O B â A S N Í K FA R N O S T Í · T ù C H O V I C E - S LA P Y • â E R V E N 2001
Farní kostel Sv. Franti‰ka z Assisi ve Starém Knínû
2
slovo na úvod
anedlouho nastanou ‰kolní prázniny a doba dovolen˘ch. Vût‰ina z nás se bude snaÏit alespoÀ nakrátko vyrazit „za hranice v‰edních dnÛ“. UÏít si, proÏít nûco nev‰edního. To se dá realizovat ledasjak. My kfiesÈané navíc víme je‰tû o místech, kde na‰i pfiedkové vskutku nûco opravdu zaÏili. A mnohdy to byly události, které od základu zmûnily jejich Ïivot. A takové místo láká. Co kdyby se nûco takového stalo i mnû? Tak se zrodily pouti a poutní místa, kter˘ch máme v na‰í vlasti doslova naseto. Zrodily se z vûdomí, Ïe není místo jako místo, Ïe nûkde se jakoby více neÏ jinde spojuje zemû s nebem. Na‰i pfiedkové jim fiíkali místa omilostnûná, neboÈ se jim na nich dostalo milostí pro du‰i, nezfiídka i pro tûlo. Zdá se, Ïe cit pro takováto tajemná místa mûl ãlovûk odedávna. I pohané putovali na rÛzná kultovní místa, do vû‰tíren, chrámÛ, k posvátn˘m stromÛm. Îidé do Jeruzalémského chrámu a první kfiesÈané na místa posvûcená pfiítomností JeÏí‰e Krista, apo‰tolÛ, Panny Marie a svat˘ch. Pozdûji hlasatelé kfiesÈanské víry neváhali vyuÏít star˘ch kultovních míst i pohansk˘ch a promûnit je ve svatynû, kde se bude slouÏit Bohu pravému. VzpomeÀme na znám˘ pfiíbûh ze Ïivota sv. Bonifáce, apo‰tola GermánÛ, kter˘ pokácel posvátn˘ dub a z jeho dfieva dal zfiídit kapli na poãest sv. Petra. Jistû, mÛÏeme si jeho poãínání vysvûtlit zcela pragmaticky. Chtûl dokázat nicotnost pohanského boÏstva a moc Boha kfiesÈanÛ nebo vyuÏít toho, Ïe lidé byli zvyklí na toto místo chodit. Ale moÏná cítil skuteãnou posvátnost tohoto místa, i kdyÏ pohanského, a chtûl ho je‰tû více posvûtit pfiítomností samotného eucharistického Krista. NeboÈ vûdûl, Ïe právû skrze tuto pfiítomnost BÛh Ïehná lidem. A zde je moÏná klíã k pochopení tak velké obliby poutí v minulosti. Vypro‰ení poÏehnání. Nejen touha po nûãem mimofiádném, vzru‰ujícím, ale vypro‰ení si BoÏí pomoci pro kaÏdodenní práci,
Z
rodinu, dûti, své blízké. Právû zde se realizuje, jak vyznáváme, spoleãenství svat˘ch, zvlá‰tû Panny Marie, ktefií nás nenechávají jen tak na pospas vífiení Ïivota, kdyÏ oni jsou jiÏ v nebeské slávû. Ov‰em jedna vûc je poÏehnání dostat a druhá poÏehnání pfiijmout. Kolik toho od Boha dostáváme a kolik skuteãnû pfiijímáme! Autor 24. Ïalmu praví: „Ten, kdo má nevinné ruce a ãisté srdce, jehoÏ du‰e nebaÏí po marnosti, kdo svému bliÏnímu kfiivû nepfiísahá, ten pfiijme poÏehnání od Hospodina…“. âisté srdce – to je pfiijímaã ãlovûka. Mysl opro‰tûná od nicotn˘ch tuÏeb, zastírajících prav˘ cíl, i od v‰eho zlého. A zde pfied námi vyvstává dal‰í rozmûr putování. Dimenze oãistná. Nemyslím tímto na sázavského opata BoÏetûcha, kter˘ za pokání putoval do ¤íma s kfiíÏem na zádech, ale na to, jak nám putování mÛÏe dát odstup od na‰eho zabûhaného zpÛsobu Ïivota, problémÛ, které se najednou nezdají tak dÛleÏité, jak si namlouváme. To v‰e nás jakoby proãistí, prosvûtlí a umoÏní rozli‰it to dÛleÏité od zdánlivû dÛleÏitého. UkáÏe, co máme odvrhnout, abychom získali poklad, kter˘ ani mol ani rez nekazí. Proto nalézáme na svat˘ch místech tolik zpovûdnic, neboÈ opravdové poznání zlého a promarnûn˘ch pfiíleÏitostí v nás nutnû vyvolá touhu po novém zaãátku. Kolikrát za Ïivot nám lidé umoÏní zaãít znova?! Jen BÛh nepoãítá. A je‰tû nûkdo nepoãítal a nepoãítá. Matka BoÏí, prostfiednice v‰ech milostí, a na‰i svatí pfiímluvci. A tak malá v˘zva na závûr: Najdûte si v letním volnu ãas a vydejte se na pouÈ, nejen na v˘let! A vy, ktefií ãtete tyto fiádky, jste se moÏná jiÏ vydali. V rozvalinách Ostrovského klá‰tera se sice nedûjí zázraky jak na bûÏícím páse, ale kdo vidí do du‰e ãlovûka? A svat˘ Jan Kfititel a muãedníci ostrov‰tí kéÏ Vás provázejí na Ïivotní pouti do nebeského Jeruzaléma, kde nás ãeká Kristus, poutník kalvársk˘.
okolní farnosti
Z knûÏí, ktefií pÛsobí v sousedních farnostech, je nám obzvlá‰tû blízk˘ P. Josef Andrejãák, s nímÏ jsme se mnozí mûli pfiíleÏitost seznámit jiÏ v letech 1990 – 1991, kdy vyuãoval ve ·tûchovicích náboÏenství, a se kter˘m se setkáváme i pfii na‰ich poutích na Ostrovû a na Rovínku.
P. J. Andrejãák spravuje tfii farnosti z pfiíbramského vikariátu – Star˘ Knín, Borotice a Îivoho‰È, do kter˘ch spadá celkem 39 obcí, z nichÏ vût‰ina leÏí v okrese Pfiíbram, jedna v okr. Prahazápad (Malá Leãice) a dvû v okrese Bene‰ov (Nová Îivoho‰È a Poliãany). P. Andrejãák, kter˘ je ãlenem Rytífiského fiádu kfiiÏovníkÛ s ãervenou hvûzdou (O.Cr.), sídlí na kfiiÏovnické fafie ve Starém Knínû. K této farnosti patfií obce: Kozí Hory, Libãice, Malá Hra‰tice, Malá Leãice, Mokrovraty, Nov˘ Knín, Pou‰tû, Prostfiední Lhota, Sudovice, Velká Hra‰tice, Velká Leãice a Záborná Lhota. Farnost má celkem 3 224 obyvatel (1991), z nichÏ se tehdy 1590 hlásilo ke katolické církvi. Náv‰tûvnost na nedûlních bohosluÏbách je v souãasnosti v prÛmûru 60 lidí. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o rekreaãní oblast, úãast v letních mûsících stoupá, jak to známe i z na‰ich kostelÛ. Farní kostel ve Starém Knínû, pÛvodnû gotick˘, pozdûji baroknû pfiestavûn˘, je zasvûcen sv. Franti‰ku z Assisi, kostel v Novém Knínû, pÛvodnû románsk˘, sv. Mikulá‰i. Filiální kostel je dále ve Velké Hra‰tici – sv. Zikmunda, kaple v Libãicích – sv. Jana a Pavla, v Kozích Horách – sv. Anny, v Záborné Lhotû – sv. Antonína Paduánského, v Pou‰tích – Narození sv. Jana Kfititele, v Mokrovratech – sv. Václava, v Malé Hra‰tici – P. Marie a ve Velké Leãici. Dal‰í farností jsou Borotice s pfiilehl˘mi obcemi: âelina, DraÏetice, Drevníky, Drhovce, Drhovy, Homole, Hranice, Hubenov, Cholín, Chrami‰tû, Mokrsko, Nechalov, Slovanská Lhota, Vajeãník a Îupanovice. Farnost má celkem 985 obyvatel (1991), z nichÏ pfiíslu‰nost ke katolické církvi tehdy cítilo 625 lidí. Do kostela chodí pravidelnû asi 60 vûfiících. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Boroticích je jednolodní stavba, pÛvodnû gotická, zba-
3
rokizovaná v 17. století. Místní farníci plánují jeho generální opravu. Vesniãky v okolí mají mnoho kaplí a kapliãek: âelina – sv. Jana Nepomuckého, DraÏetice – Narození P. Marie, Drevníky – sv. Václava, Drhovy – sv. Petra a Pavla, Homole – Nanebevzetí P. Marie, Hubenov – sv. Josefa, Chrami‰tû – P. Marie, Nechalov – sv. Antonína, Slovanská Lhota – Nav‰tívení P. Marie, Îupanovice – sv. Jana Nepomuckého.
Interiér farního kostela Sv. Franti‰ka z Assisi ve Starém Knínû
Tfietí farnost – Îivoho‰È – zahrnuje obce: âím, Hnûv‰ín, Chotilsko, Kobylníky, Kfieniãná, Lipí, Nová Îivoho‰È, Poliãany a Sejcká Lhota. Z 381 obyvatel (1991) se 166 pfiihlásilo ke katolické vífie, do kostela chodí asi 20 lidí. Farní kostel sv. Fabiána a ·ebestiána je jedna z mála staveb, která zbyla ze Staré Îivoho‰ti po napu‰tûní Slapského jezera. Tento plaveck˘ kostelík, pÛvodnû románsk˘, byl ve 14. stol. pfiestavûn goticky a r. 1860 upraven novorománsky. Farnosti mají novou ekonomickou radu, která byla jmenována na 3 roky od l. l. 2001, je tfiíãlenná, z kaÏdé farnosti jeden zástupce. Ve farnostech probíhá celá fiada aktivit. KaÏd˘ mûsíc se na farách ve St. Knínû a v Boroticích scházejí snûmovní krouÏky a probírají jednotlivá témata, nûkdy s úãastí p. faráfie. KaÏd˘ch 14 dní je
4
okolní farnosti
Farní kostel Sv. Franti‰ka z Assisi ve Starém Knínû
ve Starém Knínû setkání nad katechismem. Fara v Boroticích je k dipozici pro pofiádání rÛzn˘ch akcí, ãehoÏ nejvíce vyuÏívá mládeÏ o víkendech. Jedenkrát za dva roky se zde koná vikariátní setkání dûtí – naposledy letos 12. kvûtna, mimofiádnû vydafiené, za krásného poãasí (úãast asi 100 dûtí z Pfiíbramska a Sedlãanska). O prázdninách na fafie pob˘vají rÛzné skupiny dûtí a mládeÏe. Na fafie ve St. Knínû se farníci obãas scházejí k modlitbû rÛÏence a co nás zvlá‰tû zaujalo, sv. rÛÏenec se modlí sami farníci i u nûkter˘ch kapliãek, v kvûtnu se nûkde sejdou i k májov˘m poboÏnostem. KaÏdoroãnû je organizována i farní dovolená v poãtu asi tfiiceti lidí, konala se podobnû jako na‰e farní dovolená napfi. v Králíkách a v Nov˘ch Hradech. Velk˘ úspûch mûl pobyt v Koclífiovû. Letos jedou na‰i sousední farníci do Jansk˘ch Lázní. Farní sbor vede pan varhaník Michal Havlíãek
ve Starém i Novém Knínû. Farní knihovna funguje na fafie ve Starém Knínû. NáboÏenství se vyuãuje na fafie ve Starém Knínû (4 dûti) i ve ‰kolách v Hra‰tici (7 dûtí) a v Boroticích (3 dûti). Stejnû jako v na‰ich farnostech dûtí bohuÏel stále ub˘vá. P. Andrejãák má na starosti katechety v celém vikariátu. Pan faráfi pÛsobí pastoraãnû i v sanatoriu v Dobfií‰i, kde slouÏí také jedenkrát mûsíãnû m‰i svatou. Nav‰tûvuje i nemocné ve sv˘ch farnostech, kde pÛsobí rovnûÏ farní charita, která vykonává o‰etfiovatelskou sluÏbu, o‰etfiovatelky a peãovatelky spolupracují s místními lékafii. Vlastní farní ãasopis nevychází, ale je moÏno vyuÏít obecní Novoknínsk˘ zpravodaj, kam pan faráfi obãas pfiispívá. Nejvût‰í poutní slavnost se pofiádá ve Starém Knínû v fiíjnu na svátek sv. Franti‰ka z Assisi. Je vÏdy tfiídenní, v pátek se koná adorace v kostele, sobota je putovní, zaãíná m‰í svatou v 9. hodin
okolní farnosti
a pokraãuje putováním po nûkolika trasách za doprovodu knûÏí, veãer následuje kulturní program (koncert, beseda). Letos bude putovní sobota 6. 10. Posvûcení chrámu bude letos slaveno 21. 10. v 10.30 hod. V rámci evangelizace vyuÏívá P. Andrejãák velkého mnoÏství kapliãek ve sv˘ch farnostech k slavení poutních m‰í svat˘ch. To mu umoÏÀuje oslovit i lidi, ktefií by do kostela jinak nepfii‰li. Pan faráfi nám poskytl plán poutí ve sv˘ch farnostech na cel˘ rok 2001. Vzhledem k termínu, kdy tyto Proudy vycházejí, uvádíme pfiehled jen za druhou polovinu roku: k a p l e – K o z í H o r y 28. 7. 2001 14.00 hod. Libãice 1. 7. 2001 Mokrovraty 28. 9. 2001 10.00 hod. DraÏetice 8. 9. 2001 15.00 hod. Drevníky 28. 9. 2001 15.00 hod. Homole 18. 8. 2001 15.00 hod. k o s t e l y – N o v ˘ K n í n 6.12. 2001 17.00 hod. Borotice 15. 8. 2001 16.45, 19. 8. 2001 8.30 hod. UpozorÀujeme, Ïe mÛÏe dojít ke zmûnám, zvlá‰tû v hodinách. Co se t˘ãe budoucnosti pastorace na venkovû, není p. faráfi Andrejãák pesimistick˘, ale ani pfiehnanû optimistick˘. PovaÏuje za dÛleÏité vûnovat se star‰ím lidem, ktefií v souãasné dobû v kostelích pfievládají, ale s v˘hledem do budoucna je potfieba podchytit zejména mladé kfiesÈanské rodiny, jejichÏ zdravé fungování je velkou nadûjí. Pan faráfi vûfií, Ïe obnova venkova je‰tû pfiijde.
5
Pravideln˘ pofiad bohosluÏeb: S t a r ˘ K n í n : m‰e sv. Ne 10.30 hod. B o r o t i c e : m‰e sv. Ne 8.30 hod., ât 16.45 hod. Î i v o h o ‰ È : m‰e sv. Ne 15.00 hod. N o v ˘ K n í n : m‰e sv. So 17.00 hod. (zimní ãas), 18.00 hod. (letní ãas), Út a Pá 17.00 hod.(zimní ãas), 18.00 hod. (letní ãas), St. 8.00 hod. L i b ã i c e : m‰e sv. poslední pondûlí v mûsíci 15.00 hod. V e l k á H r a ‰ t i c e : m‰e. sv. první sobota v mûsíci 15.00 hod. Za mil˘ rozhovor a poskytnuté informace srdeãnû dûkujeme. MSÎ
Kostel Sv. Mikulá‰e v Novém Knínû
6
stalo se
18. 3. 2001 Je tfietí nedûle postní. V kostele sv. Petra a Pavla ve Slapech zaãíná nedûlní m‰e svatá. Poãet pfiítomn˘ch vûfiících s ohledem na poãet obyvatel farnosti není pfiíli‰ optimistick˘. Mezi pfiítomn˘mi jsou v‰ak i ti, ktefií v tuto nedûli pfiijmou svátost nemocn˘ch z rukou P. Roberta. Ani jich v‰ak není mnoho. Nûco kolem deseti lidí. Je to na první pohled rÛznorodá smûsice star‰ích lidí. Nûktefií se velmi obtíÏnû pohybují a i za pomoci hole je pro nû tûÏké dojít k oltáfii a tam postát. Jiní vypadají zdravû, ale to je jen zdání. Jsou totiÏ i nemoci, které na první pohled nejsou na ãlovûku zjevné. Lidé pfiijímající svátost nemocn˘ch v‰ak mají jedno spoleãné: vûfií a doufají, Ïe skrze tuto svátost se jim dostane od Pána Boha podpory v jejich dal‰ím Ïivotû, Ïe nastane zlep‰ení nebo alespoÀ stabilizace zdravotního stavu a v hodinû smrti se za nû bude pfiimlouvat Panna Maria, aby jim milosrdn˘ BÛh odpustil v‰echna pozemská provinûní a pfiijal je mezi své vyvolené. V pfiímluvách pak v‰ichni vûfiící spoleãnû prosili za sebe navzájem a zejména pak i za ty, ktefií pfiijali svátost nemocn˘ch.
pfied rokem pfiesídlila ze svého domeãku ve ·tûchovicích (pfiesnûji v „Zadních koncích“ jak sama fiíkávala) do penzionu v Kytínû. A 20. bfiezna leto‰ního roku „pfiesídlila“ tam, kam se uÏ léta upfiímnû tû‰ila: na vûãnost. Na setkání se sv˘m Pánem se mÛÏe tû‰it ten, kdo proÏil Ïivot v míru s Ním, s lidmi i se sebou sam˘m, ten kdo proÏil svÛj Ïivot v lásce… Vûrka takov˘ Ïivot Ïila cel˘ch sv˘ch 81 let a já myslím, Ïe není tfieba více slov… VÏdyÈ Vûrka na mnû jistû z nebe kouká a fiíká: „Co to tam o mnû pí‰e‰, ty moje dûveãko…“ dsch
21. – 31. 3. 2001 Tak jsem hledala ve slovníku v˘znam slova diakonie a pfiedstavte si, nena‰la jsem. On ten v˘znam diakonií asi nebude ve slovech… Na‰e pfiedvelikonoãní sbírky pro nuzné, jejichÏ v˘tûÏek kaÏdoroãnû putuje do Diakonie v Úpici, se uÏ staly tradicí. V‰e, co jsme ze svého dostatku dokázali bez velik˘ch slov nabídnout tûm, ktefií Ïijí z rÛzn˘ch
Kaunovi
23. 3. 2001 Je to vlastnû poprvé, kdy otevírám svÛj „archiv rukopisÛ“ ãlánkÛ uvefiejnûn˘ch v rubrice Stalo se. Nikdy nûjak nebyl dÛvod. AÏ dnes... Hledám stránky popsané vûtami bez ãárek a teãek, bez koncÛ a zaãátkÛ… Vûtami, které sice postrádají interpunkci, zato jsou plné osobitého vidûní svûta, bohatosti vnímání okamÏikÛ, jemnocitu a Ïivotní moudrosti. Hledám stránky podepsané tím pro mne zvlá‰tû drah˘m „B.B.“ Jejich autorka obãas nûjaké to „B“ je‰tû pfiidala, protoÏe rozdávat to ona opravdu umûla. Nejenom ta béãka, ale taky pohlazení, upfiímné slovo, úsmûv, dobrou náladu… MoÏná proto, Ïe ji ve stáfií chfiadnul sluch, nauãila se sly‰et srdcem a vidût to, co mnohdy pfiehlíÏíme. âlovûãí smutek a bolest, zvífiecí oddanost, nûhu kytiãek… Drobounká a kfiehká osÛbka s velikánsk˘m srdcem, ve kterém na‰la místo pro kaÏdého z nás, pro své milované pejsky a koãiãky, pro v‰e Ïivé... Na‰e Vûru‰ka Barto‰ová. Zhruba
Vûru‰ka Barto‰ová na farním zájezdû
dÛvodÛ v bídû a nedostatku, urãitû najde svého vdûãného adresáta. Letos se shromáÏdilo tolik ‰atstva a obuvi, Ïe odvoz z prostor ‰tûchovické fary musel probûhnout nadvakrát. ·tûdré ruce dárcÛ pfiispûly také finanãní ãástkou 1500,- Kã. Jménem v‰ech potfiebn˘ch upfiímné: ZaplaÈ Pán BÛh. rr
stalo se
1. 5. 2001 Pfied putováním na Rovínek jsme se se‰li jako kaÏdoroãnû v 9 hod. ve ‰tûchovickém kostele ke krátké úvodní modlitbû, kterou P. Robert zahájil mariánsk˘ mûsíc. ÚãastníkÛ postupnû pfiib˘valo, a tak jsme v poãtu témûfi 40 lidí vyrazili romantickou stezkou podél ·tûchovické pfiehrady za krásného sluneãného poãasí. To jsme je‰tû netu‰ili, Ïe leto‰ní l. máj dosáhne teplotního rekordu. JiÏ tradiãnû nás doprovázel P. Petr Bubeníãek, se kter˘m jsme na tfiech obvykl˘ch zastaveních i cestou rozjímali stejnû jako loni o modlitbû, coÏ je opravdu nekoneãné téma. Za vrcholícího vedra jsme vystoupali po schodech do Tfiebenic, abychom se postupnû v‰ichni se‰li u kapliãky na Rovínku, kde v 15 hod. zaãala m‰e sv. Takovou slávu kapliãka dlouho nezaÏila – se‰lo se zde pût duchovních: probo‰t Vy‰ehradské kapituly P. Antonín DoleÏal, P. Josef Andrejãák O.Cr., P. Petr Kouteck˘ ze Zbraslavi, P. Petr Bubeníãek z Roztok a nበpan faráfi. M‰e sv. byla zakonãena májovou poboÏností a slavnostním poÏehnáním. Pfii m‰i svaté byla vyhlá‰ena sbírka na generální opravu kapliãky, dosud se vybralo jiÏ 20 000,- Kã. mal
1. kvûtna jsme se zúãastnili poutû od ‰tûchovického kostela ke kapliãce Panny Marie na Rovínku. Pfii poãáteãní modlitbû v kostele ve ·tûchovicích, kde jsme byli poprvé, se nám líbil zejména oltáfi, jemuÏ podobn˘ jsme pfiedtím nikde nevidûli. Vycházka údolím Vltavy byla moc pûkná – poprvé jme si z v˘‰ky prohlédli ·tûchovickou pfiehradu a pfieãerpávací potrubí s lanovkou. Pro‰li jsme proslulou trampskou osadou Ztracenka a po poledni jsme se zastavili u sochy sv. Jana Nepomuckého pod Slapskou pfiehradou. Duchovní doprovod a promluvy P. Bubeníãka o modlitbû byly velice hezké. Odpolední m‰e u kapliãky Panny Marie byla velmi pûknû pfiipravena. Celá na‰e rodina ráda vzpomíná na tento v˘let. Svatá Maria, oroduj za nás. Martin, Mariamma, Martínek a babiãka Jana Klepetkovi
JiÏ od útlého dûtství byl pro mû l. máj spjat s putováním na Rovínek. Bylo to sice jen pfies hodinu
7
cesty, ale vÏdy pû‰ky. Jako dûti jsme pokaÏdé asi ne‰ly rády, ale ãasem jsem si toto poutní místo zamiloval. Zvlá‰tû, kdyÏ jsem si více uvûdomil historické souvislosti. Je‰tû moje babiãka totiÏ nosila jméno zakladatele kapliãky Jakuba Záhorského.
M‰e svatá pfied kapliãkou na Rovínku
Letos jsem jiÏ 16. rok farníkem staroknínsk˘m. Po del‰í úvaze jsem se rozhodl tentokrát vyzvat ostatní farníky a s nimi spoleãnû putovat na Rovínek. JelikoÏ máme ve farnosti také 1. 5. svou tradiãní m‰i svatou u kapliãky v Malé Hra‰tici, vydali jsme se na cestu odtamtud. Ne‰lo nás sice mnoho, ale nበpan faráfi mezi námi byl. Ten se také postaral o duchovní náplÀ. Cestou jsme pfii nûkolika zastaveních u dvou kostelÛ a dvou kapliãek rozjímali o textu Jana Pavla II. Novo millennio ineunte. A tak jsme krásnou krajinou pfies Velkou Hra‰tici, Velkou a Malou Leãici, Královky a Slapy do‰li aÏ do Lahozu ke tfiem kfiíÏÛm a studánce. Zde jsme se jiÏ fiádnû zahfiátí svlaÏili pramenitou vodou, které byly v minulosti ãasto pfiipisovány zázraãné úãinky. Na m‰i svatou jsme to sice mûli právû naãas, ale opravdu byla slavná. Tolik knûÏí se zde bûÏnû neschází. Nejvíce mû potû‰ila pfiítomnost hlavního celebranta pana probo‰ta DoleÏala, kter˘ se také ve své promluvû zmínil, jaké mnoÏství poutníkÛ na Rovínek chodívalo v dávn˘ch dobách. Po m‰i svaté jsme jiÏ zase mûli nachvat, abychom
8
stalo se
do‰li pfies Záhofií do Slap na autobus. Ten nás dovezl aÏ pfied nበkrásn˘ kostel v Novém Knínû. Zde jsme jiÏ jen krátce podûkovali na‰emu Pánu. Já bych touto cestou chtûl podûkovat v‰em, kdo se o poutní místo na Rovínku starají, zvlá‰tû svojí mamince Kvûtu‰ce. Pavel Svoboda
9. 5. 2001 Tuto stfiedu se spoleãenství star‰ích nese‰lo jako obvykle na fafie, ale pfiijalo pozvání manÏelÛ Pecharov˘ch z Bu‰e ke grilování kufiat na jejich krásné zahradû. KdyÏ se setká nûkolik lidí, tak mnoh˘ z nás si fiekne „No a co?“ Úplnû bûÏná záleÏitost. Ne ale v pfiípadû, setkají-li se lidé, ktefií si mají co fiíci, je jim spolu dobfie a vládne-li mezi nimi dobrá pohoda, která pramení ze spoleãné víry. Pak „No a co?“ jiÏ neplatí. A s lítostí si pfiiznejme, Ïe taková setkání nás ãasto nepotkávají a tudíÏ to úplnû bûÏná záleÏitost není. KdyÏ se mi pfied ãasem dostalo vlídného pozvání, s radostí a zároveÀ s obavou jsem souhlasila. S obavou, jak budu pfiijata ostatními a zda mezi toto spoleãenství jiÏ opravdu patfiím. Velice dûkuji v‰em, ktefií mi sv˘m vstfiícn˘m a laskav˘m chováním pomohli zahnat mé pochybnosti. Podûkování téÏ patfií Janû a Václavovi, za pozvání do jejich „oázy klidu“. Samozfiejmû jedniãku si zaslouÏí Jifií a v‰ichni ostatní za dobroty, které bylo moÏné ochutnat. Díky v‰em za mile proÏité odpoledne. V.
12. 5. 2001 V polovinû krásného mariánského mûsíce kvûtna si pfiipomínáme svátek slavného ãeského muãedníka sv. Jana Nepomuckého, jednoho z fiady na‰ich zemsk˘ch patronÛ. Tento svûtec, v minulosti ãesk˘m národem tolik uctívan˘ a milovan˘, ale bohuÏel i znevaÏovan˘ a zesmû‰Àovan˘, je dnes vzpomínán a slaven jako stateãn˘ obhájce práv církve a ochránce zpovûdního tajemství, kter˘ pro svûdomité plnûní sv˘ch úfiedních a stavovsk˘ch povinností obûtoval i svÛj vlastní Ïivot. Také nበ‰tûchovick˘ farní kostel je pfiíznaãnû pro tento povltavsk˘ kraj zasvûcen sv. Janu Nepo-
Na farní zahradû
muckému a kaÏdoroãnû v tomto ãase se zde konají poutní m‰e svaté. Leto‰ní slavnost pfiipadla na pfiíjemn˘ slunn˘ sobotní den. Automobily poutníkÛ zaplnily jiÏ v odpoledních hodinách volná prostranství v okolí kostela. M‰e svatá pak byla slouÏena od 18 hodin mil˘m hostem P. Gilbertem z premonstrátského klá‰tera v Îelivû, augustiniánem P. J. N. Aixnerem ze svatotomá‰ské farnosti na Malé Stranû v Praze a na‰ím panem faráfiem. V obsáhlém kázání nám P. Gilbert zasvûcenû pfiiblíÏil svûtcovu postavu v historickém a politickém kontextu tehdej‰í nelehké doby, která jiÏ zrála k husitsk˘m boufiím. Zjednodu‰enû lze fiíci, Ïe se doktor církevního práva a generální vikáfi Jan z Pomuku stal obûtí sporu mezi sv˘m arcibiskupem Janem z Jen‰tejna, hájícím nezávislost církve a králem Václavem IV., kter˘ se snaÏil církevní moc podrobit královské autoritû. Pfiipomínky v˘znamn˘ch událostí svûtcova Ïivota zaznûly i v litaniích ke sv. Janu, které jsme se modlili na konci bohosluÏby.
stalo se / kultura
Ke slavnostnosti m‰e svaté v˘znamnû pfiispûl pod vedením Pavla Vernera téÏ svatotomá‰sk˘ chrámov˘ sbor z Prahy, jehoÏ ãlenem a zdatn˘m tenorem b˘val dfiíve i P. Robert Hanaãík. Tentokrát se sbor mohl py‰nit pfiizvanou sólistkou Ludmilou Vernerovou a dal‰ími hudebníky. Na zaãátek m‰e zaznûla skladba G. F. Händela Samson se slavnostní trubkou. K obûtování bylo zpíváno Mozartovo Ave Verum, pfii svatém pfiijímání Mozartovo Laudate Dominum a Ave Maria od renesanãního italského skladatele G. P. Palestriny. Po m‰i svaté je‰tû zaznûla Kantáta k sv. Janu Nepomuckému od posledního barokního skladatele a na‰eho souãasníka F. X. Thuriho a Palestrinova Alma Redemptoris Mater. K poutím tradiãnû patfií potûcha a obãerstvení nejen duchovní, ale i hmotné. Proto byla také po skonãení m‰e svaté moÏnost zúãastnit se táborového ohnû na farní zahradû. Zde bylo obûtav˘mi farníky nachystáno velké mnoÏství v˘born˘ch ‰pekáãkÛ, v‰e, co bylo k jejich peãení a konzumaci
FILM Z ãeské filmové tvorby v poslední dobû získal nejvíce ocenûní snímek
MUSÍME SI POMÁHAT. ObdrÏel pût âesk˘ch lvÛ – za nejlep‰í film r. 2000, za reÏii, scénáfi a hlavní muÏskou i Ïenskou roli. Kromû toho byl nominován na prestiÏního Oscara v kategorii zahraniãních filmÛ. Na jeho vzniku spolupracovala jiÏ osvûdãená dvojice, která sklidila velk˘ úspûch s filmem Pelí‰ky – reÏisér Jan Hfiebejk a scenárista Petr Jarchovsk˘. A opût zde zachycují tragické období v Ïivotû ãeského národa nadlehãenû a s humorem, ov‰em vût‰inou ãern˘m. Pfiíbûh o ãeském národním charakteru pfiedvádûném na chování lidí za protektorátu je opravdu dost hofikou komedií. Hlavní postava – Josef âíÏek, v˘bornû ztvárnûn˘ Boleslavem Polívkou, se vlastnû proti své vÛli stává hrdinou, kdyÏ je shodou okolností postaven pfied nutnost
9
tfieba, a také rÛzné doma pfiipravené sladkosti. Ve skupinkách zde probíhala volná zábava aÏ do pozdních veãerních hodin. M. Vejdová
19. 5. 2001 Komorní pûveck˘ sbor SARABANDA z Opavy nám sv˘m koncertem ve ‰tûchovickém kostele pfiipravil skuteãnû nev‰ední záÏitek. Ze svého bohatého repertoáru pfiedvedl skladby pfieváÏnû barokních a renesanãních autorÛ (A. Bruckner, Th. Morley, Jan Campanus-VodÀansk˘, J. S. Bach, W. A. Mozart, G. Martini aj.). Pfii v˘bûru skladeb z cyklu Loutna ãeská od Adama Michny z Otradovic si jistû nûktefií z nás vzpomnûli na své pÛsobení v rÛzn˘ch souborech, kde toto duchovní dílo patfiilo ke kmenovému repertoáru. Projev celého souboru byl kompaktní a vyváÏen˘, zvlá‰tû soprány znûly lehce a ãistû. Dlouh˘ potlesk po kaÏdé skladbû i na závûr koncertu byl jistû upfiímn˘m podûkováním za pfiedveden˘ v˘kon. J.S.
ukr˘t v tajné skr˘‰i svého bytu Ïidovského uprchlíka Davida Wienera, syna svého b˘valého zamûstnavatele. Pfii vûdomí toho, Ïe bliÏním v nouzi se má pomáhat, pomoc neodepfie, ale zároveÀ ze strachu zaãne spolupracovat s kolaborantem Prohaskou. I postava Prohasky (ve skvûlém podání Jaroslava Du‰ka) prochází v prÛbûhu událostí rÛzn˘mi promûnami. Velkou pfiíleÏitost zde dostala ve své první filmové roli slovenská divadelní hereãka Anna ·i‰ková a jako âíÏkova manÏelka opravdu exceluje. Îádná role ve filmu ostatnû není jednoznaãná a nemûnná. Pod vlivem mezních situací, nebezpeãn˘ch, dramatick˘ch, ale i komick˘ch a leckdy aÏ absurdních, se lidé více ãi ménû snadno pfiizpÛsobují ãi obracejí ve svém jednání, a tak se zde postupnû jako by stírají rozdíly mezi kolaborantstvím a hrdinstvím i fale‰n˘m hrdinstvím. Autofii filmu jsou v‰ak daleci jakéhokoliv hodnocení ãi kritiky problematick˘ch postav, dívají se na nû s nadhledem a ponechávají na divákovi, aby uvaÏoval, jak by se v podobn˘ch situacích dokázal zachovat on sám. mal
10
kultura
V¯STAVY Nejvût‰í událostí leto‰ního praÏského kulturního léta je pûtidílná v˘stava
SLÁVA BAROKNÍ âECHIE spojená s celou fiadou doprovodn˘ch akcí: koncertÛ, premiér barokních oper, divadelních pfiedstavení, pfiedná‰ek, literárnû hudebních pofiadÛ aj., které se budou konat nejen v Praze, ale i dal‰ích ãesk˘ch regionech. Jádro tohoto projektu tvofií pût tematick˘ch expozic uspofiádan˘ch Národní galerií pod zá‰titou prezidenta âR, za morální podpory âeské komise pro UNESCO a s podporou Ministerstva kultury. V˘stavy nabízejí celkem více neÏ 1 600 exponátÛ, v˘hradnû originálÛ, nejen umûleck˘ch dûl, ale i pfiedmûtÛ denní potfieby, které doplÀují celkov˘ obraz ãeské barokní spoleãnosti. Nezamûfiují se pouze na vrcholná díla malífiská a sochafiská, ale i na ukázky kresby a grafiky, umûleckého fiemesla, knih, originálních architektonick˘ch plánÛ apod. Tvofií nejrozsáhlej‰í pfiehlídku barokní kultury od velké v˘stavy v r. 1938. Vût‰ina exponátÛ se vefiejnosti pfiedstavuje vÛbec poprvé nebo znovu po dlouhé dobû, mezi nimi je i fiada novû restaurovan˘ch obrazÛ. Jednotlivé expozice se konají v Obrazárnû PraÏského hradu – Barokní triumfy – Barokní víra, zboÏnost a církev (soubor obrazÛ Petra Brandla, expresivní dfievûné plastiky M. B. Brauna, zem‰tí patroni, barokní zlatnictví), Styky barokních âech s Evropou a svûtem (zámofiské misie, barokní cesty a cestování, dobov˘ obchod a podnikání), Vûda a vzdûlání v barokních âechách (unikátní lékafiské pfiístroje, geografické pfiístroje, mechanické hfiíãky, pfiírodniny, umûleckofiemeslné kuriozity); v klá‰tefie sv. Jifií – Barokní velmoc – Politika, monarchie, dynastie (portrétní galerie HabsburkÛ, alegorické a oslavné obrazy, numizmatická kolekce), Válka, mír a jejich ohlasy v barokní kultufie (památky na ãeské povstání z let 1618-1620, tfiicetiletá válka, turecké války a vál-
ky vedené Marií Terezií), zde je i hmatová v˘stava Doteky baroka – soubor odlitkÛ barokních soch, pfiedev‰ím M. B. Brauna z Kuksu; dále ve Vald‰tejnské jízdárnû – Svátky baroka – Teatralita a divadlo jako základní sloÏka barokní kultury (zachované kost˘my, kulisy a rekvizity z divadla v âeském Krumlovû, památky na velké barokní svûtské i náboÏenské slavnosti); v paláci Kinsk˘ch – Îivot a smrt v baroku – Ozvûna Majestátu (panovník, jeho rodina a dvÛr), Chrám a klá‰ter (Ïivot a kulturní odkaz barokního katolického kléru), Zámek a palác (Ïivotní styl a kulturní investice aristokracie), Mûsto (kultura pobûlohorsk˘ch ãesk˘ch mûst), Vesnice (doklady o dosud nejménû zmapované oblasti Ïivota v baroku), Exil (Ïivot nekatolické komunity v âechách a v exilu) a ve sklepení paláce Kinsk˘ch – Poklady baroka – ukázka barokního zlatnictví, skláfiství, numizmatiky a keramiky. V‰echny v˘stavy trvají do 28. 10. 2001. Základní vstupné na jednotlivé expozice je 90,- Kã, sníÏené 40,- Kã, rodinné 200,- Kã. Je moÏné zakoupit i vstupenku platnou jednorázovû po celou dobu konání v˘stavy na v‰echny expozice za 300,- Kã. A je‰tû k názvu projektu – podle slov generálního kurátora Víta Vlnase âechie není dal‰í návrh na nov˘ jednoslovn˘ název na‰í republiky, ale je to básnick˘ termín z barokních personifikací – ideální zosobnûní âeského království v podobû Ïeny se svatováclavskou korunou, doprovázené dvouocas˘m lvem. Vyskytuje se na fiadû barokních alegorií, zejména na rytinách. mal
kultura
TIP NA V¯LET SIDONIE NÁDHERNÁ A JEJÍ VRCHOTOVY JANOVICE Jen asi hodinku cesty autem od na‰ich farností smûrem na Votice leÏí krásné, poetické místo, které rozhodnû stojí za prohlídku – zámek Vrchotovy Janovice a jej obklopující romantick˘ sedmnáctihektarov˘ park se vzácn˘mi cizokrajn˘mi dfievinami. Pfiedev‰ím ten je spjat˘ s dcerou posledního majitele zámku Karla rytífie Nádherného – baronkou Sidonií Nádhernou (1885-1950), která podle sv˘ch slov Ïila v parku vlastnû víc neÏ v domû. ZaslouÏila se o jeho úpravu, sama v parku s nad‰ením a vytrvalostí zahradniãila, nakupovala dal‰í rostliny, dala roz‰ífiit zámeck˘ rybník. Dodnes zde kvetou jí vlastnoruãnû sázené rododendrony a azalky. Sidonie Nádherná byla po v‰ech stránkách zajímavá a obdivuhodná osobnost, na svou dobu velice vzdûlaná, zcestovalá a emancipovaná, pfiitaÏlivá ‰lechtiãna, která dovedla kolem sebe vytváfiet krásné prostfiedí. Byla inspirací umûlcÛm a není náhodou, Ïe za ní do Vrchotov˘ch Janovic pfiicházeli básníci, spisovatelé, malífii, politici, filozofové a dal‰í pozoruhodní lidé. Janovice nav‰tûvoval napfi. rakousk˘ lyrik a prozaik, praÏsk˘ rodák Rainer Maria Rilke. Pob˘val zde i malífi Max ·vabinsk˘, kter˘ vytvofiil nûkolik portrétÛ Sidonie, dále zakladatel prÛhonického parku Silva-Taroucca, kníÏe Lobkowicz, biskup Antonín Podlaha, architekt Adolf Loos, knûÏna Mechtilda Lichnowská, vnuãky prezidenta Masaryka Herberta a Anna a jiní v˘znamní lidé. Pro Sidonii v‰ak osudov˘ v˘znam mûlo pfiedev‰ím seznámení s rakousk˘m spisovatelem, dramatikem a novináfiem Karlem Krausem. Ten si také zamiloval janovick˘ park, kde na‰el útoãi‰tû pro literární tvorbu i soukrom˘ Ïivot. Mûl zde svÛj kamenn˘ stÛl, kter˘ dosud spolu s ostatními malebn˘mi místy v parku, jako
11
je Rilkova cesta, laviãka lásky, Janovo odpoãívadlo, Amáliino zákoutí, jezírko, janovick˘ potok a dal‰í, vytváfií nev‰ední atmosféru. V západním koutku parku zaloÏila Sidonie mal˘ hfibitÛvek, kde pochovala své rodiãe, oba bratry i anglickou chÛvu. Jejím pfiáním samozfiejmû bylo, aby zde také jednou odpoãívala, coÏ se jí v‰ak splnilo aÏ v kvûtnu r. 1999, kdy sem byly její ostatky pfievezeny z anglické emigrace. Zámek sám má také pohnutou historii, jak uÏ to ostatnû u na‰ich zámkÛ b˘vá. Pfied 2. svûtovou válkou zÛstala na správu celého panství Sidonie Nádherná uÏ úplnû sama. Ze v‰ech sil se snaÏila jej udrÏovat, av‰ak za války nejprve zabraly sídlo jednotky SS, pak ruská armáda, v padesát˘ch letech byl zámek vyvlastnûn, zafiízení rozprodáno, rozkradeno nebo spáleno. Za komunistického reÏimu byl v zámku zfiízen sklad textilu a pfied úplnou zkázou jej zachránilo aÏ Národní muzeum, které zámek dnes spravuje. Kromû památek na rod Nádhern˘ch a vzácné janovické hosty je zde umístûna expozice Spoleãnost v âechách 19. století, která pfiibliÏuje Ïivot té doby. Jsou zde vystaveny rÛzné pfiedmûty denní potfieby, nábytek, obrazy, hraãky, dobové obleãení aj. Je moÏno si prohlédnout i osobní pfiedmûty velikánÛ ãeské literatury – J. Nerudy, K. J. Erbena, B. Nûmcové a dal‰ích. Prohlídka s prÛvodkyní trvá asi l hod. V zámeckém sklepení je instalována samostatná stálá expozice âeské zvonafiství, kde mÛÏeme vidût ukázky zvonafiského mistrovství od 14. stol. po souãasnost. Zámek je otevfien od kvûtna do záfií dennû kromû pondûlí, v dubnu a fiíjnu jen o víkendech, od 9-12 a 13-17 hod. Vstupné 20,- Kã. Park je pfiístupn˘ zdarma celoroãnû, stejnû jako zámecká restaurace, kde je moÏno chutnû a za lidové ceny poobûdvat. mal
kalendáfi
12
Pravidelné bohosluÏby o prázdninách s o b o ta 8.00 ·tûchovice n e d û l e 8.00 Sv.Kilián (Davle)
Telefonní spojení na knûze okolních farností: Zbraslav Jílové u Prahy
0603/456 950 02/419 503 96 (hlásí se Agentura 97)
Nov˘ Knín
0305/593 312
Mní‰ek pod Brdy
0305/592 619
Neveklov
0301/741 109
P o u t n í m ‰ e s v a t á z e s v á t k u s v. P e t r a a P a v l a v k a p l i ã c e v o b c i K r á m y bude v sobotu 30. ãervna v 10.00 hodin dopoledne.
P o u È u S v. K i l i á n a v D a v l i bude v rámci pravideln˘ch nedûlních bohosluÏeb v nedûli 8. ãervence v 8.00 hod. M ‰ e s v. k p o c t û s v. A n n y bude v rámci pravideln˘ch nedûlních bohosluÏeb v nedûli 29. ãervence v 8.00 hodin u Sv. Kiliána v Davli. P o u t n í m ‰ e s v. z e s v á t k u N a n e b e v z e t í P a n n y M a r i e bude v nedûli 19. srpna v 10.30 hod. u kapliãky na Rovínku. M‰e v kostele ve Slapech tuto nedûli nebude. P o u t n í m ‰ e s v. z e s v á t k u U m u ã e n í s v. J a n a K fi t i t e l e bude v sobotu 1. záfií ve 14.00 hod. na Ostrovû u Davle.
Pfiípadné zmûny budou vãas oznámeny. obãasník pro vnitfiní potfiebu farností ·tûchovice a Slapy
Náklad: 250 ks. Adresa redakce: ·tûchovice 213. Tel.: 02/994 11 12 ·éfredaktor: P. Robert Hanaãík Grafická úprava: J.+J. Majcherovi. Tisk: ÚJI Praha-Zbraslav