duben 2004
www.betlem.org Biblické heslo Domova Betlém na rok 2004 „Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané, oni si myslí , že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni, vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.“ Mt: 6,7–8 Vydáno s podporou Evropské unie, programu Phare 2001
a Nadace VIA
Úvodem
Diakonie ČCE – středisko BETLÉM Diakonie ČCE – středisko BETLÉM se sídlem v Kloboukách u Brna je jedním z prvních středisek Diakonie Českobratrské církve evangelické. Posláním BETLÉMA je poskytovat domov a láskyplnou péči dospělým lidem a dětem s vážným zdravotním postižením, a to v rámci křesťanské komunity rodinného charakteru. Poskytované sociální služby jsou kvalifikované a všestranné, jejich hlavním cílem je umožnit handicapovanému člověku plnohodnotný a naplněný život. Posláním ekumenické komunity BETLÉMA je poukázat činem i slovem na radostnou zvěst o Boží lásce zjevené v životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista.
Vyhodnocení dotazníku Spolu s minulým číslem zpravodaje jsme rozeslali dotazník, na který odpovědělo 257 respondentů, tedy 29,6 % všech dotázaných. To je skvělé a umožňuje nám to provést vyhodnocení s určitou vypovídací schopností.
Jak vypadá dárce BETLÉMA podle odpovědí? Jsou to převážně lidé starší padesáti let, třetina z nich je dokonce starší sedmdesáti let. Převažují lidé s vyšším vzděláním s ukončenou střední nebo vysokou školou. Téměř polovina dárců užívá důchodu a většina těch, kteří pracují, vykonává v zaměstnání intelektuální práci, třetina je ve vedení firmy. Z oborů, ve kterých pracovali nebo pracují, má významné zastoupení zdravotnictví a průmysl. Výrazná většina dárců jsou věřící křesťané, kteří posílají dary i jiným organizacím a mají děti.
Informace o středisku Nejvíce se dárci o BETLÉMU dozvěděli přímým oslovením formou dopisu, zaslaného střediskem. Na způsobu získání informace se významně podílejí církve a osobní přátelé a známí. Z médií se o středisku dozvěděla pětina dotázaných. S informacemi, které středisko o sobě podává, a i s jejich grafickou 2
podobou jsou spokojeni všichni dotázaní. Přibližně polovina si přeje dostávat jen jednu zásilku a druhá polovina tři zásilky za rok. Proto jsme se rozhodli tisknout jednu výroční zprávu a dva zpravodaje za rok. Zhruba polovina dotázaných si přeje spolupracovat na šíření dobrého jména a získávání dalších příznivců BETLÉMA. Necelá polovina respondentů slyšela o možnosti odkázat středisku něco v závěti a 12 dárců o této možnosti uvažuje. Chtěl bych co nejsrdečněji poděkovat všem našim dárcům a přátelům, kteří dotazník vyplnili. Moc jste nám tím pomohli. A Vám, kteří jste se rozhodli nám pomáhat i šířením dobrého jména BETLÉMA, bych chtěl poděkovat dvojnásob. Ing. Zdeněk Říha, vnější vztahy a fundraising
O středisku BETLÉM jste se dozvěděl/a
Inspirace
Z dopisu Jeana Vaniera
Nedávno, v polovině ledna, navštívil Brno a Prahu Jean Vanier, zakladatel komunit „Archa“ a „Víra a světlo“, a nositel idejí, kterými je inspirován i BETLÉM. Navštívili jsme slavnostní nedělní mši v kostele sv. Augustina v Brně, kde Jean Vanier krátce promluvil, vyslechl pozdravy přítomných členů komunit Víra a světlo a přijal jejich dary. Uvádíme zde proto úryvek z jeho dopisu, který napsal v srpnu 2003 všem členům komunit Archa a Víra a světlo: …Co je podstatné v našich společenstvích? Přítomnost: být přítomen lidem, kteří jsou křehcí; být přítomen jeden druhému. Žít naplno přítomným okamžikem, a ne se schovávat za nějaké minulé ideály budoucích utopií. Naše lidská srdce tak žízní po přítomnosti: přítomnosti přítele, přítomnosti někoho, kdo s důvěrou naslouchá ,kdo nesoudí, ale kdo rozumí, přijímá a skrze lásku zmenšuje bariéry vnitřního strachu a úzkosti. Tato přítomnost znamená soucit a něhu stejně tak jako schopnost… Nade vše být přítomen Bohu, naslouchat Bohu. Je důležité nebát se nebo se necítit bezmocný tváří v tvář všemu, co je tak bolestné v našem světě a v našich společenstvích. Potřebujeme objevit Boží přítomnost v naší současné realitě každého dne. Bůh se nenalézá v ideálu, ale je skrytý v chudobě přítomného okamžiku, ve všem, co je zraněné a nedostatečné v našich společenstvích a v našich srdcích.
Tajemství tvoření míru je v tom, pomáhat každé osobě objevit, že je jedinečným místem, kde přebývá Bůh. Že v každém z nás je hlubší já, vlastní svědomí, posvěcené místo, které nám umožňuje být svobodnými, ne ovládanými strachem. Místo, které nám umožňuje žít v jednotě s Bohem, s všeobjímající pravdou a spravedlností. Poznáme mír, když objevíme, že nade vším tím, co je v našem světě otřesně bolestné, je milující Bůh, který je blízko každému z nás. Pořád si pročítám Etty Hillesum, mladou holandskou Židovku zavražděnou v Auschwitz v roce 1943. Na jednom místě svého deníku píše, že plakala k Bohu, prosila ho, aby přišel a všechno „napravil“, aby přišel a utěšil všechny ty, kteří trpí. A pak si uvědomila, že „To nejsem já, kdo potřebuje Boha, ale Bůh, kdo potřebuje mě“. Bůh ťuká na dveře srdcí každého z nás. Bůh na nás trpělivě čeká, až otevřeme dveře, aby přišel a přebýval v nás a skrze nás přinášel trpícím útěchu. …Nemám nejmenší tušení, co nám tenhle nový rok přinese, jaké radosti a jaké potíže… ale jsem naplněn důvěrou. Věřím, že Bůh působí v našem světě v ubohých a skrze ubohé. Věřím v naše zodpovědné a v každého z Vás. Ale zejména vzdávám Dík za nejslabší a nejvíce trpící členy (což jsou někdy i asistenti) v srdci našich společenství. Oni jsou zdrojem života. S láskou Jean Vanier
3
Domov „Betlém“
Povídka Radka Veselého, obyvatele „Betléma“ Plastická (barevná) četba Hned zkraje musím upozornit, že se nejedná o návod, jak dosáhnout takového rozpoložení. Nedá se tedy okopírovat. Ani částečně převzít, i když vypadá docela romanticky. Je to součást žití. Jedná se čistě o můj soukromý pohled na svět, nebo spíš na určité věci v něm. Předně: k dosažení kýženého stavu vhodného k plastickému čtení je zapotřebí souhry několika podmínek. Vesměs se nejedná o žádné výjimky, ale většina lidí nad tím mávne rukou. Co to píše? Vždyť se jedná o normální tělesné funkce. Proč nad tím hloubat? Z mého pohledu to není jen tak. Především potřebujeme: pohodný tělesný stav a s ním i související stav psychický, důkladný odpočinek, vypít kávu nebo silný čaj, dýchat plně do obou plic, nejlépe vleže, teplota kolem dvaadvacíti stupňů Celsia je celkem optimální, silné světlo lampičky a něco k četbě, klidné prostředí bez rachotu televize nebo spojeneckých vojsk. Jádrem plastické (barevné) četby je spoluprožívání děje textu s hlavními hrdiny. Být někým, kdo žije spolu s nimi. Někým, komu je horko na sálající savaně, koho příjemně chladí v záhybu horského
4
potoka, někým zalykajícím se pachem velkoměsta. Plastická četba znamená téměř dokonalé splynutí. Podle mého mínění je taková četba vrcholem. Víc už si nelze od čteného textu vynutit. Víc už nelze brát. Ne, nepatří to k mým všedním zážitkům. Naopak, málokdy se podobného výsledku dočkám. Navíc, když jsem zmrzlý, je mi asi bližší četba o dobývání pólu jak o poušti, a když je tropická noc, těžko si představit opak.
Kalendárium „Betléma“
Vánoce jsme oslavili tradičně a pokojně, v předvečer Štědrého dne jsme společně, vozíčkáři i pečovatelé, ozdobili jako náš stromeček voňavou jedličku. Na „síti“ v jídelně nám pak působil radost krásný obraz Ježíška s Marií a Josefem v betlémské stáji, který v předvánočním období na plátno namaloval pečovatel Pavel Reichert s pomocí dalších výtvarně zručných lidí z Betléma. Zato konec roku jsme na Silvestra oslavili „megashow“, jejímž moderátorem byl náš bývalý asistent Miroslav Zapletal. Přijeli Samson a Dalila, zazpívala Bubana Havarová a zahlédli jsme i Járu Cimrmana… Po půlnoci jsme se všichni sklonili před Hospodinem a poděkovali za vše, co nám starý rok 2003 dal, a poprosili jsme Ho o požehnání do toho, co nás čeká v tom novém. Následovalo losování biblických hesel. Heslo pro
Domov „Betlém“
celý Domov „Betlém“, jak je již dobrým zvykem, vylosovala obyvatelka Maruška Doležalová, a můžete si ho přečíst na čelní straně zpravodaje. Na Štěpána jsme se tak jako každý rok vydali do Šitbořic na pochod k živému Betlému. Děti zazpívaly koledy malému děťátku v jesličkách v přístřešku a dva malí černí králové vybrali do kasiček 13 283 Kč, určených pro ten „náš“ BETLÉM. Za což patří všem šitbořickým náš upřímný dík!
Jeden příběh z Betléma – Červeňovi Červeňovi 2002 – Svatba (Díl první)
lické školy v Kolíně. Po mnohých peripetiích nabyl jejich vztah na intenzitě a vyústil ve sňatek. Manželé Červeňovi od června 2003 bydlí v bezbariérovém bytě v Brně, získali dokonce i potřebný automobil. A příběh pokračuje…
Červeňovi 2003 – Šťastné narození (Díl druhý) Dne 29. prosince 2003 se v Brně v porodnici Milosrdných bratří narodila Červeňovým dceruška Rút Červeňová. K veliké radosti všech, kdo je znají, se malá Rút narodila zdravá, je zdravá a má se opravdu čile k světu. Považujeme to za projev Božího souhlasu s manželstvím Jiřího a Šárky a za ocenění jejich odvahy a lásky. S péčí o malou Rút pomáhají jejím rodičům přátelé i známí, dochází i profesionální dětská sestra. Miminko, maminka i tatínek nadále prospívají a společně se už na Betlémě i ukázali. Přejeme proto všem třem Červeňovým hodně dalších sil, lásky a Božího požehnání. A šťastné pokračování dalších dílů jejich příběhu.
1. června 2002 – tj. na Den dětí, což bylo datum dosti příhodné, jak dále poznáte – byl velký den pro Betlém a ještě větší pro dva mladé lidi. Tento den si totiž náš pečovatel Jiří Červeň se svou snoubenkou Šárkou Kokešovou vybrali za den své svatby. Ale pozor: nebyla to svatba jen tak obyčejná. Šárka je vozíčkářka, která na Betlémě žila deset let. A posledních pět let se tu pravidelně potkávala s Jirkou, který do Betléma nastoupil po studiu bib5
Domov „Narnie“
Představujeme vám: Petru Osičkovou
Ahoj Petruško! Můžu se Tě na něco zeptat? A co? Co Tě napadlo, když jsi tenkrát uklouzla a upadla? Zdvihnut se a jít k babičce, ale nešlo to, tak jsem jela k panu doktorovi. Na co je taková sádra na noze dobrá? Aby se mně nožička srůstla. O čem celé ty dny na posteli přemýšlíš? O Blaničce (sestřička), o mamince, o videáčku (video), myslím taky na Morkůvky. Co by Ti, Péťo, udělalo velikou radost? Rádiáčko! Kdyby hrálo… Vím, že ráda posloucháš hudbu, jakou písničku máš teď nejraději? Dupi dup. (Písničky z pohádek.)
Pochází z Moravského Žižkova, je jí 22 let. Petra se narodila s hypotonickou formou dětské mozkové obrny. Později se u ní projevil silný negativismus, agrese a sebepoškozování. Velmi se jí věnovala její babička. Když jí bylo 14 let, přišla do Narnie. Také u nás jsme se jí naplno věnovali a Peťka udělala velké pokroky. Nejprve v sebeobsluze a v dodržování základních hygienických návyků, později hlavně v jemné motorice. V letech 2001–2003 chodila do Speciální školy v Morkůvkách, kde absolvovala speciální vzdělávací kurs, alespoň částečnou náhradu školní docházky (do školy ji nebylo možno kvůli vysokému věku zařadit). Petruška patří mezi nejšikovnější klienty Narnie, z jejích rukou vyšlo několik desítek výrobků, které udělaly radost mnoha lidem. Petra je i velký vtipálek. Teď zrovna má trápení, zlomila si nohu, a tak musí ležet, to ji ani trochu nebaví. Jako pomoc rodičům poskytujeme službu Petrušce doma, v rodině, kde za ní v případě nepřítomnosti rodičů dojíždí asistentka z Narnie. Peťka ráda telefonuje, čehož jsme využili a zavolali jí. 6
A už se do Narnie těšíš? Ano, moooc. Chceš mi ještě něco sama říct? Co si budem v Narnii půšťat a kdo mne bude mít?
Petruščiny vtípky: Na obrázku jsou nakreslení králíci. Učitel: „Co je to, Peťo?“ Peťa: „Dva BOBY.“ (myslela králíky z klobouku) Peťa: „Ty píšeš?“ Učitel: „Ano.“ Peťa: „Jak?“ Učitel: bez odpovědi Peťa: „Máváš rukama?“ Učitel: „Peťo, víš co máme na svačinu?“ Peťa: „Chuť, že?“
Domov „Narnie“ Peťa: „Ty si číslo.“ Učitel: „Kdo?… Cože? Peťo, ty jsi číslo!“ Peťa: „No jo, co už nadělám. Já su z toho jelen.“ Učitel: „Jaký?“ Peťa: „Úplný.“ Učitel: „A z čeho?“ Peťa: „Z tebe.“
Speciální školu v Morkůvkách navštěvuje jedenáct dětí z Domova „Narnie“– šest z nich rehabilitační třídu a pět třídu pro žáky s autismem. Od začátku školního roku do jinak chlapecky obsazených dvou tříd přibyly první dvě slečny. Do autistické třídy přišla desetiletá Lenička, poměrně rychle si zvykla na strukturovanou výuku a je velice šikovná. Do rehabilitační třídy přišla Verunka, která je na vozíku, postižení ji velmi omezuje, přesto je šikovná a usměvavá. S vážným postižením našich dětí se pojí také dlouhodobější nemoci či operace, takže se všichni z rehabilitační třídy dohromady sešli až v druhém pololetí. Teď se těšíme na Kubíčka, který je dlouhodobě nemocný, a věříme, že se k nám brzy vrátí. Do školy přijela autistická supervize z krajského úřadu. Byli jsme pochváleni a nalezli inspirace k dalšímu rozvoji práce s dětmi s autismem. V březnu jsme zopakovali loňský ozdravný pobyt pro všechny děti školy a Narnie ve Svratce. Bylo hodně sněhu a příhodné počasí, takže jsme hodně času trávili v přírodě. Využili jsme také příjemné prostředí bazénu v Hlinsku. Tato akce proběhla s finanční podporou výtěžku ze sbírky „Pomozte dětem!“. Po příjezdu zpět do Morkůvek nás přivítalo příjemné jarní počasí.
Kalendárium „Narnie“ Konec roku 2003 byl v Narnii jiný, než jaký obyčejně bývá. Celý byl poznamenaný nezvyklým klidem. Těšili jsme se spolu s dětmi na Vánoce, ale nijak uspěchaně a ustaraně, ne s jazykem na vestě. Těšili jsme se. Společně jsme vyhlíželi sníh (který do Vánoc nepřišel), a my dospělí jsme chystali dětem Vánoce. I ty byly letos neobvyklé. Oslovilo nás více dárců než v minulých letech, přímo pro děti jsme také dostali dva výtěžky vánočních koncertů (za jeden jsme dětem už koupili psací stroj). Vánoce v Narnii proběhly jako každý rok dříve, nikoliv až 24. prosince. Tentokrát měly děti dokonce dva stromečky a i dárky dostaly dvakrát. Potvrdilo se při tom, že dětem opravdu nevadí mít stromeček a dárky několikrát po sobě. Možná pro ně bylo spíš rozčarování, že ten třetí den nic nebylo. Děkujeme proto Vám všem, kteří jste se podíleli na letošních šťastných Vánocích pro Narnii. 7
Patron střediska
Hana a Petr Ulrychovi patrony střediska
S paní Hanou Ulrychovou jsme se sešli jedno pondělní odpoledne, abychom si popovídali o jejím vztahu k BETLÉMU, jejích písničkách, a tak vůbec. Já jsem měla hroznou trému, asi tak jako když se máte setkat s člověkem, kterého dlouhodobě obdivujete a tak trochu mu závidíte jeho obdarování. Ona byla přes časovou tíseň velmi vstřícná, milá a tolerantní k mému amatérskému zpovídání: Kdy a jak jste se dozvěděla o BETLÉMU? Věděla jsem o BETLÉMU hodně a hodně dávno před tím, než jste nás oslovili ohledně účinkování na Vaší aukci. Já se o sociální a charitativní činnost dost zajímám. Viděla jsem v televizi dokument o BETLÉMU (1990), tak se mi líbil , že jsem si BETLÉM zapamatovala. 8
Podobných žádostí o vystoupení a účinkování na různých benefičních akcích dostáváte jistě spoustu? Samozřejmě. Děláme spoustu různých koncertů, ale není v našich silách vždy vyhovět. Máme ale bohužel podobně jako naši kolegové i špatné zkušenosti. Vždy si o takovém žadateli snažíme sehnat co nejvíce informací. To se mi právě na BETLÉMU líbí, že má materiály, kde si můžete všechno přečíst, co všechno dělá, čím se zabývá. To je hodně důležité, aby člověk věděl, pro koho to dělá. Jak jste vy osobně vnímala aukci v loňském roce? Celá ta akce byla velmi pěkná, příjemně mě překvapila změna prostředí. Volba hotelu Centro v Hustopečích byla určitě dobrá a jeho prostory
Patron střediska pomohly celou akci ještě umocnit a pozvednout. Atmosféra byla krásná, se zájmem jsme si prohlíželi vystavené exponáty, které byly hrozně pěkné, opravdu nás to oslovilo. Bohužel jsme nemohli zůstat, protože nás druhý den čekal koncert. Na aukci jste mimo jiné zazpívali dvě písně z Vašeho alba „Malé zrnko písku“, píseň titulní a Blázni v dešti. Obě dvě písně mi přišly velmi příhodné. Byl v tom záměr, nebo to byla náhoda? Chápu, co myslíte. Faktem je, že Petr každý náš koncert a každé vystoupení pečlivě připravuje a vybírá skladby. Váš bratr je téměř výhradně autorem i textařem všech Vašich písní. Zasahujete i vy někdy do konečné podoby písně? Samozřejmě na všem se s Petrem domlouváme, a pokud Petr přijde s něčím, co mi úplně nesedí, vždy je přístupný a velmi tolerantní k mým připomínkám. V tomhle ohledu mám velikou výhodu oproti jiným zpěvačkám. Ráda bych dodala, že je hrozně důležité mít za sebou skvělou kapelu. My máme veliké štěstí, letos je to již 10 let, co s námi hraje kapela v současném složení. Je úžasné, že i mladí lidé tuhle muziku dělají rádi. A to je hrozně důležité.
monotematická, inspirovaná románem Vladislava Vančury Markéta Lazarová.Vzhledem k tomu, že je to vážnější téma, tak nebyla nikdy tolik přehrávána v rádiích. Dále připravujeme zpěvník našich nejznámějších písniček, a také samozřejmě výroční koncerty. Jakým způsobem relaxujete, jak si nejlépe odpočinete? Zajdu třeba na pěkný koncert, nějaké hezké kino. Ráda chodím do přírody a jezdím na kole. Máte nějaké životní krédo? Neztrácet víru. I když člověk občas pochybuje a bojuje sám se sebou, je důležité víru neztratit. Máte nějaký bližší vztah ke křesťanství? Jistě, a velice hluboký, jen o tom příliš nemluvím. Já to nosím v sobě a každý den o tom moc přemýšlím. Co byste vzkázala přátelům a příznivcům BETLÉMA? Aby zůstali i nadále příznivci a přáteli, aby jich bylo čím dál víc, a chtěla bych ještě vzkázat všem, kterých je to domov, že na ně moc a moc myslím a každý den vzpomínám. Děkuji za rozhovor.
Letošní rok je pro vás rokem plným výročí. Bude asi i hodně náročný?
Jana Lexová
Ano, v letošním roce společně s Petrem máme dohromady 115 let, což je na to, co děláme, docela dost (díky za to, že ještě pořád, poznámka autorky), a také skupina Javory působí již 30 let. V současné době zkoušíme v Městském divadle Brno muzikál Máj (na motivy K. H. Máchy), k němuž hudbu složil Petr a libreto napsal Stanislav Moša. Ten muzikál zároveň režíruje. Premiéra se připravuje na 1. května, takže jsme momentálně vytížení prací v divadle. Na podzim ale připravujeme pro naše příznivce dárek v podobě dvojalba. Bude to jednak deska Ententýny a druhá bude Příběh, což si myslím, že je jedna z našich nejlepších desek, je 9
Dary
Co jsme dostali, pořídili… Díky Vašim darům jsme mohli pořídit svářečku za 20 tisíc Kč, s kterou lze svářet i invalidní vozíčky. V Domově „Narnie“ jsme namontovali elektronický protipožární systém (EPS). Náklady dosáhly výše 77 500 Kč, ale tato investice byla nezbytná, aby se neopakoval požár z roku 2002. Děkujeme všem, kteří na EPS přispěli. Ve škole jsme dětem zavěsili obrovskou posuvnou houpačku. V Domově „Betlém“ jsme díky dotaci MPSV, finančním darům a výrazným slevám mohli pořídit novou polohovací postel od firmy LINET, s. r. o. a nové zdravotní matrace od firmy JMP, s. r. o. Záda vozíčkářů i asistentů si tak mohou lépe odpočinout… Od firmy Isolit-BRAVO, s. r. o. jsme dostali myčku nádobí. Jsme vděční za podporu, kterou nám opět poskytla Nadace VIA. Získali jsme od ní grant 300 000 Kč na podporu fundraisingu a jednou z položek hrazených z grantu je i tento zpravodaj.
JAK NÁM POMÁHAJÍ… skvělé kapky a mastičky z firmy AROMATICA Pomoc z firmy AROMATICA začala v roce 2000 darem Echinaceových kapek. Dnes v boji s nachlazením používáme ještě speciální čaj Merkur. Díky tomu se mohou udržovat v lepší kondici a odolnosti nejen obyvatelé, ale také naši asistenti a asistentky ve stavu zdravých – vždyť je jich pořád málo. S hrůzou vzpomínáme na loňský únor – vlnu nemocí ,,všeho druhu“. Letošní boj jsme však, i díky Echinaceovým kapkám, vyhráli. K prokrvení ztuhlých vozíčkářů dostáváme také kapky Ginkgo biloba. Uvidíte teď u nás – nebo spíš ucítíte – i voňavé kostivalovo-kafrové masti a Arobalzám – masážní přípravek s výtažkem z jalovce. 10
Ten je vynikající na uvolnění svalů nejen po jízdě na motomedovém trenažéru, ale i po jiné námaze. Měsíčková mast s peruánským balzámem voní stejně exoticky jako se jmenuje. Jejím prozaickým úkolem je hojit oděrky a zabraňovat proleženinám, které se u člověka upoutaného na vozík zákonitě objevují.
Finance na rok 2004 – zatím žádná katastrofa, ale očekávání s vírou Boží Možná zvláštní titulek – ale případný. 12. února jsem se dozvěděl, že Ministerstvo práce a sociálních věcí nám na tento rok poskytlo dotaci ve výši 3,4 mil. Kč místo 5,5 mil. požadovaných, tj. že od MPSV dostaneme pouze 29 % celkového rozpočtu střediska, dosahujícího 12 mil. Kč. V první chvíli jsem myslel, že to své ředitelování „zabalím“ a raději půjdu sloužit handicapovaným lidem a Pánu Bohu jinak! V té chvíli se mi však – jak věřím – dostalo výrazného a milostivého povzbuzení od našeho nebeského Otce, a také daru víry, že vše dobře dopadne. Vlastně se nestalo nic jiného, než
Dary co se stát „muselo“. Když totiž v minulých létech MPSV vyhlašovalo, že poskytuje dotace až do výše 70 % rozpočtovaných nákladů, ve skutečnosti nám i celé Diakonii poskytovalo pravidelně méně než 49 %. A tak jestliže na rok 2004 MPSV vyhlásilo podporu pouze do výše 50 %, bylo z logiky této historie celkem jasné, že nám na rok 2004 nedají více než 30 %. A to se také stalo... Zbytek prý doplní svými dotacemi příslušné kraje, které na to od MPSV dostaly prostředky účelově vázané pro nestátní neziskové organizace poskytující sociální služby.
Jak nám můžete pomoci? l l
l l l l l
l
Ve čtvrtek 11. března jsem proto na Krajském úřadě v Brně odevzdal cca 1 kg pečlivě vyplněných papírů, obsahujících žádost o příspěvek z rozpočtu JMK na rok 2004. A protože jsem v původním rozpočtu vedle 5,5 mil. Kč od MPSV počítal ještě s 1,9 mil. Kč od JMK, rozhodl jsem se ve své doufanlivé „drzosti“ žádat pro BETLÉM od kraje dotaci ve výši 4 mil. korun. Nebo-li žádáme kraj o tolik navíc, o kolik nám ministerstvo dotaci „ukrojilo“. A tak s tou darovanou vírou, pokorně, s bázní a třesením očekávám, jak to dopadne. Opírám se přitom o Ježíšova slova (Mk 11,22–23): „Mějte víru v Boha! Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ,Zdvihni se a vrhni do moře‘ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.“ Petr Hejl, ředitel střediska
věcnými dary, službami zdarma nebo slevou finančně: – trvalou platbou na účet 1381506359/0800 – složenkou (můžeme Vám zaslat) – hotově u nás ve středisku šířením povědomí o středisku, napište si o letáček nebo zpravodaj dobrovolnickou prací modlitbami a přímluvami formou závěti… uspořádejte ve svém okolí sbírku ve prospěch BETLÉMA. Můžete například umístit kasičku v obchodě. Sbírku zaštítíme a dodáme vše potřebné (povolení, kasičku,…). Nebo můžete uspořádat mimořádnou sbírku u příležitosti nějaké společenské události – třeba tombolu na plese. V únoru jsme např. převzali výtěžek tomboly podnikového plesu společnosti ZFP akademie, a. s. ve výši 15 000 Kč. pošlete nám prázdné náplně z tiskáren
Co potřebujeme nyní nejvíce? l
l
l 11
Potřeba financí do doby než dojdou dotace z kraje, je značná (první část „okrájené“ dotace MPSV ve výši 858 tisíc korun zmizela rychle jako pára nad hrncem, a kdoví kdy MPSV pošle další část). Věcné potřeby: pevné židle do jídelny „Betléma“ v počtu 30 kusů; notebook pro náročnou práci na PC doma, na cestách a při jednáních; antialergické přikrývky i polštáře; jakékoliv potraviny v rozumném množství a balení… Stále máme nedostatek pečovatelů – mužů…
Z pošty a tisku
Z dopisu paní Zdenky Havlíčkové …Pročítala jsem již několikrát „Betlémskou hvězdu“ – obrázky postižených – na všech úsměvy. Maruška Doležalová s jakým úsilím loupe ořechy, Zdenička Nagyová práce na stavu – neuvěřitelné. Občasník Betlémská hvězda bych ráda dostávala pro informaci. Vaše klíčenka se mi velmi líbí. Zůstávám Vaším příznivcem, děkuji za informace. Vašim chovancům přeji hodně úspěchů v učení, a ať takových obrázků úspěšných jako Maruška a Zdenička v občasníku vidíme více. Zdraví Vás Zdenka Havlíčková Evidováno na MK ČR pod č.j. E 15100. Zpravodaj Betlémská hvězda vydává pro členy Kruhu Přátel BETLÉMA Diakonie ČCE – středisko BETLÉM. Kontakt: Ing. Zdeněk Říha, BETLÉM, Císařova 27, 691 72 Klobouky u Brna,
[email protected], www.betlem.org, číslo účtu u ČS a.s.: 1381506359/0800 12
