Evaluace kultury školy z pohledu rodičů

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Evaluace kultury školy z pohledu rodičů

Vypracoval: Mgr. Soňa Klumparová Vedoucí práce: Mgr. Renata Jandová České Budějovice 2016

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 15. května 2016

Mgr. Soňa Klumparová

Poděkování Mé poděkování patří vedoucí závěrečné práce Mgr. Renatě Jandové za výbornou spolupráci, její cenné rady, trpělivost a poskytnutý čas a podporu při psaní práce. Děkuji také všem respondentům za pečlivé vyplnění dotazníků a rodině za celkovou podporu.

Anotace Závěrečnou práci jsem vypracovala na téma Evaluace kultury školy z pohledu rodičů. V teoretické části se zabývám historií evaluace pedagogických procesů a současným stavem těchto procesů. Praktickou část mám založenou na dotazníkovém šetření, které je zaměřeno na evaluaci školy z pohledu rodičů.

Klíčová slova Evaluace, pedagogické procesy hodnocení, autoevaluace, základní škola

Annotation This final thesis deals with the topic called The Evaluation of the School Culture From the Perspective of the Parents. The theoretical part analyses the history of evaluation of the pedagogical processes and the current state of these processes. The practical part is based on the questionnaire survey which is focused on the evaluation of the school also from the perspective of the parents.

Key words: Evaluation, pedagogical evaluation processes, self-evaluation, basic school

Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................................ 6 2 Teoretická část ......................................................................................................................... 7 2. 1 Základní údaje o škole..................................................................................................... 7 2. 2 Evaluace jako cesta ke kvalitě ......................................................................................... 8 2. 3 Evaluace v pedagogické teorii ......................................................................................... 9 2. 4 Evaluace v české pedagogice z hlediska vývoje ............................................................. 9 2.4.1 Dávná historie evaluace ............................................................................................ 9 2.4.2 Evaluace a 20. století ............................................................................................... 10 2.4.3 Evaluace v 50-tých letech minulého století ............................................................. 10 2.4.4 Evaluace konce 20. století a současnost .................................................................. 11 2. 5. Druhy evaluace ............................................................................................................. 12 3 Praktická část ......................................................................................................................... 13 3.1 Cíle výzkumu ................................................................................................................. 13 3.2 Předpoklady výzkumu .................................................................................................... 13 3.3 Metodika výzkumu ......................................................................................................... 14 3.4 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ....................................... 14 3.5 Průběh a popis zpracování výzkumu .............................................................................. 15 3.6 Výsledky výzkumu ......................................................................................................... 16 3. 7 Diskuse .......................................................................................................................... 46 3. 8 Navrhované řešení a doporučení pro praxi ................................................................... 47 4 Závěr...................................................................................................................................... 48 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 49 Seznam grafů a tabulek ............................................................................................................ 50 Seznam příloh ........................................................................................................................... 52

1 Úvod Moje závěrečná práce je zaměřena na problematiku evaluace kultury školy z pohledu rodičů. Konkrétně se jedná o rodiče žáků prvního až pátého ročníku Základní školy a Mateřské školy Stařeč. Chtěla jsem zejména porovnat data, charakterizující stav, kvalitu a efektivnost vzdělávacího programu školy. Zajímala jsem se také o charakteristiku klimatu ve škole, a to nejenom vztahy mezi žáky, žáky a učiteli, ale také o kvalitu vztahů mezi pedagogickými pracovníky a rodiči. Doposud, protože žádná ucelená výzkumná práce na toto téma ve škole neproběhla, jsem tyto informace mohla získat pouze od rodičů na třídních schůzkách, jichž se však ne všichni zúčastňují. Hlavním cílem mé práce bylo ověření stanovených předpokladů, týkající se hodnocení školy rodiči žáků. Teoretická část je věnovaná popisu základních údajů o škole a popisu základních faktorů evaluace. Je zde popsána hlavně historie evaluace a evaluačních procesů, vysvětlení jejího smyslu a významu pro pedagogickou teorii a praxi. Praktická část závěrečné práce je založena na kvantitativním výzkumu, kdy na podkladě dotazníkového šetření vyhodnocuji zjištěná data. Praktická část je vyhodnocena pomocí grafů a jejich stručným popisem. Následuje diskuse nad vybraným tématem.

6

2 Teoretická část 2. 1 Základní údaje o škole Název školy

Základní škola a Mateřská škola Stařeč, okres Třebíč, příspěvková organizace

Adresa školy

Jakubské náměstí 56, 675 22 Stařeč

Zřizovatel

Obec Stařeč

Název programu

Zvídavá a tvořivá škola

Vedení školy

Mgr. Kateřina Zlámalová - ředitelka



kapacita školy je 110 žáků



ve školním roce 2015/2016 školu navštěvuje 90 žáků



velké prostorné, světlé třídy, každý ročník má svoji kmenovou třídu



pro výuky HV je využívána učebna s klavírem



v budově školy je moderně vybavena učebna výpočetní techniky, Internet a email pro žáky i pedagogy



kvalitní učitelská metodická knihovna



školní družina (kapacita 25 dětí) – nedostatečná kapacita



školní kuchyň a jídelna v budově školy



omezené podmínky pro trávení volného času o přestávkách



ZŠ využívá tělocvičnu místní sokolovny – vzdálená 200m



servisní služby – zajišťování pitného režimu pro žáky, program Ovoce do škol

Současný stav naplněnosti školy žáky v 1. – 5. ročníku prvního stupně je 90 žáků. Pedagogický proces naplňuje 7 učitelů a dvě vychovatelky. Škola je poměrně dobře materiálně vybavená. Dle posledního hodnocení školy provedenou kontrolou ČŠI v roce 2014 je škola pozitivně hodnocena bez významnějších nedostatků. Škola má téměř čtyři století existence, první zmínka o ní se datuje k roku 1662 (Zlámalová,2015).

7

2. 2 Evaluace jako cesta ke kvalitě Evaluace (z fr. évaluer, vyhodnotit) představuje systematické posouzení kvality, hodnoty, případně významu určitého objektu. Základem evaluace je systematický sběr informací, tyto jsou pak následně zpracovány. Slouží pak jako spolehlivé podklady pro rozhodování nebo k praktickým účelům, jež se týkají konkrétního procesu, instituce, apod. Evaluaci provádí zpravidla ten, který rozhoduje (majitel firmy) nebo hodnocená instituce sama (tzv. autoevaluace), případně nezávislá instance (média, občanská sdružení, apod.). Evaluace může sloužit k účelům ryze vědeckým (účinnost metod a prostředků) nebo k účelům praktickým, které se týkají především konkrétního procesu, instituce, atd. (Průcha et al, 1998). Pro objasnění smyslu a účelu evaluace si můžeme položit několik otázek: 

jaký je skutečný produkt naší školské soustavy



jaká je kvalita výsledků naší školské soustavy



jsou vzdělávací projekty dlouhodobě efektivní



jakými metodami můžeme hodnotit vzdělávací proces



jsou stejné výsledky škol městských a venkovských



jsou rozdíly ve výsledcích škol státních a soukromých



slouží standardy a testy účelně k zvyšování kvality vzdělávání



mohou se výsledky vzdělávání v České republice úspěšně měřit s výsledky v zahraničí

Evaluaci provádíme ve fázi plánovací (ex-ante evaluace) nebo v průběhu realizace procesu (interium evaluace) nebo jako somativní evaluaci při hodnocení procesu (ex-post evaluace). Podle toho, na jaký druh informací se evaluace zaměřuje, hovoříme o evaluaci cílů, procesů a kvalitativních změn. Jako evaluační metody a techniky se využívá široká škála kvantitativních a kvalitativních metod a technik. Sem patří zejména dotazníkové šetření, experiment, průzkum veřejného mínění, pozorování, statistika, testování hypotéz a mnoho dalších (Průcha, 1996).

8

2. 3 Evaluace v pedagogické teorii Výše uvedený termín je v dnešní době velmi frekventovaný pojem užívaný jak v zahraniční, tak i v domácí pedagogické teorii. Hojně se užívá také v dokumentech politiky vzdělávání a v neposlední řadě také mezi odpornou pedagogickou veřejností. Při evaluačních procesech se vychází hlavně z předpokladu, že pro fungování celé vzdělávací soustavy je toto nutno nejen naplánovat v různých vzdělávacích programech, ale především pak soustavu cílevědomě kontrolovat, vyhodnocovat a také podle výsledků korigovat. Zde je třeba si uvědomit, co je to kvalita a efektivnost vzdělávání a podložit tyto pojmy pedagogickou teorií. Evaluace však nesmí být představována pouhým hodnocením výsledků vzdělávání, ale také hodnocením evaluace vzdělávacích potřeb různých kategorií, vstupujících

do

pedagogického

procesu

(vzdělávací

potřeby

začínajících

učitelů,

nekvalifikovaných dospělých zaměstnanců týkající se znalostí cizích jazyků apod.) Pedagogická evaluace je velmi komplexní, z hlediska kvality také mnohostranný jev. Zabývá se tedy teorií, metodami pedagogických procesů a v neposlední řadě pak praxí veškerého hodnocení různých vzdělávacích jevů. Pojem evaluace užíváme v odborné terminologii, je uplatňován ve vědecké a výzkumné oblasti komunikace. Naproti tomu používaný termín hodnocení se užívá hlavně v souvislosti přesně daných vzdělávacích subjektů (hodnocení žáků, hodnocení práce učitelů, hodnocení prací žáků). Rozdíly mezi pojmy evaluace a hodnocení nejsou však velké (Bendl a kol., 2015).

2. 4 Evaluace v české pedagogice z hlediska vývoje 2.4.1 Dávná historie evaluace V českých zemích mají metody evaluace dlouholetou tradici. Pouze název se pro hodnocení pedagogického procesu používal jiný. Základy pedagogické vědy položil již J. A. Komenský. První zmínky (doklady) o pedagogické evaluaci na našem současném území se objevují už koncem 18. století – hodnotí-li se školní zkoušky. K roku 1828 se datují zmínky, jež mají evaluační charakter, jsou to hlavně tehdejší statistiky o školství a vzdělávání (Průcha, 1996).

9

2.4.2 Evaluace a 20. století Až do počátku 20. století byla evaluace chápána jako hodnotící praxe (různé zkoušky žákovské, učitelské způsobilosti…). Evaluační procesy, jež se zakládaly na testování, tedy exaktní metody, se u nás začaly objevovat před 1. světovou válkou. Významnou osobností té doby byl profesor filozofie a pedagogiky na Karlově univerzitě v Praze František Čáda, teoretik v oblasti pedopsychologie. Ve svých pracích využíval některé evaluační metody. K velkému rozvoji evaluační pedagogiky u nás dochází v období 20. – 30. let 20. století, v souvislosti s tehdejšími školskými reformami a velkým rozvojem české pedagogické vědy. Byly testovány dovednostní výkony žáků, byla měřena inteligence žáků a další. Svědectví o tom podávají publikace, vzniklé v tehdejší době. Vznikla Společnost pro péči o dítě a jeho výzkum a také Pedagogický ústav města Prahy. Rozsáhlé evaluační výzkumy prováděl J. V. Klíma (1927), zajímal se hlavně hodnocením osobnosti žáků. Také pracovník Pedagogického ústavu města Prahy Cyril Stejskal rozvíjel evaluaci žáků, hlavně z pohledu nadání žáků a předpokladů pro studium. Některé tehdejší empirické metody evaluace jsou platné dodnes. Někteří tvůrci vědecké základny evaluačních přístupů v české pedagogice čerpali informace v zahraničí, hlavně pak v USA. Řešili pak hlavně vztah mezi kvantitativním a kvalitativním hodnocení objektu pedagogiky. T. Hamerský (1946-1947) např. evaluačně zjišťoval frekvenci použité slovní zásoby předškolních dětí. L. Monatová (1973) se zabývala analýzou pojmů v učebnicích, ale také v osnovách v oblasti přírodovědy. Kala a Benešová (1976) zkoumali vztah mezi mluvenou řečí a písemným projevem žáků 2. stupně základní školy. Vědecké základy evaluačních metod české pedagogiky vytvořil a prosazoval Václav Příhoda (1889-1979). Jeho práce se zabývaly hlavně teorií a metodologií evaluace. Vznikla díla Teorie školského měření (Příhoda, 1930) a Praxe školského měření (Příhoda, 1936). (Průcha, 1996).

2.4.3 Evaluace v 50-tých letech minulého století Na škodu kontinuálního rozvoje evaluace došlo po roce 1948 k jejímu úplnému zastavení. Česká pedagogická věda byla nucena k orientaci na marxistickou filozofii a sovětskou pedagogiku, která testování zakazovala. K zastavení používání evaluačních metod hodnocení 10

nepřispěl pouze vliv sovětské pedagogické ideologie, ale také několik režimu poplatných pedagogů (O. Chlup, aj.). Na devastaci evaluačních procesů té doby se také podílelo hojné používání překládání sovětských učebnic pedagogiky (Kirov, 1950, aj.). (Průcha, 1996).

2.4.4 Evaluace konce 20. století a současnost Situace se mění až v 60. a 70. letech, dochází k obnovení používaných testovacích metod evaluace pedagogických procesů. O jednotlivých testovacích metodách se začalo znovu psát, začalo se testovat alespoň pro účely výzkumu. Důležitou publikací té doby se stala kniha Hniličkové, Josífka, Tučka (1972) Didaktické testy a jejich statistické zpracování. V této publikaci se čtenáři mohli po dlouhé době seznámit se stavem pedagogické evaluace na západě. Kniha obsahovala také některé didaktické testy použitelné pro školskou diagnostiku. Ze zahraničních překládaných textů můžeme pak jmenovat Mentální testy (Pichot, 1970) nebo testy vědomostí (Mužič, 1971). Velmi komplexní byla pak monografie Teorie a praxe jazykového testování (Bubeníková, Kollmanová, Skálová, 1975). Postupně, i když pomalu, docházelo k uznávání potřeby testování pro školský výzkum a praxi. V tomto období se nezačalo prosazovat pouze testování, ale i další oblast pedagogické evaluace, a to hodnocení efektivnosti vzdělávacích procesů. Zde můžeme zmínit práci B. Kujala Některé teoretické a praktické problémy zvyšování účinnosti vyučování. V Pedagogickém ústavu ČSAV byl proveden velmi komplexní výzkum interdisciplinárního týmu. Zabýval se hodnocením provádění a výsledku vzdělávacích procesů. Hodnoceny byly základní školy pražské i venkovské a také různé vyučovací předměty. Od tohoto období se u nás začínají prosazovat i další oblasti pedagogické evaluace, a to hodnocení efektivnosti vzdělávacích procesů, ekonomická efektivnost vzdělávání. Teoretické i metodologické publikace tehdejší doby korespondovaly se zahraničními poznatky. Česká pedagogika v 80. letech rozvíjí různé výzkumné procesy a svoji úrovní evaluačních výzkumných metod se může srovnávat s podobnými aktivitami v zahraničí. Do tohoto poměrně úspěšného období, vznikají publikace, jako skripta Byčkovského Základy měření výsledků výuky (Byčkovsky, 1983) nebo práce Kotáskova, zabývající se projektováním a hodnocení výuky (Kotásek, 1983). Emprické výzkumy, jež se zabývaly hodnocením výsledků výuky, prováděli (Macák, 1983; Mareš a Hartmanová, 1986; Švanda, 1989) a další pracovníci pedagogické vědy.

11

V souvislosti zapojování se České republiky do mezinárodních institucí (OECD…) a různých projektů (PHARE…) se evaluace pedagogických procesů dále rozvíjí a rozvoj je považován za nezbytný. Jsou vytvářeny standardy vzdělávání, měří se vzdělávací výsledky žáků různých škol, dochází také k evaluaci kurikula, učebnic, reálné výuky a vyučování, hodnotí se stav edukačního prostředí škol apod. (Průcha, 1996).

2. 5. Druhy evaluace 

z pohledu hodnotitele

Externí evaluace – kdy hodnocení provádí subjekty, které stojí mimo školu (ČŠI). Jejich hodnotící záměr bývá většinou jednorázový. Pro svoji poměrně velkou objektivitu umožňuje srovnávat subjekty mezi sebou, hlavní výhodou je nezaujatost hodnocení. Interní evaluace – tuto metodu můžeme označit jako vnitřní evaluaci, kdy se škola hodnotí sama. Mluvíme o tzv. autoevaluaci. Zakládá se na poctivosti realizátorů, je vždy určena pro konkrétní subjekt. 

z hlediska účelu

Sumativní evaluace – zabývá se hlavně srovnáváním konečných výsledků. Formativní evaluace – poskytuje žákovi nebo školskému zařízení vytvoření zpětné vazby. Na základě toho se pak hodnocené subjekty mohou zlepšit. 

z hlediska interpretace výsledků

Normativní evaluace – porovnání výsledků hodnocených subjektů mezi sebou. Výsledky bývají vyjádřeny tzv. Gaussovou křivkou. Kriteriální evaluace – hodnotí se předem stanovená kritéria. Příkladem může být vyplňování různých testů. V současné době je snahou nejvíce používat evaluaci interní, formativní a kriteriální (Vašťatková, 2010).

12

3 Praktická část 3.1 Cíle výzkumu 1. Zjistit, jak rodiče znají priority školy a jak jim vyhovují 2. Zjistit stupeň důvěry rodičů k vedení školy a možnosti jejich komunikace se školou 3. Zjistit spokojenost rodičů se stylem řízení školy, její organizační strukturou a zaměřením 4. Zjistit výši znalostí rodičů o podmínkách výuky a estetickém prostředí školy 5. Zjistit mínění rodičů o vztazích mezi žáky a vztazích učitel-žák

3.2 Předpoklady výzkumu 1. Předpoklad č. 1: 1. Domnívám se, že více než 50% respondentů, zná priority školy 2. Předpoklad č. 2: Předpokládám, že 60% dotázaných rodičů má důvěru ve vedení školy 3. Předpoklad č. 3: Myslím, že více než 70% rodičů je spokojeno s organizační strukturou a stylem vedení školy 4. Předpoklad č. 4: Předpokládám, že více než 80% rodičů má povědomí o podmínkách výuky a estetickém prostředí školy 5. Předpoklad č. 5: Domnívám se, že více než 60% respondentů má dobré mínění o vztazích mezi žáky a mezi žáky a učiteli

13

3.3 Metodika výzkumu K získání potřebných údajů pro zpracování závěrečné práce jsem zvolila metodu písemného dotazníkového šetření. Tato metoda mi umožnila získat potřebné množství údajů v poměrně krátkém čase. Protože mnohá zjišťovaná data mohla být pro respondenty citlivá, celý dotazník byl anonymní. Toto, dle mého názoru, napomohlo k větší pravdivosti odpovědí na kladené otázky. Při vlastním výzkumu bylo každému z respondentů položeno 15 otázek hodnotících současný stav a 15 otázek hodnotících představy stavu, kterého by měla škola dosáhnout. Hodnoceno bylo stupnicí 1 až 5, kdy jednička znamenala špatný stav, pětka pak stav velmi dobrý. Před vlastním vyplňováním dotazníků jsem rodičům žáků zaslala průvodní dopis s potřebným vysvětlením a prosbou o pravdivost odpovědí na kladené otázky. Otázky byly položeny v celých větách, tím se eliminovala možnost nesprávného výkladu. Účast respondentů byla dobrovolná. Použila jsem dotazník Kilmann – Saxtonovy kulturní mezery, který uvádím v příloze.

3.4 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Vzorek respondentů byl tvořen rodiči žáků Základní a Mateřské školy Stařeč. Celkem bylo rozdáno 90 dotazníku, z nichž se vrátilo 71 dotazníků vyplněných. Dotazníky z mého pohledu rodiče vyplnili pečlivě, respondenti k šetření přistoupili zodpovědně. Tabulka 1 Místo dotazníkového šetření

Místo

absolutní četnost

relativní četnost (%)

Základní a Mateřská škola

71

100

71

100

Stařeč celkem

14

3.5 Průběh a popis zpracování výzkumu Výzkumné dotazníkové šetření probíhalo v měsíci březnu 2016. Souhlas s provedením výzkumu jsem dostala od ředitelky školy. Žádost o provedení výzkumu přikládám v příloze. Jako dotazníkové otázky jsem použila dotazník Kilmann – Saxtonovy kulturní mezery. Zpracování dotazníků po stránce statistické jsem provedla s pomocí webové aplikace Google.com, při grafickém zpracování jsme využila aplikace Microsoft Excel. Skupinu 15 dotazníkových otázek jsem vyhodnotila s přihlédnutím k cílům a tématu dotazníkového šetření. Stanovila jsem si 5 předpokladů, které měly být potvrzeny nebo vyvráceny.

15

3.6 Výsledky výzkumu 1. Priority školy

Jsou známé priority školy i způsoby, kterými je chce naplňovat, je možnost se k nim vyjadřovat. Jsou známé priority školy, ale ne cesty, kterými se je snaží uskutečnit.

35%

Priority školy i cesty k jejich uskutečnění jsou dostatečně známé.

6% 59%

Graf 1 Jaké představy

Celkem

47%

Jsou známé priority školy i způsoby, kterými je chce naplňovat, je možnost se k nim vyjadřovat. Jsou známé priority školy, ale ne cesty, kterými se je snaží uskutečnit.

13% 23%

3% 14%

Není jasné, jaké priority škola má ani jak jich chce dosáhnout.

O prioritách školy a o tom, jak jich chce dosáhnout je možné se jen domýšlet. Priority školy i cesty k jejich uskutečnění jsou dostatečně známé.

16

Graf 2 Skutečnost

5,00 4,54 4,50 4,00 3,52

Průměrné hodnocení žádoucího stavu

3,50 3,00 2,50

Průměrné hodnocení současného stavu

2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,01 1,00 0,50 0,00

Graf 3 Porovnání žádoucího a současného stavu

Dotázaní respondenti spatřují problémy, s nimiž se pojí málo informací o cílech školy, které chce škola dosáhnout, dále pak malé možnosti se k cílům vyjádřit. Očekávání respondentů je naplňováno na 77,53%.

17

2. Důvěra ve vedení školy.

Vedení škol má vysokou důvěru.

18%

4% Vedení školy má průměrnou (částečnou) důvěru.

78%

Vedení školy má ve většině věcí důvěru.


48%

4%

21%

Důvěra ve vedení školy je nízká. Vedení škol má vysokou důvěru. Vedení školy má průměrnou (částečnou) důvěru.

27%

Graf 5 Současný stav

18

Vedení školy má ve většině věcí důvěru.

5,00

4,73

4,50 4,00

3,86 Průměrné hodnocení žádoucího stavu

3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 0,87

1,00 0,50 0,00


Z dosaženého výsledku vyplývá, že rodiče mají vysokou důvěru ve vedení školy. Očekávání respondentů je naplněno na 81,61%.

19

3. Převládající styl řízení ke vztahu k lidem Mám omezené možnosti vyjádření se k problémům, které se vztahují ke vzdělávání mého dítěte, názory rodičů se berou v úvahu jen zřídka.

1% 4%

37%

Rodiče mají možnost se k věcem vyjádřit, někdy je to bráno v úvahu při rozhodování o řešení problémů.

58%

Rodiče mají vždy možnost vyjádřit se k důležitým otázkám, je velká snaha dosáhnout v zásadních věcech shody mezi pohledy rodiny a školy. Ve škole se obvykle k názorům rodičů hodně přihlíží, jsou využívány při rozhodování.

Graf 7 Jaké představy Mám omezené možnosti vyjádření se k problémům, které se vztahují ke vzdělávání mého dítěte, názory rodičů se berou v úvahu jen zřídka.

28%

6%

Nemám možnost spoluúčasti na řízení a rozhodování o věcech, které souvisí se vzděláváním mého dítěte ve škole.

3%

46%

17%

Rodiče mají možnost se k věcem vyjádřit, někdy je to bráno v úvahu při rozhodování o řešení problémů. Rodiče mají vždy možnost vyjádřit se k důležitým otázkám, je velká snaha dosáhnout v zásadních věcech shody mezi pohledy rodiny a školy. Ve škole se obvykle k názorům rodičů hodně přihlíží, jsou využívány při rozhodování.


20

5,00 4,51 4,50 4,00 3,51


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00 1,00 0,50 0,00


Respondenti se vyjádřili, že není vždy přihlíženo k jejich názorům při vyjadřování se k problémům řízení školy. Vyjádření koresponduje s otázkou číslo 1. Očekávání respondentů je naplňováno na 77,83%.

21

4. Režim školy a organizační struktura.

Dobrý režim a struktura školy, ve většině případů všichni vědí na koho se obrátit s konkrétním problémem.

34%

Režim a struktura školy mají problémy, klady i zápory.

65%

1%

Velmi dobře zaběhlý a dodržovaný režim i struktura pomáhá vzdělávání i informovanosti.


Dobrý režim a struktura školy, ve většině případů všichni vědí na koho se obrátit s konkrétním problémem.

13% 3%

Režim a struktura školy mají problémy, klady i zápory.

22% 62%

Škola má pouze formální režim a organizační strukturu, jedno ano druhé není dodržováno. Velmi dobře zaběhlý a dodržovaný režim i struktura pomáhá vzdělávání i informovanosti.


22

5,00

4,63

4,50 4,00


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00

0,79

0,50 0,00


Výsledek ukazuje, že rodiče jsou s podobou režimu školy, stejně tak jako s organizačním uspořádáním vcelku spokojeni. Očekávání respondentů je naplňováno na 83,15%.

23

5. Zaměření na pracovní úkoly.

4%

47%

49%

Škola je vysoce orientovaná na výkon, plnění úkolů se velmi sleduje.

Výsledkům a výkonnosti se věnuje náležitá pozornost.

Výsledky a výkony se sledují někdy více, někdy méně.


Škola je vysoce orientovaná na výkon, plnění úkolů se velmi sleduje.

23%

18%

3% 8%

Ve škole je velmi nízká orientace na výkon studentů i zaměstnanců.

Výkonové ukazatelé a výsledky práce nejsou ve škole to hlavní.

Výsledkům a výkonnosti se věnuje náležitá pozornost.

48%

Výsledky a výkony se sledují někdy více, někdy méně.


24

5,00 4,50

4,45

4,00


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00

0,75

0,50 0,00


Respondenti uvádějí, že jsou spokojeni s výsledky a výkony školy. Očekávání respondentů je naplňováno na 83,14%.

25

6. Kontrola

kontrola je na dobré úrovni, hledají se i příčiny problémů, nejen viníci.

42%

55%

Kontrola je průměrně přísná a intenzivní s průměrným zaměřením na všechny.

3% Kontrolo je systematická a kvalitní, zaměřena na hledání příčin i na prevenci, postihuje vše, její výsledky jsou zveřejňovány.


Chybí účinná kontrola téměř všeho a všech.

16%

kontrola je na dobré úrovni, hledají se i příčiny problémů, nejen viníci.

4%

7% 46%

Kontrola je průměrně přísná a intenzivní s průměrným zaměřením na všechny. Kontrola je zaměřená pouze na vyhledávání viníků.

27%

Kontrolo je systematická a kvalitní, zaměřena na hledání příčin i na prevenci, postihuje vše, její výsledky jsou zveřejňovány.


26

5,00 4,52 4,50 4,00

3,62


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 0,90

1,00 0,50 0,00


Respondenti uvádějí občasnou potřebu zaměření se na hledání a odstraňování příčin problémů a některých neúspěchů. Očekávání respondentů je naplňováno na 80.09%.

27

7. Motivace studentů

42% Motivace je na dobré úrovni. Motivace studentů školou je průměrná. Motivace ve škole vede k vysokému nasazení, má systém.

56% 2%


Motivace je na dobré úrovni.

1% 9%

7%

Motivace studentů školou je průměrná. Motivace ve škole vede k vysokému nasazení, má systém. Motivaci se nepřikládá žádný význam.

25%

58% Studenti jsou školou minimálně motivováni ke studiu.


28

5,00 4,55 4,50 4,00


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 0,90

1,00 0,50 0,00


Respondenti uvádějí, že žáci školy jsou vcelku dobře motivování. Očekávání respondentů je naplňováno na 80,22%.

29

8. Komunikace školy s okolím a rodiči

4%

37%

Je asi nedostatečná, jsou zde příležitosti ke zlepšení. Je dobrá, zaměřená především na rodiče. Velmi kvalitní, škola věnuje velkou pozornost komunikaci s rodiči i dalšími partnery.

59%


Je asi nedostatečná, jsou zde příležitosti ke zlepšení.

27%

41%

Je dobrá, zaměřená především na rodiče. komunikace školy s rodiči je nedostatečná, vykazuje řadu nedostatků a nedorozumění.

3% 4%

Škola se jí věnuje málo, je podprůměrná.

25%

Velmi kvalitní, škola věnuje velkou pozornost komunikaci s rodiči i dalšími partnery.


30

5,00 4,55 4,50 4,00


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 0,87

1,00 0,50 0,00


Respondenti uvádějí, že komunikace školy s okolím a rodiči je dobrá. Očekávání respondentů je naplňováno na 80,88%.

31

9. Inovativnost

3%

45%

Inovativnost je jen průměrná.

Inovativnost školy je všude patrná, nové věci, postupy, přístupy škola oceňuje.

52% Mimořádná inovativnost, škola je považována za průkopníka.


Inovativnost je jen průměrná.

7%

4%

21% Inovativnost školy je všude patrná, nové věci, postupy, přístupy škola oceňuje. Mimořádná inovativnost, škola je považována za průkopníka.

68% Škola zavádí jen ty novinky, které musí.


32

5,00 4,50 4,00

4,42 3,77 Průměrné hodnocení žádoucího stavu

3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00

0,65

0,50 0,00


Ze zjištěných hodnot vyplývá, že učitelé školy mají dobrý vztah k inovacím výuky, respondenti se stavem vyjadřují spokojenost. Očekávání respondentů je naplňováno na 85.29%.

33

10. Personální práce

18% Většina pedagogů školy je kvalitních, někteří jsou nekvalitní. Všichni pedagogičtí zaměstnanci školy jsou kvalitní.

82%


38%

14% 4%

Pedagogický sbor je rovnoměrně složen z kvalitních a nekvalitních pracovníků. Složení pedagogického sboru není kvalitní a nevyvíjí se. Většina pedagogů školy je kvalitních, někteří jsou nekvalitní.

44%


34

Všichni pedagogičtí zaměstnanci školy jsou kvalitní.

5,00 4,50

4,82

4,11


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00

0,70

0,50 0,00


Personální práce je na velmi dobré úrovni, je vysoko respondenty hodnocená. Očekávání respondentů je naplňováno na 85.27%.

35

11. Podmínky pro výuku

3% 37%

Průměrné, něco by mohlo být určitě i lepší. Škola je dobře vybavená.

Vynikající pracovní podmínky, které berou v úvahu do určité míry individuální požadavky.

60%


1%

16%

17%

Průměrné, něco by mohlo být určitě i lepší. Škola je dobře vybavená.

Špatné, v určitých případech neodpovídají. Vynikající pracovní podmínky, které berou v úvahu do určité míry individuální požadavky.

66%


36

5,00 4,58 4,50 3,96

4,00


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00

0,62

0,50 0,00


Stávající podmínky pro výuku respondenti uvádějí jako velmi dobré. Očekávání respondentů je naplňováno na 86,46%.

37

12. Estetické prostředí a pořádek

1% Vcelku dobrá estetická úroveň a čistota. Velmi dobrá estetická úroveň bez problémů.

51%

48%

Vyjimečná estetická úroveň i hygienické vybavení.


10%

1%

27%

Špatná estetická úroveň včetně problémů s hygienou a úklidem. Vcelku dobrá estetická úroveň a čistota. Velmi dobrá estetická úroveň bez problémů. Výjimečná estetická úroveň i hygienické vybavení.

62%


38

5,00 4,50 4,00

4,49 3,80 Průměrné hodnocení žádoucího stavu

3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00

0,69

0,50 0,00


Respondenti uvádějí, že estetické prostředí a pořádek ve škole je na vysoké úrovni. Očekávání respondentů je naplňováno na 88,63%.

39

13. Vztahy mezi žáky

9% 52%

Ve škole panují výborné vztahy a atmosféra důvěry, a to přispívá k dobrým výsledkům. Vztahy jsou dobré, studenti spolupracují. Vztahy mezi studenty umožňují potřebnou spolupráci.

39%


Mezi studenty školy jsou špatné vztahy, některé nepřátelské.

20%

3%

10%

11%

Ve škole panují výborné vztahy a atmosféra důvěry, a to přispívá k dobrým výsledkům. Vztahy jsou dobré, studenti spolupracují. Vztahy mezi studenty jsou vyrovnané, jejich spolupráce je nízká.

56%

Vztahy mezi studenty umožňují potřebnou spolupráci.


40

5,00 4,50

4,44

4,00 3,59


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 0,85

1,00 0,50 0,00


Podle názorů respondentů jsou vztahy mezi žáky korektní, velmi dobře spolu spolupracují. Očekávání respondentů je naplňováno na 88.86%.

41

14. Vztahy mezi učiteli a žáky

1%

45%

Dobré vztahy přispívají k pohodě při výuce. Výborné vztahy a atmosféra důvěry přispívají k dobrým výsledkům. Vztahy mezi studenty a učiteli jsou průměrné, někdy velmi dobré, jindy velmi špatné.

54%


29%

Dobré vztahy přispívají k pohodě při výuce.

3%

Výborné vztahy a atmosféra důvěry přispívají k dobrým výsledkům.

55%

Vztahy mezi studenty a učiteli jsou průměrné, někdy velmi dobré, jindy velmi špatné. Vztahy mohou být, často se vyskytují problémy.

13%


42

5,00 4,52 4,50 4,00


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00

0,75

0,50 0,00


Respondenti uvádějí, že vztahy mezi pedagogy a žáky školy jsou na dobré úrovni. Očekávání respondentů je naplňováno na 83.41%.

43

15. Očekávání výsledků vzdělávání

40%

49%

Od studentů se očekává dosažení nadprůměrných výsledků vzdělávání. Škola očekává od studentů dosažení průměrné úrovně vzdělání. Škola od studentů očekává dosažení vynikajících vzdělávacích výsledků.

11%


17%

44%

Od studentů se očekává dosažení nadprůměrných výsledků vzdělávání. Škola má nízké očekávání výsledků vzdělávání. Škola očekává od studentů dosažení průměrné úrovně vzdělání.

38%

1%

Škola od studentů očekává dosažení vynikajících vzdělávacích výsledků.


44

5,00 4,50

4,28

4,00


3,50 3,00 2,50


2,00

Zjištěný rozdíl

1,50 1,00 0,52 0,50 0,00


Respondenti hodnotí výsledky vzdělávání jako mírně nadstandartní. Očekávání respondentů je naplňováno na 87,85%.

45

3. 7 Diskuse Výzkumné šetření mé závěrečné práce bylo zaměřeno na hodnocení kultury školy (evaluaci) z pohledu rodičů žáků. Výzkum jsem provedla mezi rodiči žáků naši základní školy, kteří navštěvují první až pátý ročník. S přihlédnutím k cílům a tématu dotazníkového šetření jsem si stanovila 5 předpokladů. Respondentům bylo položeno 15 otázek, které se k jednotlivým předpokladům vztahovaly. Následuje vyhodnocení předpokladů: Předpoklad č. 1: Předpokládám, že více než 50% respondentů zná priority školy. K tomuto předpokladu se vztahuje dotazníková otázka č. 1. Předpoklad č. 1 se potvrdil. Předpoklad č. 2: Předpokládám, že 60% dotázaných rodičů má důvěru k vedení školy. K tomuto předpokladu se vztahují otázky č. 2, č. 3, č. 6, č. 10. Statistická data, zjištěná v uvedených otázkách mě opravňují konstatovat skutečnost, že důvěra rodičů ve vedení školy, k stylu řízení školy a k systému kontroly je vysoká. Předpoklad č. 2 se potvrdil. Předpoklad č. 3: Předpokládám, že více než 70% dotázaných rodičů je spokojeno s organizační strukturou a stylem řízení školy. K tomuto předpokladu se vztahují otázky č. 4, č. 5 a č. 7. Převládající většina respondentů na všechny otázky odpověděla kladně. Předpoklad č. 3 se potvrdil. Předpoklad č. 4: Předpokládám, že více než 80% rodičů má povědomí o podmínkách výuky a estetickém prostředí školy. K tomuto předpokladu se vztahují otázky č. 9, č. 11, č. 12 a č. 15. Z výsledku grafického hodnocení odpovědí je patrné, že velmi vysoké procento respondentů odpovědělo kladně. 46

Předpoklad č. 4 se potvrdil. Předpoklad č. 5: Předpokládám, že více než 60% respondentů má dobré mínění o vztazích mezi žáky a učiteli. K tomuto předpokladu se vztahují otázky č. 8, č. 13 a č. 14. Z grafického hodnocení odpovědí respondentů vyplývá, že vysoké procento dotázaných na otázky odpovědělo kladně. Předpoklad č. 5 se potvrdil.

3. 8 Navrhované řešení a doporučení pro praxi 1. Zlepšit poskytování informací o cílech, kterých chce škola dosáhnout. Poskytnout více možností rodičům vyjádřit se k cílům pedagogického procesu. 2. Více přihlížet k názorům rodičů žáků a tyto názory analyzovat a zavádět do praxe.

47

4 Závěr Moje závěrečná práce se zabývá otázkami evaluace školy z pohledu rodičů. Podle mého názoru je hodnocení kultury školy rodiči případě zainteresované veřejnosti velmi důležité a pro zlepšování kvality výuky nezbytné. Napomáhá to k získání plastického obrazu skutečnosti a nejlépe postihuje kvalitativní rozdíly mezi jevy, které dotazníkovým průzkumem můžeme zachytit a podle možností využít v praxi. Domnívám se, že zjištěné skutečnosti zpracované statisticky dávají mé závěrečné práci smysl a mají náležitou výpovědní hodnotu. Vím však, že některé otázky pedagogické reality jsou tak složité, že je často velmi obtížné (ne-li nemožné) je kvantitativně zachytit. Přestože naše základní škola je malá a poměrně malé je i množství oslovených respondentů dotazníkového šetření, jsou získané statistické hodnoty průkazné a mohou napomoci k dalšímu zlepšení kultury školy. Z výsledků mého dotazníkového šetření je zřejmé, že kultura školy je na vysoké úrovni a je velmi dobře hodnocena rodičovskou veřejností. Je však nutné si toto hodnocení i nadále udržet a snažit se o další zlepšení stávajícího stavu. Toto by mělo být krédem jak vedení školy, tak jejích pedagogických i nepedagogických pracovníků. Věřím, že toto krédo se v dalších letech naplní.

48

Seznam použitých zdrojů 1. BENDL, Stanislav. Vychovatelství. Praha: Grada, 2015. Pedagogika (Grada). ISBN 97880-247-4248-9. 2. POLÁCHOVÁ VAŠŤATKOVÁ, Jana. Úvod do pedagogické evaluace a jejích metod. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2681-5. 3. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-717-8252-1. 4. PRŮCHA, Jan. Pedagogická evaluace. Brno: Masarykova univerzita, 1996. ISBN 80210-1333-8. 5. ZLÁMALOVÁ, Kateřina. Výroční zpráva o činnosti ZŠ a MŠ Stařeč za školní rok 2014/2015. Stařeč, 2015.

Seznam grafů a tabulek Graf 1 Jaké představy ............................................................................................................... 16 Graf 2 Skutečnost ..................................................................................................................... 17 Graf 3 Porovnání žádoucího a současného stavu ................................................................... 17 Graf 4 Jaké představy ............................................................................................................... 18 Graf 5 Současný stav ................................................................................................................ 18 Graf 6 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................... 19 Graf 7 Jaké představy ............................................................................................................... 20 Graf 8 Současný stav ................................................................................................................ 20 Graf 9 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................... 21 Graf 10 Jaké představy ............................................................................................................. 22 Graf 11 Současný stav .............................................................................................................. 22 Graf 12 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 23 Graf 13 Jaké představy ............................................................................................................. 24 Graf 14 Současný stav .............................................................................................................. 24 Graf 15 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 25 Graf 16 Jaké představy ............................................................................................................. 26 Graf 17 Současný stav .............................................................................................................. 26 Graf 18 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 27 Graf 19 Jaké představy ............................................................................................................. 28 Graf 20 Současný stav .............................................................................................................. 28 Graf 21 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 29 Graf 22 Jaké představy ............................................................................................................. 30 Graf 23 Současný stav .............................................................................................................. 30 Graf 24 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 31 Graf 25 Jaké představy ............................................................................................................. 32 Graf 26 Současný stav .............................................................................................................. 32 Graf 27 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 33 Graf 28 Jaké představy ............................................................................................................. 34 Graf 29 Současný stav .............................................................................................................. 34 Graf 30 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 35

Graf 31 Jaké představy ............................................................................................................. 36 Graf 32 Současný stav .............................................................................................................. 36 Graf 33 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 37 Graf 34 Jaké představy ............................................................................................................. 38 Graf 35 Současný stav .............................................................................................................. 38 Graf 36 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 39 Graf 37 Jaké představy ............................................................................................................. 40 Graf 38 Současný stav .............................................................................................................. 40 Graf 39 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 41 Graf 40 Jaké představy ............................................................................................................. 42 Graf 41 Současný stav .............................................................................................................. 42 Graf 42 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 43 Graf 43 Jaké představy ............................................................................................................. 44 Graf 44 Současný stav .............................................................................................................. 44 Graf 45 Porovnání žádoucího a současného stavu .................................................................. 45

Tabulka 1 Místo dotazníkového šetření………………………………………………………14

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Žádost o provedení dotazníkového šetření

Příloha č. 1: Dotazník

Příloha č. 2: Žádost o provedení dotazníkového šetření

Evaluace kultury školy z pohledu rodičů

Recommend Documents