„Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb“ DÍLČÍ ZPRÁVA Č. 3
1
Zpráva zpracována k datu: 30. 11. 2012
Tato evaluace je financována z projektu: CZ.1.04/6.1.00/09.00016 „Zpracování evaluací, analýz a odborných studií OPLZZ“
Zpráva zpracována pro: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí Na Poříčním právu 1 128 01 Praha 2
Zpracovatel: HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz Sídlo, kancelář Brno: Palackého tř. 10, 612 00 Brno IČ: 25342282 Kancelář Praha: Lidická 1, 150 00 Praha 5
2
Obsah OBSAH
3
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ
4
MANAGERIAL SUMMARY
7
1 ÚVOD
10
2 POSTUP ZPRACOVÁNÍ (POUŽITÉ METODY)
10
3 DOPADY INTERVENCE OP LZZ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI
13
3.1 DOSTUPNOST SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 13 3.1.1 PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 13 3.1.2 SPECIFIKA ROMSKÉ MENŠINY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 16 3.1.3 VYHODNOCENÍ DOSTUPNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 21 3.2 VYHODNOCENÍ PŘÍNOSŮ REALIZACE INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ 26 3.2.1 MOŽNOSTI PODPORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Z INDIVIDUÁLNÍHO PROJEKTU V OBLASTI PODPORY 3.1 26 3.2.2 PŘÍNOSY INDIVIDUÁLNÍCH PROJEKTŮ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE 27 PŘÍLOHA 1 FOKUSNÍ SKUPINA
47
PŘÍLOHA 2 TEORIE ZMĚNY OBLAST PODPORY 3.1
53
3
Manažerské shrnutí Tato zpráva je výstupem ke 3. části projektu „Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb“. Na základě výsledků úkolu 1 a 2 byla zpracována případová studie v Královéhradeckém kraji, přičemž v rámci tohoto úkolu byly služby podporované z projektů OP LZZ (výzvy této evaluace) vyhodnoceny komplexně, za všechny podporované služby. Cílem bylo především zjistit dopady intervence z OP LZZ na vybraný region a dále zhodnocení přírůstku poskytovaných služeb na základě OP LZZ, vyhodnocení posunu v rámci kvality služeb a dopadu na cílové skupiny. Plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji se opírá o základní plánovací dokumenty. Pro oblast podpory (o.p.) 3.1 je to Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007 – 2009, jeho aktualizace na období 2008-2009 a dále aktuální verze plánu na roky 2011-2016. Při zahájení individuálního projektu (IP) z o.p. 3.2 nebyly takto podrobné plány pro cílovou skupinu k dispozici a vycházelo se především z národních dokumentů (např. Gabalova zpráva). V rámci prvního IP byl tedy proveden Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje a z něj vzešla Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji 2011 – 2016. Ve sledovaném období byl ukončen jeden IP o.p. 3.1 celkem za 270,4 mil. Kč, na nákup sociálních služeb z něj směřovalo 95,6 % vyčerpaných prostředků. V rámci IP bylo vysoutěženo celkem 40 dodavatelů/zakázek (celkem 27 subjektů) pro zajištění 50 sociálních služeb. V o.p. 3.2 byly ukončeny 2 IP a celkem bylo vyčerpáno 33,3 mil. Kč. Na nákup sociálních služeb v obou projektech směřovalo 65,2 % rozpočtu. V rámci výběrových řízení, vyhlašovaných na zajištění veřejné služby terénní práce v konkrétních lokalitách, bylo podpořeno 12 veřejných služeb, z čehož 6 bylo podpořeno na celé zkoumané období čtyř let, 1 služba na první dva roky a 5 služeb pouze na roky 2011 a 2012. Přínos podpory Celkem bylo v Královéhradeckém kraji u podpořených druhů sociálních služeb v rámci IP vyhlášeno výběrové řízení na 55 z 66 poskytovaných služeb v kraji, tj. přes 80 % těchto služeb v kraji. Podíl podpořených poskytovatelů u většiny podpořených druhů služeb tak dosáhl 100 %, tj. v rámci IP byly podpořeny všechny služby v daném druhu služby. Vznik nových služeb se dotkl 8 ze 13 podporovaných druhů služeb. U sedmi druhů služeb pak došlo ke vzniku právě díky podpoře z IP, přičemž většinou se jednalo o služby v plánu označené jako rozvojové a podpora tedy směřovala do potřebných služeb. Celkem 21 z 55 podpořených služeb v rámci IP vzniklo v roce 2008 a později. Díky IP tak byla v kraji zcela nově zavedená podpora samostatného bydlení (1 služba) a sociálně terapeutické dílny (2 služby). Relevance zaměření projektů Pro každý druh sociální služby podporované z oblasti podpory 3.1 bylo provedeno srovnání rozvojové priority stanovené v roce 2008 (rozvoj či zachování služby) s rozsahem podpory z IP a se současným stavem potřebnosti jednotlivých druhů služeb, jak byl stanoven zástupci kraje v rámci dotazníkového šetření. Dále bylo přihlédnuto také k novým prioritám uvedeným v plánu pro období 2011 až 2016. Na základě tohoto srovnání byl pro každý druh služby vyhodnocen přínos projektu vzhledem k vývoji sítě sociálních služeb v kraji. K dobudování sítě došlo díky podpoře z IP u tří nejvíce podpořených druhů služeb, přičemž tyto služby jsou již v současnosti hodnoceny jako odpovídající potřebám klientů v kraji. Jsou to azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociální rehabilitace. U těchto služeb také došlo v průběhu IP k podpoře vzniku nových služeb v kraji. V případě služeb sociální rehabilitace však velikost podpory příliš nekoresponduje se stanovenými prioritami, neboť již v plánu pro období 2007 – 09 bylo prioritou zachování 4
stávajících kapacit, podobně se pak vyjadřuje i aktuální plán. Síť těchto služeb je tedy evidentně dobře pokryta. Jednou z nejvíce podpořených služeb (16 % prostředků) byly také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Přestože tyto služby dle krajských úředníků v kraji stále částečně chybí, rozsáhlá podpora z IP významně přispěla k dobudování sítě těchto služeb. Z důvodů odlišného přístupu k plánování (především prvního) IP bylo pro hodnocení relevance projektů podporovaných z oblasti podpory 3.2 využito porovnání aktivit zahrnutých do projektů s aktivitami a nástroji, které byly v odborných analýzách a strategiích označeny za funkční1 a dále vyhodnocení na základě nového Strategie integrace. Z tohoto hlediska odpovídá zaměření služeb podporovaných z IP definovaným obecným aktivitám napomáhajícím integraci sociálně vyloučených obyvatel, kterým dominují (z aktivit, které jsou možné v rámci IP podporovat) především terénní práce. Z IP byly podporovány pouze terénní práce s komplexním zaměřením na cílovou skupinu a to geograficky zacílené v definovaných vyloučených lokalitách. Také jediný grantový projekt, který je realizován na území kraje, odpovídá svým zaměřením definovaným obecnějším zásadám. Z dotazníku na Krajský úřad Královéhradeckého kraje vyplývá, že pro cílovou skupinu romských obyvatel v kraji stále částečně chybí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, přičemž kapacity služeb sociálního poradenství a terénních programů dle vyhodnocení kraje potřebám těchto klientů odpovídají. Udržitelnost Jak ukázalo terénní šetření, většina podpořených služeb obou oblastí podpory bude dále podporována z navazujících individuálních projektů Královéhradeckého kraje. Výše podpory v novém IP o.p. 3.1 se ale snížila a nedosahuje ani výše předchozího IP. Může tak dojít u některých služeb k omezení rozsahu poskytované služby (rozsah aktivit, počet pracovníků, otevírací doba apod.). Služby, které nejsou do nového IP zahrnuty, budou podporovány z dotací MPSV. Financování na další dva roky 2013 a 2014 mají zajištěno všechny služby, které jsou zařazeny do sítě sociálních služeb (přičemž zahrnutí do sítě služeb bylo podmínkou pro zařazení do IP). Naopak podpora z navazujícího IP o.p. 3.2 se téměř zdvojnásobila. Nově dojde k podpoře sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, ale zároveň bude zachována již existující síť terénních programů zajišťovaná nově jako celek pro celý kraj. Přínosy realizace Vznik nových služeb je významným ukazatelem efektu poskytnuté podpory. Nově vzniklé služby tak tvořily více než třetinu všech podpořených registrovaných služeb z IP. Ze služeb podpořených z oblasti podpory 3.1 byl největší počet nových služeb podpořen v případě služeb sociální rehabilitace (celkem 4 služby) a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (3 služby). Ze samostatné oblasti podpory 3.2 podpora směřovala do nově vzniklých služeb či do rozvoje činností, které už v lokalitě nějakým způsobem fungovali. Efekt substituce může hrát roli při vyhodnocení příspěvku IP k rozvoji služeb v kraji. Proto byl hodnocen vývoj financování sociálních služeb mezi lety 2008 a 2012 jednotlivých dotačních zdrojů v období čerpání prostředků z IP. U všech podpořených druhů služeb (s výjimkou nízkoprahových zařízení pro děti a mládež) byla v letech 2010 a 2011 podpora z MPSV nulová a příspěvek kraje poklesl o dvě třetiny původní částky. Přesto celková výše podpory ze strany MPSV, kraje a IP vzrostla mezi lety 2008 a 2011 o 99 %. Většina celkových prostředků vynaložených na podporu služeb sociální prevence v tomto období směřovala na druhy služeb podpořené v rámci IP. Největší relativní nárůst finanční podpory pak zaznamenaly terénní programy, služby následné péče, sociální rehabilitace a kontaktní centra
1
Tyto nástroje jsou blíže popsány ve 2. průběžné zprávě evaluačního projektu.
5
Dopad na kvalitu poskytovaných služeb je velmi důležitým přínosem podpory z OP LZZ. Hlavním přínosem podpory byla pro poskytovatele zejména finanční stabilita a možnost dlouhodobějšího plánování. Velmi významným přínosem je také možnost zvýšit kvalitu sociálních pracovníků a tím zvýšit kvalitu služby pro klienty. V mnoha případech podpora umožnila rozšíření či vznik nových služeb pro klienty, došlo k navýšení kapacit. Dodatečným, avšak nezanedbatelným přínosem pak bylo zlepšení standardu služby prostřednictvím pořízení nového či obnovy stávajícího vybavení. Nárůst kapacity byl značný u služeb následné péče, kapacitu více než trojnásobně navýšily také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. U ostatních služeb v mnoha případech došlo k rozšíření služby, a to například vytvořením nových návazných aktivit pro klienty, u služeb, kde to jejich podstata dovoluje, byly služby rozšířeny o terénní práce. Dopad podpory na cílové skupiny byl dle poskytovatelů sociálních služeb velmi pozitivní. Spočíval především v rozšíření kapacit stávajících služeb i podpoře nových služeb, tedy rozšíření dostupnosti služeb pro klienty. Dále docházelo ke školení sociálních pracovníků, ke zlepšení materiálního vybavení některých služeb, zvýšení počtu sociálních pracovníků, služby byly vylepšovány (zkvalitnění poskytování, například přizpůsobení potřebám a zájmu klientů) a docházelo i k rozšiřování služeb (např. o služby v terénu). Přínosy podpory pro jednotlivé cílové skupiny jsou blíže uvedeny v teoriích změny v příloze zprávy). Jako pozitivní dopady poskytovatelé uvádějí často úspěchy s vyřešením zakázek klientů, které jsou v dané sociální službě běžné. Tento výstup koresponduje se zaměřením individuálních projektů, kterým byla podpora sociálních služeb poskytovaných dle zákona. Principiálně tedy nelze očekávat ani jiné přínosy, ty nebyly ani cílem realizovaných projektů. Zároveň poskytovatelé ve většině případů uvádějí, že nastavení výběrových řízení bylo vyhovující a nenacházejí žádné další aktivity, které by dle jejich názoru přispěly k řešení problému cílové skupiny. Vyhodnocení efektivity Čerpání podpory z IP přineslo poskytovatelům podstatné snížení administrativní zátěže, přičemž kraj navíc poskytl možnost konzultací prostřednictvím advokátní kanceláře ohledně formálních náležitostí žádosti. Řešení veřejné zakázky s krajem se ukázalo jako vysoce efektivní. Rozsah údajů vykazovaných v průběhu IP byl označen za odpovídající. Z hlediska možností cílové skupiny považují téměř všichni poskytovatelé dosažené výsledky za adekvátní. Mezi další přínosy IP zvyšující efektivitu patří stabilita umožněná dlouhodobou jistotou financování, která umožňuje pracovníkům více se zaměřit na rozvoj služby a její efektivní plánování. Kromě stabilizace služeb přineslo navýšení finančních prostředků také zvýšení kvality poskytovaných služeb.
6
Managerial Summary This report is the output of Part 3, “Evaluation of Human Resources and Employment Operational Programme Projects Focused on the Provision of Social Services”. Based upon the results of Tasks 1 and 2, a case study was prepared in Hradec Kralove region. As part of this task, a comprehensive evaluation was carried out of the services supported under the Human Resources and Employment Operational Programme (calls of this evaluation) with all supported services include. The main goal was to determine the impact of the Human Resources and Employment Operational Programme intervention on the selected region, to assess the increase of the services provided under the Human Resources and Employment Operational Programme and to assess the progress of service quality and the impact on target groups. Social services planning in the Hradec Kralove region is based upon basic planning documents. For Support Area 3.1, this is the Plan of Social Services Development in Hradec Kralove Region for 2007–2009, updated versions for 2008–2009 and 2011–2016. When individual projects (IP) under Support Area 3.2 were initiated, such detailed plans for target groups were not available, so national documents such as the Gabal Report were chiefly used as the basis. Under the first IP, Research into Needs in Socially Excluded Localities in the Hradec Kralove Region was undertaken to serve as the background material for a Strategy of Integration of Socially Excluded Localities in the Hradec Kralove Region 2011–2016. In the period under observation, one IP was completed in Support Area 3.1 with a total budget of CZK 270.4 million. 95.6% of the funds spent were allocated to the purchase of social services. Under the IP, a total of 40 providers/orders (27 entities in all) came out of tender procedures for the provision of 50 social services. In Support Area 3.2, two IPs were completed at a total cost of CZK 33.3 million. 65.2% of the budget was allocated to the purchase of social services for both projects. Under tender procedures published to provide for public services including fieldwork in specific localities, 12 public services were supported, six of which were supported for the entire period under examination, one service for the first two years and five services only for 2011 and 2012. Support Benefits For the supported types of social services in the Hradec Kralove region, a tender procedure was published for 55 out of the 66 services provided in the region under the IP, i.e., over 80% of services in the region. For the majority of service types supported, the share of providers receiving support was 100%. Thus all services under a particular service classification were supported under the IP. New services originated in 8 out of 13 supported types of services. In seven types of services, new services came into existence due to IP support. For the most part, these were services designated developmental and the support was thus allocated to services needed by the target group. A total of 21 out of 55 services supported under the IP originated in 2008 or later. Thanks to the IP, support of independent housing (one service) was introduced in the region along with social-therapeutic workshops (two services). Relevance of Project Focus For each type of social service supported under Support Area 3.1, a comparison was carried out of the development priority designated in 2008 (service development or maintenance) with the scope of IP support and the existing state of need of individual types of services as designated by regional representatives in a survey. In addition, new priorities indicated in the 2011–2016 plan were taken into account. Based upon this comparison, project benefit was assessed in the context of social services network development in the region. Thanks to support from the IP, the network was completed for the 7
three types of services receiving the greatest support. These services are currently considered to correspond to the needs of clients in the region. These are shelters, drop-in centres for children and youth and social rehabilitation centres. In the course of the IP, new services in the region were supported which fall under the three main services indicated above. In the case social rehabilitation, support size does not correspond to designated priorities particularly well. This is due to the fact that the 2007–2009 plan highlights the maintenance of existing capacity as its priority, similar to the current plan. This service network therefore is clearly well-covered. One of the services receiving the greatest support (16% of funds) involves social activation services for families with children. Although employees of the regional authority say that there is a partial lack of such services in the region, the extensive IP support contributed to the completion of the network for this type of service. Because of the different planning approach taken in particular by the first IP, activities included in projects were compared with activities and tools designated as functional in expert analyses and strategies were used to evaluate the relevance of projects supported under Support Area 3.22 and to carry out an evaluation based upon the new Integration Strategy. From this point of view, the focus of services supported under the IP corresponds to defined general activities aiding the integration process for socially excluded inhabitants. Fieldwork is one of the key activities which may be supported under IPs. The IP provided support only to fieldwork with a comprehensive focus on the target groups, geographically targeted at the excluded localities which had been defined. The focus of the only grant project implemented in the region corresponds to the defined general principles.The survey carried out at the Hradec Kralove Regional Authority shows a partial lack of social activation services for families with children for the target group, consisting of Romani inhabitants in the region. On the basis of the regional assessment, the capacity of social consultancy services and the fieldwork program correspond to the needs of these clients. Sustainability As the field survey showed, most of the services in both the supported areas will continue to receive support from follow-up individual programs organized for the Hradec Kralove region. However, the amount of support under the new IP in Support Area 3.1 has dropped, not even reaching the level of the prior IP. Thus, there may be limitations placed upon some of the services provided (scope of activities, number of employees, opening hours, etc.). Services which are not included in the new IP will receive support from subsidies provided by the Ministry of Labour and Social Affairs. All services classified under the social services network have their funding for 2013 and 2014 secured (inclusion in the service network was one of the conditions for inclusion in the IP). On the other hand, support from the follow-up Support Area 3.2 almost doubled. For the first time, social activation services for families with children will be supported but the existing network of field programs will now be secured for the entire region as a whole. Benefits of Implementation The establishment of new services is a significant indicator of the impact of the support provided. The newly established services created more than a third of all registered services supported from the IP. Most services supported from Support Area 3.1 were related to social rehabilitation (a total of four projects) and low-threshold facilities for children and youth (three services). Support Area 3.2 provided support for newly established services or the development of services which were already functional in some manner in the location.
2
These tools are described in greater detail in the Second Progress Report on the evaluation project.
8
The substitution effect may play a role in assessing an IP's contribution to the development of services in the region. For this reason, the development of 2008–2012 funding for social services allocated from individual subsidy resources was assessed during the period during which the IP was funded. During 2010 and 2011, support from the Ministry of Labour and Social Affairs was zero for all types of services supported (with the exception of low-threshold facilities for children and youth) and the region’s contribution decreased to one-third of the original amount. In spite of that, the total amount of support provided by the Ministry of Labour and Social Affairs, the region and the IP increased by 99% between 2008 and 2011. Most of the the total funding amount allocated for social prevention services in this period was allocated to types of services supported under the IP. The greatest relative increase in funding went to fieldwork programs, follow-up care services, social rehabilitation and contact centres. The impact on quality of the services provided is a key contribution of the Human Resources and Employment Operational Programme. The main contribution providers derived from support was financial stability and the chance for long-term planning. The possibility for increasing the quality of social workers and thereby increasing quality of services provided to clients is another important contribution. In many cases, the support allowed the expansion or establishment of new client services and increased capacity. An additional, not negligible, benefit was an improvement in service standards brought about by the acquisition of new equipment and the renovation of existing equipment. The increase in capacity was significant for follow-up care services. Social activation services for families with children also increased in capacity by more than three times. In many other cases, services were expanded, e.g., by creating new follow-up activities for clients. Fieldwork was included in those services for which it is suited. According to the social services providers, the impact of support on the target group was very positive. It entailed expansion of the capacity of existing services along with support for new services, i.e., expansion of the availability of services to clients. In addition, social workers were trained, equipment for some services was improved, the number of social workers increased, services were improved (quality improvement by, e.g., adjusting the services to client needs and interest) and expanded (e.g., by fieldwork).The contributions made by support for individual target groups are described in greater detail in the Theory of Change attached to this Report). Providers often show successful solutions of their clients’ common requests as a positive impact. This output corresponds to the focus of individual projects, consisting of support for social services provided by law. In principle, other contributions may not be expected; they were not targeted by the projects implemented. At the same time, in most cases the providers indicated that the tender setup was satisfactory and they do not find any other activities which, in their opinion, would contribute to solving the target group’s issue. Efficiency Assessment The spending of IP funds brought a substantial reduction in the administrative burden on providers. Furthermore, the region offered consultations on the formal details of the application through an attorney’s office. Working on public tenders with the region proved to be highly efficient. The scope of data provided during the IP is considered adequate. In terms of target group possibilities, almost all providers consider the results achieved adequate. Other IP benefits improving efficiency include the stability made possible by the certainty of long-term funding, which allowed employees a greater focus on developing the service and planning efficiently. In addition to stabilizing services, the increased funding brought along improvements in the quality of the services provided.
9
1 Úvod Předmětem evaluace v rámci této zakázky je jedna z částí OP LZZ, prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, konkrétně oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb a oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit. Oblast podpory 3.1 představuje nejvýznamnější oblast prioritní osy 3. Hlavním cílem této evaluace je dle požadavků ZD vyhodnotit dopad podpory poskytování sociálních služeb v rámci projektů OP LZZ na veřejné rozpočty a formulovat doporučení pro nastavení parametrů nových výzev ESF v tomto i budoucím programovém období, a to zejména s ohledem na udržitelnost aktivit podporovaných projektů. Předmětem této zakázky je provedení evaluace vybraných projektů dle stanovených evaluačních otázek v rámci oblasti podpory 3.1 (GG ‐ podpora sociální integrace, výzvy č. 21, 43, 67, IP – výzva č. 5) a oblasti podpory 3.2 (GG – výzvy č. 19, IP – výzva č. 15). Předkládaná zpráva je výstupem Úkolu 3: Na základě výsledků úkolu 1 a 2 zpracujte případovou studii na jeden vybraný region v České republice. V rámci tohoto úkolu jsou služby podporované z projektů OP LZZ (výzvy této evaluace) vyhodnoceny komplexně, za všechny podporované služby. Cílem je především zjistit dopady intervence z OP LZZ na vybraný region, kterým byl zvolen Královéhradecký kraj, především z důvodu pokroku v realizaci IP, zpracovaným strategiím rozvoje sociálních služeb a mj. zpracované benchmarkingové aplikace pro hodnocení služeb. Cílem evaluačního úkolu dále bylo zhodnocení přírůstku poskytovaných služeb na základě OP LZZ, vyhodnocení posunu v rámci kvality služeb a dopadu na cílové skupiny.
2 Postup zpracování (použité metody) Pro zpracování regionální studie bylo použito několik druhů analytických metod. Konkrétní metody, jejich rozsah a použití jsou popsány níže. Desk research Studie je zaměřena na individuální projekty realizované v kraji pro obě oblasti podpory. Jedná se tedy o projekty, které jsou v IS Monit7+ sledovány pouze na úrovni celého individuálního projektu, a bylo proto nutné využít dalších zdrojů informací a dat. Základem pro vyhodnocení přínosů individuálních projektů krajů byly informace z následujících zdrojů: •
údaje o podpořených poskytovatelích služeb dodané od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje: -
údaje za jednotlivé podpořené poskytovatele/dodavatele služeb: registrační číslo (u projektů z o.p. 3.1) a název poskytovatele, nasmlouvané a vyčerpané prostředky, druh a forma služby, převažující cílová skupina, období poskytování služby, počet podpořených osob. Pro jednotlivé druhy služeb pak bylo dodáno množství ukazatelů vycházejících z benchmarkingové aplikace kraje (viz níže). Dále byly poskytnuty údaje o skutečném čerpání prostředků z IP a údaje o financování sociálních služeb. 10
•
údaje od projektových manažerů individuálních projektů na MPSV – poskytli údaje ze smluv s poskytovateli služeb, které jsme využili pro doplnění dat dodaných od kraje;
•
rozpočty projektů předložené v rámci závěrečných monitorovacích zpráv, samotné závěrečné monitorovací zprávy a jejich další přílohy;
•
střednědobé plány rozvoje sociálních služeb Královéhradeckého kraje (podrobněji viz níže) a související podkladové analýzy;
•
údaje z registru poskytovatelů sociálních služeb MPSV;
•
údaje o výsledcích dotačních řízení MPSV;
•
statistické informace z MPSV;
•
pro analýzu oblasti podpory 3.2 byly využity informace z klíčových analýz a zpráv, na národní úrovni to byla především tzv. Gabalova zpráva (Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti3)a na krajské zejména Zpráva o situaci romské menšiny v krajích v roce 2011 (především část pro Královéhradecký kraj), dále Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji 2011 – 2016 a Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje;
•
další doplňující informace (statistika, výstupy evaluací)
Předpokládáme, že většina hodnot, se kterými pracujeme pro účely regionální studie, odpovídá skutečnosti s velkou přesností. Určité nesrovnalosti lze předpokládat pouze v počtech podpořených osob, neboť způsob jejich vykazování není i dle vyjádření úředníků Krajského úřadu Královéhradeckého kraje stále plně srovnatelný, ze strany kraje však již několik let probíhá intenzivní snaha vykazované jednotky u všech poskytovatelů jednotlivých druhů služeb sjednotit. Tyto odchylky tak lze považovat za minimální. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo realizováno on-line formou s pomocí softwaru LimeSurvey, který byl adaptován pro potřeby evaluačních projektů strukturálních fondů na našem tazatelském portálu. Šetření bylo realizováno uzavřenou formou, do on-line formuláře měli přístup pouze uživatelé s platným kódem, který jim byl rozeslán v úvodním emailu. Poskytovatelé služeb ve sledovaném kraji byli osloveni spolu s příjemci GP a poskytovateli z IP z ostatních krajů, neboť dotazníkové šetření probíhalo především za účelem zpracování 2. průběžné zprávy. Dotazníkové šetření bylo spuštěno dne 22. 10. 2012, datum obeslání se odvíjelo od termínu dodání kontaktů na poskytovatele jednotlivými krajskými úřady. Poskytovatelům sociálních služeb v Královéhradeckém kraji, kteří vyhráli výběrová řízení realizovaná v rámci projektu z 5. výzvy OP LZZ, byl odkaz na dotazník odeslán 6. 11. 2012, dodavatelům veřejných služeb z výzvy č. 15 byl dotazník odeslán dne 25. 10. 2012. Návratnost z dotazníkového šetření byla 20,8 % kompletně vyplněných dotazníků. Dále bylo realizováno dotazníkové šetření, které probíhalo mimo software LimeSurvey. Osloveni byli zástupci všech krajských úřadů zodpovědní za oblast sociálních služeb s prosbou o zhodnocení naplněnosti kapacit na území kraje. Zástupcům úřadu byla zaslána tabulka v Excelu, kam pomocí křížků zanesli svůj názor na potřebnost a naplněnost jednotlivých sociálních služeb pro konkrétní cílové skupiny Krajský úřad Královéhradeckého kraje svou odpověď v rámci tohoto šetření poskytl.
3
interaktivní mapa vyloučených lokalit je dostupná na internetové adrese: http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html
11
Individuální rozhovory V rámci zpracování projektu byly provedeny individuální rozhovory, které jsou stěžejní metodou pro získávání primárních dat. Cílem rozhovorů bylo získat podrobné informace přímo v terénu, i ověření sekundárních dat a stanovených hypotéz. Výběr respondentů v Královéhradeckém kraji byl uskutečněn tak, aby vybrané druhy služeb odpovídaly váze z hlediska poskytnuté podpory, snahou bylo postihnout služby, na které bylo v kraji věnováno nejvíce finančních prostředků. Někteří z vybraných respondentů jsou poskytovateli více druhů sociálních služeb, což zvyšuje reprezentativnost vzorku. V kraji byly v rámci obou oblastí podpory realizovány celkem čtyři rozhovory. Byly zastoupeny následující druhy služeb:
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi zaměřené na skupinu dětí, mládeže a mladých dospělých ohrožených společensky nežádoucími jevy (rozhovor proveden s poskytovatelem, který v kraji poskytuje celkem 4 tyto služby)
Sociální rehabilitace pro osoby se zrakovým postižením
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
Terénní program
Skupinový rozhovor Dále byl uskutečněn skupinový rozhovor se zástupci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje z odboru sociálních služeb, který proběhl 21. 11. 2012 v budově Krajského úřadu v Hradci Králové. Zúčastnili se čtyři pracovníci úřadu z oddělení analýz, koncepcí a financování, včetně vedoucího odboru Mgr. Roberta Černého. Fokusní skupina Pro účel vypracování regionální studie pro Královéhradecký kraj byla zorganizována fokusní skupina se zástupci poskytovatelů sociálních služeb. Fokusní skupina je přínosnou metodou pro získání podrobných kvalitativních dat prostřednictvím společné strukturované diskuze v rámci menší skupiny osob (poskytovatelů služeb). Fokusní skupina se uskutečnila dne 21. 11. 2012 v budově Krajského úřadu v Hradci Králové a diskuze se zúčastnili zástupci 11 poskytovatelů sociálních služeb, které zahrnovaly celkem 6 druhů služeb. Cílem skupiny bylo prodiskutovat témata týkající se financování poskytování sociálních služeb, primárně pak byla diskuze zaměřena především na udržitelnost a další financování služeb podpořených z ESF. Moderovaná diskuze probíhala v rámci tří bloků otázek (jejich konkrétní obsah a podrobný zápis z průběhu fokusní skupiny je uveden v příloze této studie). Telefonické rozhovory Pro došetření některých informací bylo využito telefonických rozhovorů s poskytovateli sociálních služeb i s pracovníky Krajského úřadu. Celkem byly uskutečněny 3 telefonní rozhovory s pracovníky úřadu a 9 rozhovorů s poskytovateli sociálních služeb oblasti podpory 3.1 i 3.2. Rozhovory byly realizovány na základě rozdělení služeb dle druhu služby tak, aby byly postihnuty především nejvíce početně zastoupené a nejvíce finančně podpořené druhy služeb. V rámci terénního šetření tak byly metodami osobního kontaktu postihnuty ¾ všech podpořených druhů služeb.
12
3 Dopady intervence OP LZZ v Královéhradeckém kraji Regionální studie Královéhradeckého kraje v rámci projektu „Evaluace projektů OP LZZ zaměřených na poskytování sociálních služeb“ je zaměřena na individuální projekty Královéhradeckého kraje z výzev č. 5 a 15. Dopad grantových projektů byl v Královéhradeckém kraji pouze minimální, neboť v kraji jsou realizovány pouze čtyři GP, jejichž investice jsou skutečně realizovány v Královéhradeckém kraji. Pouze jeden z těchto projektů je čistě regionální (realizace v Královéhradeckém kraji), ostatní tři projekty jsou nadregionální a směřují tak do více krajů. V porovnání s objemem prostředků vynaložených na sociální služby v rámci jednoho IP oblasti podpory 3.1 a dvou IP z oblasti podpory 3.2 (tedy celkem 292 mil. Kč) dosahuje objem nakontrahovaných prostředků směřujících do Královéhradeckého kraje u těchto GP (celkem 6,6 mil. Kč) pouze 2,3 % prostředků IP. Ve studii jsou charakterizovány konkrétní vztahy a mechanismy, které ovlivňovaly realizaci aktivit, a které podmiňovaly dosažení požadovaných přínosů individuálního projektu. Pro vypracování regionální studie byly některé části textu převzaty z přílohy 2. průběžné zprávy.
3.1 Dostupnost sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Následující část je rozdělena na kapitolu věnující se obecně sociálním službám, tak jak je k nim přistupováno ze strany Krajského úřadu při plánování sociálních služeb (Plány rozvoje sociálních služeb) a na kapitolu věnující se specifikům romského obyvatelstva, protože i při plánování na krajské úrovni jsou tyto dvě části odděleny.
3.1.1 Plánování rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji První koncepce v oblasti rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji byla vytvořena již v roce 2001. Od roku 2006 pak Královéhradecký kraj vytváří, v souladu se zákonem o sociálních službách, střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Na počátku roku 2006 byla ustavena krajská řídící skupina pro plánování sociálních služeb, složená ze zástupců všech patnácti obcí třetího stupně. Z většiny obcí se její činnosti účastní jeden zástupce samosprávy a jeden z odboru sociálních věcí daného úřadu. Krajská řídící skupina se schází přibližně třikrát ročně, kdy projednává přípravu krajského plánu rozvoje sociálních služeb a vyjadřuje se k návrhům dotací. V Královéhradeckém kraji je vytvořena a zavedena síť sociálních služeb, která je podkladem především pro financování jednotlivých služeb. V kraji je zaveden také sběr údajů o poskytovaných službách prostřednictvím tzv. benchmarkingové aplikace4, která umožňuje porovnávat a vyhodnocovat výsledky jednotlivých služeb v kraji.
3.1.1.1 Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007 – 2009 Z hlediska plánování v oblasti sociálních služeb je období realizace individuálního projektu z velké části pokryto Plánem rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007 – 2009. Kromě práce krajské řídící skupiny vycházel plán také z průzkumu potřeb, který proběhl v roce 2006 na základě
4
Jedná se o aplikaci, která sleduje údaje o sociálních službách – celkové kapacity, počty uživatelů služby, počet zaměstnanců, provozní náklady, výnosy, příjmy z vedlejší činnosti, provozní dotace, dotace a granty z veřejných rozpočtů, složení výdajů atd.
13
dotazníkového šetření. Průzkum byl specifikován pro šest cílových skupin a jeho cílem bylo zjistit, jaké služby jsou občany v kraji považovány za potřebné a mohly by zlepšit jejich sociální situaci. Pro předmětné období realizace projektu byla relevantní zejména 1. aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji 2007 - 2009 (SPRSS) na období 2008-2009 z konce roku 2007. Plán rozvoje sociálních služeb pro období 2007 – 2009 vycházel zejména z informací o síti sociálních služeb, prioritách na úrovni obcí a jednání se všemi obcemi třetího stupně, aktualizovaný plán na období 2008 – 2009 pak vycházel kromě výše uvedených zdrojů nově také z jednání s poskytovateli sociálních služeb. Tato jednání byla základem pro vymezení sítě sociálních služeb. Zahrnutí služby do plánu, a tím i do sítě služeb bylo podmíněno potřebami obyvatel zjištěnými v rámci obecního plánování (v případě, že obec neměla plán, mohl být nahrazen vyjádřením obce o potřebnosti dané služby) a dále pak tím, že služba byla podporována příslušnou obcí nebo zřizovatelem (pro vyjádření skutečného zájmu obce na zajištění dané služby). Charakteristika sítě sociálních služeb je v plánu členěna podle území obcí třetího stupně (obecní úřady obcí s přenesenou působností) v Královéhradeckém kraji. Pro každé území jsou vždy uvedeny rozvojové cíle dle místního plánu, přičemž tyto se u jednotlivých obcí podstatně liší. V některých případech jsou stanovené cíle konkrétní včetně stanovení kapacit a finančních prostředků potřebných na zajištění služby, některé mají naopak velmi obecný charakter. Pro každé území byla dále stanovena konkrétní opatření ohledně změny stávajících a vzniku nových služeb, která měla být dle plánu realizována do roku 2009. Na úrovni jednotlivých obcí třetího stupně pak byly vymezeny rozvojové služby, služby, kde by měl být zachován rozsah, a útlumové sociální služby (podrobněji viz níže), přičemž kategorie navržené v aktualizaci plánu jsou platné pro rok 2008 a dle plánu odrážejí dlouhodobé trendy v prioritách sociálních služeb na území kraje.
3.1.1.2 Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji 2011 – 2016 Vyhodnocení Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007 – 2009 (1. aktualizace pro období 08-09) z poloviny roku 2009 sloužilo jako jeden z podkladů pro plán rozvoje sociálních služeb na období 2011 až 2016, přičemž tyto uvedené plány na sebe navazují (s výpadkem v roce 2010). Plán je zastřešen Strategií Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb, která vychází z podkladů pro tvorbu plánu (viz dále) a tvoří s ním společný dokument. Na přípravě plánu se podíleli jak poskytovatelé a zadavatelé služeb, tak zástupci uživatelů služeb, a to prostřednictvím ankety (respondenti měli uvést jednu věc, kterou by změnili v sociálních službách Královéhradeckého kraje), dále zapojením v pracovních skupinách pro jednotlivé cílové skupiny, prostřednictvím průzkumu potřeb vybraných skupin občanů a v neposlední řadě účastí při celkem 8 veřejných projednáních na území jednotlivých ORP. Průzkum potřeb vybraných skupin obyvatel Královéhradeckého kraje 2010 proběhl v rámci individuálního projektu Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji a jeho výsledky, včetně zmapování problémů daných cílových skupin, sloužily jako podklad pro přípravu Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2011 – 16. Zahrnutými cílovými skupinami5 uživatelů služeb byly osoby pečující o seniora, osoby pečující o dítě s postižením, senioři – lidé, kteří se hlásí do domova pro seniory, senioři – uživatelé pečovatelských služeb. Pro tyto vybrané skupiny obyvatel byla zvolena
5
Plán ze zákona řeší sociální služby na území daného kraje komplexně, pro všechny cílové skupiny. Nemůže tedy konstatovat, že některé skupiny jsou potřebnější než jiné (a těmi se případně nezabývat). Plán řeší optimalizaci nastavení sítě sociálních služeb pro všechny služby, které jsou v kraji zahrnuty do sítě služeb. Do Průzkumu potřeb vybraných skupin obyvatel byly ale zahrnuty jen některé cílové skupiny, kde kraj upřednostňoval podrobnější zjištění o stavu cílové skupiny. Z hlediska Plánu rozvoje sociálních služeb je řešena potřebnost daných sociálních služeb.
14
metoda fokusních skupin. Jednou z cílových skupin výzkumu byla také skupina pracovníků městských úřadů odpovědných za plánování sociálních služeb v dané lokalitě, přičemž cílem hloubkových rozhovorů (IDI) s touto skupinou bylo především zjistit jejich vnímání stávajícího způsobu plánování v kraji a hodnocení metodické podpory, kterou kraj poskytuje obcím. Krajský plán určuje směr vývoje sociálních služeb a jejich priority a oblasti, v souladu s tímto plánem jsou do jednotlivých oblastí také rozdělovány krajské finance. Krajský plán rozvoje sociálních služeb je také podkladem pro rozhodnutí Krajského úřadu o návrhu rozdělení státních dotací. V plánu jsou vymezeny služby, které mají být přednostně financovány, přičemž toto určení vychází z přínosů z investovaných prostředků. Pro účelné využití zdrojů jsou dále navržena opatření pro snížení administrativní zátěže v sociálních službách a načrtnuty způsoby, jak ušetřit na nákladech jako jsou energie, doprava apod., aby bylo možné investovat do kvality a kapacity personálu. Pro období po roce 2014 byl také již schválen projekt víceletého financování služeb. Na rozdíl od předchozího plánu jsou stanovené cíle a opatření rozděleny podle cílových skupin a nikoli dle území obcí třetího stupně, přičemž jsou uvedeny také priority, které nebyly naplněny (a stále platí) nebo které se oproti předchozímu plánu pro období 2007 - 2009 změnily.
3.1.1.3 Síť sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Potřebnost sociálních služeb je vyjádřena zařazením do střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje, přičemž takto definovaná síť veřejně podporovaných sociálních služeb Královéhradeckého kraje je tvořena kapacitami sociálních služeb, které při procesu plánování prokázaly potřebnost pro obyvatele kraje. Finanční podporu z rozpočtu Královéhradeckého kraje a státního rozpočtu získají pouze kapacity těch služeb, které jsou zahrnuty v síti sociálních služeb Královéhradeckého kraje. Poskytování prostředků v rámci sítě má formu postupného přibližování k optimální ceně nebo rozsahu služeb, tj. pokud rozsah poskytovaných služeb převyšuje potřeby uživatelů a dochází k nízkému vytížení služby, výše podpory se změní. Síť služeb je rozlišena na síť pobytových sociálních služeb a síť terénních, ambulantních a dalších pobytových služeb (služby z této části sítě mohly být zahrnuty do IP – viz kap. 1.4.1). Síť sociálních služeb v Královéhradeckém kraji byla poprvé takto definována pro rok 2012, v současnosti probíhá příprava podoby sítě pro období 2013/2014. Aktualizace sítě terénních, ambulantních služeb a dalších pobytových služeb se tedy uskutečňuje jedenkrát ročně, a to na základě žádosti předložené obcí (včetně odůvodnění potřebnosti služby), případně na základě zjišťování potřeb při přípravě a vyhodnocování plánu rozvoje sociálních služeb Královéhradeckého kraje. Podmínkou pro zařazení nových kapacit sociálních služeb je zabezpečení financování služby ze strany místní samosprávy, případně rozpočtu zřizovatele, a to v rozdílné výši dle druhu služby. V rámci rozhodování o zařazení nových či omezení stávajících kapacit v síti sociálních služeb přihlíží zastupitelstvo Královéhradeckého kraje především k potřebnosti dané služby, souladu s cíli formulovanými ve Strategii Královéhradeckého kraje v oblasti sociálních služeb (Plánu sociálních služeb v Královéhradeckém kraji 2011 – 16), k rozsahu financování služeb z rozpočtů místních samospráv, změnám legislativních předpisů a také k předpokládanému objemu finančních prostředků určených na financování sociálních služeb pro následující rok.
3.1.1.4 Benchmarking sociálních služeb Královéhradeckého kraje Královéhradecký kraj zahájil na přelomu let 2006 a 2007 projekt s názvem Vytváření místního partnerství benchmarking sociálních služeb Královéhradeckého kraje, jehož cílem je prostřednictvím benchmarkingové aplikace podporovat partnerství mezi poskytovateli a zadavateli služeb při řešení potřeb obyvatel kraje. Dílčí cíle projektu jsou následující: 15
podpořit spolupráci poskytovatelů sociálních služeb na místní úrovni a v rámci kraje;
v rámci vytvořeného partnerství vytvořit metodiku pro porovnávání jednotlivých služeb či skupin služeb;
uskutečnit benchmarkingové porovnání kvality a dostupnosti služeb v kraji;
vydefinovat sítě sociálních a navazujících služeb na území kraje a zpracovat výhled víceletého financování jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb na území kraje.
Díky možnosti zpracování měřitelných dat a srovnatelných ukazatelů, které vkládají do benchmarkingové aplikace samotní poskytovatelé, poskytuje benchmarking informace nezbytné pro plánování sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Vyplnění údajů je také podmínkou pro dotační řízení kraje, které lze prostřednictvím aplikace zasílat též v elektronické podobě, uvedená data jsou také podkladem pro vyhodnocování žádostí o dotace MPSV. Analýzou dat a ukazatelů lze dále identifikovat organizace, které mohou v rámci spolupráce sloužit jako zdroj inspirace a ukázka dobré praxe pro ostatní poskytovatele, neboť každý poskytovatel má možnost prostřednictvím aplikace porovnat své výsledky s vybranými subjekty (také formou grafických výstupů). Výsledky benchmarkingu mohou také naopak poukázat na rezervy ve výkonu nebo kvalitě služby a nalézt tak prostor pro zlepšování. První oficiální benchmarking byl proveden pro období 2005 – 2007, výsledné indikátory a získaná data pak byla využita jako podklad při přípravě rozvojových plánů jednotlivých poskytovatelů pro následné 3 roky. Dále byl realizován benchmarking hodnocení těchto plánů a jeho výsledky byly využity při zpracování tříletého plánu rozvoje sociálních služeb kraje pro období 2007 – 2009, a to včetně finanční náročnosti na systém. Sběr dat probíhá každý rok a výsledky jsou stejným způsobem využívány pro další plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji.
3.1.2 Specifika Romské menšiny v Královéhradeckém kraji V následující tabulce je uveden přehled identifikovaných sociálně vyloučených romských lokalit a dotčených obcí, ve kterých se lokality nacházejí. Královéhradecký kraj patří z hlediska počtu sociálně vyloučených romských lokalit k jednomu z nejvíce postižených krajů, i když počet obyvatel těchto lokalit je v rámci ČR spíše průměrný. V Královéhradeckém kraji se tedy nacházejí spíše menší, izolovanější lokality sociálně vyloučených obyvatel, které ale mohou trpět ještě tíživějšími problémy a větší izolací, než větší lokality ve městech. Podpora z oblasti 3.2 je zde tedy žádoucí. Počet sociálně vyloučených romských lokalit* 63
Počet dotčených obcí 30
Počet obyvatel romských sociálně vyloučených lokalit 21 500
Moravskoslezský kraj
28
10
10 250
Jihomoravský kraj
11
7
5 250
Olomoucký kraj
27
15
4 750
Karlovarský kraj
18
13
3 750
Středočeský kraj
36
24
3 250
Liberecký kraj
26
15
2 250
Královéhradecký kraj
25
14
2 250
Jihočeský kraj
16
11
1 750
Plzeňský kraj
17
8
1 750
Vysočina
11
8
1 750
Kraj Ústecký kraj
16
Kraj Pardubický kraj
Počet sociálně vyloučených romských lokalit* 15
Počet dotčených obcí 6
Počet obyvatel romských sociálně vyloučených lokalit 1 250
11
5
750
Zlínský kraj
Celkem 37 166 60 500 Zdroje: Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti dle definice dokumentu (2006), MPSV; Gabalova zpráva; vlastní zpracování *v tzv. Gabalově zprávě
V rámci zpracování regionální studie byly některé části textů obsahující obecně platné skutečnosti převzaty z 2. průběžné zprávy této evaluace.
3.1.2.1 Institucionální zabezpečení integrace sociálně vyloučených romských lokalit Integrace romské menšiny je v Královéhradeckém kraji realizována především na úrovni obcí. Obce nemají zřízenou funkci romského poradce na plný úvazek, sociální práci ve prospěch romské komunity vykonávají pracovníci v rámci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, vedoucí sociálních odborů či v rámci agendy sociálních kurátorů pro mládež / dospělé. Tito zástupci se také účastní porad na Krajském úřadě, spolupracují a poskytují potřebné informace. V kraji jsou obce, které k otázce integrace sociálně vyloučených lokalit přistupují aktivně, jedná se zejména o obce, kde je vyšší počet sociálně vyloučených lokalit. Ze Zprávy o situaci vyplývá, že pracovníků, kteří se zabývají romskou komunitou, je v kraji celkem 15 se souhrnným pracovním úvazkem ve výši 9,9. Například v obci Jaroměř byla zřízena Komise pro národnostní menšiny, Pracovní skupina pro sociálně vyloučené občany působí v Broumově. Pracovní skupiny pro prevenci kriminality jsou zřízeny v Broumově, Jaroměři, Náchodě, Novém Bydžově, Dvoře Králové nad Labem, Hradci Králové a v Kostelci nad Orlicí. Na některých obcích pracují terénní pracovníci pro cílovou skupinu sociálně vyloučených. Terénní sociální práce, terénní práce a komunitní práce, je základní aktivitou, která probíhá v sociálně vyloučených lokalitách a pomáhá integraci osob v nich žijících. Dle Strategie integrace je na kraji zaměstnáno celkem 16 terénních sociálních pracovníků působících v různých obcích. Specifikem plánování v případě romského obyvatelstva je geografické zaměření pomoci. Plánování je vždy navázáno na konkrétní sociálně vyloučené lokality, ve kterých je identifikován daný problém. Sociální služby pro tuto cílovou skupinu nejsou tedy příliš diferencované tematicky (v případě Královéhradeckého kraje se jedná výhradně o terénní práce, v případě jiných krajů ještě o nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi), ale jsou definována geograficky a zacílena vždy na konkrétní lokality. Strategické dokumenty kraje a obcí Integrace sociálně vyloučených lokalit je jedním z cílů programového prohlášení Rady Královéhradeckého kraje. Na základě tohoto cíle byl také v roce 2007 formulován individuální projekt Podpora sociální integrace vyloučených romských lokalit Královéhradeckého kraje, který vycházel z údajů v Gabalově zprávě. Součástí tohoto IP bylo i vypracování analýz současné situace v sociálně vyloučených lokalitách v kraji, předpokládaný vývoj této situace s návrhy konkrétních opatření, kterými může kraj současnou situaci ovlivnit. Impulsem byla také absence kvalitativních údajů o stavu sociálně vyloučených lokalit v kraji. Vznikl tak dokument Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji 2011 – 2016 opřený mj. o výsledky studie Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje.
17
Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji 2011 – 2016 definuje 5 prioritních oblastí pro naplňování vize strategie a zlepšení situace obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Prioritní oblastí vznikly na základě výsledků sběru a studia dokumentů, Průzkumu potřeb v sociálně vyloučených lokalitách, jednáním pracovních skupin a na diskuzních setkáních s odbornou veřejností. Jedná se o oblasti: -
kvalita bydlení a zdravotní stav vzdělání integrace na trh práce oddlužení spolupráce s obcemi
K jednotlivým prioritním oblastem byly rozpracovány SWOT analýzy a jsou na ně navázány definované cíle a aktivity strategie. Vzhledem k multipodmíněnosti romské problematiky jsou aktivity různého typu se zapojením různých účastníků (úřady práce, obecní úřady, vzdělávací zařízení atd.). Jednou z variant definovaných aktivit jsou také sociální služby, mezi kterými je doporučována terénní práce a to ve všech zmíněných oblastech. Z průzkumu potřeb pak vyplývá, že terénní programy by se měly více zaměřit také na venkovské lokality, kde dosahuje sociální vyloučení tíživějších rozměrů než ve městě, ale zároveň sem nedosahuje činnost potřebných sociálních služeb. Královéhradecký kraj má dle zákona zpracovaný Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji 2011 – 2016, který se primárně věnuje jiným cílovým skupinám. V sociálně vyloučených lokalitách počítá s podporou zejména rodin a osob v obtížné životní situaci. Komunitní či strategický plán rozvoje sociálních služeb má v Královéhradeckém kraji zpracováno 11 obcí/mikroregionů. Pro město Broumov, kde působí Agentura pro sociální začleňování, byla zpracována studie mapující situaci obyvatel sociálně vyloučených lokalit Dlouhodobý monitoring romských lokalit6, bylo vytvořeno Lokální partnerství, jako platforma koordinující inkluzivní aktivity v místě a byla vytvořena také Strategie sociálního začleňování pro Broumov 2010-2013.
3.1.2.2 Sociálně vyloučené romské lokality v Královéhradeckém kraji a problémy jejich obyvatel V následujícím textu jsou charakterizovány hlavní problémy romských obyvatel v Královéhradeckém kraji, přičemž lze konstatovat, že v naprosté většině se shodují s problémy obyvatel sociálně vyloučených lokalit identifikovanými na národní úrovni. Komplexní informace o situaci romských obyvatel v Královéhradeckém kraji poskytuje Zpráva o situaci romské menšiny v krajích v roce 2011, část pro Královéhradecký kraj (dále jen Zpráva o situaci), vydaná Úřadem Vlády ČR. Podrobný popis vyloučených lokalit v kraji pak nabízí například výstup tzv. Gabalovy zprávy z roku 2006, tj. Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti7. Dle informací z ORP žilo v městech a obcích Královéhradeckého kraje s vyšší koncentrací Romů v roce 2010 přibližně 11 tis. příslušníků romské menšiny. Dle kvalifikovaného odhadu provedeného v Gabalově zprávě (2006) žilo v Královéhradeckém kraji přibližně 2 000 až 2 500 příslušníků romské menšiny. Jak je zřetelné, počet romských obyvatel je velmi těžké podchytit a v tomto směru se nedá spolehnout ani na oficiální statistické zdroje, neboť k romské národnosti se při oficiálním šetření přihlásí jen minimální počet Romů. 6
7
Dlouhodobý monitoring romských lokalit, GAC 2009 interaktivní mapa vyloučených lokalit je dostupná na internetové adrese: http://www.esfcr.cz/mapa/int_CR.html
18
Např. při sčítání lidu, domů a bytů 2011 se k romské národnosti přihlásilo pouze 328 obyvatel Královéhradeckého kraje. V Královéhradeckém kraji bylo dle Gabalovy zprávy identifikováno 25 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije výše zmiňovaných 2-2,5 tisíce obyvatel. Jak uvádí zpráva, dle organizací působících v regionu a dle obecních úřadů se počet těchto obyvatel stále zvyšuje. Níže jsou popsány hlavní identifikované problémy, které vycházejí i z dříve zmiňovaných plánovacích a analytických dokumentů. Zde je nutné zmínit, že kraj řeší situaci romského obyvatelstva komplexně jako problém sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel. Problémy romských obyvatel sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji Z Průzkumu potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje8 (dále jen Průzkum potřeb), který pro Královéhradecký kraj v rámci IP zpracoval Etnologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i., vyplývá, že klíčovými problémy sociálního vyloučení je hmotná nouze obyvatel, nezaměstnanost, nízká funkční gramotnost, nekvalitní vzdělání a malé komunikační schopnosti. Níže jsou uvedené hlavní problémy, jak je definovala Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji 2011-20169 (dále jen Strategie integrace), která vychází mj. z Průzkumu potřeb. Strategie integrace řeší integraci sociálně vyloučených lokalit, kde je zvýšený výskyt právě romského obyvatelstva. Mezi hlavní projevy sociálního vyloučení, a tedy i problémy, které je potřeba v romských lokalitách Královéhradeckého kraje řešit, patří nízká úroveň vzdělání a existence bariér k jejímu překonání. Mezi bariéry zařazení sociálně znevýhodněných dětí do hlavního vzdělávacího proudu patří nedostatečné zvládnutí českého jazyka a vzájemné komunikace, nedostatečné sociální a sebeobslužné návyky, nízká úroveň znalostí a zkušeností potřebných pro školní výuku, příliš povolný postoj rodičů s malým důrazem na vzdělání, nevhodné sociální prostředí a zařazování těchto dětí do základních škol praktických či speciálních. Částečným řešením by mohlo být inkluzivní vzdělávání. Ze Strategie integrace vyplývá, že inkluzivní vzdělávání nejen sociálně znevýhodněných dětí naráží v kraji na několik překážek. Především se jedná o problém, že malé školy nemají dostatek kapacit na zajištění speciálních vzdělávacích potřeb těchto žáků (v kraji je více než 40 % ZŠ malotřídních). V kraji působí Centrum podpory inkluzivního vzdělávání (CPIV) a do jeho programu je zařazeno 10 základních škol. Z výsledků sociologických výzkumů vyplývá, že předškolní vzdělávání v mateřské škole je nejefektivnější prevencí školní neúspěšnosti. Ale vzhledem k demografickému vývoji (růst počtu dětí) a kapacitám mateřských škol, které tomuto trendu nedostačují, se komplikuje přístup dětí nejen ze sociálně znevýhodněného prostředí k předškolnímu vzdělávání. U dětí ze sociálně vyloučených lokalit navíc dochází často k předčasnému ukončení předškolního vzdělávání – rozhodnutím ředitele mateřské školy zejména z důvodu nehrazení stravného ze strany rodičů. Částečným řešením by mohlo být zřízení přípravných ročníků pro děti se sociálním znevýhodněním při ZŠ (jako specifického nástroje pro zařazování těchto dětí do hlavního vzdělávacího proudu), ale možnost využití tohoto nástroje je omezena (nutnost souhlasu krajského úřadu, finanční náročnost, nezájem rodičů). Příslušníci vyloučených lokalit jsou také dlouhodobě postiženi vysokou mírou nezaměstnanosti. Odborný odhad míry nezaměstnanosti v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 60 – 95 %, přičemž často se jedná o dlouhodobě nezaměstnané. V Královéhradeckém kraji je ve vyloučených lokalitách také velký
8
Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje, Etnologický ústav AVČR, 2010
9
Krajský úřad Královéhradeckého kraje (Odbor sociálních věcí ve spolupráci s odborem školství), 2010
19
počet osob v invalidním důchodu (v produktivním věku) a početnou skupinou jsou ženy v domácnosti s malými dětmi. Nedostatečná kvalifikace plynoucí z nízké úrovně vzdělání dále souvisí se ztíženým přístupem příslušníků romských lokalit na trh práce. Obecně dochází k úbytku pracovních míst, v některých okresech Královéhradeckého kraje dosahoval počet uchazečů na jedno pracovní místo až 28 osob. A zřetelně také stále ubývá pracovních příležitostí pro málo kvalifikované pracovní síly. Překážky bránící účasti na trhu práce lze rozdělit na dvě části. Mezi vnější překážky patří zejména vžité předsudky zaměstnavatelů a demotivující systém sociálních dávek vzhledem k výši minimální mzdy. Sociální dávky vyplácené rodinám jsou stejně vysoké, v některých případech dokonce vyšší než mzda za práci pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Navíc se obyvatelé vyloučených lokalit snaží při pobírání sociálních dávek zároveň nelegálně pracovat a tím si více přivydělat. Mezi překážky vycházející z vnitřního prostředí patří vysoká zadluženost, protože osobám, na něž je uvalena exekuce, se nevyplatí legálně pracovat (většina mzdy je zabavena na umoření dluhu). Dalšími překážkami je nízká a mnohdy žádná kvalifikace, neuspokojivý zdravotní stav, orientace sociálně vyloučených na přítomnost, špatné pracovní návyky a nízká vůle a schopnost si hledat práci či nízká schopnost mobility za prací do jiného místa. Na podporu zaměstnanosti jsou zaměřeny aktivity APZ, ale také některé projekty realizované v rámci IP. Obyvatelé vyloučených lokalit se tak často orientují na sekundární trh práce, kdy pracují bez uzavřené smlouvy, a ve velké míře využívají nelegální formy výdělečné činnosti. Často zároveň pobírají sociální dávky či invalidní důchod. Sociálně vyloučené rodiny trpí velmi často také předlužením. Nezaměstnanost, nízké a nepravidelné příjmy a nízká finanční gramotnost s sebou přinášejí riziko zadlužování cílové skupiny, což může vézt až ke ztrátě schopností vzniklý dluh splácet a dochází k předlužení. Problém s hospodařením s penězi a potřebu pomoci s financemi uvedla v Průzkumu potřeb většina dotazovaných. Jedná se zejména o dluhy na nájemném, nedoplatky za vodu a elektřinu, nezaplacené pokuty, ale také např. dluhy na výživném či na zdravotním pojištění. Obyvatelé lokalit si tak půjčují peníze za vysoký úrok, někdy dokonce dochází i k zastavování majetku a kvůli splacení jedné půjčky si obyvatelé často půjčí znovu. Tak běžně dochází k exekucím majetku i sociálních dávek, což působí demotivačně vzhledem k hledání práce, neboť o vydělané peníze by obyvatelé v této situaci přišli. Část nelegálně vydělaných peněz ale mohou uchránit. Romské lokality se vyznačují také větším výskytem sociálně patologických jevů. Patří mezi ně zejména závislosti jako alkoholismus, toxikomanie či gamblerství, vyskytuje se také prostituce. Tyto lokality jsou také spojeny se zvýšenou mírou kriminality. Nejvíce rozšířenou byla majetková trestná činnost, černé odběry elektřiny, ignorování alternativních trestů či úvěrové podvody a další hospodářská kriminalita. Dále pak se jedná o nedbalostní dopravní nehody, výtržnictví, domácí násilí, vydírání a porušování domovní svobody. Rozšířeným a bohužel nedostatečně podchyceným trestným činem v sociálně vyloučených lokalitách byla i lichva. Jako zásadní problém definuje Strategie integrace nedostatečnou síť služeb v oblasti prevence kriminality, absenci poradenství a krizové intervence. V neposlední řadě jsou příslušníci romských lokalit limitováni sníženou sociokulturní kompetencí. Neznají svá práva a povinnosti a nedokážou si opatřit potřebné informace, přičemž svou roli zde hraje i jazyková bariéra. Mají často problém zorientovat se ve fungování většinové společnosti, např. na trhu práce nebo v systému sociálních dávek. Sociálně vyloučení mají mimo jiného slabou kompetenci dlouhodobě si udržet nájemní bydlení. Z analýz, provedených v rámci Strategie integrace, vyplývá, že obyvatelé sociálně vyloučených lokalit využívají v největší míře služby sociální prevence (především nízkoprahové kluby pro děti a mládež 20
a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a terénní programy). Dostupnost těchto služeb v kraji je ovšem nerovnoměrná, problematická je především dostupnost služeb v menších městech a na venkově, kde se nacházejí malé, ale o to více izolované vyloučené lokality. Dále je zde konstatováno, že sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nejsou v kraji dostatečně pokryty. Z Průzkumu potřeb obyvatel vyloučených lokalit vyplývá potřeba zacílení služeb komplexně na celou rodinu a provázanost terénní práce na následné služby a další nástroje integrace.
3.1.3 Vyhodnocení dostupnosti sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Před samotným hodnocením je nutné upozornit na fakt, že služby, které byly podporovány z individuálního projektu oblasti podpory 3.2 tedy „Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji“ nejsou oficiálně registrovanými sociálními službami. Jedná se o terénní služby, pokrývající široký komplex aktivit realizovaných terénními pracovníky (finanční poradenství, doprovázení na úřady, pomoc v obtížných životních situacích, poradenství atp.). Služba tedy splňuje požadavky kladené na terénní programy dle zákona o službách, ale v Královéhradeckém kraji nebylo k získání podpory z IP 3.2 nutné službu oficiálně registrovat. To se může projevit na některých statistikách a analýzách uvedených níže (s uvedením poznámky, že tento fakt může do hodnocení zasahovat). S přihlédnutím k druhům služeb, které bylo možné z individuálních projektů podporovat, jsme dostupnost sociálních služeb v Královéhradeckém kraji hodnotili z hlediska služeb sociální prevence. V Královéhradeckém kraji je zastoupeno všech 17 druhů služeb sociální prevence, které definuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Počet služeb sociální prevence v kraji za posledních pět let poměrně výrazně narostl, jak ukazuje tabulka, mezi lety 2008 a 2012 se počet registrovaných služeb uvedených druhů v kraji zvýšil o více než 40 %, kdy vzniklo celkem 22 nových služeb sociální prevence. Tabulka 1: Vývoj počtu registrovaných služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2012 Druh služby
Počet registrovaných služeb v kraji
Nárůst počtu služeb 2012/2008 počet v% 1 25,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 1 nová 0 0,0 4 30,8 0 0,0 0 0,0 2 200,0 2 33,3
2008 4 3 2 1 3 0 1 13 1 2 1 6
2009 4 3 2 1 3 1 1 14 1 2 3 6
2010 4 3 2 1 3 1 1 17 1 2 3 6
2011 5 3 2 1 3 1 1 17 1 2 3 8
2012 5 3 2 1 3 1 1 17 1 2 3 8
5
6
6
6
6
1
20,0
0 10
0 12
1 12
2 13
2 14
2 4
nová 40,0
1
1
6
6
6
5
500,0
Tlumočnické služby 1 Celkový součet 54 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV
1 61
1 70
1 75
1 76
0 22
0,0 40,7
Azylové domy Azylové domy pro rodiny s dětmi Domy na půl cesty Intervenční centra Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Raná péče Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Sociální rehabilitace Terénní programy
21
Podíl nově vzniklých služeb u jednotlivých druhů služeb ukazuje graf níže, přičemž největší nárůst zaznamenaly terénní programy, kde do roku 2009 existovala jediná registrovaná služba, a v následujícím roce bylo zaregistrováno pět nových služeb10. Dostupnost terénních programů a tedy zajištění sítě těchto služeb se tak (i vzhledem k podpoře z o.p. 3.2) výrazně zvýšilo. Druhem služby s největším počtem registrovaných služeb jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kterých v Královéhradeckém kraji funguje celkem 17, přičemž čtyři služby vznikly nově. Početná je také služba sociální rehabilitace, kdy je v kraji provozováno 14 služeb, z nich čtyři nově vzniklé. V průběhu posledních let také vznikly dvě nové služby, které na území kraje dříve nebyly poskytovány. Nově jsou tak dostupné dvě sociálně terapeutické dílny a jedna služba krizové pomoci.
Graf 1: Počet registrovaných služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
počet služeb vzniklých po roce 2008 počet služeb v roce 2008
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV
Míra pokrytí sítě služeb vychází do velké míry z potřebnosti těchto služeb, resp. poptávky ze strany klientů. Níže jsou uvedeny jednotlivé druhy služeb, u kterých již byla zajištěna síť a naopak služby s nedostatečným pokrytím v Královéhradeckém kraji. Toto vyhodnocení vychází z dotazníkového šetření, kdy byla ze strany pracovníků Krajského úřadu vyhodnocena současná potřebnost jednotlivých druhů služeb. Druhy služeb sociální prevence, u kterých již byla síť zajištěna, jsou následující: 10
Nízkoprahová denní centra Terénní programy Domy na půl cesty Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně zdravotní služby Domy na půl cesty Nízkoprahová centra pro děti a mládež (15-26 let) Terénní programy
Vzhledem k tomu, že ne všechny terénní programy podporované z IP 3.2 jsou registrovanými službami, je toto číslo ve skutečnosti vyšší. Zároveň byla ale dříve (a částečně je i nyní) terénní práce poskytována i ze strany obcí, agendou se často zabývají v rámci Oddělení sociálně - právní ochrany dětí nebo na obcích působili sociální kurátoři, romští poradci apod.
22
Sociální poradenství Kontaktní centra Terapeutické komunity Sociální poradenství Azylové domy pro rodiny s dětmi Sociální poradenství
Druhy služeb sociální prevence, u kterých prozatím nebyla pokryta síť, jsou pak tyto:
Motivační programy Podpora samostatného bydlení Programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení
V případě ostatních druhů služeb je síť již téměř vytvořená, kapacity v kraji chybí pouze částečně. U tohoto rozdělení služeb dle pokrytí sítě je třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o celkový pohled na úrovni kraje, ovšem situace na lokální úrovni může být značně odlišná. Potřebnost některých druhů služeb se odvíjí od situace v dané lokalitě či obci, a jejich plánování musí být také zajišťováno na lokální úrovni. Jedná se například o sociálně aktivizační služby či terénní programy. Vyhodnocení potřeb a problémů V 1. aktualizaci Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007-09 byly pro jednotlivé druhy sociálních služeb vymezeny rozvojové kategorie. Pokud je služba označena jako rozvojová, jedná se o potřebu navýšení kapacity či vzniku nové služby. U služeb, kde by měl být zachován rozsah, je prioritou udržení stávající kapacity a zlepšení prostředí a podmínek služby. Útlumové sociální služby jsou pak navrženy na snížení kapacity, zánik nebo změnu charakteru služby. Kategorie navržené v aktualizaci plánu jsou platné pro rok 2008 a dle plánu odrážejí dlouhodobé trendy v prioritách sociálních služeb na území kraje. Je však třeba zdůraznit, že jedná se o obecné rozvojové trendy, které nemusí být platné pro celé území kraje, jejich naplnění závisí na činnosti místního plánování. V jednotlivých plánech území měst a obcí jsou pak případné odchylky dokumentovány.
23
Tabulka 2: Preferované druhy služeb sociální prevence v plánech rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Druh služby
Plán 20072009
Vyhodnocení rozvoje (2009)
Plán 20112016
Plán 2011-2016 - komentář
Azylové domy
R
souhlasí
Z
třeba zajistit kapacity pro ženy, kapacity pro sezónní poptávku
Domy na půl cesty
R
souhlasí
Z
zachovat kapacitu
Intervenční centra
R
souhlasí
Z
nezvyšovat kapacitu
Kontaktní centra
Z
souhlasí
Z
nezvyšovat kapacitu
Krizová pomoc
R
souhlasí
Z
třeba vyjasnit působnost a cílové skupiny služeb v této oblasti
Nízkoprahová denní centra
Z
souhlasí
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
R
souhlasí
služba není zmíněna mezi prioritami u žádné cílové skupiny U
služba není zmíněna mezi prioritami u žádné cílové skupiny služba je zmíněna jako upřednostňovaná při transformaci služeb
souhlasí
Noclehárny
třeba omezit, hledat jiný způsob zajištění volnočasových aktivit
Podpora samostatného bydlení
R
*
Raná péče
Z
rozvoj místo zachování
Služby následné péče
Z
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Z
souhlasí
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Z
souhlasí
služba není zmíněna mezi prioritami u žádné cílové skupiny
Sociálně terapeutické dílny
Z
souhlasí
služba není zmíněna mezi prioritami u žádné cílové skupiny
Sociální rehabilitace
Z
rozvoj místo zachování
Z/U
důraz na zefektivnění organizačního zajištění poradenských aktivit, snížit počet registrovaných služeb poradenství
Terénní programy
Z
rozvoj místo zachování
U
třeba zajistit pro osoby s duševním onemocněním
třeba zajistit u pečujících osob služba není zmíněna mezi prioritami u žádné cílové skupiny R
třeba zvýšit kapacitu, klást důraz na odborné, specializované služby
Zdroj: Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007-09 (1. aktualizace); Plán rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji 2011-16; Vyhodnocení Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007 – 2009 (1. aktualizace pro období 08-09). Pozn.: R = rozvoj služby, Z = zachování služby, U = útlum služby * v době tvorby Vyhodnocení ještě neexistovala žádná služba podpory samostatného bydlení
Po dvou letech platnosti plánu zpracoval Královéhradecký kraj Vyhodnocení Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2007 – 2009 (1. aktualizace pro období 08-09). V dokumentu je mimo jiné vyhodnoceno plnění rozvojových priorit, tak jak byly určeny pro jednotlivé typy služeb. Toto
24
zhodnocení je uvedeno ve třetím sloupci tabulky, přičemž jsou vyznačeny služby, u kterých se rozvoj ubíral odlišným způsobem, než bylo stanoveno v plánu. Jedná se o tyto služby sociální prevence:
sociální poradenství – místo zachování nastal rozvoj
raná péče – místo zachování nastal rozvoj
terénní programy – místo zachování nastal rozvoj
sociální rehabilitace – místo zachování nastal rozvoj
Vyhodnocení také uvádí, že vzhledem k rozsahu činností zahrnutých v plánu je množství cílů, které lze považovat za splněné, poměrně velké. Drtivá většina cílů stanovených v plánu se ale soustřeďuje na vznik nových služeb, přičemž není řešeno, z jakých zdrojů budou tyto služby hrazeny. V plánu chybí také nástroj pro zajištění plnění stanovených cílů, tj. přesný plán činností. Nedostatky identifikované ve vyhodnocení plánu pro období 2007 - 09 byly impulzem pro změny zapracované v novém plánu rozvoje sociálních služeb na období po roce 2011. Základní principy, ze kterých vychází veškeré cíle stanovené v Plánu rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji pro období 2011 - 16, jsou tyto:
U všech cílových skupin mají přednost terénní a ambulantní služby před službami pobytovými.
Investiční prostředky je třeba směřovat více do terénních a ambulantních služeb, nikoli převážně do pobytových, jak je dosud obvyklé.
Cíle a opatření jsou v plánu rozděleny podle cílových skupin, přičemž jsou uvedeny také priority, které nebyly naplněny a jsou stále aktuální (např. vybudování sítě dostupných terénních a ambulantních služeb pro duševně nemocné se částečně podařilo uskutečnit a je třeba jej dokončit v okresech Náchod a Trutnov) nebo které se změnily oproti předchozímu plánu. Hlavní priority pro období 2011 - 16 ve smyslu rozvoje, zachování či útlumu služeb jsou uvedeny v tabulce, připojený komentář pak specifikuje hlavní aspekty uvedených priorit pro jednotlivé služby sociální prevence. Z uvedených údajů vyplývá, že u většiny služeb, které byly v předchozím plánu označeny jako rozvojové, je nově plánováno zachování stávajících kapacit. V případě dříve rozvojové služby nízkoprahových zařízení pro děti mládež se dokonce nově jedná o omezení této služby. Jak uvádí plán, tato služba zaznamenala velký nárůst počtu zařízení i klientů, v posledních letech počty klientů stagnují, přestože náklady na poskytování služby se podstatně zvýšily. V oblasti aktivit pro neorganizovanou mládež je tak dle plánu třeba omezit nárůst nákladů těchto služeb a dále nezvyšovat jejich kapacitu. V rámci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je žádoucí zajistit také činnost terénních programů pro děti a mládež, což povede ke snížení administrativních nákladů. Základním cílem v případě této cílové skupiny je tak najít způsoby, jak zajistit volnočasové činnosti jiným způsobem, a dále rozvíjet především odborné a specializované služby pro osoby v obtížné životní situaci. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou tak jedinou službou, která je oproti předchozímu plánu nově označena za rozvojovou, a posílení jejích kapacit je jednou ze základních priorit nového plánu. Uvedené změny v prioritách vývoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji souvisí s obecnou změnou náhledu na poskytování sociálních služeb. V dřívějším období byly více podporovány služby, které se zaměřovaly na obstarání základních potřeb, tj. zejména pobytové služby. V současnosti je stále větší důraz kladen na začlenění znevýhodněných osob do společnosti a do pracovního prostředí a na poskytování služeb v přirozeném prostředí klientů. V případě Královéhradeckého kraje lze v tomto posunu hledat souvislost s novým založením sociálně terapeutických dílen, s vysokou podporou sociálně aktivizačních služeb či podporou z IP 3.2 zaměřenou výhradně na terénní služby.
25
3.2 Vyhodnocení přínosů realizace individuálních projektů 3.2.1 Možnosti podpory sociálních služeb z individuálního projektu v oblasti podpory 3.1 Rozhodování o tom, které služby zahrnout v rámci individuálních projektů Královéhradeckého kraje se jako ve všech případech odvíjelo primárně od podmínek stanovených MPSV pro výzvu č. 5 a výzvu č. 15. Sociální služby bylo možné podpořit dle vymezení činnosti II11 v rámci výzvy č. 5 nazvané Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin a dle vymezené činnosti II ve výzvě č. 15 nazvané Podpora sociálních služeb a dalších nástrojů působících ve prospěch sociálního začleňování příslušníků sociálně vyloučených romských komunit. Jedná se především o sociální služby, které jsou zaměřeny na začlenění příslušníků cílových skupin do společnosti a na trh práce. V rámci textu výzev byly vymezeny druhy služeb, které lze z IP podporovat, v textu k Semináři k IP krajů v rámci OP LZZ organizovaném MPSV pak byly přesně vyčleněny sociální služby podporované, primárně nepodporované (jejichž rozvoj lze v IP podpořit sekundárně) a služby nepodporované: Podporované sociální služby -
Azylové domy pro jednotlivce (5. i 15. výzva) Azylové domy pro rodiny s dětmi (5. i 15. výzva) Domy na půl cesty (5. i 15. výzva) Intervenční centra (pouze 5. výzva) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (5. i 15. výzva) Nízkoprahová denní centra (5. i 15. výzva) Podpora samostatného bydlení (5. i 15. výzva) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (5. i 15. výzva) Sociálně terapeutické dílny (5. i 15. výzva) Sociální poradenství (pouze 15. výzva) Sociální rehabilitace (5. i 15. výzva) Terénní programy (5. i 15. výzva) ve výzvě č. 15 je dále možné podporovat programy prevence sociálně patologických jevů a prevence kriminality, včetně podpory osvěty v této oblasti; získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností; motivaci, pracovní a sociální rehabilitaci; programy pro osoby závislé na drogách; programy pro předcházení ekonomické nestability rodin a jednotlivců; a programy pomoci při realizaci investičních akcí (investiční akce financované z ERDF především IOP). V rámci podpory inovativních nástrojů bylo dále možné podpořit či rozšířit nástroje sociální ekonomiky v oblasti sociální integrace.
Primárně nepodporované sociální služby (sekundárně lze v IP podpořit rozvoj těchto služeb): -
11
Kontaktní centra (5. i 15. výzva) Krizová pomoc (5. i 15. výzva) Raná péče (5. i 15. výzva) Služby následné péče (5. i 15. výzva) Tlumočnické služby (5. i 15. výzva) Sociální poradenství (5. výzva) Sociálně aktivizační služby pro osoby se zdravotním postižením (5. i 15. výzva)
v nejaktuálnější revidované verzi Výzvy k předkládání individuálních projektů OP LZZ pro kraje, mimo hlavního města Prahy v oblasti podpory 3.1 je tato aktivita uvedena jako činnost I.
26
Nepodporované sociální služby (v 5. i 15. výzvě) -
Noclehárny Sociálně aktivizační služby pro seniory Telefonická krizová pomoc Terapeutické komunity
3.2.2 Přínosy individuálních projektů Královéhradeckého kraje Cílem individuálního projektu o.p. 3.1 bylo, v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb, zajištění dostupnosti služeb sociální prevence, podpora rozvoje nových služeb sociální prevence a podpora poskytování stávajících služeb sociální prevence. Cílem individuálních projektů o.p. 3.2 bylo podpořit sociální integraci příslušníků vyloučených lokalit do společnosti tím, že dojde ke zlepšení dostupnosti a zvýšení kvality služeb terénní práce, které přispívají k integraci cílových skupin do společnosti. Druhý projekt pak navazuje a rozvíjí úspěšně nastartované aktivity prvního projektu a svými aktivitami reaguje na potřeby cílové skupiny12 zjištěné provedeným Průzkumem potřeb13. V této kapitole je po představení rozsahu podpory z IP řešena otázka souladu podpořených služeb se střednědobými plány a otázka souladu se zjištěnými potřebami specifických cílových skupin, tj. potřebnost a relevance projektů. Dále se zaměříme na přínosy projektů jako takových a zejména pak na to, do jaké míry měla podpora z IP vliv na rozvoj stávající sítě sociálních služeb a jaké byly přínosy v případě podpory již existujících služeb. Dále je hodnocena udržitelnost a efektivita podpory v rámci individuálních projektů Královéhradeckého kraje.
3.2.2.1 Rozsah podporovaných služeb v rámci individuálních projektů Do regionální studie byly na základě zadání zařazeny individuální projekty Královéhradeckého kraje z 5. a 15. výzvy, které jsou zaměřené na poskytování sociálních služeb. Jedná se tedy o tři níže uvedené projekty, jeden z oblasti podpory 3.1 (z 5. výzvy) a dva z oblasti podpory 3.2 (z 15. výzvy). Postup realizace individuálního projektu o.p. 3.1 IP Královéhradeckého kraje o.p. 3.1 s názvem „Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji“ byl zahájen v říjnu roku 2008 a jeho realizace byla ukončena v září roku 2012. Sociální služby byly v rámci projektu podporovány v období od dubna roku 2009 do března roku 2012. Závěrečná zpráva k projektu byla schválena dne 11. 1. 2013. V rámci projektu bylo dle závěrečné monitorovací zprávy celkem vyčerpáno 270,4 mil. Kč, což představuje 100 % prostředků ze schváleného rozpočtu projektu. Na zajištění administrace projektu bylo vynaloženo 12,0 mil. Kč, což pokrývá 4,4 % z celkového objemu vyčerpaných prostředků. Na nákup sociálních služeb tak směřovalo 95,6 % (258,4 mil. Kč) z vyčerpaného rozpočtu. Poskytovatelé sociálních služeb byli, obdobně jako dodavatelé pro zajištění administrace projektu (organizace výběrových řízení, právní poradenství, nákup výpočetní techniky a nábytku, audit a zajištění školení potenciálních dodavatelů sociálních služeb a poskytnutí související metodické pomoci), vybíráni v rámci výběrových řízení. Celkem bylo v rámci projektu v Královéhradeckém kraji úspěšně ukončeno 18 výběrových řízení, z toho 14 bylo určeno na zajištění 50 podpořených sociálních služeb. Výběrová řízení
12
Z průzkumu mimo jiné vyplynulo, že terénní práce (TP) napomáhá se zapojením do společnosti, a proto by měla být nadále podporována.
13
Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje, Etnologický ústav AVČR, 2010
27
byla většinou vyhlašována na zajištění určitého druhu sociální služby (v některých případech pak přímo i v konkrétní lokalitě). Na poskytování sociálních služeb, tak bylo vysoutěženo celkem 40 dodavatelů/zakázek (celkem 27 subjektů) pro zajištění 50 sociálních služeb. Tabulka 3: Souhrnné informace k IP Královéhradeckého kraje (5. výzva) Registrační číslo projektu Stav realizace projektu Období realizace projektu Období podpory sociálních služeb Způsobilé výdaje projektu (vyčerpané) Výdaje na nákup sociálních služeb (vyčerpané) / podíl z celkových výdajů Počet plánovaných / započatých VŘ
CZ.1.04/3.1.00/05.00017 Realizace projektu ukončena 1. 10. 2008 – 30. 9. 2012 1. 4. 2009 - 31. 3. 2012 270 441 082 Kč 258 425 474 Kč / 95,6 % 20 / 20
Počet úspěšně ukončených VŘ
18
z toho počet úspěšně ukončených VŘ na poskytování sociálních služeb
14
Počet vybraných dodavatelů/zakázek
44
z toho dodavatelů/zakázek na poskytování sociálních služeb*
40
Počet podpořených sociálních služeb
50 Zdroj: vlastní analýza dat z IS MONIT7+; Rozpočet projektu převzat z poslední monitorovací zprávy (podíly jsou vždy vztaženy k příslušným celkovým výdajům plánovaných ve smlouvě, resp. vyčerpaným prostředkům). * Jedná se o počty vysoutěžených zakázek, tj. některý dodavatel mohl být vybrán vícekrát (např. při dodatečném rozšíření služby). Mezi dodavateli jsou započteny i subjekty, které přímo neposkytují sociální služby, ale jejichž zakázka přispěla k poskytování služeb (např. stavební práce pro rozšíření služeb).
Postup realizace individuálních projektů o.p. 3.2 V Královéhradeckém kraji byly v době realizace evaluace ukončeny dva individuální projekty z o.p. 3.2. Jednalo se o projekty „Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji I + II“. Projekty na sebe časově i věcně navazovaly, sociální služby byly podporovány v období od července 2009 do prosince 2010 a v rámci druhého projektu od února 2011 do srpna 2012. V rámci dvou ukončených projektů bylo dle závěrečných monitorovacích zpráv celkem vyčerpáno 33,3 mil. Kč. Na zajištění administrace projektů bylo vynaloženo 11,6 mil. Kč, což pokrývá 34,8 % z celkového objemu vyčerpaných prostředků (podíl nákladů na administrativu se u jednotlivých projektů lišil, jak ukazuje tabulka níže). Na nákup sociálních služeb tak v obou projektech směřovalo 65,2 % (21,8 mil. Kč) z celkového vyčerpaného rozpočtu. Dodavatelé veřejných služeb14, obdobně jako dodavatelé pro zajištění administrace projektu, byli vybíráni v rámci výběrových řízení. Celkem bylo v rámci projektu v Královéhradeckém kraji úspěšně ukončeno 17 výběrových řízení, z toho 5 bylo určeno na zajištění 18 podpořených veřejných služeb. Každá služba byla podporována cca 2 roky (viz tabulka níže). Vzhledem k tomu, že v oblasti podpory 3.2 jsou realizovány již 2 na sebe navazující projekty, jedná se ve druhém projektu v šesti případech o služby, které byly podpořeny již v prvním projektu. Pokud tedy budou tyto služby započítány pouze jednou, bylo podpořeno
14
V případě IP v oblasti podpory 3.2 v Královéhradeckém kraji nebylo nutné, aby účastníci výběrových řízení měli registrované sociální služby. Proto je v případě tohoto kraje korektnější neuvádět poskytovatele sociálních služeb, ale o dodavatele veřejné služby. V textu, kde se hovoří o obou oblastech podpory, může být ale termín dodavatel nahrazen termínem poskytovatel souhrnně pro obě oblasti podpory.
28
12 veřejných služeb, z čehož 6 bylo podpořeno na celé zkoumané období čtyř let, jedna služba na první dva roky a 5 služeb pouze na roky 2011 a 2012. Z těchto 12 služeb bylo 5 služeb registrováno jako sociální služby15, i když výběrová řízení registraci služby nevyžadovala. 7 služeb tedy nebylo registrováno jako sociální služba. Výběrová řízení byla vyhlašována na zajištění veřejné služby terénní práce v konkrétních lokalitách. V projektech byla ale také vyčleněna značná částka na ostatní výdaje, které v případě IP z o.p. 3.2 tvořily náklady na právní poradenství, zajištění vzdělávání terénních pracovníků a především zajištění analytických materiálů, které na rozdíl od o.p. 3.1, kde mají kraje k dispozici zpracované střednědobé plány, nejsou pro cílovou skupinu obyvatel sociálně vyloučených lokalit často k dispozici. Tabulka 4: Souhrnné informace k IP Královéhradeckého kraje (15. výzva) Registrační číslo projektu
CZ.1.04/3.2.00/15.00002
CZ.1.04/3.2.00/15.00007
Výdaje projektu certifikovány
Realizace projektu ukončena
Období realizace projektu
1. 2. 2009 – 30. 1. 2011
1. 11. 2010 – 31. 10. 2012
Období podpory sociálních služeb
1. 7. 2009 – 31. 12. 2010
7. 2. 2011 – 31. 8. 2012
14 159 952 Kč
19 132 640 Kč
7 526 243 Kč / 53,2 %
14 193 116 Kč / 74,2 %
6/6
9/9
Počet úspěšně ukončených VŘ
6
9
z toho počet úspěšně ukončených VŘ na poskytování veřejných služeb
2
3
Počet vybraných dodavatelů/zakázek
12
13
z toho dodavatelů/zakázek na poskytování veřejných služeb**
5
5
Počet podpořených veřejných služeb
7
11
Stav realizace projektu
Způsobilé výdaje projektu (skutečně vyčerpané) Výdaje na nákup veřejných služeb (vyčerpané) / podíl z celkových výdajů* Počet plánovaných / započatých VŘ
Zdroj: vlastní analýza dat z IS MONIT7+; Rozpočet projektu převzat z poslední monitorovací zprávy (podíly jsou vždy vztaženy k příslušným celkovým výdajům plánovaných ve smlouvě, resp. vyčerpaným prostředkům). * Jedná se o ukončené projekty, takže výdaje jsou již skutečně proplacené ** Jedná se o počty vysoutěžených zakázek, tj. některý dodavatel mohl být vybrán vícekrát (např. při dodatečném rozšíření služby).
Rozsah podpořených služeb v rámci IP V rámci individuálního projektu v Královéhradeckém kraji byla podpořena, resp. v rámci výběrových řízení vysoutěžena, široká škála služeb sociální prevence a jedna služba sociální péče (podpora samostatného bydlení pro osoby s chronickým duševním onemocněním). Celkem bylo podpořeno poskytování 62 sociálních služeb16 zahrnujících 13 druhů sociálních služeb.
15
Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o služby poskytované občanským sdružením Romodrom v různých lokalitách kraje.
16
Do sociálních služeb jsou zahrnuty i veřejné služby z IP 3.2, které svým obsahem naplňují podstatu sociálních služeb (terénní programy), přestože nebyla od dodavatelů požadována registrace sociální služby. Vždy budou tedy tyto veřejné služby uvažovány jako sociální služby.
29
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
16 14
počet
mil. Kč
Graf 2: Počty sociálních služeb a výše podpory dle druhu služby podpořené v rámci individuálních projektů Královéhradeckého kraje
12 10 8 6 4 2 0 Výše podpory v Kč
Počet podpořených služeb
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektům od Královéhradeckého kraje (k listopadu 2012) a od projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012)
Přes širokou škálu podpořených služeb lze z hlediska finančních prostředků v Královéhradeckém kraji hovořit o koncentraci do šesti služeb, na které směřovalo 72 % prostředků vynaložených v projektu na podporu sociálních služeb. Největší objem prostředků ve výši 44,6 mil. Kč (16,4 %) byl poskytnut na jedenáct nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Druhou službou s nejvyšším podílem na vynaložených výdajích bylo šest sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, na které směřovalo 40,6 mil. Kč (14,9 %). Na další nejvíce podpořené služby z hlediska finančního objemu pak bylo poskytnuto 11 až 12 % celkových výdajů a jednalo se o azylové domy pro rodiny s dětmi (33,4 mil. Kč), azylové domy pro jednotlivce (28,8 mil. Kč). Výrazněji byla podpořena také sociální rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením (27,7 mil. Kč) a terénní programy17 pro osoby ze sociálně vyloučených lokalit.
17
jak bylo uvedeno výše, jedná se o služby podpořené z IP o.p. 3.2, kde nebyla nutná registrace sociálních služeb a korektnější je tedy hovořit o terénní práci, přestože náplň služeb je shodná. Z důvodu potřeby sjednocení terminologie je ve zprávě souhrnně používán termín terénní programy (ne vždy se jedná o registrovanou sociální službu, ale vždy se jedná o službu se shodnou náplní).
30
Tabulka 5: Rozsah podpořených služeb v rámci individuálních projektů Královéhradeckého kraje Druh
Převažující cílové skupiny v podporované soc. službě
Azylové domy pro Osoby bez přístřeší jednotlivce Azylové domy pro Rodiny s rodiny s dětmi dítětem/dětmi Osoby opouštějící Domy na půl zařízení pro výkon cesty ústavní nebo ochranné výchovy Oběti trestné činnosti, Intervenční centra oběti domácího násilí Osoby ohrožené Kontaktní centra závislostmi nebo závislé na náv.látkách Nízkoprahová Osoby bez přístřeší denní centra Nízkoprahová Děti, mládež a mladí zařízení pro děti a dospělí do 26 let mládež
Podpořené osoby*
Celkové náklady Počet služeb
ze smlouvy (Kč)
4
vyčerpané (Kč)
v%
počet
v%
Kč na 1 os.
29 434 606
28 766 095 10,6
316
2,3
91 032
3
33 357 253
33 357 253 12,3
894
6,4
37 312
2
9 815 324
9 815 324
3,6
95
0,7
103 319
1
6 667 200
6 667 200
2,5
333
2,4
20 022
2
13 469 602
13 264 548
4,9
910
6,6
14 576
1
3 604 080
3 604 080
1,3
749
5,4
4 812
11
45 404 459
44 558 209 16,4
2 845
20,5
15 662
Podpora samostatného bydlení
Osoby se zdravotním postižením
1
722 800
722 800
0,3
6
0,0
120 467
Služby následné péče
Osoby s chronickým duševním onemocněním
3
11 712 417
11 712 417
4,3
389
2,8
30 109
Rodiny s dítětem/dětmi
6
40 603 887
40 595 044 14,9
873
6,3
46 501
2
2 048 250
1 979 250
0,7
35
0,3
56 550
2
5 487 380
5 487 380
2,0
366
2,6
14 993
3
7 261 500
7 261 500
2,7
336
2,4
21 612
7
27 714 180
27 714 180 10,2
413
3,0
67 105
1
4 171 750
4 171 750
1,5
469
3,4
8 895
1
10 411 050
10 411 050
3,8
487
3,5
21 378
12
22 530 300
21 719 359
8,0
4 354
31,4
4 988
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny
Osoby se zdravotním postižením Osoby bez přístřeší Osoby s chronickým Sociální duševním rehabilitace onemocněním Osoby se zdravotním postižením Děti, mládež a mladí dospělí do 26 let Osoby ohrožené Terénní programy závislostmi nebo závislé na náv.látkách Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit
Celkem 62 274 416 038 271 807 439 100 13 870 100 19 597 Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektu od Královéhradeckého kraje (k listopadu 2012) a od projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012), IS Monit7+ (k 4. 2. 2013) * Podpořené osoby odpovídají dosaženým hodnotám (překročily plánované hodnoty ve smlouvách). Pozn.: Tučně zvýrazněné hodnoty označují případy, kdy se vyčerpané prostředky neshodují s nasmlouvanými.
31
Mezi další podpořené služby s vyšším, 4 až 5% podílem na vynaložených prostředcích, patřily dvě kontaktní centra (13,3 mil. Kč) a tři služby následné péče pro osoby s chronickým duševním onemocněním (11,7 mil. Kč). Další zakázky v rozmezí 2,1 až 9,8 mil. Kč na daný druh sociální služby a cílovou skupinu pak směřovaly na ostatních šest podpořených služeb. Na jednu službu podpory samostatného bydlení bylo vyčleněno 723 tis. Kč. Z hlediska cílových skupin byla tedy téměř třetina vynaložených prostředků, v objemu 74 mil. Kč, na služby zaměřené na rodiny s dětmi, a to díky vysoké míře podpory azylových domů pro rodiny a dětmi a sociálně aktivačních služeb. Téměř 20 % finančních prostředků (48,7 mil. Kč) pak směřovalo na služby pro děti a mládež do 26 let věku (zejména nízkoprahová zařízení). Třetí nejvíce podpořenou skupinou pak byly s 13,9% podílem osoby bez přístřeší (37,9 mil. Kč, zejména azylové domy). Na osoby se zdravotním postižením bylo vyčleněno 30,5 mil. Kč (11,2 %; zejména sociální rehabilitace) a na osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách 23,7 mil. Kč (8,7 %). Oproti ostatním krajům tak v Královéhradeckém kraji v oblasti podpory 3.1 směřoval vyšší objem finančních prostředků na podporu zejména nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a byl jen jedním ze dvou krajů, který podpořil poskytování služeb následné péče a jediným krajem, který podpořil kontaktní centra. Naopak nižší podpora oproti ostatním krajům byla zejména na sociálně terapeutické dílny. V porovnání výdajů oblasti podpory 3.2 je Královéhradecký kraj, při započítání obou sledovaných IP, celkovým objemem svých výdajů na zajištění služeb nad průměrem ostatních krajů a na rozdíl od některých krajů nepodporuje jiné služby než terénní práce18. Celkově bylo v rámci projektů podpořeno 13,9 tis. osob. Počty podpořených osob jsou primárně dány druhem sociální služby, kdy nejvyšší počty vykazují služby s nižšími náklady na jednu podpořenou osobu (terénní programy) a služby, kde dochází k vyšší obměně klientů, jako jsou nízkoprahová, kontaktní a intervenční centra. Téměř třetina z celkového počtu podpořených osob, tak byla podpořena v rámci terénních prací pro obyvatelstvo sociálně vyloučených lokalit, kde bylo vykázáno 4 354 podpořených osob. Vysoký podíl na podpořených osobách pak dále vykázaly nízkoprahová zařízení pro děti a mladé dospělé (2 845, 20,5 %), kontaktní centra (910 osob, 6,6 %), azylové domy pro rodiny s dětmi (894 osob, 6,4 %) a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (873 osob, 6,3 %). Počty podpořených osob v jednotlivých druzích sociálních služeb ukazuje tabulka výše. Vynaložené finanční prostředky na jednu podpořenou osobu byly nejvyšší u podpory osob se zdravotním postižením, a to konkrétně u podpory samostatného bydlení, kde výdaje na jednu podpořenou osobu dosáhly 120 tis. Kč, protože v této službě je nutné značné materiální vybavení a další výdaje (údržba, energie atd.). Dále pak u domů na půl cesty (103 tis. Kč na podpořenou osobu) a u azylových domů pro jednotlivce (91 tis. Kč na podpořenou osobu). Naopak nejnižší náklady na jednu podpořenou osobu vykazovaly finančně méně náročné služby jako terénní práce pro obyvatelstvo sociálně vyloučených lokalit a nízkoprahová denní centra (5 tis. Kč). Výše nákladů na podpořenou osobu u jednotlivých podpořených služeb ukazuje tabulka výše.
18
V ostatních krajích podporována také nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
32
3.2.2.2 Potenciální přínos a relevance zaměření podpory z individuálních projektů Potenciální přínos Jak vyplývá z výstupu terénního šetření, výběrová řízení na poskytovatele služeb v oblasti podpory 3.1 vycházela z cílového (požadovaného) nastavení sítě sociálních služeb, v oblasti podpory 3.2 bylo vycházeno z analytických podkladů (např. Gabalova zpráva), kde byly definovány problémové lokality, na které se projekty zaměřovaly. Ze strany kraje pak byly v rámci výběrového řízení nastaveny požadavky na plnění indikátorů (počty podpořených osob, počet provedených úkonů apod.). V rámci zakázek byla ze strany kraje zpravidla nastavena i metodika pro realizaci služby a v případě oblasti podpory 3.2 také místo realizace. Potenciální přínos individuálního projektu a dosaženou změnu v poskytovaných službách v kraji ukazuje následující graf a tabulka. Graf zobrazuje celkové počty poskytovaných sociálních služeb v kraji s rozdělením na podpořené a nepodpořené služby, vč. doby jejich založení. Graf 3: Celkový počet služeb v daném druhu služby se znázorněním podpořených a nepodpořených služeb a 19 obdobím registrace služby 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
podpořené z IP 3.2 mimo registr služeb Nepodpořené, zal. před rokem 2008 Nepodpořené, zal. po roce 2008 vč. Podpořené z IP, zal. před rokem 2008 Podpořené z IP, zal. po roce 2008 vč.
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV, Podkladové dokumenty k realizaci projektu od Královéhradeckého kraje (k listopadu 2012) a od projektových manažerů MPSV (k říjnu 2012) Pozn.: Sloupec znázorňuje celkový počet daných registrovaných služeb v kraji, přičemž jednotlivé barvy znázorňují, zda byly dané služby podpořeny z IP (zelená – podpořené, oranžová – nepodpořené) a sytost barvy znázorňuje, zda se jedná o nové služby vzniklé po roce 2008 (sytá barva – nové služby). Šedá barva značí podpořené služby z IP 3.2, které ale nejsou registrované v registru služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Celkem bylo v Královéhradeckém kraji u podpořených druhů sociálních služeb v rámci IP vyhlášeno výběrové řízení na 55 z 66 poskytovaných služeb v kraji, tj. přes 80 % těchto služeb v kraji. Podíl podpořených poskytovatelů u většiny podpořených druhů služeb tak dosáhl 100 %, tj. v rámci IP byly
19
Stav v době zpracování zprávy, počty služeb vycházejí z registru služeb. V IP o.p. 3.1 byla podpořena i jedna služba terénního programu, která si ale v polovině roku 2012 zrušila registraci a není tudíž v grafu znázorněna. Podpořených terénních programů bylo tak ve skutečnosti celkem 14.
33
podpořeny všechny služby v daném druhu služby. U ostatních služeb, byly podpořeny dvě třetiny až 85 % poskytovatelů v kraji. V průběhu období realizace individuálního projektu bylo u podporovaných druhů služeb celkem v kraji registrováno 21 nových služeb a 4 služby v roce 2008. Vznik nových služeb se dotkl 8 ze 13 podporovaných druhů služeb. U sedmi druhů služeb pak díky podpoře z IP došlo k podpoře nově vzniklých poskytovatelů. Jak bylo uvedeno výše, tři z těchto služeb byly v plánu označeny jako rozvojové a čtyři jako služby, kde by kapacity měly být zachovány (u služby následné péče, která byla označena k zachování, však předtím nebyly registrované žádné služby a u terénních programů se plán nezabýval cílovou skupinou obyvatel sociálně vyloučených lokalit, kam směřovaly prostředky z o.p. 3.2). Celkem 21 z 55 podpořených služeb v rámci IP vzniklo v roce 2008 a později. Díky IP tak byla v kraji zcela nově zavedená podpora samostatného bydlení (1 služba) a sociálně terapeutické dílny (2 služby). U terénních programů naopak došlo ke zrušení jedné ze služeb podpořených v rámci IP. Tabulka 6: Počet podpořených služeb v rámci IP vzhledem k existujícím službám v Královéhradeckém kraji
celkem
zal. v roce 2008
zal. po roce 2008
celkem
před rokem 2008
v roce 2008
po roce 2008
Podíl podpořen ých služeb v kraji z IP (v %)
4
0
1
5
4
0
1
80,0
100,0
3
0
0
3
3
0
0
100,0
0,0
Podpořené služby v IP Druh služby
Azylové domy pro jednotlivce Azylové domy pro rodiny s dětmi Domy na půl cesty
Počet registrovaných služeb v kraji dle roku registrace
Podíl nově vzniklých služeb z IP* (v %)
2
0
0
2
2
0
0
100,0
0,0
Intervenční centra
1
0
0
1
1
0
0
100,0
0,0
Kontaktní centra
2
0
0
3
3
0
0
66,7
0,0
1
0
0
1
1
0
0
100,0
0,0
11
1
3
17
12
1
4
64,7
80,0
1
0
1
1
0
0
1
100,0
100,0
3
0
2
3
1
0
2
100,0
100,0
6
0
0
8
6
0
2
75,0
0,0
Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Podpora samostatného bydlení Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny Sociální rehabilitace
2
0
2
2
0
0
2
100,0
100,0
12
2
4
14
7
3
4
85,7
85,7
Terénní programy**
7
0
5
6
1
0
5
116,7
100,0
Celkem
55 3 18 66 41 4 21 83,3 84,0 Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV; Podkladové dokumenty k realizaci projektů od příjemce (předáno 4. 10. 2012) *Za nově vzniklé služby jsou považovány služby vzniklé v roce 2008 a později. **Do tabulky není zahrnuto 7 služeb terénní práce, které byly podpořeny z IP 3.2, ale které nebyly registrovány v registru služeb. V těchto případech se vždy jedná o nově vzniklou službu. Zároveň je mezi podpořenými službami zahrnuta služba, jejíž registrace byla zrušena, proto je podíl podpořených služeb v kraji z IP (vycházející z aktuálního stavu registru služeb) vyšší než 100 %.
34
Relevance zaměření podpory Jak bylo uvedeno výše, Plány rozvoje sociálních služeb neřeší primárně sociálně vyloučené romské obyvatelstvo a proto je potřeba oblasti podpory 3.1 a 3.2 hodnotit odlišným způsobem. Důvodem je také méně rozvinuté plánování pro cílovou skupinu romského obyvatelstva ze sociálně vyloučených lokalit, které bylo na krajské úrovni započato až s prvním individuálním projektem oblasti podpory 3.2. Potřebnost služeb v této oblasti podpory je také definována na základě jiného klíče, kdy je řešeno především geografické umístění služby (na základě vymezených sociálně vyloučených lokalit), na rozdíl od o.p. 3.1, kde geografické umístění služby nehraje při definování problému většinou takovou roli. Pro každý druh sociální služby podporované z oblasti podpory 3.1 bylo provedeno srovnání rozvojové priority stanovené v roce 2008 (rozvoj či zachování služby, žádná služba podpořená z IP nebyla označena jako útlumová) s rozsahem podpory z IP a se současným stavem potřebnosti jednotlivých druhů služeb, jak byl stanoven zástupci kraje v rámci dotazníkového šetření. Dále bylo přihlédnuto také k novým prioritám uvedeným v plánu pro období 2011 až 2016. Na základě tohoto srovnání byl pro každý druh služby vyhodnocen přínos projektu vzhledem k vývoji sítě sociálních služeb v kraji, tak jak je uvedeno v tabulce. Tabulka 7: Zhodnocení přínosu IP o.p. 3.1 z hlediska vývoje sítě sociálních služeb v Královéhradeckém kraji Vynaložené prostředky
Azylové domy
rozvoj
7
Nově vzniklé služby podpořené z IP* 1
Domy na půl cesty
rozvoj
2
0
9 815 324
3,9
udržení sítě
Intervenční centra
rozvoj
1
0
6 667 200
2,7
udržení sítě
Kontaktní centra
zachování
2
0
13 264 548
5,3
udržení sítě
Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Podpora samostatného bydlení
zachování
1
0
3 604 080
1,4
udržení sítě
rozvoj
11
3
44 558 209
17,8
dobudování sítě
rozvoj
1
1
722 800
0,3
vznik nové služby
Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny
zachování
3
2
11 712 417
4,7
zachování
6
0
40 595 044
16,2
zachování
2
2
1 979 250
0,8
udržení sítě příspěvek k dobudování sítě vznik nové služby
Sociální rehabilitace
zachování
12
4
40 463 060
16,2
dobudování sítě
Druh služby
Rozvojová priorita (2008)
Počet podpořených služeb v IP
Zhodnocení přínosu IP vzhledem k prioritě
celkem v Kč 62 123 348
v% 24,8
dobudování sítě
Terénní programy zachování 2 0 14 582 800 5,8 udržení sítě Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV; Podkladové dokumenty k realizaci projektů od příjemce (předáno 4. 10. 2012); Dotazníkové šetření *Za nově vzniklé služby jsou považovány služby vzniklé v roce 2008 a později
K dobudování sítě došlo díky podpoře z IP u tří nejvíce podpořených druhů služeb, přičemž tyto služby jsou již v současnosti hodnoceny jako odpovídající potřebám klientů v kraji. Jsou to azylové domy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociální rehabilitace. U těchto služeb také došlo v průběhu IP k podpoře vzniku nových služeb v kraji. V případě služeb sociální rehabilitace však velikost podpory příliš nekoresponduje se stanovenými prioritami, neboť již v plánu pro období 2007 – 09 bylo prioritou zachování stávajících kapacit, podobně se pak vyjadřuje i aktuální plán. Síť těchto služeb je tedy evidentně dobře pokryta.
35
Jednou z nejvíce podpořených služeb (16 % prostředků) byly také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Přestože tyto služby dle krajských úředníků v kraji stále částečně chybí, rozsáhlá podpora z IP významně přispěla k dobudování sítě těchto služeb. U dalších dvou rozvojových druhů služeb, které byly podpořeny z IP (podpora samostatného bydlení a sociálně terapeutické dílny) pak došlo v průběhu IP dokonce ke vzniku prvních služeb tohoto druhu v kraji, přičemž sociálně terapeutické dílny (2 nové služby) neměly být dle plánu původně zakládány vůbec (zde je patrná souvislost s obecným zvyšováním důrazu na začleňování znevýhodněných osob do pracovního prostředí a také na návaznost služeb). K významnému rozšíření poskytování služeb došlo také u služeb následné péče, kdy byla podpořena jedna stávající služba a umožněn vznik dvěma dalším službám. Byly však podpořeny pouze služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním, např. pro osoby závislé na návykových látkách nebyla podpořena žádná služba (a kapacity chybí), nelze proto celkově hodnotit zacílení podpory v rámci IP jako příspěvek k dobudování sítě. V případě samotných služeb následné péče pro osoby s duševním onemocněním se o příspěvek k dobudování sítě jedná. U ostatních druhů služeb přispěla podpora z IP k udržení stávající sítě služeb. U většiny z nich měl být zachován jejich rozsah, dva z těchto druhů služeb, domy na půl cesty a intervenční centra, však byly původně označeny jako rozvojové, avšak intervenční centra v kraji v současnosti stále částečně chybí. Z rozvojových služeb nebyla, oproti jiným krajům, podpořena pouze krizová pomoc, ta však ze všech IP byla podpořena pouze v jednom kraji. Žádná ze služeb nebyla dle vyjádření pracovníků kraje označena s tím, že by nabídka překračovala poptávku. Lze tak předpokládat, že některé ze služeb označených jako „nabídka odpovídá potřebám“, by mohly ve skutečnosti tuto kategorii naplňovat, avšak pracovníky z kraje nebyly takto označeny. Jako další „služby“ (programy), které v kraji stále výrazně chybí, byly označeny motivační programy pro osoby bez přístřeší, programy pro osoby ve výkonu trestu a programy pro osoby opouštějící ústavní zařízení. Jedná se však o služby, které nebyly z IP 5. výzvy podporovány. Z výše uvedených důvodů je pro hodnocení relevance projektů podporovaných z oblasti podpory 3.2 využito porovnání aktivit zahrnutých do projektů s aktivitami a nástroji, které byly v odborných analýzách a strategiích označeny za funkční20 a dále vyhodnocení na základě nové Strategie integrace. Z hlediska obecnějšího pohledu na sociální služby pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit je jedním ze základních problémů nedostatečné a nerovnoměrné pokrytí území krajů i obcí zejména službami sociální prevence a sociálního poradenství. Z hlediska konkrétních nástrojů jsou za nejvíce přínosné označovány tyto aktivity:
20
Nástroje integrace na trh práce (z pohledu možností oblasti podpory 3.2) o Přínosným opatřením je v tomto smyslu vyhledávání vhodných uchazečů o zaměstnání ve spolupráci s terénními sociálními pracovníky. o Důležitým nástrojem pro integraci na trh práce je vzdělávání dospělých osob, které zahrnuje např. kurzy sociálních dovedností potřebných k hledání zaměstnání, dále motivační programy (orientované na motivaci k dalšímu vzdělávání, zvýšení sebevědomí apod.) či programy k získání či zvýšení kvalifikace.
Tyto nástroje jsou blíže popsány ve 2. průběžné zprávě evaluačního projektu, následující text shrnuje nejvýznamnější doporučené aktivity.
36
Služby prevence a opatření pro zvýšení sociálních kompetencí o Jedná se např. o nízkoprahová centra nebo o organizaci volnočasových aktivit či pořádání různých přednášek, přičemž mohou mít také formu terénních sociálních prací. o V souvislosti s nedostatečnými sociálními kompetencemi vyloučených obyvatel romské menšiny bývá klíčovou službou bezplatné právní poradenství (poradny poskytují rady a informace také v oblasti bydlení, rodiny a mnoha dalších). o Za účelem zvyšování sociálních kompetencí obyvatel vyloučených lokalit jsou zřizována také nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.
Terénní sociální práce o Služba terénní sociální práce (TSP) je zejména díky dobré znalosti prostředí základním předpokladem pro zahájení procesu sociálního začleňování a využívání dalších nástrojů, TSP se proto prolíná téměř se všemi zmíněnými oblastmi integrace obyvatel sociálně vyloučených romských lokalit.
Z tohoto hlediska odpovídá zaměření služeb podporovaných z IP výše popsaným obecným aktivitám napomáhajícím integraci sociálně vyloučených obyvatel, protože z IP byly podporovány terénní práce s komplexním zaměřením na cílovou skupinu. Také jeden grantový projekt, který je realizován na území Královéhradeckého kraje (konkrétně ve vyloučené lokalitě Nového Bydžova), odpovídá svým zaměřením definovaným obecnějším zásadám. Projekt je velmi komplexní, s podporou terénní práce i nízkoprahového zařízení, zaměřuje se na podporu zaměstnávání Romů i na programy finanční gramotnosti a prevence kriminality. Na tento projekt směřuje celkem 4,8 mil. Kč. Ve Strategii integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji 2011 – 2016, která je základním plánovacím dokumentem pro tuto cílovou skupinu, jsou podrobně definovány aktivity pro řešení jednotlivých problémových oblastí vyloučených lokalit. Jedná se o aktivity různého zaměření, přičemž ze sociálních služeb je plánován rozvoj terénní práce a to nově také ve venkovských lokalitách kraje. Tomu plně odpovídá zaměření projektů podporovaných z IP, které se zaměřují na podporu terénní práce ve vyloučených lokalitách. Na základě terénního šetření mezi dodavateli veřejné služby terénních prací bylo zjištěno, že z hlediska konkrétních aktivit je nejčastější náplní projektů podpora integrace na trh práce a proti dluhové či finanční poradenství. Kromě řešení vysoké míry zadlužení a nezaměstnanosti napomáhají projektové aktivity v postižených lokalitách k osvojování potřebných pracovních a sociálních kompetencí, předcházení odebírání dětí do institucionální péče a řešení dalších přidružených problémů. Z dotazníku na Krajský úřad Královéhradeckého kraje vyplývá, že pro cílovou skupinu etnických menšin, osob z jiného sociokulturního prostředí či obyvatel sociálně vyloučených lokalit v kraji stále částečně chybí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Potřebám těchto klientů odpovídá kapacita služeb sociálního poradenství a terénních programů, které byly z IP podporovány.
3.2.2.3 Udržitelnost Jak ukázalo terénní šetření, tj. rozhovor se zástupci Krajského úřadu, fokusní skupina s poskytovateli služeb a individuální a telefonické rozhovory s poskytovateli, většina podpořených služeb obou oblastí podpory bude dále podporována z navazujících individuálních projektů Královéhradeckého kraje21. Snahou bylo 21
Jedná se o IP oblasti podpory 3.1 Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji II a IP oblasti podpory 3.2 Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji III, oba v realizaci od 1. 10. 2012. Výběrová řízení na poskytovatele sociálních služeb/zajištění terénního programu zatím nebyla vyhlášena.
37
zahrnout do IP všechny poskytovatele daného druhu služby, v rámci nového IP o.p. 3.1 však nejsou podporována již zmíněná nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, dále pak podpora samostatného bydlení, terénní programy pro uživatele drog, kontaktní centrum pro uživatele drog a dva azylové domy. Služby, které nejsou do nového IP zahrnuty, budou podporovány z dotací MPSV. Financování na další dva roky 2013 a 2014 mají zajištěno všechny služby, které jsou zařazeny do sítě sociálních služeb (přičemž zahrnutí do sítě služeb bylo podmínkou pro zařazení do IP), výše podpory však není přesně stanovená, neboť stále nejsou známy rozpočty obcí a MPSV. V oblasti podpory 3.2 dojde nově k podpoře sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, ale zároveň by měla být zachována již existující síť terénních programů, které budou (na základě plánované veřejné zakázky) nově zajišťovány jako celek pro celý kraj. Výše podpory z navazujících individuálních projektů se v jednotlivých oblastech podpory liší. Zatímco podpora z navazujícího IP o.p. 3.2 se téměř zdvojnásobila, podpora v rámci IP o.p. 3.1 nedosahuje ani výše předchozího IP a může tak dojít k určitému omezení prostředků. To se dle zástupců Královéhradeckého kraje promítne částečně do kvality služeb, částečně se odrazí v jiných úsporách, pravděpodobně také nedojde k podpoře žádné nové služby (např. nové lůžkové kapacity). Např. poskytovatelé služby sociální rehabilitace pro osoby se zrakovým postižením předpokládají, že náklady na provoz služby budou o něco vyšší, než poskytnutá částka z IP (ale v jejich případě bude zbylá částka pokryta z příspěvku z magistrátu města). Vzhledem k nižším prostředkům tak může dojít u některých služeb k omezení rozsahu poskytované služby. Celkově by však měly být zachovány všechny služby o.p. 3.1, přičemž kraj se bude snažit o fungování principu vyrovnávací platby (při potřebě dalších prostředků), a to na základě vyjednávání o potřebnosti kapacity a dostupnosti konkrétní služby. Z výše uvedeného vyplývá, že vyšší podpora v o.p. 3.2 se odrazí v podpoře nových služeb, konkrétně sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi opět v konkrétních sociálně vyloučených lokalitách. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jsou příkladem podpořené služby, která není zahrnuta v novém IP. Po skončení podpory ze stávajícího IP tak bude tato služba dle poskytovatelů pravděpodobně velmi navázaná na podporu obce. Možností kompenzace nedostatku finančních prostředků je doplnit stávající službu jiným typem služeb pro cílovou skupinu dětí a mládeže a snaha o získání dotací z jiných veřejných zdrojů. V návaznosti na toto bude naopak posílena sociálně aktivizačních služba pro rodiny s dětmi podporovaná z o.p. 3.2. Míra udržitelnosti služeb podporovaných z IP je tedy v Královéhradeckém kraji velmi vysoká. Zástupci kraje odhadují udržení až 100 % podpořených služeb v případě, že budou tyto služby i nadále potřebné. Lze konstatovat, že zástupci kraje dbali při plánování IP na potřebnost zahrnutých služeb a reálnost jejich financování po skončení IP. Menší objem prostředků by u některých druhů služeb zapříčinil například zkrácení otevírací doby, snížení počtu sociálních pracovníků, omezení některých aktivit apod., kvalita služby by se pravděpodobně neměla příliš změnit. Za základní předpoklady udržitelnosti služeb byla zástupci Krajského úřadu označena zejména příležitost k proškolení pracovníků a s tím související možnost přijmout zaměstnance na delší období. Za velmi významný prvek udržitelnosti je považován také povolený přiměřený zisk22, který mohou poskytovatelé využít ve prospěch činnosti služby, přičemž je možné tyto prostředky překlopit do dalšího roku. Zisk je vysoce motivační složkou, neboť jej poskytovatelé mohou využít jako kapitálové výdaje, které jsou v sociálních službách těžko získatelné, avšak u bezplatných služeb sociálních prevence často velice potřebné.
22
V době realizace skončeného IP byl povolen přiměřený zisk ve výši 10 %, v současnosti je to již jen 1,6 %
38
3.2.2.4 Přínosy realizace individuálních projektů Z hlediska přínosů individuálních projektů lze rozlišit jednak příspěvek ke vzniku úplně nových služeb (podíl na vzniku nových služeb) a dále příspěvek k rozvoji stávajících služeb. Součástí kapitoly je proto také zhodnocení, k jakému posunu došlo v rámci kvality poskytovaných služeb z OP LZZ. Přínosy a dopady na jednotlivé cílové skupiny regionu pak také ukazuje teorie změny, která je uvedena v příloze 2. Vznik nových služeb Otázka vlivu podpory z IP na vznik nových služeb byla částečně řešena v předchozí kapitole, nicméně je třeba zdůraznit význam tohoto ukazatele jakožto podstatného efektu poskytnuté podpory23. Jak vyplývá z tabulek uvedených výše, v období po roce 2008 vzniklo celkem 25 nových služeb (v rámci druhů služeb podpořených z IP), z toho 21 nově vzniklých služeb bylo podpořeno v IP kraje. Nově vzniklé služby tak tvořily více než třetinu všech podpořených registrovaných služeb z IP (38,2 %). Ze služeb podpořených z oblasti podpory 3.1 byl největší počet nových služeb podpořen v případě služeb sociální rehabilitace (celkem 4 služby) a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (3 služby). Dále ovšem došlo k podpoře služeb terénní práce (z o.p. 3.2), které nemusely být oficiálně registrovanými sociálními službami. Zde došlo k celkové podpoře 12 služeb, přičemž 5 z nich je registrovaných (zahrnutých v datech výše, všechny nově vzniklé po roce 2008) a zbytek jsou také služby nově vzniklé, přičemž v případě 3 měst (Jaroměř, Nový Bydžov a Náchod) byly v lokalitě již dříve přítomní terénní pracovníci podporovaní z Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Ze samostatné oblasti podpory 3.2 tedy podpora směřovala do nově vzniklých služeb či do rozvoje činností, které už v lokalitě nějakým způsobem fungovali. Jak je uvedeno níže, z hlediska čistého efektu intervencí je potřeba hodnotit přínosy projektu s vědomím, že mohlo dojít k efektu substituce a prostředky z IP pouze nahradily jiné veřejné zdroje. Jak ukazuje vyhodnocení efektu substituce, tak přesto, že prostředky z IP do značné míry nahradily původní veřejné zdroje, došlo i k celkovému nárůstu objemu prostředků, které umožnily právě i rozvoj nových služeb. Vliv IP na vznik nových služeb tak lze hodnotit jako značný. Efekt substituce Z hlediska příspěvku individuálních projektů k rozvoji služeb v Královéhradeckém kraji byl vyhodnocen vývoj financování sociálních služeb mezi lety 2008 a 2012 s ohledem na možnou substituci jednotlivých dotačních zdrojů v období čerpání prostředků z IP. Vývoj příspěvků jednotlivých zdrojů v uvedeném období ukazuje níže uvedená tabulka. Podpora sociálních služeb z individuálního projektu o.p. 3.1 započala v dubnu roku 2009, podpora z IP je tudíž v tomto roce nižší než v letech následujících, stejně tak prostředky z MPSV ještě pokrývají část roku. Podobně je tomu v roce 2012, jelikož období podpory sociálních služeb v rámci IP skončilo v březnu tohoto roku a tři měsíce tak byly ještě pokryté z prostředků IP. Příspěvek kraje na financování sociálních služeb v roce 2012 tomuto stavu odpovídá, či je dokonce nižší v porovnání s roční podporou v roce 2008. Podíl podpory MPSV je však jen o málo nižší než částka na pokrytí celého roku 2008. Tato skutečnost odráží celkové zdražení služeb, které je v úzké souvislosti s rozvojem poskytovaných služeb (zejména zvýšením jejich kvality) v době čerpání podpory z IP. Pouze v letech 2010 a 2011 mohli poskytovatelé čerpat prostředky z IP celý rok.
23
Jedná se o efekt realizovaného projektu, který ale není čistým efektem. Pro vyhodnocení čistého přínosu je nezbytné zahrnout vyhodnocení efektu substituce, tedy zda dotace z IP pouze nenahradily jiné zdroje financování a také s ohledem k tomu, zda dojde k udržení služeb v budoucnu.
39
Individuální projekty o.p. 3.2 probíhaly zhruba stejnou dobu jako IP 3.1, ale vzhledem k velikosti jejich rozpočtů, které jsou i v součtu svým objemem zhruba desetinové, nemají tyto projekty na celkové rozdělení financí takový vliv. Tabulka 8: Vývoj financování služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2012 dle zdrojů (v tis. Kč)
37 822
Rozdíl výdajů 2011/2008 (%) -77,0
Rozdíl výdajů 2012/2008 (%) -8,5
3 640
31 783
-89,9
-12,1
1 300
1 630
29 889
-94,0
6,0
865
2 725
2 300
3 650
-66,4
-46,6
Zdroj
Rozsah
2008
2009
MPSV
celkem
41 318
38 665
9 680
9 510
36 178
32 465
3 430
28 261
25 789
6 840
MPSV MPSV
podpořené druhy služeb podpoření poskytovatelé
2010
2011
2012
kraj
celkem
IP
3.1
0
42 989
79 776
83 988
45 063
IP
3.2
0
2 509
5 017
8 217
5 976
48 158 82 519 92 181 95 798 86 535 98,9 79,7 dotace a IP 3.1 celkem Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektů od příjemce (předáno 21. 11. 2012) Pozn.1: Rozdíl výdajů 2011(2012)/2008 označuje procentuální pokles či zvýšení vzhledem k údaji k roku 2008 (2008 = 0); Navíc je zahrnuta služba podpora samostatného bydlení, která byla podpořena z IP. Pozn.2: Poslední řádek je součtem dotací MPSV, kraje a IP o.p. 3.1. Do celkového součtu nebyla zahrnuta oblast podpory 3.2, protože ta byla dříve podporována převážně z obecních rozpočtů a dále z Úřadu vlády přes Agenturu pro sociální začleňování v romských lokalitách
Z hlediska podpořených druhů služeb lze na základě analýzy dat konstatovat, že u všech podpořených druhů služeb s jedinou výjimkou (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež) byla v letech 2010 a 2011 podpora z MPSV nulová. Toto zjištění koresponduje s obecným pravidlem nepřekrývání podpory z IP a z MPSV i s přístupem samotných poskytovatelů, kteří po získání podpory již neočekávali získání prostředků z jiných veřejných zdrojů. V případě nízkoprahových zařízení pro děti a mládež se dle terénního šetření jednalo o hrazení služeb pro děti ve věku 6-15 let z dotací MPSV a u mladistvých od 15-26 let z IP. Na úrovni skupiny jednotlivých poskytovatelů podpořených z IP je tento efekt ještě více zřetelný, neboť příspěvek MPSV se mezi lety 2008 a 2011 snížil o 94 %. Výjimku zde tvoří také pouze nízkoprahová zařízení pro děti a mládež. Struktura podpory obcí dle jednotlivých druhů služeb je k dispozici pouze za rok 2009, kdy příspěvek obcí na druhy sociálních služeb podpořených z IP dosahoval 8,3 mil. Kč. U druhů služeb, kde byly z IP podpořeny všechny služby daného druhu, pak byla ve většině případů dotace ze strany obce nulová. Výjimku tvořily již zmíněná nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, ale také domy na půl cesty a azylové domy pro rodiny s dětmi, jež byly podpořeny z IP v plném rozsahu a obdržely také příspěvek od obce. Toto zjištění potvrdila také diskuze se zástupci kraje a poskytovatelů, z níž vyplývá, že u služeb podpořených z IP došlo k výraznému snížení dotací ze strany obcí. Panuje zde dokonce obava, že v důsledku víceletého financování z IP si obce odvyknou přispívat na provoz sociálních služeb na svém území.
40
Graf 4: Vývoj celkových finančních prostředků a podílu zdrojů na financování služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2012 mil. Kč
110 100 součet prostředků na nepodpořené služby
90 80
součet prostředků na podpořené služby
70 60
MPSV celkem
50 40
MPSV podpořené druhy služeb
30 20
kraj
10 0 2008
2009
2010
2011
2012
IP
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektů od příjemce (předáno 21. 11. 2012) Pozn.1: Oranžové sloupce v grafu značí součet uvedených zdrojů v daném roce Pozn.2: Pod IP jsou zařazeny všechny tři sledované individuální projekty v obou oblastech podpory. Podpora IP o.p. 3.2 byla rozpočítána na měsíce realizace projektu.
Přestože se v době realizace IP Královéhradeckého kraje, zejména v letech 2010 a 2011, finanční podpora ze strany MPSV snížila na minimum a příspěvek kraje poklesl o dvě třetiny původní částky, celková výše podpory ze strany MPSV, kraje a IP vzrostla mezi lety 2008 a 2011 o 99 %. Většina celkových prostředků vynaložených na podporu služeb sociální prevence v tomto období směřovala na druhy služeb podpořené v rámci IP.
41
800 % 700 600 500 400 300 200 100 0
nově vzniklé služby
Graf 5: Navýšení celkových finančních prostředků mezi lety 2008 a 2011 dle druhů služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji
navýšení podpory navýšení počtu služeb
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV; Podkladové dokumenty k realizaci projektů od příjemce (předáno 21. 11. 2012) Pozn.: do celkových finančních prostředků jsou započítány prostředky z dotací MPSV (A+B), dotace od kraje a dotace všech tří individuálních projektů OP LZZ
Jak ukazuje graf, u všech podpořených služeb došlo mezi lety 2008 a 2011 k navýšení finanční podpory o více než 100 %, největší relativní nárůst finanční podpory pak zaznamenaly terénní programy, kam směřovalo přibližně sedmkrát více prostředků než v roce 2008. Vysoký nárůst podpory nastal mj. díky IP oblasti podpory 3.2, ale vliv má také nezahrnutí dalších prostředků využívaných na sociální začleňování ve vyloučených romských lokalitách využívané dříve (např. Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády, finance obcí na sociální začleňování – romští poradci a terénní pracovníci působící na obcích apod.). Velký nárůst finanční podpory nastal také u služeb následné péče, u sociální rehabilitace a kontaktních center, přičemž v případě terénních programů došlo také k výraznému nárůstu nových služeb (ze 6 služeb vzniklo 5 po roce 2008, přičemž vznikly ještě další služby, které však nejsou oficiálně registrované). Dvojnásobně vzrostl počet služeb následné péče. V případě ostatních druhů služeb lze usuzovat o zacílení prostředků zejména na kvalitu služby, neboť přes zvýšenou finanční podporu nedošlo ke vzniku velkého počtu nových služeb. Byl také podpořen vznik dříve neposkytovaných druhů služeb v kraji, a to podpory samostatného bydlení a sociálně terapeutických dílen. Dopad na kvalitu poskytovaných služeb Situace v Královéhradeckém kraji potvrzuje, jak se ukázalo na základě terénního šetření na úrovni celé ČR, že hlavním přínosem podpory byla pro poskytovatele zejména finanční stabilita a možnost dlouhodobějšího plánování, které jim bylo umožněno díky víceleté jistotě financování. Velmi významným přínosem je také možnost zvýšit kvalitu pracovníků v sociálních službách, a tím zvýšit kvalitu služby pro klienty. Jak vyplývá z diskuze s poskytovateli, v mnoha případech podpora umožnila rozšíření či vznik nových služeb pro klienty, tj. došlo především k navýšení kapacit. Dodatečným, avšak nezanedbatelným přínosem pak bylo zlepšení standardu služby prostřednictvím pořízení nového či obnovy stávajícího vybavení. Zvýšení kvality poskytovaných služeb bylo umožněno nejen nárůstem finančních prostředků, ale velice zdůrazňovaným faktorem byla, stejně jako na úrovni celé ČR, také jistota financování na více než 1 rok, 42
jak je tomu u poskytování dotací z MPSV. Tato možnost přinesla stabilizaci služby (pracovního týmu), uklidnění a také časovou úlevu pro pracovníky. Jak je uvedeno v textu výše, u většiny podpořených služeb tak lze usuzovat o zacílení podpory na kvalitu, která spočívala především ve vzdělávání a proškolování zaměstnanců či větší přizpůsobení služby zájmu klientů. Samotnými sociálními pracovníky byla deklarována větší spokojenost s možností stabilnějšího pracovního úvazku. Což ale zároveň prospívá i celé sociální službě, protože nejen např. u terénních služeb je pro úspěch služby důležitý osobní a hlubší vztah sociálního pracovníka a podporovaných osob. Z dat poskytnutých Krajským úřadem vyplývá, že počet sociálních pracovníků významněji narostl pouze u několika druhů služeb, a to u nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, dále také u sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a u sociální rehabilitace. U ostatních služeb se jejich počet příliš nezměnil. Tato skutečnost koresponduje s předchozími zjištěními, kdy tyto druhy služeb, u nichž se zvýšil počet pracovníků, byly v plánu kraje označeny jako rozvojové. Potvrzuje se také zacílení podpory především na kvalitu služeb. U terénních programů podporovaných z o.p. 3.2 je vyhodnocení počtu sociálních (terénních) pracovníků složitější, protože před IP byly terénní práce v jiné formě poskytovány ze strany obecních úřadů (sociální kurátoři, romští poradci, v rámci Oddělení sociálně - právní ochrany dětí apod.). Dále byly terénní práce také podporovány Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách. Přesto je možné říci, že mezi jednotlivými IP projekty došlo k navýšení počtu terénních pracovníků ze 14 mezi lety 2009-2010 na 22 pracovníků mezi lety 2011-2012. Tabulka 9: Vývoj kapacit služeb sociální prevence podpořených v IP Královéhradeckého kraje v letech 2007 – 2011 Druh služby
Celkové kapacity (uživatelé / lůžka / konzultace)
Změna 2011/2007
2007 255
2008 285
2009 295
2010 270
2011 284
celkem 29
Domy na půl cesty
19
19
19
19
19
0
0,0
Intervenční centra
12
12
12
12
12
0
0,0
Kontaktní centra
35
35
14
19
28
-7
-20,0
Nízkoprahová denní centra
30
30
30
30
30
0
0,0
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež
338 4
360 7
380 10
450 29
447 51
109 47
32,2 1 175,0
192
419
399
369
850
658
342,7
0
0
10
15
23
23
23/0
Sociální rehabilitace
159
205
237
215
255
96
60,4
Terénní programy*
46
43
31
56
51
5
10,9
Azylové domy
Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny
v% 11,4
Zdroj: Podkladové dokumenty k realizaci projektu od Královéhradeckého kraje (předáno 21. 11. 2012) Pozn.: Hodnoty ve tvaru 1/0 v posledním sloupci značí, že daný druh služby vznikl v kraji nově po roce 2008, první číslo označuje počet nově založených služeb. * U terénních programů, které nejsou registrované dle zákona o službách, a přesto jsou podporované z IP oblasti podpory 3.2, nebyly sledovány kapacity služby. Tato data nebyla Krajským úřadem poskytnuta a nejsou v tabulce zahrnuta.
Vysoký nárůst finančních prostředků u dvou služeb (terénní programy a služby následné péče) vedl k významnějšímu navýšení počtu služeb. Jak ukazuje tabulka, u služeb následné péče došlo také k podstatnému nárůstu kapacity služby. Kapacitu více než trojnásobně navýšily také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jejichž rozvoj byl také jednou z priorit dle plánu. U ostatních služeb v mnoha případech došlo k rozšíření služby, a to například vytvořením nových návazných služeb pro klienty, jako je 43
např. sociálně terapeutická dílna navázaná na služby sociální rehabilitace (u níž také došlo k navýšení kapacit o 60 %), u služeb, kde to jejich podstata dovoluje (zejména sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a sociální rehabilitace) byly služby rozšířeny o terénní práce, tedy o nové formy oslovování klientů. Jak je uvedeno v poznámce pod tabulkou výše, u terénních programů, které byly podpořeny z oblasti podpory 3.2, ale které nejsou registrované na základě zákona o službách, nebyly sledovány celkové kapacity služeb. Počty kapacit těchto služeb je tedy nutné navýšit o tyto veřejné služby terénní práce. Přičemž navýšení bude značné, vzhledem k tomu, že za každé dva roky fungování terénní práce bylo podpořeno přes 2 000 osob. Dopady na jednotlivé cílové skupiny V rámci dotazníkového šetření i osobního kontaktu (fokusní skupina, telefonické i individuální rozhovory) s poskytovateli služeb obou oblastí podpory bylo zjišťováno, jaký přínos měla podpora z ESF na cílové skupiny. Poskytovatelé se v naprosté většině shodují, že poskytování daného druhu sociální služby je pro cílové skupiny rozhodně přínosem a přes 70 % z nich deklaruje, že se jim úspěšně daří řešit více než polovinu zakázek klientů. Zároveň poskytovatelé ve většině případů uvádějí, že nastavení výběrových řízení bylo vyhovující a nenacházejí žádné další aktivity, které by dle jejich názoru přispěly k řešení problému cílové skupiny (a které není možné v rámci projektu podporovat). Dopady projektů na cílové skupiny jsou tedy hodnoceny kladně až velmi kladně. Jako pozitivní dopady poskytovatelé uvádějí často úspěchy s vyřešením zakázek klientů, které jsou v dané sociální službě běžné (např. zavedení splátkového kalendáře pro zadluženou osobu, najití nového pracovního místa pro zdravotně postiženého, zařízení léčby pro drogově závislého apod.). Tento výstup koresponduje se zaměřením individuálních projektů, kterým byla podpora sociálních služeb poskytovaných dle zákona. Principiálně tedy nelze očekávat ani jiné přínosy, ty nebyly ani cílem realizovaných projektů. Mezi přínosy podpory pro cílové skupiny z IP (jak je blíže uvedeno v teoriích změny uvedených v příloze zprávy) byla uváděna možnost vzdělávání sociálních pracovníků a tedy odbornějšího poskytování služeb, zvýšení počtu sociálních pracovníků, možnost dovybavení zařízení a prostor pro klienty, větší finanční svoboda a téměř vždy výhody víceletého financování a tedy finanční stability a kontinuity poskytování služby. Lze tedy shrnout, že dopad na cílové skupiny podpory OP LZZ byl především v rozšíření kapacit stávajících služeb i podpoře nových služeb, tedy rozšíření dostupnosti služeb pro klienty. Dále docházelo ke školení sociálních pracovníků, ke zlepšení materiálního vybavení některých služeb, zvýšení počtu sociálních pracovníků, služby byly vylepšovány (zkvalitnění poskytování, například přizpůsobení potřebám a zájmu klientů) a docházelo i k rozšiřování služeb (např. o služby v terénu). Všechny tyto změny nebyly samoúčelné, tj. jejich cílem nebylo podpořit poskytovatele pro poskytovatele, ale profitovali z nich zejména klienti těchto služeb. Klienti služeb tedy díky podpoře z IP a zvýšení kvality služeb mohli využívat lepšího vybavení, obdržet lepší služby od proškolených pracovníků, v případě rozšíření počtu sociálních pracovníků se tito pracovníci mohli klientům více věnovat. Stabilizace organizací a možnost dlouhodobého strategického plánování se pak přímo projevila i v individuálním přístupu a kvalitě služeb poskytovaným jednotlivým klientů. V případě rozšíření kapacity služeb či zavedení nové služby pak klienti profitují ze zvýšené dostupnosti služby, na kterou by jinak nedosáhli, tj. služba by jim nebyla poskytnuta. Pro klienty sociálních služeb je tedy zásadním dopadem to, že se ve větší míře dařilo vyřešit jejich zakázky (se kterými do sociální služby vstupovali), ať již díky vyšší kapacitě služby, vyšší odbornosti pracovníků nebo větší šíři aktivit.
44
3.2.2.5 Vyhodnocení efektivity Jak ukázalo terénní šetření, čerpání podpory z IP přineslo poskytovatelům podstatné snížení administrativní zátěže. Před začátkem čerpání podpory z IP bylo shánění prostředků také administrativně poměrně náročné, zejména z hlediska počtu žádostí. Ve srovnání s podáním žádosti o dotaci na MPSV je ale dle poskytovatelů veřejná zakázka administrativně složitější. Na druhou stranu, jakmile byla podpora přidělena, administrace již nebyla tak náročná, v porovnání např. s administrací grantových projektů z OP LZZ, která je dle poskytovatelů mnohem náročnější. Navíc Královéhradecký kraj poskytl možnost konzultací prostřednictvím advokátní kanceláře ohledně formálních náležitostí žádosti. Řešení veřejné zakázky s krajem se tak ukázalo jako vysoce efektivní. Rozsah údajů vykazovaných v průběhu IP byl označen za odpovídající. Využití kapacit, tedy do jaké míry rozsah podporovaných služeb odpovídá skutečné poptávce klientů v daném území, souvisí s vyhodnocením přínosu projektu vzhledem k vývoji sítě sociálních služeb v kraji, které bylo provedeno v rámci kapitoly 3.2.2.2. Lze shrnout, že dva z nejvíce podpořených druhů služeb, tedy azylové domy a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež byly v plánu rozvoje sociálních služeb pro období 2007 – 09 označeny jako rozvojové a v současnosti jejich kapacita odpovídá potřebám v kraji. Efektivita podpory z IP je tedy u těchto druhů služeb poměrně vysoká. U všech ostatních druhů služeb, jejichž rozvoj byl dle plánu prioritou, nebyla podpora z IP příliš vysoká, a pomohla tak k udržení stávající sítě těchto služeb. V případě rozvojové služby podpora samostatného bydlení vznikla v průběhu IP úplně nová služba v kraji. Naopak v případě služeb sociální rehabilitace, které byly naopak podpořeny velkou měrou, velikost podpory příliš nekoresponduje se stanovenými prioritami, neboť v předchozím i aktuálním plánu je prioritou zachování stávajících kapacit tohoto druhu služby. U oblasti podpory 3.2 bylo dle plánu dosaženo podpory několika komplexních terénních programů, a to v lokalitách, které byly vytipovány jako sociálně vyloučené a podpora dále pokračovala druhým projektem v lokalitách, které dále definoval Průzkum potřeb24 a následně Strategie integrace25. Využitelnost kapacit služeb obou oblastí podpory potvrdili i respondenti v dotazníkovém šetření a individuálních rozhovorech, kde většina z nich deklarovala, že jejich kapacity jsou naplněny, případně že zájem klientů převyšuje kapacitu služby o 10 až 30 %. Z hlediska úspěšnosti realizátorů projektů, resp. poskytovatelů služeb v řešení zakázek jednotlivých klientů, nebyla poskytovateli identifikována žádná potřebná aktivita, kterou by nemohli kvůli nastavení podpory z individuálního projektu realizovat. Toto zjištění koresponduje i se samotným nastavením individuálních projektů, kde byly podporovány „standardní“ sociální služby poskytované dle zákona. V rámci zakázek nebyli poskytovatelé v tomto smyslu nikterak omezováni, tj. zakázky jim umožňovaly držet se rozsahu služeb vymezených dle zákona. Přínosy IP z hlediska rozvoje služeb a zvyšování jejich kvality jsou pak uvedeny v předchozí kapitole. Zhodnocení úspěšnosti realizátorů projektů, resp. poskytovatelů služeb v řešení zakázek jednotlivých klientů bylo součástí dotazníkového i terénního šetření. Dle poskytovatelů jsou jednotlivé zakázky úspěšně vyřešeny zhruba u poloviny klientů (tj. nad 40 %), zároveň je ale nutné konstatovat, že úspěšnost se velmi liší v závislosti na druhu služby, druhu zakázky a cílové skupiny. Z hlediska možností cílové skupiny považují téměř všichni poskytovatelé dosažené výsledky za adekvátní, pouze v minimu případů uvedli poskytovatelé částečné zklamání nad dosaženými výsledky způsobené většinou větší komplexitou a multipodmíněností problému klienta. Mezi další přínosy IP zvyšující efektivitu patří stabilita umožněná dlouhodobou jistotou financování, která umožňuje pracovníkům více se zaměřit na 24
Průzkum potřeb v sociálně vyloučených lokalitách Královéhradeckého kraje, Etnologický ústav AVČR, 2010
25
Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji 2011-2016, Krajský úřad Královéhradeckého kraje (Odbor sociálních věcí ve spolupráci s odborem školství), 2010
45
rozvoj služby a její efektivní plánování, a také možnost ponechání si přiměřeného zisku. Kromě stabilizace služeb přineslo navýšení finančních prostředků také zvýšení kvality poskytovaných služeb. Tyto faktory jsou již podrobněji popsány v předešlých kapitolách. Efektivnost podpory z hlediska porovnání počtu podpořených osob v oblasti podpory 3.1 nebylo možné vyhodnotit, neboť vykazované realizované kapacity služeb nejsou (na základě vyjádření poskytovatelů i zástupců Krajského úřadu) regionálně srovnatelné. Důvodem je, že způsob vykazování není v rámci všech poskytovatelů a druhů služeb i přes dlouholetou snahu kraje stále jednotný, i když dochází ke zlepšení. V oblasti podpory 3.2 byly sledovány celkem podpořené osoby v jednotlivých terénních programech. První IP o.p. 3.2 se zaměřoval spíše na větší, městské lokality a bylo tak podpořeno v 7 službách celkem 2 106 obyvatel sociálně znevýhodněných lokalit za účasti 14 terénních pracovníků. Druhý IP se zaměřoval více i na menší, venkovské lokality, a proto i přes rozsáhlejší podporu (10 služeb a 22 sociálních pracovníků) bylo podpořeno téměř stejné množství klientů – 2 248 osob. Z finančního hlediska tak klesla efektivita služeb, kdy se cena jedné podpořené osoby zvedla z 3 500,- Kč na 6 300,- Kč, ale toto zvýšení je dáno právě zaměřením na menší lokality, jak bylo doporučeno na základě Průzkumu potřeb.
3.2.2.6 Vliv změny zákona o veřejných zakázkách na výběr poskytovatelů sociálních služeb V reakci na změnu zákona o veřejných zakázkách na výběr poskytovatelů sociálních služeb, kdy se výběrového řízení musí účastnit nejméně dva zájemci, bylo v Královéhradeckém kraji z prostředků kraje zpracováno právní posouzení a nastavena metodika způsobu zadávání zakázek. V případě sociálních služeb nastává v mnoha případech situace, kdy v dané lokalitě, která vykazuje potřebnost dané služby, neexistuje více registrovaných poskytovatelů služeb. Řešením v Královéhradeckém kraji, které vychází ze zpracovaného právního posouzení, je v tomto případě postup na základě režimu jednacího řízení bez uveřejnění. Zpracovanou metodiku dává Královéhradecký kraj k dispozici i ostatním krajům.
3.2.2.7 Shrnutí faktorů ovlivňujících maximalizaci přínosů podpory poskytování sociálních služeb Jedním z nejdůležitějších faktorů pro zvýšení efektivity poskytování služeb je dle výstupů terénního šetření stabilita finanční podpory. Aby bylo možné se plně soustředit na rozvoj služeb, uvítali by poskytovatelé takový model financování, který by jim zajistil potřebnou stabilitu. Z hlediska stability prostředků je dle poskytovatelů ideální doba poskytování podpory 3 roky, druhou stranou mince je však hrozba „zakonzervování stávajícího stavu“ z důvodu nedostatku impulzů pro další rozvoj služeb. Je třeba najít optimální rovnováhu mezi těmito aspekty. Pro poskytovatele sociálních služeb v Královéhradeckém kraji je také velice podstatným faktorem systematická garance podpory ze strany kraje v rámci projektu víceletého financování, kdy kraj zaručuje podporu poskytovatelům zařazeným v síti služeb. Je zde tedy velice důležitá provázanost zadavatele (kraje) a poskytovatelů a zpětná vazba, kdy zadavatel tímto způsobem (zařazením do sítě) stvrzuje potřebnost dané služby.
46
Příloha 1 Fokusní skupina V rámci vypracování regionální studie proběhla dne 21. 11. 2012 v budově Krajského úřadu v Hradci Králové fokusní skupina se zástupci poskytovatelů sociálních služeb v Královéhradeckém kraji. Účastníci fokusní skupiny Fokusní skupiny se zúčastnili zástupci 11 poskytovatelů sociálních služeb, které zahrnovaly celkem 6 druhů služeb. Jména jednotlivých účastníků a názvy organizací, které se do fokusní skupiny zapojily, jsou uvedeny v tabulce. Fokusní skupiny se dále zúčastnili tři zástupci Krajského úřadu. Tabulka 10: Účastníci fokusní skupiny 1
Druh služby Azylové domy pro jednotlivce
Název organizace Diakonie Broumov
Jméno účastníka Marie Suchánková
2
Azylové domy pro rodiny s dětmi
Most k životu
Michal Bořek
3
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociální rehabilitace pro osoby s mentálním postižením Sociální rehabilitace pro osoby s tělesným postižením Sociální rehabilitace pro osoby s tělesným postižením Sociální rehabilitace pro osoby s tělesným postižením
PROSTOR PRO, o. s.
Mgr. Marie Vrzáková
Město Nové Město nad Metují
Simona Macková
OD5K10
Martin Vlasák
Občanské sdružení Salinger
Jan Souček
Občanské sdružení SOUŽITÍ
Jaroslava Šulcová, J. Drbohlav
Skok do života, o.p.s.
Kateřina Drábková Bíbusová
Život bez bariér, o. s.
Petra Novotná
TyfloCentrum Hradec Králové, o.p.s. Tyfloservis Hradec Králové, o.p.s.
Dagmar Balcarová
4 5 6 7 8 9 10 11
Daniela Morávková
Program fokusní skupiny Cílem fokusní skupiny bylo prodiskutovat témata týkající financování poskytování sociálních služeb. Hlavní důraz byl kladen na udržitelnost a další financování služeb podpořených z ESF. Program fokusní skupiny se skládal celkem z 3 bloků otázek, jejich zaměření a diskutovaná témata jsou představeny v tabulce níže. Tabulka 11: Program fokusní skupiny Blok 1
Název bloku Zkušenosti s podporou poskytování sociálních služeb z ESF
2
Udržitelnost podpořených sociálních služeb
3
Shrnutí
Diskutované téma „Jaký přínos pro Vás měla podpora z ESF, resp. individuálního projektu kraje v rámci oblasti podpory 3.1?“ „Jaká bude z Vašeho pohledu udržitelnost podpořených sociálních služeb?“ „Jaká hlavní faktory ovlivňující přínosy poskytované podpory?“
Klíčové body a závěry diskutované v rámci fokusní skupiny 47
Blok 1: Zkušenosti s podporou poskytování sociálních služeb z ESF - 1. část: Jaké jsou Vaše zkušenosti se zapojením do IP? Jak byl Váš subjekt vybrán? Jak byla určena výše podpory? Sledování plnění zakázky (metodika, indikátory)? Sociální rehabilitace o možnost dlouhodobé podpory byla velkou úlevou, poskytovatelé získali velkou svobodu o předtím bylo shánění prostředků velmi administrativně náročné (několik žádostí během roku – na MPSV, na kraj, na město), navíc bylo velmi těžké překlenout první období roku, neboť první prostředky získali až v březnu či dubnu o čas, který dříve věnovali shánění prostředků, bylo možné investovat do rozvoje služby, např. zavedení dalších služeb o poskytovatelé byli ve většině osloveni ze strany kraje, aby se zapojili do IP o výběrové řízení bylo poměrně náročné, v některých případech se např. musela zakázka vyhlašovat znovu, neboť pro kraj bylo obtížné nastavit parametry, resp. správně rozdělit zakázky mezi služby o jakmile byl ale projekt přidělen, administrace nebyla tak náročná, např. administrace GP z OPLZZ je mnohem náročnější o nastavené indikátory vycházely z benchmarkingové aplikace, poskytovatelé byli předem seznámeni s kritérii o řešení zakázky s krajem se ukázalo jako vysoce efektivní o jelikož služba sociální rehabilitace je velmi specifická a každý poskytovatel ji realizuje a vykazuje jinak, změnilo se zadání, aby všichni poskytovatelé vykazovali jen podpořené osoby, což byla pro službu radikální změna, ale také zjednodušení o v porovnání s ostatními kraji byly podmínky od Královéhradeckého kraje ojediněle dobře nastavené o průběh výběrového řízení byl transparentní, vše bylo jasné dopředu, pokud se některé věci měnily v průběhu projektu, nebyly příliš časově náročné o rozsah vykazovaných údajů je odpovídající, např. není třeba rozdělovat úvazky zaměstnanců mezi několik projektů apod. o poskytovatelé neočekávali, že by mohli získat prostředky ještě z jiných veřejných zdrojů, bylo nepsaným pravidlem, že nemá smysl žádat o další dotace Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež o poskytovatelé pozitivně hodnotí flexibilitu IP, v případě nově vzniklé organizace jako je sdružení OD5K10 by bylo v současnosti velice obtížné zorganizovat např. grantový projekt o v případě zařízení, které spadá pod organizační složku obce Nové Město nad Metují, vycházela hlavní aktivita ohledně zapojení do IP právě od města o před výběrovým řízením zástupci kraje veškeré podmínky vysvětlili, např. ohledně indikátorů o v případě indikátorů bylo ze začátku u tohoto druhu služby nejasné, jaké jednotky vykazovat u kapacity služby (zda vykonanou službu, kontakt či jiné), probíhala proto společná setkání poskytovatelů nízkoprahový h zařízení, kde se způsob vykazování sjednotil o vykazované údaje byly úměrné výsledkům Azylové domy o spolupráce s krajem probíhala od začátku IP, již dříve byli zapojeni do benchmarkingu o je vyzdvihováno jednoduché financování na 2 roky či více, doufají v další pokračování podpory
48
o veřejná zakázka je administrativně náročnější než podání žádosti na MPSV, ale Královéhradecký kraj prostřednictvím advokátní kanceláře poskytl konzultace k přípravě zakázky, zejména ohledně formálních náležitostí žádosti o přidělené finanční prostředky na provoz služby dostačovaly Blok 1: Zkušenosti s podporou poskytování sociálních služeb z ESF – 2. část Jakým způsobem zdroje z individuálního projektu ovlivnily financování služby? Co Vám přinesla podpora z individuálního projektu? Jak se rozvinula sociální služba, kterou poskytujete? Kde vidíte největší přínos? Čistý vs. hrubý přínos? Sociální rehabilitace o o o o o o o
o
o o
o o o
prostředky z IP přinesly zlepšení standardu poskytování služby přinesly také stabilitu, uklidnění, stabilizaci pracovního týmu, na který jsou kladeny specifické nároky umožnily např. také proplatit zaměstnancům práci, kterou dříve dělali ve volném čase na základě podpory z IP došlo ke zvýšení kvality služeb tak, aby službu přizpůsobili zájmu a potřebám klientů, což hodnotí jako velice přínosné zvýšila se také efektivita služby, kdy např. pořízení notebooků umožnilo rychlejší předávání informací mezi provozovnami u některých služeb (např. Skok do života) došlo také k rozšíření služby do terénu stávající kapacita služby je dostačující, bylo proto možné vytvořit návazné služby (sociálně terapeutická dílna), díky nimž klienti, kteří službu sociální rehabilitace opouštějí a mohou přijít další klienti; tuto návaznost poskytovatelé považují za základní efekt služby organizace Skok do života díky IP založila dílnu a sociální podnik, přičemž dílna je zdrojem jak pro organizaci, tak pro klienty, pomáhá jim začlenit do společnosti, mohou si zaplatit například podporu samostatného bydlení financování služby také pomohla možnost přiměřeného zisku, který pomohl pokrýt náklady v nejbližším období po skončení IP specifickou službou jsou sociální rehabilitace pro osoby se zrakovým postižením (TyfloCentrum Hradec Králové a Tyfloservis), u kterých prostředky pomohly lepší kvalifikaci zaměstnanců, kteří v tomto případě musejí mít kvalifikaci v sociálních službách a zároveň umět pracovat s informačními technologiemi; bylo pořízeno také nové vybavení, aktualizovány softwary tak, aby odpovídaly standardům (tj. byla zvýšena kvalita služby); bylo možné zrekonstruovat prostory kapacita služby se nenavýšila, protože cílová skupina je stále stejně početná, počet klientů je již dlouhou dobu přibližně stejný (a dále bude) je zde ale stále obava realizovat rozsáhlejší plány, neboť jistota dlouhodobějšího financování zde stále neexistuje
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež o vytvoření přiměřeného zisku umožňuje zaplatit mzdy na začátku roku atd. o přínos tohoto zisku, který lze překlopit do dalšího roku, je u tohoto druhu služby o to vyšší, že nízkoprahová zařízení pro děti a mládež již nejsou podporována v dalším IP o prostředky směřovaly především do kvality služby – do vzdělávání a proškolení zaměstnanců, dále do vybavení, na supervize, zlepšení práce s lidmi, v některých případech také rozšíření služby do terénu (nové formy oslovování klientů)
49
o nejvíce investovali do kvality služby na začátku IP, v dalším období již začali šetřit, aby vytvořili zisk, přičemž hlavním důvodem zde byla nejistota dalšího financování služby o v případě organizace OD5K10 zůstala podpora ze strany města ve stejné výši i v průběhu IP o pro organizaci PROSTOR PRO se jako významný přínos ukázalo sloučení dvou služeb do jedné kvůli novému IP, což umožnilo dobré provázání terénní a ambulantní služby a bylo se tak možné soustředit na koncepci služby; díky IP také založili sociální podnik Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi o hlavním přínosem je jistota financování na 3 roky, které umožnilo stabilizaci služby, kdy nebylo nutné každý rok čekat na dotace o nevýhodou v tomto případě ale může být fakt, že obce si odvykají, že na tyto služby přispívají, přičemž některé služby již v současnosti nefinancují o IP přinesl časovou úlevu, kdy se pracovníci mohli věnovat jiným věcem než shánění prostředků o v rámci některých služeb se rozšířily programy, jako zastřešení služeb začaly být nově poskytovány např. terénní práce Azylové domy o IP byl dle poskytovatelů nejvýznamnějším zdrojem, který vedl ke zkvalitnění služby a ke smysluplnému rozložení pracovní náplně zaměstnanců o byly zdůrazněny především kvalitativní přínosy, tj. školení pro personál (tedy vyšší kvalita v personálním obsazení), drobné vybavení pokojů včetně např. nákupu nových spotřebičů (vybavení bylo velmi zastaralé) o ze strany MPSV byly poskytovány vždy jen dílčí částky, kdyby nebylo IP, nebylo by možné službu realizovat v tomto rozsahu o specifickým případem je azylový dům Diakonie Broumov, která se rozhodla v průběhu projektu ukončit poskytování sociálních služeb a zrušit registraci služby, neboť se jim podařilo vypracovat systém samofinancování o v průběhu IP zřídili dceřinou společnost s r.o., která vykazuje ekonomickou činnost o služba bude fungovat jako azylové bydlení pro osoby bez přístřeší, ty zároveň budou moci najít práci v dceřiné společnosti o s grantovou podporou nepočítají, neboť ta je zaměřená na registrované sociální služby o budou zajišťovat tedy jen aktivity, na které jim budou dostačovat finanční prostředky, tj. především na bydlení, ostatní služby pro klienty mohou být omezeny Blok 2: Udržitelnost podpořených sociálních služeb Jakou míru udržení rozsahu poskytovaných služeb podpořených z individuálního projektu lze očekávat?
z hlediska udržení existence samotných služeb/poskytovatelů z hlediska udržení kapacit (naplnění kapacit služeb nyní?) z hlediska udržení kvality a rozsahu poskytovaných služeb
Jaké jsou základní předpoklady udržitelnosti podpořených služeb?
role střednědobého plánu kraje (síť sociálních služeb) role zajištění finančních prostředků (MPSV / kraj / obce / ESF / vlastní zdroje) jiné
50
Sociální rehabilitace o služba je zařazena do nového IP, což je zásadní předpoklad pro udržitelnost služby o v případě sociální rehabilitace pro osoby se zrakovým postižením je služba organizace Tyfloservis návaznou službou pro Tyflocentrum, dále poskytují také zdravotně-edukační službu, která navazuje na službu SR, návaznost zde tedy existuje o dotace z MPSV prozatím vždy pokryly náklady v plné výši, stejně tak v části roku po skončení IP o v rámci nového IP předpokládají, že náklady budou o něco vyšší, než je částka z IP, zbylá částka ale bude pokryta z příspěvku z magistrátu města o pokud by nový IP nebyl realizován, došlo by k podstatnému zhoršení služby, museli by snížit úvazky i kapacitu služby, služba by pravděpodobně nezkrachovala, ale dle jejich názoru by ale dostali z MPSV méně prostředků, neboť ministerské dotace se stále snižují Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (nemají být v novém IP již podporována) o menší objem prostředků by u tohoto druhu služby zapříčinil například zkrácení otevírací doby, způsobené zkrácením úvazku pracovníků, kvalita služby by se pravděpodobně nezměnila o možností, jak zvýšit objem prostředků, je doplnit stávající službu jiným typem služeb pro cílovou skupinu dětí a mládeže o po skončení podpory z IP a nezařazení do nového IP bude tato služba pravděpodobně velmi navázaná na obec o zařízení v Novém Městě nad Metují stále dostává příspěvky od města, přesto uvažují o jiných službách, aby byli pro město stále atraktivní o hledají se další cesty, např. možnost dotací z MŠMT – to je ale velmi problematické, neboť záleží na tom, do jaké míry by to ještě byla sociální služba Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi o k otázce pokrytí poptávky a potřebnosti -– poptávka po sociálně aktivizačních službách sanace rodiny se stále zvyšuje, tato služba je ale na pomezí sociálních služeb a sociálněprávní ochrany dítěte o co se týče dalších služeb poskytovaných sdružením Salinger, preventivní programy jsou také částečně v jiném režimu, služby náhradní péče jsou v jednání na úrovni kraje, v případě komunitních center také probíhá spolupráce s městem i krajem (zdroji jsou kraj, město a Agentura pro sociální začleňování, neboť centra působí ve vyloučených lokalitách) Azylové domy o částka v rámci nového IP je nižší, ale měla by pokrýt ty aktivity, které měli subjekty v plánu za tyto prostředky provozovat tak, aby služba v tomto rozsahu mohla fungovat o v případě návratu do stavu před IP by museli snížit kapacitu a propustit pracovníky o pokrytí potřeb lokality je nárazové, nezávisí ani na ročním období, každý rok se tyto sezónní potřeby liší o snaží se uspokojovat poptávku, většinou je ale třeba vždy někoho upřednostnit o problémem u tohoto druhu služby je skutečnost, že na ni nenavazuje služba sociálního bydlení Blok 3: Shrnutí Shrnutí faktorů ovlivňující maximalizaci přínosů z poskytované podpory IP/ESF. Kam by měla podpora z IP/ESF v dalších výzvách a v příštím programovém období (2014+) směřovat?
51
o o o o
z hlediska stability prostředků je ideální doba poskytování podpory 3 roky na druhou stranu se tímto způsobem „zakonzervuje“ stávající stav je třeba najít optimální rovnováhu mezi stabilitou a nezakonzervováním současného stavu žádná aktivita, kterou by poskytovatelé nemohli vykonávat kvůli IP, nebyla identifikována, pouze v rámci sociální rehabilitace dostávala jedna z organizací prostředky na službu pro osoby s tělesným postižením, jejich klienty jsou ale také osoby s mentálním postižením o aby bylo možné se soustředit na rozvoj služby, je třeba zavést model financování, který zajistí stabilitu o z určitého hlediska je přirozenější model obec-kraj-stát, podpora z ESF je však v současnosti nenahraditelná ve stejné výši z jiných veřejných zdrojů o důležitá je systematická garance služby, tj. že kraj počítá se službami, které jsou zasazené v síti, důležitá provázanost kraje a poskytovatelů, kdy kraj dá najevo, že poskytování této služby je potřeba
52
Příloha 2 Teorie změny oblast podpory 3.1 Tabulka 12: Teorie změny – dosažená změna u jednotlivých cílových skupin (CS) dle druhů služeb na ně zaměřených (podpořených z individuálních projektů)
Osoby bez přístřeší Problémy CS: zadluženost, obtížné shánění zaměstnání. Životní rezignace, kumulace problémů a rizik. Potřeby CS: základní existenční potřeby (ubytování, jídlo), psychologická pomoc, zvýšení motivace, vzdělávání, pomoc s hledáním zaměstnání Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Na CS jsou zaměřeny služby azylových domů, nízkoprahových denních center (NDC) a sociální rehabilitace (SR)
Objem prostředků z IP
Počet podpořených služeb:
Na straně poskytovatelů:
Počet registrovaných služeb:
Finanční stabilizace poskytovatelů
- 4 azylové domy - 1 NDC - 3 služby sociální rehabilitace Jedná se o dobudování sítě služeb pro danou cílovou skupinu na úroveň potřeb regionu (navýšení počtu služeb)
Počet služeb: - 4 azylové domy - 1 NDC - 2 služby sociální rehabilitace Financování všech služeb: Dotace MPSV 7 893 000,- Kč Kraj 984 000,- Kč Označení služeb v plánu kraje 2007-2009: - Azylové domy označeny jako rozvojové (navýšení kapacity, vznik nové služby) - NDC označena jako zachovávající rozsah (udržení stávající kapacity) - SR označena jako zachovávající rozsah (udržení stávající kapacity)
38 526 066,- Kč Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb: - Azylové domy 20 707 783,- Kč - NDC 1 201 360,Kč - Sociální rehabilitace 13 487 687,- Kč
- 4 azylové domy - 1 nízkoprahové denní centrum - 2 služby sociální rehabilitace Podpora od 29.5.2009 do 31.7.2012
Zvýšení kvalifikace pracovníků, posílení jejich kapacit (navýšení počtu sociálních pracovníků sociální rehabilitace o 45 %) Úplné nahrazení (substituce) financování z národních zdrojů (MPSV) a kraje Na straně cílové skupiny: Zlepšení úrovně poskytované služby (rozšíření počtu aktivit pro klienty), rozšiřování služeb sociální rehabilitace do terénu Zlepšení vybavení (dovybavení bytů) Zvýšení počtu uživatelů služby Navýšení kapacit sociální rehabilitace Zefektivnění služby (pořízení notebooků umožnilo rychlejší předávání informací)
V plánu kraje 2011-2016 je prioritou u služby azylových domů zachování rozsahu (je třeba zajistit kapacity pro ženy, kapacity pro sezónní poptávku), u služeb sociální rehabilitace je cílem útlum služby případně zachování stávajícího stavu. IP má na cílovou skupinu pozitivní dopad, přispěl k dobudování sítě služeb a podílel se na zlepšení poskytování služby (materiální vybavení, vzdělávání pracovníků).
Kapacity podpořené z IP: - 166 lůžek v azylových domech - 360 kontaktů v NDC - 250 uživatelů sociální rehabilitace
53
Rodiny s dětmi Problémy CS: slaďování rodinného a pracovního života, diskriminace na trhu práce, omezená mobilita, finanční problémy, problémy se zajištěním bydlení, psychické problémy Potřeby CS: základní existenční potřeby (především ubytování), psychologická pomoc, zvýšení motivace, vzdělávání (rekvalifikace), pomoc s hledáním zaměstnání Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Na CS jsou zaměřeny služby azylových domů a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (SASRD)
Objem prostředků z IP
Počet podpořených služeb:
Na straně poskytovatelů: Finanční stabilizace poskytovatelů Zvýšení kvalifikace pracovníků Úplné nahrazení (substituce) financování z národních zdrojů (MPSV) a kraje Na straně cílové skupiny: Zlepšení úrovně poskytované služby (rozšíření počtu aktivit pro klienty, rozšíření programů, v SASRD nově také terénní práce) Zlepšení vybavení (materiální zabezpečení zařízení) Zachování počtu sociálních pracovníků služeb Navýšení kapacit SASRD, zachování kapacit azylových domů Navýšení počtu uživatelů SASRD (o 20 %) Kapacity podpořené z IP: - 327 uživatelů v azylových domech - 840 kontaktů v SASRD
Počet registrovaných služeb:
Počet služeb: - 3 azylové domy - 6 služeb SASRD Financování všech služeb: Dotace MPSV 11 921 300,- Kč Kraj 1 765 700,- Kč Označení služeb v plánu kraje 2007-2009: - Azylové domy označeny jako rozvojové (navýšení kapacity, vznik nové služby) - Sociální aktivizační služby označeny jako zachovávající rozsah (udržení stávající kapacity)
73 961 140,- Kč 26,4 % z IP Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb: - Azylové domy 20 707 783,- Kč - SASRD 13 531 681,- Kč
- 3 azylové domy - 6 sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Podpora od 29.5.2009 do 31.7.2012
- 3 azylové domy - 8 sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Rozvoj sítě služeb v regionu (navýšení počtu poskytovatelů služeb). Rozsah SASRD však stále nepokrývá potřeby regionu. U azylových domů byla síť dobudována na úroveň potřeb regionu. V plánu kraje 2011-2016 je prioritou u služby azylových domů zachování rozsahu (je třeba zajistit kapacity pro ženy, kapacity pro sezónní poptávku), u sociálně aktivizačních služeb je prioritou rozvoj služby. Definováno, že je třeba zvýšit kapacitu, klást důraz na odborné, specializované služby. IP má na cílovou skupinu pozitivní dopad především v navýšení počtu služeb a tím i kapacit pro cílovou skupinu. Komplex pobytových a terénních služeb. Delší období financování přínosné pro realizaci SASRD (navázání kontaktu s CS je klíčové)
54
Osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy Problémy CS: vyčlenění ze společnosti, finanční problémy (dluhy), problémy se zajištěním bydlení, problémy s hledáním zaměstnání (i diskriminace) Potřeby CS: integrace do společnosti, usnadnění vstupu do samotného života (hledání ubytování, trávení volného času), pomoc s hledáním zaměstnání, vzdělávání (rekvalifikace). Zabránění opakované recidivitě. Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Na CS jsou zaměřeny služby domů na půl cesty
Objem prostředků z IP
Na straně poskytovatelů:
Počet registrovaných služeb:
Finanční stabilizace poskytovatelů
- 2 domy na půl cesty
Počet služeb: 2
9 815 324,- Kč
Počet podpořených služeb: 2
3,5 % z IP
Dotace MPSV 1 750 000,- Kč
Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb: 3 271 775,- Kč
Úplné nahrazení (substituce) financování z národních zdrojů (MPSV) a částečně i z kraje
Zachování sítě služeb ve stávajícím rozsahu
Financování všech služeb: Kraj 430 000,- Kč Služba v plánu kraje 2007-2009 označena jako rozvojová (navýšení kapacity, vznik nové služby)
Podpora od 29.5.2009 do 31.7.2012
Na straně cílové skupiny: Zachování počtu sociálních pracovníků Zlepšení vybavení Zachování kapacit
Služba v plánu kraje 2011-2016 určena jako zachovávající rozsah. Cílem je zachování sítě služeb ve stávajícím rozsahu. Podpora z IP měla na cílovou skupinu dopad ve formě udržení stávajících kapacit pobytové služby a zlepšení vybavení zařízení.
Kapacity podpořené z IP: 19 lůžek
55
Oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí Problémy CS: psychické problémy (následky trestné činnosti, dopady viktimizace – nepravdivé obvinění oběti, protahování případu, konfrontace s pachatelem apod.), často ztráta zaměstnání a přidružené sociální a finanční problémy Potřeby CS: právní a psychologická pomoc, reintegrace do společnosti Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Na CS je zaměřena služba intervenčních center
Objem prostředků z IP
Na straně poskytovatelů:
Počet registrovaných služeb:
Finanční stabilizace poskytovatele
- 1 intervenční centrum
Počet služeb:
6 667 200,- Kč
Počet podpořených služeb: 1
Na straně cílové skupiny:
1 intervenční centrum
2,6 % z IP
Došlo k zachování sítě služeb ve stávajícím rozsahu
Financování všech služeb:
Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb: 2 222 400,- Kč
Dotace MPSV 1 300 000,- Kč Kraj 150 000,- Kč Služba v plánu kraje 2007-2009 označena jako rozvojová (navýšení kapacity, vznik nové služby)
Podpora od 29.5.2009 do 30.6.2012
Navýšení počtu sociálních pracovníků o 1 Zachování kapacit, zvýšení počtu uživatelů Úplné nahrazení (substituce) financování z národních zdrojů (MPSV) a kraje Kapacity podpořené z IP: 180 konzultací v intervenčním centru
Služba v plánu kraje 2011-2016 určena jako zachovávající rozsah. Cílem je nezvyšování stávajících kapacit služeb. Podpora z IP pomohla udržet fungování sociální služby, díky navýšení počtu sociálních pracovníků mohlo být obslouženo více klientů, podpora má tedy dopad na zvýšení kapacity služby.
56
Osoby ohrožené závislostmi nebo závislé na návykových látkách Problémy CS: u osob ohrožených – nevhodné trávení volného času; u osob závislých – specifické problémy vycházející z drogové závislosti, problémy finanční tísně a dluhů (spojené s nezaměstnaností), ztráta zázemí, problémy s bydlením a s hledáním zaměstnání Potřeby CS: smysluplné zapojení do volnočasových aktivit, psychosociální pomoc, vzdělávání (rekvalifikace), pomoc s hledáním zaměstnání Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Na CS jsou zaměřeny služby kontaktních center a terénních programů
Objem prostředků z IP
Počet podpořených služeb:
Na straně poskytovatelů:
Počet registrovaných služeb:
Finanční stabilizace poskytovatelů
- 3 služby kontaktních center - 2 služby terénních programů
Počet služeb:
8,5 % z IP
- 3 kontaktní centra - 1 terénní program
Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb:
Financování všech služeb: Dotace MPSV 2 790 000,- Kč Kraj 700 000,- Kč - Obě služby jsou v plánu kraje 2007-2009 označeny jako zachovávající rozsah (udržení stávající kapacity)
23 880 652,- Kč
- Kontaktní centra 4 421 516,- Kč - Terénní programy 4 860 933,- Kč
- 2 kontaktní centra - 2 terénní programy Podpora od 29.5.2009 do 31.7.2012
Úplné nahrazení (substituce) financování z národních zdrojů (MPSV) a kraje Na straně cílové skupiny: Zvýšení kvalifikace pracovníků Lepší dostupnost služby (např. pořízení služebních aut - zlepšení vybavení) Zvýšení počtu uživatelů kontaktních center i terénních programů, Navýšení kapacit terénních programů Zachování počtu sociálních pracovníků Kapacity podpořené z IP: - 475 kontaktů v kontaktních centrech - 350 kontaktů přes služby terénních programů
Došlo k dobudování sítě služeb v regionu, byly navýšeny kapacity služeb. Služba kontaktních center je v plánu kraje 2011-2016 určena jako zachovávající rozsah. Cílem je nezvyšování stávajících kapacit služeb. Službu terénních programů je dle plánu třeba omezit, útlum služby. Díky podpoře je cílovým skupinám k dispozici komplex služeb (ambulantní i terénní služby). Byly navýšeny kapacity služeb a je tedy umožněno většímu počtu klientů se aktivit zúčastnit. Došlo k proškolení sociálních a terénních pracovníků, což přispělo ke zvýšení kvality poskytované služby a úspěšnosti v řešení zakázek klientů.
57
Děti, mládež a mladí dospělí do 26 let Problémy CS: ohrožení studia (opětovný neúspěch) příp. nízké vzdělání a chybějící kvalifikace, nedostatek praxe a problémy s hledáním zaměstnání, nízká motivace, způsob trávení volného času, zkušenost se sociálně patologickými jevy Potřeby CS: psychologická pomoc, zvýšení motivace, smysluplné zapojení do volnočasových aktivit, vzdělávání, pomoc s hledáním zaměstnání Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Počet služeb:
Objem prostředků z IP
Počet podpořených služeb:
Na straně poskytovatelů:
Počet registrovaných služeb:
Finanční stabilizace poskytovatelů
- 17 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež - 1 služba terénních programů
- 12 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM, jedna služba vznikla v průběhu roku 2008) - Žádná služba terénního programu Financování všech služeb: Dotace MPSV 8 200 000,- Kč Kraj 1 330 000,- Kč - Služba NZDM v plánu kraje 2007-2009 označena jako rozvojová (navýšení kapacity, vznik nové služby) - Terénní programy pro tuto cílovou skupinu nejsou v plánu explicitně zmiňovány
49 576 209,- Kč 17,7 % z IP Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb: - NZDM 14 852 736,- Kč - Terénní programy 4 860 933,- Kč
- 11 služeb NZDM - 1 služba terénních programů Podpora od 29.5.2009 do 31.7.2012
Vznik nových služeb terénních programů Zvýšení kvalifikace pracovníků Úplné nahrazení (substituce) financování z národních zdrojů (MPSV) a kraje Na straně cílové skupiny: Zlepšení vybavení NZDM (větší šance klienty zaujmout) Navýšení počtu sociálních pracovníků NZDM i terénních programů (vznik nových pracovních míst) Navýšení kapacit Zvýšení počtu uživatelů služeb Zvýšení kapacity a rozšíření pořádaných akcí NZDM (např. rozšíření do terénu) Kapacity podpořené z IP: - 2764 kontaktů v NZDM - 250 kontaktů přes služby terénních programů
Dobudování sítě služeb, nad úroveň potřeb regionu (navýšení počtu služeb NZDM o 4 a terénních programů o 1) Službu NZDM je dle plánu kraje 2011-2016 třeba omezit (útlum služby) a nezvyšování nákladů na tuto službu (s výjimkou začlenění terénního programu). Je třeba hledat jiný způsob zajištění volnočasových aktivit než přes sociální služby. Terénní programy by měly být řešeny v rámci ambulantních služeb. Díky podpoře z IP došlo k velkému rozvoji služeb pro cílovou skupinu. Byl navýšen počet služeb, počet kapacit i počet uživatelů. Došlo také k rozšiřování aktivit služeb (např. NZDM do terénu), což mělo pozitivní dopad na CS. Z pohledu kraje došlo až k přílišnému rozvoji služby, plánují její transformaci a omezení.
58
Osoby se zdravotním postižením Problémy CS: existence bariér zapojení do pracovního a společenského života, problémy s hledáním zaměstnání, finanční tíseň případně finanční závislost Potřeby CS: integrace do společnosti, usnadnění vstupu do samotného života (ubytování, trávení volného času), psychologická pomoc, inkluzivní vzdělávání, pomoc s hledáním zaměstnání Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Na CS jsou zaměřeny služby podpory samostatného bydlení (PSB), sociálně terapeutických dílen (TD) a sociální rehabilitace
Objem prostředků z IP
Počet podpořených služeb:
Na straně poskytovatelů:
Počet registrovaných služeb:
Finanční stabilizace poskytovatelů
- 1 nová služba podpory samostatného bydlení - 2 nové služby sociálně terapeutických dílen - 8 služeb sociální rehabilitace
Počet služeb: - Před začátkem IP neexistovala v kraji žádná služba PSB a 1 služba terapeutických dílen, která zanikla v roce 2007 - 6 služeb sociální rehabilitace Financování všech služeb: Dotace MPSV 9 291 000,- Kč Kraj 510 000,- Kč Označení služeb v plánu kraje 2007-2009: - PBS označena jako rozvojová (navýšení kapacity, vznik nové služby) - TD a sociální rehabilitace určeny jako zachovávající rozsah (udržení stávající kapacity)
30 485 230,- Kč 10,9 % z IP Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb: - PSB: 240 933,- Kč - TD: 659 750,- Kč - Sociální rehabilitace: 13 487 687,- Kč
- 1 služba PSB - 2 TD - 7 služeb sociální rehabilitace Podpora od 25.9.2009 do 31.7.2012
Vznik jedné služby PSB a 2 služeb TD Vznik 3 pracovních míst pro sociální pracovníky v PSB, 8 míst pro pracovníky TD a navýšení počtu pracovníků sociální rehabilitace Úplné nahrazení (substituce) financování z národních zdrojů (MPSV) a kraje u služeb sociální rehabilitace Na straně cílové skupiny: Vznik kapacity celkem 4 lůžek ve službě PSB Vznik nové kapacity v sociálně terapeutické dílně Zlepšení vybavení u služeb sociální rehabilitace Kapacity podpořené z IP: - 6 uživatelů služby podpora samostatného bydlení - 24 uživatelů TD - 273 uživatelů sociální rehabilitace
Došlo k vybudování potřebných služeb a rozšíření již stávající sítě služeb sociální rehabilitace. V plánu kraje 2011-2016 je prioritou útlum služby sociální rehabilitace případně zachování stávajícího stavu. Důraz by měl být kladen na zefektivnění organizačního zajištění poradenských aktivit a snížení počtu registrovaných služeb poradenství. Dále je v plánu zvýšit kapacitu individualizovaného bydlení a denních center pro CS (a nezvyšovat kapacitu velkokapacitních pobytových center). Díky podpoře je cílovým skupinám k dispozici rozšířený komplex služeb (ambulantní i pobytové služby). Byly vybudovány nové kapacity sloužící cílové skupině.
59
Osoby s chronickým duševním onemocněním Problémy CS: existence bariér zapojení do pracovního a společenského života, problémy s hledáním zaměstnání, finanční tíseň případně finanční závislost Potřeby CS: integrace do společnosti, usnadnění vstupu do samotného života (adekvátně míře postižení), psychologická pomoc, inkluzivní vzdělávání, pomoc s hledáním zaměstnání Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Na CS jsou zaměřeny služby následné péče a služby sociální rehabilitace
Objem prostředků z IP
Počet podpořených služeb:
Na straně poskytovatelů:
Počet registrovaných služeb:
Finanční stabilizace poskytovatelů
- 3 služby následné péče - 3 služby sociální rehabilitace
Počet služeb:
6,8 % z IP
- 1 služba následné péče - 1 služba sociální rehabilitace
Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb:
Financování všech služeb: Dotace MPSV 733 000,- Kč Kraj 85 000,- Kč Označení služeb v plánu kraje 2007-2009: - služba následné péče i služby sociální rehabilitace určeny jako zachovávající rozsah (udržení stávající kapacity)
18 973 917,- Kč
- Služby následné péče 3 904 139,Kč - Sociální rehabilitace 13 487 687,- Kč
- 3 služby následné péče - 3 služby sociální rehabilitace Podpora od 29.5.2009 do 31.7.2012
Zvýšení kvalifikace pracovníků Navýšení počtu sociálních pracovníků (více než pětkrát u služeb následné péče a o polovinu u sociální rehabilitace) Na straně cílové skupiny: Zefektivnění služby na základě lepšího vybavení (pořízení notebooků umožnilo rychlejší předávání informací) Navýšení počtu uživatelů služby sociální rehabilitace Navýšení kapacit služeb Kapacity podpořené z IP: - 81 konzultací služeb následné péče - 90 uživatelů služeb sociální rehabilitace
Došlo k rozšíření sítě služeb pro danou cílovou skupinu na úroveň potřeb regionu (navýšení počtu služeb o 2 služby následné péče a 2 služby sociální rehabilitace). Dle plánu kraje 2011-2016 je naplňován dlouhodobý záměr v zajištění péče pro CS, prioritou je zachovat stávající rozsah služeb a zajistit další terénní nebo ambulantní služby pro CS ve 2 okresech. Služby následné péče nejsou v plánu zmíněny mezi prioritami u žádné cílové skupiny. Díky podpoře z IP došlo k velkému rozvoji poskytovaných služeb a tedy navýšení kapacit pro cílovou skupinu. Služby jsou poskytovány efektivněji a díky navýšení počtu sociálních pracovníků může být uplatněn individuální přístup ke klientům.
60
Obyvatelstvo sociálně vyloučených lokalit Problémy CS: dlouhodobá nezaměstnanost (nízké vzdělání a chybějící kvalifikace, vč. diskriminace na trhu práce), zhoršená ekonomická situace (zadlužení), problémy s bydlením, vyčlenění z většinové společnosti, často špatný zdravotní stav. Kumulace problémů. Potřeby CS: pomoc s hledáním zaměstnání, vzdělávání (rekvalifikace), právní a psychosociální poradenství, finanční vzdělávání a poradenství, integrace do společnosti, smysluplné zapojení dětí a mládeže do volnočasových aktivit, inkluzivní vzdělávání Výchozí situace (2008)
Vstupy
Výstupy
Krátkodobé výsledky
Dlouhodobé výsledky
Na CS jsou zaměřeny služby podporované z oblasti podpory 3.2, tedy terénní práce (přičemž dochází k prolínání např. se službami NZDM a SASRD)
Objem prostředků z IP
Počet podpořených služeb z IP: 12
Na straně poskytovatelů: Finanční stabilizace poskytovatelů
Počet služeb v regionu: 10 (služby nemusí být oficiálně registrované dle zákona)
Přechod z financování obcí a Agentury pro sociální začleňování k dlouhodobější podpoře IP
Došlo k rozšíření sítě služeb pro danou cílovou skupinu na úroveň potřeb regionu (navýšení počtu služeb).
- Vysoká nezaměstnanost u cílových skupin - Vysoká závislost na sociálních dávkách - Nedostatečná podpora cílových skupin prostřednictvím sociálních služeb vedoucí k integraci romské menšiny do společnosti a na trh práce - Odhady velikosti romské populace se různí – mezi 2,5 až 11 tis. obyvatel
Na straně cílové skupiny:
7 044 116,- Kč
Dle Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit je prioritou rozvoj či minimálně zachování daných kapacit služeb.
21 719 359,- Kč Průměrná dotace z IP na rok poskytování služeb: Objem prostředků z GP 5 880 257,- Kč
- 7 služeb v letech 20092010 - 10 služeb v letech 20112012 - (z toho u 5 služeb se jednalo o pokračování služby z 1. projektu, proto bylo celkem podpořených 12 jednotlivých služeb) Počet grantových projektů: 3 (z toho 2 nadregionální)
Zvýšení kvalifikace pracovníků Zkvalitnění služeb – možnost poskytování komplexní péče Možnost individuálního přístupu ke klientům – díky navýšení počtu sociálních pracovníků Podpořené kapacity: - 4 354 osob podpořených z IP - 195 osob podpořených z GP
Došlo k rozšíření sítě terénních programů – vznik nových služeb nejdříve ve větších lokalitách, ve druhé polovině také v menších obcích. Díky podpoře z IP bylo umožněno poskytovat službu dlouhodoběji a kontinuálně (navázání bližších kontaktů s CS), což je pro úspěšnost podpory u romské menšiny zcela klíčové. Navázání spolupráce s romskou menšinou (důraz na děti a mládež). Došlo k proškolení terénních pracovníků, díky vyšší podpoře se mohl zavést více individuální přístupu ke klientům.
Zdroj dat: Informace o podpořených službách v rámci IP z kraje; Registr poskytovatelů sociálních služeb MPSV; Terénní šetření
61
*u financování služeb před IP (v roce 2008) se u služeb zaměřených na více cílových skupin (sociální rehabilitace a terénní programy) jedná pouze o přibližné částky,
protože druh služby byl sledován jako celek, bez dělení na podporované cílové skupiny Pozn.: dělení výsledků na strany poskytovatele a cílové skupiny nemá jasné hranice, jedná se o „spojené nádoby“, kdy zlepšení jednoho faktoru má často vliv na obě sledované strany (např. zvýšení kvalifikace pracovníků je přínosem pro poskytovatele, ale ve zvýšení kvality služby samozřejmě také pro CS)
62
Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj počtu registrovaných služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2012 ............................................................................................................................................ 21 Tabulka 2: Preferované druhy služeb sociální prevence v plánech rozvoje sociálních služeb v Královéhradeckém kraji ....................................................................................................................... 24 Tabulka 3: Souhrnné informace k IP Královéhradeckého kraje (5. výzva) ............................................. 28 Tabulka 4: Souhrnné informace k IP Královéhradeckého kraje (15. výzva) ........................................... 29 Tabulka 5: Rozsah podpořených služeb v rámci individuálních projektů Královéhradeckého kraje ..... 31 Tabulka 6: Počet podpořených služeb v rámci IP vzhledem k existujícím službám v Královéhradeckém kraji ......................................................................................................................................................... 34 Tabulka 7: Zhodnocení přínosu IP o.p. 3.1 z hlediska vývoje sítě sociálních služeb v Královéhradeckém kraji ......................................................................................................................................................... 35 Tabulka 8: Vývoj financování služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2012 dle zdrojů (v tis. Kč) ................................................................................................................................ 40 Tabulka 9: Vývoj kapacit služeb sociální prevence podpořených v IP Královéhradeckého kraje v letech 2007 – 2011 ............................................................................................................................................ 43 Tabulka 10: Účastníci fokusní skupiny.................................................................................................... 47 Tabulka 11: Program fokusní skupiny .................................................................................................... 47 Tabulka 12: Teorie změny – dosažená změna u jednotlivých cílových skupin (CS) dle druhů služeb na ně zaměřených (podpořených z individuálních projektů) ...................................................................... 53
Seznam grafů Graf 1: Počet registrovaných služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji ................................ 22 Graf 2: Počty sociálních služeb a výše podpory dle druhu služby podpořené v rámci individuálních projektů Královéhradeckého kraje ......................................................................................................... 30 Graf 3: Celkový počet služeb v daném druhu služby se znázorněním podpořených a nepodpořených služeb a obdobím registrace služby ....................................................................................................... 33 Graf 4: Vývoj celkových finančních prostředků a podílu zdrojů na financování služeb sociální prevence v Královéhradeckém kraji v letech 2008 – 2012 .................................................................................... 41
63
