krokem k mezinárodní a mezináboženské toleranci.53 Jak již bylo uvedeno výše, většina Rusů tento svátek považuje za nejdůležitější ze všech státních svátků. Někteří ho ale naopak stále vnímají jako tragické datum spojené s rozpadem SSSR. Den nezávislosti nabývá stále více patriotických rysů a podle názoru mnoha Rusů se od tohoto dne začala psát nová historie Ruska. 1.12 HALLOWEEN (ХЕЛЛОУИН) Halloween se slaví 31. října především v anglicky mluvících zemích a je spojen s křesťanským svátkem Všech svatých. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí koledovat. Tradiční koleda pro tento den je „trick or treat“ – „koledu, nebo vám něco provedu“. Dalším zvykem je také vydlabávání dýní, do kterých se poté vkládají zapálené svíčky.

51

http://www.supertosty.ru. http://www.supertosty.ru [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.supertosty.ru/pozdravleniya/prazdniki/den_nezavisimosti/ 52 https://ru.wikipedia.org. https://ru.wikipedia.org [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D0%BD%D1%8C_%D0%A0%D0%BE%D1%81%D1%81%D 0%B8%D0%B8 53 http://www.krasgup.ru. http://www.krasgup.ru [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.krasgup.ru/activity?id=96

33

Svátek získal jakoby dvě tváře. Tradiční skromné uctívání zemřelých předků a rozšířené uctívání nečisté síly, které můžeme vidět v poslední říjnový den v klubech a na karnevalech po celém světě.54 V Rusku se svátek ujímal velice složitě. Ze začátku na něho byla dokonce uvržena klatba, o které rozhodli nejvýznamnější členové náboženských konfesí. Nehledě na to mladí lidé svátek rok od roku oslavovali v klubech, na školních diskotékách a studentských večírcích více a více. I proto můžeme v současné době tento svátek nazvat národním. 55 1.12.1 Historie Historie tohoto svátku začíná u náboženství dávných Keltů, kteří žili na území současného Irska. Je to typický pohanský svátek, ale na rozdíl od jiných svátků, které se slavily před přijetím křesťanství, Halloween neupadl v zapomnění, ale naopak se rozšiřoval do celého světa a v současnosti ho slaví především

mladí

například

v USA,

lidé.

A

srovnat

právě

proto

můžeme

s nejpopulárnějším

rozsah

křesťanským

jeho

oslav,

svátkem

–

Vánocemi.56 Keltové, kteří žili na území Anglie, Irska a severní Francie, dělili rok na dvě části – zimu a léto. 31. října považovali za konec roku, tento den se označoval také jako konec sklizně a začátek zimního období. Oslavy Nového roku se tedy konaly v noci na 1. listopadu. V tuto noc se podle starodávné lidové pověry Keltů otevíraly dveře mezi světy živých a mrtvých a obyvatelé onoho světa (потусторонний мир) pronikali do světa živých. Keltové tuto noc nazývali Samhain. Proto, aby se lidé nestali oběťmi duchů a oblud, uhasili ve svých domech oheň a oblékli si zvířecí kůže, aby zahnali nezvané přivandrovalce. Venku vedle domů lidé chystali pohoštění pro duchy a scházeli se u pazdeří, které pěstovali pohanští kněží druidové, a tam přinášeli zvířata k obětování. Po obětování lidé brali posvátný oheň a brali ho k sobě domů. Symbolem svátku 54

http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://halloween.ru/?Glavnaya 55 http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://halloween.ru/?Glavnaya 56 http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://halloween.ru/?Glavnaya

34

byla dýně. Dýně neoznačovala jen konec léta a sklizně, ale také odháněla zlé duchy posvátným ohněm, který se zapaloval uvnitř ní.57 Tato tradice se předávala z pokolení na pokolení až do 1. století našeho letopočtu, kdy Keltové museli přijmout křesťanskou víru. Pověsti o tomto dni svým potomkům předávali i nadále. V 9. století se podle příkazu Papeže Řehoře III. svátek Všech svatých posunul na 1. listopadu. Tím chtěla křesťanská církev vymýtit pohanské tradice, ale mělo to přesně opačný efekt – svátek se začal znovu slavit. Předsváteční noc se ve staroanglickém jazyce nazývala All Hallows Even

(Večer

všech

svatých),

zkráceně

Hallowe´en

nebo

Halloween.

A takto se objevil současný název svátku.58 1.12.2 Tradice O Halloweenu si lidé oblékají různé kostýmy, pořádají maškarní plesy a soutěže. Tradičním symbolem tohoto svátku je už po staletí strašlivá dýňová hlava s hořící svíčkou. Jak už bylo uvedeno výše, děti v tento den chodí koledovat a říkají tradiční koledu, která v ruském jazyce zní: „Угощай или пожалеешь!“. Aby se lidé ochránili před těmito malými „zlými démony“, musí jim dát nějaké sladkosti. Pokud tato „legie zlých duchů“ sladkosti nedostane, můžou si z lidí udělat legraci a provést jim všelijaké naschvály.59 Halloween přišel do Ruska poměrně nedávno a jeho popularita se nedá srovnávat s popularitou, jakou má tento svátek v Americe. Slaví ho především mladí lidé, kteří pořádají různé párty. Na těchto akcích se konají soutěže například

o

nejlepší

masku

večera

nebo

o

nejstrašnější

úšklebek,

ale také ohnivé show. Ale na oficiální úrovni zůstává tento svátek pro Rusy spíše vzdáleným.60

57

http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://halloween.ru/?Istoriya_Halloween 58 http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://halloween.ru/?Istoriya_Halloween 59 http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://halloween.ru/?Istoriya_Halloween 60 http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://halloween.ru/?Hellouin_v_Rossii

35

Svátek Halloween je moskevským patriarchátem shledán jako „nežádoucí jev pro ruskou kulturu“ a „ne úplně vlastní pro ruskou duši“. Místopředseda Oddělení zahraničních církevních vztahů tvrdí, že rituály podobných oslav učí lidi už od dětství spolupracovat se zlem, smířit se s jeho existencí a darovat mu nějakou daň. Místo toho by se před ním měl každý bránit a zavrhovat ho, jelikož to učí pravoslavná církev.61 Je

zřejmé,

že

tento

svátek

má

velice

dlouhou

historii,

která je zachovávána po staletí. V ruském prostředí byl „akceptován“ teprve nedávno, pravděpodobně je to proto, že většina Rusů je hluboce věřících a tento svátek mají spojen se zlem. Dnešní mládež už vnímá Halloween jinak, především jako možnost pobavit se s přáteli a obléknout si strašidelné kostýmy. 1.13 DEN NÁRODNÍ JEDNOTY (ДЕНЬ НАРОДНОГО ЕДИНСТВА) Den národní jednoty je nejnovějším státním svátkem Ruské federace, který se slaví teprve od roku 2005. Oslavy tohoto dne připadají na 4. listopadu. Den národní jednoty byl založen Borisem Jelcinem na památku událostí, které se staly v roce 1612. 4. listopadu je den jednoty všech ruských národů, je to den záchrany Ruska od největšího nebezpečí, které mu kdy hrozilo, je to obnovený svátek se svou historií a nejen nahrazení 7. listopadu, je to den reálných skutků. 62 1.13.1 Historie V roce 1612 lidová domobrana pod vedením Kuzmy Minina a Dmitrije Požarského

osvobodila

Moskvu

od

polských

interventů.

Historicky

je tento svátek spojen s koncem Neklidného období v Rusku v 17. století.63 Domobrana byla unikátní tím, že je to jediný příklad v ruské historii, kdy osud země a státu řešil sám národ bez účasti vlády jako takové. Lid se sám

61

http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://halloween.ru/?Hellouin_v_Rossii 62 http://www.4november.ru. http://www.4november.ru [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.4november.ru/index.html 63 http://ria.ru. http://ria.ru [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://ria.ru/trend/national_union_day_4112014/

36

skládal na výzbroj ze svých posledních peněz a šel osvobodit zemi a navodit pořádek v hlavním městě. Bojovat nešli za cara, jelikož v té době žádný nevládl. Rurikovci vymřeli a Romanovci ještě nezačali vládnout. Ruští předkové šli tedy bojovat

za

svou

zemi

a

vyhráli.

Tehdy

se

spojily

všechny

třídy,

všechny národnosti, vesnice, města i metropole. Proto se tento den právem nazývá Den národní jednoty. Nic podobného se v ruské historii už nikdy potom neodehrálo.64 1.13.2 Tradice 4. listopadu je v Rusku dnem pracovního klidu. Po celé zemi se v tento den konají slavnostní akce a ve Velkém Kremelském paláci v Moskvě i na ruských velvyslanectvích v zahraničí se pořádají slavnostní recepce. Den národní jednoty mívá v posledních letech většinou dvě podoby – nejen tu oficiální, ale také neoficiální, jež probíhá formou demonstrací. Na řadě míst se scházejí skupiny ruských nacionalistů, kteří pod hesly typu „Rusko Rusům“ a „Dnes imigranti, zítra okupanti“ protestují proti přistěhovalcům z Kavkazu a Střední Asie. V Moskvě v dělnické čtvrti Ljublino pořádá každoročně několikatisícový zástup nacionalistů „Ruský pochod“.65 Sociologické průzkumy ukazují, že si tento svátek každoročně získává větší uznání Rusů. V roce, kdy Rusko oslavilo Den národní jednoty poprvé, byl proveden sociologický výzkum. Výzkumu se účastnilo 1 600 lidí ze 46 regionů země. Bylo zjištěno, že jen každý dvanáctý Rus uměl říct správný název svátku, ale zato každý třetí byl přesvědčen, že se 4. listopadu slaví Den souhlasu a smíru, který se dříve slavil 7. listopadu a v roce 2005 byl zrušen. V roce 2006 byl proveden další průzkum, který ukázal, že každý pátý Rus ví, co se 4. listopadu slaví. Nejčastěji správně odpovídali ředitelé a administrativní pracovníci ve věku 40 – 55 let, Rusové s vysokoškolským vzděláním,

64

http://www.4november.ru. http://www.4november.ru [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.4november.ru/index.html 65 http://www.irucz.ru. http://www.irucz.ru [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114001000000-centralnifo/114001609100-moskva-hlmesto/405-neuvedeno/25643-rusky-svatek-den-narodni-jednoty/

37

žijící v Sibiřském federálním obvodu, v Moskvě a v dalších městech s počtem obyvatel nad 500 tisíc.66 Podle výše uvedeného je zřejmé, že Den národní jednoty je u Rusů stále více v oblibě. Dokazuje to i fakt, že se letos v Moskvě sešlo 75 000 lidí, kteří utvořili více než dvoukilometrový průvod. Podle prezidenta Ruské federace Vladimira Putina tento den ukazuje oddanost Rusů svojí zemi. Tato oddanost poukazuje na svébytnou ruskou mentalitu.

66

http://www.4november.ru. http://www.4november.ru [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.4november.ru/index.html

38

2 TRADICE O pojmu tradice existuje poměrně přesné všeobecné povědomí. Když se řekne tradice, představíme si nějaký rituál nebo obřad, který se dodržuje v určité vesnici, městě, regionu nebo ve státě. Některé tradice jsou zachovány už po staletí, jiné zanikly a některé se teprve utvářejí. Tradice je souhrn společenských, kulturních a dalších ustálených zvyků, obyčejů a pravidel, které jsou zachovávány pokoleními. Jsou to různé názory a myšlenky, které se přenášejí z generace na generaci. Je to ustálený a zpravidla zděděný zvyk, způsob nebo zvyklost. Je to také přenášení zpráv a slovesných výtvorů vyprávěním z generace na generaci, tedy ústním podáním.67 Tradic je velké množství, některé jsou pravidelně každý rok připomínány, ale najdou se jistě i tradice, o kterých se tolik nemluví. Ke každé tradici většinou patří i odpovídající oslava. Ta má svá pravidla a jejich dodržování se může lehce lišit v každé rodině, kraji nebo státě. Tradice zkrátka nejsou přesně definovány. 2.1

RUSKÉ TRADICE Ruský národ patří ke skupině lidí, kteří si na tradicích hodně zakládají.

Tradice v Rusku jsou hojně oslavovány a Rusové jsou na ně patřičně hrdí. Tradice v Rusku jsou neodmyslitelně spjaty také s náboženstvím. Hlavním

náboženstvím

je

zde

ruské

pravoslaví.

Během

komunismu

byla všechna náboženství pronásledována, ale na konci 80. let 20. století se Rusko opět stalo nábožensky svobodnou zemí, a tak dnes již mezi věřícími nevládne strach. V Rusku můžeme najít i další jinak nábožensky založené lidi, jako jsou například muslimové, židé a buddhisté.68

67

Kolektiv autorů pod vedením Tomáše Krause, Nový akademický slovník cizích slov A-Ž, ACADEMIA, Praha, 2006, s. 811, ISBN 80-200-1415-2 68 Dorling Kindersley Limited, Velká obrazová encyklopedie, London, 2000, 5. vydání. Copyright českého vydání: Euromedia Group k. s.-Knižní klub, Praha, 2002, 1. vydání, ISBN 80-242-0864-4

39

2.2

NAROZENÍ DÍTĚTE (РОЖДЕНИЕ РЕБЁНКА) Narození dítěte se nejen podle ruské tradice dodnes považuje za jednu

z nejvýznamnějších a nejšťastnějších událostí. V Rusku je navíc samozřejmostí, že narození dítěte předchází svatba; o té zvlášť pojednává další kapitola. Ještě celý rok po svatbě byli mladí lidé oslavováni jako novomanželé. Jestli však u nich během tohoto roku nebyl slyšet křik dítěte a sousedé nedostali pozvání na křtiny, snažili se na svatbu zapomenout. Bezdětnost byla vnímána nejen jako neštěstí, ale také jako trest. Lidé se domnívali, že „za hříchy zřejmě Bůh děti nedává“.69 V dětech lidé neviděl jen pokračování svého rodu, ale i pokračování života jako takového. Člověk se totiž ode dne svého narození ocitá ve zvláštní atmosféře, budované předcházejícími generacemi. Dítě přišlo na svět jako malá část světa a svět ho přijal, otevřel se mu a předával mu vědomosti, které jeho předkové shromáždili. Zvláštní roli v tomto procesu hrálo slovo. Bylo strážcem památky a zárukou budoucího života. Slovo obklopovalo dítě už v prvních minutách jeho života a pak člověka po celý život provázelo.70 Narození dítěte provázel celý cyklus obřadů. Na Rusi se tento cyklus skládal ze tří částí. První částí jsou obřady doprovázející narození dítěte, druhé obřady symbolizující jeho přijetí do rodiny a komunity a třetí jsou pak očistné obřady. Celý cyklus trval pět až sedm dní. Hlavními osobami bylo novorozené dítě, rodička, porodní asistentka (повитуха), otec, kmotr a kmotra (крестные родители).71 Období,

kdy je

žena

ještě

těhotná

(беременная)

a

připravuje

se na příchod dítěte na svět, je plné pověr (суеверие) a různých znamení. Těhotné ženy se snaží skrýt rostoucí břicho před cizími lidmi, hlavně před lidmi zlými a špatnými a také před starými pannami, které by je mohly uhranout.

69

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 6, ISBN 5-288-02197-X 70 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 7, ISBN 5-288-02197-X 71 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 15, ISBN 5-288-02197-X

40

Tvrdívalo se, že čím méně lidí o těhotenství ví, tím méně žena bude při porodu trpět. 2.2.1 Znamení při zjišťování pohlaví Umět dopředu odhadnout pohlaví dítěte za pomoci různých znamení bylo vítanou

dovedností.

Dříve

lidé

totiž

chtěli,

aby

se

narodil

chlapec,

protože by to byl budoucí pokračovatel rodu a hospodář. Dívka byla považována jen za nějakého hosta a žebračku (разорительница), jelikož jednou odejde do cizího rodu, a ještě k tomu s věnem (приданое). I přes to ale platilo, že každé dítě je požehnáním.72 K tomuto zjišťování Rusům dříve pomáhalo mnoho různých znamení a pověr. (Komu se odhad vyplnil, byl pochopitelně přesvědčen o tom, že za to vděčí právě danému znamení.) Některé z nich se podobají těm českým, uveďme například pozorování matčina zdravotního stavu, vzhledu či chování. Jestli se matčin vzhled jaksi zhoršil, bude to nejpravděpodobněji holčička. Říká se totiž, že holčička bere matce krásu. Jestli je během těhotenství matka ostýchavá, bude to opět holčička. Když matka sedí a natahuje pravou nohu, bude to chlapeček. Další způsob, jak zjistit pohlaví, je podle tvaru břicha. Pokud je kulaté a široké, bude to holčička, a pokud je vysoké a úzké, bude to chlapeček. I sama těhotná se snažila ovlivnit pohlaví dítěte. Když chtěla chlapce, půjčila si košili od ženy, která porodila jen samé chlapce, nebo se přátelila s rodinami, které měly jen syny.73 2.2.2 Porod (роды) Příchod na svět s sebou nese jistá rizika. Ženy po celém světě z něho mají smíšené pocity. Každá matka se těší na své dítě, ale ne vždy jde všechno hladce. Pro rodičku je porod po fyzické stránce velice vysilující, ale následná radost z narozeného

potomka

72

je

příjemnou

kompenzací.

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 16, ISBN 5-288-02197-X 73 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 16, ISBN 5-288-02197-X

41

V některých odlehlých ruských vesnicích, kde ženy nemají možnost jet do porodnice, se i v současné době dodržují některé rituály a tradice spojené s porodem. Porodní bábu zpravidla zvali, až když porod začal nebo dokonce až po jeho skončení. Rusové, stejně jako mnoho dalších národů, dodržovali zvyk, že rodit se smí jen v neobytných prostorách – například v parních lázních, kůlnách nebo ve chlévech. Rodička totiž byla považována za nečistou. Na začátku porodu tam žena odcházela, nebo naopak byli všichni domácí (zejména děti a děvečky) vyhnáni z místnosti. Týkalo se to dokonce i otce dítěte. Toto pravidlo bylo široce rozšířené nejen u Rusů. Podle dávných domněnek bylo fyzické spojení mezi otcem a dítětem totiž uznáváno až po porodu. A právě v té době se konaly obřady tzv. adopce (усыновления). Otec, vykázaný z domu, se musel začít věnovat svému řemeslu, aby narozené dítě v budoucnu pokračovalo v jeho díle. Pokud byl tedy otec například dřevorubec, šel během porodu sekat dříví.74 Porodní bába byla velmi důležitá osoba. Zpravidla šlo o starší ženu, která již měla své děti. V žádném případě to nesměla být mladá žena nebo dívka a už vůbec ne muž. Bývalo zvykem, že dítě přijímala prababička, tchýně nebo matka rodičky. V případě namáhavého porodu se rozvazovaly všechny uzly, odemykaly se zámky, okna a dveře se otevíraly dokořán a rozepínalo se oblečení. Aby ulehčili a urychlili těžký porod, na práh domu sypali sůl. Ve zvláště těžkých případech někoho poslali k duchovnímu s prosbou, aby v kostele otevřel královskou bránu (царские врата) a zapálil oddávací svíčky.75 Pupeční šňůru (пуповина) přeřízli nebo přesekli, to záleželo na pohlaví dítěte. Pokud to byl chlapec, přesekli ji sekyrou, pokud to byla dívka, přeřízli na kolovrátku. Dělali to proto, aby bylo dítě zručné v řemesle. Kousek pupeční šňůry zavázali do uzlíku a ukryli ho na tajné místo. Rusové věřili, že když dají

74

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 17, ISBN 5-288-02197-X 75 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 17, ISBN 5-288-02197-X

42

rozvázat uzel své dceři, stane se opravdovou přadlenou, a jestli dají takový uzlík sníst bezdětné ženě, vyléčí se z neplodnosti. Když se porod konal v parních lázních (баня), lázně nejprve vyhřáli a podlahu podestlali slámou. To vše se dělo za doprovodu rituálních činností a modliteb. Porodní bába například vzala tři kamínky (jeden u chalupy, druhý z ulice a třetí u parních lázní), hodila je do vody a zaříkávala je. Touto vodou potom myla narozené dítě. Potom dítě zabalila do staré košile nebo do spodničky; když to byl chlapeček, tak do otcovy košile, a když to byla holčička, tak do matčiny spodničky. Rusové věřili, že když toto udělají, dítě bude šťastné a bude lépe růst.76 Jakmile se porodní bába postarala o dítě, zavinula ho do plenek a uložila do kolébky, začala se starat o rodičku. Tři až čtyři dny zůstávala rodička v neobytných prostorách. Pod polštář jí dali nůž, trávu a tři k sobě slepené svíčky pro ochranu od nečisté síly. K rodičce mohla přicházet jen porodní bába. Teprve poté, co celý porod skončil, oznámila to porodní bába příbuzným a sousedům tím, že u dveří chalupy nebo u parních lázní vyvěsila na tyči košili rodičky. Bylo to znamení pro sousedky, že se mohou přijít podívat na rodičku. Tento obřad se nazývá návštěvy (наведы). Přicházely jen vdané ženy, které měly děti, a samozřejmě s sebou přinášely pohoštění, jako jsou palačinky, pirohy a další různé lahůdky. Jídlo bylo určeno pro rodičku kvůli apetitu. Děti si z pohoštění mohly také něco vzít, ale manžel měl přísný zákaz se tohoto jídla dotknout.77 2.2.3 Křtiny (крестины) Křtiny patří k obřadům, které symbolizují přijetí dítěte do rodiny, do obce a do společnosti celkově. Jsou také neodmyslitelně spojeny se jménem dítěte.

Vzhledem

k tomu,

že

jde

o

náboženský

akt,

jsou

křtiny

ve vyspělých zemích spíše na ústupu. I když silně věřící lidé nechávají své děti pokřtít i v současné době. 76

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 18, ISBN 5-288-02197-X 77 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 19, ISBN 5-288-02197-X

43

Na rozdíl od jiných křesťanských církví, kde existuje konformace, která vytlačuje zastaralé formy iniciace, pravoslavná církev zná jen křest. Proto Rusové církevní křtiny spojují s očistnými obřady, s přijetím novorozeného do rodiny a do obce a s jeho pojmenováním.78 Jméno mělo jakožto znak příslušnosti k lidské společnosti pro nositele velký význam, neboť ovlivňovalo jeho osud. Kdysi hlavní role ve výběru jména příslušela porodní bábě a později hlavní role přešla na kmotra (крестный отец/кум) a kmotru (крестная мать/кума). V dávnověku bývali kmotrem a kmotrou nejbližší příbuzní, například bratr nebo sestra rodičů novorozeného dítěte. Později se kmotrem a kmotrou mohli stát i vzdálenější příbuzní nebo dokonce někdo z dobrých přátel a známých. Plnili úlohu prostředníka mezi dítětem a obcí. Kmotr koupil dítěti křížek, zaplatil za obřad, přinesl na křtiny svůj chléb a pak nosil vodu na křtitelnici. Kmotra darovala dítěti látku na košilku a šátek nebo ručník na utření rukou kněze a také ručníky, na které položili dítě, když ho vytáhli z křtitelnice. Kmotr a kmotra přebírali kmotřence po obřadu, aby ho donesli do domu a darovali matce peníze a dítěti něco na památku.79 Když kmotřenci vyrůstají, kmotrovi a kmotře přísluší učit je gramotnosti a modlitbám. Měli také právo zasahovat do vychovávání svých kmotřenců. A pokud se kmotřenec stal sirotkem, kmotr s kmotrou na sebe brali odpovědnosti rodičů. Ve všech nejdůležitějších událostech života zaujímali kmotr s kmotrou místo hned vedle rodičů kmotřence. Rodiče také své děti vždycky vychovávali tak, aby měly ke kmotrovi a kmotře velikou úctu. Kmotr a kmotra museli dodržovat četné zvyklosti, s jejich chováním na obřadu křtin byly dokonce spojovány různé pranostiky. Například když kmotr přinášel vodu na křtiny, nesměl používat váhy (na nošení věder), jinak by se dítě prý stalo hrbatým. Kmotra v kostele věštívala osud dítěte. Dělalo se to tak, že do vody křtitelnice vhodili voskovou kuličku s vlásky dítěte a pozorovali, 78

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 19, ISBN 5-288-02197-X 79 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 20-21, ISBN 5-288-02197-X

44

co se stane. Pokud kulička plavala na hladině, znamenalo to, že dítě bude žít, ale jestli se potopí, pak pravděpodobně brzy zemře. Po křtinách kmotra vzala ručníky, kterými osušili dítě, a běžela s nimi k řece, aby je opláchla. Voda z křtitelnice se navíc nesměla vylévat do řeky nebo vedle ní, stejně tak ne ani vedle studánky nebo studny. Lidé si mysleli, že by se pak voda v řece mohla stát nečistou a pramen by mohl zmizet.80 Po křtinách dítě přinesli domů a na několik vteřin ho položili na práh, odkud si ho vzal jeho otec. Poté s ním třikrát obešli kolem stolu, čímž novorozence symbolicky přijali pod rodnou střechu jako dalšího člena této rodiny. Jestli se stalo, že v této rodině už nějaké dítě dříve zemřelo, pokřtěného novorozence předávali otci oknem a přáli mu, aby oklamal nemoci a smrt.81 2.2.4 Křtící oběd (крестильный обед) Křtící oběd patří k dalším obřadům, které jsou spojené s narozením dítěte. Následuje hned po křtinách a slouží jako přijetí novorozence do dané obce. Tohoto oběda se účastnila celá vesnice, to bylo důkazem toho, že všichni přijali nového člena a brali ho pod svoji ochranu. Rodina všechny pozvala na chléb se solí či na kaši. Pokud někdo z obyvatel vesnice na jídlo přijít nemohl, přinesli mu trochu rituální kaše domů. Křtící oběd se může také nazývat babiččina kaše. Tento název pochází od hlavního rituálního jídla, tedy kaše, kterou vždy připravovala porodní bába. Kaše se vařila z pšenice nebo z pohanky, tak, aby v ní stála lžíce. Vařila se na medu a hodně se osolila nebo se do ní přidalo ostré koření. Akt slavnostního oběda se skládá ze dvou částí: z pohoštění pro shromážděné a z rituálu. Pohoštění zpravidla bývalo velmi vydatné a zahrnovalo několik druhů jídel. Když se všechno dojedlo, porodní bába

80

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s. 21-22, ISBN 5-288-02197-X 81 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.22, ISBN 5-288-02197-X

45

naservírovala na stůl pirohy a kaši v hliněném hrnci a na podnose přinesla vodku. A tímto začala druhá část, rituál.82 Porodní bába podle zvyku vypila pohárek vodky jako první a potom vodku vzala a začala všechny obcházet. Po porodní bábě pohárek přijímal otec novorozeného. K vodce mu porodní bába dávala ještě lžičku kaše. Po otci přišli na řadu kmotra a kmotr a po nich pili a jedli ostatní muži (ženám a dětem vodku nenabízeli). Každý, kromě otce novorozeného, při tom dával na podnos peníze pro porodní babku a na piroh peníze pro rodičku. Zbytky vodky vyšplíchli na strop. Bylo to proto, aby dítě rychle rostlo. Hliněný hrnec od kaše většinou rozbíjeli.

Po

obědě

hosté

děkovali

rodičům,

přáli

jim

vše

nejlepší

a novorozenému přáli zdraví a dlouhý život. Poté se rozcházeli do svých domovů.83 2.2.5 Očistné obřady Tyto obřady patří spíše mezi zastaralé a v dnešní době se dodržují spíše jenom na vesnicích. Co možná nejdříve po křtinách se konaly očistné obřady. Šlo o obřad očištění vodou, a to samotné rodičky a porodní báby. Jedná se o jednu ze starodávných tradic mnoha národů. První dny po porodu zůstávala rodička v neobytných prostorách. Později, když už bylo uznáno za vhodné, aby rodička pobývala ve společné místnosti s rodinou, nesměla si s nimi ale ještě pořád sednout ke společnému stolu, nesměla míchat těsto a ani dojit krávu. V některých oblastech Ruska bylo považováno prvních devět dní po porodu za nejnebezpečnější. Proto se obřad očištění konal právě v devátý den, hned po křtinách. Během těchto prvních dnů se místo rodičky musel někdo starat o domácnost, a tak se snažili očistné obřady vykonat co nejdříve; někdy sedmý nebo dokonce už třetí den. Čtyřicátý den se obřad musel opakovat. Porodní bába musela očistným obřadem projít proto, aby mohla pomáhat při porodu zase další ženě.

82

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.22, ISBN 5-288-02197-X 83 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.23, ISBN 5-288-02197-X

46

Při obřadu porodní bába s rodičkou zapalovaly svíčky před ikonami, pomodlily se a navzájem si myly ruce vodou, do které daly chmel pro snadnost a stříbro pro štěstí. Někdy do vody dávaly ještě vejce nebo oves. Hned po očistném obřadu se konalo loučení s porodní bábou. Ta za svou péči dostala peníze, které se nasbíraly během křtícího oběda, a nějaké dárky od rodiny, například chléb, mýdlo, šátek nebo nějaké ručníky a také peníze. 84 2.2.6 Další lidové zvyklosti Matka se při péči o dítě řídila především lidovými zvyklostmi. Aby nemluvně dobře spalo, nesměla se houpat prázdná kolébka, jinak by mohla dítě trápit nespavost a mohlo by umřít. Důležité bylo dbát na to, aby kolébka nezůstávala odkrytá, poněvadž do ní mohlo vniknout něco nečistého a dítě vyděsit, nebo mu i ublížit. Aby mělo dítě klidný spánek, dávalo se do kolébky vřeteno nebo hřebínek. Aby se neopozdilo s mluvením, dohlíželo se na to, aby se nedívalo do zrcadla. Aby začalo včas chodit, nesměla se okolo sedícího dítěte zametat podlaha. Aby nezemřelo brzy po porodu, nesmělo se do šestinedělí ukazovat cizím lidem. Matka musela být ohleduplná a musela si dávat pozor, aby dítěti nenadávala a neproklínala ho. Dítě by pak bylo hloupé, nerostlo by nebo by mohlo zemřít nepřirozenou smrtí. Šest neděl po porodu dítěte přišla kmotra a přinesla kmotřenci jako dárek pásek a někdy i košilku. Pásek mohl být jakýkoliv, pletený, háčkovaný, šitý

nebo

jen

kousek

ale

krajky,

význam

se

mu

přikládal

velký,

jako pásu kohokoli dospělého. Byl to talisman, který měl člověka chránit před různými pohromami. Kmotra dítěti pásek zavázala a od této doby rodiče pásek

nesundávali,

pouze

v

případě

zcela

vážných

důvodů.

V některých oblastech se tento obřad konal teprve až rok po narození.85

84

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.25, ISBN 5-288-02197-X 85 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.26, ISBN 5-288-02197-X

47

2.2.7 První narozeniny Rodinný cyklus obřadů končil oslavou prvních narozenin. Zvyk oslavovat každé narozeniny a jmeniny se v Rusku objevil mnohem později, k původním tradicím patřilo slavit pouze годины (to je zakončení prvního roku života). V ten den Rusové ze severu a Bělorusové poprvé stříhali dítěti vlasy. Do roka se to kvůli mnoha pranostikám dělat nesmělo. Kdyby se dítěti ostříhaly vlasy dříve, bylo by pro něho těžké naučit se mluvit. A kdyby se do roka ostříhaly nehty, mohla by se u něho objevit náklonnost ke krádežím. V obřadu

ostříhání,

kterému

se

také

někdy

říkalo

застрижки,

spočívají dozvuky starodávného obřadu iniciace. Ostříhání se konalo v úzkém rodinném kruhu, někdy pozvali i sousedy, ale porodní bába, kmotr a kmotra nesměli každopádně chybět. Pokud šlo o chlapce, posadili ho do sedla nebo na sekyrku. Pokud to byla dívka, posadili ji na vřeteno nebo na otýpku lnu. Porodní bába, otec, kmotr a kmotra stříhali jeden po druhém vlasy. Po obřadu se pořádalo pohoštění. Dítě v tento den opět dostávalo dárky od kmotra a kmotry, většinou to byla nová košilka. Ostříhané vlasy rodiče schovávali nebo zahrabávali, aby dítě ochránili před uřknutím. Obřad ostříhání je možné chápat jako obřad přidružený k základní soustavě rodinných obřadů.86 Vzhledem k tomu, že Rusko je vyspělá země, můžeme tyto tradice spojené s narozením dítěte považovat spíše za zastaralé. Jelikož je to ale také velice nábožensky založený stát, některé z těchto tradic se stále dodržují, například křtiny. Znamení, která se používají ke zjištění pohlaví dítěte, jsou známá také dodnes, ale už se jim nepřikládá žádného „vědeckého“ významu, takové „věštby“ slouží už jen jako připomínka dávných dob a jsou spíše jen příjemnou zábavou. Zvyklosti spojené s porodem, jako například porod

v parních

lázních

nebo

očistné

obřady,

se

zpravidla

dodržují

už jen ve velmi odlehlých oblastech Ruska, kam ještě nepronikly moderní technologie.

86

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.26, ISBN 5-288-02197-X

48

2.3

SVATBA (СВАДЬБА) V každé zemi se svatba slaví jinak, ale něco mají vždy společné. V mnoha

kulturách, zejména v asijském a arabském světě se říká, že čím hezčí svatba, tím lepší předpověď budoucího manželství. A proto se na svatbě nešetří, spíše naopak. Kromě toho svatba není jen záminkou k veselí, ale slouží také k tomu, aby rodina mohla předvést svoje možnosti a upevnit své postavení ve společnosti. Ruská svatba měla mnoho podob, které se časem měnily, ale vždy platila a dosud platí za velkolepou a bohatou událost. Dodnes Rusové na svatbách vykonávají četné obřady a dodržují množství tradic. Svatba dnes patří k rodinným svátkům, v minulosti ji však slavila třeba i celá vesnice. Na vesnicích se dodržuje mnohem více svatebních tradic než ve městech. 2.3.1 Historie Do křtění Rusi svatební obřady jako takové neexistovaly. Lidé věřili, že jsou dětmi přírody a vztahy mezi muži a ženami měly polygamní charakter. Po zavedení křesťanství začaly pohanské zvyklosti upadat. Přesto nebylo jednoduché dlouholetou kulturu národa vymýtit, a tak se v 16. století svatební obřad ustálil jako souhrn pohanských a křesťanských náboženství.87 V 18. století se ve vyšší společnosti začaly ruské tradice nahrazovat tradicemi spíše evropskými. Před revolucí se obřady skládaly ze tří tradičních částí. Tyto části, předsvatební, svatební a posvatební, dodržovaly všechny vrstvy společnosti.

Předsvatební část obsahovala například námluvy, loučení

se svobodou a obřad omývání nevěsty a ženicha v ruských parních lázních. Druhá část patřila příjezdu ženicha do domu nevěsty a samotnému obřadu svatby a do poslední části náležely hlavně rituály první svatební noci.88

87

http://prazdnikshow.com. http://prazdnikshow.com [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://prazdnikshow.com/russkaya-svadba.php 88 Балашов, Д.М., Марченко, Ю.И., Калмыкова, Н.И.: Русская свадьба. Свадебный обряд на Верхней и Средней Кокшеньге и на Уфтюге. Москва. 1985.

49

2.3.2 Tradice před svatbou Před svatbou musel pár dostat požehnání rodičů. Na Rusi mladí lidé své rodiče respektovali a brát se tajně se odvážili jen zřídkakdy, tím spíše, že to bylo považováno za protizákonné. Manželství bez požehnání rodičů bylo

křesťanskou

komunitou

a

příbuznými

odsuzováno

a

říkalo

se,

že takové manželství neskončí dobře.89 Další tradiční obřad před svatbou se nazývá сватовство.90 Ženich jde se svými rodiči domů k rodičům nevěsty, kde je prosí o její ruku. Potom se všichni domlouvají na dnu uskutečnění svatby. Pro svatební den se tradičně volila doba nepostní, a to z důvodu, aby svatebčané mohli jíst všechna jídla bez omezení.91 Před svatbou nevěsta pořádá девички a ženich мальчешник. Obojí je vlastně loučení se svobodou, které nevěsta slaví se svými kamarádkami a ženich zase naopak se svými kamarády. Hosté jsou na svatbu pozváni speciálními kartičkami – pozvánkami. 2.3.3 Den svatby Velmi důležitými lidmi jsou také svědek a svědkyně. V den svatby ženich společně se svým svědkem přijedou k domu nevěsty, kde na ně čekají její kamarádky. Ty je podle tradice nechtějí pustit do domu za nevěstou, dokud ženich nezaplatí nějaké výkupné. Tomuto obřadu se říká vykoupení nevěsty (выкуп невесты). Ženich zde musí dokázat nevěstiným příbuzným, že má právo vzít si ji za ženu. Musí například splnit nějaké úkoly, odpovědět na otázky nebo jim dát peníze. Vše záleží na tom, o co si nevěstiny kamarádky řeknou. V dnešní době je vykoupení nevěsty spíše jen veselá a žertovná událost, kde peníze už nehrají hlavní roli, ale mají spíše roli symbolickou. Na prvním místě jsou hlavně zábavné soutěže a úkoly pro ženicha. Každou další splněnou 89

http://prazdnikshow.com. http://prazdnikshow.com [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://prazdnikshow.com/russkaya-svadba.php 90 Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.) 91 Pešek, Petr, Ruská kuchyně v proměnách doby, Červený Kostelec: Pavel Mervant, 2007, s. 51-52, ISBN 978-80-86818-55-9

50

zkouškou se ženich doslova přibližuje k nevěstě. Vykoupení nevěsty končí tím, když ženich dá nevěstě do ruky svatební květinu (свадебный букет), kterou sám připravil.92 Po obřadu vykoupení nevěsty se obvykle podává malé pohoštění. Během něj hosté nevěstu a ženicha nabádají, aby se měli rádi a vážili si jeden druhého po celou dobu jejich společného života. Poté se budoucí novomanželé a jejich hosté usazují do připravených a ozdobených automobilů a společně jedou ve svatebním průvodu na městský úřad, kde se bude konat slavnostní ceremonie uzavření sňatku.93 Zde mladý pár vyplní několik formalit a poté se vydají za zvuku Mendelssohnova svatebního pochodu do sálu, kde se bude konat slavností obřad. Na tomto obřadu si snoubenci řeknou svá „ano“ a vymění si prstýnky. Následně se odeberou ke stolu, kde svými podpisy stvrdí uzavření manželství. Tímto okamžikem se stávají mužem a ženou. Ihned poté dostávají oddací list (сведетельство о браке). Po tomto obřadu následuje opět malé pohoštění, kde svatební hosté gratulují novomanželům. 94 Při východu z městského úřadu svatební hosté házejí na novomanžele rýži, okvětní plátky nebo drobné peníze. Věří se, že tato tradice přináší do mladé rodiny bohatství a lásku. Potom všichni společně jedou do kostela, kterému se také říká svatební palác (дворец бракосочетания), kde svůj manželský svazek zpečetí nejen před lidmi, ale také před Bohem. Pravoslavný obřad trvá přibližně 40 minut. Koná se však jen v případě, že byl zahrnut do programu svatebního dne.95 Po tomto obřadu jedou novomanželé (молодожёны) společně se svými hosty na svatební projížďku (свадебная прогулка). Během ní navštíví obvykle dvě až tři místa, která jsou v jejich městě nebo vesnici nejkrásnější. 92

http://www.superfamily.ru. http://www.superfamily.ru [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.superfamily.ru/traditions/modern-wedding.html 93 http://www.superfamily.ru. http://www.superfamily.ru [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.superfamily.ru/traditions/modern-wedding.html 94 http://www.superfamily.ru. http://www.superfamily.ru [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.superfamily.ru/traditions/modern-wedding.html 95 http://www.superfamily.ru. http://www.superfamily.ru [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.superfamily.ru/traditions/modern-wedding.html

51

Vše ale záleží na tom, kolik mají času. Cestou se také zastaví u nějakého památníku, u kterého položí květiny. Tradice pokládání květin vznikla v dobách Sovětského svazu. Po svatební projížďce dříve ještě jezdívali novomanželé do domu ženichových rodičů, kde je přivítali chlebem, solí a ikonou. Tomuto obřadu se v Rusku říkalo хлеб-соль a probíhal tak, že novomanželé odkusovali kousky z bochníku chleba, aniž by se ho dotýkali rukama. Říkalo se, že kdo ukousne větší

kousek,

ten

bude

mít

v rodině

hlavní

slovo.

V současné

době

se tato tradice stále dodržuje, ale probíhá většinou v restauraci, kde se koná i svatební hostina.96 2.3.4 Svatební hostina (свадебный банкет) Dříve se svatební hostina konala většinou v domě ženichových rodičů, dnes se stále častěji přesouvá do restaurace. V minulosti se striktně dodržovalo, že během svatební hostiny novomanželé moc nejedli ani nepili. Směli jíst jen zdravé pokrmy a alkohol nesměli pít vůbec. Bylo to z toho důvodu, aby měli mnoho zdravých potomků. V dnešní době už se od toho ustupuje. Na hostině se nacházely dva svatební stoly. Prvním stolem byl tzv. svatební

stůl

(cвадебный

стол).

U

tohoto

stolu

seděli

novomanželé

a zde přijímali gratulace od hostů. Druhým stolem byl tak zvaný vrchní stůl (горный стол), na který se podávaly jednotlivé chody hostiny.97 Svatební organizátor neboli řečník (Свадебный томода) tuto oslavu řídí, promlouvá, zpívá, připravuje různé hry a pronáší přípitek, po kterém hosté musí zakřičet: „hořké“ (горько). A na to se mladí manželé musí políbit. Tímto heslem se myslí, že víno je hořké a novomanželé jim ho svým polibkem mají osladit.98 Pro novomanžele se také na svatební hostině často vybírají peníze na svatební cestu. Někdo z hostů například řekne, že novomanželé pojedou metrem, a každý dá deset rublů, pak řekne někdo jiný, že třeba pojedou 96

http://www.superfamily.ru. http://www.superfamily.ru [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.superfamily.ru/traditions/modern-wedding.html 97 Pešek, Petr, Ruská kuchyně v proměnách doby, Červený Kostelec: Pavel Mervant, 2007, ISBN 978-8086818-55-9 98 Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.)

52

ještě autobusem, a všichni dají dalších deset rublů. Dárky dostávají novomanželé před obědem, ale rozbalují si je až později, když jsou sami. Po svatební hostině odjíždí novomanželé většinou do hotelu, jelikož není zvykem trávit první noc doma. Svatba někdy pokračuje ještě druhý den, ale to už jen s těmi nejbližšími a s příbuznými. Na tento den si musí nevěsta sama ušít nějaké šaty. Na vesnici můžou tyto oslavy někdy trvat i několik dní, ale ve městech oslavy druhý den končí většinou chvíli po poledni. 2.3.5 Tradice a rituály Většina svatebních tradic, jako je rozhazování rýže nebo přelomení svatebního pirohu, se v Rusku stává minulostí. V České republice a dalších zemích ale stále patří rozhazování rýže k častým zvykům. K zastaralým zvykům se řadí také dávat nevěstě závoj (фата). Římské nevěsty nosily závoj už před 2000 lety. Závoj byl symbolem skromnosti a tajemství a sundat ho mohl jedině manžel, ale až po svatebním obřadu. V některých východních zemích závoj umisťovali mezi muže a ženu na celý svatební obřad. Bylo to proto, aby se ubezpečili, že se až do uzavření manželství ani neuvidí, ani nedotknou jeden druhého.99 Tradice oblékat na svatbu bílé a v každém případě nové šaty, určené jen pro tuto příležitost, je poměrně mladá. Vznikla teprve před sto padesáti lety. Bílá barva tradičně symbolizuje mládí a nevinnost a nové šaty jsou symbolem pro vstup do nové rodiny. Tradici výměny snubních prstenů pravděpodobně vynalezli Egypťané. Kulatý tvar prstýnku má znamenat věčnost, nekončené štěstí a lásku mezi manželi. Nevěsta také někdy hází květinu, záleží na jejím rozhodnutí, zda tuto tradici dodrží. 100 Tradičním ročním obdobím pro vesnickou svatbu jsou podzim a zima, plyne to z faktu, že v létě mají lidé mnoho práce s hospodářstvím a obděláváním půdy. 99

http://www.toastmaster.ru. http://www.toastmaster.ru [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.toastmaster.ru 100 http://www.toastmaster.ru. http://www.toastmaster.ru [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.toastmaster.ru

53

Na rozdíl od většiny států západní Evropy bylo pro Rusy vždy charakteristické časné manželství. V posledních letech se ale věk ženichů a nevěst zvyšuje. Zatímco v sovětském období byl průměrný věk novomanželů 17 až 20 let, nyní je to 25 až 30 let, přičemž současným nevěstám je 20 až 25 let a ženichům zpravidla o pět let více.101 2.3.6 Rodina (семья) Celý svatební obřad Rusům umožní založit vlastní rodinu, aniž by jimi někdo opovrhoval. Koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století byla převládajícím typem ruské rodiny taková rodina, která byla hodně početná, rodiče – sedláci měli mnoho dětí. Rodina často zahrnovala několik pokolení a několik manželských párů. Ještě v roce 1920 bylo v průměrné vesnické rodině pět až šest lidí. Za uplynulé století se typ ruské rodiny od základu změnil. Na první místo vystoupala rodina městská, a to nejen v tom smyslu, že se rychle zvyšoval počet rodin žijících ve městech, ale také se změnila velikost a složení rodin, charakter rodinných vztahů, rodinný cyklus atd.102 Podle výše uvedeného můžeme říci, že ruská svatba je považována za velkolepou událost. Je s ní spojeno mnoho tradic, z nichž některé se podobají těm našim, například pořádání tzv. „rozlučky“ se svobodou, nevěsta oblečená do bílých šatů nebo svatební hostina v restauraci. Naopak pro nás neznámým, ale velice zajímavým obřadem je vykoupení nevěsty, které je v dnešní době velice zábavnou událostí. Můžeme tedy říci, že některé starší tradice pomalu ustupují těm novějším a modernějším. 2.4

SMRT (СМЕРТЬ) Už odedávna měli rozhodující hlas staří lidé. Byli to strážci tradičních

znalostí a s nimi spojených zvyklostí, měli velkou autoritu a ztělesňovali moudrost

a

zákon obce.

Starým lidem,

101

především dědům a

otcům,

Stěpanova Ludmila, Vychodilová Zdeňka, Zeměpisné a politické reálie současného Ruska, 3. Vydání, 2005, s. 30-31, ISBN 80-244-1164-4 102 Stěpanova Ludmila, Vychodilová Zdeňka, Zeměpisné a politické reálie současného Ruska, 3. Vydání, 2005, s. 30, ISBN 80-244-1164-4

54

patřilo v patriarchální vesnické hierarchii zvláštní místo. Ten, kdo byl v rodině nejstarší, byl také hlavním hospodářem (большак). Zodpovídal za každého v rodině a jeho slovo bylo zákonem. Říkalo se, že staří lidé mají bližší cestu k pravdě.103 2.4.1 Tradice před smrtí Podle dávných představ je smrt něco jako narození nebo svatba. Je to věc osudu, tedy „čas Boží vůle“. A proto stejně jako narození dítěte a svatba potřebuje smrt včasnou přípravu, tím spíše proto, že nikdo čas své smrti nezná. Zemřít náhlou smrtí, bez pokání, daleko od rodiny a bez možnosti říct poslední vůli – to lidé vnímali jako něco neblahého. Ještě horší ale bylo zemřít nepřirozenou smrtí rukou cizího člověka nebo spáchat sebevraždu.104 Rusové se báli i toho, že se smrti nedočkají. Existovalo přísloví: „Pokud rozzlobíš Boha, on ti smrt nedá“. Podle široce rozšířeného přesvědčení je smrt hříšníka strašná a těžká. Důstojně žijící člověk naopak umírá lehce a klidně. Žádný dobrý křesťan nemůže zemřít, aniž by mu byly odpuštěny hříchy. V některých vesnicích bylo zvykem, že zatímco u umírajícího čekali na kněze, pokládali nůž na stůl, aby zastrašili smrt. Kněz nejen že uděloval poslední pomazání, ale také svědčil a zapisoval duchovní závěť. Ti staří lidé, kteří měli ještě sílu, se předem a beze zmatku chystali na smrt sami. Vyráběli si rakev (гроб), šili oblečení, v němž chtěli být pohřbeni, a odkládali úspory na pohřeb.105 2.4.2 Znamení smrti (приметы смерти) Už od dávných dob se u Rusů utvořila celá soustava znamení, která předpovídala brzkou smrt. Mohlo jít například o určité zvuky: psí vytí v noci na dvoře, neodůvodněné šramocení v domě, pláč a vzdechy domovního skřítka (домовой). Smutnými zvěstovateli bývali často ptáci: nebožtíkovi na střeše krákal krkavec, kohouti kokrhali pozdě, na zahradě kukala kukačka (кукушка). 103

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.251-254, ISBN 5-288-02197-X 104 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.273, ISBN 5-288-02197-X 105 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.274-276, ISBN 5-288-02197-X

55

Znamením smrti byla také vlaštovka (ласточка), která zaletěla do okna. Pokud zahrada rozkvetla se zpožděním, pokud myši rozhryzaly oblečení nebo spadla ikona, dalo se očekávat, že někdo z tohoto domu zemře. 106 2.4.3 Tradice před pohřbem V

současné

době

existuje

mnoho

místních

pohřebních

obřadů,

které se od sebe značně liší. Uvádíme tedy ty nejtypičtější tradice, jež lze pozorovat napříč celým územím Ruska. Když se objevily první příznaky blízké smrti, bylo třeba vedle postele umírajícího postavit nádobu s vodou, aby se duše mohla omýt. Tato voda musela stát na parapetu ještě čtyřicet dní po smrti daného člověka. V okamžik smrti bylo zvykem otevírat pec a okno nebo větrací okénko, aby se duši ulehčil odchod. Za stejným účelem se z okna vyvěšovaly ručníky. Lidé se domnívali, že tímto ručníkem si duše utře slzy a dokonce si na něm odpočine. Právě po vyvěšeném ručníku duše vchází a vychází z domu. Hned po smrti vešly do domu ženy, aby omyly a ustrojily nebožtíka (покойник/покойный). Omytý a svátečně oblečený nebožtík byl položen nejdříve bez rakve a později v rakvi na lavici, nohama ke dveřím. Zvyk pokládat mrtvého (умерший) na stůl se objevil teprve nedávno. Muže pokládali napravo od vchodových dveří a ženy naopak nalevo.107 2.4.4 Oblečení nebožtíka Dřívějším oblečením bylo pohřební roucho (саван) – dlouhý závoj, který připomínal pytel. Později bylo roucho vyměněno za košili, jež se tradičně šila z jednoho kusu plátna. Na nohy se vyráběly tzv. калиги – boty z látky nebo tlustých nití, připomínaly punčochy. Nakonec košile a boty ustoupily obyčejnému oblečení. Nicméně požadavek, aby pohřební oblečení bylo nové a nenošené, se zachoval dodnes. Mnozí lidé si šili toto oblečení sami. 106

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.276, ISBN 5-288-02197-X 107 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.277-278, ISBN 5-288-02197-X

56

Oděv do rakve se však šil zvláštním způsobem: v každém případě směrem od sebe (jehlou dopředu), někdy dokonce levou rukou, aby člověk, který

šije,

nenásledoval

mrtvého.

Také

se

na

niti

nedělaly

uzly,

lidé se totiž obávali, že nebožtík přijde za někým z rodiny.108 2.4.5 Pohřeb (похороны) Pohřeb se obvykle konal třetí den po smrti nebožtíka. V den pohřbu končily přípravy mrtvého na cestu. V Rusku věřili, že zemřelý musí mít k novému životu ve světě mrtvých s sebou vše potřebné – jídlo, oblečení i oblíbené věci. Ráno

v den

pohřbu

přicházeli

k domu

jeho

příbuzní

a

známí.

Z domu vynášeli rakev na ručnících. Podle tradice muži nosili muže a ženy zase ženy. Nebylo možné, aby nebožtíka vynášel někdo z rodiny, to by se vykládalo tak, že je rád, že příbuzný zemřel. Rakví třikrát udeřili o práh, aby se zemřelý rozloučil s domem a už se nikdy nevrátil.109 Po vynesení nebožtíka z domu se myla podlaha a zametala se ulice, přičemž ji metli směrem k domu, aby se jeho obyvatelé neodebrali vzápětí za zemřelým. Za pohřebním průvodem se rozhazovala rýže a ječmen, aby nikdo další neumřel. Zrní rozhazovali i na dvoře a hlavní bránu převazovali pásem nebo ručníkem, aby dobytek nenásledoval mrtvého. Na rozdíl od českých zvyklostí zůstává při ruském pohřbu rakev otevřená po celou dobu obřadu. Pohřební průvod (похоронная процессия) jel pomalu, zastavoval na křižovatkách a u kostela, kam zemřelého vnesli na církevní obřad (отпевание). Jakmile průvod došel na hřbitov, nad hrobem se všichni loučili s nebožtíkem. Říkalo se, že mrtvý vše slyší a vidí do té doby, dokud ho nespustí do hrobu, a proto oplakávání neutichalo ani na minutu. Když se všichni rozloučili, tělo přikryli víkem a rakev posypali trochou hlíny. Poté rakev zatloukli. Ještě před tím, než ale spustili nebožtíka do hrobu, 108

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.278, ISBN 5-288-02197-X 109 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.280-282, ISBN 5-288-02197-X

57

vhodili dolů měďák, jako platbu za místo. Podle známé pověry staří nebožtíci mezi sebou neuvolní novému místo, pokud za něj nezaplatí. A pokud nováčka nepřijmou, tak bude každou noc chodit ke svým příbuzným a prosit je, aby mu místo koupili. Rakev dolů spouštěli obvykle ti, kteří ji vynášeli z domu. Za velký hřích by se považovalo, kdyby rodiče spouštěli děti, nebo děti spouštěly rodiče. Pak házeli účastníci pohřbu hrst hlíny na rakev, aby se nebožtíka nebáli, a poté ho začali zakopávat. Věřili, že po třetí lopatě zeminy nastává pro zemřelého věčný klid. Jakmile zahazovali rakev hlínou, dál už nenaříkali, aby neutopili zemřelého v slzách. Na nový hrob sypali ječmen, pokládali věnce a květiny a přikrývali ho ručníkem, na který položili palačinky, kaši a chléb.110 2.4.6 Vzpomínání (помники) Na tento obřad zvali pozůstalí všechny, kteří se účastnili pohřbu. Po návratu ze hřbitova domů otevřeli dvířka pece a jeden po druhém nahlíželi dovnitř. Nebo se umývali vodou, do které dali hrstku hlíny z hrobu. Tato tradice umývání se dodržuje i v dnešní době. Na obřad vzpomínání se obvykle připravovalo mnoho různých jídel. V některých oblastech byl obřad chápán jako obřad pohoštění duší zemřelých. Tam, kde se zvyk zachoval, podávají pokrmy v přesném pořadí. V různých oblastech Ruska se na stole objevují různá jídla, ale na každém stole vždy musí být palačinky (блины), kaše (коливо) a otrubový kysaný kvas (кисель). Jako první se podávají palačinky. Kvas se obvykle podává až na konci oběda a poté hosté odchází domů. Rusové takto na nebožtíka vzpomínají nejen třetí den, ale také devátý a čtyřicátý den po jeho smrti a také v jakýkoli den výročí. V dávnověku se obřad vzpomínání konal také sedmý a dvacátý den a někdy i po půl roce. Trojnásobné vzpomínání se za dávných dob vysvětlovalo tím, že třetí den

110

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.282-284, ISBN 5-288-02197-X

58

se změnil vzhled zemřelého, devátý den se rozpadalo jeho tělo a čtyřicátý den zetlívalo srdce.111 Na jihozápadě Ruska je i v dnešní době zvykem péct čtyřicátý den rituální pečivo, tzv. schodiště (лесенки). Po tomto schodišti duše údajně vystoupá na nebesa. Čtyřicátý den se koná velký vzpomínkový oběd také proto, že se duše zemřelého, jak se říká, přichází rozloučit s blízkými a opouští tento svět. V tento den obvykle na hrobě postavili kříž. Na hřbitov se vydala celá rodina, před cestou se všichni členové pomodlili. U hrobu jedli, pili a vzpomínali na nebožtíka. V den výročí nebyl hřích si i zanaříkat. Nebožtíku sdělovali všechny novinky – kdo se jak má a co se stalo ode dne jeho smrti. Na Rusi existovaly i všeobecné vzpomínkové dny, kterým se říkalo rodičovské (родительские). Prvním z nich byla Радуница – úterý v druhém týdnu po Velikonocích, druhým byla sobota před Trojicí – Троица a poslední Дмитриевская суббота – ta sobota, která vycházela na období mezi prvním a osmým listopadem.112 Jak

jsme

uvedli

výše,

Rusové

mají

spoustu

tradic

a

pověr,

které jsou spojené se smrtí. Většina těchto zvyků pochází už z období Rusi, ale jsou dodržovány dodnes, jelikož Rusové jsou velice nábožensky založení lidé. A tak se vždy snaží, aby jejich duše našla klid.

111

Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.284-285, ISBN 5-288-02197-X 112 Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, s.285, ISBN 5-288-02197-X

59

ZÁVĚR Hlavním tématem této bakalářské práce jsou ruské svátky a tradice v současné době. Cílem práce bylo vytvořit ucelený popis nejznámějších ruských svátků a tradic v chronologické posloupnosti. Na všechny svátky a tradice, popsané v této práci, má velký vliv převládající ruské pravoslavné náboženství. Bakalářskou práci jsme se rozhodli rozčlenit do dvou velkých kapitol. První kapitola se zabývá oblíbenými ruskými svátky, které jsou založeny na

dávných

tradicích,

všemi

státními

svátky

a

také

dvěma

svátky,

které jsou pro Rusko svým původem cizí. Všechny tyto svátky na sebe chronologicky navazují podle data oslav. Na začátku kapitoly je uveden ruský národní

kalendář,

ve

kterém

ale

nejsou

uvedeny

pohyblivé

svátky.

Další podkapitoly se už věnují jednotlivým svátkům. Svátky můžeme rozdělit na církevní a na ty, které jsou spojené s dějinami. U těchto svátků je proto vždy uvedena historie toho, jak svátek vznikl (respektive jaká historická událost zapříčinila

vznik

tohoto

svátku)

a

jak

se

dále

vyvíjel.

U

svátků,

jako je Nový rok, Vánoce a Velikonoce, jež patří mezi svátky církevní, jsou

navíc

zařazeny

kapitoly

o

tradičních

svátečních

pokrmech,

které Rusové při oslavách vždy připravují. Součástí každé podkapitoly jsou tradice, které se u příležitosti daného svátku dodržují. Druhá kapitola je pojata formou průběhu lidského života a popisuje tradice a lidové zvyklosti, které jsou s ním spojeny. Kapitola nejprve pojem tradice definuje. které

V dalších

jsou

podkapitolách

neodmyslitelně

spjaty

se se

poté

věnujeme

životem

a

ruským

také

tradicím,

s náboženstvím

a jsou hojně oslavovány. Patří mezi ně především narození dítěte, svatba a smrt. Součástí této práce jsou také přílohy – slovník některých reálií a zajímavých pojmů, obsažených v této práci, a bohatá obrazová příloha, která ilustruje historickou a současnou podobu ruských svátků a tradic. Vzhledem

k rozsahu

práce

jsme

neuvedli

všechny

tradice

a

svátky,

které se v Rusku slaví, ale vybrali jsme ty nejdůležitější. Domníváme se ale, že po přečtení této bakalářské práce bude mít čtenář dostatečnou představu

60

o oslavách a průběhu svátků a rodinných oslav, jež jsou pro současné Rusko typické.

61

РЕЗЮМЕ Главной темой настоящей дипломной работы является описание русских

традиций

и

описание

самых

главных

праздников

России.

Каждое общество придает традициям разную важность, а именно русский народ традиции чтёт издавна. Россия имеет богатую историю и культуру и русские этим гордятся. Подтверждением например,

этого факта

является,

вступительная церемония на Олимпийских играх 2014 года

в Сочи. Православная религия оказывает большое влияние на русские традиции.

Когда

какой-то

праздник

попадает

на

выходные

глав.

Каждая

дни,

русские будут отдыхать ещё в понедельник. Эта

работа

состоит

из

двух

больших

глава

хронологически повязана с предыдущей. Это значит, что первая глава с названием праздники упорядочена по датам, когда праздники отмечаются в каждом году и вторая глава с названием традиции описывает ход человеческой жизни. Она описывает самые значительные традиции, с которыми человек встретится с момента своего рождения до момента своей

смерти.

Главным

образом,

работа

стремится

описать

все

государственные праздники, самые популярные праздники и самые интересные традиции, которые соблюдаются до сих пор. Первая глава состоит из тринадцати подглав. В первой подглаве описан русский национальный календарь, в котором не указаны праздники с непостоянной датой празднования и два праздника, которые не являются типичными для русской культуры. Каждая из следующих двенадцати подглав описывает один праздник. Вторая подглава – Новый год. Он принадлежит к самым любимим праздникам России. Раньше на Руси новый год начинался 1 марта, в 14 веке его праздновали 1 сентября. В последний раз это было в 1699 году. После этого Петр I приказал перенести празднование Нового года на 1 января. Во время этого праздника русские ставят новогоднюю ёлку и украшают её. Главным героем является Дед Мороз и его внучка Снегурочка. Они носят детям подарки. Новый год относится также к семейным праздникам. Накануне Нового года семья садится за стол, на

котором находится закуска, вино, коньяк и 62

водка.

В полночь

по телевизору выступает президент. После его речи куранты пробьют двенадцать ударов и потом мужчины наливают шанпанское. В России существует приговорка «Как Новый Год встретишь, так его и проведёшь». И поэтому русские хотят иметь богато накрытый стол и хорошо веселиться. Самым традиционным новогодним блюдом является салат оливье. Третья подглава – Рождество, которое отмечается в России 7

января.

Перед

Рождеством

православные

русские

соблюдают

Рождественский пост, который длится сорок дней. Канун Рождества называется Сочельник. Это название происходит из ритуального блюда сочиво. Вечером происходят особенные обряды. Например перед трапезой хозяин брал горшок с кутей и трижды обходил вокруг дома. После этого выбрасывал несколько ложек кути через окно или дверь на улицу, чтобы символически угостить духов. Рождество Христовое отмечается 7 января, потому что русские

принадлежат к православной церкви

и они празднуют по юлианскому календарю. Праздник отмечают прежде всего верующие люди и празднуют его в семейном круге. После Рождества начинаются святки. На протяжении этого периода люди часто гадают. Четвёртая подглава – День святого Валентина. Это праздник любви. В России был популярным в начале девяностых годов, но в современное время приходит в упадок. В большинстве случаев этот праздник отмечают только молодые люди. Пятая Этим

подглава

праздником

–

россияне

праздник проявляют

Дня

защитников

благодарность

отечества. и

уважение

солдатам, ветеранам и их семьям. Это чествование дня, когда Красная армия успешно отбила натиск фашистов в 1918 году. Для россиян это очень любимый праздник. Следушщая подглава – Международный женский день. В России был впервые отпразднован в 1913 году в Петербурге. В настоящее время люди воспринимают этот празник как праздник весны и женской красоты. Седьмая подглава – Масленица. Это праздник прощания с зимой и пробуждение природы из зимнего сна. Её отмечают 8 недель до Пасхи. Праздник иногда называется Сырная неделя. Это очень любимый и веселый праздник, и отмечается целую неделю. Каждый день имеет своё особое название и поэтому соблюдаются разные ритуалы. Понедельник – 63

«Встреча», вторник – «Заигры» или также «Заигрыши», среда – «Лакомка», четверг – «Разгуляй-четверток», пятница – «Тещины вечерки», суббота – «Золовкины посиделки» и воскресенье – «Прощальный день» или также «Прощеное воскресенье». Во время Масленици русские пекут прежде всего блины. Традиционная Масленица соблюдается и в современное время. В деревнях соблюдают традиционные обряды, а в городах устраивают разные фестивали. Восьмая

подглава

–

Пасха.

После

Масленици

начинается

сорокодневнынй пост, а потом начинается Пасха. Последнее воскресенье перед Пасхой называется Вербное воскресенье, а после него начинается Страстная неделя – период подготовления к Пасхе. Каждый день этой недели имеет свои ритуали. Русские во время Страстной недели также украшают яичка и пекут куличи. Пасха в России отмечается уже в воскресенье. Ночью в предпасхальную субботу происходит в храмах Пасхальное богослужание. Там поют молитвы. Сначала поют потихоньку, потом более громко и потом ищё высшим голосом. После того в процессии обходят вокруг храма. Когда вернутся в храм, поют канон. После богослужения люди кладут на пол храма кошелки с продуктами, которые они будут есть после поста. Когда придут домой, начинается Разговление – все

едят

традиционную

пасхальную

еду.

Потом

ходят

в

гости

и обмнениваются яичками. С яичками люди также играют разные игры, например, кочели, катание яиц, чёкание яиц, или дети с радостью ищут яйца в саду. В этот день русские также ходят на кладбище. Следующая подглава – Праздник весны и труда. Этот праздник связан с событиями, которые произошли в Америке в 1886 году. Тогда рабочие объявили забастовку и требовали восьмичасовой рабочий день. В России его впервые отмечали в 1890 году. В настоящее время его люди понимают уже только как наступление весны. Десятая подглава – День победы. Государственным праздником он стал 9 мая 1945 года, когда был подписан акт о безоговорочной капитуляции Германии. Вечером в Москве произошёл Салют Победы, самый масштабный в истории СССР. Из тысячи орудий было выстрелено тридцать залпов. Каждый год во время праздника происходят военные парады. Самый большой парад на Красной площади. 64

Следующая подглава – День независимости России. Этот день связан с принятием Декларации о государственном суверенитете России 12 Июля 1990 года. Государственным праздником является с 1994 года. Отношение россиян к этому празднику неоднозначно. Многие из них считают этот день началом распада СССР. Дванадцатая и

интересная

подглава

история.

–

Это

Хеллоуин. не

У

него

традиционный

очень

русский

дольгая праздник,

но в настоящее время его молодые люди отмечают даже в России. Они надевают костюмы, организуют вечеринки и соревнования о самый красивый костюм. Но на официальном уровне остаётся этот праздник для россиян скорее отдалённым. Последняя подглава первой главы – День народного единства. Он

ялвяется

новейшим

государственным

праздником

Российской

федерации и отмечается только с 2005 года. Он был введён Борисем Ельциным в память о событиях, которые произошли в 1612 году. В последние годы этот празник имеет

два формата:

официальный –

мероприятия и неофициальный – демонстрации. Этот праздник ежегодно становится все популярнее среди россиян. Вторая глава включает в себя четыре подглавы, описывающие традиции, связанные с ходом человеческой жизни. В первой подглаве я сосредоточилась на описании традиций вообще. Традиция – это разные ритуалы или обряды, которые соблюдаются на данном месте, например, в городе, регионе или в государстве. Некоторые традиции соблюдаются уже веками, другие исчезли, но возникают также новые традиции. Традиция - это закрепленных

совокупность общественных, культурных и других

привычек,

обычаев

и

правил.

Это

разные

мнения

и концепции, которые переносятся из поколения в поколение. Традиции в России неразрывно связаны с вероисповеданием. Главная религия в России - православие. Во второй подглаве написано о рождении ребёнка и связанные с

этим

обряды.

Эта

глава

начинает

рождением

ребёнка,

потому что рождение – это начало новой жизни. В детях человек видел не только продолжение своего рода, но и продолжение жизни вообще. Рождение ребёнка сопровождает весь цикл обрядов. На Руси этот цикл 65

состоял из трёх частей. Первая часть – обряды, сопровождавшие рождение ребёнка, потом обряды, символизировавшие его принятие в семью и общину, а последние - очистительные обряды. Период, когда женщина ещё беременна, полон суеверий. Россияне, например, стремились узнать, кто родится и сама беременная пыталась повлиять на пол будущего ребёнка. Следующий раздел этой подглавы описывает роды. У русских был обычай

рожать

в

нежилых

помещениях.

Это

было

связано

с представлением о нечистоте роженицы. Большую роль во время родов играла бабка повитуха. Бывало привычкой, что ребёнка принимала родная бабушка - сверковь или мать роженицы. Три, четыре дня оставалась роженица в нежилых помещениях. После родов в России отмечают обряды крестин. В старину крестными родителями могли быть самые близкие родственники,

позже

это

могли

быть

и

дальние

родственники,

или кто-то из хороших друзей или знакомых. После крестин происходил крестильный

обед.

Этот

обед

называли

ещё

бабина

каша,

потому что главным ритуальным блюдом была каша, которую готовила повитуха.

На

крестильном

обеде

была

вся

община.

После этого происходили очистительные обряды. Они совершались на девятый день после родов, а на сороковой день они повторялись. Потом я описывала народные практики, которые соблюдала мать. Семейный

обрядовый

цикл

заканчивался

празднованием

первого

дня рождения. Русские в этот день впервые стригли волосы ребёнку. Третья подглава включает в себя описание истории и обрядов, соединённых

со

свадьбой.

В

каждой

стране

свадьба

отмечается

по - разному. Русская свадьба имеет много видов, которые временами меняются. Свадьба – великолепный и богатый обряд. До крещения Руси свадебные

обряды

не

существовали,

между

женщинами

и

В XVI

веке

свадебный

возник

мужчинами

потому

что

отношения

имели

полигамный

характер.

обряд как

совокупность

языческих

и християнских религий. В XVII веке русские традиции начали заменяться европейскими.

Перед

свадьбой

благословение

родителей.

молодые

Традиционным

люди обрядом

должны

получить

перед

свадьбой

является также сватовство. При этом жених просит руки невесты. Перед свадьбой невеста устраивает девичник и жених мальчишник. 66

В свадебный день происходит также обряд - выкуп невесты. Жених должен выполнить какие-то задания, ответить на вопросы или заплатить деньги. В сегодняшнее время выкуп невесты уже только веселое событие. Потом все угощаются и церемония

едут в ЗАГС. Там происходит торжественная

бракосочетания.

Сразу

после

обряда

они

получают

свидетельство о браке. Потом все вместе отправляются в церковь, кде молодые люди скрепляют свой брак не только перед людьми, но и перед Богом. Церковный брак не является обязательной частью свадьбы.

Потом

происходит

свадебная

прогулка

по

городу.

После того происходит свадебный банкет. Раньше свадебный банкет устраивали

в

доме

родителей

жениха,

но

в

сегодняшние

время

это в большинстве случаев происходит в ресторане. Во время свадебного банкета молодожёны не ели много, а спиртные напитки им было запрещено пить, чтобы у них было много здоровых детей. Свадьбы в большинстве продолжаются и на второй день, а в деревнях даже несколько дней. Потом

я

описывала

традиции

и

ритуалы,

которые

соблюдаются

во время свадьбы. Например, что традиция надевать на свадьбу белое и новое платье существует только 150 лет. Последняя

подглава

включает

в

себе

обряды,

связанные с похоронами или помниками. Никто не знает время своей смерти, поэтому нам надо вовремя подготовиться. Русские боялись умереть нечаянной смертью, потому что они не могли покаяться, не могли сказать последнюю волю, или когда находились далеко от близких. В России было много примет, которые говорили о скорой смерти. Одной из примет была, например, примета собачьего воя ночью во

дворе.

В

России

существует

много

видов

обрядов

похорон.

В работе я описывала самые типичные ритуалы: что русские делали, когда

появились первые

признаки

смерти,

как

одевали

умершего,

и как происходили обряды. Похороны обычно устраивались на третий день после

смерти.

После

похорон

устраивались

помники.

Все,

кто были на похоронах, приходили также на помники. Помники были ещё на девятый и сороковой день после смерти, а также на годовщину. На Руси существовали также общие поминальные дни.

67

К настоящей работе относятся также приложения, в частности, словарь понятий, которые находятся в этой работе и богатое приложение с картинками. Эта тема очень широка и поэтому не было возможности представить все традиции и праздники, которые отмечаются в России. Думаю, что настоящая дипломная работа дает читателю достаточное представление о ходе и семейных торжеств в России.

68

BIBLIOGRAFIE Literatura: 1. Никитина, Алла Владимировна, Русская традиционная культура, издательство СПБГУ, 2002, ISBN 5-288-02197-X 2. Балашов, Д.М., Марченко, Ю.И., Калмыкова, Н.И., Русская свадьба. Свадебный обряд на Верхней и Средней Кокшеньге и на Уфтюге. Москва. 1985. 3. Pešek, Petr, Ruská kuchyně v proměnách doby, Červený Kostelec: Pavel Mervant, 2007, ISBN 978-80-86818-55-9 4. Stěpanova Ludmila, Vychodilová Zdeňka, Zeměpisné a politické reálie současného Ruska, 2005, 3. Vydání, ISBN 80-244-1164-4 5. Fozikoš Andrej, Taťjana Reiterová, REÁLIE rusky mluvících zemí, Основные факты из истории и действительности России и Беларуси, nakladatelství Fraus, 1998, 1. vydání, ISBN 80-85784-76-9 6. Kolektiv autorů pod vedením Tomáše Krause, Nový akademický slovník cizích slov A-Ž, ACADEMIA, Praha, 2006, ISBN 80-200-1415-2 7. Dorling Kindersley Limited, Velká obrazová encyklopedie, London, 2000, 5. vydání. Copyright českého vydání: Euromedia Group k. s.-Knižní klub, Praha, 2002, 1. vydání, ISBN 80-242-0864-4 8. Брудная Л.И., Гуревич 3.М., Дмитриева О.Л., Енциклопедия обрядов и обычаев, издательство РЕСПЕКС, 1996, ISBN 5-7345-0063-1 9. Кондрашов, Анатолий Павлович, 3333 каверзных вопроса и ответа, издательство РИПОЛ классик, Москва, 2011, ISBN 978-5-386-02954-8 10. Marie Steigerová a kolektiv, Česko-ruský rusko-český kapesní slovník, Nakladatelství Olomouc, 2005, 1. vydání, ISBN 80-7182-185-3 11. Vlček Josef, Rusko-český slovník: 40 000 hesel, Moskva: Ruský jazyk, 1985, 3. upravené doplněné vydání 69

12. Kolektiv autorů, Rusko-český česko-ruský velký knižní slovník…nejen pro překladatele, Lingea, 2009, ISBN 978-80-87062-65-4 13. Vencovská Marta a kolektiv, Rusko-český slovník – 245 tisíc, Leda, 2010, ISBN 978-80-7335-207-3 Vlastní zdroje: 1. Údaje získané na přednáškách ruských reálií (prof. Ludmila Stěpanova, Csc.) Internetové zdroje: 1. http://prazdnikshow.com. http://prazdnikshow.com [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://prazdnikshow.com/russkaya-svadba.php 2. http://www.superfamily.ru. http://www.superfamily.ru [online]. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.superfamily.ru/traditions/modern-wedding.html 3. http://www.toastmaster.ru. http://www.toastmaster.ru [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.toastmaster.ru 4. http://povar.ru. http://povar.ru [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://povar.ru/recipes/salat_olive-752.html 5. http://www.koolinar.ru. http://www.koolinar.ru [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.koolinar.ru/enciclopedia/comments/564 6. http://russian-traditions.ru. http://russian-traditions.ru [online]. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://russian-traditions.ru/category/uncategorized/ Dále

dostupné

z:

http://russian-traditions.ru/7-yanvarya-rozhdestvo-

xristovo/#more-92 7. Www.cestovatel.cz. Www.cestovatel.cz [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/maslenica-moskevsky-masopust/ 8.

http://www.paskha.ru.

http://www.paskha.ru

[online].

Dostupné z: http://www.paskha.ru/whatisit/divine.html Dále dostupné z: http://paskha.ru/celebrating/games.html 70

[cit.

2014-03-30].

9. http://crafts-school.com. http://crafts-school.com [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://crafts-school.com/pasha.html 10. http://www.4november.ru. http://www.4november.ru [online]. [cit. 2014-1107]. Dostupné z: http://www.4november.ru/index.html 11.

http://ria.ru.

http://ria.ru

[online].

[cit.

2014-11-07].

Dostupné

z:

http://ria.ru/trend/national_union_day_4112014/ 12. http://www.irucz.ru. http://www.irucz.ru [online]. [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114001000000centralni-fo/114001609100-moskva-hlmesto/405-neuvedeno/25643-ruskysvatek-den-narodni-jednoty/ 13. http://bibliopskov.ru. http://bibliopskov.ru [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://bibliopskov.ru/12.htm 14. http://www.pozdravleniya.biz. http://www.pozdravleniya.biz [online]. [cit. Dostupné

2014-11-05].

z:

http://www.pozdravleniya.biz/prazdniki/istoriya_dnya_nezavisimosti_rossii/ 15. http://www.supertosty.ru. http://www.supertosty.ru [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.supertosty.ru/pozdravleniya/prazdniki/den_nezavisimosti/ 16. https://ru.wikipedia.org. https://ru.wikipedia.org [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné

z:

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D0%BD%D1%8C_%D0%A0%D 0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8 17. http://www.krasgup.ru. http://www.krasgup.ru [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.krasgup.ru/activity?id=96 18.

http://ria.ru.

http://ria.ru

[online].

[cit.

2014-10-10].

Dostupné

z:

http://ria.ru/spravka/20110223/336868820.html 19. https://ru.wikipedia.org. https://ru.wikipedia.org [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné

z:

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D0%BD%D1%8C_%D0%B7%D 71

0%B0%D1%89%D0%B8%D1%82%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D0 %9E%D1%82%D0%B5%D1%87%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B 0#.D0.94.D0.B5.D0.BD.D1.8C_.D0.B7.D0.B0.D1.89.D0.B8.D1.82.D0.BD.D0.B8. D0.BA.D0.B0_.D0.9E.D1.82.D0.B5.D1.87.D0.B5.D1.81.D1.82.D0.B2.D0.B0_.D0 .B2_.D0.A0.D0.BE.D1.81.D1.81.D0.B8.D0.B8 20. http://czech.ruvr.ru. http://czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2013_02_14/Svetsky-svatek-svateho-Valentyna/ 21. http://victory-day.ru. http://victory-day.ru [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://victory-day.ru/?Istoriya_prazdnika 22.

http://www.calend.ru.

http://www.calend.ru

[online].

[cit.

2014-10-28].

Dostupné z: http://www.calend.ru/holidays/0/0/40/ 23. http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://hallo-ween.ru/?Glavnaya 24. http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://hallo-ween.ru/?Istoriya_Halloween 25. http://hallo-ween.ru. http://hallo-ween.ru [online]. [cit. 2014-11-06]. Dostupné z: http://hallo-ween.ru/?Hellouin_v_Rossii 26. http://czech.ruvr.ru. http://czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2012_03_08/67890576/ 27. http://gov.cap.ru. http://gov.cap.ru [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://gov.cap.ru/SiteMap.aspx?gov_id=81&id=195835 28. https://ru.wikipedia.org. https://ru.wikipedia.org [online]. [2014-10-22]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B5%D1%80%D0%B2%D0%BE%D0 %B5_%D0%BC%D0%B0%D1%8F_(%D0%BF%D1%80%D0%B0%D0%B7%D0 %B4%D0%BD%D0%B8%D0%BA)#.D0.92_.D0.A0.D0.BE.D1.81.D1.81.D0.B8.D 0.B9.D1.81.D0.BA.D0.BE.D0.B9_.D0.A4.D0.B5.D0.B4.D0.B5.D1.80.D0.B0.D1.8 6.D0.B8.D0.B8

72

Sekundární literatura: 1. Жигулев, А., Русские народные пословицы и поговорки, Московский рабочий, Москва, 1958 2. Баранов, А.А. и кол., Русские дети-основы народной педагогики, исскуство, Санкт-Петербург, 2006, ISBN 5-210-01501-7 3. Забылин, Н., Русский народ, ЭКСМО, Москва, 2003, ISBN 5-699-01498-5 Sekundární internetové zdroje: 1. http://www.kuljturastran.ru/?p=5054 2. http://russian-traditions.ru/rozhdenie/posle-rozhdeniya-rebenka/ 3. http://traditioru.org/wiki/%D0%A0%D1%83%D1%81%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_ %D0%BA%D1%83%D0%BB%D1%8C%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B0 4. http://www.rusko-info.cz/rubrika/kultura?page=1 5. http://civilizace.mysteria.cz/search.php?rsvelikost=uvod&rstext=all-phpRSall&rstema=18&stromhlmenu=34 6. http://info-koktejl.cz/clovek-priroda/tradice-a-zvyky/ruske-pravoslavi-a-jehokoreny/ 7. http://vanoce-tradice.cz/2011/09/18/vanoce-v-rusku/ 8. http://www.advantour.com/rus/russia/traditions.htm 9. http://www.7travel.ru/information_about_Russia/Customs/ 10. http://ria.ru/spravka/20110228/338875408.html 11. http://www.istorya.ru/articles/paskha.php 12. http://porapoparam.ru/library/4

73

13. http://www.astromeridian.ru/poetry/kak_prazdnujut_novyj_god_v_rossii_obychai _i_tradicii_novogo_goda.html 14. http://adalin.mospsy.ru/l_03_00/l0140.shtml Zdroje použité k obrázkové příloze: 1. http://www.cruzo.net/otkritki/krestiny/krestiny.html 2. http://babiki.ru/blog/kulturnoe-nasledie/31636.html 3. http://rawism.ru/stati/banja-vsyo-o-bannyh-tradicijah/banja-po-chernomu-i-pobelomu.html 4. http://www.phenomenonsofhistory.com/site/?p=14154 5. http://images.yandex.ru/yandsearch?text=%D0%B2%D1%8B%D0%BA%D1%83 %D0%BF%20%D0%BD%D0%B5%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%82%D1%8 B&fp=0&img_url=http%3A%2F%2Fz24.d.sdska.ru%2F2-z24-3cbe8a39-f79d4409-bfc8-696581c6e2bb.jpg&pos=8&uinfo=ww-1351-wh-587-fw-1126-fh-448pd-1&rpt=simage 6. http://www.svadbaspb.ru/forum/razdel23/tema51148/ 7. http://www.rnd-sale.ru/svadba-6/ 8. http://www.dinkypage.com/borgore 9. http://photo.qip.ru/users/vtime21/3761221/86828100/ 10. http://forum.auto.ru/mark/volvo/1533196/ 11. http://images.yandex.ru/yandsearch?text=%D0%B4%D0%B5%D0%B4%20%D0 %BC%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B7%20%D0%B8%20%D1%81%D0%B D%D0%B5%D0%B3%D1%83%D1%80%D0%BE%D1%87%D0%BA%D0%B0&f

74

p=0&img_url=http%3A%2F%2Fwww.promoroz.ru%2Fimages%2Fskazki65.jpg& pos=0&uinfo=ww-1351-wh-587-fw-1126-fh-448-pd-1&rpt=simage 12. http://vestiyuga.ru/Tolko_2_procentov_rossiyan_za_poslednie_pyat_let_pobivali _v_Moskve 13. http://images.yandex.ru/yandsearch?p=3&text=%D1%81%D0%BE%D1%87%D0 %B5%D0%BB%D1%8C%D0%BD%D0%B8%D0%BA&fp=3&img_url=http%3A% 2F%2Fsphotos-c.ak.fbcdn.net%2Fhphotos-akash3%2Fp480x480%2F529115_516310448430504_1668850087_n.jpg&pos=11 7&uinfo=ww-1351-wh-587-fw-1126-fh-448-pd-1&rpt=simage 14. http://www.servistur.ru/kalendar/ 15. http://www.liveinternet.ru/users/seelena79/post162458764/ 16. http://temples.ru/show_picture.php?PictureID=4791 17. http://rufact.org/wiki/%D0%9F%D0%B0%D1%81%D1%85%D0%B0%20(%D0% B1%D0%BB%D1%8E%D0%B4%D0%BE) 18. http://images.yandex.ru/yandsearch?text=%D0%BF%D0%BE%D1%85%D0%BE %D1%80%D0%BE%D0%BD%D1%8B%20%D0%B2%20%D1%80%D0%BE%D 1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8&fp=0&pos=13&uinfo=ww-1351-wh-587-fw1126-fh-448-pd1&rpt=simage&img_url=http%3A%2F%2Fwww.facenews.ua%2Fimages%2Fdoc %2F5%2Fd%2F5d45ea5-0-58ee5-4a56bbf3--3-orig.jpg 19. http://tutpolezno.ru/directory/spravochnik-documentov/kalendari/kalendarikvartalnye-mesjachnye/aprel/24-aprelja 20. http://prizyvnikmoy.ru/forum/49-756-108

75

21. http://images.yandex.ru/yandsearch?text=%D0%BC%D0%B0%D1%81%D0%BB %D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%86%D0%B0&fp=0&img_url=http%3A%2F% 2Fperunica.ru%2Fuploads%2Fposts%2F2010-02%2F1265315699_maslenica11.jpg&pos=5&uinfo=ww-1351-wh-587-fw-1126-fh-448-pd-1&rpt=simage 22. http://images.yandex.ru/yandsearch?text=%D0%BC%D0%B0%D1%81%D0%BB %D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%86%D0%B0&fp=0&img_url=http%3A%2F% 2Fwww.detsad14.ru%2Fimages%2Flibrary%2Fblin-54.jpg&pos=8&uinfo=ww1351-wh-587-fw-1126-fh-448-pd-1&rpt=simage 23. http://www.dobroman.ru/ded-moroz-iz-velikogo-ustuga-posetitbirobidzhan.html 24. http://www.domohozyajka.com/2013/03/%D0%BC%D0%B0%D1%81%D0%BB %D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%86%D0%B0/ 25. http://chistoplotka.com/wpcontent/uploads/2013/02/0_25f15_dbcabe88_XL.jpg 26. https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D0%BD%D1%8C_%D0%B7%D 0%B0%D1%89%D0%B8%D1%82%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0_%D0 %9E%D1%82%D0%B5%D1%87%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B2%D0%B 0#mediaviewer/File:Vladimir_Putin_23_February_2008-2.jpg 27. http://rylik.ru/photoshop/templates-for-photoshop/77998-otkrytki-na-8-martamezhdunarodnyy-zhenskiy-den.html 28. http://cvsoci.ru/?portfolio=%D0%B2%D1%81%D0%B5%D1%80%D0%BE%D1% 81%D1%81%D0%B8%D0%B9%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9%D0%BA%D0%BE%D0%BD%D0%BA%D1%83%D1%80%D1%81%D1%80%D0%B8%D1%81%D1%83%D0%BD%D0%BA%D0%BE%D0%B2-1%D0%BC%D0%B0%D1%8F 29. http://tagilcity.ru/news/society/prazdnik-vesny-i-truda-a-pogoda-daleko-neprazdnichnaya.html 30. http://www.1tv.ru/news/social/232560 76

31. https://www.google.cz/search?q=%D0%B4%D0%B5%D0%BD%D1%8C+%D0% BD%D0%B5%D0%B7%D0%B0%D0%B2%D0%B8%D1%81%D0%B8%D0%BC %D0%BE%D1%81%D1%82%D0%B8+%D1%80%D0%BE%D1%81%D1%81% D0%B8%D0%B8&rlz=1C1SKPL_enCZ406CZ429&espv=2&biw=1366&bih=667& source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=DXpgVO6pEsruaMyRgfgB&ved=0CAYQ_AU oAQ#tbm=isch&q=%D0%B4%D0%B5%D0%BD%D1%8C+%D1%80%D0%BE% D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8&facrc=_&imgdii=_&imgrc=KOaRnSwuczzn aM%253A%3BjS2FMTtsBtk0qM%3Bhttp%253A%252F%252Fwww.calend.ru%2 52Fimg%252Fcontent_images%252Fi4%252F4122_or.jpg%3Bhttp%253A%252 F%252Fwww.calend.ru%252Fholidays%252F0%252F0%252F54%252F%3B500 %3B333 32. http://hallo-ween.ru/?Glavnaya 33. http://pikabu.ru/story/nash_otvet_khyellouinu_1665151 34. http://www.province.in.ua/wp-content/uploads/0_20e5c_915ed58c_orig.jpg

77

PŘÍLOHY Slovník А арестовать dok.

zatknout, uvěznit, zajistit

Б баня (-и) m

parní lázně

безоговорочный

bezpodmínečný

беременная

těhotná

бесплодие neskl. s.

neplodnost

бессоница (-ы) ž

nespavost

бешеный

šílený

благоухание

libá vůně

(-я) s

блины

neskl. pomn.

palačinky

блюдо

(-а) s

podnos

большак

(-а) m

hlavní hospodář

-лю, -лишь nedok. i dok.

přikázat, nařídit, přikazovat

В велеть

Вербное воскресенье

Květná neděle

верование (-я) s

víra, náboženství

веха (-и) ž

mezník

взвар (-у) m

hustý ovocný kompot

78

Вифлеемская звезда

Betlémská hvězda

владелец

(-льца) m

majitel, vlastník

власть

(-и) ž

vláda, moc

военнослужащий (-его) pomn.

voják, příslušník armády

возрождение

znovuzrození, obnovení, vzkříšení

волонтер

dobrovolník

(-а) m

вооружение вручать

(-ия) s

výzbroj, ozbrojení

(-ия) s

předávat, odevzdávat

-аю, -аешь nedok.

вряд ли

sotva, stěží

вся

celá, veškerá

выкуп невесты

vykoupení nevěsty

выступление

vystoupení, projev

(-ия) s

Г гиацинт

(-а) m

hyacint

гимн (-а) m

hymna

главенство (-а) s

nejvyšší moc

годины

zakončení prvního roku života

горный стол

vrchní stůl (na svatbě)

горшок

hliněný hrnec

-шка m

государственный

státní

гроб (-а) m

rakev

79

Д дать дам, дашь dok.

dát, uspořádat, poskytnout

дворец бракосочетания

svatební palác

девичкы

nevěstino loučení se svobodou

Дед Мороз

Děda Mráz

диктор

(-а) m

hlasatel

домовой

neskl.

domovní skřítek

(-ия) s

jednota, spojení

Е единение Ж жертвоприношение жир

obětování

(-ия) s

tuk, sádlo

(-а) m

жрец (-а) m

pohanský kněz

З забастовка (-и) ž

stávka

залп (-а) m

série výstřelů

застрижки

obřad prvního stříhání vlasů

захватчик

(-а) m

okupant

защитник

(-а) m

obránce, ochránce

И императрица

(-ы) ž

císařovna

80

искоренить dok.

vymýtit

испокон веков

odpradávna

К калиги

pomn.

boty z látky

караул

(-а) m

stráž

катание яиц каток

„bruslení vajíček“ -тка м

kluziště

кисель

otrubový kysaný kvas

коливо

(-а) s

kaše

колыбель

(-и) ž

kolébka

конституция костра

(-и) ž

ústava, konstituce

(-ы) ž

pazdeří

кочели

houpačky

кращеные яица

kraslice

крестик

křížek

(-а) m

крестильный обед

křtící oběd

крестины

křtiny

крестин pomn.

крестная мать

kmotra

крестник

kmotřenec

(-а) m

крестный отец

kmotr

крокус

krokus

(-а) m

81

кукушка

(-и) ž

kukačka

кулачные бои

pěstní boje

кулич

(-а) m

mazanec

кум

(-а) m

kmotr

кума

(-и) ž

kmotra

купель

(-и) ž

křtitelnice

кутья

(-и) ž

kaše

ласточка

(-и) ž

vlaštovka

лента

(-ы) ž

stuha, mašle

лесенкa

(-и) ž

schůdky

Л

лютый

krutý

М марш

(-а) m

pochod

маскарад

(-а) m

maškarní ples

Масленица масло

Maslenica (masopust) máslo, olej, tuk

(-а) s

мальчешник

ženichovo loučení se svobodou

мероприятие

akce, opatření

(-ия) s

мимоза

(-ы) ž

mimóza, citlivka

могила

(-ы) ž

hrob

82

молитва

(-ы) ž

молодожёны

modlitba novomanželé

-ов pl.

мужественный

odvážný, mužný, statečný

мужествo (-а) s

odvaha, mužnost, statečnost, udatnost

Н нарцисс

(-а) m

narcis

новогодние каникулы

novoroční prázdniny

Новый год

Nový rok

О обниматься

-аюсь, -аешься nedok.

objímat se

объединиться

-нюсь, -нишься dok.

spolčit se, sdružit se

объявить

vyhlásit

-явлю, -явишь dok.

ожесточенный

zuřivý, urputný

оживление (-ия) s

oživení, vzrušení

оладьия

lívanec

–ьи ž

Оливье

Ruský salát

ополчение (-ия) s

domobrana

орудие

(-ия) s

dělo

осудить

-сужу, -судишь dok.

odsoudit

осуждать

-аю, -аешь nedok.

odsuzovat, soudit

отечество

(-а) s

vlast, rodná země 83

отпевание

pohřební bohoslužba

(-ия) s

отпугивать nedok.

odrazovat, zahánět, zastrašovat

отпраздновать

oslavit

отряд

dok.

oddíl, jednotka

(-а) m

очередный

aktuální, řádný, další

П парад

vojenská přehlídka

(-а) m

Пасха

Velikonoce

Пасхальное богослужание

Velikonoční mše

поверье

-ья s

lidová pověra

повитуха

(-и) ž

porodní asistentka, babka

подснежник

(-а) m

sněženka

поздравлять

-яю, -яешь nedok.

blahopřát, gratulovat

поклонение

(-ия) s

uctívání

покойник

nebožtík

(-а) m

покойный

nebožtík

пол

pohlaví, podlaha

(-а) m

полнота

(-ы) ž

пользоваться

úplnost, ucelenost -зуюсь, зуешься nedok.

помники потребовать

používat obřad vzpomínání požádat, vyžádat si

-бую, -буешь dok.

84

потусторонний

nadpřirozený

потусторонний мир

onen svět, záhrobí

похоронная процессия

pohřební průvod

похороны

pohřeb

-рон pomn.

почётный почитание

čestný uctívání

(-ия) s

предводительство приведение приданое

(-ия) s

obluda věno

-ого s

приживаться примета

vedení, velení

(-а) s

-ваюсь, -ешься nedok.

(-ы) ž

zvykat si, ujímat se znamení

примирение

(-ия) s

smíření

приостановить

-влю, -вишь dok.

pozastavit

пришелец

přivandrovalec, cizinec

-льца m

пробираться

-аюсь, .аешься nedok.

prodírat se, pronikat

продвижение

(-ия) s

postup (vojsk)

пролетарий

proletář

прялка

(-и) ž

kolovrátek

пряник

(-а) m

perník

пряха

(-и) ž

přadlena

пуповина

(-ы) ž

pupeční šňůra

85

Р рабочий

-его m

dělník, pracující

размах

(-а) m

rozsah, vzestup

разорительница

(-ы) ž

žebračka

решение

(-ия) s

rozhodnutí, výsledek, řešení

роды

-ов pomn.

porod

рождение ребёнка

narození dítěte

Рождественский пост

advent, Vánoční půst

Рождество Христого

Vánoce (narození Krista)

роженица

rodička

(-ы) ž

руководство

vedení

(-а) s

Русские праздники

ruské svátky

рюмка

(-и) ž

pohárek, sklenička, číška

саван

(-а) m

roucho

салют

(-а) m

ohňostroj, pozdravná salva

С

свадебная прогулка

svatební projížďka

свадебный банкет

svatební hostina

свадебный букет

svatební květina

свадебный стол

svatební stůl

свадебный томода

svatební organizátor, řečník

86

свадьба

(-ы) ž

svatba

сватовство (-а) s

obřad požádání o ruku

сведетельство о браке

oddací list

священник (-а) m

kněz

священный

posvátný

семья

-ьи ž

скидываться

rodina -ваюць, -ваешься nedok. skládat se

Снегурочка

Sněhurka

смерть

(-и) ž

smrt

собрание

(-ия) s

shromáždění, schůzka, zasedání

соленья

(-и) ž

slaný zákusek

сомнительный сопротивление

pochybný, podezřelý (-ия) s

odpor

сословие

(-ия) s

třída, stav

сосуд

(-а) m

nádoba

Сочельник

Štědrý večer

сочиво

(-а) s

Štědrovečerní jídlo, kaše

спасение

(-ия) s

záchrana

сражение

(-ия) s

bitva

стачка

(-и) ž

stávka

Страстная неделья

„týden utrpení“

87

суеверие

pověra

(-ия) s

сутулый

nahrbený, shrbený

Т торжественный

slavnostní

тост

(-а) m

přípitek

трактовка

(-и) ž

výklad, interpretace, pojetí

трапеза

(-ы) ž

slavnostní stolování

трогательный

dojímavý, dojemný

тыква

(-ы) ž

dýně, tykev

(-а) m

výnos, nařízení

У указ

укрепление (-ия) s

upevnění, posilnění, posílení, stabilizace

умерший

zemřelý, mrtvý

-его m

управленческий

-ого m

administrativní, řídící

упразднить

-ню, нишь dok.

zrušit, odstranit

устраивать

-иваю, иваешь nedok.

organizovat, pořádat

усыновление

(-ия) s

adopce

уха

(-и) ž

rybí polévka

учреждать -аю -аешь nedok.

zakládat

Ф фата

(-ы) ž

závoj 88

фонарик

(-а) m

формулировка форточка

lucerna (-и) ž

definice

(-и) ž

větrací okénko

(-а) m

hospodář

Х хозяин Ц царские врата

královská, carská vrata

Ч чествование чокаться

oslava, pietní slavnost, uctění

(-ия) s

přiťukávat si

-юсь, -ешься nedok.

чуждый

cizí, vzdálený

Ш шампанское

-ого s

šampaňské

шествие

(-ия) s

průvod, pochod

шкура

(-ы) ž

kůže

яичница

(-ы) ž

míchaná vajíčka

ячейка

(-и) ž

článek, buňka, součást

Я

89

Obrázková příloha

NOVÝ ROK (НОВЫЙ ГОД)

DĚDA MRÁZ A SNĚHURKA (ДЕД МОРОЗ И СНЕГУРОЧКА)

90

DĚDA MRÁZ NA SANÍCH (ДЕД МОРОЗ НА САНКАХ)

ŠTĚDRÝ VEČER (СОЧЕЛЬНИК)

VÁNOČNÍ STŮL (РОЖДЕСТВЕНСКИЙ СТОЛ)

91

VÁNOČNÍ MŠE (РОЖДЕСТВЕНСКОЕ БОГОСЛУЖАНИЕ)

TÝDEN VŠECH SVATÝCH (СВЯТКИ)

DEN SVATÉHO VALENTÝNA (ДЕНЬ СВЯТОГО ВАЛЕНТИНА) 92

DEN OBRÁNCŮ VLASTI (ДЕНЬ ЗАЩИТНИКОВ ОТЕЧЕСТВА)

MEZINÁRODNÍ DEN ŽEN (МЕЖДУНАРОДНЫЙ ЖЕНСКИЙ ДЕНЬ)

93

МАСЛЕНИЦА

МАСЛЕНИЦА

ЗАИГЫШИ

94

ЛАКОМКА

PALAČINKY (БЛИНЫ)

VELIKONOČNÍ MŠE (ПАСХАЛЬНОЕ БОГОСЛУЖАНИЕ)

95

VELIKONOČNÍ STŮL (ПАСХАЛЬНЫЙ СТОЛ)

MAZANEC (КУЛИЧ)

ПАСХА 96

KRÁLOVSKÁ/CARSKÁ VRATA (ЦАРСКИЕ ВРAТА)

SVÁTEK JARA A PRÁCE (ПРАЗДНИК ВЕСНЫ И ТРУДА) 97

SVÁTEK JARA A PRÁCE (ПРАЗДНИК ВЕСНЫ И ТРУДА)

DEN VÍTĚZSTVÍ (ДЕНЬ ПОБЕДЫ)

DEN NEZÁVISLOSTI RUSKA (ДЕНЬ НЕЗАВИСИМОСТИ РОССИИ) 98

HALLOWEEN (ХЭЛЛОУИН)

HALLOWEEN (ХЭЛЛОУИН)

DEN NÁRODNÍ JEDNOTY (ДЕНЬ НАРОДНОГО ЕДИНСТВА)

99

KOLÉBKA (КОЛЫБЕЛЬ)

ZÁVĚSNÁ KOLÉBKА (ЛЮЛЬКА)

100

KŘTINY (КРЕСТИНЫ)

PARNÍ LÁZNĚ (БАНЯ)

VYKOUPENÍ NEVĚSTY (ВЫКУП НЕВЕСТЫ)

101

NEVĚSTA Z 18. STOLETÍ (НЕВЕСТА С XVIII. ВЕКА)

LOUČENÍ SE SVOBODOU (ДЕВИЧНИК)

SVATEBNÍ PALÁC (ДВОРЕЦ БРАКОСОЧЕТАНИЯ) 102

SOUČASNÁ RUSKÁ SVATBA (СОВРЕМЕННАЯ РУССКАЯ СВАДЬБА)

SVATEBNÍ HOSTINA (СВАДЕБНЫЙ БАНКЕТ)

POHŘEB (ПОХОРОНЫ)

103

ANOTACE Jméno a příjmení: Michala Brejtrová Název katedry a fakulty: Katedra slavistiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Název práce: Ruské svátky a tradice v současné době Vedoucí práce: Mgr. Uljana Cholodová, Ph.D. Počet znaků: 105 500 Počet titulů použité literatury: 14 (+ 28 internetových zdrojů) Klíčová slova: svátek, tradice, oslava, obřad, rituál, zvyk Charakteristika: Hlavním tématem této bakalářské práce jsou ruské svátky a tradice v současné době. Cílem bylo proniknout do problematiky tohoto tématu a vytvořit ucelený popis. Práce je rozčleněna do dvou velkých kapitol. Podkapitoly v každé kapitole na sebe chronologicky navazují. První kapitola se věnuje ruským svátkům, které jsou v současné době nejvíce oslavovány, druhá kapitola popisuje obřady spojené s narozením dítěte, svatební obřady a nakonec obřady spojené se smrtí. Součástí práce je také slovník použitých pojmů a bohatá obrázková příloha.

104

ANNOTATION Name and surname: Michala Brejtrová Name

of

department

and

faculty:

Department

of

Slavonic Studies,

Philosophical Faculty Palacký Univesity Olomouc Name of work: Russian holidays and traditions nowadays Work leader: Mgr. Uljana Cholodová, Ph.D. Number of symbols: 105 500 Number of titles of used literature: 14 (+ 28 internet sources) Key words: holiday, tradition, celebration, ceremony, ritual, custom Characteristics: The main subject of this bachelor’s research work is contemporary Russian holidays and traditions. The aim was to penetrate the topic’s issues and create a comprehensive description. The work is divided into two main chapters. Subsections of each chapter are arranged chronologically. The first chapter provides information about mostly celebrated Russian holidays nowadays, the second chapter describes ceremonies connected with child’s birth followed by wedding ceremony and at the very end funeral ceremony is presented. List of terms used and supplement with numerous pictures are also part of this research work.

105