„Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb“ DÍLČÍ ZPRÁVA Č. 2
1
Zpráva zpracována k datu: 21. 12. 2012
Tato evaluace je financována z projektu: CZ.1.04/6.1.00/09.00016 „Zpracování evaluací, analýz a odborných studií OPLZZ“
Zpráva zpracována pro: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2
Zpracovatel: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Sídlo, kancelář Brno: Palackého tř. 10, 612 00 Brno IČ: 25342282 Kancelář Praha: Lidická 1, 150 00 Praha 5
2
Obsah OBSAH
3
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ
4
MANAGERIAL SUMMARY
8
1 POSTUP ŘEŠENÍ
12
2 VYHODNOCENÍ POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RÁMCI PROJEKTŮ OBLASTI PODPORY 3.1
17
2.1 PŘÍNOSY PODPOŘENÝCH PROJEKTŮ 2.1.1 ZAMĚŘENÍ PROJEKTŮ – POTENCIÁLNÍ UŽITEK REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ 2.1.2 ZHODNOCENÍ POTŘEBNOSTI VE VAZBĚ NA REGIONY 2.1.3 ZHODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ PROJEKTŮ, JEJICH ÚČELNOST A RELEVANCE 2.1.4 HOSPODÁRNOST 2.1.5 UDRŽITELNOST POSKYTOVANÝCH SLUŽEB 2.1.6 EFEKTIVNOST 2.1.7 PŘEKRYVY PROJEKTŮ 2.2 SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ OBLASTI PODPORY 3.1
17 17 26 34 43 51 55 60 61
3 VYHODNOCENÍ POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V RÁMCI PROJEKTŮ OBLASTI PODPORY 3.2
65
3.1 SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ ROMSKÉ LOKALITY A PROBLÉMY JEJICH OBYVATEL 3.2 ZHODNOCENÍ PŘÍNOSŮ PROJEKTŮ 3.2.1 ZHODNOCENÍ POTŘEBNOSTI VE VAZBĚ NA REGIONY A JEJICH PROBLÉMY 3.2.2 ZHODNOCENÍ PLNĚNÍ CÍLŮ PROJEKTŮ, JEJICH ÚČELNOST A RELEVANCE 3.2.3 HOSPODÁRNOST 3.2.4 UDRŽITELNOST POSKYTOVANÝCH SLUŽEB 3.2.5 EFEKTIVNOST 3.2.6 PŘEKRYVY PROJEKTŮ 3.3 SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ OBLASTI PODPORY 3.2
Samostatná příloha: Vyhodnocení poskytování sociálních služeb v rámci projektů oblasti podpory 3.1 – úroveň krajů 3
65 71 71 81 89 94 99 105 106
Manažerské shrnutí Tato zpráva je výstupem ke 2. části projektu „Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb“. Předmětem zprávy je evaluace výzev č. 21, 43, 67 a 5 (IP) v oblasti podpory 3.1 a výzev č. 19 a 15 (IP) v oblasti podpory 3.2 na základě získaných informací o jednotlivých podpořených projektech a v souvislosti s výsledky úkolu 1 (viz 1. dílčí zpráva tohoto projektu). Obsahem zprávy je vyhodnocení relevantnosti cílů projektů a reálných výsledků přičitatelných projektům, zhodnocení, do jaké míry vedou realizované aktivity projektů k dosažení stanovených cílů, analýza aktivit projektů z hlediska úspornosti a účinnosti a výsledků projektů z hlediska udržitelnosti. Hodnoceno je také, do jaké míry vedou projekty k vícezdrojovému financování sociálních služeb, tedy k získávání zdrojů mimo veřejné rozpočty a zda dochází v rámci realizovaných projektů k nežádoucím překryvům. Cílem evaluace bylo zjistit, zda-li jsou stanovené cíle projektů relevantní pro danou oblast a reagují na skutečné problémy a potřeby (EQ 2.1). Bylo zjištěno, že v oblasti podpory (o.p.) 3.1 je problém vyhodnocení potřebnosti sociálních služeb na úrovni krajů ve vypracovávaných Střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb. Definování potřebnosti vychází pouze z informací od poskytovatelů nebo z výstupů komunitního plánování obcí a cíle jsou definovány spíše vágně. Výše řečené však nutně neznamená, že zacílení na příslušné druhy služeb neřešilo skutečné problémy a potřeby. Na základě dokumentů na národní úrovni lze konstatovat, že projekty realizované v rámci o.p. 3.2 jsou relevantní vzhledem k existujícím definovaným problémům romské menšiny a odpovídají jejím potřebám. Nicméně pro obě o.p. platí, že pojistkou pro vhodné nastavení projektů by mělo být kvalitní plánování na úrovni kraje a obce. Bylo zjištěno, že nastavení výzev pro grantové projekty bylo vhodné a věcné zaměření GP odpovídá potřebám příslušných cílových skupin. Nastavení požadavků na dodavatele v rámci výběrových řízení se v krajích lišilo, většinou však byly vymezeny požadavky na naplnění indikátorů v podobě kapacit a podpořených osob. V některých krajích pak byla poskytovatelům dána větší volnost, která je riziková. V tomto směru lze za problematické označit, že neexistují obecné standardy pro poskytování dané sociální služby (vymezení základních parametrů kvality a nadstandard1). Na úrovni krajů bylo zjištěno, že rozložení finanční podpory projektů o.p. 3.2 odpovídalo míře problému v daných krajích, kdy výše podpory korelovala s počty sociálně vyloučených romských obyvatel. Dále bylo v rámci evaluace zjišťováno, do jaké míry vedou realizované aktivity projektů k dosažení stanovených cílů a zda aktivity projektů odstraňují příčiny identifikovaných problémů (EQ 2.2). Poskytovatelům služeb v rámci projektů se daří aktivity realizovat a splňovat vytyčené cíle. Ukazatele plněny jsou, ve většině případů dokonce nad rámec cílů. Zakázky klientů se daří naplňovat adekvátním způsobem vzhledem k dané cílové skupině a na úrovni podpořených osob tak realizované aktivity napomáhají nebo přímo vedou k odstranění příčin problémů. Nicméně samotní poskytovatelé služeb v o.p. 3.2 v 1/5 deklarovali, že dosahují výsledků mírně horších, než očekávali.
1
4
Tato otázka je nyní řešena na MPSV v rámci projektu Podpora procesů v sociálních službách, kde jedním z výstupů budou právě tzv. karty služeb.
Vzhledem k multipodmíněnosti hlavního problému romské menšiny, jakým je vysoká nezaměstnanost, se projektům v této oblasti podpory daří spíše dílčím způsobem přispívat k jejímu řešení (přispívají ke zvýšení zájmu o práci a ochoty Romů pracovat či posilují důvěru romských obyvatel k veřejným institucím). Ale vyřešení těchto zakázek je náplní i dalších prioritních os OP LZZ. Pozitivně lze hodnotit programy pro děti a mládež, které předcházejí dalšímu nárůstu a řetězení problémů těchto dětí a programy rozvoje finanční gramotnosti, které pomáhají předcházet vzniku zadluženosti. Ovšem velmi malá část projektů se věnuje odstranění bariér (např. nezájem úřadů řešit specifické problémy Romů či neochota zaměstnavatelů přijímat Romy do pracovního poměru). Na úrovni regionů pak individuální projekty (IP) průkazně přispěly k rozvoji poskytovaných služeb a to jak z hlediska jejich kvality, tak z hlediska navýšení kapacit nebo zvýšení pokrytí Další otázkou bylo, zda jsou aktivity projektů a jejich výstupy realizovány hospodárně a efektivně (EQ 2.3). Analýzou sociálních služeb podporovaných z ESF bylo zjištěno, že (případné) navýšení finančních zdrojů oproti předchozímu období se promítá do zvýšení kvality či rozsahu poskytovaných služeb a z tohoto hlediska jsou tedy prostředky vynaloženy účinně. Z hlediska podílu výdajů na zajištění administrace IP jsou náklady u projektů o.p. 3.1 poměrně nízké, jedná se řádově o jednotky procent. Provedená analýza ukázala, že oproti předpokladu došlo u dosud ukončených projektů v této oblasti podpory navíc ke snížení podílu výdajů na administraci (tyto výdaje u ukončených projektů dosáhly 61 mil. Kč oproti předpokládaným 88 mil. Kč). Naproti tomu IP o.p. 3.2 byly více zaměřeny na publicitu, plánování a strategie (což lze hodnotit v případě romské menšiny pozitivně), ale zjištěný podíl ostatních nákladů, nad rámec přímé podpory cílovým skupinám, je zde vyšší. Z hlediska absolutních částek jsou rozpočty IP v o.p. 3.1 zhruba desetinásobné, ale náklady na administrativu, řízení apod. zůstávají na řádově stejné úrovni. Grantové projekty obou o.p. vykazují podíl nákladů na administraci poměrně vysoký (v průměru lze odhadnout na 15 % celkových mzdových nákladů). Administrativní náročnost byla opětovně potvrzována individuálními rozhovory s příjemci i v dotazníkovém šetření, přičemž se projevuje negativně jak v hospodárnosti (náklady na administraci) tak v neúměrném zatěžování pracovníků odčerpáváním pracovní síly, kterou by bylo možné jinak věnovat cílové skupině. Nejvýznamnější prostor pro zvýšení efektivity poskytovaných služeb se pak ukazuje zejména v zajištění finanční jistoty na delší časové období, které umožní efektivní plánování poskytovaných služeb. Právě zvýšení finanční stability umožňující dlouhodobé plánování a efektivnější vynakládání prostředků, bylo jedním z hlavních přínosů, které poskytovatelé podpoření z projektů opakovaně uváděli. Z hlediska hospodárnosti je také vhodné se zaměřit na rezervy v oblasti nedostatečného využití stávajících kapacit služeb. Přes 20 % všech poskytovatelů služeb v rámci dotazníkového šetření deklarovalo, že by byli schopni obsloužit vyšší počet klientů. Existence nevyužitých kapacit tak snižuje ve výsledku hospodárnost i efektivnost podpory (část nákladů je totiž shodných, bez ohledu na vytížení kapacit). Analýza se také zaměřovala na zjištění, jakých změn (výsledků) přičitatelných projektům je prostřednictvím získaných výstupů dosaženo (EQ 2.4). I zde je opět možno jako jednu z největších změn způsobených IP zmínit stabilizaci sociálních služeb, kterou jim umožnilo víceleté financování. V rámci IP o.p. 3.1 bylo podpořeno 933 služeb v rámci 16 druhů sociálních služeb a podpora měla prokazatelný vliv na vznik nových služeb. Z celkového počtu nově vzniklých služeb jich byla téměř polovina (47,1 %) podpořena z IP (v jednotlivých krajích pak odhadem bylo takto podpořeno 40 % až 80 % nových služeb). Nejvyššího podílu podpory nově vzniklých služeb (okolo 75 %) bylo dosaženo u nízkoprahových denních center, samostatného bydlení a intervenčních center. Na základě analýzy 5
bylo zjištěno, že v rámci podpořených druhů služeb došlo prokazatelně k vyššímu nárůstu počtu služeb než u druhů služeb, které nebyly podporovány. Důvodem je to, že financování sociálních služeb z různých veřejných zdrojů je nezbytné chápat jako spojitou nádobu, tj. dotace IP přispívala, v důsledku efektu substituce, k možnosti vyšší míry financování z jiných zdrojů a tedy i ke vzniku nových služeb financovaných z jiných zdrojů než ESF. U podpořených služeb, které existovaly už před realizací individuálního projektu, došlo v 70 % k rozšíření kapacit, kvality nebo rozsahu poskytovaných služeb. U přibližně 30 % bylo podpořeno zachování služby ve stávajícím rozsahu, bez další přidané hodnoty. Přestože podpora z IP do značné míry substituovala dříve poskytované dotace z MPSV, krajů a obcí, celkově přinesla přibližně trojnásobné navýšení prostředků do této oblasti. V o.p. 3.2 narostl díky podpoře z OP LZZ významně objem prostředků směřujících k integraci romské menšiny. Dle cílových hodnot projektů má být podpořeno celkem více než 35 tisíc osob v sociálně vyloučených lokalitách. Dále bylo v rámci evaluace zjišťováno, zda dochází v rámci realizovaných projektů k nežádoucím překryvům (EQ 2.5). V o.p. 3.1 nebyly identifikovány žádné nežádoucí překryvy, stejně jako u o.p. 3.2. Zde se objevily pouze překryvy lokální – tedy realizace několika grantových projektů v jedné obci, jednalo se ale o větší krajská města s větším množstvím vyloučených lokalit. V některých případech na sebe projekty také časově navazovaly. Cílem evaluace bylo také zjistit, do jaké míry jsou aktivity a výsledky projektů udržitelné i bez navazující podpory z dalších veřejných zdrojů (EQ 2.6). V evaluaci bylo konstatováno, že u sociálních služeb nelze předpokládat, že by tyto služby mohly být poskytovány bez veřejných finančních prostředků, a to zejména v případě podpory v o.p. 3.2, protože problém romské menšiny je ještě výraznější, než u cílových skupin o.p. 3.1 a získávání jiných zdrojů pro tuto skupinu je ještě obtížnější. Přesto z dotazníkového šetření vyplývá, že více než polovina poskytovatelů podpořených v rámci o.p. 3.2 plánuje zajišťovat služby ve stejné intenzitě a rozsahu i po skončení aktuální podpory z ESF, přičemž u subjektů čerpajících prostředky z IP se jedná dokonce o 70 % z nich. Ale sami příjemci konstatují, že bez navazující podpory z veřejných prostředků není poskytování služeb udržitelné. Na úrovni zajištění celkové sociální sítě v daném regionu pak bude její udržení záležet zejména na výši finančních prostředků, které budou na poskytování služeb vyčleněny. Za udržitelné z tohoto hlediska lze považovat některé dopady dosažené na úrovni podpořených klientů služeb (v o.p. 3.2 např. zisk zaměstnání, zvládnutí předluženosti apod.), přičemž tyto aktivity se budou podílet na zlepšení situace cílové skupiny i po ukončení projektu. Zvýšení kvality služeb díky proškolení pracovníků částečně přetrvá. Jednou z nejkritičtějších otázek týkajících se udržitelnosti je finanční nejistota, která neumožňuje efektivní plánování poskytovaných služeb. Pozitivním přínosem pro snížení této nejistoty je konkrétní nastavení sítě sociálních služeb ve střednědobém plánu kraje, které dává zahrnutým službám určitou jistotu zachování. U grantových projektů po jejich skončení většinou dochází k omezení poskytovaných služeb hrazených z projektu a poskytovatel dále pokračuje v dříve poskytovaném rozsahu služeb. V neposlední řadě bylo sledováno, do jaké míry vedou projekty k vícezdrojovému financování sociálních služeb (EQ 2.7). Projekt ESF představuje nyní velmi významný příjem pro poskytovatele sociálních služeb, přičemž pro 40 % z nich tvoří více než 60 % příjmů. Finanční prostředky z ESF vedly v případě služeb, které jsou realizovány v rámci oblasti podpory 3.2, zejména k poklesu role MPSV, zatímco role krajů a obcí se měnila velmi málo. Významným zjištěním je to, že poskytovatelé služeb u obou oblastí podpory nyní v mnohem menší míře využívají dary od sponzorů a poklesla i role (význam) vlastních zdrojů poskytovatelů (například sociální podnikání). Důvodem je zejména jistota a 6
stabilita financování, poskytovatelé nejsou motivováni k získávání dodatečných zdrojů mimo veřejné prostředky, což vede k celkovému omezení vícezdrojového financování. Nicméně do budoucna poskytovatelé předpokládají, že se opět pokusí získávat soukromé zdroje, i když v menším měřítku, než tomu bylo před projektem ESF. Naopak pozitivně je možné hodnotit plán poskytovatelů služeb se alespoň pokusit o vytváření vlastních zdrojů, např. formou sociálního podnikání. Příjemci grantových projektů téměř ze 2/3 nepočítají s dalším využitím ESF, zatímco většina poskytovatelů služeb v rámci individuálních projektů doufá v jejich pokračování a získání další podpory z ESF. Celkově počítají příjemci také s návratem k prostředkům z rozpočtu MPSV.
7
Managerial Summary This report is the output of Part 2, “Evaluation of Human Resources and Employment Operational Programme Projects Focused on the Provision of Social Services”. The report evaluates Calls Nos. 21, 43, 67 a 5 (individual projects - “IP”) in the 3.1 support area and Calls Nos. 19 and 15 (IP) based upon information obtained about the individual projects supported and in the context of Task 1 results achieved (see the First Partial Report on the project.) The report evaluates the relevancy of project objectives and the actual results attributable to the individual projects, along with an assessment of the extent to which project activities led to the achievement of the objectives set, and includes an analysis of project activities in terms of effectiveness and efficiency, along with an analysis of the sustainability of results. The extent to which the project led to multisource funding of social services, i.e., obtaining resources outside the public budget, is also assessed, as well as potential undesirable overlaps among projects implemented. The evaluation aims at discovering whether the project objectives set are relevant for the particular area and whether they react to real issues and needs (EQ 2.1). It was discovered that in the 3.1 support area (“SA”), evaluation of the need for social services on the level of regions in the Midterm Plans for the Development of Social Services is problematic. The definition of need is strictly based upon information received from providers or from outputs of municipal planning. Objectives are defined rather vaguely. However, this does not necessarily mean that targeting particular types of services does not solve real issues and support real needs. Based upon national level documents, it may be stated that projects implemented under SA 3.2 are relevant to existing defined problems within the Romany minority and correspond to their needs. Nevertheless, for both SAs it is true that quality planning on the regional and municipality levels should function as a safety mechanism for the appropriate setup of projects. It was found that calls for grant projects were appropriately set up and the material focus of GPs corresponds to the needs of the particular target groups. The contractor requirements within tenders differed in individual regions. Usually, requirements to fulfil the indicators in the form of the capacity and persons supported were defined. In some regions, providers were given a greater level of freedom, which entails certain risks. In this regard, the fact that there exist no general standards for providing a particular social service (a definition of basic quality and above-standard parameters) may be considered problematic2. On the regional level, it was discovered that the distribution of SA 3.2 project financial support corresponded to the level of problems in individual regions when the support amount correlated to the number of socially excluded Romany inhabitants. The evaluation further determined the extent to which project activities led to achieving the objectives set and whether project activities eliminate causes behind identifiable issues (EQ 2.2). Service providers working on the projects have been successful in implementing activities and fulfilling the objectives set. Indicators have been met. In most cases, they have actually exceeded the objectives set. Client orders are successfully filled in a manner adequate for the target group. On the level of persons supported, the activities implemented help or lead directly to the elimination of 2
This issue is now being resolved at MPSV as part of Support for Social Service Processes. So-called service cards represent one output.
8
problems. Nevertheless, one-fifth of SA 3.2 service providers themselves declared that they had achieved slightly worse results than they had expected. Because of the multifactorial character of the chief issue among the Romany minority, high unemployment, projects in this support area only partially contribute to its resolution (they contribute to increasing interest in work and willingness to work on the part of Romanies or reinforce the trust of Romany inhabitants in public institutions). Resolution of these orders is also the focus of other Human Resources and Employment Operational Programme priority axes. Programs targeting children and youth may be evaluated positively. They prevent issues from getting bigger and leading to a domino effect with the children. Financial literacy development programs prevent indebtedness. But a very small number of the projects focus on eliminating barriers (e.g., the lack of interest by administrative bodies in dealing with Romanyspecific issues or the unwillingness of employers to employ Romany workers). At regional level, IP demonstrably contributed to the development of the services provided, both in terms of quality and increased capacity or coverage Another question asked was whether project activities and their outputs are implemented efficiently and effectively (EQ 2.3). The analysis of ESF-supported social services revealed that an increase in funding versus the prior period is reflected in the increased quality or scope of services provided. In this regard, the monies were spent effectively. In terms of the proportion of IP administration costs, SA 3.1 project costs are rather low, on the order of a few percent. Furthermore, the analysis carried out showed that in contrast to the estimate, projects so far completed in this support area have needed less funding for administration (CZK 61,000,000 as opposed to an anticipated amount of CZK 88,000,000). By contrast, the SA 3.2 IPs were more focused on publicity, planning and strategies, which may be regarded positively in case of the Romany minority. However, the proportion of other costs exceeding the direct support for target groups, is higher here. In terms of absolute numbers, IP budgets in the 3.1 SA are approximately ten times higher, but the cost for administration, management, etc., remains approximately at the same level. Grant projects in both SAs show a rather high share of administrative costs (an estimate is an average 15% of total wage costs). The intensive nature of administrative demands was repeatedly confirmed in individual survey interviews with beneficiaries. This reflects negatively on efficiency (administrative costs) and a disproportionate workload for employees who must use resources which otherwise might have been focused on the target group. The most significant area in which the efficiency of services provided may be increased is the provision of long-term financial security allowing for efficient planning of the services to be provided. Increased financial stability allowing for long-term planning and more effective spending was one of the key benefits listed by providers who had received project support. In terms of economics, it is also advisable to focus on reserves from the inadequate use of existing service capacity. When surveyed, more than 20% of all service providers declared they would be able to serve a higher number of clients. The existence of free capacity thus decreases the ultimate effectiveness and efficiency of the support (the cost share is identical, regardless of the capacity used). The analysis also attempted to determine what changes (results) attributable to the projects are achieved by means of the resulting outputs (EQ 2.4). Here once again, the theme is stabilisation of social services brought about by the IP, enabled by multi-year funding. Within the SA 3.1 IP, 933 services were supported under 16 types of social services. The support had a demonstrable impact on the origin of new services. Of the total number or newly originated services, almost half (47.1%) were supported by the IP (in individual regions, between 40% and 80% of new services 9
received such support). The highest share of support for newly originated services (approximately 75%) was achieved with low low-threshold day centres, independent homes and intervention centres. Based upon the analysis, it was discovered that there was a greater increase in the number of services in the supported types of services than in those which did not receive any support. The reason lies in the fact that funding of social services from various public resources is interlaced. That means that the IP subsidy contributed, as a result of the substitution effect, to the probability that a higher degree funding from other resources would be obtained, thereby allowing the origin of new services funded from sources other than ESF. In 70% of the supported services which had existed before individual project implementation, there was an expansion of capacity or increase in the quality or scope of services provided. In approximately 30%, support was provided to maintain the existing scope of services with no other added value. In spite of the fact the IP support substituted, to a great extent, the priory provided subsidies from Ministry of Labour and Social Affairs (“MoLSA”), regions and municipalities, overall, it brought about an approximately threefold increase in this area. Thanks to the support offered by the Human Resources and Employment Operational Programme, there was a significantly greater volume of funding targeted at integration of the Romany minority in the 3.2 SA. According to project target values, more than 35,000 persons in socially excluded areas are to be supported. Further, the evaluation aimed at discovering whether there are undesirable overlaps within the projects implemented (EQ 2.5) In the 3.1 SA, no undesirable overlaps were discovered, just as in the 3.2 SA. In the latter, only local overlaps occurred involving the implementation of several grant projects within a single municipality. These, however, were larger regional towns with a greater number of excluded areas. In some cases, the projects followed one another time wise. The evaluation also aimed at finding out to what extent project activities and results are sustainable even without the related support received from other public sources (EQ 2.6). The evaluation stated that there can be no expectation of social services without public funding, particularly with regard to the support for the 3.2 SA, since the issue of the Romany minority is much more significant than that of 3.1 SA target groups and finding other funding for this target group is difficult. In spite of this, the survey shows more than half of providers supported under the 3.2 SA plan to provide services in the same intensity and scope, even after the current ESF support has ended. For entities drawing funds from the IP, this is true of 70%. Nevertheless, the beneficiaries themselves state that the provision of services is not sustainable without public funding support. On the level of providing for the entire social network in a particular region, its sustainability will particularly depend upon the amount of funding allocated to service provision. In this regard, some impact made on the level of services for supported clients (in the 3.2 SA these include employment, dealing with over indebtedness, etc.) may be regarded as sustainable. These activities will continue to improve the situation of the target group even after the project terminates. The increased quality of services will partially persist thanks to the training the workers received. One of the most critical sustainability issues lies in the financial uncertainty which does not allow for efficient planning of the services to be provided. A positive contribution to decreasing this uncertainty comes with the concrete setup of the social services network in the midrange regional plan, which lends a degree of certainty to the continued existence of the services provided. After the termination of grant projects, the services provided covered by project funding are usually limited and the provider continues to provide the services to the same extent as before the project.
10
Last but not least, observations were carried out to determine to what extent the project led to multisource funding of social services (EQ 2.7). Currently, the ESF project represents a significant source of income for social services providers. For 40%, it represents more than 60% of their income. For services implemented under the 3.2 SA, ESF funding led to a decrease in the role of MPSV, while the role of the regions and municipalities changed only very slightly. A significant finding lies in the fact that the service providers in both support areas currently use sponsor gifts to a much lesser extent and the role (significance) of the providers’ own resources (e.g., social enterprising) has decreased, as well. The reason behind this is the certainty and stability of the funding. The providers are not motivated to obtain additional funding sources outside of public funds, which leads to an overall limitation of multisource funding. Nevertheless, the providers anticipate that in the future they will try again to obtain private funding, even if to a lesser degree than before the ESF project. By contrast, the plan of the service providers to at least make an effort to create their own funding, e.g., by social enterprising, may be evaluated positively. Two-thirds of grant project beneficiaries do not count on further use of ESF, while most service providers under individual projects hope for their continuation and to obtain further ESF support. Generally, the beneficiaries count on renewed funding from the MoLSA budget.
11
1 Postup řešení Pro zpracování dílčí části č. 2 projektu „Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb“ bylo použito několik druhů analytických metod. Konkrétní metody, jejich rozsah a použití jsou popsány níže. Desk research Vzhledem k tomu, že cílem vyhodnocení bylo zaměřit se zejména na přínosy individuálních projektů, které jsou však v IS MONIT7+ sledovány pouze na úrovni celého projektu, bylo nutné využít zejména dalších zdrojů informací a dat. Základem pro vyhodnocení přínosů projektů byly informace z těchto zdrojů: Grantové projekty základním zdrojem dat byly informace v IS MONIT 7+ (výše dotace, popis cílů a aktivit projektů, údaje o místě realizace a dopadech projektu, informace o výběrových řízeních a další); rozpočty projektů předkládané v rámci monitorovacích zpráv. Individuální projekty údaje o podpořených poskytovatelích služeb dodané od krajů3 – vzhledem k tomu, že každý kraj sleduje realizaci na úrovni dodavatelů služeb odlišným způsobem, lišil se značně i rozsah dat, který měly jednotlivé kraje k dispozici. Základní rozsah dat, který jsme u krajů žádali, byl poskytnut jen z několika málo krajů. Jednalo se o tyto údaje za jednotlivé podpořené poskytovatele/dodavatele služeb: registrační číslo a název poskytovatele, nasmlouvané a vyčerpané prostředky, druh a forma služby, převažující cílová skupina, období poskytování služby, počet podpořených osob. Téměř ze všech krajů jsme obdrželi jen některé z těchto informací, protože ostatní nebyly ze strany kraje sledovány; údaje od projektových manažerů individuálních projektů na MPSV – údaje ze smluv s poskytovateli služeb, které jsme využili pro doplnění dat dodaných od krajů; rozpočty projektů předkládané v rámci monitorovacích zpráv, samotné monitorovací zprávy a jejich další přílohy (zejména příloha č. 17 o výkazu podporovaných služeb a jejich kapacitách, která však byla k dispozici pouze u 6 krajů); střednědobé plány rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů a související podkladové analýzy; údaje z registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV; údaje o výsledcích dotačních řízení MPSV; statistické informace z MPSV; další doplňující informace (statistika, výstupy evaluací).
3
Dodáno všemi kraji mimo Jihočeského
12
Získávání a práce s daty za individuální projekty byla velmi komplikovaná a zdlouhavá. Od některých krajů bylo informace poměrně složité získat nebo jejich získání zabralo, s ohledem na termíny realizace projektu, značně dlouhou dobu. Po jejich získání bylo nutné data jednak doplnit o chybějící informace z dalších podkladů a jednak bylo nezbytné provést řadu korekcí tak, aby se údaje daly dále zpracovávat. Problém činil zejména nekonzistentní způsob vykazování v podobě sloučených služeb nebo naopak jejich rozdělení s ohledem na počty uzavřených smluv či jednotlivé cílové skupiny. Přes veškerou snahu tak nelze výsledné informace považovat za zcela 100%. Určité nesrovnalosti lze předpokládat zejména v počtech podpořených služeb, které jak bylo řečeno, byly vykazovány různě. Předpokládáme, že většinu duplicit v datech se nám podařilo odstranit a hodnoty, se kterými pracujeme pro účely analýz, odpovídají skutečnosti s velkou přesností. Odchylky tak lze očekávat jen v řádu jednotek, a to zejména u služeb s vyššími počty podpořených služeb. Dalším problematickým okruhem byla obecně srovnatelnost dat v oblasti vykazování kapacit u sociálních služeb. Původně jsme předpokládali vyhodnotit objem podpořených kapacit a jejich naplnění. Ukázalo se však, že tyto údaje nejsou mezi individuálními projekty srovnatelně vykazovány a už vůbec pak nejsou srovnatelné s vykazovanými údaji na národní úrovni z MPSV (což bylo potvrzeno i na konzultacích s pracovníky MPSV). Navíc údaje o podpořených kapacitách byly dostupné jen asi u poloviny projektů. Od analýzy a vyhodnocení naplňování kapacit tak bylo z těchto důvodů nakonec potřeba upustit. Otázka zdrojů dat a případných dalších problémů při jejich vyhodnocení je pak dále uvedena v textu u konkrétních věcných otázek. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření umožnilo získání primárních dat z terénu. Hlavním přínosem metody bylo zajištění velkého počtu stejnorodých, reprezentativních a kvantifikovatelných dat. Dotazníkové šetření bylo realizováno on-line formou s pomocí softwaru LimeSurvey, který byl adaptován pro potřeby evaluačních projektů strukturálních fondů na našem tazatelském portálu. Významnou výhodou elektronického dotazníkového šetření byla možnost kompletního šetření uzavřeného vzorku příjemců GP a poskytovatelů z IP a tudíž nejvyšší možná reprezentativnost šetření. Šetření bylo realizováno uzavřenou formou, do on-line formuláře měli přístup pouze uživatelé s platným kódem, který jim byl rozeslán v úvodním emailu. Systém také umožňoval před ukončením šetření respondentům, kteří ještě neodpověděli zaslat upozornění s prosbou o vyplnění. Online formou byla realizována dvě dotazníková šetření, specificky zaměřená na oblasti podpory 3.1 a 3.2. Pro zajištění maximální reprezentativnosti získaných výsledků byli osloveni všichni příjemci grantových projektů z těchto oblastí podpory a z určených výzev č. 21, 43 a 67 a výzvy č. 19 pro o.p. 3.2. Jelikož některé organizace realizují více projektů, ale do všech je uváděna stejná kontaktní osoba, bylo v těchto případech provedeno dodatečné telefonické došetření s cílem zjistit ke každému projektu konkrétní osobu zodpovědnou za jeho realizaci a tím zajistit reprezentativnost dotazovaného souboru (tedy zastoupení i poskytovatelů s více poskytovanými službami). Na takto získaný kontakt byl poté rozeslán dotazník. Zároveň byly dotazníky rozeslány na poskytovatele sociálních služeb, kteří vyhráli výběrová řízení realizovaná v krajích v rámci individuálních projektů
13
z 5. a 15. výzvy OP LZZ4. Dotazníkové šetření tedy mělo svým rozsahem i kvalitou zpracování potenciál stát se kvalitním zdrojem informací reprezentujícím názory poskytovatelů služeb v ČR, kteří dostali podporu z ESF. Dotazníkové šetření pro oblast podpory 3.1 bylo spuštěno dne 22. 10. 2012, kdy byla obeslána s odkazem na dotazník první sada respondentů. Jednalo se celkem o 75 příjemců grantových projektů. Následující dny byl odkaz na dotazník odeslán také poskytovatelům sociálních služeb, kteří vyhráli výběrová řízení realizovaná v krajích v rámci projektů z 5. výzvy OP LZZ. Obesílání probíhalo v závislosti na dodání kontaktů na poskytovatele od krajských úřadů. Dotazník byl tedy rozeslán do všech krajů, kde byla poskytnuta data – tedy kraj Olomoucký, Středočeský, Liberecký, Jihomoravský, Karlovarský, Královéhradecký, Pardubický, Zlínský a Moravskoslezský. Celkem bylo obesláno 501 respondentů, návratnost dokončených dotazníků byla 25,3 %. Kromě 127 kompletně vyplněných dotazníků bylo získáno dalších 194 dotazníků vyplněných jen částečně. Dotazníkové šetření pro oblast podpory 3.2 bylo spuštěno dne 23. 10. 2012, kdy byla obeslána s odkazem na dotazník první sada respondentů, příjemců GP (celkem 76). V závislosti na získání potřebných kontaktů na poskytovatele sociálních služeb z IP byly dále odeslány dotazníky na poskytovatele v Karlovarském, Královéhradeckém, Ústeckém a Olomouckém kraji. Celkem bylo obesláno 103 respondentů, návratnost kompletně vyplněných dotazníků byla 37,9 %. Kromě 35 dokončených dotazníků bylo tedy získáno dalších 34 dotazníků vyplněných jen částečně. Obě dotazníková šetření vykazují poměrně vysokou návratnost. Získané odpovědi byly dále ověřovány v terénním šetření v rámci individuálních rozhovorů s poskytovateli pro vyloučení chyby plynoucí z výpadků návratnosti (non-response bias), ale také pro ověření získaných dat. Relevantnost získaných odpovědí byla potvrzena také při realizaci fokusní skupiny s poskytovateli sociálních služeb v Královéhradeckém kraji. Bylo ověřeno, že v jednotlivých krajích i druzích služeb je návratnost dotazníku přibližně shodná a lze jej tedy považovat za důvěryhodný zdroj informací. Rozložení došlých odpovědí odpovídá zastoupení jednotlivých druhů sociálních služeb podpořených z ESF v ČR. Dotazníkové šetření obsahovalo uzavřené i otevřené otázky, přičemž každý druh otázek byl vyhodnocován jiným způsobem. U uzavřených otázek bylo provedeno kódování odpovědí tak, aby data mohly být podrobeny statistické analýze dat. Analýza dat probíhala metodou třídění prvního i druhého stupně. Otevřené otázky (tedy komentáře respondentů) byly využívány pro dokreslení názorů respondentů. V textu jsou uváděny formou citace. Dále bylo realizováno jedno dotazníkové šetření, které probíhalo mimo software LimeSurvey. Osloveni byli zástupci všech krajských úřadů zodpovědní za oblast sociálních služeb s prosbou o zhodnocení naplněnosti kapacit na území kraje. Zástupcům úřadu byla zaslána tabulka v Excelu, kam pomocí křížků zanesli svůj názor na potřebnost a naplněnost jednotlivých sociálních služeb pro konkrétní cílové skupiny. Svou odpověď před zpracováním zprávy zaslalo celkem 10 krajských úřadů (tedy krajský úřad Středočeský, Královéhradecký, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský).
4
Dotazník byl rozeslán do těch krajů, kde byly krajským úřadem poskytnuty kontakty na poskytovatele, kteří vyhráli výběrová řízení (Středočeský, Královéhradecký, Karlovarský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj)
14
Individuální rozhovory V rámci zpracování projektu byly provedeny individuální rozhovory, které jsou stěžejní metodou pro získávání primárních dat. Cílem rozhovorů bylo získat podrobné informace přímo v terénu, i ověření sekundárních dat a stanovených hypotéz. Při výběru respondentů pro rozhovory bylo především důležité zajistit reprezentativnost vybraného vzorku. Rozhovory byly realizovány ve všech krajích, ke kterým byla poskytnuta potřebná data (seznamy poskytovatelů podpořených z IP z 12 krajů ČR5), rozhovory byly realizovány pro většinu druhů podporovaných služeb z IP, bylo dbáno na reprezentativní rozložení cílových skupin mezi navštívenými projekty a v poměrném měřítku byly navštíveny projekty o.p. 3.1 i 3.2 a příjemci resp. poskytovatelé GP resp. IP. Výběr respondentů byl tedy uskutečněn proporčně, aby byla zajištěna reprezentativnost za kraje, druhy služeb i cílové skupiny. Druhy služeb v jednotlivých krajích byly vybrány tak, aby odpovídaly váze z hlediska poskytnuté podpory, snahou bylo postihnout služby, na které bylo v daném kraji věnováno nejvíce finančních prostředků. Část vybraných respondentů není poskytovatelem pouze jedné sociální služby, ale provozuje jich celou škálu, což zvyšuje reprezentativnost celého vzorku. Celkem bylo realizováno 30 rozhovorů. S ohledem na rozdělení finančních prostředků byla větší část rozhovorů realizována s poskytovateli sociálních služeb podpořenými z individuálních projektů (celkem 25) a méně s příjemci dotace z grantových projektů (5 poskytovatelů). Projektů spadajících pod oblast podpory 3.1 bylo 26, projekty z daných výzev oblasti podpory 3.2 byly čtyři. Nejvíce rozhovorů bylo realizováno v Jihomoravském kraji (celkem 5) a dále v krajích Královéhradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém (po 4 projektech). Ostatní informace o rozdělení projektů do jednotlivých krajů, mezi druhy služeb a cílové skupiny je uvedeno v tabulce níže. Získaná data z rozhovorů podléhala v některých případech kódování a byla podrobena statistické metodě třídění prvního stupně. Data z rozhovorů podléhala syntéze a následně byla vyhodnocována. Většina informací z rozhovorů byla využita pro dovysvětlení a ilustraci situace zjištěné i pomocí jiných metod sběru a analýzy dat. Reakce respondentů byly využívány pro dokreslení situace, v textu jsou uváděny formou citace.
5
Jedná se o kraje Jihomoravský, Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Ústecký, kraj Vysočina a Zlínský kraj
15
Tabulka 1: Souhrnné informace o provedených individuálních rozhovorech Četnost jednotlivých rozhovorů Druh služby
Počet
Cílová skupiny
Počet
Kraj
Počet
Azylový dům
1
děti a mládež
5
Jihomoravský
5
Azylový dům pro matky s dětmi Nízkoprahová denní centra
4
duševně nemocní
2
Karlovarský
1
2
imigranti a azylanti
1
Královehradecký
4
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny
4
matky s dětmi
4
Liberecký
1
3
mentálně postižení
1
Moravskoslezský
4
2
2
Olomoucký
1
Sociální rehabilitace
7
osoby ohrožené závislostmi osoby bez přístřeší
4
Pardubický
1
Terénní programy
4
rodiny s dětmi
2
Plzeňský
2
nejedná se o soc. sl.
3
Romové
4
Středočeský
3
osoby se zdravotním postižením vícecílové
4
Ústecký
5
1
Vysočina
2
Zlínský
1
16
2 Vyhodnocení poskytování sociálních služeb v rámci projektů oblasti podpory 3.1 Tato evaluace je zaměřena na vyhodnocení přínosů vybraných individuálních projektů 5. výzvy zaměřených na podporu poskytování sociálních služeb a grantové projekty předložené ve výzvě č. 21, 43 a 67. Hodnocení přínosu projektů je založeno na vyhodnocení realizace projektů v jednotlivých krajích, které je přílohou této zprávy. Zde se pak zaměřujeme na srovnání mezi kraji a celkové zhodnocení.
2.1 Přínosy podpořených projektů 2.1.1
Zaměření projektů – potenciální užitek realizovaných projektů
Individuální projekty 5. výzvy V každém kraji byl realizován jeden individuální projekt z 5. výzvy zaměřený na podporu poskytování sociálních služeb, s výjimkou Jihomoravského kraje, kde byla v roce 2012 zahájena také podpora služeb z druhého projektu. Celkový objem alokovaných prostředků na individuální projekty dle smluv činil 5,1 mld. Kč (včetně druhého projektu Jihomoravského kraje s alokací 590 mil. Kč), přičemž prostředky na jednotlivé projekty se pohybují mezi částkami 225 mil. Kč v Libereckém kraji a 595 mil. Kč v kraji Moravskoslezském. U osmi projektů byla již ukončena jejich realizace a u šesti, včetně druhého projektu Jihomoravského kraje, realizace stále probíhá. Celkem dle údajů z posledních monitorovacích zpráv bylo v rámci projektů vyčerpáno 3,8 mld. Kč pokrývající 73 % alokace. Nejnižší podíl vyčerpaných prostředků mají, kromě druhého projektu Jihomoravského kraje, Středočeský (42,8 %) a Plzeňský kraj (53,0 %).
17
Graf 1: Způsobilé a vyčerpané prostředky projektů 5. výzvy
Zdroj: Rozpočty projektů dle poslední monitorovací zprávy (k říjnu 2012)
Sociální služby byly z individuálních projektů podporovány většinou od roku 2009, s výjimkou Pardubického a Plzeňského kraje a kraje Vysočina, kde byla podpora sociálních služeb započata až v roce 2010 a Středočeského kraje, kde jsou sociální služby z individuálního projektu podporovány až od roku 2011. Pro účely vyhodnocení přínosů intervencí jsme pracovali s posledními dostupnými údaji o podpořených druzích sociálních služeb a cílových skupin, které jsme obdrželi z krajů a od projektových manažerů MPSV. Pouze u dvou z osmi ukončených projektů (Karlovarského a Ústeckého) nám byly poskytnuty informace o vyčerpaných prostředcích. U ostatních projektů vycházíme z údajů o nasmlouvaných částkách s dodavateli služeb, které by však, dle vyjádření pracovníků na krajích, měly vyčerpaným prostředkům odpovídat, případně se lišit pouze minimálně. Pro účely srovnání tak budeme s nasmlouvanými a vyčerpanými prostředky pracovat jako s rovnocennými údaji a v textu nebudeme rozlišovat, pokud nebude výslovně uvedeno jinak. Tyto údaje jsou u projektů, ve kterých dosud nebyla předložena závěrečná monitorovací zpráva, aktuálnější, než-li informace uvedené v rozpočtech projektů předkládaných spolu s monitorovací zprávou. Vykázané výdaje na sociální služby, s kterými budeme dále pro účely vyhodnocení přínosů realizace projektů pracovat, tak částečně překračují vyčerpané částky dle rozpočtů projektu (viz výše). Pro účely srovnání mezi kraji a z hlediska toho, že podpora služeb z druhého projektu Jihomoravského kraje byla zahájena až v roce 2012, nebude dále v textu, pokud nebude uvedeno jinak, s tímto projektem počítáno.
18
Tabulka 2: Základní údaje o individuálních projektech 5. výzvy (v tis. Kč) Kraj
Stav projektu
Způsobilé výdaje projektu
Výdaje na nákup sociálních služeb (plánované dle smlouvy)
Vyčerpané prostředky
Jihočeský
ukončen
260 002
250 901
223 601
Výdaje na nákup sociálních služeb (vyčerpané) 217 340
Počet podpořený ch služeb
Jihomoravský
ukončen
585 247
570 031
532 575
527 249
99
Jihomoravský II
v realizaci
590 352
582 792
152 772
151 054
80
Karlovarský
ukončen
290 313
274 927
290 313
278 120
33
Královehradecký
ukončen
270 441
258 542
240 693
230 824
50
Liberecký
v realizaci
225 248
214 886
171 188
165 710
42
Moravskoslezský
ukončen
595 341
583 434
553 667
544 255
174
Olomoucký kraj
ukončen
323 032
310 757
239 044
231 394
78
Pardubický
v realizaci
265 523
257 026
216 136
211 164
50
Plzeňský
v realizaci
276 383
270 303
146 483
143 700
53
Středočeský
v realizaci
579 839
561 284
248 171
243 704
108
Ústecký
ukončen
340 418
335 992
326 120
322 207
87
Vysočina
v realizaci
290 771
283 502
182 895
179 603
51
Zlínský
ukončen
265 950
257 705
257 971
251 264
57
Celkem bez 2. projektu JMK
4 568 508
4 429 290
3 628 858
3 546 536
933
Celkem
5 158 860
5 012 082
3 781 630
3 697 589
1032
70
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektu od příjemce a projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012)
Celkový objem prostředků určený na sociální služby dle smluv uzavřených s dodavateli je ve výši 4,1 mld. Kč a odpovídá 91 % celkových způsobilých nákladů projektů. Celkem bylo či stále je z individuálních projektů podporováno 933 sociálních služeb, a to v rámci šestnácti druhů služeb sociální prevence. V jednotlivých krajích pak bylo podporováno od 9 do 13 druhů sociálních služeb s tím, že u většiny krajů byly podpořeny služby v rámci 10 až 12 druhů služeb. Počet podpořených poskytovatelů sociálních služeb v jednotlivých krajích pak dosáhl výše od 33 v Karlovarském kraji po 174 v Moravskoslezském kraji.
19
Graf 2: Výše podpory na sociální služby a počet podpořených služeb v rámci individuálních projektů, o.p. 3.1
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektu od příjemce a projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012); Pozn.: Jedná se o celkový objem vyčerpaných/nasmlouvaných prostředků (viz text). U Jihomoravského kraje je zahrnut pouze 1. projekt.
Celkově bylo z IP podporováno 16 druhů služeb sociální prevence s tím, že některé služby byly podpořeny jen u několika málo krajů. V žádném z krajů nebyly ze služeb sociální prevence podpořeny: telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, noclehárny a terapeutické komunity. Z hlediska objemu vynaložených prostředků na jednotlivé druhy služeb byla podpora z IP koncentrována do šesti služeb, na které je vynaloženo 80 % prostředků (na sedm nejvíce podpořených druhů služeb je to 88 % prostředků). Největší objem prostředků ve výši přes 600 mil. Kč (17 %) je určen na azylové domy pro rodiny s dětmi a služby sociální rehabilitace, která zároveň byla službou s nejvyšším počtem podpořených služeb (175). Mezi další druhy služeb s vysokým podílem na vynaložených prostředcích patří azylové domy pro jednotlivce, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně terapeutické dílny a sociálně aktivizační služby, u kterých podpora dosahuje výše od 362 mil. Kč do 497 mil. Kč (10 až 14% podíl). Jedná se o služby podporované ve všech 13 a v případě sociální rehabilitace ve 12 krajích. Významná byla i míra podpory pro terénní programy, které byly podpořeny u 12 krajů (kromě Ústeckého), přičemž na ně směřovalo 284 mil. Kč (7,9 %). Ze služeb, do kterých směřovalo již méně finančních prostředků, byly ve všech krajích podpořeny domy na půl cesty a intervenční centra, s podporou ve výši 112 a 78 mil. Kč. V 11 krajích pak byla podpořena i nízkoprahová denní centra a celkem na ně z projektů směřuje 130 mil. Kč.
20
Graf 3: Podpora jednotlivých druhů sociálních služeb, o.p. 3.1
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektu od příjemce a projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012);Nasmlouvané/vyčerpané částky (viz text)
Podíl prostředků určených z IP na jednotlivé druhy služeb byl při srovnání mezi kraji, jak ukazuje níže uvedený graf, značně variabilní, a to u všech druhů služeb podpořených ve více krajích. Největší rozptyl hodnot byl u terénních služeb a sociální rehabilitace, u kterých podíly finančních prostředků vynaložených na danou službu v jednotlivých krajích dosahovaly od 1,6 %, resp. 4 % do 28 %. U těchto služeb dosahoval průměrný rozdíl mezi hodnotami (variační koeficient) výše 73 % a 60 %. Vysoké rozdíly mezi maximálním a minimálním podílem podpory na danou službu jsou i u dalších služeb, ale variační koeficient, přestože je stále poměrně vysoký, zde už nedosahuje tak vysokých hodnot. To je způsobeno tím, že méně krajů se již výrazněji odchylovalo od průměru.
21
Graf 4: Podíl prostředků vynaložených na druhy služeb z jednotlivých IP, o.p. 3.1 (za kraje, kde byla daná služba podpořena)
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektu od příjemce a projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012)
Z hlediska potenciálního přínosu intervencí z IP se jako nejvýstižnější údaj ukazuje srovnání s celkovým počtem registrovaných služeb, které postihuje rozsah intervencí s ohledem na stávající síť sociálních služeb. Podíl na ostatních zdrojích financování a vliv na vznik nových služeb, které jsou dalšími významnými ukazateli, je řešen v následujících kapitolách. Podíl podpořených služeb v rámci daného druhu služby byl obecně velmi vysoký. Průměrný počet podpořených poskytovatelů v daném druhu sociální služby se v krajích pohyboval mezi 57 % v Ústeckém kraji a 87 % u Jihomoravského kraje. Celkem u jedenácti krajů bylo u více než poloviny druhů služeb podpořeno 60 % a více všech poskytovatelů v daném druhu služby. Nejnižší podíl podpořených poskytovatelů v podpořených druzích služeb vykazuje Středočeský a Ústecký kraj, ve kterých průměrný podíl podpořených poskytovatelů dosahuje hodnot pod 60 %. Celkově je tak finanční podpora sociálních služeb z ESF v krajích významná. U třech krajů (Jihočeský, Královéhradecký, Plzeňský) byli pak u poloviny a více druhů služeb podpořeni všichni poskytovatelé. U dalších čtyř krajů byli všichni poskytovatelé v rámci daného druhu služby podpořeni ve 3 druzích služeb a ve třech krajích u dvou druhů služeb. Pouze u dvou krajů (Středočeský a Vysočina) nebyli v žádné ze služeb podpořeni všichni poskytovatelé. Počet druhů služeb, ve kterých bylo podpořeno méně než 50 % poskytovatelů, dosahoval v jednotlivých krajích od čtyř druhů služeb (Karlovarský, Ústecký), přes tři (Pardubický, Středočeský), dva druhy služeb u pěti krajů, jednoho druhu u dvou krajů a žádného druhu služby pouze v Jihočeském kraji. Pro některé kraje je tak podpora z ESF u některých druhů služeb jediným finančním zdrojem (o jaké druhy služeb se jedná, bude analyzováno v další části kapitoly) a dopady případného ukončení financování z ESF by zde tak byly potenciálně vyšší.
22
Graf 5: Podíl podpořených poskytovatelů služeb z celkového počtu registrovaných v daném kraji, o.p. 3.1 (v rámci daného druhu služby)
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektu od příjemce a projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012)
U druhů sociálních služeb, které byly podpořeny z IP, je celkově registrováno 2 330 poskytovatelů/služeb, resp. 1 594 služeb v krajích, kde byl příslušný druh služby podpořen. V rámci podpořených druhů služeb bylo z IP v krajích podpořeno 9336, tj. 58,5 % z registrovaných služeb v krajích, kde byl příslušný druh služby podpořen. Tato hodnota je však ovlivněna počty poskytovatelů v jednotlivých druzích služeb, kdy právě u druhů služeb s vyšším počtem poskytovatelů byl zpravidla podpořen menší podíl služeb. Průměrná hodnota při výpočtu za jednotlivé druhy služeb pak činí 62,9 %. Nejvyšší podíl podpořených poskytovatelů v rámci daného druhu služby byl průměrně z hlediska krajů nejvíce u nízkoprahových denních center a podpory samostatného bydlení, u kterých průměrný podíl podpořených poskytovatelů dosahuje přes 90 %. Zároveň se v obou případech jedná o služby s poměrně nízkým podílem na celkových vynaložených prostředcích z IP (3,5 % a 1,5 %). U těchto druhů služeb spolu s dalšími dvěma druhy služeb (domy na půl cesty a intervenční centra) byli u více jak poloviny krajů podpořeni všichni poskytovatelé. Vysoký podíl podpořených poskytovatelů byl dále u azylových domů, u kterých byla u všech krajů podpořena více než polovina registrovaných služeb a průměrný podíl podpořených poskytovatelů zde dosáhl 82 %. U dalších služeb kromě azylových domů, které byly finančně významně podporovány z IP (sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby), dosahuje průměrný podíl podpořených služeb 53 a 72 %. U terénních programů dosáhl průměrný podíl podpořených služeb 42 %. Dalších pět služeb bylo podpořeno pouze u jednoho či dvou krajů a podíl podpořených poskytovatelů se zde lišil kraj od kraje.
6
Tento počet bude mírně nadhodnocen, protože u některých krajů byla jedna služba (dle registru) vykázána vícekrát s ohledem na zaměření na více cílových skupin nebo na více regionů. U většiny dat se nám podařilo tyto počty vyčistit, ale v několika případech to nebylo možné. Nadhodnocení však bude v řádech jednotek, a to jen u několika druhů služeb.
23
Celkem tak bylo u 80 % ze všech podpořených druhů služeb v jednotlivých krajích zahrnuto do výběrových řízení na poskytování sociálních služeb přes polovinu poskytovatelů dané služby v kraji a u 50 % podpořených druhů služeb v jednotlivých krajích byl podíl podpořených poskytovatelů přes 75 % a u více jak čtvrtiny druhů služeb byly v jednotlivých krajích podpořeni všichni poskytovatelé. Tyto výsledky a zjištění potvrzují velký význam podpory z ESF v oblasti poskytování sociálních služeb v krajích. Graf 6: Podíl podpořených poskytovatelů služeb z celkového počtu registrovaných v daném druhu služby (v rámci daného kraje), o.p. 3.1
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektu od příjemce a projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012)
Grantové projekty výzvy č. 21, 43 a 67 Vyhodnocení zaměření grantových projektů bylo provedeno v 1. průběžné zprávě. V 1. průběžné zprávě jsme také vyhodnocovali regionální dopady grantových projektů na základě údaje „místo dopadu“ v IS MONIT7+. Na základě provedené analýzy územního zaměření projektů se však ukazuje, že žadatelé místo „dopadu“ přínosů projektu vykazují značně široce a označují i kraje, ve kterých skutečný dopad projektu může být jen zprostředkovaný. Z tohoto důvodu jsme pro zhodnocení skutečného dopadu projektů pro daný region využili údaj o realizovaných výdajích v kraji. Jedná se o procentuální rozdělení výdajů projektu. Žadatel tento údaj stanovuje již v projektové žádosti a později jej už s ohledem na skutečně vynaložené prostředky nekoriguje, přesto se na základě provedené analýzy ukázalo, že u projektů o.p. 3.1 poměrně dobře koresponduje s reálnými dopady
24
realizované intervence7. Důvodem je to, že poskytování služeb je vázáno na konkrétní místo a nelze je tedy pro obyvatele v jenom kraji poskytovat v kraji jiném (jako u jiných podpor, např. u školení). Srovnání projektů s vykázaným „dopadem“ v kraji a realizovanými výdaji v kraji je uvedeno v tabulce níže. Tabulka 3: Grantové projekty s dopadem a realizovanými výdaji v jednotlivých krajích , o.p. 3.1 Projekty s dopadem v daném kraji počet
tis. Kč
Projekty s realizovanými výdaji v daném kraji Počet projektů
Nakontrahováno
Vyčerpáno
celkem/ regionální
tis. Kč
tis. Kč
Podpořené osoby * cíl
dosažené
Jihočeský kraj
18
34 031
13/7
38 588
29 045
2 212
1 684
Jihomoravský kraj
22
54 476
18/13
56 421
40 183
4 285
3 729
Karlovarský kraj
9
5 495
3/0
2 962
1 552
236
120
Královéhradecký kraj
8
4 890
1/0
693
271
65
25
Liberecký kraj
11
7 617
5/0
2 450
1 582
86
56
Moravskoslezský kraj
14
31 652
8/5
28 158
19 801
861
462
Olomoucký kraj
13
33 026
8/5
31 314
22 995
711
545
Pardubický kraj
13
14 950
9/5
19 199
14 746
1 053
679
Plzeňský kraj
15
37 175
9/4
33 425
24 139
830
611
Středočeský kraj
22
54 043
18/12
69 997
49 231
2 028
1 678
Ústecký kraj
20
61 427
15/9
64 349
49 955
2 343
2 240
Vysočina
10
11 431
4/1
5 451
3 437
127
60
9
16 533
4/2
13 739
7 483
118
56
184
366 746
115/63
366 746
264 421
14 955
11 946
Zlínský kraj Celkový součet
Zdroj: Výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 18. 10. 2012) * Podpořené osoby byly vypočteny na základě podílu realizovaných výdajů v daném kraji
Při úpravě údajů dochází ke změně zejména u počtu projektů s dopadem v daném kraji. Ke „snížení“ počtu projektů s dopady do daného kraje dochází zejména u krajů s nižším počtem projektů. Z tabulky je rovněž patrné, kolik z realizovaných projektů bylo realizováno pouze v daném kraji. Ukazuje se tak, že u řady krajů byly dopady grantových projektů evidentně jen zanedbatelné (Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Vysočina a Zlínský kraj). Zhodnocení dopadů grantových projektů v jednotlivých krajích je uvedeno ve zprávě za jednotlivé kraje, která je přílohou tohoto dokumentu.
7
Při evaluaci jiné oblasti podpory OP LZZ se naopak jako vhodnější ukazoval údaj o „dopadech“ projektu.
25
Graf 7: Srovnání vykazování dopadů grantových projektů („dopad“ vs. „realizovaná investice“), o.p. 3.1
Zdroj: Výpočet na základě dat z IS MONIT7+ (data k 18. 10. 2012)
2.1.2
Zhodnocení potřebnosti ve vazbě na regiony
Jako podklad pro vyhodnocení potřebnosti a plnění cílů sloužily informace z krajů, a to jak ze Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, tak z dalších doplňujících materiálů a podkladů. Celkově můžeme konstatovat, že vyhodnocení potřebnosti na úrovni Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb – SPRSS (na základě dostupných dokumentů, podkladů od kraje a výstupu projektu Analýza existujících Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb8) je u většiny krajů vágní a nestanovuje konkrétní potřeby ve smyslu vymezení rozsahu nedostatečných kapacit či rozsah „neobsloužených“ osob z cílové skupiny9. Vymezení potřeb je sice v některých případech založeno na provedeném šetření spokojenosti mezi klienty a poskytovateli služeb (v některých případech je šetření provedeno výhradně jen u občanů), ale výstupy v SPRSS jsou většinou jen velmi obecná konstatování. Ve většině z plánů pak nejsou (nebo jen povrchně či obecně) analyzovány a vyhodnoceny potřeby z hlediska jednotlivých cílových skupin a dostatečnost poskytovaných kapacit příslušných sociálních služeb. Tímto však nutně netvrdíme, že rozvoj a podpora poskytovaným službám je realizována náhodně a nekoncepčně bez ohledu na skutečné potřeby. Rozhodování ohledně směřování investic do konkrétního druhu poskytovaných služeb je často řešeno v rámci pracovních skupin (často zaměřených dle cílových skupin) složených ze zástupců kraje, obcí a poskytovatelů. Informace od poskytovatelů a informace od obcí (podklady z komunitního plánování
8
Analýza existujících Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, GI projekt o.p.s. (2011). Tvorba analýzy byla podpořena z OP LZZ.
9
Výjimkou jsou některé kraje, kde byly definovány např. mapy potřeb u Zlínského kraje, v Královéhradeckém kraji se pak pro definování potřeb vycházelo z provedených průzkumů a v Moravskoslezském kraji se pak v rámci realizované pracovní skupiny vycházelo z informací od obcí.
26
na úrovni obcí10) jsou tak vstupy pro rozhodování o směřování sociálních služeb a rozdělování příslušné podpory. Součástí celkového rozhodování o směřování prostředků z individuálních projektů je i politické rozhodnutí/rozhodování na úrovni krajů11. Dle informací z krajů je podrobné analytické vyhodnocení rozsahu cílových skupin a pokrytí jejich potřeb aktuálně připravováno. Na základě žádosti o podkladová data pak pouze čtyři z krajů12 poskytly informace o zajištění pokrytí sociálních služeb. Některé kraje se pak přímo vyjádřily, že tuto otázku teprve řeší, a že k ní informace nemohou v tuto chvíli poskytnout. Analýza Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb shrnuje vyhodnocení zjišťování potřebnosti následujícím způsobem: „Rezignací na zjišťování potřeb a na jejich zohlednění při definování sítě některé kraje nejen nenaplňují legislativu, ale i základní východiska, která definují smysl poskytování sociálních služeb (řešení potřeb osob v nepříznivé sociální situaci). Ukázalo se, že metody a systémy používané pro zjišťování potřeb jsou v krajích, které se touto problematikou zabývají, rozdílné. Často je vyžíván model využití dat získaných obcemi“. Cíle, tedy směřování sítě sociálních služeb v kraji a definici požadavku na rozsah krajské sítě sociálních služeb, v SPRSS vymezuje jen několik málo krajů (např. Královéhradecký kraj, Moravskoslezský či Zlínský kraj). U těchto krajů je popsán budoucí žádoucí stav. U ostatních krajů je pak většinou definován stávající stav a požadavky na jeho udržení a financování s případným rámcovým (de facto vágním) určením služeb, které vyžadují další rozvoj. SPRSS pak ani neřeší způsob zajištění financování a Analýza Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb tak shrnuje: „Plány neobsahují informace o tom, jaké služby, pro jaké cílové skupiny, v jakém období a jakými prostředky budou financovány“. V situaci, kdy nebyl definován požadovaný cíl, pak ani není možné řádně tento cíl vyhodnotit. Co se týká provazby SPRSS s národními strategiemi, tak ta je, přes deklaraci souladu, skutečně popsána jen u Královéhradeckého, Moravskoslezského a částečně u Středočeského a Karlovarského kraje. Blíže k obsahu SPRSS viz Analýza existujících Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb. Celkové nastavení systému poskytování sociálních služeb v ČR je dáno zejména rozdělením rolí jednotlivých subjektů a jejich zapojením do plánování a financování sociálních služeb. Ze zákona o sociálních službách vyplývá povinnost krajů plánovat nastavení sítě sociálních služeb v regionu. Jak je uvedeno výše, do procesu plánování jsou zapojovány obce (výstupy komunitního plánování) a poskytovatelé. V oblasti financování (blíže viz kap. k Efektivnosti pojednávající o efektu substituce) je nejvýznamnějším subjektem MPSV, které v rámci dotační řízení každoročně poskytuje prostředky na sociální služby na základě žádostí jednotlivých poskytovatelů. Významnou roli zde mají jednotlivé kraje, které žádosti o dotaci z MPSV musí doporučit. Bez doporučení kraje, jehož cílem je zajistit soulad podpory MPSV s cíli v krajských plánech, podporu poskytovatel nemůže obdržet. Dalšími důležitými subjekty v oblasti financování jsou pak kraje a obce. Na základě zjištění z řešení evaluačních otázek můžeme shrnout problematické oblasti nastaveného systému do těchto bodů:
10
Kvalita a rozsah zapojení obecního plánování do přípravy SPRSS se liší v jednotlivých krajích. Viz Analýza existujících Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb: „Některé kraje v této otázce významně spolupracují s obcemi (případně se na spolupráci s obcemi odvolávají – pouze obce mohou otázky zjišťování potřeb svých občanů řešit)“.
11
Politický „vliv“ není nutné vnímat pejorativně, protože rozhodování o podpoře sociálních služeb je de facto primárně politickým rozhodnutím, o tom kolik a kam investovat veřejné prostředky. Toto rozhodnutí by však mělo vycházet z vymezení potřebnosti a jejího doložení.
12
Jihomoravský, Královéhradecký, Plzeňský, Ústecký
27
Plány sociálních služeb lze celkově hodnotit jako nedostatečné, a to jak z hlediska vyhodnocení potřeb, tak z hlediska nastavených strategií. Při vyhodnocení potřeb nejsou zejména zahrnováni zástupci uživatelů. V nastavených strategiích pak chybí informace o tom, jaké služby, pro jaké cílové skupiny, v jakém období a jakými prostředky budou financovány. Jako zásadní problém z hlediska plánování, který se výrazně dotýká i zaměření IP a udržitelnosti podpořených sociálních služeb, je pak chybějící nastavení sociální sítě v kraji (to mají jen u třech krajů).
Nejistota ve financování sociálních služeb, kdy, jak potvrdili zástupci kraje, ještě koncem listopadu na kraji nevědí, s jakým objemem finančních prostředků mohou počítat na příští rok. V tomto prostředí je pak obtížné plánovat poskytování sociálních služeb do budoucna, a to i včetně např. nastavování podpory z individuálního projektu (kraj totiž při plánování nezbytně pracuje s informací o celkovém objemu prostředků na sociální služby). Kraji nejsou s dostatečným předstihem známi ani plánované výdaje obcí na sociální služby na následující rok.
Financování sociálních služeb není pro poskytovatele předvídatelné a poskytování služeb „přežívá“ od jedné dotace ke druhé. Nejvýznamnější zdroj prostředků, dotační řízení MPSV, je poskytován pouze na jeden rok a neumožňuje tak efektivní dlouhodobé plánování poskytování služby. Tyto prostředky (obdobně jako i krajské a obecní) je navíc nezbytné vyčerpat do konce kalendářního roku, což způsobuje neefektivitu v čerpání a poskytovatelé se navíc počátkem roku, před tím než obdrží dotaci na příslušný rok, ocitají bez finančních prostředků. Z tohoto hlediska se právě dotace z IP ukázala jako významný stabilizační prvek umožňující efektivní plánování služeb. Pozitivním stabilizačním prvkem je i nastavení sítě sociálních služeb na úrovni kraje, která sice přímo nezajišťuje určitý objem finančních prostředků, ale poskytovatelům dává jistotu, že kraj s jejich zachováním počítá i do budoucna.
Jako částečně problematická se ukazuje disproporčnost v odpovědnosti za plánování sociálních služeb (kraje) s tím, že prostředky rozděluje jiný subjekt (MPSV). Individuální projekt pak do systému vnáší další distorze, kdy část prostředků rozděluje kraj a část MPSV s tím, že kraj při plánování pracuje s celkovým objemem prostředků.
Vyhodnocení plnění nastavených cílů, dle možností rozsahu nastavených cílů v rámci krajů, je součástí zpráv za jednotlivé kraje, které jsou přílohou tohoto dokumentu. Jak bylo uvedeno výše, možnost vyhodnocení plnění cílů bylo značně omezeno a bylo jej možné provést jen rámcově na základě vymezených prioritních oblastí. Problémem takového vyhodnocení je, že podpora sociálních služeb v regionu vyžaduje spíše systémový přístup, který zohledňuje dostupnost služeb v jednotlivých lokalitách v regionu. Hodnocení plnění plánu na základě rámcových priorit tak může být v řadě případů zavádějící a nevypovídající. Podrobnější posouzení je tak předmětem až regionální případové studie (viz 3. evaluační úkol). U třech krajů (Ústecký, Pardubický, Moravskoslezský) pak ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb nebyly nastaveny (uvedeny) prioritní oblasti a naplnění cílů, tak nebylo možné vyhodnotit ani rámcově. U krajů, kde byly prioritní oblasti vymezeny, lze konstatovat, že zaměření IP rámcově odpovídalo nastaveným prioritám, tj. podpora z větší části směřovala do služeb nebo na cílové skupiny, které byly označeny jako prioritní. V souladu s prioritami v krajských plánech byl kladen důraz zejména na podporu dětí a mládeže (Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský, Královéhradecký, Jihomoravský, 28
Vysočina, Olomoucký), na podporu zdravotně postižených (Karlovarský, Jihočeský, Zlínský, Jihomoravský), osoby bez přístřeší (Plzeňský, Jihočeský, Královéhradecký, Olomoucký) a rodiny s dětmi (Zlínský, Olomoucký). Uvedené však neznamená, že tyto oblasti nebyly prioritní i pro jiné kraje, ve střednědobém plánu však nebyly výslovně jako prioritní uvedeny. Oproti stavu na počátku realizace IP došlo v současné době obecně ke změně priority u nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, která byla z IP významně podporována. U řady krajů pak podpora dětí a mládeže patřila i mezi hlavní priority střednědobých plánů. V současné době je plánován spíše útlum podpory těchto zařízení, resp. roste tlak, aby byly financovány spíše ze strany obcí (útlum v plánu například předpokládají v Královéhradeckém kraji a dle vyjádření zástupců v Pardubickém kraji nyní nabídka těchto služeb převyšuje poptávku). S ohledem na stávající trendy v oblasti poskytování sociálních služeb, kdy je kladen vyšší důraz na služby zaměřené na začleňování vyloučených osob do společnosti lze pozitivně hodnotit podporu služeb jako je sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby, terénní práce, terapeutické dílny, podpora samostatného bydlení, domy na půl cesty. Tento obecný aspekt (trendy) se však v prioritách krajů výslovně nepromítají. Díky podpoře z IP však k rozvoji těchto služeb docházelo, jak potvrzuje analýza rozvoje (vzniku) nových služeb. U většiny druhů služeb podpořených z IP byla, jak ukázalo dotazníkové šetření u zástupců krajů, dobudována potřebná síť služeb, resp. v kraji byla naplněna kapacita odpovídající poptávce cílové skupiny (Karlovarský, Královéhradecký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký). V Ústeckém kraji se podařilo kapacitu dobudovat jen u některých z podpořených druhů služeb. V Moravskoslezském kraji je dle vyjádření zástupců kraje rozsah sítě poskytovaných služeb stále, s ohledem na poptávku, nedostatečný. Hodnocení cílů individuálních projektů není příliš vypovídající, především z důvodu přílišné vágnosti a nekonkrétnosti stanovených cílů projektů. Cíle jsou definovány velmi obecně, například: „cílem projektu je poskytování sociálních služeb a zajištění pomoci a podpory cílovým skupinám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“ případně: „cílem je podpořit integraci osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti a na trh práce“ (dílčími cíli například: „Zajistit dostupnost služeb sociální prevence, které přispívají k integraci cílových skupin do společnosti a na trh práce“ a „Podpořit rozvoj nových služeb sociální prevence, které přispívají k integraci cílových skupin do společnosti a na trh práce“.) V návaznosti na takto volně definované cíle lze pouze obecně konstatovat, že díky podpoře IP docházelo k plnění cílů individuálních projektů, protože byly podpořeny sociální služby s cílem pomoci cílovým skupinám. V tabulkách níže je uvedeno srovnání priorit, cílů a nastavení směřování sítě sociálních služeb stanovených ve střednědobých plánech rozvoje sociálních služeb v jednotlivých krajích. Jak již bylo uvedeno výše, zhodnocení pokrytí cílů střednědobých plánů s aktivitami příslušných individuálních projektů je ve většině případů nemožné především z důvodu přílišné vágnosti a obecnosti definovaných priorit a cílů. V tabulkách13 jsou přehledně shrnuty informace za jednotlivé kraje, včetně vyhodnocení souladu aktivit IP s nastavenými cíli SPRSS.
13
Tabulka rozdělena na 2 části z důvodu velkého množství obsažených údajů.
29
Tabulka 4: Nastavení střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů a jejich vyhodnocení v návaznosti na realizované aktivity IP – část 1
Říká SPRSS, resp. finanční část - pro jaké klienty, v jakém rozsahu, v jaké kvalitě, jaké služby budou zajištěny? *
Jsou v plánu jasně definovány cíle, tedy směřování sítě sociálních služeb v kraji, vč. definice požadavku na rozsah krajské sítě sociálních služeb (budoucí stav)?
30
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Středočeský kraj
Pardubický kraj
Ne, části plánu popisující jednotlivé cílové skupiny přináší pouze přehled poskytovatelů, priorita 1 vždy popisuje zachování těchto kapacit na území kraje, příp. priorita 2 popisuje rozvoj nových kapacit. Ne
Ne, strategická část plánu stanovuje rozsah služeb pro cílové skupiny na velmi obecné úrovni (navrhuje zachování stávající sítě služeb + v některých případech rozšíření či zřízení dalších služeb).
Ne, v současnosti řešeno na základě "statu quo" (tzn. je vycházeno ze stávající situace).
Ne, pouze u popisu situace jednotlivých CS jsou často uváděny kvantifikované údaje o daných (dílčích, potenciálních) CS.
Ne, v současné podobě strategická dokumentace většinu uvedených parametrů nestanovuje
Spíše ne, strategická část je vztažena ke konkrétním cílovým skupinám, poskytuje přehled, jaké služby mají být podpořeny, ale bez stanovaných kapacit.
Ne.
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Ne
Navazují realizované aktivity IP na cíle a priority definované v SPRSS?
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Středočeský kraj
Pardubický kraj
Potřeby byly vymezeny celkem pro 5 cílových skupin, avšak s poměrně širokým vymezením. Služby podpořené v IP korespondovaly s opatřeními stanovenými v SPRSS.
Neexistovala jasně definovaná podpora soc. sítě. Podpora z IP byla významně zaměřena na 2 z 3 cílových skupin identifikovaných ve střednědobém plánu.
V plánu byly potřeby vymezeny poměrně vágně na úrovni označení zvýšené potřebnosti čtyř cílových skupin. Podpora z IP byla významně zaměřena na dvě ze čtyř identifikovaných cílových skupin, zaměření IP lze tedy hodnotit jako převážně odpovídající.
V plánu nebyla definována cílová podoba sítě sociálních služeb. Potřeby vymezeny sice pro velký počet cílových skupin, ale pouze v podobě obecných cílů.
Potřeby v oblasti sociálních služeb byly vymezeny jen pro několik cílových skupin. Podpora z IP byla významně zaměřena na 3 z těchto čtyř identifikovaných cílových skupin.
Střednědobý plán nemůže sloužit jako relevantní reference, nestanoví kvantifikované cíle. Proto lze pouze obecně konstatovat, že podporované sociální služby jsou v souladu se střednědobým plánem a přispívají k rozšíření a dobudování sítě sociálních služeb.
V plánu nebyla definována cílová podoba sítě sociálních služeb, výstupy jednotlivých pracovních skupin se liší co do rozsahu zpracování i podrobnosti obsahu. Vyhodnocení naplnění priorit a cílů tak není možné.
14
* údaje vychází z provedené analýzy „Analýza existujících Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb“
14
Zpracovatel: GI projekt o.p.s. (2011), analýza financovaná z OP LZZ.
31
Tabulka 5: Nastavení střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů a jejich vyhodnocení v návaznosti na realizované aktivity IP – část 2 Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Jihomoravský kraj
Královéhradecký kraj
Olomoucký kraj
Kraj Vysočina
Říká SPRSS, resp. finanční část - pro jaké klienty, v jakém rozsahu, v jaké kvalitě, jaké služby budou zajištěny? *
Ano, v plánu je jasně definována cílová podoba sítě soc. služeb s vymezením požadavků na zajištění její funkčnosti (zajištění financování). Potřeby v oblasti sociálních služeb jsou vymezeny poměrně konkrétně, v případě cílových skupin vymezuje jejich výčet, neuvádí však již konkrétní počty.
Spíše ne, jednotlivé priority jsou vymezeny dle cílových skupin, opatření v rámci priorit jsou v různé míře podrobnosti, není blíže specifikováno (pouze požadováno udržení stávajícího stavu a rozšíření poskytování soc. služeb).
Ano, částečně říká; plán mluví o klientech, rozsahu, kvalitě i typech služeb.
Ne, v kapitolách dle jednotlivých CS jsou vymezeny soc. služby (např. zachování stávajícího stavu), příp. rozšíření /vznik nových kapacit pro danou CS. Není však řečeno, o jak velkou kapacitu se jedná.
Ne, u jednotlivých opatření pro dané cílové skupiny je uveden jako cílový stav udržení stávající kapacity služeb, případně rozšíření některého typu péče či služeb, většina opatření je na velmi obecné úrovni.
Jsou v plánu jasně definovány cíle, tedy směřování sítě sociálních služeb v kraji, vč. definice požadavku na rozsah krajské sítě sociálních služeb (budoucí stav)?
Ano
Ano, jednoznačně stanovuje 4 cílové skupiny: Senioři, osoby se ZP, rodiny s dětmi, osoby ohrožené soc. vyloučením. Je definována síť - v jakém rozsahu a jaké služby pro danou cílovou skupinu chce kraj zajistit (vč. rozvojových aktivit). Ano
Ne
Ano
Ne
Ne
32
Navazují realizované aktivity IP na cíle a priority definované v SPRSS?
Moravskoslezský kraj
Zlínský kraj
Jihomoravský kraj
Královéhradecký kraj
Olomoucký kraj
Kraj Vysočina
Podpora byla směřována do definovaných a potřebných oblastí.
Postup realizace individuálního projektu lze proto označit za adekvátní vzhledem k stanoveným prioritám ve Zlínském kraji.
Údaje uvedené v plánu ohledně sítě služeb jsou spíše obecné, plán tedy nestanovuje konkrétní cíle. Vyhodnocení naplnění priorit a cílů tak není možné, lze pouze konstatovat, že podpora z IP byla významně zaměřena na tři z pěti cílových skupin identifikovaných v plánu.
Z pohledu souladu s vymezenými prioritami lze celkové zaměření IP hodnotit jako de facto odpovídající.
V plánu nebyla definována cílová podoba sítě soc. služeb, návaznost IP není tedy možné vyhodnotit. Potřeby v oblasti sociálních služeb byly v plánu vymezeny na základě pracovních skupin stanovených pro celkem 7 cílových skupin, podpora z IP byla významně zaměřena na dvě z těchto sedmi skupin.
Zacílení na soc. služby je v plánu nespecifické a nestanovuje konkrétní rozsah potřeb a podobu sítě. Lze pouze konstatovat, že služby většinou směřovaly do oblastí definovaných v plánu jako nedostatečné či potřebné rozšířit/zachovat.
* údaje vychází z provedené analýzy „Analýza existujících Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb“
15
Zpracovatel: GI projekt o.p.s. (2011), analýza financovaná z OP LZZ.
33
15
Při plánování sociálních služeb nebylo provedeno vyhodnocení potřebnosti z hlediska cílových skupin a lze konstatovat, že u většiny střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb byly cíle vymezeny jen velmi vágně. U krajů, kde byly prioritní oblasti vymezeny, lze konstatovat, že zaměření IP rámcově odpovídalo nastaveným prioritám, tj. podpora z větší části směřovala do služeb nebo na cílové skupiny, které byly označeny jako prioritní. S ohledem na stávající trendy v oblasti poskytování sociálních služeb, kdy je kladen vyšší důraz na služby zaměřené na začleňování vyloučených osob do společnosti, lze pozitivně hodnotit podporu rozvoje těchto služeb, a to přesto, že zaměření na tyto služby nebylo ve střednědobých plánech výslovně reflektováno. U většiny druhů služeb podpořených z IP byla, jak ukázalo dotazníkové šetření u zástupců krajů, dobudována potřebná síť služeb, resp. v kraji byla naplněna kapacita odpovídající poptávce cílové skupiny.
2.1.3
Zhodnocení plnění cílů projektů, jejich účelnost a relevance
Zhodnocení účelnosti projektů z věcného pohledu je provedeno jako druhý stupeň hodnocení. Při hodnocení se zaměřujeme na přínosy realizovaných intervencí. Zároveň je zde přidán pohled samotných příjemců, realizátorů projektů a jejich zkušenosti s přínosem podpory z ESF, resp. příslušného individuálního projektu. Cílem individuálních projektů je poskytování vybraných sociálních služeb (zejména služeb sociální prevence) a jejich dostupnost osobám sociálně vyloučeným nebo ohroženým sociálním vyloučením na celém území kraje. Výběr sociálních služeb a určení cílových skupin, pro které jsou sociální služby v rámci tohoto projektu určeny, reflektuje potřeby kraje, které vyplývají ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb vyhotoveného na základě § 95 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V rámci projektu tak bude kromě potřebných stávajících aktivit financováno i možné rozšíření těchto sociálních služeb a dále aktivity nové, které však vyplývají ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, rozvojových plánů zařízení sociálních služeb a z procesů sebehodnocení poskytovatelů sociálních služeb na území kraje. Projekt je v souladu s hlavními cíli rozvoje v sociálních službách16. Výše uvedený text, který byl převzat a upraven z projektu Královéhradeckého kraje, obecně ukazuje na zaměření a cíl individuálních projektů. Cílem projektů bylo, v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb, jak zajištění financování stávajících sociálních služeb, tak jejich případné rozšíření, tj. rozšíření sítě sociálních služeb v kraji. Otázka vazby podpořených služeb na střednědobé plány byla řešena v předchozí kapitole zaměřené na potřebnost a relevanci. V této kapitole se proto zaměříme na přínosy projektů jako takových a zejména pak na to, do jaké míry měla podpora z IP vliv na rozvoj stávající sítě sociálních služeb a jaké byly přínosy v případě podpory již existujících služeb.
16
Text je převzat a upraven na základě projektu Královéhradeckého kraje.
34
Vliv podpory z IP na vznik nových služeb Pro vyhodnocení vlivu IP na rozšíření počtu poskytovatelů v prvé řadě využíváme data o změně celkových počtů registrovaných služeb v rámci jednotlivých druhů služeb. Za nově vzniklé služby jsme brali ty, které vznikly v roce 2008 a později. Důvodem je to, že, jak bylo potvrzeno v rámci terénního šetření, řada ze služeb, které vznikly díky podpoře z IP, byly založeny už v roce 2008. Důvodem je to, že příprava a realizace IP započala již v roce 2008, přestože podpora z IP na sociální služby byla až od roku 2009. U druhů služeb, které byly z IP obecně podporovány, celkově ve všech třinácti krajích vzniklo 840 nových služeb.. V krajích, kde byl příslušný druh služby podpořen, pak v rámci těchto druhů služeb vzniklo 656 nových služeb. Podíl těchto nových služeb na celkovém počtu registrovaných služeb byl 36 % celkem a 41 %, vezmeme-li v potaz jen služby v podpořených krajích. Tento rozdíl 5 procentních bodů (p.b.) ukazuje na to, že u podpořených druhů služeb z IP v daných krajích vznikalo více nových služeb. U nepodporovaných druhů služeb (v závislosti na kraji) dosahuje celkový podíl nově vzniklých služeb na registrovaných službách pouze 25,6 %, tedy o 15,5 p.b. méně než u podporovaných druhů služeb. V rámci druhů služeb podporovaných z IP tedy vznikalo více nových služeb než u druhů služeb, které z IP podporovány nebyly. Podíl nově vzniklých služeb u čtyř krajů překročil 50% hranici (Pardubický, Plzeňský, Karlovarský, Liberecký). Tyto kraje, ještě spolu s Olomouckým krajem, dosáhly také největšího rozdílu průměrného podílu nově vzniklých služeb mezi podpořenými a nepodpořenými druhy služeb, tento rozdíl se pohyboval mezi 22 a 37procentními body. V dalších osmi krajích se pak podíl nově vzniklých služeb pohyboval v rozmezí mezi 30 % a 50 %. Pouze u Jihomoravského kraje klesl pod 30 %, a to až na úroveň 17 %. V době realizace IP v osmi krajích u 29 druhů služeb (počítáno za jednotlivé kraje) pak došlo k nárůstu počtu služeb o více než dvě třetiny a v šesti krajích vzniklo 11 nových druhů služeb (1 až 3 služby v kraji). Rozložení počtů druhů služeb dle podílu nově vzniklých služeb v jednotlivých krajích ukazuje níže uvedený graf.
35
Graf 8: Podíl nově vzniklých služeb od roku 2008 v kraji na celkovém počtu registrovaných služeb (dle druhů služeb podporovaných z IP), o.p. 3.1
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV
Z hlediska jednotlivých druhů služeb lze říci, že největší nárůst nových poskytovatelů služeb zaznamenala podpora samostatného bydlení, kde průměrně za jednotlivé kraje došlo k nárůstu počtu služeb o 68 %, a tato služba byla nově zavedena ve čtyřech krajích. Šedesátiprocentní nárůst nových služeb zaznamenaly ještě služby následné péče, a to v průměru za jednotlivé kraje i v průměru celkem. U dalších devíti druhů služeb dosáhl podíl nově vzniklých služeb v krajích, ve kterých byly tyto služby podporovány, necelých 40 % až 50 %. Pod 30 % nových služeb vzniklo u třech služeb (azylové domy, intervenční centra, raná péče). U kontaktních center, která byla podpořena jen v jednom kraji, nevznikla v tomto kraji žádná nová služba. Při srovnání údajů o podílu podpořených poskytovatelův kraji u daného druhu služby a podílu nově vzniklých služeb vychází jen mírná pozitivní korelace (0,25). Podíl podpořených poskytovatelů z IP v rámci daného druhu služby v kraji má tedy jen nepatrný vliv na vznik nových služeb.
36
Graf 9: Podíl nově vzniklých služeb od roku 2008 v daném druhu služby na celkovém počtu registrovaných služeb (dle krajů; druhy služeb podporované z IP), o.p. 3.1
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV
Údaje o nově vzniklých službách přímo podpořených z IP bylo možné zjistit u 12 krajů17. Podíl nově vzniklých služeb podpořených z IP na celkovém počtu nově vzniklých služeb se u jednotlivých krajů značně lišil, a dosahoval hodnot mezi 28,6 % u Jihomoravského kraje a 75 % v Jihočeském kraji. Průměrný podíl nově vzniklých služeb u těchto 12 krajů pak činil 47,1 %. Podpora nově vzniklých služeb z celkového počtu podpořených služeb z IP pak dosáhla v průměru 35,6 %, tj. třetina podpořených služeb v rámci IP vznikla nově. Pouze u třech krajů tento podíl překročil 50% hranici (Karlovarský, Pardubický, Liberecký). U šesti krajů pak podíl dosahoval hodnot kolem průměru, tj. mezi 30 a 40 %. Na Vysočině a ve Zlínském kraji byla jen čtvrtina podpořených služeb vznikla nově. Jihomoravský kraj se 7,5 % z tohoto pohledu pak tvoří výjimku. To, že u třetiny podpořených služeb v rámci IP se jednalo o rozvoj sítě služeb v daném kraji lze, s ohledem na zaměření projektů, jejichž cílem bylo primárně podporovat poskytování sociálních služeb, nikoli výhradně rozvoj sítí, hodnotit jako odpovídající. Dle informací z MPSV byly kraje i instruovány, aby v rámci daného druhu služby podporovaly 100 % všech (nových i původních) poskytovatelů.
17
U Plzeňského kraje nebyl dodán údaj o registračním čísle podpořených služeb.
37
Graf 10: Podíl nově vzniklých služeb podporovaných z IP, o.p. 3.1
Ve dvanácti krajích s dostupnými daty ohledně podpořených nově vzniklých služeb došlo během sledovaných let k relativně velkému nárůstu nově podpořených služeb. Z původního počtu 886 služeb registrovaných před rokem 2008 jich v současnosti existuje 1 507, tedy 41 % služeb v rámci podporovaných druhů služeb v kraji vznikla nově. Celkem bylo ve zkoumaných krajích u podpořených druhů sociálních služeb v rámci IP vyhlášeno výběrové řízení na 864 z 1507 poskytovaných služeb v kraji, tj. přes polovinu těchto služeb v kraji (57%). Podíl podpořených poskytovatelů u jednotlivých druhů služeb se však lišil. U nízkoprahových denních center a služeb následné péče byly podpořeni všichni poskytovatelé v krajích. Velké procento poskytovatelů bylo také podpořeno u služby podpory samostatného bydlení. Z celkového počtu nově vzniklých služeb (616) bylo ve dvanácti krajích podpořeno 290 z nich. Jedná se tedy o podporu téměř poloviny (47,1 %) všech nově vzniklých služeb. Podíly se ale v jednotlivých druzích služeb lišily. Vysoký podíl podpory nově vzniklých služeb na úrovni okolo 75 % bylo dosaženo u nízkoprahových denních center, samostatného bydlení a intervenčních center. Naopak nízký podíl podpory nově vzniklých služeb byl, kromě druhů služeb s celkovým malým počtem podpořených služeb (krizová pomoc, odborné sociální poradenství), u terénních programů (32 %) a sociálně aktivizačních služeb (34 %). Pro celkové zhodnocení přínosu IP pro rozvoj nových služeb však považujeme za lépe vypovídající údaje o celkovém počtu nově vzniklých služeb a to, že v rámci podpořených druhů služeb došlo prokazatelně k vyššímu nárůstu počtu služeb než u druhů služeb, které nebyly podporovány. Důvodem je to, že financování sociálních služeb z různých veřejných zdrojů, je nezbytné chápat jako spojitou nádobu, tj. dotace IP přispívala, v důsledku efektu substituce, k možnosti vyšší míry financování z jiných zdrojů a tedy i ke vzniku nových služeb financovaných z jiných zdrojů než ESF.
38
Tabulka 6: Nově založené služby v rámci IP, o.p. 3.1 Podpořené služby v IP
Druh služby
Azylové domy Domy na půl cesty Intervenční centra Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež* Odborné sociální poradenství Podpora samostatného bydlení Raná péče
Počet registrovaných služeb v kraji dle roku registrace
Podíl Podíl podpořen Podíl nově nových ých vzniklých služeb z služeb služeb z IP celkem v kraji (v %) podpořen z IP (v %) ých z IP
celke m
zal. v roce 2008
zal. po roce 2008
celkem
před rokem 2008
v roce 2008
po roce 2008
165
8
21
218
157
12
44
75,7
51,8
17,6
33
1
12
57
33
1
23
57,9
54,2
39,4
17
0
5
31
24
0
7
54,8
71,4
29,4
2
0
0
3
3
0
0
66,7
1
0
0
4
2
0
2
25,0
0,0
0,0
38
2
11
41
24
1
16
92,7
76,5
34,2
125
9
42
233
144
15
74
53,6
57,3
40,8
2
0
1
93
56
5
32
2,2
2,7
50,0
32
4
15
37
12
5
20
86,5
76,0
59,4
3
0
0
6
5
0
1
50,0
0,0
0,0
0,0
Služby následné 7 0 6 15 6 0 9 46,7 66,7 85,7 péče Sociálně aktivizační 112 13 24 227 119 15 93 49,3 34,3 33,0 služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické 86 7 32 136 72 12 52 63,2 60,9 45,3 dílny Sociální 166 13 38 239 144 19 76 69,5 53,7 30,7 rehabilitace Terénní 75 7 19 167 85 17 65 44,9 31,7 34,7 programy Celkem 864 64 226 1507 886 102 514 57,3 47,1 33,6 Zdroj: Údaje o podpořených službách v rámci IP předané kraji a MPSV; Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV Pozn.: Údaje v tabulce jsou za 12 krajů (všechny kraje kromě Plzeňského).
Přínosy IP a GP Z hlediska přínosů intervencí lze v první řadě rozlišit přínosy z hlediska vzniku úplně nových poskytovatelů služeb (viz výše) a dále pak přínosy podpory u stávajících poskytovatelů služeb. 39
V rámci dotazníkového šetření se 89 % poskytovatelů podpořených z IP a 67 % příjemců u GP vyjádřilo, že danou službu v regionu poskytovali již předtím. Na základě údajů z dvanácti krajůvšak průměrný podíl nově podpořených služeb v rámci IP dosahoval přibližně 1/3.. V dotazníkovém šetření se tedy, v porovnání s touto hodnotou, vyjadřovali spíše poskytovatelé, kteří již danou službu poskytovali i v minulosti, důvodem je také to, že většina poskytovatelů poskytuje větší počet služeb. U IP pak 8 % poskytovatelů uvedlo, že službu v regionu neposkytoval ani žádný jiný subjekt. Tato hodnota koresponduje s výstupy z desk research, kde se ukázalo, že podíl zcela nově vzniklých druhů služeb na úrovni jednotlivých krajů dosáhl v období realizace IP právě 8,5 %. Možný vliv IP na vznik nových služeb byl hodnocen v předchozí podkapitole. U GP neposkytovalo před podporou z ESF podpořenou službu 30 % příjemců. Tento podíl vypovídá o tom, že v rámci GP docházelo k vyššímu rozšiřování poskytovaných služeb, a to jak zaváděním zcela nových služeb, tak rozšiřováním poskytování služeb/aktivit v rámci dané služby (viz dále). Graf 11: Poskytoval Váš subjekt danou sociální službu i před projektem ESF? (o.p. 3.1)
IP
GP
Zdroj: Dotazníkové šetření
Na základě výstupu z terénního šetření na úrovni poskytovatelů služeb (dotazníkové šetření a individuální rozhovory) se ukazují rozdíly mezi přínosy individuálních a grantových projektů i v rámci poskytovatelů, kteří danou službu poskytovali již před dodací z ESF. Zatímco u IP bylo jako hlavní přínos v dotazníkovém šetření poskytovateli označeno zvýšení kvality dosud poskytovaných služeb/aktivit (56 %) a možnost pokračovat v poskytování sociálních služeb (48 %), u GP byla jako hlavní přínos podpory z ESF označena možnost poskytování nových služeb pro klienty (50 %) a také zvýšení kvality aktivit poskytovaných služeb (43 %). Dále pak 29 % poskytovatelů IP a 21 % u GP uvedlo, že jim podpora z ESF umožnila zvýšit kapacity služeb. Uvedené koresponduje s výstupy desk research a individuálních rozhovorů. Jak bylo uvedeno výše, značná část podpory na IP byla zaměřena na stávající poskytovatele služeb (přibližně 80 až 40 %, dle krajů). Pro řadu stávajících poskytovatelů pak podpora z IP znamenala zejména zajištění finančních prostředků pro pokračování služby. Celkem se 48 % podpořených poskytovatelů z IP vyjádřilo, že jim podpora umožnila pokračovat v poskytování služby, z nich ale více než polovina uvedla i další přínosy podpory. Poskytovatelům, kterým podpora z IP zajistila pouze pokračování poskytování služeb ve stávajícím rozsahu, tedy bylo 28 %. Přidanou hodnotou účasti na VŘ, tj. podpory z IP, pak pro většinu poskytovatelů (72 %) bylo buď zvýšení kvality poskytovaných služeb (56 %), zvýšení kapacity služeb (29 %) nebo rozšíření služeb 40
(29 %). Jaký z těchto přínosů převážil, záleží, jak vyplývá z individuálních rozhovorů, zejména na druhu poskytované sociální služby. Podpora poskytovatelům umožnila zejména zvýšit kvalitu a počet sociálních pracovníků, což pro klienty dané služby znamenalo zvýšení kvality služby (sociální pracovník se mohl klientům lépe věnovat) a u služeb, kde to jejich podstata dovoluje (zejm. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a sociální rehabilitace, terénní programy), tak mohlo být obslouženo i více klientů, tj. došlo k navýšení kapacit. Dodatečným přínosem pak byla možnost dovybavení a obnova stávajícího vybavení, čímž došlo ke zlepšení zázemí poskytování služeb. Zvýšení kvality (a někdy i počtu sociálních pracovníků) nebylo umožněno jen díky navýšení finančních prostředků, ale jak většina poskytovatelů zdůraznila, také nebo hlavně díky zvýšení finanční stability v porovnání s dotacemi z MPSV, které jsou poskytovány jen na jeden rok. U řady poskytovatelů se tak ukázalo, že díky stálejším financím mohli přijmout kvalitnější lidi (mohli jim nabídnout stálejší zaměstnání) a těmto lidem takém mohli nabídnout/zajistit vzdělání. Výsledkem bylo, že mohli poskytovat služby lépe – kvalifikovaněji. Celkově tak došlo k možnosti koncepčního plánování v poskytovaných službách. Zvýšení efektivity poskytované služby spočívá dle komentářů respondentů spíše v navýšení aktivit a kvality poskytovaných služeb, než-li v úsporách finančních nákladů. Snížení nákladů lze, dle respondentů, dosáhnout jedině při snížení rozsahu poskytovaných služeb či kapacity. Graf 12: Přínosy realizace IP a GP v oblasti podpory 3.1
Zdroj: Dotazníkové šetření
Rozšíření služeb (u 29 % poskytovatelů podpořených z IP) bylo pak umožněno jednak proškolením pracovníků tak, že mohli klientům poskytovat větší škálu služeb, nebo ve spojitosti s možností financování většího počtu akcí a aktivit pro klienty (např. u nízkoprahových zařízení pro děti a mládež či azylových domů pro rodiny s dětmi). Výše uvedené přínosy se pak bezprostředně dotýkají cílových skupin. Z rozšíření nabídky služeb, zvýšení jejich kvality, ale i z jejich zachování následně v konečném důsledku profitují zejména klienti těchto služeb. Dosažené přínosy vedly zejména ke zvýšení kvality či rozsahu poskytovaných služeb, příp. zajištění zachování poskytovaných služeb. Do kvality poskytovaných služeb se, jak je výše uvedeno, výrazně projevilo zajištění dlouhodobé stability organizací podpořených z IP. Tato stabilizace pak měla přímí pozitivní dopad na klienty služeb díky možnosti zajistit vyšší kvalifikaci pracovníků a pracovníkům umožnila věnovat více času na přímou práci s klienty. Zde informace 41
zjištěné v rámci terénního šetření ukazují na jinak neúměrné časové vytížení při shánění finančních zdrojů. Poskytování služeb navíc mohlo být lépe plánováno, a to i s ohledem na individuální potřeby klientů. Právě na nezbytnost a přínosy individuálního přínosu pokazují jak poskytovatelé, tak vyplývá z šetření mezi samotnými příjemci služeb (viz výstupy Longitudinální studie18). Vyšší důraz na individuální přístup poskytovaných služeb byl právě jedním z hlavních přínosů zvýšení kvality služeb a stabilizace organizace (např. zvýšení počtu sociálních pracovníků umožnilo, aby jednotlivému klientovi věnovali větší množství času; zlepšení vybavení umožnilo zajistit službu s ohledem na konkrétní potřeby klienta; stabilizace poskytovatelů umožnila lepší plánování i na úrovni klientů a snížení administrativní zátěže umožnilo, aby pracovníci věnovali více času klientům). Přínos grantových projektů pak spočíval zejména v poskytování nových služeb (50 %), které bylo spojeno s cíli a zaměřením daného projektu, tj. v rámci GP bylo financováno zajištění poskytování nových konkrétních služeb/aktivit. Zvýšení kvality poskytovaných služeb či zvýšení kapacit bylo ve většině případů (89 % a 84 %) spojeno se zajištěním nových aktivit. Pouze minimum projektů tak přineslo pouze zvýšení kvality poskytovaných služeb či rozšíření kapacit bez dalšího rozšíření poskytovaných služeb. U GP, které uvedly jako přínos projektu zachování služby, došlo u 50 % i k rozšíření poskytovaných aktivit. Na základě dotazníkového šetření tedy jen u 7 % projektů došlo pouze k zachování stávajících služeb bez dalšího rozvoje služeb. Rozdíl v zaměření mezi GP a IP de facto koresponduje i se zjištěním na úrovni klientů služeb, která byla řešena v rámci Longitudinální studie. V návrhu 5. průběžné zprávy Longitudinální studie je uvedeno, že „Co se týče typu podporovaných činností (v rámci GP), je třeba zmínit zejména jejich individuální charakter, tj. soustředění se v rámci konkrétní cílové skupiny (nebo řešeného problému) na jednotlivce v jeho specifickém kontextu, a to i dlouhodobě“ s tím, že realizované intervence lze vnímat zejména, „jako rozšíření portfolia služeb“. Zaměření IP a GP na poskytování konkrétních služeb/aktivit, tak jak vyšlo z dotazníkového šetření, odpovídá zaměření projektů. U IP, kde bylo cílem financovat síť sociálních služeb, převažují aktivity přímo spojené se zaměřením podporovaných sociálních služeb (např. pomoc při zvládání, poskytování či zajištění denních potřeb; 42 %). U GP pak, i když méně výrazně, než by se dalo předpokládat, převládá podpora kompetencí cílové skupiny ve vztahu k trhu práce (zahrnující např. nácvik dovedností, příprava CV, simulace pracovního pohovoru apod.); 73 % u GP a 43 % u IP.
18
Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu, návrh průběžné zprávy
42
Graf 13: Služby/aktivity poskytované v rámci IP a GP, o.p. 3.1 80% 70% 60% 50%
40% 30% 20% 10% 0%
IP
GP
Zdroj: Dotazníkové šetření
Podpora z IP měla prokazatelný vliv na vznik nových poskytovatelů sociálních služeb. U poskytovatelů, kteří službu poskytovali již předtím, pak přinesla zejména zvýšení kvality poskytovaných služeb. U GP prostředky z ESF umožnily zejména navýšit rozsah poskytovaných služeb. Zcela klíčovým přínosem ESF se pak ukázala stabilizace organizací poskytovatelů, kterou jim umožnilo víceleté (v zásadě tříleté) financování. Tento přínos uvádějí příjemci ve všech rozhovorech (v rámci oblasti podpory 3.1 i 3.2) a rovněž jej zaznamenali formou komentářů v rámci dotazníkového šetření.
2.1.4
Hospodárnost
Přímé výdaje na sociální služby v rámci individuálních projektů V případě individuálních projektů jednotlivých krajů z výzvy č. 5 lze hodnotit hospodárnost s využitím finančních prostředků věnovaných na přímou podporu sociálních služeb. Finanční výdaje vynaložené na podporu sociálních služeb vycházejí ze schváleného rozpočtu jednotlivých projektů. Dosud svou realizaci ukončilo osm projektů. V rámci schválených rozpočtů bylo na sociální služby určeno 97,2 % prostředků z celkových způsobilých výdajů projektů, které byly ve výši 5,1 mld. Kč. Reálný podíl výdajů na sociální služby pak dosahuje 97,8 % z dosud vyčerpaných prostředků u všech projektů ve výši 3,8 mld. Kč. Celkový objem 43
dosud vynaložených prostředků na celkovou administraci projektů zatím dosáhl 84 mil. Kč u všech projektů. U projektů, které dosud ukončily svou realizaci, bylo na sociální služby určeno 97,0 % všech prostředků a skutečně vynaložené výdaje pak dosáhly 97,7 %. Výdaje na zajištění celkové administrace u ukončených projektů tak reálně byly o 0,7 procentního bodu nižší, než jak bylo předpokládáno při schvalování projektů. Graf 14: Podíl prostředků vynaložených na sociální služby v rámci IP, o.p. 3.1 v % 100
99
Výdaje na nákup sociálních služeb (plánované dle smlouvy)
98
97 Výdaje na nákup sociálních služeb (vyčerpané)
96
95
94
Zdroj: Rozpočty projektů z poslední monitorovací zprávy
Pozitivní rozdíl mezi předpokládanými a reálnými výdaji na zajištění administrace je charakteristický pro všechny kraje (kromě 2. projektu Jihomoravského kraje, který je však teprve na počátku realizace, která je vždy spojena s vyššími výdaji na zajištění realizace). Tento rozdíl se pohybuje mezi 0,3 až 1,6 procentními body ve prospěch výdajů na sociální služby. U dosud ukončených projektů výdaje na celkovou administraci dosáhly 61 mil. Kč oproti předpokládaným 88 mil. Kč v jejich schválených rozpočtech. Celkově tak ukončené projekty ušetřily 30,7 % na celkové administraci projektu (na výdaje na sociální služby vynaložily o 8,4 % méně. Lze tak očekávat pravděpodobně obdobný vývoj i v celkových číslech. Přičemž rozsah úspor se v krajích lišil od 11,6 % do 65,0 %. S výjimkou jednoho kraje byla procentuální úspora na celkovou administraci vyšší než rozsah (podíl) nevyčerpaných finančních prostředků. Tabulka 7: Podíly úspor u ukončených IP, o.p. 3.1 Podíl plánovaných výdajů na soc.sl. vůči všem výdajům 96,5
Podíl vyčerpaných prostředků na soc.sl. vůči všem vyčerpaným 97,2
Úspory na sociálních službách vůči plánu 13,4
Úspory na ostatních výdajích vůči plánu 31,2
Jihomoravský
97,4
99,0
7,5
65,0
Jihomoravský II
98,7
98,9
74,1
77,3
Jihočeský
44
Podíl plánovaných výdajů na soc.sl. vůči všem výdajům 94,7
Podíl vyčerpaných prostředků na soc.sl. vůči všem vyčerpaným 95,8
Úspory na sociálních službách vůči plánu -1,2
Úspory na ostatních výdajích vůči plánu 20,8
Královehradecký
95,6
95,9
10,7
17,1
Liberecký
95,4
96,8
22,9
47,1
Moravskoslezský
98,0
98,3
6,7
21,0
Olomoucký kraj
96,2
96,8
25,5
37,7
Pardubický
96,8
97,7
17,8
41,5
Plzeňský
97,8
98,1
46,8
54,2
Středočeský
96,8
98,2
56,6
75,9
Ústecký
98,7
98,8
4,1
11,6
Vysočina
97,5
98,2
36,6
54,7
Zlínský
96,9
97,4
2,5
18,6
celkem
97,2
97,8
26,2
42,7
Ukončené projekty
97,0
97,7
8,4
30,7
Karlovarský
Zdroj: Rozpočty projektů z poslední monitorovací zprávy Pozn. tučně jsou zvýrazněny kraje, jejichž IP je již ukončen (jsou předmětem součtu posledního řádku)
Tento výsledek ukazuje na to, že v individuálních projektech nedošlo k navýšení výdajů na zajištění administrace projektů, ale naopak, tyto výdaje byly oproti předpokladu ze schválených žádostí ještě sníženy Jednotkové výdaje Vyhodnocení jednotkových nákladů v oblasti sociálních služeb se ukazuje jako de facto nesrovnatelné. Důvodem je to, že vykazování kapacit není metodicky srovnatelné. Tato skutečnost vyplynula po diskusi s pracovníky na MPSV odpovědnými za vykazování dat o sociálních službách. Na základě těchto diskusí vyplynulo, že údaje o kapacitách a podpořených osobách vykazované poskytovateli nelze využít pro srovnání jednotkových nákladů. Důvodem je jednak samotná metodická nesrovnalost dat (data nejsou vykazována všemi poskytovateli úplně jednotně) a zejména pak nesrovnatelnost z hlediska regionálních odlišností nákladovosti služeb, která je spojena s historickými a geografickými odlišnostmi v poskytování služeb s ohledem na řadu konkrétních charakteristik poskytování služeb na daném území (např. velké vs. malé město, územní působnost služeb apod.). Příkladem může být rozdílnost nákladů na jedno lůžko v azylových domech, která se v jednotlivých krajích pohybuje mezi 42 a 170 tis. Kč na lůžko za rok19. Srovnání jednotkových nákladů mezi službami v rámci jednotlivých druhů služeb nebylo z těchto důvodů možné provést ani v rámci Královéhradeckého kraje. S pracovníky kraje byla tato záležitost podrobně diskutována a přesto, že v kraji mají zavedeno benchmarkové hodnocení služeb, nepodařilo se nalézt vhodné ukazatele pro takové porovnání. V rámci IP se pak pro srovnání nabízí využít výdaje na podpořenou osobu. Údaj o podpořených osobách za jednotlivé poskytovatele, resp. druhy služeb, nám však byl poskytnut pouze u sedmi
19
Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (MPSV, 2010)
45
krajů, s tím, že pouze u čtyř krajů již byla ukončena realizace projektu a je tedy možné vypočítat náklady na podpořenou osobu (tabulka níže). Vzhledem k informacím ohledně sledování dat, které jsme obdrželi v rámci terénního šetření (metodická nesrovnatelnost) a s ohledem na výše uvedené ohledně problematiky srovnatelnosti služeb nepovažujeme za metodicky korektní data jakkoli dále interpretovat. Metodická nesrovnatelnost dat, tj. způsob vykazování, je dána, jak jsme byli informováni ze strany poskytovatelů tak příjemců, jednak tím, že v některých krajích (resp. někteří příjemci) přestaly vykazovat naplňování podpořených osob po té, co dosáhly cílových hodnot. Dále pak v některých krajích docházelo ke zpřesňování metodiky, a tedy i změně způsobu vykazování v průběhu realizace IP. Z toho důvodu nelze zaručit srovnatelnost vykazovaných dat a jakákoli jejich interpretce by mohla být zcela zavádějící. Tabulka 8: Náklady na jednu podpořenou osobu (v Kč) v rámci IP, o. p. 3.1 Druh služby
Kraj Jihomoravský
Karlovarský
Královehradecký
Ústecký
Azylové domy pro jednotlivce
117 696
59 966
93 147
46 714
Azylové domy pro rodiny s dětmi
104 784
96 521
37 312
48 349
Domy na půl cesty
216 647
87 035
103 319
65 333
Intervenční centra
9 246
13 904
20 022
2 685
Kontaktní centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
14 802 7 984 20 766
Podpora samostatného bydlení
7 422 15 366
15 959
9 751
325 944
120 467
132 992
Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
4 812
30 109 42 633
23 632
46 511
13 343
137 580
128 985
58 521
94 927
Sociální rehabilitace
39 324
30 373
36 290
18 979
Terénní programy
11 328
10 152
15 254
Celkový součet
40 248
21 648
26 470
Sociálně terapeutické dílny
21 617
Zdroj dat: Údaje o podpořených službách v rámci IP o.p. 3.1 od krajů a MPSV. Pozn.: K vypovídací schopnosti dat viz text.
Grantové projekty Hospodárnost byla zjišťována také v případě grantových projektů. U těchto projektů bylo původně plánováno provést kalkulaci jednotkových nákladů na jednotlivé pracovní pozice a administraci projektů. Na základě analýzy struktury vykazovaných výdajů a s ohledem na vypovídací hodnotu vykazovaných údajů se tato analýza ukázala jako problematická, tj. analýza by nemohla přinést porovnatelné a dostatečně vypovídající informace. Z hlediska struktury vykazovaných výdajů nelze z rozpočtů u většiny projektů rozlišit, zda se jedná o výdaje na sociální pracovníky nebo pracovníky administrativní. Z pracovních výkazů by pak sice bylo možné složitě zjišťovat způsob zapojení jednotlivých pracovníků, protože výkazy jsou jen za období monitorovací zprávy, nikoli kumulativně za celé období realizace projektu. U některých projektů pak jednotliví pracovníci dokonce zastávají obě role. Hlavní problém je však ve způsobu vykazování pracovních závazků a míry zapojení administrativních pracovníků, které na základě zkušeností nelze vždy brát za odpovídající skutečnosti.
46
Pro rámcové srovnání nákladů na administraci jsme nakonec využili data v IS Monit7+ o členech projektových týmů. Údaje o členech projektového týmu byly, na základě jednotlivých pracovních pozic (údaje o názvu pozice a popisu pracovní náplně), roztříděny do třech skupin20: Administrativní pozice – do této skupiny byli zahrnuti pracovníci, jejichž náplní práce bylo zajištění administrace spojené s realizací projektu, jako je: vedení administrativní agendy, kontrola čerpání, rozpočet projektu, vedení účetnictví projektu, monitoring projektu apod. Koordinace (aktivit) projektu – do této skupiny byli zahrnuti pracovníci, jejichž náplní práce byla koordinace aktivit projektu, vedení projektu, komunikace s lektory, příprava kurzů, řízení odborných pracovníků apod. Odborná pozice - do této skupiny byli zahrnuti pracovníci, jejichž náplní práce byla přímá práce s klienty a odborní garanti (sociální pracovníci, metodici, psycholog, právník, lektoři apod.) Z uvedeného vymezení a charakteru práce pracovníků je patrné, že pracovní pozice členů týmu nelze jednoznačně vymezit, a že mezi výše uvedenými skupinami dochází k částečnému vzájemnému prolínání. Některé pozice označené jako administrativní se kromě administrace podílely i na koordinaci (aktivit) projektu. Naopak řada koordinačních pracovníků pak provádí i administrativní úkony spojené s realizací projektů. V některých projektech by pak bylo vhodné koordinační pracovníky zařadit spíše mezi odborné pozice, protože v rámci koordinace vstupují do přímého kontaktu s klienty a například se přímo účastní realizovaných kurzů pro klienty. Někteří z pracovníků na odborných pozicích pak zase zajišťují činnosti, za které jinde odpovídá koordinační pracovník. Toto je třeba brát do úvahy při interpretaci výstupů provedené analýzy. Přesto však výstupy analýzy lze považovat za rámcově vypovídající z hlediska rozdělení mzdových výdajů v rámci realizovaných grantových projektů. Tabulka uvedená níže ukazuje podíl mzdových výdajů na skupiny pracovních pozic u GP výzvy č. 21, 43 a 67. Dle provedeného třídění na čistě odborné pracovníky v projektech připadají dvě třetiny vynaložených mzdových nákladů. Pro vyčíslení nákladů připadající na pozice věnující se realizaci věcných aktivit projektu je třeba ke skupině odborných pozic připočíst část pracovníků zařazených do skupiny „koordinace (aktivit)“ projektu. Na skupiny pracovníků zaměřených na administraci projektů pak připadá celkem 11% podíl mzdových nákladů. Pro vyčíslení nákladů na skutečnou administraci projektů je možné z této skupiny odečíst podíl připadající na zajištění koordinačních aktivit, zároveň je však nutné přičíst část výdajů na koordinační pracovníky zajišťující administraci. Dle provedeného třídění u více než dvou třetin projektů náklady na administrativní pracovníky dosahují do 13% podílu a přibližně u 15 % projektů pak překračují 20% hranici. Přes 25% podíl na administrativní pozice se pak dostává pouze 5 % projektů. Náklady na odborné pozice dle provedeného třídění u ¾ projektů překračují 50 %, u poloviny projektů pak překračují 64% hranici a u třetiny projektů 70% podíl na mzdových nákladech. Na základě hrubého expertního odhadu vycházejícího z rozložení u jednotlivých projektů, popisu pracovních pozic a informací z terénního šetření ohledně realizace projektů bychom výdaje na koordinaci rozdělili v poměru přibližně 20/80 ve prospěch koordinace 20
Třídění pracovních pozic v IS Monit7+ do kategorií Manažerská a administrativní pozice a Odborná pozice bylo možné využít jen částečně, protože v třídění byla řada chyb, které bylo třeba odstranit (např. do manažerských a administrativních pozic byli zařazeni i jednoznačně odborní pracovníci). Pro účely vyhodnocení bylo rovněž nezbytné odlišit čistě administrativní pracovníky od pracovníků zajišťující koordinaci projektu (blíže viz text).
47
týkající se realizace aktivit projektu, a to i se započtením odečtu administrativních pracovníků provádějících koordinační práce. Na základě tohoto odhadu by pak na zajištění administrace projektů připadalo přibližně 15 % mzdových výdajů a na aktivity spojené s realizací projektů pak zbylých 85 %. Při detailnějším náhledu při srovnání projektů dle cílových skupin (viz tabulka níže) se projeví odchylky u jednotlivých projektů dané nízkým počtem projektů u některých skupin. Odchylky od průměrných hodnot jsou zejména u projektů, kde byly stěžejní aktivity zaměřeny na přípravu metodických materiálů. U těchto projektů pak často pracovníci, kteří zajišťují koordinaci a administraci, jsou ve skutečnosti odpovědní i za přípravu metodických podkladů a de facto tak v projektu plní odborné role. Příkladem takového projektu je projekt zaměřený na osoby pečující o osobu blízkou, kde koordinátoři a administrátoři projektu rovněž zajišťují věcné aktivity projektu spojené s tvorbou a editováním webu a tvorbou časopisu, který je vydáván v rámci projektu. Dalším příkladem může být jeden z projektů zaměřený na cílovou skupinu děti a mládež, kde koordinátoři projektu přímo komunikují s pěstouny a aktivně se účastní na kurzech a „plní roli průvodce projektem pro účastníky kurzu“. U některých projektů pak dle vymezení pracovních pozic skutečně náklady na administraci, řízení a monitoring dosahují významných podílů na mzdových nákladech. Příkladem je druhý z projektů zaměřený na cílovou skupinu děti a mládež, kde celkové náklady na tyto aktivity dosáhly 2,9 mil. Kč při celkových způsobilých nákladech projektu ve výši 5,1 mil. Kč, tj. 58 % celkových nákladů projektu (jedná se o projekt s ukončenou realizací). Tabulka 9: Podíl výdajů na pracovní pozice v GP výzev č. 21, 43 a 67 dle zaměření projektu (v %) Cílová skupina
Administ rativní pozice
Koordinac e (aktivit) projektu
Odborná pozice
3
Podíl dané služby na celkových mzdových nákladech 2,37
11,8
45,2
43,0
osoby se zdravotním postižením
12
15,28
11,9
26,8
61,2
osoby s chronickým duševním onemocněním oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy - děti z DD děti, mládež a mladí dospělí
16
21,46
8,9
17,1
74,0
5
6,03
6,8
36,0
57,2
2
4,76
24,7
10,1
65,2
4
6,41
14,0
23,7
62,3
2
3,30
23,2
58,3
18,5
děti, mládež a mladí dospělí - probační program osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách imigranti a azylanti
4
4,15
13,0
21,4
65,6
13
20,42
7,9
23,1
69,1
11
13,69
6,8
30,6
62,6
1
0,81
46,5
53,5
0,0
osoby bez přístřeší
osoby pečující o osobu blízkou
48
Počet projektů
Cílová skupina
Počet projektů
více cílových skupin Celkem
Administ rativní pozice
Koordinac e (aktivit) projektu
Odborná pozice
2
Podíl dané služby na celkových mzdových nákladech 1,32
0,0
51,1
48,9
75
100
10,7
25,8
63,4
Zdroj dat: IS MONIT7+ (19. 12. 2012). Vlastní třídění (viz text). Jako údaj o výši mzdových nákladů byla využita data o celkových nákladech na jednotlivé pracovní pozice (pro výpočet byla využita data za projekty ve všech kladných stavech; při srovnání celkových hodnot za jednotlivé skupiny však hodnoty vycházejí srovnatelně, jak pro projekty ve stavu P45+, P5+ tak P6+, a to vždy v poměru přibližně 10/30/60).
Z provedené analýzy vyplývají dva závěry:
Výdaje na administraci grantových projektů lze celkově označit za poměrně vysoké. V průměru je lze odhadnout na 15 % celkových mzdových výdajů.
U ojedinělých projektů výdaje na administraci a řízení projektů zaujímají významný podíl a poměrně malá část prostředků je určena na přímou práci s klienty. Podíl těchto projektů lze odhadnout na 5 – 10 % (jedná se o projekty, u kterých, po rozdělení výdajů na koordinaci na základě poměru 20/80 na administraci a práci s klienty, připadá více než 30 % mzdových nákladů na činnosti spojené s administrací).
Vysoké administrativní nároky na realizaci projektů opakovaně potvrzují příjemci GP. Tato zjištění se potvrdila i v rámci provedeného terénního šetření a poukazuje se na ni i ve výstupech z jiných evaluací. Za významné považujeme například zjištění vycházející z návrhu Longitudinální studie21, kde je na základě provedených šetření u příjemců uvedeno s přispěním komentářů od příjemců, že: „Administrativní zátěž neúměrně ztěžuje průběh a realizaci projektu, odčerpává pracovní síly, které by bylo možné věnovat cílové skupině. Poté pak dochází k tomu, že realizátorům dá hodně úsilí, aby dodrželi všechny podmínky a MPSV má zase problémy s termíny, jelikož nestíhá kontrolovat MZ apod. Chtělo by to celý systém zjednodušit.“. Dále pak jeden z často se opakujících vyjádření slovy příjemce říká, že „ministerské úředníky naprosto nezajímá výsledek (prospěch cílové skupiny), soustřeďují se na naprosto marginální administrativní záležitosti a "týrají" příjemce, místo aby jim pomáhali a něco řešili.“ Uvedená zjištění korespondují s informacemi zjištěnými v rámci terénního šetření i v rámci této evaluace. Předchozí informace za grantové projekty je vhodné srovnat se situací u individuálních projektů. Důležitým zjištěním a příspěvkem této evaluace je to, že právě IP díky poskytnutí finanční stability přinášejí pro poskytovatele výrazné snížení administrativní zátěže, které je rovněž spojeno i s celkově jednoduššími podmínkami poskytování dotace z IP na základě kontraktu s krajem. Na příkladu Královéhradeckého kraje se pak ukazuje, že je možné podporu poskytovat a kontrolovat plnění na základě kontraktu (zakázky) mezi poskytovatelem a krajem. Kontrola plnění pak nemusí být tak složitá (zejména bychom vyzdvihli požadavek na vykazování mzdových výkazů), jako je nastavena u GP. V analýze grantových jsme rovněž zjišťovali, jaký podíl pracovníků v těchto projektech má stabilní pracovní smlouvu a jaká část z nich je zaměstnaná na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) či vykonává
21
Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (str. 61 návrhu 4. průběžné zprávy)
49
práci prostřednictvím dohody o provedení práce (DPP). V případě oblasti podpory 3.1 (výzvy č. 21, 43, 67) je drtivá většina pracovních pozic na bázi „klasické“ pracovní smlouvy. Doplňkově je pak využívána práce na bázi DPČ, práce na DPP je zcela marginální. Nejvíce je forma DPČ a DPP využita, logicky, u odborných pozic (22,8 %). Zároveň nejvyšší zastoupení pracovních pozic na bázi pracovní smlouvy se týká pracovníků vykonávajících koordinační aktivity (vedoucí projektu apod.), kteří se projektu věnují na plný či vysoký úvazek (průměrně měsíční úvazky dosahují výše 0,6 s tím, že výjimečně klesá pod 0,5). Celkově tak projekt ESF znamená pro pracovníky stabilitu a jistotu. Tabulka 10: Podíl výdajů na pracovní pozice v GP výzev č. 21, 43 a 67, dle formy pracovně-právního vztahu (v %) Pracovně právní vztah
Administrativní pozice Pracovní smlouva 86,8 DPČ 12,6 DPP 0,5 Zdroj dat: IS MONIT7+ (19. 12. 2012). Vlastní třídění.
Koordinace (aktivit) projektu 88,9 11,0 0,2
Odborná pozice 78,1 11,5 10,3
Možnost snížení nákladů Z terénního šetření vyplývá, že jediný prostor pro snížení nákladů na sociální služby je dle poskytovatelů možný snížením provozních nákladů, a to zejména výdajů na energie. K tomu by mohlo dojít v případě příslušných opatření v oblasti energetických úspor (zateplení a využití obnovitelných zdrojů). Podíl možných úspor však nelze na základě nám dostupných údajů odhadnout. Nejvýznamnější prostor pro zvýšení efektivity poskytovaných služeb se pak ukazuje zejména v zajištění finanční jistoty na delší časové období, které umožní efektivní plánování poskytování služeb. Současný systém poskytování národních dotací z MPSV (ne ESF) na jeden rok, kdy poskytovatelé služeb musí dotaci ke konci roku vyúčtovat s nulovým zbytkem a dochází zde k „utrácení na poslední“ chvíli s tím, že na začátku roku se pak ocitají bez finančních prostředků, se ukazuje jako značně neefektivní (pokud chtějí celou dotaci využít). Viz i výše v kapitole k přínosům projektů. Snížení nákladů na poskytované služby je pak také samozřejmě možné snížením jejich kvality a rozsahu (zejména snížením počtu sociálních pracovníků). Viz i výše v kapitole k přínosům projektů. U grantových projektů se prostor ve snížení nákladů ukazuje v oblasti administrativních nákladů spojené s plněním požadavků na příjemce (viz výše). U několika málo projektů se pak jako neúměrný ukazuje vysoký podíl mzdových nákladů na administraci a řízení projektů (viz výše). Celkový podíl výdajů na přímou podporu cílové skupiny je u ukončených individuálních projektů 97,7 % celkových výdajů projektů. . Již ukončené projekty vynaložily na svou celkovou administraci celkem o 27,0 % méně, než plánovaly ve schválených rozpočtech, přičemž rozsah úspor se v krajích lišil od 11,6 % do 65,0 %. Úspora tedy proběhla ve všech krajích. Možnosti snížení nákladů kromě omezení rozsahu a kvality poskytovaných služeb je pak pouze u snížení provozních nákladů (míšení výdajů na energie). U grantových projektů se prostor ve snížení nákladů ukazuje v oblasti administrativních nákladů spojené s plněním požadavků na příjemce.
50
2.1.5
Udržitelnost poskytovaných služeb
Ověření potenciální udržitelnosti podpořených aktivit, jejich pokračování i po skončení podpory z ESF je další oblastí, na kterou se projekt zaměřil. Z principu fungování sociálních služeb de facto nelze předpokládat, že by tyto služby byly dále poskytovány bez veřejné podpory – veřejných financí. Je důležité rovněž připomenout rozdíl podpory z ERDF – tvrdých investic a ESF – měkkých investic. Tvrdé investice do infrastruktury i nadále dlouhodoběji přetrvávají, přičemž investice směřující do provozních nákladů, resp. na mzdy poskytovatelů služeb a sociálních pracovníků musí být hrazeny neustále tak, aby mohly podporu cílovým skupinám i nadále poskytovat. Problémy cílových skupin sociálních služeb nelze časově omezenou intervencí odstranit, protože do cílové skupiny spadají stále noví a noví jedinci, a to již z podstaty problémů, které sociální služby řeší (a to i ve vazbě na socioekonomický, demografický či celospolečenský vývoj), přestože je zřejmé, že toto neplatí u všech cílových skupin stejnou měrou. Výsledky provedeného terénního šetření potvrzují, že možnosti získání jiných než veřejných prostředků na poskytování sociálních služeb, jsou velmi omezené (rozsah/míra je samozřejmě rozdílná u jednotlivých sociálních služeb). Je zřejmé, že podpora nemusí být poskytována stále z ESF, ale může poskytována z národních veřejných zdrojů. Rozhodnutí, zda dále poskytovat podporu sociálních služeb způsobem, jako je tomu nyní, je na řídícím orgánu a politické reprezentaci (doporučení evaluátora k tomuto bude uvedeno v souhrnu, a to ve vazbě na celkové zhodnocení všech aspektů). Tato otázka bude rovněž podrobněji došetřena na příkladu případové studie. V rámci dotazníkového šetření jsme zjišťovali plán a představy poskytovatelů sociálních služeb a otázku jsme rovněž diskutovali při individuálních rozhovorech. Z výsledků provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že necelé tři čtvrtiny sociálních služeb podpořených z IP (cca 68 %) plánuje zajišťovat služby ve stejné intenzitě a rozsahu i po skončení podpory z ESF. V případě grantových projektů je situace odlišná, protože podíl služeb, u kterých poskytovatelé plánují pokračovat v poskytování dané služby ve stejném rozsahu a intenzitě je nižší (cca 46 %) a dosahuje stejné výše jako podíl poskytovatelů, kteří plánují omezení svých služeb (cca 39 %) nebo vůbec nepředpokládají, že by v poskytování služby pokračovali (cca 6 %). Tyto výsledky potvrzují zjištění z vyhodnocení přínosů projektů, kde se ukázalo, že grantové projekty jsou spíše určitou nadstavbou (dočasné rozšíření kvality a rozsahu služeb), která již po skončení podpory nemusí stejným způsobem pokračovat. Naopak z IP jsou podporovány spíše služby „standardního“ charakteru, tedy služby v rozsahu a kapacitě, kterou poskytovatelé vnímají jako optimální z hlediska dostupných zdrojů. Z komentářů a individuálních rozhovorů vyplývá, že předpoklad pokračovat v poskytování služeb je podmíněn zajištěním dalších veřejných zdrojů na její financování. Téměř čtvrtina poskytovatelů z IP by pak naopak chtěla službu v budoucnu ještě rozšířit. Tento podíl pokrývá tedy přibližně 2/3 poskytovatelů, kteří se vyjádřili, že zájem klientů převyšuje kapacitu poskytované služby. Pouze 10 % poskytovatelů podpořených z IP pak předpokládá omezení služeb.
51
Graf 15: Plány poskytovatelů z oblasti podpory 3.1 na další poskytování sociálních služeb (IP a GP)
Zdroj: Dotazníkové šetření
Z hlediska dopadů podporovaných aktivit lze některé výsledky považovat za udržitelné, a to zejména na úrovni podpořených klientů služeb. Klienti, kterým byla daná služba poskytnuta, z ní mají prospěch, jehož délka/přetrvání se liší dle druhu poskytnuté služby či aktivity. Přetrvání přínosů je dále odvislé i od socioekonomického či celospolečenského vývoje. Na úrovni zajištění celkové sociální sítě v daném regionu pak bude její udržení záležet zejména na výši finančních prostředků, které budou na poskytování služeb vyčleněny. Na úrovni jednotlivých služeb se pak případné snížení prostředků odrazí, zejména díky snížení počtu sociálních pracovníků, do snížení kvality a rozsahu služeb na stav před poskytováním podpory. Některé kvalitativní výsledky však mohou přetrvat, např. přijaté nové metody/způsoby poskytování služeb/pomoci klientům, zkvalitnění zázemí poskytování služby, získání kontaktů na cílové skupiny/získání důvěry cílových skupin apod. Naopak získané zvýšení kvality ve formě poskytování individuálnějšího přístupu ke klientům, které je odvislé na počtu sociálních pracovníků, jejich novou redukcí poklesne. Zvýšení kvality služeb tedy díky proškolení pracovníků částečně přetrvá, ale zároveň je nutné upozornit na to, že částečně se s odlivem pracovníků opět může snížit. Jednou z nejkritičtějších otázek zajištění poskytování služeb po skončení podpory z IP je pak hlavně nejistota finanční stability, která neumožňuje efektivní plánování poskytování služby. Pozitivním přínosem pro snížení této nejistoty je pak konkrétní nastavení sítě sociálních služeb ve střednědobém plánu kraje, které dává službám zahrnutých do sítě určitou jistotu zachování (někteří poskytovatelé se vyjadřovali, že přesto, že jsou do sítě zahrnuti, tak si nejsou jisti objemem finančních prostředků, které mohou na příští rok očekávat, a tedy nemohou plánovat přesný rozsah služeb a počet sociálních a dalších pracovníků). U grantových projektů po jejich skončení většinou dochází k omezení poskytovaných služeb hrazených z projektu a poskytovatel dále pokračuje v dříve poskytovaném rozsahu služeb. Přetrvání přínosu projektů je typově v zásadě shodné s individuálními projekty (i když se liší míry jednotlivých přínosů). Nicméně jelikož grantové projekty hradily cíleně nadstavbu poskytovaných služeb, je jejich poskytování v takto rozšířeném rozsahu méně pravděpodobné. Přímá vazba na krajského poskytovatele je oproti zakázkám v individuálních projektech nižší. Šetření prokázalo, že příjemci jsou si tohoto vědomi.
52
Zdroje financování V projektu jsme se zaměřili i na otázku zdrojů financování a možností vícezdrojového financování. Údaje ohledně struktury financování sociálních služeb byly pro účely vyhodnocení dostupné pouze částečně22. Situaci u podpořených poskytovatelů jsme tak zjišťovali v rámci dotazníkového šetření i individuálních rozhovorů (téma bude rovněž náplní fokusní skupiny při zpracování regionální studie). Před aktuálním individuálním projektem zdroje z ESF využívala necelá třetina poskytovatelů podpořených z IP, přičemž u čtvrtiny se jednalo již o významný zdroj financování (přes 60 %). Hlavní zdrojem financování dané služby bylo MPSV, které financovalo službu z více než 61 % u poloviny poskytovatelů. Čtvrtina poskytovatelů pak zdroje z MPSV využívala na financování 31 až 60 % svých výdajů. Pouze 8 % poskytovatelů zdroje MPSV nevyužívala vůbec či maximálně do 5 %. Kraje a poté obce představovaly další významný zdroj finančních prostředků pro poskytování služby, přičemž role krajů byla větší. Úhrady od klientů poskytovatelé nevyužívali ve čtvrtině případů na financování do 30 % výdajů. Dary od sponzorů představovaly pouze minimální zdroj příjmů pro většinu poskytovatelů, nicméně u 70 % z nich se je dařilo alespoň v minimální výši získat. Vlastní zdroje, jako je sociální podnikání, byly využity ještě méně, když 2/3 poskytovatelů je nevyužívají vůbec a 1/5 jen z 5 %. Graf 16: Zdroje financování služby před podporou z IP a míra jejich využití, o.p. 3.1
Zdroj: Dotazníkové šetření
V průběhu podpory z IP jsou to právě evropské prostředky, které jsou tím nejvýznamnějším zdrojem pro většinu poskytovatelů, přičemž pro 37 % z nich přináší ESF více než 90 % příjmů pro danou službu (viz graf níže). Role MPSV je snížena, hlavní zdroj financování (nad 61 %) představuje pro čtvrtinu poskytovatelů, oproti dřívějším 55 %. Význam obcí a role kraje poklesly, vzrostl podíl poskytovatelů, kteří dotaci z kraje vůbec nevyužívají ze 14 % na 67 % a u obcí z 16 % na 39 %. Pravděpodobně i vlivem krize poskytovatelům ještě více poklesly dary od sponzorů, nevyužívá je více než 38 % z nich (dříve 29 %). Zároveň pokleslo i využití sociálního podnikání či jiných vlastních zdrojů. Kromě vlivu krize je pravděpodobné, že poklesla rovněž určitá snaha poskytovatelů získávat neveřejné finanční prostředky, tedy dary sponzorů a vlastní zdroje jako je např. sociální podnikání. Podpora z IP totiž znamená pro poskytovatele jistotu, jak zmiňovali v podstatě ve všech individuálních rozhovorech, 22
Podrobné struktura výdajů na základě pravidelného výkaznictví nám nebyla poskytnuta.
53
což tedy vede s nejvyšší pravděpodobností i ke snížené aktivitě v hledání jiných zdrojů. Otázka bude diskutována i v rámci fokusní skupiny v rámci zpracování regionální studie, nicméně uvedený závěr potvrdily provedené rozhovory a i toto vysvětlení se objevovalo i v komentářích v dotazníkovém šetření. Graf 17: Aktuální zdroje financování služby a míra jejich využití (poskytovatelé podpoření z IP), o.p. 3.1
Zdroj: Dotazníkové šetření
Z dotazníkového šetření rovněž vyplynulo, že více než polovina poskytovatelů plánuje využít zdrojů ESF i v budoucnosti, jedná se zejména o poskytovatele služeb, kteří doufají v návaznou podporu v rámci dalšího individuálního projektu. Poskytovatelé služeb však zejména očekávají, že budou podporu získávat od MPSV, a to v obdobné výši, jako tomu bylo před IP. Zdroje krajů a zejména obcí by měly být doplňkové u 54 % poskytovatelů z krajů a 63 % z obcí. Zdroje krajů a obcí za hlavní zdroj financování po skončení podpory předpokládá 31 % poskytovatelů u krajů a 21 % u obcí. S účastí klientů poskytovatelé nepočítají vzhledem k zákonu o sociálních službách. Poskytovatelé nicméně opět počítají s doplňkovým využitím darů od sponzorů, přesto 25 % z nich se o to ani nechce pokusit před projektem ESF tyto zdroje nevyužívalo 29 % poskytovatelů, jedná se tak de facto o návrat k původnímu stavu. S určitým využitím vlastních zdrojů, jako je sociální podnikání, však nepočítají 2/3 poskytovatelů oproti situaci před IP, kdy tyto zdroje nevyužívaly 3/4 poskytovatelů. Pětina poskytovatelů tak doufá, že se jim podaří příjmy částečně rozšířit o tyto zdroje, i tak se však bude jednat o doplňkový zdroj23. Z analýz, terénního šetření a názorů pracovníků MPSV však vyplývá, že přesto, že někteří poskytovatelé vnímají sociální podnikání jako možný zdroj příjmů, mělo by se spíše jednat o další z významných nástrojů podpory návratu sociálně vyloučených osob na trh práce a nikoli o zdroj financování sociálních služeb. Ze zkušeností se sociálními firmami v ČR i např. v Rakousku, kde je sociální podnikání mnohem rozvinutější než v ČR, vyplývá, že i tato forma sociální služby se bez dodatečných dotací často neobejde.
23
Je vhodné rovněž uvést, že podpora sociálních podniků byla předmětem jiné výzvy v rámci oblasti podpory.
54
Graf 18: Předpokládané zdroje financování služby do budoucnosti (poskytovatelé podpoření z IP), o.p. 3.1
Zdroj: Dotazníkové šetření
Finanční prostředky z EFS vedly k poklesu všech ostatních veřejných zdrojů financování (MPSV, kraje, obce). Významným zjištěním je to, že poskytovatelé nyní v nižší míře využívají dary od sponzorů a poklesla i role vlastních zdrojů. Příčiny lze hledat jednak v ekonomické krizi, ale rovněž v získání jistoty ve financování poskytované služby z ESF, která vede k poklesu aktivity a ve svém důsledku pak k poklesu vícezdrojového financování (blíže viz v textu výše). Nicméně do budoucna předpokládají poskytovatelé, že se opět pokusí získávat soukromé zdroje, a to v o něco větším měřítku, než tomu bylo před projektem ESF. U sociálních služeb nelze předpokládat, že by tyto služby mohly být poskytovány bez veřejné podpory – veřejných financí, a to zejména z pohledu podpory z ESF, která směřuje do financování lidských zdrojů, nikoliv do budování infrastruktury.
2.1.6
Efektivnost
Úspěšnost V rámci terénního šetření jsme se zaměřili na zjištění úspěšnosti poskytovatelů. Jednalo se o úspěšnost, s jakou poskytovatelé řešili či vyřešili stanovené zakázky jednotlivých klientů24, tedy jaká byla úspěšnost poskytovatelů sociálních služeb při řešení problémů cílových skupin. Dle vyjádření samotných poskytovatelů se přibližně u 69 % všech služeb podpořených z IP a 78 % u GP daří zakázky úspěšně řešit z převážné většiny, tj. více než u 60 % klientů. Více než 40 % úspěšně podpořených osob pak vykazuje téměř 88 % služeb podpořených z IP a 94 % GP.
24
Zakázka je souhrn představ a požadavků klienta kladených na poskytovatele sociální služby a následně zpřesněných dle reálných možností služby. Zakázka je během procesu průběžně zpřesňována a dle potřeb modifikována. Cílem sociální služby je stanovení reálných zakázek klientů a jejich následné vyřešení.
55
Graf 19: Úspěšnost řešení zakázek uživatelů služeb (IP a GP), o.p. 3.1
Zdroj: Dotazníkové šetření
Je zřejmé, že úspěšnost a možnost vyřešení problémů klientů se liší dle jednotlivých služeb a aktivit. Poskytovatelé byli tedy dotázáni rovněž na to, jak hodnotí dosažené výsledky vzhledem k možnostem dané cílové skupiny. Dosažené výsledky hodnotí jako adekvátní 96 % poskytovatelů podpořených z IP a 93 % příjemců GP. Pouze 2,5 % poskytovatelů u IP a 5 % u GP se vyjádřilo, že dosažené výsledky jsou o něco nižší, než očekávali. Nikdo z respondentů neuvedl, že by výsledky byly zklamáním. Longitudinální studie25, která řešila vyhodnocení přínosů GP z úrovně poskytovatelů i klientů služeb, ve zjištěních uvádí, že projekty přispěly „k vytvoření sítí organizací a služeb, které mohou efektivněji docílit jak zapojení cílových skupin, tak jejich kvalifikované informování v případě nutnosti zajistit komplexní pomoc“. Jako základní problém přínosů projektů pak poukazuje na to, že projekty „samy o sobě (až na výjimky) pracovní příležitosti pro cílovou skupinu netvoří, že často směřují k posílení zaměstnatelnosti, ale ne zaměstnanosti“. Tato zjištění jsou v Longitudinální studii dále rozvedena. Graf 20: Dosažené výsledky vzhledem k možnostem cílové skupiny (IP a GP), o.p. 3.1
Zdroj: Dotazníkové šetření
25
Viz návrh 5. průběžné zprávy Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu, str. 121
56
Využití kapacit Využití kapacit ukazuje, do jaké míry rozsah podporovaných služeb odpovídá skutečné poptávce klientů v daném území. Klíčovým zjištěním je, že zájem uživatelů v dané lokalitě odpovídá nastaveným kapacitám u více než třetiny (39 %) případů u poskytovatelů podpořených z IP a více než poloviny u GP (58 %). V další 1/5 případů se poskytovatelé IP domnívají, že poptávka klientů mírně převyšuje současnou kapacitu jimi poskytované služby (o 10 až 30 %). Dle vyjádření 14 % poskytovatelů u nich zájem klientů převyšuje poskytované kapacity o více než 30 %. V případě GP zájem klientů mírně převyšuje poskytované kapacity u 9 % projektů. Z hlediska efektivity je pak problematická podpora udělená přibližně jedné čtvrtině poskytovatelů, o jejichž služby není v lokalitě zájem klientů dostatečný, resp. by mohli pokrýt vyšší počet klientů. U pětiny poskytovatelů se jedná o nevyužití v řádu 10 až 30 %. U méně než 10 % je pak nevyužití kapacit ještě vyšší. Graf 21: Aktuální stav kapacit vzhledem k zájmu klientů (IP a GP), o.p. 3.1
Zdroj: Dotazníkové šetření
Bylo zjištěno, že služby s nevyužitými kapacitami se vyskytují v rámci různých druhů služeb a v různých krajích. Většinou se však jedná o služby, u kterých nelze plánovat rovnoměrné rozložení kapacit (u jednoho z případů v dotazníku se jednalo o kontaktní centrum a nízkoprahové služby). Efekt substituce – reálný přínos projektů Efektivita realizovaných intervencí je dána i skutečným přínosem očištěným z hlediska efektu substituce, tj. s ohledem na to, že služby by byly podpořeny i bez příslušné intervence. Z tohoto hlediska bylo provedeno srovnání poskytovaných dotací z MPSV, které je hlavním zdrojem financování sociálních služeb a zdrojem, který byl právě podporou z IP nahrazován, s poskytnutou podporou prostřednictvím IP. Objem dotace MPSV na podpořené druhy služeb byl před podporou z IP v roce 2008 ve výši celkem 512 mil. Kč. Efektu substituce lze nejlépe vyhodnotit u již ukončených projektů, které zahájily
57
podporu služeb v roce 2009 a podporu z IP ukončily v průběhu roku 201226. U krajů s ukončenou podporou služeb z IP dosahovala dotace MPSV na podporované druhy služeb 314 mil. Kč (celkem 7 krajů). Je patrné, že v období podpory sociálních služeb z IP v těchto krajích došlo k evidentnímu poklesu dotací MPSV na podporované druhy služeb, a to na 42 % v roce 2010 a na 30 % v roce 201127. V roce 2012, kdy v průběhu roku došlo k ukončování podpory služeb z IP, naopak došlo k evidentnímu nárůstu objemu dotace z MPSV, a to na výši 212 % dotace poskytované na příslušné druhy služeb v roce 2008, tj. na 665 mil. Kč. Pokles podpory z IP v roce 2012 tak byl z velké části (95 %) kompenzován navýšením dotace MPSV. To koresponduje se zjištěním z terénního šetření, kdy poskytovatelé potvrdili, že v roce 2012 žádali na MPSV kompenzaci poklesu příjmů z IP. Dle vyjádření příjemců, s kterými proběhl individuální rozhovor, jim MPSV vyhovělo, protože se jednalo o relativně nižší částky, na pokrytí pouze části roku. Ve skutečnosti však došlo k celkovému absolutnímu navýšení dotace MPSV. Z hlediska celkových výdajů měla tedy podpora z IP vliv na celkové navýšení finančních prostředků vynakládaných na druhy služeb podporovaných z IP. U projektů, které ukončily podporu služeb v roce 2012, dosáhlo v tomto roce celkové navýšení prostředků 267 % stavu před realizací IP. Za všechny kraje pak došlo v roce 2012 oproti roku 2008 k navýšení o 319 %. Graf 22: Vývoj podílu financování z IP a MPSV (podporované druhy služeb; všechny kraje), o.p. 3.1
Zdroj: Výsledky dotačního řízení MPSV; Výdaje na sociální služby v IP dle podkladů z krajů a MPSV
26
Nelze zde zahrnovat Jihomoravský kraj, kde na 1. projekt již navázal 2. projekt.
27
Údaj o poskytnutých dotací jednotlivým poskytovatelů z MPSV za rok 2009 nebyl dostupný v editovatelné podobě a na požádání nebyl poskytnut ani příslušnými pracovníky MPSV. Proto s ním v analýze nepracujeme.
58
Graf 23: Vývoj podílu financování z IP a MPSV (podporované druhy služeb; kraje s ukončenou podporou služeb z IP), o.p. 3.1
Zdroj: Výsledky dotačního řízení MPSV; Výdaje na sociální služby v IP dle podkladů z krajů a MPSV
Z hlediska efektu substituce tedy v průběhu realizace IP skutečně došlo k substituci prostředků z MPSV (pokles o 70 %), ale při současném trojnásobném navýšení celkového objemu prostředků na podporované druhy služeb. Vzhledem k tomu, že celkové výdaje MPSV na všechny druhy sociálních služeb se mezi roky 2008 a 2012 zvýšily pouze o 15 %, oproti 212% navýšení na podporované druhy služeb, došlo k celkovému zvýšení podílu podporovaných druhů služeb z IP na dotacích MPSV. Efekt substituce pak obdobně fungoval u dotací krajů a obcí, jak ukázal i výstup dotazníkového šetření, kde se prokázal dočasný pokles dotací z kraje a obcí v průběhu realizace IP. Graf 24: Vývoj podílu dotací MPSV na druhy služeb podporované z IP, o.p. 3.1
Zdroj: Výsledky dotačního řízení MPSV; Výdaje na sociální služby v IP dle podkladů z krajů a MPSV
Vývoj podílu podporovaných služeb na celkových dotacích MPSV ukazuje graf níže. U všech krajů, kde skončila realizace IP, je v roce 2012 patrný významný nárůst podílu dotace z MPSV na podporované služby, a to významně nad úroveň roku 2008 (kromě Jihočeského kraje, kde došlo 59
k navýšení jen o 0,8 %). U těchto krajů je pak i charakteristický absolutní nárůst objemu prostředků z MPSV na podporované druhy služeb, a to ve výši 130,6 % u Olomouckého kraje, až po 328,6% navýšení v Ústeckém kraji, v kterém rovněž došlo k největšímu nárůstu v podílu podporovaných služeb na dotacích z MPSV (z 6 % v roce 2008 na 18,6 % v roce 2012). Graf 25: Vývoj podílu podporovaných druhů služeb na celkové dotaci MPSV
Zdroj: Výsledky dotačního řízení MPSV; Výdaje na sociální služby v IP dle podkladů z krajů a MPSV
Celkovou efektivnost poskytování služeb lze celkově hodnotit spíše jako dobrou, s přihlédnutím k možnostem cílové skupiny. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že poskytovatelé služeb by v cca 1/3 byli schopni obsloužit vyšší počet klientů. Prostředky z ESF u individuálních projektů do značné míry nahrazovaly (substituovaly) národní prostředky, ale zároveň celkový objem prostředků navýšily trojnásobně.
2.1.7
Překryvy projektů
Z hlediska možných překryvů u podpořených sociálních služeb mezi individuálními projekty 5. výzvy a grantovými projekty v rámci výzev 21, 43 a 67 lze konstatovat, že obecně nedochází k nežádoucímu překrývání podporovaných služeb. Důvodem je zejména rozdílné zaměření podpory z IP a GP, na které poukazujeme výše. Vyhodnocení překryvů na úrovni jednotlivých krajů je součástí zprávy zaměřené na přínosy projektů o.p. 3.1 na úrovni krajů, která je přílohou tohoto dokumentu. 60
2.2 Souhrnné zhodnocení oblasti podpory 3.1 EQ 2.1: Jsou stanovené cíle projektů relevantní pro danou oblast – reagují na skutečné problémy a potřeby v oblasti poskytování sociálních služeb? Zaměření individuálních projektů je navázáno na proces plánování sociálních služeb a příslušný Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v daném kraji, který je zpracováván na základě Zákona o sociálních službách28. Na základě provedené analýzy a i s odkazem na výstupy projektu „Analýza existujících Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb“29 je možné konstatovat, že většina plánů nebyla zpracována na základě vyhodnocení potřebnosti sociálních služeb v daném kraji a rozsah služeb byl definován zejména na základě informací od poskytovatelů (de facto kontinuity stávajících poskytovatelů). V lepším případě pak vycházel z výstupů komunitního plánování na úrovni obcí. Pouze u třech krajů pak byla definována požadovaná síť sociálních služeb v kraji, u ostatních krajů pak byly cíle definovány jen velmi vágně a dále byly řešeny (rozpracovávány) v rámci pracovních skupin. Výše řečené však nutně neznamená, že zacílení na příslušné druhy služeb neřešilo skutečné problémy a potřeby. Zacílení podpory bylo většinou řešeno na pracovních skupinách poskytovatelů se zástupci kraje nebo obcí se zástupci kraje. Otázka postupů zpracování Střednědobých plánů krajů pak přesahuje rámec tohoto projektu (rámec dotací z ESF) a je nezbytné ji řešit z hlediska celkového nastavení poskytování sociálních služeb v ČR. Nastavení požadavků na dodavatele v rámci výběrových řízení se v krajích lišilo, většinou však byly vymezeny požadavky na naplnění indikátorů v podobě kapacit a podpořených osob. V některých krajích (např. Královéhradeckém) pak byly v rámci výběrového řízení i přesně stanoveny metodiky pro realizaci dané zakázky (služby). V některých krajích pak byla dána větší volnost poskytovatelům, která se ne vždy ukázala jako přínosná. V tomto směru lze za problematické označit, že neexistují obecné standardy pro poskytování dané sociální služby (vymezení základních parametrů kvality a nadstandard). Tato otázka je nyní řešena na MPSV v rámci projektu Podpora procesů v sociálních službách, kde jedním z výstupů budou právě tzv. karty služeb. Na základě vyhodnocení na úrovni jednotlivých krajů lze pak konstatovat, že zacílení podpory z hlediska druhů sociálních služeb odpovídalo problematickým okruhům vymezeným ve střednědobých plánech (pokud byly tyto okruhy vymezeny). Konkrétní vyhodnocení, v případě, že byly priority stanoveny, je však relevantní pouze na úrovni konkrétních lokalit (většinou obcí s rozšířenou působností). U grantových projektů se potvrdilo, že slouží spíše jako doplňkový nástroj pro rozvoj poskytovaných kapacit. Z hlediska podílu na výdajích v daném kraji grantové projekty pokrývají většinou jen zlomek finanční částky vynaložené na sociální služby v rámci individuálního projektu. Na základě zjištění terénního šetření je možné konstatovat, že věcné zaměření grantových projektů odpovídá potřebám příslušných cílových skupin.
28
Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách.
29
Zpracovatel: GI projekt o.p.s. (2011), analýza financovaná z OP LZZ.
61
EQ 2.2: Do jaké míry vedou realizované aktivity projektů k dosažení stanovených cílů – odstraňují aktivity projektů příčiny identifikovaných problémů? Na úrovni cílových skupin (klientů služeb) podporované aktivity zajisté přinášejí pozitivní efekty. „Zakázky“ klientů se daří naplňovat adekvátním způsobem vzhledem k dané cílové skupině, a to jak u poskytovatelů podpořených z individuálních, tak grantových projektů. Z tohoto hlediska tak klienti, kterým byla daná služba poskytnuta, z ní mají de facto trvalý prospěch adekvátní danému druhu poskytované služby. Na úrovni podpořených osob tak realizované aktivity napomáhají nebo přímo vedou k odstranění příčin problémů. Podpora z ESF pak v tomto směru přispívá právě z hlediska zvýšení kvality a rozsahu poskytovaných služeb, tj. zvyšuje účinnost pomoci pro cílové skupiny. Na úrovni regionů pak individuální projekty průkazně přispěly k rozvoji poskytovaných služeb a to jak z hlediska jejich kvality, tak z hlediska navýšení kapacit nebo zvýšení pokrytí. U druhů služeb podporovaných v rámci individuálních projektů došlo k vyššímu nárůstu nově poskytovaných služeb, než u služeb, které v daném kraji nebyly podporovány. Podpora z individuálních projektů tak v řadě případů napomohla k dobudování nebo zlepšení dané sítě poskytovaných služeb v kraji. Poskytovatelů, kterým podpora z IP zajistila pouze pokračování poskytování služeb ve stávajícím rozsahu, bez dalšího navýšení kapacit, kvality či rozsahu služeb, bylo dle výstupu dotazníkového šetření necelých 30 % (jedná se pouze o část z podpořených poskytovatelů, kteří již službu poskytovali i před realizací IP; podíl podpořených nově vzniklých služeb z celkového počtu podpořených služeb v rámci IP se pak v jednotlivých krajích pohybuje mezi 7,5 a 75 %). EQ 2.3: Jsou aktivity projektů a jejich výstupy realizovány úsporně a účinně (hospodárně a efektivně)? Za realizované výdaje byly poskytnuty plánované aktivity a zajištěny plánované služby. Dle terénního šetření se ukazuje, že (případné) navýšení finančních zdrojů oproti předchozímu období se promítá do zvýšení kvality či rozsahu poskytovaných služeb. Z tohoto hlediska jsou prostředky u grantových projektů i poskytovatelů podpořených z individuálních projektů vynaloženy účinně. Srovnání jednotkových nákladů pak není v současné době možné (jednak nejsou definovány standardy služeb a následně ani jednotkové náklady, toto nyní řeší realizovaný projekt Podpora procesů v sociálních službách). Z hlediska podílu výdajů na zajištění administrace individuálních projektů, provedená analýza ukázala, že oproti předpokladu došlo u dosud ukončených projektů ke snížení podílu výdajů na administraci v rozsahu 0,7 procentního bodu oproti předpokladu ve smlouvě. Výdaje na zajištění administrace tak u ukončených projektů dosáhly 61 mil. Kč oproti předpokládaným 88 mil. Kč ve schválených rozpočtech. Nejvýznamnější prostor pro zvýšení efektivity poskytovaných služeb se pak ukazuje zejména v zajištění finanční jistoty na delší časové období, které umožní efektivní plánování poskytovaných služeb. Současný systém poskytování dotací z MPSV na jeden rok, kdy poskytovatelé služeb musí dotaci z MPSV ke konci roku vyúčtovat s nulovým zbytkem a dochází zde k „utrácení na poslední chvíli“ s tím, že na začátku roku se pak ocitají bez finančních prostředků, se ukazuje jako značně neefektivní. Právě zvýšení finanční stability umožňující dlouhodobé plánování a efektivnější vynakládání prostředků, bylo jedním z hlavních přínosů, které poskytovatelé podpoření z projektů uváděli. U grantových projektů se ukazuje, že náklady na administraci projektů jsou poměrně vysoké (v průměru je lze odhadnout na 15 % celkových mzdových nákladů). Administrativní náročnost grantových projektů z hlediska nároků na poskytovatele se pak potvrzují i v rámci terénního šetření a 62
dokládají je výstupy i jiných evaluací. Jako neúměrně vyšší se ukazují i v porovnání s nároky kladenými v rámci individuálních projektů. Administrativní náročnost grantových projektů se negativně projevuje jak v hospodárnosti (náklady na administraci) tak v neúměrném zatěžování pracovníků odčerpáváním pracovní síly, kterou by bylo možné jinak věnovat cílové skupině. EQ 2.4: Jakých změn (výsledků) přičitatelných projektům je prostřednictvím získaných výstupů dosaženo? Výsledky (přínosy) projektů. V rámci individuálních projektů bylo celkem podpořeno 933 poskytovatelů služeb v rámci 16 druhů sociálních služeb. Podpora měla prokazatelný vliv na vznik nových poskytovatelů a v jednotlivých krajích pak bylo takto podpořeno 29 % až 75 % nových poskytovatelů služeb (celkem v rámci podpořených druhů služeb za dobu realizace individuálních projektů vzniklo průměrně 41 % nových služeb). U podpořených služeb, které existovaly už před realizací individuálního projektu, pak u 70 % došlo k rozšíření kapacit, kvality nebo rozsahu poskytovaných služeb. Jednalo se zejména o navýšení počtu sociálních pracovníků nebo jejich proškolení a dále pak o částečné dovybavení služeb. U přibližně 30 % pak bylo podpořeno zachování služby ve stávajícím rozsahu, bez další přidané hodnoty. Zásadním přínosem podpory z individuálních projektů pak bylo zajištění finanční stability služeb, které umožnilo efektivní dlouhodobé plánování, které se projevilo jak ve zvýšení efektivity služeb, tak ve zvýšení jejich kvality (možnost přijmout kvalifikovanější personál nebo to umožnilo pracovníky proškolit). Přesto, že podpora z individuálních projektů u většiny z podporovaných služeb do značné míry nahradila (substituovala) dříve poskytované dotace z MPSV, krajů a obcí, celkově přinesla přibližně trojnásobné navýšení prostředků. Celkově tak došlo k finančnímu posílení podporovaných služeb. Dosažené efekty se pak bezprostředně dotýkají cílových skupin. Z rozšíření nabídky služeb, zvýšení jejich kvality, ale i z jejich zachování následně v konečném důsledku profitovali zejména klienti těchto služeb. Dosažené přínosy vedly zejména ke zvýšení kvality či rozsahu poskytovaných služeb, příp. zajištění zachování poskytovaných služeb. Do kvality poskytovaných služeb se, jak je výše uvedeno, výrazně projevilo zajištění dlouhodobé stability organizací podpořených z IP. Podpora z IP umožnila zintenzivnit individuální přístup při poskytování služeb (zvýšení počtu sociálních pracovníků umožnilo, aby jednotlivému klientovi věnovali větší množství času; zlepšení vybavení umožnilo zajistit službu s ohledem na konkrétní potřeby klienta; stabilizace poskytovatelů umožnila lepší plánování i na úrovni klientů a snížení administrativní zátěže umožnilo, aby pracovníci věnovali více času klientům). Pozitivní přínosy, zejména z hlediska rozšíření poskytovaných služeb (zavádění nových aktivit), byly charakteristické pro grantové projekty. EQ 2.5: Dochází v rámci realizovaných projektů k nežádoucím překryvům? Pokud ano, identifikujte tyto oblasti. Nežádoucí překryvy mezi realizovanými projekty nebyly identifikovány.
63
EQ 2.6: Do jaké míry jsou aktivity a výsledky projektů udržitelné i bez navazující podpory z ESF, ze státního rozpočtu a z dalších veřejných zdrojů? Bez navazující podpory z veřejných prostředků není poskytování služeb udržitelné. Za udržitelné z tohoto hlediska lze považovat některé dopady dosažené na úrovni podpořených klientů služeb. Klienti, kterým byla daná služba poskytnuta, z ní mají prospěch, i když míra a délka je rozdílná dle druhu služby a aktivity. Na úrovni zajištění celkové sociální sítě v daném regionu pak bude její udržení záležet zejména na výši finančních prostředků, které budou na poskytování služeb vyčleněny. Na úrovni jednotlivých služeb se pak případné snížení prostředků odrazí, zejména díky snížení počtu sociálních pracovníků, do snížení kvality a rozsahu služeb na stav před poskytováním podpory (některá kvalitativní navýšení nicméně přetrvávají, např. osvojení nového způsobu poskytované podpory). Zvýšení kvality služeb díky proškolení pracovníků částečně přetrvá, částečně se však s odlivem pracovníků opět může snížit. Jednou z nejkritičtějších otázek zajištění poskytování služeb po skončení podpory z IP je pak hlavně nejistota finanční stability, která neumožňuje efektivní plánování poskytovaných služeb. Pozitivním přínosem pro snížení této nejistoty je pak konkrétní nastavení sítě sociálních služeb ve střednědobém plánu kraje, které dává službám zahrnutým do sítě určitou jistotu zachování (někteří poskytovatelé se vyjadřovali, že přesto, že jsou do sítě zahrnuti, tak si nejsou jisti objemem finančních prostředků, které mohou na příští rok očekávat). U grantových projektů po jejich skončení většinou dochází k omezení poskytovaných služeb hrazených z projektu a poskytovatel dále pokračuje v dříve poskytovaném rozsahu služeb. EQ 2.7: Do jaké míry vedou projekty k vícezdrojovému financování sociálních služeb, tedy k získávání zdrojů mimo veřejné rozpočty? Ukazuje se, že v průběhu poskytování podpory z ESF nejsou poskytovatelé motivováni k získávání dodatečných zdrojů mimo veřejné prostředky. Důvodem je zejména zajištění financování služby z prostředků ESF a možnost věnovat se naplno práci s klienty.
64
3 Vyhodnocení poskytování sociálních služeb v rámci projektů oblasti podpory 3.2 Tato část evaluace je zaměřena na vyhodnocení přínosů vybraných individuálních projektů 15. výzvy zaměřených na podporu poskytování sociálních služeb a grantové projekty předložené ve výzvě č. 19. Obyvatelé romských lokalit jsou považováni za jednu ze skupin nejvíce postižených sociálním vyloučením. Sociálním vyloučením se přitom rozumí proces, kdy je jednotlivci, skupině či komunitě výrazně znesnadňováno či zcela znemožňováno zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit většinové společnosti. Jako sociálně vyloučenou romskou lokalitu pak označujeme prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni30. Tato kapitola nejprve shrnuje problémy a potřeby romské menšiny a představuje aktuálně platný institucionální rámec pro jejich řešení a návazně se zabývá přínosy projektů v oblasti podpory 3.2 ve prospěch romské menšiny a jejich potřeb.
3.1 Sociálně vyloučené romské lokality a problémy jejich obyvatel V dalším textu jsou charakterizovány hlavní projevy sociálního vyloučení, a tedy i problémy, které je potřeba v romských lokalitách řešit. Hlavním zdrojem informací zde byla tzv. Gabalova zpráva z roku 2006. Vznik sociálně vyloučených romských lokalit úzce souvisí s postupnou koncentrací sociálně slabých romských rodin v místech s nízkou kvalitou bydlení, jako jsou ubytovny, holobyty či azylové domy. Tyto skupiny obyvatel pak žijí v oddělených lokalitách s nedostatečnou občanskou vybaveností. Převažují zde méně kvalitní a často zchátralé domy s nedostatečně vybavenými byty nižších kategorií, které jsou však v některých případech pronajímány za vysokou cenu. Byty bývají přeplněné a rodiny v nich žijí v nevyhovujících hygienických podmínkách, což se odráží i na jejich horším zdravotním stavu. Současným problémem je také nízká úroveň vzdělání a ztížená možnost ji překonat. Naprostá většina obyvatel navštěvovala pouze základní či zvláštní (speciální) školu, popř. nedokončila odborné učiliště či střední školu, a nemá tedy žádnou kvalifikaci. Neúspěšnost romských žáků na základních školách je ovlivněna zejména chybějícím předškolním vzděláváním, nedostatečnou účastí rodičů romských dětí na vzdělávacím procesu a jazykovou bariérou. Nedostatečná kvalifikace dále souvisí se ztíženým přístupem příslušníků romských lokalit na trh práce, stále totiž dochází k úbytku pracovních příležitostí pro málo kvalifikované pracovní síly. Romští obyvatelé se také často nedokážou orientovat na měnícím se trhu práce. V mnoha případech je častou překážkou začlenění na trh práce zvýšená nemocnost či snížená pracovní schopnost obyvatel. Významnou roli zde hraje také existující diskriminace ze strany zaměstnavatelů. Dalšími příčinami 30
dle definice dokumentu Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti (2006), MPSV
65
jsou zadlužování rodin či špatně nastavený systém sociálních dávek (viz dále). V případě, že pracují, vykonávají romští obyvatelé lokalit především sezónní a příležitostné práce, které zajišťují pouze nízký výdělek a nejistotu pracovního místa. Například v Jihočeském kraji pak působí množství romských firem, které Romy ze sociálně vyloučených lokalit zaměstnávají. V některých případech je tomu však naopak. Příslušníci romských lokalit jsou tak dlouhodobě postiženi vysokou mírou nezaměstnanosti. Ve většině lokalit byla zaznamenána míra nezaměstnanosti mezi 90 – 100 %31, přičemž v mnoha případech jde o dlouhodobou nebo opakovanou nezaměstnanost. Důsledkem je pak nejen materiální chudoba, ale také vyloučení ze společenského života a psychické následky, jako je rezignace na hledání pracovního místa či ztráta pracovních návyků. Romové z vyloučených lokalit jsou tak často již fakticky nezaměstnatelní. Obyvatelé lokalit jsou tak vytlačováni na sekundární trh práce a ve velké míře využívají nelegální formy výdělečné činnosti. Pracují bez řádně uzavřené smlouvy a často zároveň pobírají sociální dávky či invalidní důchod. Obyvatelé mohou pracovat pravidelně po celý rok nebo jen příležitostně, přičemž mezi formy nelegálního zaměstnání patří např. výkopové práce, pomocné stavební a demoliční práce či úklidové práce a liší se dle regionů. V mnoha případech si obyvatelé lokalit přivydělávají sběrem kovů, především železného šrotu či mědi, v pohraničních územích pak sběrem lesních plodů a jejich prodejem cizincům. Problémem romských rodin ve vyloučených lokalitách je také závislost na sociálních dávkách. Nastavení sociálního systému je demotivující, neboť sociální dávky vyplácené rodinám s více dětmi jsou v konečném součtu mnohdy vyšší, než platové ohodnocení ve většině prací, které mají možnost romští obyvatelé bez kvalifikace získat. Zároveň při pobírání dávek je navíc možné nelegálně pracovat. Oproti rozšířenému stereotypu zůstává faktem, že Romové se často v nepřehledném systému sociálních dávek špatně orientují. Sociálně vyloučené romské rodiny trpí velmi často také předlužením. Jedná se zejména o dluhy na nájemném, nedoplatky za vodu a elektřinu, nezaplacené pokuty, ale také např. dluhy na výživném či na zdravotním pojištění. Obyvatelé lokalit si tak půjčují peníze za vysoký úrok (měsíčně desítky až stovky procent), kdy se jedná o velmi rozšířené tzv. rychlé půjčky u některých firem či v některých lokalitách rozšířenou lichvu. Někdy dokonce dochází i k zastavování majetku. Kvůli splacení jedné půjčky si obyvatelé často půjčí znovu. V současné době tak běžně dochází k exekucím majetku i sociálních dávek, což působí demotivačně vzhledem k hledání práce, neboť o vydělané peníze by obyvatelé v této situaci přišli. Část nelegálně vydělaných peněz ale mohou uchránit. Romské lokality se vyznačují také větším výskytem sociálně patologických jevů. Patří mezi ně zejména závislosti jako alkoholismus, narkomanie či gamblerství, vyskytuje se také prostituce. Tyto lokality jsou také spojeny se zvýšenou mírou kriminality. Mnozí obyvatelé lokalit skutečně častěji porušují zákon, ale také mají mnohem větší potenciál stát se obětí kriminální činnosti. Mezi nejčastější formy patří lichva, finanční podvody, obchod s drogami, kuplířství, ale také organizování nelegální práce. Kriminalita v sociálně vyloučené lokalitě má organizovanou podobu, kdy ústřední osoby pomocí příbuzenských vazeb či vydírání zajišťují přes další osoby distribuci či
31
Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti dle definice dokumentu (2006), MPSV
66
vymáhání dluhů. Hrozbou je zde proniknutí kriminality za hranice lokality v případě absence systematického řešení ze strany státu a obcí. V neposlední řadě jsou příslušníci romských lokalit limitováni sníženou sociokulturní kompetencí. Neznají svá práva a povinnosti a nedokážou si opatřit potřebné informace, přičemž svou roli zde hraje i jazyková bariéra. Mají často problém zorientovat se ve fungování většinové společnosti, např. na trhu práce nebo v systému sociálních dávek. Sociálně vyloučení mají, mimo jiné, slabou kompetenci dlouhodobě si udržet nájemní bydlení. Zásadním dokumentem na národní úrovni je v této oblasti Koncepce romské integrace na období 2010 – 2013 (Koncepce romské integrace), kde jsou vymezeny potřeby a navrhovaná opatření v klíčových oblastech života sociálně vyloučených Romů. Podrobněji jsou tyto potřeby uvedeny ve zprávě za první etapu projektu. Institucionální rámec pro integraci romských obyvatel a) Subjekty působící na poli integrace romské menšiny Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Integrací romských obyvatel se na národní úrovni zabývají v největší míře dva vládní orgány, a to zejména Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny32 ve spolupráci s Radou vlády pro národnostní menšiny33, která se však zabývá integrací pouze z národnostního hlediska. Posláním Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny (Rada) je zajištění souladu aktivit politických a veřejných institucí (zejména krajů) v oblasti integrace romských obyvatel. Díky změně statutu z roku 2010 může Rada mimo jiné efektivněji dohlížet také na implementaci Koncepce romské integrace a je více provázána s činností Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách (viz níže). Nový statut by měl díky účasti zástupců Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR umožnit i větší participaci krajů a obcí při tvorbě a především při efektivnějším prosazování politiky romské integrace na regionální a místní úrovni. Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách Nástrojem vlády pro zajištění přenosu národních strategií romské integrace na úroveň obcí je Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách (Agentura). Podstatou tohoto projektu je podpora spolupráce subjektů na místní či regionální úrovni v otázkách sociálního začleňování, založená na vytváření tzv. lokálních partnerství (včetně propojení veřejné správy a neziskového sektoru). Jedním z hlavních cílů je zabránění vzniku a rozšiřování sociálně vyloučených romských lokalit. Agentura také poskytuje pomoc při tvorbě cílené lokální strategie k řešení situace ve vyloučených romských lokalitách, informuje o dostupných možnostech financování apod. Činnost Agentury je teprve v pilotní fázi, přičemž v současné době působí ve 23 lokalitách (obcích i regionech) a spolupracuje v rámci lokálních partnerství s 240 institucemi. Do roku 2015 by se měla působnost Agentury rozšířit o dalších 17 obcí.
32
Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny byla zřízena usnesením vlády ČR ze dne 17. září 1997 č. 581, tehdy jako Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, v roce 2001 byla změněna na Radu vlády. 33 Současná Rada je zřízena ve smyslu § 6 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšiny a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
67
Zajištění romské integrace na úrovni kraje Na úrovni krajů je integrace romské menšiny zajišťována činností tzv. krajských koordinátorů pro romské záležitosti, jež je zaměřená na koordinaci, metodickou podporu dalších institucí a subjektů na místní úrovni ve prospěch zlepšení socioekonomického postavení, kulturní i politické situace Romů. Činnost krajských koordinátorů je (vyjma hl. m. Prahy) financována z dotačního programu Úřadu vlády ČR „Podpora krajských koordinátorů pro romské záležitosti“. Mezi aktivity krajských koordinátorů patří pořádání konferencí, seminářů a koordinačních porad ohledně možností zlepšování situace Romů v daném kraji, podporují také spolupráci mezi lokálními aktéry. Krajští koordinátoři se také například zapojují do tvorby střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, strategií romské integrace, účastní se realizace projektů. Koordinátoři jsou často zapojeni do dotační politiky kraje, v rámci kterého poskytují např. i poradenství ke zpracování projektových žádostí do vhodných dotačních programů. Mimo to se koordinátoři účastnili naplňování úkolů Realizačního plánu Koncepce romské integrace 2010 – 2013, např. při realizaci podpory romských obyvatel v průběhu sčítání lidu 2011. Zajištění romské integrace na úrovni místní samosprávy Na úrovni obcí s rozšířenou působností pak na aktivity krajských koordinátorů navazují tzv. romští poradci. Ti se aktivně zapojují do komunální politiky a do tvorby a realizace lokálních strategií k zajištění sociálního začleňování obyvatel místních romských lokalit. Romští poradci se často podílejí na koordinaci činnosti terénních pracovníků obce, kteří jsou koncovým článkem podpory romské integrace ze strany veřejných institucí. b) Integrace romské menšiny z koncepčního pohledu Tvorba a realizace strategií sociálního začleňování vyloučených Romů na úrovni obcí Sociální služby zaměřené na integraci romských obyvatel sociálně vyloučených komunit postupně vytváří na území ČR poměrně ucelenou síť, přičemž významným nástrojem jsou v této oblasti především služby sociální prevence. Důvodem tohoto pozitivního vývoje je mj. povinnost střednědobého plánování sociálních služeb na úrovni krajů, dochází ale také k rozvoji komunitního plánování a tvorby střednědobých plánů na úrovni obcí, kde je nicméně tento proces zatím stále dobrovolný. Obce, které spolupracují s Agenturou, vypracovaly také komplexněji pojaté dokumenty, tzv. lokální strategie sociálního začleňování. Opatření těchto lokálních strategií se totiž týkají všech klíčových problémů sociálně vyloučených romských obyvatel, a to i nad rámec sociálních služeb. Jak uvádí Zpráva o stavu romské menšiny v ČR za rok 2010, v ČR „stále existují místa, kde není zajištěna souvislá síť služeb směřujících k sociálnímu začleňování“. Z hlediska financování sociálních služeb ze strany krajů, dle údajů z roku 201034, specificky podporují sociální služby zaměřené na integraci romských obyvatel celkem 4 kraje (Jihočeský, Karlovarský, Olomoucký a Plzeňský). V případě Jihočeského a Olomouckého kraje byli poskytovatelé těchto služeb podpořeni navíc i v rámci individuálního projektu ESF kraje. v Královéhradeckém a Zlínském kraji a v kraji Vysočina pak směřovaly na aktivity ve prospěch Romů pouze prostředky v rámci individuálních projektů (tyto kraje jinak specifickou podporu neposkytují). Podpora sociálních služeb
34
Zdroj: Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2010, Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny. Koncepce za rok 2011 není dosud k dispozici. Dle informací Rady by měla být v průběhu listopadu projednána a schválena vládou (poté bude zveřejněna).
68
je v dalších čtyřech krajích – Jihomoravském, Moravskoslezském, Pardubickém a Ústeckém - zahrnuta do široce vymezených programů poskytování sociálních služeb či podpory integrace národnostních menšin. Ze strany hl. m. Prahy, Libereckého a Středočeského kraje nebyly služby na podporu Romů cíleně financovány žádným způsobem. Níže uvedená tabulka srovnává počty obcí, ve kterých se nacházejí sociálně vyloučené lokality (označené v Gabalově zprávě z roku 2006) a počet obcí se zpracovanými střednědobými plány rozvoje sociálních služeb (údaj z roku 2010). Lze konstatovat, že přestože je zpracování střednědobého plánu na komunitní úrovni nepovinné, pociťuje problém sociálního vyloučení romských obyvatel vyšší počet obcí, než v jaké šíři byl tento jev prvotně identifikován v Gabalově zprávě. V některých krajích je pokrytí plány vzhledem k počtu obcí se sociálně vyloučenými lokalitami mnohem vyšší (Jihomoravský a Moravskoslezský kraj). Lze také předpokládat, že další plány na obecní úrovni vznikly rovněž v průběhu roku 2011-2012 a jejich rozšíření tak bude ve výsledku ještě větší. Tabulka 11: Rozšíření střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na obecní úrovni Počet obcí se sociálně Počet obcí se střednědobými vyloučenými lokalitami (2006) plány sociálních služeb (2010) Jihočeský kraj 11 10 Jihomoravský kraj 7 21 Karlovarský kraj 13 5 Královéhradecký kraj 14 14 Liberecký kraj 15 7 Moravskoslezský kraj 10 27 Olomoucký kraj 15 12 Pardubický kraj 6 11 Plzeňský kraj 8 3 Středočeský kraj 24 26 Ústecký kraj 30 20 Vysočina 8 15 Zlínský kraj 5 9 Celkem 166 180 Zdroje: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti dle definice dokumentu (2006), MPSV; Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2010, Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Financování přímé podpory integrace romských obyvatel ze státního rozpočtu Kraj
Před zahájením čerpání oblasti podpory 3.2 OP LZZ byly sociální služby zaměřené na sociální začleňování romských obyvatel financované z různých dotačních titulů. U některých z nich jsou prostředky cíleny přímo a pouze na podporu projektů zaměřených na příslušníky romské menšiny, jedná se například o specifické programy jednotlivých resortů, které tématicky spadají do jejich gesce (tj. například program MŠMT35 Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol), jejichž roční rozpočty jsou však nízké, -v řádů jednotek milionů Kč. Další podpora směrem k romské menšině směřuje ze strany Úřadu vlády. Rada vlády pro národnostní menšiny ve spolupráci s Úřadem vlády ČR poskytuje obcím, nestátním neziskovým organizacím a krajům prostředky ze státního rozpočtu v rámci několika dotačních programů zaměřených na integraci romských obyvatel. Jedná se o dotační programy Podpora terénní práce či program
35
Dalšími jsou Ministerstvo kultury ČR, MPSV, MMR
69
Podpora koordinátorů pro romské záležitosti a především o program Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků, jehož rozpočet je nejvyšší (přes 23 mil. Kč v roce 2010) a dělí se na tři priority: prevence sociálního vyloučení, komunitní práce ve vyloučených lokalitách a zpracování příkladů dobré praxe (výše rozdělovaných dotací na jednotlité projekty je oproti podpoře z ESF nižší - v řádů několika stovek tisíc Kč). Pro představu o celkovém objemu prostředků z těchto zdrojů jsou v následující tabulce uvedeny finanční prostředky vyčerpané z jednotlivých dotačních programů v roce 2010. Tabulka 12: Dotační programy Úřadu vlády ČR zaměřené na integraci romských obyvatel v roce 2011 Dotační program
Výše finanční podpory* (Kč)
Podpořených projektů
Podpora terénní práce 9 770 742 49 Předcházení sociálnímu vyloučení a 23 054 000 60 odstraňování jeho důsledků Podpora koordinátorů pro romské 4 668 250 13 záležitosti Celkem 37 492 992 122 Zdroj: Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2010, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny *vyčerpané prostředky
Dotační program Úřadu vlády ČR Podpora terénní práce je konkrétně zaměřen na prevenci sociálního vyloučení obyvatel romských lokalit a na eliminaci jeho důsledků na úrovni obcí. Terénní sociální a komunitní práce jsou klíčovými aktivitami z pohledu sociálního začleňování obyvatel romských lokalit, přičemž významným poskytovatelem těchto služeb jsou kromě obcí také neziskové organizace. V rámci dotačního programu Podpora terénní práce bylo v roce 2010 vyčerpáno 9,8 mil. Kč, což je mírně méně, než v roce 2009, kdy podpora dosáhla výše 10 mil. Kč. Vzhledem k zaměření této evaluační studie je vhodné specifikovat některé výsledky tohoto programu, zejména vzniklá pracovní místa, kterých bylo v roce 2010 celkem 71 ve 48 obcích (jedná se o pracovní místa pro terénní pracovníky). Většina obcí podpořených z dotačního programu Podpora terénní práce má zpracovaný střednědobý plán sociálních služeb, příp. jiný strategický dokument. Další přímá finanční i jiná podpora z jednotlivých resortů, která směřuje ve prospěch romské menšiny, je však součástí širších dotačních titulů a programů (např. Dotační podpora sociálních služeb ze státního rozpočtu v rámci rozpočtové kapitoly 313 – MPSV s ročním rozpočtem cca 59 mil. Kč v roce 2010). Může se jednat o programy, které bývají z převážné většiny využity romskou menšinou či jsou jí naopak využity pouze z menší části. Tato podpora je však rovněž významná, i když ji není možné přesně specifikovat. Celková výše podpory směřující k integraci romské menšiny tak není známa, vzhledem k výši rozpočtu oblasti podpory 3.2, spolu s částí rozpočtu 3.1 (a podpoře z ERDF v rámci IOP)36, je však zřetelně nižší, resp. díky podpoře z OP LZZ narostl významně objem prostředků směřujících k integraci romské menšiny, blíže se ale této podpoře věnuje následující část kapitoly. Přínosy podpořených projektů. Zaměření OP LZZ ve vazbě na problémy Romské menšiny Globálním cílem oblasti podpory 3.2 v rámci OP LZZ je sociální začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit zajištěním dostupnosti, kvality a kontroly služeb, včetně odstraňování bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání a v přístupu k investiční podpoře. Do této oblasti
36
Není součástí tohoto evaluačního projektu.
70
tak nespadá například důležitá otázka nedostatku bytových kapacit pro příslušníky vyloučených lokalit. Z výše uvedených problémů je tedy podpora specificky zaměřena na podporu lepšího přístupu ke službám a na trh práce a také na podporu zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb včetně přístupu k investiční podpoře. Podpora je směřována také do oblasti prevence sociálního vyloučení a oblasti prevence kriminality. Prostředky jsou dále určeny také na podporu systémových aktivit systému sociálních služeb a na posílení kapacity a řízení subjektů a organizací poskytujících nebo podporujících poskytování služeb směřujících k integraci příslušníků sociálně vyloučených romských komunit. Hodnocení přínosů projektů se týká projektů předložených ve výzvách č. 15 a č. 19, tj. individuálních, i grantových projektů zaměřených na podporu sociálních služeb a subjektů působících v oblasti sociálních služeb a poskytování cílené sociální práce příslušníkům sociálně vyloučených romských lokalit. Rámcové představení výzev, výše rozpočtů, základního zaměření projektů a regionální rozložení projektů včetně regionálního čerpání finančních prostředků bylo obsahem první části evaluačního projektu (viz první průběžná zpráva). V rámci oblasti podpory 3.2 je většina finančních prostředků rozdělována v rámci grantových projektů, na rozdíl od oblasti podpory 3.1, přičemž dosavadní výše nakontrahovaných prostředků je na úrovni 458 mil. Kč. V rámci individuálních projektů bylo dosud nakontrahováno 144 mil. Kč. Analýza čerpání podpory a její potřebnosti v rámci individuálních projektů, je vzhledem k jejich dvoustupňovosti, obtížnější.
3.2 Zhodnocení přínosů projektů Tato kapitola je věnována zhodnocení přínosů projektů v oblasti podpory 3.2, projektů z vybraných výzev. Přínosy projektů jsou hodnoceny z pohledu potřebnosti, účelnosti, hospodárnosti, udržitelnosti a ve výsledku celkové efektivnosti poskytované podpory. Závěrem jsou zodpovězeny položené evaluační otázky.
3.2.1
Zhodnocení potřebnosti ve vazbě na regiony a jejich problémy
Hodnocení potřebnosti podpory v oblasti podpory 3.2 ve vazbě na rozsah problémů v jednotlivých regionech bylo provedeno na základě zmapování sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR, které je součástí „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“, tzv. Gabalovy zprávy, vydané MPSV v roce 200637. Na úrovni krajů byly zjištěny počty romských lokalit, odhady počtu jejich obyvatel a počet dotčených obcí, v nichž se tyto lokality nacházejí, přičemž všechny lokality spadají pod oblast podpory 3.2. Z hlediska potřebnosti je podpora v oblasti 3.2 nejvíce žádoucí v krajích, ve kterých se vyskytuje nejvíce sociálně vyloučených romských lokalit, resp. v krajích, kde je sociálním vyloučením postižen největší počet romských obyvatel. Jak ukazuje i níže uvedený graf, jednoznačně nejvíce postiženým regionem v tomto smyslu je Ústecký kraj, kde bylo identifikováno 63 lokalit ležících v celkem
37
Tzv. Gabalova zpráva je sice z roku 2006, nicméně je základním dokumentem pro drtivou většinu analýz, přičemž lze předpokládat, že rozložení sociálně vyloučených lokalit dle regionů se v zásadě nemění a zprávu lze tedy využít i v této analýze.
71
30 obcích, v kterých žije přibližně 21 000 – 22 000 obyvatel. Vysoký počet sociálně vyloučených Romů je v tomto regionu dlouhodobým problémem, přičemž pro příklad lze zmínit veřejně známý incident týkající se zdi v Matiční ulici v Ústí nad Labem, která oddělila romskou lokalitu od okolní zástavby. Na území Moravskoslezského kraje pak bydlí více než 10 000 sociálně vyloučených obyvatel, přičemž jsou zde koncentrováni pouze do 10 obcí. V Jihomoravském kraji pak počet vyloučených romských obyvatel přesahuje 5 000, v ostatních krajích se jejich počet pohybuje již výrazněji pod touto hranicí. V některých krajích (Středočeském, Olomouckém či Libereckém) je problémem poměrně vysoký počet sociálně vyloučených lokalit, přestože zde celkově nežije tolik romských obyvatel. Nejnižší potřebu podpory pak vykazuje Zlínský kraj. Graf 26: Počet obcí se sociálně vyloučenými lokalitami dle krajů
Zdroj: Gabalova zpráva; vlastní zpracování
Za účelem zhodnocení potřebnosti byla provedena analýza využívající srovnání:
rozsahu podpory na úrovni počtu projektů v obcích ve vazbě na počet obcí se sociálně vyloučenými lokalitami
rozsahu podpory na úrovni nakontrahovaných finančních prostředků v obcích ve vazbě na obce se sociálně vyloučenými lokalitami, resp.: o ve vazbě na počet obcí o ve vazbě počet obyvatel obcí
72
rozsahu podpory na úrovni počtu podpořených osob ve vazbě na počet obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách
doplňkově: regionální rozložení podpory na úrovni vyčerpaných finančních prostředků
Pro účel porovnání potřebnosti podpory a zacílení projektů z výzev 15 a 19 do jednotlivých krajů je vhodné využít jako referenční ukazatele počet dotčených obcí (obcí se sociálně vyloučenými obyvateli) a počet sociálně vyloučených romských obyvatel38. Při využití ukazatele počtu podpořených obcí v rámci projektů ESF byla, vzhledem k různé pokročilosti projektů, použita data o plánovaných počtech podpořených obcí. A pro lepší představu o počtech skutečně podpořených obyvatel vyloučených lokalit jsou v tabulkách uvedeny také (nebo pouze) hodnoty pro grantové projekty, bez projektů zaměřených pouze na školení terénních pracovníků. Mezi podpořené osoby jsou ale zahrnuti terénní pracovníci vyškolení v rámci komplexních grantových projektů a některých individuálních projektů. Zde se jedná nicméně o minimální podíl z celkového počtu podpořených osob. Důvodem, proč nebyl použit dostupný ukazatel počtu podpořených osob – klientů služeb (tj. pouze osoby podpořené v rámci poskytování sociálních služeb), je skutečnost, že v jednotlivých projektech se tyto počty zaznamenávají odlišně, s různým časovým odstupem a ne vždy s velkou precizností (mírou detailu), pravděpodobně i v závislosti na interpretaci indikátoru. Data z různých projektů mohou být proto obtížně porovnatelná. Rozsah podpory na úrovni počtu projektů v obcích ve vazbě na počet obcí se sociálně vyloučenými lokalitami Nejprve byla provedena analýza regionálního rozložení projektů 15. a 19. výzvy dle krajů (viz tabulka níže). Údaje v tomto případě vycházejí z podílů každého kraje na realizované investici, neboť takové rozdělení projektů odpovídá reálné situaci lépe, než údaje o plánovaných dopadech projektů. Každý individuální projekt je realizován pouze v jednom kraji, přičemž tyto projekty probíhají jen v několika krajích. Grantové projekty však mohou mít dopad i ve více regionech a lze v nich rozeznat tzv. nadregionální projekty s působením přes hranice krajů. Projekty, realizované ve více než 4 krajích, jsou pak specificky zaměřeny výhradně na školení sociálních pracovníků, přičemž z celkového počtu GP je takto zaměřených projektů celkem 11. Individuální projekty jsou pak komplexně zaměřeny na poskytování sociálních služeb a v některých případech zahrnují též vzdělávání terénních pracovníků. Význam IP pramení především z velkého množství prostředků alokovaných na jeden projekt. Analýza ukázala, že rozložení projektů v jednotlivých krajích do velké míry odpovídá výše zmíněným potřebám, neboť v krajích s nejvyšším počtem sociálně vyloučených Romů (tj. Ústeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském) je realizován nejvyšší počet projektů. Tabulka 13: Nakontrahované projekty 15. a 19. výzvy dle krajů Kraj Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj 38
Regionální GP 3 9 3 1 1 11 6 -
Nadregionální GP 4 2 6 2 4 4 3 2
Realizované GP celkem 7 11 9 3 5 15 9 2
IP celkem 1 2 1 1 1
Jednotlivé kraje v rámci předložených projektů vymezily ještě některé další sociálně vyloučené romské lokality, které nebyly zahrnuty do průzkumu MPSV (Gabalovy zprávy), proto nebylo možné jako ukazatel využít podíl podpořených lokalit, přestože by jinak měl vhodnou vypovídající hodnotu. Museli jsme tedy přistoupit k hodnocení na bázi počtu obcí a osob.
73
Realizované GP Regionální GP Nadregionální GP celkem Plzeňský kraj 2 2 4 Středočeský kraj 6 3 9 Ústecký kraj 20 6 26 Vysočina 1 1 2 Zlínský kraj 2 1 3 Celkem 65 11 76 Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012) Pozn.: regionální údaje pro grantové projekty vycházejí z podílů krajů na realizované investici Kraj
IP celkem 1 7
V rámci grantových projektů výzvy č. 19 by mělo být dle předpokládaných cílových hodnot podpořeno celkem 172 obcí a při vyčlenění projektů zaměřených pouze na terénní pracovníky pak 163 (viz následující tabulka). Tabulka 14: Podpořené obce v oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva), předpokládané hodnoty Kraj
Počet obcí se sociálně vyloučenými lokalitami
v GP celkem
Počet podpořených obcí v GP bez TP* v IP celkem
Jihočeský kraj
11
5
2
-
Jihomoravský kraj
7
13
13
-
Karlovarský kraj
13
8
8
17
Královéhradecký kraj
14
3
1
8
Liberecký kraj
15
10
9
-
Moravskoslezský kraj
10
14
14
8
Olomoucký kraj
15
30
30
11
Pardubický kraj
6
2
Plzeňský kraj
8
19
19
-
Středočeský kraj
24
30
30
-
Ústecký kraj
30
30
30
6
Vysočina
8
3
2
-
Zlínský kraj
5
5
5
-
166
172
163
58
Celkem
8
Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012) * bez projektů zaměřených pouze na školení terénních pracovníků Pozn.: uvedené hodnoty vychází z plánovaných cílů projektů
V rámci grantových projektů bylo v některých krajích podpořeno až 30 obcí, přičemž v případě Ústeckého kraje, který vykazuje nejvyšší potřebu podpory, se jedná o stejný počet jako počet obcí s vyloučenými lokalitami39. Vysoký počet podpořených obcí zaznamenávají také kraje Středočeský (vyznačuje se i vysokým počtem vyloučených lokalit) a Olomoucký, v němž jejich počet dokonce dvojnásobně překračuje počet identifikovaných obcí. I když celkové počty přibližně odpovídají celkovému součtu dotčených (potřebných) obcí ve všech krajích, tj. 166, na úrovni krajů je však korelace již nižší (korelace na úrovni 0,72), resp. počty odpovídají jen v některých krajích. V případech, kdy jsou počty GP nižší než počet identifikovaných obcí se sociálně vyloučenými lokalitami, může být důvodem rozdílného počtu podpořených obcí jednak podpora dalších obcí z IP 39
V Ústeckém kraji by mělo být také podpořeno nejvíce osob, ve výzvách 15 a 19 celkem téměř 10 000 (viz dále).
74
(např. Karlovarský či Královéhradecký kraj) a jednak např. směřování GP do většího počtu vyloučených lokalit v několika větších městech, přičemž v ostatních obcích identifikovaných v Gabalově zprávě mohou být lokality malého rozsahu. Pokud je počet obcí podpořených z GP vyšší (např. Jihočeský kraj), mohlo od vypracování Gabalovy zprávy dojít k nárůstu počtu obcí, ve kterých se vyskytují sociálně vyloučené lokality. Provedená analýza a podrobnější interpretace zjištěných skutečností neumožňují v tomto případě vyvodit jednoznačný společný závěr a hodnotící stanovisko, ať již v negativním či pozitivním smyslu (je tedy nutné provést další hodnocení, viz dále). Rozsah podpory na úrovni nakontrahovaných finančních prostředků v obcích ve vazbě na počet obcí a jejich obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách Dalším pohledem pro zhodnocení potřebnosti podpory je i výše nakontrahovaných finančních prostředků dle území. Při pohledu na celkové investice, jež jsou realizovány v daném kraji (viz následující tabulka), se podpora koncentruje v Ústeckém kraji s téměř 27 % veškerých plánovaných investic v projektech 15. a 19. výzvy. Významný podíl prostředků (17,6 %) je dále alokován v Moravskoslezském kraji. Jihomoravský kraj v celkovém součtu realizovaných investic ztrácí, vykazuje však srovnatelný podíl investic grantových projektů jako kraj Moravskoslezský. Podíl ostatních krajů na celkových investicích je 10 % a méně. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji byly po jednom realizovány individuální projekty, přičemž s 12,9 % prostředků se zde Ústecký kraj řadí mezi kraje s nižším objemem těchto investic. Naopak největší část těchto prostředků (24,0 %) je soustředěna do Moravskoslezského kraje. Z hlediska nakontrahovaných prostředků a počtu realizovaných grantových projektů lze pozorovat jejich celkovou silnou koncentraci do Ústeckého kraje, a to s 31,4 % finančních prostředků a 27 projekty, včetně 6 nadregionálních. Z hlediska absolutní výše dotace dle krajů je její regionální rozložení odpovídající, nejvíce finančních prostředků směřuje do krajů s výraznější koncentrací počtu romské menšiny.
75
Tabulka 15: Investice projektů 15. a 19. výzvy dle krajů Realizované investice GP Kraj
Nakontrahováno v Kč
podíl v%
Investice IP Nakontrahováno v Kč
Investice celkem podíl v%
Nakontrahováno v Kč
podíl v%
Jihočeský kraj
13 963 381
3,0
13 963 381
2,3
Jihomoravský kraj
59 937 028
13,1
59 937 028
9,9
Karlovarský kraj
22 733 552
5,0
23 855 188
16,5
46 588 740
7,7
5 880 257
1,3
33 292 592
23,1
39 172 849
6,5
Královéhradecký kraj Liberecký kraj
20 148 970
4,4
20 148 970
3,3
Moravskoslezský kraj
71 091 953
15,5
34 702 823
24,0
105 794 776
17,6
Olomoucký kraj
42 960 299
9,4
19 089 700
13,2
62 049 999
10,3
Pardubický kraj
1 336 460
0,3
14 909 775
10,3
16 246 235
2,7
15 347 941
3,4
15 347 941
2,5
Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem
45 308 489
9,9
142 975 509
31,2
45 308 489
7,5
161 547 409
26,8
4 788 675
1,0
4 788 675
0,8
11 673 917
2,5
11 673 917
1,9
458 146 432
100
602 568 410
100,0
18 571 900
144 421 978
12,9
100
Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012)
Pro doplnění hodnocení je nicméně klíčové srovnání výše nakontrahovaných prostředků v krajích s počtem obyvatel sociálně vyloučených lokalit (dle Gabalovy zprávy celkem 60 tis. osob). Toto srovnání ukázalo, že existuje pozitivní korelace mezi těmito dvěma ukazateli, tzn., že rozsah investice de facto odpovídá počtu obyvatel sociálně vyloučených lokalit v krajích (viz následující graf). Graf 27: Regionální rozložení potřebnosti a realizovaných investic oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva)
Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012)
76
Rozsah podpory na úrovni počtu podpořených osob ve vazbě na počet obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách Základní monitorovací indikátory ukazují, že v rámci projektů 15. výzvy by mělo být dle cílových hodnot podpořeno celkem 7 833 osob. Počty podpořených osob v jednotlivých krajích/projektech jsou předpokládány ve výši od 550 osob v Ústeckém kraji do 3,3 tis. v Královéhradeckém kraji. Dosažené hodnoty byly zatím vykázány pouze u třech projektů (Královéhradecký, Olomoucký a Ústecký kraj), a to ve výši 5 327 osob. U projektu v Královéhradeckém kraji, který byl již ukončen, došlo k překročení cílové hodnoty o 19 % (vykázáno bylo 3 930 podpořených osob). Dle předpokládaných cílových hodnot u nakontrahovaných projektů 19. výzvy by měly tyto projekty celkem podpořit 30 tis. osob. Jak ukazují již ukončené projekty, kde došlo k překročení původně plánovaných hodnot o více než 20 %, lze předpokládat překročení cílových hodnot, ke kterým se příjemci zavázali i u ostatních projektů. Počet vykázaných podpořených osob (dosažená hodnota) dosahuje hodnoty 24 791 osob. Podpořených osob klientů služeb pak bylo vykázáno 15 460, ale vzhledem k tomu, že příjemci tuto hodnotu nevykazují vždy důsledně (a to ani u již finančně ukončených projektů) nelze ji považovat za bez výhrady vypovídající.
Podpořené osoby v GP (bez TP)* cílový počet
dosažený počet
Podpořené osoby v IP cílový počet
dosažený počet
vyčerpáno (v %)
Kraj
Počet obyvatel romských lokalit
vyčerpáno (v %)
Tabulka 16: Podpořené osoby v oblasti 3.2 (15. a 19. výzva) Podpořené osoby celkem cílový počet
dosažený počet
Jihočeský kraj
1 750
847
741
87,1
847
741
Jihomoravský kraj
5 250
5 513
5 562
67,7
5 513
5 562
Karlovarský kraj
3 750
652
497
82,5
1 174
Královéhradecký kraj
2 250
150
0
25,0
3 311
Liberecký kraj
3 930
20,0
1 826
497
86,5
3 461
3 930
626
1 397
40,0
4 929
2 618
48,4
2 459
2 113
15,5
882
0
2 250
626
1 397
87,3
Moravskoslezský kraj
10 250
3 817
2 618
69,2
1 112
Olomoucký kraj
4 750
1 655
1 635
89,8
804
Pardubický kraj
1 250
0
0
0,0
882
Plzeňský kraj
1 750
995
1 118
59,3
995
1 118
Středočeský kraj
3 250
2 920
2 495
73,6
2 920
2 495
21 500
9 412
5 906
56,8
9 962
6 825
1 750
223
160
67,0
223
160
750
800
812
98,0
800
812
60 500
27 610
22 942
35 443
28 269
Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Celkem
550
7 833
478
919
5 327
100,0
Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012) * bez projektů zaměřených pouze na terénní pracovníky pozn.: počet romských obyvatel sociálně vyloučených lokalit je průměrem z odhadovaných hodnot a vychází z tzv. Gabalovy zprávy (2006)
V sociálně vyloučených romských lokalitách žije, dle Gabalovy zprávy, více než 60 000 obyvatel. Po skončení všech projektů 15. a 19. výzvy by pak měl počet podpořených osob přesáhnout 35 000 (regionální rozložení viz následující graf). Navíc se u již ukončených projektů ukázalo, že konečný 77
počet podpořených osob po skončení projektu je oproti plánovaným hodnotám vyšší až o 67 % (Ústecký kraj). Lze tedy předpokládat překročení celkových cílových hodnot, které byly deklarovány40. Regionální analýza ukázala, že ukazatel počtu podpořených osob koresponduje s mírou potřebnosti v jednotlivých krajích, kdy by po Ústeckém kraji měly být sociální služby poskytnuty v největším rozsahu v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji (tj. 5,5 tis., resp. 5 tis. romských obyvatel). Například v Jihomoravském kraji lze předpokládat výraznější překročení této hodnoty, neboť již při 70 % vyčerpaných prostředků je počet podpořených osob vyšší než plánovaný. Projekty 15. výzvy ve většině případů vykazují nižší cílový počet podpořených osob, než grantové projekty. Výjimkou je Královéhradecký kraj, kde dva realizované individuální projekty zajišťují sociální služby pro většinu podpořených obyvatel v kraji. Celkově jsou to však grantové projekty, které zasahují vyšší počet osob. Rozložení počtu podpořených osob dle typu projektu znázorňuje i následující graf. Graf 28: Podpořené osoby v oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva)
Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012)
Zároveň se ukázalo, že v některých krajích převyšují plánované hodnoty podpořených osob celkový identifikovaný počet romských sociálně vyloučených obyvatel (viz též následující graf)41. V Královéhradeckém kraji je to dokonce až o 54 %. Velký přesah v tomto smyslu vykazuje také Zlínský kraj. Tato situace bude způsobena zahrnutím jedné osoby do více zakázek a zároveň je možné, že do projektů vstupují i další obyvatelé lokality. Z uvedeného plyne, že se nelze o uvedená zjištění, tzn. míru pokrytí obyvatel projektovými aktivitami, opřít bezvýhradně, nicméně zevrubně lze odvodit, že projektové aktivity mohu být z hlediska svého rozsahu v lokalitách hodnoceny již jako významné (blíže bude situace zhodnocena na vybraném příkladu v regionální studii).
40
41
Příjemci v některých případech, dle metodiky pro vykazování indikátorů, vykazují hodnoty maximálně do úrovně 120 % plánované hodnoty, přestože podpořili vyšší počet osob. Reálný rozsah podpory je tak pravděpodobně ještě vyšší. Příjemci v některých případech, dle metodiky pro vykazování indikátorů, vykazují hodnoty maximálně do úrovně 120 % plánované hodnoty, přestože podpořili vyšší počet osob. Reálný rozsah podpory je tak pravděpodobně ještě vyšší.
78
Graf 29: Podíl cílového počtu podpořených osob na celkovém počtu obyvatel romských lokalit
Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012)
Doplňkový pohled: vyčerpané finanční prostředky Doplňkově je možné uvést ještě rozložení již vyčerpaných finančních prostředků. V současné době je vyčerpáno celkem 65,7 % z nakontrahovaných prostředků na grantové i individuální projekty. U GP je vyčerpáno 69,7 % investic (celkem 318, 1 mil. Kč), přičemž ve Zlínském a Olomouckém kraji je to více než 85 %. Ukončených projektů je zatím 32, z toho nejvíce (11) v Ústeckém kraji. V případě IP je prozatím proplacena jen přibližně polovina nakontrahovaných prostředků a ukončeny 2 ze 7 projektů. Tabulka 17: Vyčerpané prostředky v projektech oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva) Realizované investice GP Kraj vyčerpáno v% Jihočeský kraj 11 432 470 81,9 Jihomoravský kraj 41 287 700 68,9 Karlovarský kraj 17 753 971 78,1 Královéhradecký kraj 2 100 616 35,7 Liberecký kraj 17 100 386 84,9 Moravskoslezský kraj 49 967 109 70,3 Olomoucký kraj 38 200 623 88,9 Pardubický kraj 651 789 48,8 Plzeňský kraj 9 707 633 63,3 Středočeský kraj 33 148 341 73,2 Ústecký kraj 82 509 512 57,7 Vysočina 3 129 135 65,3 Zlínský kraj 11 127 194 95,3 Celkem 318 116 478 69,4 Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012)
79
Investice IP vyčerpáno v%
4 771 038 28 800 994
20,0 86,5
13 881 129 9 244 839 2 315 160
40,0 48,4 15,5
18 571 900
100,0
77 585 060
53,7
Realizované investice celkem vyčerpáno v% 11 432 470 81,9 41 287 700 68,9 22 525 009 48,3 30 901 610 78,9 17 100 386 84,9 63 848 238 60,4 47 445 463 76,5 2 966 949 18,3 9 707 633 63,3 33 148 341 73,2 101 081 412 62,6 3 129 135 65,3 11 127 194 95,3 395 701 538 65,7
Zhodnocení nastavení výzev/zakázek V rámci dotazníkového šetření bylo hodnoceno nastavení výzvy v rámci grantových projektů (neboť poskytovatelé, kteří získali podporu prostřednictvím IP, získali zakázku na konkrétní aktivitu a nemohou tak posoudit nastavení celé výzvy). Přínosy a dopady jednotlivých projektů, resp. celkové podpory, do velké míry závisí na nastavení samotné výzvy pro předkládání projektů. Podle příjemců grantových projektů, tedy subjektů, kteří přímo pracují s cílovými skupinami, potřeby jednotlivých klientů znají přímo z terénu a mají s prací s klienty zkušenosti, výzva umožnila řešit hlavní problémy cílové skupiny, a to v naprosté většině případů (95 %). Zjištění byla potvrzena i v individuálních rozhovorech. Lze tedy konstatovat, že nastavení výzvy odpovídalo potřebám obyvatel romských sociálně vyloučených lokalit. Co se týče aktivit poskytovaných na základě veřejných zakázek v rámci individuálních projektů, je jejich realizace ovlivněna podmínkami stanovenými ve výběrových řízeních. Jak ukázalo terénní šetření, obsah a míra specifikace požadavků se lišily podle jednotlivých krajů, resp. individuálních projektů. Dle údajů, které jsme získali, byly ve většině krajů (např. ve Středočeském, Karlovarském či Královéhradeckém kraji) podmínky stanoveny jasně a v rámci výběrových řízení byly nastaveny požadované kapacity i metodické pokyny pro poskytovatele. V některých krajích a výběrových řízeních však požadované monitorovací indikátory nebyly stanoveny „obsahově“ vhodně, i když byly vymezeny a kvantifikovány. Poměrně odlišné zkušenosti mají poskytovatelé v Ústeckém kraji, kde nebyly ve výběrovém řízení stanovené žádné indikátory ani konkrétní metodika a poskytovatelé si mohli indikátory z počátku nastavit sami. Poskytovatelé si také mohli sami definovat samotné aktivity služby, pravidla výběrového řízení je v tomto nijak neomezovala. Do značné míry tak záleželo na zkušenostech a profesionalitě samotných poskytovatelů. Tato zjištění byla potvrzena i v individuálních rozhovorech. Celkově však byly podmínky výběrových řízení nastaveny spíše vhodným způsobem. K zapojení subjektů do komunitního plánování a plánování sociálních služeb lze učinit obdobné závěry jako u oblasti podpory 3.1, a to, že jednotlivé subjekty jej hodnotí rozdílně, přičemž nelze tvrdit, že by např. všichni významní hráči v sociálních službách (např. charity) byly vždy zapojeni lépe oproti menším subjektům. Jako lépe fungující se jeví zapojení subjektů do komunitního plánu na úrovni města (obce). V případě podpory romské menšiny spolupracují subjekty specificky s romskými koordinátory, kteří fungují pod programem Úřadu vlády ČR na úrovni kraje. Závěrem je možné konstatovat, že celkový objem prostředků v oblasti podpory 3.2 směřující do jednotlivých krajů koresponduje s mírou potřebnosti podpory; regionální rozložení celkových realizovaných investic z velké části kopíruje rozložení dat o počtu sociálně vyloučených romských obyvatel. Podíl podpořených osob na celkovém počtu obyvatel vyloučených lokalit (romské menšiny vymezené Gabalovou zprávou) je již v krajích poměrně odlišný (nicméně do některých projektů mohli být případně zapojeni i někteří obyvatelé žijící mimo lokalitu vymezenou zprávou a zároveň mohla podpora směřovat i do jiných lokalit, přestože menšinově). Nastavení výzvy pro grantové projekty odpovídalo potřebám romských obyvatel, i když byla vyhlášena z centrální úrovně. Poskytovatelé podpory v rámci individuálních projektů hodnotí nastavení výběrových řízení rozdílně, nelze tak učinit jednoznačný závěr pro celou ČR, nicméně ve většině krajů byly podmínky, zejména nastavení požadované kapacity či kvantifikace monitorovacích indikátorů, nastaveny konkrétně (v některých případech však 80
poskytovatelé/uchazeči stanovovali aktivity i hodnoty indikátorů sami, přestože o udělení zakázky rozhodovala jen cena).
3.2.2
Zhodnocení plnění cílů projektů, jejich účelnost a relevance
Zhodnocení účelnosti a relevance projektů z věcného pohledu je provedeno jako druhý stupeň hodnocení - v návaznosti na potřebnost projektů - přičemž se věnuje podrobněji zaměření projektů a aktivitám, které projekty využívají pro dosažení vytyčených cílů. Pro hodnocení využíváme analýzu zahrnutí aktivit, které byly již v odborných analýzách a strategiích označeny za funkční, do zkoumaných projektů ESF. Zároveň je zde přidán pohled samotných příjemců, realizátorů projektů a jejich zkušenosti s jednotlivými aktivitami a jejich přínosy. Přehled doporučovaných aktivit a nástrojů podpory Opatření doporučovaná k řešení situace obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách jsou charakterizována rovnou v několika klíčových dokumentech. V Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů (tzv. Gabalově zprávě) jsou uvedeny využívané a především doporučené nástroje pro řešení situace sociálního vyloučení romských obyvatel a jejich integrace. Rovněž Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 (dále jen Strategie) vydaná Úřadem vlády ČR obsahuje priority a vhodná opatření pro oblast sociálních služeb (i další oblasti), přičemž tato doporučení je možné vztáhnout i na cílovou skupinu romských obyvatel žijících ve vyloučených lokalitách, na které je zaměřena oblast podpory 3.2. Ve Zprávě o stavu romské menšiny v ČR za rok 2010 je pak podrobněji charakterizováno vhodné zacílení intervencí terénních sociálních pracovníků. Z těchto dokumentů vychází následující text, ve kterém jsou uvedeny priority a opatření týkající se poskytování sociálních služeb pro obyvatele vyloučených romských lokalit, které jsou zároveň v gesci MPSV (tzn. text se nevěnuje např. vzdělávání romských dětí či bytové otázce), přičemž jsou vztaženy na ty potřeby, které mohou být naplňovány prostřednictvím realizace projektů z oblasti podpory 3.2 (tzn. např. aktivní politika zaměstnanosti je sledována pouze ve vazbě/propojení na oblast podpory 3.2)42. Z hlediska obecnějšího pohledu na sociální služby pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit je jedním ze základních problémů nedostatečné a nerovnoměrné pokrytí území krajů i obcí zejména službami sociální prevence a sociálního poradenství. Zároveň však dochází i k překrývání jednotlivých služeb. Důvodem je v mnoha případech neexistence plánování sociálních služeb na úrovni obcí, přičemž na úrovni krajů může chybět např. jednotná metodika tvorby střednědobých plánů. Dále v daném kraji/lokalitě může docházet k nedostatečné komunikaci mezi jednotlivými aktéry sociální sítě. Jednou z priorit je proto také vzdělávání subjektů zapojených do problematiky sociálně vyloučených lokalit. Neméně zásadní prioritou je v klíčových dokumentech a strategiích označena také potřeba zajistit dlouhodobě udržitelné financování sociálních služeb a orgánů sociálně právní ochrany dítěte ve vztahu k sociálně vyloučeným lokalitám.
42
Jedná se o klíčové dokumenty, za jejichž vytvořením byla realizována potřebná šetření a vycházejí z podrobné znalosti cílové skupiny a aktivit, které jsou pro integraci a zlepšení postavení cílových skupin účinné.
81
Mezi další identifikované problémy patří nedostatek služeb prevence sociopatologických jevů u rodin ohrožených sociálním vyloučením (podrobněji viz níže) a vysoké procento romských dětí v ústavní péči, prioritou v této oblasti je tedy předcházet umístění dítěte mimo rodinu, příp. podporovat návrat dítěte do rodiny. Nástroje integrace na trh práce (z pohledu možností oblasti podpory 3.2) Začlenění nezaměstnaných romských obyvatel na trh práce je žádoucí nejen z hlediska ekonomického růstu a růstu produktivity státu (romská menšina má navíc ve srovnání s většinovou populací vysoký podíl ekonomicky aktivních osob), ale také z pohledu jejich sociálního začlenění a zlepšení jejich celkového postavení ve společnosti. Dosud se však Romové uplatňovali z velké většiny (až z 80 %) především na sekundárním trhu práce, kde se však jedná spíše o pracovní místa s nízkou kvalifikací a nižšími mzdami43. Je proto zapotřebí usilovat o umístění vyššího počtu romských obyvatel na primární trh práce, který jim zaručí výhodnější a stabilní pracovní příležitosti a lepší ochranu před nezaměstnaností a ve svém důsledku bude přínosem i pro ekonomiku státu. Zde považujeme za důležité zmínit i oblast aktivitní politiky zaměstnanosti (APZ), a to ve vazbě na možnosti oblasti podpory 3.2. Níže jsou uvedena zjištění týkající se zaměstnanosti romské populace, protože rovněž v projektech v oblasti podpory 3.2 jsou obsaženy aktivity vedoucí k návratu Romů na trh práce. Aktivní politika zaměstnanosti je totiž také nástrojem vedoucím ke zvýšení zaměstnanosti romských obyvatel, přičemž je realizována prostřednictvím úřadu práce i neziskovými organizacemi. Jako nejvíce potřebné se z této oblasti jeví rekvalifikační programy, nicméně ÚP uvádí, že Romové se v největší míře účastní veřejně prospěšných prací. Mezi další nástroje vedoucí ke zvýšení zaměstnanosti a k zaměstnání jsou Individuální akční plány či veřejná služba. Ukazuje se však, že současné nastavení APZ nepřispívá k výraznému zvýšení zaměstnanosti romských obyvatel, zejména z důvodu malého zájmu a malé úspěšnosti programů. Z tohoto pohledu jsou nyní podstatné i aktivity projektů v oblasti podpory 3.2, které by romské nezaměstnané obyvatele mohly připravit pro budoucí úspěšnější využití APZ. Přínosným opatřením je v tomto smyslu vyhledávání vhodných uchazečů o zaměstnání ve spolupráci s terénními sociálními pracovníky poskytovatelů sociálních služeb. Sociální programy rovněž pomáhají řešit i ostatní přidružené problémy, které často zamezují obyvatelům sociálně vyloučených romských lokalit věnovat se hledání zaměstnání. Největší pozornost je zde třeba věnovat vzdělávání a zvyšování kvalifikace obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. Dalším využívaným a vhodným nástrojem jsou i služby pracovně právního poradenství. Důležitým nástrojem pro integraci na trh práce je vzdělávání dospělých osob, které zahrnuje např. kurzy sociálních dovedností potřebných k hledání zaměstnání, dále motivační programy (orientované na motivaci k dalšímu vzdělávání, zvýšení sebevědomí apod.) či programy k získání či zvýšení kvalifikace. U těchto aktivit se osvědčila právě spoluúčast terénních pracovníků, kdy se prokázala důležitost přímého kontaktu s obyvateli lokalit. V současné situaci v době omezených zdrojů se nejen dle provedených terénních šetření ukazuje jako účinnější zaměřit tuto službu na skupinu obyvatel s dokončeným alespoň základním vzděláním, neboť tito klienti jsou schopni dodržet určité nastavené podmínky a pravidla, a mají tak mnohem větší šanci se úspěšně začlenit na trh práce.
43
Zdroj: Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2010, str. 68
82
Jako jeden z doporučených nástrojů sociální integrace romských obyvatel na trh práce je označen provoz chráněných dílen, založený na stejném principu této služby jako pro osoby se zdravotním postižením. V některých případech mají chráněné dílny podobu řemeslných dílen, které napomáhají např. ke zvýšení kvalifikace (získání výučního listu) a získání pracovních návyků zejména mladých obyvatel vyloučených lokalit. Jednou z možností je plnit prostřednictvím této aktivity i alternativní tresty. Dalším doporučovaným nástrojem je sociální podnikání. Širší rozvinutí této aktivity v ČR je považováno za velice aktuální i v souvislosti s řešením nezaměstnanosti romských obyvatel. Dalšími nástroji pak jsou podpora malého a středního podnikání osob ohrožených sociálním vyloučením, posílení motivace zaměstnavatelů zaměstnávat Romy či zavádění krátkodobých smluv. Služby prevence a opatření pro zvýšení sociálních kompetencí Sociální služby prevence jsou zaměřeny na předcházení vzniku a snižování dopadu různých sociálněpatologických jevů, ať jde o drogovou či jinou závislost, kriminalitu či prostituci. Tyto služby mohou nabývat různé formy, jedná se např. o nízkoprahová centra nebo o organizaci volnočasových aktivit či pořádání různých přednášek, přičemž mohou mít také formu terénních sociálních prací. Přestože existuje velké množství poskytovatelů těchto služeb, jejich reálný dopad do značné míry závisí na kvalitě a kontinuitě dané služby. V souvislosti s nedostatečnými sociálními kompetencemi vyloučených obyvatel romské menšiny bývá klíčovou službou bezplatné právní poradenství (poradny poskytují rady a informace také v oblasti bydlení, rodiny a mnoha dalších). Za účelem zvyšování sociálních kompetencí obyvatel vyloučených lokalit jsou zřizována také nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kde kromě volnočasových aktivit a doučování fungují také např. večerní kluby pro různé cílové skupiny. Nástroje pro zvýšení vzdělanosti K odstraňování nízké vzdělanosti obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit, která je jednou ze základních příčin neuplatnění se na trhu práce, je doporučováno pět typů projektových aktivit, jež by měly být v rámci poskytování sociálních služeb uplatňovány. Jedná se o tyto aktivity: projekty zvyšující šanci dětí vstoupit a udržet se na ZŠ (projekty zajišťující asistenci žákům vykazujícím problémy během docházky na ZŠ s cílem zajistit, že minimálně ZŠ ukončí) projekty motivující děti/mládež k přechodu od života na dávkách k získání další kvalifikace projekty zaměřené na práci se žáky na 2. stupni ZŠ, resp. zaměřené na přechod těchto žáků na SŠ a dokončení jejich studia programy mobilitní motivace (motivace dětí k dosažení vyššího vzdělání než jakého dosáhli jejich rodiče). Z pohledu zaměření oblasti podpory 3.2 jsou významným nástrojem v této oblasti programy doučování žáků v rámci činnosti neziskových organizací, které mají formu doučování či motivace k dalšímu studiu. Doplňkovými činnostmi je pak i nabídka volnočasových aktivit jakožto možnost jiného způsobu trávení volného času. Podstatným prvkem je zde i spolupráce mezi školou a poskytovatelem těchto služeb (často jsou tyto služby doplněny např. poradenstvím při volbě zaměstnání či pedagogicko-psychologickým poradenstvím). Doporučeným nástrojem pro zvyšování vzdělanosti v rámci poskytování sociálních služeb jsou pak projekty zaměřené na rodiče dětí předškolního či školního věku, kdy se rodiče učí, jak připravit dítě na školní docházku nebo pomáhat
83
mu s domácí přípravou. Služba je poskytována i docházením pracovníků přímo do domácností klientů. Terénní sociální práce Služba terénní sociální práce (TSP) je zejména díky dobré znalosti prostředí základním předpokladem pro zahájení procesu sociálního začleňování a využívání dalších nástrojů, TSP se proto prolíná téměř všemi zmíněnými oblastmi integrace obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. TSP spočívá v aktivním vyhledávání a pomoci osobám či rodinám, které se ocitly v tísni a řeší jejich problémy přímo v jejich přirozeném prostředí. Hlavními oblastmi řešených problémů jsou jednání s úřady, školami či zaměstnavateli, pomoc s administrativními úkony, právní poradenství a další. Hlavním smyslem terénní práce by měla být snaha, aby klienti byli schopni řešit své problémy samostatně. Terénní práce má tak velký potenciál pomoci změnit situaci vyloučených Romů, neboť je citlivá k etnickým specifikům, k rodinným vazbám, tradicím a zvyklostem Romů. Z těchto důvodů by terénní sociální práce měla být pravidelně využívána ve všech lokalitách postižených sociálním vyloučením. K efektivnímu fungování je zapotřebí rovněž dostatečné profesionality terénních pracovníků. Pro vytvoření určitého obrazu problémů, které mají obyvatelé vyloučených lokalit největší potřebu řešit, a které typy intervencí mají nejvyšší potenciál dosáhnout určité pozitivní změny, jsou v níže uvedené tabulce znázorněny dopady práce terénních pracovníků za rok 2010. Data se týkají terénních pracovníků podporovaných z dotačního programu Úřadu vlády ČR a vycházejí ze Souhrnné analytické zprávy o realizaci terénní práce za rok 2010. Tabulka 18: Vybrané oblasti intervence terénní práce a jejich úspěšnost v roce 2010 Oblast intervence Zaměstnanost
Bydlení
Dluhy
Diskriminace Ostatní
Druh intervence
Podíl intervence (%)
Pozitivní změna * (%)
hledání pracovního místa
19,0
14,2
zapojení do aktivní politiky zaměstnanosti úřadu práce
8,9
-
zapojení do programů zvýšení zaměstnatelnosti
2,9
-
hledání bydlení
27,5
35,3
řešení problematických nájemních vztahů
9,0
45,7
řešení stavebních nedostatků
6,6
56,3
řešení výpovědi z nájmu/vystěhování
3,5
62,9
řešení jednání pronajímatelů v rozporu s dobrými mravy
3,9
45,0
jednání s úvěrovými a leasingovými institucemi
19,4
58,2
řešení dluhů spojených s bydlením
15,1
69,2
řešení exekucí
18,7
-
řešení diskriminace na trhu práce
1,6
-
řešení diskriminace v přístupu k bydlení
4,8
-
řešení záškoláctví
6,2
-
řešení hygieny
10,9
-
Zdroj: Zpráva o stavu romské menšiny v České republice za rok 2010 Poznámka: * pozitivní změna nebyla uvedena u všech druhů intervence
Z výše uvedených dat lze vyvodit, že největší podíl intervencí terénních pracovníků (více než čtvrtina) se zaměřuje na oblast hledání bydlení, přibližně pětina intervencí pak směřuje na hledání nového pracovního místa či na asistenci při jednání se subjekty poskytujícími úvěry. Dále pak pracovníci nejčastěji poskytují pomoc při řešení exekucí a řešení dluhů spojených s bydlením. Ukazuje se tedy 84
jako nejvíce potřebné zaměřit terénní sociální práce primárně na řešení těchto problémů. Poměrně zřídka jsou řešeny například případy diskriminace, tyto zkušenosti totiž mnohdy klienti terénním pracovníkům nesdělí. Nejvyšší, téměř dvoutřetinové, úspěšnosti dosahují intervence zaměřené na řešení dluhů spojených s bydlením (sestavení splátkového kalendáře) a řešení situace spojené s výpovědí z nájmu bytu. Pomoc při jednání se subjekty poskytujícími úvěry byla úspěšná ve více než polovině případů. Z nejčastějších typů intervencí se pak poměrně nižší úspěšnost prokázala v oblastech hledání nového bydlení a nejnižší při hledání pracovního uplatnění klientů. Zahrnutí a rozložení jednotlivých aktivit v projektech a zhodnocení jejich přínosů Z informací poskytnutých kraji vyplývá, že převážná část finančních prostředků v rámci individuálních projektů byla směřována do zakázek na terénní služby/programy (70 %). Celkově byly zakázky nasměrovány pouze na tři druhy sociálních služeb (viz tabulka níže). Tabulka 19: Rozložení finančních prostředků dle druhů sociálních služeb v individuálních projektech, o.p. 3.2 Sociální služba
Výše podpory (Kč)
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
19 660 276
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
13 474 513
Terénní programy
77 643 892
Celkový součet
110 778 681
Zdroj: Údaje od krajů; vysoutěžené částky
Projekty realizované v oblasti podpory 3.2 zahrnují ve značné míře více aktivit, což vyplývá z informací o projektech v IS MONIT7+ a tento závěr vyplývá i z realizovaného terénního šetření44, jehož výsledky je tak možné pro souhrnné hodnocení přínosů projektů využít. Právě komplexnost je pro projekty v oblasti podpory 3.2 klíčová z hlediska jejich úspěšnosti a dopadů na cílové skupiny (jak dokládá i návrh zprávy projektu Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu). Výstupy dotazníkového šetření jsou rovněž využity pro srovnání a konfrontaci s doporučenými aktivitami/opatřeními popsanými v předchozí části kapitoly. I přes zmíněnou komplexnost projektů byli respondenti dotazníkového šetření požádáni, aby uvedli hlavní zaměření. V největší míře byly projekty zaměřeny na poskytování terénních programů, což je v souladu s označením terénní sociální práce jako klíčové a základní aktivity při integraci obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit. Klíčovost těchto aktivit potvrdili i respondenti při individuálních rozhovorech.
44
80 % grantových projektů, 50 % poskytovatelů v rámci IP
85
Graf 30: Zaměření projektů v oblasti podpory 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Přibližně v pětině případů jsou hlavními oblastmi působení projektů sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a odborné sociální poradenství, přičemž poměrně vysoký podíl těchto druhů služeb reaguje na vyslovenou potřebu nárůstu počtu služeb pro rodiny s dětmi (viz též předešlý text). Také další poskytované druhy služeb korespondují s doporučenými nástroji pro základní oblasti integrace, jsou to především nízkoprahová zařízení pro děti a mládež pro oblast vzdělávání a prevence, programy získávání základních sociálních a profesních dovedností a motivační programy pro integraci na trh práce či azylové domy reagující na popsanou absenci krizového ubytování. Jednou z důležitých oblastí v oblasti integrace sociálně vyloučených Romů je také vzdělávání subjektů zapojených do problematiky sociálně vyloučených lokalit, tj. jak poskytovatelů služeb, tak pracovníků krajských či obecních úřadů. Na tyto služby je vyčleněna i část rozpočtu individuálních projektů45, ale sledované (do evaluace zahrnuté) grantové projekty přímo tímto směrem orientovány nejsou. Vzdělávání samotných pracovníků příjemců grantových projektů či poskytovatelů v rámci IP je však zahrnuto jako doplňková aktivita v samotných projektech/zakázkách, které realizují. Je rovněž nutné doplnit, že vzdělávání pracovníků působících v oblasti sociálních služeb probíhá i v rámci pořádaných workshopů (popř. konferencí). Několik málo projektů pak bylo zaměřeno na podporu zavádění různých forem partnerství subjektů, které se podílejí na procesu sociální integrace cílové skupiny. Partnerství mohou také přispět k rozvoji a vzdělávání poskytovatelů. Zaměření projektů na určité druhy služeb, návazně programů/aktivit, je úzce spjato se zaměřením na cílové skupiny. V případě zaměření projektu na specifickou cílovou skupinu jsou nejčastějšími cílovými skupinami mládež, zadlužené osoby a nezaměstnané osoby. Tyto skupiny jsou také dle vyhodnocení terénních sociálních prací (viz výše) ty nejvíce potřebné z hlediska intervence. 45
Finance na tyto aktivity jsou zahrnuty v IP těchto krajů: Královehradecký, Pardubický, Středočeský. Přímo výběrová řízení tímto směrem byla provedena v Královehradeckém (4) a ve Středočeském kraji (1).
86
Z hlediska způsobu získávání klientů byla téměř ve dvou třetinách všech projektů využita podstatným způsobem depistáž, čili aktivní vyhledávání klientů a jejich kontaktování přímo v terénu. Také v celkovém pohledu představuje depistáž nejčastější způsob získávání uživatelů služby. Graf 31: Kontaktování uživatelů služby v terénu (depistáž) – oblast podpory 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
U navštívených subjektů se rovněž ukázalo, že poskytovatelé služeb spolu i spolupracují a předávají si klienty v případě jejich přestěhování či v případě, že oni sami potřebnou službu nenabízejí, ale ví o jiném subjektu, který by jim mohl pomoci (toto zjištění nicméně není možné generalizovat na všechny služby či regiony). Vyšší podíl klientů, kteří si poskytovanou službu sami vyhledávají, vykázala nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, lze se domnívat, že u této cílové skupiny pravděpodobně více funguje předávání si informací samotnými klienty. Poskytovatelé uvedli jako jednu z možností, kterou využívají i inzerci v místních novinách/periodiku a roznášení letáků v rámci depistáže - třeba i v rámci své jiné činnosti. Jako funkční mohou být i formy společenských a komunitních akcí, které potenciální klienti navštíví. Celkově jsou zjištění týkající se způsobů získávání klientů v souladu s doporučovanými opatřeními a formami práce s klienty, kdy je cílené vyhledávání uživatelů v terénu označeno za nejvíce účinné, zejména u zásadních oblastí integrace, jako je integrace na trh práce či prevence sociálněpatologických jevů. Pokud se zaměříme na přínosy ESF ve srovnání s předchozím poskytováním služeb, zjistíme, že jej příjemci spatřují ve stejné míře ve více oblastech/aspektech poskytování služby. Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejčastějším uvedeným přínosem projektů je zvýšení kapacity služby, a to ve smyslu zvýšení počtu obsloužených klientů (48 % projektů). V podstatě si poskytovatelé mohou dovolit navýšit počet pracovníků pracujících s klienty a obsloužit jich tak větší počet46. Nicméně klíčové je, že zvýšení kvality služby i rozšíření spektra služeb (poskytování nových služeb v rámci stávající služby) proběhlo de facto ve stejné míře jako zvýšení počtu obsloužených klientů (obé 44 %). Přínosy ESF jsou tak průřezově v kapacitních i kvalitativních aspektech poskytování služby, přičemž zvýšení kapacity je ve většině případů doprovázeno zvýšením kvality (cca v 70 %) příp. rozšířením 46
využití kapacit je dále řešeno v rámci části Efektivnost
87
spektra služeb. Je zde však část poskytovatelů (cca 22 %), kterým podpora z ESF nepřinesla žádnou (z pohledu řídícího orgánu žádoucí) přidanou hodnotu, ale pouze jim umožnila pokračovat ve službách stejně jako před projektem ESF, čili došlo k čistému nahrazení předchozího financování financováním z ESF. Graf 32: Přínosy projektu – oblast podpory 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Další přínosy Kromě výše uvedených přínosů, na které jsme se zaměřili, z dotazníkového šetření dále vyplývá, že pro čtvrtinu poskytovatelů přinesla podpora z ESF i zvýšení efektivity poskytovaní služby, která vede ke snížení jednotkových nákladů, přičemž situace se týká shodně grantových i individuálních projektů již zkušených poskytovatelů (fungujících déle než 2 roky před zahájením projektu) a především sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a sociální rehabilitace. Někteří poskytovatelé z jejich pohledu dosáhli zvýšení efektivity ve smyslu dosahování lepších výsledků, např. i díky zvýšení kvalifikace personálu, nicméně toto se promítlo do zvýšení nákladů na personál a k ušetření prostředků tak nedochází. Poskytovatelé vnímají jako klíčový přínos ESF víceleté financování, kdy získají jistotu finančních prostředků na více let, mohou si lépe naplánovat poskytování služeb, mohou rozšířit tým a úvazky, získat kvalitnější personál, protože mu budou moci přislíbit určitou stabilitu. Tento přínos uvádí drtivá většina poskytovatelů, při individuálních rozhovorech téměř vždy na prvním místě. Při individuálních rozhovorech poskytovatelé uváděli jako jeden z přínosů ESF i možnost rozvoje své organizace, např. vzděláváním pracovníků. Důležitým přínosem bylo pro některé poskytovatele i provedení podrobné analýzy situace obyvatel vyloučené lokality a na to navazující vymezení priorit a cílů, tedy de facto přínosy v oblasti plánování služby, které poté mohou vést k vyšší efektivitě podpory.
88
Zcela klíčovým přínosem ESF se ukázala stabilizace organizací poskytovatelů, kterou jim umožnilo víceleté (v zásadě tříleté) financování. Tento přínos uvádějí příjemci ve všech rozhovorech (v rámci oblasti podpory 3.1 i 3.2) a rovněž jej zaznamenali formou komentářů v rámci dotazníkového šetření. Zaměření projektů v oblasti podpory 3.2 potřebným a účelným směrem z hlediska aktivit, cílových skupin i způsobu získávání klientů je na základě provedené analýzy možné potvrdit. Využívané jsou v projektech rovněž programy/aktivity (i samotné druhy sociálních služeb) uváděné v analýzách a strategiích na řešení problémů romské menšiny jako vhodné, funkční. Projekty se zaměřují na vhodné cílové skupiny jak v grantových, tak individuálních projektech (rodiny s dětmi, děti, mládež a mladí dospělí). Vhodná by byla větší míra koncentrace na problémy nezaměstnanosti (nicméně zde působní i intervence v rámci prioritní osy 2 OP LZZ). Projekty ESF vedly jak ke zvýšení kapacity organizací, tak ke zvýšení kvality poskytovaných služeb a rovněž rozsahu poskytovaných služeb. Zároveň ve více než pětině případů financování z ESF poskytovatelům umožnilo pouze pokračovat shodným způsobem jako před projektem ESF.
3.2.3
Hospodárnost
Přímé výdaje na sociální služby v rámci individuálních projektů V případě individuálních projektů jednotlivých krajů z výzvy č. 15 lze hodnotit hospodárnost s využitím finančních prostředků věnovaných na řešení problémů obyvatel romských sociálně vyloučených lokalit. Finanční výdaje vynaložené na podporu cílové skupiny vycházejí ze schváleného rozpočtu jednotlivých projektů. V současnosti jsou totiž údaje o reálných vyčerpaných prostředcích k dispozici pouze pro první z projektů Královéhradeckého kraje. V Karlovarském, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji bylo do výdajů na podporu romských obyvatel zahrnuto kromě výdajů na nákup sociálních služeb i zpracování analýzy sociálně vyloučených lokalit, popř. tvorba strategie projektu, protože je lze považovat za výdaje přímo napomáhající řešení situace cílové skupiny; výdaje, od kterých se odvíjí i následná úspěšnost podpory (v ostatních krajích tyto výdaje v rozpočtech nebyly uvedeny). Celkový podíl výdajů na podporu cílové skupiny je v krajích poměrně rozdílný, přičemž činí u jednotlivých individuálních projektů 75 % - 95 % celkových výdajů projektů. Výjimku představuje také první projekt Královéhradeckého kraje, ve kterém na tyto aktivity směřovalo pouze 61 % veškerých nákladů. Ze závěrečné zprávy tohoto projektu dále vyplývá, že při realizaci nebyly využity všechny prostředky a bylo vyčerpáno pouze 94 % výdajů určených na nákup sociálních služeb a tvorbu strategie (a 84 % celkových výdajů z rozpočtu). Nižší podíl výdajů na podporu integrace romských obyvatel je zde ovlivněn i vynaložením vyšších nákladů na publicitu. Zároveň pak byly finančně náročnější další aktivity spojené s realizací projektu, jako je administrace a řízení projektu, které byly realizovány externě příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje (Centrem evropského projektování).
89
Tabulka 20: Základní zaměření projektů v rámci IP, výzva č. 15 Registrační číslo projektu Kraj Stav realizace projektu Období realizace projektu Období podpory sociálních služeb Způsobilé výdaje projektu (ze smlouvy) Výdaje na podporu cílové skupiny Výdaje na publicitu Ostatní náklady
CZ.1.04/3.2.00/15.0 0012 Karlovarský
CZ.1.04/3.2.00/1 5.00002 Královéhradecký
CZ.1.04/3.2.00/15. 00007 Královéhradecký
CZ.1.04/3.2.00/15. 00008 Moravskoslezský
probíhá
projekt ukončen
probíhá
probíhá
1. 6. 2012 – 31. 5. 2015 1. 7. 2012 – 31. 4. 2015 23 855 188 Kč / 100 % 20 849 000 Kč / 87,4 % 84 000 Kč / 0,4 % 2 922 188 Kč / 12,3 %
1. 2. 2009 31. 1. 2011 1. 9. 2010 31. 12. 2010 14 159 952 Kč / 100 % 8 600 875 Kč / 60,7 % 1 078 260 / 7,6 % 4 480 817 / 31,6 %
1. 10. 2010 30. 9. 2012 1. 5. 2012 31. 10. 2012 19 132 640 Kč / 100 % 14 273 400 / 74,6 % 392 000 Kč / 2,0 % 4 477 240 Kč / 23,4 %
1. 1. 2012 31. 12. 2012 1. 5. 2012 31. 12. 2012 34 702 823 Kč / 100 % 31 969 223 Kč / 92,1 % 100 000 Kč / 0,3 % 2 633 600 /7,6 %
Registrační číslo CZ.1.04/3.2.00/15.00005 CZ.1.04/3.2.00/15.0009 CZ.1.04/3.2/15.0003 projektu Kraj Olomoucký Pardubický Ústecký Stav realizace probíhá probíhá projekt ukončen projektu Období realizace 1. 10. 2010 – 30. 9. 2013 1. 3. 2012 – 28. 2. 2014 1. 9. 2009 - 31. 8. 2012 projektu Období podpory 1. 7. 2012 - 31. 7. 2013 1. 7. 2012 - 31. 1. 2014 1. 1. 2010 - 30. 6. 2012 sociálních služeb Způsobilé výdaje 19 089 700 Kč / 100 % 14 909 775 Kč / 100 % 18 571 900 Kč / 100 % projektu (ze smlouvy) Výdaje na podporu 16 484 000 Kč / 86,3 % 12 719 575 Kč / 85,3 % 17 306 000 Kč / 93,2 % cílové skupiny Výdaje na publicitu 118 800 Kč / 0,6 % 20 000 Kč / 0,1 % 74 900 Kč / 0,4 % Ostatní náklady 2 486 900 Kč / 13,0 % 2 170 200 / 14,6 % 1 191 000 Kč / 6,4 % Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012); vlastní třídění Pozn.: Struktura výdajů odpovídá plánovaným výdajům v rozpočtu projektu. Položka Výdaje na podporu cílové skupiny zahrnuje výdaje na nákup sociálních a na tvorbu analýzy sociálně vyloučených romských lokalit, resp. strategie projektu.
Důležitou součástí projektu, zvláště u podpory směřující na podporu romské menšiny, je také propagace a publicita, které napomáhají zlepšování informovanosti veřejnosti a potenciální změně postoje společnosti k problémům sociálně vyloučených romských obyvatel a jejich řešení. Díky prostředkům věnovaným na publicitu je možné inspirovat a motivovat ostatní možné předkladatele k realizaci vlastních projektů a také ukázat, kde je možné získat finanční prostředky. Náklady na publicitu projektu také vyplývají přímo ze smlouvy. Uvedené částky věnované na publicitu (viz předchozí tabulka) zahrnují náklady na tiskové zprávy, publikace, propagační předměty. Na propagaci a publicitu jsou ve většině projektů vynaloženy minimální prostředky, tj. méně než 1 % z celkového rozpočtu. Výjimkou je i zde Královéhradecký kraj, který na publicitu prvního projektu věnoval celkovou částku téměř 1,1 mil. Kč, což činí 7,6 % z celkových nákladů projektu. Projekt totiž provázela rozsáhlá informační kampaň včetně vytvoření internetových stránek, které nabízejí aktuální informace o průběhu realizace obou navazujících projektů v kraji. 90
Přímé výdaje na sociální služby v rámci grantových projektů Metodika a přístup ke kalkulaci nákladů na administraci grantových projektů a na odborné práce v grantových projektech jsou popsány u oblasti podpory 3.1 v kap. 2.1.4. U oblasti podpory 3.2 (ve zkoumané výzvě č. 19) z analýzy vyplynulo, že výdaje na administraci projektů lze celkově označit za poměrně vysoké. V průměru je lze odhadnout na 15 % celkových mzdových výdajů47. Vyšší podíl na administraci vykazují projekty, specificky zaměřené na dílčí cílovou skupinu a zároveň u těchto projektů vyšší podíl prostředků směřuje na koordinaci. Komplexní projekty se tak jeví jako projekty, ve kterých je vyšší část finančních prostředků určena na práci odborných pozic. Je pravděpodobné, že právě v projektech, které zahrnují více aktivit/služeb pro více dílčích cílových skupin v dané lokalitě, je na práci s klienty věnován větší podíl finančních prostředků. V případě úzce zaměřených projektů je možné, že je vždy vyšší částka věnována na vytváření nových specifických metodik. Nicméně nelze tvrdit, že vynaložení prostředků tímto směrem není účelné a přínosné. Tabulka 21: Podíl výdajů na pracovní pozice v GP výzvy č. 19 (v %) Typ projektu
Administrativní pozice
Koordinace (aktivit) projektu
Odborná pozice
Podíl na Počet celkových projektů mzdových nákladech Obecné - komplexní 9,0 21,2 69,9 61,0 41 Specifické - celkem 12,7 26,6 60,7 39,0 35 Celkem 10,4 23,3 66,3 100,0 76 Zdroj dat: IS MONIT7+ (19. 12. 2012). Vlastní třídění. Jako údaj o výši mzdových nákladů byla využita data o celkových nákladech na jednotlivé pracovní pozice (pro výpočet byla využita data za projekty ve všech kladných stavech; při srovnání celkových hodnot za jednotlivé skupiny však hodnoty vycházejí srovnatelně, jak pro projekty ve stavu P45+, P5+ tak P6+, a to v poměru přibližně 10/30/60).
V analýze jsme rovněž zjišťovali, jaký podíl pracovníků v grantových projektech má stabilní pracovní smlouvu a jaká část z nich je zaměstnaná na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) či vykonává práci prostřednictvím dohody o provedení práce (DPP). V případě oblasti podpory 3.2 (výzvy č. 19) je drtivá většina pracovních pozici na bázi „klasické“ pracovní smlouvy. Doplňkově je pak využívána práce na bázi DPČ a DPP je pak zcela marginální. Nejvíce je pak tento formát využit, logicky, u odborných pozic (6,2 %). Zároveň nejvyšší zastoupení pracovních pozic na bázi pracovní smlouvy se týká pracovníků vykonávajících koordinační aktivity (vedoucí projektu apod.), kteří se projektu věnují na plný či velmi vysoký úvazek (viz tabulka níže). Celkově tak projekt ESF znamená pro pracovníky stabilitu a jistotu. Tabulka 22: Podíl výdajů na pracovní pozice v GP výzvy č. 19, dle formy pracovně-právního vztahu (v %) Pracovně právní vztah
Administrativní pozice Pracovní smlouva 81,4 DPČ 18,1 DPP 0,5 Zdroj dat: IS MONIT7+ (19. 12. 2012). Vlastní třídění.
47
Koordinace (aktivit) projektu 91,1 7,8 1,2
Náklady na administrativní pozice a část nákladů na koordinaci aktivit – viz kap. 2.1.4
91
Odborná pozice 87,7 6,7 6,2
Jednotkové výdaje - výdaje na podpořenou osobu Jednotkové náklady, výdaje na podpořenou osobu postiženou sociálním vyloučením, byly zkalkulovány samostatně u individuálních a grantových projektů. U grantových projektů byly jednotkové náklady dále zkalkulovány samostatně bez projektů zaměřených na vzdělávání terénních pracovníků. Průměrné jednotkové ceny na úrovni celé ČR jsou pro grantové i individuální projekty de facto srovnatelné, mírně vyšší u individuálních projektů (18,4 a 16,6 tis. Kč). U grantových projektů však nejsou do částky zahrnuty náklady na řízení celého globálního grantu, tj. mzdy na projektové manažery a další pracovníky, kteří se na realizaci grantových projektů podílejí (na rozdíl od individuálních projektů). Náklady na centrální úrovni směrem k řízení individuálních projektů nicméně existují rovněž, nicméně budou s nejvyšší pravděpodobností nižší. Regionální rozdíly ve výši nákladů v krajích jsou uvedeny v tabulce níže. Nicméně v případě individuálních projektů je jejich vzájemné srovnání obtížné, protože jednotlivé kraje orientovaly projekty odlišným směrem (druhům sociálních služeb a aktivitám). V kraji Královéhradeckém byly jednotkové náklady na osobu v rámci individuálního projektu nejnižší. Rozdílné hodnoty mohou do značné míry vyplývat rovněž z nastavení cílových hodnot projektů, přičemž některé kraje mohly tyto hodnoty, ať již záměrně či ne, podhodnotit. V případě Ústeckého kraje jsou již známy počty podpořených osob po skončení projektu, kdy místo původně plánovaných 550 osob bylo nakonec podpořeno celkem 919, tj. o 67 % více. Podstatně se tak snížily náklady na jednu osobu, které nakonec činily 18 831 Kč. Výsledky tak budou vypovídající mnohem více po ukončení všech projektů, až budou srovnány finálně dosažené hodnoty. Nicméně i zde může být situace zkreslená, protože v některých případech jsou za projekty započítávány dosažené hodnoty pouze do úrovně 120 % cílové hodnoty. Podrobnější analýza a ověření bude provedeno v další fázi projektu, v rámci regionální studie. Tabulka 23: Výdaje na osobu v oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva, v tis. Kč) Kraj
Celkové výdaje GP
Výdaje GP bez TP*
Celkové výdaje IP
Výdaje IP na sociální služby
Výdaje IP na sociální služby bez strategií
Výdaje tis. Kč na osobu Jihočeský kraj
16,5
13,7
Jihomoravský kraj
10,9
10,4
Karlovarský kraj
34,9
28,4
20,3
17,3
18,9
Královéhradecký kraj
39,2
32,0
10,1
7,0
9,9
Liberecký kraj
32,2
28,4
Moravskoslezský kraj
18,6
17,9
31,2
27,7
30,1
Olomoucký kraj
26,0
23,2
23,7
18,7
23,7
16,9
14,4
16,9
33,8
31,5
33,8
18,4
15,2
18,0
Pardubický kraj Plzeňský kraj
15,4
13,7
Středočeský kraj
15,5
15,3
Ústecký kraj
15,2
14,5
Vysočina
21,5
18,1
Zlínský kraj
14,6
13,7
Celkem
16,6
15,4
Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 18. 10. 2012) * bez projektů zaměřených pouze na terénní pracovníky 92
V rámci dotazníkového šetření jsme u poskytovatelů zjišťovali, zda se jim dle jejich názoru daří zvýšit efektivitu poskytované služby, které vede ke snížení jednotkových nákladů. Kladně se v tomto smyslu vyjádřila více než třetina respondentů. Při individuálních rozhovorech byli poskytovatelé k této problematice/otázce mnohem více skeptičtí a spíše se nakonec přiklonili k tomu, že ke snížení jednotkových nákladů dochází pouze velmi málo. Je zřejmé, že při zvyšování kvality (zejména pak v lidských zdrojích) ke snížení jednotkových nákladů může dojít pouze v malém počtu případů. Nicméně v případě, že je zvýšení kvality dosaženo např. zlepšením vybavení, navázáním spolupráce apod., může ve výsledku dojít ke snížení jednotkových nákladů. Možnosti, jak do budoucna snížit náklady na poskytování služeb (i jednotkové), spatřují poskytovatelé ve většině případů v oblasti provozních nákladů, obdobně jako u oblasti podpory 3.1. Graf 33: Zvýšení efektivity poskytované služby, která vede ke snížení jednotkových nákladů dle poskytovatelů, o.p. 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Celkový podíl výdajů na přímou podporu cílové skupiny je u individuálních projektů v krajích poměrně rozdílný, přičemž činí u jednotlivých projektů 75 % - 95 % celkových výdajů projektů. Podíl nákladů směřujících mimo přímou podporu cílových skupin – osob ohrožených sociálních vyloučením, se nicméně ve srovnání s oblastí podpory 3.1 jeví jako vysoký. Jednotkové výdaje na podpořenou osobu postiženou sociálním vyloučením jsou v individuálních a grantových projektech cca 17-18 tis. Kč, přičemž grantové projekty mají jednotkové výdaje o něco nižší. U grantových projektů však nejsou do částky zahrnuty náklady na řízení celého globálního grantu, tj. mzdy na projektové manažery a další pracovníky, kteří se na realizaci grantových projektů podílejí (na rozdíl od individuálních projektů). Výsledky u individuálních projektů budou také více vypovídající po ukončení všech projektů, až budou k dispozici finálně dosažené hodnoty, protože dochází k jejich poměrně výraznému nárůstu. U grantových projektů je cca 15 % finančních prostředků vynakládáno na čistou administraci projektů, zbylé náklady jsou využity na koordinaci aktivit a odborné práce. Přímo na odborné pozice je vynakládáno cca 66 % finančních prostředků.
93
3.2.4
Udržitelnost poskytovaných služeb
Ověření potenciální udržitelnosti podpořených aktivit, jejich pokračování i po skončení podpory z ESF je další oblastí, na kterou se projekt zaměřil. Z principu fungování sociálních služeb de facto nelze předpokládat, že by tyto služby byly dále poskytovány bez veřejné podpory – veřejných financí. Je důležité rovněž připomenout rozdíl podpory z ERDF – tvrdých investic a ESF – měkkých investic. Tvrdé investice do infrastruktury i nadále dlouhodoběji přetrvávají, přičemž investice směřující do provozních nákladů, resp. na mzdy poskytovatelů služeb a sociálních pracovníků musí být hrazeny neustále tak, aby mohly podporu cílovým skupinám i nadále poskytovat. Problémy cílových skupin sociálních služeb nelze časově omezenou intervencí odstranit, protože do cílové skupiny spadají stále noví a noví jedinci, a to již z podstaty problémů, které sociální služby řeší (a to i ve vazbě na socioekonomický, demografický či celospolečenský vývoj), přestože je zřejmé, že toto neplatí u všech cílových skupin stejnou měrou. Výsledky provedeného terénního šetření potvrzují, že možnosti získání jiných než veřejných prostředků na poskytování sociálních služeb, jsou velmi omezené (rozsah/míra je samozřejmě rozdílná u jednotlivých sociálních služeb). Je zřejmé, že podpora nemusí být poskytována stále z ESF, ale může poskytována z národních veřejných zdrojů. Rozhodnutí, zda dále poskytovat podporu sociálních služeb způsobem, jako je tomu nyní, je na řídícím orgánu a politické reprezentaci (doporučení evaluátora k tomuto bude uvedeno v souhrnu, a to ve vazbě na celkové zhodnocení všech aspektů). Obdobný závěr byl učiněn už u oblasti podpory 3.1. V rámci dotazníkového šetření jsme pak zjišťovali plán a představy poskytovatelů sociálních služeb a otázku jsme rovněž diskutovali při individuálních rozhovorech. Z výsledků provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že přibližně polovina (53 %) poskytovatelů podpořených v rámci oblasti podpory 3.2 plánuje zajišťovat služby ve stejné intenzitě a rozsahu i po skončení podpory z ESF, přičemž u subjektů čerpajících prostředky z individuálního projektu se jedná dokonce o 70 % z nich. V případě grantových projektů je situace odlišná, protože podíl poskytovatelů, kteří plánují pokračovat v poskytování dané služby ve stejném rozsahu a intenzitě je nižší a dosahuje stejné výše jako podíl poskytovatelů, kteří plánují omezení svých služeb (cca 40 %). Grantové projekty tak mohou být poskytovateli vnímány více jako určitá nadstavba, která již po skončení podpory nemusí pokračovat (obdobný rozdíl mezi oběma typy projektů byl zjištěn u oblasti podpory 3.1). Graf 34: Plány poskytovatelů z oblasti podpory 3.2 na další poskytování sociálních služeb
Zdroj: Dotazníkové šetření 94
Poskytovatelé, kteří plánují omezení služby, byli dále dotázáni, jaké oblasti se omezení služeb dotkne. Zjistili jsme, že by se toto omezení nejvíce projevilo zejména ve snížení počtu obsloužených klientů, dále pak ve snížení spektra aktivit poskytovaných v rámci služby. Pozitivním zjištěním je nicméně skutečnost, že ve většině případů by dle poskytovatelů nemělo dojít k omezení kvality poskytované služby, které díky podpoře dosáhli, resp. omezení kvality předpokládá pouze malá část poskytovatelů. Graf 35: Nejčastější typy plánovaného omezení poskytovaných aktivit z oblasti podpory 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Při srovnání těchto výsledků s odpověďmi respondentů na další otázky (zejména volné komentáře v dotazníku a odpovědi z individuálních rozhovorů) je pravděpodobné, že údaje o podílu poskytovatelů, kteří plánují pokračování služby ve stejném rozsahu, však reflektují spíše jejich přání a vůli danou službu zachovat, než jistotu, že tomu tak bude. Vycházíme zde především z toho, že většina z nich uvedla, že konečná situace bude záviset především na výši získaných prostředků. Jak naznačují poznatky získané v rámci terénního šetření, získat finanční prostředky z jiných než veřejných zdrojů je u služeb zaměřených na integraci romských obyvatel sociálně vyloučených lokalit téměř nemožné, neboť tato cílová skupina není ze strany sponzorů či dárců příliš vyhledávaná. Ze sponzorských darů či jiných podobných zdrojů mimo veřejné rozpočty navíc nelze podle slov respondentů financovat fungování celé služby (tj. platy terénních pracovníků a další), je možné je využít pouze např. na nákup vybavení či jiných dílčích položek. Omezená je u této cílové skupiny také možnost založení a fungování sociální firmy. Bez prostředků z veřejných rozpočtů tedy rozhodně nelze aktivity terénních pracovníků, navíc u této cílové skupiny, v celé šíři financovat. Z hlediska dopadů podporovaných aktivit lze některé výsledky považovat v delším časovém horizontu za udržitelné, tj. alespoň částečně konečné. Pokud např. pracovníci pomohou klientům vymanit se z předluženosti (např. nastavením splátkového kalendáře) nebo pomohou klientům získat zaměstnání, budou se tyto aktivity podílet na zlepšení situace cílové skupiny i po ukončení projektu (i když riziko opakování situace je zde stále, nicméně díky nabyté zkušenosti se snižuje). Mezi aktivity s dlouhodobějším dopadem můžeme zařadit např. programy pro předcházení ekonomické nestability rodin a jednotlivců a finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností (včetně poradenství), programy motivace, pracovní a sociální rehabilitace, přičemž projekty obsahující tyto programy tvoří menšinu ze všech projektů. Tento typ služeb je ale poskytován i v rámci terénních programů, které jsou naopak zastoupeny v největší míře. Z hlediska zaměření projektů na cílové skupiny jsou pak osoby trpící nezaměstnaností a předlužeností těmi nejvíce podporovanými. 95
Zdroje financování V projektu jsme se zaměřili i na oblast vícezdrojového financování a její další možnosti. Z výstupů dotazníkového šetření plyne, že před aktuálním projektem ESF poskytovatelé již měli v cca polovině případů s ESF zkušenost a částečně jej využívali (viz graf níže), přičemž se jednalo o doplňkový zdroj financování (mezi 1 a 30 %). Hlavním zdrojem financování dané služby bylo MPSV, které financovalo službu z 61 až 90 % u poloviny poskytovatelů. Pouze desetina poskytovatelů zdroje MPSV nevyužívala vůbec či maximálně do 5 %. Kraje a poté obce představovaly další významný zdroj finančních prostředků pro poskytování služby, přičemž role krajů byla větší. Úhrady od klientů poskytovatelé nevyužívali v podstatě vůbec a dary od sponzorů představovaly pouze minimální zdroj příjmů pro většinu poskytovatelů, nicméně přes 70 % z nich se je dařilo alespoň v minimální výši získat. Vlastní zdroje, jako je sociální podnikání, byly využity ještě méně, když 2/3 poskytovatelů je nevyužívají vůbec. Graf 36: Zdroje financování služby před projektem ESF a míra jejich využití, o.p. 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Nyní, resp. v průběhu projektu ESF, jsou to právě evropské prostředky, které jsou tím nejvýznamnějším zdrojem pro většinu poskytovatelů, přičemž pro 22 % z nich přináší ESF více než 90 % příjmů pro danou službu (viz graf níže). Role MPSV je snížena, hlavní zdroj financování (nad 61 %) představuje pro 17 % poskytovatelů. Význam obcí zůstal téměř shodný a role kraje poklesla. Pravděpodobně i vlivem krize poskytovatelům ještě více poklesly dary od sponzorů, nevyužívá je více než polovina z nich (dříve 28 %). Zároveň pokleslo i využití sociálního podnikání či jiných vlastních zdrojů. Kromě vlivu krize je celkově pravděpodobné, že poklesla rovněž určitá snaha poskytovatelů získávat neveřejné finanční prostředky, tedy dary sponzorů a vlastní zdroje jako je např. sociální podnikání. Projekt ESF znamená pro poskytovatele jistotu, jak zmiňovali v podstatě ve všech individuálních rozhovorech, což tedy vede s nejvyšší pravděpodobností i ke snížené aktivitě v hledání jiných zdrojů (blíže viz oblast podpory 3.1, kap. 0).
96
Graf 37: Aktuální zdroje financování služby a míra jejich využití, o.p. 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Z dotazníkového šetření rovněž vyplynulo, že 70 % poskytovatelů plánuje využít zdrojů ESF i v budoucnosti, přičemž se zejména jedná o poskytovatele služeb v rámci individuálních projektů, kteří doufají v návaznou podporu v rámci dalšího individuálního projektu, což rovněž uváděli v individuálních rozhovorech, nicméně v některých případech už vědí, že podpora poklesne, či pravděpodobně nebude financovat všechny služby (viz graf níže). Příjemci v grantových projektech z 64 % neplánují ESF dále využít. Poskytovatelé služeb však zejména očekávají, že budou podporu získávat od MPSV (obdobně, jako tomu bylo před ESF). Zdroje krajů a zejména obcí by měly být doplňkové. S účastí klientů poskytovatelé, de facto v souladu s principem poskytování sociálních služeb, nepočítají. Část poskytovatelů nicméně opět počítá s doplňkovým využitím darů od sponzorů, nicméně 40 % z nich se o to pokusit nechce - neplánují tyto zdroje využít, a to přesto, že před projektem ESF jich bylo pouze 28 %. S určitým využitím vlastních zdrojů, jako je sociální podnikání, však počítá 1/3 poskytovatelů.
97
Graf 38: Předpokládané zdroje financování služby do budoucnosti
Zdroj: Dotazníkové šetření
Projekt ESF představuje nyní velmi významný příjem poskytovatelů sociální služby, v 40 % případů nad 60 %. Finanční prostředky vedly v případě služeb pod oblastí podpory 3.2 zejména k poklesu role MPSV, zatímco role krajů a obcí se měnila výrazně méně. Významným zjištěním je to, že poskytovatelé nyní v mnohem nižší míře využívají dary od sponzorů a poklesla i role vlastních zdrojů, např. sociálního podnikání. Příčiny lze hledat jednak v ekonomické krizi, ale rovněž v získání jistoty ve financování poskytované služby z ESF, která vede k poklesu aktivity a ve svém důsledku pak k poklesu vícezdrojového financování. Nicméně do budoucna předpokládají poskytovatelé, že se opět pokusí získávat soukromé zdroje, avšak v menším měřítku, než tomu bylo před projektem ESF. Naopak pozitivně je možné hodnotit plán poskytovatelů se alespoň pokusit o získávání vlastních zdrojů, např. sociálním podnikáním. Dalším důležitým zjištěním je, že poskytovatelé grantových projektů téměř ze 2/3 nepočítají s dalším využitím ESF, zatímco většina poskytovatelů služeb v rámci individuálních projektů doufá v jejich pokračování a získání podpory z ESF. Celkově počítají příjemci s návratem k prostředkům z rozpočtu MPSV. U sociálních služeb nelze předpokládat, že by tyto služby mohly být poskytovány bez veřejné podpory – veřejných financí, a to zejména z pohledu dosavadní podpory z ESF, která směřuje do financování lidských zdrojů, především provozních nákladů (platů pracovníků), nikoliv do vybudování infrastruktury. Problém je u romské menšiny ještě výraznější než u ostatních cílových skupin (oblast podpory 3.1), protože v této oblasti je získávání soukromých zdrojů ještě obtížnější. Je tedy zřejmé, že se skončením podpory z ESF tak dojde buď k nahrazení těchto finančních prostředků národními zdroji, či dojde ke zcela zásadnímu omezení poskytovaných služeb.
98
3.2.5
Efektivnost
V návaznosti na předchozí informace je možné souhrnně zhodnotit efektivnost projektů, tzn. zda za vynaložené prostředky bylo dosaženo maximálně možných výstupů. Důležité je tedy zhodnocení celkové úspěšnosti projektů a z celkového pohledu i finálního využití vybudovaných kapacit. Úspěšnost a zkušenost poskytovatelů Úspěšnost V rámci terénního šetření jsme se zaměřili na zjištění úspěšnosti poskytovatelů v řešení zakázek jednotlivých klientů. Dle vyjádření samotných poskytovatelů se přibližně u 45 % všech služeb daří zakázky úspěšně řešit z převážné většiny, tj. více než u 60 % klientů. Více než 40 % úspěšně podpořených osob vykazuje téměř 90 % služeb. Graf 39: Úspěšnost řešení zakázek uživatelů služeb – oblast podpory 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Z hlediska řešení problémů klientů se dle terénního šetření nejvíce osvědčily aktivity zaměřené na ekonomickou nestabilitu klientů, zejména dluhové poradenství a kurzy finanční gramotnosti, dále také motivační činnost. Příkladem viditelných výsledků těchto podpůrných aktivit, konkrétně pro děti a mládež, je např. nárůst počtu romských žáků, kteří postoupili do dalších ročníků nebo dokonce do navazujícího studia. Často v tomto smyslu funguje také spolupráce se školami. Jako prospěšné jsou tedy často hodnoceny aktivity zaměřené specificky na určité věkové skupiny. Existuje však také mnoho problémů, kterých jsou si sami poskytovatelé vědomi, ale při jejich řešení jsou v tomto směru omezeni finančními prostředky (např. nemají finanční prostředky pro služby, které klienti v dané lokalitě potřebují). Je zřejmé, že úspěšnost a možnost vyřešení problémů klientů se liší dle jednotlivých služeb, programů a aktivit. Poskytovatelé byli tedy dotázáni rovněž na to, jak oni sami hodnotí dosažené výsledky (se zohledněním možností dané cílové skupiny). V tomto případě poskytovatelé hodnotí dosažené výsledky jako adekvátní ve 2/3 případů a v necelé desetině případů dokonce jako nadprůměrné. U celé pětiny služeb jsou pak výsledky dle názoru poskytovatelů o něco nižší, než byly jejich původní předpoklady. Ukazuje se, že znalost cílové skupiny a jejich možností je poměrně dobrá, přesto je zde prostor pro další zlepšení nastavení projektových aktivit tak, aby nedocházelo k horším výsledkům, než jaké poskytovatelé očekávali. Horších výsledků pak dosahují poskytovatelé v rámci individuálních projektů, kteří výsledky v cca 60 % považují za adekvátní, ale nadprůměrných výsledků nedosáhl nikdo a spíše jsou pro ně menší (40 %). Projevuje se zde pravděpodobně i způsob tvorby projektu, 99
kdy grantové projekty jsou příjemci nově vytvořeny/postaveny, a může tak dojít k lepším výsledkům. Přesto je toto zjištění rozdílů mezi oběma typy projektů překvapivé. Graf 40: Hodnocení dosažených výsledků vzhledem k možnostem cílové skupiny
Zdroj: Dotazníkové šetření
Nejúčinnější formou se dle dotazníkového šetření ukazuje být vyhledávání uživatelů přímo v lokalitě (depistáž) a dále poskytování služby formou terénní sociální práce a celkově komplexní přístup k řešení problémů. Základem úspěšné intervence je zde zejména individuální práce s klienty. Jako velmi přínosná je také často označována vzájemná spolupráce mezi zainteresovanými subjekty formou setkávání a předávání informací, např. sdílení zkušeností s prací s cílovou skupinou. Zkušenost poskytovatelů Zjišťovali jsme i zkušenost poskytovatelů s danými službami a případnou návaznost na úspěšnost jejich služeb. Přibližně tři čtvrtiny poskytovatelů sociálních služeb v oblasti podpory 3.2 mělo před začátkem projektu zkušenosti s poskytováním služby, a to v 90 % delší než 2 roky. Přibližně čtvrtina služeb vznikla nově v souvislosti s realizací projektu, přičemž některé druhy služeb nebyly před projektem v daném regionu zajišťovány vůbec. V porovnání s projekty v oblasti podpory 3.1 je zde podporován přibližně stejný podíl již zavedených poskytovatelů, častěji se zde však jedná o poskytovatele, který přišel z jiného regionu. Lze tedy konstatovat, že ve většině případů se kraje v rámci IP zaměřily na podporu zkušených poskytovatelů a zároveň, že zkušení poskytovatelé získali většinu grantových projektů v oblasti podpory 3.2. U některých druhů služeb, které dříve nebyly poskytovány ve velkém počtu, jako je např. finanční a dluhové poradenství, došlo naopak ke vzniku velkého počtu nových subjektů (či stávajících subjektů nově vykonávajících tuto službu). Je zajímavé, že z hlediska úspěšnosti jednotlivých subjektů se neprokázala souvislost s délkou zkušenosti s poskytováním služby v regionu.
100
Graf 41: Zkušenost subjektů s poskytováním služby u projektů v oblasti podpory 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Zaměření na příčiny problémů Jak bylo uvedeno, hlavními problémy sociálně vyloučených lokalit je vysoká nezaměstnanost. Mezi aktivitami, které poskytovatelé uvedli jako nejvíce prospěšné (efektivní – vedoucí k vyřešení problémů cílové skupiny), jsou právě aktivity vedoucí k řešení těchto problémů – aktivity vedoucí k získání zaměstnání. Nicméně mezi primárními příčinami těchto problémů jsou ve studiích a analýzách uváděny kulturní rozdíly, odlišná mentalita a specifický způsob života, tedy ty, které budou přetrvávat i nadále a podpora na ně určena není, ani nemůže. Mezi nejúspěšnější aktivity z pohledu poskytovatelů lze pak zařadit zejména řešení situace zadluženosti klientů. V mnoha případech se daří alespoň zmírňovat další příčiny, kdy např. poradenské služby či motivační programy přispívají ke zvýšení zájmu o práci a ochoty Romů pracovat či posilují důvěru romských obyvatel k veřejným institucím, programy finanční gramotnosti pak pomáhají předcházet zadluženosti (prevence). Často uváděnou příčinou problémů romské menšiny je rovněž nezájem úřadů řešit specifické problémy Romů či neochota zaměstnavatelů přijímat Romy do pracovního poměru. Na eliminaci těchto bariér je nicméně ale zaměřena jen velmi malá část projektů sociálních služeb. Jednou z dalších příčin sociálních problémů romských sociálně vyloučených obyvatel, kterou nejsou schopni terénní pracovníci ovlivnit, může být systém sociálních dávek, kdy dávky v hmotné nouzi jsou Romy často trvalým zdrojem příjmu a snižují jejich motivaci pracovat. Využití stávajících kapacit Již bylo zmíněno, že realizované projekty umožnily v mnoha případech zvýšení kapacity poskytovaných služeb. Klíčovým zjištěním je, že zájem uživatelů v dané lokalitě odpovídá nastaveným kapacitám cca v 1/3 případů. V další 1/3 případů se poskytovatelé domnívají, že poptávka klientů mírně převyšuje současnou kapacitu jimi poskytované služby. Z hlediska upokojení potřeb klientů lze jako problémové spatřovat de facto „pouze asi jednu desetinu poskytovatelů“, jejichž kapacity vůbec nedostačují (zájem u nich převyšuje nabízenou kapacitu o více 30 %). Z hlediska hospodárnosti je pak naopak problémem podpora udělená cca jedné pětině poskytovatelů, o jejichž služby není zájem klientů v lokalitě dostatečný, resp. by tito poskytovatelé mohli pokrýt vyšší počet klientů. Jedná se de facto o nevyužití v řádu 10 až 30 %. Vyšší nevyužití je již výjimečným extrémem.
101
Graf 42: Aktuální stav kapacit vzhledem k zájmu klientů – oblast podpory 3.2
Zdroj: Dotazníkové šetření
Bylo zjištěno, že služby, resp. poskytovatelé s nevyužitými kapacitami se vyskytují v rámci různých druhů služeb a nedochází ani ke koncentraci těchto služeb v jednom regionu. Nelze tedy identifikovat žádný druh služby, kde by byla – celkově regionálně - podpora výrazně nadhodnocena a mohlo dojít k problému udělování podpory. Zároveň vykázaly individuální projekty mírně vyšší podíl nevyužitých kapacit (o 10 až 30 %). Taktéž v rámci krajů se jedná o rovnoměrné rozložení služeb s nevyužitými kapacitami. Z hlediska zkušeností jednotlivých subjektů s poskytováním služby (viz výše) je podíl těchto služeb u nových poskytovatelů v regionu a subjektů, které již v regionu službu v minulosti zajišťovaly, téměř shodný. Nelze tedy hovořit o vlivu zkušenosti poskytovatele, resp. délku jeho fungování za korespondující s mírou využití kapacit služby. V rámci dotazníkového šetření bylo posléze zjišťováno, zda je nabídka jednotlivých služeb pro příslušníky dané romské lokality dostatečná, tedy nejednalo se o hodnocení míry využití služeb daného respondenta. Z pohledu poskytovatelů služeb v romských lokalitách je největší nedostatek azylových domů a výrazně chybí také programy finanční gramotnosti48 a programy získávání základních sociálních a pracovních dovedností a sociální rehabilitace. Nejlépe pak odpovídají potřebám klientů kapacity programů pro osoby závislé na drogách a služby odborného sociálního poradenství, z většiny pak také terénní programy a služby pro děti a mládež (sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a nízkoprahová zařízení). Pouze v zanedbatelné míře převyšuje dle respondentů nabídka některých služeb potřeby lokality.
48
Přesněji programy pro předcházení ekonomické nestability rodin a jednotlivců a finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností (včetně poradenství)
102
Graf 43: Míra pokrytí služeb v řešených lokalitách I
Zdroj: Dotazníkové šetření
Poskytovatelé služeb spatřují rezervy i v programech směřujících ke vzdělávání jednak jich samotných a jednak pracovníků krajských a obecních úřadů. V podstatě hodnotí obdobně veškeré služby/programy/aktivity, které nesměřují k přímé podpoře sociálně slabých (viz graf níže).
103
Graf 44: Míra pokrytí služeb v řešených lokalitách II
Zdroj: Dotazníkové šetření
Zhodnocení kapacit jednotlivých služeb bylo provedeno také ze strany krajů, přičemž údaje jsme získali pouze z deseti krajů49. Výrazný nedostatek byl v celkovém pohledu identifikován v několika případech u sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, například v Olomouckém kraji pak konkrétně nedostačují služby proti-dluhového poradenství a finanční gramotnosti. Z pohledu oslovených poskytovatelů těchto služeb v dotčených krajích však zájem klientů odpovídá dané kapacitě, tyto služby se tedy nezdají být přetíženy. Většina služeb na úrovni krajů dle názoru krajů odpovídá potřebám klientů nebo v kraji chybí pouze částečně. Nejčastější je mírný nedostatek kapacit u terénních programů. Nabídka převyšující potřeby byla identifikována pouze v Ústeckém kraji v případě služeb sociálního poradenství. Hodnocení krajů, odborů sociálních služeb jsou tak „méně přísná“ či „mírnější“. Pohled na kapacity jednotlivých služeb ze strany kraje a z hlediska poskytovatelů služeb nelze úplně srovnávat, neboť jednotliví poskytovatelé mohou situaci posoudit pouze na úrovni dané lokality, která nemusí odpovídat situaci v celém regionu. Služby pro obyvatele sociálně vyloučených romských lokalit je zcela bezpochyby nejefektivnější poskytovat přímo v dané lokalitě, neboť mobilita právě této cílové skupiny za službami je velmi nízká. Podrobný pohled na tuto problematiku a celkové srovnání kapacit jednotlivých služeb vzhledem k potřebám bude proveden v rámci regionální studie.
49
Krajský úřad Středočeský, Královéhradecký, Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský, Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský
104
S přihlédnutím k možnostem cílové skupiny lze celkovou efektivnost poskytování služeb hodnotit spíše jako dobrou. Z hlediska řešení problémů klientů se dle výsledků terénního šetření nejvíce osvědčily aktivity zaměřené na ekonomickou nestabilitu klientů, zejména dluhové poradenství a kurzy finanční gramotnosti, dále také motivační činnost. Nejvíce potřebné, resp. nejvíce pomáhající řešit problémy romské menšiny jsou nicméně programy podporující jejich návrat na trh práce; zároveň se však jedná o hluboce zakořeněné problémy, které je možné řešit vznikem specifických pracovních míst či poskytováním pracovní praxe. Tímto směrem byl orientován malý počet projektů. Rozdíly v úspěšnosti ve vazbě na délku zkušeností poskytovatele se neprokázaly. Překvapivým zjištěním je, že 1/5 poskytovatelů dosahuje výsledků mírně horších, než očekávali, přičemž vyšší rezervy z tohoto pohledu vykázali poskytovatelé v individuálních projektech. Tímto směrem by bylo tedy vhodné zaměřit lepší plánování a přípravu projektů. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že poskytovatelé služeb by v cca 1/5 byli schopni obsloužit vyšší počet klientů. Plánování v případě podpory romské menšiny musí být nicméně zcela lokální, tj. na úrovni dané lokality. Při dalším rozhodování o budování nových/rozšíření stávajících kapacit lze však tento výsledek vzít v potaz (je ale nutné provést zpřesnění pro konkrétní lokalitu a službu50). Celkově efektivnost podpory mohou snižovat náklady vedoucí mimo přímé financování klientů. Tyto náklady u individuálních projektů se jeví, oproti oblasti podpory 3.1, jako vyšší. Je nutné si uvědomit, resp. je zřejmé, že vyřešení problémů této cílové skupiny není v moci projektů ESF, ani jiných.
3.2.6
Překryvy projektů
Z hlediska možných překryvů u podpořených obcí mezi projekty 15. a 19. výzvy lze konstatovat, že celkově k překrývání jednotlivých projektů spíše nedochází. Například ve zmíněném Olomouckém kraji se z 30 grantových a 11 individuálních projektů realizuje ve stejné obci pouze jeden. Naopak v Královéhradeckém kraji jsou všechny 3 obce podpořené v GP zahrnuty také do IP. Pokud se projekty překrývají, a to včetně současné realizace několika GP v jedné obci, je tomu tak především v největších městech kraje, kde je ve většině případů i větší množství vyloučených lokalit. V některých případech, kde se projekty překrývají, se jedná o rozšíření aktivity zahájené v rámci jiného projektu. Konkrétní možné překryvy jednotlivých projektů budou ještě prověřeny v rámci regionální případové studie.
50
Dotazník byl anonymní, nelze tedy poskytnout výsledky o konkrétní službě v konkrétní lokalitě.
105
3.3 Souhrnné zhodnocení oblasti podpory 3.2 EQ 2.1: Jsou stanovené cíle projektů relevantní pro danou oblast - reagují na skutečné problémy a potřeby v oblasti poskytování sociálních služeb? Projekty realizované v rámci oblasti podpory 3.2 jsou relevantní vzhledem k existujícím definovaným problémům romské menšiny a odpovídají jejím potřebám. Pojistkou pro vhodné nastavení projektů by mělo být kvalitní plánování na úrovni kraje a obce, které se postupně rozšiřuje na stále větší počet územních jednotek (v době přípravy projektů z řešených výzev nicméně nebyly plány dostatečně rozšířeny či nebyly zpracovány v potřebné míře detailu). Kvalitní plánování do budoucna usnadní zejména přípravu individuálních projektů, nicméně i pro tvůrce grantových projektů může představovat jeden z důležitých vstupů. Nastavení výzvy pro grantové projekty bylo vhodné a umožnilo podpořit aktivity vedoucí k řešení problémů romské menšiny. V rámci individuálních projektů nebyly v některých případech jasně stanoveny požadované kapacity a monitorovací indikátory a zájemci tak měli větší svobodu při nastavení projektu, což vždy nemusí vést automaticky k lepší službě pro klienty51. Rozložení podpory do jednotlivých krajů z hlediska absolutních částek odpovídá míře problému v daných krajích, když celkové realizované investice z velké části kopírují rozložení dat o počtu sociálně vyloučených romských obyvatel. Podíly obyvatel lokalit čerpajících službu podpořenou z ESF není možné přesně zjistit, nicméně výsledky jasně ukazují, že je mezi kraji tento podíl značně rozdílný, přičemž to, že je v kraji realizován individuální projekt neznamená, že bude podíl zapojených obyvatel vyšší. Jelikož se však dosažené hodnoty monitorovacích indikátorů po ukončení projektů výrazně zvyšují, lze očekávat, že se i výsledky krajů více přiblíží (zatím dominuje Královehradecký kraj, ve kterém již byl individuální projekt ukončen). EQ 2.2: Do jaké míry vedou realizované aktivity projektů k dosažení stanovených cílů – odstraňují aktivity projektů příčiny identifikovaných problémů? Poskytovatelům služeb v rámci projektů v oblasti podpory 3.2 se daří aktivity realizovat a splňovat vytyčené cíle. Ukazatele plněny jsou, ve většině případů jsou plněny dokonce nad rámec cílů. Nicméně samotné ukazatele nevypovídají o kvalitě a úspěchu projektů, což dokládá i hodnocení vlastních dosažených výsledků ze strany poskytovatelů služeb. Ti totiž v 1/5 deklarovali, že dosahují výsledků mírně horších, než očekávali (tzn. úspěšnost vyřešení zakázek klientů v rámci projektů je nižší, než očekávali), přičemž vyšší rezervy z tohoto pohledu vykázali poskytovatelé v individuálních projektech. Hlavním problémem sociálně vyloučených lokalit je vysoká nezaměstnanost. Mezi nejprospěšnější aktivity směřující k řešení hlavního problému jsou právě aktivity vedoucí k získání zaměstnání, které ale dle respondentů terénních šetření narážejí na některé hlubší příčiny zhoršené situace sociálně vyloučených Romů. Mezi primárními příčinami problému nezaměstnanosti, jakožto celkových problémů romské menšiny, jsou ve studiích a analýzách uváděny kulturní rozdíly, odlišná mentalita a specifický způsob života, tedy ty, které budou přetrvávat i nadále a podpora z ESF na ně určena není,
51
I když ve zjištěných případech nebyla snížená kvalita zjištěna, jedná se o potenciálně rizikovou oblast.
106
ani nemůže být. Řešení nezaměstnanosti je rovněž náplní prioritní osy 2 OP LZZ. Projektům v oblasti podpory 3.2 se daří alespoň zmírňovat problémy dílčím způsobem, např. poradenské služby či motivační programy přispívají ke zvýšení zájmu o práci a ochoty Romů pracovat či posilují důvěru romských obyvatel k veřejným institucím. Programy rozvoje finanční gramotnosti zase pomáhají předcházet vzniku zadluženosti (prevence). Často uváděnou příčinou problémů romské menšiny je rovněž nezájem úřadů řešit specifické problémy Romů či neochota zaměstnavatelů přijímat Romy do pracovního poměru. Na eliminaci těchto bariér je nicméně zaměřena jen velmi malá část projektů sociálních služeb a projekty ESF tedy nejsou předně zaměřeny na odstraňování příčin těchto identifikovaných problémů. Pozitivně je nutné hodnotit programy pro děti a mládež, které předcházejí dalšímu nárůstu a řetězení problémů těchto dětí. EQ 2.3: Jsou aktivity projektů a jejich výstupy realizovány úsporně a účinně (hospodárně a efektivně)? Z hlediska hospodárnosti je vhodné se zaměřit na podíl nákladů projektů, které směřují na přímou podporu sociálních služeb, což je možné zjistit v rámci individuálních projektů, u kterých je tento podíl poměrně rozdílný a pohybuje se mezi 75 a 95 % (s výjimkou Královehradeckého kraje, ve kterém šlo na přímou podporu cílové skupiny pouze 61 % nákladů projektu ). Některé projekty byly více zaměřeny na publicitu a na plánování a strategie, což lze hodnotit v případě romské menšiny pozitivně. Zjištěný podíl ostatních nákladů, nad rámec přímé podpory cílovým skupinám, je u oblasti podpory 3.2 vysoký (v oblasti podpory 3.1 jde mimo přímou podporu sociálních služeb částka v řádu jednotek procent z celkových nákladů projektu). Z hlediska absolutních částek jsou rozpočty individuálních projektů v oblasti podpory 3.1 zhruba desetinásobné, ale náklady na administrativu, řízení apod. zůstávají na řádově stejné úrovni. Průměrné jednotkové výdaje na podpořenou osobu postiženou sociálním vyloučením jsou v oblasti podpory 3.2 cca 17 tis. Kč, přičemž grantové projekty mají jednotkové výdaje o něco nižší. U grantových projektů však nejsou do částky zahrnuty náklady na řízení celého globálního grantu. Výsledky u individuálních projektů budou také více vypovídající po ukončení všech projektů, až budou k dispozici finálně dosažené hodnoty, protože dochází poměrně výraznému nárůstu plánovaných hodnot indikátoru podpořených osob. Kalkulované náklady jsou nicméně i přesto málo vypovídající, protože není jasná (a pro všechny kraje a služby shodná) provazba nákladů na dosažený výsledek. Z hlediska hospodárnosti je tak vhodnější se zaměřit na rezervy v oblasti nedostatečného využití stávajících kapacit služeb. Poskytovatelé služeb v rámci šetření deklarovali, že by v cca 1/5 byli schopni obsloužit vyšší počet klientů. Existence nevyužitých kapacit tak snižuje ve výsledku hospodárnost i efektivnost podpory (část nákladů je totiž shodných, bez ohledu na vytížení kapacit). EQ 2.4: Jakých změn (výsledků) přičitatelných projektům je prostřednictvím získaných výstupů dosaženo? V rámci oblasti podpory 3.2 bylo dosud nakontrahováno 602 mil. Kč, z toho 458 mil. Kč v rámci grantových projektů. Vyčerpáno bylo 396 mil. Kč (66 %), z toho 318 mil. Kč v grantových projektech. Díky podpoře z OP LZZ narostl významně objem prostředků směřujících k integraci romské menšiny52. Dle cílových hodnot projektů má být podpořeno celkem více než 35 tisíc osob v sociálně vyloučených lokalitách.
52
Přesnější kalkulace národních zdrojů směřujících na integraci romské menšiny bude součástí závěrečné zprávy projektu, jelikož v té době by již měla být zveřejněna Zpráva o stavu Romské menšiny za rok 2011
107
Dosažené výsledky projektů lze hodnotit celkově jako dobré, s přihlédnutím k možnostem cílové skupiny. Z hlediska řešení problémů klientů se dle výsledků terénního šetření nejvíce osvědčily aktivity zaměřené na ekonomickou nestabilitu klientů, zejména dluhové poradenství a kurzy finanční gramotnosti, dále také motivační činnost. V případě programu a aktivit směřujících primárně k dětem a mládeži bylo rovněž zjištěno, že lepších výsledků lze dosáhnout ve spolupráci s celou rodinou, ne pouze s dětmi a mladými. Zároveň bylo zjištěno, že 1/5 poskytovatelů služeb dosahuje u projektů výsledků mírně horších, než očekávali (tzn. úspěšnost vyřešení zakázek klientů je v jejich projektech nižší, než očekávali), přičemž vyšší rezervy z tohoto pohledu vykázali poskytovatelé v individuálních projektech. Tímto směrem by bylo tedy vhodné zaměřit lepší plánování a přípravu projektů. Projekty ESF vedly ke zvýšení kapacity organizací (48 %), zvýšení kvality poskytovaných služeb (44 %) a rovněž rozsahu poskytovaných služeb (44 %). Více než pětině poskytovatelů služeb však financování z ESF pouze umožnilo pokračovat shodně jako před projektem ESF. Nárůst kvality se tak celkově může jevit jako nižší, nicméně v mnoha případech rozhoduje o udělení zakázky pouze cena, a růst kvality je tak obtížný. Zcela klíčovým přínosem ESF se ukázala stabilizace organizací poskytovatelů, kterou jim umožnilo víceleté financování. Tento přínos uvádějí příjemci ve všech rozhovorech (v rámci oblasti podpory 3.1 i 3.2) a rovněž jej zaznamenali formou komentářů v rámci dotazníkového šetření. EQ 2.5: Dochází v rámci realizovaných projektů k nežádoucím překryvům? Pokud ano, identifikujte tyto oblasti. Z hlediska možných překryvů u podpořených obcí mezi projekty 15. a 19. výzvy lze konstatovat, že celkově k překrývání jednotlivých projektů nedochází či pouze v minimu případů. Pokud se projekty překrývají, a to včetně současné realizace několika grantových projektů v jedné obci, je tomu tak především v největších městech kraje, kde je ve většině případů i větší množství vyloučených lokalit. V některých případech, kde se projekty překrývají, se jedná o rozšíření aktivity zahájené v rámci jiného projektu. Konkrétní možné překryvy jednotlivých projektů budou dále řešeny v rámci regionální případové studie. EQ 2.6: Do jaké míry jsou aktivity a výsledky projektů udržitelné i bez navazující podpory z ESF, ze státního rozpočtu a z dalších veřejných zdrojů? Více než polovina poskytovatelů podpořených v rámci oblasti podpory 3.2 plánuje zajišťovat služby ve stejné intenzitě a rozsahu i po skončení podpory z ESF, přičemž u subjektů čerpajících prostředky z individuálního projektu se jedná dokonce o 70 % z nich. Nicméně u sociálních služeb nelze předpokládat, že by tyto služby mohly být poskytovány bez veřejné podpory – veřejných finančních prostředků, a to zejména v případě podpory z ESF v oblasti podpory 3.2, která směřuje do financování lidských zdrojů – mzdových prostředků pracovníků v sociálních službách, nikoliv do budování infrastruktury. Problém je u romské menšiny ještě výraznější, než u ostatních cílových skupin (oblast podpory 3.1), protože v této oblasti je získávání jiných zdrojů ještě obtížnější. Je tedy zřejmé, že se skončením podpory z ESF tak dojde buď k nahrazení těchto finančních prostředků národními zdroji, či dojde k zcela zásadnímu omezení nabízených služeb. V delším časovém horizontu lze některé aktivity považovat z hlediska dopadů podporovaných aktivit za více udržitelné (např. zisk zaměstnání, zvládnutí předluženosti - nastavení splátkového kalendáře apod.), přičemž tyto aktivity se budou podílet na zlepšení situace cílové skupiny i po ukončení 108
projektu. Mezi aktivity s dlouhodobějším dopadem můžeme zařadit např. programy pro předcházení ekonomické nestability rodin a jednotlivců a finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností (včetně poradenství), programy motivace, pracovní a sociální rehabilitace, přičemž projekty na tyto programy tvoří menšinu ze všech projektů. Přesto je zřejmé, že dlouhodobá podpora romské menšiny bude dále nezbytná. EQ 2.7: Do jaké míry vedou projekty k vícezdrojovému financování sociálních služeb, tedy k získávání zdrojů mimo veřejné rozpočty? Projekt ESF představuje nyní velmi významný příjem pro poskytovatele sociálních služeb, přičemž pro 40 % z nich tvoří více než 60 % příjmů. Finanční prostředky z ESF vedly v případě služeb, které jsou realizovány v rámci oblasti podpory 3.2, zejména k poklesu role MPSV, zatímco role krajů a obcí se měnila výrazně méně. Významným zjištěním je to, že poskytovatelé služeb nyní v mnohem menší míře využívají dary od sponzorů a poklesla i role (význam) vlastních zdrojů poskytovatelů (například sociální podnikání). Příčiny lze hledat jednak v ekonomické krizi, ale rovněž v získání jistoty příjemců, kteří mají zajištěno financování poskytované služby z ESF na více let. Tato jistota tak pravděpodobně vede k poklesu jejich aktivity a k celkovému omezení vícezdrojového financování. Nicméně do budoucna předpokládají poskytovatelé, že se opět pokusí získávat soukromé zdroje, i když v menším měřítku, než tomu bylo před projektem ESF. Naopak pozitivně je možné hodnotit plán poskytovatelů služeb se alespoň pokusit o vytváření vlastních zdrojů, např. formou sociálního podnikání. Příjemci grantových projektů téměř ze 2/3 nepočítají s dalším využitím ESF, zatímco většina poskytovatelů služeb v rámci individuálních projektů doufá v jejich pokračování a získání další podpory z ESF. Celkově počítají příjemci také s návratem k prostředkům z rozpočtu MPSV.
109
Seznam tabulek Tabulka 1: Souhrnné informace o provedených individuálních rozhovorech....................................... 16 Tabulka 2: Základní údaje o individuálních projektech 5. výzvy (v tis. Kč) ............................................ 19 Tabulka 3: Grantové projekty s dopadem a realizovanými výdaji v jednotlivých krajích , o.p. 3.1 ...... 25 Tabulka 4: Nastavení střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů a jejich vyhodnocení v návaznosti na realizované aktivity IP – část 1 ............................................................... 30 Tabulka 5: Nastavení střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů a jejich vyhodnocení v návaznosti na realizované aktivity IP – část 2 ............................................................... 32 Tabulka 6: Nově založené služby v rámci IP, o.p. 3.1 ............................................................................ 39 Tabulka 7: Podíly úspor u ukončených IP, o.p. 3.1 ................................................................................ 44 Tabulka 8: Náklady na jednu podpořenou osobu (v Kč) v rámci IP, o. p. 3.1 ........................................ 46 Tabulka 9: Podíl výdajů na pracovní pozice v GP výzev č. 21, 43 a 67 dle zaměření projektu (v %) ..... 48 Tabulka 10: Podíl výdajů na pracovní pozice v GP výzev č. 21, 43 a 67, dle formy pracovně-právního vztahu (v %) ........................................................................................................................................... 50 Tabulka 11: Rozšíření střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb na obecní úrovni ..................... 69 Tabulka 12: Dotační programy Úřadu vlády ČR zaměřené na integraci romských obyvatel v roce 2011 ............................................................................................................................................................... 70 Tabulka 13: Nakontrahované projekty 15. a 19. výzvy dle krajů .......................................................... 73 Tabulka 14: Podpořené obce v oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva), předpokládané hodnoty .......... 74 Tabulka 15: Investice projektů 15. a 19. výzvy dle krajů ....................................................................... 76 Tabulka 16: Podpořené osoby v oblasti 3.2 (15. a 19. výzva)................................................................ 77 Tabulka 17: Vyčerpané prostředky v projektech oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva) ....................... 79 Tabulka 18: Vybrané oblasti intervence terénní práce a jejich úspěšnost v roce 2010 ........................ 84 Tabulka 19: Rozložení finančních prostředků dle druhů sociálních služeb v individuálních projektech, o.p. 3.2 ................................................................................................................................................... 85 Tabulka 20: Základní zaměření projektů v rámci IP, výzva č. 15 ........................................................... 90 Tabulka 21: Podíl výdajů na pracovní pozice v GP výzvy č. 19 (v %) ..................................................... 91 Tabulka 22: Podíl výdajů na pracovní pozice v GP výzvy č. 19, dle formy pracovně-právního vztahu (v %) ........................................................................................................................................................... 91 Tabulka 23: Výdaje na osobu v oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva, v tis. Kč)..................................... 92
110
Seznam grafů Graf 1: Způsobilé a vyčerpané prostředky projektů 5. výzvy ................................................................ 18 Graf 2: Výše podpory na sociální služby a počet podpořených služeb v rámci individuálních projektů, o.p. 3.1 ................................................................................................................................................... 20 Graf 3: Podpora jednotlivých druhů sociálních služeb, o.p. 3.1 ............................................................ 21 Graf 4: Podíl prostředků vynaložených na druhy služeb z jednotlivých IP, o.p. 3.1 (za kraje, kde byla daná služba podpořena) ........................................................................................................................ 22 Graf 5: Podíl podpořených poskytovatelů služeb z celkového počtu registrovaných v daném kraji, o.p. 3.1 (v rámci daného druhu služby) ........................................................................................................ 23 Graf 6: Podíl podpořených poskytovatelů služeb z celkového počtu registrovaných v daném druhu služby (v rámci daného kraje), o.p. 3.1.................................................................................................. 24 Graf 7: Srovnání vykazování dopadů grantových projektů („dopad“ vs. „realizovaná investice“), o.p. 3.1 .......................................................................................................................................................... 26 Graf 8: Podíl nově vzniklých služeb od roku 2008 v kraji na celkovém počtu registrovaných služeb (dle druhů služeb podporovaných z IP), o.p. 3.1 .......................................................................................... 36 Graf 9: Podíl nově vzniklých služeb od roku 2008 v daném druhu služby na celkovém počtu registrovaných služeb (dle krajů; druhy služeb podporované z IP), o.p. 3.1 .............................. 37 Graf 10: Podíl nově vzniklých služeb podporovaných z IP, o.p. 3.1 ...................................................... 38 Graf 11: Poskytoval Váš subjekt danou sociální službu i před projektem ESF? (o.p. 3.1) ..................... 40 Graf 12: Přínosy realizace IP a GP v oblasti podpory 3.1....................................................................... 41 Graf 13: Služby/aktivity poskytované v rámci IP a GP, o.p. 3.1 ............................................................. 43 Graf 14: Podíl prostředků vynaložených na sociální služby v rámci IP, o.p. 3.1 .................................... 44 Graf 15: Plány poskytovatelů z oblasti podpory 3.1 na další poskytování sociálních služeb (IP a GP) . 52 Graf 16: Zdroje financování služby před podporou z IP a míra jejich využití, o.p. 3.1 .......................... 53 Graf 17: Aktuální zdroje financování služby a míra jejich využití (poskytovatelé podpoření z IP), o.p. 3.1 ................................................................................................................................................... 54 Graf 18: Předpokládané zdroje financování služby do budoucnosti (poskytovatelé podpoření z IP), o.p. 3.1 ................................................................................................................................................... 55 Graf 19: Úspěšnost řešení zakázek uživatelů služeb (IP a GP), o.p. 3.1 ................................................ 56 Graf 20: Dosažené výsledky vzhledem k možnostem cílové skupiny (IP a GP), o.p. 3.1 ....................... 56 Graf 21: Aktuální stav kapacit vzhledem k zájmu klientů (IP a GP), o.p. 3.1 ......................................... 57 Graf 22: Vývoj podílu financování z IP a MPSV (podporované druhy služeb; všechny kraje), o.p. 3.1 . 58 Graf 23: Vývoj podílu financování z IP a MPSV (podporované druhy služeb; kraje s ukončenou podporou služeb z IP), o.p. 3.1 .............................................................................................................. 59 Graf 24: Vývoj podílu dotací MPSV na druhy služeb podporované z IP, o.p. 3.1 .................................. 59 111
Graf 25: Vývoj podílu podporovaných druhů služeb na celkové dotaci MPSV ..................................... 60 Graf 26: Počet obcí se sociálně vyloučenými lokalitami dle krajů......................................................... 72 Graf 27: Regionální rozložení potřebnosti a realizovaných investic oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva) ..................................................................................................................................................... 76 Graf 28: Podpořené osoby v oblasti podpory 3.2 (15. a 19. výzva)....................................................... 78 Graf 29: Podíl cílového počtu podpořených osob na celkovém počtu obyvatel romských lokalit ....... 79 Graf 30: Zaměření projektů v oblasti podpory 3.2 ................................................................................ 86 Graf 31: Kontaktování uživatelů služby v terénu (depistáž) – oblast podpory 3.2 ............................... 87 Graf 32: Přínosy projektu – oblast podpory 3.2 .................................................................................... 88 Graf 33: Zvýšení efektivity poskytované služby, která vede ke snížení jednotkových nákladů dle poskytovatelů, o.p. 3.2 .......................................................................................................................... 93 Graf 34: Plány poskytovatelů z oblasti podpory 3.2 na další poskytování sociálních služeb ................ 94 Graf 35: Nejčastější typy plánovaného omezení poskytovaných aktivit z oblasti podpory 3.2 ............ 95 Graf 36: Zdroje financování služby před projektem ESF a míra jejich využití, o.p. 3.2 ......................... 96 Graf 37: Aktuální zdroje financování služby a míra jejich využití, o.p. 3.2 ............................................ 97 Graf 38: Předpokládané zdroje financování služby do budoucnosti ..................................................... 98 Graf 39: Úspěšnost řešení zakázek uživatelů služeb – oblast podpory 3.2 ........................................... 99 Graf 40: Hodnocení dosažených výsledků vzhledem k možnostem cílové skupiny ............................ 100 Graf 41: Zkušenost subjektů s poskytováním služby u projektů v oblasti podpory 3.2 ...................... 101 Graf 42: Aktuální stav kapacit vzhledem k zájmu klientů – oblast podpory 3.2 ................................. 102 Graf 43: Míra pokrytí služeb v řešených lokalitách I ........................................................................... 103 Graf 44: Míra pokrytí služeb v řešených lokalitách II .......................................................................... 104
112