Studie . 5 :
Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prost edí v odv tví stavebnictví
Vytvo eno pro: Projekt reg. .: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odv tvích Objednatel: Konfederace zam stnavatelských a podnikatelských svaz Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, 113 60 Praha 1
R
Vytvo il: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: Doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 1.4.2011
© 2011, Konfederace zam stnavatelských a podnikatelských svaz Praha 1, Václavské nám stí 21.
eské republiky,
Obsah: 1. Vymezení problému, legislativa
3
2. Spolupráce s agenturami práce na zam stnávání pracovních sil
14
3. Stavebnictví jako perspektivní obor, p ístup podnik k náboru nových zam stnanc , spolupráce podnik s vysokými školami
17
4. Problém dovozu pracovních sil v EU
21
5. Ekonomické dopady dovozu pracovních sil
26
6. Nástroje k ešení problému, možnosti alternativních ešení
30
7. Nám ty pro další rozpracování problematiky na seminá ích, workshopech a jednáních se zahrani ními i tuzemskými partnery (shrnutí) 31
P íloha .1 Gemeinsame Stellungnahme der Tarifvertragsparteien des Baugewerbes
33
P íloha .2 GATS Mode 4 - How Trade in Services Can Help Developing Countries
37
2
Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prost edí v odv tví stavebnictví (DOPADOVÁ STUDIE)
1. Vymezení problému, legislativa eský trh práce v oblasti stavebnictví je v sou asnosti ve zna né mí e ovlivn n strukturální nerovnováhou, úrovní a kapacitou u ovského školství, jakož i nízkou prestiží stavebních profesí v o ích mladých lidí. Vlna dovozu pracovních sil, která vrcholila v období p ed nástupem hospodá ské krize (2005 – 2007) však nebyla zp sobena jen absolutním nedostatkem ur itých profesí, ale i ostrou konkurencí, stla ující náklady pod úrove danou pr m rnou mzdou. V té dob vznikly stovky pracovních agentur, které se zabývaly dovozem pracovních sil zejména ze zemí na východ od eské republiky (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko …). Nejžádan jší jsou Slováci - firmy je rádi berou, jsou zde tradice spole ného státu, stejné kulturní prost edí, vysoká kvalifikace, absence jazykové bariéry, nemusí mít pracovní povolení, evidence je jednoduchá. Slováci také znají dob e eské stavební p edpisy, které vycházejí z historie spolužití v eskoslovensku.
Krizové jevy v ekonomice obecn a na eském trhu práce zvlášt se však projevují výrazn i v oblasti zam stnanosti cizinc . Lze evidovat, že od r. 2008 dochází k poklesu osob, které nejsou ob any R, na celkovém po tu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Sou ástí tohoto vývoje je i p esun ásti t chto pracovník do kategorie OSV , nebo v této oblasti nejsou takové regulace, není pot eba povolení k zam stnání ani p id lení zelené karty. Tuto skute nost dokumentuje i následující tabulka .1: Tabulka .1: Zam stnanost cizinc v R (k 31.12. 2009) Rok
Cizinci Cizinci, Cizinci s s povolením kte í živnostenským nepot ebují oprávn ním povolení 2007 85 351 145 185 65 802 2008 128 034 155 617 77 158 2009 73 663 139 315 83 514 Zdroj:
Cizinci se zelenou kartou
51
Cizinci na Podíl trhu cizinc práce (%) celkem 296 938 4,99 360 809 6,43 296 543 5,23
MKOS
Krom toho, že tento trend ilustruje ur ité mezery v systému regulace p ítomnosti cizí pracovní síly na eském trhu práce, zvyšuje i rizika výskytu takových jev jako je „Švarc systém“ a s ním souvisejících problém . Tuto situaci dokumentují i údaje z SSZ, které hovo í o tom, že z 83 514 cizinc , kte í v roce 2009 obdrželi živnostenské oprávn ní, jich bylo pouze 61% registrovaných na ú adech SSZ. Takováto praxe vede ke ztrátám z hlediska prost edk , které jsou vybírány na d chodovém pojišt ní, a p ispívá tak ke zvýšení celkové fiskální nestability v R. Dovoz pracovních sil úzce souvisí s prohlubující se globalizací sv tové ekonomiky. Na rozdíl od ostatních odv tví, kde je možné domácí výrobu „outsourcovat“ p esunem do oblastí s nižšími náklady na pracovní sílu, stavební výroba tyto
3
možnosti v tšinou nemá. Domy a další stavby nelze p est hovat do íny, musejí se postavit u nás doma. A protože si ostrá konkurence vynucuje neustálé zvyšování efektivity výroby, eší to n které firmy využíváním zahrani ních d lník , kte í jsou v pr m ru levn jší než eští pracovníci se srovnatelnou (a tedy v tšinou nízkou) kvalifikací. Navíc jsou ochotni pracovat déle a s v tší intenzitou než mnozí domácí zam stnanci. Dovoz pracovních sil p edstavuje p irozenou tendenci ve vývoji sv tové ekonomiky a nelze jej absolutn odsuzovat. V jiných zemích EU je ješt intenzivn jší než u nás. P ináší krom pozitiv v podob nižších náklad firem a zlepšení situace v domovských zemích gastarbeiter i mnohá negativa. Mezi n pat í p edevším asté porušování vnit ních pracovn právních a imigra ních p edpis R, neplacení odvod , práce na erno, „Švarc systém“ apod. Problémy jsou i s kulturním za len ním zahrani ních pracovník a jejich astou kriminalitou. Negativní roli sehrávají i majitelé agentur, kte í se ke svým zahrani ním zam stnanc m chovají nez ídka jako novodobí otroká i. Vstup cizinc na eský trh práce regulují ú ady práce. Postupují p itom v souladu se zákonem . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, který definuje p ípady, kdy je vyžadováno povolení k zam stnání cizince. Zam stnání cizince ze t etí zem (tj. mimo zónu EU/EHP a Švýcarska) ú ad práce povolí pouze na volné pracovní místo, na které se nepoda ilo najít zam stnance z R nebo ze zemí EU/EHP a Švýcarska. Nezáleží na tom, zda se jedná o klasického zam stnavatele i zda je zam stnavatelem cizince agentura práce, družstvo nebo jiný subjekt. Stejn se postupuje v p ípad prodlužování povolení. P i rozhodování o p sobení cizinc na tuzemském pracovním trhu ú ady práce zohled ují osobní situaci cizinc a snaží se p edejít tomu, aby se v R cizinci dostali do finan ní tísn . Proto p ed nov p íchozími up ednost ují cizince, kte í zde už pobývají. Cizinec, který je v R lenem družstva a pro družstvo vykonává práci vyplývající z p edm tu innosti družstva, nemusí mít uzav en pracovn právní vztah v p ípadech, kdy nejde o závislou práci. M že se jednat o pracovní vztah lena k družstvu, který upravuje zákon . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nespadající do kompetence MPSV. Pro ú ely monitoringu situace na trhu práce se však i u t chto lidí vyžaduje, aby m li povolení k zam stnání. Agenturou práce je subjekt mající povolení ke zprost edkování zam stnání od MPSV. Po et povolení k zam stnání pro cizince, jejichž zam stnavatelem je agentura práce, je nyní menší než 5 000. MPSV se snaží vyjít vst íc pot ebám zam stnavatel a neopomíná dodržovat p ednost ob an R a jiných stát EU. Zárove je však snahou MPSV zajistit, aby v eské republice cizinci pracovali legáln a za d stojných podmínek a zamezilo se jejich zneužívání. Krom kontrolních mechanism rozvíjí MPSV i nástroje prevence, zejména informa ní zdroje pro cizince a zam stnavatele. P íkladem je Integrovaný portál MPSV – sekce zahrani ní zam stnanost – http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam. Seznam agentur práce lze najít na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace.
4
Od 1. ledna 2011 zákon . 427/2010 Sb. novelizoval zákon . 326/1999 Sb., o pobytu cizinc a zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti. V zam stnávání cizinc nastaly významné zm ny. Z hlediska podmínek pro zam stnávání se rozlišují t i kategorie cizinc , jejichž právní režim je upraven odlišn . Jde o cizince: o s trvalým pobytem na základ povolení k pobytu na území eské republiky. Své postavení dokládají tito cizinci po dosažení patnácti let v ku pr kazem o povolení k pobytu vydaným Policií R. Na tyto cizince se pohlíží p i zam stnávání jako na státní ob any R, nepot ebují povolení k zam stnání a s výjimkou n kterých povolání, kde zákon vyžaduje státní ob anství (nap . státní služba), nejsou p i volb zam stnání omezeni. o ob any lenských stát Evropské unie a jejich rodinné p íslušníky. Tito ob ané mají v pracovn právních vztazích v eské republice stejné právní postavení, jako ob ané eské republice. Ob ané Evropské unie proto v eské republice nepot ebují povolení k zam stnání a mají právo pobytu po dobu jeho trvání. Obdobn jako na ob any Evropské unie se pohlíží i na ob any ze stát Evropského hospodá ského prostoru (EHP), tedy z Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Povolení k zam stnání nepot ebují ani ob ané Švýcarska. o ob any ze t etích stát . Tito cizinci pot ebují pro p ijetí do zam stnání, jakož i po celou dobu zam stnání v eské republice povolení k zam stnání od p íslušného ú adu práce. Výjimka je v p ípadech, kdy je jiná úprava provedena mezinárodní smlouvou, jíž je eská republika vázána. Tito cizinci pot ebují rovn ž povolení k pobytu za ú elem zam stnání. U této kategorie cizinc došlo od 1. ledna 2011 k nejv tším zm nám. ZAM STNÁVÁNÍ OB AN
ZE STÁT
EVROPSKÉ UNIE
Právní úprava zam stnávání ob an Evropské unie v zákon o zam stnanosti vychází zejména z Na ízení Rady 1612/68 EHS o volném pohybu pracovník v rámci Spole enství. Sm rnice Rady . 90/365/EHS o právu pobytu zam stnance a osoby samostatn výd le n inné po skon ení její pracovní innosti a z Na ízení Komise EHS . 1251/70 o právu pracovník z stat na území lenského státu poté, co byli v tomto stát zam stnáni. Právo ES zapracované do zákona o zam stnanosti zajiš uje ob an m z lenských stát Evropské unie a jejich rodinným p íslušník m stejné právní postavení p i uplat ování se na trhu práce v eské republice jako ob an m eské republiky. Oproti ob an m stát , které nejsou leny Evropské unie, jde o odlišnou právní úpravu spo ívající zejména v tom, že k výkonu práce na území eské republiky nepot ebují mít povolení k zam stnání od ú adu práce. Do zákona o zam stnanosti je rovn ž zapracován l. 39 Smlouvy o založení ES, který umož uje volný pohyb pracovník uvnit Spole enství a umož uje nap . ucházet se o zam stnání, pobývat v n kterém z lenských stát za ú elem výkonu zam stnání apod.
5