Řešení rozvodu manželství u podnikajících manželů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Řešení rozvodu manželství u podnikajících manželů Bakalářská práce

Autor:

Michaela Jelínková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Ladislav Soukup

Duben, 2014

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Milevsku dne 31. 3. 2014

Michaela Jelínková

Poděkování Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla touto cestou poděkovat vedoucímu práce JUDr. Ladislavu Soukupovi.

Anotace Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou podnikajících manželů a jejich společného jmění od jeho vzniku po jeho zánik. Má práce se také dotýká téma rozvodu a jeho historie. Ve svém výzkumu se zaměřuji především na zjištění právního povědomí této problematiky mezi podnikateli a laickou veřejností, a to především v závislosti na vzdělání respondentů, jejich věku, pohlaví a délce podnikání.

Klíčová slova Rozvod, společné jmění manželů, podnikání, problematické aspekty

Annotation In my thesis I deal with the problem of enterprising husband and wife and their common property developed during the marriage. My work covers the subject of divorce and its history. In my research I primarily focus on finding out the legal awareness of this issue among entrepreneur and non-professional public, above all in correlation to education, age, sex and length of enterprising of the respondents.

Key words Divorce, common property, enterprise, problematic aspects

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování ..................................................................................................... 7 1 Historie a právní úprava rozvodu ........................................................................................ 9 1.1

Rozvod manželství ................................................................................................... 13 1.1.1

Nesporný rozvod manželství .............................................................................. 13

1.1.2 Sporný rozvod manželství ....................................................................................... 14 1.1.3 Ztížený rozvod manželství ...................................................................................... 14 1.2

Rozvod manželství, kdy podniká jeden z manželů ............................................... 15

1.3

Rozvod manželství, kdy podnikají oba manželé spolu ......................................... 15

1.4

Rozvod manželství, kdy podnikají oba manželé, ale každý zvlášť ...................... 17

2

SJM mezi manželi, kdy podniká jeden - právní úprava podle zák. č. 40/1964 Sb. .. 18

2.1

Vznik SJM ................................................................................................................ 18

2.2

Změna SJM .............................................................................................................. 19

2.3

3

2.2.1

Rozšíření SJM .................................................................................................... 19

2.2.2

Zúžení SJM ......................................................................................................... 21

Zánik SJM ................................................................................................................ 22 2.3.1

Zánik SJM ve vazbě na zánik manželství........................................................... 22

2.3.2

Zánik SJM bez vazby na zánik manželství ......................................................... 22

SJM mezi manželi, kdy podnikají oba - právní úprava podle zák. č. 40/1964 Sb. ... 24

3.1

Vznik SJM ................................................................................................................ 24

3.2

Změna SJM .............................................................................................................. 26

3.3

4

3.2.1

Rozšíření SJM .................................................................................................... 26

3.2.2

Zúžení SJM ......................................................................................................... 27

Zánik SJM ................................................................................................................ 28 3.3.1

Zánik SJM ve vazbě na zánik manželství........................................................... 28

3.3.2

Zánik SJM bez vazby na zánik manželství ......................................................... 28

Společné jmění manželů podle Nového občanského zákoníku ................................... 30 5

4.1

Zákonný režim ......................................................................................................... 30 4.1.1

5 5.1

Věci tvořící SJM ................................................................................................. 30

Smluvený režim SJM ..................................................................................................... 34 Náležitosti smluv o modifikaci SJM ....................................................................... 34 5.1.1

Veřejný seznam .................................................................................................. 35

5.2

Účinnost smluv o manželském majetkovém režimu ............................................. 36

5.3

Druhy smluvní modifikace SJM ............................................................................. 36 5.3.1

Režim oddělených jmění .................................................................................... 36

5.3.2

Vyhrazení vzniku SJM kde dni zániku manželství ............................................ 37

5.3.3

Rozšíření SJM .................................................................................................... 37

5.3.4

Zúžení SJM ......................................................................................................... 38

5.4

Správa SJM ve smluveném režimu ........................................................................ 38

5.5

Ochrana třetích osob ............................................................................................... 39

5.6

Vypořádání SJM a jeho modifikace ....................................................................... 41

6

Úvahy de lege lata a de lege ferenda ............................................................................. 44

7

Výzkum znalosti práva u podnikatelů a laické veřejnosti a jejich názory

v problematice společného jmění .......................................................................................... 46 7.1

Použitá metoda výzkumu ........................................................................................ 46

7.2

Výběr respondentů .................................................................................................. 46

7.3

Vyhodnocení výzkumu ............................................................................................ 47

7.4

Výsledek výzkumu ................................................................................................... 54

Závěr ........................................................................................................................................ 55 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 57

6

Úvod Téma jsem si vybrala, protože je v současné době aktuálním problémem, řeší ho mnoho manželských párů a není to pro ně jednoduchou záležitostí. Změnily se společenské podmínky, jsou lepší možnosti disponovat s větším majetkem, který je spojen s podnikáním. Dříve nebyla právní úprava institutu SJM dostatečně upravena a setkávala se s nedostatky, neposkytovala dostatek informací a odpovědí na otázky dané problematiky. Soudy ve svých rozhodnutí vycházely z předchozí úpravy BSM. Ale 1. 1. 2014 nastala veliká změna, přišel v účinnost Nový občanský zákoník, který se snaží doplnit trhlinky v oblasti SJM. Cílem mé práce je prozkoumání všech méně či více pravděpodobných životních situací mezi manželi, které mohou nějakým způsobem ovlivnit vznik, změnu nebo zánik společného jmění manželů. Zejména vnímání této problematiky dotčenými osobami, tj. podnikajícími osobami a jejich manželi. Hlavním cílem této práce, je analýza problematiky SJM u rozvádějících se manželů vykonávající podnikatelskou činnost. Tomu odpovídá i volba metod zpracování problematiky, která je v úvodních kapitolách soustředěna na teoretickou část s příklady uváděné z podnikatelské praxe. Dále s navazujícími kapitolami problematiky SJM podle úpravy platné do 31. 12. 2013, dále sběru dat v oblasti SJM s komparací Nového občanského zákoníku. Zde jsou popsány zákonné a smluvené režimy, veřejný seznam, modifikace smluv, ochrana třetích osob a v neposlední řadě vypořádaní společného jmění. Základní pracovní hypotézou je, že v dané problematice SJM má většina podnikajících osob i laická veřejnost správné právní podvědomí.

Zvolené metody zpracování První fáze zpracování bakalářské práce má analytický charakter, shromažďování informací a zkoumání předmětu dané problematiky. Další fází je stanovení cíle a vytvoření pracovní hypotézy, ověřováním a vyhodnocováním a tím postupně docházením k závěru. Ke zpracování teoretické části bakalářské práce byly použity metody deskripce, komparace a analýza dat. Ke splnění cíle byla použita pracovní hypotéza, která bude buď potvrzena či vyvrácena.

7

Součástím bakalářské práce je také šetření, které je provedeno dotazníkovou formou s cílem ověřit znalost podnikajících osob a laické veřejnosti v oblasti SJM a podnikání. Jejich názory jsou důležitým prvkem ve vyhodnocení výzkumu.

8

1 Historie a právní úprava rozvodu Institutu rozvodu, jak ho známe v dnešní podobě, předcházel tzv. rozvod od stolu a lože a rozluka manželství. Tyto termíny se objevily v obecném občanském zákoníku z roku 1811. Podstatou rozvodu od stolu a lože bylo, že manželé mohli žít odděleně, došlo pak k oslabení povinností, které k sobě manželé měli. Na tomto rozvodu se buď manželé vzájemně dohodli, nebo k němu docházelo na základě taxativně uvedených případů v obecném občanském zákoníku (např. vedení nepořádného života, cizoložství nebo opětovné ubližování). Oproti tomu k faktickému zániku manželství docházelo rozlukou. Novela označovala jako manželský zákon č. 320/1919 přináší již trochu modernější právní úpravu. Sjednotila manželské právo, odstranila nerovnosti mezi manžely a také zavedla fakultativní možnost uzavřít civilní sňatek. Rozvod od stolu a lože a rozluka byl platný na území České republiky až do roku 1950, kdy vstoupil v platnost a nabyl účinnosti zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném (dále jen zákon o právu rodinném). Tento zákon mimo jiné vydělil z občanského zákoníku úpravu rodinných vztahů, podstatě také ovlivnil úpravu rozvodu. Úplně zrušil rozvod od stolu a lože a místo rozluky se začal používat pojem rozvod se všemi právními důsledky. Přijetím tohoto zákona byly odstraněny taxativní případy, pro které je možné manželství rozvést a jediným kvalifikovaným právním důvodem byl uveden „hluboký a trvalý rozvrat.“ Zákon o právu rodinném upravuje také vinu v souvislosti s rozvodem manželství, přičemž právě význam viny měl pro manžela, který rozvrat manželství výlučně zavinil, důsledky, které spočívaly v tom, že nemohl o rozvod požádat on. Pokud nedal souhlas druhý manžel, tak manželství bylo nerozlučitelné. Ustanovení o vině je určitým ustanovením pro manžela, který se na rozvratu manželství nepodílel.1 Ovšem i ustanovení o vině v této podobě nemělo dlouhého trvání, protože následovalo zákonné nařízení č. 61/1955 Sb., které nabylo účinnosti o rok později. Tímto nařízením byl doplněn zákon o právu rodinném, konkrétně § 30 o odst. 4, který zněl: „ Avšak i bez tohoto souhlasu může soud, maje na zřeteli zájem společnosti, zrušit manželství rozvodem ve výjimečných případech, jestliže manželé po dlouhou dobu spolu nežijí.“2 Z toho vyplývá, že ochrana druhého manžela, který výlučnou vinu na rozvratu manželství neměl, se snižuje 1

Beránková, Monika. Rozvod manželství a vypořádání společného jmění. Praha 2011. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra práva a veřejné správy. 2 § 30 odst. 4 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném.

9

a dává tak možnost prvnímu manželi podat žádost o rozvod bez souhlasu druhého manžela. Zákon o právu rodinném také upravuje v souvislosti s rozvodem práva nezletilých dětí rozvádějících se manželů a zároveň upravuje povinnosti rodičů k nezletilým dětem po rozvodu. Zákon o rodině přebral většinu věcí za zákona o právu rodinném z roku 1949 a také zjednodušil samotný rozvod manželství. Od předchozí úpravy nestanovoval důvody pro zamítnutí návrhu na rozvod, nehovořil o vině v souvislosti s rozvodem a zcela opustil od ochrany nevinného manžela. Soud při svém rozhodování přihlížel pouze k zájmům nezletilých dětí. Podstatnou novelizací zákona byla novela č. 91/1998 Sb. Velkým přínosem je, že zavedla rozvod po vzájemné dohodě manželů, přičemž jim dává možnost společně si dohodnout práva a povinnosti po rozvodu. Zakotvila dále tzv. „tvrdostní klauzuli“, která bude blíže rozebrána v rámci ztíženého rozvodu. Tvrdostní klauzule posílila ochranu manžela, který rozvodu brání, a také upravila více práva nezletilých dětí při rozvodu. V souvislosti s rozvodem jsou spojeny nejen předpisy hmotně právní, ale také procesní. Např. občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., nebo nařízení Rady EU č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti.3 Již v období první republiky byla úroveň rozvodovosti v českých zemích považována za relativně vysokou. Po druhé světové válce stoupala křivka rozvodovosti jen mírně, její rychlejší nárůst se projevil až v polovině šedesátých let (po přijetí nového zákona o rodině v roce 1963, kterým byl při rozvodu zrušen princip viny, nepřipouštěl se však takzvaný smluvený rozvod. Novelou z roku 1965 byl pak umožněn rozvod i bez souhlasu nevinného manžela, pokud spolu manželé delší dobu nežili - v praxi byla hranice tři roky). Z počáteční úrovně okolo deseti tisíc rozvodů ročně (začátkem 50. let) došlo k prvnímu vzestupu v roce 1955, ke druhému v roce 1965 a poté se roční počty rozvodů celkem pravidelně zvyšovaly. V roce 1969 poprvé překročil absolutní počet rozvodů 20 tisíc a v roce 1984 poprvé převýšil hranici 30 tisíc. Od počátku šedesátých do počátku devadesátých let se ukazatele rozvodovosti zvýšily téměř na trojnásobek.

3

Beránková, Monika. Rozvod manželství a vypořádání společného jmění. Praha 2011. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, katedra práva a veřejné správy.

10

Po roce 1989 se dlouhodobý růst počtu rozvodů zastavil na vysoké úrovni okolo 30 tisíc rozvodů a tento počet se ustálil prakticky po celá devadesátá léta. Dosud nejvíce rozvodů bylo zaznamenáno v roce 1996 (33 113 rozvodů), v tomto roce byla také nejvyšší hrubá míra rozvodovosti (3,21 rozvodů na 1000 obyvatel). V roce 1999 byl přerušen dlouhodobý trend mírného růstu rozvodovosti a počet rozvodů výrazně klesl, a to na úroveň z roku 1971 (tehdy byla ale hrubá míra rozvodovosti 2,4 na rozdíl od 3,2 v roce 1999). Toto náhlé snížení způsobila legislativní změna, protože novela zákona o rodině (č. 91/1998 Sb.) s účinností od 1. srpna 1998 nově upravila podmínky, za kterých může být rozvod uskutečněn. Novela přinesla tyto podstatné změny: Ztížila rozvody manželství s malými dětmi (soud musí upravit práva a povinnosti rodičů k dítěti pro dobu po rozvodu ještě před rozvodem manželství. Manželství nemůže být rozvedeno, pokud by to bylo v rozporu se zájmy dítěte.) V praxi výši rozvodovosti nejvíce ovlivnilo právě toto ustanovení. Zavedla takzvaný nesporný rozvod se zjednodušeným projednáváním (soud v tomto případě nezjišťuje příčiny rozvratu a rozvede manželství, pokud jsou splněny určité podmínky: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu minimálně šest měsíců nežijí, k návrhu se druhý manžel připojí a manželé mají vyřešeny vzájemné majetkoprávní vztahy a poměr k nezletilým dětem.) Návrh zákona byl publikován v roce 1996 a již tehdy došlo ke zvýšení intenzity rozvodovosti, protože nestabilní manželství zřejmě předešla připravované změny a rychle se rozvedla. Vyšší počty rozvodů se poté udržovaly až do září roku 1998, kdy vešel zákon v soudní praxi. V říjnu 1998 již bylo rozvedeno téměř o 1 500 manželství méně než v září. Nízké měsíční počty rozvodů trvaly do února následujícího roku a poté se začaly pomalu vracet na původní úroveň. V roce 1999 bylo rozvedeno o 27 % manželství méně než v předchozím roce (23 657 manželství). Postupně s tím, jak se nová legislativa zaváděla do praxe, se během roku 2000 měsíční počty rozvodů nadále zvyšovaly. Roční počet rozvodů v roce 2000 stoupl a i do budoucna lze očekávat další růst a postupné oslabování vlivu zpřísněné legislativy. V roce 2001 vzrostl počet rozvodů opět nad hranici 30 tisíc, to ukazuje, že intenzita rozvodovosti pokračuje ve svém vzestupu, který byl v letech 1999-2000 přerušen pouze dočasně. V roce 2004, pět let po novelizaci zákona, dosáhl počet rozvodů téměř na hodnotu dosavadního maxima z roku 1996 - rozvedeno bylo 33 060 manželství. V posledních třech

11

letech stagnuje na úrovni 31-31,5 tisíc rozvodů ročně a v roce 2008 bylo rozvedeno 31 300 manželství. V praxi výši rozvodovosti nejvíce ovlivnilo ustanovení, podle kterého manželství nelze rozvést, pokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Novela zavedla také tzv. nesporný rozvod se zjednodušeným projednáváním (soud v tomto případě nezjišťuje příčiny rozvratu a rozvede manželství, pokud jsou splněny určité podmínky: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu minimálně šest měsíců nežijí, k návrhu se druhý manžel připojí a manželé mají vyřešeny vzájemné majetkoprávní vztahy a poměr k nezletilým dětem). Postupně s tím, jak rozvádějící se manželé a především soudci zaváděli novou legislativu do praxe, se však měsíční počty rozvodů nadále zvyšovaly. V roce 2001 vzrostl počet rozvodů opět nad hranici 30 tisíc. V roce 2004, což je šest let po novelizaci zákona, dosáhl počet rozvodů bezmála svého historického maxima – rozvedeno bylo 33 060 manželství. 4

Graf rozvodovosti v ČR

Zdroj: www.demografie.cz

4

Dostupné z http://www.demografie.info/?cz_rozvodhistorie

12

1.1 Rozvod manželství Náš právní řád upravuje v podstatě tři druhy rozvodu manželství. Jedná se o rozvod klasický, rozvod dohodou a rozvod s tvrdostní klauzulí o nichž budou následující subkapitoly. Bez ohledu na to, o jaký typ rozvodu jde, všechny řízení o rozvod jsou řízením sporným, jeden z manželů vystupuje jako žalobce a druhý jako žalovaný a samotný návrh o rozvod se nazývá žalobou.5

1.1.1 Nesporný rozvod manželství Za nesporný rozvod lze považovat rozvod, na kterém se manželé dohodli. Je upraveno v NOZ v § 757, přičemž ustanovení zní takto: (1) „Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů, tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po rozvodu. (2) Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.“6 Soud při nesporném rozvodu nezkoumá příčiny rozvodu, nikdo z manželů není označen za viníka rozvodu což je výhoda a manželství je rozvedeno na první stání. Výše uvedené podmínky musí být však splněny současně, pokud tomu tak není, přichází na řadu rozvod sporný.

5 6

Štěpánová, Silvie, Společné jmění manželů a podnikání. Computer Press 2006 § 757 odst. 1, 2 zák. č.89/2012 Sb., občanského zákoníku.

13

1.1.2 Sporný rozvod manželství Sporný rozvod se též označuje jako rozvod klasický, protože jde o nejčastější způsob rozvodu. Ve většině případů manželé s rozvodem souhlasí, jen se nemohou dohodnout na záležitostech týkající rozdělení SJM. O sporný rozvod jde v případě splnění zákonných podmínek, uvedených v NOZ v § 755 (1) „manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.“7 Ve sporné řízení proti sobě stojí žalobce a žalovaný a soud má v tomto případě za úkol zjistit příčiny, které způsobily hluboký a trvalý rozvrat manželství. Uvedené důvody mohou být různé, např. manželé si přestali rozumět nebo spolu přestali žít ve společné domácnosti. Soud také zkoumá dobu, jak dlouho manželství trvá, hlavně jde-li o manželství s dětmi.

1.1.3 Ztížený rozvod manželství Při tzv. ztíženém rozvodu jde spíše o fázi sporného (klasického) rozvodu. Tento typ rozvodu upravila do zákona o rodině novela č. 91/1998 Sb., v podobě tvrdostní klauzule. V NOZ § 755 uvádí: (2)„Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li rozvod v rozporu (a) Se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo (b) Se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.“8 Záleží na soudu, jak konkrétním situaci posoudí a zda uplatní ustanovení o tvrdostní klauzuli. Splní-li se podmínky výše uvedené, měl by soud takový návrh o rozvod zamítnout. Jestliže opravdu soud návrh zamítne, jde pouze o dočasnou záležitost. Tvrdostní klauzule chrání

7 8

§ 755 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 755 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

14

manžela, který se rozvodu brání, ale není to absolutní. Důkazem je odst. 2 § 755 b) NOZ který soudu zakládá povinnost rozvést manželství, pokud manželé spolu nežijí déle jak tři roky. Myslím si, že tento způsob rozvodu je přísný, pokud jednou v manželství nastaly neshody a důvody pro rozvod ani léta navíc pro udržení manželství nestačí a způsobí ještě větší újmu oběma manželům.

1.2 Rozvod manželství, kdy podniká jeden z manželů Na rozvod manželství nebude mít velký vliv, zda jeden z manželů podniká. U této skupiny manželství bývá používána tvrdostní klauzule. Často soud rozhoduje na návrh jednoho z manželů, zejména nepodnikajícího rozvedeného manžela o příspěvek na výživu rozvedeného manžela. V poslední době došlo k velkým změnám, zejména s ohledem na podnikatelské aktivity jednoho z manželů a také se zde kritéria pro posouzení výše výživného na straně povinného rozšiřují o majetkové poměry povinného. Zde mohou být veliké rozdíly mezi příjmy podnikajícího a nepodnikajícího manžela, jak bylo uvedeno výše použije se ustanovení tvrdostní klauzule podle § 755 odst. 2 (b) NOZ. Jestli po uplynutí stanovené lhůty tří let soud manželství rozvede, lze podle tohoto ustanovení manžela, kterému byla způsobena závažná újma, chránit před následky rozvodu manželství tím, že po dobu nejdéle tří let po rozvodu manželství mu bude přiznáno výživné, které odpovídá vyživovací povinnosti mezi manželi. Manžel, postižený rozvodem bude mít nárok po dobu tří let po právní moci rozsudku o rozvodu manželství na stejnou životní úroveň jako manžel, který manželství převážně rozvrátil.

1.3 Rozvod manželství, kdy podnikají oba manželé spolu U tohoto modelu rozvodu je situace o něco jednodušší, neboť je zde možná dohoda manželů, což v případě zániku SJM z důvodu smrti jednoho manžela nebo obou nepřichází v úvahu. Problém však nastane v případě, že dohoda nebude možná a situace taková, že manželé nebudou chtít podnikat. V případě manželů společně podnikajících na základě smlouvy o sdružení, lze ukončit účast jednoho z manželů ve sdružení, pokud tím nezanikne samotné sdružení, buď dohodou stran, 15

výpovědí smlouvy o sdružení, vystoupením ze společnosti podle § 2739, obč. zák., nelze to však učinit v nevhodné době nebo situaci, při které by mohli být ostatní účastníci sdružení ohroženi, ale ze závažných důvodů lze vystoupit kdykoliv. Otázkou je, je-li rozvod manželství vážný důvod pro ukončení účasti ve sdružení. V případě kritického rozvodu, to lze považovat za závažné. Z vážných důvodů může být účastník ze sdružení jednomyslným usnesením ostatních členů vyloučen podle § 2740 obč. zák. Vzhledem k tomu,že půjde o nucené ukončení účasti, budou kladeny vyšší požadavky na odůvodněnost. Rozvod manželství u osob spolupracujících bude jednodušší, neboť rozvodem přestane spolupracující manžel splňovat podmínky, které jsou na institut spolupracující osoby kladeny a nemůže dále již osobou spolupracující být. Může se stát zaměstnancem na základě klasické pracovní smlouvy a dále pro bývalého manžela podnikatele vykonávat různé úkony podle příslušné smlouvy např. smlouvy o zprostředkování či smlouvy o dílo apod. V případě, že manželé společníci jedné obchodní společnosti nebo družstva se nebudou schopni dohodnout, je třeba situaci řešit jednotlivě podle typů obchodních společností nebo družstva. U veřejné obchodní společnosti se společník může domáhat, aby soud společnost zrušil. V zákoně je přímo předvídaná situace, kdy jeden ze společníků závažným způsobem porušuje svoje povinnosti nebo nespolupracuje natolik, že není možné dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena. Ostatní společníci se mohou bránit a v rámci tohoto řízení namítat a žádat, aby soud žalobu zamítl. Společnost se také muže bránit roztržkám mezi manželi tím, že podá u soudu žalobu na vyloučení společníka. Zde nestačí, aby společník porušoval závažně své povinnosti, ale také musí být k jejich plnění prokazatelně vyzván a písemně upozorněn na možnost vyloučení. Použití tohoto návrhu je podmíněno souhlasem společníků, kteří mají alespoň poloviční podíl na této společnosti. Ovšem budou-li společníky jen bývalí manželé, nemohou podat tento návrh, neboť kdyby soud takovému návrhu vyhověl, společnost by zanikla, proto je zapotřebí domáhat se u soudu zrušení společnosti. V případě komanditní společnosti je u komplementáře situace stejná jako u veřejné společnosti. U komandity je ze zákona stanoveno, že nemůže ze společnosti vystoupit, muže

16

však se společností uzavřít dohodu o ukončení účasti. Dohoda musí být písemné a podepsána všemi společníky s úředně ověřenými podpisy. Nakonec se může společnost domáhat vyloučení společníka, který závažným způsobem porušil svoje povinnosti, k jejíchž plnění byl vyzván a byl-li na možnost vyloučení písemně upozorněn. I společnost s ručením omezeným i společník této společnosti se může bránit stejně, neboť postavení komanditistů v komanditní společnosti je obdobné a je stejně právně upravené jako postavení společníků ve společnosti s ručením omezeným.

1.4 Rozvod manželství, kdy podnikají oba manželé, ale každý zvlášť Na rozvod manželství lze pohlížet stejně jako v případě, kdy je jeden z manželů podnikatelem. Vlastně platí to, co u jednoho, bude platit samostatně u obou. Zde nehrozí nebezpečí jako u spolupodnikajících manželů, neboť podnikatelská činnost jednoho nezávisí na žádné činnosti druhého manžela.9

9

Štěpánová, Silvie, Společné jmění manželů a podnikání. Computer Press 2006

17

2 SJM mezi manželi, kdy podniká jeden - právní úprava podle zák. č. 40/1964 Sb. 2.1 Vznik SJM Společné jmění manželů vzniká vždy uzavřením manželství mezi mužem a ženou, jedná se o specifický typ spoluvlastnictví, tím je vyloučena možnost vzniku SJM mezi druhem a družkou nebo mezi osobami stejného pohlaví. I když byl do českého právního řádu zakotven institut registrovaného partnerství na základě zákona č 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, nejsou tyto osoby promítnuti do ustanovení obč. zák. o společném jmění manželů. SJM manželů, z nichž je jeden podnikatel tvoří taxativní výčet věcí a závazků a dalších majetkových hodnot uvedený v § 143 obč. zákoníku. Na rozdíl od SJM mezi nepodnikajícími manželi bude náležet buď podnik, nebo podíl na obchodní společnosti či družstevní podíl, ledaže by měli zúžení SJM nebo by se jednalo o některou výjimku, kdy daná věc, právo nebo závazek do SJM nepatří, např. dědictví, dar atd. Podnikat může nejen živnostník ale i osoba podnikající na základě jiného oprávnění a osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do příslušné evidence, podnik může vlastnit také právnická osoba a fakticky potažmo její společníci. Zde je právní režim odlišný, neboť společník nevlastní podnik ale podíl na společnosti. V takovém případě bude do SJM náležet podíl na obchodní společnosti nebo družstevní podíl, nabytí podílu jedním z manželů, nezakládá účast druhého manžela na obchodní společnosti ne družstvu, výjimkou tvoří podíl na bytovém družstvu. Musíme také odlišit vklad společníka a podíl společníka na obchodní společnosti, neboť to jsou odlišné právní instituty. Vklad společníka je hodnotou zcela nezávislou na hodnotě čistého podílu na majetku společnosti a je pouze investicí. Naopak podíl společníka na obchodní společnosti vyjadřuje účast na majetku společnosti a pokud jej nabude jeden z manželů za trvání manželství z prostředků patřící do SJM, je tato majetková hodnota podílu součástí SJM. Příklad: Manžel se stal společníkem společnosti s ručením omezeným a jeho vklad činil 20 000 Kč. Ve společnosti jsou další čtyři společníci. Po pěti letech podnikání, kdy se společnosti dařilo, byl čistý obchodní majetek společnosti v hodnotě 500 000 Kč. Jeho podíl tak má majetkovou 18

hodnotu 100 000 Kč a tato hodnota je také součástí SJM. V dalších pěti letech měla společnost ztrátu a její čistý zisk byl jen 50 000 Kč, proto jeho podíl měl majetkovou hodnotu jen 10 000 Kč a tak došlo k faktickému zúžení SJM. Dále je v občanském zákoníku zmíněna modifikace plynoucí ze skutečnosti, že je třeba lišit nejen vklad společníka a podíl společníka, ale majetkovou hodnotu podílu společníka a práva a povinnosti, která jsou s podílem společníka spojeny. Z toho pak plyne oprávněnost požadavku, že nabytí podílu na obchodní společnosti nebo družstevního podílu do SJM neopravňuje druhého z manželů k výkonu práv a povinností s obchodním nebo družstevním podílem související. Podíl tak představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Důležité je z pohledu SJM pravidlo pro majetkové ocenění podílu, které se děje, tak, že se jedná o míru účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, který připadá na takový podíl. Velikost podílu je tedy relativně stabilní, ovšem hodnota podílu již závisí na hospodaření společnosti. Za čistý obchodní majetek je považován majetek tvořený věcmi, pohledávkami a jinými právy a penězi ocenitelnými hodnotami, od kterého byly odečteny dluhy společnosti. Předmětem SJM nebudou výrobní prostředky společnosti nebo jiné věci, ani jednotlivé pohledávky, ale vždy majetková hodnota vyjádřená v penězích a odpovídající podílu na čistém obchodním majetku společnosti. Majetkovou hodnotu nelze jednoducho určit, ale v případě sporů tuto hodnotu určí soudní znalec.

2.2 Změna SJM Právní forma změny rozsahu SJM je smlouva formou notářského zápisu o zúžení nebo rozšíření SJM, dále o výhradu zcela nebo části vzniku SJM kde dni zániku manželství a dále jistou formu předmanželské smlouvy, která bude mít vliv na rozsah SJM v případě uzavření manželství.

2.2.1 Rozšíření SJM O faktickém rozšíření SJM z podnikatelské činnosti můžeme hovořit v případě, kdy podnikatel dosáhne zisku. Budeme hovořit o podnikateli fyzické osobě, bude veškerý zisk, který podnikatel dosáhne, automaticky součástí SJM a poté ho bude danit jako příjem fyzické osoby.

19

V případě podnikatele, kdy je jeden za manželů společníkem obchodní společnosti, může být SJM fakticky rozšířeno zejména o zisk této obchodní společnosti. Platí to pouze za předpokladu, že manželé, z nichž je jeden společníkem společnosti, nemají žádným způsobem zúžen rozsah SJM. Příklad: Pan Bílý je spolu s dalšími třemi společníky společníkem veřejné obchodní společnosti OBCHOD, v. o. s. Tato společnost vykázala v účetní uzávěrce za rok 2005 zisk ve výši 1 000 000 Kč. Každému ze společníků bude vyplacen zisk ve výši 250 000 Kč a tento bude danit každý ze společníků zvlášť spolu se svými dalšími příjmy. V případě komanditní společnosti musíme rozlišit komplementáře a komanditisty. Pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak, rozdělí se zisk celé společnosti na půl, a půl připadající na komplementáře se jim opět rozdělí rovným dílem, tuto část zisku si zdaní každá sám. Druhou polovinu rozděleného zisku zdaní společnost a pak rozdělí komanditistům s tím, že tito opět zdaní jako příjem podle zákona o dani z příjmu. Tato část příjmu tak bude zdaněna dvakrát. U společnosti s ručním omezeným se společníci podílejí na zisku v poměru svých obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva jinak. K výplatě zisku nesmí být použit základní kapitál, rezervní fond a nesmí být vyplacena na tento podíl na zisku záloha. Zisk se vyplácí jednou za rok po schválení řádné účetní uzávěrky, ze které je zisk zjištěn. Společnost OBCHOD, s. r. o., má tři společníky, přičemž vklad pana Bílého byl ve výši 50 000 Kč a další společníci složili vklad ve výši 25 000 Kč. Společnost vykázala v účetní uzávěrce zisk za rok 2005 ve výši 1 000 000 Kč po zdanění. Podíl pana Bílého tak bude ve výši 500 000 Kč a tento podíl na zisku se stane součástí SJM manželů Bílých. U podnikatelů v širším slova smyslu pak samozřejmě může dojít k faktickému rozšíření majetku v případě, že od společnosti výhodně odkoupí účetně odepsaný automobil atd. Zde bude SJM rozšířeno o rozdíl mezi účetní hodnotou takové věci a její skutečnou tržní hodnotou. Samozřejmě i v rámci podnikatelské aktivity může dojít k rozšíření majetku rozhodnutím státního orgánu. Jedná se o různé dotace na podnikatelské projekty. Samozřejmě i příklep v dražbě bude u podnikajícího manžela častějším způsobem nabytí majetku, takto lze nabýt majetek pouze u podnikatele fyzické osoby, u podnikatele v širším slova smyslu by takový 20

majetek získala obchodní společnost, které je společníkem, a pouze by se rozrostlo obchodní jmění této společnosti. Pouze pokud by se tato skutečnost promítla do majetkové hodnoty podílu, jednalo by se o faktické rozšíření SJM.

2.2.2 Zúžení SJM Jsou tři případy faktického zúžení a to v případě exekuce, darování a v případě vyrovnání nebo oddlužení. Exekuce nebo vyrovnání (oddlužení, reorganizace) se může týkat nepodnikajícího nebo podnikajícího manžela, přičemž se bude lišit mezi podnikateli fyzickými osobami nebo podnikateli obchodní společnosti. U podnikatele fyzické osoby se exekuce na výlučnou pohledávku manžela může týkat přímo celého jejich majetku, tedy i SJM, pokud nebyl smlouvou rozsah SJM zúžen. U podnikatelů obchodních společností může být za povinného nebo úpadce označen buď podnikatel sám, nebo také obchodní společnost, nebo družstvo, jejímž je členem. Samozřejmě bude nutné zvažovat povahu a rozsah ručitelských závazků u jednotlivých druhů obchodních společností nebo družstva. V případě, že by se chtěl věřitel hojit na majetku ručitele – společníka, musí před vykonávacím řízením proběhnout řízení nalézací, ve kterém bude žalován ručitel, nikoliv obchodní společnost nebo družstvo. Právní zúžení lze doporučit, v případě, že je jeden manžel podnikatelem, neboť podnikatelské aktivity jsou považovány za jedno z nejrizikovějších způsobů nakládání s majetkem a zejména v souvislosti s exekucí a konkurzem. Ochráníme tak majetek rodiny a zároveň podnikající manžel dostane volnost při nakládání se ziskem ze své podnikatelské činnosti. Uzavřeme smlouvu, kde budou ze SJM vyloučeny věci sloužící jednomu z manželů k podnikání a zároveň budou vyloučeny všechny závazky a pohledávky s tímto majetkem a podnikáním manžela související. Příklad: Pan Bílý provozuje živnost na základě živnostenského listu, znějícího na jeho jméno. Ve smlouvě o zúžení SJM jsou ze SJM vyloučeny nemovitosti, které tvoří provozovnu, zisk i budoucím dosaženým výkonem živnosti na základě tohoto živnostenského listu a dále všechny závazky a pohledávky včetně těch, které vzniknou v budoucnu, které vznikly v souvislosti s provozováním živnosti na základě tohoto živnostenského listu. Pan Bílý chce rozšířit svoje působení a zakoupí si další nemovitost, ve které si zřídí novou provozovnu. Tuto nemovitost koupí ze zisku z provozování živnosti. Tato nemovitost nebude součástí SJM, protože ji zakoupil za prostředky patřící do jeho výlučného vlastnictví. Pokud by však použil 21

k zakoupení prostředky ze SJM, nemovitost by se stala součástí SJM, ale závazek zaplatit kupní cenu by byl výlučným závazkem pana Bílého. Ovšem závazek zaplatit kupní cenu je ze SJM výslovně vyloučen, neboť tento závazek vznikl v souvislosti s provozováním živnosti.

2.3 Zánik SJM 2.3.1 Zánik SJM ve vazbě na zánik manželství Je rozvodem manželství popsáno v kapitole 1.2 nebo smrtí manžela, zde lze pouze připomenout, že do majetku, který bude nutné vypořádat po zániku manželství, bude u podnikatele fyzické osoby vždy podnik a u podnikatele obchodní společnosti podíl na obchodní společnosti nebo družstva. U podniku, může právní zástupce pokračovat v podnikání pod dosavadní firmou, pokud mu k tomu dá právní předchůdce výslovný souhlas. Tento souhlas může být dán i před smrtí manžela, např. v závěti. V případech smrti manžela podnikatele u obchodní společnosti bude znamenat zánik společnosti nebo družstva, zejména to bude u veřejné obchodní společnosti. Pokud ovšem společenské smlouva připouští dědění podílu, podíl zdědí dědicové fyzické osoby, tito dědicové dědictví přijmou a ve společnosti zůstanou alespoň dva společníci, pak veřejná obchodní společnost nezaniká. V případě, že smlouva dědění nepřipouští, mohou se zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, že společnost bude trvat nadále.

2.3.2 Zánik SJM bez vazby na zánik manželství a) propadnutím majetku, zde se žádným způsobem nepromítá skutečnost, že jeden z manželů je podnikatel, a to ani v takovém rozsahu, jak je tomu u exekuce, že z exekuce je vyloučen majetek, který podnikající manžel nezbytně nutně potřebuje k podnikání. b) prohlášením konkurzu na majetek podnikajícího manžela je dost běžným ukončením podnikatelských aktivit. Podnikatel může být v úpadku ve dvou formách, buď ve formě insolvence, nebo ve formě předlužení, popřípadě z obou dvou důvodů. Podle § 14 odst. 1 písm. k) konkurzní zákon říká, že do konkurzní podstaty bude vždy náležet ta část SJM, s níž úpadce podnikal. Zde tedy není dáno na vůli správce a manžela nebo na vůli soudu, jak SJM rozdělí, ale musí věci, které sloužily k podnikatelské činnosti podnikatele v užším slova smyslu vždy připadnout do výlučného vlastnictví podnikajícího manžela a tedy

22

do konkurzní podstaty. Zde také bude běžné že, druhému manželovi bude náležet vypořádací podíl. Nebude-li druhý manžel souhlasit s tím, že se jedná o věc sloužící k podnikání a tato věc má automaticky patřit do konkurzní podstaty a nemůže být přikázána do výlučného vlastnictví tohoto nepodnikajícího manžela, nemůže se domáhat podle § 19 konkurzního zákona žalobou proti správci, aby věc byla ze soupisu konkurzní podstaty vyloučena. Musí podat návrh na vypořádání SJM soudem a v rámci tohoto řízení tvrdit a dokazovat skutečnosti, které odůvodní závěr, že se nejedná o majetek sloužící k podnikání a může být přikázán do výlučného vlastnictví nepodnikajícího manžela. Výše uvedenou žalobou podle § 19 konkurzního zákona se může domáhat vyloučení jakékoliv věci ten, kdo uplatňuje, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena. Může to být případ i věcí ve výlučném vlastnictví manžela úpadce.

23

3 SJM mezi manželi, kdy podnikají oba - právní úprava podle zák. č. 40/1964 Sb. 3.1 Vznik SJM Vznik SJM a definice SJM zcela odkazuji na kapitolu 2.1 SJM manželů, kdy podnikají oba manželé spolu tvoří opět taxativní výčet věcí, závazků a dalších majetkových hodnot uvedený v § 143 obč. zák. Jsou zde však určité odlišnosti související se společnou podnikatelskou aktivitou. Na rozdíl od SJM u nepodnikajících manželů, bude ve všech případech náležet buď jeden podnik nebo dva podniky, nebo dva obchodní či družstevní podíly, ledaže by měli manželé zúžené SJM, nebo by se jednalo o některou výjimku, kdy daná věc, právo, či závazek do SJM nepatří např. dědictví, dar atd. Dva podniky budou mít manželé v případě, že jsou oba podnikateli fyzické osoby a podnikají spolu na základě dohody o sdružení. Jeden podnik by manželé měli v případě, že by jeden z nich byl podnikatelem a druhý by byl osobou spolupracující. V případě, že by manželé byli podnikatelé obchodních společností, byli by tak společníci jedné obchodní společnosti, měli by každý svůj vlastní obchodní podíl. Podnikání manželů na základě smlouvy o sdružení, pokud jsou manželé podnikatelé fyzické osoby, mají dvě možnosti, jak tuto spolupráci upravit. Buď mohou založit veřejnou obchodní společnost a stát se právnickou osobou, nebo mohou spolu podnikat na základě smlouvy o sdružení. Toto sdružení je však bez právní subjektivity a oba manželé dále budou podnikat každý svým jménem. Ve smlouvě o sdružení by mělo být upraveno, jakou pracovní činnost, peníze a věci jsou účastníci pro účely sdružení poskytnout. Dále by mělo být jasně stanoveno, za jakých podmínek budou tyto hodnoty poskytnuty. Majetek, který bude získán při činnosti sdružení, se stává spoluvlastnictví všech účastníků, přičemž podíl na tomto majetku, pokud není smlouvou dohodnuto jinak, je u každého účastníka stejný. Příklad: Manželé smlouvou o sdružení založili sdružení za účelem provozování živnostenského oprávnění nákupu a prodeje, které oba vlastní. Do toho sdružení vložil pan Bílý 20 000 Kč ze svého výlučného vlastnictví a paní Bílá 10 000 Kč ze svého výlučného vlastnictví a dále 24

vložil pan Bílý automobil, který je ve výlučném vlastnictví. Částka 30 000 Kč bude v podílovém spoluvlastnictví manželů, přičemž pan Bílý bude mít 2/3 podíl a paní Bílá 1/3 podíl. Automobil pana Bílého zůstane pouze ve výlučném vlastnictví pana Bílého, ale jeho manželka paní Bílá jej bude moci bezplatně využívat. Manželé v rámci činnosti sdružení prodají osobní automobil, který do sdružení poskytl pan Bílý a společně s penězi získanými z činnosti sdružení koupí dodávku. Tato dodávka byla získána z činnosti sdružení, a proto se dostane do spoluvlastnických podílů dle smlouvy o sdružení. Tímto se však v případě manželů také dostane celé do SJM a cena automobilu pana Bílého, který byl v jeho výlučném vlastnictví, bude pouze investicí. Tyto manželé zdaní příjmy každý zvlášť. Zajímat nás bude především odpis majetku, který byl do sdružení vložen nebo za činnosti sdružení získán. Půjde-li o majetek, který dal k dispozici jeden z účastníků sdružení, pak on jej odpisuje a případně na něj i sám uplatňuje reinvestiční odčitatelnou položku. V případě majetku, který byl pořízen ze společných prostředků sdružení a za trvání sdružení, bude zde moci každý z manželů uplatnit neinvestiční odpočet na tento majetek, a to podle poměru, v jakém se podílejí na sdružení. Tento poměr je buď pevně daný smlouvou o sdružení, nebo je dán ze zákona o daních z příjmu, kde je stanoven rovným dílem. Dále je z hlediska daní podstatné rozdělování příjmů a výdajů ve sdružení, musí to být stanoveno ve smlouvě o sdružení a podíl na výdajích se nemusí rovnat podílu na příjmech. Lze provést jistou daňovou optimalizaci v případě, že jeden z manželů má podnikatelských nebo jiných výdělečných aktivit více. Nyní se budeme zabývat otázkou spolupracujících manželů, půjde o situaci, kdy podnikatelem v právním slova smyslu bude pouze jeden z manželů. Vzhledem k tomu, že podle § 269 zákoníku práce není možné, aby mezi manželi vznikl pracovněprávní vztah, je možné, aby druhý manžel pracoval s podnikajícím manželem jako osoba spolupracující. Opět to bude mít pozitivní dopad na daňovou povinnost těchto manželů, neboť podle § 13 zákona o daních z příjmu je možní rozdělit příjmy a výdaje mezi manžele. Je stanoveno, že podíl připadající na spolupracujícího manžela rozdělit tak, aby nečinil více než 50%. Přitom částka zisku připadající na spolupracujícího manžela nesmí přesáhnout částku 540 000 Kč pro celé zdaňovací období nebo částku 45 000 Kč pro každý započatý měsíc spolupráce. V případě existence společného jmění manželů neukládá žádná právní forma manželovi, který je podnikatel, povinnost prokazovat správci daně výplatu podílu druhému manželovi. Pokud však bylo SJM zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v souvislosti 25

se zahájením podnikání jednoho z manželů na návrh některého z manželů nebo podle § 143a obč. zák. na základě smlouvy, musí být tento podíl stanoven písemnou formou ve smlouvě mezi spolupracujícími manželi. Pokud taková smlouva uzavřena nebyla, rozdělí se příjmy rovným dílem. Příklad: Pan Bílý podniká na základě živnostenského oprávnění v oboru nákup a prodej zboží. Má provozovnu, ve které pracuje jeho manželka paní Bílá. Ta ze svého výlučního vlastnictví poskytla do tohoto podnikání částku 20 000 Kč. Peníze byly použity na nákup nového chladicího boxu spolu s dalšími prostředky získanými z podnikání. O poskytnutí těchto peněz nebyla sepsána žádná smlouva. Manželé nemají zúženo SJM. K výše uvedenému se nemůže jednat o dar z výlučného vlastnictví jednoho manžela do výlučného vlastnictví druhého manžela, neboť by musela být sepsána smlouva, také se nemůže jednat o půjčku, neboť mezi manželi, kteří nemají zúžené SJM, nelze půjčku poskytnout. Chladicí box bude náležet do SJM a vložené peníze tak budou představovat investici do SJM.

3.2 Změna SJM Změna SJM mezi manželi, kdy podnikají oba, nebude příliš zásadní, od manželů kdy podniká jeden. Bude vycházet zejména z toho, že tito manželé mohou mít jeden podnik nebo obchodní podíl na stejné obchodní společnosti. Často se tak zúžení nebo rozšíření v podstatě zdvojnásobí.

3.2.1 Rozšíření SJM Dojde-li k jakémukoliv nabytí majetku do SJM bez ekvivalentní náhrady vynaložené z majetkové podstaty SJM a toto bude v souvislosti s podnikatelskou aktivitou manželů, kteří nebudou mít žádným způsobem zúženo SJM, je z pohledu SJM zcela lhostejné, zda oba manželé mají živnostenské oprávnění nebo zda je jeden z manželů osobu spolupracující, ani to zda manželé podnikají spolu nebo každý zvlášť. Rozdíl bude pouze v tom, že tento majetek nabudou manželé do SJM na základě toho, že jej nabyli oba za trvání manželství a ne jen jeden z nich.

26

Právní rozšíření spočívá v tom, že soud na návrh jednoho z manželů do původního rozsahu SJM, které bylo předtím zúženo soudem, jen za podmínky, že oba manželé pozbudou oprávnění k podnikatelské činnosti, nebo oba přestanou být neomezeně ručícími společníky obchodní společnosti. To vyplývá z toho, že soud může takovému návrhu vyhovět pouze v případě, že pomine zákonná podmínka, pro kterou lze SJM zúžit a nikoliv, že odpadne podmínka, pro kterou bylo SJM ve skutečnosti zúženo. Tedy, i když přestane být podnikatel ten, pro jehož podnikatelské aktivity bylo SJM zúženo, a druhý manžel stále bude podnikatelem, soud návrh zamítne.

3.2.2 Zúžení SJM I zde je nejčastějším důvodem faktické zúžení SJM exekuce na pohledávku, z níž je vázán pouze jeden z manželů, povolené vyrovnání nebo darování ze SJM třetí osobě. Zde se může druhý manžel domáhat na zastavení exekuce a vyloučení věcí, které potřebuje sám k podnikání, neboť muže např. využívat automobil, který bude ve výlučném vlastnictví manžela povinného. Toto bude platit pouze u podnikatelů užším slova smyslu. Podnikají-li manželé spolu jako podnikatelé v užším slova smyslu na základě smlouvy o sdružení, mají dva podniky a podnikají-li jeden jako podnikatel fyzická osoba a druhý jako osoba spolupracující, tady nepodnikatel, mají pouze jeden podnik, který se ale z pohledu exekuce váže jen na činnost podnikajícího manžela. Může pouze podnikající manžel navrhovat zastavení exekuce ohledně věcí, které potřebuje k podnikání a nikoliv manžel jako osoba spolupracující. U podnikatelů obchodních společností zde budou vždy dva podíly na obchodní společnosti. Z pohledu exekuce bude moci pro uspokojení pohledávky použit obchodní podíl manžela, o jehož výlučnou pohledávku se nejedná. V některých případech povede-li exekuce na podíl na obchodní společnosti k zániku společnosti, bude druhému manželovi náležet podíl na likvidačním zůstatku a tím může být SJM fakticky zúženo dvakrát po sobě jdoucími způsoby. V případě, že manželé spolu podnikají na základě dohody o sdružení, nemůže být na toto sdružení prohlášen konkurz ani nemůže být povoleno vyrovnání, neboť sdružení nemá právní subjektivitu. Konkurz lze prohlásit nebo povolit jen na každého jednotlivého účastníka. Podnikají-li oba manželé po právním zúžení SJM soudem společně nebo za pomoci druhého manžela, který není podnikatelem, tedy který je osobou spolupracují, rozdělí si příjmy z podnikání v poměru stanovenou písemnou smlouvou a není-li takové smlouvy tak rovným 27

dílem. Na tento podíl na podnikání má druhý manžel právní nárok a po zúžení SJM soudem bude vždy podíl na příjmech z podnikatelské činnosti v jeho výlučném vlastnictví.

3.3 Zánik SJM 3.3.1 Zánik SJM ve vazbě na zánik manželství I zde se mohu odkázat na kapitolu 1.3 na rozvod manželství, kdy podnikají manželé oba. Dále může zánik SJM způsobit smrt manžela. V našem právním řádu není stanoveno, že v případě, že manželé podnikají spolu, musí při zániku SJM smrtí manžela při vypořádání připadnout pozůstalému manželovi do výlučného vlastnictví vše, co se týkalo společného podnikání. U manželů, kteří podnikají na základě smlouvy o sdružení, sdružení zanikne pokud umře jeden z manželů, pokud byli ve sdružení pouze manželé. Pokud zemře osoba spolupracující tak se na situaci nic nemění, neboť tato osoba nebyla podnikatelem a zanikne pouze případné ujednání o rozdělení zisku z podnikatelské činnosti. Pokud zemře podnikatel, může osoba spolupracující vypořádáním získat jeho podnik a pokud bude mít živnostenské nebo jiné oprávnění, může pokračovat v jeho podnikatelské činnosti. Z pohledu práva nastane zajímavá situace u podnikatelů obchodní společnosti, kdy jeden z manželů získá do výlučného vlastnictví oba podíly na obchodní společnosti, ale v obch. zák. je stanoveno, že každý společník

může mít pouze jeden podíl. V tomto případě dojde

k poměrnému zvětšení příslušného podílu společníka o podíl zemřelého manžela.

3.3.2 Zánik SJM bez vazby na zánik manželství a) propadnutím majetku nemá vliv ani podnikatelská aktivita, ani skutečnost, že je podnikatelská aktivita manželů vykonávána společně. Při vypořádávání SJM zde budou muset být samozřejmě zohledněny všechny principy podle § 149 obč. zák. tak, aby vypořádání SJM bylo spravedlivé aby zasáhlo pachatele trestného činu a nikoliv jeho rodinu. Druhý podnikající manžel může argumentovat, aby věci patřící do SJM, které slouží ke společnému podnikání, byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví a nebyly tak postiženy výkonem trestu propadnutí majetku. b) prohlášením konkurzu na majetek jednoho z podnikajících manželů je problém, podle stávající úpravy v tom, že majetek, který je k tomuto podnikání používán, musí 28

připadnout do konkurzní podstaty. Je to veliký problém u manželů, kteří podnikají spolu, neboť podnikají se stejnými věcmi, druhý manžel bude muset s podnikáním skončit, protože mu budou odebrány prostředky k podnikání. V případě spolupracujícího manžela je situace obdobná, neboť po skončení konkurzu skončí podnikatelská činnost tohoto manžela a není s kým spolupracovat. V nové úpravě podle úpadkového zákona tento problém tento částečně odpadá, neboť zde již není stanoveno, že část majetku, se kterou úpadce podnikal, musí připadnout do majetkové podstaty. Bude proto záležet na dohodě stran nebo na rozhodnutí soudu, který zaniklé SJM bude vypořádávat.10

10

Štěpánová, Silvie, Společné jmění manželů. Computer Press 2006

29

4 Společné

jmění

manželů

podle

Nového

občanského zákoníku Nový občanský zákoník zavádí do paragrafového znění dělení úpravy manželského majetkového práva na jednotlivé „režimy“. Úprava je rozšířena o výkladovou stránku, nejedné se o nové instituty. Režimy tak slouží k zpřehlednění zákonné úpravy manželského majetkového práva. Jednotlivé režimy zavádí ustanovení § 708 odst. 2 „ Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.“11

4.1 Zákonný režim Zákonný režim je základní úpravou pro manželské majetkové právo. Výjimkou bude, kdy se manželé rozhodnou své majetkové poměry modifikovat smlouvou nebo rozsah jejich SJM modifikuje soud. Dále manželské majetkové právo upravuje režim správy majetku v § 713 až 714 NOZ.12 V záležitostech SJM a podnikání jednoho z manželů je upraveno v ustanovení § 715 NOZ „Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.“13

4.1.1 Věci tvořící SJM Aktiva Zákonný režim je obsažen v ustanoveních § 709 až § 715 NOZ, odlišuje se zejména přehlednějším dělením zákonných nařízení do jednotlivých paragrafů. Rozsah SJM v zákonném režimu specifikuje § 709 NOZ podobným způsobem jako § 143 obč. zák. z obecného rozsahu jsou i nadále vyjmuty věci: „sloužící osobní potřebě jednoho z manželů, věci nabyté jedním z manželů za trvání manželství darem, děděním nebo 11

§ 708 odst. 2 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku. § 713 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku. 13 § 715 odst. 1 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku. 12

30

odkazem.“14 Nově je ale možné, aby v případě, že „dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl“15, byl předmětný majetek nadále součástí SJM. Úprava koresponduje pro případ dědictví se změnami, který přinesl NOZ do dědického práva. Je možné, aby dárce daroval majetek přímo do SJM. Do SJM nenáleží majetek, který „nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech.“16 Dále do SJM nespadá to, co „nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučného vlastnictví.“17 Naopak odlišně od minulé úpravy SJM je z jeho rozsahu podle NOZ vyňat majetek nabytý jedním z manželů „náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního vlastnictví“.18 Ustanovení § 709 odst. 2, které výslovně stanovuje, že zisk z majetku ve výhradním vlastnictví jednoho z manželů nadále náleží do SJM. Ustanovení § 709 odst. 3 reagovalo na dosavadní nejasnosti ohledně podílu jednoho z manželů v obchodní společnosti nebo družstvu. Je zde výslovně uvedeno, že „součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, sta-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.“19 V obecné úpravě již nejsou uvedeny věci vydané v rámci restituce, neboť jsou zpravidla vydány do vlastnictví oprávněných osob.20 Nicméně NOZ zachovává ustanovením §3040 znějící takto: „Součástí společného jmění není věc vydaná podle právních předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. “21 Dále je tu ustanovení § 711 odst. 2 podle něhož se částky výdělku, platu a mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti stávají součástí SJM v okamžiku, kdy manžel, jemuž náleží, může nakládat. Součástí SJM tak není nárok na výplatu, ale až vyplacená mzda.

14

Odkaz je podle §1594až 1632 Sb., občanského zákoníku. § 709 odst. 1 písm. b) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 16 § 709 odst. 1 písm. c) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 17 § 709 odst. 1 písm. d) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 18 § 709 odst. 1 písm. e) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 19 § 709 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 20 Srov. Důvodová zpráva k NOZ s. 749 21 § 3040 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 15

31

Podle § 3038 do SJM nenáleží obvyklé vybavení rodinné domácnosti, neboť podléhá zvláštnímu vlastnickému režimu upravenému v ustanoveních § 698 a § 699 NOZ. Obvyklé vybavení domácnosti je novým pojmem s novým obsahem.22 Nově bude kladen význam především na funkci jednotlivých součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti, což se podobá vzorům zahraničních právních řádů. V nové právní úpravě došlo k výkladovému zpřesnění okruhu věcí, které patří do obvyklého vybavení rodinné domácnosti. Dříve se na tento institut jen odkazovalo, teď se tomu věnuje ustanovení § 698 a §699 NOZ. Obvyklé vybavení rodinné domácnosti tak podle zákona tvoří „soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejich členů, přitom není rozhodné, zda jednotlivé věci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich.“23 Ustanovení § 698 odst. 2 NOZ rozvádí práva s nakládáním s tímto majetkem. Nakládání s věcmi, které obvykle tvoří vybavení domácnosti je zapotřebí souhlas obou manželů, pokud to není věc zanedbatelné hodnoty. NOZ je zohledněno manželství, kdy manželé nejsou rozvedeni, ale trvale spolu nežijí. V ustanovení § 699 odst. 1 je obsaženo: „Opustí-li manžel rodinnou domácnost v úmyslu učinit tak trvale a odmítá se vrátit, může žádat, aby mu manžel vydal to, co patří k obvyklému vybavení rodinné domácnosti a náleží výhradně jemu. Co náleží manželům společně, si manželé rozdělí rovným dílem, ledaže to povaha věci vylučuje, v takovém případě se použijí obecná ustanovení tohoto zákona o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ( tedy §736 až § 742).24 V § 699 odst. 2 NOZ jsou uvedeny výjimky, kdy, se pravidel v odst. 1 nepoužije. Účelem je ochrana dětí, k nimž mají manželé vyživovací povinnost. Manželovi, který o nezletilé dítě pečuje, připadnou potřebné věci spadající pod obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Pasiva Do společného jmění také spadají závazky. V NOZ jsou závazky upraveny v § 710 NOZ. Rozsah závazků je formulován obecným pravidlem doplněným o taxativní výčet výjimek.

22

Důvodová zpráva k NOZ, s. 744. § 698 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 24 §699 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 23

32

Podle NOZ se týkají: „ majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku.“25 je tu také výjimka vztahující se na závazky převzaté jedním z manželů bez souhlasu druhého manžela, neboť je nově omezena o závazky související s obstaráváním každodenních nebo běžných potřeb rodiny.26 Obvyklé vybavení rodinné domácnosti Podle NOZ nebude součástí společného jmění manželů. Tvoří nový pojem v NOZ s novým obsahem. Vzorem pro tuto změnu se staly zahraniční právní řády, které kladou význam především na funkci jednotlivých součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti. Podle NOZ § 698 „Obvyklé vybavení rodinné domácnosti tvoří soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejich členů, přitom není rozhodné, zda jednotlivé věci náleží oběma manželům nebo jen jednomu z nich. “27 odst. 2 „K nakládání s věcí, která je součástí obvyklého rodinného vybavení domácnosti, potřebuje manžel souhlas druhého manžela, to neplatí, jedná-li se o věc zanedbatelné hodnoty.“28

25

§ 710 písm. a), zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 710 písm. b), zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 27 § 698 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 28 § 698 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 26

33

5 Smluvený režim SJM Snoubenci a manželé mohou modifikovat majetkové poměry smlouvou upravenou v ustanoveních § 717 až § 721 NOZ. Podle předchozí úpravy je modifikace SJM obsáhlejší. Znění § 716 NOZ výslovně uvádí: „ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.“ Z toho vyplývá, že smlouva mezi manžely nabývá platnosti až po jejím podpisu. V ustanovení § 716 NOZ je zvolena dost obecná formulace: „ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění.“29 Právní úprava zavedla pro smluvený režim jednotlivé podskupiny, které jsou neprakticky nazvány také režimy, kromě základního rozlišení na zákonný režim, smluvený režim a režim založený rozhodnutím soudu tu máme v ustanovení § 717 odst. 1 NOZ režim oddělených jmění, režim vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství, režim rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.30

5.1 Náležitosti smluv o modifikaci SJM Právní úprava NOZ vyžaduje pro smlouvu o modifikaci SJM formu veřejné listiny. V předchozí úpravě byl v textu zákona přímo odkaz na formu notářského zápisu. Podle § 3026 NOZ „Vyžaduje-li právní jednání formu veřejné listiny, rozumí se jí notářský zápis, nahrazen může být rozhodnutím, kterým orgán veřejné moci v mezích své pravomoci schvaluje smír nebo projev vůle, jehož povaha to nevylučuje.“31 Náležitosti smluv o modifikaci SJM jsou obsaženy v ustanovení § 717 až § 721 NOZ. Ve srovnání s předchozí právní úpravou smluvní modifikace manželského majetkového práva je znění těchto ustanovení konkrétnější. Snaží se manželům umožnit smluvní volnost a zároveň poskytnutí ochrany třetích osob, jejíž práva by mohla být smlouvami postižena. § 719 odst. 2) „Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila, tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.“32 29

§ 716 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 717 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 31 § 3026 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 32 § 719 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 30

34

Smlouva o modifikaci SJM umožňuje obsah jakéhokoliv ujednání, může se týkat jakýchkoli věcí, vyjma těch, které vyučuje zákon. Dále se tato smlouva„ může týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů.“33 Aby měla smlouva účinek pro modifikaci rozsahu SJM, musí obsahovat ujednání. „ smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.“34 Zde bych doplnila o informace z ujednání § 725 NOZ „Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou nebo rozhodnutím soudu.“35 Podle NOZ mohou manželé „smlouvou uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství.“36 pokud by se jednalo o uspořádání majetkových poměrů pro případ smrti, odkazuje § 718 odst. NOZ na nový institut dědické smlouvy.37 Manželé nemohou modifikovat smlouvou svoje majetkové poměry ve vztahu k obvyklému vybavení rodinné domácnosti. Nemohou „vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení domácnosti“38 Podle § 719 odst. 1 NOZ „Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu.“39

5.1.1 Veřejný seznam V ustanovení § 721 NOZ se zavedl Veřejný seznam, do něhož se budou zapisovat všechny smlouvy o manželském majetkovém režimu. Zavedení veřejného seznamu bylo inspirováno zahraničními právními řády. Dříve se u nás smlouvy modifikující rozsah SJM zaznamenávaly v Centrální evidenci manželských smluv upravené § 35c NotŘ. Důvodová zpráva k NOZ uvádí zápis do veřejného seznamu jako předpoklad pro účinnost smlouvy o manželském majetkovém režimu vůči třetím osobám. Pokud manželská smlouva nebude zapsána do veřejného seznamu, budou se manželé moci účinků smlouvy vůči třetí osobě dovolat jen v případě, že byla se smlouvou seznámena.40

33

§ 718 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tamtéž. 35 § 725 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 36 § 718 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 37 Tamtéž. Pozn. Dědická smlouva je jedním z možných pořízení pro případ smrti. 38 § 718 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 39 § 719 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 40 Důvodová zpráva k NOZ, s. 753 34

35

5.2 Účinnost smluv o manželském majetkovém režimu Účinnost smlouvy o manželském majetkovém režimu mezi manžely nabývá okamžikem podpisu. Zpětná účinnost smluv o manželském majetkovém režimu je zde vyloučena ustanovením § 716 odst. 2 NOZ. „Týká-li se smlouva manželů o manželském majetkovém režimu již existující věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu.“41 Typickou věcí může být nemovitost. Smlouva snoubenců nabývá účinnosti okamžikem uzavření manželství. Pokud snoubenci vlastní věc, která je předmětem věci zapsané do veřejného seznamu, lze zápis do tohoto seznamu provést až uzavřením manželství.42 Zásadní význam pro účinnost smluv o manželském majetkovém režimu má znění § 719 odst. 2 NOZ „Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila, tato smlouva bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.“43 V předchozí právní úpravě stačilo, aby třetí osoba znala obsah, NOZ vyžaduje podmínku smlouvy o manželském majetkovém režimu „souhlas třetí osoby.“ V důvodové zprávě nalezneme, jak budou vypadat náležitosti souhlasu třetí osoby, „je třeba trvat na tom, aby smlouvy týkající se manželského majetkového režimu i souhlas třetí osoby, měly formu úředního notářského, popř. jiného zápisu.“44 Jelikož je to novinka v právní úpravě, tak důvodová zpráva nevymezila náležitosti souhlasu konkrétně a zda bude nutná forma notářského podpisu nebo forma jiná bude vykládat až soud.

5.3 Druhy smluvní modifikace SJM 5.3.1 Režim oddělených jmění Právní úprava NOZ dává manželům možnost vyloučit jejich SJM. Oba manželé budou nadále výlučnými vlastníky veškerého majetku, jenž by jinak spadal do jejich SJM. Budou se řídit obecnou úpravou vlastnických práv.

41

§ 720 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 720 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 43 § 719 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 44 Důvodová zpráva k NOZ, s. 752 42

36

Podle NOZ netvoří součást SJM věci tvořící obvyklé vybavení domácnosti, nemusí se SJM zužovat, což fakticky umožňuje zavedení režimu oddělených jmění. Pokud si manželé zvolí režim odděleného jmění, může každý z nich nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela.45 NOZ uvádí v § 730 pokud si manželé zvolí režim oddělených jmění a jsou současně podnikateli že, „Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká z pomocí druhého manžela, rozdělí si příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali, jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.“46

5.3.2 Vyhrazení vzniku SJM kde dni zániku manželství Podle NOZ použijeme poslední větu § 717 odst. 1 „Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství.“47 Hlavní odlišností majetkového režimu, bude vypořádání SJM v okamžiku zániku manželství. V okamžiku zániku manželství bude majetkové společenství obnoveno v podobě, jako v zákonném režimu. Při vypořádání SJM budeme vycházet z ustanovení § 736 až § 742 NOZ, když zanikne manželství smrtí jednoho z manželů, tak budeme SJM vypořádávat v rámci dědického řízení.

5.3.3 Rozšíření SJM Podle NOZ můžou manželé rozšířit svoje SJM, a to v souladu s ustanovení § 717 odst. 1. Manželé si tak mohou upravit majetkové poměry k věcem, které již náleží do výlučného vlastnictví jednoho z nich, nebo věci které v budoucnu nabudou. Předmětem rozšíření SJM mohou být i závazky. V § 718 NOZ jsou uvedeny obecné náležitosti pro smlouvu o rozšíření rozsahu SJM. Jako

v

minulé právní úpravě bude rozšíření zohledněno při vypořádání SJM, když se manželé nedohodnou, má podle ustanovení § 742 odst. 2 písm. b NOZ „každý z manželů nahradí to, co bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek.“48

45

§ 729 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 730 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 47 § 717 odst. 1, věta poslední, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 48 § 742 odst. 1 písm. b) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 46

37

5.3.4 Zúžení SJM Předmětem smluvního zúžení SJM jsou jakékoliv věci, pokud takové ujednání nezakazuje zákon. Manželé si mohou smlouvou zúžit rozsah SJM, ale nemohou touto smlouvou upravit majetkové poměry ve vztahu obvyklému vybavení rodinné domácnosti, až na výjimku v ustanovení § 718 odst. 3 NOZ „Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit.“49 Podle § 718 NOZ odst. 1. mohou manželé SJM zúžit o věci, které už v SJM jsou, nebo o věci které teprve nabudou. Předmětem zúžení SJM mohou být věci majetkové hodnoty i závazky. Ustanovení § 719 odst. 1 NOZ stanový, že smlouvou o zúžení SJM nesmí manželé„ svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu.“50

5.4 Správa SJM ve smluveném režimu V předchozí právní úpravě stručně formuloval § 147 ObčZ vztah smluvní modifikaci správy SJM. NOZ se touto problematikou zabývá více, účinnost smluv je upravena § 720 NOZ, stejně se smlouvami o manželském majetkovém režimu. Správa SJM se tedy odlišuje od správy v zákonném režimu uvedených § 713 až § 714 NOZ. Ustanovení § 715 NOZ, stanovující pravidla pro správu SJM související s podnikáním jednoho z manželů, smluvně modifikovat nelze. Podle § 722 odst. 2 NOZ „Smlouva obsahuje ujednání o to, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem.“51 Manžela, který spravuje SJM opravňuje smlouva samostatně jednat „ v záležitostech týkajících společného jmění v soudním i jiném řízení ledaže je dále stanoveno jinak“ v ustanovení § 723 NOZ. Smlouva o modifikaci správy SJM nesmí svým obsahem ohrozit práva třetích osob (§ 719 odst. 2 NOZ) a nesmí „svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečit rodinu.“ (§ 719 odst. 1 NOZ).52

49

§ 718 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 719 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 51 § 722 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 52 § 719 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 50

38

§ 723 odst. 2 NOZ uvádí výjimky, kdy může manžel stanovený jako správce SJM jednat jen se souhlasem druhého manžela. Tato omezení se snaží chránit rodinné společenství.53 Manžel nemůže jednat bez souhlasu druhého manžela a)„při nakládání se společným jměním jako celkem, b) při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o než manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění.“54 Jednal by manžel bez souhlasu druhého manžela, může se manžel dovolat neplatnosti tohoto jednání podle § 714 odst. 2 NOZ.

5.5 Ochrana třetích osob Dříve jsme hledali odpovědi na toto téma jen procesním předpise – OSŘ. Nyní NOZ obsahuje ustanovení na ochranu třetích osob (§ 731 až § 734 NOZ). Úplně stranou je ustanovení § 719 odst. 2 NOZ, které je klíčové ve vztahu třetích osob s modifikací SJM. Znění § 731 NOZ je srozumitelné vyjádření ochrany věřitele, jehož dlužníkem je jeden z manželů. „Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.“55 V § 732 NOZ se zaměřuje na ochranu druhého z manžela, který projevil nesouhlas vůči věřiteli „může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742.“56 Podmínkou je, aby manžel povinného projevil nesouhlas „vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno.“57 V ustanovení § 732 NOZ je důležitá poslední věta, kdy se manžel povinného musí chovat stejně v případě „že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.“58

53

Důvodová zpráva k NOZ, s. 754 § 723 odst. 2 písm. a, b zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 55 § 731 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 56 § 732 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 57 Tamtéž. 58 § 732 věta poslední, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 54

39

Nabízí se otázky, jak se budou moci bránit manželé v případě, kdy bez zbytečného odkladu nevyjádřili souhlas anebo jak to bude u závazku vzniklého před uzavřením manželství s posouzením požadavku na bezodkladnost vyjádření nesouhlasu. V předchozí úpravě platilo, že pokud manželé neuzavřeli před vznikem vymáhané pohledávky smlouvu o modifikaci SJM a obsah této smlouvy byl věřiteli znám, v okamžiku vzniku pohledávky, mohli se věřitelé uspokojit i z majetku SJM. Výrazná změna nastává § 733 NOZ „Zavázal se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo rozhodnutím soudu nedošlo.“59 Půjde o situace, kdy před uplynutím zákonné lhůty šesti měsíců, dojde k modifikaci SJM povinného a jeden z manželů zaváže třetí osobě, věřitel se může domáhat, aby byla pohledávka uspokojena ze všech součástí SJM, kdyby k modifikaci nedošlo. Věřitel bude muset postupovat podle § 734 NOZ pokud dojde k modifikaci déle než šest měsíců po vzniku pohledávky „Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co byl dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo rozhodnutí soudu nedošlo, přitom se použije §742.“60 Pokud bude možno, tak se zpraví všichni věřitelé při vypořádání SJM v souvislosti s modifikací SJM a uplatní svá práva. Na základě ustanovení § 737 NOZ se mohou věřitelé domáhat svých práv pokud o vypořádání SJM nevěděli. „vypořádání jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby.Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil,že je vypořádání vůči ní neúčinné.“61 Vyžadovaný souhlas třetích osob se smlouvou o manželském majetkovém režimu, zajišťuje jejich ochranu, bez souhlasu není tato smlouva platná podle § 719 odst. 2. Tato ochrana neplatí pro modifikaci SJM rozhodnutím soudu. § 724 odst. 2 NOZ „Závažným důvodem je 59

§ 733 zák. č. 89/2012 občanského zákoníku. § 734 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 61 § 737 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 60

40

vždy zkušenost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomu manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.“62 Za prvotní ochranu třetích osob při smluvní modifikaci SJM považuji ustanovení § 719 odst. 2 NOZ. Dále je nově možno postupovat při ochraně třetích osob podle § 733 NOZ podle něhož, bude-li dříve než šest měsíců od vzniku závazku, modifikováno SJM povinného manžela, může se věřitel domáhat, aby byla jeho práva uspokojena z majetku, který náleží do SJM, kdyby ke smlouvě o modifikaci SJM nedošlo. Po uplynutí této lhůty se může domáhat svých práv u příležitosti vypořádání. § 733 odst. 1 uvádí, že pokud bylo dotčeno právo třetí osoby vypořádáním, může se domáhat, aby soud přiznal, že je toto vypořádání vůči ní neúčinné.

5.6 Vypořádání SJM a jeho modifikace Při zúžení SJM bude současně docházet k jeho vypořádání. „dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění nebude vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.“63 Ustanovením § 737 NOZ je jasně řečeno, že vypořádáním „nesmí být dotčeno právo třetí osoby.“64 Jestliže budou jednat manželé v rozporu s ustanovením § 737 NOZ, může se věřitel domáhat u soudu, že bylo vypořádání vůči němu neúčinné. Ochrana třetích osob je směřována nejen proti případným vypořádáním dohodou manželů, ale také vůči vypořádání rozhodnutí soudu.65 Podstatné je ustanovení § 738 pro smluvní modifikaci SJM, které upravuje okamžik účinnosti vypořádání. Okamžik zániku manželství nemusí být časově shodný s okamžikem uzavření dohody manželů o vypořádání SJM. Proto předchází možným sporům § 738 odst. 1 NOZ, který říká: „Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení,

62

§ 724 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 736 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 64 § 737 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 65 Důvodová zpráva k NOZ, str. 756. 63

41

zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.“66 Další ustanovení o vypořádání SJM je inspirováno předchozí právní úpravou, jen s malými interpretačními změnami. § 739 odst. 1 „Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu.“67 § 740 „Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.“68 Pokud uplyne doba tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání dřívějšího společného jmění, nedojde-li dohodou ani podáním návrhu na vypořádání rozhodnutím soudu, musí se manželé vypořádat tak, že a) „hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou, jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma, jejich podíly jsou stejné.“69 Nejsou-li se manželé schopni dohodnout nebo neuplatní-li ustanovení § 741, vypořádají se podle těchto pravidel: a) „podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.“70 66

§ 738 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 739 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 68 § 740 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 69 § 741 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 67

42

U těchto pravidel vypořádání je nutno stanovit sníženou nebo zvýšenou hodnotu majetkových práv s ohledem na změny v čase. Musíme zohlednit dobu, která uplynula od vynaložení majetku, do okamžiku zániku SJM či jeho modifikace. Významnou roli to bude hrát v případě, kdy manželé SJM smluvně rozšířili nebo zúžili. Příkladem by mohl být automobil, časem ztrácí svojí hodnotu.

70

§ 742 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

43

6 Úvahy de lege lata a de lege ferenda Domnívám se, že Nový občanský zákoník škrtá dosavadní právní úpravu a vrací se svými pojmy k rakousko-uherskému občanskému zákoníku z roku 1811, který u nás platil do roku 1950. Podle mého názoru nevychází z aktuálních potřeb naší společnosti a je to veliká změna, než jsme byli doposud zvyklí. Používá se zde mnoho archaismů např. pacht, propachtovatel, služebnost, výměnek apod. dle mého názoru bych spíše zdokonalila současné právo, ale na základě zažitých pravidel. Důvodová zpráva v mnoho případech rozšiřuje znění vlastního zákona, což by neměla, neboť důvodová zpráva není zákon. Zároveň je v některých částech viz. co spadá nebo nespadá do SJM velmi strohá. Z mého pohledu při hledání faktů pro mé téma bakalářské práce se mi úprava NOZ původně zdála jasná a uspořádaná než jsem došla k oblasti rodinného práva, tam se jednotlivé věty a paragrafy opakují a jako laik mám veliké problémy se v NOZ zorientovat. Kontaktováním různých institucí a samotných právníků jsme došli k názoru, že nová právní úprava občanského zákoníku nám nevyhovuje a bude dlouho trvat, než se s ní z žijeme a naučíme se orientovat v nových paragrafech. Ale, abych příliš nekřivdila NOZ, jako pozitivum nacházím, že poskytl úpravě manželského majetkového práva, jeho smluvní modifikaci dostačující prostor a ochranu. Zavedla se zde přehledná rozdělení jednotlivých režimů manželského majetkového práva. NOZ rozšiřuje možnosti manželům a snoubencům, aby si svůj majetek uspořádali, tak, aby jim to co nelépe vyhovovalo. Nově zavádí veřejný seznam, kde bude možno zjistit, v čem si manželé dohodli jiný režim od zákona. Veřejný seznam, by měl poskytnout dostačující informace třetím osobám o případné modifikaci SJM. Třetí osoby už nebude stačit seznámit pouze s obsahem smlouvy, ale bude jí muset být obsah smlouvy znám. Jako příklad mohu uvést, když manželé uzavřou smlouvu o manželském majetkovém režimu, jíž ze SJM vyjmou automobil a jeho vlastníkem se stane nepodnikající manžel, a smlouvu zapíší do seznamu, při případném prohlášení konkurzu na majetek dlužného podnikajícího manžela nebude možno zahrnout tento automobil do majetkové podstaty, jelikož je to výlučný majetek nepodnikajícího manžela, což zjistí věřitel z uvedeného seznamu. Tak to bude postupováno jen v případě, že tato smlouva byla uzavřena a sepsána do seznamu před vznikem závazku 44

vůči třetí osobě. Pokud by se tak stalo až po vzniku závazku, tak se může třetí osoba domáhat, že tím nesouhlasila a nemůže mít vůči ní účinky. Největším přínosem NOZ je, možnost zcela vyloučit majetkoprávní režim SJM. Nově se zde zavedl také pojem rodinný závod podle § 700 NOZ „ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzný až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Odst. 2 „Ustanovení o právech a povinnostech členů rodiny zúčastněných na provozu rodinného závodu se nepoužijí v případech, kdy jsou tyto práva a povinnosti upraveny společenskou smlouvou včetně zakladatelského právního jednání o založení obchodní společnosti nebo družstva, smlouvou o tiché společnosti nebo smlouvou a ustanoveními jiného zákona o pracovním poměru, popřípadě jinou obdobnou smlouvou. Jsou-li členy rodiny zúčastněnými na provozu rodinného závodu manželé, použijí se před ustanoveními o rodinném závodu přednostně ustanovení tohoto zákona o manželském majetkovém právu.“71 Podle § 707 NOZ „Rodinná společenství vzniklá k provozu rodinného závodu bez výslovného ujednání členů rodiny řídí zvyklostmi a praxí v nich zavedenou, pokud to neodporuje § 700 až § 706.“72

71 72

§ 700 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 707 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

45

7 Výzkum znalosti práva u podnikatelů a laické veřejnosti

a

jejich

názory

v problematice

společného jmění 7.1 Použitá metoda výzkumu Pro svůj výzkum jsem zvolila formu dotazníku. Dotazník měl elektronickou a písemnou podobu. Na elektronickou verzi odpovědělo 34 respondentů, písemný dotazník vyplnilo 55 respondentů. Jelikož můj bývalý partner vykonával podnikatelskou činnost, měla jsem ve svém okolí dosti známých podnikatelů a jejich protějšků k oslovení a vyplnění mého dotazníku. Dotazník jsem formulovala na tři části z nichž: Obsah první části se týkal informací o respondentovi, jako je pohlaví, věk, dosažené vzdělání, podnikatelská aktivita. Zajímalo mě, zda zúčastnění respondenti, berou jako přínos novelu občanského zákoníku a zda se v jeho nové úpravě orientují. Druhá část byla určena podnikatelům, kdy jsem zjišťovala, zda si respondent myslí, jestli potřebuje souhlas druhého manžela, když použije SJM k podnikání a zdali se podnikatel domnívá, že majetek, který používá k podnikání, patří výhradně jemu, nebo je součástí společného jmění manželů. V neposlední řadě mě zajímalo, jak to bude při vypořádání podniku v případě rozvodu manželství a vypořádání SJM. Třetí část byla věnována dotazům pro laickou veřejnost a manželé podnikatelů, těm byly kladeny obdobné otázky jako respondentům podnikatelům.

7.2 Výběr respondentů Výběr byl rozdělen do tří částí: V první části jsem oslovila náhodné chodce, dotazník byl v písemné formě, jenže veřejnost mě často odmítla, že nemá čas a polovinu dotazníku jsem vypisovala sama s tím, že jsem se respondentů pouze ptala na dané otázky v dotazníku. 46

V druhé části jsem oslovila náhodné respondenty v podobě elektronického dotazníku. Což bylo pro respondenty pohodlnější a odpověděli všichni. Třetí část byla také písemná a tu jsem zaslala podnikatelům a jejich manželům, právě tyto respondenty jsem volila z řad mých známých, ale samozřejmě i neznámých podnikatelů respondentů.

7.3 Vyhodnocení výzkumu Výzkumu se zúčastnilo 89 respondentů z řad podnikatelů i laické veřejnosti. V tomto grafu uveden věk dotazovaných respondentů. Nejvíce byli zastoupeni respondenti ve věku 31-45 let, protože v tomto věku se nejvíce veřejnost pouští do podnikatelské činnosti.

Věk respondentů 18 - 30

31 - 45

46 - 60

61 a více

3% 27%

25%

45%

Graf 1

Zdroj: autor

Z účastníků výzkumu bylo 51 mužů a 38 žen. V otázkách jako byly přínos nového občanského zákoníku a orientace v něm, se vyznaly více ženy a v otázkách jestli majetek, který se používá k podnikání, patří do SJM a jestli by měl nepodnikající manžel při rozvodu a rozdělení SJM nárok na podíl podniku odpovídali správně muži, myslím si, že je to z důvodu, že si muži podnikatelé hlídají svůj majetek před „zlatokopkami.“ 47

Pohlaví muž

žena

45% 55%

Graf 2

Zdroj: autor

Oslovována byla laická veřejnost, proto v tomto případě nemělo nejvyšší dosažené vzdělání vliv na znalost zkoumané problematiky.

Nejvyšší ukončené vzdělání 2% 20%

18% základní vyučen středoškolské vysokoškolské

60%

Graf 3

Zdroj: autor

48

Tento graf znázorňuje, zda dotazovaní vykonávají podnikatelskou činnost, či ne. Z oslovených respondentů vykonávalo 42 účastníků výzkumu podnikatelskou činnost.

Vykonáváte podnikatelskou činnost? Ano

Ne

46% 54%

Graf 4

Zdroj: autor

V tomto grafu je znázorněno počet let podnikání respondentů. 18 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

16

9 5

4

3 1

3

1

Počet let podnikatelské činnosti 2

3

5

7

9

10

13

Graf 5

Zdroj: autor

49

15

18

19

2

Tento graf popisuje, zda novela občanského zákona byla pro respondenty přínos, či ne. Z oslovených respondentů pouze 21, bralo jako přínos novely občanského zákoníku. Ostatní respondenti by ponechali starou právní úpravu.

Berete jako přínos novelu občanského zákoníku? Ano

Ne

38% 62%

Graf 6

Zdroj: autor Další graf znázorňuje, zda se respondenti orientují v nové právní úpravě občanského zákoníku.

Orientujete se v nové úpravě občanského zákoníku? Ano

Ne 10%

90%

Graf 7

Zdroj: autor

50

Tento graf vyjadřuje názory podnikajících osob na danou problematiku SJM Většina podnikajících osob se správně domnívají, že s použitím majetku v SJM k podnikání, je třeba souhlas manžela

Myslíte si, že potřebujete souhlas manžela s použitím majetku v SJM k podnikání? Ano

Ne

18%

82%

Graf 8

Zdroj: autor I manželé podnikajících osob, jsou správného názoru, že s použitím majetku v SJM k podnikání, je potřeba souhlasu.

Myslíte si,že potřebuje váš podnikající manžel váš souhlas s použitím majetku v SJM k podnikání? Ano

Ne

14%

86%

Graf 9

Zdroj: autor 51

Mnozí respondenti z řad podnikajících osob, se mylně domnívají, že majetek, který používají k podnikání, není součástí SJM.

Myslíte si,že majetek který používáte k podnikání,patří do SJM? Ano

Ne

38%

62%

Graf 10

Zdroj: autor Téměř podobně se domnívají manželé podnikajících osob, jak je to s majetkem v SJM, který používá podnikající manžel k podnikání.

Myslíte si,že majetek, který váš manžel používá k podnikání, patří jen jemu? Ano

Ne

48% 52%

Graf 11

Zdroj: autor 52

Nejvíce se podnikatelské osoby a jejich manželé rozcházeli v názorech na otázku, jestli by měl manžel podnikající osoby při rozvodu a vypořádání SJM nárok na podíl podniku. Osoby vykonávající podnikatelskou činnost se domnívají, že by jejich manželé neměli nárok na podíl podniku, jejich manželé jsou opačného názoru.

Měl by při rozvodu a rozdělení SJM váš manžel nárok na podíl vašeho podniku? Ano

Ne

37% 63%

Graf 12

Zdroj: autor

Měl byste jako manžel osoby vykonávající podnikatelskou činnost při rozvodu a rozdělení SJM nárok na podíl jejího podniku? Ano

Ne

18%

82%

Graf 13

Zdroj: autor 53

7.4 Výsledek výzkumu Provedeným výzkumem jsem zjistila, že podnikatelské osoby i laická veřejnost by ponechaly starou právní úpravu občanského zákoníku a že, v NOZ mají problémy se zorientovat. Nejvíce z oslovených respondentů bylo v zastoupení mužské populace vykonávající podnikatelskou činnost 10 let. Jejich právní podvědomí, co se týká použití majetku v SJM k podnikání se v závislosti na počtu let vykonávajících podnikatelskou činnost zvyšuje. Ale stále si však většina z nich myslí, že podnik je pouze jejich vlastnictví a majetek, který používají k podnikání, nepatří do společného jmění manželů. Nejvíce se rozcházeli podnikající osoby a jejich manželé v názorech na otázku, zda by při rozvodu a vypořádání společného jmění manželů, měl nepodnikající manžel nárok na podíl podniku. Podnikatelé si mylně domnívají, že by při rozvodu jejich manželé neměli nárok na podíl jejich podniku, za to manželé podnikajících osob jsou opačného názoru. V zastoupení nepodnikajících manželů byla převaha žen, a proto se domnívám, že se ženy více zajímají o znalost právní problematiky v oblasti SJM, protože chtějí do budoucna uchránit a zabezpečit svoje potomstvo.

54

Závěr Hlavní myšlenkou této práce bylo definovat problematiku společného jmění manželů a nastínit všechny možné životní situace, které se mohou nějakým způsobem dotknout majetku, který patří manželům vykonávající podnikatelskou činnost. Ať už se jedná o samotný rozvod a vypořádání SJM nebo spoluvlastnictví, výlučné vlastnictví a modifikace smluv SJM. Jelikož jsem si téma vybírala v loňském roce, tak moje práce zasahuje něco málo do předchozí právní úpravy občanského zákoníku a v druhé části je srovnání problematiky SJM podle Nového občanského zákoníku, který ve své podstatě vychází z předchozí právní úpravy, ale objevují se zde i nové prvky, je zřejmé, že úprava NOZ je v této problematice podrobnější a paragrafově rozsáhlejší. Připouštím, že problematika SJM při rozvodu manželství je velmi složitá a každý jednotlivý případ musí být posuzován individuálně, ale i tak by mohla tato práce posloužit jako vodítko v případě, že se jeden nebo oba manželé pustí do jakékoliv podnikatelské činnosti, která je vzhledem jejich společného majetku, velmi riziková. V práci je uvedeno jak SJM smluvně rozšířit a zúžit alespoň ve vztahu k věcem sloužící k podnikání. Novinkou je možnost zcela vyloučit majetkoprávní režim SJM. Dále je zde popsán veřejný seznam, který slouží k zjištění v čem si manželé dohodli jiný režim od zákona a tím poskytne dostačující informace třetím osobám o případné modifikaci SJM. V dnešní době žijeme ve světě peněz, korupce, exekucí a nekalých praktik, proto nevidím nic špatného na tom, že manželé v hospodaření se svým majetkem chtějí mít pořádek a právní jistotu a uzavírají smluvní dohody a to před uzavřením manželství i za trvání manželství. Hlavním cílem mého výzkumu bylo zjistit právní podvědomí laické veřejnosti i samotných podnikatelů spojené s problematikou SJM . V průběhu zpracování informací jsem zjistila, že si veřejnost i podnikatelé často mylně myslí, jak je to s majetkem ve společném jmění manželů při vykonávání podnikatelské činnosti. Velká část podnikajících osob se dostatečně neorientuje v této oblasti a domnívá se, že by při rozvodu a rozdělení společného jmění neměli jejich manželé nárok na podíl jejich podniku. Výchozí pracovní hypotézou v úvodu mé bakalářské práce bylo, že většina podnikajících osob i laická veřejnost má správné právní podvědomí v oblasti SJM a podnikání, tato pracovní

hypotéza se nepotvrdila, ale myslím si, že má práce splnila svůj cíl a analyzovala problematiku společného jmění manželů spojenou s podnikáním a následným rozvodem. Z mého pohledu, vylučuji nevědomost v oblasti SJM z příčiny nedostatků informací. Při psaní této práce jsem nalezla dostatek materiálu a informací v dostupné literatuře anebo v elektronických zdrojích, jakými jsou např. www.justice.cz apod. nebo „google, či seznamu.“

Seznam použité literatury Odborné publikace 1. BERÁNKOVÁ, Monika. Rozvod manželství a vypořádání společného jmění. Praha 2011. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha, Katedra práva a veřejné správy. 2. BEZOUŠKA, Petr a Lucie

PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník 2014,

Nejdůležitější změny. 1. vydání, Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-819-2 3. DVOŘÁK a SPÁČIL. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-262-4. 4. ELIÁŠ, Karel, a kol. Nový občanský zákoník: s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: SAGIT, 2012. ISBN 978-80-7208-922-2. 5. FRANCOVÁ, Marie, DVOŘÁKOVÁ a ZÁVODSKÁ. Rozvody, rozchody a zánik partnerství. 2. vydání, Praha: WOLTERS KLUWER, 2010. ISBN 978-80-7357-586-1. 6. KNAPP, Viktor. Teorie práva. 1. Vydání. Praha, C.H.Beck, 1995 ISBN 80-7179028 1. 7. KORBEL, F. a kol. Převodové tabulky a rejstříky pro nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém. Ostrava: Sagit,2012 8. SVEJKOVSKÝ, Jaroslav,a kol. Nový občanský zákoník: Srovnání nové a současné úpravy občanského práva. Praha: C.H.BECK, 2012. 9. ŠARMAN, Jan a Hana ŠUPÁKOVÁ. Přehled judikatury ve věcech majetkových vztahů mezi manžely. 2. vydání, WOLTERS KLUWER,ČR, a.s. 2010. ISBN 978-8073557-592-2. 10. ŠÍMA, Alexander. Základy rodinného práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-807380-139-7. 11. ŠTĚPÁNKOVÁ, Silvie. Společné jmění manželů a podnikání. 1. vydání, Brno: COMPUTER PRESS, a.s., 2006. ISBN 80-251-1161-X.

Právní předpisy 1. Zákon č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník 2. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině 3. Zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném 4. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

Internetové zdroje 1. ČSÚ: rozvodovost [online]. 2013 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost 2. Demografie. In: [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: www.demografie.info/ ?cz_rozvodhistorie 3. Eprávo.cz. [online].2013 [cit.2014-01-04]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/blize-k-rodinnemu-zavodu-dle-noveho-obcanskehozakoniku-93248.html 4. IPRÁVNÍK [online]. 2013[cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske-pravo/art_3679/k-rozdilu-mezivyporadanim-spolecneho-jmeni-manzelu-a-uzavrenim-dohody-o-vyporadani.aspx 5. Ministerstvo spravedlnosti ČR: důvodové zprávy k NOZ [online]. 2014 [cit. 2014-0114]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/texty-zakonu/ 6. Ministerstvo spravedlnosti ČR: Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-0114]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/rodinne-pravo/konkretnizmeny/verejny-seznam-smluv-o-modifikaci-majetkoveho-rezimu/ 7. PRÁVNÍK [online]. 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.pravnik.cz/a/256/co-patri-do-spolecneho-jmeni-manzelu.html