ELEKTRONICKE DOTAZOVANÍ JAKO ÚČINNÁ TECHNIKA V SOUČASNÉM PEDAGOGICKÉM VÝZKUMU? Milan Pol, Lenka Hloušková,
Úvodem Informační a komunikační technologie se v posledních letech velmi dynamicky rozvíjejí a ovlivňují dění v mnoha oblastech. To platí i o českém školství. Vyjádřením těchto trendů na úrovni školské politiky bylo schválení vládního dokumentu Státní informační politika ve vzdělávání (2000), který se stal rámcem pro mnohé aktivity v oblasti implementace informačních technologií do vzdělávání. Informační technologie se postupně uplatňují při výuce ve školách a stále výrazněji pronikají také do školské administrativy a řízení. Postupně tak vznikají nové možnosti i pro pedagogický výzkum. V našem příspěvku se věnujeme elektronickému, především e-mailovému dotazování v pedagogickém výzkumu v dnešním českém prostředí. Elektronické dotazování chápeme jako techniku sběru dat využívající pro komunikaci mezi výzkumníkem a respondentem webové stránky nebo e-mail. Dotazování prostřednictvím elektronických médií je tématem poměrně novým, které se do-
Petr Novotný,
Jiří Zounek
sud v naší odborné literatuře netěší přílišné pozornosti - ani v textech zaměřených na metodologické otázky pedagogického výzkumu (např. Gavora 1999, 2000, Pelikán 1998).' V zahraniční literatuře se však o něm poměrně často pojednává prakticky již od poloviny 90. let (srov. např. Schmidt 1997, nověji Ranchhod; Zhou 2001, Selwyn; Robson 2003 a mnozí další). Náš výzkumný tým použil elektronické dotazování v rámci výzkumného projektu „Kultura české školy a strategie jejího rozvoje", 2 jehož cílem je poznat kulturu (základní) školy v českém prostředí a identifikovat strategie jejího pozitivního ovlivňování. V rámci jedné z fází výzkumu jsme dotazníkem oslovili reprezentativní vzorek ředitelů základních škol v České republice. V následujícím textu se zaměřujeme na obecnější aspekty elektronického dotazování а к nim vztahujeme poznatky z našeho výzkumu. Na tomto základě se zabýváme vybranými aspekty elektronického, zejména e-mailového dotazování jako techniky sběru dat na základních školách v České
1 V časopisech Pedagogika, Pedagogická orientace a Pedagogická revue (vše 1998 až 2002), e - P e d a gogium (http://epedagog.upol.cz/), v databázi ERIC (2000-2002) a v příspěvcích na Evropských konferencích pedagogického výzkumu (ECER, 2 0 0 0 - 2 0 0 2 ) j s m e nenašli podrobnější pojednání o problematice elektronického (e-mailového) dotazování v pedagogickém výzkumu. Stručnou poznámku o možnostech rozesílání elektronických dotazníků lze nalézt v knize Základy sociologického výzkumu, v kapitole pojednávající o způsobech dotazování prostřednictvím technických zařízení (Surynek; Komárková; Kašparová 2001). 2
G A Č R , grant č. 406/01/1078.
PEDAGOGIKA roč. LIV, 2004
67
republice. 3 V některých případech srovnáváme průběh a výsledky elektronického dotazování s průběhem a výsledky sběru dat pomocí tištěných dotazníků rozeslaných běžnou poštou - ve stejnou dobu stejně velkému počtu respondentů stejného typu. 4 Závěrem se zamýšlíme nad tím, co poznatky z našeho experimentu vypovídají obecněji o možnostech uplatňovat elektronické dotazování v pedagogickém výzkumu v současném českém prostředí.
používané pro tvorbu dotazníků na webových stránkách, nebo aby zadal technickou realizaci odborníkům. Ovšem i při zadání tvorby takového dotazníku např. profesionálním programátorům (nemusí jít o levnou záležitost), je výhodné, aby měl výzkumník jistou znalost těchto technologií a zejména jejich možností. Vytvořený dotazník lze dále propojit s jinými programy, a vytvořit tak systém, který může poskytovat výzkumníkovi takřka okamžitě třeba různá statistická data к další práci.
Nástroje elektronického dotazování Pro sběr dat lze v současné době využít zejména dva základní typy elektronických dotazníků: 5 webové a e-mailové.
Vyplňování webového dotazníku, pakliže jej nelze snadno stáhnout do režimu off line, je do jisté míry časově, tedy i finančně náročné. Zdá se proto, že dotazník publikovaný na webových stránkách pravděpodobněji vyplní respondent, který má snadný a finančně nezatěžující přístup к internetu a běžně s ním pracuje. Tím se však mohou někdy vážně zkreslit charakteristiky výzkumného vzorku, v němž by mohli chybět ti, kteří z jakéhokoliv důvodu nevyužívají služeb sítě Internet, anebo vnímají přístup к němu jako obtížnější.6
Webový dotazník Webový dotazník publikuje výzkumník na internetu v podobě www stránky s dotazníkem. Ten může obsahovat různé typy položek, které má respondent postupně podle instrukcí vyplňovat. Instrukce nebo návodné texty bývají zpravidla součástí dotazníku (využívá se např. hypertextových odkazů). Výzkumník musí respondenta vhodnou formou informovat o existenci dotazníku a požádat ho o jeho vyplnění. Technická stránka tvorby webového dotazníku je poměrně náročná a vyžaduje, aby výzkumník ovládal na pokročilé úrovni postupy (aplikace nebo programovací jazyk)
3
E-mailový dotazník E-mailový dotazník je obvykle administrován prostřednictvím elektronické pošty jako příloha к vlastnímu elektronickému dopisu, v němž by měl být respondent stručně informován o výzkumu a požádán o vyplnění přiloženého dotazníku. Neměla by chybět ani instrukce, jak s dotazníkem
Referujeme o situaci v roce 2002 - s nadějí, že realizace politiky zavádění informačních a komunikačních technologií do škol umístí některé naše negativní zkušenosti a poznatky do „pamětnické epochy". 4 Náhodným výběrem jsme vytvořili soubor tisíce základních škol a jejich ředitelům jsme dotazník na jaře roku 2002 administrovali dvěma způsoby: polovině respondentů (500) běžnou poštou (tištěný dotazník s předepsanou a ofrankovanou obálkou pro zpětné zaslání) a druhé polovině (500) elektronicky. 5 V tomto textu se nevěnujeme zřídka používanému smíšenému typu - dotazníku dosažitelnému na www, který lze stáhnout a vyplnit v režimu off line a následně poslat e-mailem či běžnou poštou. 6 Problém může představovat například cena, kvalita a stabilita připojení к síti Internet prostřednictvím telefonu.
68
pracovat. Tvorba e-mailového dotazníku, podobně jako webového, vyžaduje od výzkumníka přinejmenším pokročilé znalosti práce s různými typy počítačových aplikací. Tvorbu dotazníku je rovněž možné zadat odborníkům, ale i v tomto případě by měl mít výzkumník jistou míru kontroly nad procesem vzniku dotazníku a měl by dbát mimo jiné na to, aby byl vytvořen z technického a uživatelského hlediska takový dotazník, který budou moci relativně snadno vyplnit všichni respondenti zvolené skupiny. Rizika administrace dotazníku elektronickou poštou souvisejí s obecnějšími aspekty tohoto druhu komunikace: respondent může dopis s dotazníkem omylem smazat, je nepravidelným čtenářem svých c-mailů, dostatečně neovládá pokročilejší funkce svého poštovního programu, vyloučeno není ani respondentovo přehlédnutí e-mailu s dotazníkem v množství jiné korespondence. Předpokladem využití možností e-mailových dotazníků u nás je, že s elektronickou poštou pracuje nyní již většina škol a stažení, respektive odeslání dotazníku netrvá dlouho. Navíc při vyplňování dotazníku nemusí být respondent připojen к síti, což lze také považovat za pozitivum uplatnění tohoto typu dotazníku. К využití nástrojů elektronického dotazování v pedagogickém výzkumu Výběr typu dotazníku Při rozhodování, zda použít elektronické dotazování jako techniku sběru dat, se zdá být vhodné zvážit především následující faktory: - předmět výzkumu (je možné, resp. účelné využít ke zkoumání daného jevu či procesu dotazování, popř. elektronické dotazování?); PEDAGOGIKA roč. LIV, 2004
-
technologie/médium (lze pomocí dostupných aplikací vytvořit elektronický dotazník tak, aby odpovídal požadavkům výzkumu? - který typ dotazníku je vhodný?); - možnosti výzkumníka (jaká je vybavenost pracoviště počítači, programy a připojením к síti? - nakolik je výzkumník schopen práce se základními i pokročilejšími aplikacemi?); - cílová skupina respondentů (jaká je vybavenost respondentů moderními prostředky informačních technologií? - mají dobrý přístup к elektronické poště nebo к internetu? - jaká je míra jejich informační gramotnosti?); - možnosti komunikace s respondenty (má výzkumník přístup к c-mailovým či jiným adresám respondentů? - může informovat respondenty o existenci dotazníku kupř. letáčkem, nebo jiným způsobem oznámeni?). Tyto, ale i další okolnosti jsme zvažovali při rozhodování, který typ dotazníku použijeme. I s ohledem na vlastní možnosti jsme se rozhodli využít e-mailový dotazník vytvořený pomocí běžně dostupných kancelářských aplikací, které má к dispozici většina pracovišť а к jejichž využívání postačí uživatelská úroveň znalostí. Výzkumný vzorek tvořili náhodně vybraní ředitelé základních škol v České republice, u kterých lze předpokládat, že komunikace prostřednictvím elektronické pošty se již prakticky stala součástí jejich práce a poměrně jednoduchá manipulace s dotazníkem jim tedy nečiní větší problémy. Také předmět výzkumu jsme považovali za slučitelný se zvolenou technikou sběru dat. Tvorba elektronického dotazníku a práce s ním Tvorba elektronického dotazníku má svoje specifika, tak jako je specifická i práce respondenta s ním. Je proto nutné 69
nejen instruovat respondenta, jak má naložit s dotazníkem jako celkem (kde se dotazník nachází, jak ho uložit, kam ho odeslat apod.), ale také jak postupovat při práci s jednotlivými položkami dotazníku. V rámci našeho výzkumu jsme se snažili, aby měli respondenti co nejméně práce
s technickou obsluhou dotazníku a aby dotazník kladl co nejmenší nároky na jejich znalosti a dovednosti v práci s výpočetní technikou. Motivační dopis obsahoval mj. i návod, jak pracovat s elektronickým dotazníkem jako se souborem uvedeným v příloze (viz Box č. 1).
Box č. 1 Návod к práci s e-mailovým dotazníkem Jak pracovat
s elektronickou
podobou
1. Uložte soubor Dotaznik_Kultura_
české_
dotazníku školy.rtf,
který je v příloze, no pevný disk Vaše-
ho počítače. 2. Otevřete uložený soubor a vyplňte dotazník. Vše potřebné к vyplnění je uvedeno přímo v dotazníku. 3. Po ukončení práce znovu uložte dotazník, aby v něm zůstaly zachyceny všechny Vaše odpovědi. 4. Odešlete e-mail zpět na adresu
[email protected] a nezapomeňte, prosím, připojit soubor
Dotazník_Kultura_ disku.
české_ školy.rtf, který jste právě vyplnili o který se nachází no pevném
Při vytváření elektronické verze dotazníku použitého při výzkumu kultury školy jsme brali v úvahu nejen charakter jednotlivých otázek, ale také to, jaké možnosti skýtá respondentům při vyplňování odpovědí textový editor. Elektronický dotazník jsme ponechali v textovém formátu (*.rtf), aby jeho otevření nečinilo problémy v žádném běžně užívaném textovém editoru. V dotazníku jsme dále u všech typů otázek (škály, uzavřené, otevřené i polouzavřené otázky) při-
pojili návod, jak odpověď označit či jinak uvést. Navíc, v elektronické verzi jsme barevně odlišili názvy jednotlivých oblastí i nápovědných textů - a tím se snažili zvýšit přehlednost dotazníku. Box č. 2 ukazuje na příkladech, že úpravy elektronické verze byly vedeny snahou umožnit respondentům rychlou orientaci v dotazníku a jeho pohodlné vyplnění. Stejným způsobem jsme pak postupovali při úpravě položek u dalších částí dotazníku.
Box ě. 2: Ukázky položek a jejich zpracování v e-mailovém dotazníku P ř í k l a d £. 1 Jste muž - žena (nehodící
se
vymažte)
Příklad i . 2 O t e v ř e n o s t vůči o k o l í p o v a ž u j e t e o b e c n ě p r o š k o l y z a : velmi důležitou
; 2 3 45 6789 *Na tento řádek napište příslušné číslo: 70
nepodstatnou, nevím
10
P ř i k l a d č. 3 O č e m p ř e d e v š í m b y m ě l y š k o l y o t e v ř e n ě k o m u n i k o v a t s o k o l í m ? (vyberte 5 pro Vás nejvíce
důležitých
maximálně
možností)
1. vztazích mezi dospělými a žáky 17.
něčem jiném (vypište):
"Na tento řádek napište
čísla příslušných
odpovědí:
P ř í k l a d č. 4 J a k l z e p o d l e V á s p o d p o r o v a t s n a h y o o t e v ř e n o s t š k o l vůči o k o l í ? (odpověď do
napište
rámečku)
Části textu označené * byly v e-mailovém dotazníku odlišeny pro větší přehlednost jinou barvou.
Administrace elektronických dotazníků Výhodami elektronického dotazování je poměrně rychlá, snadná a levná distribuce dotazníků a dále možnost oslovit v krátké době velký počet respondentů. V případě webového dotazníku je daní za tuto přednost slabá kontrola nad výzkumným vzorkem - dotazník může vyplnit kdokoli. U e-mailových dotazníků má výzkumník nad vlastním procesem administrace jistou míru kontroly. Pokud je aktivována funkce vyžadující potvrzení přečtení doručeného dopisu, lze zjistit, zda respondent zaslaný e-mail - s vlastním dotazníkem, či jen s žádostí o vyplnění dotazníku publikovaném na webových stránkách - přečetl. Také vyskytne-li se velký počet chybných adres, nebo nevyzvednutých c-mailů, může výzkumník na tento stav rychle zareagovat, např. oslovením dalších respondentů (při zachování pravidel pro výběr výzkumného vzorku). Naopak, kontrolu nad věcí ztrácí výzkumník tam, kde je nutné, aby respondent sám učinil při zacházení s dotazníkem sled kroků (uložil přílohu-dotazník na svůj počítač, vyplnil jej, uložil vyplněný dotazník a pak jej v příloze odeslal výzkumníkovi zpět). Pokud respondent nedodrží uvedený postup, dochází к chybám - nejtypiěP E D A G O G I K A roč. LIV, 2004
tější je, že respondent odesílá zpět dotazník, aniž tuší, že jej výzkumník obdrží nevyplněný. V našem výzkumu jsme rozeslali e-mailové dotazníky hromadně prostřednictvím poštovního programu MS Outlook Express. Při rozesílání se ukázalo, že některé adresy z databáze obsahují nepovolené znaky, např. háčky, tudíž nebylo možné je odeslat, e-mailové adresy jsme tedy museli nejdříve opravit, aby mohlo odesílání pokračovat. Při hromadném rozesílání bylo vhodnější posílat elektronické dopisy po menších dávkách (v některých případech může hrozit dočasné zahlcení poštovního serveru). Záhy po odeslání se vrátilo několik e-mailů s hlášeními typu adresa neznámá, adresa zrušena apod. V několika případech byla e-mailová schránka respondenta zaplněna a adresát elektronický dopis neobdržel. Vzhledem к celkově velmi nízké návratnosti (viz dále) jsme se rozhodli po dvou týdnech rozeslat dotazníky podruhé s tím, že jsme z databáze vyloučili adresy škol, jejichž ředitelé nám již odpověděli. V průvodním dopise jsme respondenty znovu požádali o vyplnění. Ukázalo se, že někteří respondenti v první vlně dotazník obdrželi, ale zapomněli vyplnit, к jiným se, podle jejich vlastního vyjádření, dotazník dostal až ve druhé vlně. 71
Aktuálnost a přesnost e-mailových adres Základním předpokladem pro využívání e-mailových dotazníků je všeobecná dostupnost e-mailových adres všech respondentů zkoumané populace, z níž pak výzkumník vybírá (reprezentativní) výzkumný vzorek. Spolehlivost databáze e-mailových adres je úměrná častosti aktualizace a preciznosti jejího zpracování. Případné problémy s aktualizací způsobují, že velikost vybraného a skutečně osloveného vzorku respondentů bývají dvěma odlišnými veličinami, přičemž tato odlišnost se jen obtížně určuje.
Náš tým vedla к využití e-mailového dotazníku nejen snaha vyzkoušet u nás zatím málo používaný typ dotazování, ale také finanční stránka věci. Uplatnili jsme proto polovinu (500) z celkového počtu dotazníků jako dotazníky e-mailové, což znamenalo poměrně významnou úsporu financí. Anonymita respondentů Má-li výzkumník к dispozici e-mailové adresy respondentů, nelze přehlédnout otázku anonymity. Např. e-mailové adresy škol mají v současné době typicky buď formu „institucionální" (např.
[email protected]), nebo „osobní" (
[email protected]). Z toho vyplývají omezené možnosti zachovat anonymitu respondentů. Z výzkumníka však tímto nikdo nesnímá požadavek diskrétnosti. V případě webového dotazníku lze nároky na anonymitu splnit konstrukcí dotazníku, v němž nejsou zařazeny otázky na osobní data, nebo je jejich uvedení ponecháno na vůli respondenta.
Zdá se, že tendence ve využívání elektronické pošty postupně směřují spíše к větší stabilitě adres, tedy ke snaze používat dlouhodobě stejnou e-mailovou adresu (popř. adresy). Zůstává otázkou, zda také v budoucnu budou změny e-mailových adres např. škol překážkou v používání e-mailového dotazníku v pedagogickém výzkumu. Výzkumný vzorek pro naše dotazníkové šetření jsme vybrali z aktuální elektronické databáze Ústavu pro informace ve vzdělávání v Praze. Databáze obsahovala kontaktní údaje potřebné к administraci dotazníku: úplnou adresu, jméno ředitele, e-mailovou adresu školy. V průběhu výzkumu jsme zjistili, že některé adresy jsou již mimo provoz.
O garanci zachování naprosté anonymity jsme v našem výzkumu respondenty ujistili již v průvodním dopise a naprostou diskrétnost jsme zachovávali nejenom ve fázi zpracovávání výsledků, ale i při následném archivování vyplněných elektronických dotazníků.
Finanční náročnost К nesporným výhodám elektronických dotazníků (oproti tištěným) patří jejich relativně malá finanční náročnost, nebereme-li v úvahu případ, kdy by si musel výzkumník zakoupit před vlastním výzkumem veškeré potřebné vybavení (počítač s připojením do sítě, programové vybavení apod.). Většinou tak odpadají náklady na papír, tisk, kopírování a poštovné. Náklady se ovšem v jisté míře přenášejí na respondenta - ten obvykle platí čas, po který je připojen к internetu.
Komunikace výzkumníka s respondenty Elektronické dotazníky vnášejí do výzkumu také nové možnosti komunikace výzkumníka s respondenty, a to v různých fázích výzkumu. Takto lze také využít zpětnou vazbu v předvýzkumu (výzkumník získává od respondentů relativně rychle připomínky, kupř. к dotazníku či jeho jednotlivým položkám). Konečně, i ve fázi vlastního dotazníkového šetření může výzkumník využít příležitost poměrně rychle reagovat na dotazy i jiné podněty respondentů.
72
V průběhu našeho výzkumu jsme s respondenty podobně komunikovali pouze tehdy, jestliže odeslali zpět nevyplněný dotazník. V těchto případech jsme respondenty opětovně vyzvali к vyplnění a odeslání dotazníku, což se ukázalo jako účinné. Šlo však jen o tři případy. Přenosnost dotazníku Do úvah o využití elektronické formy dotazování spadá i přenosnost dotazníku. Zatímco tištěný dotazník si respondent může vzít s sebou kamkoli a vyplnit jej prakticky kdekoli, vyplňování elektronické verze, nemá-li být vytištěna, vyplněna ručně a poslána zpět běžnou poštou, je závislé na výpočetní technice. Respondent tedy obvykle vyplňuje dotazník buď na pracovišti, nebo doma (je-li zvyklý/ochotný pracovat i doma, samozřejmě má-li doma počítač). Ve hře jsou tedy, kromě jiného, i dostupnost počítače, ochota a časové možnosti respondenta. I to může být překážkou a pro některé respondenty snad i důvodem, proč elektronický dotazník nevyplnit. Při našem rozhodování, který typ dotazování a dotazníku pro náš výzkum použijeme, však nebyl tento aspekt významný. Četba a vyplňování elektronických dotazníků respondenty Při použití elektronického dotazníku je respondent primárně veden к vyplňování formuláře přímo v počítači nebo na internetu. Četba elektronických textů je náročnější na orientaci, dříve navozuje únavu apod. Hygienicko-technické podmínky není tedy vhodné podceňovat. Proto může být problematické, je-li respondent nucen číst text z obrazovky a vyplňovat dotazník přímo v elektronické podobě. Z toho lze odvodit i některé specifické požadavky na tvorbu elektronického dotazníku. Týkají se zePEDAGOGIKA roč. LIV, 2004
jména přehlednosti, rozsahu a časové náročnosti vyplnění dotazníku. Respondenta, který musí webový dotazník vyplnit prakticky naráz, obvykle od něj neodchází a znovu se к němu po odpočinku nevrací, můžeme nesplněním těchto požadavků odradit, popřípadě jej tím můžeme vést к úspornějším, a někdy i méně přesným či jinak méně hodnotným odpovědím. Při tvorbě našeho dotazníku jsme se snažili výše uvedené respektovat. Dotazník byl strukturován do pěti zřetelně oddělených částí podle pěti oblastí chodu školy, které jsme sledovali. Časovou náročnost jsme si ověřovali předem s několika spolupracovníky, a vstupovali tak do procesu vlastního dotazování respondentů s přesvědčením, že se pohybujeme na vyšší, ale stále ještě přijatelné hranici časové únosnosti. Návratnost dotazníků Návratnost je samozřejmě základní podmínkou smysluplnosti využití dotazníku jako nástroje sběru dat. Jisté předpoklady bývají v literatuře vztahovány к návratnosti tištěných a běžně administrovaných dotazníků (srov. Gavora 2000), nikoliv však к dotazníkům elektronickým. Návratnost e-mailových, resp. vyplnění webových dotazníků ovlivňuje několik faktorů. Je to mj. vhodná volba typu dotazníku vzhledem ke skupině respondentů, jeho přehledná a jasná koncepce, dostupnost e-mailových adres, dobře zvládnutá administrace a vstřícná komunikace s respondenty apod. Zdaleka ne všichni jsou ochotni vyplnit formulář dotazníku přímo ve vlastním počítači nebo na internetu. Lze předpokládat, že respondent zřejmě dříve vyplní dotazník, který bude uživatelsky přívětivý a přehledný. V práci s takovými respondenty, jako jsou např. ředitelé škol, se ovšem nevyplácí pominout ani únavu rostoucí s průběhem školního roku - žádat vyplnění dotazníků např. 73
v červnu se nevyplácí... Ve hřeje však, zdá se, daleko více faktorů. V našem případě se do dvou týdnů z 500 původně odeslaných e-mailových dotazníků vrátilo 14. Všechny vyplněné přišly během prvních tří dnů po jejich hromadném rozeslání. Ve druhé vlně odpovědí se vrátilo 27 vyplněných dotazníků. Ve třech případech jsme zaznamenali kombinaci využití elektronické a běžné pošty (respondenti elektronický dotazník vytiskli a zaslali jej vyplněný klasickou poštou). Návratnost tištěných dotazníků byla vyšší. Celkově se z 500 běžnou poštou odeslaných tištěných dotazníků vrátilo 124 (návratnost 24,8 %), z 500 dotazníků upravených pro elektronické použití a administrovaných elektronickou cestou bylo doručeno vyplněných zpět 41, další 3 elektronické dotazníky přišly zpět běžnou poštou. Návratnost elektronicky rozesílaných dotazníků tak činila 8,8 %, a to i po dvojí administraci. Zpracování dat z dotazníků К přednostem uplatnění elektronických dotazníků lze také počítat relativně snadné (někdy i automatické) zpracování dat. Výzkumník má přehled o odpovědích respondentů a v případě, že jsou některé z nich nejasné nebo chybějí, může eventuální nedostatky korigovat. Lze tak ostatně činit již ve fázi ověřování dotazníku, a to zabudováním různých kontrolních mechanismů, které mohou respondenta upozornit na přehlédnutí či vynechání odpovědi. Při zpracovávání e-mailových dotazníků použitých při našem výzkumu jsme neuplatnili žádnou aplikaci vhodnou к automatickému zpracování dat. Zajímalo nás však, zda se odpovědi v dotaznících obou skupin nějak odlišují v zásadních parametrech, tzn. v hodnotách identifikačních proměnných a v hodnotách proměnných, které jsou klí74
čové pro vyhodnocení. Proto jsme statisticky vyhodnotili rozdíl (či shodu) v odpovědích obou skupin respondentů. Jediný statisticky významný rozdíl, který jsme mezi těmito skupinami nalezli, se týkal velikosti obce, v níž se škola nachází: ve skupině respondentů, kteří odpověděli na elektronické dotazování, byla nadhodnocena skupina škol z obcí či měst od 2000 do 20 000 obyvatel (56,8 % elektronického vzorku oproti 32,5 % ve vzorku odpovídajícím na tištěný dotazník). Jiné rozdíly v odpovědích jsme mezi oběma skupinami nenašli. Závěrem Technika sběru dat pomocí dotazníku je poměrně široce popsána v metodologické literatuře a tištěný dotazník je hojně využíván nejen v pedagogice, ale i v jiných vědních disciplínách. Naproti tomu elektronické dotazování je v českém pedagogickém výzkumu relativně novým jevem. Náš tým se proto rozhodl v rámci výzkumu zjistit, zda je jeden z jeho typů, e-mailový dotazník, takovou technikou sběru dat, kterou mohou výzkumníci v našem prostředí použít jako alternativu tištěného dotazníku. Námi provedený experiment naznačuje, že v současné době si lze jen těžko představit e-mailový dotazník jako hlavní techniku sběru dat na základních školách v České republice, a to především vzhledem к jeho velmi nízké návratnosti. Je to jistě škoda, neboť je zřejmé, že elektronické dotazování by mohlo skýtat výzkumníkům řady výhod - relativní rychlost získání odpovědí od respondentů, snadná, rychlá a finančně nenáročná komunikace s respondenty, možnost podstatně rychlejšího a přesnějšího zpracování dat získaných e-mailovým dotazníkem, je-li vytvořen systém umožňující takové zpracování apod. V těchto i dalších směrech má elektronické dotazování významný potenciál. Navíc,
v našem případě neznamenala elektronická podoba dotazníku selekci mezi respondenty. Návratnost je ovšem samozřejmě podmínkou naprosto klíčovou. Kde hledat příčiny j e j í h o nesplnění? V respondentech, výzkumnících, či v povaze média? Je český pedagogický výzkumník dnes v situaci, kdy může využít elektronická média, ale má co do činění s technologicky nevybavenými, popř. méně zdatnými či zkušenými respondenty-uži vateli. informačních technologií, kteří jsou zvyklí na „klasický" papír a poštu a prostě jim ještě nějakou dobu potrvá, než se změní? Anebo snad je skupina respondentů-ředitelů základních škol v něčem výrazně specifická? Či snad je velmi citlivý předmět výzkumu? A je český výzkumník připraven začít používat elektronické dotazníky s tím, že se bude snažit využít jejich silné stránky a omezit působení stránek slabých? V čem vidět případná omezení související s povahou média? Nejsou právě elektronická média, jejich relativní novost a sofistikovanost sama o sobě hlavní překážkou širšího využití respondenty? Hledání odpovědí na tyto, ale jistě i mnohé další otázky není bez významu - možnost využívání elektronických médií v pedagogickém výzkumu zůstává z řady důvodů velmi lákavá. Literatura: FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha : Portál, 2000. 256 s. ISBN 80-7178-367-6. GAVORA, P. Úvod do pedagogického vý-
PEDAGOGIKA roč. LIV, 2004
skumu. Bratislava: Univerzita Komenského, 1999. 236 s. ISBN 80-223-1342-4. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6. GIDDENS, A. Sociologie. Praha : Argo, 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4. CHYTÍLEK, R.; KRPEC, O. Informační technologie na MU a Celouniverzitni počítačová studovna (CPS) očima studentů. (výzkumná zpráva) [cit. 2002-1022]. Dostupný z:
. PELIKAN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, 1998. 270 s. ISBN 80-7184-569-8. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha : Portál, 2000. 272 s. ISBN 80-7178-399-4. RANCHHOD, A.; ZHOU, F. Comparing respondent of e-mail and mail surveys : understanding the implications of technology. Marketing Inteligence & Planning, 2001, 19, 4, s. 254-262. SELWYN, N.; ROBSON, K. Using e-mail as a research tool. [cit. 2003-01-28]. Dostupný z: . SCHMIDT, W.C. World-Wide Web Survey Research : Benefits, Potential Problems and Solutions. Behaviour Research Methods, Instruments and Computers, 1997, 29, s. 303-304. SURYNEK, A.; KOMÁRKOVÁ, R.; KAŠPAROVA, E. Základy sociologického výzkumu. Praha : Management Press, 2001. 160 s. ISBN 80-7261-038-4.
75