Řešení rozvodu manželství u podnikajících manželů

Bankovní institut vysoká škola Praha Práva

Řešení rozvodu manželství u podnikajících manželů Bakalářská práce

Autor:

Silvie Plotzová

Vedoucí práce:

Judr. Anežka Forstová

Břeclav

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi dne 24.4.2014

Silvie Plotzová

Poděkování Především chci poděkovat paní JUDr. Anežce Forstové za odborné vedení a konzultace, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Děkuji také manželovi a bratrovi za připomínky k jazykové stránce bakalářské práce a celé rodině za morální podporu.

Anotace:„Řešení rozvodů u podnikajících manželů“. Bakalářská práce. Břeclav, 2014, Plotzová S. Obsahem bakalářské práce je popis situace podnikajících manželů, kteří se chtějí rozvést a následného rozdělení majetku a následné zabezpečení dětí. Hlavním cílem práce je zpracování doporučení předcházet vypořádání majetku při rozvodu podnikajících manželů na základě předmanželské smlouvy. Dílčím cílem práce je analýza rozvodovosti v České republice. Bakalářská práce pomůže potencionálním účastníkům rozvodového řízení lépe se orientovat v širokém spektru právních předpisů a následném majetkovém vypořádání.

Klíčová slova: Rozvod, manželství, rodina, podnikání

Annotation:"Solving distribution of entrepreneurs spouses." Bachelor thesis. Břeclav , 2014, Plotzová, S. The content of this thesis is the description of the situation enterprising couple who want to divorce and the subsequent division of property and the subsequent security of children. The main goal of this work is to elaborate recommendations to prevent settlement of property at divorce spouses doing business under the prenuptial agreement. The operational objective is to analyze the divorce rate in the Czech Republic. Bachelor thesis help potential parties are to better understand the wide range of legislation and subsequent property settlement.

Key words: Divorce, marriage, family, busine

ÚVOD ....................................................................................................................................... 6 1.

POJEM MANŽELSTVÍ, VYMEZENÍ A HISTORIE .................................................................. 8 1.1

POJEM A VYMEZENÍ .............................................................................................................. 8

1.2

HISTORIE ............................................................................................................................ 8

2.

PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ ................................................................................. 12

3.

PODNIKÁNÍ, DRUHY ŽIVNOSTÍ ...................................................................................... 15 3.1

ŽIVNOST ........................................................................................................................... 15

3.2

AKCIOVÁ SPOLEČNOST ......................................................................................................... 17

3.3

KOMANDITNÍ SPOLEČNOST ................................................................................................... 20

3.4

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM ..................................................................................... 22

4.

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ.......................................................................................... 25 4.1

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ .................................................................................................. 25

5.

PŘEDMANŽELSKÁ SMLOUVA ........................................................................................ 33

6.

VYROVNÁNÍ MAJETKU .................................................................................................. 35

7.

VÝCHOVA A VÝŽIVA DĚTÍ PO ROZVODU ....................................................................... 39

8.

ROZVOD........................................................................................................................ 41 8.1

PŘEHLED V SOUVISLOSTECH .................................................................................................. 41

8.2

OBECNÉ POJMY.................................................................................................................. 43

8.3

PŘÍČINY ROZVODŮ .............................................................................................................. 43

8.4

ZAHÁJENÍ ROZVODOVÉHO ŘÍZENÍ ........................................................................................... 44

8.5

ROZVODOVÉ ŘÍZENÍ ............................................................................................................ 45

8.6

ANALÝZA ROZVODU ............................................................................................................ 47

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 51 9.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................... 53

10.

SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 56

ÚVOD Rozvod či rozloučen í představuje právní akt ukončení manželství, je to složitý společenský problém, který přesahuje z oblasti rodinného práva i do dalších oblastí. Dotýká se nejen života manželů a jejich majetkových poměrů, ale též života dětí, kulturních a náboženských zvyklostí manželů a celé společnosti. V posledních pár letech se v České republice stále více manželských párů nedokáže vzájemně tolerovat a rozvádí se. Tento fakt představuje nedozírné následky hlavně pro manželský pár s dětmi. Jedná se zejména o dlouhodobé následky v podobě vzdělání dětí, delikvence, prosperity a oblasti reprodukce a sexuálního chování. Existují různé podoby a varianty manželských párů, tato bakalářská práce podrobně zkoumá rozvod manželství u podnikajících manželů a následné vypořádání majetků po rozvodu. Cílem bakalářské práce je charakterizovat rozvod manželů z hlediska historického vývoje až po současnost se zaměřením na rozdělení majetku při rozvodu. Bakalářské práce je rozdělena do čtyř oblastí. První část je zaměřena na obecné vymezení manželství, rozvod a podnikání, popis akciové společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným. Druhá část popisuje historický vývoj vzniku manželství a následný rozvod. Třetí část práce je zaměřena na řešení rozvodovosti dle platných zákonných norem a následné majetkového vyrovnání, výživné pro nezletilé. Pro lepší přehlednost bude provedena analýza současného stavu rozvodu podnikajících manželů a dále bude tato analýza podpořena grafy a tabulkami. Závěrečná čtvrtá část práce se věnuje prevenci před možným rozvodem a předcházení rozvodu. Některé

náboženské

společnosti

a církve rozvod

zcela

zakazují

(Římskokatolická církev, v často označovaná nepřesně jako katolická církev), jiné je připouští jen za výjimečných okolností (Pravoslaví, pravoslavná církev či ortodoxní církev), další se k nim staví velmi benevolentně. Pokud se bývalí partneři rozcházejí ve zlém (například nejsou-li schopni se domluvit na 6

střídavou péči dítěte a vyrovnání majetku) a nedohodnou se na pravidlech rozchodu, můžou být výsledkem rozsáhlé a oboustranně zničující majetkové soudní spory, týkající se zejména tří bodů: rozdělení společného majetku, výchovy dítěte a stanoveném rozsahu péče o dítě.

7

1. POJEM

MANŽELSTVÍ,

VYMEZENÍ

A

HISTORIE 1.1 Pojem a vymezení Manželství je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem (§655 Občanský zákoník 89/2012 Sb.). Hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí. Podle občanského zákoníku je povinnost snoubenců před vstupem do svazku manželského jejich vzájemné poznání a obeznámení s charakterovými vlastnostmi, zdravotní stavem. Až poté mohou uzavřít manželství.1 Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným ústným a písemným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství učiněným před obecním úřadem, případně před orgánem církve. Prohlášení se činí veřejně, slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků.2 Hlavní prameny jsou zakotveny v Občanském zákoníku č. 89/2012 Sb.

1.2 Historie Manželství a rodina jako společné instituce jsou produktem historického vývoje, již v prvotně pospolné společnosti. „Podle různých historických událostí se mění i funkce manželství a rodiny. Reprodukce

lidských

individuí –

podmínka udržení lidského rodu – je ovšem funkcí nejstarší. V průběhu historického vývoje manželství a rodina přijímaly další funkce, z nichž mnohé pak v dalším společenském vývoji přebíral zase stát“.3 Nově vytvořen funkcí manželství je státem vytvořená takzvaná státní populační politika, která je zahrnována do zákonných předpisů a norem. Nejstarší známé zákony lidských dějin byly objeveny v Nipporu na zlomcích

1

§ 655 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník §656 - §670 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 3 Klabouch Jiří, Manželství a rodina v minulosti. 1. vyd. Praha: Orbis, 1962, str. 9 2

8

zákoníku krále města Uru, Summeru a Akkadu Urnannyho, který věnuje značnou pozornost rodinnému právu. Chammurapiho zákoník z let 1792 – 1750 před našim letopočtem směřoval legislativní cestou k tuhé centralizaci a unifikaci Babylónské říše. V tomto právním systému byla věnována velká pozornost manželskému právu, které bylo výrazně propopulační. Například bezdětné manželství v důsledku neplodnosti ženy dovolovalo muži rozvod, musel však zapuzené manželce zajistit obydlí4. Zákoník řešil i majetkoprávní zásady uvnitř rodin. Řecko-římská kultura vytvořila jako první, v plném slova smyslu, ucelené populační myšlení. Zcela pod kontrolu řeckého státu se dostalo manželství a rodina jako instituce. Manželství se v průběhu mnohasetletého vývoje římského a řeckého impéria od nejstarších dob výrazně vyvíjelo. Manželství bylo možné jen mezi plnoprávnými a dospělými občany. Přestože, starověké Řecko tolik přispělo k evropské kultuře a římské právo se stalo klíčovým pro civilní spory, na úrovni rodiny nezanechaly klasické civilizace Evropě příliš výrazný odkaz. Existují zde sice přetrvávající prvky a parametry rodinného práva, ale většina z nich se nevztahuje přímo ke klasickým kulturám. Například v Řecku existovalo věno, ženy bývaly obdarovány věnem, a pokud neměly bratry, stávaly se dědičkami (epikléros), což narušovalo hegemonické předávání majetku mezi mužskými členy rodové linie. To představuje radikální odlišnost velkých eurasijských společností od afrických rodových skupin.“5 Kníže Břetislav I. český, který vládl na Moravě od roku 1029, v Čechách v letech 1034 – 1055, přezdívaný kronikářem Kosmou český Achilles může být považován za prvního z českých panovníků, jenž si uvědomil mravní i společenský význam manželské instituce. Břetislavův dekret roku 1039 byl nejstarší českou právní památku a významným historickým pramenem, který poskytuje významné informace o raně středověké společnosti, dosud jen částečně christianizované. „Dekreta Břetislavova“ dále uváděla mezi prohřešky například takové, „ když muž zapudil od sebe svou manželku a nahradil ji ženou

4 5

Klabouch, J.: Manželství a rodina v minulosti Goody Jack, Proměny rodiny v evropské historii. 1. vyd. Praha: NLN, 2006, str.26

9

jinou, nemanželské mateřství, nesvěcení nedělí a svátků a jiné.“ Tresty za takové přestupky byly velmi různé a mnohdy i velmi přísné.6 Výše uvedeným dokumentem (Dekreta Břetislavova) v 11 století prohlásil sňatek církevní za jediný možný. Toto však bylo na středověkou Evropu radikální a pokrokové řešení. Ještě v 16. století tak v řadě evropských států docházelo k uzavření manželství jenom před svědky. Oddávání partnerů církevními hodnostáři před Bohem nastalo až v polovině 16. století, kdy Tridenský koncil7 (1545-1563) nařídil povinné církevní sňatky, které měly jistou závaznou liturgii. Pokud nedošlo k církevní svatbě, pak bylo společné soužití muže a ženy považováno za konkubinát. Nicméně je třeba podotknout, že nařízení Tridentského koncilu se prosazovalo velmi pozvolně. Neboť ještě koncem 16. století byly mimocírkevní sňatky hodně rozšířené jak ve městě, tak na vesnicích. Až později se začaly církevní sňatky rozšiřovat mezi obyvatele, kteří je dokonce vyžadovali. Církevním oddáváním si církev de facto vynutila pozornost obyvatel, včetně jejich potenciálních příspěvků, ať finančních nebo naturálních. Tento vývoj rovněž posílil změnu pohledu na zaopatření budoucích manželů. Historicky jsou majetkové vztahy mezi manžely v zásadě řešeny z pohledu postavení manželů v rodině a hlavní úlohu v těchto vztazích má tedy muž jako hlava rodiny. Nemalou úlohu v tomto pojetí sehrálo i náboženství, které často zasahovalo do koncepce manželských vztahů, a to bez ohledu na to, o jaké náboženství se jednalo. Vliv náboženství se na druhou stranu prolínal s principem smluvním, kdy majetkové vztahy mezi manžely bývaly u majetnějších manželů zpravidla řešeny manželskými či předmanželskými smlouvami. V křesťanském světě byly manželské záležitosti, včetně záležitostí majetkových, často spravovány církví, a tedy režimem církevního práva. Vedle toho existovalo právo obyčejové, do kterého se prolínal smluvní princip manželských vztahů.

6

Wikipedia [online]. 2014 [cit. 2014-31-03]. článek. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99etislavova_dekreta 7 vznik protestantství a definoval nauku katolické církve

10

Objevují se tak nejrůznější podoby majetkových vztahů mezi manžely, stojící buď na principech oddělených majetků, či majetků společných. V některých případech byl zastáván i princip, podle kterého žena nemohla majetek vlastnit vůbec. K zásadní změně v právní úpravě majetkových vztahů mezi manžely na našem území došlo přijetím obecného zákoníku občanského z roku 18118. Ten pojímal manželství jako smlouvu uzavřenou mezi mužem a ženou. Autorem občanského zákoníku byl Franz von Zeiller. Zeillerův Občanský zákoník – císařský patent – byl schválen 1. 6. 1811 a platný od 1. 1. 1812. Pro ilustraci byl tento občanský zákoník veden pod číslem JGS Nr. 946/ 1811. Patent číslo 946/1811 je právní úpravou, která se v Kapitole III. §40 - §136 Zeillerova občanského zákoníku podrobně věnuje vzniku manželství, a dále povinnostmi a právy rodičů, která jsou zakotvena v §137 - §186. Ve srovnání s dnešním Občanským zákoníkem jsou pasáže Zeillerova občanského zákoníku archaické: „Svazky rodinné zakládají se smlouvou manželskou. Ve smlouvě manželské projevují dvě osoby rozdílného pohlaví podle zákona vůli svou, že chtějí v nerozlučném obcování žíti, děti ploditi, je vychovávati a sobě obapolně pomáhati.“9 Obrázek 1:Titulní list občanského zákoníku navržený Franzem von Zeillerem z roku 1811; Zdroj: http://cs.wikipedia.org

8 9

Císařský patent č. 946/1811 ř.z. Patent č.946/1811 § 44

11

2. PRÁVA A POVINNOSTI MANŽELŮ Se vstupem do manželství dochází ke změnám v úhlu pohledu na vzájemné chování obou partnerů. Aby manželství bylo funkční a přínosné, je nutné,

aby

si

manželé

řádně

rozdělili

své

povinnosti

v rozhodování

v záležitostech rodiny, vzájemného zastupování a výživného mezi manžely. V Občanském zákoníku jsou definovány jak práva, tak povinnosti manželů. Původní verze občanského zákoníku zahrnoval Zákon o rodině číslo 94/1963, který nabyl účinnosti ke dni 1. 4. 1964 a pozbyl platnosti 31. 12. 2013. Pravá manželů jsou zakotvena v Občanském zákoníku číslo 89/2012 v části druhé rodinné právo, Hlava I díl čtvrtý §687 - §753. V následujících odstavcích budou uvedeny některé příklady práv a povinností manželů. Dále bude uvedeno paragrafové znění z Občanského zákoníku 89/2012, pokud nebude uvedeno výslovně jinak. Podle § 687 je implicitně definován rozsah základních práv a povinností manželů.“ Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva, manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.“ Následně podle § 687 je rozšířen soubor povinností, kterými jsou manželé vázání:„Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Podle § 688 je povinností každého z partnerů po uzavření manželského svazku plně obeznámit druhého partnera o svém finančním stavu: „Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech.“ Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které

12

nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manželky v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. Na základě § 690 jsou manželé povinni zabezpečit chod domácnosti podle svých nejlepších možností, jak hmotných tak nehmotných, při zachování svých potřeb: „Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.“10 Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly 3, sňatkem jsou založena četná práva a povinnosti.11 Z uzavření svazku manželského vyplývají zákonem dané povinnosti manželů. Z pohledu společného manželského příjmení se uplatňuje velká svoboda volby. Nemusí být zvoleno žádné společné příjmení. Rovněž i po rozvodu může každý z partnerů přijmout zpět své původní příjmení, které měl před vstupem do manželství: „Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.“12 Mezi další často diskutované povinnosti manželů patří vzájemná výživa manželů.13 S vyživovací povinností je spjato také vedení domácnosti: „Každý manžel je oprávněn obstarat úkony k přiměřenému krytí životních potřeb rodiny i za druhého manžela.“ Majetkové poměry manželů upravuje především manželské majetkové právo14. Neuzavřou-li manželé žádnou notářsky ověřenou manželskou smlouvu,

10

§ 690 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník §689 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 12 § 759 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 13 §760 - §763 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 14 § Část II., Díl 4., oddíl 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 11

13

ve které může být sjednáno rozdělení majetku, platí zákonné uspořádání majetkových poměrů. Za těchto podmínek zůstává každý manžel majitelem svých do manželství získaných majetkových hodnot. Byly-li tyto předměty v průběhu manželství nahrazeny novými předměty, zůstávají tyto majetkové vztahy zachovány. Rozpadne-li se manželství jinak než smrtí, je vypočítána majetková bilance, to znamená, že je majetek na vstupu do manželství k časovému bodu uzavření manželství odečten od konečného majetku, který je určen časovým bodem zahájení soudního řízení o návrhu na rozvod manželství u rodinného soudu. Manžel, který v průběhu manželství efektivněji hospodařil se svými financemi než druhý, musí vydat polovinu majetku „chudšímu“ partnerovi. Při ukončení manželství smrtí jednoho manžela, bude majetkové vyrovnání urovnáno paušálním navýšením zákonného dědického podílu přeživšího manžela. Zařízení domácnosti a byt je rozdělen při rozvodu zvláštním řízením před soudem, pokud se manželé o tom sami jinak nejsou schopni dohodnout. Ve spoustě soudem řešených případů zůstává zachována vyživovací povinnost vůči rozvedenému partnerovi, zejména v případech: „Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.“ 15 Na okraj bych ráda uvedla poznámku, že vedle manželství je od 2001 také upraveno soužití párů stejného pohlaví. Mohou své soužití nechat registrovat před úřední osobou. Právní následky tohoto registrovaného partnerství jsou připodobněné manželství. Mnoho párů žije nesezdaných, v nemanželském soužití. Mezi nimi se nevyskytují téměř žádná zákonně stanovená práva a povinnosti, obzvláště žádná vyživovací povinnost a žádné dědické právo.

15

§760 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

14

3. PODNIKÁNÍ, DRUHY ŽIVNOSTÍ V této kapitole bude podán přehled typů obchodních společností a podrobněji bude popsáno, jak lze charakterizovat podnikatele, a uvedena pravidla, za kterých může podnikatel vykonávat svou živnost.

3.1 Živnost Jednou z definic podnikání je „kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele“16 Konkrétněji

lze

rozlišit

živnost,

která

je

typem

podnikání

a

v Živnostenském zákoně 455/91 Sb. je v § 2 uvedeno, co se rozumí pod pojmem živnost. Podnikání živnosti je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.17 Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, která plní svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti.18Dále je způsobilá k právním úkonům a bezúhonná. Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů. 3.1.1 Založení živnosti Při založení živnosti je třeba vyřídit několik formalit na jednotlivých orgánech státní správy (Finančním úřadě, České správě sociálního zabezpečení, aj.). Základním orgánem státní správy pro registraci je Živnostenský úřad. Na Živnostenském úřadě je nutné před samotnou registrací předložit potřebné

16

Ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2014-22-01]. článek. Dostupné: http://www.ipodnikatel.czO-podnikaniobecne/jak-novy-obcansky-zakonik-definuje-podnikani.html 17 Živnostenský zákon § 2 č. 455/1991 Sb. 18 Živnostenský zákon § 6 č. 455/1991 Sb.

15

doklady a potvrzení. Jedná se o výpis z rejstříku trestů (který si žadatel požádá písemně nebo elektronicky na Městském úřadě v místě trvalého bydliště), doklad o nezadluženosti vůči státním orgánům. Poté žadatele Finanční úřad a Česká správa sociálního zabezpečení písemně vyrozumí, v jakém vztahu se nachází pohledávky žadatele vůči státu. Diskutované doklady nesmějí být starší než tři měsíce od data vyhotovení. Následně Živnostenský úřad vystaví živnostenský list s identifikačním číslem, pod kterým je žadatel registrován. 3.1.2 Druhy živností Živnosti se dělí na dvě základní skupiny - ohlašovací, ty ještě dělíme na řemeslné, vázané a volné, které smějí být provozovány na základě ohlášení a koncesované, které smějí být provozovány na základě státního povolení, koncese. 3.1.3 Živnost ohlašovací K ohlašovací živnosti není zapotřebí zvláštního státního povolení a žadatel může živnost provozovat na základě odborné způsobilosti. Živnost ohlašovací rozdělujeme na: 

řemeslné – podmínkou pro provozování živnosti je potřeba odborné praxe, nebo vzdělání v oboru, způsobilost uvedená v Živnostenském zákoně 455/1991 §21/ 22. Příklad: truhlář, kameník, topenář.



vázané – k této živnosti je podmínkou odborná praxe i vzdělání v daném oboru, způsobilost uvedená v Živnostenském zákoně 455/1991 v příloze č. 2. Příklad: výroba nebezpečných chemických látek, zpracování tabáku a tabákových výrobků.



volné – k provozování živnosti není stanovena odborná způsobilost. Příklad: provozování maloobchodu – velkoobchodu, nákup a prodej.

3.1.4 Živnost koncesovaná Živnost koncesovaná (odkaz na paragrafy živnostenského zákona) je živnost kontrolovaná státem, neboli státem regulovaná, kterou může žadatel vykonávat až po udělení zvláštního oprávnění – koncese, kterou vydává Živnostenský úřad na základě žádosti v místě trvalého bydliště žadatele. Koncese je státní povolení k provozování některých vybraných činností podle §5 16

odst. 1 Živnostenského zákona. Žadatel musí splňovat v řadě případů i další omezující kritéria, nejčastěji je toto oprávnění omezeno praxí v oboru, vzděláním v konkrétním oboru, odbornou způsobilostí aj. Nejčastěji se jedná o výrobu a zpracování nebezpečných látek nebo jiných aktivit, na kterých má stát výhradní zájem. Příkladem živnosti vázané koncesí je např. výroba konzumního lihu.

3.2 Akciová společnost Jedním z typů podnikání právnických osob je akciová společnost. Akciová společnost patří mezi kapitálové obchodní společnosti Definice akciové společnosti může znít: „Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě“.19 Specifickou vlastností akciové společnosti je, že společnost vlastní akcionáři. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionář však neručí za závazky společnosti. Firma společnosti musí obsahovat označení “akciová společnost” nebo zkratku “akc. spol.” nebo zkratku “a.s.”. 3.2.1 Akcie Akcie je cenným papírem, ceninou o určité nominální hodnotě, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona o obchodních korporacích a stanov společnosti na řízení společnosti, zisku společnosti a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu do obchodního rejstříku, na němž se podílí. Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Akcie mohou být vydány v listinné podobě nebo v zaknihované podobě.20 Aby bylo možno akcii přiradit konkrétní akciové společnosti a aby splňovala zákonné parametry, musí platná akcie obsahovat tyto identifikační znaky:

19

Zákon o obchodních korporacích 90/2012 § 243 Podnikatelský web [online]. [cit. 2012-9-10]. článek Michaela Šebková. Dostupné http://www.podnikatelskyweb.cz/akciova-spolecnost 20

17



firmu a sídlo společnosti



jmenovitou hodnotu,



označení formy akcie, u akcie na jméno firmu, název nebo jméno akcionáře,



výši základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie,



datum emise (platnost). Obrázek 2: Ukázka akcie na majitele akciové společnosti v hodnotě 790 Kč (www.wikipedie.cz)

3.2.2 Založení akciové společnosti Akciová společnost může být založena jedním zakladatelem, je-li zakladatel právnickou osobou, jinak dvěma nebo více zakladateli. Zakládají-li společnost dva nebo více zakladatelů, uzavřou zakladatelskou smlouvu. Jediný zakladatel zakládá společnost zakladatelskou listinou. „Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.“21

21

§ 246 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstev

18

Zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina musí obsahovat tyto náležitosti: 

firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti),



navrhovaný základní kapitál,



počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, jakož i určení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popřípadě kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele,



kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs (rozumí částka, za níž společnost vydává akcie), způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen,



splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady, i určení předmětu nepeněžitého vkladu a způsobu jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepeněžitý vklad, splácí-li se emisní kurs akcií nepeněžitými vklady



alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,



určení správce vkladu,



návrh stanov.

3.2.3 Orgány akciové společnosti Zákon o obchodních korporacích ukládá založení orgánů akciové společnosti, kterými je akciová společnost řízena, kontrolována a spravována. Valná hromada – je nejvyšší orgán akciové společnosti. Představuje shromáždění všech akcionářů (=vlastníků). Rozhoduje o založení společnosti, o stanovách společnosti, volí orgány společnosti, schvalují rozdělení zisku a účetní závěrku. Každý z akcionářů má počet hlasů podle počtu vlastněných akcií. Představenstvo – je statutárním orgánem, který řídí společnost a jedná jejím jménem. Zabezpečuje obchodní vedení. Má nejméně tři členy a rozhoduje většinou hlasů. Členy představenstva volí valná hromada na období 5 let.

19

Dozorčí rada – je orgán, který kontroluje hospodaření společnosti, a má povoleno kontrolovat účetnictví i všechny další doklady společnosti. Členové jsou voleni valnou hromadou.22 Další pravomoci dozorčí rady jsou stanoveny v zákoně o obchodních korporacích: „Neurčí-li stanovy jinak, má dozorčí rada 3 členy. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada. Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu. Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že byla pro každého jednotlivého člena dozorčí rady sjednána na 3 roky; v případě rozporu mezi stanovami a smlouvou o výkonu funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce. Člen dozorčí rady nesmí být současně členem představenstva nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za společnost.“23 Dozorčí rada musí mít minimálně 3 členy, a její počet musí být dělitelný třemi. Dvě třetiny členů jsou voleni valnou hromadou a zbytek zaměstnanci akciové společnosti.

3.3 Komanditní společnost Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen „komplementář“).24 Název komanditní společnosti musí obsahovat označení "komanditní společnost", postačí však zkratka "kom. spol." nebo "k. s.".25 Komanditní

společnost

je

typem

prostřednictvím se lze zapojit do

obchodní

společnosti,

podnikatelského světa.

jejímž

Komanditní

společnost patří mezi základní formy obchodní společnosti, kterou lze zahájit podnikatelskou činnost. Přestože komanditní společnost není tolik rozšířenou formou podnikání, jako je tomu například u společnosti s ručením omezeným, má pro podnikatele řadu výhod.26

22

Podnikatelský web [online]. [cit. 2012-9-10]. článek Michaela Šebková. Dostupné z: http://www.podnikatelskyweb.cz 23 §448 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstev 24 § 118 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstev 25 Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstev 26 Ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2014-22-01]. článek. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeniobchodni-spolecnosti

20

Komanditní společnost je výhodná zejména pro začínající podnikatele ty, kteří nechtějí zakládat společnost sami a zároveň nedisponují počátečním kapitálem. Zatímco základní kapitál u společnosti s ručením omezeným je 200.000 Kč, u komanditní společnosti je minimální počáteční vklad 5.000 Kč. Vkladovou povinnost má navíc pouze jeden typ společníků, a to komanditisté. Druhý typ společníků – komplementáři – nemají vůči vznikající komanditní společnosti žádnou vkladovou povinnost.27 Nevýhodou potom ale je, že zatímco komanditisté po splacení vkladu neručí za závazky společnosti, komplementáři jako statutární orgán společnosti ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Podnikatelské riziko

tedy

přenáší

komplementář

na sebe.

Komplementář má na druhou stranu více práv při obchodním vedení společnosti a komanditista se mu musí v této oblasti přizpůsobit, protože jeho pravomocí ve vedení společnosti jsou minimální. Komanditní společnost musí mít oba dva typy společníků (tj. nejméně jednoho komanditistu a jednoho komplementáře) a tento stav musí být zachován po celou dobu existence společnosti. Společníky mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Komplementář komanditní společnosti nesmí být komplementářem v jiné komanditní společnosti ani společníkem ve veřejné obchodní

společnosti.

Zákaz

konkurence

v

oboru

platí

pouze

pro

komplementáře. Zvláštností u komanditní společnosti je i způsob zdanění zisku. Zisk se dělí na poloviny. Jedna polovina připadá komplementářům a druhá polovina patří společnosti. Komplementáři svůj podíl zdaňují jako fyzické osoby, kdežto druhá polovina připadající společnosti se zdaňuje sazbou pro právnické osoby. Po zdanění se čistý zisk může rozdělit mezi komanditisty. Každý podíl potom podléhá srážkové dani.28 3.3.1 Založení komanditní společnosti Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou stejně jako například společnost s ručením omezeným. Společenská smlouva ale nemusí být

27

Ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2014-22-01]. článek. Dostupné: http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeniobchodni-spolecnosti 28 §36 zákona č. 586/1992 o daních z příjmů

21

v případě komanditní společnosti notářsky ověřena. Společenská smlouva, jako zakladatelská listina, je velice důležitou smlouvou upravující práva a povinnosti mezi společníky. Společenská smlouva obsahuje kromě zákonem stanové náležitosti především určení, kdo ze společníků je komplementář a který komanditista, a dále výši vkladu každého komanditisty.29 Komanditní společnost je hybridní společností s prvky společnosti akciové a společnosti s ručením omezeným. Samotný vztah komplementářů a komanditistů je natolik složitý, že se může stát zdrojem budoucích finančních sporů mezi společníky.

3.4 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným se liší od jiných právnických osob tím, že ručí do výše vkladu společníků, kteří tuto společnost zakládají. Založení firmy je obecně upraveno v ustanovení § 132 až § 134 Zákona o obchodních korporacích30. Dále bude uvedeno paragrafové znění zákona o obchodních korporacích, pokud nebude výslovně uvedeno jinak. V § 132lze nalézt definici společnosti s ručením omezený: „Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění.“ Podepsáním

společenské

smlouvy

je

společnost

s

ručením

omezeným fakticky založena. Pokud je pouze jediný zakladatel, nahrazuje společenskou

smlouvu

zakladatelská

listina.

Společenská

smlouva

i

zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu. 3.4.1 Náležitosti společenské smlouvy Společenská smlouva podle Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. dle§ 146 (zakladatelská listina) musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

29 30

§124 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstev Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstev

22



firmu společnosti,



předmět podnikání nebo činnosti společnosti,



určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,



určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,



výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,



výši základního kapitálu a



počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

Společenská smlouva při založení společnosti obsahuje také: 

vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,



údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou,



určení správce vkladů a



u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

3.4.2 Základní kapitál Při podpisu společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny je potřeba vložit základní kapitál. Dle § 142 zákona č.90/2012 Sb. o obchodních operacích je „Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší“. Z důvodu zachování lepší podnikatelské image se doporučuje mít základní kapitál ve výši dříve požadovaných 200 000 Kč. Tento vklad se uloží na účet v bance, který je vedený na jméno společnosti. Účet zakládá správce vkladu uvedený ve společenské smlouvě. Aby bylo možné podat návrh na zápis společnosti do Obchodního rejstříku, musí být splaceno nejméně 30% vkladu každého společníka a celková výše vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněžitých vkladů. Pokud je založení společnosti s ručením

23

omezeným realizováno jedním zakladatelem, musí být splacen celý základní kapitál.31 Společnost s ručením omezeným vzniká dnem, ke kterému je zapsána do obchodního rejstříku. Dříve než je možné podat návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku, je třeba tuto společnost založit. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává společnost u místně příslušného rejstříkového soudu. Návrh podepisují všichni jednatelé a jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Společnost s ručením omezeným ručí veškerým majetkem, společník do výše nesplaceného vkladu. Nejvyšší orgánem společnosti je valná hromada a statutární orgán je jednatel či jednatelé.

31

Ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2014-22-01]. článek. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeniobchodni-spolecnosti/jak-zalozit-spolecnost-s-rucenim-omezenym.html

24

4. SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ Společné jmění manželů upravuje výhradně a výlučně majetkové poměry týkajících se pasiv i aktiv nabytých pouze za dobu trvání společného manželství. Institut společného jmění manželů je poměrně novým institutem našeho právního řádu. Judikatura vztahující se přímo ke společnému jmění manželů se doposud v potřebném rozsahu nevytvořila a rovněž teoretické právní práce se začínají objevovat spíše výjimečně. Jelikož však současná právní úprava přímo navazuje

na

předchozí

pojetí

majetkových

vztahů

mezi

manžely

reprezentovaném bezpodílovým spoluvlastnictvím manželů, vychází se při aplikaci příslušných zákonných ustanovení do značné míry z judikatury, právních názorů a výkladů vzniklých za předchozích právních úprav. Je třeba respektovat základní principy institutu společného jmění manželů, jako rovnost manželů, jejich shodné postavení jak v manželství, tak v majetkových vztazích. Co do společného jmění manželů patří a co ne, o tom budeme hovořit v následujících podkapitolách.

4.1 Společné jmění manželů V předchozí kapitole byly zmíněny příklady obchodních společností, které se nejčastěji vyskytují v České republice. Nyní se budeme podrobněji zabývat společným jměním podnikajících manželů v jednotlivých společnostech. Podnikání manželů úzce souvisí s vymezením společného jmění manželů, které upravuje v ustanoveních § 708 až § 712 Občanský Zákoník 32. Jedná se zejména o povinnosti a práva manželů vstupujících do svazku manželského a s tím spojených hmotných statků. Společné jmění manželů je popsáno v § 708 jako: „To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá

32

zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

25

zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.“33 Společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo oběma manžely společně za trvání manželství a dále závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství. Do společného jmění se nezahrnuje majetek získaný dědictvím, darem a majetek nabytý (příkladem lze uvést dům, který jeden z manželů postavil před vstupem do manželství a který je zapsán v katastru nemovitostí v listu vlastnictví na jméno majitele) jedním z manželů náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. Dále jsou to věci získané v restituci majetku jednoho z manželů a věci získané před uzavřením manželství. Součástí společného jmění manželů není zisk z podnikání, který náleží výhradně jednomu z manželů, taktéž se nezapočítává podíl ze zisku z podnikání manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva.34 Stanovený rozsah společného jmění manželů mohou manželé rozšířit nebo zúžit smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu. Zúžení či rozšíření smlouvy mezi manželi je ze závažných důvodů rozhodnutím soudu na návrh jednoho z manželů, jedná se zejména o gemblerství, alkoholismus, závislost na drogách a nadměrné či neodůvodněné zadlužování. Manželé mohou změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale mohou i změnit rozsah majetku a závazků tvořících již jejich společné jmění. Pokud je předmětem této smlouvy rozšíření či zúžení společného jmění manželů o nemovitost náležející do společného jmění nebo do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, nabývá smlouva účinnosti zápisem do katastru nemovitostí. Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. S odvoláním na znění § 3 odst. 4 písm. c) Zákon o daních z příjmů35 nejsou příjmy z rozšíření nebo zúžení společného

33

§708 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník §709 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 35 Zákon č. 586/1992 o daních z příjmů 34

26

jmění manželů předmětem daně z příjmů. Rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů není předmětem zdanění, daně darovací ani daně z převodu nemovitosti. Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může použít jeden z manželů k podnikání se souhlasem druhého manžela. Souhlas musí být udělen při prvním použití majetku ve společném jmění manželů. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba.36 Následně bude uvedeno několik různých příkladů týkajících se společného jmění podnikajících manželů. Jeden z manželů zahájil podnikání na základě živnostenského oprávnění a hodlá ke zřízení podnikatelské dílny využít nemovitý objekt. Vlastnictví objektu podnikající manžel nabyl za trvání manželství.

Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Touto zákonnou podmínkou je vlastní ochrana majetku nepodnikajícího manžela. Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části k podnikání jednoho z manželů. Soudní praxe dovodila, že souhlasem je třeba rozumět obecný předem daný souhlas manžela podnikatele poté, co tento zahájil podnikání, a to před prvním právním úkonem, při němž měl být, v souvislosti s jeho podnikáním, použit majetek náležející do společného jmění manželů. Souhlas k jednorázovému použití majetku ve společném jmění manželů na konkrétní podnikatelský účel není souhlasem ve smyslu občanského zákoníku. Souhlas manžela může být učiněn i konkludentně, a to i pro případ nemovitostí patřících do společného jmění manželů.37 Pokud nemovitost nebo movitou věc, která je součástí společného jmění manželů, využije jeden z manželů nebo oba dva manželé k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pak podle znění §7 ods. 9 zákon o dani z příjmu tuto nemovitost nebo

36

Jmění manželů [online]. 2011 [cit. 2011-02-03]. článek advokátní kancelář Mgr. Živana Petrlová. Dostupné z http://www.jmeni-manzelu.cz/podnikani-a-spolecne-jmeni-manzelu/ 37 Jmění manželů [online]. 2011 [cit. 2011-02-03]. článek advokátní kancelář Mgr. Živana Petrlová Dostupné z http://www.jmeni-manzelu.cz/podnikani-a-spolecne-jmeni-manzelu/

27

movitou věc vkládá do obchodního majetku jeden z manželů, přičemž tento majetek zůstává součástí společného jmění manželů.38 4.1.1 Rozšíření společného jmění manželů Rozšíření společného jmění manželů znamená, že se manželé smluvně dohodnou na tom, že majetek, který určuje zákon jako majetek výlučný (majetek nabytý před manželstvím jedním z nich, věci osobní potřeby apod.) se stane majetkem společným, spadajícím do společného jmění manželů. Výhody a nevýhody rozšíření společného jmění manželů: 

výhodou může být větší množství rozdělovaného majetku v případě rozvodu, a to znamená pro toho z manželů, který do manželství vstupoval bez majetku nevýhodu lze spatřovat v tom, že může dojít k situaci, kdy majetek, který

by byl za standardní situace bezpečně jednoho z manželů a nemohl by být postižen exekucí způsobenou druhým partnerem, je přesunut do společného jmění manželů a jeho osud může být nejistý

Marta byla dcerou bohatých rodičů a navíc si spořila stavební spoření od osmnácti let. Za dvacet let si nashromáždila nemalé finanční prostředky, za které si pořídila byt. Za rok na to, potkala budoucího manžela, který byl nemajetný. Marta se rozhodla, že bude s mužem sdílet vše co je její (byt) a v budoucnu ještě bude (majetek po rodičích). U notáře podepsali smlouvu o rozšíření společném jmění manželů. Za standardních okolností by byla Marta až do smrti jedinou a výlučnou majitelkou bytu. Tím, že bylo společné jmění manželů rozšířeno o majetek Marty nabytý před manželstvím, tak je byt ve vlastnictví obou manželů a při rozvodu se bude dělit mezi oba manžele. 4.1.2 Zúžení společného jmění manželů Zúžením společného jmění manželů je situace, kdy se manželé dohodnou na tom, že ze společného jmění manželství bude vyloučen majetek a závazky

38

Jmění manželů [online]. 2011 [cit. 2011-02-03]. článek advokátní kancelář Mgr. Živana Petrlová http://www.jmeni-manzelu.cz/podnikani-a-spolecne-jmeni-manzelu/

28

vzniklé v době trvání manželství, a to buď veškerý či jenom některý majetek a závazky. Dále tento majetek vyloučený ze společného jmění manželů bude majetkem jenom jednoho z manželů, nebo ho budou mít oba manželé a budou podílovými spoluvlastníky. (podle zákona nelze vyloučit ze společného jmění vybavení domácnosti – spotřebiče, postel, stůl apod.) Výhody a nevýhody zúžení společného jmění manželů: 

Velkou výhodou je bezpečnost před neuváženým zadlužováním se jednoho z manželů. Majetek, zúžený smlouvou je buď ve výlučném vlastnictví každého z manželů, nebo ve spoluvlastnictví



Nevýhoda může nastat, že když jeden z manželů nezvládne svoji finanční situaci a druhý manžel jej dobrovolně nepodpoří, zůstanou na něm dluhy, které si přivodil.

Vlasta a Karel se rozhodli uzavřít manželství za podmínek, že sepíšou u notáře smlouvu o zúžení společného jmění manželů. Tím budou mít každý z manželů stále ve vlastnictví svůj majetek a svoje závazky. Jestliže bude jeden z manželů podnikat, a nebude se mu dařit a případně se dostane do dluhů, je majetek druhého manžela nedotknutelný vzhledem ke zúžení společného jmění jednoho manželů. 4.1.3 Vypořádání společného jmění podnikajících manželů V rámci vypořádání společného jmění manželů při rozvodu ohledně podniku, který není součástí společného jmění, je třeba zohlednit skutečnost, že z podniku během trvání manželství plynuly příjmy pro rodinu, byly reinvestovány prostředky získané podnikáním manžela zpět do podniku a jeho majetková struktura se v průběhu manželství obvykle více či méně změnila.

Cílem příkladu je snaha ukázat, jak je dále snaha o výklad situace, kdy do podniku ve výlučném vlastnictví manžela byla vložena majetková hodnota, která je součástí společného majetku (typickým příkladem je nemovitost, která byla nabyta za trvání manželství a jako nabyvatelé vystupují oba manželé),

29

majetková hodnota podniku byla splacena z prostředků podniku a soud rozhoduje o vypořádání společného jmění manželů. Dále jen SJM. V první řadě je třeba přistoupit k ocenění podniku (za neexistence dohody manželů o ceně podniku). K ocenění podniku pro účely vypořádání SJM se mnohokrát vyjádřil NS ČR (nejvyšší soud České republiky) a jeho právní závěry akceptuje i Ústavní soud ČR, což vyplývá z usnesení pod sp.zn. III.ÚS 934/06 ze dne 27.09.2007. Z rozhodnutí Ústavního soudu ČR a konstantní judikatury soudů obecných vyplývá, že podnikající manžel je povinen nahradit do SJM takovou částku, jež se rovná pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku SJM, což je zpravidla i cena jeho podniku (pokud

nebyl

vytvořen

i

vynaložením

oddělených

prostředků

podnikajícího manžela).39 4.1.3.1 Příklady společného jmění manželů Součástí společného jmění budou dluhy převzaté za trvání manželství – i ty, o kterých druhý z manželů neví – musí se však jednat o dobrovolně převzatý dluh, tzn. takový, který vzniká z vůle manžela (manželů), nejčastěji uzavřením smlouvy.



Jeden z manželů způsobí autonehodu, povinnost uhradit škodu není dobrovolně převzatým dluhem a nepatří proto do společného jmění. Pokud se dluh týká majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, pak do společného jmění patří pouze v tom rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku.



Manžel je vlastníkem domu, který pronajímá. Zisk z pronájmu za dobu trvání manželství činí 100 tis. Kč. Dům má poškozenou střechu, její oprava stojí 300 tis. Kč. Dluh za opravu ve výši 300 tis. Kč, tak do společného jmění patří pouze do výše zisku z pronájmu domu (tedy 100 tis. Kč), ve zbytku tíží pouze manžela – vlastníka domu.

39

eprávo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-24-08]. článek autor Mgr. Michal Žíla. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/podnik-a-vyporadani-spolecneho-jmeni-manzelu-76440.html?mail

30

Součástí společného jmění se stává i zisk z výlučného majetku.



Bude-li tedy mít jeden z manželů ještě před svatbou akcie a pravidelně vyplácené dividendy, stanou se součástí společného jmění manželů. Nicméně akcie jsou stále výlučným majetkem, a tak si manžel sám může rozhodovat o tom, zda je prodá či jinak s nimi naloží40. Může ještě nastat případ, kdy oba manželé podnikají, přičemž manžel

provozuje instalatérské služby a manželka vede ekonomickou agendu a účetnictví různým podnikatelským subjektům. Svému manželovi vede daňovou evidenci a za tyto práce mu vystavuje faktury.

Právní předpisy se nezabývají otázkou fakturace mezi manžely. Pokud oba manželé podnikají, není fakturace mezi nimi zakázána. Je nutno však respektovat úpravu institutu společného jmění manželů v Občanském Zákoně. Pokud půjde o manžele, kteří mají zúženo společné jmění manželů, mohou mezi sebou fakturovat, přičemž je nutno ovšem postupovat podle §23 odst.7 Zákon o daních z příjmů41 ., to znamená, že by měli při fakturaci mezi sebou použít cenu obvyklou ( jde o osoby blízké). Pokud však půjde o manžele - podnikatele, kteří nemají zúženo společné jmění manželů, případné úhrady faktur vystavených jedním z manželů by prováděl druhý manžel ze společného majetku. Na místo fakturace mezi manžely lze pak účelně využít institutu spolupracující osoby, kdy lze převést podíl příjmů a výdajů na spolupracujícího manžela, i když oba manželé podnikají.

40

Finexpert.cz[online]. 2013 [cit. 2013-8-10]. článek autor Pavla Lorencová. Dostupné z http://finexpert.e15.cz/spolecne-jmeni-manzelu-v-roce-2014 41 Zákon č. 586/1992., o daních z příjmů

31

4.1.4 Pokračování v podnikání po zesnulém manželovi Úmrtí fyzické osoby, která má příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, se z hlediska Zákona o daních z příjmů považuje za ukončení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to bez ohledu na to, zda dědic bude anebo nebude pokračovat v činnosti zůstavitele. Pokračuje-li manželka v podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zůstavitele, jedná se o nový daňový subjekt.

32

5. PŘEDMANŽELSKÁ SMLOUVA Předmanželská smlouva je dokument, který upravuje rozdělení majetku manželů v případě rozvodu. Jeden z důvodů sepsání předmanželské smlouvy může být majetkové uspořádání prostředků mezi partnery. Předmanželská smlouva může být nástrojem k předcházení rozvodů, která je dnes běžným opatřením mezi budoucími manželi. Předmanželská smlouva slouží ke stanovení rozsahu společného majetku a určení způsobu jeho spravování, které je obecně upraveno v Občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Předmanželské smlouvy jsou dobré nejen kvůli správě majetku, ale mohou mít význam pro dědická práva dětí a vnoučat a to i předchozího manželství. Díky těmto smlouvám získáte i ochranu vůči minulým dluhům Vašeho protějšku. Pojem „předmanželská smlouva“ je z hlediska možného obsahu, který stanoví občanský zákoník poněkud nepřesný. Podle ustanovení § 716 až § 723 občanského zákoníku 89/2012Sb., mohou muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu42 upravit své budoucí majetkové vztahy.

Náležitosti předmanželské smlouvy:

 musí mít podobu notářského zápisu, jinak není platná  musí být uzavřena před sňatkem  její rozsah lze v mezích zákona rozšířit, nebo naopak zúžit  pokud je předmětem smlouvy nemovitost, nabude smlouva platnosti až vložením nemovitosti do příslušného katastru

 v případě, že se manželé chtějí na existenci smlouvy odvolat vůči třetí osobě, musí být tato osoba s jejím obsahem obeznámena.

42

§63 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti

33

Podnikatel by si měl být vědom své větší zodpovědnosti. Z podnikání může získat majetek, který bude součástí společného jmění manželů, ale také značné dluhy. Z uvedeného důvodu by se měli podnikatelé před vstupem do manželství, případně před tím, než začnou za manželství podnikat, zamyslet nad tím, zda nevyužít některou z možností občanského zákoníku, jak zúžit společné jmění manželů. Lze také zvážit možnost, zda raději nezaložit například společnost s ručením omezeným – která za případné dluhy ručí pouze do výše svého základního kapitálu, než podnikat pouze na živnostenský list, kdy podnikatel ručí za dluhy celým svým majetkem – tedy i majetkem spadajícím do společného jmění manželů. Pozor na skutečnost, že aby mohla být předmanželská smlouva účinná i vůči třetím osobám, pak by měl být obsah smlouvy o společném jmění manželů této osobě znám v okamžiku vzniku závazku – kvůli případným budoucím sporům bych existenci předmanželské smlouvy raději zmínila přímo v oné smlouvě s třetí osobou.

34

6. VYROVNÁNÍ MAJETKU Rozvod je jedna z nejtěžších životních situací. Potýká se smutkem, bolestí, strachem o děti, které rozchodem značně trpí, a navíc je tu i hledisko finanční. Zákon (zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, Občanský zákoník č.89/2012) především vymezuje, kdy k zániku společného jmění manželů dojde, a to nejen rozvodem manželství. Ve výjimečných případech, může dojít k situaci, kdy manželství existuje a k zániku společného jmění manželů dojde v důsledku jiné právní skutečnosti než je zánik manželství, jedná se zejména o situace, kdy je vyhlášen konkurs na majetek jednoho z manželů, a dále o vyslovení trestu propadnutí majetku v trestním řízení. Společné jmění manželů zpravidla zaniká v okamžiku zániku manželství. Po zániku společného majetku (jmění) se provede vypořádání. Vychází se při něm z toho, že oba rozvedení manželé mají stejný podíl na dosud společném majetku (ale rovněž mají stejný podíl na závazcích, které jim během manželství vznikly). Do společného majetku (jmění) patří věci movité (například bytové

zařízení,

v soukromém

motorová

vlastnictví,

vozidla, chata,

vkladní

chalupa,

knížky) garáž,

a nemovitosti (byt

parcela),

které

si

manželé pořídili za dobu trvání manželství. Právě tak se rozvedení manželé budou muset podílet na vyrovnání závazků, které za dobu jejich manželství vznikly. Jestliže majetkové vyrovnání po rozvodu probíhá soudně, je přihlíženo k tomu, jakou měrou se oba manželé podíleli na chodu domácnosti, do jaké míry jeden z manželů zajišťoval péči o děti a jakou částkou se podílel na rodinných financích.43

Advokátní kancelář Mgr. M. Lamacze rozvody, výživné, společné jmění komentář Dostupný z http://www.rodicka.cz/majetkove-vyrovnani-manzelu-po-rozvodu/ 43

35

V předchozích odstavcích jsem uvedla, že k zániku společného jmění manželů může dojít bez ohledu na vůli manželů. Zánik společného jmění je spojen s prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů a dále s vyslovením trestu propadnutí majetku v trestním řízení. Pravomocným výrokem o uložení trestu propadnutí majetku je uvedeno v trestním zákoně 40/2009 . Podle § 66 odstavec 4) „výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů“. Manžel, u něhož k vyslovení tohoto trestu došlo, ztrácí právo se svým majetkem nakládat, včetně jeho podílu na zaniklém společném jmění manželů. Následně s tímto rozhodnutím o propadnutí majetku bude vystupovat jménem státu v právních vztazích Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dle §11 a §16 odstavec 2. zákona 219/2000 Sb.. Dalším příkladem zániku společného jmění manželů je prohlášení konkurzu na majetek jednoho z manželů. Zánikem společného jmění manželů se zabývá zákon o úpadku44 (tzv. insolvenční zákon). Prohlášením konkurzu na majetek dochází k zániku společného jmění manželů, i když mají manželé uzavřenou předmanželskou smlouvu. Na vypořádání zaniklého společného majetku manželů, na který byl vyhlášen konkurs, dohlíží správce konkurzní podstaty. Správcem konkurzní podstaty může byt fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům a je vedena u soudu v seznamu správců konkurzní podstaty. Soud ustanovuje správce do funkce a také jej této funkce jako jediný může zbavit. Po majetkovém vyrovnání a následném rozvodu je přihlíženo hlavně k potřebám nezletilých dětí (právě tak jako před samotným rozvodem, který může být proveden až po rozhodnutí tak zvaného„opatrovnického soudu“). Je přihlíženo také k tomu, který z rozvedených manželů bude mít děti ve své péči (a o jakou formu péče se bude jednat). Při určování, komu mají být děti svěřeny do výchovy, zkoumá soud jak okolnosti na straně rodičů, tak na straně dětí. Soud zkoumá, u kterého z rodičů jsou lepší podmínky pro řádnou výchovu dětí. V praxi se zpravidla menší děti svěřují do výchovy matce, která je lépe biologicky uzpůsobena pečovat o děti.

44

Zákon č.182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení

36

Trochu jiná je situace vypořádání majetku, jestliže manželé před svatbou uzavřeli předmanželskou smlouvu nebo za doby trvání manželství majetkovou smlouvu. V takovém případě i po zániku manželství mohou být bývalí manželé společnými

vlastníky bývalého

společného

majetku.

V případě

nemovitosti to musí být uvedeno písemně, ošetřeno notářsky a zaneseno (vkladem) do katastru nemovitostí. Rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění45 manželů může mít vliv i na příjmy z podnikání. Je-li podnikatelská činnost po tomto rozhodnutí soudu vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou. Nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem. Při společném podnikání nebo podnikání za pomoci druhého musí jít o způsob účinný a značný. Tento způsob lze hodnotit různě, a to nejen dobou zapojení jednoho z manželů do podnikání, námahou s podnikáním spojenou, ale také efektem s podnikáním způsobeným. Tímto zákonným ustanovením je vlastně "chráněn" druhý manžel, který nepodniká ve smyslu zákonných předpisů, ale manželovi pomáhá.46 Podnikání jednoho z manželů přináší výhody i rizika. Jestliže bude podnikatel prosperovat, bude z toho mít užitek i manžel. Naproti tomu důsledky špatného podnikání nebo dokonce likvidace či bankrotu mohou manžela postihnout. Proto občanský zákoník umožňuje, aby si manželé vzájemné majetkové vztahy upravili smlouvou odchylně od zákona. Smlouvy o rozsahu společného jmění se mohou sjednat i před uzavřením manželství a tím se může předejít komplikacím v budoucí podnikatelské činnosti obou manželů. Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých nebo vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky nebo i nemovitost. Náleží-li

45

§717 Občanský zákoník 89/2012 Sb. Právní rádce [online]. 2009 [cit. 2009-21-10].článek autor Ladislav Jouza. Dostupné z http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730830-pracovnepravni-vztahy-a-naroky-pri-podnikani-manzelu 46

37

nemovitost do společného jmění nebo do výlučného vlastnictví jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. Podobně mohou upravit své budoucí majetkové vztahy snoubenci. Mohou si tedy dohodnout, jakou část majetku, který byl dosud ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, bude tvořit společné jmění a naopak, co z majetku bude při rozvodovém řízení vyňato. Nejde však jen o rozsah společného jmění. Manželé nebo snoubenci si mohou smlouvou (notářským zápisem) odchylně upravit i správu společného jmění, např. kdo z nich a jakým způsobem bude užívat vůz, rekreační chatu apod.

38

7. VÝCHOVA A VÝŽIVA DĚTÍ PO ROZVODU V této kapitole bude popsáno, jakým způsobem po rozvodu manželů bude řešena výchova dětí. Podle Občanského zákoníku47 (následně níže budu citovat z občanského zákoníku 89/2012 Sb.) nežijí-li rodiče nezletilého dítěte spolu a nedohodnou-li se o úpravě výchovy a výživy dítěte, může soud i bez návrhu rozhodnout, komu bude dítě svěřeno do výchovy, a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Při určování, komu mají být děti svěřeny do výchovy, zkoumá soud jak okolnosti na straně rodičů, tak okolnosti na straně dětí. U rodičů soud zkoumá, zda splňují podmínky pro řádnou výchovu dětí, pokud žádají o svěření dětí do své péče oba rodiče, zjišťuje soud, u kterého jsou podmínky pro děti lepší. Z výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství podle § 907 odstavec 1) „soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než jednoho z rodičů, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím oba rodiče souhlasili.“ Dále v § 907 odstavec 2) „Při rozhodování o svěření do péče soud rozhoduje tak, aby rozhodnutí odpovídalo zájmu dítěte. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů, jakož i na citovou orientaci a zázemí dítěte, na výchovné schopnosti každého z rodičů, na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít, na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám. Soud vezme vždy v úvahu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, jakož i to, u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.“

47

zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

39

Kromě předpokladů hmotného zabezpečení dětí soud zjišťuje, který z rodičů je schopen lépe děti vychovávat. Dále soud zkoumá faktické podmínky rodičů pro výchovu dětí, jako je povaha zaměstnání, bytové poměry atd. Pokud jde o okolnosti významné pro rozhodování na straně dětí, jedná se zejména o jejich věk, zdravotní stav, vztah k rodičům, sklony a zájmy, u starších dětí způsob přípravy na budoucí povolání. Při rozhodování o tom, kterému z odděleně žijících rodičů má být dítě svěřeno do výchovy, zjišťuje soud také na přání dítěte, může-li dítě již samo posoudit, jaká úprava poměru je pro ně lepší.48 V praxi soud zpravidla svěřuje menší děti do výchovy matce, která je biologicky lépe vybavena k výkonu osobní péče o děti. S přibývajícím věkem dítěte soud matku neupřednostňuje. V zájmu udržení rodinných vazeb se zásadně dává přednost svěřování sourozenců do výchovy jednomu z rodičů.

48

Poradna pro rodiče [online]. 2008 [cit. 2008-08-02]. článek autor Judr. Romana Lužná. Dostupné z http://www.azrodina.cz/2147-rozdeleni-deti-pri-rozvodu

40

8. ROZVOD 8.1 Přehled v souvislostech V roce 2012 bylo rozvedeno 26402 manželství, což bylo o 1,7 tisíce méně než v roce 2011. Takto nízký roční počet rozvodů bal naposledy zaznamenán koncem 70. let 20. století. Změny v absolutním počtu rozvodů reflektují vývoj intenzity rozvodovosti a také se v nich odráží úroveň sňatečnosti z předchozích let. 49 Krátkodobé

výkyvy

v počtu

rozvodů

bývají

obvykle

důsledkem

připravovaných či realizovaných legislativních změn. Taková změna se projevila v poklesu počtu rozvodů, kdy nabyla účinnosti novela zákona o rodině (zákon č. 91/1998 Sb.) Z celkového počtu rozvodů v roce 2012 se ze 72% jednalo o první rozvod u obou manželů, u 11% rozvedených dvojic se jednalo o oboustranně opakovaný rozvod, zbylých 17% připadlo na kombinace, kdy se muž rozváděl opakovaně a ze strany ženy to byl první rozvod, což bylo častější. Zastoupení mužů a žen, které se rozvádí opakovaně se od počátku 90.let 20.století příliš nezměnilo. Okolo 80% z celkového počtu rozvedených mužů (žen) v roce 2012 se rozvádělo poprvé. Návrh na rozvod podává ve dvou třetinách případů žena. Z celkového počtu manželství rozvedených v roce 2012 bylo 57,5% s nezletilými dětmi, přičemž před 20 lety byl tento podíl 71,7%. Na snížení zastoupení rozvedených manželství s nezletilými dětmi se podílelo rostoucí zastoupení rozvodů dlouhotrvajících manželství, kdy již společné děti dosáhly zletilosti. Dále se zde nepochybně odráží také nízká úroveň plodnosti posledních let a za poklesem podílu rozvedených dvojic s nezletilými dětmi na konci 9o. let minulého století stal zřejmě zákon 91/1998 Sb., který mimo jiné upravoval i podmínky pro rozvod manželství s nezletilými dětmi. V roce 2012 připadlo na jednu rozvádějící se dvojici s nezletilými dětmi průměrně 1,5 dítěte. Tento průměr je dlouhodobě stabilní.

49

ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-08-19]. článek. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost

41

V relaci k počtu sňatků, ze kterých pocházela rozvedená manželství, se v roce 2012 snížila úhrnná rozvodovost, která udává, jaký podíl manželství by skončil rozvodem při zachování intenzit rozvodovosti podle délky trvání manželství v daném roce. V roce 2012 dosáhla úhrnná rozvodovost 44,5 %, což představuje další pokles z rekordní hodnoty 50% v roce 2010, když v roce 2011 byla úhrnná rozvodovost 46%. Před 20 lety byla úhrnná rozvodovost výrazně nižší – kdyby byla zachována tehdejší úroveň rozvodovosti, skončilo by rozvodem 34 manželství ze 100. 50 Obrázek 3:Graf znázorňuje nárůst rozvodovosti od roku 1950 do roku 2010. (zdroj: ČSÚ)

50

ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-08-19]. článek. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost

42

8.2 Obecné pojmy Rozvod manželství je definován v § 755 Občanského zákoníku51, tak, že„manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.“ Rozvratem se rozumí hluboký, trvalý a nenapravitelný stav, od něhož nelze očekávat obnovení soužití manželů. Manželství může zaniknout také dalšími událostmi. První z nich je přirozenější, hovoří se o zániku manželství smrtí jednoho z manželů nebo prohlášením manžela za mrtvého. Manželství dále zaniká změnou pohlaví podle § 29 Občanského zákoníku č. 89/2012. Existují tři omezení rozvodu manželství, ke kterým při rozvodu soud přihlíží: 

se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo



se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.



Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

8.3 Příčiny rozvodů Analýza rozvodů podle vzdělání je čím dál více ovlivňována možností vzdělání neuvádět, poskytovat tento údaj dobrovolně. V roce 2012 nejvyšší dosažené vzdělání neuvedlo více než 45% mužů a žen. Data demografické statistiky o rozvodech obsahují i údaje, o příčině rozvratu manželství na straně muže/ženy. Rozdílnost povah, názorů a zájmů byla v roce 2012 příčinnou

51

zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

43

rozvodu téměř třetiny mužů i žen a 16% připadlo na kategorii“ostatní“. V roce 1992 byla rozdílnost povah, názorů a zájmů příčinou rozvodu u téměř 43% mužů a žen, kategorie „ostatní“ byla jako příčina rozvodu uvedena u 8% rozvedených mužů a 10% rozvedených žen. Z konkrétně formulovaných příčin byla v roce 2012 na obou stranách manželské dvojice nejčastěji soudem identifikována jakožto příčina rozvratu manželství nevěra – na straně muže 981 případů, tj. 3,7%. Na straně ženy to bylo u 762 případů, tj. u 2,9% žen. Druhým nejčetnějším důvodem byl alkoholismus muže 1,9% či nezájem o rodinu ze strany ženy 1,1%. Na straně muže soud nezjistil zavinění u necelých 2,2%, na straně ženy v necelých 4,7% případů. Oproti tomu v roce 1992 soud nezjistil zavinění u 21,1% rozváděných žen a pouze u 6,3% rozváděných mužů. Mezi konkrétními příčinami rozvratu manželství byla tehdy nejčastější nevěra, a to u mužů (4 224, tj. 14,8 % z celkového počtu rozvodů) i u žen (3 830, tj. 13,4%).52

8.4 Zahájení rozvodového řízení Manželé jsou povinni předložit rozvodovému soudu před zahájením rozvodového řízení tyto dokumenty: 

písemnou dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení, popř. výživného s úředně ověřenými podpisy,

52

ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-08-19]. článek. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost

44

pravomocné rozhodnutí opatrovnického soudu o schválení dohody rodičů o úpravě poměrů nezletilých nesvéprávných dětí pro dobu po rozvodu manželství. Nově se od 1. 1. 2014 musí manželé shodnout na existenci rozvratu manželství. Za splnění výše uvedených podmínek soud do 31. 12. 2013 nezjišťoval příčiny rozvratu ani rozvrat manželství a manželství automaticky rozvedl. Od 1. 1. 2014 právní úprava obsahuje určité zpřísnění v tom, že za splnění výše uvedených podmínek soud manželství rozvede, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství, pouze za předpokladu, že dojde k závěru, že shodná tvrzení manželů o existenci rozvratu a o jejich záměru dosáhnout rozvodu, jsou pravdivá. 53Do 31. 12. 2013 bylo také možné a v praxi zcela běžné, že soud rozvedl manžele s jejich souhlasem bez nařízení jednání, tj. pokud s tím manželé souhlasili a výslovně se vzdali své účasti na jednání soudu. Procesní úprava již bez nařízení jednání po 1. 1. 2014 rozvod neumožňuje a výslovně soudům ukládá k projednání rozvodu nařídit jednání a vyslechnout účastníky (manžele). Od výslechu lze upustit pouze tehdy, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.54

8.5 Rozvodové řízení Řízení o rozvodu manželství je zakotven v zákoně 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Procesní stránku rozvodu manželství nalezneme v § 383 až § 399. Řízení o rozvod manželství lze zahájit pouze na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů. Soud je povinen v rozvodovém řízení zjistit objektivní stav a vzít v úvahu příčiny rozvratu v manželství. Navíc, mají-li manželé nezletilé děti, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by to v rozporu se zájmem těchto dětí, daným zvláštními důvody. A dále manželství nelze rozvést, pokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu.

53 54

§ 757 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. § 389 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

45

Občanský zákoník č.89/2012 upravuje rozvodového řízení, které probíhá jednou z následujících dvou variant: 

Sporný rozvod Sporný rozvod se koná za situace, kdy jeden z manželů s rozvodem

nesouhlasí. Sporný rozvod je zakotven v § 756 Občanského zákoníku. V případě sporného rozvodu se zjišťují příčiny rozvratu, to znamená, že soud zkoumá, zda je manželství rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně. Následně nelze očekávat jeho obnovení. Dále musí zjistit, co způsobilo tento stav. Tyto skutečnosti zjišťuje na základě výslechů obou manželů. 

Nesporný rozvod Nesporný rozvod se koná za situace, kdy manželé dospěli ke vzájemné

dohodě a s rozvodem souhlasí. Rozvod nesporný je obecně ten, ve kterém se příčiny rozvratu nezjišťují. V právní úpravě Občanského zákoníku 89/2012 Sb. je tato skutečnost zakotvena v § 757. Jde o rychlejší, efektivnější a zpravidla méně nákladný způsob rozvodu manželství, který omezuje na nejmenší možnou míru konfliktní situace mezi rozvádějícími se manžely. Avšak soud musí dojít k závěru, že tvrzení obou manželů jsou pravdivá. Pokud jsou rozvádění manželé v rozvodovém řízení a soud, který manžele rozvádí ve shodě, musí být navíc kumulativně splněny následující podmínky55: 

ke dni zahájení rozvodového řízení trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí



manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil



manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu

55

§ 757 odst. 1 písmena a) – c) zákona č. 89/2012 Sb.,

46

8.6 Analýza Rozvodu 1980

počet dětí

abs.

1990

1995

1998

1999

2000

2002

2003

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

0

7910

29

8920

28

9027

29

10727

33

9480

40

10637

36

11346

36

12119

37

1

10333

38

12709

40

12880

41

12607

39

8199

35

11084

37

11756

37

11748

36

2

7480

28

8956

28

8003

26

7802

24

5248

22

7015

24

7667

24

7929

24

3 a více

1495

5,5

1470

4,6 1225

3,9 1227

3,8 730

3,1

968

3,3

987

3,1

1028

3,1

rozvody celkem

27218

100 32055

100 31135

100 32363

100 23657

100 29704

100 31756

100 32824

100

rozvody s dětmi

54436

71

64110

72

22108

71

21636

67

14177

60

19067

64

20410

64

20705

63

průměrný počet dětí všechny rozvody 1,11

x

1,1

x

1,05

x

0,99

x

0,89

x

0,95

x

0,95

x

0,94

x

průměrný počet dětí - rodiny s nezletilými dětmi 1,56

x

1,53

x

1,48

x

1,49

x

1,48

x

1,48

x

1,48

x

1,49

x

Obrázek 4:Rozvody manželství v ČR,Zdroj: Kalibová, 1991, str.8; Populační vývoj České republiky 2001, str. 31, Vývoj obyvatelstva České republiky v roce 2003; POPIN

V důsledku snižující se úrovně plodnosti rostl podíl rozvádějících se párů s jedním dítětem. Zároveň klesal podíl rozvádějících se rodin se dvěma a více dětmi. Tato situace může být ovlivněna tím, že vyšší počet dětí mají v dnešní době nejčastěji buď rodiny věřících,

56

nebo

lidé

s

nekontrolovanou

plodností,

přičemž

obě

Pavlík, Z., Kučera, M. (Ed.) (1999), Populační vývoj České republiky 1999. Praha. DemoArt.

47

tyto

skupiny

se

rozvádějí

méně

často.

56

V

této

rozvodovosti.

podkapitole „Rozvod

je

bude soudním

rozebráno

kvantitativní

rozhodnutím,

zhodnocení

legalizované

zrušení

manželství. V demografické statistice je za rozvod považován zánik manželství, o kterém zaslala zpravodajská jednotka (soud) statistické hlášení o rozvodu příslušnému krajskému soudu a o kterém je ve statistickém hlášení konstatováno, že manželství bylo rozvedeno. Statisticky zpracována jsou všechna rozvodová řízení, tj. i ta, po nichž se rozvod neuskutečnil (návrh na rozvod byl zamítnut, vzat zpět, nebo řízení skončilo usmířením manželů nebo jinak - např. úmrtím jednoho z rozvádějících se). Kombinační tabulky a ukazatele jsou však vypracovávány pouze za rozvedená manželství.“57 Počet rozvodů je počtem rozvodových řízení, která v daném období skončila rozvodem manželství. Demografická statistika rozvody člení např. podle: 

věku manželů



pořadí manželství



délky trvání manželství



počtu žijících nezletilých dětí v manželství



příčin rozvratu manželství



vzájemných kombinací těchto a dalších charakteristik.

8.6.1 Odvozené ukazatele rozvodovosti Rozvodovost můžeme členit podle dalších parametrů, mezi která patří tvz. odvozené ukazatele:

57

ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-08-19]. článek. Dostupné z http://www.czso.cz/cz/cisla/0/02/020100/rozvody.htm

48

 Hrubá míra rozvodovosti - počet rozvodů připadající v daném období na 1000 obyvatel středního stavu.  Míra rozvodovosti manželství - poměr ročního počtu rozvodů k počtu stávajících manželství (v praxi zpravidla k počtu vdaných žen).  Míry rozvodovosti (manželství) podle věku - zvlášť u mužů a u žen. Při výpočtu rozvodovosti manželství podle věku se aplikuje počet rozvedených v daném období na věkovou strukturu ženatých mužů, resp. vdaných žen  Rozvodový

index (též

index

rozvodovosti)

-

Počet

rozvodů,

připadajících v daném časovém intervalu a v daném území na 100 sňatků, uzavřených ve stejném časovém intervalu a stejném území. Vypovídací schopnost tohoto ukazatele je do značné míry omezena podmínkou dostatečné stability (neexistence extrémních výkyvů, popř. prudká změna trendů) počtu uzavíraných sňatků a de facto se jedná o zkreslující ukazatel, který je v rozporu s obecnou statistickou definicí indexu, protože čitatel a jmenovatel jsou jak věcně, tak časově odlišné. Přesto se v praxi zcela běžně používá.  Průměrná délka trvání manželství při rozvodu - Průměrná délka trvání manželství při rozvodu odpovídá vymezením ukazateli 'průměrný věk' s odlišnou definicí počátku (místo data narození se dosazuje datum sňatku a od něj se počítá délka manželství v dokončených letech).  Úhrnná

rozvodovost-

obdoba

ukazatele

"úhrnná

plodnost",

"úhrnná sňatečnost" - vyjadřuje průměrný podíl manželství, která by se rozvedla, pokud by rozvodovost v daném roce zůstala neměnná po celou dobu trvání

manželství. Ukazatel je vypočítán poměrně složitým postupem

jako součet měr rozvodovosti podle délky trvání manželství.

49

Obrázek 5:Délka trvání manželství: Úhrnná rozvodovost udává podíl manželství končících rozvodem (za předpokladu zachování intenzit rozvodovosti podle délky trvání manželství z daného roku po dalších zhruba třicet let).

Ukazatel "úhrnná rozvodovost" bývá uváděn i v přepočtu na 100 manželství, např. pro rok 1995 činil takto přepočtený ukazatel 38,4.

Obrázek 6 Vybrané ukazatele rozvodovosti v ČR. Přehled v letech 1970-1999; zdroj:CSÚ

Rok

Počet Hrubá míra Rozvodový Úhrnná rozvodů rozvodovosti index rozvodovost

1970 1975 1980 1985 1990 1995 1998 1999

21 516 26 154 27 218 30 489 32 055 31 135 32 363 23 657

50

2,2 2,6 2,6 3 3,1 3 3,1 2,3

23,7 26,9 34,7 37,8 35,2 56,7 58,8 44,2

0,26 0,3 0,31 0,36 0,38 0,38 0,43 0,32

ZÁVĚR V bakalářské práci bylo popsáno obecné vymezení manželství, progrese manželství od sňatku až po rozvrat manželství zakončený rozvodem. Bakalářská práce popisuje historický vývoj manželství od doby prvotně pospolné společnosti až do 21. století, podává charakteristiku manželství z hlediska právního a procesního. Jsou zde rozebrány typy podnikání, které jsou sdíleny manželi, a rozdělení majetku po rozvodu. V kapitole 5 jsou uvedeny příklady usnadňující pochopení společného jmění manželů, které jsou rozděleny na základě různých variant podnikání mezi manžely a příklady vypořádání majetku po rozvratu manželství. Zejména ukazuje rozdíl zúženého a rozšířeného společného jmění manželů. Bakalářská práce poskytuje všeobecný přehled a popis rozvodu a následnou péči o dítě rozvedených manželů. V bakalářské práci jsou podány výhody a nevýhody dělení manželství na základě předmanželské smlouvy. Dále je podrobně popsáno, za jakých podmínek mohou snoubenci vstoupit do manželství. Každý ze snoubenců přináší do manželství majetek, který je rozvodem rozdělen podle zákona nebo podle dohody mezi partnery předmanželskou smlouvou. Podnikání jednoho z manželů může bez sepsání předmanželské smlouvy přinést partnerovi finanční výhody, ale i rizika, a jestliže bude jeden z manželů - podnikatel prosperovat, bude z toho mít užitek i druhý manžel, naproti tomu důsledky špatného podnikání nebo dokonce likvidace či bankrotu firmy, kterou podnikající manžel vlastní, mají dopad rovněž. Proto občanský zákoník umožňuje, aby si manželé vzájemné majetkové vztahy upravili smlouvou, kterou lze upravovat se souhlasem obou manželů a pod dohledem soudu. V podnikatelské sféře se ve většině případů mezi manželi uplatňuje kvůli ochraně majetku partnerů před nebo po sňatku tzv. předmanželská smlouva. Výhodou předmanželské smlouvy je především možnost její úpravy během manželství a možnost „spravedlivého“ rozdělení majetku po rozvodu. Bez uzavření předmanželské smlouvy se majetek manželů při rozvodu dělí rovným dílem. Zde je dobré si uvědomit výhody uzavření 51

předmanželské smlouvy, která zaručuje obecně manželům při rozvodu na základě dohody. Pokud by nebyla uzavřena předmanželská smlouva, mohlo by dojít až k oboustranné žalobě manželů, která je velmi nákladná, jak po stránce majetkové, tak psychické. S vyrovnáním manželství je úzce spjatá výchova a výživa dětí po rozvodu. Právní úprava popisuje jakým způsobem je řešena otázka výchovy a výživy dětí, avšak v praxi soud zpravidla svěřuje menší děti do výchovy matce, která je biologicky lépe vybavena k výkonu osobní péče o děti. Hlavním cílem bakalářské práce bylo ukázat, jak se dá předcházet rozvratu (rozvodu) manželství u podnikajících manželů. Analýzou současné literatury bylo zjištěno, že od sňatku po rozvrat nelze jednoznačně zpracovat doporučení, která by přesně podávala návod, jak předcházet rozvodu. Ze srovnání v kapitole 9.6 však vyplynulo, že počet rozvádějících se páru sleduje zejména závislost na vzdělání, věku, aj. Analýzou rozvodovosti na základě dat rozvodovosti podle Obrázku 4 bylo zjištěno, že se nejčastěji rozvádí manželé s jedním dítětem a nejméně často manželé s třemi a více dětmi. Na základě literatury jsou v dnešní době rodiny s více než třemi dětmi rodiny věřících nebo lidé s nekontrolovanou plodností. Celkové množství rozvodů v ČR cyklicky roste a klesá v analyzovaném rozmezí dvaceti let. Komplikací při srovnání rozvodovosti byla aktualizace právní úpravy Občanského zákoníku, konkrétně zákona o rodině, který byl novelizován ve stávajícím stavu v současnosti platném Občanském zákoníku. Právě na základě této změny lze diskutovat nedostatky v chybějících datech podle nové právní úpravy Občanského zákoníku, která je v účinnosti pouhé 4 měsíce a ve které došlo k právní úpravě. Na základě těchto změn nebyla doposud vyhodnocena žádná objektivní studie, která by vypovídala o rozvodovosti podnikajících manželů.

52

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Goody Jack, Proměny rodiny v evropské historii. 1. vyd. Praha: NLN, 2006, 229 s. ISBN 80-7106-396-7 Hana Maříková, Proměny současné české rodiny. Praha 2000, 170 s. ISBN 8085850-93-1 Ivo Možný, Moderní rodina. Brno 1990, 184 s. ISBN 80-7029-018-8 Matoušek Oldřich, Rodina jako instituce a vztahová síť. 3. vyd. Praha: SLON, 2003, 161 s. Markéta Seligová, Jan Horský. Rodina našich předků. 1997. 143 s. ISBN 807106-195-6 Smith Heather, Děti a rozvod. 1. vyd. Praha: Portál, 2004, 184 s. ISBN 80-7178906-2

53

ZÁKONY

ČESKO. Zákon č. 89 ze dne 2. února 2012 občanský zákoník. Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast2 ČESKO. Zákon č. 90 ze dne 25. ledna 2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90

ČESKO. Zákon č. 358 ze dne 7. května 1992 České národní rady o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-358#cast6 ČESKO. Zákon č. 182/2006 ze dne 30. března 2006 Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon). Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-182 ČESKO. Zákon č. 455 ze dne 2. října 1991 Zákon o živnostenském podnikání (živnostenský zák.). Dostupný také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455 ČESKO. Zákon č. 586 ze dne 20. listopadu 1992 Zákon České národní rady o daních z příjmů. Dostupný z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586

ČESKO. Zákon č. 292 ze dne 12. září 2013 Zákon o zvláštních řízeních soudních. Dostupný z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-292

54

ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY

Wikipedia [online]. 2014 [cit. 2014-31-03]. článek. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C5%99etislavova_dekreta Podnikatelský web [online]. [cit. 2012-9-10]. článek Michaela Šebková. Dostupné http://www.podnikatelskyweb.cz/akciova-spolecnost Ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2014-22-01]. článek. Dostupné: http://www.ipodnikatel.cz/Zalozeni-obchodni-spolecnosti/jak-zalozitspolecnost-s-rucenim-omezenym.html Jmění manželů [online]. 2011 [cit. 2011-02-03]. článek advokátní kancelář Mgr. Živana Petrlová. Dostupné z http://www.jmeni-manzelu.cz/podnikani-aspolecne-jmeni-manzelu/ eprávo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-24-08]. článek autor Mgr. Michal Žíla. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/podnik-a-vyporadanispolecneho-jmeni-manzelu-76440.html?mail Finexpert.cz[online]. 2013 [cit. 2013-8-10]. článek autor Pavla Lorencová. Dostupné z http://finexpert.e15.cz/spolecne-jmeni-manzelu-v-roce-2014 Advokátní kancelář Mgr. M. Lamacze rozvody, výživné, společné jmění komentář Dostupný z http://www.rodicka.cz/majetkove-vyrovnani-manzelupo-rozvodu/ Právní rádce [online]. 2009 [cit. 2009-21-10].článek autor Ladislav Jouza. Dostupné z http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730830-pracovnepravni-vztahya-naroky-pri-podnikani-manzelu Poradna pro rodiče [online]. 2008 [cit. 2008-08-02]. článek autor Judr. Romana Lužná. Dostupné z http://www.azrodina.cz/2147-rozdeleni-deti-prirozvodu ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-08-19]. článek. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rozvodovost 55

10. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1:Titulní list občanského zákoníku navržený Franzem von Zeillerem z roku 1811................................................................................................................11 Obrázek 2: Ukázka akcie na majitele akciové společnosti v hodnotě 790 Kč.....18 Obrázek 3:Graf znázorňuje nárůst rozvodovosti od roku 1950 do roku 2010....42 Obrázek 4:Rozvody manželství v ČR....................................................................47 Obrázek 5:Délka trvání manželství......................................................................50 Obrázek 6: Vybrané ukazatele rozvodovosti v ČR. .............................................50

56