E G Y P T, U G A R I T A B I T VA U K A D E Š E
Jana Mynářová
ÑPoË·tek triumfu Kr·le HornÌho a DolnÌho Egypta, Usermaatrea Setepenrea, syna Reova, [milovanÈho bohy], Ramesse (II.) Meriamona, nechù ûije vÏËnÏ, kterÈho dos·hl proti ChetitskÈ zemi, NaharinÏ a proti zemi ArzawÏ, proti Pidasse, proti [zemi] Dardanaja, proti zemi Massa, proti zemi Karkiöa a Lukka, proti Karchemiöi, Kode (a) Kadeöi, proti zemi Ugaritu (a) Muönatu.ì TÏmito slovy se zapoËÌn· egyptskÈ lÌËenÌ v·leËnÈho taûenÌ Ramesse II., kterÈ se uskuteËnilo v 5. roce jeho vl·dy. Po boku Chetit˘, protivnÌka Egypùan˘, se jako spojenci postavili mimo jinÈ i obyvatelÈ starovÏkÈho mÏstskÈho st·tu Ugarit (v dneönÌ S˝rii, R·s eö-äamr·, ÑFenyklov˝ mysì, obr. 1). Co vöak vedlo vl·dce Ugaritu, kter˝ byl tradiËnÌm obchodnÌm partnerem Egypta, aby bojoval na stranÏ nep¯Ìtele? Na tuto ot·zku se pokusÌme nynÌ odpovÏdÏt. JeötÏ z doby vojensk˝ch taûenÌ kr·le Thutmose III. (cca 1479 ñ 1424 p¯. Kr.) do Syropalestiny nem·me z egyptsk˝ch pÌsemn˝ch pramen˘ û·dnÈ d˘kazy o existujÌcÌch vztazÌch mezi p¯ÌstavnÌm mÏstem Ugaritem a Egypùany. NejsevernÏji poloûen˝mi v˝spami Egypta v S˝rii byly pevnosti Ullasa a Sumur na b¯ezÌch ¯eky Eleutheros. PravdÏpodobnÏ prvnÌ pÌsemnÈ zmÌnky se objevujÌ aû za vl·dy Amenhotepa II. (cca 1424 ñ 1398 p¯. Kr.) v souvislosti s jeho taûenÌm v 7. roce vl·dy.1 SkuteËnost, ûe vöak jeötÏ v polovinÏ 14. stoletÌ p¯. Kr. byl Ugarit v˝znamn˝m obchodnÌm a politick˝m partnerem zemÏ na Nilu, m·me bohatÏ doloûenu v textech poch·zejÌcÌch z tzv. AmarnskÈho archÌvu. Tento archÌv, objeven˝ v roce 1887 mÌstnÌmi rolnÌky v rozvalin·ch nedaleko vesnice Tell el-Amarny (starovÏkÈho Achetatonu) ve st¯ednÌm EgyptÏ, p¯edstavuje bezesporu jeden z klÌËov˝ch pramen˘ pro naöe ch·p·nÌ v˝voje v oblasti Syropalestiny v obdobÌ pozdnÌ doby bronzovÈ (p¯ibliûnÏ 1550 ñ 1200 p¯. Kr.). V souËasnosti zn·me 382 tabulek a fragment˘ nach·zejÌcÌch se v muzeÌch v BerlÌnÏ, Lond˝nÏ, Pa¯Ìûi, K·hi¯e i soukrom˝ch sbÌrk·ch po celÈm svÏtÏ. NejpoËetnÏji je zastoupena kr·lovsk· korespondence a s nÌ spojenÈ seznamy dar˘.2 Texty oznaËovanÈ podle klasickÈ edice J. A. Knudtzona3 jako EA 45 ñ EA 49 p¯edstavujÌ ugaritsko-egyptskou korespondenci. Z historickÈho hlediska pat¯Ì mezi nejd˘leûitÏjöÌ projedn·vanÈ z·leûitosti prosby uga162
EGYPT, UGARIT A BITVA U KADEŠE
ritskÈho kr·le Ammiötamrua I. (? ñ 1350 p¯. Kr.) o ochranu ze strany Egypùan˘. Egyptsk˝ kr·l je û·d·n o vojenskou podporu, kter· by ubr·nila Ugarit p¯ed ˙tokem nep¯·telskÈ arm·dy, vedenÈ patrnÏ chetitsk˝m vl·dcem Tudchalijou III. Ani v jednom z dopis˘ vöak ugaritötÌ panovnÌci neopomnÏli dostateËnÏ z¯etelnÏ projevit svou oddanost a loajalitu egyptskÈmu kr·li, srov. ÑKr·li, Slunci, mÈmu p·nu. Takto pravÌ Niqmaddu, tv˘j sluûebnÌk. Pad·m k noh·m kr·le, Slunce, mÈho p·na. Nechù se dob¯e da¯Ì kr·li, Slunci, mÈmu p·nu, jeho dom·cnosti, jeho hlavnÌ manûelce, jeho (dalöÌm) ûen·m, jeho [dÏtem, ... jeho] luËiötnÌk˘m, vöemu [co n·leûÌ kr·li], Slunci, mÈmu p·nu ...ì (EA 49). D·le Niqmaddu û·d· egyptskÈ kr·le, pravdÏpodobnÏ Amenhotepa IV. ñ Achnatona, aby mu poslal dva sluûebnÌky, pal·covÈ sluhy z Kuöe a takÈ lÈka¯e, neboù v Ugaritu û·dn˝ nenÌ. Pro ovϯenÌ pravdivosti Niqmaddov˝ch slov se m˘ûe egyptsk˝ kr·l dot·zat svÈho posla Haramassy.
Obr. 1 Oblast P¯ednÌho v˝chodu ve 14. stoletÌ p¯. Kr. (podle D. Redforda, Egypt, Canaan and Israel in Ancient Times. The American University in Cairo Press, Cairo 1992, fig. 5).
163
EGYPT, UGARIT A BITVA U KADEŠE
Pro ilustraci vztah˘ mezi Ugaritem a Egyptem v AmarnskÈm obdobÌ vöak nejsme odk·z·ni pouze na p¯Ìmou egyptsko-ugaritskou korespondenci. TakÈ v dopise babylÛnskÈho kr·le Kadaöman-Enlila pro Amenhotepa III. (EA 1) se objevuje zmÌnka o kontaktech panovnick˝ch dvor˘ Egypta a Ugaritu. Ve sporu o identitu babylÛnskÈ princezny a jejÌ p¯Ìtomnost v EgyptÏ jako manûelky egyptskÈho vl·dce uv·dÌ rozho¯Ëen˝ Kadaöman-Enlil: ÑA kdyû jsi mi napsal toto ñ ¯ekl jsi m˝m posl˘m, zatÌmco tvÈ manûelky byly shrom·ûdÏny (a) st·ly p¯ed tebou: ,HleÔte, zde je vaöe panÌ, kter· stojÌ p¯ed v·mië. Ale moji poslovÈ nepoznali, (zda-li) je to moje sestra, kter· byla u tebe, o kterÈ ty s·m jsi napsal: ,Moji poslovÈ ji nepoznalií a (st·le) ¯Ìk·ö: ,Kdo (uû) ji skuteËnÏ pozn·?ë ProË jsi mi neposlal hodnost·¯e, kter˝ by ti ¯ekl pravdu (o tom, jak) dob¯e se da¯Ì tvÈ sest¯e, kter· je zde? A potÈ, m˘ûeö vϯit tomu, kdo vstoupÌ, aby spat¯il jejÌ obydlÌ a jejÌ vztah ke kr·li? A kdyû jsi mi napsal: ,Moûn· je to dcera nÏjakÈho chudÈho muûe nebo nÏjakÈho Kaöka, Ëi dcera nÏjakÈho Hanigalbatce nebo moûn· nÏkoho z Ugaritu, kterou vidÏli moji poslovÈ. Kdo jim (vöak) m˘ûe vϯit, ûe je u tebe? Ona neotev¯ela ˙sta ...ì4. Na z·kladÏ tÏchto slov tedy nem˘ûeme vylouËit, ûe stejnÏ jako babylÛnskÈ Ëi mittanskÈ, tak i ugaritskÈ princezny, byly posÌl·ny jako nevÏsty na egyptsk˝ dv˘r. V tÈto dobÏ, tedy kolem roku 1340 p¯. Kr., se vöak v zemi Chetit˘ dostal k moci äuppiluliuma a v tradiËnÌch, obchodnÌch i politick˝ch kontaktech Egypta a Ugaritu se objevily prvnÌ z·sadnÌ trhliny. Tuto skuteËnost m˘ûeme pochopit uû p¯i prvnÌm pohledu na mapu tÈto oblasti. EgyptskÈ sÌly se nach·zely pomÏrnÏ daleko na jihu a v p¯ÌpadÏ ohroûenÌ nemohly okamûitÏ zas·hnout do boj˘. Bezprost¯ednÌ nebezpeËÌ pro Ugarit vöak zatÌm nep¯edstavovali ChetitÈ, ale jiûnÌ soused Ugaritu ñ Amurru. NenÌ doposud zcela jasnÈ, proË Ugarit poruöil partnerstvÌ s Egyptem a postavil se mu, spoleËnÏ s Amurru, na odpor. Toto podivnÈ spojenectvÌ bylo stvrzeno podpisem mÌrovÈ smlovy mezi Niqmaddem z Ugaritu a Azirem z Amurru. NÏkdy v tÈto dobÏ poslal vl·dce Tyru, Abi-Milku egyptskÈmu kr·li Amenhotepovi IV. ñ Achnatonovi dopis, ve kterÈm detailnÏ vylÌËil zniËujÌcÌ poû·r ve slavnÈm pal·ci v Ugaritu: ÑKr·l, m˘j p·n mi napsal: ,Napiö mi o tom, co jsi zaslechl v Kana·nuë (Tedy): kr·l Danuny zem¯el, po jeho smrti se stal kr·lem jeho bratr a jeho zemÏ je v mÌru. OheÚ zniËil pal·c v Ugaritu, zniËil tak jeho polovinu a tak (cel· jeho) polovina zmizela. V okolÌ nejsou û·dnÈ chetitskÈ jednotky. Etakkama, knÌûe Kadeöe a Aziru jsou ve v·lce ...ì5 Byù je moûno tuto ud·lost datovat do doby äuppiluliumovy tzv. ÑPrvnÌ syrskÈ v·lkyì, nenÌ v˘bec jednoznaËnÈ, ûe by za zniËenÌm ugaritskÈho pal·ce museli st·t pr·vÏ ChetitÈ. V tÈto dobÏ bylo totiû ugaritskÈ ˙zemÌ ohroûov·no silnou protichetitskou koalicÌ Nuchaööe, Niji a Mukiöe. Pr·vÏ v souvislosti s touto vojenskou akcÌ se patrnÏ Ugarit poprvÈ obr·til s û·dostÌ o pomoc k chetitskÈmu kr·li, protoûe sÌla Egypta byla na konci Achnatonovy vl·dy v severnÌ S˝rii 164
EGYPT, UGARIT A BITVA U KADEŠE
spÌöe jen iluzornÌ a bezprecedentnÌ vojenskou podporu nebylo moûno oËek·vat. Logick˝m vy˙stÏnÌm tohoto procesu bylo tak uzav¯enÌ mÌrovÈ smlouvy mezi äuppiluliumou a Niqmaddem. Za jak˝si Ñbod zlomuì a symbolick˝ okamûik poruöenÌ rovnov·hy v egyptsko-chetitsk˝ch vztazÌch vöak m˘ûeme povaûovat moment, kdy byl na svÈ cestÏ do Egypta zabit chetitsk˝ princ, kter˝ se mÏl st·t manûelem kr·lovny-vdovy Anchesenpaamon a stanout tak jako cizinec na egyptskÈm tr˘nu. Nedlouho na to se v S˝rii zformovala, pod vedenÌm st·t˘ Kadeöe a Nuchchaööe, dalöÌ protichetitsk· koalice. ChetitÈ vöak jiû disponovali podporou ze strany sv˝ch novÏ zÌskan˝ch spojenc˘, tedy Ugaritu a Amurru. Ugaritsk· podpora vöak byla z¯ejmÏ vÌce neû rozpaËit·, coû se n·slednÏ odrazilo i v p¯Ìstupu Chetit˘ k vnit¯nÌ politice ugaritskÈho st·tu. Za vznikem celÈ ¯ady protichetitsk˝ch n·lad a povst·nÌ vöak m˘ûeme vytuöit z·sah jinÈ mocnosti, kter· mÏla jiû tradiËnÏ v tomto regionu svÈ vlastnÌ z·jmy. Touto mocnostÌ byl samoz¯ejmÏ Egypt. S n·stupem Haremheba na egyptsk˝ tr˘n v roce 1318 p¯. Kr. byla obnovena zahraniËnÌ politika zamϯen· na opÏtovnÈ zÌsk·nÌ kontroly nad ˙zemÌmi v SyropalestinÏ, kter· vûdy n·leûela do tradiËnÌ sfÈry egyptskÈho vlivu. SvÈho vrcholu tato politika dos·hla na poË·tku 19. dynastie, a to zejmÈna v obdobÌ vl·dy Setiho I. a jeho syna Ramesse II. Jiû d¯Ìve zmÌnÏn· reakce Chetit˘ na nedostateËnou podporu Ugaritu v bojÌch s protichetitskou koalicÌ, kter· byla pravdÏpodobnÏ v kontextu s ne zcela otev¯enou, avöak dob¯e vytuöitelnou podporou egyptsk˝ch z·jm˘, vy˙stila ve zmÏnu na ugaritskÈm tr˘nu. Ugaritsk˝ panovnÌk Ar-Chalba se na p¯Ìm˝ n·tlak chetitskÈho kr·le musel vzd·t tr˘nu, na kter˝ pak nastoupil jeho bratr Niqmepa. Ten byl n·slednÏ svÈmu chetitskÈmu ochr·nci pat¯iËnÏ vdÏËn˝ a bezprost¯ednÏ na to s nÌm uzav¯el dalöÌ mÌrovou smlouvu, kterou si tak Muröili II. p¯ipoutal Ugarit jeötÏ pevnÏji ke svÈmu impÈriu. Mimo j·dro dÏnÌ vöak nez˘stal ani jiûnÌ soused Ugaritu, Amurru, kter˝ v tÈto dobÏ prohluboval svÈ politickÈ a obchodnÌ vztahy s Ugaritem p¯edevöÌm prost¯ednictvÌm intenzÌvnÌ sÚatkovÈ politiky. Na ugaritskÈm dvo¯e se tak objevila i amorejsk· princezna Achat-Milku, kter· se stala matkou n·stupnÌka na ugaritskÈm tr˘nu Ammiötamra II. PrvnÌm egyptsk˝m panovnÌkem, kter˝ se se svojÌ arm·dou dostal bezpochybnÏ aû do oblasti severnÌ S˝rie, byl Seti I. (cca 1290ñ1279 p¯. Kr.). Seti I. nejprve potlaËil sÈrii povst·nÌ v PalestinÏ a pokraËoval podÈl pob¯eûÌ d·le na sever aû do Amurru a regionu Kadeöe, kterÈho se zmocnil kolem roku 1290 p¯. Kr. Podle z·znam˘ na stÈle vztyËenÈ v BÈt äeanu si v prvnÌm roce svÈ vl·dy Seti probojoval cestu podÈl devÌti opevnÏn˝ch studnÌ aû na ˙zemÌ dneönÌho st·tu Libanon a bojoval s BeduÌny äasu. Ve druhÈm roce vöak dospÏl aû do Kadeöe. N·sledovaly problÈmy se z·padnÌmi sousedy Egypta ñ Libyjci a Seti musel zamϯit svou pozornost na potlaËenÌ jejich n·jezd˘. »tvrtÈ taûenÌ ale znovu m̯i165
EGYPT, UGARIT A BITVA U KADEŠE
lo do oblasti Asie a to p¯Ìmo proti Chetit˘m. BÏhem vl·dy podnikl Ëty¯i taûenÌ, jejichû detailnÌ lÌËenÌ m˘ûeme ËÌst na v˝chodnÌ a severnÌ stÏnÏ velkÈ hypostylovÈ sÌnÏ v chr·mu v Karnaku, kde jsou zaznamen·na v chronologickÈm po¯adÌ. Po poslednÌm taûenÌ Seti I. opÏtovnÏ zÌskal pro Egypt respekt, kter˝ byl jiû d·vno ztracen a uzav¯el p¯echodn˝ smÌr s chetitsk˝m kr·lem Muvatallem. Za hraniËnÌ mÏsto byla zvolena Kadeö. BÏhem tÈto doby si Seti I. pod¯Ìdil i chetitskÈho spojence, amorejskÈho vl·dce Benteöinu, kter˝ nemohl odporovat p¯ÌmÈmu egyptskÈmu n·tlaku. Jeho spojenec Ugarit, na jehoû ˙zemÌ se egyptskÈ jednotky nikdy nedostaly, z˘stal loaj·lnÌ chetitskÈmu kr·li. Tuto loajalitu si zachoval i pozdÏji, v nejv˝znaËnÏjöÌm v·leËnÈm st¯etu mezi Egypùany a Chetity v 5. roce vl·dy Ramesse II. Egyptsko-chetitsk· hranice v regionu Kadeöe ale z˘stala mÌstem neutuchajÌcÌch konflikt˘ i v dobÏ Setiho n·stupce, jeho syna Ramesse II. Podle znaËnÏ poökozenÈho textu na stÈle nalezenÈ v Nahr el-Kelb jiû ve 4. roce vl·dy operovaly egyptskÈ jednotky v oblasti mezi mÏsty Byblem a Bejr˙tem. V p·tÈm roce, tedy roku 1275 p¯. Kr., vöak doölo k historicky nejv˝znaËnÏjöÌmu st¯etu, za kter˝ m˘ûeme bezpochyby povaûovat bitvu u Kadeöe na ¯ece Orontes, kde se spolu utkaly egyptskÈ a chetitskÈ arm·dy. Po boku Chetit˘ vöak, p¯esnÏ podle mÌrovÈ smlouvy, stanul i jejich ugaritsk˝ spojenec. V tÈto bitvÏ byla egyptsk· arm·da tÈmϯ zniËena a podle egyptskÈ tradice to byl pr·vÏ kr·l Ramesse II., kter˝ sv˝m hrdinn˝m z·sahem odvr·til katastrofu (obr. 2). SkuteËn˝m vÌtÏzem se vöak stali ChetitÈ, kte¯Ì si i po tomto st¯etu udrûeli nadvl·du nad oblastÌ celÈ severnÌ S˝rie. Ramesse II. v Ëele sv˝ch vojsk nic nezmÏnil na situaci v regionu Kadeöe a vr·til se zpÏt do Egypta. V tÈto oblasti naopak doölo k jeötÏ vÏtöÌ destabilizaci egyptsk˝ch drûav. O tÈto skuteËnosti svÏdËÌ i fakt, ûe chetitsk˝ panovnÌk Muvatalli okamûitÏ dosadil na amorejsk˝ tr˘n novÈho a loaj·lnÌho vl·dce äapila, ËÌmû vytvo¯il svÈho druhu n·raznÌkovÈ p·smo proti opÏtovnÈ potencion·lnÌ hrozbÏ ze strany Egypta. Ramesse vöak nemÏl na novou vojenskou akci dostatek sil, neboù ve stejnÈ dobÏ musel h·jit svou zemi proti st·le intenzivnÏjöÌmu n·poru Libyjc˘. Benteöina, p˘vodnÌ amorejsk˝ vl·dce, byl za svou neposluönost potrest·n odvedenÌm k chetitskÈmu dvoru, kde se podrobil p¯ev˝chovÏ. Podobn˝ osud byl urËen takÈ dalöÌmu Ñnezd·rnÈmuì panovnÌkovi, vl·dci Kadeöe Niqmaddovi. Benteöina vöak nez˘stal na kr·lovskÈm dvo¯e p¯Ìliö dlouho a tuto lekci si dob¯e zapamatoval, protoûe aû do sv˝ch poslednÌch dn˘ z˘stal neochvÏjnÏ loaj·lnÌm partnerem Chetit˘. Uû v sedmÈm roce byl Ramesse nucen opÏt zam̯it do S˝rie, kde bylo jeho cÌlem potlaËenÌ mal˝ch knÌûectvÌ, kter· zde vznikla za intenzÌvnÌ podpory ze strany Chetit˘. V˝sledkem bylo znovuobnovenÌ tradiËnÌ egyptskÈ provincie Upi. BÏhem n·sledujÌcÌch nÏkolika let si pak EgypùanÈ pomalu upevÚovali svÈ postavenÌ v oblasti a pronikali aû 166
EGYPT, UGARIT A BITVA U KADEŠE
k Tunipu. P¯ÌËinu vlaûnÈ reakce ze strany Chetit˘ m˘ûeme vidÏt na jednÈ stranÏ v n·tlaku, kter˝m na nÏ v tÈto dobÏ p˘sobili Asy¯anÈ pod vedenÌm Salmanassara I., na stranÏ druhÈ ve vnit¯nÌ dynastickÈ krizi na chetitskÈm kr·lovskÈm dvo¯e. Egypt si podmanil i severnÌ Ë·sti Amurru a hraniËnÌ oblast kolem Kadeöe. Z tÏchto d˘vod˘ tedy v tÈto dobÏ nedoch·zelo k û·dn˝m p¯Ìm˝m st¯et˘m mezi tÏmito tradiËnÌmi rivaly. Egypt se znovu dostal do centra z·jmu Chetit˘ aû v 18. roce vl·dy Ramesse II., kdy se do Egypta uch˝lil nelegitimnÌ uzurp·tor chetitskÈho tr˘nu Urchi-Teöup (Muröili III.). Jeho str˝c a ¯·dn˝ chetitsk˝ kr·l Chattuöili poû·dal Ramesse o jeho vyd·nÌ. V tÈto souvislosti lze sledovat v˝znamn˝ n·r˘st v korespondenci mezi obÏma kr·lovsk˝mi dvory. KromÏ vyd·nÌ Urchi-Teöupa bylo jejÌ hlavnÌ n·plnÌ projedn·v·nÌ podmÌnek budoucÌ mÌrovÈ smlouvy. Tato ûiv· v˝mÏna dopis˘ charakterizovala obdobÌ öestn·cti let, kterÈ uplynuly od bitvy u Kadeöe do uzav¯enÌ tzv. ÑSt¯ÌbrnÈ mÌrovÈ smlouvyì ve 21. roce vl·dy. V roce 1258 p¯. Kr. tak koneËnÏ doölo k dlouho oËek·vanÈmu seps·nÌ tÈto mÌrovÈ smlouvy. Tato ud·lost pak umoûnila Ugaritu opÏtovnÏ nav·zat zejmÈna ekonomickÈ kontakty se zemÌ na Nilu, kterÈ ale ani p¯es odliönou politickou orientaci nebyly nikdy zcela p¯eruöeny. Takov˝ neb˝val˝ rozvoj se pak odr·ûel i v masivnÌm n·r˘stu zboûÌ egyptskÈ provenience.6 Z¯ejmÏ v tÈûe dobÏ se obnovila korespondence mezi ugaritsk˝mi a egyptsk˝mi vl·dci. Za p¯Ìklad m˘ûeme povaûovat znaËnÏ fragment·rnÌ text RS 20.182 A (+) B. Tento dopis byl nalezen v tzv. ÑDomÏ Rapíanuì v Ugaritu v pr˘bÏhu 20. v˝kopovÈ sezÛny. Podle archeologickÈho kontextu, zejmÈna pak podle keramiky, byla tato tabulka datov·na do druhÈ poloviny 13., resp. prvnÌ Ëtvrtiny 12. stoletÌ p¯. Kr. Na z·kladÏ dalöÌ anal˝zy vöak bylo moûno tento dopis datovat do obdobÌ mezi 21. a 36. rokem vl·dy Ramesse II. Ugaritsk˝m panovnÌkem, kter˝ se obr·til na svÈho egyptskÈho partnera, tak byl se vöÌ pravdÏpodobnostÌ Ammiötamru II.7 Ugaritsk˝ vl·dce v nÏm hledal pomoc p¯i ¯eöenÌ finanËnÌho sporu mezi Ugariùany a Kana·nci. Z textu vypl˝v·, ûe se jednalo o pomÏrnÏ vysokou sumu 1 talentu a 500 öekel˘. TakÈ samotnÌ egyptötÌ obchodnÌci se objevili i v ekonomickÈm ûivotÏ Ugaritu, kde se specializovali zejmÈna na obchod s olejem, nemovitostmi a otroky. Vztah Egypta a Ugaritu se tak po zhruba sto letech vr·til k podobÏ, kterou mÏl jiû v AmarnskÈm obdobÌ a ze kterÈho jednoznaËnÏ profitovaly obÏ strany. EgypùanÈ a ChetitÈ pak jeötÏ v roce 1245 p¯. Kr. stvrdili svÈ partnerstvÌ uzav¯enÌm sÚatku mezi chetitskou princeznou, kter· po p¯Ìchodu do Egypta p¯ijala egyptskÈ jmÈno Maathornefrure, a Ramessem II. O Ëty¯i roky pozdÏji pak putovala k egyptskÈmu dvoru i druh· chetitsk· nevÏsta. JmÈno jednoho z posl˘ povϯen˝ch vyjedn·v·nÌm prvnÌho sÚatku, Parichnawy, se objevuje i ve v˝öe zmÌnÏnÈm dopise Ammiötamra II. Ramessovi II. D·le je zajÌmavÈ i to, ûe v sezÛnÏ 2001ñ2002 byla hrobka pr·vÏ tohoto hodnost·¯e nalezena francouzskou 167
EGYPT, UGARIT A BITVA U KADEŠE
expedicÌ p¯i jejich archeologickÈm v˝zkumu v Sakk·¯e.8 M˘ûeme tedy doufat, ûe tato pam·tka n·m poskytne dalöÌ moûnosti pro naöe pochopenÌ dÏjin tohoto bezesporu zajÌmavÈho obdobÌ na sklonku 13. stoletÌ p¯. Kr.
Pozn·mky: 1 Na stÈle z Memfidy (Urk. IV 1303, 9ñ12) a Karnaku (Urk. IV 1312, 7ñ16) zaps·no hieroglyfy jako . 2 Moran, W. L., The Amarna Letters. The Johns Hopkins University Press, Baltimore and London 1992. 3 Knudtzon, J. A., Die El-Amarna-Tafeln mit Einleitung und Erl‰uterungen. Erster Teil, Die Texte. Otto Zeller Verlagsbuchhandlung, Aalen 1964. 4 EA 1:26ñ41. 5 EA 151:49ñ63. 6 KamennÈ a alabastrovÈ n·doby s kartuöemi Ramesse II. (RS 11.261; 11.848; 11.869; 1ñ11.[115]; 15.201; 34.030), velkÈ mnoûstvÌ alabastrov˝ch n·dob bylo objeveno v tzv. ÑDomÏ alabastrov˝ch n·dobì v˝chodnÏ od kr·lovskÈho pal·ce. 7 Ko¯Ìnkov·, J., ÑA Note on the Date of RS 20.182 A (+) B: A Supplementì, v: Archiv Orient·lnÌ, 69/2 (2001), 163ñ168. 8 OsobnÌ sdÏlenÌ prof. Itamara Singera.
168
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA – JANA MYNÁŘOVÁ
Obr. 2 Bitva u Kadeöe, reliÈf z Ramessea.
