Ekonomické aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením Economic Aspects of Employing People with Disability

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Kabinet profesní přípravy

Bc. Michaela Šuková

Ekonomické aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením Economic Aspects of Employing People with Disability Bakalářská práce

Mgr. Martin Fink

Olomouc 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vykonala samostatně pod vedením Mgr. Martina Finka a použila jsem informační zdroje uvedené v závěru práce.

Olomouc …………………

……………………………... Bc. Michaela Šuková

Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martinu Finkovi za odborné vedení, cenné rady a dostatek trpělivosti v průběhu psaní mé bakalářské práce. Na tomto místě bych také ráda poděkovala své rodině a příteli za podporu a pomoc v průběhu celého studia.

Obsah Úvod............................................................................................................................. 6 1

2

3

Definice osoby se zdravotním postižením .......................................................... 7 1.1

Definice dle Světové zdravotnické organizace ....................................... 7

1.2

Definice dle speciální pedagogiky .......................................................... 7

1.3

Definice dle zákona o sociálních službách.............................................. 8

1.4

Definice dle zákona o zaměstnanosti .................................................... 10

1.5

Osoba se zdravotním postižením .......................................................... 11

Příprava na trh práce ........................................................................................ 12 2.1

Primární vzdělávání .............................................................................. 13

2.2

Sekundární a terciární speciální vzdělávání .......................................... 15

2.3

Podporované zaměstnávání ................................................................... 16

2.5

Požadavky k efektivnímu uplatnění se na trhu práce ............................ 19

Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením ..................................... 19 3.1

Chráněná pracovní místa ....................................................................... 20

3.2

Práva a povinnosti zaměstnavatele........................................................ 22

4

Shrnutí teoretických východisek ...................................................................... 23

5

OZP v zaměstnání a kvalita jejich života ........................................................ 26

6

5.1

Definice pojmu „kvalita života“............................................................ 26

5.2

Psychologické vlivy na uspokojení potřeb kvality života OZP ............ 28

5.3

Sociální vlivy na uspokojení potřeb kvality života OZP ...................... 30

5.4

Ekonomické vlivy na uspokojení potřeb kvality života OZP ............... 32

Finanční příjmy.................................................................................................. 33 6.1

Struktura sociálních dávek a příspěvků pro OZP .................................. 33

6.1.1 Dávky státní sociální podpory ........................................................... 34 6.1.2 Dávky pomoci v hmotné nouzi.......................................................... 37 6.1.3 Příspěvek na péči ............................................................................... 38 4

6.1.4 Dávky pro OZP.................................................................................. 39 6.1.5 Podpora v nezaměstnanosti ............................................................... 40 6.1.6 Důchodové pojištění – invalidní ........................................................ 41 6.1.7 Přehled zvýhodnění pro OZP ............................................................ 42 6.2

Srovnání příjmů OZP a osoby bez ZP................................................... 44

6.3

Případová studie – srovnání výše příjmu OZP a osoby bez ZP ............ 49

Závěr.......................................................................................................................... 52 Anotace ...................................................................................................................... 54 Literatura a prameny .............................................................................................. 55 Seznam zkratek ........................................................................................................ 58 Seznam tabulek ........................................................................................................ 59 Příloha ....................................................................................................................... 60

5

Úvod S osobami se zdravotním postižením (dále v textu jen OZP) se setkáváme každý den, ať už je to na úřadě, v obchodě nebo prostě jen na ulici. Pro OZP by však bylo ideální setkávat se s lidmi na svých pracovištích při výkonu běžné pracovní činnosti. Informací o zaměstnávání OZP zaměstnavatelé nemají mnoho i přes to, že stát vytváření speciálních pracovních míst pro OZP podporuje a legislativně ukotvuje. Pro každého člověka je nutná příprava na volný trh práce formou vzdělávacího systému. V případě, že OZP nezvládnou výuku běžného vzdělávacího systému, je jim umožněno dosáhnout základního, ale i profesního vzdělání ve speciálním školství. Základním předpokladem pro uplatnění se na volném trhu práce je především motivace OZP k vykonávání pracovní činnosti a aktivní přístup potenciálního zaměstnavatele jako je například vytváření speciálních chráněných pracovních míst pro OZP, přizpůsobování pracovního prostředí a pracovních podmínek. Stát přistupuje k zaměstnávání OZP a vytváření chráněných pracovních míst aktivní politikou zaměstnanosti formou finančních příspěvků a dotací poskytnutých zaměstnavateli. Integrace OZP do pracovního prostředí má psychický, sociální a ekonomický vliv na realizaci plnohodnotného života. Pracovní činností jsou uspokojovány materiální i nemateriální potřeby jedince se zdravotním postižením (dále v textu jen ZP). Začlenění do pracovního prostředí, umění komunikace se spolupracovníky, ale i vyšší příjmy plynoucí ze zaměstnání, to vše má vliv na kvalitu jejich života. Cílem mé práce je zjistit, zda struktura státní podpory (sociální a zaměstnanecké) ovlivňuje příjmy OZP více, než jednotlivce bez ZP, a tedy zda uplatnění se na trhu práce zvyšuje kvalitu života OZP. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první části práce definuji přesné vymezení OZP, přípravu na trh práce a legislativně zakotvené souvislosti se vznikem speciálních pracovních míst. Ve druhé části práce popisuji, jaké vlivy má uplatnění se na volném trhu práce na kvalitu života OZP. Dále analyzuji celý systém státní sociální podpory, kterého může populace vyžít při náhlém ocitnutí se s nízkým příjmem. Na konci práce srovnávám případové studie OZP a jedinců bez ZP z hlediska využití tohoto systému.

6

1 Definice osoby se zdravotním postižením Lidé se ZP jsou přirozenou součástí dnešní populace. Je možné se s nimi setkat na jakémkoliv místě v jakoukoliv dobu. Každý z nich je svébytný s osobnostními charakterovými rysy a se stejnými lidskými právy a lidskou důstojností jako celá společnost. OZP není společností odmítána, naopak je vnímána velice solidárně. V krajních mezích však může dojít až k takovému pohledu, že jedinec je nesamostatný, závislý, potřebující celodenní ochranu a péči, což vede však ke zkreslení celého stavu. Proto je nutné si vymezit pojmy jako je zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, stupeň závislosti a druh invalidity.

Definice dle Světové zdravotnické organizace

1.1

Světová

zdravotnická

organizace

WHO

přímo

nedefinuje

pojmy

osoba

se zdravotním postižením, ani zdravotní postižení samotné. „Mezinárodní klasifikace neklasifikuje osoby, ale popisuje a klasifikuje situace každého člověka v řadě okolností, vztahujících se ke zdraví.“1Stupeň postižení u OZP vyjadřuje tzv. disabilita. „Disabilita je snížení funkčních schopností na úrovni těla, jedince nebo společnosti, která vzniká, když se občan se zdravotním stavem (zdravotní kondicí) setkává s bariérami prostředí.“2 Každý člověk má tedy různé úrovně svého zdraví, které nejsou stejné a jednoznačně popsané a v průběhu času se setkává s nástrahami z vnějšího okolí, které jeho stav ovlivňují. Mezi tyto bariéry lze například zařadit již samotnou řeč a porozumění, ale také učení se, vzdělávání, schopnost pracovního výkonu nebo i péči o vlastní osobu.

Definice dle speciální pedagogiky

1.2

Jedinci s mentálními, smyslovými a tělesnými odlišnostmi od společnosti byli sledování zprvu z medicínského pohledu, postupem času se k němu přidal také pohled právnický a pedagogický. Speciální pedagogika je věda relativné mladá. Její počátky sahají k 18. století, ale do konečné podoby se zformovala teprve až v 60. a 70. letech 20. století. 1 2

WHO, Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví. s. 9. Tamtéž. s. 9.

7

ZP je specifické určitou odchylkou od normálního stavu. Toto vybočení, často v literatuře uváděno jako vada, též defekt, mívá svou příčinu v psychické, senzorické, somatické nebo sociální oblasti.3 Vývojem terminologie ve speciální pedagogice se od pojmu defekt ustupuje a uvádí se následující pojmy. „Používáme pro označení osob s defektem více termínů: člověk postižený, znevýhodněný, s postižením, handicapovaný, zdravotně postižený, se speciálními výchovnými a vzdělávacími potřebami, člověk se speciálními potřebami, výjimečný aj. Uvedené pojmy označují následující skupiny jedinců: -

zrakově postižení,

-

pohybově postižení,

-

řečově postižení,

-

sluchově postižení,

-

mentálně postižení (mentálně retardovaní),

-

obtížně vychovatelní (s poruchami chování),

-

jedinci se specifickými poruchami učení a chování,

-

jedinci s vícenásobným postižením.“4

ZP je trvalý, často neměnný stav jedince, který má vliv na celý průběh jeho života, a to v oblasti biologické, psychické, sociální i ekonomické.

Definice dle zákona o sociálních službách

1.3

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje pojem zdravotní postižení jako „zdravotní postižení tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na jiné pomoci.“5 Tento zákon dále rozlišuje čtyři stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby do osmnáctého roku života a po osmnáctém roku následujícím způsobem: -

osoba do osmnáctého roku života o stupeň I – lehká závislost – jestliže osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři základní životní potřeby,

3

Srov. RENOTIÉROVÁ, Marie et al. Speciální pedagogika. s. 9 – 19. Tamtéž. s. 18. 5 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 4

8

o stupeň II – středně těžká závislost – jestliže osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopna zvládat čtyři nebo pět základních životních potřeb, o stupeň III – těžká závislost – jestliže osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopna zvládat šest nebo sedm základních životních potřeb, o stupeň IV – úplná závislost – jestliže osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopna zvládat osm nebo devět základních životních potřeb a vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné fyzické osoby, -

osoba po osmnáctém roku života o stupeň I – lehká závislost – jestliže osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, o stupeň II – středně těžká závislost – jestliže osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, o stupeň III – těžká závislost – jestliže osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, o stupeň IV – úplná závislost – jestliže osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb a vyžaduje každodenní pomoc nebo péči jiné fyzické osoby.

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí zvládání následujících základních životních potřeb: -

mobilita,

-

orientace,

-

komunikace,

-

stravování,

-

oblékání a obouvání,

-

tělesná hygiena,

-

výkon fyziologické potřeby,

-

péče o zdraví, 9

-

osobní aktivity,

-

péče o domácnost (nehodnotí se u osob do osmnáctého roku věku).6

Definice dle zákona o zaměstnanosti

1.4

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti definuje OZP jako „fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními a) ve třetím stupni – osoby s těžším ZP, b) v prvním nebo druhém stupni, c) rozhodnutím úřadu práce vydaným krajskou pobočkou Úřadu práce uznána zdravotně znevýhodněnou.“7 Dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění „je pojištěnec invalidní, jestliže

z důvodu

dlouhodobě

nepříznivého

zdravotního

stavu

nastal

pokles

jeho pracovní schopnosti nejméně o třicet pět procent. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla: a) nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70%, jedná se o invaliditu třetího stupně.“8 Podle stupně postižení se přidělují průkazy TP, ZTP nebo ZTP/P OZP, starším jednoho roku, u nichž jsou omezeny jejich pohybové nebo orientační schopnosti. Průkaz TP (těžké postižení) je připuštěn osobám, kterým je uznána invalidita prvního stupně, ZTP (zvlášť těžké postižení) je přiznán osobám s uznanou invaliditou druhého stupně a průkaz ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) je vydán osobám s uznanou invaliditou třetího stupně. Tyto průkazy s sebou nesou jisté výhody a slevy, jež ukotvuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, zejména příloha číslo tři.

6

Srov. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 8 Tamtéž. 7

10

Osoba se zdravotním postižením

1.5

Statistická data, která by popisovala počty OZP, či počty osob s konkrétním ZP, nejsou nikde přesně uvedena. Důvodem toho je zásah do osobního soukromí těchto osob a jejich právní ochrany. Literatura však uvádí, že v České republice je přibližně deset procent OZP. K 1. 1. 2011 z celkového počtu 10 532 770 obyvatel České republiky je 60 038 osob se zrakovým postižením, 301 244 osob s pohybovým postižením, 60 038 osob s řečovým postižením, 100 064 osob se sluchovým postižením, 300 191 osob s mentálním postižením.9 Tab. 1: Přehled OZP k 1. 1. 2011 v České republice.

Celkový počet obyvatel

10 532 770

Celkový počet osob se zrakovým postižením

60 038

Celkový počet osob s pohybovým postižením

301 244

Celkový počet osob s řečovým postižením

60 038

Celkový počet osob se sluchovým postižením

100 064

Celkový počet osob s mentálním postižením

300 191

Zdroj: Vlastní zpracování dle MICHALÍK, J., & kol., Zdravotní postižení a pomáhající profese. s. 37

Na OZP bývají různé úhly pohledů majoritní společnosti. Tyto pohledy mohou být jak pozitivní, tak negativní. Asi nejvíce populace se však na tyto osoby dívá jako na zcela závislé, odkázané na péči někoho dalšího, avšak může v nich vidět také hrdiny, kteří se snaží bojovat s postižením, aby se co nejvíce přiblížili či předčili majoritní společnost. Řada jedinců však na osoby OZP shlíží jako neužitečné a zbytečné, vysávající peníze ze státu, potrestané za své hříchy a neopatrné jednání. Často jsou tyto druhy názorů majoritní společnosti zapříčiněné nedostatečnou informovaností o povědomí OZP. Hlavní kořeny problému této nevědomosti spočívají především na straně státu, který neprovádí dostatečné množství informativních akcí o životě lidí se ZP, jeho potřebách a i o nich samotných, jejich vlastnostech a vzorcích chování. OZP je lidskou bytostí jako každý jiný člověk, a proto je nutné tak na ni nahlížet. Má svá lidská práva, povinnosti a důstojnost, kterou je nutné respektovat.

9

Srov. MICHALÍK, Jan et al. Zdravotní postižení a pomáhající profese. s. 38.

11

2 Příprava na trh práce Vzhledem ke specifikům OZP je vzdělávání důležitým aspektem jejich přípravy na vstup volného trhu práce. V následující kapitole nastíním organizaci (typy) vzdělávání a s ním související legislativu. Jedinec se ZP se stejně jako osoba z majoritní (intaktní) společnosti potřebuje vzdělávat. Je to pro něj nutné především z toho důvodu, aby dokázal primárně sám sebe obsloužit a uspokojit své vlastní fyziologické potřeby. Zásadním pro něj také je, aby se naučil komunikovat se svým okolím, dokázal porozumět požadavkům a respektovat předpisy a normy, které se jsou od něj očekávány. V neposlední řadě konečným vyústěním celého vzdělávacího procesu, v ideálním případě je uplatnění se na trhu práce, což vede v konečném důsledku k uspokojení vlastních psychických, sociálních a ekonomických potřeb. Vzdělávací zařízení a instituce v České republice vymezuje především zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, nazýván jako školský zákon, a další prováděcí předpisy. Dle vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných se „formy speciálního vzdělávání žáků se ZP rozdělují do následujících druhů: -

forma individuální integrace,

-

forma skupinové integrace,

-

ve škole samostatně zřízené pro žáky se ZP,

-

kombinací tří výše uvedených forem.“10

Klíčovou podmínkou integrace je přijetí žáka se ZP mezi spolužáky, kde převládají kladné aspekty nad zápornými. Je nutné, aby se integrovaný žák nestal terčem posměchu a agresivních útoků ze strany jeho spolužáků a aby nezůstal zcela izolován mimo kolektiv. Také druhý extrém je nežádaný, a to kdy se učitel věnuje žákovi se ZP až příliš a na zbytek třídy mu nezbývá žádný čas.11 Pojem integrace je velice široký pojem a lze jej definovat různě, co se týče hlediska profesionality, ale i úhlu pohledu toho, kdo se integrací zajímá, či kdo je jejím subjektem.

10

Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 11 Srov. VÍTKOVÁ, Marie. Integrativní školní (speciální) pedagogika. s. 10.

12

„Základní podmínkou integrace je přijetí psaných, fixovaných i nepsaných norem existence majoritní společnosti, hlavním způsobem řešení integrace je začlenění znevýhodněných lidí do institucí majority intaktních.“12 „Z pohledu speciální pedagogiky, která je zaměřena na teorii a praxi podpory dětí, mládeže a dospělých, kteří vykazují postižení nebo jsou postižením ohroženi, je integrace v tomto smyslu spíše závazným úkolem, který je popisován jako princip, proces a cíl. Vztahujeme – li integraci na výchovu a vyučování, míní se integrací ze speciálně pedagogického hlediska realizace nutných opatření pro děti a mládež v obecném pedagogickém systému.“13 Integraci je tedy možné chápat jako dynamický jev, který však je nekončící, vzájemného soužití majoritní a minoritní společnosti, společnosti intaktních a OZP, uskutečňující bez rozdílu věku, tak, že společně dodržují psaná i nepsaná pravidla. S pojmem integrace se v dnešní době začíná čím dál více používat také pojem inkluze a to zejména v oblasti školství. „Celý proces je založen na tom, že každé zdravotně znevýhodněné dítě (až na výjimky, kdy tomu brání velmi závažné postižení či defekt) je prvotně zařazeno do běžné školy mezi intaktní spolužáky bez ohledu na typ jeho postižení. Teprve v případě, kdy se prokáže, že dítě není objektivně (prokazatelně) schopné běžnou školní docházku zvládnout, nastupuje další řešení v podobě nabídky jeho umístění ve speciálním zařízení, stacionáři nebo v domácí péči. V případě integrace je tomu spíše naopak, postižené dítě nejprve navštěvuje speciální školské zařízení a zdá – li se rodině i příslušným odborníkům, že by mohlo zvládnout běžnou školu, je do ní přeřazeno.“14

Primární vzdělávání

2.1

Dítě se ZP může být začleněno do běžné mateřské školy po písemném vyjádření školského poradenského pracoviště, popřípadě registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost a souhlasu ředitele mateřské školy. Pokud však není schopno zvládnout základní požadavky běžné mateřské školy, je po rozhodnutí a souhlasu rodičů, řádné konzultaci a doporučení odborníků a souhlasu ředitele přeřazeno do mateřské školy speciální. Mohou být také vytvořeny speciální třídy při běžné mateřské škole. 12

NOVOSAD, Libor. Některé aspekty socializace lidí se zdravotním postižením. s. 12. VÍTKOVÁ, Marie. Integrativní školní (speciální) pedagogika. s. 15. 14 NOVOSAD, Libor. Některé aspekty socializace lidí se zdravotním postižením. s. 14. 13

13

Základní škola praktická a základní škola speciální jsou svými výchovnými a vzdělávacími postupy přizpůsobeny úrovni a druhu postižení žáků, jejich psychickému i fyzickému vývoji. „Vzhledem ke značné variabilitě jejich schopností a dosažené úrovně vědomostí, dovedností a návyků je nezbytné uplatňovat při jejich vzdělávání individuální přístup, odpovídající jejich vývojovým a osobnostním zvláštnostem.“15 Výchova i vzdělávání žáků v základní škole praktické je zaměřeno především na rozvíjení osobnosti žáků, získávání nových vědomostí, dovedností a návyků potřebných a uplatnitelných v praktickém životě. Působení základní školy praktické má také značný vliv na odstranění negativních návyků a vzorců chování žáků, které získali v jejich sociálním prostředí, jež přímo působí na jejich vývoj. Důraz v těchto typech škol je kladen především na hlasový a písemný projev žáka, jeho schopnost komunikace a dorozumění se, ale také na jeho manuální zručnost a fyzickou aktivitu. 16 „Posláním základní školy praktické je vybavit absolventy takovými vědomostmi, dovednostmi a návyky, které je připraví po absolvování na přijetí (a absolvování) odborného učiliště, praktické školy a v současnosti již také středního odborného učiliště, eventuelně dalších typů středních škol.“17 Cílem výuky v základní škole speciální je osvojení si základních vědomostí, dovedností, schopností a návyků tak, aby absolventi byli s nejvyšším možným účelem schopni dosáhnout obsluhy a péče (nejen hygienické) o svou vlastní osobu a minimalizovat tak závislost na rodinném příslušníkovi, či třetí osobě. Hlavním cílem je vybavit děti triviem základních vědomostí a dovedností, tedy naučit žáky základní školy speciální psát, číst a počítat. Důraz je kladen také na rozvoj motoriky, základní komunikační a dorozumívací techniky tak, aby žáci byli schopni pěstovat vztah nejen k sobě samému, ale také ke svému sociálnímu prostředí, se kterým budou schopni jasně komunikovat a rozumět obsahu i smyslu této komunikace. Důležitým východiskem výuky je uplatnění absolventů na trhu práce i v těch nejjednodušších pracovních činnostech, ale také jejich příprava na následné vzdělávání se. Základní

15

KREJČÍŘOVÁ, Olga. MANUÁL základních postupů jednání při kontaktu s osobami s mentálním postižením. s. 9. 16 Srov. FRANIOK, Petr. Vzdělávání osob s mentálním postižením. s. 50. 17 Tamtéž. s. 50.

14

škola speciální je určena pro ty žáky, kteří již nejsou schopni zvládat výuku a učivo základní školy praktické.18 Pokud žák není schopen zvládat požadavky základní školy speciální, může docházet do tzv. přípravného stupně, což je nižší stupeň základní školy speciální.19 Rehabilitační třída základní školy speciální je zaměřena na děti s těžkým ZP, které doposud nemohli být jinak vzdělávány vzhledem k jejich stupni ZP. Mohou sem docházet absolventi tříletého přípravného stupně, kteří však nejsou schopni zvládat požadavky

základní

školy

speciální.

Součástí

vybavení

rehabilitační

třídy

jsou kompenzační pomůcky, které slouží dětem k cvičení anebo rehabilitaci.20

Sekundární a terciární speciální vzdělávání

2.2

Odborná profesní příprava žáků se ZP pokračuje v rámci sekundárního vzdělávání. Studenti se mohou vzdělávat na běžných středních školách, středních odborných učilištích mezi intaktními studenty, anebo se mohou dále vzdělávat specifickou profesní přípravou zajištěnou na odborných učilištích a praktických školách s tříletou, dvouletou nebo jednoletou dobou výuky. Odborná učiliště se nijak zvlášť neliší od základní školy praktické, spíše na ní přímo navazují. Mezi jeho cíle patří prohloubení teoretických znalostí studenta se ZP, které získal na předešlém stupni vzdělávání. Hlavním cílem je však odborná profesní příprava, aby měl absolvent nejvyšší možnou míru uplatnění se na trhu práce. Mezi nejčastější obory vzdělávání na odborném učilišti patří tesařské, truhlářské, zednické, malířské a knihařské práce, které jsou vyučovány po dobu dvou nebo tří let studia.21 „Značné problémy při své přípravě na pracovní uplatnění donedávna měli absolventi základních škol speciálních a někteří absolventi základních škol praktických, kteří ukončili školní docházku v nižším než posledním ročníku. Proto byl vytvořen model praktické školy jako vzdělávací nabídky dalšího vzdělávání pro mentálně postižené a jinak znevýhodněné mládeže, jež se vzhledem k úrovni svých rozumových schopností,

18

Srov. FRANIOK, Petr. Vzdělávání osob s mentálním postižením. s. 55 – 58. Srov. Tamtéž. s. 60 – 61. 20 Srov. Tamtéž. s. 63 – 65. 21 Srov. Tamtéž. s. 65. 19

15

případně z důvodu dalších vad a onemocnění, nemůže vzdělávat v odborných učilištích ani v jiných středních školách.“22 Cílem výuky je také rozvoj komunikačních schopností, a to jak v oblasti písemného, tak mluveného projevu, navozování sociálních vztahů a spolupráce, podílení se na ochraně životního prostředí, porozumění a dodržování psaných norem a předpisů, osvojení si pracovních dovedností a návyků. Absolventi praktické školy se nejčastěji uplatní jako pomocní pracovníci ve zdravotnictví, sociální sféře, ale také ve výrobních podnicích, zemědělství a lesnictví.23 OZP se po absolvování střední školy, vykonání maturitní zkoušky a přijetí na vyšší odbornou či vysokou školu mohou dále vzdělávat. Počet studentů se ZP na vysokých školách je stále rostoucí, čímž se také zvyšují možnosti jejich pracovního uplatnění. Studenti si však často vybírají obor studia ne dle preferencí a vztahu k danému tématu, ale podle dostupnosti školy a vyžadujících standardů, například bezbariérového přístupu. Vzhledem k vyspělosti naší země již mnoho škol studium OZP zajišťuje anebo se o to v blízké budoucnosti pokusí.24

Podporované zaměstnávání

2.3

Po ukončení školní docházky by měli být OZP připraveny uplatnit se na volném trhu práce ve svém oboru (profesi). Vzhledem k tomu, že aktuální počet uchazečů na jedno pracovní místo je sedmnáct osob25, je i pro intaktního člověka v dnešní době velmi těžké najít a udržet si práci. Proto je nutné lidem se ZP nabídnout pomoc ve správném čase a na správném místě. Tzv. tranzitní programy spolupracují se žáky se ZP již během školní docházky, z důvodu snadnějšího přestupu ze školy do pracovního života. Tranzitní programy představují úzkou spolupráci škol, které vysílají své studenty, se zaměstnavateli, kteří je připravují na profesní život. Tento způsob přípravy lze přirovnat k výkonu praxe s tím rozdílem, že zpravidla zaměstnavatel OZP učí a připravuje na výkon dané pracovní činnosti dle svých představ, a po ukončení a absolvovaní školy, zaměstnavatel tohoto žáka zaměstnává. Žák během studia může vystřídat více zaměstnavatelů, aby našel takovou pracovní činnost, která bude v souladu s jeho ZP a kterou bude 22

FRANIOK, Petr. Vzdělávání osob s mentálním postižením. s. 66. Srov. Tamtéž. s. 67 – 69. 24 Srov. MICHALÍK, Jan et al. Zdravotní postižení a pomáhající profese. s. 86 – 87. 25 Nezaměstnanost v lednu 2013 nejvyšší v historii [online].[cit. 15. 02. 2013]. 23

16

úspěšně zvládat. Tranzitní programy jsou také prvním krokem k pracovní seberealizaci, kdy se studenti učí základním pracovním návykům jako je vstávání do práce, dodržování termínů příchodu a odchodu z práce, vykonávání pracovní činnosti, porozumění a plnění zadaných úkolů a také navozování sociálních vztahů. Často lze také rozšířit pole vzdělanosti pomocí vzdělávacích kurzů, školících programů, rekvalifikačních kurzů, které nabízí například úřady práce nebo agentury, které se zabývají hledáním práce. Nejúčinněji však v hledání pracovního místa pro OZP slouží program podporovaného zaměstnávání. Tento program se začal formovat od roku 1995 a není nijak zakotven v právním systému České republiky, avšak je financován z jejího rozpočtu a z prostředků Evropské unie a poskytují ho nevládní organizace. Česká unie pro podporované zaměstnávání jej definuje jako „podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a udržet si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální dlouhodobou podporu poskytovanou před i po nástupu do práce.“26 „Hlavním cílem je umožnit lidem z cílové skupiny získat a udržet si takové zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem. Současně je cílem zvýšit úroveň samostatnosti uživatelů služeb – zprostředkovat vytvoření či rozvinutí jejich dovedností potřebné k nalezení, získání a udržení si práce, posílení jejich pracovních návyků a rozšíření zájmu o profesní rozvoj.“27 Podporované zaměstnávání se svými charakteristickými znaky liší od jiné formy zaměstnávání. Mezi typické paří okamžité umístění OZP na pracovní místo, čímž neprobíhá vzdělávání potřebné k výkonu pracovní pozice před zaměstnáním, ale trénink dovedností trvá ihned na pracovišti po nástupu do práce. Jedinec se tedy učí zvládání požadavků, které jsou od něj požadovány, přímo na pracovišti, což má také pozitivní vliv na sociální integraci, navazování kontaktů a komunikaci s ostatními pracovníky. OZP tedy vykonává svou pracovní činnosti na stejném místě, kde se pohybují také ostatní, intaktní či zdravotně postižení, spolupracovníci, se kterými společně vykonávají práci. Důležitým prvkem seberealizace je právě získání

26

Česká unie pro podporované zaměstnávání In KREJČÍŘOVÁ, Olga et al. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. s. 18. 27 Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. s. 16

17

zaměstnání. Pro OZP to neznamená pouze vyplnění volného času, ale především získání financí pro svoji obživu, kdy OZP vykonává stejné pracovní činnosti ve stejném časovém rozsahu jako intaktní spolupracovníci. Doba podpory však zpravidla netrvá déle než dva roky a je určena potřebami daného jedince. Pokud OZP potřebuje podporu po dobu delší než dva roky, musí být zajištěna jiným způsobem, často osobní asistencí. Při poskytování podpory se vychází z možností člověka, ne z jeho omezení. Pracovní prostředí se tak upravuje, aby docházelo k co nejvyšší míře úspěšného pracovního uplatnění. Nutný v celém procesu podporovaného zaměstnání není pouze přístup zaměstnavatele nebo poskytovatele služby podporovaného zaměstnávání, ale především je to aktivní přístup samotného příjemce služby, tedy OZP.28 Existence tzv. job klubů je pro politiku zaměstnanosti také značným přínosem. Jejich podstata spočívá ve skupinové práci, kdy se zaměstnané OZP setkávají na pravidelných schůzkách v určité době s OZP hledajícími práci. Na setkáních se učí rozvíjet dovednosti, které potřebují k získání práce, jež mohou také nacvičovat v modelových situacích k tomu určených, v hraní rolí na zaměstnavatele a jeho potenciálního zaměstnance, či učení se psaní životopisu, motivačního dopisu a orientaci v inzerátech s nabídkou práce. Obdobou job klubů je peer counceling, které se vyznačuje sdělováním zkušeností mezi vrstevníky.29 Motivace osoby, uživatele, je v procesu podporovaného zaměstnávání velice důležitá. Bývá zajišťována pomocí tzv. empowermentu (power = síla, moc). Jeho podstata spočívá v tom, že jedinec ví, co a čeho je schopen a také co on sám chce dělat a čeho chce dosáhnout. Hlavním úkolem empowermentu je podpora uvědomění si, proč chce uživatel podporovaného zaměstnávání pracovat a co od pracovního života očekává.30 OZP, která dlouhodobě nemůže najít zaměstnání, si snadno zvyká na život v domácnosti a odvyká si základním návykům, kterým se učila ve škole, čímž si přivyká na

stereotypy

každodenního

života

bez

jakýchkoliv

závazků.

Dlouhodobá

nezaměstnanost má značně demotivující vliv na jedince, který pracovat chce i v majoritní společnosti.

28

Srov. KREJČÍŘOVÁ, Olga et al. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. s. 18 - 19. 29 Srov. Tamtéž. s. 32. 30 Srov. Tamtéž. s. 35.

18

Požadavky k efektivnímu uplatnění se na trhu práce

2.5

„Osmero požadavků pro efektivní uplatnění osob zdravotně znevýhodněných na trhu práce: 1) eliminovat omezené možnosti absolventů praktických škol a odborných učilišť při uplatnění se na otevřeném trhu práce, 2) požadavek uceleného systému profesní přípravy OZP, 3) požadavek tvorby chráněných dílen a chráněných pracovišť, 4) významnost a nezastupitelnost postavení úřadů práce při pomoci OZP při uplatnění na otevřeném trhu práce, 5) využití metodiky podporovaného zaměstnávání v zaměstnavatelské politice OZP, 6) neustále hledání jednotlivých možností pracovního uplatnění OZP na trhu práce, 7) analyzovat efektivitu pracovního uplatnění osob znevýhodněných na trhu práce v rámci jednotlivých oblastí, 8) uvědomovat

si terapeutický účinek pracovních činností u

osob

s handicapem.“31

3 Pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením OZP jsou schopny zvládat běžnou pracovní činnost v sociálním prostředí majoritní společnosti. Je to v jejich životě velice důležitý fakt především z hlediska jejich seberealizace a zvýšení kvality života, kterou trh práce značně ovlivňuje. „Seberealizace a s ní související uplatnění na trhu práce je u lidí se ZP daleko obtížnější, protože předpokladem její úspěšnosti je správná lokalizace, podchycení i programové rozvinutí těch vloh a schopností handicapovaného člověka, které nejsou omezeny nebo deformovány defektem, nemocí či úrazem.“32 Nelze jednoznačně určit, které osoby na trhu práce nejlépe a nejhůře hledají své uplatnění. Už to, že na jedno pracovní místo je průměrně sedmnáct uchazečů, jak je zmíněno výše, má značnou vypovídací hodnotu o stavu zaměstnanosti v naší

31

KREJČÍŘOVÁ, Olga. MAUÁL zaměřený na orientaci v poradenství a v problematice pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením. s. 21. 32 NOVOSAD, Libor. Některé aspekty socializace lidí se zdravotním postižením. s. 22.

19

zemi. Mezi těchto sedmnáct uchazečů však jsou zařazeni nejen OZP, ale všichni uchazeči o zaměstnání ve věku od patnácti do šedesáti pěti let. Mezi OZP lze však jednoznačně určit, že nejvíce znevýhodněnou skupinou hledající pracovní uplatnění jsou právě osoby s mentálním postižením, které mají na své straně nejvíce překážek k vykonávání pracovní činnosti.33

Chráněná pracovní místa

3.1

Pro OZP, které nejsou schopny vykonávat běžnou pracovní činnost na běžném pracovišti, se zřizují specializovaná pracoviště. Tato pracoviště nedosahující zisku, jsou často zakládána občanskými sdruženími za značné finanční podpory státu. Cílem vytvoření chráněného pracoviště je speciální výchova a pracovně vzdělávací rozvoj OZP, jehož důsledkem je jejich pracovní rehabilitace. Nezbytnou nutností je maximální možná míra integrace do společnosti intaktních nebo dalších zdravotně postižených, jejíž příčinou je osvojení si komunikačních dovedností, navazování sociálních vztahů, porozumění požadavků očekávajících se od pracovníka aj.34 Chráněné pracovní místo je podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti „pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro OZP na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu tří let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno OZP, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá po dobu tří let.“35 Chráněné pracovní místo je tedy vytvářeno pro OZP, která není schopná vykonávat pracovní činnost na běžném pracovišti a je nutné, aby zaměstnavatel zajistil podmínky pro vykonávání pracovní činnosti OZP. Politika zaměstnanosti našeho státu podporuje zaměstnávání OZP takovým způsobem, že zaměstnavateli poskytuje finanční příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa, o který si však zaměstnavatel musí požádat. O poskytnutí tohoto příspěvku rozhoduje Úřad práce v místě vykonávání zaměstnání. Pro kladné rozhodnutí 33

Srov. KREJČÍŘOVÁ Olga. MANUÁL zaměřený na orientaci v poradenství a v problematice pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením. s. 5. 34 Srov. Tamtéž. s. 11 35 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

20

o poskytnutí příspěvku je nutné, aby zaměstnavatel neměl daňové nedoplatky, nedoplatky na pojistném a na penále na veřejné ZP, nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dvanáct měsíců od data podání žádosti o poskytnutí příspěvku. Výše příspěvku může být až osminásobek pro OZP a maximálně dvanáctinásobek pro osobu s těžším ZP průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí v roce 2012 dosáhla výše 24 408 Kč.36 Pokud zaměstnavatel zřizuje více než deset chráněných pracovních míst na základě jedné dohody s Úřadem práce, může tento příspěvek být až desetinásobek pro OZP a maximálně čtrnáctinásobek pro osobu s těžším ZP průměrné mzdy na zřízení jednoho chráněného pracovního místa. 37 Tab. 2: Přehled maximálních příspěvků na vytvoření chráněného pracovního místa (CHPM).

Maximální výše příspěvku

Maximální výše příspěvku (více než 10 CHPM)

Osoba se zdravotním postižením

195 264 Kč

244 080 Kč

Osoba s těžším zdravotním postižením

292 896 Kč

341 712 Kč

Zdroj: Vlastní.

Pokud je chráněné pracovní místo vymezeno, vytvořeno nebo obsazeno po dobu dvanácti měsíců, může zaměstnavatel podat žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů spojené s chráněným pracovním místem, která může činit až 48 000 Kč za rok.38 Zaměstnavateli, který na chráněných pracovních místech zaměstnává více než 50 % OZP, je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání zmíněných osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Výše příspěvku činí až 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy a platy, maximálně však může dosahovat 8 000 Kč. Příspěvek je poskytován na základě podání žádosti a je vyplácen zpětně za uplynulé kalendářní čtvrtletí na každého zaměstnance samostatně. Tento příspěvek však nemůže být poskytnut zaměstnavateli

36

HOLÝ, Dalibor. Průměrné mzdy – 3. Čtvrtletí 2012 [online]. [cit. 21. 02. 2013]. Srov. Novela zákona 367/2011, kterým se mění zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 38 Srov. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 37

21

zaměstnávajícímu pracovníka se ZP, kterému byl poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa.39

Práva a povinnosti zaměstnavatele

3.2

Zaměstnavatel zřizující chráněné pracovní místo má mnohem vyšší zodpovědnost než zaměstnavatel běžného pracovního místa za své zaměstnance. Zpravidla je od něj očekáváno zajištění zázemí pro své pracovníky, přizpůsobení pracovního prostředí jejich možnostem, zvýšení bezpečnosti práce. Zaměstnavatel musí dlouhodobě plánovat činnosti svých zaměstnanců, jasně a striktně vymezit pracovní činnosti, zajistit podpůrné procesy k absolutnímu uplatnění se OZP v pracovním poměru. „Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od krajských poboček Úřadu práce: -

informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním OZP,

-

součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro OZP,

-

spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro OZP,

-

spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro OZP.

Zaměstnavatelé jsou povinni: -

rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovnělékařských

služeb možnost zaměstnávání OZP individuálním

přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro OZP, -

spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace,

-

vést evidenci zaměstnávaných OZP; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána OZP,

-

vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro OZP“40

Stát

podporuje

OZP

v zaměstnanosti

takovým

způsobem,

že

nařizuje

zaměstnavatelům s více než dvaceti pěti zaměstnanci v pracovním poměru zaměstnávat minimálně čtyři procenta OZP. Pokud takové organizace nejsou schopny zaměstnat 39 40

Srov. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

22

OZP, jsou povinny odebírat nebo zadávat zakázky na výrobky či služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než padesát procent OZP nebo OZP, které jsou samostatně výdělečně činné. Částka těchto odebírajících výrobků nebo služeb či zakázek na ně v daném kalendářním roce, nesmí přesáhnout výši třiceti šesti násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí. Pokud ani tyto dvě podmínky nejsou schopny organizace přijmout, pak je jejich povinností finanční odvod do státního rozpočtu ve výši částky dvou a půl násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za jednotlivou OZP, kterou by měly zaměstnat. Za rok odvedená

částka

tedy

dosahuje

výše

třiceti

násobku

průměrné

mzdy,

která za první až třetí čtvrtletí za rok 2012 činí 24 408 Kč. Níže v tab. 3 je tedy uveden odvod za celý rok.41 Tab. 3: Roční odvod do státního rozpočtu zaměstnavatele za jednu OZP.

Počet osob se zdravotním postižením

Měsíční odvod

Roční odvod

1

61 020 Kč

732 240 Kč

Zdroj: Vlastní.

Zaměstnavatel, zaměstnávající OZP, může ve svém daňovém přiznání na konci zdaňovacího období uplatnit slevu na dani, která se odečítá z daňového základu. Sleva na dani za zaměstnance se ZP může sahat do výše 18 000 Kč a za zaměstnance s těžším ZP až do výše 60 000 Kč.42 Tab. 4: Přehled slev na dani pro zaměstnavatele zaměstnávající OZP.

Výše slevy na dani Osoba se zdravotním postižením

18 000 Kč

Osoba s těžším zdravotním postižením

60 000 Kč

Zdroj: Vlastní.

4 Shrnutí teoretických východisek Je velice nutné vymezit, koho si pod pojmem OZP představit. Definic OZP existuje několik. Pro tuto práci je stěžejní vymezení OZP dle speciální pedagogiky a dle zákona o zaměstnanosti. Definice dle speciální pedagogiky vymezuje OZP 41 42

Srov. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Srov. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

23

dle druhu postižení a zákon o zaměstnanosti definuje OZP dle stupně invalidity, kterému přisuzuje průkaz ZP. Stupně invalidity existují tři – první, druhý a třetí – a každému je přiřazen průkaz ZP – těžké postižení, zvlášť těžké postižení a zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce. V České republice je přibližně 10 % OZP. Každá osoba se potřebuje vzdělávat a není tomu jinak u OZP. Zásadou vzdělávání OZP je učení se komunikačním dovednostem, navozovaní sociálních vztahů, poznávání nových informací, učení se novým informací a především příprava na trh práce stejně jako u intaktní populace. Inkluzí je OZP začleňován do běžné třídy základní školy mezi majoritní žáky. Je však nutná příprava žáků i učitele pro začlenění žáka se ZP. Dítě se ZP může navštěvovat běžnou mateřskou školu, pokud však není schopno dodržovat její program, mohou být zřízeny speciální třídy při běžné mateřské škole. Dítě se ZP může navštěvovat speciální mateřskou školu anebo si rodiče mohou nechat dítě v domácí výchově. Existence běžného, praktického anebo speciálního základního vzdělávání se značně liší. Žák by měl být primárně vzděláván v běžné základní škole. Na doporučení speciálního pedagoga, školního psychologa, ředitele školy a především rodiče může být přeřazen do základní školy praktické nebo základní školy speciální. Vzdělávání žáků v základní škole praktické je zaměřené především na rozvoj osobnosti žáka, získávání nových dovedností, vědomostí a návyků potřebných a uplatnitelných v praktickém životě. Výuka v základní škole speciální je zaměřena na osvojení základních vědomostí a dovedností tím účelem, aby OZP byly schopny péče o vlastní osobu. Je kladen důraz na vyučování trivia, tedy psaní, čtení a počítání, ale také na rozvoj motoriky a základních komunikačních a dorozumívacích dovedností. Důležité je uvědomit si, že vzdělávání na základní škole speciální je tehdy, pokud žák se ZP není schopen zvládat vzdělávání na základní škole praktické, a vzdělávání na základní škole praktické je možné tehdy, pokud žák se ZP není schopen se vzdělávat na běžné základní škole. Jestliže žák není schopen se vzdělávat v základní škole speciální, je pro něj určen přípravný stupeň nebo rehabilitační třída. Profesní příprava dále pokračuje sekundárním vzděláváním. Základní škola připravuje žáky se ZP na následující stupeň vzdělávání, který připravuje žáky na profesní život. Toto vzdělávání může probíhat na běžném stupni střední školy a učiliště s intaktními studenty, anebo na odborném učilišti či praktických školách s tříletou, dvouletou anebo jednoletou přípravou. Odborné učiliště přímo navazuje na základní školu praktickou.

Je nutné podotknout, že hlavním cílem je profesní

24

příprava na trh práce. Školy poskytující terciární vzdělávání postupem času přizpůsobují vzdělávání OZP a to především podmínky a dostupnost. Podporované zaměstnávání, které není ukotveno v legislativě, značně podporuje přípravu OZP na trh práce v naší zemi. Pomocí podporovaného zaměstnávání, tranzitních programů, job klubů, councelingů a empowermentu je zvyšována pomoc OZP uplatnit se na trhu práce. Programy podporovaného zaměstnávání v České republice zaznamenávají počátek v roce 1995 a od té doby se značně rozvíjejí. Na jedno pracovní místo však existuje sedmnáct uchazečů. Tento počet se týká jak OZP, tak intaktní

populace.

Tranzitní

programy

úzce

spolupracují

s potenciálními

zaměstnavateli, kteří připravují OZP na své budoucí povolání. Program podporovaného zaměstnávání je poskytován OZP maximálně po dobu dvou let. Tento program spočívá v tréninku dovedností potřebných pro vykonávání dané pracovní pozice. Zaměstnavatel si ihned formuje OZP pro danou pracovní činnost a ta nabývá zkušeností a učí se základním pracovním návykům. Job kluby spočívají v kolektivní komunikaci OZP, přičemž si předávají základní zkušenosti a dovednosti z pracovního života. Vytváření pracovních míst pro OZP je ze strany státu aktivně podporováno. Tato místa jsou vytvářena pro osoby, která nejsou schopna vykonávat běžnou pracovní činnost. Vytvoření chráněného pracovního

místa je podporováno finančním

příspěvkem, o jehož poskytnutí rozhoduje Úřad práce. Výše příspěvku záleží na počtu zřízených míst. Jestliže je chráněné pracovní místo vytvořeno po dobu delší než dvanáct měsíců, může zaměstnavatel požádat o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů. Jestliže zaměstnavatel vytvoří chráněné pracovní místo, Úřad práce má své povinnosti a zaměstnavatel má svá práva související s chráněným pracovním místem. Jestliže zaměstnavatel zaměstnává více, než dvacet pět zaměstnanců, je povinen také zaměstnat minimálně čtyři procenta OZP. Pokud tento určitý počet zaměstnanců nezaměstná, je povinen odebírat zakázky na výrobky nebo služby od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než padesát procent OZP nebo od OZP výdělečně činných. Pokud organizace nejsou schopny přijmout tyto dvě podmínky, jsou povinny zaplatit 2,5 násobek průměrné nominální měsíční mzdy do státního rozpočtu. Zaměstnavatel, který zaměstnává OZP, může uplatňovat slevy na dani na konci zdaňovacího období, která je odečítána od základu daně.

25

5 OZP v zaměstnání a kvalita jejich života Uplatnění se na volném trhu práce zasahuje do celého života OZP. Pracovní činností OZP jsou uspokojovány nejen její ekonomické, ale také další potřeby. Následující kapitola popisuje vliv zaměstnání na kvalitu života OZP. Jednotná

definice

pojmu

kvalita

života

není

nikde

zastoupena,

avšak operacionalizací tohoto dvousloví existuje spousta. Vzhledem k tomu, že každý jedince se nerodí na stejné úrovni vrozených dispozic a charakterových vlastností, mohou být jeho prioritami zcela odlišné věci. Každý jedinec, ať už s postižením nebo bez něj, může naplnění tohoto výrazu chápat naprosto rozdílně. Snem každého je prožít kvalitní život s velkým množstvím naplněných potřeb. Je samozřejmostí, že každý jedinec má rozdílné preference, podmínky a standardy, jak kvalitu života hodnotit. Toto hodnocení je tedy založeno na individuálních názorech a prioritách jednotlivých osob, které se v průběhu života prohlubují, vyvíjí anebo dokonce zcela mění v důsledku aktuální etapy života. Kvalitu života lze spojovat s různými odvětvími jako je environmentální, makroekonomické, pracovní, společenské, psychické aj. Na kvalitu života se lze dívat z několika úhlů pohledu. Záleží především na tom, kdo jí věnuje určitou pozornost. Je jasné, že pohled ekonoma bude zcela odlišný od pohledu psychologa. Zatímco ekonom sleduje především materiální stránku, psycholog zkoumá psychiku a vnitřní stav jedince. Je nutné sledovat kvalitu života po celou dobu vývoje v čase. A v neposlední řadě je důležité zjištění aktuálního stavu a možností pro jeho zlepšení, ať už se jedná o jednotlivce nebo o celou skupinu lidí s obdobnou charakteristikou.

Definice pojmu „kvalita života“

5.1

Slovo „kvalita“ je odvozeno od latinského qualis, jehož kořenem je qui, které znamená „kdo“, a tedy qualis bývá vyjadřováno ve smyslu „kdo to je?, jaké to je?“. 43 V dnešní době je tento výraz ekvivalentní se slovem „jakost“ a tyto slova bývají označována jako synonyma. Jakost však bývá spjata spíše s výrobky a jejich ukotvením v mezinárodní organizaci zabývající se tvorbou norem ISO, tedy stupněm splnění vyžadovaných požadavků, jež lze vymezit jako určité potřeby a očekávání,

43

Srov. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Kvalita života. In Kvalita života. s. 9.

26

které se obecně předpokládají nebo jsou závazné a je nutná jejich existence a charakteristika jako rozlišující znak.44 S jakostí spjatou se životem, ne výrobky, je možné mluvit o charakterových rysech jedinců nebo také o rozdílech v cítění, potřebách, požadavcích aj. Pokusů o přesnou definici kvality života je velké množství. Světová zdravotnická organizace ji definuje jako „jedincovu percepci jeho pozice v životě v kontextu své kultury a hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Jedná se o velice široký koncept, multifaktoriálně ovlivnitelný jedincovým fyzickým zdravím, psychickým stavem, osobním vyznáním, sociálními vztahy a vztahem ke klíčovým oblastem jeho životního prostředí.“45 Je tedy nutné uvědomit si, že na kvalitu života má vliv také kultura jedince, ve které se narodil a ve které žije, jaké hodnoty vyznává jeho rodina, protože právě ta formuje jeho osobnost a vychovává ho, nebo do jaké míry je ovlivněn vyznáním a vírou. Kvalita života OZP je především ovlivněna druhem a mírou jejich postižení. Proto vyznávají zcela jiné hodnoty, než je tomu u intaktní populace. „Poznávání hodnot dává představu o základních orientacích člověka na svět kolem něj, v organizacích konkrétně a zaměřenosti na pracovní prostředí, sociální a psychické vazby, činnosti samotnou atd. Hodnoty jsou důležité také pro vnímání sebe sama každého jedince s tím, že tento potom jedná s větší nebo menší mírou samostatnosti a nezávislosti. Hodnoty rovněž určují, co bude člověka zajímat, která činnosti bude pro něj snazší, protože mu bude bližší, na kterou činnosti (profesi) se dobře připravuje, protože chce, nebo naopak na které se připravovat nechce.“46 Pojetí kvality života lze měřit ve čtyřech různých rovinách. Makro – rovina řeší otázky velkých společenských celků, často se jedná o politická východiska dané země. Mezo – rovina měří kvalitu života v malých sociálních skupinách, zejména sociálních vztahů v těchto skupinách, uspokojování základních potřeb každého člena. V personální rovině je kladen důraz na samotný život jedince, tedy na jeho prožívání, subjektivní hodnocení vjemů, pocitů, bolestí aj. A rovina fyzické existence se zabývá viditelným chováním osob, které je objektivně srovnatelné a měřitelné. 47

44

Srov. VEBER, Jaromír et al. Management kvality, enviromentu a bezpečnosti práce. s. 11. VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života. s. 11. 46 SURYNEK, Alois. Hodnota práce a kvalita života. In Svět práce a kvalita života v globalizované ekonomice. s. 1. 47 Srov. VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života. s. 15. 45

27

Psychologické vlivy na uspokojení potřeb kvality života OZP

5.2

Zkoumání kvality života je zaměřeno také na nemateriální součást lidské existence. Je možné si pod ní představit podmínky a potřeby, ve kterých OZP žije a se kterými se každodenně setkává. Podle Maslowovy teorie lidských potřeb je prioritou nejprve naplňovat potřeby fyziologické jako jíst, pít, vyměšovat, spát atd., a poté až naplňovat potřeby vyšší jako je pocit bezpečí, sounáležitosti, uznání a konečně potřeba seberealizace. Naplnění nejvyšší potřeby – seberealizace – každého člověka má pozitivní vliv na jeho rozvoj, splnění vytyčených cílů, víru v sebe samotného a tedy i na zvýšení kvality života. Psychologické vlivy působí na OZP již od narození. V největší míře záleží na postavení rodičů ke zjištění postižení svého dítěte. První sdělení diagnózy dítěte vyvolává v jeho rodičích pocit bezmoci, nejistoty a úzkosti. Je nutné, aby v této fázi byli dostatečně informování o poradcích, speciálních a sociálních službách, svépomocných skupinách, které jsou v přímém vztahu s OZP. V případě negativního postoje rodičů k dítěti se ZP je téměř jistá emoční deprivace dítěte, jejímž důsledkem je nepoznání, nenaplnění a neprohlubování základních lidských vtahů, čímž je kvalita života značně ochuzena již v raném dětství. Kladné postavení a podpora rodičů k dítěti s postižením vede k plnohodnotnému vývoji a naplnění základních biopsychosociálních potřeb dítěte. Charakter a vrozené vlastnosti dítěte mají vliv na kvalitu života. Pro dítě je nutné, aby se se svým postižením vyrovnalo a nestagnovalo tak ve svém vývoji. Jestliže dítě nepřijme postižení jako součást svého života, bude deprimováno, stresováno a nebude tak dostatečně rozvíjet svoji osobní identitu. Pro OZP je nejcitlivějším obdobím pro vyrovnání se se ZP dospívání. V období dospívání se jedinec musí vyrovnávat, jak se svým životem a s volbou svého budoucího povolání, tak s koníčky a zájmy svých vrstevníků. Jeho vnímavost a citlivost k vnějším okolnostem je podstatně zvýšena. Během dospívání intaktních jedinců se snižuje výše závislosti na rodině a naopak se mění charakter dospívajících. Ti žádají vyšší míru svobody a rozhodování o sobě samém, jakmile dosáhnou určité vývojové úrovně. Jejich potřeby se týkají nalezení nové přijatelné pozice ve světě.48 OZP jsou však stále závislé na pomoci své rodiny či na využívání sociálních služeb. Je pro ně tedy velice těžké osamostatnit se. Období puberty však v jejich vnímání může vyvolávat citový i myšlenkový chaos, a potřeba 48

Srov. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I. s. 324.

28

hledání své pozice ve společnosti se pro ně jeví jako složitá. V této vývojové etapě také končí příprava na profesní život a jedinec se snaží uplatnit na trhu práce. Volných pracovních míst na trhu práce pro OZP není dostatek. Pracovní činnost však představuje celou řadu stránek, které mohou mít pro OZP různou hodnotu. Vznik pracovního poměru si OZP kladou jako cíl. Dosažení cíle, který je jejich předsevzetím má vysoce pozitivní vliv na kvalitu života. Práce je chápána jako vynakládání úsilí a aplikace vědomostí a schopností, vykonávání něčeho užitečného kvůli pocitu úspěchu, prestiže, uznání, příležitosti využívat a rozvíjet svoje schopnosti a dovednosti, ale především také kvůli zařazení se do společnosti a vydělávání financí. Právo mít kompetence v zaměstnání, projevit se a ztotožnit se se základní vizí organizace vede zaměstnance k přeměně o objektu firmy na subjekt jejích řízení. Možnost ovlivňovat firemní kulturu a podílet se na rozhodování vede nejen k vyššímu pracovnímu nasazení, ale především k pozitivnímu až radostnému přístupu vykonávání pracovní činnosti.49 OZP, která je zaměstnaná nemusí vykonávat stále se repetující pracovní činnost. Zaměstnavatel čímž také rozvíjí

postupem jeho

času

rozvíjí

schopnosti

a

pracovní dovednosti.

náplň

zaměstnance

Přidávání

dalších

se

ZP,

činností

zaměstnavatelem a jejich zvládnutí zaměstnancem může být dlouhodobého časového charakteru. Důležité však je, že tento rozvoj existuje a že ani zaměstnavateli není osobnost OZP lhostejná. Přístup a chování zaměstnavatele na pracovišti je pro OZP důležitá. Možnost uspořádání pracoviště, přizpůsobení pracovní doby, sjednání adekvátní mzdy přidávají hodnotu zalíbení pracovní činnosti. OZP, které dlouhodobě nemohou najít práci ani svépomocí, ani za pomoci podporovaného zaměstnávání a úřadu práce ztrácejí motivaci pracovat. Neustále hledání práce je odrazuje, demotivuje a vede ke zklamání z nenaplněné potřeby. Pokles sebedůvěry, víry ve vlastní hodnoty a důvěry k ostatním lidem v nich vyvolává pocity deprese, apatie a psychického strádání. Jejich síla, odhodlanost a boj o své místo na pracovním trhu se snižuje natolik, že již nejsou schopni dále pokračovat v hledání a zvykají si na život v domácnosti a finanční podporu státu.

49

Srov. FRK, Vladimír. Kvalita pracovného života. In Kvalita života v kontextoch globalizácie a výkonovej spoločnosti. s. 165 – 167.

29

Sociální vlivy na uspokojení potřeb kvality života OZP

5.3

Kvalita života OZP je především ovlivňována a formována v prostředí, ve kterém nejen přímo žije, ale ve kterém se vyskytuje a se kterým přichází do kontaktu, ať

už

se

jedná

o

vrstevníky,

sociální

prostředí

v pracovním

životě,

anebo při poskytování sociálních služeb či přímo v obchodě při nákupu. Lidé se ZP sice bydlí ve stejných domech jako intaktní populace, ale přístup k těmto osobám se značně liší. Nedostává se jim ani tolik volnočasových aktivit či rozvinutých společenských vztahů. Přístupné prostředí hraje klíčovou roli při vzniku inkluzívního začleňování OZP do společnosti během každodenních aktivit. „Socializaci lze chápat jako cíl speciálněpedagogického působení a rozlišují se její čtyři stupně: -

integrace – vyjadřuje úspěšné a de facto bezproblémové začlenění postižených jedinců do pracovního a společenského prostředí bez potřeby dalších zvláštních opatření (úlev, výhod, individuální pomoci),

-

adaptace – jedná se o poměrně úspěšné začlenění postiženého člověka do společnosti intaktních, která však musí být jeho potřebám přizpůsobena,

-

utilita – jde o tzv. sociální upotřebitelnost znevýhodněného jedince, která představuje jeho zařazení do společensky užitečné práce za předpokladu celoživotní společenské ochrany a pomoci,

-

inferiorita – vyjadřuje sociální nepoužitelnost, segregaci. Není možné začlenění

postiženého

jedince

do

běžného

společenského

prostředí

a do pracovního procesu pro velmi těžké, většinou vícenásobné postižení. Sociální vztahy jsou nevytvořeny, resp. zcela ztraceny.“50 Postoje a reakce majoritní společnosti k OZP jsou velice důležitým nástrojem k jejich začlenění. Sociální prostředí působí na osobnost OZP již od jeho narození. Zpravidla jako první nástroj k navazování nových vztahů je používána komunikace. Ta je však pro OZP, například pro osoby s poruchami řeči nebo neslyšící, jistou nevýhodou, při jejich výskytu v majoritní společnosti. Základem dorozumívání lidí je verbální a non – verbální komunikace, která je pojímána jako součást vývoje života. Dvojsmyslnosti, narážky, nedokončené věty a myšlenky, metafory, to vše vytváří v čisté komunikaci šum a bariéry. Hlavní zásadou úspěšné komunikace s OZP je stručnost, věcnost a jasnost. 50

RENOTIÉROVÁ, Marie et al. Speciální pedagogika. s. 22.

30

Empatie, volba vhodných slov, schopnost vcítit se do pocitů OZP a jeho role, zachovat přiměřený profesionální odstup a především respektovat OZP jsou dalšími zásadami pro úspěšnou komunikaci s osobou, která je znevýhodněná na trhu práce. Právě začlenění OZP do pracovního života, motivace k práci a přijetí jeho takového, jaký je, znamená značné zvýšení kvality života takového jedince. Vznik pracovního poměru vede k dodržování pravidel, každodennímu setkávání se spolupracovníky, kteří jeho osobu berou na vědomí a respektují ji, komunikují s ním stejně jako s intaktním kolegou. Tyto všechny činnosti, které se často intaktním osobám zdají být samozřejmé a jasné, mohou mít vysoký motivační náboj, jež mobilizuje k aktivitě OZP. Motivace je nástrojem pro poznávání potřeb OZP, jejíž pomocí jsou oslovovány neuspokojené potřeby a podporováno chování, které je může uspokojit.51 Rodina je prvotní sociální prostředí, se kterým OZP přichází do kontaktu a formuje jej stejně jako každého jedince. Velmi často rodiny pečující o OZP využívají nabídky sociálních služeb anebo volí kombinaci podpory. Rodiny se také často rozhodnou využít ústavní péče či léčebných pobytů. Na kvalitu života OZP má vliv, zda žije v rodině s harmonickým vztahem anebo právě naopak, zda se vtahy v rodině rozpadají následkem dlouhodobé péče o OZP.52 Každý jedinec si sám vybírá, s kým chce navazovat sociální a partnerské vztahy. „Jsou OZP, pro něž je důležitou součástí integrace účast na programech organizací zdravotně postižených. Jiným OZP to nevyhovuje a dávají přednost společenským stykům v místě bydliště, na pracovišti, v zájmových či náboženských společnostech, aniž by při tom oni ani jejich okolí zřetelně vnímali jejich ZP.“53 Výběr životního partnera a naplnění sexuálního vztahu ovlivňuje kvalitu života OZP stejně jako intaktního jedince. „Rodiny, které žijí plným citovým životem, v nichž má své místo realistický optimismus i adekvátní sexuální výchova, jsou pozitivním zdrojem motivace a životních postojů postiženého jedince a jsou tedy předpokladem jeho úspěšnosti v životě i v partnerském soužití. Naopak jedinci, „odchovaní“ systémem ústavní péče jsou v oblasti partnerského selhání podstatně rizikovější, chybí jim

51

Srov. MEDVECOVÁ, A.ndrea. Komunikácia a komunikačné schopnosti osob pracujících s jedinými znevýhodněnými na trhu práce In Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postižením. s. 69. 52 Srov. MICHALÍK, Jan et at. Zdravotní postižení a pomáhající profese. s. 93 – 97. 53 VOTAVA, Jiří et al. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. s. 71.

31

pozitivní vzory a je třeba jim věnovat včasnou terapeutickou podporu psychologa, sociálního pracovníka i speciálního pedagoga.“54 Podpora OZP celou rodinou při hledání pracovního místa je velice důležitá a potřebná. Často se nelze spoléhat pouze na pomoc státu a jiných příspěvkových organizací, ale je nutná aktivní účast OZP. Při dnešní situaci na trhu práce může trvat až několik let, než OZP najde to správné pracovní místo, ba někdy než najde vůbec nějaké pracovní místo, a proto je důležitá pomoc, podpora a přesvědčení o nabytí zaměstnání ze strany členů rodiny.

Ekonomické vlivy na uspokojení potřeb kvality života OZP

5.4

Rozdíly v majetku a příjmech u OZP jsou stejně velké jako u celé populace. Avšak konečná výše nákladů na živobytí je u OZP daleko vyšší než u intaktního jedince. Léčba spojená se ZP, přestavba bytu na bezbariérový, nákup kompenzačních pomůcek, výdaje za věci, které jsou pro OZP samozřejmostí, ale pro intaktního jedince jsou již nadstandardem, to jsou málo z mnoha případů, na které OZP potřebuje značně vyšší finanční zdroje. Stát se samozřejmě snaží kompenzovat tyto náklady, avšak vyplacené částky formou příspěvků často ani zdaleka nedosahují potřebných hodnot. Právě nezaměstnané OZP bývají zcela závislé na vyplácení dávek, což se negativně odráží nejen na jejich vědomí a psychickém stavu, ale na celé rodině. Především děti postrádají podvědomí o tom, že finance jsou úzce spojené s prací. Uplatnění se na trhu práce je pro OZP tedy nejen důležité z hlediska psychického a sociálního, ale také z hlediska ekonomického. Při vzniku pracovního poměru je však nutný předpoklad adekvátní výše mzdy za vykonanou práci. Stát finančně podporuje zaměstnavatele při zřizování chráněných pracovních míst pro OZP. Tyto příspěvky se státu zajisté vyplatí a mnohonásobně vrátí, a to z důvodu budoucího obsazení daného pracovního místa a finančních odvodů potenciálního zaměstnance a zaměstnavatele do státního rozpočtu. Domácí péče má nezanedbatelnou hodnotu pro stát a jeho veřejné rozpočty. Při umístění OZP do zařízení s celoročním pobytem zaplatí stát vyšší částku na výdajích, než když je o OZP pečováno v domácím prostředí.

54

NOVOSAD, Libor. Některé aspekty socializace lidí se zdravotním postižením. s. 46.

32

V současné době je přímým negativním vlivem na kvalitu života OZP neustálé zdražování, které se týká nejen potravin, jejichž ceny stále rostou v závislosti na zvyšování DPH, ale také nájmů, pohonných hmot, zdravotních a sociálních služeb, atd. Výše finančních příspěvků se nezvyšuje přímo úměrně v závislosti na růstu cen zboží a služeb, čímž se jejich životní úroveň značně snižuje. Přehled, struktura a dostatek finančních prostředků bude analyzován v následující kapitole.

6 Finanční příjmy Každá osoba, jež se sama o sebe pečuje, je závislá na finančním příjmu do rozpočtu své domácnosti, aby mohla žít uspokojujícím životem. Existují tři možnosti, jak takového příjmu dosáhnout. První je zaměstnání a ohodnocení za vykonanou práci, druhá je závislost na systému státní sociální podpory a podpory v nezaměstnanosti a poslední je kombinace dvou výše uvedených. Struktura dávek a příspěvků v sociální oblasti není určena pouze pro OZP, ale pro všechny občany České republiky, kteří se vyskytli v těžké životní situaci. Speciální dávky pro OZP jsou příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Je nutné však se zabývat celou strukturou sociálních dávek a příspěvků, protože OZP mohou využít celého systému státní sociální podpory.

Struktura sociálních dávek a příspěvků pro OZP

6.1

Systém státní sociální podpory je určen fyzickým osobám s trvalým pobytem na území České republiky a cizincům, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, ale jsou oprávněnými osobami po uplynutí 365 dní ode dne k hlášení k pobytu. Dávky státní sociální podpory zohledňují příjmovou i sociální situaci rodiny a netestují její majetek. Čím více je v rodině nepříznivých sociálních vlivů a událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Existuje ta možnost, že rodina může pobírat více sociálních dávek souběžně. Příjmy, které jsou rozhodné pro poskytnutí žádané

dávky,

zahrnují

především

příjmy ze

závislé

činnosti, z podnikání

a jiné samostatně výdělečné činnosti, čisté příjmy po odpočtu pojistného a sociálního

33

pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu.55

6.1.1 Dávky státní sociální podpory „Dávky státní sociální podpory jsou a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. příspěvek na bydlení, 3. porodné, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. pohřebné.“56 Přídavek na dítě je základní dávkou poskytovanou rodinám s dětmi, jehož úkolem je pomoci krýt náklady, které jsou spojeny s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Nárok na tento přídavek má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4 násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na tuto dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, do něhož se také započítává rodičovský příspěvek. Výše přídavku na dítě do šesti let činí 500 Kč, od šesti do patnácti let je 610 Kč a na dítě ve věku od patnácti do dvaceti šesti let je 700 Kč. Částky jsou vypláceny měsíčně.57 „Životní minimum je minimální společensky uznatelná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.“58

55

Srov. MPSV odbor 23. Obecné informace [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 57 Srov. MPSV odbor 23. Přídavek na dítě [online]. [cit. 20. 3. 2013]. 58 Odbor 65. Životní a existenční minimum [online]. [cit. 20. 3. 2013]. 56

34

Tab. 5: Přehled existenčního a životního minima.

Název

Částka (v Kč)

Existenční minimum

2 200

Životní minimum pro jednotlivce

3 410

Životní minimum pro první osobu v domácnosti

3 140

Životní minimum pro druhou a další osobu v domácnosti

2 830

Životní minimum pro dítě do 6 let

1 740

Životní minimum pro dítě ve věku 6 – 15 let

2 140

Životní minimum pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let

2 450

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://www.mpsv.cz/cs/11852.

Příspěvek na bydlení je určen pro rodiny a jednotlivce s nízkými příjmy a přispívá na krytí nákladů na bydlení. Podmínka pro poskytnutí příspěvku je testování příjmu za předchozí kalendářní čtvrtletí, do něhož se také započítává příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek. Na tento příspěvek má nárok pouze vlastník nebo nájemce bytu, který je však v bytě přihlášen k trvalému pobytu a jestliže jeho náklady přesahují částku součinu rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (pro hl. město Prahu 0,35) a zároveň tento součin není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Normativní náklady jsou přepočtenou částkou průměrných nákladů na bydlení včetně nákladů za energie, vodné a stočné, odpady a vytápění. Výše vyplaceného příspěvku je vypočítána jako rozdíl nákladů na bydlení a testovaných příjmů.59 Tab. 6: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty / družstevní byty a byty vlastníku v Kč / měsíc platné pro období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013. Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty / družstevní byty a byty vlastníků v Kč / měsíc Počet obyvatel obce

Počet osob v rodině

Praha

Nad 100 tis.

50 000 – 99 999

10 000 – 49 999

Do 9 999

obyvatel

obyvatel

obyvatel

obyvatel

1

7 489 / 4 396

5 964 / 4 396

5 687 / 4 396

4 858 / 4 396

4 665 / 4 396

2

10 750 / 6 557

8 663 / 6 557

8 284 / 6 557

7 150 / 6 557

6 886 / 6 557

3

14 637 / 9 131

11 908 / 9 131

11 412 / 9 131

9 929 / 9 131

9 584 / 9 131

4 a více

18 307 / 11 615

15 017 / 11 615

14 419 / 11 615

12 631 / 11 615

12 214 / 11 615

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Rodičovský příspěvek je určen pro rodiče, který po celý měsíc každodenně řádně pečuje o své dítě po celý den až do vyčerpání částky 220 000 Kč, nejdéle 59

Srov. MPSV odbor 23. Příspěvek na bydlení [online]. [cit. 20. 3. 2013].

35

však do čtyř let věku dítěte. Pro stanovení výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu. Jestliže minimálně jednomu z rodičů lze vyměřit 70 % z třicetinásobku denního vyměřovacího základu, pak si rodič sám může volit výši a dobu pobírání rodičovského příspěvku. Pokud lze tento výpočet změřit u obou rodičů, pak se vychází z toho vyššího. Maximální výše příspěvku je 7 600 Kč, jestliže je 70 % z třicetinásobku denního vyměřovacího základu nižší nebo rovno 7 600 Kč a jestliže tuto částku převyšuje, pak je maximální možná výše příspěvku 11 500 Kč za měsíc. V případě, že ani jednomu z rodičů nelze denní vyměřovací základ stanovit, pak je rodičovský příspěvek vyplácen v částkách 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku dítěte a poté se částka snižuje na hodnotu 3 800 Kč do čtyř let věku dítěte.60 Tab. 7: Výše rodičovského příspěvku.

Podmínka

Výše příspěvku (v Kč)

70 % z třicetinásobku denního vyměřovacího základu ≤ 7 600 Kč

7 600

70 % z třicetinásobku denního vyměřovacího základu >7 600 Kč

11 500

Nelze stanovit vyměřovací základ

(prvních 9 měsíců) 7 600 (do věku 4 let) 3 800

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp.

Porodné je dávka, kterou se jednorázově přispívá na náklady, které souvisí s narozením prvního dítěte, rodině s nízkými příjmy. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů, jež musí být nižší než 2,4 násobek životního minima. Do tohoto rozhodného příjmu není započítáván rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Porodné je stanoveno na částku 13 000 Kč pro první živé narozené dítě. Pro další živé narozené děti je výše porodného stanovena částkou 19 500 Kč.61 Tab. 8: Výše porodného.

Příspěvek pro živě narozené dítě

Výše příspěvku (v Kč)

Pro první dítě

13 000

Pro další děti

19 500

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/porodne.

Pohřebné je jednorázová dávka vyplacená jako příspěvek na náklady spojené s vypravením pohřbu. Je stanoveno pevnou částkou 5 000 Kč. Pohřebné je vypláceno 60 61

Srov. MPSV odbor 23. Rodičovský příspěvek [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Srov. MPSV odbor 23. Porodné [online]. [cit. 20. 3. 2013].

36

osobě, které byla rodičem nezaopatřeného dítěte, nebo která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti.62 Tab. 9: Výše pohřebného.

Příspěvek

Výše příspěvku (v Kč)

Pohřebné

5 000

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/pohrebne.

6.1.2 Dávky pomoci v hmotné nouzi Systém pomoci v hmotné nouzi je opatření státu, jehož pomocí bojuje proti sociálnímu vyloučení osob s nedostatečnými příjmy. Je nutné podotknout, že vychází z principu, že každá osoba, která je zaměstnaná a pracuje, se musí mít lépe než osoba, která nepracuje, eventuelně se práci vyhýbá.63 „Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: 1. příspěvek na živobytí, 2. doplatek na bydlení, 3. mimořádná okamžitá pomoc.“64 Osoba či rodina nacházející se v hmotné nouzi je ta, která nemá dostatečné příjmy a sociální ani majetkové poměry jí neumožňují uspokojení základních životních potřeb. Příspěvek na živobytí je dávka základní pomoci osobě, která se nachází v hmotné nouzi. Nárok na tento příspěvek vzniká osobě nebo rodinám, jestliže po odčtení přiměřených nákladů na bydlení (viz v tab. 8) nedosahuje jejich příjem částky živobytí. Částka živobytí je pro každou osobu určena individuálně a rozhoduje o její výši krajská pobočka Úřadu práce České republiky. Příspěvek na živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima (viz tab. 7).65 Doplatek na bydlení je částka, která společně s příjmem a příspěvkem na bydlení občana pomáhá uhradit náklady na bydlení. Výše doplatku je stanovena tak, aby po odečtení nákladů na bydlení od příjmů zůstala minimálně částka živobytí. Nárok na vyplacení doplatku na bydlení je stanoven pro osoby, kterým byl přiznán nárok na příspěvek na živobytí, popřípadě osobám, kterým nebyl uznán, ale jejich nepřesáhl 1,3 násobek částky na živobytí. 66 62

Srov. MPSV odbor 23. Pohřebné [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Srov. Obecné informace a vymezení některých pojmů [online]. [cit. 21. 3. 2013]. 64 Tamtéž. [cit. 21. 3. 2013] 65 Srov. Příspěvek na živobytí [online]. [cit. 21. 3. 2013]. 66 Srov. Doplatek na bydlení [online]. [cit. 21. 3. 2013]. 63

37

Mimořádná okamžitá pomoc je poskytována osobám, které se octili v mimořádné životní situaci a nejsou schopny ze svých finančních prostředků zaplatit náklady vzniklé v důsledku této situace. Může se jednat například o hrozbu vážné újmy na zdraví, živelnou pohromu, pořízení nebo oprava předmětů dlouhodobé potřeby apod.67

6.1.3 Příspěvek na péči Příspěvek na péči je určen pro osoby, které nejsou schopny zvládat péči o vlastní osobu a neobejdou se tedy bez pomoci jiných osob. Tato pomoc je hrazena z poskytnuté částky příspěvku a osoby sami rozhodují o tom, čí pomoc si vyberou. Zda to bude pomoc rodiny, asistenta sociální péče, poskytovatelů registrovaných sociálních služeb nebo speciálních zdravotnických zařízení. Podmínky pro poskytnutí tohoto příspěvku je stáří osoby vyšší než jeden rok a posouzení v jednom ze čtyř stupňů závislosti, které jsou uvedeny v kapitole 1.3. Příspěvek je vyplácen vždy v kalendářním měsíci, za který přísluší. Výše příspěvku je závislá na věku osoby a stupni závislosti osoby, které má být vyplacen. Příspěvek na péči může být zvýšen až o 2 000 Kč měsíčně a to tehdy, pokud je splněna podmínka

nízkého příjmu oprávněné osoby a osob

s ní společně posuzovaných anebo z důvodu podpory OZP – dětí předškolního věku.68 Tab. 10: Výše příspěvku na péči.

Stupeň postižení Stupeň 1

Stupeň 2

Stupeň 3

Stupeň 4

Věk osoby do 18 let starší 18 let

Výše příspěvku (v Kč) 3 000 800

do 18 let

6 000

starší 18 let

4 000

do 18 let

9 000

starší 18 let

8 000

do 18 let

12 000

starší 18 let

12 000

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek.

67 68

Srov. Mimořádná okamžitá pomoc [online]. [cit. 21. 3. 2013]. Srov. Příspěvek na péči [online]. [cit. 21. 3. 2013].

38

6.1.4 Dávky pro OZP Cílem poskytovaných finančních dávek pro OZP je zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a rozvoj podpory sociálního začleňování. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje -

příspěvek na mobilitu,

-

příspěvek na zvláštní pomůcku,

-

průkaz OZP a některé benefity, které z něj vyplývají.69

Příspěvek na mobilitu je poskytován osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility anebo orientace a opakovaně a pravidelně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány. Výše příspěvku na mobilitu činí 400 Kč za měsíc. Příspěvek na zvláštní pomůcku je poskytován osobám, které mají těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení nebo těžké zrakové postižení

charakteru

dlouhodobě

nepříznivého

zdravotního

stavu.

Příspěvek

na pomůcku, která má nižší cenu než je 24 000 Kč, se poskytuje tehdy, je – li příjem osoby nebo osob s ní posuzujících nižší než osminásobek životního minima jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. Minimální částka, kterou musí osoba poskytnout ze svých zdrojů je 1 000 Kč a musí to být minimálně 10 % z požadované výše příspěvku. Výše příspěvku může být maximálně 350 000 Kč, jestliže je pomůcka dražší než 24 000 Kč. Spoluúčast žadatele musí být minimálně 10 % z požadované částky. Celkové sociální a majetkové poměry mohou být zohledněny a částka spoluúčasti může poklesnout pod hodnotu 1 000 Kč. Součet všech příspěvků nesmí přesáhnout částku 800 000 Kč v po sobě jdoucích šedesáti kalendářních měsících. Příspěvek na pořízení motorového vozidla nebo úpravu bytu může být poskytnut osobám starším tří let, příspěvek na pořízení vodícího psa je poskytnut osobám starším patnácti let. Ostatní příspěvky jsou určeny osobám starším jednoho roku. Výčet druhů a typů zvláštních pomůcek, na který je poskytován tento příspěvek, je uveden ve vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Osobám, kterým byl přiznán příspěvek na péči nebo mobilitu

69

Srov. Dávky pro osoby se zdravotním postižením [online]. [cit. 21. 3. 2013].

39

anebo na zvláštní pomůcku je vydána karta sociálních systémů, která zároveň slouží jako průkaz TP, ZTP nebo ZTP/P, jehož vysvětlení je uvedeno v kapitole 1.4.70 Tab. 11: Přehled dávek pro OZP.

Název příspěvku

Výše a druh příspěvku + podmínky

Příspěvek na mobilitu

- 400 Kč / měsíc.

Příspěvek na zvláštní pomůcku do 24 000 Kč

- OZP musí zaplatit min. 1 000 Kč, - min. 10 % z hodnoty pomůcky. - OZP musí zaplatit min. 10 % z hodnoty

Příspěvek na zvláštní pomůcku nad 24 000 Kč

pomůcky, - max. výše příspěvku 350 000 Kč. - vyhrazené místo k sezení ve vyhrazených veřejných dopravních prostředích,

Držitel TP průkazu

- přednost při osobním projednávání své záležitosti, jestliže to vyžaduje delší čekání - výhody pro držitele TP průkazu, - bezplatná doprava v pravidelném spoji MHD,

Držitel ZTP průkazu

- sleva 75 % jízdného v druhé vozové třídě osobního vlaku, rychlíku a autobusové dopravy, - sleva ze vstupného na kulturní akce. - výhody pro držitele TP a ZTP průkazu, - bezplatná doprava průvodci ve veřejné a vnitrostátní dopravě,

Držitel ZTP/P průkazu

- bezplatná doprava vodícího psa, - sleva pro OZP a pro jejího průvodce ze vstupného na kulturní akce.

Zdroj: Vlastní.

6.1.5 Podpora v nezaměstnanosti Stát

podporuje

nezaměstnané

občany

formou

vyplacení

podpor

v nezaměstnanosti. Ty slouží k překlenutí období mezi ztrátou zaměstnání a nalezením nového. Tato podpora může být vyplácena osobám, které po dobu posledních tří let

70

Srov. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

40

od podání žádosti minimálně 12 měsíců odváděli důchodové pojištění. Doba, po kterou je vyplácena podpora v nezaměstnanosti se liší dle věku žadatele, a to: -

do 50 let věku – 5 měsíců,

-

50 – 55 let věku – 8 měsíců,

-

nad 55 let věku – 11 měsíců.

Výše podpory nezaměstnanosti je rozdílná v případě, kdy žadatel ukončil zaměstnání sám a na dohodu a kdy je zaměstnání ukončeno bez zavinění důvodu výpovědi. Maximální výše vyplacené podpory činí 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, kdy žadatel podal žádost o vyplácení podpory v nezaměstnanosti.71 Tab. 12: Výše podpory v nezaměstnanosti vypočtená z průměrného měsíčního čistého výdělku (PMČV) nebo z průměrné mzdy v národním hospodářství (PMNH). Doba vyplácení

Výše podpory

Výše podpory

z PMČV

z PMNH

První 2 měsíce podpůrčí doby při ukončení zaměstnání

65 %

0,15 násobek

Druhé 2 měsíce podpůrčí doby při ukončení zaměstnání

50 %

0,12 násobek

Zbývající podpůrčí doba při ukončení zaměstnání

45 %

0,11 násobek

Celá doba při ukončení zaměstnání sám nebo dohodou

45 %

-

Zdroj: Vlastní.

6.1.6 Důchodové pojištění – invalidní Na invalidní důchod má nárok osoba, která nedosáhla věku 65 let a více nebo důchodového věku a byla mu přiznána invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně, která je vyčleněna v kapitole 1.4. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod je uvedena níže v tab. 13, ale zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění vymezuje výjimky osob, kterým invalidní důchod může být také poskytnut i přes to, že žadatel nebyl účastníkem pojištění po stanovenou dobu. Jedná se například o osoby, kterým byla přiznána invalidita třetího stupně před dosažením 18. roku věku. Výše invalidního důchodu je vypočítávána ze dvou složek, a to ze základní výměry a procentní výměry. Pro lepší přehlednost uvedeno níže v tab. 16.72

71 72

Srov. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Srov. Odbor 71. Invalidní důchody [online]. [cit. 23. 3. 2013].

41

Tab. 13: Doba pojištění pro nárok na invalidní důchod.

Věk pojištěnce

Doba pojištění

Do 20 let

Méně než 1 rok

20 – 22 let

1 rok

22 – 24 let

2 roky

24 – 26 let

3 roky

26 – 28 let

4 roky

Nad 28 let

5 roků

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://www.mpsv.cz/cs/619. Tab. 14:Výše invalidního důchodu.

Název

Výše výměry (měsíčně)

Výše základní výměry invalidního důchodu Výše procentní výměry za každý celý rok pojištění

9 % průměrné mzdy

Invalidita I. stupně

0,5 % výpočtového základu

Invalidita II. stupně

0,75 % výpočtového základu

Invalidita III. stupně

1,5 % výpočtového základu

Zdroj: Vlastní zpracování dle http://www.mpsv.cz/cs/619.

Vyměřovací základ se vypočítá vynásobením vyměřovacího základu (všechny příjmy, za které osoba odvádí pojistné) a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí).73

6.1.7 Přehled zvýhodnění pro OZP Vzhledem k tomu, že pro OZP, která je držitelem ZTP nebo ZTP/P průkazu, je velice těžké najít si zaměstnání a její příjem je často nedostačující, stát zvýhodňuje její finanční postavení ještě v několika dalších případech, které jsou pro lepší přehlednost uvedeny níže v tab. 16.74

73

Srov. Odbor 71. Obecná informace k zákonu o důchodovém pojištění [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Srov. BRUTHANSOVÁ, Daniela a Věra JEŘÁBKOVÁ. Možnosti řešení sociálních důsledků zdravotního postižení – synergické efekty a bílá místa současné právní úpravy. s. 40 – 50. 74

42

Tab. 15: Přehled zvýhodnění pro OZP. Název Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v jedné domácnosti Daňové zvýhodnění na vyživované dítě držitele ZTP/P průkazu žijící s ním v jedné domácnosti Daň z nemovitosti, pokud je osoba držitelem ZTP nebo ZTP/P průkazu Daň z nákupu motorového vozidla Daň z pomůcek pro OZP Ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu Uzavření manželství mezi snoubenci, nemají – li trvalý pobyt v ČR

Rozhodnutí

Částka

Zvýšení

6 000 Kč / ročně

Zvýšení

12 000 Kč / ročně

Osvobození

proměnlivé

Vrácení

max. 100 000 Kč

Nižší sazba DPH

15 %

Osvobození

30 Kč

Osvobození

3 000 Kč

Osvobození

300 Kč

Osvobození

800 Kč + 50 Kč

Osvobození

1 000 Kč

Osvobození

Až 1 000 Kč

Osvobození

proměnlivé

Osvobození

proměnlivé

Osvobození

proměnlivé

Osvobození

proměnlivé

Vydání stavebního povolení ke změně stavby, ke stavbě studny, čistírny odpadních vod, přípojky na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci Zápis do registru vozidel a vydání řidičského průkazu Schválení technické způsobilosti vozidla po přestavbě nebo schválení technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného nebo dovezeného samostatného technického celku anebo schválení užití vozidla k výcviku v autoškole Vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace Poplatek ze psa (je – li osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým ZP) Poplatek za lázeňský rekreační pobyt (je – li osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým ZP) Poplatek za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst pro držitele průkazu ZTP Rozhlasové a televizní poplatky Mobilní nebo pevné sítě Energetický průmysl (platí pro držitele ZTP/P průkazu)

Podmínky pro osvobození

proměnlivé

Příspěvek

Až 406 Kč

Sleva

proměnlivé

Zdroj: Vlastní.

43

Srovnání příjmů OZP a osoby bez ZP

6.2

Intaktní jedinec má mnohem větší možnosti na trhu práce. Nejen že poptávka po majoritní populaci na našem trhu práce je mnohem vyšší než poptávka po OZP, ale jedinec bez postižení je schopen si najít zaměstnání i v jiném oboru, než je jeho profesní zaměření, a je schopen se lépe a rychleji na toto zaměstnání adaptovat než OZP. Obyvatelstvo lze rozdělit na zaměstnané, nezaměstnané a ekonomicky neaktivní na trhu práce. Zaměstnaní jsou lidé, kteří jsou v pracovně – právním poměru, či osoby samostatně výdělečně činné. Nezaměstnané zahrnují osoby, které jsou starší 15 let, jsou nezaměstnané, práci aktivně hledají a jsou schopny do práce, kdykoliv nastoupit. Mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou zahrnuty osoby, které jsou nezaměstnané a jsou ekonomicky neaktivní.75 Srovnání majoritní společnosti a společnosti OZP na trhu práce uvádí následující tab. 17. Ekonomicky neaktivních OZP je 4,5 krát více než OZP zaměstnaných, naopak ekonomicky neaktivní majoritní populace je méně než zaměstnaných.76 Tab. 16: Počet obyvatelstva zaměstnaného, nezaměstnaného a ekonomicky neaktivního uvedeno v tis. v roce 2010.

Obyvatelstvo Populace České republiky OZP

Zaměstnaní

Nezaměstnaní

Ekonomicky neaktivní

4 885,2

383,7

3 746,5

114,3

35,9

518,2

Zdroj: Vlastní zpracování dle Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. s. 75.

Výše průměrného výdělku OZP, která je v pracovním poměru, je rozdílná dle aktuálního věku OZP a ve všech věkových kategoriích je podstatně nižší než hodnota průměrného výdělku osoby bez ZP. Průměrná měsíční mzda v roce 2010 dosáhla částky 23 951 Kč.77 Ani jedna věková kategorie nedosahuje průměrné měsíční mzdy v roce 2010, ba průměrný výdělek OZP je dokonce o více než pětinu nižší. Avšak jestliže je OZP zaměstnaná, její příjem je vždy vyšší než výše minimální mzdy.78

75

Srov. PAVELKA, Radek. Nezaměstnanost. [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Srov. Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. s. 75. 77 Průměrná mzda byla loni téměř 24tisíc, narostla o 450 korun [online]. [cit. 23. 3. 2013]. 76

78

Srov. Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. s. 90.

44

Tab. 17: Průměrný výdělek OZP a osob bez ZP dle věkové kategorie v Kč v roce 2010.

Věková kategorie

Průměrný výdělek OZP

Průměrný výdělek osoby bez ZP

15 – 24 let

14 039

19 652

25 – 34 let

18 177

29 103

35 – 44 let

18 743

31 538

45 – 54 let

17 506

29 210

55 – 64 let

17 016

28 930

Nad 65 let

18 999

31 757

Zdroj: Vlastní zpracování dle Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. s. 90.

Dosažené vzdělání má značný vliv na uplatnění OZP na trhu práce. Čím vyššího vzdělání OZP dosáhne, tím vyšší je hodnota jejího příjmu. Avšak výše tohoto příjmu je vždy nižší, než příjem osoby bez ZP. Pouze vysokoškolské vzdělání OZP přesahuje výši průměrné měsíční mzdy v roce 2010, ale zdaleka nedosahuje průměrnému výdělku vysokoškoláka bez ZP.79 Tab. 18: Průměrný výdělek OZP a osob bez ZP dle dosaženého vzdělání v Kč v roce 2010.

Dosažené vzdělání

Průměrný výdělek

Průměrný výdělek osoby

OZP

bez ZP

Bez vzdělání a předškolní výchova

10 769

16 602

Základní

13 935

18 659

Střední bez maturity

16 032

22 024

Střední s maturitou

20 570

29 181

Vysokoškolské

36 900

55 074

Neuvedeno

18 319

29 322

Zdroj: Vlastní zpracování dle Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. s. 91.

Osoby, které nejsou zaměstnané, ale aktivně zaměstnání hledají a jsou evidované na Úřadu práce, mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Nejvíce OZP i bez ZP má podporu v nezaměstnanosti mezi 2 501 – 3 500 Kč v roce 2010. Tento interval převyšuje částku existenčního minima a je dostačující také pro hodnotu životního minima. Rozdíl mezi nejčastěji vyplácenou částku podpory v nezaměstnanosti a nejnižším průměrným výdělkem OZP je více než trojnásobný.80

79 80

Srov. Tamtéž. s. 91. Srov. Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím

45

Tab. 19: Výše vyplacené podpory v nezaměstnanosti pro OZP a osoby bez ZP v roce 2010.

Výše měsíčního nároku

Počet OZP

Počet osob bez ZP

Do 1 500 Kč

255

442

1 501 – 2 500 Kč

846

2 346

2 501 – 3 500 Kč

5 487

39 140

3 501 – 4 500 Kč

3 437

24 682

4 501 – 5 500 Kč

3 025

22 755

5 501 – 6 500 Kč

2 550

21 544

6 501 – 7 500 Kč

1 636

17 775

7 501 – 8 500 Kč

1 034

13 062

8 501 – 9 500 Kč

640

8 880

9 501 – 10 500 Kč

366

6 239

10 501 – 11 500 Kč

223

3 973

Nad 11 501 Kč

354

10 233

Zdroj: Vlastní zpracování dle Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. s. 102 – 104.

Výše průměrného invalidního důchodu se postupem času stále nepatrně zvyšuje. Jeho průměrná výše je od roku 2007 vyšší než hodnota minimální mzdy. OZP, které je vyplácen částečný invalidní důchod, má více finančních prostředků než osoba, které je vyplácena nejčastější podpora v nezaměstnanosti.81 Tab. 20: Vývoj průměrné výše starobního, plného a částečného invalidního důchodu v Kč v letech 2004 – 2009.

Druh důchodu

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Částečný

4 315

4 584

4 847

5 161

5 893

6 076

Plný

7 088

7 537

7 962

8 496

9 337

9 681

Starobní

7 280

7 755

8 200

8 761

9 653

10 062

Zdroj: Vlastní zpracování dle Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. s. 165.

Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2010 byl změněn systém invalidních důchodů, a to z částečného a plného na invaliditu prvního, druhého a třetího stupně, je i vyplácení těchto dávek rozdílné. Výše částky vyplacené na invaliditu prvního a druhého stupně je srovnatelná s částečným invalidním důchodem a invalidita třetího stupně odpovídá plnému

invalidnímu

důchodu.

Nejvyšší,

invalidní

důchod

třetího

stupně,

pilotním ověřením a nastavením podmínek pro opakování. s. 102 – 104. 81 Srov. Tamtéž. s. 165.

46

se nevyrovnává starobnímu důchodu, ale je vyšší než minimální mzda. Avšak je více než dvakrát nižší než průměrná mzda.82 Tab. 21: Vývoj průměrné výše starobního, plného a částečného invalidního důchodu v Kč v letech 2010 – 2011.

Druh důchodu

2010

2011

Invalidita I. stupně

6 140

6 094

Invalidita II. stupně

6 671

6 748

Invalidita III. stupně

9 656

10 004

10 138

10 567

Starobní

Zdroj: Vlastní zpracování dle Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012. s. 32.

V následující tab. 23 je srovnána výše příjmů, jestliže je OZP zaměstnaná (rozdělení je dle věku a dle dosaženého vzdělání) anebo je bez zaměstnání v roce 2010. Nejvyšší příjem má OZP, jestliže je zaměstnaná a její vzdělání je vysokoškolské. Avšak je nutné upozornění, že výše mzdy OZP a osoby bez ZP na vysokoškolské úrovni je značně rozdílná. Pouze výše mzdy OZP vysokoškolského vzdělání přesahuje hodnotu průměrné mzdy, ostatní této částky nedosahují o více než 3 000 Kč za měsíc. Existenční minimum bylo v roce 2010 pouhých 2 020 Kč a nejčastěji vyplácená podpora v nezaměstnanosti byla jen pár korun vyšší, a to v rozmezí 2 501 – 3500 Kč.

82

Srov. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012. s. 32.

47

Tab. 22: Srovnávací tabulka příjmů OZP v Kč v roce 2010.

Druh příjmu

Výše příjmu

Průměrný příjem dle věku 15 – 24 let

14 039

25 – 34 let

18 177

35 – 44 let

18 743

45 – 54 let

17 506

55 – 64 let

17 016

Nad 65 let

18 999

Průměrný příjem dle vzdělání Bez vzdělání a předškolní výchova

10 769

Základní

13 935

Střední bez maturity

16 032

Střední s maturitou

20 570

Vysokoškolské

36 900

Neuvedeno

18 319

Nejčastěji vyplacená podpora v nezaměstnanosti

2 501 – 3 500

Invalidita I. stupně

6 140

Invalidita II. stupně

6 671

Invalidita III. stupně

9 656

Životní minimum

3 12683

Existenční minimum

2 02084

Průměrná mzda

23 951

Zdroj: Vlastní.

83 84

MPSV. Životní a existenční minimum [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Tamtéž. [cit. 23. 3. 2013]

48

6.3

Případová studie – srovnání výše příjmu OZP a osoby bez ZP V následující případové studii budou popsány tři náhodně zvolené případy OZP

a tři stejně zvolené případy osoby bez ZP, aby mohlo dojít ke srovnání možné výše jejich příjmů. Vstupní data jsou zvolena na základě výše popsané analýzy průměrných příjmů OZP a osob bez ZP. Všechny hodnoty jsou vypočítány dle platné legislativy, která je uvedena výše v textu u každého příspěvku samostatně. Vypočítaná data jsou zaznamenána do tabulky (viz. tab. 14) pro snadnější přehlednost. Výpočty k jednotlivým řádkům v tabulce jsou uvedeny v příloze na konci této práce. Čísla 1 – 6 označují případy jednotlivců, které jsou stručně popsány následovně: 1

- OZP, 35 let, střední škola bez maturity, invalidita druhého stupně, průkaz ZTP, dříve zaměstnaný, průměrná mzda za předchozí rok 16 032 Kč, momentálně pátý měsíc evidovaný na Úřadu práce, žije v nájemním bytě s nájmem 7 000 Kč / měsíc sám ve městě s obyvateli v intervalu mezi 50 000 – 99 999.

2

- Osoba bez ZP, střední škola bez maturity, dříve zaměstnaný, průměrná mzda za předchozí rok 22 024 Kč, momentálně pátý měsíc evidovaný na Úřadu práce, žije v nájemním bytě s nájmem 7 000 Kč / měsíc sám ve městě s obyvateli v intervalu mezi 50 000 – 99 999.

3

- OZP, 35 let, střední škola bez maturity, invalidita druhého stupně, průkaz ZTP, zaměstnaný, průměrná mzda za předchozí rok a za letošní rok je 16 032 Kč, žije v nájemním bytě s nájmem 7 000 Kč / měsíc sám ve městě s obyvateli v intervalu mezi 50 000 – 99 999.

4

- Osoba bez ZP, 35 let, střední škola bez maturity, zaměstnaný, průměrná mzda za minulý a letošní rok 22 024 Kč, žije v nájemním bytě s nájmem 7 000 Kč / měsíc sám ve městě s obyvateli v intervalu mezi 50 000 – 99 999.

5

- OZP, 35 let, střední škola bez maturity, invalidita druhého stupně, průkaz ZTP, nezaměstnaný déle než jeden rok, žije v nájemním bytě s nájmem 7 000 Kč / měsíc sám ve městě s obyvateli v intervalu mezi 50 000 – 99 999.

6

- Osoba bez ZP, 35 let, střední škola bez maturity, nezaměstnaný déle než jeden rok, žije v nájemním bytě s nájmem 7 000 Kč / měsíc sám ve městě s obyvateli v intervalu mezi 50 000 – 99 999.

49

Tab. 23: Případová studie šesti osob, uvedeno v Kč. Číslo řádku 1

Osoba

Druh příspěvku Průměrná mzda v minulém

1

2

3

4

5

6

16 032

22 024

16 032

22 024

x

x

x

x

16 032

22 024

x

x

6 748

x

6 748

x

6 748

x

roce

2

Průměrná mzda nyní

3

Invalidní důchod II. stupně

4

Existenční minimum

x

x

x

x

x

2 200

5

Přídavek na dítě

x

x

x

x

x

x

6

Podpora v nezaměstnanosti

7

1. měsíc

10 420,8

14 315,6

x

x

x

x

8

2. měsíc

10 420,8

14 315,6

x

x

x

x

9

3 měsíc

8 016

11 012

x

x

x

x

10

4. měsíc

8 016

11 012

x

x

x

x

11

5. měsíc

7 214,4

9 910,8

x

x

x

x

12

PMP za poslední kvartál

8 817,6

12 113,2

22 780

22 024

6 748

2 200

13

Příspěvek na bydlení

14

Náklady na bydlení

7 000

7 000

7 000

7 000

7 000

7 000

15

Rozhodný příjem

15 565,6

12 113,2

22 780

22 024

6 748

2 200

16

Koeficient dle MPSV

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

0,3

17

Součin RP a koeficient

4 669,68

3633,96

6 834

6 607,2

2 024,4

660

18

Normativní náklady na bydlení

5 687

5 687

5 687

5 687

5 687

5 687

19

I. podmínka

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano

20

II. podmínka

Ano

Ano

Ne

Ne

Ano

Ano

21

Výše příspěvku na bydlení

2 330

3 366

x

x

4 975

6 340

22

Rodičovský příspěvek

x

x

x

x

x

x

23

Porodné

x

x

x

x

x

x

24

Pohřebné

x

x

x

x

x

x

25

Příspěvek na živobytí

x

x

x

x

2 200

2 200

26

Doplatek na bydlení

x

x

x

x

x

660

27

Mimořádná okamžitá pomoc

x

x

x

x

x

x

28

Příspěvek na péči

x

x

x

x

x

x

29

Dávky pro OZP

30

Příspěvek na mobilitu

400

x

400

x

400

x

13 333

x

13 333

x

13 333

x

16 692,4

13 276,8

7 148

0

14 323

11 400

státní

0

0

16 032

22 024

0

0

v aktuálním

16 692,4

13 276,8

23 180

22 024

14 323

11 400

31

Příspěvek

na

zvláštní

pomůcku

Celková výše přijatých dávek v aktuálním měsíci Celková

výše

příjmů

bez

podpory v aktuálním měsíci Celková

výše

příjmů

měsíci Zdroj: Vlastní.

50

Vypočtená data mají výpovědní hodnotu o celkové struktuře příjmů. Nejvyšší příjem má OZP, která je zaměstnaná a zároveň je jí vyplácen invalidní důchod druhého stupně, který je jí nárokován. Naopak nejnižší příjem má jedinec bez ZP, který není zaměstnaný déle než rok, a tedy jeho jediným příjmem, který mu je přiznán, je existenční minimum. Vzhledem k tomu, že žije v nájemném bytě, je mu také přiznán příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a také doplatek na bydlení. Nejvyšší částka státní podpory je vyplácena OZP, která byla zaměstnaná, ale již pátým měsícem je evidovaná na Úřadu práce a je jí vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Je nutné upozornění, že následující měsíc této osobě už žádná podpora v nezaměstnanosti vyplácena nebude, jelikož OZP je stáří věku 35 let, a osobám do věku 55 let je podpora v nezaměstnanosti vyplácena maximálně po dobu 5 měsíců. Naopak žádnou státní podporu nečerpá osoba bez ZP, která je zaměstnaná. OZP, která není zaměstnaná déle než jeden rok má o 1 046,2 Kč vyšší příjem než osoba bez ZP, která byla zaměstnaná, ale už je pátým měsícem evidovaná na Úřadu práce a je jí vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Srovnání OZP a osoby bez ZP stejného případu (sloupce 1, 2; 3, 4 a 5, 6) vypovídá o vyšším příjmu OZP než intaktního jedince, což je dáno především vlivem čerpání dávky invalidního důchodu druhého stupně. Srovnání však nevycházelo ze stejného průměrného platu, ale z průměrného platu OZP dle dosaženého vzdělání a průměrného platu osoby bez ZP dle dosaženého vzdělání, kdy tyto průměrné platy nejsou shodné. I přes to, že z výše uvedené případové studie vyplývá, že OZP má vyšší příjem, je nutné si uvědomit, že má také vyšší výdaje, které přímo souvisí s jejím ZP.

51

Závěr Uplatnění OZP na trhu práce je pozitivním jevem nejen pro OZP, ale také pro zaměstnavatele a pro stát. Stát podporuje zaměstnávání OZP formou příspěvků na zřízení pracovního místa, náklady s ním související a také mzdu zaměstnance se ZP. I přes poskytování zmíněných příspěvků, je tato podpora méně nákladná, než podpora OZP, které mají nižší příjmy a jsou jim vypláceny dávky ze státního sociálního systému. Ze mzdy zaměstnance se ZP je odváděno zdravotní a sociální pojištění, které odvádí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel, a daně do státního rozpočtu, což má za následek zlepšení ekonomické situace naší země. Informovanost o možnosti výhod zaměstnávání OZP ze strany státu není však příliš velká. Pracovní potenciál OZP může být často přehlédnut a nedoceněn na úkor jejich ZP ze strany zaměstnavatele. K takové situaci dochází tehdy, jestliže pracovní výkon OZP se stává produktivnějším než osoby bez ZP, čímž tak přináší firmě větší prospěch. Uplatnění se na trhu práce pro OZP má za následek zvýšení jejich kvality života v oblasti psychické, sociální i ekonomické. Pravidelné vykonávání pracovní činnosti, ne pouze materiální, vede ke zvýšení jejich sebevědomí a povědomí o sobě samém. Zadané úkoly, svěřená práce a zodpovědnost jim umožňuje být součástí organizace a podílet se na plánování a rozhodování, čímž naplňují své cíle a potřeby, což vede k samotné seberealizaci. Setkávání se na pracovišti a vytváření nových sociálních vazeb s kolegy, se kterými si jsou rovni, rozvíjení jejich komunikační dovednosti a pochopení, co přesně je od nich vyžadováno působí pozitivně na kvalitu života OZP. Rovný přístup, integrace do pracovního prostředí, zájem zaměstnavatele o jejich osobu a možné přizpůsobení pracovního prostředí je motivuje k podávání lepších pracovních výkonů nejen na pracovišti, ale i v osobním životě. I přesto že je struktura sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti dobře propracovaná, jejím cílem je pouze podpořit osoby s nižšími příjmy, eventuelně je zajistit na přechodný čas, ne však je zcela zajistit dlouhodobě. Celý systém je vypracován tak, aby podporoval populaci v hledání zaměstnání a uplatnění se na trhu práce. Finanční nezávislost OZP na tomto systému zvyšuje jejich kvalitu života z pohledu ekonomického. Vyšší příjmy vedou k zajištění zdravotní péče, naplnění potřeb a stanovených cílů. 52

Srovnáním příjmů OZP a intaktního jedince je možné vyslovit závěr, že OZP mají vyšší příjem, i když je tato částka vyšší o pár tisíc korun. Mají však také vyšší výdaje, které přímo souvisí s jejich zdravotním postižením, což je důležité si uvědomit. Je nutné poznamenat, že příjem OZP je řádově o 10 000 Kč vyšší než příjem OZP, která nikdy nepracovala nebo nepracuje po delší dobu. Uplatnění se na trhu práce však nezvyšuje kvalitu života pouze prostřednictvím finančního vlivu, ale OZP se při vykonávání pracovní činnosti seberealizuje a integruje do pracovního prostředí, což jsou vlivy psychické a sociální.

53

Anotace Příjmení jméno autora:

Bc. Michaela Šuková

Instituce:

Moravská vysoká škola Olomouc

Název práce v českém jazyce:

Ekonomické aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Název práce v anglickém jazyce:

Economic Aspects of Employing People with Disability.

Vedoucí práce:

Mgr. Martin Fink

Počet stran:

61

Počet příloh:

1

Rok obhajoby:

2013

Klíčová slova v českém jazyce: Osoba se zdravotním postižením, zdravotní postižení, důchod, vzdělávání, trh práce, kvalita života, struktura sociálního systému, příjem. Key words in English: Person with disability, disability, pension, education, labor market, quality of life, structure of the state welfare system, income. Abstrakt V práci definuji osobu se zdravotním postižením, její přípravu na trh práce a povinnosti zaměstnavatele. Popisuji jaké psychické, sociální a ekonomické vlivy zvyšují kvalitu života. Analyzuji státní sociální systém a porovnávám výši příjmu osoby se zdravotním postižením a jedince bez zdravotního postižení. Abstract I define person with disability, its preparation for labor market and duties of employer in this thesis. I describe psychical, social and economic influences increase quality of their life. I analyze state welfare system and I compare size of income between person with disability and person without disability.

54

Literatura a prameny 1. BRUTHANSOVÁ, Daniela a Věra JEŘÁBKOVÁ. Možnosti řešení sociálních důsledků zdravotního postižení – synergické efekty a bílá místa současné právní úpravy. 1. vydání. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2012. 83 s. ISBN 978-80-7416-103-2. 2. FRANIOK, Petr. Vzdělávání osob s mentálním postižením. 2. opravené vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 2007. 142 s. ISBN 80-7368-274-5. 3. FRK, Vladimír. Kvalita pracovného života. In: KOLEKTIV AUTORŮ. Kvalita života v kontextoch globalizácie a výkonovej spoločnosti. 2002. vyd. Prešov: Filosofická fakulta Prešovskej univerzity, 2002, s. 9. ISBN 80-8068-087-6. 4. KREJČÍŘOVÁ, Olga. MANUÁL základních postupů jednání při kontaktu s mentálním postižením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007. 35 s. ISBN 978-80-244-1635-9. 5. KREJČÍŘOVÁ,

Olga.

MANUÁL

zaměřený

na

orientaci

v poradenství

a v problematice pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007, 32 s. ISBN 978-80-244-1632-8. 6. KREJČÍŘOVÁ,

Olga.

Problematika

zaměstnávání

občanů

se

zdravotním

postižením. 1. vydání. Praha: RYTMUS, 2005. 88 s. ISBN: 80-903598-1-7. 7. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Kvalita života. In: Kvalita života. 2004. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004, s. 11. ISBN 80-86625-20-6. 8. MICHALÍK, Jan et al. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vydání. Praha: Portál, 2011. 512 s. ISBN 978-80-7367-859-3. 9. NOVOSAD, Libor. Některé aspekty socializace lidí se zdravotním postižením. 1. vydání. Liberec: Technická univerzita, 1998. 50 s. ISBN 80-7083-268-1. 10. RENOTIÉROVÁ, Marie et al. Speciální pedagogika. 2. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004. 313 s. ISBN 80-244-0873-2. 11. SURYNEK, Alois. Hodnota práce a kvalita života. In: Svět práce a kvaita života v globalizované ekonomice. 2007. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2007, s. 8. ISBN 978-80-86973-45-6. 12. VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 143 s. ISBN 80-210-3754-7.

55

13. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie I. Dotisk 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2008. 468 s. ISBN 978-80-246-0956-0. 14. VEBER, Jaromír et al. Management kvality, enviromentu a bezpečnosti práce. 1. vydání. Praha: Management Press, 2006. 358 s. ISBN 80-7261-146-1. 15. VÍTKOVÁ, Marie. Integrativní školní (speciální) pedagogika. 2. vydání. Brno: MSD spol. s r. o., 2004. 248 s. ISBN 80-86633-22-5. 16. VOTAVA, Jiří et al. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 2003. 207 s. ISBN 80-246-0708-5. 17. WHO, Mezinárodní klasifikace funkčních schopností disability a zdraví. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s, 2001. 280 s. ISBN 978-80-247-1587-2. 18. Novela zákona 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 19. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění. 1. vyd. Praha: MPSV odbor sociálních věcí, 2012. 153 s. 20. Souhrnná metodika podporovaného vzdělávání. 1. vyd. Praha: RYTMUS, 2005. 132 s. ISBN 80-903598-0-9. 21. Zpracování metodologie sběru dat pro účely sledování statistiky OZP, s navazujícím pilotním ověřením nastavením podmínek pro opakování. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2011. 193 s. 22. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků, studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 23. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 24. Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. 25. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 26. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 27. Nezaměstnanost v lednu 2013 nejvyšší v historii [online].[cit. 15. 2. 2013]. Dostupné z WWW:. 28. HOLÝ, Dalibor. Průměrné mzdy – 3.čtvrtletí 2012 [online]. [cit. 21. 2 2013]. Dostupné z WWW: . 29. MPSV odbor 23. Obecné informace [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 30. MPSV odbor 23. Přídavek na dítě [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: .

56

31. Odbor 65. Životní a existenční minimum [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 32. MPSV odbor 23. Příspěvek na bydlení [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 33. MPSV odbor 23. Rodičovský příspěvek [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 34. MPSV odbor 23. Porodné [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 35. MPSV odbor 23. Pohřebné [online]. [cit. 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 36. Obecné informace a vymezení některých pojmů [online]. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 37. Příspěvek na živobytí [online]. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 38. Doplatek

na

bydlení

[online]. [cit.

21. 3.

2013].

Dostupné

z WWW:

. 39. Mimořádná okamžitá pomoc [online]. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 40. Příspěvek

na

péči

[online].

[cit.

21.

3.

2013].

Dostupné

z WWW:

. 41. Dávky pro osoby se zdravotním postižením [online]. [cit. 21. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 42. Odbor 71. Invalidní důchody [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 43. Odbor 71. Obecná informace k zákonu o důchodovém pojištění [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 44. PAVELKA, Radek. Nezaměstnanost. [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 45. Průměrná mzda byla loni téměř 24tisíc, narostla o 450 korun [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 46. MPSV. Životní a existenční minimum [online]. [cit. 23. 3. 2013]. Dostupné z WWW: . 57

Seznam zkratek CHPM – Chráněné pracovní místo. DPH – Daň z přidané hodnoty. Kč – Koruna česká. OZP – Osoba se zdravotním postižením. TP – Těžké postižení. ZP – Zdravotní postižení. ZTP – Zvlášť těžké postižení. ZTP/P – Zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce.

58

Seznam tabulek Tab. 1 – Přehled OZP k 1. 1. 2011 v České republice…. 11 Tab. 2 – Přehled maximálních příspěvků na vytvoření chráněného pracovního místa (CHPM)…. 21 Tab. 3 – Roční odvod do státního rozpočtu zaměstnavatele za jednu OZP…. 23 Tab. 4 – Přehled slev na dani pro zaměstnavatele zaměstnávající OZP…. 23 Tab. 5 – Přehled existenčního a životního minima…. 35 Tab. 6 – Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty / družstevní byty a byty vlastníku v Kč / měsíc platné pro období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013…. 35 Tab. 7 – Výše rodičovského příspěvku…. 36 Tab. 8 – Výše porodného…. 36 Tab. 9 – Výše pohřebného…. 37 Tab. 10 – Výše příspěvku na péči…. 38 Tab. 11 – Přehled dávek pro OZP…. 40 Tab. 12 – Výše podpory v nezaměstnanosti vypočtená z průměrného měsíčního čistého výdělku (PMČV) nebo z průměrné mzdy v národním hospodářství (PMNH)…. 41 Tab. 13 – Doba pojištění pro nárok na invalidní důchod…. 42 Tab. 14 – Výše invalidního důchodu…. 42 Tab. 15 – Přehled zvýhodnění pro OZP…. 43 Tab. 16 – Počet obyvatelstva zaměstnaného, nezaměstnaného a ekonomicky neaktivního uvedeno v tis. v roce 2010…. 44 Tab. 17 – Průměrný výdělek OZP a osob bez ZP dle věkové kategorie v Kč v roce 2010…. 45 Tab. 18 – Průměrný výdělek OZP a osob bez ZP dle dosaženého vzdělání v Kč v roce 2010…. 45 Tab. 19 – Výše vyplacené podpory v nezaměstnanosti pro OZP a osoby bez ZP v roce 2010…. 46 Tab. 20 – Vývoj průměrné výše starobního, plného a částečného invalidního důchodu v Kč v letech 2004 – 2009…. 46 Tab. 21 – Vývoj průměrné výše starobního, plného a částečného invalidního důchodu v Kč v letech 2010 – 2011…. 47 Tab. 22 – Srovnávací tabulka příjmů OZP v Kč v roce 2010…. 48 Tab. 23 – Případová studie šesti osob, uvedeno v Kč…. 50 59

Příloha Vysvětlení k jednotlivým řádkům: 1-

Průměrná mzda za minulý rok je údaj z tabulky č.

2-

Průměrná mzda v letošním roce z tabulky č.

3-

Invalidní důchod je údaj z tabulky č.

4-

Existenční minimum je vypláceno osobám, které mají příjmy menší než je hodnota existenčního minima.

5-

Přídavek na dítě neposkytnut nikomu, protože jedinci jsou bezdětné osoby.

6-

Výše podpory nezaměstnanosti je vyplácena osobám, které nejsou zaměstnané. Vzhledem k tomu, že jedinci jsou ve věku 35 let, podpora v nezaměstnanosti může být vyplácena maximálně po dobu prvních 5 měsíců po skončení posledního zaměstnání.

7-

1. měsíc = 0,65 * průměrná mzda.

8-

2. měsíc = 0,65 * průměrná mzda.

9-

3. měsíc = 0,5 * průměrná mzda.

10 -

4. měsíc = 0,5 * průměrná mzda.

11 -

5. měsíc = 0,45 * průměrná mzda.

12 -

Průměrný měsíční příjem (PMP) za poslední kvartál je vypočítán jako součet příjmů posledních tří měsíců vydělen třemi. Pro názornost u 1: Výše průměrné podpory ……. (10 420,8 + 8 016 + 8 016) / 3 = 8 817,6 Kč

13 -

Příspěvek na bydlení

14 -

Náklady na bydlení je měsíční nájemné za byt.

15 -

Rozhodný příjem (RP) je součet všech příjmů za daný měsíc. Pro názornost u 1: Výše průměrné podpory + invalidní důchod = 8 817,6 + 6 748 = 15 565,6 Kč

16 -

Koeficient vyhlašovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí.

17 -

Součin rozhodného příjmu a koeficientu – řádek 14 * řádek 15.

18 -

Částka normativních nákladů na bydlení je vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí, dle tabulky č………… je jejich výše 5 687 Kč.

19 -

I. podmínka pro přiznání příspěvku na bydlení: Náklady na bydlení > součin rozhodného příjmu a koeficientu, tzn. řádek 14 > řádek 17. 60

20 -

II. podmínka pro přiznání příspěvku na bydlení: Součin rozhodného příjmu a koeficientu < normativní náklady, tzn. řádek 17 < řádek 18.

21 -

Výše příspěvku na bydlení je rozdíl mezi náklady na bydlení a součinu rozhodného příjmu s koeficientem, tzn. řádek 21 = řádek 14 – řádek 17.

22 -

Rodičovský příspěvek není vyplácen, protože jedinec je bezdětný.

23 -

Porodné není vypláceno, protože jedinec je bezdětný.

24 -

Pohřebné není vypláceno, protože žádná blízká osoba jedince nezemřela.

25 -

Příspěvek na živobytí stanovuje Úřad práce pro každou osobu zvlášť a vychází z hodnoty existenčního a životního minima. Po odečtení měsíčního nákladu na bydlení od souhrnu měsíčních příjmů musí jedinci zbýt minimálně částka existenčního minima. rozhodný příjem – náklady na bydlení = min. existenční minimum, tzn. řádek 15 – řádek 14 = min. 2 200 Kč

26 -

Doplatek na bydlení může být poskytnut pouze tehdy, pokud je poskytnut příspěvek na živobytí. Jeho výše se počítá následujícím způsobem: (rozhodný příjem + příspěvek na bydlení) – náklady na bydlení = min. existenční minimum, tzn. (řádek 15 + řádek 21) – řádek 14 = min. 2 200 Kč

27 -

Mimořádná okamžitá pomoc není vyplacena, neb nenastala žádná živelná pohroma nebo mimořádná situace.

28 -

Příspěvek na péči není vyplácen.

29 -

Dávky pro OZP mohou být poskytnuty pouze OZP.

30 -

Příspěvek na mobilitu činí 400 Kč za měsíc, ale jedinec se ZP musí prokázat pravidelné dopravování.

31 -

Při čerpání příspěvku na zvláštní pomůcku musí být splněna podmínka, že je příjem OZP nižší než osminásobek životního minima, maximální částka, která může být čerpána je 800 000 Kč v průběhu šedesáti měsíců, což je 13 333 Kč / měsíc tzn. rozhodný příjem < 8 * 3 410.

61