Dr.
I A N J AC K M A N S
P Ř E D M LU VO U
HUGHA LAURIEHO
I A N J AC K M A N Dr.
OFICIÁLNÍ PRŮVODCE SLAVNÝM TELEVIZNÍM SERIÁLEM
S
P Ř E D M L U V O U
HUGHA LAURIEHO Z anglického originálu House M.D., The Official Guide To the Hit Medical Drama, vydaného roku 2010 nakladatelstvím HarperCollins v New Yorku, přeložili Petr Palouš a Tomáš Bíla. Obálku navrhla Amanda Kainová. Podle výtvarného návrhu Janet M. Evansové graficky upravil Libor Batrla. Odpovědný redaktor Miloš Urban. Technický redaktor Milan Dorazil. Vydalo nakladatelství Argo, Milíčova 13, 130 00 Praha 3,
[email protected], www.argo.cz, roku 2010 jako svou 1483. publikaci. Vytiskla tiskárna PBtisk Příbram. Vydání první. ISBN 978-80-257-0378-6 Naše knihy distribuuje knižní velkoobchod KOSMAS sklad: KOSMAS s.r.o., Za Halami 877 252 62 Horoměřice tel: 226 519 383, fax: 226 519 387 e-mail:
[email protected], www.firma.kosmas.cz Knihy je možno pohodlně zakoupit v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz
ÚVOD aneb První ze sto třiceti dvou
Všichni lžou. Vraťte se k prvním pár minutám pilotního dílu Dr. House, který se vysílal 16. listopadu 2004, a podívejte se, jak rychle byl nastaven základní princip světa hlavního hrdiny. V úvodní scéně tohoto hlavolamu, ještě před prvními titulky, sledujeme mladou učitelku Rebeku (Robin Tunneyová), jak vbíhá do školky, když už zvoní začátek hodiny. Vráží do kolegyně, která škádlivě poznamená, že jde pozdě, protože včera v noci byla se svým přítelem. „Nespala jsem s ním,“ říká Rebeka. „Lžeš,“ říká její kolegyně vesele. „Tobě bych nelhala,“ ujišťuje ji Rebeka. Teď už mají diváci za sebou šest řad House a vědí své. Při rozhovoru s dětmi ve školce Rebeka náhle začne mluvit z cesty a kolabuje. Na scéně se objevuje první záhadná nemoc. Záhy vstupujeme do sálů Fakultní nemocnice Princeton-Plainsboro (PPTH). Wilson chce, aby se House podíval na Rebečinu diagnózu mozkového nádoru, protože je to jeho sestřenice. Později zjišťujeme, že Wilson a Rebeka nejsou příbuzní. To už máme jeden prokazatelný výmysl a jednu nevinnou lež během prvních tří minut seriálu, což je sotva udržitelná míra lhaní. Ale všichni se vynasnaží ji udržet. Když House vykládá Wilsonovi, proč ten případ nechce vzít, polyká pilulku. Nic netušící divák by si mohl klást otázku, zda House nebolí hlava. „Pracují pro tebe tři až nadbytečně kvalifikovaní doktoři,“ říká Wilson, „a nudí se.“ A krátce poté cestujeme Rebečinou jemně tvarovanou nosní dírkou do jejího mozku, přesně jako ve filmu Fantastická cesta. DR. HOUSE
3
.................. House je House a House je Hugh Laurie. Během 132 dílů až do šesté řady jsme s otevřenými ústy sledovali House dupajícího jako slon v porcelánu ve vztazích s pacienty. Po pravdě řečeno ve vztazích s kýmkoli. Okolo House se točí skupina postav, které jsou brilantně napsané a skvěle obsazené. Všichni v Princeton-Plainsboro mají náročné zaměstnání: buď pracují jako členové Houseova diagnostického týmu, nebo vedou onkologické oddělení nebo řídí celou nemocnici. Ale jejich hlavním zaměstnáním, skutečnou úlohou, je nahrávat Houseovi. Práce s tímto mužem je tvrdě vykoupena. House je mizantrop, doktor, který nesnáší pacienty, narkoman s bolavou nohou odmítající jakýkoli vztah, muž, který musí vyřešit hádanku a dobrat se pravdy, dokonce i když to znamená převálcovat lidské city a celou dobu lhát, krást a podvádět. Cokoli, co mu pomůže nalézt odpověď. S Housem by žádná citlivka nevydržela ani pět minut. Jeho diagnostický tým se skládá z původní trojice: starostlivé ženy, která je morálním středem skupiny, jejího (ex)manžela, Australana, který se Houseovi ani zdaleka nepodobá tolik, jak si to sám o sobě myslí, a z ambiciózního muže, který se Houseovi naopak podobá, ale odmítá si to připustit. Později nastupuje druhý tým ve složení: záletnický plastický chirurg, kráska s časovanou bombou v těle a muž, který Houseovi položil hádanku tak složitou, že ji nikdy nevyřeší. A dva lidé, kteří jsou Houseovi nejblíže. Člověk, který Houseovi říká, co má dělat, jeho šéfka, jeho soupeřka, zachránkyně, spasitelka, přítelkyně a žena, kterou miluje a nemiluje, a konečně Houseův nejlepší (a jediný) přítel, se kterým bydlí a nebydlí, třikrát ženatý muž, který miloval příliš a který v tomto ztraceném vesmíru často vystupuje jako hlas rozumu. Tito lidem mají velký podíl na tom, co se za šest let událo. Když se vysílal pilotní díl, tohle všechno na ně teprve čekalo. Rozeberme si příklad: Foreman odhalí Wilsonovu lež, že Rebeka je Wilsonova sestřenice. Přijde na to, když nezákonně prohledává Rebečin byt. Jak se to Foreman dozvěděl? Díky šunce v Rebečině ledničce. (Wilson je Žid. Kdyby byla Rebeka Wilsonova sestřenice, 4
DR. HOUSE
nemohla by jíst šunku.) Šunka znamená pro House: „Heuréka! Má v mozku tasemnici!“ Záchrana přichází od doktora Chase, který dokazuje Rebece, že tým konečně zjistil pravdu. Přesvědčuje ji, aby přijala jednoduchou léčbu: Po dobu jednoho měsíce bude brát denně nějaké pilulky. Avšak šťastné rozuzlení, jak se zdá, není pro House podstatné. Jeho zájem o pacienta skončil v okamžiku, kdy byla stanovena diagnóza. Rebečina tasemnice je zatčena jako zločinec na konci policejního vyšetřování. David Shore a Katie Jacobsová, producenti seriálu Dr. House, týden co týden dodávali medicínské detektivky s podivnými chorobami a medicínskými rébusy, které House musel vyřešit. Ale od pilotního dílu bylo jasné, že v Houseovi jde o daleko víc než jen o tohle. Díváme se, protože nás zajímá, co autoři provedou s tak skvělými postavami. Na konci pilotního dílu, když se House a Wilson spolu dívají na seriál z lékařského prostředí, Wilson přiznává, že lhal, že je s Rebekou příbuzný, jen aby House její případ vzal. WILSON:
„Tys mi nikdy nelhal?“
HOUSE: „Já nikdy nelžu.“ WILSON: „Aha. Jistě.“
House to samozřejmě řekl v žertu. Všichni lžou. Proč lžeme? Lžeme, protože je to užitečné. Wilson lhal, aby přiměl House k léčbě Rebeky. Ale lež má další, nečekané důsledky. Kdyby Wilson Houseovi Rebečin případ vnutil nebo ho podplatil, místo aby mu lhal o jejich příbuzenství, Foremana by šunka v Rebečině ledničce nejspíš vůbec nezarazila. Bez lži (a Foremanova vloupání) by pacientka zemřela. Je to názorná ukázka toho, jak hluboký význam má Houseova zdánlivě ledabylá poznámka během porady nad diferenciálními diagnózami, o které Foreman prohlásí, že vůbec nic neznamená. „Ve lžích začíná pravda,“ říká House. „Myslete.“
Ú VO D
5
Dr.
1
STARTOVNÍ ČÁRA Jak vznikl seriál „Je velmi snadné sednout si k psacímu stroji a napsat postavu plnou rozporů, něco jiného je však přijít jako herec a oživit ji.“ – D AVID S HORE
David Shore, tvůrce Dr. House, by byl tím prvním, kdo by připustil, že rozjet nový seriál pro televizi vyžaduje spolupráci spousty lidí. Katie Jacobsová a Paul Attanasio, kteří spolu tvoří společnost Heel and Toe Productions, v roce 2003 přemluvili Shorea, aby se s nimi pustil do seriálu pro společnost Universal Network Television. „Byla jsem jeho fanoušek,“ vzpomíná Katie Jacobsová. Řekl: „Dobře, napíšu vám pilotní díl a potom budeme řešit, o čem to vlastně je.“ Shore měl bohaté zkušenosti jako výkonný producent („show runner“) seriálů jiných autorů, takže měl víc než dobrou průpravu k vytvoření vlastního pořadu. Pracoval na novém seriálu v době, kdy dělal konzultanta seriálu Century City, který společnost Katie Jacobsové a Paula Attanasia natáčela pro studio Universal. Trojice se tak mohla scházet k debatám o tom, jak dají dohromady pilotní díl – úvodní epizodu, kterou producenti natočí v naději, že jim televize přiklepne peníze. První důležitá věc: O čem ten seriál bude? S TA R TOV N Í Č Á R A
7
Dramatické pořady se soustředí na místa, kde se lidé nacházejí v bezprostředním ohrožení, tedy policejní stanice, soudní síně či operační sály. Ať už se stane něco velmi hezkého nebo něco velmi zlého, je to drama. Díky svému právnickému vzdělání a letité zkušenosti s podobnými seriály David Shore věděl, že určitě nechce dělat nic z právnického prostředí. Paul Attanasio přišel s nápadem inspirovaným pravidelným sloupkem „Diagnózy“, který psala Lisa Sandersová pro magazín New York Times. V těchto článcích doktoři rozebírali podivné příznaky pacientů a dospěli k nějaké diagnóze. Paul a Katie věděli z rozhovorů s vedením televize, že hledají procedurální seriál, něco jako tradiční policejní drama. Představovali si cosi jako detektivku, která by se odehrávala v nemocnici. Shore váhal. „Musím přiznat, že jsem o tom tehdy nebyl tak přesvědčený. Měl jsem jiné nápady, na kterých bych pracoval raději.“ Ale souhlasil s lékařským tématem. „Měl jsem o tom vážné pochyby, ale vedení televize se tím zdálo být velmi nadšené a já nejsem hlupák, takže jsem si své vážné pochyby nechal pro sebe.“ Shore začal pracovat („bušit hlavou do zdi“, jak sám říká) a během několika málo měsíců se mu v hlavě začaly rýsovat jednotlivé postavy. Jakmile dal dohromady synopsi, začal mít obavy z toho, kam to směřuje.
„Měl jsem docela strach, že je to mnohem více seriál o vztazích než o pátrání. Bál jsem se, že jsme televizní společnost navnadili, že jim natočíme detektivku, a přitom pro ně vyrobíme vztahovku.“ — D AVID S HORE
Na otázku, co tomu řeknou v televizi, se podařilo najít snadnou odpověď. „Budu navždy vděčný Paulovi za návrh, abychom v televizi synopsi neukazovali,“ vzpomíná Shore. „Řekl, že to bude opravdu dobrý scénář, jen ať jim zatím neukazujeme synopsi, což jsme také neudělali.“ Přesvědčili vedení televize, že bude lepší počkat na hotový scénář, který pak Shore dodá, jak slíbil. Psaní scénáře pilotního dílu znamenalo pro Davida Shorea pět měsíců chození okolo horké kaše. Poté, co zvážil několik připomínek 8
DR. HOUSE
od Paula, Katie a studia, byl scénář odeslán. Bylo to v pátek, hned po Novém roce 2004. V pondělí v deset hodin zavolali z televize, že chtějí natočit pilotní díl. Na režii pilotního dílu byl angažován Bryan Singer, zkušený režisér úspěšných snímků jako Obvyklí podezřelí nebo série X-Men. Singer pak zůstal u Dr. House výkonným producentem. „Musím se pochlubit, že se toho v pilotním dílu moc neměnilo. Původně jsem příběh zasadil do Bostonu, protože to je univerzitní město. Když se Bryan Singer ujal režie, požádal mě, jestli by se děj nemohl přenést do Princetonu, protože tam vyrůstal. Líbil se mu ten akademický nádech, ale nemělo to být velkoměsto… Něco takového jsme předtím v televizi neviděli, a to pro nás byla výhoda – mohli jsme přijít s něčím novým.“ – D AVID S HORE
Houseova vazba na neortodoxního detektiva Sherlocka Holmese a jeho pobočníka Dr. Watsona je dobře známa. „House a Wilson jsou velmi volně založeni na Holmesovi a Watsonovi. Spíš jsou jimi inspirováni, než že by na nich byli postaveni,“ říká David Shore. Holmes a Watson, House a Wilson. Houseova první pacientka se jmenuje Adlerová, což je příjmení, které pro jednu ze svých postav použil i Arthur Conan Doyle. House je postřelen mužem jménem Moriarty, Holmes byl Moriartym zabit (ovšem poté ho Doyle zase vzkřísil). Holmes s Watsonem bydlí na adrese 221B Baker Street, Houseova adresa taky obsahuje číslo 221B. Holmes šňupe kokain, hraje na housle, je vášnivým čtenářem anglických romanet z konce 19. století a miluje hlavolamy stejně jako House. Ale v původní dvojici má bolavou nohu Watson. Holmes dokáže hodně věcí odhadnout na první pohled. Když se poprvé setkává s Watsonem, usuzuje z jeho vzhledu, že sloužil v britské armádě v Afghánistánu, což byl tehdy, stejně jako dnes, vojenský průšvih. Žije hádankami. Ve Znamení čtyř Holmes říká: „Každý klient je pro mne jen pouhým číslem, jedním z faktorů problému.“ „Můj mozek se vzpírá ustrnutí. Dejte mi problémy, dejte mi práci, dejte mi ten nejzáhadnější kryptogram nebo nejsložitější analýzu, a hned S TA R TOV N Í Č Á R A
9
budu ve svém živlu. Pak se dokážu vzdát umělých dráždidel. Nenávidím však tupou každodenní všednost. Toužím po duševní námaze. Z toho důvodu jsem si také zvolil své nezvyklé povolání, nebo spíš jsem si je vytvořil, protože člověk mého druhu je na světě jen jeden.“ – S HERLOCK H OLMES
Nepřipomíná vám to někoho? A. C. Doyle našel inspiraci pro svého Holmese v Dr. Josephu Bellovi, u kterého studoval v edinburské nemocnici. (House dostal kopii Bellovy Příručky k chirurgickým operacím jako vánoční dárek epizoda „Radujme se, veselme se“. Zahodil ji.) Bell byl takovým nemocničním Holmesem. Byl bavič, vášnivě rád sbíral indicie k diagnóze a charakteru podle něčího vzhledu – kde a kdy sloužil v armádě, jaké má potíže. „Závěry byly občas velmi dramatické,“ píše Doyle ve své knize vzpomínek Memories and Adventures, „ačkoli se někdy i zmýlil.“
Na otázku, odkud se vzal Houseův charakter, odpovídá David Shore takto: „House tak trochu stojí na něčem, co vychází přímo z mé hlavy, na určitém rysu mé osobnosti. Netvrdím, že jsem tak chytrý nebo vtipný jako on, ale určitá inspirace tu existuje. Jeho postoje jsou obvykle moje vlastní postoje. Je tam něco z mé zkušenosti.“ Jedna z těchto zkušeností byla zásadní. Shore si poranil kyčel a proto si sjednal vyšetření v nemocnici, na které se měl dostavit za tři týdny. Během té doby se mu kyčel uzdravila, ale Shore tam stejně šel. „Přišel jsem k doktorovi a řekl mu, jaké jsem míval příznaky. Tím jsem se možná inspiroval při vymýšlení příběhů z ambulance. Byla to fakultní nemocnice, takže mě úplně zbytečně vyšetřovala celá řada lékařů. Vzpomínám, že jsem si říkal, jak se ke mně všichni chovají neuvěřitelně zdvořile a uctivě, a přitom by neměli, protože jenom plýtvám 10
DR. HOUSE
jejich časem. Věděl jsem, že jakmile opustím ordinaci, budou na mě nadávat. Možná jsem se mýlil, byl to jen pocit, ale upřímně řečeno bych ty nadávky čekal, okrádal jsem je přece o čas. A tak mě napadla postava, která nepočká, až pacient vyjde z ordinace, a řekne rovnou, co si myslí. Chlápek, co nesnáší hlupáky.“ OTÁZKA: „House
říká to, co běžní doktoři obvykle říkají, až když je pacient za
dveřmi.“ ROBERT SEAN LEONARD: „Mluvil jsem s doktory, kteří tvrdili, že právě tohle mají na
seriálu rádi a právě proto se na něj dívají. Ale jiné zas Houseovo chování uráželo. Mně osobně je to jedno.“
Když dal FOX scénáři pilotního dílu zelenou a angažoval Bryana Singera, mohlo se začít s obsazováním rolí. To znamenalo více rozhodnutí a zapojení více lidí. Skvělé nápady se nemusí vždycky proměnit ve skvělý scénář a ten zase ve skvělý pilotní díl a skvělý seriál. „Musíte najít toho pravého režiséra, což vůbec není snadné,“ říká Katie Jacobsová. „Je velmi těžké zvolit správné obsazení. Je velmi těžké zavolat těm pravým lidem.“ Práce na Houseovi zabrala Davidu Shoreovi mnoho měsíců, ale dlouhodobý úspěch se odvíjel od několika šťastných a náhodných momentů při výběru vhodného herce pro hlavní roli. Castingový tým seriálu tvořily šéfky castingu Amy Lippensová a Stephanie Laffinová a jejich asistentka Janelle Scuderiová. Všechny tři pracovaly na seriálu Century City a po jeho skončení obcházely konkurzy a hledaly práci. Celou dobu doufaly, že Dr. House dostane zelenou. Jakmile k tomu došlo, staly se součástí štábu. Castingový tým měl za úkol najít vhodné herce, kteří projdou výběrovým řízením u producentů a režisérů a v některých případech také u vedení studia a televize. Casting je jako každá jiná část tohoto procesu: Na prvním kroku záleží nejvíc. Správný herec může postavě vdechnout život jako nikdo jiný. Výborná sestava herců znamená větší šanci, že se z pilotního dílu stane seriál. Klíčovou roli v rozhodování o obsazení hrála od začátku Katie Jacobsová. V televizi probíhá casting úplně jinak než u filmu, kde S TA R TOV N Í Č Á R A
11
Katie dříve pracovala. „Zní to šíleně, ale je to tak. Wilsona jsme obsadili dříve než House,“ říká Jacobsová. „Zdá se to postavené na hlavu, ale ve zmatku okolo castingu pro pilotní řadu se musíte rozhodovat rychle. Když točíte film, obsadíte nejprve hlavní postavu a pak tomu podřídíte vše ostatní. Když nastane období, kdy se obsazují pilotní epizody nových projektů, je to jako lovecká sezóna a člověk musí být velmi soutěživý. Wilson byl první osobou, kterou jsme trefili.“ Robert Sean Leonard se na konkurzu na roli Wilsona objevil už první den. Lisa Edelsteinová přišla do studia hned po něm. A týž den šla na konkurz také Jennifer Morrisonová. Protože měla ještě další castingy, odjela ze studia na jiný konkurz, zatímco další herečky se ještě ucházely o roli Cameronové. Hledání House trvalo déle a Hugh Laurie byl do role obsazen až dva týdny před začátkem natáčení pilotního dílu. Práci znesnadňovalo to, že řada studií hledala ten samý mužský typ. STEPHANIE LAFFINOVÁ: „Čtyřicátníka do hlavní role v pilotní epizodě tehdy hledali
tvůrci seriálů Chirurgové, Kriminálka New York, Lékařské záhady, Zoufalé manželky, Ztraceni…“ AMY LIPPENSOVÁ: „Všichni jsme ve stejnou dobu bojovali o stejné herce.“ JANELLE SCUDERIOVÁ: „Je
jenom omezený počet adeptů na hlavní role v seriálu.
Asi tak dvacet.“
12
DR. HOUSE