Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb DÍLČÍ ZPRÁVA Č. 1

„Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb“ DÍLČÍ ZPRÁVA Č. 1

1

Zpráva zpracována k datu: 9. 11. 2012

Tato evaluace je financována z projektu: CZ.1.04/6.1.00/09.00016 „Zpracování evaluací, analýz a odborných studií OPLZZ“

Zpráva zpracována pro: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2

Zpracovatel: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Sídlo, kancelář Brno: Palackého tř. 10, 612 00 Brno IČ: 25342282 Kancelář Praha: Lidická 1, 150 00 Praha 5

2

Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

4

MANAGERIAL SUMMARY

8

1 ÚVOD

13

2 VÝVOJOVÉ TENDENCE V OBLASTI POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V ČR

15

2.1 VÝVOJ PRIORIT V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2.2 VÝVOJ VÝDAJŮ NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY A ZMĚNY V JEJICH STRUKTUŘE 2.2.1 SOCIOEKONOMICKÝ KONTEXT 2.3 VYMEZENÍ POTŘEB Z HLEDISKA CÍLOVÝCH SKUPIN 2.4 ANALÝZA VÝDAJŮ NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY

15 18 18 22 28

3 SHRNUTÍ

39

4 ANALÝZA PROJEKTŮ Z VYBRANÝCH VÝZEV

43

4.1 OBLAST PODPORY 3.1 4.2 OBLAST PODPORY 3.2

43 60

5 VAZBA PROJEKTŮ OP LZZ NA OP RLZ

70

6 ZDROJE DAT

73

7 PŘÍLOHY

75

3

Manažerské shrnutí Předmětem evaluace v rámci této zakázky je jedna z částí OP LZZ, prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, konkrétně grantové (GP) a individuální projekty (IP) v oblasti podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb (resp. pouze GP na podporu sociální integrace ve výzvách č. 21, 43, 67 a IP zaměřené na podporu sociálních služeb ve výzvě č. 5) a oblast podpory 3.2Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit. Hlavním cílem této evaluace je, dle požadavků zadávací dokumentace, vyhodnotit dopad podpory v oblasti poskytování sociálních služeb v rámci projektů OP LZZ, a to na veřejné rozpočty a následně formulovat doporučení pro nastavení parametrů nových výzev ESF v tomto i budoucím programovém období, a to zejména s ohledem na udržitelnost aktivit podporovaných projektů. Tato zpráva je výstupem k 1. části evaluace:Analýza situace v oblasti sociálních služeb České republice a v rámci projektů OP LZZ. Jedná se tedy o první analytický vstup v rámci této evaluace s tím, že hodnocení přínosů realizovaných intervencí bude předmětem dalších fází projektu.Obsahem zprávy je stručné představení hlavních vývojových tendencí v oblasti poskytovaných sociálních služeb v ČR, prezentace podpořených projektů v rámci oblasti podpory 3.1 a 3.2 (v rámci analyzovaných výzev) a zhodnocení návaznosti projektů v OP LZZ na projekty podpořené z OP RLZ v této oblasti. Vývoj v oblasti sociálních služeb a hlavní definované priority Od počátku 90. let byly postupně zaváděny nové principy poskytování sociálních služeb, které byly již běžně používány v sociálních systémech vyspělých evropských zemí. Jedná se například o principy demonopolizace sociálních služeb, decentralizace a demokratizace sociální správy, pluralizace financování sociálních služeb, pluralizace forem poskytování sociálních služeb či personifikace a profesionalizace sociální pomoci. Pro vývoj priorit v oblasti poskytování sociálních služeb byly v minulosti důležité dva hlavní mezníky - rok 1989, kdy došlo ke změně státního zřízení a rok 2006, kdy byl schválen zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vstoupil v platnost 1. ledna 2007. Priority v oblasti sociálních služeb jsou definovány na několika úrovních. Na evropské úrovni Lisabonskou strategii nahradila Strategie Evropa 2020, která jako jeden z cílů definovala podporu sociálního začlenění, zejména prostřednictvím snižování chudoby. Strategie deklaruje rovněž snahu EU snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením nejméně o 20 milionů (ČR si ve vazbě na tento cíl v Národním programu reforem vytyčila národní cíl „udržet hranici počtu osob ohrožených chudobou materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby do roku 2020 oproti roku 2008“, přičemž snahou bude snížit počet osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30 000 osob. Další cíle, které se váží k problematice analyzovaných oblastí podpory, jsou: „zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku 20-64 let minimálně na 75 %“ a „snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ze současných 15 % na úroveň pod 10 %“. Na národní úrovni definuje aktuální priority pro rozvoj sociálních služeb dokument Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012, ve kterém je kladen důraz, mimo jiné, na rozvoj sociální prevence, transformaci služeb sociální péče a jejich plánování a ekonomickou udržitelnost. Od roku 2007, kdy přešla povinnost zajišťovat poskytování sociálních služeb na kraje ČR, mají kraje povinnost zpracovávat plány rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi a se zástupci poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. V současné době mají všechny kraje zpracované své střednědobé plány rozvoje sociálních služeb, které odrážejí, konkretizují a dále rozvádějí národní priority. 4

Socioekonomický kontext Hospodářská krize, která probíhá od roku 2008 projevující se mimo jiné nárůstem nezaměstnanosti, má dopady i na sociální oblast, sociální vyloučení a následně na sociální služby. Výrazné dopady na oblast sociálních služeb má rovněž demografický vývoj, přičemž klíčová je proměna věkové struktury populace. Dle demografické prognózy dojde k poklesu obyvatelstva v produktivním věku a nárůst osob starších 65 let bude k roku 2020 o 330 tis. osob (oproti roku 2004). Potřeby cílových skupin a poskytované sociální služby Klíčovými cílovými skupinami sociálních služeb jsou: senioři (kteří však do oblastí podpory 3.1 a 3.2 zahrnuti nejsou), osoby se zdravotním postižením (včetně mentálního), děti, mládež a mladí dospělí sociálně vyloučení či ohroženi sociálním vyloučením, osoby závislé na návykových látkách, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí, imigranti a azylanti, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, osoby ohrožené předlužeností, oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi a osoby komerčně zneužívané. Každá z těchto cílových skupin má rozdílné nároky na sociální služby a jsou výrazně jinak početné. Nejpočetnější (pro ESF relevantní skupinou) jsou osoby se zdravotním postižením (cca 10 % populace ČR), dále romská menšina (cca 200 tis. osob) a rovněž skupina cizinců, kterých v ČR žije cca 424 tis. Rostoucí problémy vykazuje i skupina osob závislých na návykových látkách (cca 38,6 tis. osob), přičemž dochází ke snižování průměrného věku prvního užití drogy. Poměrně výrazným problémem je i vysoký počet týraných dětí (cca 5 tis. za rok – pouze evidované případy). Uvedené cílové skupiny vykazují rozdílné potřeby nicméně primárním cílem u všech těchto osob je jejich integrace do společnosti a na trh práce, případně zamezení jejich vyloučení ze společnosti či z trhu práce pokud toto riziko hrozí. Rovněž je nutné uvést, že cílové skupiny se vzájemně prolínají, resp. jedna osoba často vykazuje více handicapů a může tak být zařazena mezi více skupin. Zákon o sociálních službách vymezuje jako druhy sociálních služeb sociální poradenství, sociální služby a sociální prevenci. Sociální poradenství zahrnuje základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. V ČR působilo v roce 2010 celkem 758 zařízení služeb sociálního poradenství, z toho bylo 644 nestátních neziskových organizací, které tedy zcela dominují. Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, jim zajistit důstojné prostředí a zacházení. Celkem existuje 3 040 subjektů poskytujících sociální péči. U této skupiny dominuje pečovatelská služba (816) a domovy pro seniory (485). Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroženy z důvodu krizové sociální situace, životních návyků a způsobu života vedoucího ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícího prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Celkem je v ČR 2 084 subjektů poskytujících služby sociální prevence, přičemž dominuje sociální rehabilitace (308), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (249), terénní programy (215) a azylové domy (214). Rozložení služeb sociální prevence není tak diferencované jako u sociálního poradenství a sociální péče. V sociálních službách bylo v roce 2010 zaměstnáno cca 56 tis. pracovníků. Výdaje na sociální služby se od počátku 90. let dlouhodobě zvyšují, od r. 1995 vzrostly cca 4 krát. Po zavedení příspěvku na péči (který je součástí výdajů na veřejné služby) na základě zákona 108/2006 Sb. z roku 2006, podíl výdajů na sociální služby na hrubém domácím produktu výrazně vzrostl (z 0,7 % na 5

více než 1,2 % v roce 2010). Zároveň s postupem času dochází neustále ke zvyšování absolutní částky klientských úhrad za sociální služby až k nynějším 9,2 miliardám. Podíl klientských úhrad na celkových výdajích je spíše kolísavý a po prvotním nárůstu mezi lety 1995-1999 se drží stabilně mezi 20 až 22 % celkových výdajů. Obecným trendem je pokles výdajů na sociální služby z dotací MPSV, které byly v roce 2011 zhruba na 77 % hodnoty z roku 2006. Důvodem jsou především finance z individuálních projektů OP LZZ, které začaly být uplatňovány postupně od roku 2009. Zaměření realizovaných intervencí Výzvy oblasti podpory 3.1 č. 21, 43 a 67 pro předkládání grantových projektů byly zaměřeny na podporu sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin. Jedná se menší projekty s výdaji od 1 do 10 mil. Kč, kde mezi příjemce spadají registrovaní poskytovatelé sociálních služeb z řad krajů, obcí a jimi zřízené organizace a nestátní neziskové organizace působící v sociální oblasti. Příjem žádostí v rámci těchto tří kolových výzev probíhal od října roku 2008 do září roku 2010 a celkem bylo k realizaci schváleno 75 projektů o celkovém objemu 367 mil. Kč. Realizaci dosud ukončilo 36 projektů. Dle cílových hodnot, ke kterým se zavázali příjemci, by mělo být v rámci těchto projektů podpořeno celkem necelých 15 tis. osob s tím, že dosud příjemci vykázali téměř 12 tis. podpořených osob. Největší počet projektů, i finanční podíl, připadá na projekty zaměřené na osoby se zdravotním postižením (včetně duševního onemocnění), kterých je realizováno 28 a mají 35,5% podíl na celkovém objemu nakontrahovaných prostředků. Další významnou skupinu představují projekty zaměřené na osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách (13 projektů s 18,9% podílem) a projekty zaměřené na imigranty a azylanty (11 projektů se 14,7% podílem). Z hlediska regionálního dopadu připadá největší finanční podíl na kraje s největším počtem projektů (18 až 22). Jsou to kraje: Ústecký, Středočeský a Jihomoravský, do kterých směřují prostředky ve výši mezi 54 a 61 mil. Kč představující 14,7 až 16,7% podíl na celkovém objemu nakontrahovaných prostředků. Výzva č. 5 pro předkládání individuálních projektů oblasti podpory 3.1 se zaměřuje na podporu sociálních služeb a subjektů působících v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování celé řady cílových skupin (např. osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí, osoby bez přístřeší atd.). Předmětem evaluace je 14 vybraných projektů z této výzvy zaměřených na poskytování sociálních služeb1ocelkové alokaci 5,1 mld. Kč. Jedná se o projekty krajů, přičemž každý kraj realizuje nebo realizoval jeden projekt, s výjimkou Jihomoravského kraje se dvěma projekty. Objem jednotlivých projektů dosahuje výše od necelých 600 mil. Kč u největších projektů (Jihomoravský, Moravskoslezský a Středočeský kraj) po nejmenší projekty s alokací mezi 200 a 300 mil. Kč. Sociální služby jsou v projektech zajišťovány na základě výběrových řízení, v rámci kterých bylo doposud vybráno 349 subjektů/dodavatelů pro realizaci 751 zakázek. Celkový počet vykázaných podpořených osob již překročil plánované cílové hodnoty a dosáhl 148 tis. Počet podpořených osob v jednotlivých krajích se pohybuje v rozmezí od 3 646 v Jihočeském kraji po 36 391 v Jihomoravském kraji. Dle údajů ze žádostí měl největší objem prostředků (31 %; 1,5 mld. Kč) směřovat na azylové domy. S odstupem pak další významný podíl zaujímá podpora sociální rehabilitace – osob se zdravotním postižením (629 mil. Kč, 12, 6%), nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (569 mil. Kč, 11,4 %), sociálních terapeutických dílen (535 mil. Kč, 10,7 %), sociálně aktivizačních služeb

1

Zbylé projekty z výzvy č. 5 jsou totiž zaměřené na tvorbu procesů a plánování poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni a na vzdělávání v sociálních službách.

6

pro rodiny s dětmi (484 mil. Kč, 9,7 %) a terénních programů (399 mil. Kč, 8,0 %). Vyhodnocení reálného zaměření intervencí a jejich soulad s potřebami bude předmětem další části evaluace. Výzva č. 19pro předkládání grantových projektů oblasti podpory 3.2 se zaměřuje na podporu sociálních služeb a subjektů působících v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit/lokalit. Jedná se o projekty s podporou do výše 10 mil. Kč. Předkládání projektů bylo ukončeno v červenci roku 2008. Celkem bylo k realizaci schváleno 76 projektů s alokací 458 mil. Kč. Z nich bylo dosud ukončeno 32 projektů. Dle předpokládaných cílových hodnot by měly projekty z 19. výzvy celkem podpořit 30 tis. osob. Z věcného hlediska jsou projekty většinou zaměřeny na poskytování komplexních služeb pro příslušníky dané lokality (51 projektů se 73,4% podílem zaměřené na zvýšení motivace a odborných dovedností ve vztahu k trhu práce, řeší ekonomickou nestabilitu klientů a jejich rodin, zadluženost poskytují právní poradenství a další. U 25 specificky zaměřených projektů pak převládá 12 projektů s celkovým 6,9% podílem na nakontrahovaných prostředích, které jsou zaměřeny na proškolení terénních pracovníků. Šest projektů je pak zaměřeno specificky na mladé Romy nebo matky s dětmi. Z hlediska regionální působnosti se ukazuje jednoznačná koncentrace do Ústeckého kraje (31,4 % prostředků, 27 projektů) a dále pak Moravskoslezského kraje, Jihomoravského kraje a Středočeského kraje s 10 až 16 projekty a 10,0 až 15,6% podílem prostředků. Výzva č. 15 pro předkládání individuálních projektů oblasti podpory 3.2 se zaměřuje na podporu sociálních služeb a subjektů působících v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování příslušníků romských komunit/lokalit. Jedná se o projekty krajů. Celkem bylo schváleno 7 projektů s alokací 144 mil. Kč, a to v Královéhradeckém (se 2 projekty), Karlovarském, Moravskoslezském, Olomouckém, Pardubickém a Ústeckém kraji. Objem prostředků na jeden projekt se pohybuje v rozmezí 14,9 mil. Kč v Pardubickém až 34,7 mil. Kč v Moravskoslezském kraji. Dle cílových hodnot by v rámci těchto projektů mělo být celkem podpořeno 7 833 osob. Počty podpořených osob v jednotlivých krajích jsou předpokládány ve výši od 550 osob v Ústeckém kraji po 3,3 tis. v Královéhradeckém kraji.

7

Managerial summary The subject of the evaluation within the scope of this order is one of the parts of Human Resources and Employment Operational Programme Projects, priority axis 3 Social integration and equal opportunity, specifically grant (GP) and individual projects (IP) in support area 3.1, the support of social integration and social services (respectively only GP for the support of social integration in Calls Nos. 21, 43, and 67 and in IP focused on the support of social services in Call No. 5) and support area 3.2, the support of the social integration of the Romany locality in question. The chief aim of this evaluation is, in accordance with the request documentation, to evaluate the impact of support in the area of providing social services and within the scope of Human Resources and Employment Operational Programme Projects, meaning the impact on the public budget and subsequently to formulate a recommendation for the setting of parameters for new ESF Calls in the current and future program periods, and to do that especially with regard to the sustainability of the activities of the supported projects. This report is the output of Part 1 of the evaluation: Analysis of the situation in the area of social services in the Czech Republic and within the framework of Human Resources and Employment Operational Programme Projects. It is the first analytical output within the scope of this evaluation, meaning that the evaluation of the merits of the interventions realized shall be the subject of other phases of the project. The contents of the report are a brief introduction of the main development tendencies in the area of the provision of social services in the CZ, a presentation of supported projects within the scope of support areas 3.1 and 3.2 (within the scope of the analyzed Calls) and the evaluation of the connection of the Human Resources and Employment Operational Programme Projects to projects supported from The Human Resources Development Operational Programme in these areas. Development in the area of social services and the main priorities defined Since the beginning of the 90’s, new principles for the provision of social services, which had already been commonly used in the social systems of advanced European countries, have been gradually introduced. Some examples of these principles are the demonopolization of social services, the decentralization and democratization of social administration, the pluralization of the funding of social services, the pluralization of the forms of the provision of social services or the personification and professionalization of social aid. For the development of priorities in the area of the provision of social services, there were two main turning points in the past – in 1989, when a change in the state establishment occurred and in year 2006, when Statue No. 108/2006 on social services, which came into force on the 1st of January 2007, was approved. Priorities in the area of social services are defined on a few levels. On the European level, the Lisbon Strategy was replaced by the Europe 2020 Strategy, which defined one of its goals as the support of social integration, especially through the reduction of poverty. The strategy likewise declares the determination of the EU to decrease the number of people threatened by poverty or in danger of exclusion by a minimum of 20 million (CZ in relation to this goal set a target in their National program to "hold the borders of the number of persons threatened by poverty, material deprivation, or who are living in households without employed persons until 2020, in comparison with 2008” and at the same time there shall be an effort to reduce the number of persons threatened by poverty, material 8

deprivation, or living in households without employed person by 30,000. Another goal which weighs in with the problems of the analyzed areas of support are: "increasing the rate of employment in the population in the age group of 20-64 to a minimum of 75 %” and "decreasing the number of pupils leaving the education system early from the current number of 15% to under 10%”. On the national level, current priorities for the development of social services are defined by the document Priorities of development in social services for the period 2009 – 2012, in which emphasis is placed, besides other things, on the development of social prevention, the transformation of social care services, and their planning and economic sustainability. Since 2007, when the obligation to ensure the provision of social services to the regions of the CZ passed, the regions have been obligated to draw up plans for the development of social services in cooperation with municipalities and with the representatives of the providers and users of social services. Currently all regions have prepared their medium-term development plans for social services, which reflect, specify and further separate National priorities. Socioeconomic context The economic crisis which has been taking place since 2008 displaying itself, among other ways, in a growth in unemployment, has also had an effect in the social area, on social exclusion and consequentially, social services. The considerable impacts on the area of social services have also had a demographic development, mainly the transformation of the age structure of the population. According to demographic prognoses, there shall be a drop in the number of residents in the productive age, and a growth in persons older than 65 years by 2020 of 330 ths. persons (in comparison with 2004) The needs of target groups and the social services provided The key target groups for social services are: seniors (which however are not included in support areas 3.1 and 3.2), the physically handicapped (including mentally), children, youth, and the youth of adults who are socially excluded adults or in danger of being socially excluded, persons dependent on addictive substances, ethnic minorities and persons from other sociocultural backgrounds, immigrants and persons seeking asylum, persons without refuge, persons leaving facilities for the performance of institutional and protective education and persons leaving a prison facility, persons threatened by overindebtedness, victims of crimes, victims of domestic violence, victims of human trafficking, and victims of sexual trafficking. Each of these target groups has different rights to social services and there are considerable differences in their numbers. The most numerous (for ESF relevant groups) are physically handicapped persons (ca. 10% of the population of CZ), then the Romany minority (ca. 200 ths. persons) and also foreigners, 424 ths. of which live in the CZ. Growing problems can also be seen in persons dependent on addictive substances (ca. 38.6 ths. persons), where a decrease in the average age of the first use of drugs is occurring. A relatively significant problem is also the large number of tyrannized children (ca. 5 ths. a year – only in recorded cases). The mentioned target groups show different needs, however the primary goal with all of these persons is their integration into the society and onto the job market, or limiting their exclusion from the society or from the job market if this risk exists. It is likewise necessary to state that the target groups mingle with each other, respectively one person often has multiple handicaps and can therefore be classified in numerous groups.

9

The law on social services defines types of social services as counselling, social services, and social prevention. Social counselling involves basic social counselling and specialized social counselling. In 2010, there were 758 social service counselling facilities operating in the CZ overall. 644 of these were non-governmental nonprofit organizations, which are quite dominant. Social service care assists people in securing their physical and mental self-sufficiency, with the goal of enabling them ,to the greatest extent possible, to engage in ordinary life in the society, and in the event that their condition rules this out, to secure a dignified environment and treatment for them. Overall there are 3,040 subjects providing social care. With these groups, community care services are dominant (816) and nursing homes (485). Social prevention services assists in preventing the social exclusion of persons, who are in danger of this on account of a social crisis situation, a set of life habits and life style leading to conflict with the society, a socially disadvantageous environment and the endangerment of rights and authorized interests by the criminal deeds of another physical person. The goal of social prevention services is to assist people in overcoming their unfavorable social situation and to protect the society from the occurrence and spreading of undesirable social phenomena. Overall in the CZ, there are 2,084 subjects providing social prevention services, dominated by social rehabilitation (308), social activation services for seniors and physically handicapped persons (249), programs in the field (215) and asylum homes (214). The distribution of social prevention services isn’t as differentiated as with social counselling and social care. In 2010 there were ca. 56 ths. workers employed in the field of social services. Expenditures on social services have been increasing since the beginning of the 1990’s, from 1995 they have grown ca. 4 fold. After the implementation of the care contribution (which is part of public service expenditures) on the basis of Statue No. 108/2006 Coll., from 2006, the percentage of expenditures on social services of the gross domestic product grew dramatically (from 0.7% to more than 1.2% in year 2010). Simultaneously, with the passage of time, the continuous increase of absolute client payments for social services is occurring, which is currently at 9.2 billion. The share of client payments of the overall expenditures more or less fluctuates, and after the initial growth between the years 1995-1999, have held stable between 20 to 22 % of overall expenditures. The general trend is a drop in expenditures on social services from the MPSV grants, which in 2011 was around 77% of the value of year 2006. The reason is financing from Human Resources and Employment Operational Programme Projects, which gradually started to be applied from year 2009. The focus of the interventions implemented Calls from support areas 3.1 Nos. 21, 43 and 67 for the submission of grant projects were focused on the support of social services and other instruments benefitting social integration of the target groups. This concerns smaller projects with expenditures from 1 mil. to 10 mil. CZK, where the beneficiaries are registered social service providers from a range of regions and municipalities, and the organizations and non-profit organizations set up by them, operating in the area of social services. The acceptance of requests within the framework of these three rounds of calls took place from October 2008 until September 2010 and overall 75 projects with an overall volume of 367 mil. CZK were approved for implementation. Thus far, 36 projects have finished implementation. According to the target values, to which the beneficiaries are bound, there should be almost 15 ths. persons supported within the framework of this projects, while up to now the beneficiaries have demonstrated almost 12 ths. supported persons. The largest number of projects, as well as share of financing, falls to projects focused on handicapped persons (including mental illnesses), of which 28 projects have been implemented, having a 35.5% share of the overall volume of the funds under contract. Another 10

significant group is projects focused on persons threatened with addiction or persons dependent on addictive substances (13 projects with an 18.9% share) and projects focused on immigrants and asylum seekers (11 projects with a 14.7% share). From the viewpoint of the regional impact the greatest financial share falls to the regions with the highest number of projects (18 to 22). They are: the Ústí, Central Bohemian and South Moravian regions, to which funds in amounts between 54 and 61 mil. are heading, representing a 14.7% to a 16.7% share on the overall volume of the contracted funds. Call No. 5 for the submission of individual projects in support area 3.1 focuses on the support of social services and subjects operating in the area of social services and social integration of a whole range of target groups (i.e. handicapped persons, ethnic minorities and persons from other socio-cultural backgrounds, persons without refuge etc.) The subject of the evaluation is the 14 selected projects from this call focused on the provision of social services2 with an overall allocation of 5.1 bil. CZK. It concerns regional projects, where every region either is implementing or has implemented one project, with the exception of the South Moravian region, which has two projects. The volume of the individual projects has almost reached the level of 600 mil. CZK, with the biggest projects (the South Moravia, Moravia-Silesian, and Central Bohemian regions) to the smallest projects with allocations between 200 and 300 mil. CZK. Social services are secured in the projects on the basis of a tender, within the scope of which 349 subjects/suppliers for the realization of 751 orders have been chosen up to now. The overall number of proven supported persons has already exceeded the planned target values and has reached 148 ths. The number of supported persons in the individual regions moves in the range of 3,646 in the South Bohemian region to 36,391 in the South Moravia region. According to data from the requests, the largest volume of funds (31%, 1.5 bil. CZK) should have been directed to asylum homes. Then another significant share is held by the support of social rehabilitation – handicapped persons (629 mil. CZK, 12.6%), followed by low-threshold facilities for children and youth (569 mil. CZK, 11.4%), then therapeutic social workshops (535 mil. CZK, 10.7%), socially active services for families with children (484 mil. CZK, 9.7%) and field programs (399 mil. CZK, 8.0%) The evaluation of the realistic focus of the interventions and their conformity to needs shall be the subject of another part of the evaluation. Call No. 19 for the submitting of grant projects in support area 3.2 is focused on the support of social services and subjects operating in the areas of social services and social integration of the relevant members of the socially excluded Romany community/locality. This concerns projects with support up to the amount of 10 mil. CZK. The submitting of projects concluded in July of 2008. Overall 76 projects with allocations of 458 mil. CZK were approved. Of these, 32 projects have already been concluded. In accordance with the presumed target values, projects from Call No. 19 should support 30 ths. persons. From a material standpoint, the projects are mostly focused on the provision of complex services for members of the given locality (51 projects with a 73.4% share focused on increasing motivation and specialized skills related to the job market, dealing with the economic instability of clients and their families, indebtedness, and providing legal counseling and etc. From 25 specifically focused projects, 12 projects dominate with an overall 6.9% share of contracted funds, which are focused on the training of field workers. Six projects are focused specifically on young Romany or mothers with children. From the standpoint of the regional scope of activity, unambiguous concentration is shown in the Usti region (31.4% of funds, 27 projects) and then the Moravia-Silesian

2

The remaining projects from Call No. 5 are actually focused on the creation process and the planning of social services provided, including the support of partnerships on the local and regional levels and on education in social services.

11

region, South Moravian region and the Central Bohemian region with 10 to 16 projects and 10.0 to 15.6 % share of funds. Call No. 15 for the submitting of individual projects from support area 3.2 is focused on the support of social services and subjects operating in the areas of social services and social integration of members of the Romany community/locality. It concerns regional projects. Overall 7 projects with allocations of 144 mil. CZK were approved in the Hradec Králové (with 2 projects), Karlovy Vary, Moravia-Silesia, Olomouc, Pardubice, and Ustí regions. The volume of funds on one project fluctuates in the range of 14.9 mil. CZK in Pardubice to 34.7 mil. CZK in the Moravia-Silesia region. According to target values, 7,833 persons should be supported within the framework of this project. The number of supported persons in individual regions is supposed at the amount from 550 persons in the Ústí region to 3.3 ths. in the Karlovy Vary region.

12

1 Úvod Předmětem evaluace v rámci této zakázky je jedna z částí OP LZZ, prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, konkrétně oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb a oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit. Oblast podpory 3.1 představuje nejvýznamnější oblast prioritní osy 3. Hlavním cílem této evaluace je dle požadavků ZD vyhodnotit dopad podpory poskytování sociálních služeb v rámci projektů OP LZZ na veřejné rozpočty a formulovat doporučení pro nastavení parametrů nových výzev ESF v tomto i budoucím programovém období, a to zejména s ohledem na udržitelnost aktivit podporovaných projektů. Předmětem této zakázky je provedení evaluace vybraných projektů dle stanovených evaluačních otázek v rámci oblasti podpory 3.1 (GG ‐ podpora sociální integrace, výzvy č. 21, 43, 67, IP – výzva č. 5) a oblasti podpory 3.2 (GG – výzvy č. 19, IP – výzva č. 15). Předkládaná zpráva je výstupem Úkolu 1 projektu: Analýza situace v oblasti sociálních služeb České republice a v rámci projektů OP LZZ, která má zodpovědět tyto evaluační otázky:  



EQ 1.1: Jaké jsou hlavní vývojové tendence v oblasti poskytování sociálních služeb v České republice (včetně problémů a potřeb)? EQ 1.2: Jaké projekty (aktivity, podporované cílové skupiny, finanční objem, regionální rozložení, apod.) jsou v rámci jednotlivých výzev této evaluace realizovány a jaké jsou mezi nimi hlavní rozdíly? EQ 1.3: Vyhodnoťte počet realizovaných projektů v rámci OP LZZ v návaznosti na projekty OP RLZ, tj. jaká je míra pokračování v oblasti poskytování sociálních služeb u existujících příjemců?

Navazujícími částmi, které budou zpracovány v dalších fázích projektu, jsou: Úkol 2: Proveďte evaluaci výzev č. 21, 43, 67 a 5 (IP) v oblasti podpory 3.1 a výzev č. 19 a 15 (IP) v oblasti podpory 3.2 na základě získaných informací o jednotlivých podpořených projektech a v souvislosti s výsledky úkolu 1. 

     

EQ 2.1: Jsou stanovené cíle projektů relevantní pro danou oblast ‐ reagují na skutečné problémy a potřeby v oblasti poskytování sociálních služeb? (V rámci této evaluační otázky bude zhodnocen mj. rovněž soulad cílů projektů s krajskými plány rozvoje sociálních služeb, pokud existují.) EQ 2.2: Do jaké míry vedou realizované aktivity projektů k dosažení stanovených cílů – odstraňují aktivity projektů příčiny identifikovaných problémů? EQ 2.3: Jsou aktivity projektů a jejich výstupy realizovány úsporně a účinně (hospodárně a efektivně)? EQ 2.4: Jakých změn (výsledků) přičitatelných projektům je prostřednictvím získaných výstupů dosaženo? EQ 2.5: Dochází v rámci realizovaných projektů k nežádoucím překryvům? Pokud ano, identifikujte tyto oblasti. EQ 2.6: Do jaké míry jsou aktivity a výsledky projektů udržitelné i bez navazující podpory z ESF, ze státního rozpočtu a z dalších veřejných zdrojů? EQ 2.7: Do jaké míry vedou projekty k vícezdrojovému financování sociálních služeb, tedy k získávání zdrojů mimo veřejné rozpočty? 13

Úkol 3: Na základě výsledků úkolu 1 a 2 zpracujte případovou studii na jeden vybraný region v České republice. Úkol 4: Na základě předchozích úkolů vyhodnoťte souhrnně dopad poskytovaných sociálních služeb v rámci projektů OP LZZ na veřejné rozpočty, identifikujte možnosti jejich zefektivnění a udržitelnosti a formulujte doporučení pro další podporu z ESF. 



  

EQ 4.1: Vyhodnoťte přínosy a nedostatky projektů OP LZZ jako celku v kontextu celé ČR a to jak po věcné (potřebnost, udržitelnost, relevance, hospodárnost, efektivnost) tak po finanční stránce (dopad na veřejné rozpočty). (Akcent bude kladen především na IP, které svým finančním objemem představují velmi významnou část oblasti podpory 3.1 a 3.2.). EQ 4.2: Jakým způsobem mají být nastaveny podmínky pro podporované projekty, aby byly efektivním nástrojem pro nastartování změny stavu a ne udržení provozu při poskytování sociálních služeb? EQ 4.3: Stanovte doporučení pro novou výzvu pro oblast sociální integrace a sociálních služeb (zaměření, cílová skupina, podporované aktivity, apod.) ještě v tomto programovém období. EQ 4.4: Stanovte doporučení pro efektivní nastavení výzev v oblasti poskytování sociálních služeb vlnovém období 2014+.

Evaluace je realizována v období od září do prosince 2012 a bude zakončena závěrečnou prezentací.

14

2 Vývojové tendence služeb v ČR

v oblasti

poskytovaných

2.1 Vývoj priorit v oblasti poskytování sociálních služeb Pro vývoj priorit v oblasti poskytování sociálních služeb byly v minulosti důležité dva hlavní mezníky rok 1989, kdy došlo ke změně státního zřízení a rok 2006, kdy byl schválen zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách., který vstoupil v platnost 1. ledna 2007. Principy poskytování sociálních služeb po r. 1990 Od počátku 90. let byly postupně zaváděny nové principy poskytování sociálních služeb, které byly již běžně používány v sociálních systémech vyspělých evropských zemí. Jedná se například o principy demonopolizace sociálních služeb, decentralizace a demokratizace sociální správy, pluralizace financování sociálních služeb, pluralizace forem poskytování sociálních služeb či personifikace a profesionalizace sociální pomoci. Postupně byla jak ve vědomí občanů, tak i v zákonodárné činnosti uplatňována zásada, že za vlastní životní úroveň je odpovědný především každý občan, resp. rodina. Nově se vytvořila hierarchie subjektů sociální pomoci, každý subjekt získal postupně své nové postavení a roli. Vnitřní politické napětí vedlo v 90. letech k určité destrukci dosavadních nestátních struktur - tehdy tzv. společenských organizací. Např. na místo mocného Svazu invalidů vzniklo přes sto politicky bezvýznamných subjektů3. Jako jedno z prvních opatření v sociální oblasti byl již v 1. pololetí 1990, v rámci novelizace zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, umožněn přístup k realizaci sociálních služeb i obcím, městům a nestátním neziskovým organizacím. Při zrušení okresních úřadů (v rámci II. fáze reformy veřejné správy v roce 2002) byly zřizovatelské kompetence k zařízením sociálních služeb převedeny v naprosté většině případů do samosprávné působnosti jednotlivých krajů. Legislativně však byly kompetence jednotlivých krajů a obcí upraveny pouze velmi obecně a reforma veřejné správy tak v oblasti sociálních služeb nenaplnila své hlavní poslání – „přiblížení služeb občanům“. Bílá kniha v sociálních službách z roku 2003 charakterizovala základní principy poskytování sociálních služeb a definovala 7 hlavních principů, které jsou základem pro všechny sociální služby. Tyto priority byly identifikovány se zřetelem na mezinárodní smlouvy, sociální politiku EU a podepsanou Evropskou sociální chartu. Jedná se o tyto principy4: nezávislost a autonomie uživatelů služeb; začlenění a integrace potřebných; respektování potřeb uživatelů; partnerství (spolupráce všech zúčastněných); kvalita sociálních služeb (v souladu s přijatelným standardem); rovnost přístupu; národní standardy s místním rozhodováním. Významným tématem v rámci sociálních služeb se tak stalo právě hledisko kvality jejich poskytování, tedy výše zmiňovaný pátý princip sociálních služeb. Do té doby pomoc a podpora potřebným probíhala bez přesných pravidel, která by udávala standard, v jakých mezích se mají sociální služby pohybovat tak, aby je bylo možné označit za kvalitní, odpovídající určitému všeobecně stanovenému standardu. Tento problém je reflektován v zákoně č. 108/2006 Sb.

3

Optimalizace sociálních služeb (2012), Národní centrum sociálních studií, o.p.s. a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. 4 Bílá kniha v sociálních službách (2003), MPSV

15

Současné priority rozvoje sociálních služeb (ve vazbě na nový zákon z r. 2006) Na počátku roku 2006 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR po prakticky třináctiletém očekávání nový zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vstoupil v platnost 1. ledna 2007. Hlavním cílem zákona je vytvoření podmínek pro uspokojování přirozených potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o vlastní osobu, v soběstačnosti nezbytné pro plnohodnotný život a v životních situacích, které mohou člověka vyřazovat z běžného života společnosti. K tomu, aby mohly být naplněny výše uvedené principy, nabízí zákon následující nástroje5:  Každému člověku garantuje bezplatné sociální poradenství.  Lidem, kteří jsou závislí na pomoci jiného člověka ve zvládání péče o sebe a v soběstačnosti, bude poskytována státem sociální dávka „příspěvek na péči“.  Lidem, kteří nezvládají svou situaci samostatně nebo s pomocí rodiny a jiných blízkých, nabízí pestrou nabídku sociálních služeb.  Zákon současně garantuje, že poskytované služby budou pro uživatele bezpečné, profesionální a přizpůsobené potřebám lidí, a to tak, aby podporovaly uživatele v aktivním přístupu.  Zákon také vytváří prostor pro spoluúčast lidí na procesech rozhodování o rozsahu, druzích a dostupnosti sociálních služeb v jejich obci či kraji. Na zákon navazují koncepce, národní programy a plány z různých rezortů – např. Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže, Koncepce romské integrace, Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování, Národní program přípravy na stárnutí atd. Jednotlivé dokumenty stanovují dílčí priority vztahující se mj. k sociálním službám. Priority lze chápat jako vymezující prvek určující témata a problémy, kterými je třeba se zabývat v rámci plánovacího procesu, a ty se posléze objevují v plánu rozvoje sociálních služeb. Priority jsou naplňovány různými opatřeními a aktivitami6. Aktuální priority definuje dokument Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012. Na základě tohoto dokumentu a výsledků Komplexní analýzy systému sociálních služeb je zpracován ucelený program Národní plán rozvoje sociálních služeb, který obsahuje přesně dané cíle a způsob jejich dosahování. Za prioritní oblasti byly v tomto dokumentu Priority rozvoje sociálních služeb označeny ty oblasti, které na základě zjištění vykazovaly nedostačující rozvoj, kvalitu či dostupnost služeb neodpovídala poptávce, případně soudobým evropským trendům. Konkrétně se jedná o těchto 7 prioritních okruhů: I. Podpora rozvoje služeb sociální prevence; II. Transformace služeb sociální péče; III. Vzdělávání a profesní rozvoj; IV. Plánování sociálních služeb; V. Sociální služby v kontextu evropské sociální politiky; VI. Cílové skupiny s potřebou multidisciplinárního přístupu mimo přímou působnost typizovaných sociálních služeb a další problematické okolnosti užívání sociálních služeb; VII. Ekonomická udržitelnost a rozvoj sociálních služeb.

5

Stručný průvodce zákonem o sociálních službách (2006), MPSV Zapojení zadavatelů do procesu komunitního plánování sociálních služeb (2012), diplomová práce, Eva Fleischmannová

6

16

Od roku 2007, kdy přešla povinnost zajišťovat poskytování sociálních služeb na kraje ČR, mají kraje povinnost zpracovávat plány rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi a se zástupci poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. V současné době mají všechny kraje zpracované své střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Přestože jsou tyto plány zpracované na různě dlouhá časová období a s různou mírou podrobnosti, lze v nich nalézt některé společné priority, popř. i priority ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám. Co se týče jednotlivých druhů služeb, které byly v jednotlivých krajských plánech častěji zmiňované, lze konstatovat, že v mnohých bylo akcentováno sociální poradenství pro vybrané cílové skupiny, důraz byl obecně kladen na rozvoj osobní asistence a dále pečovatelské služby. Velká potřebnost se objevila u odlehčovacích služeb7. Ze služeb sociální prevence byla mnohdy zmiňována raná péče, nízkoprahová zařízení, dále rovněž služby následné péče, sociálně aktivizační služby a terénní programy8. Jako obecné priority objevující se ve většině krajských plánů lze identifikovat9:  transformace, modernizace či humanizace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením a seniory,  podpora kvality soc. služeb prostřednictvím standardů kvality soc. služeb,  podpora plánování na úrovni obcí, krajů a posílení spolupráce v území, popř. včetně systémových aktivit,  posílení informovanosti o sociálních službách mezi obyvateli,  větší zapojování dobrovolníků do soc. služeb a využívání jejich potenciálu,  zefektivnění či ztransparentnění systému financování, ekonomická stabilizace sítě poskytovatelů a využití dostupných finančních zdrojů,  zavedení nebo zdokonalení systému vzdělávání pro zaměstnance v sociálních službách,  provázanost zdravotní péče a sociálních služeb (příp. i jiných služeb),  optimalizace sítě sociálních služeb, zlepšení jejich časové a místní dostupnosti, podpora systému schopného efektivně reagovat na změny potřeb. Vazba na Evropské dokumenty V letech 2000 až 2010 byla hlavním strategickým dokumentem Evropské unie pro oblast sociálního začleňování Lisabonská strategie. Ta představovala scénář pro komplexní hospodářskou, sociální a ekologickou (environmentální) obnovu Evropské unie. Na základě této strategie předkládalo MPSV v období 2004 – 2010 Evropské komisy každé dva roky Národní akční plán sociálního začleňování, tedy národní strategie, jejímž cílem bylo přispět k řešení problémů chudoby a sociálního vyloučení a zajistit jim náležitou pozornost. Lisabonská strategie byla v roce 2010 nahrazena dokumentem Strategie Evropa 2020 schváleným Evropskou radou. Strategie Evropa 2020 představuje hlavní hospodářskou reformní agendu Evropské unie s výhledem do roku 2020, přičemž jedním z jejích tří základních pilířů je růst podporující začlenění. Sociální politika také směřuje k jednomu z hlavních definovaných integrovaných směrů Strategie Evropa 2020, a to podporovat sociální začlenění a boj proti chudobě (Hlavní směr č. 10). Hlavním cílem strategie pro oblast sociálních služeb je „podpora sociálního začlenění, zejména prostřednictvím

7

Posláním odlehčovacích služeb je zastoupit pečujícího člena rodiny v péči o dítě nebo dospělého s postižením a vytvořit mu tak čas pro vlastní odpočinek, regeneraci sil nebo vyřízení si osobních záležitostí.

8

Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012 (2009), MPSV

9

Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

17

snižování chudoby. Snahou bude snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením nejméně o 20 milionů“. Další cíle, které se váží k této problematice, jsou „zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku 20-64 let minimálně na 75 %“ a „snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ze současných 15 % na úroveň pod 10 %“. Na základě toho dokumentu schválila Vláda ČR následující hlavní národní cíl pro oblast sociálních služeb: „udržet hranici počtu osob ohrožených chudobou materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby do roku 2020 oproti roku 2008. ČR však současně vyvine úsilí vedoucí ke snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30 000 osob. Tato hodnota odpovídá snížení počtu těchto lidí na úroveň pod 15 procent oproti současnému stavu (15,3 %).“ V rámci celoevropské diskuse se v pojetí sociálních služeb v EU odrážejí společné hodnoty a prvky jako jsou například univerzálnost, průhlednost, kontinuita, kvalita služby, cenová dostupnost a ochrana uživatelů a spotřebitelů. Důraz je též kladen na zabezpečení nabídky služeb, možnost výběru a zajištění jejich dostupnosti, organizace co nejblíže občanům atd. Na toto směřování reaguje i politika ČR a mnohé z výše uvedeného se odráží přímo v zákoně o sociálních službách. Kromě toho zmíněné hodnoty představují obecná východiska při koncipování konkrétnějších opatření například v oblasti kvality či dostupnosti a plánování sociálních služeb, určení závazků a úkolů orgánů veřejné správy, apod. a promítají se v jednotlivých tematicky zaměřených kapitolách tohoto plánu10.

2.2 Vývoj výdajů na sociální služby a změny v jejich struktuře Pro zhodnocení vývoje změn výdajů na sociální služby je důležité nejprve představit celkový socioekonomický kontext oblastí v ČR, které se vztahují k tématům řešeným sociálními službami a následně analyzovat výdaje na sociální služby a situace v oblasti jejich poskytování.

2.2.1

Socioekonomický kontext

Vývoj českého národního hospodářství probíhá již několik let ve znamení poklesu tempa růstu hrubého domácího produktu. Hrubý domácí produkt nicméně vzrostl v roce 2011 meziročně o 1,7 %, což bylo ale spíše způsobeno na nabídkové exportní straně, české domácnosti dále omezovaly svá vydání. Negativní vliv na potřeby domácností mají tak, jako ve všech evropských státech, úsporná opatření státního rozpočtu v příjmové, dávkové, daňové a investiční oblasti, které omezují koupěschopnost obyvatelstva, která je též ovlivněna recesí národní ekonomiky a vzrůstající nezaměstnaností.

10

Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012 (2009), MPSV

18

Graf 1: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo (VPM)

Zdroj: Statistika nezaměstnanosti MPSV

Vývoj ekonomiky se velmi odráží ve vývoji míry nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti se od počátku roku 2011 pohybuje mezi 8 - 9 %. Základním problémem českého trhu práce zůstává nedostatek tvorby volných pracovních míst v důsledku po-krizového výkonu ekonomiky, která je v období ekonomické recese spjaté s restrukturalizací podniků generuje. Na trhu práce převládá nabídka pracovní síly (471 tis. evidovaných uchazečů o zaměstnání) nad poptávkou po ní (39 tis. volných pracovních míst). Vývoj této situace dokumentu předešlý graf, kde je znázorněn vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Zatímco v roce 2007 připadalo na jedno volné pracovní místo pouze 2,5 uchazeče, v kritických letech 2009 a 2010, kdy se naplno projevila hospodářská krize doprovázená hromadnými propouštěními a rušením podniků, připadalo na jedno volné pracovní místo přes 18 uchazečů. Tabulka 1: Specifické míry nezaměstnanosti pro jednotlivé vzdělanostní kategorie Specifické míry nezaměstnanosti

Nejvyšší dosažené vzdělání: Celkem

Muži

Ženy

základní a bez vzdělání

24,3

28,0

21,5

střední bez maturity

7,7

6,3

10,5

střední s maturitou

5,0

4,1

5,9

vysokoškolské

2,8

2,4

3,2

Zdroj: ČSÚ, Veřejná databáze, 2011 (roční průměr 2011)

Míra nezaměstnanosti je silně diferencovaná podle dosažené úrovně vzdělání, osoby bez kvalifikace jsou patnáctkrát více postiženy nezaměstnaností než osoby s nejvyšší terciární úrovní vzdělání. Vliv úrovně vzdělání na zaměstnanost, resp. nezaměstnanost je v čase poměrně stálý. Měnící se požadavky pracovního trhu vyžadují připravenost pracovní síly především v oblasti profesní a geografické mobility, adaptability a vzdělání. Velmi komplikovaně jsou zaměstnávány ty skupiny osob, které jsou na trhu práce nejzranitelnější: nízko kvalifikované skupiny mají snížený přístup k rekvalifikaci a celoživotnímu učení, ve vyloučených lokalitách se objevuje dlouhodobá až vícegenerační nezaměstnanost, na trhu práce pokračuje diskriminace zranitelných skupin. Vysoká míra 19

nezaměstnanosti je nejvíce patrným sociálním dopadem krize11. Opatření realizovaná MPSV mohou sice situaci na trhu práce pozitivně ovlivnit, nikoliv však zvrátit. Ve vztahu k osobám ohroženým sociálním vyloučením zůstává i nadále problémem nízká efektivnost veřejných služeb zaměstnanosti včetně služeb aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) i zanedbávaný aspekt prevence12. Míra zaměstnanosti v ČR navíc klesá, s výjimkou let 2007-2008. V českém národním hospodářství bylo v roce 2011 zaměstnáno celkem 4,915 mil. obyvatel ve věku 15 – 64 let, což činí 66,1 % celkového počtu obyvatel v odpovídajícím intervalu13. Pro ČR je charakteristický výrazný rozdíl mezi zaměstnaností mužů (kolem 74 %) a žen (pouze 56 %), což má negativní dopady na celkovou míru zaměstnanosti. Negativní dopady má stále nízká flexibilita pracovních úvazků, která se projevuje i v extrémně nízkém zastoupení částečných úvazků (cca 4,7 %), přičemž na úrovni EU 27 je to cca 18,8 % (ČR má třetí nejnižší podíl ze zemí EU). Zastoupení částečných úvazků stále neroste, přestože jejich rozvoj byl jednou z podporovaných oblastí již v OP RLZ (JPD3) a nyní OP LZZ (OPPA). Obdobně je v ČR nízký počet úvazků na dobu určitou (cca 8 %), zatímco průměr EU27 je cca 14,1 %, v této charakteristice trhu práce má ČR desátou nejnižší hodnotu14. Graf 2: Vzdělanostní struktura v ČR v roce 2011

Zdroj: SLDB 2011, ČSÚ

Vzdělanostní struktura populace se stále výrazněji proměňuje, přičemž dochází ke zvyšování vzdělanostní úrovně populace. Roste podíl obyvatel se středním vzděláním (s maturitou i bez) i vysokoškolským vzděláním. Podíl obyvatelstva s VŠ vzděláním nicméně i přes kontinuální růst dosáhl v ČR v roce 2011 pouze výše 13 % (viz graf výše), čímž je hluboce pod průměrem EU a cílem Strategie Evropa 2020. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva v ČR se zvyšuje, přičemž postupně dochází k akceleraci, a to zejména k růstu počtu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Zároveň roste i podíl obyvatelstva

11

Report on the Social Impact of the Economic Crisis and Ongoing Fiscal Consolidation (2011), Social Protection Committee 12 Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování (2012), MPSV 13 Údaje jsou převzaty z české statistiky práce, která je navázána na indikátory Lisabonské strategie do 2010, kde byl referenční věkový interval 15-64 let. Údaje v členění za věkovou skupinu 20-64 (ve vazbě na Strategii Evropa 2020) jsou uváděny pouze v rámci statistik Eurostat, ze kterého pro ČR vyplývá rozdíl zhruba + 6 p.b. 14 Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ „Analýza podpory celoživotního učení, zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a jejich vzájemných vazeb s důrazem na adaptibilitu zaměstnanců a doporučení pro období 2014+“ (2012), HOPE - E.S., v.o.s.

20

se středním vzděláním s maturitou, nicméně zde lze nyní očekávat určitý pokles, a to v důsledku zavedení státní maturity. Za znevýhodněné skupiny v přístupu ke vzdělání lze označit imigranty, osoby pocházející ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, zejména Romy, a osoby se zdravotním postižením. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami zaznamenává v posledních deseti letech kvalitativní posuny15. Koncept inkluzivního vzdělávání však není v ČR roku 2012 konceptem mainstreamovým. Demografická prognóza16 není pro následující vývoj na trhu práce příznivá, přičemž její hlavní závěry jsou:  Pokles obyvatel po roce 2015, a to až do roku 2050 (konečné datum prognózy), v celkové výši -8 % oproti roku 2005.  Nepříznivá proměna věkové struktury populace. Dopady úbytku obyvatelstva a klesající porodnosti, resp. stárnutí obyvatelstva se projeví na trhu práce, ve vzdělávacím systému i v oblasti sociální péče a zdravotnictví. V ČR dojde k poklesu obyvatel ve skupině 0-19 let mezi roky 2005 – 2020 z 21 % na 18,3 % a ve skupině 20-64 let, tj. obyvatelstva v produktivním věku, ve stejném období z 64,0 % na 61,4 %. Naopak podíl obyvatelstva starší 65 let poroste, a to z 14,1 % na 20,3 %. Nepříznivá demografická prognóza povede jednak ke snižování počtu žáků a studentů a jednak k tlaku na sociální a důchodový systém. V oblasti situace cizinců žijících v ČR lze pozorovat v letech 2008–2010 nárůst jejich počtu. K 31. 3. 2008 bylo na území ČR evidováno 402 320 cizinců, k 30. 11. 2011 pak 406 211 cizinců. V roce 2009 došlo v důsledku ekonomické recese k výraznému snížení počtu cizinců (téměř o 10 % ze 444 410 osob k 31. 5. 2009, až na 406 211 k 30. 11. 2011). Z dlouhodobého hlediska toto číslo ale roste. Klíčovým faktorem se v souvislosti se sociálním začleňováním jeví podpora integrace cizinců, především na místní úrovni, zapojením samospráv. Lze předpokládat snížení počtu cizinců třetích zemí na českém trhu práce, novelizovaný zákon o zaměstnanosti neumožňuje agenturám práce zprostředkování zaměstnání osobám ze třetích zemí17. V ČR dosud přetrvávají distorze na trhu s byty, a to především v oblasti nájemního bydlení. V důsledku privatizace bytového fondu či cílenému zbavování se obecního fondu bytů došlo ke snížení počtu nájemních bytů, přičemž vlastnické bydlení je pro mnohé skupiny s nižším nebo nestabilním příjmem nedostupné či výrazně zátěžové. Mezi nejohroženější skupiny patří rodiny seniorů jednotlivců nad 65 let a domácnosti s jedním dospělým s dětmi, či domácnosti s dlouhodobě nezaměstnaným18. Přístup k bydlení je zatížen diskriminací (na základě etnické příslušnosti a/nebo sociálního statusu) pro sociálně vyloučené. Politika státu v oblasti bydlení naráží zejména na nemožnost přímého ovlivňování bytové politiky obcí, která je realizována v jejich samostatné působnosti a nástroje státu tak nejsou dostatečně účinné. Kromě výše uvedených příčin je překážkou také nedostatečné množství poskytovatelů především terénních a ambulantních sociálních služeb, kteří by poskytovali sociální služby vedoucí k udržení či získání bydlení v odpovídající kvalitě. V rámci EU si ČR stojí v oblasti sociální ochrany a míry chudoby spíše nad průměr, společně s Nizozemskem a Švédskem se ČR řadí mezi země s nejnižší mírou ohrožení chudobou a sociálním

15

Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (2001), MPSV Populační prognóza ČR do r. 2050 (2004), ČSÚ 17 Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování (2012), MPSV 18 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 (2011), MMR 16

21

vyloučením. Analýza dat za jednotlivé cílové skupiny a jejich potřeby bude následovat v dalších částech zprávy.

2.3 Vymezení potřeb z hlediska cílových skupin Potřeby cílových skupin v oblasti sociálních služeb se poměrně výrazně proměňují, resp. sociální služby je nutné flexibilně adaptovat na proměňující se kvantitativní i kvalitativní potřeby cílových skupin. Tato kapitola se věnuje právě potřebám jednotlivých cílových skupin. Senioři Péče o tuto cílovou skupinu spotřebovává nejvýznamnější podíl veřejných finančních prostředků na sociální služby (podrobněji se financím věnuje následující kapitola). Podpora této cílové skupiny však není prioritou OP LZZ. Jak nicméně bylo uvedeno, celkový počet obyvatelstva České republiky by se podle demografické projekce19 měl do roku 2020 zvyšovat, v tu dobu by v ČR mělo žít o cca 330 tis. osob více, přičemž bude docházet ke stárnutí populace a k nejvyššímu nárůstu dojde právě ve věkové skupině nad 65 let. Vývoj věkové struktury i v členění dle pohlaví je klíčovým vstupem pro kvantifikaci rozsahu potřeb služeb sociální péče20. VÚPSV provedl prognózu vývoje potřebnosti služeb sociální péče do roku 2020, přičemž výsledkem je kvantifikovaný odhad vývoje podílu počtu příjemců příspěvku na péči u osob starších 65 let v závislosti na věku, pohlaví a stupni přiznaného příspěvku na péči na celkovém počtu osob podle pohlaví a věku (viz příloha 4). Studie jasně ukazuje, že stávající kapacity jednotlivých typů zařízení nebudou v roce 2020 dostatečné. Je tedy zřejmé, že rozvoj všech forem terénních, ambulantních i pobytových zařízení pro tuto cílovou skupinu je vysoce potřebný a měla by se stát i nedílnou součástí plánů v oblasti sociálních služeb. Již v tento moment je možné uvést, že podpora aktivního a zdravého stárnutí je jednou z priorit v novém Nařízení ESF a v novém programovém období bude tedy možné s touto možností pracovat. Pro potřeby hodnocení současných projektů OP LZZ je nicméně tato cílová skupina nerelevantní (ovšem s výjimkou vzdělávání poskytovatelů)21. Osoby se zdravotním postižením (a mentálním postižením) Celkový podíl osob se zdravotním postižením (tělesné i mentální) v populaci je odhadován na cca 10 %22. Podíl osob s mentálním postižením na celkové populaci je cca 0,6 %. Tato cílová skupina, vzhledem k zaměření ESF, vykazuje potřeby především v oblasti zaměstnávání (vytváření pracovních příležitostí) a inkluzivního vzdělávání. Podpora zaměstnávání těchto sob se prolíná především s oblastí působnosti prioritní osy 3 OP LZZ. Dle dostupných statistik je ve věkové skupině 15 až 59 let cca více než 6 % osob se zdravotním postižením23.V letech 2007 až 2012 bylo celkově měsíčně registrováno cca 63 až 70 tis. uchazečů o zaměstnání, přičemž trend jejich vývoje v měsíčním pohledu vývoj celkového

19

Populační prognóza ČR do r. 2050 (2004), ČSÚ Studie ukazují, že právě míra závislosti na potřebě péče je výrazně diferencována na pohlaví osoby (Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory (2008), VÚPSV – Ladislav Průša) 21 K investiční podpoře této cílové skupiny nicméně dochází prostřednictvím regionálních operačních programů. 22 ČSÚ; Definice: Zdravotně postiženou je osoba, jejíž tělesné, smyslovéa/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu proodpovídající věk a lze oprávněněpředpokládat, že tento nepříznivý stav potrvá déle než 1 rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu,že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožněníspolečenskéhouplatnění dané osoby (definice stanoveny ve spolupráci s MPSV ČR). 23 Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007, ČSÚ 20

22

počtu nezaměstnaných příliš nekopíruje24. V průměru pak počet nezaměstnaných se ZP představuje cca 15 % na celkovém počtu nezaměstnaných25, přičemž s klesajícím celkovým počtem nezaměstnaných míra jejich podílu narůstá. Podíl volných pracovních míst pro osoby se ZP (vzhledem k počtu nezaměstnaných) je však mnohem nižší, cca poloviční, přičemž v období vysokého počtu volných pracovních míst tento podíl klesá, až k hodnotě cca 3 %. Počet volných pracovních pro osoby se ZP je tedy nízký a se zlepšením situace na trhu práce nedochází u této cílové skupiny k adekvátnímu zlepšení situace. Cílová skupina nezaměstnaných uchazečů se ZP je tedy poměrně rozsáhlás výrazným nárokem na vytváření pracovních míst. Částečně je tato oblast v „kompetenci“ i prioritní osy 2 programu. Ke zlepšení situace nedochází, potřeba v oblasti podpory zaměstnanosti pomoci tak přetrvává. Děti, mládež a mladí dospělí, osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách do 26 let Jedná se o cílovou skupinu mládeže, která je ohrožena zejména sociálně patologickými vlivy jako jsou nikotismus, alokoholismus, drogy či kriminalita. Z Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 – 2013 vyplývá, že mladá generace nejvíce konzumuje alkohol, o něco méně kouří a nejméně konzumuje drogy. Ve věkové skupině 15 až 30 je pouhých 5 %, kteří nikdy nezkusili alkohol, a 17 % těch, kteří nikdy nezkusili kouřit. Co se týče právě závislosti na drogách, problémem je celkově vzrůstající tolerance mládeže vůči drogám a odmítání represivního přístupu, nastupující generace jsou zároveň drogově liberálnější a v dětské populaci je zakomponována vyšší tolerance k drogám26 (v roce 2011bylo v šetření ESPAD odhadnuto, že alespoň jednu zkušenost s nelegální drogou, především konopnými látkami,mělo cca 250 tis. osob z věkové skupiny 15 až 19 let, což znamenalo pokles vzhledem ke zjištěné míře ve stejné věkové skupině v roce 200727). Nejvyšší toleranci k drogám má právě věková skupiny 15 až 30 let. Bylo prokázáno, že v čím mladším věku je jedinec zasažen drogou, tím negativnější a silnější je dopad na jeho osobnost. Ze statistik vyplývá, že z věkové skupiny do 24 let pochází nejvíce nových žadatelů o léčbu (uživatelů drog), a to cca 26 % (věková skupina 25-29 představuje 23 %) a mírně nižší je u věkové skupiny do 19 let. Celkový evidovaný počet žadatelů o léčbu byl v roce 2011 v ČR (bez Prahy) 7 761, ve věkové skupině do 24 let pak 3 087 (bez Prahy)28. Věk prvního užití drogy se rovněž snižuje. Prioritou u této cílové skupiny by měla být trvalá a systematická podpora všech aktivit vedoucích zejména k posílení preventivních opatření. Je klíčové hledat a podporovat zvláště aktivity, které vedou ke smysluplnému zapojení mladých lidí do volnočasových aktivit, a tím odvést jejich pozornost od „únikových“ forem chování. Jedním z nástrojů jsou i nízkoprahová denní centra pro děti a mládež s důrazem na osoby ve věku 15-26 let zahrnutá v definici oblasti podpory 3.1 OP LZZ, stejně jako sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Tato centra mají svou roli i v prevenci snižování kriminality 24

Korelační koeficient na základě měsíčních počtů nezaměstnaných mezi lety 2007 a 2012 je pouze 0,6. Kalkulace provedena za roky 2007 až 2012, na měsíčním základě. Ve druhé polovině roku 2007 a první polovině roku 2008 dosahoval však 19 až 20 %. 26 Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 - 2013 27 ESPAD – Mezinárodní (evropský) projekt o alkoholu a jiných drogách. Studie je prováděna každé 4 roky od roku 1995, v 36 zemích Evropy. 28 Veškerá data pocházejí z Výroční zprávy Hygienické stanice hl. m. Prahy za rok 2011. Zároveň je nutné poznamenat, že tyto přímé statistiky nezahrnují veškeré osob závislé na drogách a data se nedaří získat za všechna léčebná a kontaktní centra (zastoupení je však poměrně vysoké, např. v Praze 88 % center). Hygienická stanice však provádí i odhady za celou populaci, ale pouze ve věkové skupině 15-64 let. Tyto celkové odhady jsou uvedeny v části týkající se všech osob závislých na návykových látkách. 25

23

mladistvých i pachatelů do 26 let, i proto, že přibližně ¾ mladistvých pachatelů v průběhu tří let od rozsudku recidivují. Výzkumem bylo prokázáno, že nejúspěšnější organizace bývají pobočkou rozvětvenější organizace a disponují celkově propracovaným know-how, metodami i kontrolními mechanismy. Tyto organizace působí v terénu déle a bez přerušení. Také mají více stabilizován stav zaměstnanců a vykazují dobré kvalifikačnípředpoklady propreventivní práci. Úspěšné organizace majíipřísné požadavky na kvalifikacipracovníků a zároveň (v souladu se zákonem o sociálníchslužbách) procházejíjejich zaměstnancidalšímvzděláváním. Tyto organizace se zejména zaměřují na oblast volnočasových aktivit (tedy primární prevenci) i práci s mládeží, která již určitým způsobem selhala (sekundární prevence). Oceňovány jsou zejména ty, které pracují v oblasti protidrogové prevence, s drogově závislými, působí mezi minoritami a poskytují psychosociální poradenství29. Význam zaměření na predelikventní děti a mládež je uveden i ve Strategii prevence kriminality na léta 2008 až 2011. Podíl odsouzených osob do 25 let na celkovém počtu odsouzených je cca 14-17 % (obviněných pak 21 a 27 %; s nynější klesající tendencí; a výrazným maximem v roce 2008). Podíl stavu odsouzených mladistvých (tj. osob mezi 15 a 18 lety30)pro trestný čin rostl v letech 2001 až 2009 (z 87 na 174 osob, tj. mezi 0,59 % a 0,90 %) a poté začal klesat (0,77 %, tj. 159)31. Počet odsouzených mladistvých a osob do 26 letbyl k 31.12. 2011 celkem 2 973. Jejich podíl mezi obviněnými i odsouzenými po roce 2009 klesá. Širším pojmem než kriminalita, je delikvence, neboť označuje činnost porušující nejen právní, ale i společenské, tedy širší normy, takže se takové jednání vztahuje i na děti a mladistvé, kteří se tak stávají delikventy. V souladu se Strategií prevence kriminality na léta 2008 až 2011 lze říci, že na prevenci a snižování delikvence (i dříve popsané kriminality) mají pozitivní vliv aktivity směřující směrem kpomoci rodinám postiženým sociálním vyloučením nebo rodinám s dětmi s poruchami chování zaměřené na doučování dětí, dále na kontakty rodin s institucemi státní správy a samosprávy a se školami arovněžna zřizování intervenčních center a dalších služeb pro pomoc osobám ohroženým domácím násilím a programy podpory a ochrany obětí delikventního jednání včetně obětí obchodování s lidmi (viz též následující části kapitoly). Etnické menšiny, osoby z jiného sociokulturního prostředí V případě romské menšiny neexistují přesná statistická data mapující velikost této skupiny32. Vhodnější je využít kvalifikovaných odhadů, které se pohybují v poměrně širokém rozmezí 150 až 400 tis. osob33.Pro účely této zprávy budeme vycházet z hodnoty 200 tis. Romů.Potřeby a priority této oblasti jsou nyní vymezeny v Koncepci Romské integrace na období 2010 – 2013. Jednou z potřeb a následných definovaných cílů koncepce je právě poskytování sociálních služeb a cílené sociální práce jednotlivcům a rodinám, směřující k nezávislosti sociálně vyloučených Romů na pomoci sociálních institucí. Koncepce si rovněž vytyčuje za cíl odstranit diskriminaci této skupiny (zejména ve vazbě na trh práce). Za tímto účelem je nutné podporovat dostupnost komplexního systému vzájemně provázaných sociálních služeb pro všechny věkové kategorie sociálně vyloučených Romů. V oblasti

29

Informace čerpány z publikace Ohrožená mládež mezi prevencí a represí, Institut pro kriminologii a sociální prevenci; 2011 Osoby mladší 15 let nejsou trestně odpovědné 31 Statistická ročenka Vězeňské služby ČR z let 2008-2011; uvedená data se vztahují k 31. 12. daného roku 32 Data ze SLBD nejsou vypovídající (resp. jsou neúplné a zkreslené), protože metodika a otázky zjišťující národnostní skladbu se mezi jednotlivými sčítáními lišila. 30

33

Například odhad dle Řičana: 300 tis. (S Romy žít budeme – jde o to jak; Portál; 1998); odhad J.-P. Liégois (jeden z nejuznávanějších odborníků na romskou problematiku: 250 – 300 tis. (Roma, Gypsies, Travellers. Council of Europe; 1994). Odhad uvedený ve Zprávě o stavu Romské menšiny 150-200 tis.

24

zaměstnanosti je potřebné zvýšit počet zaměstnaných Romů a Romek, například podporou sociálního podnikání ve vyloučených romských lokalitách, rozšířit monitoring diskriminace, rozšířit síť antidiskriminačního servisu i osvětu směrem k zaměstnavatelům. Potřeby byly definovány i v oblasti podpory romské kultury a jazyka s cílem integrace menšiny do většinové společnosti, ale se zachováním kulturního dědictví Romů. Další potřeby byly definovány v oblasti vzdělávání (které je v kompetenci OP VK, nicméně v Koncepci je zmíněno i celoživotní učení) a rozvíjena by měla být nízkoprahová zařízení a centra pro děti a mládež. Romské domácnosti byly identifikovány rovněž jako výrazněji ohrožené předlužeností (předluženosti se věnuje text níže), je zde tedy i výraznější potřeba koncentrovanější péče. Stejně tak se této cílové skupiny týká pomoc v oblasti užívání drog. V podstatě lze říci, že potřeby uvedené v této podkapitole vždy samostatně, se týkají i romské menšiny. Podpora by navíc měla být poskytována i v oblasti bezpečnosti, a to ve vztahu k extremismu na národní i lokální úrovni. Imigranti a azylanti Azylant je cizinec, kterému byl podle zákona o azylu udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o azylu (§ 2 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) a imigrant je cizinec, přicházející do země za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru. V ČR bylo mezi lety 1990 a 2011 (k 31. 7.) uděleno 3 747 azylů a platných jich k danému datu bylo 2 165. Roční počty žadatelů o azyl jsou v ČR jsou relativně nízké, v řádů stovek osob. V ČR žilo k 31.12. 2010celkem 424 291 cizinců, tj. cca 4,7 % všeho obyvatelstva. Nedostatečná integracecizinců přitom může vést k některým závažným problémům pro majoritní společnost i pro společnost jako celek, tedy včetně přistěhovalců. Neintegrovanípřistěhovalci (případně osoby, které již mají státní občanství, ale samy se narodily v ciziněnebo jejichž rodiče jsou cizinci) vykazují horší charakteristiky z pohledu ekonomického, demografického apod. Tato skupina je např. ve srovnání s většinovou společností více postiženanezaměstnaností, má nižší vzdělání, kvalifikaci a nižší příjem. Cizinci jsou častěji závislí na sociálníchdávkách a rovněž mají tendenci žít v segregaci a pak zpravidla nejsou schopni vychovávat dětik životu v integrované společnosti - segregace se tak stává problémem nejen první, alei dalších generací. Zároveň často nejsou schopni vyrovnat se s problémy,podmínkami i požadavky sociálního okolí, dostávají se s ním do konfliktu a mají tendencik radikalizaci34.Gesce řešení problémů této skupiny (vzdělávání) je zároveň pod dalším ESF programem OP VK. OP LZZ se integraci imigrantů a azylantů věnuje zejména z pohledu jejich zapojení na trh práce (do zaměstnaneckého poměru) tak, aby se tato skupina ve výsledku stala ekonomicky soběstačnou. Počet trvale a dlouhodobě usazených cizinců v ČR dlouhodobě rostl do roku 2008 (na 438 tis.) a poté začal klesat (424 tis.v roce 2010; 406. tis. k 30. 11. 2012) a zároveň trvale roste počet cizinců s trvalým pobytem (2010 – 189 tis., 198 tis. k 30. 11. 2012)35. Je vhodné uvést, že klesá i počet odsouzených cizinců. Na druhou stranu po prvotním poklesu, který trval do roku 2006, začal opět růst počet odsouzených cizinců.

34 35

Koncepce integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké policie MV ČR; data vždy k 31. 12. Daného roku, pokud není uvedeno jinak

25

Další cílové skupiny Osoby bez přístřeší Český statistický úřad se ve spolupráci se Sdružením azylových domů v ČR a s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR pokusil v rámci sčítání lidu v celé zemi zmapovat život lidí bez domova. Poprvé v historii jsou tak v ČR dostupné ucelené informace, kdo jsou lidé, kteří využívají služeb azylových domů, domů na půli cesty a dalších sociálních zařízení. Jako typický bezdomovec byl ve zprávě ČSÚ označen vyučený svobodný muž ve věku 45 – 49 let, bez náboženské víry, přičemž 40,2 % z bezdomovců nad 15 let je nezaměstnaných. Nejvíce osob bez přístřeší bylo sečteno v Moravskoslezském kraji (2 574), na druhém místě skončila Praha (1 254) a na třetím Jihomoravský kraj (1 156), naopak nejnižší počty vykázaly Karlovarský a Liberecký kraj. Celkem pak bylo sečteno 11 496 lidí bez domova36, tedy poměrně vysoké číslo osob, potřebující pomoc. Osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách Odhad počtu problémových uživatelů drog byl za rok 2011 celkem 38 600, z toho v Praze 7 000. Celkem byla v roce 2011 odhadnutá prevalence v ČR ve výši 5,2 / 1 000 obyvatel (v Praze vyšší 7,9/1 000 obyvatel)37. Jedná se tedy o poměrně početnou cílovou skupinu, vyžadující pomoc při návratu do většinové společnosti, přičemž konkrétní směr nyní udáváNárodní strategie protidrogové politiky na období 2010 – 2018, přičemž ESF může plnit svou roli zejména v oblasti primární prevence i v sociálním začleňování uživatelů drog - při návratu k životnímu stylu bez drog. Osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody Z pohledu Strategie prevence kriminality na léta 2008 až 2011 a jejího průniku s OP LZZ má tato cílová skupina vazbu zejména na tzv. terciární prevenci, tj. na aktivity zahrnující resocializační a reintegrační opatření směřující k těm, kteří se již protiprávního jednání dopustili a na lokality, které již byly kriminalitou zasaženy. Jako potřebné byly pro tuto skupinu označeny sociální a resocializační aktivity směřující na začleňování prvopachatelů i recidivistů po návratu z výkonu trestu zaměřené na změnu životního stylu, zvyšování kvalifikace a podporu zaměstnatelnosti včetně vytváření možností bydlení (chráněné přechodnéubytování, pomoc, při hledání bydlení atd.). Pro představu kvantifikace opustilo v roce 2011 výkon trestu 15 313 osob, z toho 12 963 odsouzených a 2 350 obviněných. Pro projekty ESF je relevantní rovněž cílová skupina osob podmíněně propuštěných, kterých bylo v roce 2011 celkem 4 10938. V zařízeních pro děti s nařízenou ústavní výchovou bylo k 31. 7. 2011 celkem 7 340 dětí (z toho 505 v hl. m. Praze), přičemž za rok tato zařízení opustilo 2 193 (v hl. m. Praze 148), přičemž jedna polovina z nich z důvodu dosažení zletilosti.Počet dětí s uloženou ochranou výchovoubyl ke stejnému datu 128 (z toho v hl. m. Praze 5), přičemž za rok tato zařízení opustilo 68 dětí (v hl. m. Praze 2)39. Klíčovou potřebou těchto dětí je jejich integrace do společnosti, usnadnění vstupu do samostatného života, i přes jejich handicap – vyrůstání mimo rodinu. Děti potřebují zejména pomoc při hledání zaměstnání a vlastního bydlení, ale i při trávení volného času apod.

36

http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/vysledky_scitani_bezdomovcu Výroční zpráva Hygienické stanice hl. m. Prahy za rok 2011 38 Statistická ročenka Vězeňské služby ČR z let 2011 39 Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí, 2011 37

26

Osoby ohrožené předlužeností Dluhy českých domácností u bank a finančních institucí se v dubnu 2012 zvýšily o 1,2 miliardy Kč na 1,123 bilionu Kč. Meziročně pak byly vyšší o více než 56 miliard Kč, přičemž mohutnou expanzi zaznamenaly v posledních letech zejména spotřebitelské úvěry, jejichž nabídka byla rozšířena např. i na nákup dovolené, vánočních dárků atp. K růstu zadluženosti přispívá i současná hospodářská krize, kdy občané nejsou schopni splácet své dluhy, protože ztratili práci či se dostali do částečné či úplné nezaměstnanosti, a na umoření starých dluhů si vytvářejí dluhy nové. Mnoho lidí si rovněž samo nedokáže vyhodnotit rizikovost své zadluženosti, zejména v návaznosti na schopnost své dluhy splácet, přičemž výraznou roli má nedostatečná informovanost40. Dle ČNB jsou nízkopříjmové domácnosti obecně více předlužené a tato předluženost má v čase rostoucí tendenci. Průměrná předluženost vzrostla z 10,3 % v roce 2010 na 14,9 % v roce 2012 (domácnost je předlužená, pokud je potenciálně neschopna dostát svým závazkům)41. Je nutné poznamenat, že předluženost domácností není závislá pouze na jejich příjmech, ale také na demografických charakteristikách. Mezi více předlužené skupiny, zároveň citlivé na nepříznivý ekonomický vývoj, lze zařadit mladé rodiny, u kterých předluženost mezi roky 2010 a 2012 vzrostla z 11,3 % na 16,3 % a vliv má i úroveň vzdělání (vyšší je u osob se středoškolským vzděláním bez maturity), dále pak nezaměstnaná osoba v čele domácnosti a samostatná výdělečnáčinnost (zejména u méně kvalifikovaných pracovníků). Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané Právní úprava ochrany obětí je zatím roztříštěna do několika zákonů. Trestní řád dosud řeší sice práva oběti, neexistuje ale komplexní úprava práv obětí jakožto příjemců zvláštní péče ze strany státu.V roce 2013 by však měl začít platit nový zákon upravující právo a ochranu obětí trestné činnosti. Pomoc by měla být poskytována mimo jiné i poskytovateli pomoci akreditovanými a zapsanými ve zvláštním registru.Pomoc obětem trestné činnosti tak bude tímto posílena po stránce legislativní, následná i preventivní péče však zůstává i nadále jasně identifikovanou potřebou (na niž právěreaguje a potvrzuje ji i zmíněný zákon). Domácím násilím je obecně rozuměno chování, které u jednoho z partnerů způsobuje strach z druhého. Skrze užití moci, kterou tento strach poskytuje, kontroluje násilný partner chování druhého. Domácí násilí se objevuje mezi lidmi všech úrovní sociálního postavení, nezávisle na vzdělání, ekonomické situaci, rase či příslušnosti k etnickým skupinám apod., přičemž většinu obětí domácího násilí tvoří ženy42, které však nejsou jedinou skupinou, domácí násilí se např. týká i seniorů. Kvůli domácímu násilí může Policie ČR vykázat z bytu nebo domu týrající osobu (na základě zákona č. 273/2008 Sb.), přičemž tyto počty stále rostou, v roce 2011 to bylo 1 430 osob (tzn. meziroční nárůst o 1/343). Problematice se věnoval projekt „Kvalita a dostupnost systému sociálních služeb pro oběti domácího násilí44“, který identifikoval relativně vysoký počet poskytovatelů sociálních služeb pro oběti 40

Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012,ČNB ČNB, provádí na základě Rodinných účtů ČSÚ tzv. zátěžovýtest prověřující schopnost domácností splácet své závazky. Za tímto účelem je použit ukazatel předluženosti, jehož hodnota je dána poměrem mezi výší splátek domácnosti a jejím příjmem po odečtení nezbytných výdajů, mezi které patří výdaje na potraviny, bydlení, energie, zdraví a dopravu. Domácnost je klasifikována jako předlužená, pokud výše tohoto ukazatele překročí hranici 50 %. 42 www.rosa-os.cz, občanské sdružení věnující se obětem domácího násilí (ženám). Oběti jsou chráněny především Ústavou ČR a listinou základních práv a svobod a trestním zákonem č. 40/2009 Sb. 43 Nejvyšší počty v kraji Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském 44 http://www.mpsv.cz/files/clanky/2819/zprava.pdf 41

27

domácího násilí, současně však další potřeby, zejména potřeburozšíření poskytovatelů do malých měst a venkovských oblastí, navýšení počtu specializovaných zařízení pro oběti z řad seniorů, handicapovaných, otců s dětmi či matek s více než 3 dětmi, dále zvýšení počtu krizových center, rozšíření sítě bezplatného právního poradenství, podpory využívání azylového ubytování s utajenou nebo neveřejnou adresou, podpory vzniku komplexních poskytovatelů sociálních služeb pro oběti domácího násilí45 a potřebu rozšíření možností ubytování pro oběti. Závěrem je nutné uvést, že jednoznačné zhodnocení dostatečnosti či nedostatečnosti počtu poskytovatelů sociálních služeb pro oběti domácího násilí je nereálné vzhledem k tomu, že vzhledem k povaze tohoto jevu neexistuje spolehlivý odhad celkového počtu obětí domácího násilí. V oblasti obchodu s lidmi je ČR již několik posledních let předevšímcílovou a transitní zemí a méně už zemí zdrojovou. Podporu zarámoval i Program podpory a ochrany obětí obchodování s lidmi MV ČR, který uvádí 54 případů obětí mezi lety 2008 a 2011. V tomto programu byly identifkovány potřeby a opatření (mimo jiné – vzhledem k působení ESF) v oblasti vzdělávání a zajištění informovanosti o této problematice u skupin, které mohou přijít do kontaktu s obětmi této trestné činnosti. V ČR se nicméně jedná o problém spíše marginální. Větším problémem je obecně komerční zneužívaní osob, včetně dětí, na které koncentrována vysoká pozornost. Jde o oblast, ve které působí neziskový sektor, ale své priority v národním plánu definovala i vláda, resp. MV ČR. Vzhledem k působnosti ESF lze definovat potřeby v podpoře rozvoje informovanosti o problematice, vzdělávání i zkvalitnění péče o oběti. V roce 2010 bylov ČR týráno a sexuálně zneužíváno 4 963 dětí, jedná se tedy o poměrně početnou skupinu, která stále narůstá.

2.4 Analýza výdajů na sociální služby Zákon o sociálních službách vymezuje jako druhy sociálních služeb sociální poradenství, sociální služby a sociální prevenci. Sociální poradenství zahrnuje základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. V ČR působilo v roce 2010 celkem 758 zařízení služeb sociálního poradenství, z toho bylo 644 registrovaných služeb poskytováno nestátními neziskovými organizacemi, které zcela dominují (85 % z celkového počtu),8obchodními společnostmi, 5 fyzickými osobami, 8 městy/obcemi, 90 příspěvkovými organizacemi krajů a obcí a 3 spadaly mezi ostatní formy. Sociální poradenství je zahrnuto do oblasti působnosti OP LZZ, konkrétně v oblasti podpory 3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních služeb a 3.2 – Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit. Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Jejich druhy a počet dle právní formy poskytovatele jsou uvedeny v tabulce níže, přičemž dominuj pečovatelská služba (27 %) a domovy pro seniory (16 %).Celkově tak převládá péče o seniory, jakožto cílovou skupinu. Péče o seniory je nicméně převážně mimo oblast působení OP LZZ.

45

Kraj karlovarský, Liberecký, Olomoucký, Plzeňský, Vysočina (zde zcela chybí)

28

Tabulka 2: Počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele (2010) Druh služby sociální péče

počet služeb 107 274

NNO

obchodní společnosti 0 2

fyzické osoby 0 3

města/ obce 5 5

příspěvkové organizace 25 117

§ 45 centra denních služeb 77 § 46 denní stacionáře 144 § 48 domovy pro osoby se 232 23 1 0 0 zdravotním postižením § 49 domovy pro seniory 485 102 14 4 5 § 50 domovy se zvláštním 179 33 10 2 0 režimem § 51 chráněné bydlení 153 82 0 2 6 § 44 odlehčovací služby 264 143 9 3 12 § 39 osobní asistence 219 189 5 9 2 § 40 pečovatelská služba 816 279 20 30 301 § 43 podpora 36 25 0 0 0 samostatného bydlení § 42 průvodcovské a 41 37 1 1 0 předčitatelské služby § 52 sociální služby poskytované ve 135 11 71 0 0 zdravotnických zařízeních ústavní péče § 41 tísňová péče 18 9 1 2 1 § 47 týdenní stacionáře 81 29 1 0 0 Celkem 3 040 1 183 135 56 337 Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

ostatní 0 3

204

4

360

0

134

0

60 94 14 179

3 3 0 7

11

0

2

0

53

0

5 50 1 308

0 1 21

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou jím ohroženy z důvodukrizové sociální situace, životních návyků a způsobu života vedoucího ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícího prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Jejich druhy a počet dle právní formy poskytovatele jsou uvedeny v tabulce níže, přičemž rozložení služeb sociální prevence není tak diferencované. Výraznější podíly vykazují sociální rehabilitace (15 %) a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (14 %). Zhruba 10% podíl zaujímají ještě nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, terénní programy, azylové domy a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Tabulka 3: Počet služeb sociální prevence vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele (rok 2010) Druh služby sociální prevence § 57azylové domy § 58 domy na půl cesty § 60a intervenční centra § 59kontaktní centra § 60 krizová pomoc § 61 nízkoprahová denní centra

Počet služeb 214 52 21 65 49 51

167 44 14 61 43

obchodní společnosti 0 0 0 0 1

fyzické osoby 0 0 0 0 0

města/ obce 13 3 0 1 3

příspěvkové organizace 32 5 7 3 2

50

0

0

0

1

NNO

ostatní 2 0 0 0 0 0

29

Druh služby sociální Počet obchodní fyzické města/ příspěvkové NNO prevence služeb společnosti osoby obce organizace § 62 nízkoprahová zařízení 249 227 0 0 8 8 pro děti a mládež § 63 noclehárny 62 49 0 0 2 11 § 54 raná péče 45 40 0 1 2 1 § 64 služby následné péče 38 37 0 0 0 1 § 65 sociálně aktivizační 202 188 1 1 2 7 služby pro rodiny s dětmi § 66 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby 282 264 0 1 3 14 se zdravotním postižením § 67 sociálně terapeutické 126 105 1 3 0 15 dílny § 70 sociální rehabilitace 308 295 2 1 2 4 § 55 telefonická krizová 46 33 0 2 3 8 pomoc § 68 terapeutické komunity 19 18 0 0 0 1 § 69 terénní programy 215 190 1 1 16 6 § 56 tlumočnické služby 40 40 0 0 0 0 Celkem 2 084 1 865 6 10 58 126 Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

ostatní 6 0 1 0 3 0 2 4 0 0 1 0 19

Graf 3: Počet sociálních služeb dle jednotlivých skupin vedených v registru poskytovatelů služeb (2010) sociální poradenství 13%

sociální prevence 35%

sociální péče 52% Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

30

1,4 1,2

podíl na HDP (v %)

v%

1 0,8

výdaje na sociální služby (mil. Kč)

0,6 0,4 0,2 0

50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

v mil. Kč

Graf 4: Vývoj výdajů na sociální služby v letech 1995-2010 (v mil. Kč) a jejich podíl na HDP ČR (v %)

Zdroj: Optimalizace sociálních služeb (2012), Národní centrum sociálních studií, o.p.s. a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.; www.mpsv.cz; Monit7+ Pozn.: čára v grafu znázorňuje přijetí zákona 108/2006 Sb. v roce 2006 (s platností od 1. 1. 2007) a tím nově zavedení příspěvku na péči

Podíl jednotlivých zdrojů financování se liší dle skupiny sociální služby, přičemž státní dotace je zásadním zdrojem financování především u služeb sociálního poradenství, v nichž představuje více než 56% podíl všech zdrojů financování. Nejpodstatnějším zdrojem financí je státní dotace i u služeb sociální prevence; u služeb sociální péče jsou nejpodstatnějším finančním zdrojem úhrady od uživatelů služeb. Na charakteristiku stávajícího systému financování a poskytování sociálních služeb má vliv celá řada kritérií a faktorů, z nichž k nejvýznamnějším patří46: 

kritéria pro stanovení míry závislosti,



struktura uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska míry jejich závislosti,



kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu (MPSV) a zřizovatele,



přístup zdravotních pojišťoven k financování poskytované ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče v pobytových zařízeních,



kritéria pro stanovení výše úhrad uživatele služby za pobyt a stravu v pobytových zařízeních sociálních služeb, za jednotlivé úkony ambulantních a terénních služeb a za poskytované sociální a zdravotní služby v lůžkových zdravotnických zařízeních.

Sociální služby jsou financovány vícezdrojově. V rámci zdrojů z ČR se na celkových nákladech nejvíce podílejí sami klienti svými úhradami, a to 35 %, dále státní rozpočet 30 % a územní samosprávy 25 % a Fondy veřejného zdravotního pojištění 3 % zaujímají jen marginální podíl (obvykle při souběhu zdravotní a sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením). Od roku 2008 jsou sociální služby také financovány ze zdrojů EU.

46

Optimalizace sociálních služeb (2012), Národní centrum sociálních studií, o.p.s. a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

31

Tabulka 4: Vývoj výdajů na sociální služby v letech 1995-2010 (v mil. Kč) rok

výdaje na sociální služby

podíl na HDP (v %)

z toho: dotace

úhrada klienta

příspěvek na péči

úhrada za ošetř. péči

1995

10 276

0,70

8 978

1 298

-

-

1996

10 552

0,63

8 903

1 649

-

-

1997

11 767

0,65

9 377

2 390

-

-

1998

12 895

0,65

10 095

2 800

-

-

1999

13 515

0,65

10 477

3 038

-

-

2000

14 944

0,68

11 680

3 264

-

-

2001

17 144

0,73

13 579

3 565

-

-

2002

19 660

0,80

15 769

3 891

-

-

2003

19 685

0,76

15 558

4 127

-

-

2004

19 665

0,70

15 253

4 412

-

-

2005

20 369

0,68

15 635

4 734

-

-

2006

22 332

0,69

17 284

5 048

-

-

2007

33 476

0,95

10 972

7 126

14 608

770

2008

39 925

1,08

12 584

8 092

18 253

996

2009

42 177

1,16

13 336

8 864

18 700

1 277

2010 45 095 1,23 14 984 9 253 19 600 1 258 Zdroj: Optimalizace sociálních služeb (2012), Národní centrum sociálních studií, o.p.s. a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Jak bylo uvedeno, hlavním principem, který je při financování sociálních služeb dlouhodobě uplatňován, je princip vícezdrojového financování. Výdaje na sociální služby se od počátku 90. let dlouhodobě zvyšují, od r. 1995 vzrostly cca 4 x (viz tabulka výše). Po zavedení příspěvku na péči (který je součástí výdajů na veřejné služby)na základě zákona 108/2006 Sb. z roku 2006,podíl výdajů na sociální služby na hrubém domácím produktu výrazně vzrostl (z 0,7 % na více než 1,2 % v roce 2010). Zároveň s postupem času dochází neustále ke zvyšování absolutní částky klientských úhrad za sociální služby až k nynějším 9,2 miliardám. Graf níže ale zároveň ukazuje, že podíl klientských úhrad na celkových výdajích je spíše kolísavý a po prvotním nárůstu mezi lety 1995-1999 se drží stabilně mezi 20 až 22 % celkových výdajů.

32

Graf 5: Vývoj podílu klientských úhrad na celkových výdajích na soc. služby (v %) a celková výše úhrad klientů (v mil. Kč) 25,0

10 000 9 000

20,0

podíl úhrad klienta na celk. výdajích

8 000 6 000 5 000

10,0

4 000

mil. Kč

15,0 v%

7 000

3 000 5,0

úhrada klienta

2 000 1 000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0,0

Zdroj: Optimalizace sociálních služeb (2012), Národní centrum sociálních studií, o.p.s. a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Obecným trendem je pokles výdajů na sociální služby z dotací MPSV, který byl v roce 2011 zhruba na 77 % hodnoty z roku 2006. Důvodem jsou především finance z individuálních projektů OP LZZ, které začaly být uplatňovány postupně od roku 2009. V souvislosti s novým zákonem č. 108/2006 Sb. došlo také k zavedení příspěvku na péči a úhrady za ošetřovatelskou péči, které dotace MPSV částečně nahrazují. Popsanou situaci shrnuje následujícígraf a konkrétní částky přibližuje tabulka níže. Tabulka 5: Vývoj výše státní dotace na poskytování sociálních služeb (v mld. Kč) Rok Výše dotace

2008

2009*

2010*

2011*

2012*

7,5

7,4

6,8

6,1

6,2

* Během těchto let byly vybrané služby sociální prevence financovány také v rámci OP LZZ – Individuálních projektů jednotlivých krajů.

Fakticky ve všech druzích služeb došlo k nárůstu počtu služeb (např. u pečovatelské služby ze 468 služeb roku 2007 na 816 v roce 2010 a u domovů pro seniory ze 431 zařízení roku 2007 na 485 v roce 2010). Objem získané dotace na jednotlivé služby se ovšem měnil selektivně - promítlo se zde zavedení příspěvku na péčia u pobytových sociálních služebobjem dotace poklesl47.

47

Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2009), MPSV

33

Graf 6: Výdaje na sociální služby dle zdroje v letech 2006-2011 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000

obce a DSO

5 000 000

kraje

4 000 000

MPSV

3 000 000

IP

2 000 000

MPSV + IP

1 000 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

Situace v oblasti poskytování sociálních služeb Stručná analýza počtu a dělení sociálních služeb na jednotlivé typy a členění dle zřizovatele je uvedena v předchozí části zprávy. Následující část se věnuje pracovníkům v sociálních službách, počtu a využití lůžek včetně nákladovosti služeb. Tabulka 6: Počet pracovníků (celé úvazky) v letech 2008 – 2010

Zaměstnanci (celé úvazky)

2008

2009

2010

54 653

59 557

55 986

Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

Počty pracovníků v sociálních službách se, jak dokumentuje i předešlá tabulka, v průběhu posledních let výrazněji neproměňují, až na nárůst v roce 2009, který byl ale následován poklesem na původní hodnotu v roce 2010. U služeb sociální prevence a sociálního poradenství je údaj nezbytné hodnotit s vědomím, že řada pracovníků v těchto službách pracuje nikoliv ve standardním pracovním poměru, ale na dohodu o pracovní činnosti nebo na základě občansko právní smlouvy. Více než třetina všech pracovníků je zaměstnaných v domovech pro seniory(36,1 %), dalších 18 % v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Dominují tedy pobytové služby sociální péče, opět směrem k cílové skupině seniorů. Z hlediska struktury pracovníků jednoznačně dominuje kategorie pracovníků v sociálních službách (46 %), následuje kategorie „ostatních pracovníků“ (především provozně technické profese a vedoucí pracovníci – 31 %), zdravotničtí pracovníci reprezentují 13 % a sociální pracovníci pak 7,5 %.

34

Pro další analýzy je důležitým ukazatelem struktura poskytovatelů lůžek. Celkově platí, že dominantními poskytovateli pobytových forem sociálních služeb (lůžek) jsou příspěvkové organizace obcí a krajů (81,8 %). Neziskové organizace, tvořené církevními právnickými osobami, obecně prospěšnými společnostmi a občanskými sdruženími společně poskytují 15,3 % kapacit pobytových služeb. Tabulka 7: Počet lůžek dle právních forem poskytovatelů sociálních služeb (2010) Právní forma poskytovatele služby

Počet lůžek

Příspěvkové organizace

58 020

Církevní právnické osoby

4 982

Družstva

16

Fyzické osoby

101

Obce/města

426

Organizační složky státu

217

Obecně prospěšné společnosti

1 690

Obchodní společnosti

1 300

Občanská sdružení

4 194

Celkový součet

70 946

Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

V rámci analýzy jsme se zaměřili i na nákladovost poskytovaných druhů sociálních služeb, přičemž je zřejmé, že jsou zde výrazné odlišnosti (viz tabulka níže). Tabulka 8: Nákladovost jednotlivých druhů sociálních služeb Počet služeb § 57 azylové domy § 45 centra denních služeb § 46 denní stacionáře § 48 domovy pro osoby se zdravotním postižením § 49 domovy pro seniory § 50 domovy se zvláštním režimem § 58 domy na půl cesty § 51 chráněné bydlení § 60a intervenční centra § 59 kontaktní centra § 60 krizová pomoc § 61 nízkoprahová denní centra § 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež § 63 noclehárny § 37 odborné sociální poradenství § 44 odlehčovací služby § 39 osobní asistence § 40 pečovatelská služba § 43 podpora samostatného bydlení § 42 průvodcovské a předčitatelské služby § 54 raná péče § 64 služby následné péče

Náklady celkem

Průměrné náklady na 1 službu

75 86 250

221 090 708 169 834 233 703 813 723

2 947 876 1 974 817 2 815 255

216

4 664 460 168

21 594 723

463 163 19 119 7 56 40 20 191 59 628 207 199 608 21 28 56 29

9 889 608 662 2 653 824 935 23 666 505 451 416 124 12 487 217 134 641 241 56 637 699 44 532 302 273 629 954 87 723 103 648 602 267 662 648 704 589 168 885 2 293 414 151 17 759 415 13 045 275 139 672 548 48 661 304

21 359 846 16 281 135 1 245 606 3 793 413 1 783 888 2 404 308 1 415 942 2 226 615 1 432 618 1 486 832 1 032 806 3 201 201 2 960 648 3 772 063 845 686 465 903 2 494 153 1 677 976

35

Počet služeb

Náklady celkem

Průměrné náklady na 1 službu

§ 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s 103 137 984 502 1 339 655 dětmi § 66 sociálně aktivizační služby pro seniory a 231 190 249 585 823 591 osoby se zdravotním postižením § 67 sociálně terapeutické dílny 57 112 516 755 1 973 978 § 70 sociální rehabilitace 184 440 594 324 2 394 534 § 52 sociální služby poskytované ve 70 399 519 863 5 707 427 zdravotnických zařízeních ústavní péče § 55 telefonická krizová pomoc 39 69 537 577 1 783 015 § 68 terapeutické komunity 14 77 182 102 5 513 007 § 69 terénní programy 140 226 540 537 1 618 147 § 41 tísňová péče 14 39 455 441 2 818 246 § 56 tlumočnické služby 34 24 384 886 717 203 § 47 týdenní stacionáře 76 283 047 894 3 724 314 Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV. Pozn. údaje ve zprávě vycházejí z počtu žádostí o dotaci ze státního rozpočtu dodaných poskytovateli služeb(z 1.kola dotačního řízení pro rok 2010).

Při výpočtu nákladovosti jednotlivých služeb a jejich následném srovnávání je třeba uvažovat odlišné charakteristiky každé skupiny sociálních služeb i jednotlivých služeb v rámci jedné skupiny. Nákladovost sociálních služeb, a služeb sociální péče především, se liší s ohledem na rozdílnou náročnost péče zajišťovanou jednotlivým klientům. Uživatelé s vyšší mírou závislosti na pomoci jiné fyzické osoby vyžadují k zajištění svých potřeb specifičtější způsoby práce a poskytované péče oproti uživatelům služeb s nízkou mírou závislosti. Odlišná nákladovost služeb vyplývá také z dalších okolností. Mezi nejvýznamnější lze zařadit následující ukazatele:  geografická poloha služby v rámci ČR a stejně tak v rámci jednoho kraje způsobuje s ohledem na náklady na vytápění a spotřebu elektrické energie výrazné rozdíly v souvislosti s technickým stavem budov;  vlastní charakter zařízení sociálních služeb, jeho technický stav a stáří budov, v nichž jsou sociální služby zajišťovány;  socio-demografická situace v dané lokalitě, či regionu, z níž také vyplývají potřeby pro poskytování daných typů sociálních služeb s ohledem na různou strukturu uživatelů sociálních služeb;  personální zabezpečení služby, zejména stupeň potřebné kvalifikace pracovníků v přímé péči vůči specifickým metodám sociální práce a péče zajišťované uživatelům dané služby48 Rozdíly mezi náklady jednotlivých druhů služeb podle geografické působnosti (kraje) uvádí tabulka v příloze č. 1. Obložnost, tj. využití kapacity jednotlivých lůžek, je odvozena od charakteru služby. Dlouhodobě poskytované služby sociální péče vykazují obložnost těsně nad hranicí 100 %, například domovy pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením či chráněná bydlení. Krátkodobé služby sociální prevence mají využití až v řádu tisíců procent, což je způsobeno velkou fluktuací klientů a nízkou obvyklou délkou pobytu na lůžku. Nejvyšší obložnost tak vykazují „jednorázové“ noclehárny.

48

Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

36

Tabulka 9: Využití (obložnost) lůžek v letech 2008 a 2010 a průměrné náklady za jedno lůžko v roce 2010 (v Kč) počet lůžek

počet uživatelů 2008

obložnost lůžek 2008

počet uživatelů 2010 (plán)

obložnost lůžek 2010 (plán)

náklady celkem

náklady/ lůžko/ rok

§ 57 azylové domy

2 272

4 921

217%

5 184

228%

221 090 708

97 311

§ 48 domovy pro osoby se zdravotním postižením § 49 domovy pro seniory § 50 domovy se zvláštním režimem § 58 domy na půl cesty § 51 chráněné bydlení § 60 krizová pomoc

13 836

14 091

102%

13 808

100%

4 664 460 168

337 125

37 696

39 763

105%

38 629

102%

9 889 608 662

262 352

8 396

7 964

95%

8 827

105%

2 653 824 935

316 082

124

193

156%

189

152%

23 666 505

190 859

2 626

2 448

93%

2 769

105%

451 416 124

171 903

106

900

849%

1098

1036%

56 637 699

534 318

1215

47 391

3900%

66972

5512%

§ 44 odlehčovací 1 520 7098 467% 9 223 607% 662 648 704 služby § 64 služby 141 240 170% 345 245% 48 661 304 následné péče § 70 sociální 599 1 388 232% 1485 248% 440 594 324 rehabilitace § 52 sociální služby 1 225 3948 322% 4 121 336% 399 519 863 poskytované ve zdravotní zařízení ústavní péče § 68 terapeutické 222 517 233% 540 243% 77 182 102 komunity § 47 týdenní 998 915 92% 1038 104% 283 047 894 stacionáře Celkový součet 70 946 131 777 186% 154 228 217% 19 872 358 992 Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

435 953

§ 63 noclehárny

345 116 735 550 326 139

347 667 283 615 280 105

Do nákladů na lůžko se také promítají výše uvedené faktory, včetně např. náročnosti na zdravotnický personál, stáří budovy a další vybavení. Z tohoto pohledu je nejdražší službou sociální rehabilitace (735 550 Kč na lůžko na jeden rok) a dále krizová pomoc či odlehčovací služby. Jako průměrně nejméně nákladná se pak jeví lůžka v azylových domech, což odpovídá výše uvedeným ukazatelům především z hlediska náročnosti poskytované péče s ohledem na daný typ sociální služby. Tabulka 10: Skladba nákladů jednotlivých druhů sociálních služeb (2010) Náklady celkem § 57 azylové domy § 45 centra denních služeb § 46 denní stacionáře § 48 domovy pro osoby se zdravotním postižením § 49 domovy pro seniory

221 090 708 169 834 233 703 813 723 4 664 460 168 9 889 608 662

Náklady osobní (v %) 62% 68% 71% 66% 61%

Náklady provozní (v %) 38% 32% 29% 34% 39%

37

Náklady celkem

Náklady osobní (v %) 64% 66% 63% 74% 64% 74% 69% 71% 63% 73% 70% 84% 73% 75% 68% 70% 67% 73%

Náklady provozní (v %) 36% 34% 37% 26% 36% 26% 31% 29% 37% 27% 30% 16% 27% 25% 32% 30% 33% 27%

§ 50 domovy se zvláštním režimem 2 653 824 935 § 58 domy na půl cesty 23 666 505 § 51 chráněné bydlení 451 416 124 § 60a intervenční centra 12 487 217 § 59kontaktní centra 134 641 241 § 60 krizová pomoc 56 637 699 § 61 nízkoprahová denní centra 44 532 302 § 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 273 629 954 § 63 noclehárny 87 723 103 § 37 odborné sociální poradenství 648 602 267 § 44 odlehčovací služby 662 648 704 § 39 osobní asistence 589 168 885 § 40 pečovatelská služba 2 293 414 151 § 43 podpora samostatného bydlení 17 759 415 § 42 průvodcovské a předčitatelské služby 13 045 275 § 54 raná péče 139 672 548 § 64 služby následné péče 48 661 304 § 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 137 984 502 § 66 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby 190 249 585 66% se zdravotním postižením § 67 sociální terapeutické dílny 112 516 755 69% § 70 sociální rehabilitace 440 594 324 70% § 52 sociální služby poskytované ve zdravotnických 399 519 863 65% zařízeních ústavní péče § 55 telefonická krizová pomoc 69 537 577 75% § 68 terapeutické komunity 77 182 102 65% § 69 terénní programy 226 540 537 74% § 41 tísňová péče 39 455 441 70% § 56 tlumočnické služby 24 384 886 65% § 47týdenní stacionáře 283 047 894 72% Celkový součet 25 801 352 589 66% Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči (2010), MPSV

34% 31% 30% 35% 25% 35% 26% 30% 35% 28% 34%

Tabulka výše se věnuje rozdělení nákladů na osobní a provozní, což je důležitý ukazatel z hlediska efektivity zajišťování základních činností daného druhu sociální služby. Do nákladů osobních jsou řazeny mzdy zaměstnancům (včetně DPČ a DPP). Náklady osobní jsou dvěma třetinami veškerých nákladů, výjimku tvoří například služby osobní asistence, kde jsou provozní náklady minimální z podstaty fungování služby.

38

3 Shrnutí Problematika sociálních služeb ve vazbě na cílové skupiny, jejich problémy a potřeby je shrnuta, na základě předchozích kapitol, v následující tabulce. Problematika sociálních služeb a cílových skupin je v tabulce pojata ve vazbě na zaměření operačního programu, nejedná se tedy o komplexní výčet problémů a potřeb cílových skupin. Na základě definovaných hlavních problémů a potřeb cílových skupin jsou v tabulce uvedeny i priority pro pomoc těmto cílovým skupinám, které by mohly být prostřednictvím OP LZZ, resp. oblastí podpory 3.1 a 3.2, řešeny49. Je nutné rovněž poznamenat, že problémy cílových skupin se v mnoha případech prolínají a kumulují. Zároveň je možné potřeby všech cílových skupin souhrnně vyjádřit jako „potřeba integrace do společnosti a na trh práce“ a „zabráněnívyloučení ze společnosti a trhu práce“. Tabulka 11: Shrnutí problémů, potřeb a priorit cílových skupin Cílová skupina Osoby se zdravotním postižením (a mentálním postižením) Celkem cca 10 % v populaci

Děti, mládež a mladí dospělí ze sociálně vyloučených lokalit (či ze sociálně vyloučených skupin) Neexistuje odhad počtu

Problém

Potřeba

Priorita

Zvýšená nezaměstnanost a nízký počet volných pracovních míst Nízká integrace na trh práce (vykonávání práce neodpovídající vzdělání)

Zvýšení zaměstnanosti Zvýšení zájmuna straně zaměstnavatelů

Sociálně aktivizační služby osoby se ZPS Integrace vyloučené cílové skupiny na trh práce, včetně zvýšení komplexnosti poskytované podpory – rozvoj: podnikatelských záměrů, sociální ekonomiky Podpora služeb v rámci denních stacionářů, domovů pro osoby se ZP, sociálně terapeutických dílen a další

Riziko nenalezení prvního zaměstnání Riziko vyloučení z trhu práce Riziko delikvence

Zvýšení prevence Zvýšení motivace k práci na straně cílové skupiny Integrace do společnosti a na trh práce

Poskytování sociálně právní ochrany Preventivní programya pomoc před sociálním vyloučením: podpora služeb v rámci sociálního poradenství, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, domů na půl cesty, terénní programy a další Integrace vyloučené cílové skupiny do společnosti a na trh práce: viz výše Integrace vyloučené cílové skupiny na trh práce prostřednictvím sociální ekonomiky

49

Senioři: Nejsou vymezenou cílovou skupinou oblastí podpory 3.1 a 3.2. Problémy týkající se zaměstnanosti této cílové skupiny jsou řešeny v rámci prioritní osy 1. Výše uvedené kapitoly 3.1 a 3.2 se této cílové skupině věnovaly pouze s cílem představit komplexní pohled na problematiku sociálních služeb. Jedná se totiž zároveň o cílovou skupinu, na kterou je směřován největší podíl finančních prostředků v oblasti sociálních služeb v ČR.

39

Cílová skupina Osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách do 26 let Cca 3 tis. žadatelů o léčbu do 24 let v roce 2011

Etnické menšiny, osoby z jiného sociokulturního prostředí Cca 200 tis. Romů

Imigranti a azylanti Cca platných 2,1 tis. azylů Podíl cizinců v populaci cca 4,7 % (424 tis. osob)

Osoby bez přístřeší Cca 11, 5 tis. osob

Problém

Potřeba

Priorita

Rostoucí tolerance k návykovým látkám a snižující se průměrný věk prvního užití drogy Nízká integrace do společnosti a vyloučení z trhu práce (popř. riziko) Vyšší kriminalita u této cílové skupiny (či riziko)

Snížit velikostzasažen é populace Integrace do společnosti a návrat na trh práce Zvýšení motivace k práci na straně cílové skupiny i zájem na straně zaměstnavatelů

Prevence upadnutí do závislosti na návykových látkách - rozvoj sekundární prevence: podpora služeb v rámci terénních programů, nízkoprahovýchcenter a zařízení a dalších Integrace závislých osob (do 26 let) do společnosti a na trh práce prostřednictvím zařízení zaměřených naterciární prevenci (kontaktní centra, nízkoprahová centra a zařízení, chráněné bydlení, terapeutické komunity, terénní programy a další) Zvýšení komplexnosti poskytované podpory zahrnující i zprostředkování (a vytvoření) pracovních míst – rozvoj sociální ekonomiky, pracovníchrehabilitací, motivačních programů

Ohrožení sociálním vyloučením a sociální vyloučení Ohrožení dalšími sociálně patologickými jevy Vyšší nezaměstnanost, nízká zaměstnanost/ek onomická aktivita Vyšší kriminalita

Integrace do většinové společnosti a na trh práce Zvýšení motivace k práci na straně cílové skupiny i zájem na straně zaměstnavatelů (specificky pak zvýšení zaměstnanosti Rómských žen)

Snížení diskriminace této cílové skupiny (včetně osvěty většinové společnosti a zaměstnavatelů) Integrace cílové skupiny do společnosti a na trh práce prostřednictvím sociálních služeb (formy viz ostatní cílové skupiny ve vazbě na konkrétní problém jedinců) Zvýšení komplexnosti poskytované podpory zahrnující i zprostředkování (a vytvoření) pracovních míst – rozvoj sociální ekonomiky Důraz na děti a mladistvé a na terénní práci Při poskytování podpory Romské menšině využít přímo pracovníků z této cílové skupiny

Ohrožení sociálním vyloučením Vyšší nezaměstnanost Vyšší závislost na sociálních dávkách (problematické nalezení prvního zaměstnání)

Integrace do většinové společnosti a na trh práce

Snížení předsudků většinové společnosti k této cílové skupině (včetně osvěty většinové společnosti a zaměstnavatelů) Integrace této cílové skupiny do společnosti (např. výuka českého jazyka) a na trh práce prostřednictvím sociálního poradenství zvýšení dostupnosti běžných sociálních služeb

Sociální vyloučení a vyloučení z trhu práce Vyšší závislost na sociálních dávkách

Resocializace do společnosti a návrat na trh práce Snížit velikost zasažené populace

Integrace této cílové skupiny do společnosti a na trh práce prostřednictvím sociálních služebposkytovaných v azylových domech, domech na půl cesty, denních center a dalších, terénní programy Zvýšení komplexnosti poskytované podpory zahrnující i zprostředkování (a vytvoření) pracovních míst – rozvoj sociální ekonomiky

40

Cílová skupina Osoby závislé na návykových látkách (a osoby ohrožené závislostmi) Cca 38,6 tis. problémových uživatelů drog

Osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody Ročně opustí výkon trestu cca15,3 tis. osob; ústavní výchovu 2,2 tis. dětí Osoby ohrožené předlužeností Průměrná předluženost je cca 15 % domácností

Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané Neexistuje odhad počtu u obětí trestné činnosti ani domácího násilí (roční vykázání z domu: cca 1,4 tis. osob)

Problém

Potřeba

Priorita

Sociální vyloučení a vyloučení z trhu práce (či riziko) Problematický návrat na trh práce Vyšší nezaměstnanost Vyšší kriminalita u této cílové skupiny

Resocializace do společnosti a návrat na trh práce (a zabránění upadnutí do závislosti)

Vyšší kriminalita Vyšší nezaměstnanost Vyšší riziko nezaměstnanosti

Resocializace do společnosti a návrat na trh práce Zabránit recidivě u cílové skupiny

Prevence upadnutí do závislosti na návykových látkách - rozvoj sekundární prevence: podpora služeb v rámci terénních programů, nízkoprahových center a zařízení a dalších Integrace závislých osob do společnosti a na trh práce prostřednictvím zařízení zaměřených na terciární prevenci (kontaktní centra, nízkoprahová centra a zařízení, chráněné bydlení, terapeutické komunity, terénní programy a další) Zvýšení komplexnosti poskytované podpory zahrnující i zprostředkování (a vytvoření) pracovních míst – rozvoj sociální ekonomiky, pracovních rehabilitací, motivačních programů Programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality Programy pro osoby ve výkonu trestu s cílem přípravy jejich návratu do společnosti a na trh práce Programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení včetně sociální ekonomiky

Ohrožení sociálním vyloučením v důsledku předlužení a z něj vyplývajících dalších problémů

Zvýšit informovanost o riziku zadluženosti Zabránění kumulace dalších problémů

Programy finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností (včetně poradenství)

Ohrožení sociálním vyloučením a v důsledku toho pak ztráta (případně nenalezení) zaměstnání

Udržení zaměstnání a zabránění kumulace dalších problémů Resocializace do společnosti a návrat na trh práce

Prevence vyloučení ze společnosti prostřednictvím Intervenčních center, odborného sociálního poradenství a další

Počet týraných dětí: cca 5 tis. za rok Obchod s lidmi (v řádu desítek)

41

Cílová skupina Průřezově

Problém

Potřeba

Priorita

Nedostatek kvalitních sociálních služeb reagujících na poptávku a potřeby cílových skupin (regionálně, dle cílových skupin)

Zvýšení efektivnosti poskytování sociálních služeb (národní i lokální měřítko)

Zkvalitnění sociální integrace a nastavení systému poskytování sociálních služeb a monitorování a hodnocení jejich kvality Vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb Zkvalitnění plánování sociálních služeb Informovanost veřejnosti zaměstnavatelů o zaměstnávání sociálně znevýhodněných osob Primární prevence směrem ke všem cílovým skupinám, resp. daným sociálním problémům

42

4 Analýza projektů z vybraných výzev Předmětem analýzy jsou grantové a individuální projekty oblasti podpory 3.1 (GP - podpora sociální integrace, výzvy č. 21, 43, 67; IP – výzva č. 5, pouze projekty zaměřené na podporu sociálních služeb) a oblasti 3.2 (GP – výzva č. 19; IP – výzva č. 15).

4.1 Oblast podpory 3.1 Zaměření výzev Výzvy č. 21, 43 a 67pro předkládání grantových projektů se zaměřují na podporu sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin. Vymezenívýzev přehledně ukazuje následujíc tabulka. Tabulka 12: Zaměření výzev č. 21, 43, 67 Výzva č.

21

43

67

Datum zahájení výzvy

21. 8. 2008

2. 7. 2009

11. 6. 2010

Datum ukončení výzvy

13. 10. 2008

31. 8. 2009

6. 9. 2010

Alokace výzvy (tis. Kč)

129 000

129 000

120 000

Žadatelé

Kraje a organizace zřizované kraji působící v sociální oblasti, Obce a organizace zřizované obcemi působící v sociální oblasti, Nestátní neziskové organizace působící v sociální oblasti; Poskytovatelé sociálních služeb registrovaní dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Míra podpory

dotace 100 % (85 % ESF; 15 % SR)

Minimální výše podpory na jeden projekt

1 mil. Kč

Maximální výše podpory na jeden projekt

10 mil. Kč

Podporované aktivity, typy činností / cílové skupiny

Aktivita A

Aktivita A

Aktivita A

Aktivity:

Aktivity:

Aktivity:

 služby sociální prevence a odborné sociální poradenství pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění,  služby sociální prevence a odborné sociální poradenství poskytované obětem trestné činnosti, obětem domácího násilí, obětem obchodu s lidmi a osobám komerčně zneužívaným,  služby sociální prevence a

 služby sociální prevence a odborné sociální poradenství pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění,  služby sociální prevence a odborné sociální poradenství poskytované obětem trestné činnosti, obětem domácího násilí, obětem obchodu s lidmi a osobám komerčně zneužívaným,  služby sociální prevence a

 služby sociální prevence a odborné sociální poradenství pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění,  služby sociální prevence a odborné sociální poradenství poskytované obětem trestné činnosti, obětem domácího násilí, obětem obchodu s lidmi a osobám komerčně zneužívaným,  služby sociální prevence a

43

Výzva č.

21

43

67

odborné sociální poradenství pro osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící vězení,  služby následné péče a odborné sociální poradenství poskytované osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují.

odborné sociální poradenství pro osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící vězení,  služby následné péče a odborné sociální poradenství poskytované osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují.

odborné sociální poradenství pro osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osoby opouštějící vězení,  služby následné péče a odborné sociální poradenství poskytované osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují.

Cílové skupiny:

Cílové skupiny:

Cílové skupiny:

 osoby se zdravotním postižením,  děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na věkovou skupinu starší 15 let),  etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí (mimo aktivit zaměřených na příslušníky sociálně vyloučených romských komunit/lokalit, kterým je věnovánasamostatná oblast podpory, tj. oblast podpory 3.2. OP LZZ),  imigranti a azylanti,  osoby bez přístřeší,  osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osobyopouštějící výkon trestu odnětí svobody,  oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčnězneužívané,

 osoby s chronickým duševním onemocněním (pozn. v Benefit7 v části „cílováskupina“ vyberte osoby se zdravotním postižením),  osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osobyopouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody,  oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčnězneužívané,  osoby závislé na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbuve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují.

 osoby s chronickým duševním onemocněním (pozn. v Benefit7 v části „cílováskupina“ vyberte osoby se zdravotním postižením),  osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy  osobyopouštějící vězení (osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody),  oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčnězneužívané,  osoby závislé na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbuve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují.

Aktivita B

Aktivita B

Aktivita B

Aktivity:

Aktivity:

Aktivity:

 programy prevence sociálně patologických jevů včetně prevence kriminality,  programy získávání

 programy prevence sociálně patologických jevů včetně prevence kriminality,  programy získávání

 programy prevence sociálně patologických jevů včetně prevence kriminality,  programy získávání

44

Výzva č.

21

 





 

základních sociálních a profesních dovedností, programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení, programy pro osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, programy pro osoby ve výkonu trestu s cílem přípravy jejich návratudo společnosti a na trh práce, programy motivace, pracovní a sociální rehabilitace, programy pro osoby závislé na drogách, programy pro osoby pečující o osobu blízkou.

43

















Cílové skupiny:

základních sociálních a profesních dovedností, programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení, programy pro osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, programy pro osoby ve výkonu trestu s cílem přípravy jejich návratu do společnostia na trh práce, programy sekundární a terciární prevence pro osoby ohrožené závislostmi (včetněpatologického hráčství) nebo závislé na návykových látkách, programy sekundární a terciární prevence pro osoby s chronickým duševnímonemocněním, programy finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností (včetněporadenství), probační programy, kterým byla udělena řádná akreditace a jsou zapsány v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR ve smyslu § 17 zákona č. 218/2003 Sb., odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládežea o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), programy pro osoby pečující o osobu blízkou (v rámci těchto programů nebudou podporovány služby sociální péče a vzdělávací programy, které jsou součástí výzvyPodpora vzdělávání a procesů v sociálních službách).

67

 













základních sociálních a profesních dovedností, programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení, programy pro osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, programy pro osoby ve výkonu trestu s cílem přípravy jejich návratu do společnostia na trh práce, programy sekundární a terciární prevence pro osoby ohrožené závislostmi (včetněpatologického hráčství) nebo závislé na návykových látkách, programy sekundární a terciární prevence pro osoby s chronickým duševnímonemocněním, programy finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností (včetněporadenství), probační programy, kterým byla udělena řádná akreditace a jsou zapsány v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR ve smyslu § 17 zákona č. 218/2003 Sb., odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládežea o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), programy pro osoby pečující o osobu blízkou (v rámci těchto programů nebudou podporovány služby sociální péče a vzdělávací programy, které jsou součástí výzvyPodpora vzdělávání a procesů v sociálních službách).

Cílové skupiny:  osoby se zdravotním

45

Výzva č.

21  osoby se zdravotnímpostižením,oso by s duševním onemocněním  děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na věkovou skupinu starší 15 let),  etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí (mimo aktivit zaměřených na příslušníky sociálně vyloučených romských komunit/lokalit, kterým je věnovánasamostatná oblast podpory, tj. oblast podpory 3.2. OP LZZ),  imigranti a azylanti,  osoby bez přístřeší,  osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osobyopouštějící výkon trestu odnětí svobody,  oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčnězneužívané,  osoby pečující o osobu blízkou.

43

67

Cílové skupiny:  osoby se zdravotním postižením,  osoby s chronickým duševním onemocněním (pozn. v Benefit7 v části „cílováskupina“ vyberte osoby se zdravotním postižením),  děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na věkovou skupinu starší 15 let),  etnické menšiny a osoby z odlišného sociokulturního prostředí (mimo aktivit zaměřených na příslušníky sociálně vyloučených romských komunit/lokalit, kterým je věnována samostatná oblast podpory, tj. oblast podpory 3.2. OP LZZ) – etnickéa národnostní menšiny, které setrvale a dlouhodobě žijí na území ČR,  cizinci ze třetích zemí legálně pobývající na území ČR déle než jeden rok,  osoby bez přístřeší,  osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osobyopouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody,  oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčnězneužívané,  osoby ohrožené závislostmi (včetně patologického hráčství) nebo osoby závisléna návykových látkách,  osoby pečující o osobu blízkou – fyzické osoby pečující o osobu, která je příjemcempříspěvku na péči a která je z různých příčin ohrožena sociálním









 







postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním (pozn. v Benefit7 v části „cílováskupina“ vyberte osoby se zdravotním postižením), děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na věkovou skupinu starší 15 let), etnické menšiny a osoby z odlišného sociokulturního prostředí (mimo aktivit zaměřených na příslušníky sociálně vyloučených romských komunit/lokalit, kterým je věnována samostatná oblast podpory, tj. oblast podpory 3.2. OP LZZ) – etnickéa národnostní menšiny, které setrvale a dlouhodobě žijí na území ČR, cizinci ze třetích zemí legálně pobývající na území ČR déle než jeden rok, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osobyopouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčnězneužívané, osoby ohrožené závislostmi (včetně patologického hráčství) nebo osoby závisléna návykových látkách, osoby pečující o osobu blízkou – fyzické osoby pečující o osobu, která je příjemcempříspěvku na péči a která je z různých příčin ohrožena sociálním vyloučením.

46

Výzva č.

21

43

67

vyloučením.

Regionální zaměření

Specifika

Aktivita A

Aktivita A

Aktivita A

nadregionální

regionální, nadregionální

regionální, nadregionální

Aktivita B

Aktivita B

Aktivita B

regionální, nadregionální

regionální, nadregionální

regionální, nadregionální

V rámci této výzvy jsou podporovány pouze nadregionální grantové projekty.

V rámci této výzvy nebudou podporovány:

V rámci této výzvy nebudou podporovány:

 kurzy PC a výuka cizích jazyků, mimo výuku českého jazyka, je-li bariérou pro vstup nebo udržení se na trhu práce,  aktivity spadající do oblasti podpory 2.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti,  sociální služby, jejichž dostupnost je řešena a podporována v rámci individuálního,  projektu příslušného kraje podpořeného v rámci oblasti podpory 3.1 OP LZZ.

 kurzy PC a výuka cizích jazyků, mimo výuku českého jazyka, je-li bariérou pro vstup nebo udržení se na trhu práce,  aktivity spadající do oblasti podpory 2.1 Posílení aktivní politiky zaměstnanosti,  sociální služby, jejichž dostupnost je řešena a podporována v rámci individuálního,  projektu příslušného kraje podpořeného v rámci oblasti podpory 3.1 OP LZZ. Partnery s finančním příspěvkem nemohou být organizační složky státu a územní samosprávné celky.

Zdroj dat: Text výzev

Výzva č. 5pro předkládání individuálních projektů se zaměřuje na podporu sociálních služeb a subjektů působících v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování cílových skupin v oblastech podporovaných aktivit: I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování. II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálníhozačleňování cílových skupin III. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni Z hlediska jednotlivých zaměření výzvy č. 5 v jednotlivých verzích jsou v rámci verze č. 1, 2 a 3 podporovány všechny tři výše zmíněné oblasti aktivit, zatímco v případě verze č. 4 není podporována

47

oblast aktivit II50. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin. Dalším specifikem je fakt, že verze v rámci verzí č. 1, 2 a 3 jsou stanoveny cílové skupiny osob (A) a cílové skupiny organizací (B), zatímco v rámci verze č. 4 jsou stanoveny pouze na cílové skupiny organizací. Všechny verze mají regionální zaměření. Tabulka 13: Zaměření výzvy č. 5 Verze, fáze výzvy Datum zahájení fáze výzvy

1-3 č. 1 platná od 2. 9. 2009

4 č. 4 platná od 28. 2. 2011

č. 2 platná od 2. 8. 2010 č. 3 platná od 20. 9. 2010 Datum ukončení výzvy

Jedná se o průběžnou výzvu.

Alokace výzvy (tis. Kč)

Celkově v rámci výzvy č. 5 5.720.700.000,- kč

Žadatelé

Kraje

Podporované aktivity, typy činností / cílové skupiny

Podporované aktivity:

Podporované aktivity:

I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů v oblasti sociálníchslužeb a sociálního začleňování.

I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů v oblasti sociálníchslužeb a sociálního začleňování.

II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního

II. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerstvína místní a regionální úrovni

začleňování cílových skupin

Cílové skupiny:

III. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerstvína místní a regionální úrovni

 zadavatelé sociálních služeb,  poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující služby napomáhajícísociální integraci cílovým skupinám.

Cílové skupiny: A/ cílové skupiny osob:  osoby se zdravotním postižením,  děti, mládež a mladí dospělí,  etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí,  imigranti a azylanti,  osoby bez přístřeší,  osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a osobyopouštějící výkon trestu odnětí svobody,  oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčnězneužívané,  osoby pečující o osobu blízkou. B/ cílové skupiny organizací:  zadavatelé sociálních služeb,  poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující služby

50

Jedná se o jednotlivé verze výzvy, která je průběžná, ale vždy je k určitému datu revidovaná (s každou revizí se tak mění – roste - číslo verze).

48

napomáhajícísociální integraci cílovým skupinám. Regionální zaměření

regionální

Zdroj dat: Text výzev

Výsledky výzev U všech řešených výzev pro předkládání grantových projektů (výzva č. 21, 43 a 67) byl již ukončen výběr projektů a projekty jsou již ve fázi realizace nebo realizaci již ukončily. Všechny tři výzvy měly obdobnou alokaci, 21. a 43. výzva ve výši 129 mil. Kč a 67. výzva ve výši 120 mil. Kč.Počet předkládaných žádostí v jednotlivých výzvách postupně klesal z 206 projektů v 21. výzvě přes 119 projektů ve 43. výzvě na 93 projektů ve výzvě č. 67.

tis. Kč

1 400 000

250

1 200 000

206

200

1 000 000 150

800 000 600 000

počet projektů

Graf 7: Výsledky výzev 21, 43 a 67

Objem předložených žádostí (tis. Kč) Vybrané/schvále né projekty (tis. Kč) Počet předložených žádostí Vybrané/schvále né projekty (počet)

119 1 171 520

400 000

632 261

26

200 000 0

100

93

120 063

128 414

21

555 491

26

50

23

118 269

43 Výzva č.

0

67

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012)

Počet schválených projektů v jednotlivých výzvách byl obdobný, a to 26 projektů ve výzvě 21. a 43. a 23 projektů ve výzvě 67. Objem schválených/nakontrahovaných projektů ve všech třech výzvách dosáhl výše 366,7 mil. Kč. Velikost podpory na jeden projekt byla u všech tří výzev omezena mezi 1 až 10 mil. Kč. Všechny projekty přijaté ve výzvě 21 již končily svou realizaci a z projektů výzvy č. 43 ukončilo realizaci 8 projektů. Tabulka 14: Přehled výsledků výzev GP oblasti podpory 3.1 Výzva č.

21

43

67

Celkem

Datum ukončení výzvy

13. 10. 2008

31. 8. 2009

6. 9. 2010

Alokace výzvy (tis. Kč)

129 000

129 000

120 000

387 000

206

119

93

418

Objem předložených žádostí (tis. Kč)

1 171 520

632 261

555 491

2 359 272

Vybrané/schválené projekty (počet)

26

26

23

75

Vybrané/schválené projekty (tis. Kč)

128 414

120 063

118 269

366 746

26

8

0

34

Počet předložených žádostí

Projekty s ukončenou realizací (počet)

------

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); Údaje v Kč odpovídají celkovým veřejným výdajům

V rámci 5. výzvy oblasti podpory 3.1 pro předkládání individuálních projektů bylo doposud schváleno/nakontrahováno 44 projektů s celkovou alokací 5,8 mld. Kč. Z těchto projektů je pak 14 o 49

celkové alokaci 5,2 mld. Kč zaměřeno na přímé poskytování sociálních služeb. Z nich svou realizaci zatím ukončilo 5 projektů s rozpočtem v objemu 2 mld. Kč. Tabulka 15: Přehled výsledků výzvy č. 5 pro předkládání IP oblasti podpory 3.1 výzva č. 5 celkem Datum ukončení výzvy

z toho projekty na podporu soc. služeb

průběžná výzva (do 31. 12. 2013)

Projekty v procesu hodnocení/schvalování (počet) Projekty v procesu hodnocení/schvalování (tis. Kč)

4

4

489 663

489 663

Vybrané/schválené projekty (počet)

44

14

Vybrané/schválené projekty (tis. Kč)

5 803 676

5 158 842

Projekty s ukončenou realizací (počet)

15

5

Projekty s ukončenou realizací (tis. Kč)

2 257 601

2 071 321

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); Údaje v Kč odpovídají celkovým veřejným výdajům

Tabulka níže ukazuje přehled projektů 5. výzvy zaměřené na poskytování sociálních služeb. Jedná se o projekty, které budou předmětem této evaluace. Tabulka 16: Přehled projektů výzvy č. 5 zaměřené na poskytování sociálních služeb Registrační číslo

Název projektu

Stav projektu

Název NUTS III

CZ.1.04/3.1.00/05.00009

Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji

Realizace projektu ukončena

Moravskoslezský kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00012

Individuální projekt Karlovarského kraje pro oblast poskytování služeb sociální prevence v období let 20082012

Realizace projektu ukončena

Karlovarský kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00013

Sociální služby v Ústeckém kraji

Realizace projektu ukončena

Ústecký kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00014

Podpora sociálních služeb v Jihočeském kraji

Realizace projektu ukončena

Jihočeský kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00015

Zajištění dostupnosti vybraných sociálních služeb v Olomouckém kraji

Projekt v realizaci

Olomoucký kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00017

Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji

Projekt v realizaci

Královéhradecký kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00019

Zajištění vybraných sociálních služeb na území Jihomoravského kraje

Realizace projektu ukončena

Jihomoravský kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00020

Individuální projekt Pardubického kraje na sociální služby

Projekt v realizaci

Pardubický kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00021

Základní síť sociálních služeb ve Středočeském kraji

Projekt v realizaci

Středočeský kraj

50

Registrační číslo

Název projektu

Stav projektu

Název NUTS III

CZ.1.04/3.1.00/05.00023

IP 1 - Služby sociální prevence v Libereckém kraji

Projekt v realizaci

Liberecký kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00026

Poskytování služeb sociální prevence ve Zlínském kraji

Projekt v realizaci

Zlínský kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00030

Podpora vybraných sociálních služeb na území kraje Vysočina - individuální projekt

Projekt v realizaci

Vysočina

CZ.1.04/3.1.00/05.00036

Podpora sociálních služeb v Plzeňském kraji

Projekt v realizaci

Plzeňský kraj

CZ.1.04/3.1.00/05.00056

Zajištění vybraných služeb sociální prevence v Jihomoravském kraji

Projekt v realizaci

Jihomoravský kraj

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012)

Regionální rozložení projektů Níže uvedený graf ukazuje počty nakontrahovaných grantových projektů z jednotlivých výzev 21, 43 a 67 (podrobné údaje o předložených a nakontrahovaných projektech jsou pak uvedeny v příloze 2 tohoto dokumentu).Pro vyhodnocení regionálního rozložení projektů jsme při analýze vycházeli z údajů o území dopadujednotlivých projektů v IS MONIT7+. Největšího počtu nakontrahovaných projektůs dopadem v daném kraji bylo dosaženo v Jihomoravském a Středočeském kraji (22 projektů), Ústeckém kraji (20 projektů) a Jihočeském kraji (18 projektů). V dalších krajích bylo realizováno mezi 8 a 15 projekty. Úspěšnost předložených projektů,tj. podíl schválených projektů z celkového počtu žádostí dosahoval úrovně mezi 14 a 22 % (celkový průměr za projekty byl 18 %). Graf 8: Počet nakontrahovaných projektů v jednotlivých krajích dle výzev (výzvy č. 21, 43 a 67) 22,2

20 15 10

8

9

13,8

0

7

6

17,2 18,3 15,9 15,3 8 6

7 3

5

17,5

17,0 3

25

21,7 21,1

20,8

4 3

3

2

3

3

3 4

3 5

5 5 4 4

5 3 5

7

5

14,1

5 3

7

20

16,9

6

5 9

výzva 67 %

počet projektů

25

4 3

15

Výzva 43

10 4 3 2

5

Výzva 21

0 Podíl schválených projektů (v %)

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012)

Jak ukazuje níže uvedená tabulka, 57 realizovaných projektů výzvy č. 21, 43 a 67, tj. většina má dopad pouze v jednom kraji (regionální projekty). Deset projektů má pak dopad ve dvou až šesti krajích, jeden projekt má dopad v osmi a jeden v desíti krajích. Celorepublikových projektů s dopadem do 13 krajů bylo schváleno 6, dva projekty z každé výzvy. 51

Tabulka 17: Projekty výzvy č. 21, 43 a 67 dle počtu krajů, do kterých mají tyto projekty dopad Počet krajů s dopadem projektu

Počet projektů Výzva 21

Výzva 43

Výzva 67

Celkem

1

19

21

17

57

2

2

2

1

5

3

2

0

1

3

6

0

1

1

2

8

1

0

0

1

10

0

0

1

1

13

2

2

2

6

26

26

23

75

Celkem Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012)

Objem prostředků realizovaných projektů byl vypočten rovnoměrným rozpočtením veřejných výdajů na projekt do kraje, kde měl daný projekt věcný dopad. Tento přístup dává tedy rámcový přehled o objemu prostředků směřujících do jednotlivých krajů, kdy nejsou zohledněny podíly v čerpání na kraje v rámci jednotlivých projektů. Z celkového objemu nakontrahovaných prostředků výzev č. 21, 43 a 67ve výši 366,7 mil. Kč připadl největší podíl na kraje s největším počtem projektů- Ústecký, Středočeský a Jihomoravský, a to s objemem prostředků ve výši mezi 54 a 61 mil. Kč(14,7 až 16,7% podíl).Za těmito kraji následuje Plzeňský, Olomoucký Jihomoravský a Moravskoslezský kraj s alokací projektů ve výši 31 až 37 mil. Kč.V dalších krajích adekvátní podíl alokace projektů dosahuje pod 16,5 mil. Kč. Úspěšnost projektů s dopadem v daném kraji z hlediska objemu nakontrahovaných prostředků vykazovala značné rozdíly, a to od 5 do 22 %. Úspěšnost projektů v jednotlivých krajích ukazuje následující graf.

70 60

18,4

19,5

50

15,1

20

16,2

17,7

17,1 13,0

40 30

25,0

22,2

8,3

6,8

18,2

20,0 12,7

15,0 10,0

počet projektů

mil-. Kč

Graf 9: Objem nakontrahovaných projektů v jednotlivých krajích dle výzev (výzvy č. 21, 43 a 67)

výzva 63 Výzva 43

4,9

10 0

5,0 Výzva 21 0,0 úspěšnost v %

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012)

52

Individuální projekty oblasti podpory 3.1 páté výzvy jsou realizovány jednotlivými kraji, tj. každý projekt má dopady v kraji dle žadatele. V každém kraji, kromě Jihomoravského se dvěma projekty, byl doposud schválen jeden projekt zaměřený na přímé poskytování sociálních služeb (viz vybrané projekty z 5. výzvy).Realizace byla dosud ukončena u 5 z těchto 14 projektů.

mil. Kč

Graf 10: Objem nakontrahovaných prostředků u projektů výzvy č. 5 v jednotlivých krajích 1 400 1 176

1 200 1 000 800

595

600 400

260

290

270

580 323

225

266

340

276

291

266

200 0

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012)

Objem jednotlivých projektů dosahuje od necelých 600 mil. Kč u největších projektů (projekty Jihomoravského, Moravskoslezského a Středočeského kraje) po nejmenší projekty s alokací mezi 200 a 300 mil. Kč. Velikost projektů jednotlivých krajů ukazuje tabulka níže. Tabulka 18: Nakontrahované prostředky u projektů výzvy č. 5 dle krajů Kraj

Nakontrahované projekty

Počet

Kč

z toho ukončené podíl v %

počet

Počet podpořených osob počet

Jihočeský kraj

1

260 001 516

5,0

1

3 646

Jihomoravský kraj

2

1 175 581 871*

22,8

1

36 391

Karlovarský kraj

1

290 313 133

5,6

1

8 564

Královéhradecký kraj

1

270 441 082

5,2

9 736

Liberecký kraj

1

225 247 847

4,4

7 251

Moravskoslezský kraj

1

595 341 293

11,5

Olomoucký kraj

1

323 031 949

6,3

12 513

Pardubický kraj

1

265 522 870

5,1

6 424

Plzeňský kraj

1

276 383 451

5,4

7 305

Středočeský kraj

1

579 838 536

11,2

12 796

Ústecký kraj

1

340 417 750

6,6

Vysočina

1

290 771 036

5,6

1

1

25 466

9 258 4 519

53

Kraj

Nakontrahované projekty

Počet

Kč

z toho ukončené podíl v %

Zlínský kraj

1

265 949 648

5,2

Celkový součet

14

5 158 841 982

100

počet

Počet podpořených osob počet 4 380

5

148 249

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); Údaje v Kč odpovídají celkovým veřejným výdajům; Počet podpořených osob odpovídá dosaženým hodnotám vykázaných příjemci. *Jeden projekt s alokací 585 mil. Kč a druhý s alokací 590 mil. Kč.

Přesto, že realizaci ukončilo pouze 5 projektů, celkovýpočet vykázaných/dosažených podpořených osob ve výši 148 tis. již převýšil původní cílovou hodnotu, která byla v součtu za všechny relevantní projekty 5 výzvy nastavena ve výši 84 tis. osob. Celkový počet vykázaných podpořených klientů služeb pak k datu zpracování zprávy dosáhl 139 354 osob. Počty vykázaných podpořených osob v jednotlivých krajích se pohybují od 3,6 tis. v Jihočeském kraji po 36,3 tis. v Jihomoravském kraji (konkrétní údaje viz výše uvedená tabulka). Podporované aktivity/cílové skupiny – grantové projekty Věcné zaměření projektů je dáno zejména cílovou skupinou,na jejíž problémy se daný projekt orientuje. Pro výchozíklasifikaci jsme na základě věcného zaměření a orientace projektu na cílovou skupinu identifikovali 12 hlavních skupin projektů výzev 21, 43 a 67. Při rozdělení projektů do těchto skupin jsme vycházeli jak z cílových skupin uvedených příjemci, tak ze samotné náplně projektu (popis projektu a jeho aktivit). Cílem bylo určit hlavní cílovou skupinu, na kterou se projekt zaměřuje a do dané skupiny zařadit projekty primárně cílené na tuto skupinu (tj. například rozlišit, zda se projekt primárně zaměřuje na mládež nebo na osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu).Výběr hlavní cílové skupiny nevylučuje, že se projekt sekundárně nezaměřuje i na osoby spadající do jiné cílové skupin, ale hlavní cílová skupina reprezentuje skutečný smysl zaměření projektu z hlediska výběru klientů a přístupu k nim (např. projekty zaměřené na osoby se zdravotním postižením rovněž zahrnují podporu pečujícím osobám, ale primárně jde o řešení situace zdravotně postižených).Takto jsme identifikovali skutečnou hlavní cílovou skupinu projektu a u některých projektů také bylo třeba provést úpravu/opravu (např. duševně nemocní byli někde vedeni jako osoby se zdravotním postižením).Početprojektů a celkové veřejné výdaje zaměřené na tyto skupiny ukazuje níže uvedená tabulka (v příloze 3 tohoto dokumentu jsou pak uvedeny podrobné údaje i z hlediska jednotlivých výzev). Tabulka 19: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 z hlediska cílových skupin a aktivit Hlavní cílová skupina

Počet projektů

v%

Celkové veřejné výdaje v Kč

v%

osoby se zdravotním postižením

12

16,0

53 196 574

14,5

osoby s chronickým duševním onemocněním

16

21,3

76 993 472

21,0

osoby bez přístřeší

3

4,0

15 065 195

4,1

děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let)

2

2,7

12 631 388

3,4

děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let) - probační program

4

5,3

14 429 624

3,9

osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody a osoby ve výkonu trestu

2

2,7

16 232 709

4,4

osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo

4

5,3

23 706 642

6,5

54

ochranné výchovy - děti z dětských domovů (DD) oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané

5

6,7

22 051 448

6,0

osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách

13

17,3

69 170 314

18,9

imigranti a azylanti

11

14,7

53 236 975

14,5

osoby pečující o osobu blízkou

1

1,3

4 207 644

1,1

více cílových skupin

2

2,7

5 824 372

1,6

75

100

366 746 357

100

celkem

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); vlastní třídění (nakontrahované projekty)

Největší počet projektů výzev 21, 43 a 67 je zaměřen na osoby s duševním onemocněním, na které směřovalo 21 % projektů a finanční podpory (16 projektů v objemu 77 mil. Kč). Dalšími významnými podpořenými skupinami byly osoby se zdravotním postižením, osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách a imigranti a azylanti(11 až 13 projektů v objemu 53 až 69 mil. Kč). V případě, že sloučíme tři kategorie – děti, mládež a mladí dospělí; děti, mládež a mladí dospělí probační program; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy - děti z dětských domovů)– lze říci, že 10 projektů v objemu přes 50 mil. Kč bylo primárně zaměřeno na děti a mládež. Pouze 3 projekty pak byly primárně zaměřeny na osoby bez přístřeší. Dva projekty zaměřené na právní a dluhové poradenství jsou pak zacíleny na všechny sociálně vyloučené nebo sociální exkluzí ohrožené skupiny obyvatel.

55

90

18

16

80 70

16 13 12

60 50 40

26

4 11

38 27

5

30 20 10 0

4

24

5 10

2

7 5

3 8 3

2

16

4 10

12

10

5 5

12 10

17

8

11

4

3

38

14 11

31

počet projektů

mil. Kč

Graf 11: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 z hlediska cílových skupin a aktivit

25

6 2 1

4

2 4

4 2 0

výzva 67 výzva 43 výzva 21 počet projektů

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); vlastní třídění

V rámci projektů 21, 43 a 67 výzvy by dle cílových hodnot, ke kterým se zavázali příjemci, mělo být celkem podpořeno necelých 15 tis. osob. Vzhledem k překračování plánovaných hodnot, u finančně ukončených projektů došlo k překročení o 18 %, lze očekávat výsledné překročení tohoto závazku. K datu zpracování zprávy příjemci vykázali celkem 11 946 podpořených osob. Z toho pak podpořených klientů služeb 7 960 (tento údaj však nelze považovat za vypovídající, protože počet podpořených klientů není příjemci vykazován v plné výši, a to ani u již finančně ukončených projektů; obdobně nejde využít data vykazovaná příjemci za jednotlivé skupiny podpořených osob).

Tabulka níže ukazuje počty podpořených osob dle hlavní cílové skupiny projektů. Největší počet osob kolem 2,5 až 2,8 tis. by měl být podpořen u projektů zaměřených na imigranty a azylanty, projektů zaměřených naoběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané a u projektů zaměřených na osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách. Dále následují projekty zaměřené na osoby se zdravotním a duševním onemocnění, v rámci kterých by mělo být podpořeno 1,8 a 1,4 tis. osob. Průměrné předpokládané náklady na podpořenou osobu na základě nakontrahovaných prostředků a závazku podpořených osob vykazují projekty zaměřené na děti opouštějící dětské domovy (89 tis. Kč na osobu). Dále pak projekty zaměřené na osoby bez přístřeší (59 tis. Kč na osobu) a projekty zaměřené 56

na osoby s chronickým duševním onemocněním (53 tis. Kč na osobu). Pod průměrnou hodnotou jsou pak projekty zaměřené na cílové skupiny, které je možné oslovit v širším počtu, tj. nejsou zaměřeny na individuální práci s klienty. Tabulka 20: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 z hlediska cílových skupin a aktivit (nakontrahované projekty) Cílové hodnoty Hlavní cílová skupina osoby se zdravotním postižením osoby s chronickým duševním onemocněním osoby bez přístřeší děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let) děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let) probační program osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody a osoby ve výkonu trestu osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy děti z dětských domovů (DD) oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách imigranti a azylanti osoby pečující o osobu blízkou více cílových skupin celkem

Dosažené hodnoty Počet počet osob v % projektů 1 482 12,4 12

počet osob 1 807

v% 12,1

1 440

9,6

255

1,7

136

455

3,0

606

Z toho ukonč ených *

Průměr. počet osob na projekt

Veřejné výdaje na osobu (v Kč)

9

151

29 439

16

1

90

53 468

1,1

3

1

85

59 079

471

3,9

2

5

228

27 761

4,1

326

2,7

4

9

152

23 811

590

3,9

767

6,4

2

3

295

27 513

265

1,8

281

2,4

4

1

66

89 459

2 554

17,1

1 513 12,7

5

1

511

8 634

2 469

16,5

1 419 11,9

13

1

190

28 016

1 299 10,9

2 894 19,4 2 119 17,7 11 1 263 18 396 1 000 6,7 1 030 8,6 1 1 1000 4 208 620 4,1 1 103 9,2 2 1 310 9 394 14 100 11 946 100 75 34 199 24 523 955 Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); vlastní třídění Pozn.: Průměrný počet osob na jeden projekt a Veřejné výdaje na osobu (v Kč)jsou vypočteny na základě cílových hodnot indikátorů a celkového objemu schválené dotace. * Jedná se o projekty od stavu P5 včetně

Podporované aktivity/cílové skupiny – individuální projekty výzvy č. 5 Analýza věcného zaměření aktivit individuálních projektů 5. výzvy byla předběžně provedena na základě Přehledu sociálních služeb, který je přílohou 2 projektové žádosti. Jedná se tedy o předpokládané věcné zacílení prostředků projektu. V rámci analýzy jsme vyhodnotili druhy sociálních služeb, na které se projekty zaměřují. Informace u jednotlivých projektů byly v odlišné míře podrobnosti a u některých projektů tak nebyly v dostatečné míře odlišeny konkrétní cílové skupiny u jednotlivých druhů sociálních služeb.V příloze 3 tohoto dokumentu uvádíme přehled cílových skupin řešených v rámci jednotlivých druhů sociálních služeb v rámci projektů 5. výzvy (viz tabulka 41: Zacílení druhů sociálních služeb na hlavní cílové skupiny v projektech 5. výzvy) 57

Graf 12: Zaměření IP oblasti podpory 3.1 výzvy č. 5 z hlediska podporovaného druhu sociální služby 35,0 31,0

v%

mil. Kč

1 800 1 600

30,0

1 400 25,0 1 200 20,0

1 000 800

12,6

11,4 9,7

600

8,0

400

4,1 0,1

0

2,1

2,0

200

5

97

0,2

9

1 544

204

0,3

14

0,3

13

104

10,0 3,7

3,1

156

569

0,6

31

484

15,0

10,7

535

399

184

5,0

629 0,0

Objem prostředků

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); vlastní třídění

V řešených individuálních projektech 5. výzvy se předpokládá vyčerpat téměř třetina (31 %) prostředků na azylové domy, na které by tak mělo připadnout přes 1,5 mld. Kč z celkové alokace projektů. S významným odstupem pak další významný podíl zaujímá podporasociální rehabilitace – osob se zdravotním postižením (629 mil. Kč, 12, 6%),nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (569 mil. Kč, 11,4 %), sociálních terapeutických dílen (535 mil. Kč, 10,7 %), sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (484 mil. Kč, 9,7 %) a terénních programů (399 mil. Kč, 8,0 %). Podpora ostatních druhů sociálních služeb celkově nedosahuje přes 4,1 % podílu. Podíl vynaložených prostředků na jednotlivé druhy sociálních služeb se však v jednotlivých krajích značně odlišuje (například podíl podpory na azylové domy se v jednotlivých krajích pohybuje se mezi 43 a 16 %).Ve většině krajů však převažují výše uvedené druhy sociálních služeb, resp. převažují některé z těchto druhů.Výjimkou je pak 29,4% podíl podpory na sociální rehabilitaci v kraji Vysočina. Podrobná data za kraje viz příloha 3 a k vybraným druhům sociálních služeb graf níže.

58

Graf 13: Zaměření IP oblasti podpory 3.1 výzvy č. 5 z hlediska podporovaného druhu sociální služby v jednotlivých krajích (vybrané druhy sociálních služeb) v%

90,0 80,0 70,0

30,2

21,8

60,0 50,0

7,4 16,1

12,7

6,5

12,7

2,3

13,0

40,0 23,7

22,3

30,0

11,5

19,1 16,8

10,8

9,9

5,3

10,7 8,6

26,4

7,5

6,0

20,3

10,8

7,4

4,5

19,7

§ 67 sociální terapeutické dílny

5,3 17,3

20,0

4,4

39,3

10,0

42,8 36,9

19,2

24,3

8,6

8,3

37,4

34,0 28,1

27,2 16,7

18,2

§ 70 sociální rehabilitace osoby ZP

§ 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež § 57 azylové domy

16,0

0,0

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); vlastní třídění

Poskytování sociálních služeb je v rámci individuálních projektů zajišťováno na základě výběrových řízení vybranými dodavateli. Níže uvedená tabulka ukazuje počty realizovaných a plánovaných výběrových řízení a počty vybraných dodavatelů jednotlivýmikraji. Celkem bylo v rámci projektů úspěšně realizováno 360 výběrových řízení (od 8 do 51 v jednom kraji), v rámci kterých bylo celkem vybráno 349 subjektů/dodavatelů pro realizaci 751 zakázek (někteří z vybraných subjektů vyhráli více výběrových řízení). Počet soutěžených zakázek v jednotlivých krajích se značně lišil a dosahoval počtu od 8 do 126 vybraných dodavatelů/zakázek. Toto jednoznačně ukazuje na různé strategie realizace a poskytování sociálních služeb mezi jednotlivými kraji. Tabulka 21: Počty výběrových řízení a vybranýchdodavatelů u vybraných projektů výzvy č. 5 Kraj plánováno

Výběrové řízení zahájeno Ukončeno

Jihočeský kraj

Celkem VŘ

Počet vybraných dodavatelů*

1

7

8

8

1

24

28

67

Karlovarský kraj

51

51

64

Královéhradecký kraj

18

18

44

Liberecký kraj

26

26

38

Moravskoslezský kraj

31

31

71

Olomoucký kraj

42

42

126

Pardubický kraj

11

11

42

Plzeňský kraj

28

28

49

35

43

87

34

34

66

Jihomoravský kraj

Středočeský kraj Ústecký kraj

3

8

59

Kraj Vysočina

Výběrové řízení 1

Zlínský kraj Celkový součet

4

10

Celkem VŘ 11

Počet vybraných dodavatelů* 25

12

28

28

64

346

360

751

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); vlastní výpočet * Subjekt/dodavatel je zde započítán tolikrát kolikrát byl vysoutěžen. Celkem bylo mezi dodavateli vysoutěženo 349 organizací.

4.2 Oblast podpory 3.2 Zaměření výzev Výzva č. 19pro předkládání grantových projektů se zaměřuje na podporu sociálních služeb a subjektů působících v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování cílových skupin v oblastech podporovaných aktivit: I. II. III.

Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni

Z hlediska jednotlivých zaměření výzvy č. 19 v jednotlivých verzích, lze konstatovat, že v rámci všech verzí výzvy jsou shodně podporovány aktivity A.-C. (viz výše) shodné jsou i cílové skupiny. Vymezení výzvy přehledně ukazuje následujíc tabulka. Tabulka 22: Zaměření výzvy č. 19 Výzva č. 19 - verze

Verze č. 1

Verze č. 2

Verze č. 3

Verze č. 4

Verze č. 5

Datum zahájení výzvy

5.10.2009

2.8.2010

20.9.2010

1.3.2011

27.6.2011

Datum ukončení výzvy

31.1.2013

31.1.2013

31.1.2013

31.1.2013

31.1.2013

Alokace výzvy (tis. Kč)

477.474.000,- Kč

Žadatelé

Kraje a organizace zřizované kraji působící v sociální oblasti, Obce a organizace zřizované obcemi působící v sociální oblasti, Nestátní neziskové organizace působící v sociální oblasti; Poskytovatelé sociálních služeb registrovaní dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů; Vzdělávací instituce akreditované podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – pouze v případě činností aktivity A

Míra podpory

dotace 100 % (85 % ESF; 15 % SR)

Minimální výše podpory na jeden projekt

V případě aktivity A: Minimální výše podpory na jeden projekt: 0,5 mil. Kč V případě aktivity B: Minimální výše podpory na jeden projekt: 1 mil. Kč V případě aktivity C: Minimální výše podpory na jeden projekt: 0,5 mil. Kč

60

Maximální výše podpory na jeden projekt

V případě aktivity A: Maximální výše podpory na jeden projekt: 10 mil. Kč V případě aktivity B: Maximální výše podpory na jeden projekt: 10 mil. Kč V případě aktivity C: Maximální výše podpory na jeden projekt: 5 mil. Kč

Podporované aktivity, typy činností / cílové skupiny

A. Podpora vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb působících v oblasti sociální integrace příslušníků romských lokalit Činnosti: A1. profesní (odborné) vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb, a tosociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a vedoucích pracovníkův rámci vzdělávacích programů akreditovaných podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, A2. profesní (odborné) vzdělávání pracovníků krajských a obecních úřadů (jedná seo pracovníky vykonávající metodickou, analytickou a koncepční činnost v oblastiprocesu plánování, kvality sociálních služeb a v oblasti metod sociální práce.v rámcikurzů akreditovaných podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územníchsamosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,nebo podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějšíchpředpisů. Cílové skupiny:  pracovníci poskytovatelů sociálních služeb působící v oblasti sociální integrace příslušníků romských lokalit (jedná se o následující okruhy pracovníků, kteří vykonávají odbornou činnost v sociálních službách – sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách a o vedoucí pracovníky dle §117a odst. 1 zákona o sociálních službách),  pracovníci krajských a obecních úřadů, kteří působí v oblasti sociální integracepříslušníků romských lokalit. B. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociální integrace příslušníků sociálně vyloučených romských komunit/lokalit: Činnosti: B1. Podpora poskytování vybraných registrovaných sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějšíchpředpisů. B2. Podpora dalších činností a aktivit umožňující prevenci sociálního vyloučení nebo přímou pomoc příslušníkům sociálně vyloučených romskýchkomunit/lokalit s důrazem především na:  programy prevence sociálně patologických jevů včetně prevence kriminalitya včetně podpory osvěty v této oblasti,  programy získávání základních sociálních a profesních dovedností,  programy motivace, pracovní a sociální rehabilitace,  programy pro osoby závislé na drogách,  programy pro předcházení ekonomické nestability rodin a jednotlivců a finanční gramotnosti a prevence pro osoby ohrožené předlužeností (včetněporadenství),  programy pro osoby opouštějících zařízení výkonu trestu,  programy pro osoby opouštějících školská zařízení pro výkon ústavní neboochranné výchovy,  programy pomoci při realizaci investičních akcí financovaných z ERDF v rámciIntegrovaného operačního programu. Cílové skupiny: Příslušníci sociálně vyloučených romských komunit/lokalit – pouze osoby od 15 letvěku (primárně bude podpora zaměřena na sociálně vyloučené lokality podle Analýzysociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů

61

působícíchv této oblasti – GAC 2006). C. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni Činnosti:  podporu zavádění různých forem partnerství subjektů, které se podílejí na procesu sociální integrace cílové skupiny, včetně návaznosti na tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb;  podporu managementu a řízení subjektů poskytujících služby v sociálně vyloučenýchromských lokalitách,  podpora tvorby a vedení projektové dokumentace a projektového řízení,  zavádění procesu kvality a kontroly (hodnocení) poskytování sociálních služebv sociálně vyloučených romských komunitách. Cílové skupiny:  zadavatelé sociálních služeb – pracovníci krajů a obcí, kteří působí v oblasti sociální integrace,  poskytovatelé registrovaných sociálních služeb a další subjekty poskytující služby napomáhající sociální integraci cílovým skupinám,  orgány veřejné správy působící v oblasti sociální integrace. Regionální zaměření

Regionální grantové projekty a nadregionální grantové projekty

Specifika

Verze výzvy jsou shodné

Zdroj dat: Text výzev

Výzva č. 15pro předkládání individuálních projektů se zaměřuje na podporu sociálních služeb a subjektů působících v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování cílových skupin v oblastech podporovaných aktivit: I. II. III.

Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů v oblasti sociálních služeb a sociálního začleňování. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně podpory partnerství na místní a regionální úrovni

Z hlediska jednotlivých zaměření výzvy č. 5 v jednotlivých verzích, lze konstatovat, že v rámci všech verzí výzvy jsou shodně podporovány aktivity I.-III. (viz výše). V případě všech verzí výzvy č. 5 jsou cílovými skupinami:   

příslušníci sociálně vyloučených romských lokalit; zadavatelé sociálních služeb poskytujících služby pro příslušníky sociálně vyloučených romských komunit; poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující nebo podporující poskytování sociálních služeb pro příslušníky sociálně vyloučených romských komunit.

62

Tabulka 23: Zaměření výzvy č. 15 Verze, fáze výzvy

Verze č. 1

Verze č. 2

Datum zahájení fáze výzvy Datum ukončení fáze výzvy Alokace výzvy (tis. Kč)

Verze č. 3

Verze č. 4

Verze č. 5

2. 8. 2010

20. 9. 2010

13. 1. 2011

10. 4. 2012

95.500.000,- Kč

95.500.000,- Kč

145.500.000,- Kč

175.500.000,- Kč

Průběžná výzva do 31. 12. 2012 95.500.000,- Kč

Příjemce

Kraje

Míra podpory

Nevratná finanční pomoc ve výši 100 %

Minimální a maximální výše podpory na jeden projekt

Není stanovena

Podporované aktivity, typy činností / cílové skupiny

Podporované aktivity: I. Podpora vzdělávání zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů služeb a dalších subjektův oblasti sociálního začleňování příslušníků romských komunit II. Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálníhozačleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit III. Podpora procesů poskytování sociálních služeb, včetně rozvoje partnerství na místnía regionální úrovni Cílové skupiny:  příslušníci sociálně vyloučených romských lokalit;  zadavatelé sociálních služeb poskytujících služby pro příslušníky sociálněvyloučených romských komunit;  poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty poskytující nebo podporujícíposkytování sociálních služeb pro příslušníky sociálně vyloučených romskýchkomunit.

Regionální zaměření Specifikum

regionální Jiná výše finanční alokace

Jiná výše finanční alokace

Zdroj dat: Text výzev

63

Výsledky výzev Předkládání projektů výzvy č. 19. bylo ukončeno v červenci roku 2008. Výše alokace výzvy byla 477,5 mil. Kč. Celkový počet předložených projektů dosáhl 324, v objemu téměř 2,2 mld. Kč. Schváleno/nakontrahováno bylo 76 projektů v objemu 458 mil. Kč celkových veřejných výdajů.Realizaci dosud ukončilo 32 projektů. Tabulka 24: Přehled výsledků výzvy č. 19 oblasti podpory 3.2 (GP) Výzva č.

19

Datum ukončení výzvy

21. 7. 2008

Alokace výzvy (tis. Kč)

477 474

Počet předložených žádostí

324

Objem předložených žádostí (tis. Kč)

2 191 128

Vybrané/schválené projekty (počet)

76

Vybrané/schválené projekty (tis. Kč)

458 146

Projekty s ukončenou realizací (počet)

32

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); Údaje v Kč odpovídají celkovým veřejným výdajům

V rámci 15 výzvy oblasti podpory 3.2 pro předkládání individuálních projektů bylo doposud schváleno/nakontrahováno 7 projektů s celkovou alokací 144,4mil. Kč. Z nich svou realizaci zatím ukončily2 projekty s rozpočtem v objemu 32,7 mil. Kč. Tabulka 25: Přehled výsledků výzvy č. 15 pro předkládání IP oblasti podpory 3.2 Výzva č. Datum ukončení výzvy

15 průběžná výzva (do 31. 12. 2012)

Projekty v procesu hodnocení/výběru (počet) Alokace výzvy (tis. Kč) Počet předložených žádostí Objem předložených žádostí (tis. Kč)

2 254 000 15 371 295

Projekty v procesu hodnocení/výběru (počet)

2

Vybrané/schválené projekty (počet)

7

Vybrané/schválené projekty (tis. Kč)

144 422

Projekty s ukončenou realizací (počet)

2

Projekty s ukončenou realizací (tis. Kč)

32 732

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); Údaje v Kč odpovídají celkovým veřejným výdajům

64

Regionální rozložení projektů Níže uvedená tabulka ukazuje regionální rozložení grantových projektů 19. výzvy v jednotlivých krajích. Z hlediska nakontrahovaných prostředků a počtu realizovaných projektů se ukazuje jednoznačná koncentrace do Ústeckého kraje (31,4 % prostředků, 27 projektů). Dále pak Moravskoslezského kraje (16 projektů, 15,6 % prostředků), Jihomoravského kraje (12 projektů, 13,1 % prostředků) a Středočeského kraje (10 projektů, 10,0 % prostředků). Kromě Olomouckého kraje s 8% podílem ostatní kraje nedosahují výše než 5% podílu na alokaci schválených projektů. Tabulka 26: Regionální rozložení projektů 19 výzvy Kraj

Předložené žádosti

Nakontrahované projekty

z toho ukončené

Počet

tis. Kč

podíl v%

Počet

tis. Kč

podíl v%

Počet

Jihočeský kraj

20

51 875

2,4

7

13 957

3,0

2

Jihomoravský kraj

39

203 291

9,3

12

60 076

13,1

5

Karlovarský kraj

30

128 549

5,9

9

20 868

4,6

2

Královéhradecký kraj

14

21 979

1,0

4

6 892

1,5

1

Liberecký kraj

26

91 474

4,2

6

18 554

4,0

3

Moravskoslezský kraj

97

566 182

25,8

16

71 321

15,6

6

Olomoucký kraj

30

123 471

5,6

10

39 152

8,5

5

Pardubický kraj

13

59 181

2,7

3

1 885

0,4

Plzeňský kraj

14

52 492

2,4

5

15 051

3,3

1

Středočeský kraj

46

204 767

9,3

10

46 013

10,0

4

Ústecký kraj

105

587 959

26,8

27

143 935

31,4

11

Vysočina

10

35 852

1,6

3

4 729

1,0

Zlínský kraj

15

64 057

2,9

5

15 713

3,4

2

Celkem

324

2 191 128

100

76

458 146

100,0

32

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); Údaje v Kč odpovídají celkovým veřejným výdajům

Největší přetlak projektů z absolutního hlediska vykázaly projekty zaměřené na řešení situace v Moravskoslezském kraji, kde byly přijaty projekty pokrývající pouze 12,6 % finančního objemu žádostí (průměr za všechny projekty byl 20,9 %). Objem nakontrahovaných prostředků a úspěšnost projektů v jednotlivých krajích ukazuje následující graf.

65

160

35 31,7

31,4

140

29,6

30

28,7

26,9

120

27

24,525

24,5 22,5

100

20,3

80

20

16,2

60

16

12

10

9

40

7 14

60

21

7

4

19

71

39

3,2

Nakontrahované (počet projektů) úspěšnsot z hlediska požadované dotace

5 5

5 2 3 15

Nakontrahované (Kč)

10

10

6

20

15

13,2

12,6

počet projektů / úspěšnost v %

mil. Kč

Graf 14: Regionální rozložení GP oblasti podpory 3.2 výzvy č. 19

46

144

5 3 16

0

0

Většina projektů (38) schválených v rámci 19. výzvy má dopad pouze v jednom kraji. Třináct projektů má pak celonárodní charakter s dopadem do všech 13 krajů. Rozložení projektů s dalšími počty dopadových krajů ukatuje následující tabulka. Tabulka 27: Projekty výzvy č. 19 dle počtu krajů, do kterých mají tyto projekty dopad Počet krajů s dopadem projektu

Počet projektů

1

38

3

3

4

8

6

6

7

7

13

13

Celkem

75

Pozn.: Jedná se o počty krajů, do kterých mají jednotlivé projekty dopad.

Individuální projekty 15. výzvy mají regionální charakter a jsou vždy zaměřeny pouze na jeden kraj. Sedm projektů je realizováno v 6 krajích. Rozložení finančních prostředků mezi jednotlivé kraje ukazuje následující tabulka. Tabulka 28: Nakontrahované prostředky u individuálních projektů výzvy č. 15 dle krajů Kraj

Nakontrahované projekty Počet

Kč

podíl v %

z toho ukončené

Podpořené osoby (cíl)

počet

počet

Karlovarský kraj

1

23 855 188

16,5

Královéhradecký kraj

2

33 292 592

23,1

Moravskoslezský kraj

1

34 702 823

24,0

1 112

Olomoucký kraj

1

19 089 700

13,2

804

Pardubický kraj

1

14 909 775

10,3

882

Ústecký kraj

1

18 571 900

12,9

1

550

Celkem

7

144 421 978

100

2

7 833

1 174 1

3 311

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012)

66

V rámci projektů 15 výzvy by mělo být dle cílových hodnot celkem podpořeno 7 833 osob. Počty podpořených osob v jednotlivých krajích/projektech jsou předpokládány ve výši od 550 osob v Ústeckém kraji přes 3 tis. Královéhradeckém kraji (viz výše uvedená tabulka). Dosažené hodnoty byly zatím vykázány pouze u třech projektů (Královéhradecký, Olomoucký a Ústecký kraj), a to ve výši 5 327 osob. U projektu v Královéhradeckém kraji, který byl již ukončen, došlo k překročení cílové hodnoty o 19 % (vykázáno bylo 3 930 podpořených osob). Podporované aktivity/cílové skupiny – grantové projekty Grantové projekty oblasti podpory 3.2 většinou zaměřeny na poskytování komplexních služeb dle potřeb klienta a jejich zaměření je mířeno na příslušnou lokalitu jako celek. Projekty tak zahrnují jak terénní a ambulantní typ podpory a zaměřují se na zvýšení motivace, zvýšení odborných dovedností ve vztahu k trhu práce, řeší ekonomickou nestabilitu klientů, zadluženost a další aktivity (např. právní poradenství). Komplexních projektů jsme identifikovali 51 ze 76 realizovaných. Tyto projekty pokrývají téměř tři čtvrtiny nakontrahovaných prostředků 19. výzvy. U specificky zaměřených projektů jsme identifikovali 7 okruhů, na které se projekty specificky zaměřují. Největší počet specificky zaměřených projektů se zaměřuje na školení terénních pracovníků (11 projektů). Na mladistvé jsou pak cíleně zaměřeny 4 projekty, ke kterým bychom mohli připočítat i další dva projekty zaměřené na matky s dětmi, kde cílová skupina většinou rovněž zahrnuje osoby do 26 let. Počty a objem projektů dle věcného zaměření ukazuje následující tabulka. Tabulka 29: Zaměření projektů výzvy19 Zaměření

Nakontrahované projekty Počet

Kč

z toho ukončené

podíl v %

počet

obecné-komplexní

51

336 051 646

73,4

22

specifické

25

122 094 787

26,6

10

12

31 660 828

6,9

5

mladiství

4

30 071 402

6,6

3

zadlužení

3

24 161 292

5,3

nezaměstnaní

2

9 974 105

2,2

1

osoby s kriminální minulostí

2

13 589 400

3,0

1

mládež 15-18 let a matky s dětmi

1

6 254 321

1,4

osamělé matky s dětmi

1

6 383 438

1,4

76

458 146 432

100

z toho zaměření: terénní sociální pracovníci a organizace

Celkem

32

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012); vlastní třídění

Dle předpokládaných cílových hodnot u nakontrahovaných projektů 19 výzvy by měly tyto projekty celkem podpořit 30 tis. osob. Jak ukazují již ukončené projekty, kde došlo k překročení původně plánovaných hodnot o více než 20 %, lze předpokládat překročení cílových hodnot, ke kterým se příjemci zavázali. Počet vykázaných podpořených osob (dosažená hodnota) dosahuje hodnoty 24 791 osob. Podpořených klientů osob pak bylo vykázáno 15 460, ale vzhledem k tomu, že příjemci tuto hodnotu nevykazují důsledně (a to ani u již finančně ukončených projektů) nelze ji považovat za vypovídající.

67

Podporované aktivity/cílové skupiny – individuální projekty Aktivity individuálních projektů 15 výzvy jsou zaměřeny na tyto činnosti:     

tvorbu strategie/plánování/ studie analýzy/ pracovní skupiny vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků samosprávy zajištění potřebných služeb pro cílovou skupinu (terénní práce) publicitu řízení a administraci projektu

Terénní prácea další aktivity (např. školení terénních pracovníků, právní poradenství, zajištění publicity/propagačních předmětů) jsou v rámci projektu zajištěny dodavatelsky na základě výběrových řízení. Tabulka níže ukazuje počty výběrových řízení dle jejich stavu realizace a počty vybraných dodavatelů pro realizaci dodávek.Výběr dodavatelů zatím nebyl realizován v Karlovarském a Pardubickém kraji (resp. informace o vybraných dodavatelích nebyly zatím vloženy do informačního systému).Celkový nesmlouvaný finanční objem u ukončených výběrových řízení dosáhl 77 mil. Kč, tj. přibližně polovinu celkové alokace schválených projektů. Tabulka 30: Výběrová řízení u projektů výzvy15 Kraj

Výběrové řízení plánováno

Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj

Výběrové řízení zahájeno

Výběrové řízení ukončeno

Celkem

5

3

5 15

15

24

3

9

6

4

4

5

3

Olomoucký kraj Pardubický kraj

2

8

10

Ústecký kraj Celkem 10 Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 17. 9. 2012)

Počet dodavatelů

11

2

2

7

24

45

42

Z hlediska zaměření výběrových řízení bylo z 24 ukončených řízení 13 zaměřeno na zajištění sociálních služeb (většinou terénních prací). Nasmlouvaná částka u těchto výběrových řízení dosáhla přes 72 mil. Kč odpovídající 93,9 % z celkové nesmlouvané částky u všech provedených výběrových řízení. Na zajištění administrace projektů pak připadá 4,5 % z celkového objemu nasmlouvané částky. Tabulka 31: Výběrová řízení u projektů výzvy15 dle zaměření (ukončená VŘ) Kraj

Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Ústecký kraj Celkem Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj

Administrace projektu

Analýza Školení Terénní práce sociálně pracovníků a další vyloučených sociálních sociální lokalit služeb služby Počet VŘ 4 1 3 5 3 1 3 2 5 1 3 13 Nesmlouvaná cena v Kč bez DPH 2 369 000 506 030 694 879 18 569 324 24 364 653

Publicita

2

2 64 133

Celkem

15 3 4 2 24 22 203 366 24 364 653

68

Kraj

Administrace projektu

Olomoucký kraj 1 100 000 Ústecký kraj Celkem 3 469 000 Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 17. 9. 2012)

Analýza sociálně vyloučených lokalit

506 030

Školení pracovníků sociálních služeb

Terénní práce a další sociální služby 12 691 045 16 670 743 694 879 72 295 765

Publicita

64 133

Celkem

13 791 045 16 670 743 77 029 807

Z 22 plánovaných a zahájených výběrových řízení pak bude na zajištění terénních prací zaměřeno 9 s celkovým předpokládaným finančním objemem ve výši 33 mil. Kč (91,9 %). Tabulka 32: Výběrová řízení u projektů výzvy15 dle zaměření (plánovaná a zahájená VŘ) Kraj

Administrace projektu

Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Ústecký kraj Celkem

1 3 1 1 6

Analýza Školení sociálně pracovníků vyloučených sociálních lokalit služeb Počet VŘ 1 1 1

Terénní práce a další sociální služby

Publicita

Celkem

1

2 2

5 6 10 1 22

8

2 1 9 Předpokládaná hodnota celkem v Kč bez DPH Královéhradecký kraj 66 666 416 666 20 349 000 Moravskoslezský kraj 694 333 1 000 000 Olomoucký kraj 182 000 140 000 12 719 582 Ústecký kraj 58 333 Celkem 1 001 332 1 416 666 140 000 33 068 582 Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 17. 9. 2012)

4 174 999 197 584

372 583

21 007 331 1 891 918 13 041 582 58 333 35 999 164

Rozdělení prostředků na tyto aktivity v rámci jednotlivých projektů a srovnání přístupů k řešení problematiky vyloučených lokalit v jednotlivých projektech bude podrobně řešeno až v následné fázi projektu na základě podrobných podkladů k jednotlivým projektům (včetně informací od příjemců), které k datu zpracování této zprávy zatím nebyly k dispozici.

69

5 Vazba projektů OP LZZ na OP RLZ Pro identifikaci navazujících projektů z hlediska příjemci OP LZZ o.p. 3.1 a 3.2 na projekty OP RLZ je relevantní u OP RLZ sledovat projekty realizované v rámci opatření 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí a opatření 2.3 - Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb.Na základě provedené analýzy byliidentifikovánipříjemci OP LZZ o.p. 3.1 a 3.2, kteří realizovali projekt i v rámci OP RLZ v opatřeních 2.1 a 2.3. Z celkového počtu 100 příjemců grantových projektů OP LZZ o.p. 3.1 (65 příjemců) a 3.2 (41 příjemců)bylo celkem identifikováno 40 příjemců, kteří dříve realizovali projekt v rámci OP RLZ v opatřeních 2.1 a 2.3. Tito příjemci celkem v rámci OP RLZ realizovali 55 projektů (32 v opatření 2.1 a 23 v opatření 2.3) v celkovém objemu 255 mil. Kč celkových veřejných výdajů. V rámci OP LZZ pak tito příjemci nyní realizují/realizovali 69 projektů (33 v rámci o.p. 3.1 a 36 projektů v rámci o.p. 3.2) v celkovém objemu 397 mil. Kč (165 mil. Kč v rámci o.p. 3.1 a 232 mil. Kč v rámci o.p. 3.2). V rámci o.p. 3.1 OP LZZ výzev č. 21, 43 a 67 je tak realizováno 43 % projektů příjemci, kteří rovněž realizovali svůj projekt v rámci OP RLZ opatření 2.1 nebo 2.3. U o.p. výzvy č. 15 je tento podíl 48 %. V příloze 5 jsou tito příjemci specifikováni s uvedením počtu a finančního objemu grantových projektů, které daný příjemce realizoval v rámci OP LZZ o.p. 3.1 a 3.2 a v rámci OP RLZ opatření 2.1 a 2.3. Tabulka 33: Výběrová řízení u projektů výzvy15 dle zaměření (plánovaná a zahájená VŘ) Oblast podpory OP LZZ

3.1

3.2

Návaznost projektů 2.1 2.3 2.1 2.3 Celkem Opatření OP RLZ Obdobné zaměření projektu 10 9 19 Realizace obdobného projektu v jiném regionu 9 9 Aktivity navazují na předchozí projekt rozšíření poskytovaných služeb 3 3 3 9 Aktivity navazující na předchozí posilování kapacit - nyní podpora sociálních služeb 4 9 1 8 22 Aktivity navazující na předchozí posilování kapacit - další posílení kapacit organizace 1 3 4 Jiné zaměření - projekt věcně přímo nenavazuje, jedná se o jinou oblast 3 1 2 6 Celkový součet 20 13 25 11 69 Zdroj dat: vlastní třídění projektů na základě informací z IS Monit7+ OP LZZ (data k 17. 9. 2012)a IS Monit7+ OPRLZ

U žadatelů realizující projekt jak v OP LZZ tak dříve v OP RLZ byla posouzena věcná návaznost projektů těchto projektů. Celkem bylo identifikováno šest typů návaznosti (viz tabulka výše): 

Obdobné zaměření projektu – projekt realizovaný v OP LZZ má obdobné zaměření jako předchozí projekt v OP RLZ. Projekt je zaměřen na stejnou cílovou skupinu a rozsah poskytovaných služeb je obdobný s tím, že často došlo k jejich částečnému vylepšení (např. nová metodika apod.) ale rozsah služeb zůstává de facto obdobný. U některých projektů OP RLZ nebyl popis projektu na takové úrovni, abychom mohli vyhodnotit, zda v rámci projektu 70









OP LZZ došlo k zavedení skutečně nových aktivit, tyto projekty pak zařazeny do této skupiny a nikoli do skupiny projektů, kde došlo k rozšíření aktivit. Projektů s touto návazností bylo identifikováno celkem 19 (10 projektů u o.p. 3.1 a 9 projektů u o.p. 3.2). U všech projektů se jedná o návaznost na projekty OP RLZ opatření 2.1. Z hlediska věcného zaměření se jedná o projekty zacílené de facto na všechny cílové skupiny kromě projektů zaměřené na řešení problematiky osob se zdravotním či duševním postižením. Realizace obdobného projektu v jiném regionu – jedná se o projekty/příjemce OP LZZ, kteří realizují obdobné aktivity jako u projektu OP RLZ, ale v jiném regionu. Data za místo realizace projektů OP RLZ byla neúplná a počet těchto projektů tak může být ve skutečnosti vyšší (ve prospěch skupiny projektů s obdobným zaměřením). Těchto projektů bylo identifikováno celkem 9, a to jako projekty pouze v rámci o.p. 3.2 navazující na projekty OP RLZ z opatření 2.1. Jedná se tedy o projekty zaměřené na řešení problematiky vyloučených romských lokalit. Sedm z těchto 9 projektů bylo zaměřeno na komplexní služby, jeden na řešení zadluženosti a jeden s orientací na nezaměstnané Romy. Aktivity navazují na předchozí projekt - rozšíření poskytovaných služeb – projekt realizovaný v OP LZZ věcně navazuje na projekt v OP RLZ (zejména z hlediska zaměření na cílovou skupinu)a zároveň dochází k rozšíření poskytovaných služeb, tj. na rozdíl od obdobně zaměřených projektů u projektu OP LZZ dochází zavedením nové aktivity (oproti projektu OP RLZ) k rozšíření služeb poskytovaných organizací (jedná se například o zavedení nových výcvikových programů, rozšíření ambulantních aktivit na terénní, u cílové skupiny cizinců pak bylo například právní poradenství rozšířeno o výuku českého jazyka apod.). Projektů s touto návazností bylo identifikováno 9 (6 projektů u o.p. 3.1 a 3 projekty u o.p. 3.2). Jak je uvedeno výše některé z projektů OP LZZ , které přinesly rozšíření služeb, mohly být v důsledku nedostatečného popisu projektu u OP RLZ zahrnuty do projektů s obdobným zaměřením. Z hlediska věcného zaměření se u o.p. 3.1 jedná o 3 projekty zaměřené na osoby s chronickým duševním onemocněním, dva projekty zaměřené na imigranty a azylanty a jeden projekt na osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách. Aktivity navazující na předchozí posilování kapacit - nyní podpora sociálních služeb – jedná se o projekty/příjemce OP LZZ, kteří se v rámci projektu OP RLZ zaměřili na posilování kapacit organizace (zejména se jednalo o proškolení pracovníků organizace, u některých projektů pak i o pilotní otestování nových/inovativních služeb). Návazný projekt příjemce OP LZZ se pak zaměřil na konkrétní poskytování sociální služby. Projekt OPRLZ se tak zaměřil na rozvoj organizace příjemce a projekt OPLZZ následně řeší problém cílové skupiny. Takto navazujících projektů bylo identifikováno celkem 22 (13 projektů u o.p. 3.1 a 9 projektů u o.p. 3.2) s tím, že 17 projektů navazovalo na projekty OP RLZ z opatření 2.3a 5 projektů navazuje na projekty z opatření 2.1. Z opatření 2.1 OP LRZ , které bylo primárně zaměřeno na posilování kapacit organizace, nebyly do této skupiny zařazeny projekty, které v popise projektu kromě posilování organizace uváděly i rozšíření poskytovaných služeb. Z hlediska věcného zaměření je nejvíce navazujících projektů v o.p. 3.1 zaměřeno na zdravotně či mentálně postižené (celkem 7 projektů) a 3 projekty jsou pak zaměřeny na osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách. Aktivity navazující na předchozí posilování kapacit - další posílení kapacit organizace– jedná se o projekty OP LZZ zaměřené na posilování kapacit organizace (školení pracovníků) navazující na projekty OP RLZ s obdobným zaměřením. Takto navazující projekty byly identifikovány 4, a to u o.p. 3.2. Tři z těchto projektů navazují na projekty opatření OP LZZ 2.3. 71



Jiné zaměření - projekt věcně přímo nenavazuje, jedná se o jinou oblast – projekt OP LZZ zařazený do této skupiny se zaměřuje na jiné cílové skupiny než projekt realizovaný příslušným žadatelem v OP RLZ. Příkladem mohou být dva projekty o.p. 3.2, kde se žadatel v rámci OP RLZ ve svém projektu zaměřoval na osoby bez přístřeší nebo obráceně jeden z projektů se v rámci OP RLZ zaměřoval na problematiků Romů a „navazující“ projekt žadatele v rámci OP LZZ v o.p. 3.1 se zaměřuje na osoby opouštějící výkon trestu.

72

6 Zdroje dat Národní program reforem České republiky 2012 Národní rozvojový plán (NRP) Národní strategický referenční rámec (NSRR) Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012 Národní plán rozvoje sociálních služeb pro období 2011 – 2016 Navrhované oblasti k diskusi v pracovní skupině k Národnímu plánu rozvoje sociálních služeb pro období 2008 - 2009 Bílá kniha v sociálních službách Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování Plány rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů Ekonomicko analytické části plánů rozvoje sociálních služeb jednotlivých krajů Statistiky MPSV, ČSÚ Podpora procesů sociálních služeb (projekt OP LLZ) Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu (evaluace OP LZZ) Zpracování základní podoby koncepce práce s bezdomovci v České republice včetně možností intervencí z ESF do roku 2010 (evaluace OP LZZ) Databáze poskytovatelů sociálních služeb v daném kraji Analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb zpracovávané kraji (některé i jako projekty OP LZZ) Ex-ante evaluace k projektům krajů Dotační program na podporu projektů zaměřených proti chudobě 2010 Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Optimalizace sociálních služeb. Národní centrum sociálních studií, o.p.s (2012) Je nový systém financování sociálních služeb pro staré občany efektivní? Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Ladislav Průša (2009) Efektivní financování sociálních služeb. Ing. Jiří Horecký,B.A.(Hons) prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Strategie Evropa 2020 Optimalizace sociálních služeb; Národní centrum sociálních studií, o.p.s. a Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.(2012) Stručný průvodce zákonem o sociálních službách;MPSV(2006) Zapojení zadavatelů do procesu komunitního plánování sociálních služeb diplomová práce, E. Fleischmannová (2012) Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012;MPSV (2009) Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči;MPSV(2009, 2010) 73

Report on the Social Impact of the Economic Crisis and Ongoing Fiscal Consolidation, Social Protection Committee (2011) Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování (2012), MPSV Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ „Analýza podpory celoživotního učení, zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a jejich vzájemných vazeb s důrazem na adaptibilitu zaměstnanců a doporučení pro období 2014+“, HOPE - E.S., v.o.s.(2012) Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v ČR;MPSV (2001) Populační prognóza ČR do r. 2050;ČSÚ (2004) Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování MPSV(2012) Koncepce bydlení ČR do roku 2020 MMR (2011) Populační prognóza ČR do r. 2050, ČSÚ (2004) Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory (2008), VÚPSV – Ladislav Průša) Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007, ČSÚ Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období 2007 - 2013 ESPAD – Mezinárodní (evropský) projekt o alkoholu a jiných drogách. Výroční zpráva Hygienické stanice hl. m. Prahy za rok 2011 Ohrožená mládež mezi prevencí a represí, Institut pro kriminologii a sociální prevenci (2011) Statistická ročenka Vězeňské služby ČR z let 2008-2011 S Romy žít budeme – jde o to jak; Řičan; Portál (1998) Roma, Gypsies, Travellers. J.-P. Liégois Council of Europe(1994) Koncepce integrace cizinců v roce 2005 a její další rozvoj (2005) Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí, MPSV (2011) Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012; ČNB, (2011) IS MONIT7+

74

7 Přílohy

75

Příloha 1 – Nákladovost sociálních služeb Tabulka 34: Nákladovost druhů sociálních služeb dle jednotlivých krajů

76

77

78

Zdroj: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči(2010), MPSV

79

Příloha 2 - Regionální analýza Oblast podpory 3.1 Tabulka 35: Regionální dopady GP oblasti podpory 3.1 (počty projektů) Popisky řádků

Předložené žádosti

Vyřazené projekty*

Nakontrahované projekty

Realizace ukončena

Úspěšnost v %

Výzva 21 Jihočeský kraj

31

24

7

7

22,6

Jihomoravský kraj

46

40

6

6

13,0

Karlovarský kraj

24

21

3

3

12,5

Královéhradecký kraj

23

20

3

3

13,0

Liberecký kraj

28

24

4

4

14,3

Moravskoslezský kraj

37

32

5

5

13,5

Olomoucký kraj

36

32

4

4

11,1

Pardubický kraj

23

18

5

5

21,7

Plzeňský kraj

29

24

5

5

17,2

Středočeský kraj

46

39

7

7

15,2

Ústecký kraj

54

45

9

9

16,7

Vysočina

24

21

3

3

12,5

Zlínský kraj

27

25

2

2

7,4

Jihočeský kraj

29

21

8

1

27,6

Jihomoravský kraj

35

28

7

2

20,0

Karlovarský kraj

19

16

3

1

15,8

Královéhradecký kraj

21

19

2

1

9,5

Liberecký kraj

20

17

3

1

15,0

Moravskoslezský kraj

27

24

3

1

11,1

Olomoucký kraj

28

24

4

2

14,3

Pardubický kraj

23

20

3

1

13,0

Plzeňský kraj

29

24

5

2

17,2

Středočeský kraj

47

40

7

4

14,9

Ústecký kraj

31

26

5

2

16,1

Vysočina

22

18

4

1

18,2

Zlínský kraj

22

19

3

1

13,6

Jihočeský kraj

21

18

3

14,3

Jihomoravský kraj

25

16

9

36,0

Karlovarský kraj

10

7

3

30,0

Královéhradecký kraj

14

11

3

21,4

Liberecký kraj

15

11

4

26,7

Moravskoslezský kraj

24

18

6

25,0

Olomoucký kraj

21

16

5

23,8

Pardubický kraj

14

9

5

35,7

Plzeňský kraj

13

8

5

38,5

Středočeský kraj

35

27

8

22,9

Ústecký kraj

24

18

6

25,0

Výzva 43

Výzva 67

80

Popisky řádků

Předložené žádosti

Vyřazené projekty*

Nakontrahované projekty

Realizace ukončena

Úspěšnost v %

Vysočina

13

10

3

23,1

Zlínský kraj

15

11

4

26,7

Jihočeský kraj

81

63

18

8

22,2

Jihomoravský kraj

106

84

22

8

20,8

Karlovarský kraj

53

44

9

4

17,0

Královéhradecký kraj

58

50

8

4

13,8

Liberecký kraj

63

52

11

5

17,5

Moravskoslezský kraj

88

74

14

6

15,9

Olomoucký kraj

85

72

13

6

15,3

Pardubický kraj

60

47

13

6

21,7

Plzeňský kraj

71

56

15

7

21,1

Středočeský kraj

128

106

22

11

17,2

Ústecký kraj

109

89

20

11

18,3

Vysočina

59

49

10

4

16,9

Zlínský kraj

64

55

9

3

14,1

Celkem

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012) * Včetně náhradních projektů

Tabulka 36: Regionální dopady GP oblasti podpory 3.1 (počty projektů) Kraj

Předložené žádosti

Vyřazené projekty*

Nakontrahované projekty

Realizace ukončena

Úspěšnost v%

Výzva 21 Jihočeský kraj

80 979 826

67 571 851

13 587 975

13 587 975

16,6

134 583 672

122 285 708

12 297 964

12 297 964

9,1

Karlovarský kraj

54 323 018

52 990 500

1 332 518

1 332 518

2,5

Královéhradecký kraj

58 715 341

57 382 823

1 332 518

1 332 518

2,3

Jihomoravský kraj

Liberecký kraj

60 146 940

57 440 804

2 706 136

2 706 136

4,5

Moravskoslezský kraj

100 745 044

90 417 938

10 327 106

10 327 106

10,3

Olomoucký kraj

93 572 811

79 820 800

13 752 012

13 752 012

14,7

Pardubický kraj

43 614 343

37 752 311

5 862 032

5 862 032

13,4

Plzeňský kraj

88 097 626

78 911 502

9 186 124

9 186 124

10,4

Středočeský kraj

161 709 286

137 941 172

23 768 114

23 768 114

14,7

Ústecký kraj

203 373 592

171 989 726

31 383 867

31 383 867

15,4

Vysočina

29 456 817

27 212 136

2 244 680

2 244 680

7,6

Zlínský kraj

62 201 965

61 569 422

632 544

632 544

1,0

1 171 520 281

1 043 286 694

128 413 587

128 413 587

10,9

Výzva 43 Jihočeský kraj

48 812 869

30 271 386

18 541 483

632 195

38,0

Jihomoravský kraj

80 817 246

58 872 801

21 944 445

2 627 103

27,2

Karlovarský kraj

19 369 946

17 515 391

1 854 556

632 195

9,6

Královéhradecký

22 461 280

21 212 610

1 248 670

632 195

5,6

81

Kraj

Předložené žádosti

Vyřazené projekty*

Nakontrahované projekty

Realizace ukončena

Úspěšnost v%

kraj Liberecký kraj

16 022 746

14 168 190

1 854 556

632 195

11,6

Moravskoslezský kraj

49 167 939

44 017 538

5 150 401

632 195

10,5

Olomoucký kraj

40 733 794

33 939 659

6 794 135

3 109 192

16,7

Pardubický kraj

29 566 494

25 127 830

4 438 664

632 195

15,0

Plzeňský kraj

63 575 401

46 485 799

17 089 602

10 466 773

26,9

Středočeský kraj

130 940 276

113 706 456

17 233 820

13 451 339

13,2

Ústecký kraj

76 323 641

65 263 966

11 059 675

2 723 886

14,5

Vysočina

22 876 427

15 591 588

7 284 839

632 195

31,8

Zlínský kraj

31 592 806

26 024 222

5 568 584

632 195

17,6

632 260 866

512 197 437

120 063 430

37 435 852

19,0

Výzva 67 Jihočeský kraj

54 146 410

52 245 089

1 901 321

3,5

Jihomoravský kraj

63 380 439

43 147 038

20 233 401

31,9

Karlovarský kraj

4 284 875

2 308 416

35,0

Královéhradecký kraj

19 042 716

16 734 300

2 308 416

12,1

Liberecký kraj

15 706 610

12 650 663

3 055 947

19,5

Moravskoslezský kraj

59 531 676

43 356 909

16 174 768

27,2

Olomoucký kraj

69 493 240

57 013 751

12 479 489

18,0

Pardubický kraj

11 250 045

6 600 803

4 649 242

41,3

Plzeňský kraj

15 875 286

4 975 700

10 899 586

68,7

122 114 071

109 072 537

13 041 534

10,7

Ústecký kraj

78 716 906

59 732 976

18 983 930

24,1

Vysočina

10 583 237

8 681 916

1 901 321

18,0

Zlínský kraj

29 056 598

19 684 627

10 331 971

32,3

555 490 524

438 181 184

118 269 340

21,1

Středočeský kraj

6 593 291

Celkem Jihočeský kraj

183 939 105

150 088 326

34 030 779

14 220 170

18,4

Jihomoravský kraj

278 781 357

224 305 547

54 475 810

14 925 067

19,5

Karlovarský kraj

80 286 255

74 790 766

5 495 489

1 964 713

6,8

Královéhradecký kraj

100 219 337

95 329 733

4 889 604

1 964 713

4,9

91 876 296

84 259 658

7 616 638

3 338 331

8,3

Moravskoslezský kraj

209 444 659

177 792 385

31 652 275

10 959 301

15,1

Olomoucký kraj

203 799 846

170 774 210

33 025 635

16 861 203

16,2

Pardubický kraj

84 430 882

69 480 945

14 949 937

6 494 227

17,7

Plzeňský kraj

167 548 313

130 373 002

37 175 312

19 652 896

22,2

Středočeský kraj

414 763 633

360 720 165

54 043 468

37 219 453

13,0

Ústecký kraj

358 414 139

296 986 668

61 427 471

34 107 753

17,1

62 916 481

51 485 640

11 430 840

2 876 875

18,2

122 851 369

107 278 270

16 533 098

1 264 738

12,7

Liberecký kraj

Vysočina Zlínský kraj

82

Kraj Celkem

Předložené žádosti 2 359 271 672

Vyřazené projekty* 1 993 665 315

Nakontrahované projekty 366 746 357

Realizace ukončena 165 849 439

Úspěšnost v% 15,5

Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012) * Včetně náhradních projektů

83

Příloha 3 – Cílové skupiny Oblast podpory 3.1 Tabulka 37: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 dle cílové skupiny (počty projektů) Cílová skupina Osoby se zdravotním postižením

Výzva č. 21 9

Celkem

Podíl v %

43 2

67 1

12

16,0

Osoby s chronickým duševním onemocněním

5

7

4

16

21,3

Osoby bez přístřeší

1

-

2

3

4,0

Děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let)

1

-

1

2

2,7

Děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let) probační program

1

2

1

4

5,3

Osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody a osoby ve výkonu trestu

-

2

-

2

2,7

Osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy - děti z DD

2

1

1

4

5,3

Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané

1

1

3

5

6,7

Osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách

-

7

6

13

17,3

Imigranti a azylanti

4

3

4

11

14,7

Osoby pečující o osobu blízkou

1

-

-

1

1,3

Více cílových skupin

1

1

-

2

2,7

26

26

23

75

100

Celkem Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012), vlastní třídění

84

Tabulka 38: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 dle cílové skupiny (celkové veřejné výdaje v Kč) Cílová skupina

Výzva č. 21 38 485 654 23 885 077 9 730 120 5 156 082

Osoby se zdravotním postižením Osoby s chronickým duševním onemocněním Osoby bez přístřeší Děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let) Děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na 3 403 250 osoby ve věku 15-26 let) - probační program Osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody a osoby ve výkonu trestu Osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní 10 062 085 nebo ochranné výchovy - děti z DD Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, 4 703 362 oběti obchodu s lidmi, osobykomerčnězneužívané Osobyohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách Imigranti a azylanti 24 764 893 Osoby pečující o osobu blízkou 4 207 644 Více cílových skupin 4 015 422 Celkem 128 413 587 Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012), vlastní třídění

43 10 882 883 26 617 595 7 681 624 16 232 709

Celkem

Podíl v %

67 3 828 038 26 490 801 5 335 075 7 475 306

53 196 574 76 993 472 15 065 195 12 631 388

14,5 21,0 4,1 3,4

3 344 750

14 429 624

3,9

16 232 709

4,4

-

9 834 578

3 809 979

23 706 642

6,5

4 982 736

12 365 350

22 051 448

6,0

30 836 537

38 333 777

69 170 314

18,9

11 185 819 1 808 950 120 063 430

17 286 264 118 269 340

53 236 975 4 207 644 5 824 372 366 746 357

14,5 1,1 1,6 100

85

Tabulka 39: Předpokládaný počet podpořených osob v rámci GP oblasti podpory 3.1 (výzva 21, 43 a 67) dle věcného zaměření projektu Jihočeský Hlavní cílová skupina projektu

Jihomorav Královéhr ský adecký

25 1 086 Osobysezdravotnímpostižením Osoby s chronickým duševním 220 onemocněním Osoby bez přístřeší Děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem 100 na osoby ve věku 15-26 let) Děti, mládež a mladí dospělí (s důrazem na osoby ve věku 15-26 let) - probační 250 131 program Osobyopouštějícízařízeníprovýkonústav 190 níneboochrannévýchovy Osobyopouštějícízařízeníprovýkonústav níneboochrannévýchovy- děti z DD Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby 1 274 630 komerčně zneužívané Osobyohroženézávislostmineboosobyzá 65 653 visléna návykovýchlátkách 640 520 Imigranti a azylanti Osoby pečující o osobu blízkou 400 Více cílových skupin 2 764 3 420 Celkový součet Zdroj dat: IS Monit7+ (data k 7. 9. 2012), vlastní třídění

Liberecký

Moravsko Olomoucký slezský

50 75

130

Pardubický

Plzeňský

Středočes ký

51

36

409

105

30

175

80

380

Ústecký

Vysočina

Zlínský kraj

150 405

Celkem

1 807 95

355

1 440 255 455

225 606 400 60

70

590 45

90

265

650 2 554 645

90 300

650

360

825

580

390

641

340 1 000 1 846

40

900

504

200

1 378

1 950

76

220 446

95

86

2 469 2 894 1 000 620 14 955

Tabulka 40: Zaměření IP oblasti podpory 3.1 z hlediska podporovaného druhu sociální služby (vybrané projekty 5. výzvy) Druh služby

Jihočeský

Jihomor avský

Karlov arský

Královéh radecký

Liberec ký

Moravsk oslezský

Olomou Pardubi cký cký V tis. Kč

Plzeňský

18 598

21 373

12 371

4 156

10 786

3 601

17 559

§ 37odb. sociální poradenství § 43 podpora samostatného bydlení § 54 raná péče § 57 azylové domy § 58 domy na půli cesty

6 318

Vysočina

Zlínský

453 661

47 845

15 167

34 591

16 777

4 711

9 035

62 742

57 350

215 231

120 965

47 353

49 038

89 602

114 656

9 568

10 330

30 230

15 645

29 364

7 950

12 925

18 815

13 042

78 537

95 940 2 929

1 190

15 763

11 542

6 395

5 137

8 930

5 597

5 968

1 544 119 204 291 14 232

12 655 5 588

Celkem

97 357

9 035 111 198

§ 60 krizová pomoc § 61 nízkoprahová denní centra

Ústecký

4 711 2 595

§ 59 kontaktní centra § 60a intervenční centra

Středoč eský

12 655 2 384

16 138

7 719

8 984

103 843

6 633

46 474

7 831

2 885

11 358

19 802

14 673

18 405

11 938

155 718

§ 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež § 64 služby následné péče

51 281

114 301

10 895

57 582

11 144

43 714

36 736

24 320

46 549

46 359

25 008

73 916

27 656

569 462

§ 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi § 67 sociální terapeutické dílny

12 988

142 810

26 557

22 091

75 478

59 008

§ 69 terénní programy

23 398

18 349

56 274

11 324

§ 70 sociální rehabilitace § 70 sociální rehabilitace - osoby ZP Celkem

42 896

15 533

19 373

30 697

14 411

51 759

18 443

14 009

44 896

48 829

15 233

6 600

44 095

483 526

12 709

74 165

21 009

57 640

12 037

110 596

36 396

23 973

29 552

534 656

49 626

30 364

10 261

23 876

50 692

104 720

5 289

10 944

399 325

68 290

27 239

82 272

2 442

183 984

27 602

628 722

256 799

4 976 331

3 741

250 939

15 720

3 700

251 487

5 799

32 736

11 236

1 152 914

248 845

258 443

210 935

583 230

282 938

45 762

45 142

107 142

101 816

283 507

269 475

561 533

337 202

279 571

87

Druh služby

§ 37odb. sociální poradenství § 43 podpora samostatného bydlení § 54 raná péče § 57 azylové domy § 58 domy na půli cesty

Jihočes ký

Jihomora vský

Karlovar ský

Královéhra decký

Liberec ký

Moravskosl ezský

Olomou cký v%

Pardubi cký

Plzeňský

Středoč eský

Ústecký

1,0

2,5

8,8

4,4

1,5

4,0

0,6

5,2

2,0

4,3

0,2

44,3

39,3

19,2

24,3

27,2

36,9

42,8

16,7

18,2

16,0

34,0

6,0

3,0

6,7

3,7

4,9

5,2

5,5

10,4

3,0

2,3

5,6

5,0

28,1

37,4

31,0

1,1

4,1

0,2

0,3

4,5

0,3

§ 60a intervenční centra

2,2

1,4

4,6

2,5

2,4

1,5

2,0

2,1

§ 61 nízkoprahová denní centra § 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež § 64 Služby následné péče

2,6

4,0

3,1

1,1

5,4

3,4

5,2

6,5

20,4

9,9

4,4

22,3

5,3

7,5

13,0

8,6

17,3

8,3

7,4

5,2

12,4

10,7

16,6

8,8

6,5

23,7

9,3

1,6

22,6

4,4

§ 70 sociální rehabilitace

6,0

0,9

2,9

2,3

3,2

1,4

2,1

4,6

3,1

26,4

10,8

11,4

2,8

3,3

0,6

6,8

8,9

6,5

4,9

16,7

8,7

4,5

2,4

17,2

9,7

6,0

12,7

7,4

20,3

4,5

19,7

10,8

8,6

11,5

10,7

5,2

3,6

8,4

18,8

18,6

1,9

4,3

8,0

11,7

9,6

29,4

1,0

3,7

10,7

12,6

100,0

100

23,5

1,4

100,0

Celkem

0,1

3,7

§ 60 krizová pomoc

§ 70 sociální rehabilitace osoby ZP Celkem

Zlínský

0,8

§ 59 kontaktní centra

§ 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi § 67 sociální terapeutické dílny § 69 terénní programy

Vysoči na

21,8

2,3

12,7

5,3

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

16,1

16,8

19,1

30,2

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

Zdroj dat: Vlastní třídění na základě přílohy projektové žádosti č. 2 Přehled sociálních služeb

88

Tabulka 41: Zacílení druhů sociálních služeb na cílové skupiny v projektech 5. výzvy Druh služby

§ 37odb. sociální poradenství § 43 podpora samostatného bydlení

§ 54 Raná péče § 57 azylové domy

Cílové skupiny

Převažující cílová skupina

oběti trestné činnosti

oběti trestné činnosti

osoby se sníženou soběstačností z důvodu duševního onemocnění

osoby se zdravotním postižením

osoba pečující o osobu blízkou osoby bez přístřeší osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy osoby v krizi etnické menšiny oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi děti a mládež

osoba pečující o osobu blízkou osoby bez přístřeší

Ostatní cílové skupiny

nejsou osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením nejsou osoby s chronickým onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy osoby v krizi etnické menšiny oběti domácího násilí oběti obchodu s lidmi oběti trestného činu děti a mládež osoby v nepříznivé životní situaci spojené se ztrátou bydlení osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody,osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, rodiny s dítětem/dětmi osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy osoby pečující o osobu blízkou

89

Druh služby

§ 58 domy na půli cesty

§ 59 kontaktní centra

§ 60 krizová pomoc § 60a intervenční centra

§ 61 nízkoprahová denní centra

Cílové skupiny

Převažující cílová skupina

Ostatní cílové skupiny

zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, a další zařízení uvedená v § 56 z. č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách oběti trestné činnosti a oběti domácího násilí osoby ohrožené násilným chováním jiné osoby obývající společné obydlí

osoby opouštějící zařízení zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí pro výkon ústavní nebo školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, a další zařízení ochranné výchovy uvedená v § 56 z. č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osoby opouštějící školská nebo jiná zařízení (převážně do 26 let), děti, mládež a mladí dospělí ohrožené společ. nežádoucími jevy, osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, osoby bez přístřeší

osoby bez přístřeší

osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením oběti trestné činnosti

osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách

oběti trestné činnosti

oběti domácího násilí, osoby ohrožené násilným chováním jiné osoby obývající společné obydlí, oběti trestné činnosti, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané, oběti trestného činu, děti, mládež a mladí dospělí, oběti trestné činnosti, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané

osoby bez přístřeší

imigranti a azylanti osoby v krizi osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody

oběti domácího násilí

90

Druh služby

§ 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

§ 64 Služby následné péče

Cílové skupiny

osoby ve věku od 15 do 26 let, které jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy

osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby závislé na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, nebo se jí podrobují, nebo abstinují. § 65 sociálně aktivizační rodiny s dětmi, u kterých služby pro rodiny s dětmi je jejich vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobé krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat

Převažující cílová skupina

děti, mládež a mladí dospělí

osoby s chronickým duševním onemocněním

rodiny s dětmi

Ostatní cílové skupiny

osoby ve věku od 15 do 26 let, které jsou ohroženy společensky nežádoucími jevy, mládež ohrožená společensky nežádoucími jevy nad 15 let), děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby v krizi osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny rodiny s dítětem/dětmi, imigranti a azylanti, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí osoby závislé na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, nebo se jí podrobují, nebo abstinují.

děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy oběti domácího násilí oběti trestné činnosti osoby bez přístřeší osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách osoby v krizi etnické menšiny, mládež, mladí dospělí, děti, mládež a mladí dospělí, osoby se ZP, osoby pečující o osobu blízkou, imigranti a azylanti, děti, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí

91

Druh služby

Cílové skupiny

Převažující cílová skupina

Ostatní cílové skupiny

§ 67 sociální terapeutické dílny

osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce

osoby se zdravotním postižením

osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením osoby s tělesným postižením osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením osoby se sluchovým postižením, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

§ 69 terénní programy

osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy

osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy etnické menšiny děti, mládež a mladí dospělí, osoby bez přístřeší, osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením imigranti a azylanti, osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, děti, mládež a mladí dospělí, osoby bez přístřeší, osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané

§ 70 sociální rehabilitace osoby ohrožené sociálním vyloučením

osoby bez přístřeší

osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby s jiným zdravotním postižením,osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, děti, mládež a mladí dospělí, oběti domácího násilí, imigranti a azylanti

§ 70 sociální rehabilitace zdravotně postižení (i - osoby ZP duševně)

osoby se zdravotním postižením

zdravotně postižení (i duševně), osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s mentálním postižením, osoby se zrakovým postižením, osoby s chronickým duševním onemocněním, děti, mládež a mladí dospělí, imigranti a azylanti, etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí

92

Příloha 4 – Potřeby cílových skupin Tabulka 42: Vývoj počtu obyvatel ve vybraných věkových skupinách do r. 2020

Zdroj: Optimalizace sociálních služeb (2012), Národní centrum sociálních studií, o.p.s. a Výzkumný ústav

práce a sociálních věcí, v.v.i.

93

Příloha 5 – Navazující projekty z OP RLZ Tabulka 43: Navazující projekty z OP RLZ (projekty žadatelů, kteří realizovali projekt v OP RLZ) OP LZZ

č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Žadatel Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s. Organizace pro pomoc uprchlíkům, o.s. Sdružení Podané ruce, o.s. Diecézní charita Brno RATOLEST BRNO, občanské sdružení "Občanské sdružení Romodrom" Charita Olomouc "Etincelle, o.s." "Moravskoslezský kruh" "SOZE" Armáda spásy v ČR Asociace pomáhající lidem s autismem - APLA Praha, Střední Čechy, o.s. Centrum pro integraci cizinců FOKUS - sdružení pro péči o duševně nemocné FOKUS Tábor HORIZONT, o.s. IZAP - Sdružení pro integraci zdravých a postižených dětí a mládeže "Chceme žít s vámi" Mana, o.s. Most pro lidská práva Občanská poradna Brno Občanské sdružení Krok Oblastní charita Nové Hrady u

3.1

3.2

OP RLZ

Celkem 2.1

2.3

OP LZZ

Celkem

OP RLZ

3.1

3.2

Celkem

2.1

2.3

Celkem

2

18 781 602

21 984 083

40 765 685

10 061 361

10 061 361

1 2 5

17 486 424 13 967 587 5 491 319

2 791 727

17 486 424 16 759 313 5 491 319

3 145 478 2 994 383 19 399 186

3 145 478 2 994 383 19 999 440

6 748 000 8 014 176 3 741 780 2 966 062 4 207 644 8 254 408 9 730 120

6 748 000 13 986 526 12 294 964 2 966 062 4 207 644 8 254 408 9 730 120

2 075 674 12 711 361 7 641 470

3

3

6

2

3 2 2

1

3 3 2

1 1 4

2 2 2 1 1 1 1

1 1 1 1 1 3

3 1 2 1 1 1 3

1 1

1 1

1 1

1 1

5 599 793 2 855 889

5 599 793 2 855 889

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

7 352 584 3 362 012 2 180 412

7 352 584 3 362 012 2 180 412

564 846 615 863 637 199

564 846 615 863 637 199

1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 2 1

1 1 1 1 3 1

4 319 914 2 476 997 3 189 994 1 808 950 1 994 908 1 980 390

4 319 914 2 476 997 3 189 994 1 808 950 1 994 908 1 980 390

569 821 535 912 641 852 595 546 1 259 460 463 703

569 821 535 912 641 852 595 546 3 168 613 463 703

2 1 1 1 1 1 1

1 1

1

1 1 2 1 1

5 972 350 8 553 184

600 254

1 505 074

3 193 155 12 711 361 8 131 484 596 475 1 505 074

55 018 963

55 018 963

3 935 180 2 157 498

3 935 180 2 157 498

1 909 152

1 117 481 490 014 596 475

94

OP LZZ

č. 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

Žadatel Skutče Plzeňský kraj QUIP - Společnost pro změnu SANANIM Zahrada 2000 o.s. Člověk v tísni, o.p.s. IQ Roma servis, o.s. Český západ o.s. KONÍČEK, občanské sdružení Občanské sdružení Vzájemné soužití Oblastní charita Most "Komunitní centrum Chánov" DROM, romské středisko LIBERECKÉ ROMSKÉ SDRUŽENÍ, o.s. NADĚJE o.s. OBČANSKÁ PORADNA TŘEBÍČ Oblastní charita Kutná Hora Romano jasnica Slezská diakonie

3.1

3.2

OP RLZ

Celkem 2.1

1 1 1 1

1 2 1

8 5 3 2

1 1 1 1 8 5 3 2

2 2 1 1

2 2 1 1

1 1

1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1

Celkem 33 36 Zdroj: Data z IS MONOT7+ OP LZZ a IS MONIT OP RLZ

69

2.3

1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 2 32

23

OP LZZ

Celkem

3.1 1 2 1 1 1 1 1 1

3.2

2.1 4 926 769 18 207 650 1 751 851

58 918 870 35 190 418 5 034 099 7 330 849

9 834 578 8 240 832 6 174 494 3 974 614 58 918 870 35 190 418 5 034 099 7 330 849

1 1 1 1

17 816 482 17 498 772 6 134 860 8 417 405

17 816 482 17 498 772 6 134 860 8 417 405

12 128 840 0

1 1 1 1 1 2

9 178 922 6 430 889 4 043 187 6 038 228 5 350 126 5 629 739 232 314 190

9 178 922 6 430 889 4 043 187 6 038 228 5 350 126 5 629 739

55

9 834 578 8 240 832 6 174 494 3 974 614

OP RLZ

Celkem

164 735 482

397 049 672

2.3

475 695 11 022 470 3 074 928 526 456 589 368

498 931 9 855 480 371 654 32 183 718 592 733 3 758 433 545 542 23 245 244 242 710 162

12 288 808

Celkem 4 926 769 18 207 650 1 751 851 475 695 11 022 470 3 074 928 526 456 589 368 12 128 840 0 498 931 9 855 480 371 654 32 183 718 592 733 3 758 433 545 542 23 245 244 254 998 970

Pozn.: Tabulka ukazuje, kolik grantových projektů daný žadatel realizoval v rámci OP LZZ o.p. 3.1 a 3.2 a v rámci OP RLZ o.p. 2.1 a 2.3

95

Seznam tabulek Tabulka 1: Specifické míry nezaměstnanosti pro jednotlivé vzdělanostní kategorie...................................... 19 Tabulka 2: Počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele (2010) ....................................................................................................................................... 29 Tabulka 3: Počet služeb sociální prevence vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele (rok 2010) ...................................................................................................................... 29 Tabulka 4: Vývoj výdajů na sociální služby v letech 1995-2010 (v mil. Kč)...................................................... 32 Tabulka 5: Vývoj výše státní dotace na poskytování sociálních služeb (v mld. Kč) ......................................... 33 Tabulka 6: Počet pracovníků (celé úvazky) v letech 2008 – 2010 ................................................................... 34 Tabulka 7: Počet lůžek dle právních forem poskytovatelů sociálních služeb (2010) ...................................... 35 Tabulka 8: Nákladovost jednotlivých druhů sociálních služeb ........................................................................ 35 Tabulka 9: Využití (obložnost) lůžek v letech 2008 a 2010 a průměrné náklady za jedno lůžko v roce 2010 (v Kč) ................................................................................................................................................................ 37 Tabulka 10: Skladba nákladů jednotlivých druhů sociálních služeb (2010) .................................................... 37 Tabulka 11: Shrnutí problémů, potřeb a priorit cílových skupin ..................................................................... 39 Tabulka 12: Zaměření výzev č. 21, 43, 67 ........................................................................................................ 43 Tabulka 13: Zaměření výzvy č. 5 ...................................................................................................................... 48 Tabulka 14: Přehled výsledků výzev GP oblasti podpory 3.1 .......................................................................... 49 Tabulka 15: Přehled výsledků výzvy č. 5 pro předkládání IP oblasti podpory 3.1 ........................................... 50 Tabulka 16: Přehled projektů výzvy č. 5 zaměřené na poskytování sociálních služeb .................................... 50 Tabulka 17: Projekty výzvy č. 21, 43 a 67 dle počtu krajů, do kterých mají tyto projekty dopad ................... 52 Tabulka 18: Nakontrahované prostředky u projektů výzvy č. 5 dle krajů ....................................................... 53 Tabulka 19: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 z hlediska cílových skupin a aktivit......................................... 54 Tabulka 20: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 z hlediska cílových skupin a aktivit (nakontrahované projekty) ......................................................................................................................................................................... 57 Tabulka 21: Počty výběrových řízení a vybranýchdodavatelů u vybraných projektů výzvy č. 5 ..................... 59 Tabulka 22: Zaměření výzvy č. 19 .................................................................................................................... 60 Tabulka 23: Zaměření výzvy č. 15 .................................................................................................................... 63 Tabulka 24: Přehled výsledků výzvy č. 19 oblasti podpory 3.2 (GP)................................................................ 64 Tabulka 25: Přehled výsledků výzvy č. 15 pro předkládání IP oblasti podpory 3.2 ......................................... 64 Tabulka 26: Regionální rozložení projektů 19 výzvy........................................................................................ 65 Tabulka 27: Projekty výzvy č. 19 dle počtu krajů, do kterých mají tyto projekty dopad................................. 66 Tabulka 28: Nakontrahované prostředky u individuálních projektů výzvy č. 15 dle krajů.............................. 66 96

Tabulka 29: Zaměření projektů výzvy19 .......................................................................................................... 67 Tabulka 30: Výběrová řízení u projektů výzvy15 ............................................................................................. 68 Tabulka 31: Výběrová řízení u projektů výzvy15 dle zaměření (ukončená VŘ) ............................................... 68 Tabulka 32: Výběrová řízení u projektů výzvy15 dle zaměření (plánovaná a zahájená VŘ) ........................... 69 Tabulka 33: Výběrová řízení u projektů výzvy15 dle zaměření (plánovaná a zahájená VŘ) ........................... 70 Tabulka 34: Nákladovost druhů sociálních služeb dle jednotlivých krajů ....................................................... 76 Tabulka 35: Regionální dopady GP oblasti podpory 3.1 (počty projektů) ....................................................... 80 Tabulka 36: Regionální dopady GP oblasti podpory 3.1 (počty projektů) ....................................................... 81 Tabulka 37: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 dle cílové skupiny (počty projektů) ........................................ 84 Tabulka 38: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 dle cílové skupiny (celkové veřejné výdaje v Kč) ................... 85 Tabulka 39: Předpokládaný počet podpořených osob v rámci GP oblasti podpory 3.1 (výzva 21, 43 a 67) dle věcného zaměření projektu............................................................................................................................. 86 Tabulka 40: Zaměření IP oblasti podpory 3.1 z hlediska podporovaného druhu sociální služby (vybrané projekty 5. výzvy) ............................................................................................................................................. 87 Tabulka 41: Zacílení druhů sociálních služeb na cílové skupiny v projektech 5. výzvy ................................... 89 Tabulka 42: Vývoj počtu obyvatel ve vybraných věkových skupinách do r. 2020 ........................................... 93 Tabulka 43: Navazující projekty z OP RLZ (projekty žadatelů, kteří realizovali projekt v OP RLZ) .................. 94 Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo (VPM) .................................................................... 19 Graf 2: Vzdělanostní struktura v ČR v roce 2011 ............................................................................................. 20 Graf 3: Počet sociálních služeb dle jednotlivých skupin vedených v registru poskytovatelů služeb (2010) ... 30 Graf 4: Vývoj výdajů na sociální služby v letech 1995-2010 (v mil. Kč) a jejich podíl na HDP ČR (v %) ........... 31 Graf 5: Vývoj podílu klientských úhrad na celkových výdajích na soc. služby (v %) a celková výše úhrad klientů (v mil. Kč) ............................................................................................................................................. 33 Graf 6: Výdaje na sociální služby dle zdroje v letech 2006-2011 .................................................................... 34 Graf 7: Výsledky výzev 21, 43 a 67 .................................................................................................................. 49 Graf 8: Počet nakontrahovaných projektů v jednotlivých krajích dle výzev (výzvy č. 21, 43 a 67) ................. 51 Graf 9: Objem nakontrahovaných projektů v jednotlivých krajích dle výzev (výzvy č. 21, 43 a 67) ............... 52 Graf 10: Objem nakontrahovaných prostředků u projektů výzvy č. 5 v jednotlivých krajích ......................... 53 Graf 11: Zaměření GP oblasti podpory 3.1 z hlediska cílových skupin a aktivit .............................................. 56 Graf 12: Zaměření IP oblasti podpory 3.1 výzvy č. 5 z hlediska podporovaného druhu sociální služby ......... 58

97

Graf 13: Zaměření IP oblasti podpory 3.1 výzvy č. 5 z hlediska podporovaného druhu sociální služby v jednotlivých krajích (vybrané druhy sociálních služeb) ................................................................................ 59 Graf 14: Regionální rozložení GP oblasti podpory 3.2 výzvy č. 19 ................................................................... 66

98