DUBEN 2008 LISTY UNIVERZITY OBRANY

24. základna dopravního letectva Praha-Kbely (2. část)

VZDUŠNÉ SÍLY ARMÁDY ČR

V minulém čísle jsme vám představili 24. základnu dopravního letectva Praha-Gbely, její hlavní úkoly a první tři letouny. V tomto čísle uvádíme další vojenské letouny, jež jsou v provozu v současné době.

CL601-3A Challenger CL-601 je dvoumotorový proudový dopravní letoun určený k letům na dlouhé vzdálenosti. Prototyp tohoto malého, ale velice moderního letounu poprvé vzlétl 8. listopadu 1978. Konstrukce letounu odpovídá nejnovějším požadavkům kladeným na tuto kategorii. Tři nezávislé hydraulické systémy pohánějí řízení letounu, ovládání podvozku a brzdovou soustavu. Nejmodernější přístrojové vybavení umožňuje lety jak do přeplněného vzdušného prostoru v okolí nejrušnějších letišť, tak i do odlehlých částí světa, mimo veškeré letové cesty. Osádka má možnost využívat například povětrnostní radar se čtyřbarevným digitálním zobrazováním, dvojitý systém plánování letu, pět obrazovek elektronického systému řízení letu, víceúčelový displej. Moderní rádiové a navigační vybavení je většinou zdvojeno. Osádka je složena ze dvou členů, taktický dolet letounu je 6200 km, maximální počet přepravovaných osob je 19 a maximální náklad je 1814 kg. JAK-40 Jak-40 (kódové označení NATO: Codling) je ruský třímotorový proudový dopravní letoun. Byl navržen jako náhrada dosluhujících vrtulových letounů Li-2. První prototyp vzlétl 21. října 1966. Sériová výroba Jak-40, která probíhala v letech 1967–1985, dala vzniknout 1000 letounům. Tři

proudové motory umožňují vzlet a stoupání i v případě vysazení jednoho z nich a vodorovný let i s jediným pracujícím motorem. Přetlakovaná a klimatizovaná kabina se vyznačuje vysokou mírou variability vnitřního uspořádání. Vzdušné síly AČR mají stroje v konfiguraci pro 18 a 28 cestujících. Pilotní prostor se zdvojeným řízením je vybaven celou řadou rádiových a navigačních systémů pro lety za ztížených meteorologických podmínek a v noci. Jde například o automatický radiokompas ARK-10, radiovýškoměr RV-5, povětrnostní radar Groza 40, systém VOR/ILS a další. L-410 UVP, L-410 UVP-E, L410 UVP-T L-410 je prvním typem letounu vyrobeným v podniku LET Kunovice. Svůj první let uskutečnil 16. dubna 1969. Celkem bylo vyrobeno 1100 letounů, které byly vyvezeny do mnoha států světa. Dvoumotorový turbovrtulový dopravní letoun L-410T Turbolet je určený k přepravě osob a nákladů na krátké vzdálenosti, který může operovat i z neupravené přistávací dráhy. Víceúčelová verze letounu L-410UVP má shodné charakteristiky jako L-410T. Má větší rozpětí křídel i plochu svislé stabilizační plochy a zdokonalený řídicí systém. Je poháněn motory M601B. Umožňuje variabilní uspořádání vnitřního prostoru. Koncem roku 1985 byla uvedena do provozu zdokonalená víceúčelová verze letounu L-410UVP-E,

LISTY UNIVERZITY OBRANY

poháněná motory M601E a osazená účinnějšími pětilistými vrtulemi. Zdokonalení této upravené základní verze byla zaměřena zejména na ekonomičnost provozu a další úpravy řídicího systému. Výrazné změny byly realizovány na elektronickém a přístrojovém vybavení. Požadavek mnoha uživatelů na zvýšení doletu byl řešen instalací přídavných nádrží na koncích křídel. Vnitřní nádrže pojmou až 1 300 litrů paliva. Speciálně upravená verze letounu L-410FG je určena pro plnění fotogrammetrických úkolů a vzdušné pozorování. Má konstrukčně upravenou příď a uvnitř je vybavena fotografickými a měřicími přístroji. Mi-8 T, Mi-8PS11, Mi-8PS9 Kategorie: střední víceúčelový vrtulník. Dopravní verze všeobecného použití určená především pro přepravu nákladu v kabině a v podvěsu. V kabině může přepravovat náklad až do 4000 kg a na vnějším závěsu pod trupem až do 3000 kg. Nákladní kabina může být za letu pootevřena, a tak je možno přepravovat i rozměrnější náklad. Boční sklopná sedadla umožňují přepravu 24 osob. Pro zvýšení doletu lze do nákladního prostoru umístit palivovou nádrž. Dostup vrtulníku je 4 500 m a dolet: 650 km. Mi-17 Mi-17 je vizuálně stejná jako Mi-8, ale s ocasním rotorem na levé straně. Byl vybaven silnějšími motory z Mi-14. Ty mají za následek celkové zlepšení výkonu, zvláště u statického dostupu. Typ je stále v aktuální produkci jako nákladní helikoptéra pro civilní i armádní užití. Mi-17 je schopný přepravit až do 24 pasažérů, nebo 12 pacientů na nosítkách. PZL Sokol W3 Sokol je první helikoptéra, která byla plně navržena a zkonstruována v Polsku. Jedná se o nejsilnější současnou prodejní naději PZL Swidnik. W3 Sokol byl vyvinut koncem osmdesátých let a první let Sokola proběhl 16. listopadu 1979. Osádka je tvořena třemi členy, vrtulník je schopen nést maximálně 2100 kg a jeho taktický dolet je 760 km. Text: pplk. Ing. Jiří Kacer, K-205

DUBEN 2008

Soutěžní křížovka o DVD!

Perličky ze školy. Tatínek říkal, že celá naše rodina byla u moře opálená, . . .

Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. května 2008. Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu: [email protected] Dva výherce odměníme věcnou cenou. Výherci z č. 7 jsou Libor Karas a Jindřiška Bőhmová.

Šance pro dva čtenáře

LISTY UNIVERZITY OBRANY Měsíčník Univerzity obrany

Z OBSAHU Ze zasedání Akademického senátu UO 2-3

Návštěva z Itálie

Noví absolventi doktorských programů 4

Přijímací zkoušky

Katedra strojírenství se prezentovala

Vzpomínky na Afriku

6 7

Ročník 4 / číslo 8 akademický rok 2007/2008 Vydavatel Univerzita obrany Kounicova 65, 612 00 Brno IČ: 60162694 www.unob.cz Redakce Oddělení vnějších vztahů UO Kounicova 65, 612 00 Brno Telefon: 973 443 203 Fax: 973 442 160 E-mail: [email protected]

5

14-15

Vedoucí redaktor Mgr. Zdeňka Dubová [email protected] Redakční rada předseda pplk. RNDr. Antonín Müller, CSc. místopředseda Dr. Miloš Dyčka, CSc. Grafická úprava a zlom Marek Sobola Vydavatelská skupina VIOd UO Tisková příprava a tisk MO ČR – AVIS (Agentura vojenských informací a služeb, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6) V jednotkách ozbrojených sil rozšiřuje AVIS a UO Evidenční číslo MK ČR E 15403 Uzávěrka čísla: 15. 4. 2008 Číslo 8 vyšlo: 2. 5. 2008

EDITORIAL Kudy, kudy cestička Když jsem byl ještě na katedře matematiky tehdejší Vojenské akademie, jeden můj kolega byl pokutován za parkování na trávníku před ošetřovnou na Chodské ulici. Tehdy ještě před ní nebyl odstavný pruh pro parkování vozidel, jako je tomu dnes, ba ani dlážděný nástupní ostrůvek coby pozůstatek po odklonu linek MHD. Ale ani tráva, jen udusaná hlína. A tak když zmíněný kolega byl předvolán k vyřešení dopravního přestupku za parkování na trávníku, snažil se oponovat, že tam žádný trávník nebyl. I dostalo se mu odpovědi, že bodejť by tam byl, když tam parkuje a s ním spousta takových neukázněných řidičů, jako je on. Zastavení druhé. Prý ve Švédsku se v nově vybudovaných obytných zónách dodělávají chodníky až podle toho, kudy si je jejich obyvatelé vyšlapou v trávnících.

Tyto dva zdánlivě nesouvisející příběhy mi vždy vytanou na mysli, když jdu učit na budovu 6 v Kasárnách na ul. Šumavské. Tato budova je úhlopříčně za nástupištěm a vyšlapaná cestička v jeho rohu jasně ukazuje, že si tudy studenti (možná nejen oni) pravidelně zkracují cestu a nedovolí tam trávě růst. Závistivě po nich vždy pokukuji, zvláště když spěchám a přece jen mi připadá nepatřičné si takto cestu zkracovat, a v duchu se ptám: „Nešlo by to udělat jako ve Švédsku?“ Je to jen několik metrů a úhledný chodníček by jistě vypadal lépe než široce rozšlapaný trávník. Možná že by to šlo, že to jen nikoho nenapadlo. A tak se ptám tedy nahlas: „Nešlo by to udělat jako ve Švédsku?“ Pplk. RNDr. Antonín Müller, CSc. náčelník studijního oddělení

Z P R Á V Y, R O Z H O V O R

Z jednání Akademického senátu UO

A

Akademický senát Univerzity obrany se sešel dne 18. března v klubu Univerzity obrany na svém řádném zasedání, které bylo posledním v jeho funkčním období, neboť uplynuly tři roky od jeho ustavení po vzniku Univerzity obrany. Jako host se zasedání zúčastnil prorektor pro studijní a pedagogickou činnost prof. RNDr. Zdeněk Zemánek, CSc. Po schválení programu jednání předseda Akademického senátu Univerzity obrany seznámil

přítomné senátory s informacemi z jednání předsednictva Akademického senátu. Poté senát projednal a schválil návrh aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti Univerzity obrany pro rok 2008. V dalším bodě programu seznámil předseda koordinační komise pro volby nového Akademického senátu UO účastníky s výsledky voleb. Je potěšitelné, že proběhly za velmi dobré účasti všech členů akademické obce (nejlepší účast byla ve 4. volebním obvodu – ostatní součásti UO) a proti jejich průběhu nebyly vzneseny žádné připomínky. Dále je velice dobré, že do nového senátu bylo zvoleno více než 70 % stávajících členů z řad

stálého stavu, což vytváří předpoklady pro kontinuální pokračování práce. V další části byl Akademický senát Univerzity obrany seznámen prorektorem pro studijní a pedagogickou činnost Univerzity obrany prof. Zemánkem s aktuálním děním na Univerzitě obrany. Ve svém vystoupení se dotkl zejména tří oblastí: problému reprodukce akademických pracovníků a rozšiřování studia civilních a zahraničních studentů, rozvoje vědy a výzkumu na Univerzitě obrany a dále financování Univerzity obrany – zde rozebral možnosti vytvoření Univerzity obrany jako samostatné právnické osoby, což však naráží na potřebu změn zákonů, a to zejména č. 111, 214, 221 a 262. V dalším se zabýval problematikou „Bílé knihy“ o vysokých školách. V posledním bodu senát schválil změnu Statutu Fakulty vojenských technologií. Po schválení usnesení se předseda Akademického senátu plukovník MUDr. Jiří Kassa, CSc., rozloučil se všemi senátory, poděkoval jim za činnost a vyzdvihl zejména práci předsednictva, legislativní komise Akademického senátu a tajemnice Akademického senátu.

Text: plk. gšt. Ing. Jiří Hanus, CSc., 2. místopředseda AS UO Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Je d n a e t a p a k o n č í ,

N

Na přelomu měsíce února a března se uskutečnily volby do nového Akademického senátu Univerzity obrany. Působení předešlého Akademického senátu končilo posledním zasedáním 18. března. V této souvislosti jsme se zeptali jeho předsedy plk. prof. MUDr. Jiřího Kassy, CSc.: Jak byste stručně zhodnotil svoje působení v roli předsedy Akademického senátu Univerzity obrany? Když jsem byl v říjnu 2005 zvolen předsednou Akademického senátu Univerzity obrany, stanovil jsem si jako hlavní cíl

2

svého působení vtisknout mu takového ducha, aby jednání a rozhodování senátorů a senátorek bylo podmíněno snahou přispět k rozvoji naší univerzity jako jedinečné vysokoškolské vzdělávací a výzkumné instituce. Jinými slovy, aby každý senátor či senátorka při svém rozhodování mysleli v první řadě na prospěch univerzity jako celku, a ne pouze na prospěch některé její součásti. Usiloval jsem o to, aby senát jako samosprávný zastupitelský akademický orgán ve spolupráci s rektorem-velitelem trvale sehrával významnou úlohu nejen při prosazování a ochraně akademických práv a svobod, ale i při naplňování cílů rozvoje Univerzity obrany. Za svůj největší úspěch považuji právě přerod senátu z akademického orgánu složeného ze zástupců bývalých samostatných vojenských vysokých škol v orgán zcela nové vysokoškolské instituce,

Z P R ÁV Y

Z ustavujícího zasedání AS UO

N

Na základě uskutečněných voleb do Akademického senátu Univerzity obrany se 4. dubna 2008 sešel na svém ustavujícím zasedání nově zvolený Akademický senát Univerzity obrany. V úvodním zasedání vystoupil předseda volební komise, který řídil zasedání do doby zvolení předsedy Akademického senátu Univerzity obrany. Po krátkém úvodním slově rektora-velitele, který ve svém vystoupení připomenul místo a úlohu senátu na Univerzitě obrany, potřebu jednotného úsilí managementu školy a senátu při naplňování dlouhodobého záměru rozvoje naší univerzity – vzájemné spolupráce a koordinace činnosti, složili všichni

přítomní senátoři a senátorky slavnostní slib. Poté následovala tajná volba nového předsedy Akademického senátu Univerzity obrany, kterým byl znovu zvolen plk. prof. MUDr. Jiří KASSA, CSc. Na základě Volebního a jednacího řádu Akademického senátu Univerzity obrany rozhodl Akademický senát o počtu členů předsednictva v počtu pět – se zastoupením všech volebních obvodů po jednom senátorovi z řad akademických pracovníků a jednom senátorovi za komoru studentů – a následně zvolil předsednictvo Akademického senátu Univerzity obrany ve složení: doc. Ing. Stanislav BEER, CSc. Fakulta vojenských technologií Mgr. Ing. Radomír SALINGER, Ph.D. Fakulta ekonomiky a managementu plk. gšt. Ing. Jiří HANUS, CSc. Ústav operačně taktických studií npor. Ing. Jiří SUKÁČ student Fakulty vojenských technologií

V dalším bodě podle čl. 16, odst. 5 výše uvedeného řádu Akademického senátu Univerzity obrany schválil senát usnesení o vyhlášení voleb kandidátů na rektora Univerzity obrany spolu s volební komisí pro organizaci voleb, jejímž předsedou se stal doc. PhDr. Hubert HRDLIČKA, CSc. Návrhy kandidátů na rektora je možné podávat od 7. 4. do 7. 5. 2008, a to v písemné podobě předsedovi volební komise. Vlastní volby byly vyhlášeny na zasedání Akademického senátu Univerzity obrany, které se uskuteční dne 22. května 2008 v Brně. Na závěr jednání zvolil Akademický senát legislativní komisi ze zástupců všech volebních obvodů. Text: plk. gšt. Ing. Jiří Hanus, CSc., 2. místopředseda AS UO Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

dr uhá etapa začíná tedy Univerzity obrany. „Mít na mysli prospěch Univerzity obrany“ – to bylo motto, které se stále více uplatňovalo při jednání Akademického senátu. Troufám si říci, že se to podařilo díky změnám postojů i myšlení jednotlivých senátorů a senátorek, za což jim patří mé poděkování. Co se podle vás za tři roky působení senátu nejvíce povedlo? Vedle již zmíněného přerodu Akademického senátu ve skutečný samosprávný akademický orgán Univerzity obrany to byla práce při vytváření, posuzování a schvalování vnitřních dokumentů školy a jejích součástí, bez nichž by řádný a smysluplný chod univerzity nebyl možný. Za tři roky práce senátu bylo projednáno celkem 86 návrhů na vytvoření nebo novelizaci

vnitřních dokumentů školy a jejích součástí. Hlavní roli při realizaci tohoto úkolu sehrála legislativní komise AS UO v čele s docentem Beerem, která udělala při posuzování všech navrhovaných dokumentů obrovský kus práce. O kvalitě práce legislativní komise a přístupu členů senátu k tvorbě a posuzování vnitřních dokumentů Univerzity obrany a jejích součástí svědčí i fakt, že všechny předložené dokumenty byly bez problémů zaregistrovány na příslušných ministerstvech. Na dubnovém ustavujícím zasedání Akademického senátu jste byl jeho předsedou opět zvolen vy. Jaké je vaše předsevzetí do dalšího volebního období? Ve své funkci předsedy budu usilovat o to, aby si nový Akademický senát za-

choval ducha sounáležitosti k Univerzitě obrany jako jednotné vysoké škole. Dále aby jednotliví senátoři a senátorky přistupovali k naplnění role Akademického senátu Univerzity obrany s plnou vážností a odpovědností tak, jak ke svým úkolům přistupovali členové toho předcházejícího. Aby při volbě nového kandidáta na rektora-velitele, která stojí před nově zvoleným Akademickým senátem jako první velký úkol, měli na paměti prospěch naší nové alma mater a aby přispívali svou činností k naplňování Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a další tvůrčí činnosti Univerzity obrany. K tomu přeji všem nově zvoleným senátorům a senátorkám hodně zdaru, vytrvalosti, fyzického zdraví i mentální síly. Ptala se: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

3

Z P R ÁV Y

Noví absolventi doktorských programů

V

Ve čtvrtek 27. března 2008 odpoledne proběhla v aule Univerzity obrany slavnostní promoce studentů doktorských studijních programů Fakulty ekonomiky a managementu a Fakulty vojenských technologií. Slavnostního aktu se zúčastnilo dvacet tři důstojníků i civilních studentů, mezi nimi dvě ženy. Přítomni byli prorektor pro vědeckou činnost doc. RNDr. Jan Kohout, CSc., děkan FEM plk. Ing. Miroslava Šuhaj, Ph.D., děkan FVT plk. prof. Ing. Zdeněk Vintr, CSc., proděkan pro vědeckou činnost Fakulty vojenských technologií Ing. Vladimír Řeřucha, CSc., proděkan pro studijní a pedagogickou činnost Fakulty ekonomiky a managementu kpt. Ing. Pavel Foltin, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy a rozvoj Fakulty vojenských technologií plk. doc. Ing. Libor Dražan, CSc. Po projevech děkanů fakult a složení slibu převzali absolventi z jejich rukou čerstvé diplomy. Z Fakulty ekonomiky a managementu dosáhli hodnost doktora: V doktorském studijním programu Teorie řízení a použití jednotek a útvarů pozemních sil a sil územní obrany Armády ČR Ing. Denis Biedermann, Ph.D., ve studijním programu Ekonomika a management Ing. Eva Jílková, Ph.D., a ve studijním programu Ochrana vojsk a obyvatelstva Ing. Štefan Pacinda, Ph.D.

Na Fakultě vojenských technologií byli promováni: Ve studijním programu Vojenská technika elektrotechnická mjr. Ing. Radek Doskočil Ph.D., Ing. Pavel Čeleda, Ph.D., Ing. Ľubomír Fifik, Ph.D., npor. Ing. Miroslav Kašpar Ph.D., Ing. Petr Stružka PhD., npor. Ing. Michal Trunda Ph.D., npor. Ing. Radek Uher, Ph.D., kpt. Ing. Miroslav Uher, Ph.D. Ve studijním programu Vojenská technika strojní mjr. Ing. Luděk Jedlička, Ph.D. a npor. Ing. Josef Jelínek, Ph.D. Ve studijním programu Vojenské stavby získali hodnost doktora: npor. Ing. Klára Cibulová, Ph.D. a Ing. Radek Tolar, Ph.D.

Ve studijním programu Letecká a raketová technika jsou čerstvými držiteli doktorských diplomů: npor. Ing. Pavel Mynařík, Ph.D., npor. Ing. Jan Ziegelbauer, Ph.D., pplk. Ing. Jaroslav Jeřábek, Ph.D. a pplk. Ing. Vladimír Répal, Ph.D. Ve studijním programu Teorie obrany státu to byli: Ing. Miroslav Mlýnek, Ph.D., pplk. Ing. Ladislav Havelka, Ph.D., mjr. Ing. Bohuslav Vlček, Ph.D. a plk. gšt. Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D. Na závěr slavnostního shromáždění akademické obce, kterého se zúčastnili i nejbližší nových doktorů, zazněla studentská hymna Gaudeamus Igitur. Text a foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Podpis memoranda o porozumění Česká armáda může být hrdá na renomé svých vojenských expertů v oblasti ochrany proti chemickým, biologickým a radiačním zbraním. A právě představitelé dvou významných armádních pracovišť pro oblast OPZHN podepsali 25. března 2008 v Brně memorandum o porozumění.

Č

4

Pro zabezpečení podmínek k nastolení prostředí spolupráce mezi vyškovským Centrem ochrany proti zbraním hromadného ničení – Centre of Excellence a brněnskou Univerzitou obrany podepsali ředitel centra plukovník gšt. Zdeněk Čížek a rektor-velitel univerzity brigádní generál Rudolf Urban zmíněné memorandum o porozumění. Hlavním univerzitním subjektem, který bude spolupracovat s unikátním centrem ve Vyškově, bude Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení UO. C e nt r u m OPZHN ve Vyškově, jež je současně aktivováno jako Mezinárodní vojenská organizace NATO, představuje spojenecké středisko výcviku vojáků

a pracoviště dalšího zdokonalování a předávání informací v oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení. Na činnosti střediska se kromě AČR podílejí i příslušníci ozbrojených sil z dalších zemí – Itálie, Německa, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska a Velké Británie. V závislosti na vzájemné dohodě bude spolupráce mezi Centrem OPZHN a Univerzitou obrany probíhat v oblastech výměny vědeckopedagogických pracovníků, spolupráce ve výuce a výcviku, výměny studijních a výcvikových materiálů, spolupráce na krátkodobých výcvikových kurzech, sympoziích a dalších vzdělávacích událostech, pomoci v rámci vědecko-výzkumné a expertizní činnosti.

Text a foto: Pavel Pazdera

Z P R ÁV Y

Katedra strojírenství prezentovala novou techniku

K

Katedra strojírenství Univerzity obrany dne 20. března prezentovala provoz nové přístrojové techniky zakoupené z podpory výzkumného záměru Výzkum a vývoj moderních materiálů a technologie pro aplikaci u vojenské techniky. Nové laboratorní přístroje a vybavené laboratoře předvedla za účasti vrcholných představitelů rektorátu UO a děkanátu FVT, zástupců firem, jejichž výrobky byly zakoupeny a instalovány v minulém roce, a zástupců vysokých škol i dalších hostů a zaměstnanců Katedry strojírenství. V minulém roce bylo z investičních prostředků zakoupeno vybavení v hodnotě 9 120 000 korun. Březnové prezentace se zúčastnil rektor-velitel UO brigádní generál prof. Ing. Rudolf Urban, CSc., prorektor pro rozvoj plk. prof. Ing. Bohuslav Přikryl, Ph.D., prorektor pro vědeckou činnost doc. RNDr. Jan Kohout CSc., prorektor pro studijní a pedagogickou činnost prof. RNDr. Zdeněk Zemánek, CSc., kvestor UO plk. Ing. Jiří Durec a celá řada dalších osobností naší univerzity a hosté. Prezentaci zahájil děkan Fakulty vojenských technologií plk. prof. Ing. Zdeněk Vintr, CSc., jenž mimo jiné vyzvedl systematickou práci pracovníků Katedry strojírenství, kteří si podle něj zaslouží hlubokou úctu. Vedoucí Katedry strojírenství plk. doc. Ing. Milan Chalupa, CSc., pak přivítal všechny přítomné a představil katedru. Poté prof. Ing. Vojtěch Hrubý, CSc., který je hlavním garantem rekonstrukcí, představil osm částí výzkumného záměru a zdůraznil, že Katedra strojírenství dnes díky

V

modernizaci a vybavení patří k jednomu z nejlepších pracovišť Fakulty vojenských technologií. Cílem výzkumného záměru je získání a rozšíření poznatků o moderních materiálech a technologiích vhodných pro aplikace při modernizaci a vývoji vojenské techniky. Na úkolu pracovalo celkem 26 pracovníků a modernizace probíhá již pátým rokem. Následovalo představení firem, jejichž výrobky slouží dnes výzkumným účelům Katedry strojírenství, a to OLYMPUS C&S spol. s r.o., LAC spol. s r.o., LECO Instruments Plzeň spol. s r.o., ZWICK GmbH &Co, KG a SVOS spol. s r.o. Zástupci firem krátce představili přítomným své výrobní programy a portfolio svých produktů. Přítomni si se zájmem prohlédli zřízené, nově vybavené laboratoře a shlédli prezentace dílčích výsledků a řešení výzkumného záměru. Ve čtyřech skupinách tak postupně viděli provozní chemickou laboratoř, laboratoř metalografie, laboratoř mechanických veličin, analytickou laboratoř, defektologické pracoviště a kalírnu.

V provozní chemické laboratoři přibyla od minulého roku přesná metalografická pila, ultrazvuková čistička a Ph-metr. Laboratoř metalografie byla vybavena stendem na fotografování mikrosnímků a dvěma LCD panely. V laboratoři mechanických veličin byl představen nový univerzální instrumentovaný tvrdoměr, analytická laboratoř se pochlubila novou výpočetní technikou a defektologické pracoviště tloušťkoměrem, ultrazvukem, vířivými proudy a univerzální omiscenem. Kalírna předvedla své nové přírůstky a sice tři kalící a popouštěcí pece, pulzní generátor a chladící jednotku. Na závěr prezentačního odpoledne rektor-velitel UO brigádní generál Rudolf Urban vyhodnotil průběh celé akce. Konstatoval, že prezentace byla dobře připravena a že vybudování špičkového pracoviště Katedry strojírenství je chvályhodným počinem. Text a foto: Mgr. Zdeňka Dubová

Konference k modernizaci UVZ

Ve středu 19. března 2008 se v prostorách Posádkového domu armády ve Vyškově uskutečnila II. celoarmádní konference k rozvoji a modernizaci učebně–výcvikové základny Armády České republiky. Akci organizovalo Ředitelství výcviku a doktrín Krále Jana Lucemburského ve Vyškově, k jehož úkolům mimo jiné také patří řídit modernizaci, rozvoj, zavádění a plánování využití výcvikových zařízení v souladu s potřebami české armády. Hlavními tématy vojensko-vědecké odborné konference, které se zúčastnili velitel Společných sil generálmajor Jiří

Halaška, ředitel ŘeVD plukovník gšt. Jaromír Zůna, rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Rudolf Urban a další hosté, bylo zhodnocení aktuálního stavu rozvoje a modernizace výcvikových zařízení ve vojenských výcvikových prostorech, simulačních a trenažérových technologií a posádkové učebněvýcvikové základny. Konferenci zahájil ředitel ŘeVD plukovník Jaromír Zůna, který v úvodu zdůraznil, že ne náhodou se konference koná právě ve Vyškově, kde se nachází největší vojenský vzdělávací a výcvikový areál v České republice. Účastníky jednání konkrétně seznámil s úkoly a posláním Ředitelství výcviku a doktrín. „Požadované kvality vojáka profesi-

onála lze získat pouze intenzivním výcvikem podporovaným moderními simulačními systémy a kvalitními výcvikovými zařízeními. Profesionalizace AČR, pokračující proces transformace resortu Ministerstva obrany a její úkoly vyvolávají změny v systému individuální a kolektivní přípravy příslušníků AČR a následně reakci na zabezpečení požadavků a potřeb náročného výcviku,“ uvedl plukovník Zůna při zahájení. V následujících referátech byly především specifikovány nové dílčí úkoly rozvoje a modernizace učebně výcvikové základny, a to s cílem maximálně přizpůsobit výcvik reálným podmínkám nasazení. Text: Mjr. Pavel Kočvara, ŘeVD

5

ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE

N

Návštěva ze slunné Itálie

Na akademickou půdu naší univerzity zavítali dne 9. dubna 2008 účastníci Kurzu generálního štábu z Itálie. Kurz absolvují vojenští důstojníci nejenom z Itálie, ale i Francie, Maroka, Libérie, Libanonu, Venezuely, Rumunska a Ameriky na italské vojenské škole Instituto Superiore di Stato Maggiore Interforze. Tuto školu začátkem března navštívili také naši posluchači 21. Kurzu generálního štábu. Frekventanty zahraničního Kurzu generálního štábu, v čele se zástupcem velitele uvedené školy, uvítal plk. gšt. Ing. Jiří Hanus, CSc. z Ústavu operačně taktických studií. Tiskový mluvčí UO pplk. Dr. Vladimír Šidla, CSc. zahraničním hostům prezentoval historii, současnost a plány Univerzity obrany a krátce představil naše město a region Moravy. Přítomni se v diskusi zajímali o průběh

bakalářského a magisterského studia na naší univerzitě, o financování studia, spolupráci s ostatními univerzitami či provázanost hodností s vysokoškolským vzděláním. V další části prezentace vystoupil pplk. Ing. Jan Reis (ÚOTS), který účastníkům Kurzu generálního štábu z Itálie přiblížil zaměření a činnost Ústavu operačně taktických studií poskytujícího kariérní vzdělávání vojenským profesionálům a s jeho dalším vývojem. Nastínil rovněž integraci Ústavu operačně taktických studií s Ústavem strategických studií ve druhé polovině letošního

roku v nově vzniklý Ústav strategických a obranných studií. Z fóra zazněly dotazy ohledně úkolů nového ústavu, zájem byl také o otázky průběžného hodnocení v kurzech, o úspěšnost studentů a jejich počet v kurzech. Na závěr setkání si představitelé obou vojenských škol - plk. gšt. Ing. Jiří Hanus, CSc. a plk. Pietro Mazzagatti vyměnili pamětní plakety. Tečkou za krátkou návštěvou italského Kurzu generálního štábu byl zápis plukovníka Mazzagatti do kroniky Univerzity obrany. Text: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Mgr. Zdeňka Dubová, Pavel Pazdera

Kurz generálního štábu zavítal do NATO v Itálii

P

Příslušníci 21. KGŠ navštívili ve dnech 3.-7. března Itálii. Cílem zahraniční služební cesty byla návštěva vojenských institucí HQ JFC (Joint Force Command Headquarters) v Neapoli a ISSMI (Instituto Superiore di Stato Maggiore Interforze) a NDC (Nato Defence College) v Římě. Účastníci se seznámili se systémem plánování operací v podmínkách měnící se struktury a odpovědnosti jednotlivých velitelství v rámci NATO. Hlavní pozornost byla položena na plánování a vedení operací na Balkáně a na změny v jejich zaměření. Další téma, které bylo prezentováno pod názvem „Síly rychlého nasazení NATO NRF“, řešilo otázky spojené s řízením postupného nasazování a velení těmto silám, zejména aplikaci konceptu velitelství DJTF (Deployable Joint Task Force) a CJTF (Combined Joint Task Force). Zajímavé byly informace o podílu ozbrojených sil Itálie na naplňování ambicí NATO v operacích pod jeho velením, v souladu se strategickými zájmy Itálie s důrazem na Středomoří. Příslušníci kurzu se seznámili s úlohou

6

a postavením vojenské instituce NDC ve vzdělávacím systému v rámci NATO, zprostředkované genpor. Loeserem, velitelem NDC, a s plk. Fortunou, který zde zastává funkci zvanou Public Affairs Officer. Dále byli informování o úloze a postavení ISSMI v kariérovém vzdělávání důstojníků italské armády a dalších ozbrojených složek. Měli přitom možnost diskutovat s genpor. Giuseppem Vallotem, který je velitelem ISSMI Roma. Velice podnětné vystoupení měl profesor Van Crevelda z Izraele, který přítomným přednášel na téma problematiky

informačních operací. Služební cesta v Itálii posluchačům Kurzu generálního štábu umožnila podrobné seznámení s reformovanou velitelskou strukturou NATO a lepším pochopením systému velení a řízení jeho operací. Návštěva vzdělávacích a výzkumných institucí italského ministerstva obrany byla podnětná a účast na prestižní přednášce přispěla k prohloubení chápání současných bezpečnostních hrozeb. Ing. Petr Ryp, K-401/ÚOTS Foto: pplk. Ing. Ján Frimmer, K-401/ÚOTS

STUDENTI

Z

Přijímací testy tělesné výkonnosti

Zjistit úroveň předpokladů nových uchazečů pro úspěšné studium na vysoké vojenské škole bylo každoročním úkolem odborných kateder. V letošním roce potenciální studenti Univerzity obrany přijeli do Brna pouze za účelem prověření úrovně tělesné výkonnosti. Důslednější uplatňování nové legislativy – zákona o vojácích z povolání č. 221 z roku 1999 a R MO č. 29 z roku 2002 řešící prosazování principu rovnosti mužů a žen v působnosti Ministerstva obrany – proniklo i do vojenské tělovýchovy a stalo se oporou pro zavedení jednotných norem tělesné výkonnosti bez rozdílu pohlaví. Navržené normy pro uchazeče o povolání do služebního poměru vojáka (viz Vojenské rozhledy č. 7/2007) se tak staly základní normou ukazatele tělesné způsobilosti pro přijetí ke studiu na UO. Dlužno podotknout, že z pěti testů byly z mnoha důvodů vybrány pouze dva, které částečně odhalují úroveň silových a vytrvalostních schopností zájemce o studium. Splnění

základní normy a vyšší bodový zisk při dosažení vyššího výkonu umožňuje celkem objektivně posoudit způsobilost uchazeče k zvládnutí požadavků studia předmětu tělesná výchova a následné bezproblémové plnění norem výročního přezkoušení pro vojáky z povolání. Výsledky dosažené v přijímacím řízení dále využijeme. Budou předány našim kolegům ve Vyškově, kde všichni nastupující prváci absolvují dvouměsíční základní výcvik. Longitudinálně chceme sledovat hlavně vytrvalostní schopnosti našich studentů jako určitého ukazatele funkčnosti srdečního, oběhového a dýchacího, také však endokrinního, termoregulačního a nervového systému organizmu. Vysoká úroveň vytrvalostních schopností vojáků je dle zkušeností a poznatků ze současného výcviku vojáků a při výkonu povolání, zejména v zahraničních misích, nejvíce požadována. Rozvoj vytrvalostních schopností organizmu vojáka je také jedním z hlavních úkolů tělovýchovy v tomto výcvikovém roce. Ještě poznámka k výuce tělesné výchovy. Sjednocením testů přijímací zkoušky na všech fakultách Univerzity obrany byl uči-

něn první krok ke sjednocení výuky předmětu tělesná výchova, který je sice téměř shodný, ale rozdílně strukturovaný, což je ve svém důsledku i příčinou rozdílnosti zápočtových požadavků z předmětu na fakultách. Věříme, že tímto opatřením dojde nejen k prosazení efektivnějšího způsobu výuky, ale i k ukončení diskuzí studentů, na které fakultě je tělovýchova náročnější. Text: plk. PaedDr. Miroslav Štípek Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

O ANKETA O Na přijímacích zkouškách Fakulty ekonomiky a managementu jsme se zeptali některých z budoucích uchazečů, jak hodnotí své sportovní výkony: Lukáš Částka: Zkoušky byly celkem lehké. Vzhledem k tomu, že se hlásím i na Fakultu tělesné výchovy na Karlovu univerzitu, jsem byl celkem připraven. Věnuji se atletice, plavání a gymnastice, takže sportovní část zkoušek byla pro mě malina. Barbora Boudová: Věděla jsem, na co se mám připravit, a tak to nebyl problém. Navíc klaplo i počasí. Z výkonu mám dobrý pocit. Jan Šroub: Přišlo mi to v pohodě, nejtěžší byl běh, ale protože kopu závodně fotbal, byl jsem v dobré kondici. Petr Kalvoda: No. Já se nemám čím chlubit. První část jsem zvládl, ale běh mi nešel. Chtěl jsem to vzdát, ale slyšel jsem, jak mě někdo povzbuzuje, tak jsem s vypětím posledních sil doběhl, ale čas byl zřejmě jeden z nejslabších. Nevím, nevím… Ptala se: Mgr. Zdeňka Dubová

7

ROZHOVOR

Univerzita obrany má nového kaplana

P

První dubnový den si kaplani z Univerzity obrany a Vojenské akademie ve Vyškově vymění svá místa. Kpt. Mgr. Martin Vařeka se rozloučí se svým dosavadním působištěm a kaplan kpt. Mgr. Jan Pacner zaujme jeho místo, proto jsme mu položili několik otázek: Zpráva o vaší vzájemné výměně pozic přišla nečekaně, anebo to bylo otázkou dlouhodobého záměru? V duchovní službě se spíše o tom dlouhodobě uvažovalo a teď přišlo rozhodnutí od hlavního kaplana. Znáte se již z dřívějška? Známe se dobře již delší dobu, mimo jiné proto že oba rádi lezeme po horách a podnikli jsme spolu už několik horských putování. Předáváte si vzájemně poznatky a zkušenosti a pokud ano, čeho se týkají? Už v době, kdy jsem ani ve snu nepočítal s působením v armádě, jsem byl s Martinem Vařekou v intenzivním kontaktu, konkrétně v Řečkovicích, kde začínal své působení v roli vojenského kaplana a já jsem tam působil jako farář. Po mém vstupu do armády v roce 2005 jsme spolupracovali na několika projektech, například etických seminářích pro nastupující vojáky. Vlastně si ty zkušenosti vyměňujeme po celou dobu, co se známe. Teď jsme před mým nástupem k vám strávili týden na univerzitě a jsem rád, že jsem díky Martinu Vařekovi mohl poznat nové lidi, včetně vedení. Nerad bych, aby to vyznělo jako fráze, ale na spolupráci s nimi se skutečně těším. Rovněž tak na mé nové působení na univerzitě. Pane kaplane, přicházíte k nám ze svého působiště ve Vyškově, mohl byste nám o této etapě říct něco blíže?

Čas strávený na Vojenské akademii ve Vyškově znamenal pro mě novou a hezkou životní zkušenost, první v roli vojenského kaplana. Mnohé pěkné chvíle jsem prožíval zvláště při účasti na vojenském výcviku, kde se vztahy navazují velice přirozeně. Podílel jsem se také na přípravě kontingentů směřujících do zahraničních misí. Jejich budoucím účastníkům jsem přednášel náboženské a kulturní témata daných regionů. Věnoval jsem se také otázkám etiky profesionálního vojáka. Zúčastnil jste se osobně některé ze zahraničních misí? Působil jsem v 10. kontingentu KFOR v Kosovu se 4. brigádou rychlého nasazení od ledna do července minulého roku a musím říct, že to pro mne byla snad nejhezčí

doba v roli kaplana. S vojáky jsem tam byl ve velmi těsných vztazích. Často jsem vnímal, že má práce má odezvu a přispívá k jejich povzbuzení, a to mě těšilo a naplňovalo. A co vaše předchozí kariéra? Říkal jste, že jste byl farářem… Působil jsem jako duchovní římsko-katolické církve v několika farnostech například ve Znojmě, v Kutné Hoře a nejdéle po dobu sedmi let v Brně–Řečkovicích, odkud jsem odcházel do armády. Jak jste se vlastně stal kaplanem? Jak jsem se již zmínil, měl jsem dlouhodobé kontakty s vojenskými kaplany, ale nedokázal jsem si představit, že bych osobně v armádě působil, přestože jsem byl vícekrát do armády lákán, někdy i přemlouván. Na jaře roku 2005 se k mému velkému překvapení tyto nabídky staly jakousi osobní výzvou. Čemu se věnujete ve volných chvílích? Velice rád sportuji, preferuji jízdu na horském kole, běh v přírodě, fotbal a florbal. V zimě si rád zalyžuji a dovolenou trávím obvykle zdoláváním horských vrcholů. Baví mě vzdělávání, kromě teologie zvlášť psychologie a sociologie. Rád si zajdu do divadla nebo na rockový koncert. Jaké jsou vaše představy o duchovní práci na naší univerzitě? Myslím, že základem této práce je osobní setkávání s lidmi, v tom bych rád navázal na působení svého předchůdce, kterému se to myslím docela dařilo. Chtěl bych také pokračovat v programu etických seminářů a neformálních setkávání v menších skupinách. Do budoucna bych chtěl také jezdit se studenty a studentkami do Vyškova na aplikační kurzy, a pokud to bude možné, i na další akce. Samozřejmě vždy tady bude také možnost osobního rozhovoru a tomu, kdo to bude potřebovat, budu k dispozici. Ptala se: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Mgr. Zdeňka Dubová

8

ANGLIČTINA PRO LISTY UO Cut and dried clichés A girl was asked by her teacher to use the word cliché in a sentence. She responded with this statement: „The boy returned home from the test with a cliché on his face.“ When the teacher asked her to explain herself, the girl pointed out that the dictionary defines cliché as „a worn-out expression.“ A cliché is indeed a worn-out expression, so threadbare that it has become completely predictable. Offer the first half of such a phrase, and instantly in the minds of almost everybody flashes the second half. If I say „cut“ as in the title of this chapter, the fill-in will inevitably be „and dried.“ Cut and dried is actually a very dead metaphor. Certain herbs sold in herbalists’ shops were displayed in a preserved form rather than being newly picked. Since the early seventeenth century these products have been labeled “cut and dried”; by extension we today use the label to refer to anything lacking freshness and spontaneity. The very fact that the second halves of such expressions skip so easily into the mind is a danger signal. It means that everyone else would use the same turn of phrase, a perfect recipe for triteness. Here’s a warm-up game. Review the “(adjective) as a (noun)” clichés that follow. Complete the first set of trite comparisons by inserting the names of animals. The clichés from 1 to 15 are similar to those in the Czech language; the clichés from 16 to 20 are a little bit different. Trite as a cliché 1. brave as a ______________ 2. busy as a ______________ 3. fat as a ________________ 4. free as a _______________ 5. gentle as a _____________ 6. hairy as an _____________ 7. poor as a ______________ 8. proud as a _____________ 9. quiet as a _____________ 10. red as a _______________

– – – – – – – – – –

pilný jako včelička tlustý jako prase volný jako pták mírný jako beránek chlupatý jako opice chudý jak kostelní myš pyšný jako páv tichý jako myška červený jako rak

12. slippery as an __________ 13. sly as a _______________ 14. stubborn as a __________ 15. wise as an ____________ 16. drunk as a ____________ 17. happy as a ____________ 18. happy as a ______________ 19. hungry as a ____________ 20. strong as an ____________

– – – – – – – – – –

slizký jako úhoř (nebo had) mazaný jako liška tvrdohlavý jako mezek moudrý jako sova ožralý jako prase šťastný jako blecha šťastný jako prase v žitě hladový jako vlk silný jako býk

Key: 1 lion; 2 bee; 3 pig; 4 bird; 5 lamb; 6 ape; 7 church mouse; 8 peacock; 9 mouse; 10 lobster; 11 goose; 12 eel; 13 fox; 14 mule; 15 owl; 16 skunk; 17 lark (or clam); 18 pig in shit; 19 horse; 20 ox (or bull) From: The Play of Words by Richard Lederer

Useful English Idioms Two young entrepreneurs, who started a new Internet business two years ago, have today sold the business for £ 3 million. Jenny Curtis, co-founder of Slimmm.com says, „Everyone thinks we’ve made a killing, but it was hard work. For the first 18 months we couldn’t make ends meet – I couldn’t even buy a new pair of socks! When the business finally got off the ground, we worked 18 hours a day for six months.” When you start a new job, it takes some time before you feel confident about what to do and how to do it. Ideally, an employer recognises this and allows you to find your feet before taking on anything too difficult. But life is not always ideal, so you may be thrown in at the deep end and have to sink or swim. Interviewers always ask difficult questions that nobody could possibly answer off the cuff. So it’s important to be prepared for them. But you can’t be prepared for everything, so sometimes you just have to think on your feet. Don’t worry if you make a few mistakes. Just remember what the psychologists tell us: most interviewers make up their minds in the first 30 seconds anyway. When Herman came to Britain to work, he spoke good English but did not know many idioms. One day at work someone said: „Don’t disturb the manager. She’s meeting some big fish from New York and she wants to get them on board. “As Herman reached for his dictionary of English idioms, an extraordinary picture formed in his mind’s eye. Match the idioms with their meanings: 1) off the cuff a) imagination 2) big fish b) without preparation 3) mind’s eye c) important person Key: 1b; 2c; 3a.

make a killing, make a big profit quickly make ends meet pay for necessities get off the ground start to be successful find your feet get used to a new situation in at the deep end directly into a difficult job sink or swim survive without help off the cuff without preparation think on your feet think as you go along make up their mind make a definite decision big fish important people on board actively involved mind’s eye imagination

Complete the idioms from the text above: 1) I must choose, but I just can’t make up ….. . 2) It takes a few days to find …. in a new job. 3) My salary is very low, and I can’t make…. . Key: 1my mind; 2 your feet; 3 ends meet. From: Really Useful English Idioms by D´Arcy Adrian-Vallance

9

INVESTICE

Naplňování volebního programu rektora v oblasti zabezpečení – zkvalitnění studijních a pracovních podmínek

J

Jedním z kroků k naplnění volebního programu rektora v oblasti zlepšení pracovních a studijních podmínek je vylepšení vlastního pracovního prostředí zaměstnanců a zkvalitnění vybavení učeben. V oblasti investic byly v roce 2007 ukončeny opravy internátu Chodská A2 za 43,73 mil. Kč a objektu Kounicova 65 za 36,3 mil. Kč. V minulém roce byly do stavebních oprav vloženy decentrální finanční prostředky z rozpočtu Univerzity obrany v celkové výši 14 932 269,- Kč. Opravy budov a objektů školy byly prováděny prostřednictvím dvou provozních středisek VUSS Brno. PS 0611 – objekty Kounicova 44 a 65, kasárna UO na letišti Slatina, kasárna Šumavská, Babákova 2, Mučednická 31, Dobrovského 25/27, Tučkova 23, Chodská 17, Řečkovice 300, Stadion Pisárky, Staňkova 20, VŠZ Veronika/Praděd, VŠZ Kníničky a střelnice Slatina. PS 6012 – kasárna Černá Pole, kasárna Židenice a autopark Židenice. Na opravy a údržbu stávajících objektů Univerzity obrany bylo v roce 2007 vynaloženo: PS 0611… celkem 14 282 536,- Kč PS 0612… celkem 649 733,- Kč Současně s tím byla zahájena postupná obměna nábytku a vybavení učeben. V průběhu roku byl obměněn na učebnách a v kancelářích FEM 100 % základních učeben 100 % kanceláří FVT 60 % 20 % CJP 50 % 40 % Ostatní ústavy jsou tímto materiálem vybaveny podle norem a potřeb a v současnosti není nutná další obměna. Celkově byla v roce 2008 na obměnu nábytku kanceláří a učeben vynaložena částka 2 000 000,- Kč.

10

Plánovaným záměrem pro rok 2008 je dokončit obměnu nábytku u FVT a CJP. K tomu jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši 2 000 000,- Kč. V návaznosti na vybavení učeben nábytkem jsem si, ve spolupráci s PSPČ, vytýčil cíl podpořit a zahájit akci zaměřenou na vybavení učeben diaprojektory, a to včetně montáže promítacích pláten a přípravy kabeláže k připojení PC a notebooků. Podle potřeb bude také řešeno zatemnění učeben. Cílovým stavem je, aby byly dataprojektory na všech základních učebnách a posluchárnách a dále pak v některých vybraných speciálních učebnách. Potřeba by se dala vyjádřit následovně: FEM

- 45 základních učeben a poslucháren FVT - 50 FVZ - 20 ÚOTS - 16 ÚOPZHN - 6 CJP - 24 učeben pro výuku jazyků V součtu se tedy výhledově jedná celkem o 161 učeben. Na základě vyhodnocených požadavků fakult a ústavů schválil PSPČ pro rok 2008 rozdělení 41 nových dataprojektorů. V první fázi bude provedena jejich instalace na vybrané učebny a posluchárny podle rozdělovníku takto: FEM - 13 FVT - 16 FVZ - 5 ÚOTS - 0 ÚOPZHN - 2 CJP - 5 Technické zabezpečení této akce je jedním z mých prioritních cílů pro rok 2008. K dalším hlavním a neméně důležitým úkolům roku 2008 v oblasti zabezpečení patří provedení dalších stavebních úprav a oprav objektů Univerzity obrany.

Stavební opravy v kasárnách Šumavská V roce 2008 budou provedeny stavební opravy budovy číslo 5 v kasárnách Šumavská. V přízemí budovy, kde sídlí část Katedry strojírenství (K 216), bude provedena oprava rozvodů, svislé kanalizace, rozvodů vody, elektroinstalace, renovace nátěrů a obkladů. Obdobné opravy budou provedeny také v I. a II. patře, kde sídlí Katedra elektrotechniky (K 217). Na velkokapacitní učebně 5A bude provedena výměna oken včetně žaluzií, na velkokapacitní učebně 5B demontáž zatemnění a montáž vertikálních žaluzií. Dále bude na budově provedena výměna oken a všech vstupních dveří. Ze strany od ulice Chodská budou zrenovovány mříže. Opravy budou provedeny v průběhu 2. a 3. čtvrtletí roku 2008 v předpokládaném finančním objemu 10 milionů Kč z decentrálních prostředků UO a 1,5 mil. Kč z energetického auditu VUSS Brno. Sklad MU 2.2 a 5.0 v budově rektorátu Kounicova 65 Z důvodu snížení počtu služeb bude v budově velitelství K65/přízemí (částečně z prostorů vědeckoinformačního oddělení a z části návštěvní místnosti) vybudován sklad MU 2.2 a 5.0. Bude zde soustředěn výzbrojní materiál ze skladu v kasárnách Židenice, který musí být v současnosti pod kontrolou dozorčí služby stavěné z řad vojáků z povolání. Přestěhováním materiálu do nově zřízeného skladu bude možné dozorčí službu v kasárnách Židenice zrušit a ostrahu celého objektu ponechat pouze na smluvní agentuře. V současné době je zpracována zjednodušená projektová dokumentace a je prováděna specifikace a cenový odhad realizace. Stavební část je odhadnuta na 480 000,- Kč. Cenová specifikace na elektronické zabezpečení skladu se v současné době zpracovává. Text: plk. Ing. Jiří Durec kvestor Univerzity obrany Foto: archiv UO

COMMANDOS

COMMANDOS na březnovém výcviku Koncem března se uskutečnila další z víkendových akcí skupiny COMMANDOS ve vojenském výcvikovém prostoru BŘEZINA. Cílem bylo procvičení některých základních aktivit z tzv. administrativy – všestranné péče o sebe a materiál a sladění malých týmů k pohybu na bojišti a k vybraným taktickým činnostem. Aby vojáci (a v případě našich studentů potenciální velitelé jednotek) získali potřebné návyky, je i při takovýchto krátkodobých akcích nezbytné dostávat do jejich podvědomí povinnosti, které musí respektovat. To znamená pěstovat schopnosti, návyky a dovednosti související s osobní a kolektivní hygienou, odpočinkem, stravováním, péčí v širokém slova smyslu. Jen najezený (a napitý), odpočinutý, dobře (teple a suše) oblečený voják je schopen dlouhodobě kvalitně plnit úkoly. Snažíme se vštípit studentům, že oni jsou tou jedničkou na bojišti, která v zájmu splnění úkolu musí co nejlépe fungovat a zbraň je onou dvojkou, bez které se při řadě úkolů voják neobejde. Až na třetím (a dalších místech) je vše ostatní, co voják musí mít pro splnění úkolu u sebe, Například od rádiové stanice, přes standardní výstroj až po osobní věci. A proto jsme… … zahájili výcvik přípravou přístřešků a sušáren v prostoru nočního odpočinku. Požadavkem bylo, aby byl přístřešek pohodlný a odolný vůči vlivům konkrétního počasí (případný vítr a déšť), sušárny byly „aktivní“ (s ohništěm), aby bylo možno usušit případné mokré oblečení co nejrychleji. Po vybudování přístřešků a sušáren jsme si na tři hodiny odskočili do Podivic k průzkumu (a následnému přepadu) objektu. Po návratu do původního prostoru následovala osobní

hygiena. Každý účastník akce se musel umýt v ne příliš ohřáté vodě Myslejovické přehrady a vyprat si triko, slipy a ponožky a převléci se do suchého a teplého prádla. Po návratu do prostoru noční základny následovalo využití postavených sušáků. Jí se vlastní lžící Následujícím, v jistém smyslu doplňkovým, úkolem bylo vyřezání si dřevěné lžíce a tzv. „hokejky“ – dřevěného přípravku pro čištění velmi nepříjemně čištěné části samopalu – plynové komůrky. Teprve potom byla na pořadu příprava stravy a její konzumace vy-

robenými dřevěnými lžícemi. Kolem páteční půlnoci se přešlo do standardnějšího režimu na základně – jejího zajištění a realizaci odpočinku ve vybudovaných přístřešcích. Sobota a neděle dopoledne byla věnována nácvikům a prověřováním sladěnosti týmů (při akci působili dva týmy) k některým základním taktickým činnostem, s důrazem na taktický přesun, překonávání příčných překážek za přesunu (komunikací, mýtin, …), reakce při nastřelení sestavy a podobně. Přes clonu „nepřítele“ Noc ze soboty na neděli byla zasvěcena prosakování týmů přes clonu „nepřítele“, zaujetí a vybudování improvizované základny, její zajištění a provádění průzkumu prostoru pravděpodobného působení nepřítele. Na bojové dráze s vybudovanými překážkami (včetně přechodů přes vodní plochu) si týmy procvičili další činnosti spojení s pohybem ve členitém terénu. Závěr výcviku samozřejmě patřil co nejkvalitnějšímu ošetření – samopalů. Akce přispěla k upevnění teoretických znalostí studentů, k získání některých nových a prohloubení a upevnění již ovládnutých praktických návyků a dovedností a ukázala mnoha účastníkům dílčí nedostatky v jejich vybavenosti materiálem, které budou muset řešit ke zvýšení osobního „pohodlí“ a v konečném důsledku zvýšení svého osobního podílu na plnění úkolů týmem. Text: pplk. doc. Ing. Zdeněk Flassar, CSc. (K-110) Foto: archiv autora

11

K U R Z G E N E R Á L N Í H O Š TÁ B U

21. Kurz generálního štábu sbíral zkušenosti

V

Ve dnech 12.–14. února 2008 proběhlo praktické zaměstnání 21. Kurzu generálního štábu u útvarů a zařízení AČR. Jeho cílem bylo seznámit příslušníky 21. KGŠ s aktuálními úkoly, posláním a průběhem transformace u 21. zTL, 14. blogp, Distribučního centra a Základny oprav. Příslušníci kurzu společně se zástupci oddělení K-401 Ústavu operačně taktických studií navštívili 21. zTL v Čáslavi. S úvodní prezentací vystoupil zástupce velitele základny plk. Ing. Edmund Sedlák, který seznámil účastníky kurzu s organizační strukturou základny, jejím posláním a s úkoly základny v integrované protivzdušné obraně státu v rámci NATINADS (společného a integrovaného systému protivzdušné obrany NATO Integrated Air Defence Systém).

V dalším průběhu zaměstnání příslušníci kurzu nahlédli do nově vybudovaného hangáru pro přípravu, kontrolu a opravy letounů JAS-39C Gripen. V odpoledních hodinách bylo možné zúčastnit se instruktážní přípravy specialistů, kteří zodpovídají za bojovou výzbroj letounů pod vedením odborníků ze Spojených států. Druhý den zaměstnání pokračovalo u 14. blogp v Pardubicích. S prezentací brigády vystoupil zástupce velitele brigády plk. gšt. Ing. Josef Burkoň, který objasnil úkoly brigády a její organizační strukturu. Dále seznámil příslušníky kurzu s úkoly přípravy a logistické podpory našich jednotek v misích. V praktické části zaměstnání bylo možno vidět moderní techniku a materiál, kterou brigáda disponuje. Dalším zařízením, se kterým se příslušníci kurzu seznámili, bylo Distribuční centrum. O úkolech a způsobech jejich plnění informoval náčelník Distribučního centra pplk. Ing. Jan Holčík, který poukázal zejména

na systém nákupu a distribuce techniky a materiálu pro útvary a zařízení AČR. Dále vysvětlil způsoby a možnosti zabezpečení jednotek v misích a úkolech distribučního centra vzhledem k technice a materiálu po splnění úkolů v misích. V závěrečném dni navštívil kurz Základnu oprav v Lázních Bohdaneč. Po úvodním vystoupení jejího velitele plk. Ing. Jána Babice seznámil příslušníky 21. KGŠ s problematikou oprav zástupce velitele Základny oprav pplk. Ing. Petr Hein. V rámci ukázky bylo možné vidět provádění oprav v zařízeních, kterými tato základna disponuje. Zaměstnání tohoto charakteru má pro příslušníky Kurzu generálního štábu svůj praktický význam, protože přispívá k objasnění problematiky a ověření získaných poznatků ze studia. Text a foto: pplk. Ing. Ján Frimmer (K-401/ÚOTS)

21. Kurz generálního štábu navštívil Slovensko

H

Hlavní náplní únorové cesty příslušníků kurzu k našim východním sousedům bylo seznámení se stavem výstavby Ozbrojených sil Slovenské republiky. Poznali blíže specifika a problémy na stupni Ministerstva obrany, Generálního štábu a reorganizace vojenského školství s programem do roku 2015. Dále byly projednávány problémy týkající se prosazování zákonných norem do budování profesionálních ozbrojených sil. Hlavní státní rádce Sekce obranného plánování a legislativy informoval přítomné o reformě vojenského školství na Sloven-

12

sku spojené se sloučením obou vojenských akademií v jednu vysokou vojenskou školu univerzitního typu. Příslušníci kurzu se také obeznámili s následnou výchovou vojenského profesionála po ukončení vysokoškolského studia. Samostatné vystoupení k problematice stávajících hrozeb měl pan Michael Roberts, britský velvyslanec Spojeného království Velké Británie na Slovensku. Studenti Kurzu generálního štábu získali také poznatky o aktuální situaci Ozbrojených sil Slovenské republiky, organizaci, personálním doplnění , a také s úkoly, které plní složky ozbrojených sil SR v zahraničních misích. Důležitá byla možnost porovnání struktury a obsahové náplně obdobných kurzů v obou republikách, výměna zkušeností a doplnění praktických poznatků pedagogického sboru Univerzity obrany (ÚOTS) ale i

studentů kurzu generálního štábu se svými kolegy – studenty i pedagogy. Velmi zajímavá byla myšlenka zařazování takzvaných VIP osob do výuky, tedy vystoupení příslušníků diplomatického sboru akreditovaného ve Slovenské republice (z USA, SRN, GB, Ruska, Číny atd.) jedenkrát týdně. Přínosem byla rovněž návštěva Památníku SNP v Bánské Bystrici a bojiště a památníku Háje u Liptovského Mikuláše. V mnoha ohledech pomohla studentům i pedagogům pochopit pohled na slovenskou historii. Cesta přispěla k rozšíření znalostí studentů Kurzu generálního štábu v oblastech, které se v některých případech bezprostředně dotýkají témat jejich závěrečných prací. Autor: pplk. Ing. Petr Ryp, K-401/ÚOTS Foto: pplk. Ing. Ján Frimmer, K-401/ÚOTS

PŘEDNÁŠKA

N

Na téma vojenského letectví

Na základě dlouhodobé spolupráce leteckých kateder FVT UO Brno s Leteckou fakultou Technické univerzity v Košicích byli v polovině března pozváni příslušníci TU Košice na přednáškový cyklus. V jeho rámci byly prezentovány některé problémy z oblasti letectví, které nepatří ke standardně přednášeným tématům a nelze je v rámci současných možností kateder na FVT ani systematicky rozvíjet. První přednáška proběhla pod záštitou plk. gš. Ing. M. Bauera v prostorách K-205 (za účasti studentů i pedagogického sboru kateder K-204, K-205). Doktor Hocko v ní seznámil účastníky s poměrně komplikovanou problematikou letecké legislativy a s činností organizací, které se na jejím rozvoji podílejí. Své vystoupení pojal nejen jako historický přehled vývoje leteckých předpisů, ale poměrně rozsáhle se věnoval i filozofii jejich vytváření a zavádění do praxe v současných podmínkách v celosvětovém měřítku a speciálně v našich zemích. Tento přístup nesporně umožnil posluchačům chápat současné letecké právní normy ve velmi širokém kontextu. Přednášku završil prezentací možností vzdělávání leteckého personálu na Technické univerzitě v Košicích včetně zkušeností se zaváděním letecké legislativy do pedagogického procesu zaměřeného na vzdělávání nových leteckých odborníků. Druhá přednáška Ing. Mariána Hocka, Ph.D., na téma Alternativní paliva leteckých lopatkových motorů proběhla následující den ráno v prostorách K-204 za hojné účasti studentů i pedagogického sboru Katedry letecké a raketové techniky. Přednášející se neomezil

pouze na vlastní experimenty v oblasti použití biopaliv v leteckých lopatkových motorech, ale objasnil také možnosti jejich použití v přímé souvislosti s nezbytnými změnami v koncepčním a konstrukčním uspořádání letadel. Právě připomenutí širších souvislostí využívání nových paliv s konstrukcí letadel a významnými provozními důsledky lze v uvedené přednášce hodnotit jako nejpřínosnější. V rámci vystoupení pak byly prezentovány výsledky a zkušenosti z dlouhodobých zkoušek používání biopaliva MERO v malém jednoproudovém motoru, získané na zkušebně leteckých motorů v Košicích. S třetím, velmi zajímavým tématem vystoupil Ing. Ján Piľa, Ph.D., který přítomné posluchače, tvořené převážně členy pedagogického sboru K-204, seznámil s problematikou využití různých kategorií bezpilotních prostředků (dále UAV) jak v armádě, tak v civilní oblasti. Svou pozornost přednášející věnoval zejména bouřlivě se rozvíjející oblasti UAV kategorie mini a mikro, naznačil řadu progresivních konstrukcí, pohonů a vybavení. V rámci svého vystoupení poukazoval nejen na přednosti jednotlivých typů bezpilotních prostředků, ale zdůraznil stále přetrvávající úskalí týkající se konstrukční a provozní praxe, dále legislativní problémy a v našich podmínkách pak zřejmě problém nejzávažnější, tj. otázku vývoje funkčního a spolehlivého systému automatického řízení. Posledním, ovšem neméně zajímavým vystoupením byla přednáška Ing. Karola Semráda, Ph.D., které se v prostorách K-204 zúčastnil převážně pedagogický sbor katedry, ale i někteří specialisté z jiných kateder FVT. Přednáška byla zaměřena na možnosti aplikace CAD/CAE systémů v letectví, ale i na možnosti a formy jejich zavádění do vzdělávacího procesu na TU v Košicích. Přednášející při svém vystoupení vycházel z dlouholetých zkušeností, které získal při

práci pro letecký a automobilový průmysl. Po celkovém úvodu přednášející přítomné seznámil s průřezem základních řešených problémů, na kterých se podílel. Jako vrchol byly rozebrány rozsáhlé úlohy výpočtu cyklické tepelné únavy disku plynové turbíny leteckého lopatkového motoru a tenkostěnná konstrukce s řadou výztuh, která se stala tématem dlouhé a přínosné diskuse všech přítomných. Přednášky všech tří pracovníků TU v Košicích byly pedagogickým sborem kateder K-204 a K-205 vyhodnoceny jako odborně velmi kvalitní, s vysokou informační hodnotou – a co je velmi důležité, obsahovaly také řadu prvků, které mohou přispět jak k rozvoji vědecké práce, tak ke zkvalitnění pedagogického procesu na leteckých katedrách Univerzity obrany. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že přednášky navázaly na dlouhou spolupráci mezi příslušníky Letecké fakulty Technické univerzity v Košicích a leteckých kateder Univerzity obrany. V minulém roce absolvovali podobné přednáškové turné v Košicích a v Žilině dva příslušníci Katedry letecké a raketové techniky. Jedná se o mjr. Ing. Slavomíra Meda, Ph.D., který přednášel o emisích leteckých lopatkových motorů, a npor. Ing. Jiřího Pečinky, Ph.D., který přednášel na téma problematiky výpočtu výkonů leteckých lopatkových motorů s užitím softwaru GasTurb. Také jejich přednáškám se dostalo vysokého odborného ocenění, což nás utvrzuje v domněnce, že tato forma spolupráce je velmi efektivní a přínosná pro obě zúčastněné strany a že vedle účastí na konferencích a rozvíjení spolupráce v pedagogické i vědecké oblasti je v ní třeba pokračovat. Text: mjr. Ing. Slavomír Med, Ph.D., doc. Ing. Miloslav Petrásek, CSc. Foto: mjr. Ing. Slavomír Med, Ph.D.

13

ZAHRANIČNÍ MISE

Vzpomínky na Afriku

M

Majorka MUDr. Martina Pokorná z Katedry všeobecného lékařství a urgentní medicíny Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany patří k těm, kteří byli na zahraniční mise vysláni již několikrát. Nejdříve to byl Afghánistán, kde působila po dobu tří měsíců jako lékařka 11. polní nemocnice na předměstí Kábulu. Poté strávila půl roku v Iráku jako praktická lékařka 7. polní nemocnice. Celý minulý rok pak prožila v roli vojenské pozorovatelky v Libérii. Naštěstí má ráda dobrodružství, poznávání a svou profesi, a tak dnes na všechny ty země vzpomíná ráda. Zejména ta poslední, odkud se vrátila před čtyřmi měsíci, je ještě v čerstvých vzpomínkách. Dělí se o ně s kolegy, se studenty i čtenáři. Začátkem dubna jste si v Hradci Králové povídala se studenty Fakulty vojenského zdravotnictví na téma vaší poslední mise. Besedu jste nazvala Krásná a záludná aneb postřehy z Afriky. Jaká vlastně Libérie doopravdy je?

Je skutečně krásná a záludná, výbušná a nebezpečná, překvapující a nepochopitelná, pokořující i povznášející. Každá z těchto charakteristik by však zasloužila delší povídání. Vaše africká mise byla od těch předchozích jiná v tom, že tentokrát jste byla vyslána jako pozorovatelka OSN. Obecně lze říci, že vojenský pozorovatel je neozbrojeným členem mnohonárodnostního týmu v rámci vojenské části mírové mise. Nejčastěji se jedná o monitorování politické, vojenské a bezpečnostní situace v oblasti ozbrojeného konfliktu. Samozřejmě jeho hlavní úkoly závisí na mandátu a charakteru konkrétní mise. V našem případě se jednalo o zemi, která byla 15 let zmítána občanskou válkou a nyní tu jednotky OSN dohlížejí pátým rokem na křehké příměří a postupnou stabilizaci v zemi. Co bylo vaší hlavní náplní? Dá se říci, že naší hlavní náplní bylo patrolování, získávání informací a jejich předávání formou pravidelných hlášení. Byla nutná absolutní nestrannost a aktivní přístup při zprostředkovávání řešení sporů mírovou cestou, přičemž jsme se aktivně podíleli na spolupráci s vládními i nevládními humanitárními organizacemi působícími v Libérii. Na okraj si dovolím zdůraznit, že vojenský

14

pozorovatel musí být i velmi dobrým řidičem off-roadu ve ztížených podmínkách a musí si umět poradit s malými technickými závadami, neboť je mnohdy závislý pouze na svých schopnostech a na schopnostech svého kolegy. Jaké konkrétní úkoly jste například plnila? Každý člen týmu je odpovědný za určitou oblast, která vedle práce vojenského pozorovatele přispívá k fungování týmu. Z mé osoby se časem stal zkušený personalista a neoficiálně lékař týmu. Vzhledem ke své profesi jsem byla zodpovědná za získávání specifických informací týkajících se dostupnosti a úrovně zdravotní péče v oblasti naší AOR (Area of Responsibility), spolupracovala jsem s představiteli klinik a spádové nemocnice a zároveň s pracovníky nevládních organizací působících na našem území, zejména Save of Children, Medecines sans frontiere, ARC. Ve svém volném čase jsem fungovala s MUDr. Mosesem z Nigérie jako druhý praktický lékař v místní nemocnici v Kakatě, kde jsem získala skvělou příležitost seznámit se s operativou v nestandardním prostředí, s diagnostikou a léčbou tropických onemocnění. Během této doby jsem musela obdivovat flexibilitu a kreativitu místního zdravotnického personálu vzhledem k podmínkách jejich činnosti. Jak jste se na africkou misi připravovala? Prvním krokem bylo absolvování třítýdenního kurzu vojenských pozorovatelů ve Vyškově. Tento kurz, který jsem absolvovala na přelomu května a června 2006, zahrnoval kromě teoretické části zejména náročný praktický výcvik, kdy jsme si doslova na vlastní kůži prožívali nejrůznější situace,

ZAHRANIČNÍ MISE které nás mohou během našeho působení v misi potkat, od celkem mírumilovného zjišťování informací, přes vyjednávání, účast na odzbrojovacím procesu a vedení a organizaci mírové konference až k přepadení během improvizovaného patrolování. Dnes s odstupem několika měsíců musím s uznáním přiznat, že tento kurz byl veden a organizován skutečnými odborníky a ani jedinou hodinu nelze pokládat za ztracenou. Absolvováním tohoto kurzu jsem splnila jednu z podmínek, které vojenský pozorovatel musí splňovat. Dalšími požadavky jsou odborná a jazyková způsobilost, potřebná vojenská praxe, hodnost kapitána či majora, dobrá fyzická kondice, odolná psychika, výborný zdravotní stav, morální bezúhonnost a řidičský průkaz. Poté co mi bylo oznámeno místo mého ročního působení, jsem prošla očkovacím maratonem, materiálovým vybavováním a uspořádala si osobní a profesní záležitosti. Pak již jen čekal ten rozhodující krok do neznáma. Vycházela jste s místním obyvatelstvem, které bylo pro vás důležitým zdrojem potřebných informací? Neměla jste obavu o svou bezpečnost? Kdo nemá sám strach, hazarduje s životy druhých. Vzhledem k tomu, že naší jedinou zbraní byla schopnost dorozumět se, což zpočátku vzhledem k odlišnosti africké angličtiny nebylo jednoduché, dále schopnost odhadu situace a empatie, snaha o spolupráci – a v neposlední řadě jsme byli i viditelnými představiteli mise –, nesetkala jsem se až na několik výjimek s velkými problémy ze strany místních obyvatel. Avšak bez těchto schopností, bez akceptace toho, že my jsme pouze dočasnými návštěvníky, a určité dávky pokory k léta zavedeným principům a tradicím, lze se snadno dostat do problémů. Spíše bych řekla, že naše přítomnost byla vnímána místním obyvatelstvem jako konkrétní doklad mezinárodního zájmu o další vývoj v Libérii a určité záruky bezpečnosti a podpory rozvoje infrastruktury této země. A z toho plynula snaha i z jejich strany o dobrou spolupráci.

Chtěla byste se do Libérie někdy vrátit? Nejsem člověk, který se rád vrací na předchozí místa. Vztah, který vás k určitému místu poutá, je plný emocí, prožitých situací, přátel, kteří jsou teď a tady – a to se již nemusí opakovat. Netvrdím však, že bych se do Libérie nechtěla vrátit. Pokud vás jednou Afrika chytne, již vás nepustí. Je to jiný, krásný a zároveň nebezpečný kraj. Vaše zážitky z části afrického kontinentu stále doznívají a vy se o ně různě dělíte. Máte spoustu zajímavých zážitků, krásných fotek a dar slova. Nehodláte napsat nějaké memoáry? To jste mě pobavila… Ale na druhou stranu nejste první, kdo mi pokládá tuto otázku. Zřejmě nad ní budu muset popřemýšlet. Máte ještě ambice vycestovat na další misi? Osobně tvrdím: „Nikdy neříkej nikdy.“ Všechny mé cesty byly jakousi neplánovanou přihrávkou osudu, za kterou jsem velmi vděčná. Každá mise je jiná, každá

mise vás obohatí jiným způsobem a život je výzvou, tak proč případnou výzvu nepřijmout? Ptala se: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: archiv mjr. MUDr. Martina Pokorná

Netajíte se tím, že vám tato rozporuplná země učarovala. Co vás na ní nejvíce fascinovalo? Je těžké blíže specifikovat, co mě na Libérii nejvíce učarovalo. Je to vzpomínka, která vám utkví trvale v paměti, kterou však nedokážete vnímat rozumem, ale citem. Žít v této zemi, bydlet společně s místními obyvateli v jedné vesnici, trávit společné večery povídáním, neboť elektřina je luxusem, který není vždy dosažitelný, uvědomění si skutečných potřeb a ceny lidského života, žití v bohatém a rozmanitém světě zvířat a rostlin pod tropickým sluncem, kde teploty neklesají pod 25 stupňů Celsia… Je potřeba cokoliv více dodávat?

15

STUDENTI

Kvestor versus studenti

J

Již téměř pravidelně si kvestor Univerzity obrany plk. Ing. Jiří Durec zve zástupce studentů ze všech fakult a ročníků, aby spolu v přátelské, a místy veselé diskusi, probrali vážné i méně závažné problémy a připomínky ze všech oblastí studentského života. Jedno březnové úterní odpoledne se tak sešlo v kvestorově pracovně dvanáct studentů, představitelé vnitřní správy, prorektor pro studijní a pedagogickou činnost a náčelník oddělení vnějších vztahů.

Nejdříve kvestor informoval o všech bodech, které se od poslední schůzky podařilo vyřešit, nebo v jakém stavu řešení se právě nachází. V další části pak vystupovali jed-

notliví zástupci, aby předkládali své náměty k řešení. Pan kvestor si poctivě všechny připomínky zapsal, na některé rovnou odpovídal a vysvětloval, jak se daná věc dá řešit, nebo proč se řešit nedá. Některé dílčí připomínky delegoval i na přítomné zástupce vnitřní správy. S podrobnými zápisy besed se studenti mohou seznámit na studijním intranetu UO. O tom, že jsou tato jednání přínosná, nemůže být pochyb, protože výsledky a splněné požadavky studentů jsou více, či méně viditelné ve škole i na kolejích. Podařilo se nám zjistit, že vyřizování a zařizování všech našich přání panu kvestorovi zabere více jak čtrnáct dní v průběhu normální denní pracovní činnosti, za což mu patří náš dík a přání trpělivosti, neboť naše přání budou nekonečná.:) Text: pprap. Pavel Titěra, pprap. Šárka Hessová Foto: pprap. Pavel Titěra

Setkání generací ací

V

Ve středu 19. března se setkali studenti, kteří měli zájem vyslechnout si něco málo o naší historii z období druhé světové války od očitých svědků, se zástupci organizací Společnosti Ludvíka Svobody a Českého svazu bojovníků za svobodu. Velení školního praporu FVT spolu s odborným garantem setkání rektorem Vysoké školy Karla Engliše, doc. PhDr. Ladislavem Zapletalem, CSc. připravili besedu, na které se tak setkaly tři generace. Po vzájemném uvítání vyslechla devítka studentů z prvních a druhých ročníků řadu působivých svědectví a názorů, ale také podmětů k přemýšlení. Paní Mája Dočkalová, předsedkyně brněnské organizace Společnosti Ludvíka Svobody, kterou vzápětí stručně představila, upozornila ve svém vyprávění na nelehkou úlohu žen v armádě nejen v obou světových válkách. Popřála dnešním vojákyním pevnou vůli, trpělivost a odvahu. Stejně tak představila Český svaz bojovníků za svobodu jeho předsedkyně Irena Ma-

tyášková a ve svém odkaze zmínila například brněnské Kounicovy koleje a jejich smutnou úlohu v průběhu 2. světové války. Za střední generaci promluvil pplk. Ing. Jiří Odehnal a zdůraznil význam podobných setkání, jež přináší možnost sdílení zkušeností starších generací s mladými příslušníky

Winter Survival 2008 ve fotografiích Během dubna byla k vidění ve foyer budovy Fakulty ekonomiky a managementu na Kounicově 44 výstava fotografií z mezinárodního mistrovství AČR v přírodním víceboji Winter Survival 2008. Autoři fotografií Ing. Jiří Pařízek, CSc. a Dr. Pavel Pazdera zachytili na snímcích atmosféru čtyřdenního závodu v drsných podmínkách jesenických hor. Výstava byla jakousi reminiscencí letošního čtrnáctého ročníku soutěže Winter Survival, ve kterém měla Uni-

16

verzita obrany svůj hlavní podíl v roli spolupořadatele. Oba autoři fotografií chronologicky zachytili průběh zimního závodu, který se uskutečnil na přelomu měsíce ledna a února. Z prohlídky výstavy si tak lze udělat o letošním ročníku vytrvalostního víceboje ucelenou představu. Text: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: archiv UO

armády. Spolu s docentem Zapletalem pak ocenili zájem studentů o tato setkání. Ačkoliv studenti spíše vděčně naslouchali, rádi by všichni zúčastnění z těchto besed udělali příjemnou tradici. Text a foto: pprap. Pavel Titěra

SPORT

S

Jan Čáslavský se učí někdy v tramvaji

Student prvního ročníku Fakulty ekonomiky a managementu Jan Čáslavský svůj volný čas tráví většinou na tanečním parketu. Věnuje se totiž tanečnímu sportu a již od svých sedmnácti úspěšně reprezentuje Taneční klub Akademik UO. Za tu dobu získal na soutěžích řadu úspěšných ocenění. Jeho cesta k tančení vedla velmi netypicky – přes krasobruslení. Dnes reprezentuje svůj klub s mladinkou partnerkou Simonou Pokorovou v kategorii B a usilují o získaní bodů pro postup do kategorie A. Jak jste se dostal k sportovnímu tanci? Původně jsem se věnoval krasobruslení, ale po těžkém úraze jsem musel stadion opustit a brusle pověsit na hřebík. Chtěl jsem však sportovat dál, a tak jsem se obrátil na pana Jozefa Rosypku, který s manželkou vede Taneční klub Akademik a zkusil jsem tančit. Už po dvou trénincích se mi to zalíbilo. Které z tanců máte nejraději? Z latinsko-amerických tanců, které mám raději než standardní, se mi líbí rumba a jive. Jsou to přece jenom divočejší a smyslnější tance a mohu v nich uplatnit svůj temperament. Jak často trénujete? Trénuji pětkrát týdně po dvou hodinách, z toho osm hodin trávím na tanečním parketu a dvě hodiny posilováním, speaningem a cvičením na balónech. Již rok a půl tančíte se Simonou Pokorovou. Jak se vám s ní spolupracuje? Tančit jsme začali od září předminulého roku a tehdy jí bylo deset let. Má obrovskou vůli trénovat a dávat do tance všechno. Ví, jaké má své cíle a jde si tvrdě za nimi, což obdivuji. Oproti ostatním párům máme se Simonou díky její váze výhodu – na parketě můžeme předvádět i akrobatičtější prvky, které jsou pro oko diváka zajímavější. Kterých ocenění či vítězství si nejvíce považujete? To je komplikovanější. Každý víkend jsou na mnoha místech republiky soutěže v tanečním sportu a my si z nich vybíráme. Na každé té soutěži se sbírají body na základě čeho se posouváme do vyšší třídy. Už nám chybí jen pár bodů na postup do třídy A, což je druhá nejvyšší třída. Radost mám z vítězství z prosincové soutěžě Otevřené mistrovství Brna.

každé volné chvíle, učím se třeba i v tramvaji cestou na trénink. Doporučoval byste sportovní tanec? Určitě, protože oproti jiným sportům má spoustu výhod. Neprší vám na hlavu, nemusíte mrznout, trénujete v pohodě. Když si vezmete například krasobruslení, kterému jsem se věnoval předtím: ve srovnání s tancem bylo tvrdou rasovinou, kde jsem se potkal se spoustou ošklivých zranění, které vás u tance potkají jen stěží. Ptala se: Mgr. Zdeňka Dubová Foto: Mgr. Zdeňka Dubová, archiv Jan Čáslavský Na jakou soutěž se chystáte nyní? Všechny naše cíle směřují k celostátní soutěži sportovního tance Jarní kvítek, který se bude konat 18. května v Brně. Pořádá ji taneční klub Akademik v klubu UO. Čeho byste chtěl jako sportovní tanečník dosáhnout? Pro každého tanečníka je nejvyšší metou dosažení třídy M. Chtěl bych také úspěšně reprezentovat TK Akademik UO, Univerzitu obrany a Českou republiku. Jak berou vaši kolegové na univerzitě tuto vaši sportovní aktivitu. Je to spíše obdiv nebo si vás dobírají? Pohledy na tanec bývají rozporuplné. Kdo to nezná, často si představuje pouze poskakování po parketu, ale ona je to velká dřina. Někteří kolegové mě obdivují a berou vážně, se špatnými ohlasy jsem se zatím nesetkal. Tréninky zaberou zřejmě dost času, jak se vám daří skloubit se studiem? Je to velmi těžké. Důležité je správné rozdělení času mezi školou a tancem. Využívám

TENISTÉ POSTUPUJÍ Tenisovému družstvu působícímu na naší univerzitě se konečně po několika letech snažení podařilo postoupit do vyšší soutěže. Klíčovým byl výsledek loňského zápasu proti vysoce favorizovanému mužstvu BLTC Brno B, kdy náš tým dokázal zvítězit 5:4. Rozhodující bod získal v mužské čtyřhře pár Koch-Závodný. Nyní bude družstvo pod vedením Pavla Kocha a jeho zástupce, kapitána Jana

Hodického, nastupovat ve 2. třídě krajské soutěže. Vedení tenisového oddílu se rozhodlo dále podporovat rozvoj tenisu na Univerzitě obrany, a tak založilo i tým B. Letošní tenisovou sezónu se tedy můžeme těšit nejen na výsledky týmu A, ale i nově vytvořeného týmu B. Text: kpt. Jan Hodický, K-209 předseda tenisového oddílu UO Brno

17

K U LT U R A

Vojenský profesionál v měnícím se světě 21. století Počátek nového století není jen začátkem nového časového období v dějinách české společnosti a její armády, ale skutečným počátkem rodícím novou kvalitu života občanského i odborného – vojenského. Aktuálními se stávají otázky: Kdo je to vojenský profesionál? Jaký má být? Jak jej připravit a vycvičit pro vzorné plnění služebních povinností v nových podmínkách vedení válek v informačním věku? Položené otázky stojí dlouhodobě v pozadí výzkumného záměru Fakulty ekonomiky a managementu. Vydaná publikace je jedním z kolektivních autor-

ských počinů dokládajících nezastupitelnost sociálních a humanitních věd a jejich výsledků při přípravě vojenských profesionálů AČR a současně demonstrující šíři i hloubku společenskovědního záběru. Jedenadvacet samostatných statí je uspořádáno do čtyř tématických celků – kapitol. První z nich – Historie a formování dějinného povědomí obsahuje studie historiků Katedry sociálních věd a práva z období první republiky a první světové války a po převratu v únoru 1948. Do druhé části, která byla editory nazvána Sociální kompetence a jejich formování, byly zařazeny texty z oborů psychologie, pedagogiky, řízení lidských zdrojů, sociologie, práva, filosofie a etiky stávajících příslušníků Katedry sociálních věd a práva

Profesor Popelínský vydal dvanáctou knihu Emeritní profesor Univerzity obrany Lubomír Popelínský pokřtil 26. března v knihkupectví Dobrovský v Galerii Vaňkovka svou novou knihu Plamen – zrození českého kanonu. Autogramiádu zahájil děkan Fakulty vojenských technologií plk. prof. Ing. Zdeněk Vintr, CSc., který vyzvedl osobnost autora a jeho tvůrčí schopnosti a ocenil význam tohoto díla. Lubomír Popelínský, prof. Ing., DrSc., dr. h. c., poděkoval za podporu Katedry zbraní a munice UO, bez jejíchž podpory by nová knížka Plamen nevznikla. Vernisáže se zúčastnil také vedoucí katedry K-201 plk. doc. Ing. Róbert Jankových, CSc., který se netajil obdivem k činorodosti,

důslednosti a cílevědomosti skoro sedmasedmdesátiletého profesora, který dodnes vypomáhá na Katedře zbraní a munice Univerzity obrany v Brně, kde ještě před dvěma lety pracoval jako pedagog. Již dvanáctá kniha tohoto známého konstruktéra je tentokrát o vojenských letounech z poslední doby. Zachytil v ní historii vývoje automatického kanonu pro letoun L-159, umístěného v podvěsném kontejneru pod trupem a křídly lehkého bojového letounu. Píše v ní o všech možných zkouškách i o vývoji kanonu až po jeho zavedení do výzbroje letectva Armády ČR. „Víte, šlo mi o to, že nám sice ze zahraničí podobná technika byla nabízena, ale pro tak lehký letoun byla absolutně nevhodná,“ komentuje svůj počin emeritní profesor, se kterým jsme přinesli rozhovor v březnovém čísle. Text: Mgr. Zdeňka Dubová

Mezinárodní humanitární právo V závěru loňského roku se ke čtenářům (a hlavně studentům) dostala kniha s názvem Mezinárodní humanitární právo autora JUDr. Jiřího FUCHSE. Uvedená kniha je primárně určena jako vysokoškolská učebnice (nejen) pro studenty Univerzity obrany. Autor působí na katedře sociálních věd a práva Fakulty ekonomiky a managementu UO a dlouhodobě se zabývá problematikou mezinárodního práva veřejného. Tato publikace uceleným způsobem pojednává o samostatné, velmi významné oblasti mezinárodního práva. V české právní literatuře je to první kniha, která se zabývá pouze humanitárním právem. Učebnice je určena pro poučené čtenáře, vyžaduje určitou míru znalostí obecného mezinárodního práva veřejného. Jak sám autor definuje mezinárodní humanitární právo? „Mezinárodním huma-

18

nitárním právem se rozumí soubor norem mezinárodního práva veřejného, které upravují vedení ozbrojených konfliktů s cílem zmírnit utrpení a omezit materiální škody či jiné negativní dopady, které tyto konflikty způsobují.“ Učebnice je velmi přehledně rozdělena do sedmi hlav, jež se dále dělí na kapitoly. Čtenáři v ní najdou odpovědi na téměř všechny otázky, které je v souvislosti s právní regulací ozbrojených konfliktů napadnou. Autor vycházel z velkého množství převážně zahraniční literatury, jejíž seznam je přehledně uveden na konci knihy. Na celkem 230 stranách textu je také velké množství příkladů z mezinárodněprávní praxe. Publikace je určena prioritně studentům Univerzity obrany či studentům právnických fakult. Stejně tak by ale neměla chybět v knihovničkách armádních velitelů všech stupňů a jejich právních poradců. Knihu vydal AVIS a celý náklad je k dispozici na Univerzitě obrany. Máte-li zájem o tuto výjimečnou publikaci, můžete si ji objednat u dr. Pavla Pazdery, tel. 442 636. Text: pplk. Tomáš Zbořil

se záměrem poukázat na nové trendy v požadavcích na vojáky – budoucí velitele. Třetí část je věnována Distanční formě vzdělávání vojenských profesionálů rozvíjené Katedrou ekonometrie. Centrum jazykové přípravy seznamuje s některými výsledky v oblasti jazykového vzdělávání a didaktiky jazyka ve čtvrté kapitole: Jazyková příprava vojenských profesionálů. Publikace je využitelná jak pro vojenskou veřejnost, např. pro koncipování přípravy a výcviku budoucích vojenských profesionálů, tak i veřejnost civilní. Text: Ivana Nekvapilová

Kam za kulturou Opera Národního divadla uvádí repertoárové kusy jako ( 7. 5.) divácky oblíbeného Nabucca. Raymonda Alexandra Glazunova v choreografii Jaroslava Slavického (9. 5.) je romantickou barvitou podívanou. Leoncavallovy Komedianti (4. a 10. 5.) režijně propojeni s Pucciniho aktovkou Gianni Schicci Ondřejem Havelkou jsou divácky vděčným zážitkem navazujícím na jeho režijní úspěch v Prodané nevěstě. Wagnerův Tannhauser v obnovené premiéře (18. 5.) slibuje být zajímavou inscenací už vzhledem k tomu, že má jednu (17. 5.) reprízu a hned následuje (19. 5.) derniéra. Z hostujících souborů vystoupí (3. 5.) po letech v Brně v Janáčkově divadle legendární slovenský soubor Lúčnica. V letech našeho společného státu byl špičkovým vývozním artiklem propagujícím folklor Československa ve světě. Durrenmattova Návštěva staré dámy (17. 5.) v Mahenově divadle je aktuální příběh o moci peněz v rukou jedince bez zábran a Dumasova Královna Margot (22. 5.) v režii Zdenka Plachého s podtitulem Bartolomějská noc je ne příliš podařeným pokusem přitáhnout svou tématikou diváky. Komedie Hugo von Hofmannstahla Škola manželů v (15. 5.) je uvedením slovníkového titulu ceněného dramatika začátku 20. století a proslaveného libretisty oper Richarda Strausse. Můj Nestroy Petera Turiniho (2. a 23. 5.) je ukázkou soudobé rakouské divadelní produkce navazující na inscenace Petera Shaffera. U obou autorů je předlohou životní příběh historické osoby. U Turriniho dramatik Nestroy u Shaffera Mozart a Salieri. Goldoniho Náměstíčko (9. a 19. 5.) je časově posunuto režisérem Romanem Groszmannem z 18. století do Florencie roku 1990 kde probíhá Mistrovství světa ve fotbale a svou aktualizací zaujme. . G-studio na Kounicově uvede (5. 5.) v podání souboru Slawjena Divanovelu s podtitulem aneb Amorovo dědictví. Současně proběhne odborná diskuse na téma telenovela a současnost. Další témata Mexická divanonovela dále Velmi křehká ordinace v ulici vedle růžové pojišťovny. Jak čtenář zajisté pochopil jedná se o parodii na současnou pokleslou televizní tvorbu. Text: Dr. Vít Pospíšil

Veletržní okénko C o n a b í z í v ý s t av i š t ě v k v ě t nu

Ochrana obyvatelstva a životní prostředí V květnu se budou na výstavišti řešit dvě hrozby 21. století. Bezpečnost obyvatelstva bude od 13. do 16. května na programu mezinárodních veletrhů požární a bezpečnostní techniky a služeb Pyros/Iset a prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí Interprotec. Hlavním tématem veletrhu Pyros/Iset bude konference na téma Ochrana obyvatelstva konaná pod záštitou ministra vnitra ČR, ministra práce a sociálních věcí ČR a generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR. V programovém výboru jsou zastoupeny vysoké školy ze Slovenska, Polska, Ruska a Kazachstánu. Z vojenských vysokých škol je to slovenská Akadémia ozbrojených sil z Liptovského Mikuláše a hlavní úlohu hraje Univerzita obrany z Brna. V mezinárodním programovém výboru je zastoupena rektorem brig. gen. prof. Ing. Rudolfem Urbanem, CSc., plk. Ing. Miroslavem Šuhajem, Ph. D. a doc. Ing. Rudolfem Horákem, CSc., který je vedoucím manažerem konference. Témata jsou atraktivní. Panel: Krizové plánování a řízení ochrany společnosti v sektorech energetiky, vodního hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotní péče, dopravy a životního prostředí. Panel: Způsoby a prostředky k ochraně osob a majetku pro zvládání mimořádných událostí jako jsou: nákaza osob, zvířat a rostlin, exploze a požáry, technogenní havárie, organizovaný zločin a terorizmus. Na panel Ochrana komunikačních a informačních systémů budou navazovat vystavující firmy jako Iset Siemens, Jablotron a Radon. Interprotec bude mít jedno z témat Uplatnění ergonomie v prevenci pracovních rizik na 3. ergonomické konferenci. Sortiment vystavujících firem odpovídá tématu

konference. Výrobci vojenské a policejní obuvi Probos Slavičín a Flexico Zlín spolupracují s vystavovatelem Proteching B Zlín, jehož speciální vložky řeší pevné podepření klenby nohy a potíže vyplývající se snížené klenby nebo ploché nohy. Díky narůstající dopravě od poloviny 20. století se v populaci tyto patologické změny šíří a každý postižený zná bolesti nohou při dálkových pochodech a dlouhém stání. Druhou hrozbou 21. století je nedostatek vody. V současné době nemá přístup ke kvalitní pitné vodě 1,1 miliarda lidí z toho 65 % v Asii a 27 % v Africe a 2,4 miliardy nemá zajištěno čištění odpadních vod. Připočítáme li oteplení planety, pak prognózy zpravodajských služeb předpovídající války o vodu, jsou víc než pravděpodobné. Od 20. do 22. května se touto problematikou bude zabývat mezinárodní vodohospodářská výstava Vodovody-Kanalizace souběžně s mezinárodním veletrhem techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno. Dr. Vít Pospíšil Lístky na veletrh Studenti, uvedené veletrhy můžete zdarma navštívit; jak? Nejpozději 7 dní před zahájením veletrhu (pozdější objednávky nebudou vyřízeny) si musíte u paní Jarmily Klučkové (Kounicova 65, kancelář 112 ve 3. – rektorském – patře), telefonicky na 442732 anebo e-mailem na adresu [email protected] – což doporučujeme – objednat jmenovitě potřebný počet vstupenek. Nezapomeňte uvést hodnosti, učební skupinu a kdo si lístky přijde vyzvednout (jeden vyzvedávající maximálně 10 lístků nebo pro jednu učební skupinu).

Každý viděl film Černí baroni a v něm nezapomenutelnou postavu majora Halušky, zvaného Terazky („Čo bolo, to bolo, terazky som majorom“), ztělesněného Pavlem Landovským. Málokdo však ví, že major Terazky vystupuje výslovně v pěti dílech třináctidílného seriálu Miloslava Švandrlíka: 1. Černí baroni, 2. Říkali mu Terazky, 3. Pět sekyr poručíka Hamáčka, 4. Lásky Černého barona, 5. Kam to kráčíš, Kefalíne? 6. Růžové sny pilného hňupa, 7. Černí baroni po čtyřiceti letech, 8. Černí baroni těsně před kremací, 9. Stoletý major Terazky (Praha 2004), 10. Černý baron od Botiče aneb Miloslav Švandrlík o sobě, 11. Terazky na Hrad, 12. Terazkyho poslední džob., l3. Terazky v tunelu. V 9. dílu Terazky spatří v regionálním deníku TV stoletého bývalého velitele hasičů a posteskne si, že ho do televize nepozvou také. Pétépák Svojsík však majora přesvědčí, aby si ke svým devadesáti letům deset let přidal, tj. vydával se za stoletého, že se tak se do TV rovněž dostane. A tak si tedy Terazky chce 16. srpna obléci uniformu a prohlásit se prvním stoletým majorem v NATO. Přijít oslavit ho mají Kefalín, beznohý kulak Josef Vata na vozíčku vezeném poručíkem Hamáčkem, učitel Anpoš a bývalý politruk Troník. Vše však dopadne jinak, neboť vdovec Terazky potká náhodou svou někdejší lásku Moniku Turcovou, manželku gen. Mandela. Ubere si deset let a chlubí se svou „mužnou silou“. A začnou žít na hromádce k pobouření obou rodin. Oslava „stoletého“ Terazkyho tak padne. Troník ale oběma nabídne, že je vezme první kosmickou lodí do vesmíru. Načež Terazky prohlásí: „Terazky budem kosmonaut.“ Příhod je ovšem v románu mnohem víc. Vše je napsáno lehkým perem a drsnou vojenskou mluvou. Plk. v. v. doc. PhDr. Jiří Sedlák, CSc.

KO M I K S

19

HISTORIE

BRNĚNSKÉ VOJENSKÉ OSOBNOSTI

Ruský legionář a pozdější armádní generál Ludvík Krejčí (Dokončení z minulého čísla)

Brněnský rodák Ludvík Krejčí vstoupil po dvouměsíčním rumunském a ruském zajetí 7. července 1917 do československých legií v Rusku a byl zařazen do vznikajícího 5. střeleckého pluku „Pražského“ a poslán do důstojnického kurzu v Borispolu. Po absolvování kurzu mu byla udělena 18. srpna hodnost kapitána a byl přeložen k 6. střeleckému pluku „Hanáckému“, který byl dislokován v Pirjatinu. Zde se stal nejprve zástupcem velitele I. praporu pluku a 25. října se stal velitelem 9. roty a zároveň zástupcem velitele III. praporu pluku. Nakonec skončil jako velitel jmenovaného pluku a svoje první vavříny získal v legendární bitvě u Bachmače. Po bolševickém převratu došlo k dohodě mezi novými ruskými vládci a vedením legií o jejich přesunu přes Vladivostok do Francie. Rakousko–uherský a německý postup vojsk na Ukrajině v únoru 1918 tento plán jenom urychlil. K první srážce mezi legionáři a Němci došlo již 25. února u Korostyševa a ve dnech 8. až 13. března proběhla bitva u Bachmače. Zde Ludvík Krejčí velel severnímu úseku fronty a podařilo se mu udržet železniční uzel až do průjezdu posledního československého transportu. V květnu 1918 byly transporty čs. legií napadeny bolševiky, kteří měli podle smlouvy s Němci zabránit cestě našich legionářů na frontu do Francie. Tím začala sibiřská anabáze a ochrana transibiřské magistrály. Příslušníci „Hanáckého“ pluku se vyznamenali v bojích o Marjanovku, obsadili Omsk a další města. Krejčí byl postaven do čela vojsk na kungurské frontě a 27. srpna povýšen do hodnosti podplukovníka. Podařilo se obsadit železniční stanice mezi Jekatěrinburgem a Kungurem a vyčistit přilehlá území od bolševických band. K 22. říjnu 1918 převzal L. Krejčí velení 6. střeleckého pluku a 1. prosince byl povýšen na plukovníka. Stal se velitelem 2. stře-

20

lecké divize a po evakuaci Irkutska v lednu 1920 byl jmenován velitelem zadního voje odjíždějících jednotek čs. legií do Vladivostoku. Dne 26. dubna 1920 se společně se štábem 2. střelecké divize a příslušníky 6. střeleckého pluku nalodil na loď President Grand. Cesta do vlasti vedla přes Singapur, Suez a Terst. Do vlasti se vrátil 18. června a již 23. července 1920 byl jmenován velitelem 6. pěší divize v Brně v hodnosti plukovníka. Během dvacátých let vystudoval informační kurs pro generály v Praze a Versailles a Vysokou válečnou školu v Paříži. Také byl povýšen na brigádního generála a později divizního. Velel 4. pěší divizi v Hradci Králové a do listopadu 1933 byl zemským velitelem v Košicích. V prosinci toho roku byl jmenován náčelníkem štábu československé branné moci a v následujícím roce dosáhl hodnosti armádního generála. Věnoval se posílení armády a budování pohraničního opevnění proti Německu. Po vyhlášení mobilizace byl presidentem republiky jmenován hlavním velitelem válečné armády. Po zradě západních spojenců a přijmutí Mnichovského diktátu se odmítl podílet na převzetí politické moci armádou a splnil rozkaz presidenta republiky Dr. E. Beneše o přijmutí diktátu a následné demobilizaci armády. Poté se vrátil do čela hlavního štábu armády, ale na nátlak německé diplomacie byl 1. března odvolán z funkce a po okupaci českých zemí Německem pensionován. Nejprve žil v Praze pod dohledem německé tajné policie a pro svoji všeobecnou známost se nemohl zapojit do odboje. Na jaře 1941 byl donucen se odstěhovat do Jablonného nad Orlicí. Zde byl v říjnu 1941 zatčen Gestapem pro údajnou odbojovou činnost v tzv. skupině „prstýnkářů“. V červenci 1942 byl propuštěn pro nedostatek důkazů i když se všeobecně počítalo s jeho popravou. Jedním z důvodu byla možná jeho všeobecná známost jako velitele bývalé čs. armády a přímluva za jeho propuštění od protektorátního presidenta Dr. Emila Háchy. Do konce války žil pod policejním dohledem. Po osvobození byl sice zařazen do armády, ale ne v odpovídající funkci a 1. února 1947 byl poslán do výslužby. Po únorovém převzetí moci komunisty byl šikanován za údajnou malou činnost v odboji. Dle jeho vyjádření mu komunisté nemohli odpustit, že jej Němci nepopravili. Vše vyvrcholilo 6. července 1950 jeho degradací na vojína v záloze a 31. května 1953 i odebráním penze. Musel pracovat jako pomocný dělník a k jeho rehabilitaci nedošlo ani koncem šedesátých let dvacátého století. Zemřel v úplném zapomnění 9. února 1972. V roce 1990 byl plně rehabilitován a zároveň mu byla vrácena generálská hodnost.

Armádní generál Ludvík Krejčí a brigádní generál Otakar Zahálka při slavnostním jmenování důstojníků vojenské akademie v Hranicích na Moravě roku 1938, archiv historického odd. Moravského zemského muzea. Během své vojenské kariéry obdržel armádní generál Ludvík Krejčí tato vyznamenání: Rakousko–Uhersko: Vojenská záslužná medaile Militär Verdiestmedaile (Signum Ladusis), bronzová a poté stříbrná na válečné stuze - Železný záslužný kříž 1916. Československo: Československý válečný kříž 1918 se dvěma lipovými ratolestmi, Řád Sokola s meči, Medaile Jana Žižky z Trocnova 2. stupně, Československá revoluční medaile 1914-1918 se štítkem Bachmač a číslem “6”, Československá medaile Vítězství 1918, Bachmačská pamětní medaile, Pamětní medaile 6. střeleckého pluku ruských legií “Hanáckého”, Řád Národních střeleckých gard Karla IV. I.třídy s hvězdou. Belgie: Medaile Vítězství 1918. Čína: Řád Jaspisu. Francie: Velkodůstojník Čestné legie, Důstojník Čestné legie, Rytíř Čestné legie, Válečný kříž 1914-1918 se dvěma palmovými ratolestmi , Medaile za chrabrost. Itálie: Řád Italské koruny III. třídy. Jugoslávie: Řád Jugoslávské koruny I. třídy. Rumunsko: Řád Rumunské hvězdy s meči I. třídy, Zlatá dvorní medaile krále Carola. Rusko: Řád svatého Vladimíra s meči a stuhou IV. třídy. Řecko: Řád Jiřího I., I. třídy. Velká Británie: Řád za vynikající službu DSO. Vlastimil Schildberger, ml. V roce 1998 byl armádní generál Ludvík Krejčí navržen na udělení Řádu Bílého lva in memoriam. Přes doporučení Statutárního města Brna a městské části Brno-Tuřany, Armády české republiky a občanských sdružení klubů vojenské historie nebyl řád Komisí pro udělení státních vyznamenání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR udělen.

Soutěžní křížovka o DVD!

Perličky ze školy. Tatínek říkal, že celá naše rodina byla u moře opálená, . . .

Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. května 2008. Písemně na adresu: Univerzita obrany, Redakce Listů UO, Kounicova 65, 612 00 Brno. Rovněž ji můžete zaslat e-mailem na adresu: [email protected] Dva výherce odměníme věcnou cenou. Výherci z č. 7 jsou Libor Karas a Jindřiška Bőhmová.

Šance pro dva čtenáře

24. základna dopravního letectva Praha-Kbely (2. část)

VZDUŠNÉ SÍLY ARMÁDY ČR

V minulém čísle jsme vám představili 24. základnu dopravního letectva Praha-Gbely, její hlavní úkoly a první tři letouny. V tomto čísle uvádíme další vojenské letouny, jež jsou v provozu v současné době.

CL601-3A Challenger CL-601 je dvoumotorový proudový dopravní letoun určený k letům na dlouhé vzdálenosti. Prototyp tohoto malého, ale velice moderního letounu poprvé vzlétl 8. listopadu 1978. Konstrukce letounu odpovídá nejnovějším požadavkům kladeným na tuto kategorii. Tři nezávislé hydraulické systémy pohánějí řízení letounu, ovládání podvozku a brzdovou soustavu. Nejmodernější přístrojové vybavení umožňuje lety jak do přeplněného vzdušného prostoru v okolí nejrušnějších letišť, tak i do odlehlých částí světa, mimo veškeré letové cesty. Osádka má možnost využívat například povětrnostní radar se čtyřbarevným digitálním zobrazováním, dvojitý systém plánování letu, pět obrazovek elektronického systému řízení letu, víceúčelový displej. Moderní rádiové a navigační vybavení je většinou zdvojeno. Osádka je složena ze dvou členů, taktický dolet letounu je 6200 km, maximální počet přepravovaných osob je 19 a maximální náklad je 1814 kg. JAK-40 Jak-40 (kódové označení NATO: Codling) je ruský třímotorový proudový dopravní letoun. Byl navržen jako náhrada dosluhujících vrtulových letounů Li-2. První prototyp vzlétl 21. října 1966. Sériová výroba Jak-40, která probíhala v letech 1967–1985, dala vzniknout 1000 letounům. Tři

proudové motory umožňují vzlet a stoupání i v případě vysazení jednoho z nich a vodorovný let i s jediným pracujícím motorem. Přetlakovaná a klimatizovaná kabina se vyznačuje vysokou mírou variability vnitřního uspořádání. Vzdušné síly AČR mají stroje v konfiguraci pro 18 a 28 cestujících. Pilotní prostor se zdvojeným řízením je vybaven celou řadou rádiových a navigačních systémů pro lety za ztížených meteorologických podmínek a v noci. Jde například o automatický radiokompas ARK-10, radiovýškoměr RV-5, povětrnostní radar Groza 40, systém VOR/ILS a další. L-410 UVP, L-410 UVP-E, L410 UVP-T L-410 je prvním typem letounu vyrobeným v podniku LET Kunovice. Svůj první let uskutečnil 16. dubna 1969. Celkem bylo vyrobeno 1100 letounů, které byly vyvezeny do mnoha států světa. Dvoumotorový turbovrtulový dopravní letoun L-410T Turbolet je určený k přepravě osob a nákladů na krátké vzdálenosti, který může operovat i z neupravené přistávací dráhy. Víceúčelová verze letounu L-410UVP má shodné charakteristiky jako L-410T. Má větší rozpětí křídel i plochu svislé stabilizační plochy a zdokonalený řídicí systém. Je poháněn motory M601B. Umožňuje variabilní uspořádání vnitřního prostoru. Koncem roku 1985 byla uvedena do provozu zdokonalená víceúčelová verze letounu L-410UVP-E,

LISTY UNIVERZITY OBRANY

poháněná motory M601E a osazená účinnějšími pětilistými vrtulemi. Zdokonalení této upravené základní verze byla zaměřena zejména na ekonomičnost provozu a další úpravy řídicího systému. Výrazné změny byly realizovány na elektronickém a přístrojovém vybavení. Požadavek mnoha uživatelů na zvýšení doletu byl řešen instalací přídavných nádrží na koncích křídel. Vnitřní nádrže pojmou až 1 300 litrů paliva. Speciálně upravená verze letounu L-410FG je určena pro plnění fotogrammetrických úkolů a vzdušné pozorování. Má konstrukčně upravenou příď a uvnitř je vybavena fotografickými a měřicími přístroji. Mi-8 T, Mi-8PS11, Mi-8PS9 Kategorie: střední víceúčelový vrtulník. Dopravní verze všeobecného použití určená především pro přepravu nákladu v kabině a v podvěsu. V kabině může přepravovat náklad až do 4000 kg a na vnějším závěsu pod trupem až do 3000 kg. Nákladní kabina může být za letu pootevřena, a tak je možno přepravovat i rozměrnější náklad. Boční sklopná sedadla umožňují přepravu 24 osob. Pro zvýšení doletu lze do nákladního prostoru umístit palivovou nádrž. Dostup vrtulníku je 4 500 m a dolet: 650 km. Mi-17 Mi-17 je vizuálně stejná jako Mi-8, ale s ocasním rotorem na levé straně. Byl vybaven silnějšími motory z Mi-14. Ty mají za následek celkové zlepšení výkonu, zvláště u statického dostupu. Typ je stále v aktuální produkci jako nákladní helikoptéra pro civilní i armádní užití. Mi-17 je schopný přepravit až do 24 pasažérů, nebo 12 pacientů na nosítkách. PZL Sokol W3 Sokol je první helikoptéra, která byla plně navržena a zkonstruována v Polsku. Jedná se o nejsilnější současnou prodejní naději PZL Swidnik. W3 Sokol byl vyvinut koncem osmdesátých let a první let Sokola proběhl 16. listopadu 1979. Osádka je tvořena třemi členy, vrtulník je schopen nést maximálně 2100 kg a jeho taktický dolet je 760 km. Text: pplk. Ing. Jiří Kacer, K-205

DUBEN 2008