Černá louka Ostrava

XX. ročník, 9-10/2015 Za tajemstvím kláštereckých hradů str. 7

Pár tipů z Dolního Poohří str. 10

Cestování historií Plzeňského kraje

Turistické informace z České republiky, Slovenska a Polska www.travel-profi.cz

Černá louka Ostrava 4. - 6. 3. 2016 Čtěte na str. 22-23

str. 14

Stovky kilometrů kolem Žacléře str. 19

Je čím sa chváliť str. 24

Doma je přece jen doma Tak, letní období máme za sebou, podzim je v plném proudu své barevné marnotratnosti, zima nám za chvíli zaklepe na dveře a možná se i zeptá, co jsme dělali v létě. Inu trávili zasloužené dny volna, jezdili z místa na místo, odpočívali, relaxovali nebo se také z dovolené vrátili unavenější než před ní. Je to tak opravdu? Možná. Ale soudě podle denních zpráv, které jsme po celý uplynulý čas slýchali a vídali v rádiu a televizi, se stovky tisíc lidí u nás a miliony na celém světě rozhodnou každé léto přivodit si infarkt, dehydrataci, zkoušku nervů na ucpaných dálnicích nebo alespoň pořádný stres, na jehož likvidaci těch pár dnů někde u moře nebo ve velkolepé světové metropoli nemůže stačit. Nic proti plážím s rozpáleným pískem, nemám výhrady k návštěvám historických měst a památek, neodporuji těm, kdo mají rádi tlačenici na starých mostech, nebo umí ocenit půvaby přeplněných hospůdek. Patřím spíše k vyznavačům velebnosti přírody, klidu a pohody na lesní pěšině

nebo cyklostezce. Nepatřím do proudu, který se vždy na začátku prázdnin rozběhne všemi směry, ze země do země, z kontinentu na kontinent. Možná přicházím o neobvyklé zážitky. Ale věřím, že dnešní uspěchané, nervózní a stresující životní tempo s trvalým zvoněním mobilů, s hrozným zvykem „selfie“, esemesek, ememesek a tabletů, které se staly něčím skoro jako „povinnou výbavou“ každého turisty, si žádá lehké vyvážení. Proboha! Nikoho nechci nutit, aby se přátelům po návratu z dovolené chlubil fotografiemi prázdné, jemně se vinoucí vesnické polní cesty lemované dřevěným ohrazením, solitérními stromy, vysokou trávou nebo rodinným portrétem z návsi vesnice, o které ještě neslyšeli. Takovou troufalost bych si nedovolil. Ale i přesto si myslím, že druhá, třetí nebo pátá kolekce fotografií s mořským obzorem za zády rodiny se může stát tak trochu okoukanou. Ono asi není až tak důležité, jestli ochutnám slanou vodu z Atlantiku nebo Pacifiku. Kdysi jsem měl možnost

to vyzkoušet a dodnes žiju s přesvědčením, že je to jedno, pít se to nedá. Zato vím a mám na vlastní kůži vyzkoušeno, že u nás doma stále ještě máme lesní studánky s vodou skoro pohádkově živou. Že jsou u nás v Čechách, na Moravě i ve Slezsku místa, kde vám babylonské brebentění ze všech světadílů nebude chybět. Kde vám jako rajská hudba bude znít šumění větru v korunách stromů, nebo kde se rádi posadíte pod restaurační slunečník a přes klidné náměstíčko si budete dlouho a nerušeně prohlížet protější frontu domů se zdobnými prvky kolem oken, abyste pak třeba odhalili, kolik domovních znamení v českých městech máme, aniž o nich cokoliv víme. Zažijete pohodu skoro jako v pozdním italském městečku, s lahví výborného českého nebo moravského lehčího vína a nakonec i sklenicí dobrého piva z nedalekého malého a tradice dbalého pivovaru. Anebo se nás ještě poslední záchvěvy babího léta stihnou zeptat, jak chceme prožít to léto příští? Co odpovíme? S mírně povytaženým obočím dáme najevo, co si myslíme nebo se zamyslíme? Třeba by nebylo na škodu odložit katalogy, jednou za sebe nenechat rozhodovat cestovní kanceláře a třeba i zariskovat, jestli v nás někde ještě nepospává alespoň kousek toho starého českého pravověrného trampa, který tak rád stíral rosu na kolejích, neodhazoval kdekoliv kdeco od čehokoliv a když si chtěl z přírody něco odnést domů, byl to především osobní prožitek. Laco Kučera

Čtěte Travel profi kdekoliv a kdykoliv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

Poznávejte naše regiony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16-17

Doma je přece jen doma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Pozvání, které se neodmítá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

Inzerce CzechTourism . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Stovky kilometrů kolem Žacléře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

Spolupráce UNWTO a MMR ČR byla podepsána . . . . . . . . . 5

Jsou místa, kam vás rádi zveme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 0

Objevujte nejen kadaňská nej… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

Není Krumlov jako Krumlov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Za tajemstvím kláštereckých hradů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Je čas se chystat na Černou louku . . . . . . . . . . . . . . . . . 22-23

Českým středohořím do kopce a z kopce, místy i na koni . . 8-9

Je čím sa chváliť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Pár tipů z Dolního Poohří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Krakow a Wieliczka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Pojďme oslavit řeku Ohři do Litoměřic . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Jak se rodí dobré a praktické vztahy . . . . . . . . . . . . . . . . 26-27

ITEP 2015 opět o něco lepší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12-13

Prezentace veletrhu Holiday World 2016 . . . . . . . . . . . . . . . 28

Cestování historií Plzeňského kraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Z Heřmanova Městce všemi směry a zase zpět . . . . . . . . . 15

Spojte se s TRAVEL profi na facebooku

TRAVEL profi – časopis pro cestovní ruch, Šéfredaktorka: Eva Kovářová, Ediční rada a spolupracovníci redakce: Tereza Šťastná, Bc. Pavla Kovářová, Jan Šťastný, Mgr. Marie Kysilková, Bořek Homola, PhDr. Laco Kučera, Vydavatelství: Eva Kovářová – TRAVEL profi, Sídlo: Horčičkova 546, 149 00 Praha 4, vedení redakce – tel.: +420 608 032 397, 791 926 262, [email protected], www.travel-profi.cz, DTP a tisk: Ivan Vopelák – polygrafická výroba, Starý Kolín. Distribuce: SEND Předplatné spol. s r.o., Praha MK ČR E 5591, ISSN 1211-2798. TRAVEL profi vychází 6 krát ročně. Za podklady reportáží a inzerátů odpovídá autor či zadavatel. Přebírání informací a zpráv je možné pouze se souhlasem vydavatele!

9-10/2015

3

Spolupráce Světové organizace cestovního ruchu a Ministerstva pro místní rozvoj ČR byla podepsána Na začátku letošního června navštívil na pozvání ministryně pro místní rozvoj ČR Karly Šlechtové na tři dny Českou republiku generální tajemník Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) Taleb Rifai. Byla to historicky první návštěva vrcholného představitele této prestižní organizace v Česku. Při té příležitosti proběhla i tisková konference, v jejímž průběhu jsme byli informováni o podpisu „Plánu spolupráce na nadcházející období 2015 – 2017“, jehož obsah je výsledkem společné práce ministryně Šlechtové a pana Rifaie. Kromě toho byl podepsán i Globální etický kodex cestovního ruchu, který signovali zástupci asociací působících v oboru.

S laskavou pomocí MMR ČR nám bylo umožněno setkat se osobně s generálním tajemníkem Rifaiem a pořídit s ním rozhovor. Pane tajemníku, podpis Plánu spolupráce mezi UNWTO a MMR ČR by měl být pro cestovní ruch v Česku něčím jako novou startovací čárou. Co je hlavní podstatou tohoto dokumentu? Jedná se o pracovní plán. Česká republika má připravenou koncepci rozvoje cestovního ruchu na roky 2015 – 2020 a náš „Plán“ se týká dvouletého období od roku 2015 do roku 2017. Popisuje konkrétní kroky, které mají přispět k naplnění české „Strategické koncepce“. Je to tedy dohoda na dva roky o konkrétních společných krocích ve prospěch cestovního ruchu v Česku. Paní ministryně na tiskové konferenci mluvila o našem zájmu uspět na čínském turistickém trhu. Jakou perspektivu dáváte nevelké České republice na tak rozměrném trhu, jako je Čína? V první řadě musím zdůraznit, že paní ministryně Šlechtová přinesla tento bod na program našeho jednání a rád uvádím, že to bylo jedno z nejlépe připravených setkání, jaké jsem kdy vedl. Paní ministryně má naprosto jasnou a konkrétní představu, koncepci a cíl, kam by se cestovní ruch v Česku měl ubírat. Právě proto považuji za naprosto samozřejmé, že otázka čínského turistického trhu byla v Praze otevřena. Čína je dnes největším „zákazníkem“ ve světě turizmu. Jen v uplynulém roce z této země vycestovalo 120 milionů turistů. Je tedy přirozené, že tak významná turistická destinace, jako je Česká republika, má zájem získat odpovídající podíl z tohoto velikého „koláče“. Z toho, co mi řekla paní ministryně, jsem pochopil, že spolupráce ČR a Číny se neomezuje jen na turizmus. Existuje i mnohem širší strategický plán spolupráce na úrovni vlád obou zemí. Víme také o tom, že česká vláda zaslala pozvání čínské místopředsedkyni vlády, do jejíž kompetence patří ekonomický a regionální rozvoj. Na druhou stranu máte pravdu v tom, že ČR je malou zemí v rámci Evropské unie a Čína je Čína. A právě proto jedna z otázek, které vznesla paní ministryně Šlechtová, se týkala spolupráce se zeměmi našeho evropského regionu. Hovořila správně i o tom, že mluvíme-li o zájmu o tak vzdálené destinace, jako jsou Čína, Japonsko,

Korea, USA, Kanada, tak by se ČR neměla na těchto trzích prezentovat sama jako solitér, ale naopak společně se sousedními zeměmi. Česká republika by měla stát v čele této snahy, být lídrem, aktivním spolutvůrcem společných koncepcí a prezentačních aktivit. Jednali jsme také o tom, že český úspěch na čínském trhu by měl lepší šance právě díky progresivní roli vaší země ve společných aktivitách širších, než poskytují země Visegrádské čtyřky. Jen díky obohacení a rozšíření středoevropského regionu o další atraktivity je možné dobře uspět v takové zemi, jako je Čína. Ale Česká republika by měla být skutečným lídrem. To mne vede k otázce, zda by země s turistickou tradicí, jakými jsou Francie, Itálie nebo Španělsko, přijaly Česko jako svého lídra na čínském trhu. Neměla by se Česká republika ucházet o takovou pozici spíš mezi zeměmi méně „sebevědomými“? Nejde ani tolik o to, jak je která země známá, ale spíš o schopnosti a kapacitu. Česká republika by se měla zaměřit na země V4 plus země východní Evropy a pod svým vedením vytvořit blok, který by byl dobře prezentován v celé Asii i jinde. Nemusí to tedy být jen země V4, ale také třeba Chorvatsko, které je známou destinací, ale díky své velikosti nemůže konkurovat Francii, Velké Británii nebo Itálii. V tomto směru se Česku otevírají nebývalé a nové možnosti. Můžete nám závěrem prozradit, co všechno stihnete zažít a vidět za těch pár dnů u nás? Zatím jsem v Česku necelých 24 hodin a viděl jsem krásná místa nedaleko hotelu, kde bydlím, ale mnohem zajímavější bylo to, co jsem se dozvěděl od lidí, se kterými jsem se setkal. Byl jsem překvapen množstvím turistů i jejich národnostní skladbou. Vyzařovala z nich spokojenost a radost z pobytu. Nicméně důležitější pro mne bylo setkání se všemi tady na ministerstvu a s paní ministryní. Oslovilo mě jejich nadšení pro práci a odhodlání něco dobrého dokázat. Zároveň i neskrývaná láska ke své zemi a jistý respekt, bez něhož se dobrá práce nedá dělat. Cítím se u vás velice příjemně a to je dobrá zpráva pro všechny současné i budoucí turisty. Děkujeme, pane generální tajemníku, za váš čas a snad se opět brzy setkáme někde v Česku, třeba na jižní Moravě nebo v Českém středohoří u skleničky vynikajícího vína. Česko a jeho regiony stojí za to, aby se prezentovaly kdekoliv na světě. Věříme, že Plán spolupráce přinese mnoho pozitivního nejen pro ty dva roky, ale i pro léta následující. Rádi přiložíme ruku k dílu, pokud to bude v našich silách. Bude-li se připravovat za rok nebo dva další váš pobyt v Česku, zveme vás třeba na Slovácko za folklorem a regionálními gastronomickými specialitami, k technickým památkám v Moravskoslezském kraji nebo do Krušných hor, k českým řekám, na hrady a zámky a hlavně za lidmi, kteří se o rozvoj turistiky starají právě tady, v našich krásných regionech. „Děkuji“ (česky a dále opět anglicky) – Bude-li to jen trochu možné, rád do České republiky přijedu opět co nejdříve a pozvání přijmu. Laco Kučera 9-10/2015

5

Hrad Lestkov - Egerberg

DĚDA S DUŠÍ TRAMPA Za tajemstvím kláštereckých hradů Batoh z temně zeleného tvrdého plátna pěkně vyšisovaný od sluníčka dával tušit, že tenhle děda tráví víkendy na trampu celý život. Přestože už nenocuje pod širákem jako zamlada, od kláštereckého nádraží si to směrem k řece vyrazil pěkně svižným krokem. Do mapy nahlédl hned ve vlaku, odkud dokonce na chvíli spatřil svůj cíl nad městem. Pak už mu k orientaci bude stačit jen zkušenost... Nemusíte mít doma zrovna kanady, ešus a stetson, abyste si v okolí Klášterce nad Ohří mohli užít toulání krásnými lesy a stoupání na vrcholky, které zdobí tajemné zříceniny. Procházka málo navštěvovanou krajinou uspokojí romantické duše, stejně jako objevování tajných zákoutí pobaví dětské výletníky. Ve snadno překonatelné vzdálenosti má Klášterec hned dva hrady, každý na jednom břehu řeky Ohře... Pokud přijíždíte jako náš tramp vlakem, od nádraží vás dovedou směrovky přes zámecký park k lázním Evženie, kde začíná červená turistická značka (a kde je také velké parkoviště pro motorizované). Až si načerpáte do zásoby kláštereckou minerálku, vydejte se po mostě přes Ohři po červené, která vás asi po 2,5 kilometrech stoupání kolem vrchu Mravenčák dovede k prvnímu hradu – Egerbergu. Jeho německé jméno upomíná na řeku, nad níž se tyčí. Někdy se mu ale také říká Lestkov, stejně jako vsi na druhé straně kopce. Odtud se dá přijít na hrad kratší, asi půlkilometrovou cestou z návsi. Zvládnou ji i děti, kočárky a kola nikoliv. Egerberg chátrá už čtyři staletí, přesto se ho ale dochoval pořádný kus, takže budete mít co prozkoumávat. Poslední, kdo ho obýval, byl Felix Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, významný šlechtic, politik a obratný hospodář, který v kraji skoupil, co se dalo. Proč ho

6

9-10/2015

zmiňuji? V nedalekých Rašovicích totiž založil v 16. století zámek Felixburg, kam přesunul správu z poněkud nepohodlného Egerbergu. Ale přestože byl Felixburg o skoro tři staletí mladší, dnes z něj nenajdete skoro nic. Další z pánů tohoto kraje – Thunové, ho nechali v polovině 19. století zbořit. Hrad Egerberg, který nakonec také vlastnili, jim zřejmě – naštěstí pro nás – za tu námahu nestál. Zatímco náš děda si bude ještě pamatovat Egerberg pořádně zarostlý a utopený mezi vysokými stromy, vám se z něj dnes naskytne nádherný výhled na Krušné hory i Klášterec – jen zámek zůstane ukrytý za Mravenčákem. Jako na dlani budete mít i další romantické ruiny, na něž se můžete z Klášterce vydat – hrad Šumburk na levém břehu Ohře. Ale ten zase až příště... Jako správní turisté byste neměli minout klášterecký zámek a v něm po celý rok přístupnou výstavu turistických známek. Místo vstupenky obdržíte hned další přírůstek do sbírky. Text: Kateřina Táborská Foto: František Snížek (hrad Lestkov a hrad Šumburk)

Hrad Šumburk

Klášterecký zámek

Turistické informační centrum Klášterec nad Ohří nám. Dr. E. Beneše 85, 431 51 Klášterec nad Ohří tel.: +420 474 395 687, e-mail: [email protected], www.klasterec.cz

OBJEVUJTE NEJEN KADAŇSKÁ NEJ… Dobrá a bystrá myšlenka, nápad se nemůže natrvalo ztratit. Dříve nebo později se k němu někdo vrátí. Dovolíme si i my vrátit se po čase k vystoupení místostarosty Kadaně Jana Losenického na letošní konferenci Stop and Stay, jehož jádrem bylo využití superlativů v propagaci. Kadaň nej… Kadaň nemá nejstarší ani nejdelší most nebo nejvyšší jakkoliv nakloněnou věž, ale dozajista má nejedno nej. Třeba nejkrásnější a nejzajímavější zavěšenou cyklistickou lávku v Česku, ne-li v Evropě, nad řekou. Má nejbělostnější a nejšpičatější radniční věž, ze které je nejúžasnější pohled na náměstí, jež by se za slunečných dnů mohlo díky postupujícímu stínu špičky věže stát největšími slunečními hodinami na světě. A podobných nej… najdeme v Kadani ještě celou řadu. Patří mezi ně nejen registrovaná nejužší ulička v Česku – Katova, nejmenší chmelnice v ČR, nejmohutnější stolová hora Úhošť v České republice, nejstarší a nejpopulárnější Maxipes na světě a určitě dokážete sami při pobytu v Kadani najít ještě mnoho jiných nej… Přijeďte do Kadaně a hledejte její další superlativy. Kadaň romantická. Touha prožít pár klidných romantických chvil je lidskou přirozeností. Přijedete-li do Kadaně, stačí zajít na hradby, vypravit se po Nábřeží Maxipsa Fíka nebo si přivstat a brzy ráno, ještě než ulice historického centra a náměstí ožijí, se projít místy, kde slunce umí vykreslit scény jako na plátnech starých mistrů. Stejně tak i pozdě večer, kdy vám pouliční lampy svým žlutým světlem vykouzlí romantický stínový doprovod. Kadaň kulturní a umělecká. Na největší kulturně-historickou akci v Kadani – na slavný Císařský den, si budete muset počkat zase na poslední srpnovou sobotu příštího roku. Ale pokud toužíte po kvalitním kulturním zážitku, v průběhu

podzimu i zimy najdete v Kadani nejednu možnost. V galerii Karla Havlíčka ve Švermově ulici, tam, kde je informační centrum, i v Galerii Josefa Lieslera na Mírovém náměstí pod radniční věží vždy najdete zajímavé a hlavně hodnotné výstavy uměleckých děl současných malířů. Do františkánského kláštera jste zváni mezi expozice Městského muzea, které vám nabídne pohledy do minulosti města, poznáte, jak se kdysi v klášteře žilo a navíc se seznámíte s archeologickými nálezy, mineralogickými a geologickými zajímavostmi Kadaně a nejbližšího okolí. Kadaň aktivní. Od časného jara do pozdního podzimu, pěšky, na kole, v létě třeba i na kánoi po slavné Ohři můžete sportovat, trénovat nebo jen tak relaxovat. Krušné hory jsou na dohled a tak o možnosti běhu nebo sjezdů na lyžích zde není nouze. Ráno z Kadaně a večer zase zpět do starobylého královského města za kulturou, poezií, uměním a romantikou. Kadaň trochu sexy. Město Kadaň je rafinované. Podobně jako zralá žena dokáže lehce vzrušivým gestem nebo pohledem vzbudit zájem, přitom ale nechá plně na vás, s jakou dávkou vlastní fantazie a citové investice se dokážete ucházet o jeho přízeň. Kadaň vám nedá nic ze svých krás úplně zadarmo. Naopak, je městem provokativním, svůdným a náročným. Stačí se jen nebát a do Kadaně přijet. Třeba už na Advent, který začíná 28. listopadu 2015. Laco Kučera

Turistické informační centrum Kadaň, tel: +420 474 319 550 mobil: +420 725 763 497, [email protected], www.mesto-kadan.cz 9-10/2015

7

ČESKÝM STŘEDOHOŘÍM DO KOPCE A Z KOPCE, MÍSTY I NA KONI České středohoří – jedna ze čtyř destinací Ústeckého kraje, je jedinečné svou malebností, kterou můžete obdivovat z mnoha míst. Je vcelku jedno, jestli cestujete na kole, autem, pěšky nebo dokonce na koni. Kraj plný nižších i vyšších kopců, rozhleden, roklí a údolí, přírodních rezervací, zámků, hradů a také půvabných měst a vsí vám dá nahlédnout do svých krás odkudkoliv. Dokonce i z dálnice. Určitě se mnou budete souhlasit, že tímto krajem se projíždí bez zastavení jen velmi těžko. Nejlepší je naplánovat si v Českém středohoří víkend nebo rovnou dovolenou. Věřte, že ani po týdnu se tu nebudete nudit. Například hned kousek od Lovosic se nachází 569 metrů vysoký Lovoš. Na jeho vrchol vede několik turistických tras. Můžete zvolit třeba cestu po modré značce z obce Oparno. Nahoře vás čeká kromě chaty s občerstvením nádherný výhled na Labskou nížinu a ostatní kopce nejen Českého středohoří. Zpět je možné jít kousek po modré a pod Panenskými kameny odbočit na žlutou tra-

Vrchol Lovoše zdolán

Agroturistika i hipoturistika jsou zde velmi populární

8

9-10/2015

su, která vás dovede na Císařské schody a pak se vydat po naučné stezce Lovoš do Malých Žernosek a zde se napojit na Litoměřickou vinařskou naučnou stezku. Kraj je to opravdu úchvatný, ale pokud byste měli pocit, že si chcete odpočinout, není nic lepšího, než se zastavit a dopřát si sklenku místního žernoseckého vína. České středohoří ale nemusíte obdivovat jen pěšky nebo na kole. Je ideální také na projížďky na koních. Určitě zde objevíte několik rančů nebo jezdeckých klubů, které i nezkušené jezdce připraví na vyjížďku přírodou – po lesích, loukách, polních cestách, okolo zřícenin hradů, podél potoků či právě naučnými stezkami. Jeden takový se nalézá v Třebušíně – Ranč 3V. 3V proto, že leží na úpatí tří vrcholů: Kalichu, Trojhory a Sedla. Kromě kratších výletů pro vás uspořádají celý víkend na koni nebo i delší pobyt. Záleží jen na vás. Ubytování s polopenzí, průvodce a doprovodné vozidlo je zde určeno pro

všechny zájemce. Podobné služby nabízí i Farma Zababeč. Jsou připraveni přichystat jízdy a výlety po svém krásném okolí jak pro začátečníky, tak pro ty zkušenější. Třeba se vám to zalíbí natolik, že se rozhodnete sem na příští léto poslat své děti na tábor s výukou jízdy na koních. Přijeďte se sami přesvědčit o pravdivosti tvrzení, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu. Kromě samotné hipoturistiky tu najdete i bohaté možnosti agroturistiky. V kraji se nachází celkem úctyhodný počet farem a ekofarem, které vám poskytnou ubytování s domácí stravou, místní bioprodukty a s radostí se postarají o vás a celou společnost při svatbách, různých oslavách nebo firemních večírcích. Pro rodiny jsou ideální exkurze, kde se děti dozví, jak se starat o zvířata a něco z toho si i vyzkouší. Okolní lesy zlákají houbaře, dobrodruzi si můžou „zatábořit“, milovníky zimních sportů potěší dostatek běžkařských tratí nebo dokonce možnost řídit snowglider. Abychom ale nezapomněli na to nejdůležitější, většina farem vám nabídne produkty svého hospodářství – kozí mléko či sýry, domácí vajíčka a mnoho kulinářských dobrot. Ale pojďme zase na chvíli do kopců. Jen kousek od Lovoše se dá vystoupat na vrch s názvem Boreč. Nejlépe se na něj dostanete z obce Režný Újezd. Kdyby se vám snad v chladnějších zimních dnech nepozdávalo, že z něj stoupá jakýsi dým, nebojte se, nejde o sopečnou činnost, ale jen o páru. Mohou za to takzvané ventaroly. Laicky řečeno jsou to pukliny uvnitř skály, díky kterým v zimě proudí studený vzduch z úpatí hory dovnitř, kde se ohřeje a vystoupá na

Pohled na Milešovku z Ostrého

temeno hory. V létě potom naopak – na vrcholu se nasaje teplý vzduch, uvnitř zchladí a nakonec vytéká na úpatí. Tyto procesy mají za následek nejen údiv turistů či možnost postrašení zlobivých dětí peklem, ale hlavně výskyt mimořádně vzácných organizmů jak z říše rostlinné, tak i živočišné. Jižně od Boreče leží Třebenice, jedno z měst s nejstarší tradicí muzejní činnosti, jejíž počátky zde sahají až do roku 1872. Dnes v Třebenicích najdete Muzeum českého granátu, které vás mimo jiné seznámí

ristickou trasu vedoucí okolo místního rybníčku s hastrmanem, kousek podél říčky Granátka, dál přes Dřemčice až na Oltářík zvaný též Hrádek nebo Děkovka. Cestou se zkuste koukat chvílemi i dolů pod nohy, třeba zrovna zahlédnete odraz slunečního paprsku ve zdánlivě černém kamínku, a když jej zvednete, zjistíte, že jste našli právě český granát, minerál temně rudé barvy. Ačkoli výstup není nijak náročný a zvládnou ho hravě i prarodiče s menšími vnoučaty, altánek na trase může být příjemným místem

Oltářík

s těžbou a zpracováním českého granátu, představí historické i současné granátové šperky a ukáže i nějaké ty unikáty, jako třeba třetí největší český granát nebo repliky šperků Ulriky von Levetzow. Kdybyste se chtěli dozvědět víc o baronce von Levetzow, poslední velké lásce J. W. Goetheho, stačí se přesunout nějakých osm kilometrů západně do obce Třebívlice. Zde prožila většinu svého dlouhého života a sepsala stručné paměti také o době, kdy jí bylo sedmnáct let a svou náklonnost jí projevoval o 55 let starší básník. Neváhejte a vstupte do zahrad třebívlického zámku, který dnes funguje jako škola. Navštivte tu stálou expozici věnovanou právě Ulrice. Po takovém romantickém odpočinku je čas vydat se na další kopec, objevovat nové výhledy. Přímo u zámku najdete modrou tu-

Hazmburk

pro odpočinek nebo svačinu. Nahoře stojí pozůstatky malého hradu, jenž se kdysi kvůli horší přístupnosti stal méně komfortním, až byl nakonec zcela opuštěn. Dnes si tu naopak pohodlně vychutnáte působivé pohledy do Českého středohoří i dolního Poohří přes zbytky vchodu do hradní věže. Na dohled je další zřícenina – Hazmburk s nezaměnitelnou siluetou, jež neodmysli-

telně patří do Českého středohoří, i když vlastně leží už na území dolního Poohří. Až se na Hazmburk dostanete a prohlédnete si jej, vystoupejte ještě výš na 26 metrů vysokou Bílou věž. To budou teprve výhledy! Kdybychom měli zmínit už jen jeden vrch, jednu horu z těch mnoha, které tato destinace nabízí, pak to nemůže být nic jiného než královna Českého středohoří – Milešovka. Nejvyšší vrchol této oblasti je natolik známý, že se někdy zdá možná až trochu opomíjený. A to by byla škoda. Kuželovitý kopec sahající do nadmořské výšky 837 metrů převyšuje své okolí o 350 metrů a tak není divu, že jeho vrchol je navštěvován už od pradávna, o čemž svědčí i archeologické nálezy. Milešovka se může chlubit mnoha prvenstvími. Kromě své výšky je to také největrnější hora na našem území s pouhými osmi dny bezvětří v roce. Bývá zde zaznamenáno nejvíce bouří z celé České republiky. Asi nebude náhoda, že naši němečtí sousedé nazývají Milešovku Donnersberg neboli „Hromová hora“. Ve dvacátých letech 19. století tady vznikla jedna z prvních horských chat, v roce 1850 k ní přibyla rozhledna a na samém začátku 20. století tu začali stavět meteorologickou observatoř, která je dnes nejstarší horskou meteorologickou stanicí. Kdysi na vrchol Milešovky vystoupal i slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt a označil výhled za třetí nejkrásnější na světě. To je přece uznání! Tak se sem přijeďte podívat, vždyť to není daleko. Nádherných míst je v Českém středohoří samozřejmě mnohem víc a různých aktivit jakbysmet, ale všechno se nám na tyto stránky nevejde. A to je taky dobře, alespoň vás neochudíme o vlastní poznávání a objevování. Takhle třeba sami při hledání nějaké farmy objevíte město Úštěk a všechny jeho turistické atraktivity, nebo Panskou skálu, která vám připomene jednu z našich nejznámějších pohádek. Přejeme, aby se vám v Ústeckém kraji líbilo, tak jako nám! Pavla Kovářová Foto: archiv Ústeckého kraje, TP a R. Kursa (Hazmburk) 9-10/2015

9

Tak, jak letní úpal a nádhera babího léta pomalu opouštějí naše regiony, mění se i zájmy turistů. Plavky vyměníme za dlouhé kalhoty, kolo za pohodlné boty a můžeme vyrazit za dalšími turistickými zážitky. Otázkou ale zůstává, kam? Do Dolního Poohří přece! Kam jinam! I za deště a nepohody na mnoha místech v povodí Ohře najdeme dlouhou řadu možností, jak strávit sobotu nebo víkend v teple muzeí, galerií nebo v honosných sálech zámků.

PÁR TIPŮ Z DOLNÍHO POOHŘÍ

Až do konce letošního prosince jste zváni do Regionálního muzea K. A. Polánka v Žatci. Výstava Za Husem k sousedům aneb Nejen po cestě do Kostnice byla otevřena letos v létě k 600. výročí upálení Mistra Jana ve švábské Konstanz. I po staletích s ním můžete znovu absolvovat jeho putování do Kostnice se skutečnými nebo domnělými zastávkami, seznámíte se s jejich krátkou charakteristikou, uvidíte také snímky zachycující dnešní podobu těchto míst. Dozvíte se, kde okusil místní víno, kde nocoval. A navíc zjistíte mnoho dalších zajímavých podrobností. Třeba, že v Kostnici byla ve dvacátých letech minulého století vydána nouzová bankovka s Husovým portrétem a něco o každoroční slavnosti Husova příběhu, který je předváděn v hornofalckém Neunburgu vorm Wald pod názvem „O husitské válce“. Máte zájem o současnost? Pak se do Žatce vypravte znovu, tentokrát do Galerie Sladovna v Masarykově ulici. Nejdříve vstup-

te do informační kanceláře a pak na výstavu Žatec ve filmu s ukázkami z děl, která byla ve městě natáčena. Děti si mou vyzkoušet své herecké umění před kamerou v malém studiu. Archeologické předměty nalezené při rekonstrukci Chrámu Chmele a Piva jsou vystaveny v kulisách původního hvozdu. Ani o vaše oblíbené pivo nemusíte v sychravých podzimních dnech přijít – tedy pokud nejste šofér, nebo pokud jste se rozhodli nocovat v Kynšperku nad Ohří. Právě

10

9-10/2015

v tomto městě jste zváni do regionálního Kynšperského pivovaru na exkurzi, pochopitelně i na ochutnávku a do restaurace. Pivo se tady vařilo od roku 1595, kdy Kynšperk nad Ohří obdržel od císaře Rudolfa II. právo pivo vařit, prodávat i čepovat. V dobách, kdy zde věci veřejné a hospodářské řídil rod Haasů z Hasenfelsu (česky by to byli páni Zajícové ze Zajícovy skály), tedy po roce

pro Habsburky. Na jedno natažení tikají až půl roku. Některé z vystavených exponátů jsou jediné na světě. Archeoskanzen v Březně u Loun se může stát dalším cílem podzimních turistických toulek. Od roku 1994 je součástí Oblastního muzea v Lounech. Na základě dlouhodobých archeologických výzkumů v regionu zde byly postaveny objekty na původních půdorysech ze stejných druhů dřeva, jakých používali naši předkové, a dokonce dodrženy i staré technologické postupy. Ve skanzenu se seznámíte s mnoha zajímavostmi z dávné minulosti Lounska, poznáte pracovní metody prvních hrnčířů, kovářů a tkalců i lovců a prvních zemědělců. Skanzen má vysokou odbornou úroveň díky činnosti jeho tvůrců, kteří pracují pod 1840, se pivovar i město dožily největšího rozkvětu. V roce 2011 prošel celý areál zásadní rekonstrukcí, pivovarské provozy dostaly moderní technologie, avšak původní receptury tu pečlivě uchovávají dodnes. Kromě exkurze pivovarským provozem můžete posedět v restauraci, nakoupit v podnikové prodejně a taky se podívat do malé zoologické zahrady. Pivovaru byly nedávno uděleny certifikáty „Regionální produkt Poohří“ za pivo jako výrobek a prohlídku jako zážitek. Tu je třeba dohodnout předem. Také jste stále na štíru s časem? Víte, že v Klášterci nad Ohří jej mají habaděj? Tedy alespoň na strojích času v novém Muzeu historických hodin, které vzniklo díky dlouholeté práci soukromého sběratele Václava Šimonovského. Muzeum najdete nedaleko zámku. Otevřeno je denně od 09:00 do 17:00 hodin. Odborný průvodce vám vysvětlí mnohé, co o hodinách ještě nevíte. Přitom můžete obdivovat opravdu unikátní stroje – třeba hodiny vyrobené speciálně

supervizí Archeologického ústavu Akademie věd ČR Praha. V Oblastním muzeu v Lounech pak najdete další atraktivní expozice: historickou věnující se významným obdobím dějin severozápadních Čech a přírodovědnou popisující vývoj krajiny v povodí Ohře a pod Krušnými horami. Laco Kučera Foto: archiv galerie, pivovaru, muzea a Ústeckého kraje (archeoskanzen) www.dolnipoohri.cz

ního města Terezína. A kdo si uvědomí, že ranní vláha stoupající z její hladiny má svůj díl na kvalitě zdejšího chmele i na vynikajících vlastnostech vinic v jejím povodí? Je na nás, abychom řece Ohři po 1 210 letech asi poprvé otevřeně a upřímně poděkovali, abychom se svojí účastí na oslavách připojili k uznání, které si zasluhují všichni, kdo se na několik měsíců trvajícím projektu

POJĎME OSLAVIT ŘEKU OHŘI na litoměřický Střelecký ostrov 24. října 2015 Určitě mnozí víte, že letos proběhla celá série oslav dvanáctistého desátého výročí od první písemné zmínky o řece Ohři. Zjara jsme se setkali v německých Smrčinách u jejího pramene, potom v Kadani na oslavách na Nábřeží Maxipsa Fíka a nakonec nás čeká závěrečné setkání s vodami Ohře v místě, kde nabízí svůj proud většímu Labi, v Litoměřicích. Centrum cestovního ruchu Litoměřice a Destinační agentura Dolní Poohří, autor celého projektu, společně s dalšími partnery připravili závěrečný díl oslav na sobotu 24. října 2015 právě na soutoku Ohře a Labe na litoměřickém Střeleckém ostrově. U toho ani vy nesmíte chybět!

podíleli. Jsou jimi lidé z Destinační agentury Dolní Poohří a Centra cestovního ruchu Litoměřice. Laco Kučera Ohře, přitom ochutnáte vína z vinných sklepů gotického hradu Litoměřice a kdo bude mít zájem, může nahlédnout tak trochu do tajů veslařského klubu TJ Slavoj Litoměřice. Ale ani po oficiálním ukončení oslav 1 210 let Ohře v Litoměřicích nemusíte spěchat domů. Pěšky nebo v pohodlí partnerských vozů se na sedmou večerní přemístěte do hradu, kde se můžete těšit na několik scének slavného litoměřického rodáka Felixe Holzmanna, tentokrát v podání Davida Šíra. Řeka Ohře, prastarý, dlouhý vodní tok, který zatím zůstával tak trochu ve stínu svých delších, větších, mohutnějších, ale určitě ne významnějších souputníků protékajících českou krajinou, se dočkal zasloužené pozornosti a oslavy. Nikdo dnes už nespočítá, kolika generacím přinesla voda Ohře vláhu na pole, úlovky ryb nebo možnost dopravy na svém vlnitém hřbetě. Málokdo ví, že Ohře zásobovala obranný vodní systém nedalekého pevnost-

Foto: archiv TP, Ústeckého kraje a CCR Litoměřice

Na oslavách řeky Ohře budete srdečně vítáni za každého počasí. Připravena je „slunečná“ i „mokrá“ verze. Vždyť u vody, s vodou a na vodě je vždycky trochu mokro, ale hlavně veselo a družně. Program, který zde můžete vidět a aktivně prožívat, bude stát za to. Úderem jedné hodiny po poledni už byste měli být na místě, Střelecký ostrov najdete snadno. Kdybyste se rozhodli bloudit, zajděte do infocentra na Mírovém náměstí nebo do gotického hradu, tam vám poradí. Neměli byste si nechat ujít jednu z prastarých labských tradic – ukázku plavení voru po Labi, a to půl hodiny po slavnostním zahájení. Potom se pobavíte u hudebního vystoupení populárního Rosti Pechouška. Jeho písně budou určitě hlavně o vodě. Ale pak přijde to hlavní, symbolické vlití vody Ohře do labského proudu. Proběhne za účasti představitelů litoměřického biskupství. Při té příležitosti budou pokřtěny i nové lodi zdejšího veslařského oddílu, který se ujme dalšího programu a předvede parádní veslařskou exhibici. Ani závěrečnou produkci není radno zmeškat. Jakmile odbije pátá odpolední, zvedne se pomyslná opona a v provedení divadla Loudidlo můžete zhlédnout slavnou Charleyovu tetu. Kromě toho vás budou po celé odpoledne bavit vodníci Ohřínek a Polabáček, dospělí i děti si rádi poslechnou pár kapitol z knihy „Řeka Ohře v bájích a pověstech“, která byla pokřtěna právě při oslavách v Kadani. Mnoho zajímavého najdete na panelech putovní výstavy o historii řeky

Centrum cestovního ruchu Litoměřice ve spolupráci s městem a Biskupstvím litoměřickým vás srdečně zvou 11. 11. v 11 hodin na slavné Svatomartinské a odpolední volnou ochutnávku v gotickém hradě.

Centrum cestovního ruchu Litoměřice, Mírové náměstí 16/8a, 412 01 Litoměřice tel.: +420 416 916 440, e-mail: [email protected] skype: infoltm, www.litomerice-info.cz 9-10/2015

11

ITEP 2015 OPĚT O NĚCO LEPŠÍ …tentokrát po stopách filmu… Ze všeho nejdříve musíme zopakovat, že veletrh ITEP organizovaný a produkovaný Plzeňským krajem je veletrh trochu jiný než většina ostatních. Nejen tím, že se odehrává ve sportovní hale, ale i koncepcí minimalistických stánků, které přesto perfektně naplňují očekávání vystavovatelů i návštěvníků. Dále doprovodným programem, jímž už třetí rok všechny provází rodina Klusálkových, a především celkovou atmosférou, kterou veletrhu a všem jeho akcím dodává obětavý, optimistický a především kreativní přístup pracovníků z oddělení cestovního ruchu a odboru kultury, památkové péče a CR Plzeňského kraje. které ani cesta do polské Krajiny Elblagského kanálu není nepřekonatelná.

Rodina Klusálkových

Zvláštní zpráva č. 1 pro budoucí vystavovatele Veletrh ITEP Plzeň už dlouhá léta patří k mimořádným událostem na českém turistickém trhu. Jeho dopady do regionu jsou nesporné. ITEP nejenže dává cenově velice přístupnou možnost prezentace obcím, městům, muzeím a památkám Plzeňského kraje, ale poskytuje stejné šance i krajům a organizacím cestovního ruchu z celé republiky. K jeho nesporným výhodám patří též mimořádná přehlednost a srozumitelnost. Každý subjekt tu má příležitost dobře „zabodovat sám za sebe“. Hovoří o tom i obsah rozhovorů, které jsme na veletrhu vedli s návštěvníky. Lze je shrnout do několika jasných vět: ITEP Plzeň považují za vynikající možnost, jak se na jednom místě seznámit s turistickými novinkami z mnoha míst České republiky, německého příhrani-

12

9-10/2015

čí a letos také z Chorvatska a Itálie. Díky tomu, že vstup na akci je zdarma, mnozí se rádi vrací druhý i třetí den, aby se poté, co si doma v klidu pohovořili o svých dojmech, ještě jednou zeptali na další detaily. Obyvatelé Plzně a okolí si považují všech, kdo jim sem přijede nabídnout svoje atraktivity. Ať už jsou to kraje, infocentra, města, muzea anebo cestovní kanceláře. Uvítají, pokud bude veletrh ITEP v dalších letech ještě bohatší, pestřejší. Ale to už záleží zejména na vás, kdo zatím účast na něm odkládáte. Pokud byste chtěli vystavovat na ITEPu 2016, dodáme vám několik důležitých informací: věkové a sociální složení návštěvníků je od studentů přes rodiny s dětmi až po aktivní seniory, pro něž není velkým problémem vyrazit na pár dní i do vzdálenějších regionů. Potvrdilo nám to několik návštěvníků u našeho stánku, pro

Zvláštní zpráva č. 2 pro budoucí návštěvníky Je jisté, že čím lepší nabídka, tím větší zájem. Pravidlo na ITEPu ctěné všemi vystavovateli. Některé z nich jsme požádali o pár slov určených zejména vám, budoucím návštěvníkům. Všem jsme položili tři stejné otázky: S čím jste na ITEP 2015 přijeli? O co je ze strany návštěvníků největší zájem? A co připravíte pro ITEP 2016? Jedním hlasem všichni dotázaní uvedli, že největší zájem je o cyklomapy, cyklostezky a všechno, co se cykloturistiky týče. Zde jsou podrobnější odpovědi. Klára Stannerová, Královéhradecký kraj: „Jsme tady letos s širokým zastoupením – nově otevřený Hospital Kuks, nové cyklistické mapy z šesti lokalit, které dají společně dohromady celý kraj. Je o ně veliký zájem. Další novinkou je zrekonstruovaný Broumovský klášter a to samozřejmě není zdaleka všechno. Připravili jsme i zajímavý prospekt „Co dělat když prší v Krkonoších“. Nechybí nám tady ani zastoupení měst Hradecka. Neměli bychom zapomenout na nové hradecké planetárium a hvězdárnu, ale také na „lví safari“ v ZOO a mnoho dalších atraktivních zážitků. A na co se připravíme pro příští rok? Určitě se vynasnažíme všechny na ITEPu 2016 pořádně překvapit. Ale to zatím nemůžeme

prozradit. Nezklameme, však si to určitě mnoho návštěvníků veletrhu přijede do našeho kraje prověřit ještě letos.“ Ondřej Flemr, Informační centrum Tábor: „Vím, že Tábor jezdil na ITEP před několika lety, letos se sem vracíme. Informace, že ITEP je dobrý a kvalitní, nás inspirovala znovu k účasti. První hodina veletrhu – to byla smršť zájemců, kterým jsme přivezli informace o našem městě, o všem, co by u nás mohli vidět a zažít. Účast jsme pojali spíš jako připomenutí a akci na podporu image Tábora. Pro příští rok je to celkem jasné – cyklo, cyklo, cyklo. Ale máme mnohem víc, tak přivezeme co nejkomplexnější táborskou nabídku.“

Alžběta Otradovská (na fotce vpravo), Informační centrum Nymburk: „Návštěvníci mají největší zájem o naši Labskou cyklostezku, cyklomapy, ale nabídli jsme též spoustu dalších informací a materiálů o samotném Nymburce. Abychom naplnili téma veletrhu, přivezli jsme i leták o Nymburce – městě filmu, kde je shrnuto, jaké filmy se u nás točily. Zejména městské hradby byly často krásnými filmovými kulisami a nechybí informace o novince, o filmu Hodinový manžel. Ale nezapomínáme ani na přírodu, ubytování, městský park se vzácnými dřevinami. Z veletrhu máme úžasný dojem. Lidi se ptají, chtějí vědět a přijet. To je dobře. S kolegyní jsme v oboru nováčky, ale už teď přemýšlíme, jak se ještě lépe připravit na ITEP 2016.“

Ladislav Podbehlý, Olomoucký kraj: „Letošní ITEP je úžasný. Přivezli jsme celou řadu nejrůznějších materiálů – počínaje

cyklomapami, přes památky až po informace o našem venkově. Zájem je ohromný. Inspiruje nás to už dnes k úvahám, že by bylo dobré příští rok na ITEP přivézt i nějaké ochutnávky regionálních specialit, nejen tvarůžků. Takže bude se na co těšit. A kdo nechce čekat na ITEP 2016, určitě do Olomouckého kraje přijede ještě letos na podzim nebo v zimě. A na jaře a v létě znovu.“

Monika Jelénková, referent úseku CR, Vsetín: „Na ITEP jezdíme pravidelně a jsme tu vždycky naprosto spokojeni. Veletrh je připraven s mimořádnou kreativitou a krajský tým, který jej realizuje, pracuje jako švýcarské hodinky. Letos jsme přivezli řadu cyklistických novinek. Víme, že o cykloturistiku je vždycky velký zájem. Ale rádi bychom, aby se k nám obyvatelé z Plzeňska vypravili i v zimě. Máme nádherná horská lyžařská střediska, vynikající běžecké trasy a solidní ubytování ve Vsetíně i okolí. Myslím, že by bylo dobré dát na ITEP 2016 návštěvníkům ochutnat nejen z turistické nabídky, ale také něco z našich gastronomických specialit. Ale to musíme pečlivě rozmyslet a připravit.“

A ještě pár slov Ilony Šnebergerové, vedoucí oddělení cestovního ruchu, a Filipa Beránka z téhož oddělení Plzeňského kraje (v kostýmech na filmové fotografii zprava): „Po celou dobu veletrhu mluvíme s vystavovateli i návštěvníky a jsme potěšeni, že jsou vesměs všichni spokojeni. Máme radost, že zájem o veletrh roste. Dokonce se přijelo prezentovat i Chorvatsko a region Trentino, San Michele all'Adige z Itálie, tradičně Bavorský les,

region kolem města Zwiesel a hlavně nám přibývají expozice měst, obcí, ale rovněž krajů z celého Česka. Zkrátka ITEP nám roste. Těšíme se, že za rok to bude ještě lepší. My pro to uděláme všechno, co bude v našich silách. I s rodinkou Klusálkových.“ Co na to Klusálkovi? „Jsme tady třetím rokem. Cestujeme nejen po Plzeňském kraji, ale po celé naší krásné zemi. TRAVEL profi je i pro nás, jako pro většinu turistické a odborné veřejnosti, často zdrojem dobrých tipů kam příště. Již nyní se těšíme a zveme všechny na ITEP 2016.“ Zvláštní zpráva č. 3 na závěr Ještě se nestalo, aby naše redakce opomněla se na ITEP připravit a zúčastnit se. A bude to tak i nadále. Plzeňský veletrh je jiný než většina ostatních, ale patří k těm nejlepším. Je to veletrh levný, přitom efektivní, jeho atmosféra je pracovní i zábavná, program na pódiu dává možnosti prezentace před širokým auditoriem. Přitom každého účastníka, vystavovatele, nutí přemýšlet, co ještě vylepšit. Kolektiv z oddělení cestovního ruchu Plzeňského kraje patří k nejkreativnějším týmům, jaké jsme poznali. Jejich osobní angažovanost a nápady nesou skvělé výsledky. Nakonec to je každý rok znát i na společenském setkání, které je pokračováním veletrhu v jiném prostředí – Na Spilce Plzeňského Prazdroje.

Každý ITEP má své téma, které se stále častěji snaží účastníci naplňovat nejen obsahem materiálů na stáncích. Letos to byl film a Velká filmová revue i s fantasticky připraveným speciálem „Kinorevue ITEP 2015“. Pavla Kovářová, Laco Kučera 9-10/2015

13

CESTOVÁNÍ HISTORIÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE Tradiční řemesla, loutky, folklor, umění, sklo, architektura, technické památky... To vše a ještě více si přijeďte prohlédnout během nadcházejícího sychravého a chladného období do muzeí Plzeňského kraje. Víte, že jich tu mají celkem osmdesát? Pokud byste se rozhodli všechna navštívit, budete mít atraktivní turistický program na celý rok. Předkládáme vám pár tipů. rý dentista použít všechna tato možná „udělátka“, si neodpustíte slůvko „au“! Ani první profesionální vysoušeč vlasů z dávné oficíny dnes nepůsobí příliš důvěryhodně. Divokou změtí kabelů vycházejících z přilby připomíná trochu „čtečku myšlenek“ z nějakého vědecko-fantastického filmu. Nakouknout budete moci též do dílny kloboučníka, ševce a mnoha dalších profesí. Některé z nich už existují jen v historické literatuře. Krásné jsou i ukázky hrnčířské výroby, dílna hodináře s hracími strojky, staré hračky, elektropřístroje, hasičská technika a další. Ale nejznámějším exponátem, který jinde nenajdete, je unikátní kolovečský mlýn na přemílání starých bab na mladá děvčata. [email protected] www.muzeum-kolovec.cz

Máte-li rádi Chodsko, chodské kroje, svatby a zajímá vás tamější regionální historie, v prostorách původně středověkého Chodského hradu sídlí Muzeum Chodska v Domažlicích. Víte, že je to nejstarší muzeum na Domažlicku? Už od roku 1883 shromažďuje exponáty představující minulost Chodska. Dnes tu mají třeba expozice s přírodovědnou tematikou nebo o rozvoji průmyslu v regionu. Celkem devět oddělení vás provede tím nejzajímavějším, co na Domažlicku můžete najít – od folkloru přes církevní nebo vojenské památky až po síň Jaroslava Vrchlického nebo po opravdu krásnou síň města Domažlic. [email protected] www.muzeum-chodska.com Muzeum techniky a řemesel v Kolovči je jedním z největších soukromých muzeí v Čechách a nachází se v historické zemědělské usedlosti s tradicí hrnčířské výroby rodu Volfů, která sahá k roku 1890. Expozice čítá na 67 kompletních dílen. A nejen to. Prohlédnout si můžete také vybavení starých zubařských ordinací. Při představě, že se právě na vás chystá sta-

14

9-10/2015

V Železničním muzeu Bezdružice poznáte historii, současnost a budoucnost tratě Pňovany – Bezdružice. Pozoruhodná expozice o dějinách železniční dopravy v Plzeňském kraji je od roku 2013 instalovaná v objektu bývalého drážního skladiště. Prohlídku muzea si musíte předem

dohodnout, zajímavější je však přijet na některou z akcí, kterou zde pořádá sdružení Plzeňská dráha. www.bezdruzickalokalka.cz Kdo ví, že Šumava má rovnou tři muzea? Původně samostatné instituce byly v roce 1967 spojeny do jednoho celku, k němuž letos přibylo ještě Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě. Muzeum Šumavy Sušice sídlí v měšťanském domě na náměstí. Jedná se o regionálně zaměřenou vlastivědnou víceoborovou instituci mapující oblast Šumavy a Pošumaví. V Muzeu Šumavy Kašperské Hory jsou jedinečné expozice sklářství na Šumavě, zoologie, botaniky, geologie, ochrany přírody i života na staré Šumavě. Muzeum Šumavy Železná Ruda najdete v původní vilce sklářského rodu Abele. Vlastivědně zaměřené muzeum se specializuje na regionální sklářství a hamernictví. Kromě toho ve všech probíhají nečekaně atraktivní dočasné výstavy. Třeba výstavu Elektrárna Černé jezero k 85. výročí jejího zprovoznění můžete zhlédnout do června roku 2016 právě v Železné Rudě. Do konce letošního října pak ještě stihnete expozice: Svatý Vintíř – stavitel mostů a Poustevny a poustevníci v Plzeňském kraji v Muzeu Dr. Šimona Adlera nebo opravdu krásnou výstavu Umění gotiky v krajích Otavy a Úhlavy v Muzeu Šumavy Kašperské Hory. www.muzeum.sumava.net Foto: Jiří Koptík a archiv Plzeňského kraje www.turisturaj.cz

Z HEŘMANOVA MĚSTCE VŠEMI SMĚRY A ZASE ZPĚT Co prožít, vidět a užít si v Heřmanově Městci nedaleko Chrudimi, jsme vám pověděli minule. Dnes vám nabídneme několik důvodů, proč byste právě v Heřmanově Městci měli zůstat déle než jeden den. Možná, že budete příjemně překvapeni, kolik zajímavostí a krás skrývají Železné hory, které dokreslují půvab měst a vesnic tohoto zajímavého koutu Pardubického kraje. Není divu, že nejeden motiv zde našel i světově proslulý malíř s českými kořeny, zdejší rodák Antonín Chittussi. Kupříkladu „Potok v pahorkatině“ s motivem zříceniny hradu Ronov nebo „Údolí Doubravky za soumraku“. Možná právě Ronov nad Doubravou můžete navštívit jako první cíl při výpravách z Heřmanova Městce. Na kole nebo vláčkem. Na náměstí najdete Chittussiho rodný dům s pamětní síní. Na pravém břehu Doubravy potom románský kostel z 12. století a na druhém gotický kostel sv. Martina. Poté doporučujeme pokračovat do nedalekého Lipovce a vyšlápnout si na osm metrů vysokou rozhlednu Na

Seč

Kopečku postavenou v roce 2007 manžely Bohuňkovými. Co uvidíte z takové výšky? Docela zajímavý výhled na Čáslavsko. Pokud chcete o něco výš, pak nasměrujte svoje kroky do Svinčan k rozhledně Barborka. Ta je o pět metrů vyšší. Nenechejte se ale mýlit. Tak nádherné Železné hory jako z Barborky hned tak neuvidíte.

A k tomu navíc hřebeny Orlických hor a Krkonoš a jako nádavek rozlehlé Polabí. Cestou se ale nezapomeňte zastavit u zříceniny starobylé tvrze ve Svojšicích. Postavili ji ve 14. století a díky Klubu českých turistů jsou její zbytky dnes upravené a bezpečně přístupné. To by na jeden den bylo tak akorát. Na večer se vraťte do Heřmanova Městce. Ubytování i dobrou večeři zde jistě najdete. Ráno vzhůru za dalšími zajímavostmi. Co takhle voda? Víte, že na Chrudimce bylo postaveno celkem pět přehrad? Nejen Seč, ale také Hamry, Seč II, Práčov a Křižanovice a právě nedaleko této vodní plochy můžete navštívit jediný vodopád na Chrudimce. Sice jen tři metry vysoký, ale voda se o jeho skalní výčnělky rozstřikuje se stejnou energií a chutí jako na Niagáře. Vodopád se nachází jen pár kroků od turistické stezky u Hradiště. Druhou řekou Železných hor je Doubrava, někdy také Doubravka. Její koryto se hluboko zařezává do skalnatých strží a kaňonů. Voda zde umí pěkně zdivočet – přes balvany se řítí pod skalními věžemi a přepadává přes kamenné prahy do obřích hrnců. Stěny nad řekou jsou také oblíbeným cílem horolezců. No a za vodou ještě jednou – do Vápenného Podola. Obec sice proslula více jako centrum těžby vápence a vápenictví

vůbec, ale víte, že zde už roku 1560 byly založeny léčebné lázně? Jistě nedosahovaly takového věhlasu jako jiné naše zdravé prameny, ale ještě v roce 1925 zde hoteliér Rudolf Beránek úspěšně provozoval Vzdušné a vanové lázně pro letní i zimní hosty s nízkými cenami a českou kuchyní, s koncerty a výlety k památkám v okolí. Léčily se tu nemoci kožní, dna a revma, chudokrevnost, nemoci jater, sleziny, ledvin a dokonce i záněty očí. Inu dobrý marketing. Dnes je Vápenný Podol místem, kde se můžete seznámit s tím, jak se kdysi vyrábělo vápno – od těžby kamene až po práci ve vápence. Muzeum v Berlově vápence najdete v nedaleké Třemošnici. A vida, druhý den máme za sebou, ani jsme se nestačili pořádně rozhlédnout. A tak zítra třeba zase za zříceninami hradů – Lichnice, Oheb, Vildštejn,

Hrad Lichnice

Rabštejn, Žumberk a pak ještě Rychmburk nebo Košumberk – všechny v dosahu jednodenního výletu a všechny krásné. Laco Kučera Foto: Otakar Volejník, místostarosta Heřmanova Městce, Travel profi (Seč) Turistické informační centrum nám. Míru 288, 538 03 Heřmanův Městec tel.: +420 469 625 147 e-mail: [email protected] www.hermanuv-mestec.cz 9-10/2015

15

POZNÁVEJTE NAŠE REGIONY Kousek Plzeňska jako na dlani Zveme vás na třicet kilometrů krajem, který možná neznáte – na návštěvu malého úseku Plaské pahorkatiny kolem města Líšťany nedaleko Hracholuské přehrady. Ač tuto část Plzeňského kraje nenajdete v žádném bedekru, stojí za pozornost.

Městečko Líšťany samo o sobě je krásně klidným místem, kde si můžete prohlédnout kostel sv. Petra a Pavla, v okolí pak několikery Boží muka a zbytky kdysi určitě krásného raně barokního zámku – ale jen z dálky, jeho stav je havarijní. Nicméně v Líšťanech najdete příjemné ubytování na farmě. Pak se můžete vydat na cestu, nejraději na kole přes Hunčice ke zřícenině hradu Frumštejn. Že jste o něm neslyšeli? Není divu, zbylo z něj opravdu pramálo. Ale i tak stojí za to vyšlapat do svahu nad Košetickým potokem a chvíli postát na stromy zarostlém návrší. Znatelný je už jen příkop, náznaky bývalých bašt a snad i studně. Dál vede cesta přes Košetice do vesniček Písek a Lipno, odkud to není daleko ke břehům Hracholuské přehrady. Třeba se necháte zlákat a navštívíte místo, kde kdysi stávalo prastaré lipenské hradiště a nedaleko hradiště Třebobuz. O několik kilometrů dál, ve vesnici Luhov vás zveme na zámek. Původní renezanční tvrz nechal v roce 1676 přestavět Steinbach z Kranichsteina na barokní zámeček s francouzskou zahradou. Dnes je v soukromých rukou, ale přesto si můžete pro-

16

9-10/2015

hlédnout část zrekonstruovaných interiérů a hlavně zajímavou expozici historických bicyklů. A pak už stačí objet ještě kousek Plaské pahorkatiny přes Chrástov a Náklov zpět do Líšťan. Připadá vám, že nic zajímavého jsme vám nenabídli? Omyl! Ale jak krásný je to kraj, to musíte odhalit jen a jen sami.

Bratronice, zapomenuté srdce Čech? Ještě před několika lety jsme mohli obec Bratronice a další místa ležící na samém východním okraji CHKO Křivoklátsko potkávat též na veletrzích cestovního ruchu pod společným názvem Srdce Čech. Od té doby, jakoby se na ně zapomnělo, ale ne tak úplně. Právě teď na podzim se výlet do Bratronic a okolí může jevit jako ideální příležitost, jak se rozloučit s létem. Obec ležící na prastaré lovecké stezce je obklopena bohatými lesy, kterými protékají potoky a potůčky, mezi nimi nejkrásnější Kačák – na mapách značený jako Loděnice. Výprava podél jeho toku vás zavede k několika mlýnům, podle mapy byste neměli minout ani rozhlednu na Vysokém vrchu, několik studánek a milovníci militárií mohou navštívit také jeden z mála dochovaných bunkrů, které v letech před druhou světovou válkou patřily

do systému takzvané „Pražské čáry“. Zajímavým místem hodným vaší pozornosti je skanzen výroby dřevěného uhlí – třeba si zkusíte postavit i milíř. A nakonec, až se vrátíte do Bratronic, sedněte na chvíli do místního hostince a povídejte si s domácími. Dozvíte se ještě mnohem více.

Poustevník Jan nebo Ivan Podle pověsti to byl poustevník Ivan, kdo se v devátém století usadil v jedné z jeskyní hlubokého údolí sevřeného skalami mezi Berounem a obcí Loděnice, v jedné z nejkrásnějších partií Českého krasu. O sto let později už tu stála kaple svatého Jana a do poloviny století jedenáctého se v místě, které dostalo jméno Svatý Jan pod Skalou, začal stavět klášter. Kláš-

ter i skály jsou tady dodnes. V jeskyni, v podstatě součásti kostela, si můžete prohlédnout kamenné lože, v němž svatý Jan zanechal otisk svého těla. Osvěžení najdete u pramene vody, jejíž blahodárné účinky jsou údajně nesporné. Pokud vám nepomůže, určitě neuškodí. A především doporučujeme: vyšplhejte na skalnatý kopec s křížem vypínajícím se nad klášterem, za těch pár deci potu, které po cestě necháte na okolních kamenech, bude výhled z jeho temene dostatečnou odměnou. A až sestoupíte zase na dno údolí, Ivanova studánka, zvaná také Husův pramen, vás opět osvěží. Kolem Svatého Jana pod Skalou vede i překrásná naučná stezka.

Kdo dnes ví, kde leží Koda? Přiznáváme, inspirací k tomuto textu byl překvapivě příjemně připravený televizní pořad o fenoménu českého trampingu. Kdo dnes ví, kde leží Koda? Připomeneme, nabídneme k návštěvě. Koda je Národní přírodní rezervace, v níž platí některá pravidla, která se neporušují – nehospodaří se tady moderně intenzivně, netěží se nerosty ani jiné materiály, nestaví se nové stavby, chodí se jen po vyznačených cestách, nehorolezí se, ani se nelétá na padácích nebo rogalech a nesbírají se rostliny ani živočichové. Zkrátka, projevuje se tu ohleduplnost a úcta k přírodě. Ale návštěva Kody je mimo jiné i pro to krásným zážitkem. Celou oblast najdete v CHKO Český kras nedaleko Tetína

v údolí, kterým protéká Kodský potok. Nejslavnější doby Koda prožívala v čase rozkvětu českého romantického trampování. Tehdy zde bylo postaveno několik chatek a chat, kde pravověrní trampové a milovníci „divokého“ a přírodního životního stylu skládali a zpívali svoje trampské balady v záři táboráků a snili o lítém boji se svými úhlavními nepřáteli, s „paďoury“ a „masňáky“. Dodnes tu na vás dýchne atmosféra podobající se scénám ze starých amerických kovbojek – pozor, ne moderních westernů! Muži se chovají jako gentlemani (čti, jak je napsáno), nelámou mladé stromky a nenechávají hory plastových odpadků. Proto je zde pořád nádherně. Přijeďte, uvidíte!

Chrast, Jahůdka, Košumberk a židovský hřbitov navíc Tak by bylo možné stručně popsat další tip na víkendový výlet v některém z krásných podzimních dnů, které nás ještě letos čekají. Kousek jihovýchodně od Chrudimi leží městečko Chrast se zámečkem, kdysi letním sídlem královéhradeckých biskupů. Dnes v něm sídlí muzeum, které byste měli navštívit. Najdete tu expozice geologické a paleontologické, dokumentující jak vypadalo pravěké osídlení v regionu i jak se vyvíjel život v Chrasti. Zajímavá je též stálá expozice o zaniklých

řemeslech, mezi nimi třeba žakárové tkalcovské stavy. Navíc se můžete vyšplhat i na kamennou vodárenskou věž, která tady stojí už od roku 1662. Po 350 letech byla upravena na rozhlednu. Čeká vás sto a jeden schod a pak krásný výhled do rovinatého kraje. Určitě dohlédnete až k další rozhledně, dřevěné Jahůdce. Té stačí pouhých dvanáct metrů výšky, aby vám nabídla, kam dál – do nedaleké Luže a na hrad Košumberk, tedy spíš k jeho troskám. Kdysi to musel být celkem velký hrad. Dodnes zde najdete zbytky mohutných zdí paláce a bašt a ve sklepních prostorách můžete obdivovat lapidárium s docela pěknou sbírkou kamenných plastik i zdobných, ručně tesaných stavebních kamenů. V sousedství, ve zděném objektu

určitě navštivte další sbírku dokladující historii a dějiny hradu. A nakonec znovu po dřevěných schodech na hradní šance pokochat se výhledem a pak dál do nedalekých Hroubovic projít se po starém židovském hřbitově. V nedávné době byl citlivě upraven a vyčištěn od náletových dřevin, svoji úžasnou atmosféru si podržel.

Vsetín, Bystřička, Cáb, Vsetín Na podzim, v zimě a pak od jara až do další zimy se můžete toulat, sportovat, běhat a jezdit krajinou Hostýnsko-vsetínské pahorkatiny, která rozložila svoje lesnaté hřbety s údolími protkanými potoky, říčkami a desítkami přírodních pramenů průzračné vody v samém srdci Valašska. Cest ze Vsetína a zase zpět jsou stovky, tak alespoň jednu z nich – výchozí místo: Dolní náměstí ve Vsetíně u Planetky Vsetín, kamenného ztvárnění skutečné planetky obíhající Slunce. A pak ven z města na značenou naučnou stezku Okolo Vsetína. Po několika chvílích ji můžete opustit a namířit si to přímo na sever, obejdete nebo objedete kopec Dušná a kousek za stejnojmennou obcí nemůžete minout ná-

stup na naučnou stezku Klenov. Po ní se necháte dovést až na hráz přehrady Bystřička. Zvídavé povahy se mohou vybavit dobrou mapou nebo GPS, tu a tam uhnout ze značené stezky a vydat se najít některou z mnoha studánek – kolem byste jich napočítali desítky. Některé vyčištěné s přístřeškem, jiné v naprosto přírodním stavu. Ale nezdržujme se příliš, čeká nás ještě cesta podél jižního břehu přehrady až na hranici CHKO Beskydy, kde narazíme na turistickou cestu 6119, která nás pod Pohořeliskem, Kyčerkou a Prostředním vrchem dovede na Baťovu naučnou stezku a po ní dojdeme k chatě Vsacký Cáb – místo, odkud se rozbíhají kilometry a kilometry dalších tras a cest. A to už nás čeká poslední úsek, zpět do Vsetína. Celkem 36 kilometrů. Na pěšky docela dost, na kole tak akorát a v zimě na lyžích pro zdatné lahůdka. Laco Kučera Foto: TP, Wikipedie, archiv zámku Luhov, obce Bratronice, města Vsetín a Jan Moravec (Koda) 9-10/2015

17

XVII. ročník veletrhu cest

ovního ruchu

3. 2016 11. - 12.

POZVÁNÍ, KTERÉ SE NEODMÍTÁ Kdo by odmítl pozvání na schůzku s krásnou dívkou, s kamarádem na skleničku nebo s obchodním partnerem k jednání o zajímavé smlouvě? Snad jen blázen nebo od přírody morous. Kdo by odmítl pozvání k účasti na jednom z nejlepších českých veletrhů cestovního ruchu INFOTOUR a CYKLOTURISTIKA, se kterým se právě na vás obrací ředitel pořadatelské společnosti Kongresového centra Aldis v Hradci Králové, Mgr. Tomáš Faltus? Jak se blíží konec roku a doba veletržního shonu, je čas se zamyslet, včas vybrat, na kterém veletrhu se prezentovat, jaké materiály připravit a které z vašich novinek mají šanci nejlépe uspět u turistické veřejnosti z východních Čech a nejbližšího okolí. Neumím si představit, že by naše redakce na Infotouru a Cykloturistice chyběla. Bylo tedy nasnadě, že jsme při vhodné příležitosti zajeli do Hradce Králové a setkali se na pár hezkých chvil s ředitelem Kongresového centra Aldis a popovídali si, co nového se na veletrhu chystá, na co se všichni, ať už vystavovatelé nebo návštěvníci, můžeme těšit. Pane řediteli, již po sedmnácté se v Kongresovém centru Aldis setkají milovníci turistiky a cykloturistiky – ti, co organizují a prodávají, s těmi, kdo konzumují a nakupují. Na co se můžeme tedy těšit? Na co se na veletrhu mohou těšit jak vystavovatelé, tak návštěvníci, lze vždy rozdělit na dvě části. Obě jsou přibližně

18

9-10/2015

stejně významné a jedna bez druhé vlastně nemůže existovat. I když mám občas pocit, že ne všichni si to už plně uvědomují. Je jedno, kterou uvedu první, ale jako představitel pořadatelské organizace musím začít tou naší. Kongresové centrum Aldis prochází v posledních letech mnoha technickými změnami a modernizací, vylepšeními, je-

jichž smyslem je připravit pro naše hosty a klienty co nejkomfortnější prostředí, kde mohou uplatnit jak klasické, tak i ty nejmodernější způsoby komunikace s partnery. Už vloni jsme zmodernizovali zásadní část technického audio a video vybavení, které dává možnost operativního ozvučení jednotlivých prostor a sálů. Interiéry, kde se staví expozice, prošly podstatným faceliftem a jsou bezesporu krásné. V těchto týdnech jsme dokončili kompletní modernizaci sociálního zázemí a dnes už intenzivně pracujeme na přípravě programu veletrhu Infotour a Cykloturistika, na jehož 17. ročník z celého srdce zvu všechny, kdo k nám jezdí pravidelně a stejně tak i ty, kteří zatím o účasti uvažují. Mám-li vyslovit nějaký reálný a splnitelný slib, pak to s klidným svědomím může být: Přátelé, turisté, dlouholetí profesionálové v oboru i budoucí úspěšní hoteliéři, majitelé penzionů, restaurací, výrobci gastronomických regionálních specialit a vůbec všichni, komu není turistika a její zdárný vývoj a pokrok lhostejný, přijeďte, zadejte nám své požadavky, vymyslete si prezentaci a hlavně včas se přihlaste k účasti. Zázraky neumíme, ale dáme vám k dispozici všechny svoje zkušenosti, techniku i obětavý personál. Společně pak vytvoříme prostředí, které vám bude vyhovovat. Myslím, že to je stručně a jasně řečeno. K tomu se můžeme jen připojit a ještě přidáváme, že od doby, kdy Kongresové centrum Aldis veletrh převzalo do své režie, jeho kvalita rok od roku roste. Jak dlouho tento trend chcete udržet? Vzestupný trend je potřeba udržet trvale. Není dobré „přepálit“ start, aby nám pak v polovině došly síly nebo peníze. Jak Kongresové centrum Aldis, tak i veletrh Infotour a Cykloturistika musí jít krok za krokem k lepšímu. V žádném případě nechceme usnout na vavřínech nebo si říct: teď je to dobré, rok nebo dva to udržíme. To by byl zásadní omyl. V tu chvíli už bychom jeli „z kopce“ a brzy by nás ostatní začali předjíždět. Takže: step by step, jak říkáme my Češi, ale stále s pohledem zaměřeným k ještě lepším službám. Věřím, že moje pozvání opravdu nepadne na planou půdu a nebude odmítnuto. Již nyní se celý náš tým těší, že se ve dnech 11. a 12. března 2016 setkáme u nás v Kongresovém centru Aldis. Za rozhovor děkuje Laco Kučera Kongresové centrum Aldis Eliščino nábřeží 375, Hradec Králové tel.: +420 495 052 207, 602 460 681 e-mail: [email protected], www.aldis.cz

STOVKY KILOMETRŮ KOLEM ŽACLÉŘE Zdá se vám to přehnané? Určitě ne. Vždyť jen před pár dny jste i vy mohli projet jedny z posledních sedmdesáti kilometrů kolem Žacléře na kole při slavné Žacléřské sedmdesátce. Počasí sice možná ještě chvíli bude k cyklistům i pěším turistům tolerantní, ale ani potom, co z Krkonoš a Vraních hor začnou dout zimní větry a připlují sněhem ztěžklé mraky, turistických kilometrů neubude. Možná, že naopak.

Rýchorská bouda

Pomalu přichází čas, kdy letní turistické vybavení a kola uložíme k zimnímu spánku a začneme se věnovat kontrole vybavení pro zimní sporty. Ale hlavně přichází doba, kdy bychom se měli zamýšlet nad tím, který region si letos v zimě zvolíme k víkendovým nebo týdenním výpravám za bílými radovánkami. Město Žacléř je připraveno se úspěšně ucházet o vaši přízeň. Jeho poloha na východním okraji Krkonošského národního parku má nesporné výhody. Terény v bezprostředním okolí nabízejí kratší i delší běžecké trasy pro méně zdatné a ošizeni nebudou ani vyznavači fyzicky náročných výzev. Doslova pár kroků od Rýchorského náměstí najdete výchozí bod lyžařských stop. Právě zde začíná Krkonošská magistrála. Nastoupíte na ni v nadmořské výšce něco málo přes 500 metrů, pak vás čeká stoupání na Žacléřský hřbet až do 800, respektive 900 metrů v okolí Rýchorské boudy. Dál projedete do míst, kde kdysi stávala Maxova bouda zaniklá po roce 1945. Na původní suterénní části dnes stojí vyhlídková plošina, ze které můžete obdivovat bílou krásu Studniční hory, Svorové hory i královny Krkonoš – Sněžky. To by asi na jeden z prvních běžkařských výletů stačilo. Zpět do

Žacléře se vrátíte stejnou cestou, kdy si odpočinete při parádních sešupech. Pokud by tato trasa byla pro vás náročná, velmi příjemná běžecká stopa čeká za městem. Nastoupit na ni můžete za vlakovým nádražím. Je pravidelně upravovaná, vine se po vrstevnici v nadmořské výšce kolem 530 metrů a má minimální převýšení. Cestou po ní se můžete kochat pohádkovými výhledy nejen na Krkonoše, ale také na Vraní hory. Necelý kilometr pod městem se vám do cesty postaví Ski areál Prkenný Důl. Možná budete překvapeni počtem sjezdovek – celkem sedm svahů v délce od 500 do 1 200 metrů je denně ošetřováno a zasněžováno. Podle schopností a výkonnosti si zde na své přijdou malé děti, dospělí začátečníci a nakonec i zkušení jezdci. K horním stanicím vás dopraví tři lanovky, respektive vleky. Také tady najdete několik lokálních upravovaných běžeckých tras. Po cestě údolím se pohodlně dostanete k dalšímu středisku, k Family Ski Parku Bret. Tři vleky a jedna lanovka vás dopraví na start sjezdových svahů, jejichž cel-

ková délka měří kilometr a dvě stě metrů. K výhodě tohoto areálu patří zajímavé wellness vybavení. Oba areály mají dostatečné ubytovací kapacity, restaurace i rychlá občerstvení. Takže, pokud se budete chtít každé ráno z domácí obuvi přezout rovnou do lyžáků, nemusíte dlouho uvažovat. Ale i v Žacléři je spousta možností se pohodlně, kvalitně a přitom levně ubytovat. Přímo ve městě najdete několik moderně a vkusně vybavených penzionů, ubytování v apartmánech či v chatách. Dopočítali jsme se nečekaných devatenácti příležitostí ubytování a stravování – včetně obou skiareálů. Na nevelký Žacléř je to více, než by se dalo čekat. Při poslední návštěvě Žacléře jsme se dali do řeči s personálem v několika restauracích a ubytovacích zařízeních. Zjistili jsme, že kromě Poláků, kteří si Žacléř oblíbili už před dlouhými lety, má město a okolí velice dobrou pověst na Moravě – hromadné zájezdy i individuální turisté z Brněnska, Olomoucka nebo Ostravska vyhledávají Žacléř stále častěji. Informace o stavu sněhu na svazích a běžeckých trasách už brzy najdete na www.zacler.cz.

Foto: archiv města Žacléře

Turistické informační centrum Žacléř, Rýchorské náměstí 10, 542 01 Žacléř tel.: +420 499 739 225, e-mail: [email protected], www.muzeum-zacler.cz 9-10/2015

19

JSOU MÍSTA, KAM VÁS RÁDI ZVEME Kamarády, přátele, lidi, které máme rádi, zveme nejen domů, ale také tam, kde s nimi chceme trávit příjemné chvíle. Na místa, o nichž jsme přesvědčeni, že i jim se budou zamlouvat a obohatí je o zážitek, poznání nebo nový turistický obzor.

Pavlov - kaple Panny Marie Bolestné

Jsou regiony, města a vesnice, které vyhledáváme, ověřujeme jejich atraktivnost, vstřícnost, přívětivost, popřípadě i nabízené množství a kvalitu služeb. S přibývajícími léty, co svoji práci novinářů v cestovním ruchu a turistice odvádíme, stále častěji docházíme k poznání, že nejen počet hvězd na průčelí hotelu, závratná suma za noc se snídani, nejen všemi jazyky hovořící průvodce, rozpálená pláž, moře slané vody nebo nejméně tři tisíce nadmořských metrů nám bude opravdu garantovat spokojenost, dobrou náladu, pohodu a správnou volbu místa dovolené. Stále častěji se setkáváme i s názorem, že dobrá dovolená musí mít trochu víc než jen konzumu podřízenou a dravým marketingem vygenerovanou pověst. A právě z těchto důvodů hledáme taková místa a chvála bohu je nacházíme. Na jedno z nich, jak jsme slíbili, se teď vracíme – do nevelké vesnice Benešov u Boskovic. Určitě si vzpomenete na Pavlovské mokřady v benešovském katastru, o kterých jsme psali minule. Než se ale opět zjara zazelenají vzácnými mechy, než rozkvetou chráněné rostliny, než se v nových tůních rozezní žabí koncert, zveme vás do tohoto kraje za zimními radovánkami. Chcete si trochu připadat jako na travnatých a už brzy i sněhových pláních kdesi v Severní Americe? Pak přijeďte sem, na Drahanskou vrchovinu, najděte si ubytování někde v Boskovicích nebo v některé blízké obci a můžete se vydat na

20

9-10/2015

expedici. Doporučujeme značené i neznačené cesty z Benešova přes obce Buková či Protivanov, eventuálně úplně „mimo civilizaci“, kolem pramenů Punkvy, podél toku Bukového potoka či potoka Zábrana – všechny najdete na každé turistické mapě. Lesy jsou zde protkány cestami, takže trochu zbloudit můžete, ale určitě se neztratíte. Pokud dokážete udržet, ať už vrozenými schopnostmi nebo pomocí GPS, směr na Malé Hradisko, připravte se na dva zajímavé zážitky. Tím prvním by měla být návštěva míst, kde lidé žili už někdy v prvním století před Kristem. Zdejší archeologické nálezy, kromě nářadí jako jsou kosy, nože, zbraně sečné i bodné, hovoří o vysoce organizovaném společenství s dobrými obchodními vazbami a schopném zemědělské produkce. Mezi množstvím skleněných střepů, kovových předmětů a keramiky tu byl nalezen také jantar od Baltského moře. K nejvýznamnějším objevům patří i zlaté mince „duhovky“ a hliněná destička s formou na

Protivanov

Benešov

jejich lití. Hradisku bylo přiznáno právo mincovní. Z bývalého opevněného hradiště sice už nic nezbylo, ale místo samo má své zvláštní kouzlo. Ostatně jako celá cesta, kterou jste z Benešova až do Hradiska absolvovali. Neméně kouzelným zážitkem, který vás jistě před cestou zpět potěší, může být návštěva zdejší pěstitelské pálenice, která je svojí kvalitní produkcí tradičních ovocných pálenek proslulá po širokém okolí. Jistě nepohrdnete malou „šťopičkou“ čisté přírodní esence, v níž objevíte slunce, seno, místo jahod třešně nebo švestky – zde se jim spíš říká po horácku „kadlátke“, ale také špetku erotiky a někde úplně vzadu, jako malý kousek trochu štiplavé „horácké“ nátury, i těch příslovečných moravských pár facek. Ale na ty nemůže dojít. Jste totiž v regionu, který nese hrdé jméno Horácko po obou stranách hranice Jihomoravského a Olomouckého kraje. Místa plného neokázalých půvabů s alejemi mezi poli, se zelenými loukami obklopenými lesy, kde i letos rostly krásné pravé hřiby a křemenáče a kde vždy najdete vlídné a vstřícné přijetí. - lk -, foto: archiv obce Benešov www.benesov-u-boskovic.cz www.malehradisko.cz

Siluetu krumlovského zámku s věží zdobenou ochozem s arkádami si určitě pamatujete z dob, kdy se hodně mluvilo o stěhování Slovanské epopeje. Jeho aktuální stav sice není nejlepší, ale podle slov Mgr. Tomáše Třetiny, starosty Moravského

NENÍ KRUMLOV JAKO KRUMLOV Máme u nás v České republice štěstí, že naši předkové pojmenovali dvě či více míst, obcí nebo měst stejným jménem. K jejich rozlišení pak přidali nějaký přídomek zařazující dané místo do určitého prostoru. A tak kromě několika Lhot, Hradců, Brodů a třeba Kostelců máme také dva Krumlovy. Jeden slavnější, druhý trochu nespravedlivě opomíjený – Moravský. Kromě toho, že toto šestitisícové město leží v půvabné krajině Jevišovické pahorkatiny na meandrech říčky Rokytné, na rozmezí mezi Dyjskosvrateckým úvalem a Českomoravskou vysočinou, blízko hranice s Rakouskem, patří mezi vinařské obce a v minulých letech se proslavilo především jako místo, kde byla dlouhé roky instalována Muchova Slovanská epopej. Navíc byl Moravský Krumlov místem, kde jsem trávil po několik let vždy kus nebo kousek krásných prázdnin se svými bratranci. Při letošním letním hledání dalších zajímavých míst, která bychom vám měli představit a připomenout, jsem se nechal unést vzpomínkami na doby, kdy čas plynul pomaleji, třešně více sládly a dobrodružných nápadů bylo habaděj, a do Moravského Krumlova se vypravil. Už cestou ke Krumlovu se vám do zorného pole postaví několik lákavých míst, která stojí za turistickou pozornost. Nad hlubokým údolím Rokytné u Ivančic vás

zaklonit hlavu donutí železniční most a hned vedle něj i zbytek toho původního, železného, jehož torzo je technickou památkou. Určitě vás napadne, že další výpravu do Moravského Krumlova absolvujete vlakem – výhled z okénka bude více než odměnou. Jen o pár kilometrů dál se na skalnatém návrší zjeví barokní kaple svatého Floriána se čtyřmi věžičkami. Postavená byla na památku velkého a ničivého požáru, který město postihl v roce 1690. Svatý Florián je přece odjakživa patronem hasičů a ochráncem před červeným kohoutem. Od časů první republiky se zde konají slavné poutě vždy o první neděli po patronově svátku. I tato příležitost stojí za vaši pozornost. Nehledě na to, že pěší výlet ke kapli je krásný a zajímavý kdykoliv po celý rok.

Krumlova, město usiluje o jeho odkoupení a zásadní rekonstrukci, respektive co nejvěrnější návrat do původního stavu. Povídání s panem starostou bylo nad očekávání zajímavé. Odehrálo se poměrně krátce poté, co kdesi kdosi napsal, že Moravský Krumlov, co byla odvezena epopej, opustilo i to nemnoho turistů, kteří sem jezdili. Ale sami jsme se přesvědčili, že to není tak docela pravda. Zámecký park se postupně plnil mladými i „odrostlejšími“, kteří se rozhodli navštívit jeden z několika koncertů moderní muziky, jež se zde v létě konají. Ale nejen kulturní akce v Moravském Krumlově dokážou uspokojit nároky turistů. Naučná stezka vedoucí Národní přírodní rezervací „Krumlovsko-rokytenské slepence“ vás zavede opět k meandrům Rokytné, do okolních lesů a lesostepí a pod slepencové skály tvořící zde půvabné scenerie. Pokud cestou kolem řeky nepřehlédnete její pravostranný přítok, dostanete se i k Moravskokrumlovskému vodopádu – ve dvou stupních se vodní tříšť snáší z výšky až 11 metrů. V zimě je z něj nádherný ledopád. To však zdaleka není všechno, co vám Moravský Krumlov může nabídnout. Židovský hřbitov, Minimuzeum čs. opevnění 1935-38 na kopci Spravedlnost, ubytování, příjemné restaurace a hospůdky a samozřejmě i moravská vína, několik prohlídkových okruhů městem a okolím. Ale o tom všem zase někdy příště. Kterou cestou se vydat k vodopádům, na naučnou stezku nebo ke sv. Floriánovi vám rádi poradí v místním infocentru. Laco Kučera Foto: Wikipedie

Městské informační centrum, náměstí T.G.M. 40, 672 01 Moravský Krumlov tel.: +420 515 321 064, 725 579 923, e-mail: [email protected] www.dokrumlova.cz, www.meksmk.cz, www.mkrumlov.cz 9-10/2015

21

JE ČAS SE CHYSTAT NA ČERNOU LOUKU Staré mudrosloví praví: „Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest“. Generace moudrých a vzdělaných potvrzovaly a potvrzují, že Jan Ámos Komenský měl recht, tedy pravdu. Stejně jako anonymní autoři tvrdící, že práce kvapná málo platná je, nebo že co můžeš udělat dnes, se nemá odkládat na zítřek. Ze všeho nejméně pak příprava na veletrhy cestovního ruchu. Vždyť náš i zahraniční turista si zasluhuje, abychom se mu věnovali mnohem dříve, než až dorazí někam k nám. Tedy na veletrzích. Zejména pak na těch, které mají nejblíže k regionům. A není pochyb o tom, že ostravský veletrh DOVOLENÁ A REGION, LÁZEŇSTVÍ mezi takovými hraje jednu z vůdčích rolí. Z titulní stránky jste jistě poznali, že výstaviště Černá louka je dnes v plné a pilné práci na tom, abyste se vy, vystavovatelé i návštěvníci ze všech koutů České republiky a z přilehlých krajů slovenských a pol-

22

9-10/2015

ských, ale také v poslední době z Maďarska nebo Slovinska, cítili co nejlépe. Po krátkém úvodu si vám dovolíme předložit malou anketní otázku: Víte, kolikátý ročník veletrhu Dovolená a Region, Lázeňství proběhne ve dnech 4. až 6. března 2016? Pokud ano, napište nám do redakce a pak určitě přijeďte do Ostravy, zajděte na Černou louku, projděte si celé výstaviště a nakonec (nebo hned na začátku) vyhledejte a navštivte naši expozici, budete odměněni. I když mnohé z vás jistě nejvíce odmění skutečnost, že si pro svoji dovolenou v roce 2016 vyberete některou z lákavých nabídek. Vystavovatelé z Moravy, Čech i domácího Moravskoslezska už nyní chystají, co všechno vám představí. Je i naší drobnou radostí, že veletrh Dovolená a Region, Lázeňství je rok od roku pestřejší a bohatší jak počtem vystavovatelů, tak nabídkou. Už teď se můžeme všichni těšit na návštěvu expozic Moravskoslezského, Ústeckého, Olomouckého kraje nebo jižní Moravy či Slovácka. U nás se určitě objeví Severovýchod Slovenska

a vynasnažíme se pro vás nachystat nějaké nové, netradiční překvapení v podobě prezentace Warmii a Mazur nebo dokonce Varšavy. V jaké to bude podobě, na tom právě intenzivně pracujeme a zatím nebudeme prozrazovat podrobnosti – to zase příště. A jak se na vás připravuje Výstaviště Černá louka? Ve spolupráci s Asociací turistických informačních center ČR už poněkolikáté chystají program pro odbornou i laickou veřejnost. Takže opět ve výstavním pavilonu najdete celou ulici stánků, v nichž bude seřazena skoro celá naše republika. Někde okusíte víno, jinde si z pultu vezmete zajímavou novou publikaci o regionu, kde jste ještě vůbec, popřípadě strašně dlouho nebyli, o kousek dál si třeba zavzpomínáte na školní nebo studentskou výpravu. Další soused vám připomene časy povinné prezenční služby někde na hranici… Inu bude pestro a taky veselo. Hlavně pak bude v Ostravě na Černé louce na veletrhu Dovolená a Region, Lázeňství turisticky atraktivně. A kdyby se vám zdálo, že cesta z druhého konce republiky na veletrh je dlouhá v poměru k době, která vám kupříkladu postačí k prohlídce expozic, pak vězte, že i v časném jaru začátkem března může Černá louka nabídnout více než jen vele-

trh turistický. Souběžně totiž už několik let běží Ostravský knižní veletrh a neméně populární veletrh Svatba. Dá se říci, že se jedná o šťastné spojení a profesionální sladění všech tří akcí. Nakonec: kdo by odolal možnosti pod jednou střechou si vybrat svatební šaty, účes, prsteny, svatební dort, k tomu svatební cestu a nakonec i zajímavou knihu, ať už poučnou nebo klasickou beletrii nebo dokonce knížečku pohádek pro budoucího potomka? Není tedy divu, že se hned první,

ale také druhý a třetí den před hlavním vstupem do výstavního pavilonu vlní dlouhá fronta zájemců všech věkových kategorií. Kromě toho budou mít všichni návštěvníci veletrhu možnost si zakoupit zvýhodněnou vstupenku na Slezskoostravský hrad nebo do Pohádkového sklepa strašidel. Už teď realizační tým Ostravských výstav, a.s., vedený ředitelem Karlem Burdou a náměstkem Danem Tylečkem, vymýšlí, co všechno vám připraví. Kromě stálých expozic čertů a permoníků, čertovské školy, čarodějnic a strašidel si na hradě můžete prohlédnout vybavenou kovářskou dílnu nebo historickou expozici, kterou vás třeba provede jedna z významných hradních osobností – Xaver Yáchym Zahozenec, a zavede vás i do tajemné 13. komnaty, která je součástí velkého celorepublikového projektu. Co všechno je jeho obsahem, zjistíte na místě samém. Možná, že vás nebo vaše nadané dítě zaujme v době veletrhu i probíhající výstava dětských prací a příště se stane jedním z vystavujících. Pravděpodobně zde najdete také inspiraci pro další návštěvu Slezskoostravského hradu, Černé louky s venkovní expozicí věrných modelů významných světových architektonických památek a staveb – Miniuni. Dva týdny po veletrhu to budou Velikonoce na hradě – pestrý a zábavou i tradicemi naplněný dvoudenní program, nebo se právě vám poštěstí si zvolit devátý duben jako svůj svatební den a v krásné hradní obřadní místnosti vám řekne vaše vyvolená své „ano“. Třeba sem pak znovu přijedete posledního dubna na slavnou noc čarodějnic. To už bude na vás. Ale zpět k veletrhu. Ať už jako vystavovatelé nebo návštěvníci, neměli byste veletrh Dovolená a Region, Lázeňství i souběžnou Svatbu a Ostravský knižní veletrh ignorovat. Výstaviště Černá louka ve svém kreativním tempu nehodlá polevit. Zásoba dobrých nápadů sem na turistický veletrh láká rok co rok nejen nás, co jsme dlouhá léta ani jednou nevynechali, ale také nové a nové vystavovatele. Že jsou spokojeni jak se službami, tak s přijatelnou cenou a především s počty zvídavých a informací chtivých turistů, není pochyb. Ostravský veletrh Dovolená a Region, Lázeňství je jako stvořený nejen pro krajské instituce schopné stavět velké expozice, ale hlavně pro menší regiony a města nebo rychle se orientující obce, které se potřebují zviditelnit a pochopily, že samostatná a dobře zvládnutá prezentace na „menším“ veletrhu do-

káže víc, než být čtyři dny součástí velkolepého stánku obloženého malými pultíky, u nichž návštěvník mnohdy ani neví, zda materiál je z místa, o něž má zájem, nebo už bere z výstavky bezprostředního souseda. Tedy ještě jednou. Je třeba se chystat. Pečlivě, beze spěchu, s rozmyslem a s vědomím, že jen dobře připravená expozice a prezentace zaujme. Tým Ostravských výstav, a.s. nám umí splnit všechna naše přání, která budou respektovat technické možnosti pavilonu a časový prostor. Chcete vystoupit před veletržní veřejností? Není problém. Chcete oslovit odborníky v oboru? Prosím, váš prostor bude přichystaný. Jen je nutné dát pozor na to, aby všechny termíny a prostory nebyly za pár dnů plně obsazeny. A na závěr pár vět, které zazněly při naší nedávné návštěvě Černé louky z úst ředitele Karla Burdy, náměstka Dana Tylečka a také manažerky veletrhu Denisy Ježkové: „Vážení profesionálové v cestovním ruchu, milí turisté, už teď se na vás všichni těšíme a věříme, že najdete i při veletržním shonu pár minut času na krátký rozhovor, při kterém nám sdělíte, co se vám nelíbilo, ale i co se vám líbilo, v čem máme přidat, co zlepšit, jak ještě více zatraktivnit náš veletrh. Vždyť bez vašeho názoru, požadavků a nápadů bychom se nemohli obejít.“ Na shledanou na Černé louce! -lkVýstaviště Černá louka e-mail: [email protected] tel.: +420 596 167 119, 724 184 439 www.cerna-louka.cz 9-10/2015

23

Léto skončilo, ale turistická sezona v Prešovském kraji nikoliv. Krajská organizace cestovního ruchu (KOCR) Severovýchod Slovenska si během letošního jara a léta „střihla“ opět pěkný „majstrštyk“, čili nápaditou, pro turisty poutavou a dobře odvedenou kampaň. Její náplní byly hned čtyři projekty určené aktivním turistům, kteří nelitují času, fyzické námahy a intelektuální investice, aby se s úspěchem chopili šance cestovat, poznávat, objevovat a zaznamenávat a na konec získat třeba atraktivní ocenění. Cyklopátrania – Už od loňska mnozí víte, že se jedná o pět letních cyklistických akcí, které účastníky zábavnou, poučnou, společensky aktivní formou provedou nejen těmi nejatraktivnějšími regiony kraje. Přitom v jednotlivých „etapách“ lze volit náročnost trasy podle vlastních schopností, není to závod na čas. Při Cyklopátrání platí víc než kde jinde ono sportovní heslo: „Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.“ Berte je prosím jako výzvu pro příští ročník Cyklopátrání Prešovským krajem.

JE ČÍM SA CHVÁLIŤ Objavuj Prešovský kraj a vyhraj – Vám, komu není zatěžko se za svými turistickými objevy vypravit pěšky nebo na kole, je mobilní aplikace „Objavujme“ ideálním průvodcem. Ke stažení do mobilu nebo tabletu je zdarma na stránkách KOCR. V ní si pak zvolte soutěž „Objavuj Prešovský kraj“ a vydejte se na cesty. Je nejméně sedm důvodů, proč zvolit právě severovýchod Slovenska k letním, podzimním, ale i zimním turistickým radovánkám: 1. přitažlivé turistické cíle, známé i neznámé; 2. jednoduchá práce s aplikací; 3. automatické načítání soutěžních bodů bez příležitosti šidit; 4. možnost soutěžení i uvnitř party nebo rodiny; 5. za tři soutěžní měsíce můžete nasbírat nejen dobrou sumu bodů, ale i obrovské množství zážitků; 6. zajímavý slevový systém; 7. atraktivní ceny pro vítěze – tablety, pobyty v hotelích, vstupenky do wellness zařízení, dárkové balíčky a mnoho dalšího. Tak zase na jaře! Legendarium – Výkonný ředitel KOCR Severovýchod Slovenska Martin Janoško nám řekl: „Svet legiend, povestí a ich hrdinov v súčasnej modernej dobe – to je Legendarium! Jedinečný projekt, ktorý prostredníctvom multimediálnej hry, albumu s nálepkami a CD s rozprávkovými legendami predstaví Prešovský kraj ako nikdy doteraz. Mediálna hra Legendarium zavedie hráčov do desiati lokalít Legendaria. Prežite s hrdinami legiend ich dobrodružstvá a spoznajte zaujímavé miesta! S každou hrou má hráč možnosť lokalizácie pomocou GPS – hneď na dvoch legendárnych miestach. Ak sa hráč na jednom z dvojice miest zlokalizuje, získa bonusové body navyše a poskočí v hráčskych rebríčkoch na vyššie miesta. Letos boli najlepší hráči odmenení tablety. Za lokalizáciu sa navyše odomkne nahrávka legendy, ktorú si môže hráč stiahnuť a potešiť sa skvelým príbehom. Hra je dostupná ZADARMO na Apple Store a Google Play. Zveme všetkých českých turistov na Legendarium 2016.“ Choď a foť – Ať už si v nadcházející zimní nebo od časného jara v té další turistické sezoně zvolíte kteroukoliv hru nebo soutěž, jež vás provede severovýchodem Slovenska, choďte a foťte! Hledejte místa s neobvyklými výhledy, čekejte trpělivě na to nejlepší světlo, ať už je to nad ránem nebo pozdě v noci. Fotografujte kopce, údolí, řeky, dřevěné kostelíky, živá města, přátele a kamarády na cestách a posílejte svá nejlepší díla na adresu Krajské organizace cestovního ruchu Severovýchod Slovenska. I když se o ocenění budete ucházet v náročném prostředí tvrdé konkurence, vaše šance na vítězství nejsou nikdy ztraceny. Odborná porota zodpovědně hodnotí každé dílo a rozhoduje spravedlivě. Marketingový specialista KOCR Severovýchod Slovenska Tomáš Miščík k akcím, které v Prešovském kraji letos proběhly, řekl: „Myslím, že jsme odvedli dobrý kus práce, ale ten větší máme stále ještě před sebou. Pro následující sezonu chceme ještě lépe připravit pokračování všech popsaných aktivit a obohatit je o další nápady, kam naše hosty zavést. Využíváme této příležitosti a zveme všechny české turisty do nejfotogeničtějšího slovenského kraje, k nám na severovýchod Slovenska.“ www.severovychod.sk

24

9-10/2015

KRAKOW A WIELICZKA Také tato dvě místa patřila k náplni study tour, kterou připravily polské aerolinie (LOT) jako pokračování programu při návštěvě Varšavy. Pravda, trochu jsme si přitom zalítali – z Prahy do Varšavy, z Varšavy do Krakowa, pak zpět do polského hlavního města a nakonec do Prahy. Na celou anabázi jsme měli pět dní. To sice není mnoho, ale dost na to, abychom našli bezpočet důvodů, proč se do Varšavy, Krakowa, Wieliczky (Věličky) a dalších míst v Polsku vracet a hledat nové, zajímavé zážitky. Představovat českým turistům Krakow a nádheru solných dolů ve Věličce je skoro nošení slov do Athén. Ale víme, že jen opakování je matka moudrosti, že jen opakované informace mají svůj propagační efekt a že vždy existuje možnost sejít z obvyklých turistických chodníčků, nahlédnout za další roh, přes plot nebo si dopřát přepychu a zastavit se v zapadlejších uličkách a vidět víc než jen to, co ukazují všechny průvodce a guidy. Zkrát-

Wawel

ka být tak trochu zvědavý, neposedný a všetečný. Co doporučit, čím ozvláštnit standardní prohlídkové programy a okruhy? Třeba tím, že v Krakowě nezaváháte a vyšlapete po skoro dvou stovkách schodů na věž, někdy se jí říká také „hejnalica“, gotické katedrály svaté Marie, odkud každou ho-

dinu zní hlas trubky zakončený uprostřed melodie zvláštním tónem. To na památku trubače, který před sedmi sty lety ohlašoval útok Tatarů, přitom byl zasažen šípem do krku a jeho trubka pak vydala zvláštní tón. Dál doporučujeme pokračovat třeba do židovské čtvrti Kazimierz, kde kromě několika synagog najdete množství stylových hospůdek a restaurací nepopírajících svoje vazby na židovskou minulost. Není bez zajímavosti, že nejméně jedna nebo dvě uličky v Kazimierzu jsou jakýmisi malými Stodolními – klidnějšími, ale stejně pohostinnými a oblíbenými turisty ze všech koutů světa. Jistě stojí za to nahlédnout i na Nový a hlavně Starý židovský hřbitov, kde kamenné stély pamatují polovinu šestnáctého století. K opravdu silným zážitkům patří návštěva muzea v bývalé továrně Oskara

Krakow

pocitů dítěte, které neví a ani nechápe, ale pokouší se o záchranu s vírou, že jeho vzkaz se nedostane do nesprávných rukou. To vše v prostoru, jehož výtvarné zpracování je více než působivé. Ovšem Krakow má i místa veselejší a příjemnější. Kavárničky, restaurace, hospody a hospůdky. V některých z nich jako by dodnes zaznívaly ozvěny veselého studentského halasu žáků starobylé místní univerzity. Ale to už si nejlépe vychutnáte sami na vlastní kůži, až Krakow navštívíte. Jistě není třeba se vyhýbat královskému Wawelu, můžete se na Rynku podívat, co prodávají v historické Sukiennici nebo se vydat na prohlídku kostelů. Krakow nezklame. Ale můžete také opustit město a zajet do nedaleké Věličky, města solných dolů a projít alespoň část z celkem více jak tří set kilometrů chodeb vykutaných v masivu soli. Dnes už se tu netěží a turistů sem přijíždí jako máku. Určitě stojí za to vidět podzemní slanou kapli se sochami ze solného materiálu a také nejednu scénu zobrazující jak se ve středověku sůl těžila. Dokonce je možné přímo na místě ochutnat, popřípadě i koupit kilo či dvě nerostu, který je opravdu „nad zlato“. Laco Kučera

Schindlera – muže, který za druhé světové války obratně lavíroval mezi tím, aby si zadal s fašisty, aby přitom pomáhal zachránit židovské obyvatele před transporty a udržel svoji firmu na plechové hrnce v provozu. Expozice připomínající osudy židovských rodin v Krakowě jsou skutečně nesmírně emocionálně pojednané, včetně dopisů psaných dětskýma rukama. Dopisů, které vyhazovaly osmi a devítileté děti na ulici z tajných, zazděných místností v bytech, kam je takto ukryli jejich rodiče před odchodem do transportu v naději, že je někdo zachrání. Číst krátké a zoufalé vzkazy z originálů, listů vytržených snad ze školních sešitů, to otřese i hodně silnými osobnostmi. Přečtěte si alespoň jeden z nich a pokuste se vžít do 9-10/2015

25

JAK SE RODÍ DOBRÉ A PRAKTICKÉ VZTAHY Nevím, kolik vody za poslední tři roky uplynulo v Labi Portou Bohemicou, Ostravicí nebo Elblagským kanálem či řekou Iławka. Vím ale, kolik práce bylo odvedeno na utužení kvalitní, aktivní a efektivní spolupráce mezi regiony z kraje Warmia-Mazury a českými destinacemi z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Věřte, že toho nebylo málo a jsem přesvědčen, že ještě mnoho dobrého a zajímavého bude vykonáno, naplánováno a zrealizováno. Že pevně ukotveného základu, který naše redakce začala krok za krokem ve vojvodství Warmia-Mazury budovat už před mnoha lety, postupně využijí další české a moravské kraje nebo regiony, popřípadě města, destinační agentury a společnosti, cestovní kanceláře, hotely i další instituce a naváží tak na to, co za poslední tři, respektive dva roky dokázaly Ústecký a Moravskoslezský kraj. Možností, kdy a kde se s partnery z Powiatu Ostródského, Iławského nebo z vojvodství Warmia-Mazury setkat, je bohatě. Už po mnoho let jezdí jejich představitelé na české veletrhy cestovního ruchu. Určitě si pamatujete expozice na veletrzích v Brně i Praze, které jsme s nimi společně připravovali. Dozajista jste četli alespoň některé z reportáží pravidelně uveřejňované na stránkách TRAVEL profi a tak víte, že letos to bude už potřetí, co společně s Ústeckým a Moravskoslezským krajem pojedeme opět na veletrh turistických možností a byznysu do Ostródy, na výstaviště Arena. Na veletrh, který za ty tři roky své existence prošel progresivním vývojem – od Arena Tourism Poland k dnešnímu TEE – Tourism and Event Expo. Na veletrh, který buduje svoji pověst na bázi B2B režimu, na bázi nabídnutí nových obchodních kontaktů a možností kontraktačních jednání.

Nejen veletrh a rostoucí účast subjektů na něm je skvělým výsledkem. Jako přidaná hodnota vznikají nové přátelské vztahy regionálních politiků, představitelů samospráv, škol, kulturních institucí a podnikatelů ve službách, gastronomii i dalších oborech, jež s turistikou více nebo méně souvisejí. Ať už jde o odborné školství, výrobu lodí nebo třeba výměnu zkušeností v oblasti marketingu. To už je v kompetenci jen a jen příslušných konkrétních subjektů majících zájem se setkávat.

Leč ani tím výčet možností, které spolupráce jmenovaných regionů nabízí, nekončí. Sousední powiaty Ostródský a Iławský – obdoba našich okresů – jsou přístupny společně s vámi, ať už pracujete na Vysočině, v jižních nebo východních Čechách nebo na Olomoucku či kdekoliv jinde, hledat nové náměty. Zajímavé aktivity, ochota spolupracovat, vymýšlet netradiční způsoby jak uspět – to je jen několik potřebných podmínek ke zdárnému postupu a úspěchu. Témat, na nichž byste mohli stavět, je víc než dost. Husité bojovali u Grunwaldu v roce 1410 a dodnes si jich zde váží, zajímavým motivem by se mohla stát voda – řeky, tisíce jezer a Elblagský kanál na jejich straně, vodácká tradice, chuť rybařit a v neposlední řadě i zimní pohyb po zamrzlých hladinách na straně naší. To není špatná deviza. Český světec svatý Vojtěch byl umučen v místech, kde dnes stojí vesnice Święty Gaj (Svatý Háj). Místní kostelík je zasvěcen právě jemu. Polští turisté z krajů při Baltském moři i z jezernatých rovin milují lyžování. Mnozí znají Krkonoše, ale o Krušných horách, Šumavě, Orlických horách, Jeseníkách nebo Beskydech vědí příliš málo – to je prostor možná právě pro vás. A naopak, kolik toho kdo v Česku ví o Ostródě nebo Iławě, o starých křižáckých hradech, o kouzlu venkovských kos-

Iława

Na začátku uvádíme, že mnoho dobrého se povedlo a mnoho dobrého se jistě ještě podaří. Letos na TEE 2015 to je účast hotelů z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. V tuto chvíli nelze dělat závěry a cokoliv hodnotit. Ale brzy vám zprostředkujeme podrobné a věrohodné informace, jak konkrétní jednání probíhala a jaké lze očekávat efekty v krátkém i delším časovém horizontu.

26

9-10/2015

Jezero Jeziorak

telů, o pohostinnosti zdejších agroturistických zařízení? Jejich aktivity by pro mnoho podobných podniků u nás mohly být inspirací. A co teprve regionální gastronomie? To je pole, kde by šlo vyorat pořádně hlubokou brázdu. Copak by se nenašla společná řeč mezi producenty takových specialit, jakými jsou třeba „zalewajka“ nebo typické polské „naleszniki“, a mistry klobás,

slaniny anebo také koláčků na Slovácku či na Hané? Nezmeškejte příležitost! Jiní už se začínají orientovat. Víte, že od léta působí v Ostródě na romantické nábřežní promenádě u jezera Drwęckie česká hospoda? Na slunečnících nad stoly se skví logo jednoho českého pivovaru, ale na nápojovém lístku jich najdete osmadvacet, většinou lahvo-

Ostróda

A co byste v Ostródě a Iławě mohli získat vy? Určitě dobrou klientelu. Argument, že je to daleko, neobstojí. Ani nemůže. Jestli se z této oblasti pravidelně a ve velkém jezdí do Alp nebo až na Jadran, proč by se nemohlo jezdit do Česka? Ale muselo by se pro to mnoho udělat. Na obou stranách chybí informace o poloze, infrastruktuře, o zlepšující se silniční a dálniční síti, ale ta-

Jezero Drwęckie

vých. Je libo moravskou slivovici? Prosím. Vepřo-knedlo-zelo? A knedlíky houskové či bramborové? Nebo oboje? Pravý český guláš? Už se nese, panstvo. V lokále běží na obrazovkách Bob a Bobek i Rákosníček – v češtině samozřejmě. Z reproduktorů se line český popík a na toaletách mimo vzorné a trochu nečeské čistoty najdete i reprodukce typické české „záchodkové poezie“. Je to sice první vlaštovka, ale už je vidět i slyšet. Pokud byste chtěli uvažovat, jaké máte možnosti spolupráce či úspěchu na polském, respektive warminsko-mazurském turistickém trhu, pak je několik možností. Poradit se s představiteli Moravskoslezského a Ústeckého kraje, oslovit a prodiskutovat záměry s hoteliéry, kteří letos vyzkoušeli model B2B veletrhu TEE, anebo – a to by bylo nejlepší – zajet přímo na místo samé a v Ostródě, Iławě, Olštýně nebo v okolí velkých jezer zjistit, jaké máte šance, navázat kontakty a začít pracovat na nových úspěších. Samozřejmě taky můžete kontaktovat i naši redakci, rádi se s vámi podělíme o skoro desetileté zkušenosti na tak velkém trhu, jako je ten polský. Všechna tři zmiňovaná města leží ve vzdálenosti okolo 150 kilometrů jižně až jihovýchodně od baltského pobřeží, jsou uložena doslova u hladiny velkých jezer, která jsou propojena kanály a průplavy. V každém je několik přístavů s jachtami i motorovými čluny. Hotely, spíš čtyř a vícehvězdičkové, zde rostou jako houby po dešti, ale najdete partnery i mezi majiteli penzionů, typických „karczem“, v informačních centrech a pochopitelně i u velice aktivních představitelů komunální správy.

Elblagský kanál

Pokud přijdete se solidními a profesionálními záměry, můžete počítat s tím, že budete doslova vtaženi do dění u nich. Najdete zde partnery otevřené, kreativní, s odvahou pouštět se do nových věcí. Vždy ale s rozmyslem a zdravým selským rozumem. Tak, to by k tomu, co můžete očekávat v celém vojvodství i na těchto konkrétních místech, prozatím stačilo. Teď něco blíže k Powiatu Ostródskému a Powiatu Iławskému. Svou rozlohou a turistickým potenciálem jsou si dost podobné, obě území mají možnost využívat atraktivit Elblagského kanálu, unikátní vodní cesty. Informace o něm najdete v mnoha starších i připravovaných vydáních TRAVEL profi. Jsme přesvědčeni, že velkou šanci na dobré zakotvení v tomto prostoru mohou mít moravští a čeští vinaři. Zdejší trh je zatím saturován pouze produkcí americkou, africkou, dokonce i čínskou, ale pokud byste chtěli získat skleničku některého z našich vynikajících vín, nemáte šanci. Mnozí už vína naší provenience ochutnali, ale buď jen v množství, které jsme sem dovezli jako ochutnávku nebo někde v moravském sklípku, ve vinařství u Žernosek či na Mostecku. Nicméně je to dobré téma. Stejně jako české hory, města a v neposlední řadě české pivo – nejlépe z malých pivovarů. Europiva zde mají svoje.

ké o historických souvislostech, o památkách a sezonních nabídkách. Dlouhá léta jsme kolem sebe chodili a jako bychom se neviděli. Pojďme tento stav postupně napravovat a zlepšovat. Jak na to? Vyberte ze svého portfolia to nejlepší a prezentujte tuto nabídku. V Powiatu Ostródském i Iławském vám bude předložena nejméně stejně hodnotná „mince“. Nebo přijeďte „na zapřenou“, inkognito, sami brzy poznáte, s čím se vyplatí oslovit potencionální partnery. Závěrem: Powiaty Ostródský a Iławský jsou dost rozlehlé a vyspělé, aby stály za pozornost české turistické veřejnosti a hlavně českým profesionálům v oboru. Jejich turistický potenciál je nesmírně bohatý – nejsou to jen jezera. Specifika rovinatého kraje dávají obrovské možnosti pro cykloturistiku. Cyklostezky jsou značené a většinou vedou po měkkých travnatých cestách s pískovým podložím. Velkého rozvoje a úspěchů v kraji kolem Ostródy a Iławy dosáhla zařízení věnující se kvalifikovaným relaxačním a wellness službám. Vždy ve spojení s kvalitní gastronomií postavenou na regionální produkci a surovinách. Laco Kučera www.powiat.ostroda.pl www.powiat-ilawski.pl

25. STŘEDOEVROPSKÝ VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU

TOP GASTRO & HOTEL

18. - 21. 2. 2016 Výstaviště Praha - Holešovice www.holidayworld.cz ETRH L E V Í Š T Ě V J E N RUCHU O H Í N V O T S E C BLICE U P E R É K S E Č V

Hlavní odborný mediální partner